Předsedající. – Dalším bodem jsou čtyři návrhy usnesení o Laosu a Vietnamu(1).

  Véronique De Keyser, autorka. – (FR) Pane předsedající, znovu zde máme naléhavou rozpravu o Vietnamu a Laosu. Je pravda, že v Evropském parlamentu jsme měli jiné podobné rozpravy, ale opravdu nemůžeme připustit, aby tato naléhavá rozprava prošla bez povšimnutí.

Jsme skutečně dosti znepokojeni. Od roku 2006, kdy byl Vietnam vyškrtnut z černé listiny Spojených států, kam se dostal kvůli uplatňování represí a porušování lidských práv, je míra represe proti bojovníkům za lidská práva na vzestupu.

Chci se zmínit jen o jednom případu, který je, myslím, typický, a to případ paní Tran Khai Thanh Thuy. Je to spisovatelka, bloggerka, novinářka a aktivistka, která je v současné době ve vězení z nejasných důvodů, z nichž nejpravděpodobnější je ten, že bránila svobodu projevu a lidská práva v zemi. Trpí cukrovkou a její zdravotní stav je špatný. Bojíme se o její život a požadujeme, nejen aby jí byla ve vězení poskytnuta přiměřená zdravotní péče, ale požadujeme také její okamžité propuštění.

Vietnam miluji. Vietnam je úžasná země a v roce 2010 převezme předsednictví ve sdružení ASEAN. Domnívám se, že přijetí opatření, která jsou více v souladu s mezinárodními demokratickými normami, by jen přispělo k dalšímu posílení jeho morální autority.

  Thomas Mann, autor. – (DE) Pane předsedající, situace v oblasti lidských práv ve Vietnamu je znepokojivá. Náboženské pronásledování, zejména křesťanů a buddhistů, je na denním pořádku. Každý, kdo otevřeně mluví o svobodě a lidských právech, je zastrašován a je pod neustálým dohledem. Koncem září byly napadeny stovky mnichů z kláštera Bat Nha. Celý klášterní komplex utrpěl značné škody, zatímco policisté jen nečinně seděli a přihlíželi. Mniši, kteří se snažili najít útočiště v nedalekém chrámu Phuoc Hue, byli zbiti. Takovéto zneužití nesmí být tolerováno. Je pobuřující, že četné výzvy ze strany Evropské unie a z dalších částí světa ke zlepšení situace v oblasti lidských práv jsou prostě ignorovány. Existují stovky důvodů pro to, aby byly konečně zavedeny změny, obzvlášť v příštím roce, kdy Vietnam bude předsedat skupině zemí sdružených v organizaci ASEAN.

Situace v Laosu není o mnoho lepší. Na začátku listopadu bylo více než 300 pokojných demonstrantů, kteří požadovali větší pluralitu a demokracii, surově zbito tajnou policií. Veškeré úsilí o politický dialog v této zemi je ihned rozdrceno jedinou vládnoucí stranou.

5 000 uprchlíků, etnických Hmongů, kteří v současnosti žijí v táborech v severním Thajsku a kteří jsou pronásledovanou menšinou, se rovněž nachází v hrozivé situaci. Nebyl jim udělen statut uprchlíka. Organizace Lékaři bez hranic, která byla zde v Parlamentu tento týden zastoupena, uvedla, že je téměř nemožné, aby v táborech poskytovala humanitární pomoc, protože lidé jsou neustále a obecně zcela svévolně zatýkáni a nuceni k návratu do Laosu. Veškerá tvrzení, že tito lidé se vracejí dobrovolně, prostě nejsou pravdivá.

My, poslanci Parlamentu, vyzýváme Komisi a Radu, aby nám poskytly přesné informace o tom, které z dohod uzavřených s těmito dvěma zeměmi o lidských právech a demokracii jsou plněny. Které z těchto dohod jsou trvale blokovány? Kvůli obyvatelům Vietnamu a Laosu je nutno na vlády těchto dvou zemí vyvíjet tlak.

