Předsedající. – Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o násilí v Konžské demokratické republice.

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Pane předsedající, předsednictví diskusi s Evropským parlamentem na téma vysoce problematické situace v Konžské demokratické republice přikládá velký význam. Porušování lidských práv a zvláště zvýšené sexuální násilí a násilí založené na pohlaví představují obrovský problém. Je nejvyšší čas o situaci v zemi jednat, zvláště s ohledem na nedávnou zprávu OSN. Zpráva skupiny odborníků OSN zdůrazňuje, že řadu ozbrojených skupin, které jsou v zemi aktivní, podporuje dobře organizovaná síť, která částečně sídlí v Evropské unii.

Dlouhodobý závazek Evropské unie vůči Konžské demokratické republice a celé africké oblasti Velkých jezer vám nemusím připomínat. EU dlouho usiluje o zajištění míru a stability v zemi. Je důležité, aby tato snaha pokračovala, jak politicky, tak z hlediska rozvoje. Jsem si jista, že Komise o tom později řekne více.

Tato podpora byla prokázána řadou způsobů, včetně jmenování prvního zvláštního zástupce EU pro tuto oblast již v roce 1994. Byly využity vojenské i civilní nástroje EBOP. Uskutečnili jsme operaci Artemis v provincii Ituri, dočasné rozmístění sil EUFOR v době před volbami v roce 2006, misi EUSEC RD Congo pro reformu obranných sil a misi EUPOL RD Congo pro reformu policie. S ohledem na to došlo k pozitivnímu i negativnímu vývoji. Byly obnoveny diplomatické vztahy mezi Konžskou demokratickou republikou a Rwandou. To je třeba přivítat. V letech 2008 a 2009 byly v zemi podepsány mírové dohody s většinou ozbrojených skupin ve východní části země. Ty je nyní třeba uskutečnit.

Situace je mnoha směrech nestabilní. Mnoho ozbrojených skupin na východě se začleňuje do armády a toto začleňování je spojeno s určitou nejistotou. Pokračují vojenské operace vůči ostatním ozbrojeným skupinám včetně FDLR a Armády božího odporu. Tyto skupiny jsou přímo odpovědné za akce namířené proti civilistům a za obrovské lidské utrpení. Současně se znovu objevují ozbrojené skupiny v jiných částech země. Východní část země zůstává oblastí, v níž je porušováno mezinárodní právo a lidská práva. Dochází zde k vysokému počtu vražd, násilností a sexuálních útoků. Tyto zločiny se šíří celou zemí v alarmujícím měřítku, přestože prezident Kabila oznámil tzv. politiku nulové tolerance.

Nezákonné využívání přírodních zdrojů je dalším velkým problémem. Je důležité, aby byla bohatá nerostná ložiska země podrobena zákonné vnitrostátní kontrole, aby sloužila jako zdroj potřebných příjmů pro stát a aby byla ukončena hospodářská podpora nelegálních ozbrojených skupin. Rada je rovněž znepokojena přípravou a opatřeními pro plánované místní volby. Problémy s řízením, nedostatečná transparentnost a porušování občanských a politických práv představují závažné překážky procesu demokratizace.

Protože existuje mnoho významných problémů, které stále vyvolávají závažné obavy, zaujala Rada důsledný postoj vůči závažným zločinům proti mezinárodnímu právu a lidským právům v Severním Kivu a Jižním Kivu. Rada nedávno tyto činy ve svých závěrech odsoudila a zdůraznila, že vláda Konžské demokratické republiky musí zajistit, aby byly všechny zodpovědné osoby postaveny před soud.

EU je pevně rozhodnuta nadále pomáhat zajišťovat mír, stabilitu a rozvoj pro obyvatele země. V této souvislosti má pro stabilizaci země zásadní význam reforma bezpečnostních složek. Všechny subjekty v tomto sektoru včetně konžských orgánů se musí snažit zajistit skutečnou ochranu společného zájmu na reformě bezpečnostních složek. Musíme také povzbuzovat další konkrétní zlepšování regionálních vztahů prostřednictvím pevnějšího politického a hospodářského partnerství mezi zeměmi v daném regionu.

Mohu vás ujistit, že Rada a Evropská unie budou stát za svým závazkem vůči Konžské demokratické republice a že mají zájem o její budoucnost. Budeme nadále pokračovat ve svém širokém úsilí v zemi a nadále budeme jasně vystupovat ve všech případech porušování mezinárodního práva a lidských práv. V této souvislosti jsou velmi vděčni za konstruktivní a trvalou úlohu Evropského parlamentu a já se těším na vaše názory v této rozpravě.

  Karel De Gucht, člen Komise. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové zhruba před rokem byla prvořadým problémem konžských orgánů a mezinárodního společenství situace v Gomě, ve městě obléhaném jednotkami CNDP vedenými Laurentem Nkundou.

Bylo učiněno vše ve snaze zabránit nejhoršímu. Prosazování politické dohody, nejprve mezi Konžskou demokratickou republikou a Rwandou a pak mezi konžskou vládou, CNDP a ostatními ozbrojenými skupinami v krátké době umožnilo tikající bombu násilí zneškodnit, ačkoli její potenciál pro destabilizaci zůstává i dnes zachován. Zůstává zachován, protože jeho základní příčiny byly řešeny povrchně a na základě krátkodobých, čistě politických zdůvodnění. Tváří v tvář pouze špatným řešením si mezinárodní společenství zvolilo to nejméně závažné; to není kritika, pouze zjevný fakt, zjištění.

Mezinárodní společenství a Evropská unie nebyly schopny rozhodnout o rozmístění ochranných sil. Posílení mise MONUC, která jsme více než rok požadovali, se začínají provádět až nyní. Nedávná zpráva skupiny nezávislých odborníků Organizace spojených národů a zpráva organizace Human Rights Watch uvádějí průkazný přehled stávající situace, který nelze přehlédnout ani tiše přejít.

