Předsedající. – Dalším bodem na programu je rozprava k otázce k ústnímu zodpovězení pro Radu o

– společném plánování výzkumu v oblasti boje proti neurodegenerativním onemocněním, zejména Alzheimerově chorobě (O-0112/2009 – B7-0218/2009)

Autor Herbert Reul uvedl, že se opozdí. Dorazí-li, může mu být uděleno slovo na závěr.

  Françoise Grossetête, zástupce autora. – (FR) Pane předsedo, za nepřítomného pana Reula zopakuji otázku, kterou předkládáme Komisi. V souladu s právním základem článku 165 Smlouvy se v doporučení Rady o opatřeních v oblasti boje proti neurodegenerativním onemocněním požaduje, aby byl konzultován Parlament.

Chceme vědět, zda Rada může potvrdit svůj záměr přijmout závěry k této otázce při zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost dne 3. prosince 2009. A navíc vzhledem k tomu, že byl na návrh Komise konzultován Parlament, je Rada připravena zohlednit názory Parlamentu při vypracování svých závěrů?

Dále pokud jde o možné budoucí společné plánování výzkumných činností, může Komise potvrdit své stanovisko, že tyto iniciativy by v zásadě měly být přijaty za použití stejného právního základu?

Rád bych podotknul, že jsme vypracovali usnesení. Toto usnesení má podporu všech politických skupin a je důležité, neboť, jednoduše řečeno, zdůrazňuje problémy spojené se stárnutím obyvatelstva – tyto problémy znamenají, že dnes máme v Evropě více než sedm milionů osob trpících Alzheimerovou chorobou, přičemž se odhaduje, že v příštích dvaceti letech by se toto číslo mělo zdvojnásobit.

Je samozřejmě mimořádně důležité plánovat, investovat a spolupracovat v této oblasti, s cílem kontrolovat společenské náklady na tato onemocnění a nabízet naději, důstojnost a zdravější život těmto milionům trpících a jejich rodinám. Tyto zdravotní a sociální problémy, které ovlivňují celou Evropu, si žádají koordinovaná opatření, jejichž cílem je zajistit účinnou prevenci, rozpoznávání nemoci, léčbu a péči poskytovanou dotyčným osobám

Zvláštní pozornost musí být věnována podpoře výzkumné a inovační činnosti vykonávané veřejnými a soukromými subjekty ve snaze o nalezení nových léčebných postupů a zajištění prevence rozvoje těchto onemocnění. Zdravotnický výzkum je dokonce ještě více roztříštěn na evropské úrovni. Počet partnerství veřejného a soukromého sektoru musí být zvýšen. Například iniciativa Inovativní léčiva, zahájené v únoru 2008, nesmí zůstat jednorázovým pokusem.

Závěrem bych chtěl dodat, že se skutečně jedná o závod s časem, proto musíme předcházet těmto chorobám, jak nejvíce je to možné. Dnešní výzkumy ukazují, že již existují iniciativy zaměřené na včasné rozpoznávání. Právě v těchto konkrétních otázkách očekávají naši spoluobčané signály z projektu Evropa pro zdraví, které jim musí poskytnout záruky a předpovědět vývoj onemocnění souvisejících s věkem.

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Pane předsedající, návrh doporučení Rady o opatřeních v oblasti boje proti neurodegenerativním onemocněním, zejména Alzheimerově chorobě, který byl přijat Komisí dne 22. července, je založen na článku 165 Smlouvy. Tento článek hovoří o koordinaci výzkumných činností a činností technologického rozvoje mezi Společenstvím a členskými státy, právě k zajištění větší soudržnosti mezi politikami na vnitrostátní úrovni a úrovni Společenství.

Článek 165 je ve shodě s cíli pro iniciativy společného plánování. Tyto cíle jsou založeny na myšlence, že společně stanovíme problémy, se kterými se naše společnosti hromadně potýkají a u nichž se, prostřednictvím posíleného politického závazku na straně členských států, můžeme dohodnout na společné nebo koordinované odpovědi na ně. Cíl je samozřejmě zvýšení účinnosti veřejného financování výzkumu v Evropě.