(Potlesk)

  Heidi Hautala, autorka. – (FI) Pane předsedající, je vítanou zprávou, že Sdružení národů jihovýchodní Asie zřídilo regionální komisi pro lidská práva. Za této situace je šokující setkat se s vietnamskými mnichy, kteří se stali oběťmi násilného útoku. V podvýboru pro lidská práva jsme nedávno měli tu čest se s nimi setkat.

Postavení náboženských společenství ve Vietnamu se zdá být čím dál tím obtížnější. Musíme nepochybně odsoudit skutečnost, že více než 300 mnichů a jeptišek ze dvou klášterů muselo z důvodu násilí odejít a že náboženská společenství jsou neustále pronásledována. Je důležité, aby Vietnam dbal na doporučení Komise OSN pro lidská práva, která například navrhují, aby byl do země přizváni zvláštní zpravodajové OSN, kteří by sledovali uplatňování svobody přesvědčení a náboženské svobody i dalších základních lidských práv.

  Cristian Dan Preda, jménem skupiny PPE. – (RO) Ve Vietnamu jsou zadržovány stovky osob pro své politické a náboženské přesvědčení. Skutečně jsem přesvědčen, že násilný útok proti buddhistickým mnichům koncem září jasně ukazuje, že Vietnam odmítá zlepšit svou situaci v oblasti lidských práv.

V Laosu, zemi pod vojenskou diktaturou, jsou na tajném místě stále zadržováni vůdci hnutí studentů a učitelů založeného před deseti lety. Nedávné pokojné demonstrace uspořádané na podporu dodržování lidských práv byly potlačeny tajnou policií a zároveň pokračuje pronásledování komunity Hmongů.

Obě země, Laos i Vietnam, musí plně dodržovat mezinárodní normy v oblasti ochrany lidských práv. Pronásledování členů náboženských komunit, menšin a obecně občanů, kteří nedělají nic jiného, než jen brání svá politická práva, musí skončit.

Je povinností Evropské unie, aby pozorně sledovala vývoj v oblasti lidských práv a využila veškerého svého vlivu, aby tento negativní trend zvrátila.

(Potlesk)

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny S&D. – (PL) Pane předsedající, probíhající jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Vietnamem musí zahrnovat také dodržování lidských práv a občanských svobod. Informace, které dostáváme, ukazují, že situace ve Vietnamu je v tomto směru velmi znepokojivá, zejména pokud jde o represe namířené proti uživatelům internetu. Internet je médium založené na volné výměně informací a názorů na jakékoli téma, a to v celosvětovém měřítku. Vietnamské právní předpisy o používání internetu přitom trestají svobodný projev v oblastech považovaných za citlivé, jak jsou lidská práva a šíření demokracie.

Pravidla zavedená v roce 2008 pro blogy vyžadují, aby se jejich obsah omezoval na osobní záležitosti, a zakazují rozšiřování protivládních materiálů a materiálů, které podkopávají národní bezpečnost.

(Předsedající poslankyni požádal, aby hovořila pomaleji)

Zahraniční nevládní organizace hlásí, že bloggeři, kteří píší o politických tématech, jsou drženi ve vězení. Orgány Evropské unie nesmí být k těmto znepokojujícím skutečnostem z Vietnamu lhostejné a kromě politických kroků je nutné podniknout také právní kroky. Žádám proto, aby do nové dohody mezi EU a Vietnamem byla zahrnuta závazná ustanovení týkající se otázky lidských práv.

  Johannes Cornelis van Baalen, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, skupina ALDE je toho názoru, že Laos a Vietnam nejsou demokracie. Lidská práva nejsou zaručena ani v jedné z obou zemí, stejně jako náboženská či jiná práva. To znamená, že toto usnesení plně podporujeme a vyzýváme Radu a Komisi, aby si jednaly stejně.

