Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2733(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

B7-0117/2009

Rozpravy :

PV 22/10/2009 - 12.2
CRE 22/10/2009 - 12.2

Hlasování :

PV 22/10/2009 - 13.2

Přijaté texty :

P7_TA(2009)0060

Rozpravy
Čtvrtek, 22. října 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

12.2. Írán
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o sedmi návrzích usnesení o Íránu.

 
  
MPphoto
 

  Ana Gomes, autorka.(PT) Pane předsedající, Írán je charakteristický svojí jazykovou, náboženskou, etnickou a politickou rozmanitostí. Šíitská většina žije po boku sunitů, stoupenců zoroastrismu, křesťanů, židů a bahaiů. Perská většina sdílí zemi s velkým počtem etnických menšin, které tvoří téměř polovinu obyvatelstva: Azery, Araby, Kurdy, Balochy a dalšími. Ve městech žije početná moderní střední třída a mnoho mladých lidí, kteří jsou připraveni žít v Íránu 21. století. Režim je veškerým tímto rozruchem a spletitostí vyděšen, neboť by raději viděl prostý Írán: prostý ve smyslu náboženského fanatismu, izolace země a prostý ve smyslu veřejného mínění zastrašovaného násilným útlakem.

Toto usnesení popisuje systematické porušování lidských práv, kterému jsou Íránci vystavováni ve své vlastní zemi, včetně častého uplatňování trestu smrti, dokonce i v případě dětí, kamenování mužů a žen, rozsáhlého omezování svobody projevu a pronásledování náboženských a etnických menšin. Tímto usnesením vysílá Parlament dva samostatné signály. První z nich je určen íránskému lidu: Evropa vidí v Íráncích, a zejména v těch mladých, naději pro budoucnost, ve které jejich země přijme demokracii a svobodu a zaslouženě v regionu převezme důležitou úlohu. Druhý signál je určen íránskému režimu: sdělujeme mu, že Írán nikdy nevyužije svůj nesporný potenciál, dokud budou násilí a tmářství hlavními rysy politického režimu, který se pouze formálně hlásí k hodnotám, jako je spravedlnost a mír a který nadále surově utlačuje své obyvatelstvo.

 
  
MPphoto
 

  Marietje Schaake, autorka. – Pane předsedající, legitimita jakékoli vlády je odvozena od zajišťování blahobytu svým vlastním občanům. Jakýkoli režim, který v plnění této nejzákladnější povinnosti selže, ztrácí svoji legitimitu v mezinárodním společenství.

Stávající samovolná izolace vede Írán do záhuby a má zhoubý vliv na sousední země a na zbytek světa. Nemůžeme nečinně stát a přihlížet popravám nezletilých pachatelů oběšením, únosům lidí a svévolnému násilí, které na občanech páchá jejich vlastní režim. Jsme zde, abychom opakovaně prohlásili, že ti, kdo jsou vinni spácháním trestných činů proti lidskosti, musí být a budou potrestáni, a budeme i nadále stát za íránským lidem při uplatňování jeho práva na svobodu projevu a na pokojné demonstrace za svobodu a demokracii.

Evropská unie je povinna vracet se k těmto všeobecným právům při každém jednání, byť jsou jeho předmětem obchodní zájmy nebo íránský jaderný program. Íránský režim může být důvěryhodným subjektem v mezinárodním společenství, pouze pokud získá legitimitu od svých občanů.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam, autor. – Pane předsedající, kořeny této situace spočívají ve velmi specifické náboženské diktatuře, která je neblaze proslulá plošným potlačováním lidských práv a občanských svobod. Od červnových voleb se situace ještě zhoršila. Vzrostl počet případů zatýkání, mučení a poprav nezletilých a žen. Počet poprav v Íránu je po Číně nejvyšší na světě.

Podle nejnovějších informací, které nejsou v návrhu usnesení zmíněny, íránský režim včera ve vězení Evin v Teheránu popravil oběšením pět vězňů, včetně 28leté Soheily Ghadiriové. Je čtvrtou ženou, kterou režim v minulém měsíci popravil oběšením.

