Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/0071(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0051/2009

Rozpravy :

Hlasování :

PV 24/11/2009 - 4.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2009)0076

Rozpravy
Úterý, 24. listopadu 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

5. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

– Zpráva: Catherine Trautmann (A7-0070/2009)

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE).(CS) Po úspěšném hlasování chci jako jedna ze stínových zpravodajek telekomunikačního balíčku vyjádřit, že jsem potěšena, že tato významná novelizace pravidel vnitřního trhu na poli zejména elektronické komunikace přinese další spravedlivý proces při odpojování od internetu. Kvituji, že Rada nakonec našim návrhům ustoupila. Díky naším garancím se odpojení od internetu bude týkat skutečných zločinců, jako jsou teroristé či šiřitelé dětské pornografie, nikoliv běžných uživatelů.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Pane předsedající, podle mého názoru je tento právní předpis potřebný, protože směřujeme k jednotnému trhu s elektronickými komunikacemi. V rámci Lisabonské smlouvy již bylo rozhodnuto se tímto směrem vydat.

Nicméně mám velké obavy, pokud jde o zajištění základních práv uživatelů internetu a volného přístupu k internetu. K mým obavám patří jeho nelegální používání a zneužívání, a jak víme, mezi největší témata a problémy v tuto chvíli patří pirátství. V dnešní době se velkou měrou rozrůstá a internet patří k hlavním oblastem, kde je provozováno.

Doufám, že v budoucnosti budeme moci investovat do zajištění toho, že ti, kdo tvůrčím způsobem pracují, za to budou řádně odměňováni a pirátství nebude ohrožovat jejich obživu, jak je to dnes běžné na internetu, když jsou soubory stahovány nelegálně. Toto je správný krok a správný směr, kterým se musíme vydat, v budoucnosti bychom ovšem měli zvláštní pozornost věnovat právům uměleckých tvůrců a pirátství zabránit.

 
  
  

– Zpráva: Timothy Kirkhope (A7-0065/2009)

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, podívejte se, jak nepozorovaně, jak potají, po malých krůčcích, jak rafinovaně a záludně jsme se posunuli směrem ke zřízení celoevropské federální policejní síly.

Když byl Europol začátkem 90. let minulého století zřízen, nejprve byl vydáván za „zúčtovací středisko“ – za regionální odnož Interpolu, chcete-li. Od té doby kousek po kousku získává výkonné a policejní pravomoci.

Nejprve byly maskovány úzkým omezením na oblast přeshraničních protiteroristických aktivit. Podobně tomu ovšem bylo, když začínala FBI, která posléze postupně rozšiřovala svůj rozsah působnosti a shromažďovala pravomoci, dokud se nestala federální celokontinentální policejní silou.

Podobně se tomu nyní děje s Europolem, který postupně rozšířil svoje kompetence, takže se již týkají celé řady trestných činů, které jsou ve své podstatě vnitrostátní, – nicméně s tím neuvěřitelným nedopatřením, že jeho zaměstnanci dosud mají diplomatickou imunitu; jinými slovy se nemohou zodpovídat ze zneužití policejních pravomocí.

Kdy jsme pro to vůbec hlasovali? Kdy jsme vůbec souhlasili se zřízením celoevropského systému trestního soudnictví, které bude mít svůj vlastní zatýkací rozkaz, svou vlastní policejní sílu, svůj vlastní soudcovský stav a vlastního celoevropského veřejného žalobce?

Myslím, že bychom měli být slušní a zeptat se našich občanů, našich voličů, zda s tím souhlasí.

 
  
  

– Zpráva: Vital Moreira (A7-0060/2009)

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, nejlepší věc, kterou bychom mohli udělat pro Balkán a kavkazské republiky, by bylo přijmout je bez podmínek do celní unie a otevřít své trhy jejich výrobkům. Jsou to ideálně situované země a na trhu by byly oceněny. Mají vzdělané a pilné pracovní síly a přitom poměrně nízké náklady, a proto jsou jejich vývozy konkurenceschopné.

Na místo toho necháváme jejich výrobu v mnoha klíčových oblastech zamrznout a pak, abychom ulehčili svědomí, dáváme jejich vládám veřejnou finanční pomoc. Samozřejmě z nich tak děláme závislá území, děláme z nich satrapie. Není to jen Rusko, kdo o těchto zemích přemýšlí jako o „blízkých sousedech“. Zdá se, že tato fráze platí někdy i v Bruselu.

Jejich politiky a činitele s rozhodovací pravomocí tlačíme do systému hromadného přerozdělování majetku, a tím je předem poevropšťujeme, protože poznávají, že – jak v této sněmovně všichni příliš dobře víme – hlavní funkcí Evropské unie těchto dní je být mocným prostředkem k vybírání peněz od daňových poplatníků a dávat je lidem, kteří mají to štěstí, že pracují uvnitř tohoto systému.

 
  
  

– Zpráva: Alexander Alvaro (A7-0052/2009)

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE).(CS) Dámy a pánové, jsem přesvědčena, že potřebujeme pokročilé informační systémy civilní správy propojující celní i policejní orgány členských států. Občanům Unie dlužíme efektivnější boj proti dovozu padělaného, ale i nebezpečného zboží na náš trh ze třetích zemí. Na rozdíl od většiny poslanců věřím, že návrh Komise povede k vyšší ochraně osobních údajů a současně i k účinnějšímu boji s organizovaným zločinem. Proto jsem nehlasovala pro devadesát pozměňovacích návrhů výboru, ani pro zprávu jako celek.

Chci ovšem vyzvat Evropskou komisi, aby sjednala obdobu systému rychlého varování, jako je RAPEX China, i s ostatními státy, jako je Indie, Vietnam, Rusko či Turecko, aby nebezpečné či padělané výrobky byly zadrženy ještě před vstupem na evropské území. Připomínám, že od roku 2006 je možné uzavřít s třetími zeměmi mezinárodní smlouvu o spolupráci dozorových orgánů na poli ochrany spotřebitelů a velmi mi vadí, že Evropská komise tuto možnost zatím nevyužila.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

