- Ústní vysvětlení hlasování

- Zpráva: Renate Weber (A7-0011/2009)

  Jan Březina (PPE). – (CS) Vážená paní předsedající, to, že návrh rámcového rozhodnutí Rady o předcházení kompetenčním sporům v trestním řízení a jejich řešení byl předložen mimo jiné z podnětu České republiky dokazuje, že Česká republika přikládá spolupráci v oblasti justice značnou důležitost. Vzhledem k citlivosti problematiky je však třeba dbát na to, aby se tato spolupráce pohybovala v mezích pravomocí svěřených Evropské unii zakládající smlouvou. To se v tomto případě děje. Slabým místem je naopak poměrně výrazná obecnost, např. v podobě chybějící lhůty pro odpověď do žádaného orgánu nebo chybějícího kritéria pro určení nejvhodnějšího justičního orgánu pro vedení trestního řízení. Vadou na kráse je rovněž slabé zapojení EUROJUSTU, který by přitom měl být ve středu pozornosti. Jako v orgánu evropské spolupráce v justičních věcech v něm dříme mnohem větší potenciál, než který je v návrhu rámcového rozhodnutí využit, když není ani stanovena povinnost informovat EUROJUST při řešení otázky trestního stíhání přeshraničních trestních činů v jednom členském státě.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Paní předsedající, hlasoval jsem proti této zprávě, nikoli však proto, že jsem proti výměně informací o trestním řízení mezi vnitrostátními orgány. Zjišťovat, zda v jiných členských státech neexistuje probíhající souběžné řízení pro stejnou skutkovou podstatu, je dobrá myšlenka.

Jsem však důrazně proti federalistickému tónu jednotlivých pozměňovacích návrhů. Vezměte si například pozměňovací návrh 3, který výslovně upírá každému členskému státu pravomoc rozhodovat o tom, které orgány jsou příslušné jednat. Nejsem nijak proti Eurojustu, nesmí se však změnit v jakousi „superinstituci“.

- Společný návrh usnesení: G20 Summit G20 v Pittsburghu (24.–25. září) (RC-B7-0082/2009)

  Zigmantas Balčytis (S&D). – Paní předsedající, hlasoval jsem pro usnesení. Jsem rád, že Evropa ani nejvlivnější země nepodceňují závažnost situace, v níž se všichni nacházíme, a nehledají přístup typu „jedna velikost pro všechny“. Krizi zavinila řada složitých a vzájemně provázaných činitelů a cesta z ní nebude snadná.

Celosvětová finanční krize nám poskytuje i dobrou příležitost přehodnotit své priority a kroky, zvláště pokud jde o dlouhodobé řízení udržitelné hospodářské obnovy. Máme závazky vůči našim občanům, kteří očekávají, že se naše ekonomiky opět začnou pohybovat plnou rychlostí, aby bylo zajištěno efektivní fungování kapitálových trhů a poskytování úvěrů, zvládnutí nezaměstnanosti a vytváření pracovních míst a ochrana našich lidí, zvláště těch nejchudších a nejzranitelnějších. Nebude to lehké, ale věřím, že jdeme správným směrem.

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, zcela vážně navrhujeme zhoršení. Příčinou finanční krize byly nadměrné státní zásahy: zaprvé v tom smyslu, že úrokové sazby byly záměrně drženy příliš nízko po příliš dlouhou dobu, což bylo spíše politické než tržní rozhodnutí, na němž mají spoluvinu všechny centrální banky, a dále v tom smyslu, že ještě nedávno, v minulém roce, naléhaly zákonodárné orgány na věřitele, aby dali k dispozici více levnějších úvěrů.

Vůdci států skupiny G20 se tedy sešli, a říkají: „Jaké je řešení? Více státních zásahů“. Myslím, jak jednou poznamenal Mark Twain, že pokud máte jen kladivo, začíná všechno vypadat jako hřebík. Pravda ale je, že každý jejich krok byl v nejlepším případě neužitečný a v nejhorším případě naši situaci aktivně zhoršil: odkupy, znárodňování, požadavek na postup proti daňovým rájům (kterými vlastně myslí země s konkurenceschopnějšími sazbami daně než mají sami) a masivní rozšiřování státní pravomoci pod záminkou „mimořádných událostí“. A nyní chceme reformovat celý finanční systém. Skončím slovy svého zesnulého krajana Justice Aspreye: „Reforma? Není to už tak dost špatné?“

  Lena Ek (ALDE). – Paní předsedající, mám dvě připomínky k nedávnému hlasování o summitu G20 v Pittsburghu. Lituji, a podle mě je to odsouzeníhodné, že toto usnesení i materiály ze summitu G20 obsahují tak málo zmínek o řešení krize klimatu. Je zde zmíněna i Tobinova daň, která by podle mě mohla být novým způsobem financování rozvojové pomoci i pomoci pro rozvojové země v oblasti otázek klimatu.

Důvodem, proč jsem nehlasovala „ano“ pro pozměňovací návrhy, je to, že jsou formulovány velmi staromódně, jako bychom o Tobinově dani diskutovali před 20 lety. Cílem moderní formy diskuse o tom, zda se pro Organizaci spojených národů jedná o nový zdroj financování, je něco jiného, a doufám, že se k tomu tato sněmovna později vrátí.

- Návrh usnesení: Důsledky hospodářské a finanční krize pro rozvojové země a pro rozvojovou spolupráci (B7-0078/2009)

  Zigmantas Balčytis (S&D). – Paní předsedající, podpořil jsem toto usnesení, protože jsem přesvědčen, že je čas, aby se všichni aktéři chopili své odpovědnosti a plnili své závazky vůči rozvojovým zemím. Je pravda, že celosvětová hospodářská a finanční krize těžce zasáhla i ty nejrozvinutější země, nesmíme však zapomínat, že ještě více postihla země nejchudší. Musíme pamatovat na to, že rozvojové země krizi nezavinily, ale nyní nesou velké břímě.

Provádění cílů tisíciletí je nyní vážně ohroženo. Velice vítám, že skupina G20 uznala převzetí kolektivní odpovědnosti, a očekávám, že tyto sliby budou přeměněny na skutečné kroky.

  Krisztina Morvai (NI). – Paní předsedající, podpořila jsem tuto zprávu, protože si myslím, že svět potřebuje nové paradigma – nové paradigma, v němž přejdeme o rozhodování plně založeného na penězích a zisku k rozhodování zaměřenému na člověka a společenství, a od logiky hospodářské soutěže k logice spravedlnosti.

Podle mě je tato zpráva přinejmenším zárodkem. Neříkám, že nové paradigma plně podporuje, alespoň však obsahuje jeho zárodky, konkrétně v bodě 2, kde uvádí: „domnívá se, že je naléhavě třeba provést radikální politickou reformu s cílem řešit systémové příčiny potravinové a finanční krize tím, že budou zavedeny nové demokratické a transparentní předpisy vztahující se na mezinárodní obchod i na mezinárodní finanční systém“.

Věřím a doufám, že to vezmeme velmi vážně. Existují základní příčiny této krize a my se skutečně musíme těmito příčinami systematicky a radikálně zabývat. Potřebujeme radikálně nové paradigma.

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Pane předsedající, hlasovala jsem pro toto usnesení. Celosvětová finanční a hospodářská krize skutečně postihla všechny země, ale zvlášť ničivý dopad měla na ty nejchudší. Krize nepříznivě ovlivnila všechny jejich zdroje financování a tyto země nejsou bez zahraniční pomoci schopny udržet to, čeho již dosáhly.

Krize ohrozila cíle tisíciletí stanovené pro rok 2015. Proto podporuji plán na dřívější než plánované provedení rozvojové pomoci ve výši 8,8 miliard EUR pro rozpočtovou pomoc a rychlá opatření k financování zemědělství a návrh na přidělení 500 milionů EUR pro výdaje na sociální zabezpečení. Nepodpořila jsem články tohoto usnesení týkající se Tobinovy daně.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Paní předsedající, hlasovala jsem pro usnesení a také pro pozměňovací návrhy na zavedení Tobinovy daně.

Učinila jsem tak z důvodů osobní důslednosti, protože v roce 2002, kdy jsem byla poslankyní Baskického parlamentu, tento parlament přijal usnesení, které uvádělo, že považujeme za nezbytné řešit otázku mezinárodních pohybů kapitálu v souladu s jejich sociálním a hospodářským dopadem v celém světě, že bychom měli zavést kritéria a mechanismy, které zajistí určité mechanismy pro sledování rozvoje lidstva a přispívání k němu, pro překonání nerovností mezi lidmi a sociálními sektory a pro rovnováhu životního prostředí, a že jsme povinni vybudovat mechanismy omezující spekulativní pohyby.