Nyní je čas zabývat se těmito základními příčinami a řešit je a přijít s trvalými řešeními. To však bude vyžadovat spolupráci všech – v první řadě spolupráci konžské a rwandské vlády a ve druhé řadě spolupráci mise MONUC, Organizace spojených národů, zbytku mezinárodního společenství a Evropské unie.

Není pochyb o tom, že politické a diplomatické sblížení mezi Rwandou a Konžskou demokratickou republikou může být prospěšné z hlediska tvorby stability v oblasti, a pokud bude vůle na obou stranách, může pomoci nastolit stav mírové koexistence a prospěšné spolupráce obou zemí v rámci obnoveného Hospodářského společenství zemí oblasti Velkých jezer.

Je to však pouze začátek i nadále dlouhé a složité cesty. Jádrem problému je otázka FDLR, jakož i všechny související soubory problémů, které jsou toho důsledkem a komplikují situaci: nezákonné využívání přírodních zdrojů; nedostatečná ochrana menšin; beztrestnost v rozsáhlé oblasti bez vlivu státu, kde jsou veřejné orgány nejen neschopné ovládat území, ale zahrnují i zástupce, kteří jsou často součástí problému.

Dohoda mezi Rwandou a Konžskou demokratickou republikou znamená, že CNDP a nepřijatelné požadavky Laurenta Nkundy jsou dočasně pod kontrolou. Dohoda jednoduše vedla k tomu, že Laurenta Nkundu nahradil Bosco Ntaganda, který je snadněji ovlivnitelný a ochotnější dosáhnout jakéhokoli kompromisu výměnou za imunitu, což je porušením všech mezinárodních ustanovení o zločinech proti lidskosti a což mu ani Rwanda ani Konžská demokratická republika nejsou oprávněny ani schopny zajistit.

Spěšné začlenění CNDP do tak neefektivní a naprosto chaotické armády, jako je FARDC; to, že Bosco Ntaganda získal zvýšenou autonomní pravomoc vyplývající ze vzniku paralelního řetězce velení v rámci FARDC, pro který jsou živnou půdou nepravidelné platby vojákům a absence jakékoli formy disciplíny či hierarchie; nedostatečně kontrolovaná a limitovaná podpora mise MONUC pro vojenské operace proti FDLR a neexistující reakce na požadavky rwandofonních menšin, to jsou nyní faktory, které mohou vést k ještě závažnějším problémům, než před jakými jsme stáli před rokem – problémům, které ani Rwanda ani Konžská demokratická republika již nebudou schopny zvládnout.

Za tohoto stavu se situace příliš nezlepšila: humanitární krize trvá bez jakýchkoli zjevných známek zlepšení, stejně jako porušování lidských práv, odporný trend násilí a sexuálních zvěrstev, beztrestnost pro všechny druhy zločinů a drancování přírodních zdrojů. Stačí si přečíst zprávy Organizace spojených národů a organizace Human Rights Watch, které jsem zmínil, a pochopíte rozsah této nekonečné tragédie. Je jasné, že kroky, které mají FDLR zabránit v působení škod, musí pokračovat, ale nikoli za každou cenu, ne aniž bychom předtím učinili vše pro minimalizaci rizik, která vojenský tlak přináší pro nevinné civilisty.

To vyžaduje lepší plánování, nové určení priorit a větší ochranu obyvatelstva ze strany mise MONUC, což je hlavní úkol stanovený v jejím mandátu. Také podmínky, za nichž může mise MONUC pracovat, musí být jasné a jednoznačné. Neznamená to žádat stažení nebo neangažovanost mise MONUC. Uspěchané stažení mise MONUC by bylo katastrofální, protože by vedlo k ještě většímu vakuu: to prokazují nedávné události v rovníkové oblasti, které jsou dalším symptomem konžské nemoci.

Je samozřejmě důležité zastavit tajné politické a hospodářské dohody, z nichž FDLR nadále těží v dané oblasti i jinde ve světě, včetně našich členských států. Kampaň FDLR není politická kampaň, ale zločin, jehož hlavní obětí jsou obyvatelé Konga, a tak je třeba ke kampani a všem s ní přímo nebo nepřímo spojeným osobám přistupovat. Proto je nutný pevnější postoj vůči všem formám nedovoleného obchodu. Současně musí být vedle procesu odzbrojení, demobilizace, navracení, znovuzačlenění a znovuusídlení rwandské a konžské orgány citlivější vůči jednotlivcům, kteří nemusí být nutně zločinci.

S ohledem na to je třeba velkou část problému hledat v Konžské demokratické republice. Mám samozřejmě na mysli místní kořeny konfliktu. V tomto ohledu musí být plně uplatněny dohody z 23. března, jinak budeme dříve či později svědky toho, jak převládne frustrace místních obyvatel. Je to naprosto nezbytné, pokud mají uspět snahy o stabilizaci a vůle k oživení hospodářské činnosti v oblasti Kivu. V tom bude mít mezinárodní společenství skutečně důležitou úlohu.

Vedle oblasti Kivu mám však na mysli i obrovský zmatek, který Konžskou demokratickou republiku v posledních zhruba 20 letech zachvátil. Je to země, v níž prakticky všechno potřebuje přebudovat, počínaje státem, jehož absence je jádrem všech problémů.

Pro dosažení tohoto cíle jsou zásadní určité prvky. Zaprvé je třeba upevnit demokracii. Samozřejmě mám na mysli místní, parlamentní a prezidentské volby ohlášené na rok 2011. Volby jsou jedním prvkem demokracie, nesmíme však zapomínat ani na nutnost pokračovat v podpoře politických institucí a sil v dialektickém vztahu s opozicí. Bez toho nebudeme pracovat ve skutečně otevřeném politickém systému.

Druhým prvkem je nepochybně nutnost posílit řádnou správy. Jakkoli je pravda, že vzhledem k rozsahu svých problémů nemůže Konžská demokratická republika učinit vše najednou, pokud má mít šanci na úspěch, musí jasně prokázat pevnou politickou vůli. Parlament nastolil otázku beztrestnosti. To je dobrý příklad, protože je to věc politické vůle a také to zdůrazňuje celou problematiku posílení právního státu. Problémem je, že kroky nelze podnikat izolovaně. Právní stát vyžaduje i reformu bezpečnostních složek a skutečný pokrok z hlediska hospodářské správy.