Takto kruté rozsudky nemají nic společného s trestnými činy, které vězni údajně spáchali, ale jsou spíše snahou o vystupňování atmosféry strachu v zemi, zejména mezi ženami a mladými lidmi, kteří projevili své odhodlání nastolit demokracii a zpochybnit volby.

 
  
MPphoto
 

  Rui Tavares, autor.(PT) Když hovoříme zde v Parlamentu, pak bez ohledu na to, kolik lidí se v této sněmovně nachází, hovoříme rovněž za miliony lidí v Íránu, kteří vyšli do ulic a riskovali své životy a bezpečí, aby protestovali proti volbám, o nichž se domnívají, že byly zmanipulované.

Tyto miliony Íránců, ať už se nacházejí v této zemi, či mimo ni, od nás něco očekávají, a proto výchozím bodem nemůže být nic jiného než solidarita a spolupráce při pomoci těmto milionům Íránců, kteří bojují za demokracii a lidská práva a kteří, a to by mělo být zdůrazněno, podstupují mnohem větší rizika než jsou ta, kterých se obvykle obává diplomacie.

Proto bych řekl, že výchozím bodem nemůže být nic jiného. Je pravdou, že politika západu je velmi často politikou zjednodušující a Írán přehlíží. Je pravdou, že Evropa příliš často jako reakci uplatňuje politiky, které se ve vztahu k Íránu ukázaly jako špatné. Je pravdou, že velmi často nechceme přijmout skutečnost, že Írán by měl mít respekt mezinárodního společenství, jakého se jako hlavní mocnost v regionu samozřejmě dožaduje.

Jak po demonstracích prohlásil íránský umělec žijící v exilu, západ nechtěl islámskou republiku, a nyní nemáme už ani republiku. Nic z toho však nemůže omluvit režim, který potlačuje svobodu, despotický režim, a nyní režim založený na stále chatrnějším základě zmanipulovaných voleb a utlačování vlastního obyvatelstva. Íránský lid očekává od Parlamentu solidaritu a podporu a my se jim je snažíme poskytnout prostřednictvím tohoto textu.

 
  
MPphoto
 

  Fiorello Provera, autor.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, známe politické a sociální podmínky, ve kterých občané Íránské islámské republiky žijí.

Uvědomujeme si, že do politických rozhodnutí a do oblasti základních lidských práv výrazně zasahuje náboženství. Nejnovějším příkladem bylo smrt Behnooda Shojaeeho, mladého muže, který byl nedávno popraven, ačkoli byl v době spáchání trestného činu nezletilý. To je nejnovější příběh z řady závažných porušení lidských práv, kam patří útlak politických odpůrců, homosexuálů, novinářů, intelektuálů a kohokoli, kdo bojuje za sociální a občanský rozvoj Íránu.

Situace se zhoršila během vlády Mahmúda Ahmadínedžáda, který výkon svého prezidentského úřadu zahájil opakovaným popřením holocaustu a práva Státu Izrael na existenci. Od roku 2005 se počet poprav v Íránu zčtyřnásobil a Írán je jedinou zemí na světě, která popravuje nezletilé pachatele trestných činů. Systematické používání mučení ve vězeních a používání středověkých trestů, jako například amputace nebo kamenování, jsou známé, ale režim zažívá obtížnou situaci, jak ukázaly desítky tisíc osob, které měly dostatek odvahy, aby po minulých volbách vyšly protestovat do ulic.

Mladá žena Neda Agha-Soltanová, která byla zabita na ulici, protože se jako žena a občanka postavila za svá práva, se stala nejen symbolem útlaku, ale také touhy po svobodě lidu, kterému Evropa musí pomoci. Jak můžeme pomoci? Jedním způsobem je využití Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva. Dalším konkrétním návrhem je pojmenovávání ulic a náměstí v našich městech po Nedě Agha-Soltanové. Tak by byla nejen připomenuta její oběť, ale vyjádřili bychom tím také svou solidaritu s íránskou opozicí a zajistili vyšší informovanost a povědomí o tak vážné situaci mezi evropskými občany. Rád bych vedle portrétu Aung San Suu Kyiové zobrazeného na jedné straně budovy Evropského parlamentu v Bruselu viděl portrét Nedy Agha-Soltanové.