Stejně tak jsme byli přesvědčeni, že máme povinnost přispět k přípravě návrhů zabývajících se demokratickou kontrolou mezinárodních pohybů kapitálu a jejich sociálním dopadem. Rovněž jsme stanovili a schválili nutnost naléhavě zavést tzv. Tobinovu daň, která je daní z mezinárodních finančních transakcí určenou pro rozvojovou pomoc, a zavést demokratické mechanismy pro regulaci mezinárodního systému.

Uplynulo již několik let od doby, co Baskický parlament toto rozhodnutí přijal, a já jsem ráda, že Evropský parlament přijal usnesení, které sleduje stejný směr.

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, rád bych vám poblahopřál ke zručnému, obratnému a citlivému způsobu, jakým vykonáváte pravomoci předsedající.

Padesát let způsobovaly evropské obchodní a zemědělské politiky chudobu ve třetím světě, které bylo možné zabránit. Souběžně jsme vyloučili produkty ze zemí, kde je zemědělský vývoz často hlavním zdrojem příjmů, a ještě jsme situaci zhoršili vývozem svých vlastních přebytků, neefektivně dumpingových přebytků na jejich trhy. Pak jsme se pokusili zachránit své svědomí masivními programy pomoci, které nesloužily ke zlepšení stavu těchto zemí, ale naopak tím, že bylo zrušeno rozlišování mezi zastupováním a zdaněním, sloužily ke zpomalení demokratického rozvoje ve velké části světa.

Existuje jedna věc, kterou můžeme zítra učinit a která by měla v zemích, o nichž hovoříme, okamžitý, příznivý a transformační účinek: můžeme zrušit společnou zemědělskou politiku. Nejlepší na tom je, že by nás to vůbec nic nestálo. Naopak, naši zemědělci by na tom byli lépe, o náš venkov by bylo lépe pečováno, naše daně by klesly a ceny potravin by klesly, což by snížilo inflaci a zlepšilo stav světového hospodářství obecně.

A pokud byste si mysleli, že jsem zapomněl, nezměkl jsem a stále si myslím, že potřebujeme referendum o Lisabonské smlouvě: Pactio Olisipiensis censenda est.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Paní předsedající, pokrytectví a nedůslednost této sněmovny mě stále ohromují. Na jedné straně toto usnesení správně uvádí, že je ostuda, že z rozvojových zemí odcházejí ti nejlepší a nejnadanější lidé a že tento odliv mozků je pro jejich hospodářství škodlivý. Na druhé straně napříč politickým spektrem v této sněmovně existuje podpora pro modrou kartu Evropské unie a evropská přijímací střediska pro legální migraci v Africe: právě pro to, co tento odliv mozků způsobuje a udržuje. Zkušenosti přece ukázaly, že v Evropě zůstávají „kruhoví migranti“. Existuje však i bezpočet dalších důvodů, proč jsem hlasoval proti tomuto usnesení, například závazek k větší a větší rozvojové pomoci EU. Má-li Evropa vůbec hrát svou úlohu v rozvojové spolupráci, měla by to být úloha koordinátora členských států a nikoli dárce.

  Edward Scicluna (S&D). − (MT) Hodně práce, kterou vykonává tento Parlament a ostatní vlády v této oblasti, má podobu „hašení požáru“. Preventivní opatření jsou činěna s ohledem na změnu klimatu. Formou prevence však musí být i práce v oblasti nedostatečného rozvoje. Mnohé z problémů s přistěhovalectvím, kterým čelíme, nejsou politické, ale ekonomické, zejména v oblasti Středomoří, a proto musíme poskytovat pomoc, abychom zabránili růstu tohoto problému.

- Písemná vysvětlení hlasování:

- Zpráva: Reimer Böge (A7-0021/2009)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem ve prospěch žádosti Itálie o pomoc ohledně přístupu k Fondu solidarity Evropské unie pro obnovu regionu Abruzzo, rozsáhle zničeného zemětřesením v dubnu 2009, z důvodu humanitární pomoci zemi, která má potíže. S ohledem na důvod, proč tento nástroj na úrovni Evropské unie existuje, kterým je náprava přírodních katastrof a projevování solidarity s oblastmi postiženými katastrofou, chci upozornit na potřebu rychlejších postupů pro uvolňování požadovaných finančních prostředků pro postižené státy.

  Louis Bontes, Barry Madlener a Laurence J.A.J. Stassen (NI), písemně. − (NL) Holandská strana za svobodu (PVV) je pro pomoc v mimořádné situaci, ale poskytování takové pomoci je věcí jednotlivých členských států a nikoli Evropské unie.

  David Casa (PPE), písemně. − V dubnu 2009 došlo v Itálii k zemětřesení, které způsobilo velké škody. Z toho důvodu Komise navrhla využití Fondu solidarity Evropské unie ve prospěch Itálie. Události, k nimž v Itálii došlo, byly skutečně tragické. Proto souhlasím s tím, že využití Fondu solidarity Evropské unie je odůvodněné, a hlasoval jsem pro usnesení.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro Bögeho zprávu o využití Fondu solidarity Evropské unie ve prospěch Itálie, protože jsem přesvědčena, že Evropská unie musí co nejrychleji reagovat na žádost této země o pomoc, aby zmírnila tragické důsledky zemětřesení, které postihlo italský region Abruzzo v dubnu 2009, vyžádalo si životy 300 lidí a způsobilo mimořádně závažné škody.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Jak jsem již měl možnost uvést, jsem přesvědčen, že solidarita mezi členskými státy, a zejména evropská podpora pro země, které se staly obětí katastrof, představuje jasné znamení toho, že Evropská unie již není jen zónou volného obchodu. Přijetím zvláštních nástrojů pomoci, jako je Fond solidarity Evropské unie, EU prokazuje, že je tváří v tvář nepřízni osudu schopna zachovat jednotu, v situacích, které jsou zvlášť náročné z hlediska lidských a materiálních zdrojů. Proto musím při této příležitosti uvítat a ještě jednou podpořit využití Fondu solidarity Evropské unie na pomoc obětem zemětřesení, které postihlo italský region Abruzzo v dubnu 2009.

Chtěl bych zopakovat své přání, aby Fond solidarity Evropské unie nebyl využíván příliš často, čímž mám na mysli, aby Evropa netrpěla mnoha závažnými mimořádnými událostmi, ale i přání, aby byly struktura a dostupnost fondu stále zlepšovány a často posuzovány, aby byly případné skutečné potřeby plněny rychle a nebyrokraticky.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Zpráva schvaluje využití Fondu solidarity Evropské unie ve prospěch Itálie po dubnovém zemětřesení, které si vyžádalo životy 300 lidí a způsobilo velmi závažné škody. Odhaduje se, že celkové přímé škody způsobené zemětřesením přesahují 10 milionů EUR, a událost byla podle kritérií pro zásah fondu označena za „závažnou přírodní katastrofu“ a jako taková spadá do hlavní oblasti použití tohoto právního základu.

Komise proto navrhuje uvolnit z Fondu solidarity Evropské unie částku 493 771 159 EUR. Nezapomínejme, že navrhovaná revize nařízení o založení tohoto fondu, kterou předložila Komise a kterou Parlament v květnu 2006 zamítl, je stále projednávána v Radě.

Jak vidíme, je mimo jiné důležité zajistit, aby regionální katastrofy byly nadále pro fond způsobilé, nebo i zabezpečit, aby bylo možné uznat zvláštní druh přírodních katastrof ve Středomoří a přizpůsobit tento fond z hlediska dob reakce a způsobilých opatření specifickým potřebám přírodních katastrof, jako je sucho a požáry.

  Marian-Jean Marinescu (PPE), písemně. – (RO) Dnes jsem hlasoval pro Bögeho zprávu o využití fondu solidarity ve prospěch Itálie. Vítám, že tato zpráva byla i přes obtíže zařazena na pořadu jednání. Správní orgán Parlamentu musí v budoucnosti podobné situace předvídat. Technické důvody nelze využívat k odkladu hlasování o zprávách, které mají závažné důsledky pro evropské občany. Evropská komise musí přezkoumat postupy pro využití Fondu solidarity s ohledem na urychlení vyplácení grantů. Musí být zaveden systém zálohových plateb na základě okamžitého prvotního posouzení utrpěných přímých škod. Konečná platba pak musí vycházet z konečných výpočtů přímých škod a z důkazů o preventivních opatřeních přijatých v důsledku katastrofy.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh 7. Jsem rád, že se podařilo rychle zorganizovat služby pro hlasování, a doufám, že Itálií požadované finanční prostředky budou poskytnuty co nejrychleji, aby zajistily rychlou a efektivní pomoc.

