Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2718(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B7-0118/2009

Rozpravy :

PV 20/10/2009 - 13
CRE 20/10/2009 - 13

Hlasování :

PV 22/10/2009 - 8.7
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2009)0056

Rozpravy
Úterý, 20. října 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

13. Podpora demokratických procesů v rámci vnějších vztahů (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem rozpravy je otázka k ústnímu zodpovězení (O-0093/2009) týkající se podpory demokratických procesů v rámci vnějších vztahů, kterou jménem Výboru pro zahraniční věci pokládá Radě Gabriele Albertini a Heidi Hautalaová (B7-0213/2009).

 
  
MPphoto
 

  Heidi Hautala, autorka.(FI) Paní předsedající, jsem velmi potěšena, že díky švédskému předsednictví se podpora demokracie ve vnějších vztazích stala důležitou záležitostí. Z pohledu Podvýboru pro lidská práva bych chtěl zdůraznit, že demokracie a lidská práva patří neodmyslitelně k sobě. Je to zřejmé především z nejrůznějších existujících definic demokracie a chtěl bych vás upozornit na skutečnost, že například OSN se pokusila definovat demokracii v roce 2005. Definice obsahuje dlouhý seznam položek, od pluralitního politického systému přes právní stát až po průhlednost vlády, svobodu médií atd. Z toho je jasně vidět, že lidská práva nelze od demokracie oddělit.

Evropská unie má k dispozici celou škálu prostředků pro podporu demokracie ve světě, které – pokud chce – může využívat. Celé toto spektrum pokrývá veškerá rozvojová politika a Společná zahraniční a bezpečností politika. K prostředkům, které máme k dispozici, patří dialog s ostatními zeměmi, různé finanční nástroje, zapojení do mezinárodních fór a monitorování voleb, což je pro nás samozřejmě velmi důležité.

Existují také situace, kdy musíme uvažovat o různých negativních opatřeních. Chtěla bych ministryni Malmströmovou upozornit na skutečnost, že Rada ministrů pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy se příští týden chystá projednávat zrušení zákazu vývozu zbraní do Uzbekistánu. Podle mého názoru vše nasvědčuje tomu, že to není správný signál, který bychom měli vyslat, protože Uzbekistán se příliš neřídí požadavky mezinárodního společenství. Mezinárodní společenství, včetně Evropské unie, požádalo Uzbekistán, aby provedl nezávislé mezinárodní šetření tragických a šokujících událostí, které se odehrály na jaře 2005 v Andizhanu, kde byla skutečně tvrdě potlačena demokracie. Chtěla bych také vědět, co si o této situaci myslí paní ministryně Malmströmová. Jak můžeme demokracii podporovat, když některé členské státy nyní chtějí zákaz vývozu zbraní zrušit?

Chtěla bych také říct, že demokracii nelze vyvézt. Není to vývozní produkt. Nefunguje jako něco, co lze přivézt odjinud, a proto bych chtěla vyzdvihnout důležitost zapojení občanské společnosti do tohoto procesu, protože pak demokracie roste jaksi organicky: z nejnižších vrstev společnosti.

Ráda bych uvedla, že Rusko je v této věci spolupracujícím partnerem, který systematicky odmítá poskytnout souhlas se zapojením nevládních organizací do dialogu o lidských právech mezi ním a Unií. Tuto situaci podle mého názoru nemůžeme do budoucna akceptovat.

Na závěr bych chtěla říct, že podpora demokracie by měla mít v rámci zahraniční a bezpečností politiky a rozvojové politiky Unie vyšší prioritu. Na podporu demokracie je také potřeba vyčlenit více prostředků. Například zdroje určené pro Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva jsou velmi skrovné a měli bychom je zvýšit.

 
  
MPphoto
 

  Eva Joly, autorka.(FR) Paní předsedající, paní Malmströmová, pane komisaři, dámy a pánové, demokracie a lidská práva jsou neoddělitelně propojena. Demokratický režim lze poznat podle toho, že respektuje právě lidská práva a základní svobody.

Musíme proto přivítat skutečnost, že Rada dala dne 19. května najevo, že Evropská unie musí zaujmout k demokratické veřejné správě konzistentnější přístup.