– Zpráva: Catherine Trautmann (A7-0070/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Těší mě, že Evropský parlament schválil soubor opatření pro reformu telekomunikací, který upevňuje práva spotřebitelů a zlepšuje přístup k informacím a svobodu projevu. Abychom dosáhli cílů lisabonské agendy, musíme dávat dostatečné pobídky pro investice do nových vysokorychlostních sítí a podporovat tak inovace internetových služeb založených na obsahu a zvýšit konkurenceschopnost EU na mezinárodní úrovni. Podporovat udržitelné investice do vytváření takových sítí je naprosto nezbytné, protože to zajistí konkurenceschopnost a současně rozšíří možnost volby spotřebitele. Abychom zajistili investice do nových technologií v méně vyspělých regionech, měli bychom uvést nařízení související s elektronickými komunikacemi v soulad s ostatními politikami, jako je politika státní podpory či politika soudržnosti, nebo s cíli průmyslové politiky v širším slova smyslu.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Podporuji soubor opatření k reformě telekomunikací, protože se domnívám, že internet je nepostradatelným nástrojem ke vzdělávání a výkonu práv svobody projevu a svobodného přístupu k informacím. Tento podnět konečně zařazuje přístup k internetu a jeho využívání mezi základní práva evropských občanů. Chtěl bych poděkovat paní Bastosové, která byla jedinou portugalskou poslankyní Evropského parlamentu, jež se na tomto procesu podílela. Jsem pro svobodu na internetu, což naprosto neznamená nedostatek regulace. Virtuální svět internetu je stejně jako reálný svět dějištěm nedovolených a nelegálních aktivit, mezi něž patří stahování videí a souborů s hudbou, podněcování k terorismu a dětská pornografie. Parlament i přes opozici mnoha vnitrostátních vlád zajistil, že všichni uživatelé mohou využívat práv a záruk zakotvených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. To znamená, že jakékoli omezení práv nebo základních svobod uživatelů internetu, např. odepření přístupu, musí zohledňovat Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a obecné právní zásady a především musí být povoleno soudním příkazem, aby byly dodrženy procesní záruky, presumpce neviny a právo na soukromí, aniž jsou dotčeny konkrétní mechanismy v případech, které se zdají být naléhavé s ohledem na zájmy bezpečnosti státu.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Chtěli jsme dosáhnout toho, aby bylo nutné předchozí soudní povolení. Tímto kompromisem jsme zaručili aspoň tu nejlepší právní ochranu, jaká je v této fázi možná. Vzkaz EU je nyní jasný: přístup k internetu je základním právem a je třeba dodržovat přesné a závazné postupy, aby mohli být uživatelé internetu skutečně odsouzeni za porušování autorského práva. Nyní je na vnitrostátních soudcích a na soudcích Evropského soudního dvora, aby prosazovali právo všech uživatelů internetu na předchozí „spravedlivé a nestranné řízení“. Vzhledem k nedostatečné jednoznačnosti některých ustanovení bude třeba průběh provádění a uplatňování tohoto důležitého právního předpisu bedlivě sledovat. Nyní, když je Lisabonská smlouva ratifikována, bude Evropský parlament moci jako spolutvůrce právních předpisů nadále hájit neutralitu internetu. Dnešní hlasování je jen jedním krokem v dlouhém procesu. Musíme pokračovat v hájení práv uživatelů internetu a zejména tato práva lépe určit. Také se budeme muset naléhavě zabývat ústřední otázkou autorského práva na internetu.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Trautmannové, protože se domnívám, že stávající dohoda přináší více možností, než jich bylo v dřívějších fázích procesu, zejména pokud jde o práva spotřebitelů. Věřím, že zavedení opatření, která poskytnou uživatelům pevných či mobilních telefonů a internetu práva a záruky svobody projevu a svobodného přístupu k informacím, je naprosto nezbytné. Důležité je tento vnitřní telekomunikační trh zefektivnit podporou soutěže mezi společnostmi a současně upevněním nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů na jejich vládách. Rovněž bylo důležité zajistit modernější správu vysílacího spektra vymyšlením metod, které umožní snadněji poskytovat tyto služby ve venkovských oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vítám kompromis, jehož bylo dosaženo mezi Parlamentem a Radou ohledně zavedení přiměřené ochrany uživatelů do rámcové směrnice, pokud jde o případy omezení přístupu ke službám a aplikacím elektronických komunikačních sítí.

Domnívám se, že zákonná norma nařizuje, že nikomu nemohou být stanoveny podmínky ohledně přístupu k informacím a požívání elektronických komunikačních sítí, aniž by se tak stalo v naprostém souladu se zásadou presumpce neviny, přičemž omezení přístupu musí předcházet spravedlivé a nestranné řízení, při kterém je dotyčným osobám zaručeno právo na slyšení a na účinnou soudní ochranu.

Dále se domnívám, že je zvláště důležité podporovat mechanismus nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů, aby mohly trh řídit efektivně, prosazovat spravedlivou soutěž mezi provozovateli a také mechanismy spolupráce mezi různými evropskými regulačními orgány, aby byl náš trh transparentnější a konkurenceschopnější, což bude dalším krokem ve prospěch kvality nabízených služeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Koncem října přijala Rada většinu textů, jež byly s Parlamentem vyjednány jako takzvaný telekomunikační balíček. Několik výjimek bylo zahrnuto do zprávy paní Trautmannové.

O tomto textu se dále jednalo v dohodovacím výboru, kde bylo schváleno znění, o kterém nyní máme hlasovat.

Tento dohodnutý text obsahuje některé návrhy, které předložila naše skupina a jež hájí práva uživatelů. Není však dostatečný, neboť v naléhavých případech povoluje výjimky z procesních záruk, i když musí být takové případy řádně odůvodněny a v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Hlavní problém tohoto textu však spočívá v rozsahu jeho působnosti, protože se zmiňuje pouze o omezeních, jež mohou uložit členské státy, a nikoli o omezeních uvalených soukromými společnostmi.

Dokonce se zdá, že má Evropská unie větší zájem na vytvoření vnitřního telekomunikačního trhu, jenž bude sloužit pouze zájmům hospodářských skupin ovládajících toto odvětví, než na hájení práv a základních svobod koncových uživatelů. Nemáme jinou možnost než s takovým postojem nesouhlasit.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Zdržel jsem se hlasování o tomto konečném znění telekomunikačního balíčku, protože je neuspokojivé. Je ovšem lepší než nic. Nechrání uživatele internetu před zneužíváním zákonů narušujících svobodu, jako je první verze francouzského zákona Hadopi, ani před hněvem správních orgánů, jimž je náležitě povoleno je takto zneužívat. Nicméně poskytuje uživatelům internetu zákonné prostředky, aby se bránili sami. Bohužel je znepokojivé, že došlo na to, že bychom se měli spoléhat na Evropskou unii – která by se nemohla zajímat méně o to, co si myslí občané, a jejíž zákony jsou ve své většině zaměřeny v zásadě na uspokojování zájmů lobby všeho druhu –, že zaručí Evropanům minimální úroveň svobodného přístupu k informacím a svobody projevu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) I když prochází odvětví telekomunikací nebývalým obdobím rozvoje, bylo nezbytné podpořit zprávu mé kolegyně paní Trautmannové, protože díky ní budou spotřebitelům nabízeny lepší služby za spravedlivější ceny.

Vítám skutečnost, že tento text posílí práva uživatelů na všeobecné služby prostřednictvím jednoznačnějších smluv, přinese dostupnější tísňová telefonní čísla a linku pomoci pro nezvěstné děti a v důsledku budou více zohledňována práva zdravotně postižených osob a bude zaručena přenositelnost čísel. Tento text také umožní lépe chránit soukromí a bojovat proti nelegálním praktikám na internetu, protože zlepší bezpečnost a integritu elektronických komunikačních sítí.

A konečně je uspokojivé, že jsme získali právně platné řešení dávající evropským občanům procesní záruky, jako je dodržování zásady nestrannosti, presumpce neviny a právo na slyšení, a ukládá členským státům, aby tyto záruky splnily, než přijmou jakákoli opatření, jež mají omezit přístup k internetu.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně. (PL) Zpráva paní Trautmannové byla přijata, takže ustanovení telekomunikačního balíčku vstoupí brzy v platnost. To je dobrá zpráva pro spotřebitele, jejichž práva tyto právní předpisy posilují. Možnost převést telefonní číslo do jiné sítě během jednoho dne, zvýšení transparentnosti tarifů a posílení ochrany osobních údajů – to jsou některé z mnoha pozitivních výsledků tohoto souboru.

A co více, Evropský parlament zohlednil obavy evropských občanů, že by uživatelé mohli být odpojeni od internetu. Evropský parlament prosazoval názor, že přístup k internetu je právem každého občana, a v souvislosti s tím bude odpojení občana od internetu možné pouze v odůvodněných případech a budou při tom dodržovány zásady presumpce neviny a práva na soukromí a na spravedlivý a nestranný soud. Toto řešení určitě potěší ty, kdo podporují otevřený přístup k internetu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacky Hénin (GUE/NGL), písemně. (FR) Musím konstatovat, že navržený kompromis Rady a Parlamentu nenabízí uživatelům žádné vhodné právní záruky.

I když text uvádí, že členské státy nemohou koncové uživatele internetu omezovat, připravuje půdu k tomu, aby byli spotřebitelé omezováni bez jakéhokoli předchozího rozhodnutí soudního orgánu poskytovateli přístupu.

Tento stav ohrožuje práva občanů.

Pozměňovací návrhy naší skupiny, které usilovaly o podporu práv občanů, nebyly přijaty.

A konečně tento soubor opatření podléhá „zákonu“ vnitřního trhu. Proto bude o „střetu zájmů“ rozhodovat Evropský soudní dvůr. Svoboda projevu tedy bude se vší pravděpodobností podléhat zákonu vnitřního trhu, jak ukazuje příliš mnoho nedávných příkladů.