  Ryszard Antoni Legutko, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, ještě jednou bych chtěl upozornit na alarmující situaci křesťanů v Laosu a Vietnamu. Celá struktura státu a represivní aparát v obou zemích jsou nasměrovány na zničení křesťanství – katolické církve i protestantských skupin.

V Laosu je to výsledek programu vládnoucí komunistické strany, která jedná s křesťanstvím jako s náboženstvím ztělesňujícím západní imperialismus. Ve Vietnamu je to, co se děje, v rozporu s formálně platnými zákony. Represe má různé podoby: věznění, mučení, zbavení svobody, zastrašování a uzavírání do psychiatrických zařízení.

Podobné praktiky nesmí procházet bez důrazné reakce ze strany evropských orgánů. I když celá řada lidí v Evropě bojuje proti křesťanství právními prostředky, je povinností nás všech podniknout kroky proti barbarství, kterého jsme svědky v některých zemích Asie.

  Eija-Riitta Korhola (PPE). – (FI) Pane předsedající, v září udělal Laos jeden důležitý krok vpřed ve zlepšení situace v oblasti lidských práv, neboť ratifikoval Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Pakt se týká takových oblasti, jako je svoboda náboženského vyznání, svoboda sdružování a svoboda projevu a dává jednotlivci právo vyjadřovat své politické názory.

Teorie a praxe však k sobě někdy mají velmi daleko a cesta od té první ke druhé může být velmi dlouhá. Znovu opakuji, je zapotřebí obrovské politické vůle. Vůdci studentského hnutí zatčení během demonstrací v říjnu 1999 a další vězni svědomí musí být okamžitě propuštěni, stejně jako ti, kteří byli uvězněni při pokojné demonstraci letos 2. listopadu.

Zvlášť důležité je, aby laoské orgány co nejdříve prokázaly svůj demokratický přístup a vypracovaly a provedly legislativní reformy. Vnitrostátní právní předpisy musí být v souladu s mezinárodními dohodami, k nimž se sám Laos zavázal. K demokracii a zároveň k respektování lidských práv v Laoské lidově demokratické republice mohou vést pouze legislativní reforma a pluralitní volby.

  Marc Tarabella (S&D). – (FR) Pane předsedající, v červenci 2007 jsem právě v této sněmovně vynášel skutečnost, že rok 2006 byl pro Vietnam rokem politické otevřenosti. Vyzval jsem Vietnam, aby vyšel vstříc všem náboženstvím zastoupeným na jeho území a umožnil svým obyvatelům svobodně si zvolit svůj způsob uctívání.

Po více než dvou letech beru na vědomí, že situace se nevyvíjí tím správným směrem. Svoboda vyznání ve Vietnamu stále ještě neexistuje, a zatím například zatčených buddhistických mnichů přibývá, abych uvedl aspoň jeden příklad.

Právě když se Vietnam chystá převzít předsednictví sdružení ASEAN – a musím zde ve sněmovně ocenit jeho úsilí v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a snižování nerovnosti – chceme využít tohoto usnesení a připomenout této zemi důležitost lidských práv a vyzvat ji, aby jako budoucí předsedající země sdružení ASEAN šla příkladem.

Dále vítám, že laoská vláda ratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Proto doufám, že tento pakt je možné v plném rozsahu dodržet, zejména pokud jde o svobodu projevu a svobodu shromažďování.

Na závěr žádáme laoskou vládu, aby udělala vše, co je v jejích silách, a propustila všechny, kteří byli zatčeni 2. listopadu 2009, když se pokoušeli pokojně demonstrovat, stejně jako vůdce studentského hnutí z 26. října 1999.

  Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Pane předsedající, v tomto parlamentu jsme v předchozím volebním období hovořili o Vietnamu zejména v souvislosti s náboženským pronásledováním buddhistů. Dnes nastal čas opět mluvit o porušování náboženských práv v obou těchto zemích, tentokrát práv křesťanů. Je to bohužel trvalou součástí politické reality v těchto dvou zemích. Evropský parlament, který je na porušování lidských práv a práv menšin tak citlivý, musí k této záležitosti vydat prohlášení.

