Předsedající. – Dalším bodem jsou tři návrhy usnesení o Nikaragui.(1).

  Bogusław Sonik, autor. – (PL) Pane předsedající, politika nynějšího prezidenta Nikaragui Daniela Ortegy dokazuje stálou platnost starého komunistického pravidla: „jakmile se jednou chopíme moci, nikdy se jí nevzdáme“. V osmdesátých letech minulého století nebyli sandinisté schopni udržet vojenskou diktaturu a pod tlakem mezinárodního veřejného mínění byli nuceni přijmout demokratická pravidla hry.

Ortega byl zvolen prezidentem ve volbách v roce 2006. Sandinisté se vrátili k moci. Hned od samého počátku začal Ortega používat osvědčené a vyzkoušené metody zastrašování a vylučování všech politických konkurentů pod nejrůznějšími pseudo-právními záminkami. Činnost státního aparátu začal kopírovat aparát sandinistický, čímž následoval příkladu kubánského Výboru na obranu revoluce. V prosinci 2008 upozornil Evropský parlament na šikanující kampaň vedenou státními orgány, stranami a lidmi spojenými se sandinisty a namířenou proti organizacím bojujícím za lidská práva a proti jejich členům, novinářům a zástupcům sdělovacích prostředků. Organizace Amnesty International popsala násilí, které následovalo po volbách do místních orgánů. Útoky a bití novinářů se znásobily.

Nyní se Ortega pokouší zmanipulovat Nejvyšší soud a dosáhnout změn ústavy, což by mu umožnilo znovu kandidovat ve volbách. S vysokou mírou pravděpodobnosti můžeme předpokládat, že příště se prohlásí doživotním prezidentem, neboť vzorem pro populisty z Managuy a Caracasu je Fidel Castro a za vlády Castra se nikdy žádné svobodné volby nekonaly.

Vyzývám Evropskou komisi, aby z této situace vyvodila závěry a prověřila, zda v situaci, kdy jsou porušovány mezinárodní normy lidských práv, není potřeba přehodnotit stávající dohody o spolupráci s touto zemí, aby se z ustanovení o lidských právech nestala pouze prázdná slova.

  Adam Bielan, autor. – (PL) Pane předsedající, minulou sobotu v reakci na výzvu opozičních politiků demonstrovaly desítky tisíc nikaragujských občanů proti politice prezidenta Daniela Ortegy, politice, která vede přímo k nastolení diktatury v Nikaragui.

Připomenu vám, že 19. října Nejvyšší soud rozhodl o odstranění ústavních překážek, které prezidentu Ortegovi bránily, aby mohl kandidovat na další funkční období. Tato změna sama o sobě nevzbuzuje pobouření proto, že žádný takový zákon v mnoha evropských zemích samozřejmě neexistuje, ale pobuřující je způsob, jakým bylo toto rozhodnutí učiněno. Jak všichni víme, prezident Ortega nemá dvoutřetinovou většinu v Parlamentě, a musel se tedy uchýlit k porušení ústavy, aby zákaz bránící jeho znovuzvolení odstranil. Pokud Danielu Ortegovi dovolíme, aby znovu kandidoval na prezidenta v roce 2011, můžeme se probudit v situaci, kdy v Nikaragui zavládne skutečná diktatura.

Chtěl bych proto požádat Evropskou komisi, aby během dalších jednání o dohodě o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky zaměřila na tento problém svou pozornost a využila všech možných prostředků, aby prezidenta Ortegu z této cesty odvrátila.

  Johannes Cornelis van Baalen, autor. – Pane předsedající, jsem velice vděčný za podporu, kterou tato sněmovna poskytla delegaci Liberální internacionály do Managuy, v jejímž čele jsem stál. Přijeli jsme v míru na pozvání parlamentní většiny, abychom hovořili o ústavě, volbách, volební kampani a lidských právech a občanských svobodách. Byli jsme proklínáni, nazývali nás piráty a tak podobně. Vyhrožovali nám vypovězením, hrozili, že budeme označeni za nežádoucí osoby a říkali, že prý připravujeme golpe – státní převrat.