Díky silnému tlaku uživatelů a občanů byly uživatelům poskytnuty záruky, nicméně podle názoru levice jsou stále nedostatečné. Nemůžeme přijmout nečestné kompromisy, když jde o svobodu projevu občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro kompromisní balíček o telekomunikacích. I když není dokonalý, jak to u kompromisů bývá, domnívám se, že je to krok správným směrem a posílí práva spotřebitelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Hlasování pro tento soubor lze jednoduše odůvodnit tím, že tyto nové evropské právní předpisy pro odvětví telekomunikací podporují práva uživatelů pevných a mobilních telefonů a internetu a posilují hospodářskou soutěž.

To nejpřípadnější z těchto nových pravidel je posílení práv spotřebitelů, záruky přístupu k internetu a ochrana osobních údajů, protože EU je stále více prostorem práv a svobod.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Hlasoval jsem proti rámcové směrnici o sítích a službách elektronických komunikací, protože se domnívám, že je to útok na svobodu projevu a občanská práva. Přijetím této směrnice povoluje Evropská unie odpojení od internetových služeb, aniž by bylo třeba mít soudní příkaz. Jako zastánce občanských práv mám povinnost být proti tomuto rozhodnutí. Dává soukromým společnostem pravomoci omezit užívání internetu a je dalším příkladem liberalizace evropského telekomunikačního trhu.

To, že mimosoudní orgány (jejichž povaha a složení nebyly určeny) mohou rozhodnout o odpojení od internetových služeb z důvodu domnělých nelegálních praktik (které rovněž nebyly určeny), porušuje zásadu, že občané jsou nevinní, dokud jim není prokázána vina, a umožňuje provozovatelům omezovat práva uživatelů, filtrovat obsah a přidělovat některým stránkám větší rychlost než jiným, což by de facto znamenalo konec neutrality internetu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tento soubor opatření, protože je nesporně užitečný. Uvědomuji si však, že není jasné, co spravedlivé a nestranné řízení přinese v praxi, pokud jde o situace, kdy je možné omezit přístup k internetu. Domnívám se, že by bylo vhodnější, kdyby bylo třeba předem mít soudní rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. (ES) Hlasovala jsem pro zprávu, jež je vyvrcholením veškeré práce vykonané na „telekomunikačním balíčku“ – dvou směrnic a nařízení, jež představují základní krok směrem k rozvoji informační společnosti a ochraně práv uživatelů.

Tyto nové právní předpisy poskytují také jasná pravidla a potřebnou právní jistotu, což je třeba na povzbuzení nových investic, které zase umožní nabízet nové služby a provádět nové hospodářské činnosti. Tato ustanovení tedy budou mít velký vliv na hospodářství. Text, který byl nakonec přijat, rovněž zaručí, že budou více dodržována základní práva a svobody spotřebitele při přístupu k internetu, protože pozměňovací návrh 138 poskytl právní jistotu.

Dosažený kompromis odkazuje na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, zatímco pozměňovací návrh 138 se rozhodl pro Listinu základních práv Evropské unie.

Tato volba má zřejmou nevýhodu: Spojené království, Polsko a nyní Česká republika zavedly protokol o odchylce, který Soudnímu dvoru Evropské unie a příslušným vnitrostátním soudům brání, aby jednaly v případě porušení Listiny, zatímco všechny členské státy jsou signatáři Úmluvy a nejsou dotčeny vnitrostátní právní struktury.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. (EL) Politické síly levého a pravého středu v Evropském parlamentu hlasovaly pro legislativní „balíček“ o telekomunikacích a internetu, který vychází z kritéria hospodářské soutěže a bezpečnosti, jinými slovy zajišťuje zisky monopolům a omezuje svobody a práva pracujících. Tytéž politické síly, podporované reakcionářskými návrhy Komise, nabubřele a demagogicky hovoří o právech uživatelů a svobodném přístupu k internetu tváří v tvář svévoli monopolních podnikatelských skupin a napomáhají tak prosazování zájmů kapitálu.

Rozhodnutí Evropského parlamentu podporuje kapitalistickou restrukturalizaci, jež umožní společnostem růst do gigantických rozměrů a budovat „zelené hospodářství“, takže budou vrcholnými vládci na evropské i celosvětové úrovni, což zmnohonásobí jejich tisky na úkor pracujících a uživatelů jejich služeb.

Monopoly dostávají zákonná práva sledovat a omezovat přístup uživatelů k internetu. Současně jsou zajištěny jejich zisky díky harmonizaci vysílacího spektra a „provoznímu rozdělení“ mezi službami pevné sítě a internetovými službami a mezi nezbytnou infrastrukturou. Hlasovali jsme proti tomuto návrhu usnesení Rady a Evropského parlamentu a stojíme při pracujících a uživatelích elektronických komunikací, kteří nadále požadují od reakcionářské politiky EU a stran kapitálu svá práva a svobody.

 
  
  

– Zpráva: Bart Staes (A7-0063/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – V tomto případě je cílem návrhů vytvořit rámec pro harmonizovaná pravidla pro shromažďování a šíření statistik o prodeji a používání pesticidů. Zpráva obsahuje řadu důležitých definic a objasnění, proto jsem se rozhodl pro ni hlasovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Vítám dohodu, jíž bylo dosaženo v dohodovacím výboru, na společném znění nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice pesticidů. Umožní vytvořit právní rámec a zavést harmonizovaná pravidla pro shromažďování a šíření statistik o prodeji a používání pesticidů s ohledem na jejich trvale udržitelné používání.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Jahr (PPE), písemně. (DE) Vítám, že legislativní balíček evropské politiky v oblasti ochrany rostlin doplní nařízení o statistice přípravků na ochranu rostlin a balíček pak bude moci vstoupit v platnost. Abychom omezili na nejnižší možnou míru rizika pro občany a životní prostředí, v němž se pesticidní přípravky používají, potřebujeme harmonizované ukazatele rizika vycházející ze srovnatelných a spolehlivých údajů ze všech členských států. A právě toto nyní bude možné. Shromažďování těchto údajů však nesmí způsobit větší byrokracii a v důsledku toho větší náklady pro zemědělce a správy. Tam, kde je to možné, by měly být používány stávající údaje a neměly by se shromažďovat údaje nové. Bude na nás, abychom se postarali o to, že byrokratické výdaje budou při kontrole provádění tohoto nařízení co nejmenší. Kromě toho bych býval dal přednost tomu, aby byl zachován výraz „přípravky na ochranu rostlin“ používaný v nařízení původně. V němčině má výraz „pesticidy“ naprosto negativní konotace a obecně se vztahuje k nesprávnému používání přípravků na ochranu rostlin. Nařízení bude nyní bohužel přispívat k tomuto chybnému výkladu.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) S radostí vítám skutečnost, že nařízení o statistice přípravků na ochranu rostlin zajistí nový společný právní rámec pro shromažďování a šíření údajů o uvádění pesticidů na trh a o jejich používání. Je nesporné, že prioritu má omezení rizik pro lidské zdraví na co nejmenší míru a ochrana životního prostředí. Harmonizované ukazatele rizik a spolehlivé údaje ze všech členských států to nyní umožní. Přesto bych chtěla důrazně upozornit na to, že jakékoli další správní výdaje vzniklé při shromažďování údajů nesmí nést naši zemědělci. Můžeme se vyhnout opětovnému shromažďování údajů, které již jsou k dispozici, a využít tak součinnosti, což povede k omezení byrokracie a dalších nákladů.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE), písemně. (SK) Pesticidy, zejména pesticidy požívané v zemědělství, mají významný vliv na zdraví lidí a na životní prostředí, a proto by se mělo jejich používání nadále výrazně snižovat. Dlouholeté zkušenosti se shromažďováním údajů o prodeji a používání pesticidů ukazují, že je potřeba harmonizovaná metodika sběru statistických údajů nejen na vnitrostátní úrovni, ale i na úrovni Společenství. Toto nařízení vytváří v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality společný rámec pro systematickou tvorbu statistiky Společenství o uvádění pesticidů na trh a jejich používání.