Z rozsahu úkolů vyplývá potřeba dlouhodobých politik. Nesmí to však být záminka pro neprovedení okamžitých kroků. Mám na mysli zejména otázky sexuálního násilí a lidských práv, na něž Parlament upozornil. Zásadní úlohu tu bude hrát politická vůle a v tomto ohledu musíme uvítat závazek prezidenta Kabily k zavedení přístupu nulové tolerance. Tento přístup musí být nyní uplatňován.

Komise, která mimochodem již v této oblasti odvádí velkou práci (podpora soudnictví, pomoc obětem), je připravena nadále Konžskou demokratickou republiku podporovat. V této souvislosti jsem také vyjádřil své přání, aby Mezinárodní trestní soud a Komise v praxi těsněji spolupracovaly v oblasti boje proti sexuálnímu násilí.

Konsolidovaný demokratický systém, řádná správa a politická vůle: to jsou klíčové prvky, na nichž bychom chtěli vybudovat své rovné partnerství s Konžskou demokratickou republikou.

  Filip Kaczmarek, jménem skupiny PPE. – (PL) Pane předsedající, prakticky každý novinář, který píše o Africe, by chtěl být příštím Josephem Conradem. A proto se novináři nejčastěji zaměřují na nepříznivé aspekty, protože hledají srdce temnoty.

Kongo však srdcem temnoty být nemusí. Může být normální zemí. V Africe existují normální země, v nichž bohaté přírodní zdroje slouží blahu lidí, veřejné orgány se starají o všeobecný prospěch, děti chodí do školy a sex je spojen s láskou, a nikoli znásilňováním a násilím. Jsem si jist, že klíčem k úspěchu v Kivu i v celém Kongu je kvalitní vláda. Bez demokratické, spravedlivé, čestné a účinné vlády nelze dosáhnout míru a spravedlnosti. Bez odpovědné vlády slouží bohatství země jen několika málo lidem, vedoucí představitelé se starají jen sami o sebe, školy jsou prázdné a násilí se stává součástí každodenního života.

Pamatuji na optimismus roku 2006. Sám jsem byl při volbách pozorovatelem a všichni jsme byli rádi, že po 40 let trvající přestávce se v této velké a důležité zemi konaly demokratické volby. Náš optimismus se však ukázal být předčasný. Jen těžko se lze nezeptat, proč tomu tak bylo a proč volby nevedly v Kongu k lepšímu životu. Podle mého názoru je to otázka peněz, jak řekli paní Malmströmová a pan De Gucht. Hovořili o nezákonném využívání zdrojů a o tom, jak jsou tyto prostředky používány k financování zbraní, což konflikt nadále prodlužuje a stupňuje. Pokud to budeme schopni ukončit, budeme blíže našemu cíli.

  Michael Cashman, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, děkuji komisaři za jeho prohlášení, které mi rozhodně dodává jistotu.

Pane komisaři, mohu říci, že s vámi naprosto souhlasím: nemůžeme se stáhnout; nemůžeme vytvořit vakuum, protože vakuum tam již existuje a je to vakuum politické vůle, a my potřebujeme politické vedení, aby tento problém vyřešilo v souladu s mezinárodními závazky i se zásadami právního státu.

Dovolte mi zmínit se o skutečné situaci. V konfliktu od roku 1998 přišlo o život více než 5 000 400 osob a nepřímo či přímo dojde každý měsíc až ke 45 000 úmrtím.

Uvádí se, že v zemi existuje 1 460 000 vnitřně vysídlených osob, z nichž většina čelí násilí, a dovolte mi promluvit za ty, kdo promluvit nemohou, kdo tímto násilím trpí. Ozbrojené síly v Konžské demokratické republice páchají násilí založené na pohlaví, a to různými způsoby včetně sexuálního otroctví, únosů, násilných náborů do vojska, nucené prostituce a znásilňování. Konžské oběti sexuálního násilí zahrnují ženy, muže i chlapce, kteří byli také vystaveni znásilňování, sexuálnímu ponižování a mrzačení pohlavních orgánů.

Je přijímáno usnesení za usnesením. Nastal čas, abychom v mezinárodním rámci požadovali ukončení těchto ohavností.

  Louis Michel, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, paní Malmströmová, pane komisaři, dámy a pánové, jak víte, dění na východě Konžské demokratické republiky jsem vždy pozorně sledoval. I přes slibný pokrok učiněný díky nedávnému sblížení mezi Rwandou a Konžskou demokratickou republikou, sblížení, bez něhož by na východě neexistovalo žádné řešení, a které tedy musí být upevněno, i přes dohody z 23. března mezi Kinshasou a konžskou povstaleckou skupinou, o níž hovořil pan komisař, je situace na východě nadále hluboce znepokojivá.

Chtěl bych uvést sedm poznámek. První je, že na východě Konga jistě nelze nastolit mír, dokud nebude FDLR zabráněno v páchání škod. Bohužel hlavní obětí vojenského tlaku, který Konžská demokratická republika v dočasné době vyvíjí a který má odříznout tyto extremisty od jejich základen a zdrojů příjmu, je civilní obyvatelstvo, které je obětí nepřímých škod, ale i odsuzování ze strany některých osob a násilí ze strany jiných.

Toto riziko bylo možné předpokládat, a jak pan komisař uvedl, kapacity mise MONUC je třeba od počátku posílit, protože tato mise dnes naléhavě postrádá zdroje vhodné pro zvládnutí všech požadavků a její organizace na místě také není vždy ideální.

Ačkoli musíme požadovat vyšší míru koordinace a větší a aktivnější přítomnost na místě, bylo by nebezpečné vynášet ohledně mise MONUC soudy nebo připomínky, které by mohly některé nepřející síly využít jako záminku pro její démonizaci. To by bylo samozřejmě ještě vážnější.