Úsilí vynaložené za tímto účelem bylo z valné části nedostatečné. Očividným příkladem toho je Izraelsko-palestinský konflikt. Přestože mise vyslaná do Palestiny v roce 2006 za účelem pozorování tamních voleb uznala legitimnost výsledku, Evropská unie a členské státy se rozhodly zvolenou vládu bojkotovat, tak jako bojkotovaly vládu národní jednoty vytvořenou později k prolomení mrtvého bodu.

Kde je důslednost a věrohodnost Evropské unie, když její vlastní rozhodnutí jsou v tak ostrém rozporu se zásadami, jimiž se tolik chlubí? A co se dá říct o členských státech, které odmítají podpořit Goldstonovu zprávu? Její závěry jsou spravedlivé a vyvážené a všeobecná podpora této zprávy by byla vykročením k míru.

Právě tuto naději ničí hlavní mocnosti, a to nedostatkem odvahy a oddanosti k vlastním hodnotám.

Nestačí proto organizovat pozorovatelské volební mise, zejména když je pak odmítnuto uznání výsledku voleb. Musíme být pravdiví sami k sobě a přijmout k těmto záležitostem globální přístup.

Rada by měla vedle těchto linií urychleně přijmout akční program a měla by vytvořit skutečnou strategii v oblasti lidských práv, která by musela být uplatňován na všech úrovních EU. Potřebujeme jasně formulovat naše priority a oficiálně je zapracovat do všech nástrojů: do zahraniční politiky, politiky v oblasti lidských práv i rozvojové politiky.

Jakým způsobem budeme v těch třetích zemích, v nichž Evropská unie monitoruje volby, monitorování provádět, abychom dlouhodobě zajistili respektování politické plurality a zapojení občanské společnosti?

Jaké máme požadavky na vytvoření nezávislého soudnictví a institucí, které budou transparentní a zodpovědné vůči svým občanům?

Přetrvávající neurčitost týkající se prostoru uděleného v našich politikách lidským právům je trestuhodná a kontraproduktivní. Je čas toto vyjasnit, pokud chceme, aby byla Evropská unie a její základní hodnoty brány na mezinárodní úrovni vážněji.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady.(SV) Paní předsedající, vážení poslanci, v konsenzu EU o rozvoji má definice termínu „chudoba“ mnoho aspektů. Chudoba znamená nedostatek síly, příležitostí a bezpečnosti. Kde není svoboda, není ani rozvoj, a bez demokracie je svoboda omezená. Bez demokracie je těžké dosáhnout míru. Proto tam, kde není mír, nemůže dojít k rozvoji. Nic z toho nemůže existovat, nejsou-li dodržována lidská práva. Tyto dvě věci jsou provázané, proto potřebujeme promyšlený celkový rámec umožňující lepší využití stávajících politik a nástrojů při podpoře demokratických procesů.

Chtěl bych poděkovat Evropskému parlamentu za to, že se o tuto oblast tolik zajímá a že ji podporuje. Za těch sedm let, kdy jsem byla poslankyní EP a členkou Výboru pro zahraniční věci, jsem si až moc dobře vědoma naprostého odhodlání a skutečného podílu Parlamentu na podpoře demokratických procesů v rámci vnějších vztahů EU.

Tato iniciativa, kterou odstartovalo české a švédské předsednictví, tady byla při několika příležitostech projednávána, a hovořila o ní i moje kolegyně paní Carlssonová.

Východiskem iniciativy je předpoklad, že podpora demokratických procesů je klíčovým faktorem nejen v rozvojové spolupráci EU, ale i ve společné zahraniční a bezpečnostní politice. O tom není sporu. Ale cílem je postoupit s iniciativou o krok dál. EU jakožto celosvětový hráč se 27 členskými státy a Evropským parlamentem a jakožto největší poskytovatel pomoci na světě by měl hrát klíčovou roli při podpoře demokratických procesů ve vnějších vztazích. Je v tom určitá symbolika, protože doufáme, že naše úspěchy doma poslouží jako inspirace našim partnerským zemím na celém světě. Avšak iniciativa by měla fungovat také na pragmatické a provozní úrovni. Naším cílem je zajistit plné využívání nástrojů, které máme k dispozici v rámci právních a politických rámců EU a našich orgánů, a to koordinovaným a efektivním způsobem.