Proto považuji společné znění nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice pesticidů, které schválil dohodovací výbor, za vhodné opatření, které v konečném důsledku přispěje k udržitelnému používání pesticidů a celkovému značnému snížení rizik pro zdraví i životní prostředí i k adekvátní ochraně plodin.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Chci zdůraznit, že pesticidy je třeba používat životaschopnějším způsobem, k němuž patří také značné celkové snížení rizik, jež s nimi souvisejí. Pesticidy je také nutno používat způsobem odpovídajícím potřebě chránit úrody. Nicméně je lze bez bedlivého sledování kvantity a kvality úrody používat, jedině pokud je k dispozici spolehlivá databáze. Dostupnost a využívání harmonizované a srovnatelné statistiky Společenství o prodeji pesticidů hraje důležitou úlohu při vytváření a sledování právních předpisů a politik Společenství v souvislosti s tematickou strategií udržitelného používání pesticidů. Tato statistika je nezbytná pro hodnocení udržitelného vývoje politik Evropské unie a pro výpočet důležitých ukazatelů rizik pro zdraví a životní prostředí, jež jsou s používáním pesticidů spojena. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Oldřich Vlasák (ECR), písemně. (CS) Návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu o společném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice pesticidů, který schválil dohodovací výbor, jsem při hlasování podpořil, protože z mého pohledu přináší významná pozitiva. Sjednocuje a zejména pak zjednodušuje legislativu v oblasti statistiky pesticidů. Harmonizuje statistická šetření a umožňuje tak lepší srovnatelnost dat, nabízí příležitost lépe a šířeji využít administrativní zdroje již sbíraných údajů, čímž umožňuje snížit náklady a administrativní zátěž zemědělců a dalších subjektů v sektoru zemědělství. Návrh současně umožňuje lepší ochranu důvěrných údajů. Navíc v konečném důsledku tak tato norma povede k lepší informovanosti o pesticidech a jejich dopadech na zdraví obyvatel, což osobně považuji za klíčové.

 
  
  

– Zpráva: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (A7-0057/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro toto legislativní usnesení, kterým se kodifikuje nařízení Evropského parlamentu z roku 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí. Je mi líto, že Komise s ohledem na vývoj a komplexnost textů nerevidovala svůj postoj z 1. dubna 1978 spočívající v tom, že dává svým útvarům pokyn, že by měly být všechny legislativní akty kodifikovány nejpozději po 10 změnách, přičemž zdůrazňuje, že to je minimální požadavek a že by se měly snažit o kodifikaci textů, pro něž jsou příslušné, dokonce v ještě kratších intervalech. V tomto konkrétním případě konsolidujeme nařízení z roku 1999, dvě nařízení z roku 2004 a jedno nařízení z roku 2005. Domnívám se, že politika konsolidace práva Společenství by měla patřit k prioritám Evropské komise a že stávající situace je neuspokojivá, zejména pro členské státy, občany a obecněji pro všechny, kdo právní předpisy používají: starosty, právníky, poradce, orgány atd.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Hlasoval jsem pro tento návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí. Tyto sítě jsou velmi důležité pro rozvoj evropské dopravní infrastruktury. Nové nařízení bude srozumitelně upravovat podmínky a postupy pro poskytování finanční pomoci Společenství, což zajistí odpovídající právní jistotu, zejména státům a regionům, které takové projekty chystají.

 
  
  

– Zpráva: Timothy Kirkhope (A7-0065/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jako poslanec Evropského parlamentu, který vždy věnoval zvláštní pozornost otázkám souvisejícím s předcházením trestné činnosti, bezpečností a policejní spoluprací, si uvědomuji, že Europol má zásadní význam při vytváření bezpečného evropského prostoru a předcházení trestné činnosti po celé Evropě, a že je také třeba, aby byl posilován na různých úrovních, včetně těch, o nichž zde diskutujeme.

Nicméně se zde dnes hovořilo o zásadní otázce, zda by se měl Parlament necelý týden před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost v souvislosti s předcházením trestné činnosti a policejní spoluprací zříci své nové institucionální výsady a zbavit se tak možnosti hrát v rámci postupu spolurozhodování roli při rozhodování o všech těchto záležitostech.

Domnívám se, že to není správná volba. Tento Parlament musí v těchto věcech plně převzít své nové pravomoci. Proto hlasuji pro tuto zprávu, jež požaduje, aby Rada stáhla svůj návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Hlasovali jsme proti zamítnutí této řady zpráv Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Nebylo to kvůli obsahu těchto regulativních návrhů, jež souvisejí s Europolem a dalšími činnostmi kriminální policie, ale z formálních důvodů. Jediným důvodem, proč chce většina v této sněmovně vrátit tyto zprávy výboru, je, že záležitost může počkat, až vstoupí Lisabonská smlouva v platnost. Podle ní budou tyto záležitosti předmětem řádného legislativního postupu, což znamená rovnost mezi Parlamentem a Radou ohledně právních předpisů, výlučné právo Komise na iniciativu a – což je ještě horší – jurisdikci Evropského soudního dvora.

To je pro nás nepřijatelné. Ve světě bez hranic, který jste vytvořili, a ve světě, kde mají všechny výhody zločinci, nelegální migranti a překupníci, je policejní spolupráce nezbytná. Důležité však je, aby zůstala na úrovni mezivládní spolupráce.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Tato záležitost je jako třetí pilíř mimořádně potřebná pro bezpečnost evropského prostoru, proto souhlasím s tím, že by měla být vzhledem k jejímu budoucímu vlivu na politiku spolupráce posouzena podle Lisabonské smlouvy.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Úzká spolupráce mezi různými orgány v boji proti zločinu je v zásadě žádoucí věc. Nicméně zcela chybí jakákoli úprava ochrany údajů při zamýšleném neomezeném přístupu pro všechny orgány, a dokonce není ani jasné, jaká práva kontroly bude doopravdy mít navrhovaný inspektor ochrany údajů. Také dohoda SWIFT vzbuzuje značné obavy ohledně ochrany údajů. Evropský parlament musí mít možnost jménem občanů Evropy učinit tomuto fiasku s právy na ochranu údajů přítrž. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
  

– Zpráva: Sophia in ’t Veld (A7-0064/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Podporuji stanovisko zpravodaje a souhlasím s tím, že právní předpisy o Europolu by měly být předmětem vzájemné dohody Evropského parlamentu a Rady. Ochrana osobních údajů je důležitá a mělo by se jí dostávat zvláštní pozornosti. Není však dostatečně jasné, zda existují záruky pevné ochrany při předávání osobních údajů třetím stranám. Neohrožuje to práva občanů na soukromí a mohou mít lidé důvěru, že jsou jejich údaje chráněny? Tato záležitost by měla být důkladně prověřena. Proto by měla Rada předložit poté, co Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, nový návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jako poslanec Evropského parlamentu, který vždy věnoval zvláštní pozornost otázkám souvisejícím s předcházením zločinu, bezpečností a policejní spoluprací, si uvědomuji, že Europol má zásadní význam při vytváření bezpečného evropského prostoru a předcházení trestné činnosti po celé Evropě a že je také třeba, aby byl posilován na různých úrovních, včetně těch, o nichž zde diskutujeme.

Nicméně se zde dnes hovořilo o zásadní otázce, zda by se měl Parlament necelý týden před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost v souvislosti s předcházením trestné činnosti a policejní spoluprací zříci své nové institucionální výsady a zbavit se tak možnosti hrát v rámci postupu spolurozhodování roli při rozhodování o všech těchto záležitostech.

Domnívám se, že to není správná volba. Tento Parlament musí v těchto věcech plně převzít své nové pravomoci. Proto hlasuji pro tuto zprávu, jež požaduje, aby Rada stáhla svůj návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) S ohledem na význam Evropského policejního úřadu (Europolu) a nehledě na obecnou podporu, jíž by se mu mělo dostávat jako třetímu pilíři, je toto téma mimořádně potřebné pro bezpečnost evropského prostoru.

Proto souhlasím s tím, že by se mělo vzhledem ke svému vlivu na politiku spolupráce posuzovat v rámci Lisabonské smlouvy.