Myslím si ale, že problémem a klíčem odpovědi na vaši otázku je to, že článek 165 nedává Radě právo jednat. Tento článek tvoří právní základ k tomu, aby Komise přijala případné iniciativy na podporu koordinace mezi členskými státy a politikou Společenství. Ve Smlouvě neexistuje žádný jiný právní základ v rámci okruhu výzkum, který by Komise mohla použít pro návrh opatření souvisejících s iniciativami společného plánování.

V Radě však existuje velmi silné politické odhodlání v Radě k co nejdřívějšímu zavedení pilotních iniciativ v oblasti společného plánování zaměřeného specificky na boj proti Alzheimerově chorobě. Názor předsednictví je v souvislosti s tím takový, že by Rada měla přijmout závěry k této iniciativě společného plánování na základě textu předloženého Komisí.

Vím, že Evropský parlament přisuzuje boji proti Alzheimerově chorobě nejvyšší důležitost. V únorovém prohlášení vyzval Parlament Komisi a členské státy k tomu, aby tento boj uznali jako evropskou prioritu v oblasti veřejného zdraví. S návrhem Komise jste pochopitelně obeznámeni. Předsednictví se pokusí zajistit, aby názory Parlamentu byly v co největší míře začleněny do závěrů, které budou přijaty na zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost dne 3. prosince tohoto roku.

Pokud jde o případné budoucí iniciativy společného plánování, sdílí Rada názor poslance, že by měl být zvolen společný přístup k přijetí těchto iniciativ v rámci výzkumného okruhu. Bohužel je v současnosti k dispozici jen jeden způsob, a to přijmout závěry Rady pro každou samostatnou iniciativu. Důvodem je to, že Smlouva neobsahuje vhodný právní základ pro přijetí jiných opatření.

  Elena Oana Antonescu, jménem skupiny PPE. – (RO) Švédské předsednictví chce v prosinci přijmout závěry o opatřeních v oblasti boje proti neurodegenerativním onemocněním a nehodlá čekat na názor Parlamentu na tuto otázku.

Byla jsem zpravodajkou ke stanovisku Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v této záležitosti a vzhledem k těmto okolnostem podporuji přijetí usnesení o postoji Parlamentu k opatřením v oblasti boje proti neurodegenerativním onemocněním, zejména Alzheimerově chorobě, prostřednictvím společného plánování výzkumných činností.

Neurodegenerativní onemocnění představují v Evropě závažný zdravotnický problém. Pokrok v lékařském výzkumu a zvýšení životní úrovněv rozvinutých zemích vytvořilo podmínky, díky nimž dochází k prodlužování očekávané délky života. Počet osob postižených neurodegenerativním onemocněním však rovněž vzrostl.

Je to problém, který má řadu různých hledisek. Některá hlediska se týkají kvality života osob postižených tímto onemocněním, dopadu, jaké má toto onemocnění na jejich blízkou rodinu nebo na ty, kteří se o nemocnou osobu starají. Je to stejně tak problém mající vliv na udržitelnost systémů zdravotní péče, které se budou muset potýkat se zvýšeným počtem pacientů, v době, kdy v důsledku stárnutí obyvatelstva podíl lidí, kteří již nepracují, vzrůstá.

Návrh Komise se zaměřuje na hlediska související s výzkumem. Usnesení, které navrhujeme, zdůrazňuje výsledky, kterých bude dosaženo prostřednictvím koordinovaných výzkumných činností i rozsah, ve kterém přispějí ke zlepšení současné situace. Vyzývám proto k tomu, aby naše úsilí bylo zaměřeno na dvě hlavní oblasti: vědecký výzkum a zajištění toho, aby se úsilí, které bylo vynaloženo, odrazilo v dosažených výsledcích, pokud jde o kvalitu péče, kterou mohou pacienti dostávat.

Maje na paměti zájem, jaký Parlament prokázal v této oblasti v průběhu času, a význam této záležitosti, která je pilotním projektem pro společné plánování výzkumných činností, je nezbytně nutné, aby byl při vypracovávání závěrů ze zasedání Rady vzat v úvahu postoj Parlamentu.

Parlament musí být zapojen do všech budoucích iniciativ souvisejících se společným plánováním v oblasti výzkumu. Článek 182 Lisabonské smlouvy zajišťuje vhodný právní základ pro budoucí rozvoj v této oblasti.