Nezačínáme od nuly. Dosáhli jsme již řady úspěchů. Máme s podporou demokratických procesů v našich vnějších vztazích zkušenosti. Jedná se o prioritní oblast ve vztazích se zeměmi AKT – uvedenou v dohodě z Cotonou – a s dalšími regiony, jako je Asie, Latinská Amerika a východní Evropa. Máme pevná pravidla týkající se lidských práv, k nimž patří dialog se třetími zeměmi a sedm společných strategií EU.

Nicméně určitě existuje prostor pro zlepšení. Můžeme pracovat usilovněji a lépe. Podstata demokracie vyžaduje nový politický rámec a stávající rozložení úsilí mezi různé pilíře nemusí odpovídat existujícím potřebám. Různé nástroje jsou používány souběžně a někdy ne příliš důsledně. Tím je oslaben dopad našich kroků, což se může dotknout i naší viditelnosti a důvěryhodnosti a omezit příležitosti účinné spolupráce. Proto chceme bez vymýšlení nových nástrojů nebo modelů jednoduše dosáhnout větší koordinace a koherence tím, že se snažíme podporovat demokracii.

Jak toho dosáhneme? Tím, že určíme konkrétní způsoby účinnějšího využívání nástrojů EU v jednotném rámci.

Inspiraci můžeme čerpat z našich dosavadních úspěchů. Jedním z nich je naše přítomnost na západním Balkáně. Je kombinací nástrojů prvního a třetího pilíře a zároveň je zaměřena na podporu politických reforem, včetně rozvoje institucí. Stává se proto stabilním prostředím pro demokracii. „Dvojí klobouk“ zvláštního představitele EU pomáhá nastolit lepší koordinaci a spojitost mezi jednotlivými nástroji EU. Musíme však být skromní. V tomto regionu čelíme výzvám zásadního významu.

Abyste mi rozuměli: někteří lidé – snad nikdo z vás – se obávají, že tato iniciativa vnese do rozvojové pomoci novou podmíněnost. Jde samozřejmě o citlivé téma. Ale rozhovor o lidských právech a demokracii s našimi partnerskými zeměmi nikam podmíněnost nevnese.

Jak jsme na tom teď? Příslušné pracovní skupiny zahájily diskuse o návrzích na závěry Rady na základě různých příspěvků. Stavíme na práci započaté českým předsednictvím, které zorganizovalo zvláštní konferenci na téma EU a podpora demokratických procesů.

Viděla jsem také velmi zajímavou zprávu od institutu IDEA (International Institute for Democracy and Electoral Assistance), která obsahuje porovnání našich záměrů v oblasti podpory demokratických procesů s tím, jak jsou tyto záměry vnímány našimi partnery.

Na hodnocení této iniciativy je ještě příliš brzy, ale chci zdůraznit, že tento proces již přináší přidanou hodnotu. Osoby odpovědné za záležitosti týkající se rozvoje a lidských práv zintenzivnily spolupráci. Na paralelních nebo společných jednáních pracovních skupin Rady probíhají diskuse o rozvoji a lidských právech. Už jen to je přidanou hodnotou a důležitým bodem celé iniciativy. Snažíme se dopracovat k tomu, aby byly závěry Rady přijaty na listopadové Radě ministrů pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy.

Jedním z projednávaných návrhů je potřeba individuálního přístupu k jednotlivým zemím, který bude založen na důkladné analýze situace v dané zemi a který bude zapracován do podpory demokratických procesů na úrovni EU, takže ovlivní volbu vhodného nástroje.

Dalším návrhem je potřeba skutečného partnerství založeného na dialogu a konzultacích, v němž bude podpora demokracie považována za samostatné téma a jednotlivé rozhovory budou souvislejší a koordinovanější.

Podpora volebních procesů po celém světě ze strany EU je důležitá. Rada a Evropská unie na to mají v podstatě stejný názor. Co se týče potřeby „překročit rámec voleb“, máme stejný zájem jako Parlament. Podpora voleb se musí stát součástí trvalého procesu, který zahrnuje následné politické změny prováděné v dlouhodobém horizontu. To znamená, že se musíme zaměřit na to, co se děje při přípravě voleb, během voleb a v období mezi volbami, abychom zajistili, že existují fungující mechanismy vyžadující odpovědnost.

Nelze dostatečně zdůraznit roli jednotlivých parlamentů našich zemí – jinými slovy roli Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů – v procesu budování demokracie. Parlamenty musí být do aktivit EU plně zapojeny.