 
  
  

– Zpráva: Jan Philipp Albrecht (A7-0069/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jako poslanec Evropského parlamentu, který vždy věnoval zvláštní pozornost otázkám souvisejícím s předcházením zločinu, bezpečností a policejní spoluprací, si uvědomuji, že Europol má zásadní význam při vytváření bezpečného evropského prostoru a předcházení trestné činnosti po celé Evropě, a že je také třeba, aby byl posilován na různých úrovních, včetně těch, o nichž zde diskutujeme.

Nicméně se zde dnes hovořilo o zásadní otázce, zda by se měl Parlament necelý týden před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost v souvislosti s předcházením trestné činnosti a policejní spoluprací zříci své nové institucionální výsady a zbavit se tak možnosti hrát v rámci postupu spolurozhodování roli při rozhodování o všech těchto záležitostech.

Domnívám se, že to není správná volba. Tento Parlament musí v těchto věcech plně převzít své nové pravomoci. Proto hlasuji pro tuto zprávu, jež požaduje, aby Rada stáhla svůj návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Zpráva pana Albrechta se zabývá seznamem třetích států a organizací, s nimiž Europol uzavře dohody. Na tomto seznamu třetích zemí je také například Moldavská republika a seznam organizací, s nimiž Europol uzavře dohody, by měl obsahovat také Regionální středisko pro boj proti přeshraniční trestné činnosti sídlící v Bukurešti, jež vede s Europolem jednání o uzavření dohody o spolupráci. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů se na tomto plenárním zasedání rozhodla hlasovat jako skupina proti této zprávě, aby bylo možné záležitost přezkoumat po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Protože je to tak důležité téma, rozhodli jsme se mu věnovat velkou pozornost a budeme o něm od příštího roku diskutovat s Radou na základě spolurozhodování.

 
  
  

– Zpráva: Agustín Díaz de Mera García Consuegra (A7-0068/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) V rámci Europolu jsme byli seznámeni se čtyřmi podněty, jejichž cílem je zavést nová pravidla ohledně důvěrnosti informací, provádět otázky týkající se úpravy vztahů Europolu s jeho partnery, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací, určit seznam třetích států a organizací, se kterými Europol uzavře dohody, a přijmout prováděcí pravidla pro analytické pracovní soubory.

Vzhledem k tomu, že za několik dní vstoupí v platnost Lisabonská smlouva a Parlamentu budou svěřeny nové výsady v souvislosti s policejní spoluprací, stáhli čtyři zpravodajové z právních důvodů své návrhy. Proto podporuji jejich přístup – nevyjadřovat se k obsahu návrhů, zamítnout je a požádat Komisi a Radu o prohlášení na plenárním zasedání, jímž přislíbí, že do šesti měsíců od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost předloží nové rozhodnutí. Z praktického hlediska stojí za to zopakovat, že nynější podněty jsou pouze otázkou konzultace Parlamentu a Rada bude moci do konce letošního roku připravit stanovisko, protože čtyři kroky pro provedení budou v platnosti od 1. ledna 2010.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jako poslanec Evropského parlamentu, který vždy věnoval zvláštní pozornost otázkám souvisejícím s předcházením zločinu, bezpečností a policejní spoluprací, si uvědomuji, že Europol má zásadní význam při vytváření bezpečného evropského prostoru a předcházení trestné činnosti po celé Evropě, a že je také třeba, aby byl posilován na různých úrovních, včetně těch, o nichž zde diskutujeme.

Nicméně se zde dnes hovořilo o zásadní otázce, zda by se měl Parlament necelý týden před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost v souvislosti s předcházením trestné činnosti a policejní spoluprací zříci své nové institucionální výsady a zbavit se tak možnosti hrát v rámci postupu spolurozhodování roli při rozhodování o všech těchto záležitostech.

Domnívám se, že to není správná volba. Tento Parlament musí v těchto věcech plně převzít své nové pravomoci. Proto hlasuji pro tuto zprávu, jež požaduje, aby Rada stáhla svůj návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) S ohledem na význam Evropského policejního úřadu (Europolu) a nehledě na obecnou podporu, jíž by se mu mělo dostávat jako třetímu pilíři, je toto téma mimořádně potřebné pro bezpečnost evropského prostoru.

Proto souhlasím s tím, že by se mělo vzhledem k jeho vlivu na politiku spolupráce posuzovat v rámci Lisabonské smlouvy. Domnívám se tedy, že jakékoli rozhodnutí o této citlivé záležitosti je předčasné, dokud nevstoupí v platnost tato smlouva, neboť se jedná o bezpečnost evropského prostoru.

 
  
  

– Zpráva: Sofia Alfano (A7-0072/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Trestné činnosti v Evropské unii stále přibývá. Čelíme množství sítí organizovaného zločinu, např. počítačové kriminality, která se stále více šíří. Evropská politika předcházení trestné činnosti musí být konsolidována a posílena a členské státy musí lépe a úžeji spolupracovat a vycházet při tom ze silné společné strategie v této oblasti. Pokrok, který učinila v několika posledních letech síť pro předcházení trestné činnosti, je spíše skromný. To, čeho bylo doposud dosaženo, spíše nedosahuje jejích možností. Klíčovými podmínkami k úspěšnému provozování takové sítě je rozšíření jejích příslušností, zřízení jasné, jednoduché a efektivní správní struktury a rovněž zapojení občanské společnosti, univerzit a nevládních organizací.

Parlament získá řádnou pravomoc k tvorbě právních předpisů a společně s Radou bude moci podle postupu spolurozhodování přijmout rozhodnutí o opatřeních na povzbuzení a podporu členských států při krocích v této oblasti předcházení trestné činnosti. Proto podporuji návrh zpravodaje zamítnout tento podnět a diskutovat o tomto důležitém tématu, až vstoupí v platnost Lisabonská smlouva.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – Projednávaná zpráva požaduje zamítnutí změn stávajícího systému Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti. Domnívám se a souhlasím v tom se zpravodajem, že řadu oblastí je třeba zlepšit, i s ohledem na tento návrh. Nicméně na co nejrychlejší uskutečnění důležitých úprav jsou vhodná prozatímní opatření. Z těchto důvodů jsem se rozhodl hlasovat proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. Evropská síť pro předcházení trestné činnosti byla vytvořena v roce 2001, nicméně dodnes nepřinesla nijak zvlášť dobré výsledky, protože četné organizační nedostatky jí zabránily efektivně využít celý svůj potenciál, který již byl při dvou příležitostech podroben vnitřnímu přezkumu. Tento podnět se pokouší rozhodnutí z roku 2001 zrušit a navrhuje restrukturalizaci sítě, což považuji za poněkud omezené a zjevně nepřiměřené řešení stávajících problémů.

V této souvislosti potřebujeme provést závažnější a ambicióznější reformu organizace sítě. Naléhání švédského předsednictví, aby Parlament přijal rozhodnutí před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, je proto nepřijatelné, nejen protože je to špatný podnět, ale také protože žádá Parlament, aby se několik dní před vstupem Lisabonské smlouvy zřekl svých institucionálních výsad, jež mu v souvislosti s předcházením trestné činnosti tato nová smlouva svěřuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jako poslanec Evropského parlamentu, který vždy věnoval zvláštní pozornost otázkám souvisejícím s předcházením zločinu, bezpečností a policejní spoluprací, si uvědomuji, že Europol má zásadní význam při vytváření bezpečného evropského prostoru a předcházení trestné činnosti po celé Evropě, a že je také třeba, aby byl posilován na různých úrovních, včetně těch, o nichž zde diskutujeme.

Nicméně se zde dnes hovořilo o zásadní otázce, zda by se měl Parlament necelý týden před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost v souvislosti s předcházením trestné činnosti a policejní spoluprací zříci své nové institucionální výsady a zbavit se tak možnosti hrát v rámci postupu spolurozhodování roli při rozhodování o všech těchto záležitostech.

Domnívám se, že to není správná volba. Tento Parlament musí v těchto věcech plně převzít své nové pravomoci. Proto hlasuji pro tuto zprávu a žádám Radu, aby tento podnět formálně nepřijímala před nadcházejícím vstupem Lisabonské smlouvy v platnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Evropská síť pro předcházení trestné činnosti (EUPCN) byla vytvořena roku 2001, protože v zájmu předcházení trestné činnosti bylo třeba zavést opatření a sdílet činnosti a bylo nutno posílit síť vnitrostátních orgánů příslušných pro toto předcházení.