Další věc se týká násilností, které páchá FARDC. Válečný kontext samozřejmě nemůže takové chování nijak ospravedlnit, a proto vítám rozhodnutí Organizace spojených národů zastavit poskytování logistické podpory těm konžským jednotkám, které nedodržují lidská práva. Politiku nulové tolerance, kterou nedávno zavedl prezident Kabila, je samozřejmě nutné uvítat, ale to, zda bude dodržována a prováděna, to je jiná věc.

Nedostatky konžského soudního systému vytváří rozšířený pocit beztrestnosti. Proto podporuji úsilí Komise, která se v úzké spolupráci s ostatními členskými státy snaží pracovat na obnově soudního systému včetně systému na východě.

A konečně má poslední poznámka: tím, co je v Kongu ještě potřeba přebudovat, je právní stát se skutečnými správními pravomocemi. Dnes tyto pravomoci vůbec neexistují, což vytváří mimořádně závažné vakuum.

  Isabelle Durant, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, paní Malmströmová, pane komisaři, jak jste oba řekli, situace v oblasti Kivu je mimořádně znepokojivá, i přes přítomnost téměř 20 000 příslušníků mise MONUC.

Civilní obyvatelstvo, a zvláště ženy, jsou hlavními oběťmi konfliktních strategií, které používají ozbrojené skupiny, a dokonce, jak někdo uvedl, některé jednotky konžské armády, které učinily ze systematického znásilňování válečnou zbraň. V minulém měsíci nám to navícpřijela připomenout (a zcela správně) skupina konžských žen, aby proti této skandální strategii získaly naši podporu.

Drancování zdrojů, jak jste řekl, pane komisaři, je dalším faktorem, který tento konflikt zjitřuje. Souhlasím s tím, co bylo právě řečeno: je velice nebezpečné diskreditovat misi MONUC, diskreditovat ji zbytečně, činit ji výhradně odpovědnou za danou situaci v očích obyvatel, kteří jsou již unaveni tolika lety války a masakrů.

Zcela souhlasím s tím, že předmětem přezkumu by neměl být mandát mise MONUC a že by samozřejmě nemělo být požadováno stažení mise. Přezkoumat se musí pravidla nasazení mise, její operační směrnice, aby ji nebylo možné nijak spojovat s konžskou jednotkou nebo podporou konžské jednotky, jež má ve svých řadách muže, kteří porušují lidská práva nebo páchají násilí.

Velkou odpovědnost v tomto boji proti beztrestnosti ve věci sexuálního násilí, zločinů, které , jak bych mohla dodat, by měly být postaveny před Mezinárodní trestní soud, mají také konžské orgány. Stejné orgány musí také zajistit, aby byli vojáci ihned ubytováni v kasárnách. Pokud by byli ubytováni v kasárnách, byla by situace nepochybně odlišná.

A konečně, jsem přesvědčena, že musíme obnovit program Amani. Tento program nabízí možnost budovat všude dialog a mír, protože to jsou jediné záruky trvalé obnovy. V každém případě vítám váš zásah, který v plné šíři podporuji, a doufám, že Evropská unie zůstane aktivní. Je to naprosto nutné, ačkoli EU bohužel nechtěla vytvořit společné síly. To by bylo možné o něco málo méně než před rokem. Nicméně věřím, že činnost Evropské unie má zásadní význam.

  Sabine Lösing, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, v žádné jiné zemi světa dosud nebylo více operací evropské bezpečnostní a obranné politiky než v Konžské demokratické republice. Jako vždy vyvstává otázka, čí bezpečnost je chráněna. Je to bezpečnost konžských civilních obyvatel, žen a dětí? Mise OSN MONUC nezabránila tomu, aby byly tisíce lidí zabity, mučeny a znásilněny a stovky tisíc lidí vyhnány ze svých domovů – a těchto ohavností se účastnily vládní síly podporované EU.

Co je tedy v Kongu hájeno? Lidskost? Nebo chráníme režim, který například v letech 2003 až 2006 uzavřel 61 smluv s mezinárodními těžebními společnostmi, z nichž ani jednu mezinárodní nevládní organizace nepovažovaly z hlediska konžského lidu za přijatelnou? Prezident Kabila na chvíli změnil kurs a uzavřel méně smluv se západními firmami. Tato změna byla pozastavena při novém vystupňování války. Má otázka zní, proč jsou lidé, kteří tahají za nitky největší skupiny, jež stojí za vraždami ve východním Kongu (FDLR), údajně v Německu? Na tomto místě odkazuji na usnesení, které jsem předložila jménem skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, vyhnání milionů lidí, tisíce případů znásilnění a stovky vražd nesmí být smutným dědictvím největší mírové operace OSN na světě. O operaci v Kongu bylo rozhodnuto před deseti lety, ale nepřinesla žádné podstatné výsledky. Milice nadále plení bohaté zásoby přírodních zdrojů v oblasti, terorizují obyvatele a páchají zločiny proti lidskosti.

Embarga byla dosud neúčinná. Rebelové prostě mění strany a páchají své zločiny v bezpečných uniformách konžských vojáků. Dva váleční zločinci byli nedávno postaveni před tribunál pro válečné zločiny v Haagu a mohly se uskutečnit rozvojové programy a volby – což je alespoň částečný úspěch.

Rovněž se nám podařil malý zásah proti globálním Demokratickým silám za osvobození Rwandy (FDLR). Nebyli jsme však schopni ukončit krutou občanskou válku. Fronty se stále mění.

Zvláště znepokojivé je, pokud se obvinění vznesená proti misi OSN ukazují být pravdivá. Vojáci OSN nesmí jen stát a nic nedělat, pokud jsou páchána zvěrstva, a co víc, logistická podpora armády nesmí být spojována s podporou porušování lidských práv. Konžská mise se prostě nesmí změnit v jakýsi Vietnam Evropy.

Potřebujeme hlavně koordinovanou evropskou bezpečnostní politiku a mírové operace, ale především v oblasti okolo Evropy, a nikoli ve vzdálené Africe, kde jsou etnické fronty nejasné. Podle mého názoru se EU musí zaměřit na své mírové operace v krizových oblastech ve vlastním sousedství, například na Balkáně nebo na Kavkazu. Proto bychom možná měli účast EU v misi OSN v Africe ukončit.