Doufám, že Lisabonská smlouva vstoupí v blízké budoucnosti v platnost. Díky těmto novým „pravidlům hry“ bude Unie demokratičtější a efektivnější. Smlouva také přispěje k tomu, že vytvořením Evropské služby pro vnější činnost se Evropa stane silnějším hráčem na celosvětové scéně. Vždyť základní myšlenkou tohoto kroku je harmonizovat vnější politiky EU a překlenout propast mezi prací Komise a Rady, tak aby tyto politiky směřovaly ke stejnému cíli. Vytvořením Evropské služby pro vnější činnost se zlepší politický rámec pro podporu vytváření demokracie, a EU tak bude moci ještě lépe podporovat rozvoj na různých místech na světě.

Podpora budování demokracie ze strany EU je neuvěřitelně důležitá. Nedokáže-li demokratický stát uspokojit základní potřeby svých občanů a stimulovat hospodářský a sociální rozvoj, výsledkem bude nespokojenost s fungováním demokracie. Vláda pak riskuje ztrátu legitimity a politické podpory.

Chtěla bych poděkovat poslancům Evropského parlamentu za prosazování této záležitosti. Přispěli jste k tomu prostřednictvím svého odhodlání, pomocí legislativy, prostřednictvím svých vztahů a kontaktů s parlamenty po celém světě a díky své účasti ve volebních pozorovacích misích EU. Jste proto v oblasti podpory demokratických procesů klíčovou silou a doufám, že Evropský parlament bude tuto roli nadále zastávat dlouhodobě.

 
  
MPphoto
 

  Véronique De Keyser, jménem skupiny S&D.(FR) Paní předsedající, jak můžeme v nějakém státě zavést demokracii? Tím, že budeme spoléhat na jeho občanskou společnost a posilovat ji, a také bojem proti chudobě a vyloučení a osvobozením žen.

Evropa není natolik naivní, aby si myslela, že může zavést demokracii pomocí tanků a bomb, i když některé členské státy možná v tomto přesvědčení žijí. Evropa proto musí přijmout roli „měkké síly“. Je to role nevděčná a obtížná. Evropa se vybavila nástrojem pro demokracii a lidská práva, který dnes připomíná novorozeně. Je křehký, ale slibný, pokud o něj bude pečováno. Nevládní organizace mohou předkládat projekty bez podpory jejich vlastních vlád, což je důležité.

Avšak tyto volební pozorovací mise jsou financovány z velmi omezeného rozpočtu určeného právě pro tento nástroj. Jedná se o klíčové mise, které za dobu přibližně 10 let prokázaly svůj důležitý význam, ale pro něž Parlament již požádal o poskytnutí dalších prostředků a zcela jistě o provedení dalších následných kroků – díky vám, paní Malmströmová – ale také o větší politickou důslednost ve sledování jejich legitimity, a já plně podporuji vše, co tady o některých misích řekla paní Jolyová. Není normální, že země, která vstupuje do demokratického volebního procesu, není ve své konsolidaci podporována.

Ti, kdo se na tuto záležitost dívají z krátkodobého hlediska, si bezpochyby myslí, že demokracie je drahá. Stojí ale méně než válka, o tom není sporu, a to je údaj, který Evropská služba pro vnější činnost určitě vezme při svých aktivitách v úvahu.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN ROUČEK
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Charles Goerens, jménem skupiny ALDE.(FR) Pane předsedající, může demokracie existovat bez svobody? Nemůže. Může být svoboda bez lidských práv? Samozřejmě nemůže. Tím se v této rozpravě vracíme k myšlence lidských práv.

Joseph Ki-Zerbo, uznávaný odborník z Burkiny Faso, na tuto otázku odpověděl takto: „Ten, kdo žije v naprosté chudobě, není svobodný, protože nemá možnost volby.“ Chudoba je proto synonymem nedostatku svobody. Mezi svobodou, demokracií a lidskými právy tedy existuje úzká vazba.

Není pak překvapením, že se je to často obsaženo v základních textech, kterými se řídí vztahy mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, počínaje dohodou z Cotonou, která zahrnuje zejména klauzuli o lidských právech a demokracii v kontextu politického dialogu se zeměmi AKT. Podpora demokracie proto vznáší základní otázky spojené s inteligentním stanovením podmínek.