O sedm let později, po externím posouzení EUCPN, byl učiněn závěr, že ve způsobu práce této instituce je velký prostor ke zlepšení.

Na úrovni EU je mimořádně důležité rozvíjet různé aspekty předcházení trestné činnosti, jako je podpora předcházení případům vnitrostátní a místní trestné činnosti a boj proti nim.

Vzhledem k citlivosti záležitostí, jichž se tato zpráva týká, souhlasím s rozhodnutím požádat Radu, aby předložila nový návrh v rámci postupu spolurozhodování podle Lisabonské smlouvy.

 
  
  

– Zpráva: Timothy Kirkhope (A7-0071/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jako poslanec Evropského parlamentu, který vždy věnoval zvláštní pozornost otázkám souvisejícím s předcházením zločinu, bezpečností a policejní spoluprací, si uvědomuji, že Europol má zásadní význam při vytváření bezpečného evropského prostoru a předcházení trestné činnosti po celé Evropě, a že je také třeba, aby byl posilován na různých úrovních, včetně těch, o nichž zde diskutujeme.

Nicméně se zde dnes hovořilo o zásadní otázce, zda by se měl Parlament necelý týden před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost v souvislosti s předcházením trestné činnosti a policejní spoluprací zříci své nové institucionální výsady a zbavit se tak možnosti hrát v rámci postupu spolurozhodování roli při rozhodování o všech těchto záležitostech.

Domnívám se, že to není správná volba. Tento Parlament musí v těchto věcech plně převzít své nové pravomoci. Proto hlasuji pro tuto právu a žádám Švédské království a Španělské království, aby svůj podnět vzala zpět.

 
  
  

Soubor zpráv o Europolu (Timothy Kirkhope (A7-0065/2009), Sophia in ’t Veld (A7-0064/2009), Jan Philipp Albrecht (A7-0069/2009), Agustín Díaz de Mera García Consuegra (A7-0068/2009), Sofia Alfano (A7-0072/2009), Timothy Kirkhope (A7-0071/2009))

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro zprávy paní in ’t Veldové, pana Kirkhopeho, pana Albrechta a Díaze de Mera Garcíi Consuegry o souboru opatření v souvislosti s Europolem a pro zprávu paní Alfanové o Evropské síti pro předcházení trestné činnosti, jež vyzývají k zamítnutí návrhů Rady v těchto záležitostech. Cílem zamítnutí těchto návrhů bylo hájit výsady Evropského parlamentu v tak citlivých otázkách, jako je policejní a soudní spolupráce v trestních záležitostech. Evropský parlament byl požádán, aby učinil konečné rozhodnutí v obzvláště krátkém časovém rámci, a to v otázkách, jež však jsou velice citlivé. Nic však neodůvodňuje tak ukvapené kroky, kromě toho, že po 1. prosinci postupy prováděné v rámci třetího pilíře padnou a záležitost bude muset být projednána podle nového postupu – v rámci řádného „legislativního procesu“. My tyto návrhy odmítáme, abychom Radě vyslali důrazný signál, že jsme nespokojeni s tlakem, jenž je na poslance Evropského parlamentu vyvíjen, a s jejím zjevným přáním se vyhnout zapojení Evropského parlamentu do legislativní rozpravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem v souladu s doporučením Výbory pro občanské svobody proti tomuto návrhu rozhodnutí. Brzy vstoupí v platnost Lisabonská smlouva a rozhodnutí v této oblasti by měl být přijímána podle nových legislativních postupů.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (S&D), písemně. (DE) Hlasoval jsem proti přijetí souboru opatření pro EUROPOL. Hlasoval jsem pro zamítnutí celého souboru, protože si myslím, že je ostudné, že se Komise a Rada stále pokoušejí jej prosadit, dříve než vstoupí v platnost Lisabonská smlouva.

 
  
  

– Zpráva: Vital Moreira (A7-0060/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – Gruzii postihl neuvěřitelný propad, zejména po konfliktu s Ruskem v roce 2008. Vzhledem k jejímu strategickému významu a dalším důvodům Komise navrhla poskytnout jí makrofinanční pomoc. I když souhlasím s tím, že Parlament potřebuje dostat více informací o této záležitosti, rozhodl jsem se podpořit doporučení zpravodaje, takže hlasuji pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Vždy jsme zastávali názor, že EU musí poskytovat solidární pomoc zemím, které ji potřebují, a tvrdili jsme, že by tato pomoc měla být zaměřena na projekty, jež jsou skutečně v zájmu občanů dané země.

Zdá se však, že „pomoc“ poskytovaná Evropskou unií toho má se solidaritou málo společného. Na místo solidarity vždycky nastupují zájmy velkých hospodářských či finančních společností a velkých mocností.

Tak je tomu i v případě pomoci pro Gruzii, o níž jsme právě hlasovali. Finanční pomoc je zaměřena především na zaplacení doporučení Mezinárodního měnového fondu a jeho politiky strukturálního přizpůsobení, která trvá na týchž neoliberálních politikách, jež tuto zemi do stávající hospodářské a finanční krize přivedly.

Proto se zdržujeme hlasování také o ostatních zprávách. Kromě toho po útoku gruzínských jednotek na občany provincií Jižní Osetie a Abcházie, jež vyústily ve válku s Ruskem, není zaručeno, že schválené financování nebude – byť nepřímo – využito na opětovné vyzbrojení Gruzie.

Nemohli bychom omluvit rozhodnutí, jež by mohlo vést k větší militarizaci vztahů mezi zeměmi v kavkazském regionu, jehož hodnota z hlediska energií a prosperity a geostrategická hodnota je významná pro EU a její monopoly.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacek Olgierd Kurski (ECR), písemně. (PL) Gruzie byla v srpnu roku 2008 brutálně napadena armádou Ruské federace a kromě toho, že utrpěla obrovské škody a došlo k četným neštěstím, pocítila také vážné zhoršení hospodářské situace. Evropská unie nemůže zůstat tváří v tvář gruzínským hospodářským problémům pasivní a měla by být připravena této zemi poskytnout zvláštní makrofinanční pomoc, jež jí po loňské ruské invazi umožní obnovu. Finanční pomoc z Bruselu Gruzii pomůže také v boji proti důsledkům celosvětové hospodářské a finanční krize. Vzhledem k těmto výše zmíněným okolnostem a také vzhledem ke strategickému významu Gruzie pro Evropskou unii v kontextu evropské politiky sousedství a nedávno vytvořeného východního partnerství jsem podpořil usnesení o návrhu rozhodnutí Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Gruzii.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Program makrofinanční pomoci je zásadní pro zlepšení finanční stability evropských národů, jejichž nedávný ozbrojený konflikt jim přinesl útrapy a následné finanční potíže, jež se projevily na rozpočtových schodcích a platebních bilancích.

Tato pomoc je nezbytná, aby v těchto zemích mohl proběhnout proces obnovy, za předpokladu, že bude proveden mírovými prostředky, což je možné jedině s mezinárodní pomocí. Pomoc bude rovněž zárukou, že tyto oblasti nestability neohrozí bezpečnost a mír v Evropě, zejména kvůli uprchlíkům a osobám vysídleným v důsledku takových konfliktů.

EU tedy musí být oblastí solidarity a spojit pomoc Gruzii s výše zmíněnými vhodnými hledisky.

 
  
  

– Zpráva: Vital Moreira (A7-0059/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Program makrofinanční pomoci je rovněž nezbytný ke zlepšení finanční stability evropských národů, které nedávno pocítily celosvětovou krizi a utrpěly důsledky, jež měla pro jejich hlavní obchodní partnery, v případě Arménie jde zejména o Rusko. Záležitosti související s rozpočty a platebními bilancemi způsobily finanční nerovnováhu.

Tato pomoc je důležitá, aby Arménie mohla čelit krizi důslednějším způsobem a aby zabránila sociální nestabilitě, jež by mohla vyvolat masový exodus emigrantů, což by způsobilo problémy v Evropě.