  Patrizia Toia, jménem skupiny S&D. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, iniciativa, kterou se chystáme přijmout, je velmi důležitá ze dvou důvodů: zaprvé je to předmět výzkumu ohledně boje proti neurodegenerativním chorobám, a zadruhé se jedná o metody společného plánování výzkumu.

Samozřejmě bychom dali přednost přímějšímu zapojení Parlamentu do pilotního projektu – to bylo řečeno a je to předmětem naší otázky. Je sice nutné si pospíšit a nesmíme s těmito záležitostmi otálet, přesto však požadujeme záruky, že náš názor bude vzat v potaz při jednáních Rady ve složení pro konkurenceschopnost a že do budoucna bude definován jasnější právní základ, který umožní Parlamentu plně se zapojit a převzít větší díl odpovědnosti za činnosti v této oblasti výzkumu.

Nyní musíme zasáhnout vhodnými prostředky a zdroji, abychom předešli a odstranili rozšířený problém Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby a dalších onemocnění, které budou vzhledem ke stárnutí populace stále častější. Vyzýváme k tomu, abychom se soustředili na komplexní rozsáhlé studie, které se zaměří na diagnostiku i na možné způsoby léčby. Výzkum biologických ukazatelů, metod včasné diagnózy na základě víceoborového přístupu, sestavování rozsáhlých databází a hledání léčebných prostředků a vhodné léčby a modelů péče je v tomto ohledu zřejmě nejdůležitější.

Chci tuto sněmovnu požádat o jedno: abychom neignorovali ani individuální okolnosti pacientů, kteří jsou dost často v souvislosti s tímto typem onemocnění vyloučeni, ani zapojení organizací sdružujících pacienty a jejich příbuzné. Z metodického hlediska se domíváme, že společné výzkumné projekty jsou velmi důležité, neboť splňují jeden základní požadavek: totiž sdružování úsilí a zdrojů a překonávání existujícího rozdělení, existujících duplikací, a tudíž schopnost vytvářet kritickou masu, která je dostatečně velká na to, aby vedla k uspokojivým výsledkům takto realizovaného výzkumu.

Pokud uvážíme, že v jiných částech světa se ve veřejném i soukromém sektoru daří investovat desítky milionů eur, uvědomíme si, jak daleko jsme od toho my a kolik práce je ještě před námi. Je třeba směřovat naše úsilí ke společným projektům, ke strategickým plánům a společným programům mezi členskými státy a Evropou a ke společným programům mezi veřejnými a soukromými subjekty, aniž by byl opomíjen existující mezinárodní rámec, který nás staví do kontaktu s nejvýznamnějším vědeckým vývojem na mezinárodní úrovni.

  Jorgo Chatzimarkakis, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedající, paní úřadující předsedkyně Rady, vedeme dnes rozpravu o návrhu usnesení o neurodegenerativních chorobách. Naším záměrem je dospět ke směrnici, a tak bychom příště měli diskutovat i o směrnici na toto téma. Onemocnění, o nichž dnes hovoříme – Alzheimerova choroba, i když v textu je uvedena i Parkinsonova choroba – jsou onemocnění mozku, které pro Evropu představují velký problém. Náklady se budou z dlouhodobého hlediska zvyšovat a stále je potřeba ještě hodně úsilí na poli výzkumu. V Evropě je bohužel hodně duplikovaného výzkumu a byrokracie. Chceme proto tímto návrhem usnesení odstraňovat duplikace ve výzkumu, byrokracii a roztříštěnost.

Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice předložila návrh, aby byly výsledky výzkumu veřejně dostupné. Myslím si, že je to dobrý návrh. Bohužel není zcela v pořádku znění návrhu, a chci proto požádat, aby tento návrh byl přeformulován, a bylo jej tak možné lépe začlenit. Podstata problému jsou evropské patenty. Bylo by dobré, kdyby se Komise a rovněž Rada mohly otázkami evropských patentů v oblastech léčiv a biovýzkumu zabývat a jasně řekly, že jsou pro nás důležité. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu každopádně tento návrh usnesení podporuje.

  Philippe Lamberts, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, měl jsem být zpravodajem o této záležitosti, takže se cítím poněkud zklamán. Jsem však rád, že spějeme kupředu. Není čas na interinstitucionální spory. Jsem rád, že je Rada připravena pokročit kupředu.