Na základě těchto několika zjištění jsme došli k závěru, že demokracie není původcem vývoje, ale je jeho výsledkem. Partnerství mezi Evropskou unií a třetími zeměmi nemůže tuto skutečnost ignorovat. Nedosáhneme pokroku bez odhodlání, ale nedosáhneme ho ani bez trpělivosti. V dnešní době existuje významný počet zemí, které vstupují do demokratického procesu. Evropě lze připsat zásluhy za to, že tyto procesy podporovala díky strategii, která obsahuje imperativy boje proti chudobě, kodifikace lidských práv a podpory demokratických principů a právního státu. I přes veškerou kritiku, která je na tuto politiku namířena a s níž souhlasím, jsem stále přesvědčena, že tím, co se v minulosti ukázalo jako fungující, se můžeme v našich dalších krocích řídit.

 
  
MPphoto
 

  Richard Howitt (S&D). – Pane předsedající, demokratizace napomáhá mírovému prosazování politiky, politických změn a řízení moci ve společnosti a respektuje také lidská práva. Podpora demokracie je oporou našich zahraničně-politických cílů týkajících se prevence konfliktů a snížení chudoby. Proto s potěšením předkládám parlamentní změnu, která žádá evropský konsensus týkající se demokratizace, a rád bych poblahopřál švédskému předsednictví k iniciativě, kterou v této souvislosti připravil.

Jsem skálopevně přesvědčen, že demokratizace by měla proniknout do všech politik Evropské unie vůči třetím zemím. Musím říct, že odsuzuji Evropskou konzervativní a reformní skupinu za to, že se staví proti odstavci 10 v našem textu. Zřejmě tím tato skupina chce dát najevo, že když se nám to hodí, může Evropa v souvislosti s demokracií něco říkat a něco jiného v nedemokratických zemích dělat. Nikoli.

Jak uvedla paní Malmströmová, budování demokracie je není jen o volbách: je o budování pluralitní občanské společnosti. Proto by Evropa měla financovat nevládní organizace, které zvyšují zapojení občanů do společnosti, podporují začlenění menšinových skupin, poskytují školení odborníkům v oblasti práva, podporují svobodu slova a sdružování a posilují politické strany v parlamentu. Podporují tedy rozmach občanské společnosti.

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, chtěl bych se zmínit o podpoře demokratických procesů v souvislosti s našimi východními sousedy. V poslední době došlo v těchto zemích ke stagnaci a v některých případech upadání demokratických standardů. Největší obavy vzbuzuje vývoj situace v Gruzii a Moldavsku.

Opora každého demokratického politického zřízení, tedy dobře fungující – zdůrazňuji, že dobře fungující – občanská společnost, neexistuje v podstatě u žádného z našich východních sousedů. Chtěl bych poblahopřát Švédsku, nynější předsednické zemi, za to, že je jedním z iniciátorů politiky Východního partnerství. Tato politika má potenciál přiblížit naše východní sousedy k EU. Avšak Východní partnerství v mnoha ohledech nedává těmto zemím skutečně významné podněty pro to, aby vstoupily do bolestných a zdlouhavých reforem.

Dále jsem se chtěl zeptat, jaký je postoj Rady k této záležitosti? Jinými slovy, co se projednává? Chceme postupovat rozhodněji, a zajistit tak posílení demokracie v této a mnoha dalších problematických a citlivých oblastech?

 
  
MPphoto
 

  Heidi Hautala (Verts/ALE).(FI) Pane předsedající, chtěla bych konečně paní Malmströmové říct, že co se týče snahy podporovat demokracii a lidská práva ve světě, my jakožto Evropská unie máme podle mého názoru dvě slabé stránky. Členské státy mají často rozporná a odlišná přání. Jedním z nich je zřejmě zákaz vývozu zbraní do Uzbekistánu: ne všechny členské státy na to mají stejný názor. Jak potom můžeme provádět společnou politiku?