  Barbara Matera (PPE), písemně. − (IT) Chci poděkovat Parlamentu za to, že na mou žádost včera zajistil jako celek prováděné hlasování o využití fondu solidarity pro zemětřesení v regionu Abruzzo, k němuž došlo v dubnu a které způsobilo velice vážné lidské a materiální ztráty. Skutečně nebyl žádný důvod odkládat, byť jen na dva týdny, hlasování, jež má tak závažný dopad na životy evropských občanů v obtížné situaci.

Evropská komise ve velmi krátké době provedla předběžné šetření a přidělila Itálii přesnou částku, kterou požadovala, jmenovitě 493 771 159 EUR. To by mohla být dosud nejvyšší přidělená částka z tohoto fondu. Tímto hlasováním tak Parlament prokazuje plnou solidaritu a jednotu s postiženými obyvateli. Obvykle trvá využití prostředků z fondu v průměru zhruba 18 měsíců. Tentokrát jsme provedli konzultační fázi v Parlamentu velice rychle, s ohledem na to, že k zemětřesení došlo jen před pěti měsíci. Proto upřímně doufám, že Komise a Rada co možná nejvíce zkrátí harmonogramy pro zbývající část postupu a zajistí, aby Itálie získala přístup k finančním prostředkům do konce roku.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. − Dopady zemětřesení v regionu Abruzzo byly ničivé a tragické a financování, které jsme dnes schválili, samozřejmě nemůže nahradit strašnou ztrátu života či fyzické zničení Společenství způsobené touto přírodní katastrofou. Financování z Fondu solidarity Evropské unie však bude mít pro region a jeho dlouhodobou obnovu skutečný význam a existence a efektivní fungování tohoto fondu prokazují solidaritu mezi členskými státy Evropské unie. Programy a mechanismy zajišťující praktická opatření nás posilují jako unii a umožňují nám lépe se vypořádat k krizemi, ať již jde o hospodářský pokles či přírodní katastrofy. Měli bychom nadále podporovat tato praktická opatření zajišťující pomoc pro členské státy v dobách skutečné potřeby. Politika nám umožňuje události ovlivňovat a řídit, ale v případě událostí, jako jsou přírodní katastrofy, které přesahují oblast politiky, můžeme rozvíjet tyto důležité mechanismy, které nám pomáhají překonávat krize.

  Rafał Kazimierz Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Tváří v tvář tragédii, při níž lidé ztratili své milované a v mnoha případech veškerý svůj majetek a nádherné starobylé město bylo zničeno, je podpora takového návrhu gestem prosté slušnosti. Fond solidarity EU je příkladem efektivní společné akce EU v případě, kdy byl jeden z jejích členů takovou tragédií zasažen. Fond solidarity EU umožňuje rychlou mimořádnou pomoc a je bezpochyby kladným signálem pro občany EU.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. − Vítám kladné hlasování o uvolnění finančních prostředků při oběti zemětřesení v regionu Abruzzo. Naše reakce na přírodní katastrofy, jako je devastace, kterou jsme viděli v Itálii, musí přesáhnout oblast politiky. Kroky na pomoc obětem této katastrofy, aby tito lidé mohli znovu vybudovat své životy, domovy a budoucnost, to je něco, s čím bude souhlasit každý poslanec tohoto Parlamentu, který má alespoň špetku lidskosti.

Fond solidarity EU nám umožňuje, abychom jednali jako Společenství a zmírnili neštěstí a utrpení. Od doby svého zřízení byl fond využit na pomoc lidem ve více než polovině členských států a při více než 20 katastrofách od povodní po lesní požáry, sucha a sopečné erupce. Vím, že i obyvatelé Walesu patřili k těm, kdo využili financování po strašných povodních v roce 2007.

Je třeba však sledovat příjmy fondu a existuje závažný důvod, proč by měl fond mít možnost svých vlastních zdrojů, aby nebyly využitím fondu ovlivněny jiné projekty.

Doufám, že tyto peníze jistým způsobem nepřispějí jen k obnově budov, ale i zničených společenství.

- Zpráva: Renate Weber (A7-0011/2009)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Zlepšování soudní spolupráce v trestních řízeních mezi orgány, jež mají souběžné pravomoci, je velmi významné opatření. Jestliže jednání, které vedlo ke spáchání trestného činu, spadá do soudní příslušnosti dvou či více členských států, musí být trestní řízení vedeno v nejvhodnější oblasti soudní příslušnosti, přičemž je nutné vytvořit společný a jednotný rámec pro objektivní a transparentní volbu takové oblasti pravomoci. Neúspěšné uplatňování zásady ne bis in idem, která je uvedena v Úmluvě k provedení Schengenské dohody, porušuje základní práva a směřuje proti cíli Evropské unie spočívajícímu ve vytvoření společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Zpráva, pro kterou jsem hlasovala, zdůrazňuje záruku dodržování této zásady v celém evropském soudním prostoru, a nikoli jen v rámci vnitrostátních řízení. Proto vítám přijetí této zprávy při včerejším zasedání.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože záležitosti kompetenčních sporů je třeba řešit co nejefektivněji a se snahou o konsenzus. Mělo by nás těšit, že zásada ne bis in idem je u vnitrostátních soudů zajištěna. Je politováníhodné, že zpráva nestanovuje metody urovnání kompetenčních sporů, které by určovaly, který stát by měl být příslušný. Úloha Eurojustu rovněž není jasně definována. Tato zpráva je však podnětem pro snahu o další důležitá rozhodnutí v oblasti občanské svobody, práva a vnitřních věcí.

  David Casa (PPE), písemně. − Ve stále globalizovanějším světě a v situaci, kdy v Evropské unii existuje 27 členských států, je možnost existence kompetenčních sporů veliká a může vést k problémům. Hlasoval jsem tedy pro zprávu.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. − (PT) Jsem přesvědčen, že je nezbytné zvýšit účinnost trestního řízení a současně je třeba zajistit řádnou správu soudnictví. Toto rámcové rozhodnutí přispěje k prevenci a řešení kompetenčních sporů, zajistí, aby řízení započalo v nejvhodnější oblasti soudní příslušnosti a zvýší transparentnost a objektivnost volby soudní příslušnosti v trestních věcech v situacích, kdy se na události vztahuje soudní příslušnost více než jednoho členského státu.

Doufám, že tímto způsobem lze předejít souběžným a zbytečným trestním řízením, aniž by to však vedlo ke zvýšené byrokracii při řešení případů, u nichž jsou rychle dostupné vhodnější možnosti. Například v případech, kdy již členské státy zavedly pružnější nástroje či dohody, musí mít takové nástroje a dohody přednost. Existence situací, v nichž mohou stejní lidé čelit souběžným trestním řízením, týkajícím se stejných událostí a v různých členských státech, může skutečně vést k porušování zásady ne bis in idem, která musí být efektivně uplatňována v celém evropském soudním prostoru. Rovněž podporuji zvýšenou účast Eurojustu od počátku daného postupu.

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme se rozhodli zdržet se hlasování, protože jsme přesvědčeni, že samy členské státy by měly rozhodovat, které orgány by měly být v konzultačních řízeních považovány za příslušné. Rovněž jsme přesvědčeni, že účast Eurojustu by měla být doplňková a vedlejší oproti úloze členských států a že mandát agentury by neměl být tímto rozhodnutím nijak rozšiřován.

Mnoho bodů ve zprávě Parlamentu však skutečně zlepšuje návrh rámcového rozhodnutí. Je důležité, nejen pro vnitrostátní orgány, ale také zvláště pro osoby podezřelé nebo obviněné z trestného činu, aby existovaly jasné termíny, procesní záruky a jiné ochranné mechanismy.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Koordinovaný postup členských států ve věci předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení je nezbytný pro efektivnější justici při vedení řízení tohoto druhu. Proto je žádoucí soustředit trestní řízení, která se dotýkají různých oblastí soudní příslušnosti, v jediném členském státě, podle objektivních kritérií a za účelem nezbytné transparentnosti, nejen proto, aby se předešlo plýtvání časem a zdroji, ale i vzhledem k souvisejícím nákladům a protože je nutné zvýšit jednotnost a účinnost řízení.