Ale ještě závažnější je skutečnost, že proklínali moji zemi a že utlačují svůj vlastní národ. Myslím si, že Evropská unie by měla sledovat, co se v Nikaragui děje, a měla by vyslat pozorovatele na volby v roce 2011 a vyjádřit podporu demokratické opozici. Také doufám, že budeme dělat totéž a budeme objektivní, pokud jde o výsledek voleb v Hondurasu. Sledujme, zda budou nedělní volby svobodné a spravedlivé, a pak rozhodněme. Je možné, že pokud uznáme výsledek voleb, v této zemi skončí ústavní krize.

  Tunne Kelam, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, v dnešní Latinské Americe existuje znepokojivý trend upevňovat populistické režimy prodloužením mandátu dosavadních prezidentů – nejlépe už navěky. To byla Hitlerova cesta k moci. Leninova cesta byla cestou apatie, ale výsledky byly úplně stejné.

Tito prezidenti s prodlouženými pravomocemi nejsou schopni ani ochotni zlepšit kvalitu života svých poddaných. Kuba je temný a bolestný případ toho, jak je celá desetiletí život běžných lidí mrzačen a ničen. V Nikaragui vidíme odstrašující případ toho, že tento typ vládců se nemění. Vracejí se k moci jen proto, aby ji znovu zneužívali.

Proto je nyní naším úkolem, abychom porušování nikaragujské ústavy důrazně odsoudili a současně mnohem účinněji kontrolovali využívání prostředků poskytnutých Nikaragui. Je velkým zklamáním, že Organizace amerických států na toto hrubé porušení ústavy jedním z jejích členských států nereagovala.

  Véronique De Keyser, jménem skupiny S&D. – (FR) Pane předsedající, jsem ráda, že se pan van Baalen vrátil bezpečně do Evropy a že byl vypovězen, teprve když byl již na palubě letadla.

V této souvislosti a ve vážnějším tónu bych chtěla jménem své skupiny říci, že se této hry nezúčastňujeme. Chci tím říci, že zatímco poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) nám odmítla naléhavou rozpravu o Ugandě a tamních zákonech proti homosexuálům a další naléhavou diskusi na téma Íránu o popravách, ke kterým tam dochází, nyní chtějí, abychom se zapojili do hry „pro nebo proti“ Ortegovi v souvislosti s demonstracemi, které tam probíhají.

To je nepřijatelné! Domnívám se, že naléhavé rozpravy vedené v této sněmovně s cílem skutečně poskytnout pomoc lidem nebo odstranit příčiny potíží nesmí být využívány pro osobní politické zájmy našich poslanců EP. Moje skupina se proto rozhodla, že nejen nepodepíše toto usnesení, ale také nebude hlasovat a postaví se proti tomu, co se zde děje. Poškozuje to Evropský parlament.

  Raül Romeva i Rueda, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Pane předsedající, obdobně se domnívám, že je nejen smutné, ale jednoznačně ostudné, že tak důležité zasedání jako je toto, které se zabývá naléhavými záležitostmi, je tímto způsobem manipulováno, a jsem proto překvapen nejen tím, že dnešním tématem je Nikaragua, ale také tím, že při jiných příležitostech, kdy jsme měli diskutovat o mnohem závažnějších otázkách, se tak nestalo. Dnes navíc došlo k tomu, že jiná témata, která byla na pořadu jednání, byla vypuštěna právě proto, že bylo zařazeno toto téma. Z hlediska obsahu rozprav o naléhavých záležitostech je to zcela nepatřičné.