Poslední poznámka: jak může prezident Ahmadínežád požívat jakékoli důvěry při vyjednávání o jaderné otázce, když pronásleduje a utlačuje své vlastní obyvatelstvo, které požaduje větší míru demokracie, svobody a dodržování lidských práv?

 
  
MPphoto
 

  Struan Stevenson, autor. – Pane předsedající, zatímco sedíme v této sněmovně a velkolepě diskutujeme, kati v Íránu pracují přesčas. Jak nám sdělil Tunne Kelam, včera bylo popraveno oběšením dalších pět osob, včetně mladé ženy, jíž rodiče její oběti odpustili. Trest smrti jí tak byl vlastně prominut, ale přesto byla následně oběšena.

V EU ale razíme politiku usmiřování. Jen tento týden jsme souhlasili, že budeme podporovat Rusko v obohacování jaderných palivových článků pro Ahmadínežáda, výměnou za jeho záruku, že ukončí svůj vlastní program obohacování jaderného materiálu. On ale tuto záruku neposkytl a ani neumožnil inspektorům volný přístup kesvým jaderným zařízením. Dalším pokračováním této politiky usmiřování pouze podporujeme muláhy. Musíme přistoupit k tvrdým sankcím. Tvrdost je jediným jazykem, kterému muláhové rozumějí.

 
  
MPphoto
 

  Barbara Lochbihler, autorka.(DE) Pane předsedající, v úvodu tohoto dílčího zasedání předseda Buzek zdůraznil, že zrušení trestu smrti je hlavním zájmem Evropského parlamentu. Nutnost zrušit tento nehumánní a barbarský trest se vztahuje na všechny oblasti světa.

Poukazoval na popravy, ke kterým v Íránu dochází. V návrhu usnesení, který nám byl předložen, jsou zmíněny především čtyři rozsudky smrti. Dotyčné osoby byly odsouzeny k trestu smrti, protože se údajně účastnily protestů proti volbám, v údajné době činu se ale všechny osoby nacházely ve vazbě. Proti tomu by tedy stále bylo možné se odvolat a tyto případy musíme dále sledovat.

Je také zmíněna skutečnost, že jsou v Íránu stále popravovány osoby, které byly v době spáchání činu nezletilé. Írán je jedinou zemí, která stále ještě popravuje osoby, které byly v době spáchání činu nezletilé. Írán ratifikoval Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Úmluvu o právech dítěte, a musí proto přijmout vnitrostátní zákon zakazující popravy nezletilých. Íránskému parlamentu byl předložen návrh zákona a my nyní musíme vyzvat své tamní kolegy, aby udělali vše, co je v jejich silách, aby průchodu tohoto návrhu zákona nebylo dále bráněno. Považuji to za velmi důležitý úkol.

Na závěr bych rád vyjádřil své velké uznání všem mužům a ženám v Íránu, kteří tolik riskují, kteří vycházejí do ulic a kteří se zapojují do rozličných činností s cílem domoci se respektování práv, která jim poskytuje íránská ústava. Za svoji rozhodnost, odhodlání a odvahu si zaslouží naši bezvýhradnou solidaritu.

 
  
MPphoto
 

  Martin Kastler, jménem skupiny PPE.(DE) Pane předsedající, dne 2. října tohoto roku zabránila íránská policie v poslední minutě jednomu muži v nástupu do letadla. Právník Abdolfattah Soltani měl v mém domovském městě Norimberku převzít za svoji odvážnou práci ve prospěch obětí politického pronásledování mezinárodní Cenu za lidská práva za rok 2009. Přestože měl platný pas, íránské úřady mu bez zákonného opodstatnění nepovolily opustit zemi. Jeho ženě bylo umožněno odcestovat. Jak správně uvedla, cituji: „Zraňuje mě, že v zemi, která se sama nazývá teokracií, jsou páchány činy, které s Bohem nemají nic společného“.

Írán je na základě ratifikace Paktu OSN o občanských a politických právech vázán mezinárodním právem; tento pakt stanoví lidské právo, podle kterého každý může svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní. Považuji za skandální, že Írán toto právo pošlapává. Proto se zasazuji o to, aby byl případ Soltani zahrnut do našeho dnešního společného usnesení o Íránu a žádám vás o podporu.