Za druhé chci zmínit, že Uzbekistán je také dobrým příkladem země, která nám říká, že Evropská unie ji v oblasti demokracie a lidských práv nemá co učit, protože má sama vlastní chyby a problémy. Jak se můžeme sami tohoto dvojího metru zbavit? Máme ve zvyku radit jiným, ale tím, co zvěstujeme, se někdy neřídíme. Domnívám se také, že na tento dvojí metr soustředila pozornost právě vaše myšlenka, kterou jste zmínila v souvislosti s demokracií organizací.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady.(SV) Pane předsedající, chtěla bych poslancům vyjádřit své poděkování za to, že jim na této věci tolik záleží. Plně se shodneme na potřebě posílit demokracii v zahraniční politice EU. Dnes, v období hospodářské krize, je zvlášť důležité, aby tento aspekt nebyl přehlížen. Víme, že mnoho rozvojových zemí je krizí velmi těžce zasaženo. Důsledkem recese je nespokojenost a neklid ve společnosti. Pokud v takové situaci neexistují dobře fungující demokratické instituce, může se vše velmi zhoršit. Proto je důležité, aby existovaly bezpečné demokratické instituce a silná občanská společnost schopná s takovými krizemi se vypořádat.

Východní partnerství je velmi důležitým nástrojem, zejména pro posílení demokracie. Intenzivně na tom pracujeme. V prosinci budeme jednat s ministry zahraničí a doufáme, že na začátku roku 2010 se nám podaří zavést celou řadu konkrétních opatření. Východní partnerství je důležitým nástrojem pro posílení demokracie u našich nejbližších sousedů.

Paní Hautalová nadnesla problém Uzbekistánu. Jde samozřejmě o velmi vážnou věc. Tamní situace v oblasti lidských práv zdaleka není uspokojivá. Jak paní Hautalová ví, zavádění dalších sankcí vyžaduje jednomyslný souhlas Rady. Shodneme se ale na cíli, kterým je posílení demokracie lidských práv v Uzbekistánu. Doufáme, toho dosáhneme prostřednictvím většího odhodlání. Doufáme, že dokážeme najít alternativní způsoby posílení demokracie, a to průběžným hodnocením situace v oblasti lidských práv a zvažováním, jaký by měl být charakter našich vztahů s Uzbekistánem. Existují i jiné způsoby, jak mít na situaci vliv a které jsou možná účinnější než zbrojní embargo. S Uzbekistánem obchoduje velmi málo zemí, takže zbrojní embargo je spíše jen symbolickým gestem. Možná najdeme ještě jiné cesty. Ale jak jsem již řekla, nejprve je potřeba jednota v Radě, a tu teď nemáme.

Pokud má být EU ve svých vztazích s okolním světem v oblasti lidských práv a demokracie důvěryhodná, musíme být silní uvnitř EU. Máme nedostatky. Nejsou možná srovnatelné se strašným bezprávím páchaným v jiných zemích, ale nedostatky uvnitř EU existují. Musíme se mít před nimi neustále na pozoru, pokud má být naše jednání vůči okolnímu světu důvěryhodné.

Závěrem bych chtěla poděkovat za tuto rozpravu a také za vynikající usnesení předložené Parlamentem, které jsem viděla. Nestihla jsem se zatím podívat na všechny pozměňovací návrhy, ale myslím, že předložené usnesení je velmi dobré. Je v úplném souladu s ambicemi švédského předsednictví. Jak jsem již řekla, doufáme, že na Radě ministrů pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy budeme schopni závěry Rady přijmout. Těšíme se na další diskuse na toto téma s Parlamentem.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 22. října v 11:00 hodin.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Plně podporuji tuto výzvu k důslednějšímu a efektivnějšímu rámci pro podporu demokratických procesů ze strany EU, podporu demokratických hodnot a respektování lidských práv ve světě. Na hodnotách demokracie a lidských práv je založena i samotná Evropská unie. Kodaňská kritéria stanovující podmínky pro členství v EU vyžadují od kandidátských zemí „stabilitu orgánů zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a uznání a ochranu menšin“. Lisabonská smlouva navíc posiluje odhodlání Unie jednat směrem navenek v souladu se zásadami, na jejichž základě byla založena. Zásadním cílem Společné zahraniční a bezpečností politiky je bezpochyby upevnění demokracie, právní stát a respektování lidských práv. Naléhavě žádám, aby byla urychleně vytvořena Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) nejen jako prostředek pro podporu demokratických procesů, ale také jako demokraticky zodpovědná služba Evropskému parlamentu. Demokracie je univerzální hodnotou. Demokratizace a dobrá správa nejsou samoúčelné, ale jsou nezbytné pro snížení chudoby, udržitelný rozvoj, mír a stabilitu. Demokracie, rozvoj a respektování lidských práv, včetně ekonomických, sociálních a kulturních práv, jsou propojeny a navzájem se posilují.

 
Poslední aktualizace: 27. března 2010Právní upozornění