Mohli jsme a měli jsme například diskutovat o Západní Sahaře. Měli jsme hovořit o aktuální situaci lidí, jako je Aminatou Haidarová, která v současnosti trpí v důsledku jasného porušení svých nejzákladnějších práv, která jí byla upřena. Měli bychom také jednat o situaci velmi mnoha lidí, kteří se nacházejí v uprchlických táborech nebo na okupovaných územích Maroka, k tomu je skutečně nutno zaujmout jasný postoj.

O tom všem jsme dnes mohli jednat a nestalo se tak, protože poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) nás nutí, abychom hovořili o tématu, který si podle mě nezaslouží pozornost na tomto jednání a není pro takovéto zasedání dostatečně závažné.

  Ilda Figueiredo, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, toto je politováníhodná rozprava o falešné naléhavosti, která jen podrývá důvěru Evropského parlamentu.

Naléhavým tématem k rozpravě by byla nedávná tragédie způsobená hurikánem Ida, který na začátku listopadu zasáhl Salvador. Následkem hurikánu zahynulo nebo se pohřešuje více než 200 osob, byla zničena infrastruktura a základní vybavení, zejména v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, zásobování vodou a kanalizace, prohlubuje se chudoba v zemi.

Naléhavým tématem by byla diskuse o dostupnosti mimořádných finančních prostředků a přesměrování dostupných prostředků EU na mimořádné situace, o zahájení plánu rekonstrukce a snížení rizik a podpoře obyvatel Salvadoru.

Naléhavým tématem tohoto Parlamentu by bylo odsouzení vojenského převratu v Hondurasu a požadavek na návrat k moci prezidenta Zelayi, který byl obyvateli Hondurasu právoplatně zvolen.

Naléhavým tématem by bylo požadovat dodržování základních práv obyvatel Západní Sahary.

Bohužel nic z toho nebylo možné vzhledem k opozici poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Proto, jak již prohlásili moji kolegové, odmítáme spolupracovat na základě falešné naléhavosti, jež je hanbou Evropského parlamentu.

  Jürgen Klute (GUE/NGL). – (DE) Pane předsedající, plně souhlasím s předchozími řečníky. Rád bych všem připomněl, že kolumbijský prezident se také pokusil prodloužit svoje funkční období v rozporu s platnými kolumbijskými zákony, takže tato záležitost by se také měla projednat.

Chtěl bych zdůraznit, a to je nejdůležitější, že do převratu v Hondurasu byla zapletena německá Nadace Friedricha Naumanna, která má úzké vztahy s německou Svobodnou demokratickou stranou. Přinejmenším v Německu se o tom vedla diskuse. Stipendisté nadace se v otevřeném dopise od této politiky distancovali. Nesmíme zapomínat, že pan van Baalen je předsedou Liberální internacionály a na webových stránkách Nadace Friedricha Naumanna se uvádí, že v Nikaragui hovořil o možnosti převratu s představiteli ozbrojených sil. Považuji za přiměřené, že za těchto okolností – a to nikdo nepopřel – země, jako je Nikaragua, má dost odvahy, aby takového politika vypověděla. Ruku na srdce, musíme připustit, že v Evropě by situace byla úplně stejná.

To, co se zde děje, není nic jiného než průhledný pokus zdiskreditovat a veřejně zostudit tyto země, státy a vlády v Latinské Americe, které se snaží zavést sociálnější politiky. Jménem skupiny konfederace Evropské sjednocené levice – Severské zelené levice chci znovu jasně prohlásit, že toto nebudeme podporovat.

  Ioannis Kasoulides (PPE). – Pane předsedající, nechápu reakci našich vážených kolegů po mé pravé straně v tomto jednacím sále na výběr témat, o nichž dnes vedeme rozpravu.

Nechápu, proč není naléhavé vzít si slovo a hovořit o tom, jak bylo zacházeno s jedním z poslanců tohoto Parlamentu, který navštívil jednu zemi, a uplatnil tak svoje právo jako předseda Liberální internacionály. Nechápu, proč si nemůžeme vzít slovo a o této věci hovořit, stejně jako o tomto novém trendu v Latinské Americe, kde se objevují snahy svévolně měnit ústavu země a přerušit tradici, která zde byla odjakživa, tradici jednoho nebo dvou funkčních období hlavy státu v zemi.