Je zde ještě jedna věc – dnes jsem sem přišel nejen jako politik, ale také jako blogger, a to blogger v Polsku poměrně dobře známý. Jako blogger chci protestovat proti pronásledování našich kolegů uživatelů internetu a bloggerů ve Vietnamu. Musíme je důrazně bránit.

  Mario Mauro (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, pronásledování a diskriminace z náboženských důvodů není ve Vietnamu nic nového. Trvá to nikoli jen jeden den či jeden měsíc, ale již 50 let.

Uvedu pouze poslední případy, jako je zbourání katedrály ve městě Vinh Long, kterou nahradil veřejný park, nebo nasazení pořádkové policie a buldozerů při odstraňování sochy Panny Marie z katolického hřbitova v Hanoji. A co víc, kněz a jeho farníci byli obžalováni za to, že někoho, kdo knězi vyhrožoval, přivedli na policii. A tak se křesťané z obětí stávají zločinci.

Nárůst autoritářství dosahuje zneklidňujících rozměrů. Hanojská vláda skutečně požadovala, aby 10 internetových stránek, které pravidelně šíří nebezpečný politický materiál, bylo z bezpečnostních důvodů zablokováno a aby byla potírána ta hnutí, která se staví proti straně.

Mimořádně znepokojivá je také situace v Laosu, kde jsou křesťané vytrvale pronásledováni, zatýkáni, je jim vyhrožováno a občas bývají dokonce vyháněni ze svých vesnic.

Pane předsedající, náboženská svoboda je přirozené lidské právo každého člověka. Není to žádná laskavost, kterou prokazuje ten, kdo je zrovna u moci. Proto jsou naše snahy o změnu a angažovanost nesmírně důležité.

  Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Pane předsedající, měli bychom s uspokojením vzít na vědomí každé opatření, které má podtrhnout význam lidských práv a upozornit na případy jejich nedodržování v některých částech světa, v zemích, kde jsou porušována základní lidská práva. Pokud se však zaměříme na porušování těchto práv, musíme věnovat zvláštní pozornost těm situacím v jednotlivých zemích, kdy jsou porušována práva lidí různých náboženských vyznání a jejich právo na svobodné vyjádření víry a oddanosti v rámci náboženské svobody a právo projevit své přesvědčení v této oblasti. Proto bychom měli bít na poplach ve všech případech závažného porušování těchto práv.

Také bychom neměli zapomínat, že Evropa by vždy měla být příkladem místa na mapě světa, které zůstává vzorem velké tradice, volnosti a svobody a úcty k jiným náboženstvím. Proto s určitým znepokojením pozoruji jednu věc. Samozřejmě není možné srovnávat to s tím, co zde ve sněmovně zaznělo. Mám na mysli trend, který se začíná objevovat v soudních rozhodnutích Evropského soudu pro lidská práva a který, jak se zdá, zasahuje do oblasti náboženské svobody a tradic jednotlivých zemí, v tomto případě rozhodnutí o Itálii a křížích. Myslím, že taková rozhodnutí mohou rovněž vytvářet nezdravou atmosféru, ve které mohou být některé symboly a důrazy nesprávně vykládány.

Stručně řečeno, každé gesto a každý čin, který zvyšuje význam lidských práv, je důležitý a měli bychom o tom otevřeně hovořit, zejména v případě zemí, kde jsou porušována základní lidská práva.

  Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, Vietnam a Laos bohužel spolu s Kubou a Čínskou lidovou republikou zůstávají jedinými pozůstatky komunistické diktatury jedné strany, ve které parlamentní demokracie, názorová pluralita diskuse – zahrnující svobodu sdělovacích prostředků a internetového bloggování – a pokojné praktikování náboženské víry jsou neznámými pojmy.