Proto je nutný přímý kontakt, také co možná nejstručnější, mezi příslušnými vnitrostátními orgány, pro určení soudní příslušnosti a příslušný převod řízení. V této souvislosti je důležité mít na paměti práva obviněného v celém trestním řízení, protože jeden z hlavních cílů Evropské unie spočívá v tom, že svým občanům nabídla prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě kvůli posílení úlohy Eurojustu, které hodlá zavést. Z právního hlediska návrh rámcového rozhodnutí, který předložila Rada, především lépe chrání spravedlnost přijatých rozhodnutí, protože jasně zaručuje zásadu ne bis in idem: osoba nesmí být odsouzena dvakrát ve stejném trestním řízení. Přestože zpravodajka tuto skutečnost uznala, předložené pozměňovací návrhy posilují úlohu Eurojustu v oblastech spadajících do výhradní pravomoci členských států. Tímto způsobem a prostřednictvím svých předpokládaných zásahů do řízení je Eurojust zřizován jako vyšší autorita než členské státy, protože jim je ubírána možnost dojít k dohodě na tom, kdo má v řízení pravomoc.

Nemyslíme si, že je pro odůvodnění toho všeho přijatelné „plýtvání časem a zdroji“. Převod soudních příslušností členských států z hlediska spravedlnosti a v ostatních oblastech na EU oslabuje svrchovanost členských států a nebude sloužit zájmům veřejnosti při obraně jejích práv, svobod a záruk. Dle našeho názoru je to další příklad přesně takové věci.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Zásada ne bis in idem, podle níž nelze stejnou osobu soudit dvakrát za stejný trestný čin, je základní zásadou práva v demokracii. Sám jsem obětí porušování této zásady ve Francii, protože mě stále nařízení vlády trestně stíhá ve věci, v níž mě kasační soud uznal zcela nevinným.

Za to vděčím zejména zneužití pravomoci ze strany paní Wallisové, zpravodajky ve věci mé imunity, která využila všechny dostupné triky, aby mě zbavila ochrany, na níž bych měl nárok, pokud by byla dodržována pravidla spravedlnosti, morálky a judikatury tohoto Parlamentu.

Cílem zprávy paní Weberové však není předcházet těmto případům ne bis in idem. K tomu je zde Evropská úmluva z roku 2000, která zřejmě funguje ke spokojenosti právních odborníků a v souladu se zásadami právního státu.

Ne, cílem zprávy paní Weberové je hlavně dát Eurojustu, který by mnozí rádi změnili na evropskou prokuraturu, pravomoci kontrolovat vnitrostátní jurisdikce a rozhodovat o nich. Proto jsme hlasovali proti.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu paní Weberové o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení. Závažná trestná činnost má stále více přeshraniční povahu a EU musí hrát v boji proti takové činnosti významnou úlohu. Jasnější postupy pro výměnu informací v trestním řízení zdokonalí spolupráci mezi členskými státy a zlepší možnosti jednotlivých států bojovat s trestnou činností. Vždy je třeba brát ohled na základní práva a dle mého názoru zpráva paní Weberové navržené rámcové rozhodnutí zlepšuje.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − Rozhodla jsem se zdržet konečného hlasování. Ačkoli v celkovém hlasování existují určité dobré pozměňovací návrhy ve věci lidských práv (např. pozměňovací návrhy 6 a 15), jsou zde i pozměňovací návrhy, které přesouvají pravomoci členských států na Eurojust (např. pozměňovací návrhy 3, 9, 16, 17 a 18). Jsem přesvědčena, že tyto pravomoci by měly členským státům zůstat.

Návrh Konference předsedů: nominace do zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Zřízení zvláštního výboru pro finanční a hospodářskou krizi se může ukázat jako nezbytný krok při přípravě budoucnosti Evropské unie. K plnění úkolů a návrhů, které tento zvláštní výbor představí, jsou naprosto nutné zkušenosti jeho členů. Jsem přesvědčen, že seznam členů zahrnuje poslance této sněmovny, kteří jsou vážení a mají velké zkušenosti v oblastech postižených v nynějším kontextu krize. Budou proto také schopni přispět k projednání a představení příslušných opatření určených k nápravě chyb finančního systému, jež k současné situaci vedly, a významně přispějí k přípravě na případné přijetí řádně odůvodněných a lepších právních předpisů v budoucnosti.

Rovněž jsem přesvědčen, že tento výbor bude muset existovat i po předpokládaných 12 měsících a že jeho složení bude možná přezkoumáno, aby bylo možné sledovat a posuzovat opatření přijatá v rámci současné krize.

- Společný návrh usnesení: Summit G20 v Pittsburghu (24.–25. září) (RCB7-0082/2009)

  Regina Bastos (PPE), písemně. − (PT) Těší mě dohody uzavřené na summitu skupiny G20 v Pittsburghu. Jsem si jista, že se jedná o krok správným směrem. Bezprostředními prioritami musí být zajištění silného a udržitelného růstu reálné ekonomiky, zaručení řádného fungování úvěrových a kapitálových trhů, podpora a prosazování zaměstnanosti a ochrana lidí před nepříznivým dopadem krize, se zvláštní pozorností věnovanou těm nejchudším a nejzranitelnějším.

Rychlý růst veřejného dluhu a rozpočtových schodků je znepokojivý. Je třeba posílit význam vybudování dlouhodobě udržitelných veřejných financí, aby se předešlo nadměrnému zatížení budoucích generací. Nicméně, chybějící posouzení hlavních selhání regulace a dohledu, která způsobila finanční krizi, je politováníhodné. Je prioritou pochopit, co se na této úrovni stalo, a tím předejít opakování chyb z minulosti.

  Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Svět čelí rozporu, jehož řešení bude obtížné. Na jedné straně vyžaduje hospodářská krize a její sociální důsledky naléhavá opatření k opětovnému nárůstu pracovních míst. To bylo na pořadu jednání skupiny G20 v Pittsburghu. Na druhé straně, a to bude výzva pro kodaňskou konferenci, je právě tak naléhavé bojovat se změnou klimatu omezením spotřeby energie. Jinými slovy, musíme stroj znovu nastartovat a zajistit, aby produkoval méně znečištění. Kromě toho nelze tyto dva problémy řešit postupně, oba jsou naléhavé. Obnova hospodářské činnosti je naléhavá a naléhavé je i omezení důsledků hospodářské činnosti. Na včerejším zasedání skupiny G20 a na zítřejší konferenci o změně klimatu se musí Evropská unie dát úzkou cestičkou mezi oběma stejně ohromnými hrozbami. Co nejrychleji musí být zřízeny evropské orgány podle Lisabonské smlouvy přijaté 27 zeměmi Unie. Hrou o čas pro pozdržení tohoto okamžiku na sebe český prezident, pan Klaus, bere velkou odpovědnost vůči 500 milionům občanů Unie.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Evropská unie potřebuje přísnější dohled nad finančním trhem, za nějž by byla odpovědná jediná instituce (G20). Je důležité zajistit dlouhodobou fiskální stabilitu, aby budoucí generace nenesly příliš velkou zátěž, a vytvořit více pracovních míst a chránit lidi před dopadem krize. Zvláště je důležité upřednostnit tvorbu pracovních míst, zajistit růst velké a stabilní reálné ekonomiky, řádně chránit kapitálové trhy a úvěrovou činnost, udržet a stimulovat zaměstnanost i chránit obyvatele před nepříznivými důsledky krize a věnovat přitom pozornost těm nejchudším a nejhůře postiženým. Dnes musíme posílit sociální dialog na všech úrovních tím, že se pokusíme vyhnout se snižování mezd a zajistit růst mezd úměrný růstu produktivity. Tvorba nových pracovních míst pak musí být považována za nejdůležitější cíl.

  Pascal Canfin (Verts/ALE), písemně. − Skupina Verts/ALE hlasovala pro usnesení o summitu G20 z několika důvodů, k nimž patří mimo jiné tyto: – zmínkou o potřebě vypracování nových ukazatelů přesahujících rámec HDP dává EP jasný signál, že „hospodářská obnova“ nesmí být založena na „přístupu běžné praxe“, což je v souladu s naším požadavkem na přípravu „Nového zeleného údělu“; – usnesení trvá na nutnosti řešit globální nerovnováhu, zejména nerovnováhu směnných kurzů a nestálost cen komodit v mnohostranném rámci; – usnesení vysílá dobrý signál ohledně stanovení daně z finančních transakcí, což dosud nebylo; – pokud jde o finanční krizi, EP vydává důrazné prohlášení o mezinárodní koordinaci, jejímž cílem by mělo být vyhnout se regulační arbitráži. Rovněž zdůrazňuje, že zdokonalení pravidel obezřetnosti v kontextu skupiny G20 spočívá v přístupu „minimální harmonizace“, který nesmí Evropské unii bránit v uplatňování vyšších standardů; – pokud jde o dohled nad finančními odvětvími, učinil EP významný krok k lepšímu a centralizovanějšímu přístupu k dohledu nad finančním trhem, kdy je konečným cílem zřízení jediného orgánu finančního dohledu.