Naši vážení přátelé zde již hovořili o dalších čtyřech tématech a vzhledem k tomu, že na pořadu jednání jsou pouze tři témata, bych rád věděl, kdy budeme diskutovat o této otázce.

(Předsedající řečníka přerušil)

  Justas Vincas Paleckis (S&D). – (LT) Plně podporuji stanovisko své skupiny, že tato otázka by neměla být zařazena na pořad jednání, neboť na světě jsou mnohem závažnější a naléhavější problémy. Pokud máme diskutovat o Nikaragui, měli bychom v první řadě hovořit o tom, že je to země s nejvyšším dluhem na světě a jedna z nejchudších zemí v Latinské Americe. Komunistický experiment tam nebyl řešením, stejně tak jako pokus neo-liberální. Je to země, do jejíchž záležitostí se příliš často vměšovaly supervelmoci Amerika a Sovětský svaz, a proto tato země neustále balancuje na pokraji občanské války. Je pochopitelné, že tam existují snahy zavést vládu silné ruky, a ty je nutno odsoudit. Nezapomínejme však, že v Evropě jsme k vládě silné ruky také náchylní. Pojďme se proto zaměřit na mnohem důležitější otázky.

  Gesine Meissner (ALDE). – (DE) Pane předsedající, na toto téma zde zazněly nejrůznější komentáře. Jeden řečník vysvětloval, že to není vhodné téma k rozpravě, protože jsou tu naléhavější otázky, které zahrnují mnohem závažnější porušování lidských práv. Může tomu tak být, ale domnívám se, že my Evropané, kteří se snažíme, aby hodnoty jako lidská práva a svobody, například svoboda tisku, byly respektovány všude, musíme tuto svobodu bránit pokaždé, když cítíme, že je ohrožena.

Bylo také například řečeno, že do převratu byla zapletena Nadace Friedricha Naumanna. Jako členka FDP toto tvrzení výslovně odmítám. Jsou to fámy, které se šíří kolem a které nemají naprosto žádné opodstatnění.

Moje třetí poznámka se týká zmínky, že pan van Baalen byl obviněn z toho, že mluvil o převratu, a proto byl vypovězen ze země. Pokud nelze otevřeně hovořit o jakýchkoli otázkách – pro nás je to součástí svobody tisku a projevu, dvou svobod, které zde máme a kterých si velice ceníme – je to skutečně důvod k vypovězení někoho ze země, jenom proto, že se hovořilo ať už o jakémkoli tématu? Skutečnost, že se tak děje veřejně, není přece důvodem k vypovězení někoho ze země, jen proto, že se vedla diskuse. To je naprosto špatný přístup.

  Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, Nikaragua zůstává jednou z nejchudších zemí na americkém kontinentu. To, že se prezidentu Danielu Ortegovi nepodařilo zlepšit situaci své země, a to navzdory bezpočtu utopických socialistických slibů po převzetí úřadu, možná naznačuje, že Nikaragua už potřebuje změnu vedení.

Ústava země umožňuje hlavám státu setrvat ve funkci pouze jedno funkční období, což je v regionu náchylném k nestabilitě někdy rozumná politika, ale zneužitím pravomocí Ústavního soudu Ortega opět dokazuje své pohrdání parlamentní demokracií a právním státem.

V tomto ohledu se nijak neliší od svého levicového kolegy Huga Cháveze ve Venezuele. Oba muži se proslavili kritikou vojenských diktátorů, ale oni sami se teď stávají levicovými diktátory, a představují proto skutečnou hrozbu pro demokratickou stabilitu regionu, zejména vzhledem k chaosu v sousedním Hondurasu. Daniel Ortega zklamal svůj národ a svou zemi už mnohokrát. Pokud opravdu věříme v demokracii a svobodu, nemůžeme vážnou situaci občanů Nikaraguy ignorovat.