Chtěl bych upozornit na několik bodů. Opravdu zde v Parlamentu doufáme, že se Rada bude zabývat myšlenkami obsaženými v usnesení, o kterém budeme zítra hlasovat.

Zdůrazňuji, že je třeba nalézt rovnováhu – stejně jako u změny klimatu – mezi zmírněním důsledků a přizpůsobení se jim. Hovořím tu o prevenci tohoto onemocnění a pochopení toho, proč k němu dochází, jaké faktory za ním stojí, abychom mu tak mohli opravdu účinně předcházet, neboť to je vždy nejlepší a rovněž nejméně nákladná cesta v boji proti nějakému onemocnění.

Je iniciativa ke společnému plánování dostatečná? Není v tom smyslu, že by se to mělo stát normou, že by se v nejvýznamnějších podnicích měla stát spolupráce normou a nikoli pouze dobrovolnou záležitostí, měla by být něčím, co všechny členské státy skutečně zaváže k tomu, aby účinně spolupracovaly.

Zadruhé co se týče priorit financování, první otázka zní: vydáváme na tyto druhy nemocí dostatek prostředků? Domníváme se, že tomu tak není, a chceme naléhavě vyzvat k tomu, aby v příštích rámcových programech byly některým velkým plánů, jako je Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER), z něhož, jak nám největší odborníci říkají, budeme mít přínos možná za šedesát let, ubrány prostředky a aby byly tyto prostředky převedeny na výzkum Alzheimerovy choroby a dalších onemocnění s podobnými dopady. Myslím, že je to skutečně zapotřebí.

  Marisa Matias, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Nejprve bych chtěla vyjádřit svou plnou podporu otázce, kterou předložil pan Reul, a zejména zdůraznit to, že základní problém – základní politický problém, o který tu jde – je právě záležitost společného plánování výzkumu.

Problém společného plánování v boji proti neurodegenerativním onemocněním, a zejména proti Alzheimerově chorobě, spočívá v tom, že se pravidla změnila v polovině procesu. Přešli jsme od zprávy k usnesení, a tím jsme omezili naše spolurozhodovací pravomoci k této věci. Přestali jsme být poslanci Evropského parlamentu a stali jsme se namísto toho jen poradci. Chtěla bych tedy alespoň vědět, zdali to, co doporučíme, bude vzato v potaz, či nikoli.

Plánování výzkumných činností, a to v jakékoli oblasti, je politickou volbou a nikoli technickým rozhodnutím, a úloha Parlamentu by měla být v této souvislosti zdůrazněna a posílena. Podle mého názoru by vymezení priorit, které jsou politickými prostředky a měly by být podrobeny kontrole, mělo být transparentní a mělo by být demokratické. Postup použitý u společného rozhodnutí a společného plánování výzkumu v oblasti boje proti Alzheimerově chorobě by se již neměl opakovat. Kdyby snad přece jen ano, dostatečně nás prosím varujte. Doufám tedy, že to poslední, co by se mohlo stát, je to, že rozhodnutí a doporučení, která Parlament k této věci předloží, nebudou vzata v potaz.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KOCH-MEHRINOVÁ
Místopředsedkyně

  Diane Dodds (NI). – Paní předsedající, v mém volebním obvodu v Severním Irsku máme v současnosti 16 000 lidí postižených demencí. Tito lidé, jejich rodiny a pečovatelé uvítají proaktivní přístup k boji s tímto onemocněním, jež může být pro nemocné i pro jejich rodiny tak zničující.

Myslím si, že v oblastech, jako je tato, je dobré spolupracovat napříč evropskými státy. Jsem přesvědčena, že koordinovaný přístup k řešení onemocnění může urychlit nové vědecké důkazy, nové zásadní objevy v lékařství a doufám, že také včas zlepšit léčbu a péči.

Ve Spojeném království trpí v současné době Alzheimerovou chorobou 400 000 lidí. Lze očekávat, že do roku 2025 se tento počet zvýší na přibližně 750 000. Je proto nanejvýš nutné udělat něco pro to, aby se zlepšila diagnostika, léčba, prevence a sociální výzkum dobrých životních podmínek pacientů a jejich rodin, zejména těch, které fungují jako pečovatelé. Koordinovat přístup a sdílet znalosti je nezbytné, pokud tento výzkum respektuje posvátnost lidského života ve všech jeho formách.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE). – (PT) Vítám iniciativy a kroky přijaté na evropské úrovni v oblasti boje proti neurodegenerativním onemocněním a zejména Alzheimerově chorobě. Výzkumné snahy na tomto poli vyvíjely členské státy. Je důležité podpořit spolupráci mezi nimi, zajistit koordinaci z hlediska vědeckého výzkumu a technologického rozvoje a zabránit roztříštění.