  Maria da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Skupina G20 se zavázala dosáhnout dohody na kodaňském summitu a je nezbytné, aby EU v jednáních nadále hrála vedoucí úlohu s cílem ustanovit dalekosáhlou a spravedlivou dohodu. Dohoda v Kodani může motivovat hospodářský růst, prosazovat čisté technologie a zajišťovat tvorbu nových pracovních míst v průmyslových i rozvojových zemích.

Pro dosažení silné dohody v Kodani je nezbytná existence dohody o finanční a technické podpoře pro čistou energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost v rozvojových zemích. Je důležité definovat konkrétní model pro maximalizaci šancí na uzavření dohody v Kodani. Mezinárodní dohoda musí zajišťovat kolektivní snižování emisí skleníkových plynů podle doporučení čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (25–40 % v roce 2020 oproti roku 1990) a musí stanovovat dlouhodobé snižování pro EU a ostatní průmyslové země nejméně o 80 % do roku 2050 oproti roku 1990.

  David Casa (PPE), písemně. − Summit G20, který se konal v Pittsburghu ve dnech 24. a 25. září byl úspěšný v různých oblastech, například v oblasti jednání o potřebě řešení hlavních příčin finančních krizí, aby se podobné události v budoucnosti nemohly opakovat. Souhlasím s tím, a proto jsem hlasoval pro usnesení.

  Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark, Anna Ibrisagic a Alf Svensson (PPE), písemně. − (SV) Dnes jsme hlasovali pro usnesení o G20. Rozhodli jsme se však hlasovat proti zavedení daně z finančních transakcí, protože by směřovala proti tvorbě kapitálu v chudých zemích a zpomalovala by rozvoj a růst, který za posledních 30 let pozvedal obyvatele a země z chudoby. Rovněž jsme byli proti zřízení anticyklického fondu pro pracovní místa na mezinárodní úrovni, protože existuje riziko, že fond zachová staré a zastaralé struktury, a tím zabrání nárůstu a rozvoji nových pracovních míst. Fond by vyžadoval zavedení mezinárodního daňového a distribučního systému bez jakékoli demokratické kontroly a s jasným rizikem všech druhů korupce. Je důležité, aby byli lidé postižení krizí schopni získat podporu a pomoc, ale tato otázka se nejlépe řeší na vnitrostátní úrovni a nikoli pomocí byrokratického mezinárodního systému.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Delegace volených zástupců hnutí Mouvement Démocrate (skupina Aliance liberálů a demokratu pro Evropu – Francie) vítá přijetí usnesení o závěrech skupiny G20. Tímto hlasováním Evropský parlament potvrzuje že: EU si musí vytvořit systém finančního dohledu a jediný finanční orgán; potřebujeme se dát cestou dlouhodobé fiskální stability, abychom nepoškozovali budoucí generace; bezprostředními prioritami musí být tvorba pracovních míst a ochrana občanů před dopadem krize. Hlasovali jsme pro pozměňovací návrhy 5, 8, 11, 12 a 13 a litujeme, že Evropský parlament nepostoupil dále ve věci účetní transparentnosti, boje proti daňovým rájům a závazkům v oblasti životního prostředí („Nový zelený úděl“). Rovněž bychom chtěli zopakovat svůj zájem o daň z finančních transakcí odvozenou od vzoru Tobinovy daně. V této souvislosti vyzýváme Evropský parlament k zahájení diskusí o definici takové daně.

  Frank Engel (PPE), písemně. – (FR) Jakkoli souhlasíme s hlavními směry usnesení Evropského parlamentu o summitu G20 v Pittsburghu (a proto jsme je podpořili), chce lucemburská delegace skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) vyjádřit jisté výhrady ohledně prvků tohoto usnesení, které jsou neuspokojivé.

Zaprvé závěry z Pittsburghu uvádějí, že je nutné zajistit, aby příjemci záchranných opatření přispívali na náklady takových opatření. To není to samé, jako zavedení daně z finančních transakcí, jak usnesení Parlamentu naznačuje. Zadruhé doporučujeme systém finančního dohledu, který v budoucnosti zkombinuje vnitrostátní orgány dohledu a tři evropské orgány, jejichž zřizování probíhá v rámci evropského legislativního procesu.

A konečně, je důležité zabránit rozšířenému užívání pojmu „daňové ráje“ převzatého od skupiny G20. Na „šedý seznam“ byly svévolně zařazeny jurisdikce, které rozhodně daňovými ráji nejsou, zatímco skutečné daňové ráje nadále unikají všem formám tlaku ze strany G20 a OECD. Nazývat země s mírným zdaněním daňovými ráji nám nepomůže dojít ke konci krize, jejíž kořeny jsou jinde.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o summitu G20, který se konal v Pittsburghu ve dnech 24. a 25. září, protože jsem přesvědčena, že současné hospodářské obtíže musí být využity jako příležitost k prosazení cílů Lisabonské strategie a potvrzení závazku k boji proti nezaměstnanosti a změně klimatu, jakož i k vytvoření evropské strategie, jež povede k dlouhodobě udržitelné hospodářské obnově. Je však politováníhodné, že nebyl přijat návrh určitého druhu Tobinovy daně z finančních transakcí, protože tato daň by umožnila omezit nadměrné spekulace a v dlouhodobém výhledu by podpořila finanční stabilitu a investice.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Na pozadí celosvětové hospodářské krize se závažnými sociálními důsledky se rozhodnutí přijatá skupinou G20 stávají velice důležitá. Právě díky koordinovanému úsilí členů skupiny G20 budeme schopni vybudovat finanční systém, který v budoucnosti přispěje k rovnoměrnějšímu a udržitelnějšímu hospodářskému rozvoji a předejdeme tak krizím podobným té, kterou právě zažíváme.

My v Evropské unii nemůžeme jednat na vlastní pěst, a přijímat pravidla, která nebudou sdílet ostatní země, což by v globalizovaném světě, v němž žijeme, evropskou ekonomiku postavilo do nevýhody.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Jsem potěšen dohodami, kterých bylo na summitu G20 v Pittsburghu dosaženo. V důsledku globalizace kapitálu opatření pro boj proti novým krizím a pro jejich prevenci vyžadují maximální možnou mezinárodní spolupráci. Těší mě uvedené dohody, které mají na paměti hospodářský růst, podporu zaměstnanosti a regulaci trhů, a doufám, že tyto cíle se v široké míře uskuteční. Pokud jde o daň z finančních transakcí, která má umožnit kontrolu nadměrných spekulací a povzbudit dlouhodobé investice, dává tato daň smysl pouze v případě, že bude uplatněna v globálním měřítku.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Dnes přijaté usnesení je v souladu se stanovisky, která již přijaly různé orgány Evropské unie včetně Evropského parlamentu v rámci snahy o zakrytí skutečných příčin hospodářské a sociální krize a prostřednictvím manipulace krize o urychlení a povzbuzení dalšího pokračování a přípravy politik, které krizi zavinily. Mimo jiné, pokud jde o daňové ráje, usnesení pouze uvádí, že tyto ráje „znemožňují finanční regulaci“, a doporučuje pouze „zlepšení daňové transparentnosti a výměny informací“.

To, co je nezbytné a co usnesení nezmiňuje, je nutnost vymanit se z neoliberálních politik liberalizace a privatizace služeb, útoků na práva pracujících a ničení výrobní infrastruktury. Tyto politiky jsou odpovědné za zhoršování životních podmínek, zadluženost, zvýšenou nezaměstnanost, nejistotu pracovních míst a chudobu. Je nutné oceňovat práci a pracující, chránit produktivní odvětví a veřejné služby, efektivně podřizovat hospodářskou moc moci politické, bojovat proti korupci a hospodářské trestné činnosti a trestat ji, stejně jako ukončit daňové ráje.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti všem pozměňovacím návrhům, které předložila skupina Zelených/Evropské svobodné aliance k usnesení o G20, abych tak protestoval proti taktice této skupiny spočívající v opakovaném otevírání rozprav obecně demagogickými pozměňovacími návrhy. Zelení dojednali společný návrh usnesení a dosáhli úspěchu u mnoha pozměňovacích návrhů. Přesto společné usnesení nepodepsali, aby mohli předvést scénu v plénu.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Hlasovali jsme proti usnesení o G20 z jednoho dobrého důvodu: nijak nezpochybňuje celosvětový finanční systém, který představuje kořeny krize. Dokonce uvádí, že potřebujeme ještě více globalizace, ještě více liberalizace s takzvanou ochranou mnohostranných institucí a orgánů, které se mají stát globální vládou.