  Reinhard Bütikofer (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, z této poměrné náročné rozpravy vyplynula jedna věc. Členka skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu nepřímo potvrdila, že o otázce převratu se v těchto diskusích skutečně hovořilo. To, co se odehrálo, obhajovala s pomocí argumentu, že musí být možné mluvit o čemkoli, dokonce i o převratu. To je jeden pozoruhodný výsledek této rozpravy, který pomáhá vyjasnit situaci, a já jsem za to vděčný.

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, vážení kolegové, jak víte, Evropská unie se s touto zemí účastní dialogu, který je zaměřen na zachování demokracie a obnovení důvěry jejích občanů v demokratické instituce země.

Evropská unie se zároveň pokouší udržet rovnováhu na základě našeho dlouhodobého závazku k podpoře rozvoje a stability této rozvojové země a obecněji celé oblasti Střední Ameriky.

Od obecních voleb, které se konaly v listopadu 2008 a byly poznamenány obviněními z rozsáhlých podvodů, důvěra mezinárodních dárců v současnou vládu poklesla na historické minimum. Nedodržování základních demokratických principů, včetně svobodných a spravedlivých voleb, přimělo společenství dárců k tomu, aby systematicky přehodnotilo náplň spolupráce a v některých případech přeorientovalo nebo pozastavilo činnosti v rámci spolupráce, dokud se podmínky nezlepší.

Paní komisařka Ferrero-Waldnerová rozhodla o pozastavení veškerých plateb rozpočtové pomoci Nikaragui od 1. ledna 2009. Tomuto rozhodnutí předcházela diskuse s členskými státy na zasedání Rady.

Po četných kontaktech s nikaragujskými orgány, které poskytly věrohodné závazky, že budou přijata nápravná opatření, uvolnila Komise začátkem října jednorázovou platbu 10 milionů EUR z našeho programu rozpočtové pomoci pro oblast vzdělávání. To představuje malou část prostředků, které byly pozastaveny, zbývá dalších 46 milionů EUR.

Na zasedání Rady pro rozvoj se minulý týden ozvala kritika, že tato záležitost nebyla předem projednána s členskými státy. Aniž bychom zabíhali do podrobností, považuji za velmi důležité, abychom při přijímání takovéhoto rozhodnutí měli určitý postup, kterým se přinejmenším budeme snažit ověřit, že Evropská komise a členské státy zastávají v otázce jednotlivých států stejný názor. Pokud to nakonec není možné, pak samozřejmě každý má právo dělat to, co považuje za nutné.

Nikaragujská vláda oznámila, že na příštích regionálních volbách a všeobecných volbách v roce 2011 budou přítomny národní a mezinárodní týmy pozorovatelů. Vláda již oficiálně vyzvala Evropskou unii, aby uskutečnila pozorovatelskou misi. Vláda se mimo jiné také zavázala, že s pomocí projektu ES zlepší svůj registr občanů a svou úlohu ve volbách a příští rok jmenuje důvěryhodné profesionální volební orgány.

Na druhé straně nedávný vývoj, jako je rozhodnutí ústavní komory, nepochybně vrhá stín na serióznost nikaragujské vlády ohledně toho, že dostojí svým závazkům. Evropská unie při mnoha příležitostech, zcela nedávno prostřednictvím demarše místní trojky v pondělí 21. listopadu, vyjádřila nad tímto vývojem znepokojení.

Konec konců naplňování těchto závazků bude mít zásadní význam pro postupné obnovení našich programů rozpočtové pomoci. I nadále úzce spolupracujeme s členskými státy, stejně jako s Evropským parlamentem, jak ukazuje tato rozprava. Zda je to aktuální, nebo ne, je samozřejmě otázka, kterou by měl posoudit sám Parlament.

  Předsedající. – Tímto je bod uzavřen.

Hlasování se bude konat na konci rozpravy.