Společné plánování výzkumu je cenným nástrojem k omezení roztříštěnosti tím, že na celoevropské úrovni budou zapojeny členské státy, veřejný i soukromý sektor. Společné plánování bude znamenat mimořádně důležitý nástroj pro budoucnost evropského výzkumného prostoru. Rozvoj evropského výzkumného prostoru je ústředním prvkem výzkumné politiky v rámci Lisabonské smlouvy.

Dělám si však starosti o provádění tohoto nástroje společného plánování kvůli byrokratické složitosti a zpožďování administrativních postupů. Chci se proto zeptat, jaké jsou plány pro použití procesu na základě úspor z rozsahu, kombinování účinnosti, zjednodušení a urychlení administrativních postupů na podporu excelence a povzbuzení spolupráce na evropské úrovni, jak si to žádá význam této otázky.

  Nessa Childers (S&D). – Paní předsedající, jakožto bývalé pracovnice v oblasti zdravotní péče s třicetiletou praxí se mne velmi dotklo zjištění, že Parlament nebude konzultován v souvislosti s novými návrhy Komise k Alzheimerově chorobě. Musíme se však posunout dále.

Vzhledem k tomu, že evropské obyvatelstvo stárne, prohloubí se i dopady Alzheimerovy choroby. Odhaduje se, že do roku 2050 vzroste na celém světě počet případů tohoto onemocnění z dnešních 35 na 107 milionů.

Jedním z nejdrásavěších aspektů Alzheimerovy choroby je to, že zasáhne kromě pacienta řadu dalších lidí. Například v Irsku je 50 000 registrovaných pečovatelů, kteří se starají o 44 000 nemocných. Toto onemocnění je často nazýváno rodinnou nemocí, neboť sledovat, jak milovaná osoba nezadržitelně chřadne, způsobuje dlouhodobý stres.

Další úloha Evropského parlamentu v oblasti boje proti Alzheimerově chorobě by již neměla být snižována. Jakákoli nová směrnice EU by měla zohlednit hlas Parlamentu v této záležitosti a měla by napomáhat nejen osobám, které trpí Alzheimerovou chorobou, ale i velkému počtu pečovatelů, kteří pracují, aby se zlepšila kvalita života nemocných.

  Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, je zjevné, že koordinovaný výzkum v této oblasti je skutečně důležitý, a nejde jen o Alzheimerovu chorobu, protože termín „neurodegenerativní“ zahrnuje celou skupinu nemocí.

Parlament má doopravdy velmi významou úlohu v tom, jak bude tento výzkum realizován. Upozorňuji na probíhající diskuse mezi Parlamentem a Radou o otázce dobrých životních podmínek zvířat používaných ve vědeckých pokusech. Jde mi o to – a budu v to kvůli našemu zpravodaji a směřování rozhovorů doufat – abychom nadále umožňovali nezbytný výzkum na zvířatech způsobem, který by byl k životním podmínkám zvířat mnohem šetrnější, než tomu bývá nyní. Musíme totiž v této oblasti vyvíjet výzkum, abychom mohli udělat to, o čem jsme hovořili v souvislosti s prevencí, a abychom mohli léčit lidi – a my se mezi nimi můžeme časem ocitnout také – kteří bohužel mohou být těmito onemocněními postiženi.

Doufám, že budeme moci ohledně této velmi důležité směrnice dosáhnout rychlé dohody ve druhém čtení. V této otázce sice zřejmě výrazněji nezasáhneme, ale jistě se nám to podaří v souvislosti s pokračujícím výzkumem.

  Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Paní předsedající, otázka boje proti tomuto onemocnění byla vznesena během francouzského předsednictví, což bylo velmi přínosné. Bylo tehdy řečeno, že by EU měla v této věci podniknout opatření. Bylo by dobré, pokud by se příští předsednictví této záležitosti ujalo a zabývalo se jí se stejnou důležitostí. Již zde bylo řečeno, že tento problém ovlivňuje miliony lidí a jejich rodiny, kteří všichni trpí.