Odmítnutí změny systému však zaručuje selhání několika málo užitečných a nutných navržených opatření. Pokusy o záchranu systému za jakoukoli cenu, jaké jsou činěny dnes, s trhy, jež jsou ve stále větší míře odtrženy od reálné ekonomiky, vydláždí cestu dalším krizím a zajistí, že deklarovaného cíle spočívajícího v tvorbě pracovních míst nebude dosaženo.

Hospodářství neexistuje samo pro sebe: je to pouze prostředek k dosažení politických cílů, pokroku ve společnostech a lidském rozvoji. Dokud se budete podřizovat jeho údajným požadavkům a ustupovat před takzvanými neměnnými zákony trhu, žádné problémy nevyřešíte.

  Sylvie Goulard (ALDE), písemně. – (FR) Jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu chci vysvětlit, proč jsme se zdrželi hlasování o pozměňovacím návrhu skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance o dani podle vzoru Tobinovy daně. Naše skupina se rozhodla zřídit pracovní skupinu pro tuto otázku, aby vyjasnila cíle a praktické podrobnosti této daně. Pak budou politické skupiny s plnou znalostí opravdu schopny shodnout se na společném přístupu k této problematice, který bude mít stejný význam pro všechny a bude obhajitelný u příslušných mezinárodních orgánů.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro usnesení o summitu G20 v Pittsburghu. Současná hospodářská krize je skutečně celosvětová co do svých kořenů i dopadů proto je k nalezení řešení nezbytná koordinovaná mezinárodní akce. Všechny vnitrostátní vlády musí při těchto řešeních sehrát svou úlohu a společná akce na úrovni EU zajistí, aby mohla být Evropa na čele snah o celosvětové oživení. Skotská vláda prosazuje program, jehož cílem je podpora pracovních míst a společenství, posilování vzdělání a kvalifikace a investice do inovací a průmyslových odvětví budoucnosti. Spolu s dalšími zeměmi Evropy budeme schopni zvládnout tyto náročné výzvy před nimiž nyní stojíme.

  Arlene McCarthy (S&D), písemně. − Já i mí kolegové z Labouristické strany důrazně podporujeme úsilí skupiny G20 ve věci přípravy daně z finančních transakcí. Po nákladech, které daňoví poplatníci utrpěli během krize, musíme zajistit, aby finanční odvětví přispívalo plně a spravedlivě ke zlepšení veřejných financí. Tobinova daň je jedním modelem daně z finančních transakcí, který byl navržen. Nepodpořili jsme pozměňovací návrh 8, protože musíme zvážit všechny možnosti, spíše než se zavazovat konkrétně k dani typu Tobinovy daně. Kromě toho pozměňovací návrh naznačuje, že by měla být zvážena jednostranná evropská forma takové daně. Průmysl finančních služeb je globální průmysl a my musíme nadále usilovat o zajištění daně z transakcí, která bude efektivní a proveditelná na globální úrovni.

  David Martin (S&D), písemně. − Zdržel jsem se hlasování o pozměňovacím návrhu 8 o dani z finančních transakcí. Jsem pro takovou daň, ale jsem přesvědčen, že aby byla efektivní, musí se jednat o daň na globální a nikoli jen evropské úrovni.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Společný návrh usnesení o summitu G20 v Pittsburghu obsahuje mnoho kladných prvků. Například jasně poukazuje na obtíže s opatřeními pro stimulaci fiskální politiky, která zavedla většina států. Konsolidace vnitrostátních rozpočtů musí v nadcházejících letech získat významnou úlohu. Rovněž vítám pokus vypořádat se s příčinami krize, s odkazem na bezuzdné spekulace a nedostatek regulace na finančním trhu. Tento pokus je však pouze povrchní. Nijak neproniká ke skutečným a potřebným reformám. Vzhledem k obrovské krizi, v níž se stále nacházíme a která pro nás bude bohužel znamenat mnohem více nezaměstnaných, je to příliš málo. Z tohoto důvodu jsem se hlasování zdržel.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Návrh usnesení o summitu G20 v Pittsburghu výslovně uvádí, že krize je výsledkem lehkomyslného a nezodpovědného a riskantního chování některých finančních institucí a také nedostatečné regulace na finančním trhu. Dveře tak byly dokořán otevřeny pro čisté spekulace. Proto je ještě důležitější rychle přijmout vhodná pravidla pro trhy. Myšlenky předkládané v tomto smyslu v návrhu jsou v podstatě velmi vítané. Bohužel však návrh stojí i za ustanoveními rámce Basilej II, která, jak ze zkušenosti víme, vedla k tomu, že tok kapitálu do malých a středních podniků prakticky vyschl. Důsledné zrušení bankovního tajemství není nic, co bych mohl podpořit s ohledem na mnoho drobných klientů bank, a z toho důvodu jsem se rozhodl se konečného hlasování zdržet.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Nejprve bych chtěla ocenit skutečnost, že na zasedání skupiny G20 byly řešeny tak důležité otázky, jako je udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost a možné projevy změny klimatu, které by mohly ovlivnit obyvatelnost naší planety. Jedná se o aktuální globální problémy, které jsou všeobecně považovány za životně důležité pro evropský proces růstu.

V tomto ohledu vítám, že bylo rozhodnuto zachovat stimulační prvky pro hospodářskou obnovu a byl vyjádřen závazek ke strategii, která může umožnit realizaci zásad lisabonské agendy, zejména globální zájem o provádění globálního paktu o pracovních místech. Zde je důležité zdůraznit naléhavou potřebu vytvoření anticyklického fondu pro pracovní místa na mezinárodní úrovni a přijetí náročných balíčků fiskálních opatření, které by podporovaly vytváření nových pracovních míst a zachování míst již existujících spolu se silnými sociálními politikami na podporu nejzranitelnějších skupin.

  Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. − (SV) Finanční krize vznikla částečně v důsledku toho, že banky zneužily důvěru svých klientů a nadměrně riskovaly s jejich penězi. Myslíme si, že je nutná podrobnější diskuse o přístupu k mezinárodním finančním transakcím. Nemyslíme si, že Tobinova daň bude efektivní při prevenci spekulací, ale vítáme diskusi o způsobech, jakými by finanční instituce, jako jsou banky, svěřenské společnosti a pojišťovny mohly pomoci vytvořit zdravý a stabilní finanční trh. Finanční krize ukazuje, že zvládnutí mezinárodních problémů vyžaduje mezinárodní řešení. Tato diskuse by proto měla být vedena na mezinárodní úrovni a nikoli pouze v rámci Evropské unie.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Chtěl bych zatleskat dohodám uzavřeným na summitu G20, které mě velice potěšily a které jsou všeobecně vnímány jako krok správným směrem.

Protože byly projednávány otázky tak důležité, jako je regulace a dohled nad finančními trhy a udržitelnost veřejných financí, chtěl bych zvlášť zdůraznit otázku udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti.

Jsem rád, že priority přijaté skupinou G20 vycházejí z udržitelného růstu reálné ekonomiky, který bude nejen motorem zajišťujícím tvorbu pracovních míst, ale bude sloužit i jako záruka pro ochranu veřejnosti před nepříznivým dopadem krize, zvláště ty nejchudší a nejzranitelnější. Rovněž mě těší závazek vůdců G20 řešit krizi zaměstnanosti na mezinárodní úrovni, což činí z prosazování zaměstnanosti ústřední prvek plánů obnovy.

Lituji pouze toho, že se na zasedání G20 nepodařilo dosáhnout žádné dohody ve věci globálního boje proti změně klimatu.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Bylo důležité, aby po summitu G20 v Pittsburghu Evropský parlament vyslal hlavním světovým vůdcům jasný vzkaz. Učinil tak dnes přijatým usnesením, které poukazuje na to, že ačkoli je to nejhorší z finanční krize za námi, důsledky z hlediska rozpočtu a zaměstnanosti budou bez společného postupu Evropské unie, Spojených států amerických a Číny pociťovány ještě dlouhou dobu. Tyto subjekty již přijaly rozhodnutí o reformě MMF, o dohledu nad bonusy obchodníků, o kapitálových požadavcích a transparentnosti složitých finančních produktů, toto zasedání G20 tedy nebylo promarněno.