Ve Vietnamu netoleruje hanojská vláda buddhistické mnichy a katolíky otevřeně vyjadřující své názory a v Laosu je pronásledován národ Hmongů, z nichž mnozí uprchli do Thajska. Shoduji se v názoru, že – ani se vší dobrou vůlí ve světě a přes neustálé mezinárodní závazky a závazky Organizace spojených národů včetně těch nedávných učiněných vůči Evropské unii v obchodních dohodách – komunistické diktatury nemohou nikdy být liberálními demokraciemi.

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, Komise zastává názor, že v posledních letech v Laosu došlo k výraznému zlepšení celkové politické situace, a souhlasí s Parlamentem, že ratifikace Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR) ze strany Laosu je vítaným krokem směrem k respektování svobody vyznání, sdružování, projevu a svobody tisku. Komise rovněž vítá ratifikaci Úmluvy o právech zdravotně postižených osob a Úmluvy OSN proti korupci.

V dubnu laoská vláda schválila nařízení umožňující vytvoření a registraci národních organizací občanské společnosti. To představuje významný krok směrem k dosažení svobody sdružování a k účasti občanské společnosti na rozvoji země.

Nicméně sdílíme obavy Parlamentu o osud politických vězňů. Pokud jde o tři osoby, o nichž v Parlamentu padla zmínka, laoské orgány v říjnu 2009 zopakovaly naší delegaci ve Vientianu své původní prohlášení, a sice že pan Keochay byl již propuštěn v roce 2002. Další dva z těchto tří, pan Seng-Aloun Phengphanh a pan Tongpaseuth Keuakaoun, jsou podle sdělení v dobrém zdravotním stavu. O panu Bouvanhu Chanmanivongovi nemají orgány, jak tvrdí, žádné informace.

Komise se ohledně údajného zatčení několika stovek demonstrantů začátkem prosince 2009 obrátila na v Laosu působící diplomaty a další osoby. Uvedené informace jsme nicméně nebyli schopni potvrdit.

Komise sdílí názor Parlamentu, že zadržování 158 osob v provincii Nongkhai vyžaduje naléhavé řešení. Komise vyzývá laoskou a thajskou vládu, aby vězňům umožnily přesídlit do třetích zemí, které nabídly azyl.

Co se týče dalších laoských Hmongů v táborech v Thajsku, bylo by třeba řádně prověřit charakter trestných činů.

Dovolte mi, abych se nyní vrátil zpátky k Vietnamu. Komise sdílí obavy Parlamentu, neboť v poslední době se objevily náznaky tvrdšího postoje vietnamské vlády k otázce lidských práv. Nedávná zatýkání pokojných bloggerů a obránců lidských práv a procesy s nimi, a rovněž napětí s náboženskými skupinami, jako je mírumilovné buddhistické společenství a klášter Batna, vyvolávají v Evropě oprávněné obavy.

Naléhavě žádáme Vietnam jako smluvní stranu Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, aby dodržoval své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a aby propustil všechny tyto vězně, především právníka zabývajícího se oblastí lidských práv Le Cong Dinha, obhájkyni demokracie a spisovatelku Tran Khai Thanh Thuy a katolického kněze otce Nguyena Van Ly, kteří jsou v současnosti zadržováni za pokojné vyjadřování svých názorů.

Souhlasíme také s tím, aby nezávislejší sdělovací prostředky plnily užitečnou úlohu při pokojném usměrňování sociální nespokojenosti v době těžké hospodářské situace. Proto povzbuzujeme Vietnam k přijetí tiskového zákona, který bude v souladu s článkem 19 ICCPR týkajícím se svobody projevu.

Nicméně jsme přesvědčeni, že s Vietnamem povedeme vyspělý dialog o lidských právech a spolupráci. Věříme v konstruktivní angažovanost. Aby však bylo možno takovou angažovanost trvale udržet, musí dialog a spolupráce přinášet konkrétní výsledky.

Nebude lepšího důkazu, že dialog je tou nejlepší volbou, než to, jak si sám Vietnam povede.

  Předsedající. – Tento bod je tímto uzavřen.

Hlasování se bude konat na konci rozpravy.