Při setkáních s našimi voliči slýcháváme často tuto otázku: co vlastně EU dělá pro občany Evropy? O čem tam rozhodujete? Za co nesete odpovědnost? Co děláte? Právě takovéto otázky by měly patřit do předmětu našeho zájmu o budování obrazu autority a důležitosti Evropské unie. To také naši občané potřebují. Společné snahy v boji proti onemocněním, jako je Alzheimerova choroba, musejí být pro orgány EU prioritou.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL). – (EL) Paní předsedající, považuji tento problém boje proti neurodegenerativním onemocněním – a zejména Alzheimerově chorobě – za mimořádně závažný.

Je proto velmi užitečné vytvářet a realizovat koordinované akce mezi členskými státy Evropské unie v boji proti příčinám a v řešení problému prevence a léčby i následků, které tato onemocnění mohou mít na pacienty, celou společnost a na veřejné zdraví občanů Evropské unie.

Myslím si, že priorita a hlavní důraz by měly být v oblasti prevence, a nikoli na poli léčiv. Členským státům by se rovněž mělo dostat podpory, aby vytvářely monitorovací centra pro pacienty a jejich pečovatele, a aby se jim podařilo zajistit rovné vědecké zapojení v tomto výzkumném úsilí Evropské unie.

A konečně, tato databáze vytvořená po dohodě s Radou a členskými státy musí být ve veřejném a státním vlastnictví podle pravidel národních systémů a příslušné závěry musí být uváděny na světovém veřejném fóru. A je na nás, abychom řídili rozpočet pro tuto problematiku.

  Vilija Blinkevičiűtë (S&D). – (LT) Jistě souhlasím, že v této době je zejména zapotřebí věnovat pozornost vědeckému výzkumu, aby byla zajištěna pomoc osobám postiženým Alzheimerovou chorobou, neboť naše Evropská unie je unií 27 členských států a ne všechny státy jsou schopné nabídnout rovnocennou pomoc lidem, kteří touto chorobou trpí. Existují různé systémy zdravotnictví, různé systémy sociálních služeb, různá podpora rodinám s takovými pacienty. Proto je tento vědecký výzkum mimořádně důležitý, a musíme se snažit zajistit především zdroje financování, koordinovanou práci a koordinované činnosti. Zadruhé je velmi důležité, aby existovaly fondy na realizaci tohoto výzkumu a opravdovou pomoc lidem, kteří trpí touto chorobou, a rovněž na pomoc jejich rodinám.

  Herbert Reul (PPE). – (DE) Paní předsedající, budu velmi stručný. Důležitost této otázky zde již zmínilo několik řečníků. Je to onemocnění, které postihuje velké množství lidí, a počet těchto lidí roste. Ještě důležitější je to, aby členské státy spolupracovaly a spojily síly, aby pracovaly účinně. To je pro to ta správná a rozumná cesta.

Je škoda, že v otázce postupů máme potíže zapojit Parlament. Je politováníhodné, že toto usnesení musí být vypracováno na poslední chvíli. Jestliže však ve výsledku bude dosažené řešení dobré, bude to to nejdůležitější.

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, Alzheimerova choroba a další onemocnění související s demencí jsou úděsné. Myslím si, že my všichni, kdo jsme viděli někoho z našich příbuzných postiženého Alzheimerovou chorobou, víme, jak tato nemoc může zničit dříve zdravou osobu a jak bolestné je to pro rodinu a další příbuzné, a opravdu se domnívám, že musíme investovat více zdrojů do výzkumu tohoto hrozného onemocnění.

Jednoznačně musíme přijmout nové kroky směřující k lepší koordinaci našich znalostí a výzkumu v Evropě, a pilotní iniciativa Komise má za cíl mobilizovat nejlepší výzkumné pracovníky, které máme, k pokusu o pochopení, léčbu a prevenci Alzheimerovy choroby a dalších onemocnění způsobujících demenci.