 
  
MPphoto
 

  Ryszard Czarnecki, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, rád bych tohoto času využil k tomu, abych vyjádřil naše znepokojení nad situací v Íránu, a zejména nad situací členů íránské opozice v táboře Ašraf v Iráku, který je pro íránské obyvatelstvo symbolem odboje.

Irácká vláda by se měla přestat řídit rozkazy muláhů v Teheránu. Irák by měl pochopit, že íránský režim nemá budoucnost a u moci se drží díky útlaku a popravám. Proto, je-li Irák suverénní zemí, měl by respektovat a provést usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o táboru Ašraf, které ho vyzývá, aby ukončil veškeré nucené přesuny obyvatel tábora Ašraf v Iráku. Muláhové v Teheránu chtějí, aby byl tábor Ašraf zničen, a my v Evropě musíme tyto bezbranné íránské uprchlíky podporovat. To je naší morální povinností.

Měli bychom požádat předsednictví EU a Komisi, aby se na OSN obrátily s žádostí o její větší zapojení prostřednictvím vyslání stálé mise – a dokonce i mírových jednotek – na tato území, aby se předešlo dalším útokům a násilným přesunům těchto osob do jiných částí Iráku.

 
  
MPphoto
 

  Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD.(NL) Pane předsedající, není pochyb o tom, že stav lidských práv v Íránské islámské republice se v posledních měsících prudce zhoršil. To příhodně dokládá současný vývoj represivního aparátu vytvořeného prezidentem Ahmadínežádem, který má v zárodku zničit byť jen náznak jakéhokoli druhu opozice vůči jeho vládě, jejíž legitimita je pochybná. Neblaze proslulí zločinci známí jako Basijové byli nyní začleněni do Íránské revoluční gardy, další nechvalně známé organizace.

Čeho zde může Evropská unie ještě dosáhnout? Odpověď zní: zejména dvou věcí. Společně se Spojenými státy se musíme jakožto západní svět zaměřit na jednotlivé případy závažného porušování lidských práv v Íránu (odkazuji vás také na naše usnesení). V přímém spojení s tím musíme Teheránu jasně ukázat, že toto porušování nebude tolerováno a bude mít vážné následky.

Když do hry vstoupí národní zájmy, zejména hospodářského charakteru, íránští pragmatici se sami připomenou. Mohou se tak dokonce odvolávat na zesnulého zakladatele Íránské islámské republiky ajatolláha Chomejního. Když bylo nutné si vybrat, také on rozhodně stavěl národní zájem nad náboženské požadavky. Naléhám tímto na Komisi a Radu, aby především v zájmu přijatelnějšího prostředí pro život íránského lidu a v zájmu bezpečnosti židovského státu Izrael zjistily, jaké mají ajatolláhové slabiny, aniž by přitom zapomínaly na arabský svět a Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 

  Krisztina Morvai (NI).(HU) Před několika dny zde byl předseda Barroso a já jsem mu položila otázku, co by bylo možné učinit pro vyřešení krizové situace v oblasti dodržování lidských práv, která od podzimu 2006 panuje v Maďarsku, členském státu Evropské unie. Při několika příležitostech jsem zmínila, že mnoho set osob bylo vystaveno tak hrubé policejní brutalitě, že utrpělo vážná poranění, přičemž několik set osob bylo svévolně zatčeno a několik set osob prošlo zdlouhavým trestním řízením, které přitom prokázalo jejich nevinu. Předseda mi odpověděl, že toto jsou vnitřní záležitosti a Evropská unie do vnitřních záležitostí zasahovat nemůže. Ráda bych se zeptala na dvojí kritérium, které je uplatňováno, a na to, jaký je právní základ Evropské unie pro zasahování do záležitostí země mimo Evropskou unii, když není ochotná chránit lidská práva v členském státě Evropské unie. Ráda bych také využila příležitosti a požádala naše íránské přátele, ty, kteří patří k opozici, a i ty, kteří patří k vládní straně, aby pomohli Maďarům chránit jejich lidská práva.