EU tedy musí být oblastí solidarity a spojit pomoc Arménii s výše zmíněnými vhodnými hledisky.

 
  
  

Zpráva: Miloslav Ransdorf (A7-0061/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Program makrofinanční pomoci je konkrétně v případě Srbska nezbytný pro zlepšení finanční stability země, protože Srbsko prošlo nejen celosvětovou krizí, ale i ozbrojeným konfliktem, jehož důsledky jsou dosud patrné.

Tato pomoc je důležitým nástrojem pro nastolení finanční stability v Srbsku a pro upevnění a stabilizaci situace v balkánském regionu. Srbsko a jeho hospodářství mají nejvyšší význam v procesu regionální integrace a rovněž je důležitá i jeho účast na evropské integraci.

EU tedy musí být oblastí solidarity a spojit pomoc Srbsku s výše zmíněnými vhodnými hledisky.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Srbsko má v příštích letech dostat makrofinanční pomoc v celkové výši až 200 milionů EUR ve formě půjčky. Tyto peníze jsou určeny k podpoře hospodářské stability země, k financování jejích potřeb v oblasti externí platební bilance a na pomoc při řešení důsledků celosvětové hospodářské a finanční krize. Považuji makrofinanční pomoc Srbsku, která podpoří program stabilizace hospodářství země v současné krizi, za důležitý nástroj k podpoře stabilizace v celém balkánském regionu. Srbsko a jeho hospodářství má klíčovou úlohu v procesu regionální integrace a účast Srbska na evropské integraci má rovněž velký význam Proto jsem hlasoval pro zprávu pana Ransdorfa, tedy pro poskytnutí makrofinanční pomoci Srbsku.

 
  
  

Zpráva: Iuliu Winkler (A7-0067/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Program makrofinanční pomoci je nezbytný ke zlepšení finanční stability v Bosně a Hercegovině a k boji s negativním dopadem celosvětové krize na hospodářství této země. Pomoc se odrazí v jeho posílení, pokud jde o rozpočtový schodek a platební bilanci.

Bosna se také nachází v citlivém regionu, takže její hospodářská a finanční stabilita je zvláště důležitá, protože bude přispívat k větší stabilitě v celém balkánském regionu.

EU tedy musí být oblastí solidarity a spojit pomoc Bosně s výše zmíněnými vhodnými hledisky.

 
  
  

Makrofinanční pomoc

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Nesouhlasíme s evropskými půjčkami a dotacemi podléhajícími omezením Mezinárodního měnového fondu. Budeme hlasovat proti makrofinanční pomoci, jež dnes byla Evropskému parlamentu představena. Podívejte se, jaké podmínky jsou stanoveny: nesplnitelné lhůty, nedostatek informací... Ať se na to podíváte jakkoli, tak toto porušuje demokratické požadavky, které by měly Evropskou unii charakterizovat.

Nicméně stále podporujeme občany Srbska, Bosny a Hercegoviny, Arménie a Gruzie. Nechceme, aby trpěli ještě více, než již trpí, zastaralým a nebezpečným neoliberálním systémem, který se MMF snaží navěky zachovat.

 
  
  

Zpráva: Udo Bullmann (A7-0055/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Považuji tuto zprávu o návrhu směrnice Rady, jejímž cílem je změnit společný systém daně z přidané hodnoty, za způsob, jak dosáhnout jednoduššího a harmonizovaného systému. Když spojíme určité aspekty režimu DPH použitelného pro dodávky a dovoz zemního plynu, elektřiny, tepla a/nebo chlazení, s úpravou DPH pro společné podniky založené podle článku 171 Smlouvy o fungování Evropské unie, s určením jistých důsledků rozšíření EU a podmínkami pro uplatnění nároku na odpočet DPH na vstupu, pokud jde o nemovitosti, tak dosáhneme při uplatňování DPH větší účinnosti

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Cílem návrhu Rady je v rámci rozsahu působnosti směrnice upřesnit některé záležitosti související s dovozem a daněním dodávek plynu a elektřiny, tak aby zahrnovaly změny schválené v souvislosti s přistoupením Bulharska a Rumunska k EU, a objasnit a zdůraznit základní právní normu pro odpočet, podle níž toto právo vzniká jen v případě, že zboží a služby využívá zdanitelná osoba a používá je pro potřeby svého podnikání.

Znění, jež dnes bylo přijato, však nevyhovuje určitým specifickým vlastnostem vnitrostátních trhů, jako je používání propanbutanu. V Portugalsku stejně jako v jiných evropských zemích, kde mají občané nízké příjmy a jejich poměrně nedávné zapojení do evropských sítí zemního plynu je mimořádně nákladné, je používání propanbutanu v domácnostech, mikropodnicích a malých podnicích nevyhnutelné.

Kromě toho je pravidlem, že se k používání tohoto druhu energie uchylují ti nejchudší lidé, takže směrnice o DPH tuto skupinu osob diskriminuje více než skupiny s vyšším příjmem.

Kromě toho se zdá, že změny zprávy omezují působnost členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Zdržel jsem se hlasování o zprávě pana Bullmanna. Sice se domnívám, že Rada má povinnost naslouchat názorům této sněmovny, která je jediným přímo voleným orgánem EU, nicméně si nemyslím, že by systémy DPH měly být harmonizovány. Danění je podle zásady subsidiarity záležitost, kterou je nejlépe ponechat na národech Evropy.

 
  
  

Zpráva: Anna Rosbach (A7-0051/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku, pokud jde o ukládání toků oxidu uhličitého v geologických formacích, neboť se domnívám, že existence právního rámce a pokynů ohledně ukládání toků oxidu uhličitého v geologických formacích přispěje k ochraně oblasti moří z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, jestliže je cílem trvale v těchto formacích ukládat oxid uhličitý a jestliže to nebude mít podstatné negativní vlivy na mořské prostředí, lidské zdraví a ostatní legitimní využití mořských oblastí Evropy, konkrétně moří Portugalska, zejména Azorských ostrovů.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Rosbachové o návrhu rozhodnutí Rady o schválení změn přílohy II a přílohy III Úmluvy o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (úmluva OSPAR) jménem Evropského společenství, pokud jde o ukládání toků oxidu uhličitého v geologických formacích. Je však důležité zajistit, že technologie na zachycování a ukládání oxidu uhličitého, jež je málo vyzkoušená, bude používána v souladu s nejpřísnějšími bezpečnostními normami, jak je ve směrnici o této záležitosti stanoveno.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Zachycování oxidu uhličitého v geologických formacích bylo rozpoznáno jako možné řešení, jež zmírní důsledky nárůstu antropogenní koncentrace tohoto plynu v atmosféře. Toto řešení však vyvolává řadu otázek o jeho budoucí použitelnosti, zejména vzhledem k tomu, že vývoj potřebné technologie je ještě v raných fázích, že se očekává, že bude nákladný, a že jsou s ním spojena možná rizika. Vyplatí se věnovat pozornost studiím, jež byly na toto téma provedeny, protože některé z dosavadních výsledků jsou v tomto ohledu pozitivní.

Je však třeba konstatovat, že zkoumání této možnosti nebo jejího možného uplatnění v budoucnosti nesmí za žádných okolností vyvolávat pochybnosti o nutnosti změnit energetický model s cílem podstatně zmenšit nynější závislost na fosilních palivech. Na druhou stranu je nutno důkladně prozkoumat jak vlivy technologií používaných k zachycování na životní prostředí, tak jejich bezpečnost. Schválené usnesení zajišťuje, že tomu tak bude, a proto jsme pro něj hlasovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu paní Rosbachové. Zachycování a ukládání uhlíku může významně přispět k úsilí vyvíjenému v rámci boje proti celosvětovému oteplování a má vlastní země, Skotsko, bude při vyvíjení potřebné technologie hrát důležitou úlohu. Tato změna úmluvy OSPAR přinese EU a Skotsku možnost, aby se v této oblasti ujaly vedení.