Nicméně, stále je třeba dokončit alespoň tři obrovské úkoly, má-li být dosaženo pokroku v kontrole globalizace. Prvním je skutečné řešení otázky daňových rájů, tolika peněz scházejících v pokladnách států. Druhým je předejít hrozící peněžní bouři v důsledku nevyváženosti směnných kurzů a provádění konkurenčních devalvací. Třetím je řešení nestálosti cen základních komodit, zejména potravin, protože tato nestálost hraje svou úlohu při nárůstu nerovností a chudoby ve světě.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Paní předsedající, dámy a pánové, nedávný summit G20 v Pittsburghu potvrdil postupnou stabilizaci hospodářské situace. Je však stále nutné mít na paměti problémy, s nimiž se mohou potýkat konkrétní ekonomiky. Zasedání bylo příležitostí k potvrzení odhodlanosti států reformovat systém finanční regulace. Největší nebezpečí, které nesmíme dovolit, je další růst nezaměstnanosti, pokles poptávky a omezování výroby. Zásady navržené v Pittsburghu by měly být základem pro společný světový hospodářský rozvoj. Summit potvrdil nutnost dále pracovat na zřizování institucí a nástrojů pro kontrolu a sledování v řadě různých oblastí globálního trhu.

  Peter Skinner (S&D), písemně. − Labouristická strana Evropského parlamentu podpořila toto usnesení a vyjádřila svou podporu posilování pokroku dosaženého v minulém měsíci v Pittsburghu. Bez úsilí o zlepšení mnohostranného dozoru v rámci MMF a další účasti i jiných ekonomik než současných členů lze předpokládat jen málo skutečných úspěchů. Toto usnesení má mnoho kladů a při důkladném přístupu lze předpokládat větší pokrok ve věci problémů finanční krize.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Zaprvé bych rád ocenil skutečnost, že na zasedání G20 byly řešeny tak důležité otázky, jako je udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost a možné projevy změny klimatu, které by mohly ovlivnit obyvatelnost naší planety. Jedná se o aktuální globální problémy, které jsou všeobecně považovány za životně důležité pro evropský proces růstu.

V tomto ohledu vítám, že bylo rozhodnuto zachovat stimulační prvky pro hospodářskou obnovu a byl vyjádřen závazek ke strategii, která může umožnit realizaci zásad lisabonské agendy, zejména globální zájem o provádění globálního paktu o pracovních místech. Zde je důležité zdůraznit naléhavou potřebu vytvoření anticyklického fondu pro pracovní místa na mezinárodní úrovni a přijetí náročných balíčků fiskálních opatření, které by podporovaly vytváření nových pracovních míst a zachování míst již existujících spolu se silnými sociálními politikami na podporu nejzranitelnějších skupin.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Řecká komunistická strana hlasovala proti společnému návrhu usnesení konzervativců, sociálních demokratů a liberálů, protože tento návrh soustřeďuje strategické ambice monopolů přesunout bolestivé důsledky kapitalistické finanční krize na pracující třídy. Politické hlásné trouby kapitalismu ve svém usnesení požadují, aby buržoazní vlády nadále podporovaly monopolní monstra horkými veřejnými penězi a současně aby budovaly „zdravé veřejné finance“, čímž mají na mysli ještě větší krácení sociálních výdajů, výdajů v oblasti zdravotní péče, sociální péče, vzdělávání atd. Vítají tvorbu „důstojných“ pracovních míst, která nahradí stálou práci na plný úvazek prací špatně placenou, flexibilní a nejistou, s minimální možnou úrovní práv. Političtí zástupci plutokracie pracujícím třídám navrhují tuto „důstojnost“. Usnesení požaduje posílení mezinárodních imperialistických organizací (MMF, Světová banka, WTO) a dláždí cestu „zeleným“ výnosům z kapitálu pod záminkou změny klimatu a úplné liberalizaci mezinárodního obchodu, což znamená ještě větší pronikání monopolů na trhy rozvojových a chudých zemí a drancování zdrojů bohatství a lidských zdrojů.

- Návrh usnesení: Důsledky hospodářské a finanční krize pro rozvojové země a pro rozvojovou spolupráci (B7-0078/2009)

  Maria da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Rozvojové země jsou závažně postiženy po sobě jdoucími krizemi, jako jsou krize cen potravin a paliv a změna klimatu. Vážně trpí důsledky finanční krize a hospodářské recese. Je nezbytné, aby EU a členské státy převzaly svou odpovědnost jakožto mezinárodní subjekty, plnily své závazky v oblasti veřejné rozvojové pomoci a nadále přispívaly k dosahování rozvojových cílů tisíciletí.

EU uvolnila 8,8 miliardy EUR na okamžitou rozvojovou pomoc, rozpočtovou podporu a financování zemědělství a navrhuje přispět částkou 500 milionů EUR na podporu sociálních výdajů v rozvojových zemích prostřednictvím ad hoc mechanismu FLEX pro země AKT. Je důležité, aby byla rozpočtová podpora zaměřena na oblasti zdraví, důstojných pracovních podmínek, vzdělávání, sociálních služeb a ekologického růstu. Komise je vyzývána, aby nalezla nové zdroje financování, aby mohla zachovat Evropský rozvojový fond (ERF), a je také důležité, aby byl EDF začleněn do rozpočtu Společenství. Nutná je i větší vzájemná provázanost mezi obchodní politikou EU, její rozpočtovou politikou, politikou boje proti změně klimatu a rozvojovou politikou.

Rozvojová pomoc musí být ku prospěchu...

(Vysvětlení hlasování zkráceno podle čl. 170 odst. 1 pododstavce 1 jednacího řádu)

  David Casa (PPE), písemně. − Přestože rozvojové země jistě nebyly příčinou krize, je jistě pravda, že jí byly nejvážněji a neúměrně postiženy. Proto jsem hlasoval pro toto usnesení.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. − (PT) Ačkoli současná hospodářská a finanční krize vznikla ve Spojených státech amerických, její důsledky jsou pociťovány po celém světě. Krize zasáhla Evropu a v ještě závažnější podobě i rozvojové země, ať již formou nákladů, které uvrhly miliony lidí do extrémní chudoby, nebo formou oslabování jejich již tak křehkých ekonomik.

Je naprosto nezbytné, aby všechny subjekty, které hrají aktivní úlohu ve veřejné rozvojové pomoci – zejména instituce z Bretton Woods – reagovaly na tuto situaci rychle a efektivně. Také je potřebné, aby Evropská unie a její členské státy převzaly své odpovědnosti předních subjektů rozvojové pomoci tím, že budou plnit své mezinárodní závazky vůči těmto zemím tak, že urychleně navýší pomoc pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí a navýší objem veřejné rozvojové pomoci, která nedostačuje pro reakci na souběžné škody působené touto krizí v rozvojových zemích.

Je také naléhavě třeba, zejména v předvečer kodaňské konference, aby EU a ostatní mezinárodní subjekty formulovaly své politiky v oblasti mezinárodního obchodu, změny klimatu, humanitární pomoci a rozvoje. Z těchto důvodů toto usnesení podporuji.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Stojíme před mimořádnou situací z hlediska rozvojové a humanitární pomoci v důsledku hospodářské krize, jejíž cena pro obyvatelstvo nadále roste, tím víc, že tato recese přichází těsně po krizích cen potravin a paliv. Bohužel je jedním z přímých důsledků hospodářské krize i krize mezinárodních dárců v situaci zrychleného růstu míry chudoby. Jen v roce 2009 bylo 90 milionů lidí uvrženo do extrémní chudoby, zatímco počet nezaměstnaných vzrostl o 23 milionů. Záblesk naděje přinášejí dnes přijaté návrhy na poskytnuté pomoci pro nejzranitelnější země, země rozvojové. Nejdou však dost daleko, vzhledem k tomu, že 6 miliard USD získaných z prodeje zlatých rezerv MMF a určených pro poskytnutí pomoci chudým zemím může pokrýt pouze 2 % jejich skutečných potřeb. V důsledku toho jsem přesvědčena, že je třeba zvýšit tlak na státy skupiny G20, aby převzaly hlavní konkrétní odpovědnost za odstartování krize prostřednictvím mobilizace zdrojů v podobě krizové podpory určené pro rozvojové země. S myšlenkou potřeby zjednodušení systému vítám kritiku, kterou usnesení věnuje tomu, že se summitu v Pittsburghu nepodařilo zvládnout téma reformy mezinárodních finančních institucí, vzhledem k tomu, že instituce z Bretton Woods reagují na krizi pomalu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Rozvojové země byly současnou hospodářskou a finanční krizí závažně postiženy a existují obavy, že utrpí prudké zpomalení nebo i vážný pokles svých ukazatelů růstu a pokroku. EU a členské státy jakožto významní dárci musí mít tuto skutečnost na paměti a musí zvážit navýšení pomoci pro tyto země. Druhou možností je, že některé z těchto zemí nezvratně upadnou do chudoby, která může přinést nebo zhoršit sociální a politické konflikty a přispět k nedostatkům v oblastech, jež se obtížně snaží dosáhnout míru a rozvoje.