 
  
MPphoto
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE).(FI) Pane předsedající, Írán by měl hrát důležitou úlohu v mírových jednáních na Blízkém východě, k naší lítosti se ale zdá, že tato země se stále více vzdaluje od demokratického právního státu. Zaprvé, máme důvod vyjádřit vážnou pochybnost o volebních výsledcích z června minulého roku, které umožnily prezidentu Ahmadínežádovi setrvat v úřadu. Od voleb se celkový stav v oblasti lidských práv dokonce zhoršil. Mimoto se od roku 2005, kdy se Ahmadínežád ujal moci, počet vykonaných poprav zčtyřnásobil a Írán se stal zemí, která po Číně popravuje nejvíce osob na světě. Zadruhé, náboženská svoboda a svoboda projevu se nacházejí v žalostném stavu. Například sedm vůdců hnutí Bahá´í je stále vězněno pouze na základě svého náboženského přesvědčení.

Ve svém usnesení se obracíme na íránské orgány a já doufám, že zároveň můžeme tímto způsobem projevit svou podporu a úctu mnoha Iráčanům za odvahu, kterou prokazují ve svém boji za základní svobody a demokratické zásady. Zvláštní úctu vyjadřujeme těm odvážným íránským ženám, které sehrály rozhodující úlohu při povolebních demonstracích v Teheránu.

 
  
MPphoto
 

  Peter van Dalen (ECR).(NL) Pane předsedající, v Íránu vládne přísný režim založený na radikálním výkladu islámu a Koránu. Ti, kdo se v Íránu na tomto režimu nechtějí podílet, upadnou do nepřízně. Írán je děsivá země, zvláště pro tamní křesťany. V Íránu doslova není možný život pro muslimy, kteří konvertovali ke křesťanství. Minulý rok přijal íránský parlament zákon, podle kterého je opuštění islámské víry zločin trestaný smrtí.

V Íránu nemohou žít ani demonstrující. Tři osoby zadržené během demonstrací proti výsledku prezidentských voleb byly nyní odsouzeny k trestu smrti. Je zcela nemorální a nepochopitelné, že soud vynese takovýto rozsudek. Proti tomuto rozsudku je stále možné se odvolat, všem je ale jasné, že i demonstranti se v Íránu musí obávat o své životy.

Vyzývám Radu a Komisi, aby těmto demonstrantům poskytly silnou podporu v dalším řízení, a zejména aby se důrazně postavily proti krutému íránskému režimu.

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE).(LT) Stav lidských práv v Íránu se zjevně zhoršuje. Pochybné prezidentské volby, které se tento rok konaly, a masové protesty lidí, jež po nich následovaly, podaly svědectví o stále vypjatější a hrůznější politické a sociální situaci v Íránu.

Ráda bych připomněla, že v letošní zprávě organizace Reportéři bez hranic hodnotící svobodu tisku skončil Írán až na konci seznamu, tj. na 172. místě ze 175, hůře se umístily pouze Eritrea, Severní Korea a Turkmenistán.

Situace pro novináře je v Íránu jedna z nejhorších na světě; přístup ke svobodným informacím na internetu je blokován a autoři blogů jsou pronásledováni. Až příliš dobře známe příběh známé blogerky Fariby Pajoohové, která byla nedávno zadržena a jejíž budoucnost je i nadále nejistá.

Apeluji na Evropskou komisi. Pane komisaři, musíme co nejdříve zřídit zastoupení Komise v Teheránu s cílem zahájit dialog s íránskými vládními orgány o zhoršujícím se stavu lidských práv v této zemi.