V rámci současné trojky mezi Francií, Českou republikou a nyní Švédskem jsme v samém počátku diskutovali o tom, že je důležité zahrnout Alzheimerovu chorobu jako společné prioritní téma v souvislosti s činnostmi v oblasti veřejného zdraví. Francouzské předsednictví uspořádalo velmi významnou konferenci, kterou tu vážení poslanci zmiňovali, a švédské předsednictví uspořádalo v září konferenci o důstojném stárnutí, na níž byla jako jeden z bodů programu zařazena i Alzheimerova choroba.

Jak jsem řekla, Rada má v úmyslu přijmout závěry k této otázce dne 3. prosince, a vezmeme samozřejmě v potaz vynikající usnesení, které jste vytvořili a o kterém budete zítra hlasovat. Jsem si jista, že o Alzheimerově chorobě se bude velmi brzy znovu jednat v rámci výzkumného programu a obdobných iniciativ, proto vám velmi děkuji, že jste tuto velmi důležitou otázku vznesli.

  Předsedající. – V souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu byl předložen návrh usnesení(1) na ukončení rozpravy.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

Písemná prohlášení (Článek 149)

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE) , písemně. – (RO) Vítám návrh na doporučení Komise o společném plánování výzkumu v oblasti boje proti neurodegenerativním onemocněním. Mentální zdraví obyvatelstva je klíčové pro zajištění důstojné kvality života. Onemocnění tohoto typu postihují v EU stále větší počet lidí. To je důvod, proč je zapotřebí úsilí, na boj proti faktorům, které spouštějí tato onemocnění. K tomu, aby bylo možné proti těmto faktorům bojovat, je však nezbytné je prostřednictvím výzkumu nejprve poznat. Domnívám se, že přínos tohoto pilotního projektu společného plánování výzkumných činností spočívá v tom, že dojde ke spojení úsilí o financování výzkumu, které se projeví účinnějším využíváním finančních prostředků, jež jsou pro tuto oblast vyčleněné. Kromě toho je stále více přínosná spolupráce založená na sítích vytvořených vnitrostátními výzkumnými centry a společné používání požadované infrastruktury, neboť ne všechny členské státy mají nezbytné zdroje k tomu, aby samy financovaly výzkumné činnosti, ačkoli se potýkají s velkým počtem případů neurodegenerativních onemocnění. Prvořadé bude, aby byly výsledky výzkumu využívány k informování obyvatelstva o způsobech, jak podpořit mentální zdraví, čímž pomůžeme snížit počet pacientů a zachovat udržitelnost národních systémů zdravotní péče.

  António Fernando Correia De Campos (S&D), písemně. – (PT) Paní předsedající, dámy a pánové, sdělení Komise Parlamentu nabízí optimistickou analýzu očekávaných přínosů spolupráce v oblasti výzkumu mezi členskými státy a rovněž koordinace, kterou může provádět Komise v souvislosti se sedmým rámcovým programem, pokud jde o neurodegenerativní onemocnění a zejména Alzheimerovu chorobu. Opatření navržená ve sdělení se zabývají pouze zásadou lepšího využívání existujících zdrojů a programů: zdravotního programu, sedmého rámcového programu, akčního plánu EU o zdravotním postižení, otevřené metody koordinace a dále statistického programu. Bude k dosažení očekávaných výsledků optimální využívání těchto zdrojů stačit? Navrhuje Komise nějaký nový koordinační mechanismus, který nebylo možné realizovat před tímto sdělením? Jakou přidanou hodnotu přináší? Jaká nová, praktická opatření Komise zvažuje přijmout, aby povzbudila spolupráci ve výzkumu, v situaci, kdy zdroje a týmy již existují, avšak jsou roztříštěné? Bude větší zviditelnění této otázky a používání existujících nástrojů stačit k tomu, aby byla tato otázka vyřešena?

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji usnesení a vítám navržený pilotní projekt společného plánování výzkumných činností v oblasti neurodegenerativních onemocnění. Neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba, postihují více než sedm milionů občanů Evropské unie. Na neurodegenerativní onemocnění neexistuje v současné době žádný způsob léčby a poznatky o prevenci, léčbě a určení rizikových faktorů jsou velmi omezené. Většina výzkumných snah ohledně neurodegenerativních onemocnění je vykonávána členskými státy, s poměrně nízkou úrovní přeshraniční koordinace, což vede k roztříštěnosti a omezenému sdílení poznatků a osvědčených postupů mezi členskými státy. Společné plánování by bylo vysoce cenné pro snížení roztříštěnosti výzkumných snah, vedlo by k nashromáždění schopností, znalostí a finančních zdrojů. Čl. 182 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, vložený Lisabonskou smlouvou, jenž stanoví opatření nezbytná k provádění evropského výzkumného prostoru, by však mohl poskytnout vhodnější právní základ pro případné budoucí iniciativy společného plánování na poli výzkumu. Komise by měla zvážit použití čl. 182 odst. 5 jako právního základu pro všechny budoucí návrhy společného plánování výzkumných činností.

  Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. – (FI) Paní předsedající, Alzheimerova choroba je onemocnění, které způsobuje dezorientaci a jímž se svět okolo nemocného mění v něco neznámého a nebezpečného. „V přítomnosti“ se život stává velmi nebezpečný, nejsou v něm žádné vzpomínky a zkušenosti, kterých by se bylo možné zachytit. Navíc je tato osudová lidská tragédie o to horší, že v současné době nejsou známé žádné způsoby léčby. Nemoc s sebou přináší i utrpení nejbližších osob. Někdy je nazývána rodinnou nemocí, neboť příbuzní často trpí chronickým stresem. Sociální dopady jsou obrovské a vybírají si velkou daň. Jak obyvatelstvo v Evropě stárne, stávají se neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba, stále více otázkou veřejného zdraví: v současné době je sedm milionů nemocných a očekává se, že v příštím desetiletí se jejich počet zdvojnásobí. Lékařská věda však zatím ještě nedokáže přesně určit příčiny této nemoci. Výzkumy již přinesly některé slibné poznatky, ale máme-li dosáhnout zásadního objevu, potřebujeme koordinované úsilí. K tomu, aby bylo možné nashromáždit údaje z výzkumu soukromých a veřejných organizací a členských států a jejich inovace koordinovat, potřebujeme plánování na úrovni Společenství: to dává naději, že se účinnější prevence, diagnostika a léčba těchto onemocnění stanou co možná nejdříve skutečností v praktické péči. Jsem přesvědčena, že lidé, kteří bojují s neurodegenerativním onemocněním – pacienti, příbuzní a pečovatelé –, budou rozhodně podporovat každý pokus o spolupráci, která bude nadějí na nový způsob řešení jejich situace. Právě tyto druhy projektů vysvětlují našim občanům, proč jsme dnes vůbec tady: ospravedlňují celkovou existenci Unie. Souhlasím se svým kolegou panem Reulem, že postupy a pravomoci hrají druhořadou úlohu, pokud někdo skutečně míří správným směrem.

  Sirpa Pietikäinen (PPE), písemně. – (FI) Paní předsedající, dámy a pánové, v létě Komise přijala doporučení Rady, v němž byly členské státy EU vyzvány, aby se zapojily do společného plánování výzkumu neurodegenerativních onemocnění. To je velice důležité, pokud díky tomu ještě dojde k lepšímu využívání omezených zdrojů na výzkum. Nesmíme však zapomínat, že kromě výzkumu Evropa potřebuje rozsáhlejší akční program týkající se demence. Evropský parlament již letos schválil písemné prohlášení, ve němž vyzval Komisi, aby vypracovala akční plán o Alzheimerově chorobě. V prohlášení Parlamentu byly zdůrazněny čtyři důležité otázky: pokrok ve výzkumu, včasná diagnóza, zlepšení kvality života pro pacienty a jejich pečovatele a status sdružení na pomoc pacientům s Alzheimerovou chorobou a jejim příbuzným. Chci všem připomenout, že tento program je naléhavý a Komise musí začít pracovat na akčním plánu, o který ji Parlament požádal.

  Richard Seeber (PPE), písemně. – (DE) V naší stárnoucí společnosti bude počet případů neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba nebo senilní demence, trvale stoupat. Abychom byli co nejlépe připraveni, potřebujeme vytvořit lepší výzkumné struktury a lépe využívat existující zařízení. Plánovaný pilotní projekt v této oblasti je ideálním začátkem k tomu, jak lépe propojit stávající výzkumné snahy. Je ale také důležitá prevence, spolu s poskytováním co nejlepší možné péče postiženým osobám. Členské státy musí rozšířit informační kampaně o aktivním způsobu života.