  Gay Mitchell (PPE). – Pane předsedající, to, že je situace v Konžské demokratické republice odsouzeníhodná a že vliv konfliktu na tamní obyvatele je tragický, je samozřejmé.

Existuje však řada důležitých otázek, které je třeba zopakovat zde i v našem společném návrhu usnesení. Musíme mít na paměti, že násilí v Konžské demokratické republice, tak jako mnoho konfliktů tohoto druhu, je často vedeno chamtivostí, ale má své kořeny a zdroje také v chudobě. Boje o území, etnické boje, boje o zdroje či politiku jsou větvemi toho samého shnilého stromu nenasytnosti.

Zlepšete prosperitu člověka a dejte mu cíl a omezíte jeho touhu zabíjet nebo se nechat zabít. To je náš významný úkol jako Parlamentu.

Zadruhé musíme zajistit, aby byla jakákoli vojenská přítomnost v zemi připravena a prováděna tak, aby omezovala utrpení a násilí, a ne aby je zhoršovala. Musíme být pilíři proti beztrestnosti, a ne jejími zprostředkovateli.

Jestliže jsou zde důkazy o tom, že západní mise tuto normu nesplňují, musí být jejich přítomnost a postupy naléhavě přehodnoceny.

A konečně, historie nám ukázala, že v bratrovražedných konfliktech, jakým je střet v Konžské demokratické republice, je politické řešení jedinou nadějí na mír. Jedinou cestou k takovému řešení jsou dialog a angažovanost.

Po vytvoření naší služby pro vnější činnost na základě Lisabonské smlouvy musí Evropská unie zaujmout své místo na mezinárodním poli jako aktivnější zprostředkovatel dialogu a podporovatel míru.

  Corina Creţu (S&D). – (RO) Jak již bylo zdůrazněno, ve vojenských operacích ve východní části Konžské republiky byly záměrně zabity miliony civilistů. Existuje riziko, že zprávy tohoto druhu se v důsledku nebývalé četnosti páchání násilností v této zemi stanou běžným jevem. K obětem těchto činů patří děti, mladé dívky a ženy, nemluvě o civilistech činných při obraně lidských práv a novinářích.

Humanitární krize se prohlubuje každým dnem. Nedostatečná bezpečnost znamená, že humanitární organizace již nemohou nijak zasahovat. Jen za prvních devět měsíců tohoto roku bylo zaznamenáno více než 7 500 případů znásilnění a sexuálního násilí, což je více než počet za celý minulý rok. Ke všem těmto incidentům došlo na pozadí hladomoru a extrémní chudoby, které postihly miliony lidí. Vina za celou tuto tragédii spočívá na konžské armádě i na rwandských rebelech. Bohužel však existují náznaky toho, že jednotky OSN v Kongu nesou velkou část odpovědnosti, protože dovolují, aby k závažnému porušování lidských práv docházelo. A proto jsem přesvědčena, že Evropská unie musí naléhavě jednat o tom, jak hodlají síly OSN v Kongu řádně splnit cíle mise, které jim byly vytčeny.

Jsou nutná i opatření, která by ukončila praní špinavých peněz, pašování zbraní a zlata, které vede k tomu, že je každoročně z Konga nelegálně odvezeno více než 37 tun zlata v hodnotě přesahující 1 miliardu EUR. Získané peníze jsou používány na nákup zbraní a podporu trestné činnosti v zemi.

  Sophia in 't Veld (ALDE). – (NL) Pane předsedající, právě jsem vyslechla projev pana Mölzera, který nyní odešel, a jádrem jeho projevu bylo následující: je to tak beznadějné, že bychom se měli vzdát a soustředit se na své vlastní sousedy. Musím říci, že pokud se na situaci skutečně podíváme, jsme téměř v pokušení se vším skončit. Na druhou stranu pak ale myslím na skupinu žen, které nás minulý týden navštívily a o nichž hovořila i paní Durantová, a nevím, zda bychom se jim mohli podívat do očí a říci, že se prostě vzdáváme nebo že to není jedna z našich priorit nebo že chceme přijmout jen další usnesení a považovat svou práci za hotovou. Když myslím na ty ženy, na jejich zoufalství a hořkost a pocit, že byly ponechány svému osudu, konání takové rozpravy opravdu považuji za neobyčejně nutné.

Usnesení obsahuje velice mnoho kladných prvků a já doufám, že jim našimi činy skutečně dodáme sílu, chtěla jsem však zdůraznit jeden aspekt. Často mluvíme o znásilňování nebo sexuálním násilí, ale ve skutečnosti tyto pojmy stěží vystihují realitu situace. Ženy, s nimiž jsme hovořili, říkaly, že se jedná o mnohem více než o útoky proti jednotlivcům, spíše jde o útoky proti společenství, které mají zničit jeho strukturu. Proto se domnívám, že je nyní mimořádně nutné, abychom nejen podnikli kroky, ukončili beztrestnost, urychleně poskytli finanční prostředky a zajistili zdroje pro akce, které jsme ohlásili, ale abychom také ukázali, že podáváme ruku tamním lidem, že jsme s nimi solidární a neopouštíme je v nesnázích; že na sebe bereme svou morální odpovědnost.

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) V současné kritické chvíli, která se shoduje i s okamžikem, kdy se Organizace spojených národů připravuje oznámit rozšíření mandátu mise MONUC, podle mě musíme zhodnotit činnost mezinárodního společenství ve světle skutečné situace v Konžské demokratické republice, která se bohužel nadále zhoršuje. A jak ukázaly zkušenosti z operace Kimia II, kterou provedla konžská armáda za podpory mise MONUC, vojenský úspěch nestačí, když je cena z humanitárního hlediska vysoká a platí se utrpením konžských civilních obyvatel.