 
  
MPphoto
 

  Jim Higgins (PPE). – Pane předsedající, zcela souhlasím s komentářem pana Czarneckiho. Útok na irácký tábor Organizace lidových mudžáhedínů Íránu (PMOI) v Ašrafu v Iráku v červenci minulého roku nelze nazvat jinak než jako surový a barbarský. Jedenáct osob bylo zabito a mnoho dalších zabito být mohlo; mnoho osob bylo brutálním způsobem zraněno – musíte shlédnout videozáznam, abyste si uvědomili, k jakému barbarství skutečně došlo. Armáda a vojáci si libovali v nejsadističtější podobě brutality. Výsledkem bylo 36 zadržených; neměli jinou možnost, než držet hladovku. Před dvěma týdny byly tyto osoby díky mezinárodnímu tlaku propuštěny – a mezinárodní tlak po 72 dnech držení hladovky: to kvůli ní si al-Málikího vláda podrobila lidi. . Tyto osoby jsou tedy uprchlíci; mají právo jít v bezpečí večer spát a ráno v bezpečí vstávat. Jak řekl pan Czarnecki, potřebujeme dvě věci: potřebujeme jednak stálou přítomnost OSN v této oblasti, která by nahradila Spojené státy, a jednak absolutní záruku zastavení přesunů.

 
  
MPphoto
 

  Véronique De Keyser, autorka.(FR) Pane předsedající, ráda bych třemi drobnými poznámkami doplnila to, co uvedli moji kolegové poslanci.

Zaprvé – a zde poukazuji na to, co uvedla paní Gomesová – navzdory všemu, co se děje, navzdory tamnímu režimu a  tragédiím, ke kterým v Íránu dochází, stále pevně věříme v politickou budoucnost této země a v sílu její občanské společnosti.

Mou druhou poznámkou je, že nebylo dostatečně zdůrazněno, že odsuzujeme poslední sebevražedné útoky, které se udály v Sistánu a Balúčistánu, přestože oběťmi se stali příslušníci revoluční gardy, stejně jako bohužel i desítky civilistů. Jsme proti tomuto druhu násilí, ačkoli plně chápeme důvody, které k němu vedou, ale zároveň musíme v tento okamžik podporovat představitele opozice.

Na závěr věřím, že náš Parlament odsuzuje trest smrti, bez ohledu na to, koho postihuje – děti, ženy, dospělé – nebo v jaké zemi světa je vykonáván.

 
  
MPphoto
 

  Cristian Dan Preda, autor.(RO) Také já bych rád odsoudil zhoršení stavu lidských práv v Íránu, které následovalo po červnových volbách. Toto zhoršení jasně signalizuje obrovská vlnoa zatýkání a násilí, kterému jsou vystaveni příslušníci opozice.

Navíc, jak již bylo zmíněno, je vážně ohrožena svoboda informací, neboť novinářům hrozí stíhání. Hlavním signálem ke znepokojení je skutečnost, že jak týrání, tak trest smrti jsou v Íránu používány ve velké míře. Amnesty International skutečně nedávno upozornila na to, že po volbách výrazně vzrostl počet lidí, kteří byli odsouzeni a poté popraveni.

Konečně bych rád vyjádřil podporu myšlence zřídit v Teheránu zastoupení Evropské unie. Takové zastoupení může spolupracovat s místní občanskou společností, a tím podporovat práva aktivistů bojujících za svobodu.

 
  
MPphoto
 

  Angelika Werthmann (NI).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych vám něco navrhnout: lidská práva, demokracie a právní stát jsou příliš důležitá a příliš naléhavá témata na to, abychom se jimi zabývali ve čtvrtek odpoledne. Je nás zde bohužel přítomno jen málo.

Před měsícem jsme projednávali vraždy novinářů. Dnes je to děsivý stav lidských práv v Guineji, Íránu a na Srí Lance. Vím, že mnozí z vás můj názor sdílíte. Pojďme pro tuto důležitou diskusi najít jiný – lepší – termín.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Paní poslankyně, máte hovořit k tématu v rámci postupu „zvednuté ruky“. Využíváte řečnickou dobu jiných poslanců.

Postup „zvednuté ruky“ je ukončen.

 
  
MPphoto
 

  Leonard Orban, člen Komise. – (RO) Dovolte mi začít projevením soustrasti rodinám obětí teroristického útoku, ke kterému došlo v provincii Sistán-Balúčistán v Íránu. Komise odsuzuje teroristické útoky kdekoli ve světě i ztráty na životech, které si vyžádají.