Toto navýšení, které musí být zaměřeno na flexibilitu, vynalézavost, solidaritu a zdravý rozum, musí být doprovázeno přísným sledováním využívání pomoci ze strany dárců a efektivním sledováním částek poskytnutých přijímajícím zemím, od jejich převodu po konečné určení. Této snahy o transparentnost se musí účastnit občanské společnosti a parlamenty uvedených zemí a EU musí podporovat vnitrostátní debaty o tom, kam by měla přijatá pomoc směřovat.

Ani v situaci hospodářského zhoršení se Evropa nemůže a nesmí uzavřít a přehlížet palčivé problémy ve svém okolí.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Rozvojové země byly těžce zasaženy současnou finanční a hospodářskou krizí, kterou zavinily banky a jiní spekulanti ve Spojených státech amerických. To má obrovský dopad na jejich již tak slabé ekonomiky a připraví to o práci miliony dalších lidí. Nezaměstnaní budou hledat spásu v Evropě, a tím ještě zvýší migrační tlak na Evropu. My Evropané proto musíme tyto země podpořit při budování jejich ekonomik. Současná forma rozvojové pomoci je pro tento účel nevhodným nástrojem, protože mnoho finančních prostředků mizí v temnotě nebo se vrací na evropské bankovní účty zkorumpovaných despotů. Z tohoto důvodu jsem se i přes četné kladné myšlenky konečného hlasování o návrhu Výboru pro rozvoj zdržela.

  Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. − (SV) Finanční krize vznikla částečně v důsledku toho, že banky zneužily důvěru svých klientů a nadměrně riskovaly s jejich penězi. Myslíme si, že je nutná podrobnější diskuse o přístupu k mezinárodním finančním transakcím. Nemyslíme si, že Tobinova daň bude efektivní při prevenci spekulací, ale vítáme diskusi o způsobech, jakými by finanční instituce, jako jsou banky, svěřenské společnosti a pojišťovny mohly pomoci vytvořit zdravý a stabilní finanční trh. Finanční krize ukazuje, že zvládnutí mezinárodních problémů vyžaduje mezinárodní řešení. Tato diskuse by proto měla být vedena na mezinárodní úrovni a nikoli pouze v rámci Evropské unie.

  Sirpa Pietikäinen (PPE), písemně. − (FI) Paní předsedající, dámy a pánové, jak zcela správně zmiňuje návrh usnesení Výboru pro rozvoj, stávající globální finanční a hospodářská krize postihla nejhůře ty nejchudší země. Rozvojové cíle dosažené v mnoha rozvojových zemích jsou ohroženy a dosažení rozvojových cílů tisíciletí se zdá ještě obtížnější. I přes mnoho slibů ze strany rozvinutých zemí vyjádřených veřejně například na summitech G20 a G8 se částka pomoci zasílané rozvojovým zemím zdaleka neblíží tomu, co bylo přislíbeno. Vlastně ještě než krize vypukla, byla částka rozvojové pomoci ze strany mnoha členských států EU daleko nižší, než tyto státy slíbily.

Krize může být i novou příležitostí. Značný růst zdrojů Mezinárodního měnového fondu a změny systému rozhodnutí této organizace jsou dva důvody k domněnce, že může dojít k pozitivnímu vývoji. Reforma MMF a další zdroje jsou reakcí na závažnou potřebu, ale tato opatření sama zdaleka nestačí ke zmírnění situace nejchudších obyvatel světa. Rozvinuté země musí dodržet své slovo ve věci svého závazku k rozvojovým cílům tisíciletí a částce 0,7 % HDP nutné pro navýšení rozvojové pomoci. Financování nezbytné pro boj se změnou klimatu a přizpůsobování se této změně je další odpovědností, z níž se rozvinutý svět nemůže vykroutit. Základním pilířem nových mezinárodních pravidel musí být pojem rovnějších příležitostí, který musí být uplatněn při revizi pravidel i jejich dodržování.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Paní předsedající, hlasoval jsem pro přijetí usnesení, protože si myslím, že obsahuje mnoho velice příhodných připomínek k příčinám a následkům současné obtížné situace v rozvojových zemích. Zvláště bych chtěl zdůraznit, že současná hospodářská krize je důsledkem nikoli jen zhroucení finančních trhů, ale i předešlé potravinové a energetické krize. Domnívám se, že je nezbytné přijmout opatření zaměřená na rychlé a efektivnější využití prostředků, které daly rozvinuté země k dispozici. Zvláštní význam to má zejména, pokud si uvědomíme, že bohaté země v současné době bojují s vnitřními problémy, jako je nedostatečný rozpočet nebo časová omezení. Ještě jednou zdůrazňuji: je nanejvýš důležité zjednodušit postupy tak, aby prostředky, které směřují z bohatých zemí k chudým, nemizely v moři byrokracie.

  Catherine Soullie (PPE), písemně. – (FR) Poskytování pomoci pro rozvojové země je povinností, kterou Evropská unie nesmí opomenout. Současná hospodářská a finanční krize dala globalizaci nový rozměr. Myšlenka daně z finančních transakcí byla přínosná: prezident Sarkozy ji učinil jednou ze svých priorit. Evropa zřejmě udala krok a svět ji následuje. Nové a zdravé mechanismy mezinárodních financí budou muset být založeny na spravedlnosti.

Proto lituji toho, že byl zamítnut pozměňovací návrh, poslanců Strifflerové a Pongy, protože navrhoval doplnit daň z finančních transakcí k oficiální rozvojové pomoci, aby jí tak mohly využívat ty nejméně rozvinuté země. Je pravda, že naše ekonomiky a naše finanční systémy by byly více daňově zatíženy, ale Evropská unie by se tak stala iniciátorem velkého mezinárodního hnutí solidarity.

Můžeme stále doufat, že přijaté usnesení povzbudí Unii, aby dostála svým závazkům a pomohla rozvojovým zemím držet krok s globalizací.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) S přesvědčením jsem potvrdil usnesení, jež předložil Výbor pro rozvoj o dopadech celosvětové finanční a hospodářské krize na rozvojové země. EP správně vyzývá EU, aby vymýtila zneužívání daňových rájů, daňových úniků a nezákonného úniků kapitálu z rozvojových zemí. MMF správně navýšil prostředky pro boj s finanční a hospodářskou krizí. Je však naprosto alarmující, že dosud 82 % těchto zdrojů skončilo v Evropě a jen 1,6 % v Africe. Nejvyšší priorita musí být nyní přiznána snižování chudoby. Rovněž je nezbytné, aby byly dohody o hospodářském partnerství (dohody EPA) používány jako prostředek přinášející dotčeným zemím obchodní výhody a aby tyto země měly možnost vyjmout z vyjednávacího procesu citlivé produkty a odvětví, jako jsou investice a služby. Lituji, že pozměňovací návrh, který žádal Komisi a členské státy o předložení návrhů na inovační mechanismy financování pro doplnění oficiální rozvojové pomoci, jako je daň z finančních transakcí, nebyl přijat.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení, ale myslím, že je nutné uvést několik vyjasnění. Nedávná finanční krize způsobila celosvětovou recesi, která kvůli svým mnoha důsledkům měla zvláštní dopad na rozvojové země a zhoršila potravinovou krizi: podle údajů poskytnutých organizací FAO poprvé v historii přesáhl počet hladovějících lidí jednu miliardu a podvýživou trpí o 100 milionů lidí víc než v roce 2008.

Dopad finanční krize na země v regionu AKT byl ničivý, což ještě zkomplikovalo problémy v oblasti životního prostředí a nestálosti cen potravin. Tyto země nejsou za krizi odpovědné, ale nejvíce utrpěly jejími důsledky a dostávají nejmenší objem pomoci. To již není přijatelné. Z těchto důvodů, tváří tvář v situaci, kterou můžeme bez jakýchkoli klišé nazvat tragickou, jsem přesvědčena, že je nutné zlepšit kvalitu pomoci přidělované těmto zemím, spíše než se starat o množství. Věřím, že při využívání prostředků je nutné jednat transparentněji a efektivněji, a jsem přesvědčena, že je nutné ověřovat objektivně získané výsledky.

  Předsedající. − Tím je vysvětlení hlasování uzavřeno.