Jsem přesvědčen, že nedávné vojenské operace vedené proti FDLR měly katastrofální důsledky, které vedly, a toho bychom si měli být vědomi, k rozsáhlému porušování lidských práv a vyhrocení humanitární krize. Na druhé straně beztrestnost vyzývá k novému a novému páchání těchto zločinů. Domnívám se, že ochrana civilních obyvatel musí být prioritou číslo jedna . Evropský parlament musí důrazně prohlásit, že páchání násilí, zejména sexuálního násilí, a porušování lidských práv obecně i zneužívání páchaná v Kivu, musí spolu s beztrestností okamžitě skončit.

  Luis Yáñez-Barnuevo García (S&D). – (ES) Pane předsedající, ostatní poslanci již hovořili o tragické situaci v Konžské demokratické republice. Hovořili o milionech úmrtí a případech znásilňování a zneužívání civilních obyvatel. Mluvili o misi Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC) a o spolupráci Evropské komise na místě. Méně však bylo řečeno o nutnosti kontroly nelegálního toku surovin, například diamantů, zlata a jiných produktů, do zbytku světa. Tyto produkty se „očišťují“ prostřednictvím legitimních účtů a společností v našich vlastních zemích nebo ve Spojených státech amerických.

To je důležitá práce pro paní Ashtonovou. S pravomocemi, které jí udělila Lisabonská smlouva, a s podporou 27 členských států a tohoto Parlamentu by mohla koordinovat celý akční program, který by zabránil tomu, aby toto bohatství skončilo v rukou vojenských diktátorů odpovědných za zabíjení a znásilňování.

  Anne Delvaux (PPE). – (FR) Pane předsedající, ve světle nedávných znepokojivých zpráv přicházejících ze Severního a Jižního Kivu a s ohledem na mimořádně násilnou povahu útoků proti civilistům, konkrétně proti ženám, dětem a starým lidem, je podle mě naléhavá nutnost – výraz tak často užívaný Evropskou unií a celým mezinárodním společenstvím ve vztahu ke Kongu – bezprostředním požadavkem. Je třeba učinit vše pro zajištění ochrany civilních obyvatel. Mandát pracovníků mise MONUC na místě bude bezpochyby prodloužen, je však naprosto nutné jej také přehodnotit a posílit, aby bylo možné zarazit vzestup násilí.

Již po mnoho let se mezinárodní společenství, nevládní organizace a konžské ženy soustavně snaží bojovat proti využívání sexuálních útoků jako válečné zbraně. Dnes je tato zbraň systematicky a široce využívána v poklidných oblastech, vždy zcela beztrestně. Vítám nedávné odhodlání tuto beztrestnost ukončit, které projevily konžské orgány, ale tato politika nulové tolerance musí být náročná – všichni pachatelé násilí bez výjimky se budou muset zodpovídat za své činy – a skutečně účinná.

Zahájení prvních procesů u Mezinárodního trestního soudu s údajnými pachateli sexuálních zločinů spáchaných během ozbrojeného konfliktu musí vést k tomu, aby byl soud schopen určit všechny viníky, a bylo tak možné je neprodleně odsoudit.

A konečně, není třeba říkat, že toto vše jde ruku v ruce s posilováním státních struktur, udržováním práva a pořádku, prosazováním rovnosti mužů a žen a ochranou lidských práv, a tedy i práv žen a dětí, jejichž důstojnost, dětství a nevinnost jsou často obětovány na oltář jiné formy ponižování: lhostejnosti.

  Michèle Striffler (PPE). – (FR) Pane předsedající, jak nyní víme, humanitární situace na východě Konžské republiky, konkrétně ve východní provincii a v oblasti Kivu, je katastrofální. Bezpečnostní situace civilních obyvatel se zhoršila, mimo jiné po společných vojenských operacích konžské armády a ugandských a rwandských jednotek proti povstaleckým ozbrojeným skupinám, což byly operace, které za sebou zanechaly nesčetné masakry a porušování lidských práv.

Sexuální násilí představuje velmi znepokojivý a velmi rozšířený trend a nyní je součástí každodenního života lidí v Kongu. A co víc, je páchána řada násilností na humanitárních pracovnících.

Podle oficiálních údajů je na východě Konžské republiky 2 113 000 vysídlených osob. Od 1. ledna 2009 bylo zaznamenáno více než 775 000 nových případů vysídlených osob v Kivu a 165 000 v okresech na východě východní provincie.

V současné době se odhaduje, že je nutná humanitární pomoc pro téměř 350 000 zranitelných osob: dětí, vdov a obětí sexuálního násilí. Rychlá reakce ze strany Evropské unie má tedy zásadní význam.

  Marc Tarabella (S&D). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, všichni řečníci správně zdůraznili strašnou situaci, v niž žijí obyvatelé Konga, zvláště pak konžské ženy na východě země. Hovořili o znásilňování a barbarských činech, kterým jsou tito lidé vystaveni, a vraždách, jichž se stávají obětí. Spíše než abychom o nich mluvili, vás však vyzývám k návštěvě internetových stránek UNICEF a hnutí V-Day, které zjevně říkají vše, co lze k tomuto tématu říci.

Dnes vám chci říci o skutečných důsledcích, které tyto barbarské činy pro Kongo mají; chci hovořit o fyzicky a duševně zraněných ženách, které vyžadují péči; a chci mluvit o zavražděných ženách, které již nebudou schopny přispět k hospodářskému rozvoji Konga, k němuž nikdy moci přispět ani jejich nenarozené děti. Také bych chtěl hovořit o šíření nemoci AIDS, o traumatu celé konžské populace, které vytváří negativní obraz Konga v očích mezinárodního společenství – stručně řečeno obraz země, která se dostává do stále obtížnější situace.

Podpory trvalého míru a prosazování hospodářského rozvoje Konga lze dosáhnout pouze v případě, že konžská vláda a OSN dosáhnou úspěchu ve své snaze bojovat proti sexuálnímu násilí na konžských ženách, a pokud obecněji řečeno zajistí, aby byl v této zemi vybudován skutečný právní stát.