 
  
  

Zpráva: Geringer de Oedenberg (A7-0058/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Musím připustit, že jsem z těchto dvou zpráv paní Geringerové de Oedenbergové dozvěděl něco nového: totiž že země, které se rozhodly, že se nezúčastní soudní spolupráce v občanských věcech, také ale ztratily svou svrchovanost.

Dánsko, které si dokázalo sjednat výjimku, ale nyní jako svrchovaná země požádalo o uzavření dohody se Společenstvím, aby se mohlo podílet na některých aspektech této spolupráce, má dnes povinnost žádat Komisi o povolení, aby mohlo uzavřít nové mezinárodní dohody tohoto druhu s jinými! Jinými slovy ztratilo své právo přijímat zcela nezávislá rozhodnutí v oblasti svých vnějších vztahů.

I když z rozumového hlediska chápu, že k zavedení této spolupráce je třeba důslednosti vevnitř Společenství a mimo ně, je pro mě obtížnější souhlasit s tím, že pouze Komise bude příslušná pro tyto druhy mezinárodních smluv, že bude rozhodovat, byť zčásti, o tom, zda členský stát může uzavřít smlouvy, ba dokonce že evropské právní předpisy budou mít přednost před všemi ostatními.

Hlasovali jsme pro tyto zprávy jedině proto, že není důvod bránit Dánsku v uzavření dohod, jež si přeje uzavřít, a za stávajících okolností není mnoho příležitostí jednat jinak.

 
  
  

Zpráva: Carmen Fraga Estévez (A7-0046/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu související se změnami plánu obnovy v rámci Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku. Mezinárodní organizace pro rybolov jsou nezbytné pro řízení celosvětových mořských zdrojů. Nicméně považuji za politováníhodné, že s našimi sousedy u severního Atlantiku vyjednává EU. I když je tato zásada nyní zakotvena v Lisabonské smlouvě, domnívám se, že oblast působnosti pro řízení rybolovu by měla být navrácena národům, které provozují rybolov, a přímořským regionům.

 
  
  

– Zpráva: Dieter-Lebrecht Koch (A7-0053/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Pokud jde konkrétně o přepravu nákladu po železnici a dálkovou dopravu, odehrály se v posledních letech změny k lepšímu. Při tom však nesmíme opomíjet cestující. Pravidla pro náhrady za zpoždění v mezinárodní železniční dopravě nestačí. Musíme se postarat o to, aby regionální doprava nebyla ve shonu globalizace zcela vytlačena na okraj, a že celé regiony nebudou odstřihnuty.

Rovněž musíme zajistit, aby mylný důraz na privatizaci nevedl k velkým zpožděním a nedostatkům v bezpečnosti, tak jako se to stalo ve Spojeném království. Je důležité odstranit překážky a technické obtíže v přeshraniční železniční dopravě, a to nejen s ohledem na životní prostředí. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
  

– Zpráva: Diana Wallis (A7-0062/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE), písemně. (SK) Vítám rozhodnutí Společenství podepsat Haagský protokol ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti, protože tento protokol přináší dlouho očekávané a potřebné zpřehlednění pravidel pro určení práva rozhodného, jež doplňují Haagskou úmluvu ze dne 23. listopadu 2007 o mezinárodním vymáhání podpory na dítě a jiných druhů rodinného výživného.

Harmonizace pravidel přinese osobám, jež mají právo na výživné, právní jistotu a možnost jednat, aniž by podléhaly různým právním systémům. Zvláštní pravidla také zamezí vyhýbání se vyživovací povinnosti v případě, kdy oprávněná osoba nemůže výživné získat na základě právních předpisů státu svého obvyklého pobytu. Možnost odepřít uplatňování práva stanoveného na základě protokolu je omezena jen na případ, kdy by účinky byly zjevně s rozporu s veřejným pořádkem státu, v němž se koná soud. Také bych chtěl vyjádřit hluboké politování nad tím, že se na rozhodnutí Rady o uzavření protokolu nepodílí Spojené království.

 
  
  

– Zpráva: Tadeusz Zwiefka (A7-0054/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Sabine Lösing (GUE/NGL), písemně. – Dne 9. listopadu se ve Výboru pro právní záležitosti (JURI) v Evropském parlamentu hlasovalo o zprávě o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Tobias Pflüger (A7-0054/2009), a zpráva byla přijata.

Tato zpráva vychází z nesprávných faktů.

Ústředním bodem je, že zpráva cituje rozsudek soudu prvního stupně, který byl zrušen. Tento rozsudek je neplatný, protože regionální soud v Mnichově zamítl kroky proti Tobiasi Pflügerovi dne 21. července 2009 u soudu druhého a posledního stupně. Tobias Pflüger nebyl odsouzen, takže veškeré výtky jsou neplatné.

Z politického hlediska je nepřijatelné, aby se v plénu dnes (24. listopadu 2009) o této zprávě, která obsahuje nesprávná fakta, hlasovalo.

Pokoušeli jsme se odstranit tuto neúplnou, a tedy nesprávnou zprávu z pořadu jednání, bohužel však neúspěšně.

Takový postup Evropského parlamentu vytváří dojem, že v tomto případě státních zástupců pro obvod Mnichov II proti bývalému poslanci Evropského parlamentu podporujeme pronásledování politicky aktivních osob.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – Dne 9. listopadu se ve Výboru pro právní záležitosti (JURI) v Evropském parlamentu hlasovalo o zprávě o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Tobias Pflüger (A7-0054/2009), a zpráva byla přijata.

Tato zpráva vychází z nesprávných faktů.

Ústředním bodem je, že zpráva cituje rozsudek soudu prvního stupně, který byl zrušen. Tento rozsudek je neplatný, protože regionální soud v Mnichově zamítl kroky proti Tobiasi Pflügerovi dne 21. července 2009 u soudu druhého a posledního stupně. Tobias Pflüger nebyl odsouzen, takže veškeré výtky jsou neplatné.

Z politického hlediska je nepřijatelné, aby se v plénu dnes (24. listopadu 2009) o této zprávě, která obsahuje nesprávná fakta, hlasovalo.

Pokoušeli jsme se odstranit tuto neúplnou, a tedy nesprávnou zprávu z pořadu jednání, bohužel však neúspěšně.

Takový postup Evropského parlamentu vytváří dojem, že v tomto případě státních zástupců pro obvod Mnichov II proti bývalému poslanci Evropského parlamentu Tobiasi Pflügerovi podporujeme pronásledování politicky aktivních osob.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – Dne 9. listopadu se ve Výboru pro právní záležitosti (JURI) v Evropském parlamentu hlasovalo o zprávě o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Tobias Pflüger (A7-0054/2009), a zpráva byla přijata. Tato zpráva vychází z nesprávných faktů. Ústředním bodem je, že zpráva cituje rozsudek soudu prvního stupně, který byl zrušen. Tento rozsudek je neplatný, protože regionální soud v Mnichově zamítl kroky proti Tobiasi Pflügerovi dne 21. července 2009 u soudu druhého a posledního stupně. Tobias Pflüger nebyl odsouzen, takže veškeré výtky jsou neplatné. Z politického hlediska je nepřijatelné, aby se v plénu dnes (24. listopadu 2009) o této zprávě, která obsahuje nesprávná fakta, hlasovalo. Pokoušeli jsme se odstranit tuto neúplnou, a tedy nesprávnou zprávu z pořadu jednání, bohužel však neúspěšně. Takový postup Evropského parlamentu vytváří dojem, že v tomto případě státních zástupců pro obvod Mnichov II proti bývalému poslanci Evropského parlamentu Tobiasi Pflügerovi podporujeme pronásledování politicky aktivních osob.

 
  
  

– Zpráva: József Szájer (A7-0036/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (S&D), písemně. – Domnívám se, že úloha Parlamentu bude efektivní, jedině pokud bude mít účinek právních předpisů. Uplatňování pravidla „regulativního postupu s kontrolou“ v této souvislosti umožňuje projednávání návrhů právních předpisů ex ante. Tato zpráva dolaďuje úlohu Parlamentu a zvyšuje jeho možnost kontrolovat a sledovat provádění právních předpisů v členských státech.

 
Poslední aktualizace: 16. dubna 2010Právní upozornění