Evropská komise je velmi znepokojena současným stavem lidských práv a základních svobod v Íránu. Na toto téma můžeme zmínit příklady, jako jsou popravy nezletilých, diskriminace lidí patřících k různým menšinám, významné omezení svobody projevu a shromažďování, špatné zacházení s vězni, odepření práva na spravedlivý proces, stejně jako rozsáhlé utlačování a zastrašování ochránců lidských práv a politických odpůrců.

Evropská komise udržuje přímý kontakt s Íránem a otevřeně seznámila íránské orgány se svým stanoviskem, pokud jde o vývoj v zemi.

Evropská unie podporuje základní svobody a všeobecné hodnoty, na nichž jsou tyto svobody založeny, a cítí povinnost vyjádřit své stanovisko, kdykoli a kdekoli jsou tyto zásady porušovány. Bohužel i přes mnohé žádosti a projevy odsouzení ze strany Evropské unie a mezinárodního společenství se stav lidských práv po prezidentských volbách, které se v Íránu konaly v červnu 2009, ještě zhoršil.

Jen v několika minulých týdnech byl v Íránu velký počet osob popraven oběšením. Jedna z těchto osob, již zmíněný Behnoud Shojaee, který byl v době spáchání činu nezletilý, byl popraven i přes opakované žádosti EU o změnu jeho trestu. V Íránu budou pravděpodobně v nejbližší době popraveni další nezletilí. Jsme také znepokojeni situací sedmi vůdců hnutí Bahá´í v Íránu, kteří jsou již déle než 17 měsíců vězněni a musí čelit vážným obviněním, jako například obvinění ze špionáže a protistátní propagandy. Poslední plánované slyšení bylo opět odročeno, tentokrát na 18. října, a těchto sedm osob je od té doby ponecháno bez jakékoli zřejmé vyhlídky na řádné soudní řízení.

Stovky osob byly po prezidentských volbách zadrženy, protože se účastnily povolebních demonstrací a měly kritické připomínky. Procesy proti osobám zapojeným do těchto činností pokračují. Minulý týden byly čtyři osoby skutečně odsouzeny k trestu smrti kvůli zapojení do povolebních událostí.

Konečně bych rád zdůraznit, že sdílíme znepokojení vyjádřené váženými poslanci, pokud jde o stav lidských práv v Íránu. Komise vývoj situace podrobně sleduje a bude i nadále využívat každé příležitosti a vyzývat íránské orgány, aby plnily své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, včetně dodržování Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Všeobecné deklarace lidských práv. Zlepšení stavu lidských práv v Íránu je klíčovým prvkem v přístupu Evropské komise k posílení politického dialogu a spolupráce s Teheránem v budoucnu.

Mám-li odpovědět na dotaz, který mi byl položen, jsme toho názoru, že v současné době není vzhledem k aktuálním podmínkám v Íránu správný čas ke zřízení zastoupení Evropské komise v Teheránu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční po rozpravách.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Sonik (PPE), písemně.(PL) Dámy a pánové, vyzývám Evropskou unii, aby jen pasivně nepřihlížela porušování lidských práv v Íránu. Evropská unie musí zaujmout mnohem rozhodnější postoj vůči rozsudkům smrti vyneseným v této zemi a popravám, a zvláště těm, které byly vykonány na mladých a nezletilých pachatelích. Reakce na to, co se dnes děje v Íránu, je jednou z největších zkoušek účinnosti našeho západního světa.

Z tohoto důvodu musí Evropská komise co nejdříve zřídit zastoupení Evropské unie v Teheránu pro podporu a zesílení dialogu s íránskými vůdci a občanskou společností, zvláště s cílem podpořit mladé lidi, politické vězně a novináře. Evropská Komise se musí mnohem více zapojit do vyslání zvláštního vyslance Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva za účelem sledování situace politických vězňů a zajistit, aby íránské úřady plnily mezinárodní procesní normy a právní povinnosti v oblasti lidských práv.

Evropská unie bude vždy nositelem standardů občanských svobod a našich společných evropských demokratických hodnot, a to i za našimi hranicemi. Z tohoto důvodu bychom měli prostřednictvím intenzivního dialogu s politickými elitami vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby Írán ve 21. století dodržoval základní lidská práva a respektoval právo na život.

 
Poslední aktualizace: 27. března 2010Právní upozornění