  Frédérique Ries (ALDE). – (FR) Pane předsedající, paní ministryně, pane komisaři, já bych také chtěla hovořit o tragédii sexuálního násilí, kterému jsou vystaveny ženy v Konžské demokratické republice, a zejména na východě země. Tento jev není nový. Je nesmírně složitý. Má mnoho rozměrů. Fyzické a psychické utrpení obětí ještě zhoršuje sociální vyloučení, které je pro tyto ženy tragické. Politika nulové tolerance prezidenta Kabily dnes váhavě začíná nést ovoce, každý si však je vědom toho, že tuto metlu může v dlouhodobém výhledu vymýtit pouze globální strategie.

Pane komisaři, vím, že Komise již zasahuje a činí tak i prostřednictvím celé řady projektů a rozpočtů. Tváří v tvář těmto číslům a hrozným, strašným zprávám, které slyšíme, nemyslíte, že v této sněmovně máme důvod pochybovat o výsledcích této strategie? Ženy, pane komisaři, jsou hlavním činitelem míru a obnovy země. Jsou budoucností Konga. Jakým způsobem hodláte jednat účinněji a rychleji?

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, i já chci promluvit v této rozpravě, protože se týká tématu, které sleduji již dlouhou dobu. Bohužel, s ohledem na trvalé násilnosti a porušování lidských práv na východě Konžské demokratické republiky jsme povinni znovu ostře odsoudit masakry, zločiny proti lidskosti a sexuální násilí páchané na ženách a dívkách, ke kterým ve východní provincii stále dochází.

Proto se připojuji ke svým kolegům poslancům a vyzývám všechny příslušné orgány, aby ihned zasáhly s cílem postavit pachatele těchto zločinů před soud, a žádám, aby Rada bezpečnosti Organizace spojených národů neprodleně přijala veškerá opatření, která mohou komukoli dalšímu zabránit v dalších útocích proti civilnímu obyvatelstvu ve východní provincii Konžské demokratické republiky.

Podobně vyzývám všechny zúčastněné strany, aby zesílily boj proti beztrestnosti a prosazovaly právní stát, mimo jiné bojem proti znásilňování žen a dívek a náboru dětských vojáků.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, v listopadu 2009 došlo k výměně vyslanců mezi Rwandou a Konžskou demokratickou republikou, což byl malý paprsek naděje pro tuto zpustošenou zemi a její zničený lid. Kromě toho byl zatčen vůdce Demokratických sil za osvobození Rwandy. To jsou známky zlepšování situace ve východním Kongu. Má otázka Komisi zní: jaká opatření hodláte přijmout, abyste zajistili další sbližování mezi Kongem a Rwandou?

Pokud jde o mandát OSN, bylo zde dnes řečeno mnoho o všech formách zásahů. Buďme upřímní: pokud existuje mandát OSN, měl by nepochybně sloužit na ochranu těch, kdo jsou utlačováni, mučeni, jsou vystaveni násilí a zneužívání, zejména žen a dětí této země. V tomto ohledu musí být zcela jasná jedna věc: jestliže bude mandát OSN vydán, a my Rakušané jsme v této oblasti poněkud rezervovaní, měl by být tento mandát důsledný a ti, kdo jsou na místě, musí pro případ potřeby, což může zahrnovat i ochranu utlačovaného obyvatelstva, být ozbrojeni.

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, myslím, že je nešťastné, že jsme v tomto vánočním čase strávili poslední dva dny diskusí o násilí na celém světě, ať v Čečně či v Afghánistánu a nyní v Kongu. Taková je však realita.

Současně, s ohledem na poselství svátků míru a dobré vůle, se musíme, jak můj kolega pan Mitchell tak hezky řekl, stát podporovateli míru. A to je velká příležitost k tomu, aby vysoká představitelka lady Ashtonová využila své pravomoci a podpory Evropské unie způsobem, který dosud nebylo možné realizovat, aby přinesla těmto zemím řád a pokusila se zmírnit strašlivé utrpení v těchto místech.

Dlouhodobé řešení však nepřinese hospodářský rozvoj, ale vzdělání, a my se musíme snažit v těchto zemích zajistit svobodný přístup k řádnému vzdělání, protože to je v dlouhodobém výhledu skutečně cesta k míru.

  Jim Higgins (PPE). – Pane předsedající, v roce 1960 švédský generální tajemník Organizace spojených národů Dag Hammarskjöld požádal irské jednotky, aby jako mírové síly vstoupily do tehdejšího Belgického Konga, z něhož se pak stalo Kongo. Odvedli vynikající práci.

Jsem mimořádně znepokojen úlohou jednotek Organizace spojených národů v Kongu v současnosti: Maročanů, Pákistánců a Indovů. Mluvíme o znásilňování, násilí, obchodování atd., ale jednotky Organizace spojených národů tam nedosahují žádné slávy a vlastně dělají medvědí službu.

Plně souhlasím s panem Mitchellem, že Evropská unie potřebuje mít pevnější ruku. Jsme Evropská unie, zcela sjednoceni. Odvedli jsme vynikající práci v Čadu. Potřebujeme tam své vlastní mírové jednotky a nemůžeme se spoléhat na Organizaci spojených národů. Situace je taková, že tam máme nádherný národ, oběti evropské kolonizace, oběti kmenového konfliktu, oběti mezinárodní slepoty, a nemůžeme být nadále slepí. Musíme prostě jít a ty lidi zachránit.

  Alf Svensson (PPE). – (SV) Pane předsedající, je témě nemožné pochopit strašlivé statistické údaje, které byly zmíněny, přesto víme, že jsou pravdivé. Nicméně zde jepocit, který možná sdílí mnoho lidí, že když přijde na nejchudší z chudých zemí v subsaharské Africe, není naše odhodlání tak silné nebo tak konkrétní, jak by mělo být. Zazněla zde zmínka o vojenské moci. Myslím, že si všichni uvědomujeme, že máme-li učinit pokrok směrem ke zmírnění a zlepšení situace obyvatel této země, která tak strašně trpí, musíme bojovat proti chudobě a korupci.

Rádi mluvíme o Afghánistánu a trávíme spoustu času diskusemi o tamním teroru a činnosti Talibanu a je to tak správně. Jsou zde však i další lidé, kteří trpěli a stále trpí mimořádně strašnými podmínkami. Chtěl bych zdůraznit, že jsou zde nevládní organizace, které mohou pracovat, získají-li státní podporu a podporu Evropské unie, ale že často se zdá velmi obtížné toho dosáhnout.

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Pane předsedající, jak tato rozprava ukázala, existují neuvěřitelně dobré důvody pro pokračování našeho úsilí v Konžské demokratické republice. EU se již velmi snaží pracovat na dosažení dlouhodobé stability, bezpečnosti a rozvoje v zemi. Pan komisař De Gucht uvedl dlouhý výčet operací EU.

Celkově vzato je EU díky příspěvkům členských států a Komise jedním z největších dárců pomoci pro danou oblast, a proto můžeme mít vliv. Jestliže však má být v Konžské demokratické republice a v této oblasti zachována stabilita, je naprosto nezbytné, aby se životní úroveň konžských obyvatel zlepšila, aby byla dodržována lidská práva a bylo důrazně zakročeno proti korupci s cílem vybudovat společnost založenou na zásadách právního státu.

Strašlivé sexuální násilí, o němž zde svědčilo mnoho poslanců a o němž bohužel slyšíme v příliš mnoha zprávách, je samozřejmě naprosto nepřijatelné. Pachatelé nesmí zůstat nepotrestáni. Musí být postaveni před soud. Konžská vláda má velkou odpovědnost, aby to zajistila a aby politika nulové tolerance prezidenta Kabily neznamenala jen hezká slova, ale skutečně vedla k činům.

Pokud jde o Radu, mandát dvou misí EBOP byl po vyšetřovací misi v Konžské demokratické republice počátkem roku 2009 přezkoumám s cílem pomoci v boji právě proti tomuto druhu sexuálního násilí. V důsledku toho má mise EUPOL RD Congo vyslat dva víceoborové týmy do provincií Severní Kivu a Jižní Kivu s mandátem pro celou zemi. Tyto týmy budou zajišťovat různé druhy specializovaných odborných znalostí v oblastech, jako je vyšetřování trestných činů a kontrola sexuálního násilí. Nábor pro tyto mise nyní probíhá.

Jde samozřejmě jen o malý příspěvek. V tak velké zemi je skromný. Nicméně je důležitý a tyto nové specializované síly budou schopny podpořit provádění správných vyšetřovacích postupů týkajících se sexuálního násilí, zejména násilí páchaného lidmi v uniformách.

Čeká nás doba vyhrazená pro otázky, je to však má poslední rozprava v této sněmovně jako zástupkyně švédského předsednictví. Chtěla bych vám poděkovat za mnoho dobrých rozprav, příjemně strávený čas a velice dobrou spolupráci s poslanci Evropského parlamentu a s vámi, pane předsedající.

  Předsedající. – I já bych chtěl vyjádřit jménem všech kolegů poslanců naše upřímné díky za vaši efektivitu a snahu, která nás tolik těšila.

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, především bych chtěl poděkovat všem poslancům, kteří k této rozpravě přispěli. Nechci se vracet ke svému úvodnímu prohlášení. Dovolte mi zaměřit se jen na tři věci.

Zaprvé, Evropská komise dělá mnoho v oblasti humanitární pomoci a programů znovunastolení právního státu. Hovoříme o desítkách milionů a na počátku o více než 100 milionech EUR. Problém však spočívá v tom, jak účinné to vše nakonec je, pokud nemáte vhodný protějšek v politické aréně?

Zadruhé bych chtěl něco říci k mandátu mise MONUC, protože jakkoli lze misi MONUC kritizovat a je třeba ji za nedávné události kritizovat, myslím, že by bylo zásadní chybou požadovat, aby mise Konžskou demokratickou republiku opustila. To by byla nejhorší věc, kterou si lze představit.

Dovolte mi přečíst některé části mandátu, který přijala Rada bezpečnosti OSN počátkem loňského roku. Uvádí, že „Rada rovněž rozhodla, že mise MONUC má od přijetí tohoto usnesení mandát (v uvedeném pořadí přednosti) pracovat v těsné spolupráci s vládou Konžské demokratické republiky s cílem zajistit zaprvé ochranu civilního obyvatelstva, humanitárních pracovníků a pracovníků a zařízení Organizace spojených národů; zajistit ochranu civilistů včetně humanitárních pracovníků, kterým bezprostředně hrozí fyzické násilí, zejména násilí ze strany kteréhokoli subjektu zapojeného do konfliktu“.

Dalším velmi významným bodem je bod G, který se týká koordinovaných operací. Uvádí: „koordinovat operace s integrovanými brigádami FARDC – armády – rozmístěnými ve východní části Konžské demokratické republiky a podporovat operace vedené a společně plánované těmito brigádami v souladu s mezinárodním humanitárním právem, právem týkajícím se lidských práv a uprchlíků s cílem…“ atd.

Mandát je tedy naprosto jasný a diskutovat je třeba o pravidlech zapojení. Mise MONUC by se měla zaměřit na svá vlastní pravidla činnosti, protože je na ní, jak se rozhodne dále postupovat.

A konečně, hodně bylo kritizováno i mezinárodní trestní soudnictví. Lidé mají pochyby, zda je slučitelné s politikou. Můžete mít na jedné straně mezinárodní trestní soudnictví a řádné politické řízení krize na straně druhé? To je velice zajímavá otázka.

V Kongu můžete vidět jednu z odpovědí. Dovolili jsme, aby Bosco Ntaganda převzal vedení CNDP od Laurenta Nkundy, ačkoli je na Bosca Ntagandu vydán zatykač, a vidíte, k čemu dochází. Nic nelze získat zadarmo. Nemůžete si vybrat mezi řízením politické krize na jedné straně a uplatněním mezinárodního trestního soudnictví v praxi na straně druhé. Stejně jako Evropský parlament a Evropská komise si myslím, že by přednost mělo dostat řádné uplatnění mezinárodního trestního soudnictví.

  Předsedající. – Obdržel jsem šest návrhů usnesení(1) předložených podle čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 17. prosince 2009.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ WALLIS
Místopředsedkyně