Předsedající. - Dalším bodem na programu je otázka k ústnímu zodpovězení pro Komisi, kterou položí Malcolm Harbour, Andreas Schwab, Evelyne Gebhardt, Cristian Silviu Buşoi, Heide Rühle, Adam Bielan a Kyriacos Triantaphyllides jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, o provádění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací (O-0108/2009/rev.2 - B7-0217/2009).

  Malcolm Harbour , autor. – Vážený pane předsedající, pokud dovolíte, rád bych navrhl, abychom ještě chvíli počkali, protože toto je otázka k ústnímu zodpovězení pro Komisi a my jsme doufali, že zde bude přítomen pan McCreevy, ale vidím, že se chystá hovořit pan Samecki. Ještě jsem se s panem Sameckim nesetkal, proto by mne zajímalo, zda je zde, aby nás informoval o problému, na kterém pan McCreevy a jeho tým pracují. Děkuji mnohokrát.

Chystal jsem se zde přivítat pana McCreevyho a poděkovat mu za jeho předchozí práci, tak byste mu možná mohl vyřídit naše poděkování za to, co mohlo být jeho závěrečným vystoupením zde. Nicméně jsem obzvláště potěšen, že se k nám přidal pan Barnier jako velmi aktivní člen našeho výboru, protože se jedná o problematiku, ve které se velice dobře vyzná, samozřejmě za předpokladu, že Parlament schválí jeho nominaci a Komise začne jednat. Je nicméně velmi dobře, že je zde s námi.

Volný pohyb odborníků a směrnice o vzájemném uznávání odborných kvalifikací patří ke klíčovým otázkám, kterými se můj výbor nejvíce zabývá v souvislosti s celým vytvářením jednotného trhu. Je velmi příhodné, že dnes ráno projednáváme tuto otázku k ústnímu zodpovězení pro Komisi, která se vlastně týká toho, jakého pokroku bylo dosaženo v provádění přepracované směrnice, na které můj výbor pracoval v letech 2004-2005, a jak ji ve skutečnosti provádějí členské státy. Také je tato rozprava velice příhodná z toho důvodu, že profesor Monti přišel v pondělí do našeho výboru, aby zde hovořil o poslání pro předsedu Komise o budoucím směřování vnitřního trhu. Přednesl velmi silný argument, že součástí problému vnitřního trhu ve skutečnosti není nedostatek právních předpisů, ale konzistentní uplatňování a účinnost existujících nástrojů, které jsme vytvořili pro vznik vnitřního trhu.

Co se týče vzájemného uznávání odborných kvalifikací, jak jasně naznačuje již samotné znění naší otázky, už víme, že se občané v celé Evropské unii setkávají v souvislosti s uznáváním odborných kvalifkací s mnoha problémy. K této oblasti se vztahuje nejvíce stížností v systému Solvit, který velice podporujeme na úrovni vlád členských států. Mnoho lidí pociťuje frustraci z neexistence jasných rozhodnutí a také z toho, že schvalující orgány v různých členských zemích spolu nedostatečně komunikují. Jednou z věcí, na kterou poukázal náš vlastní výzkum, a výzkum na toto téma podnikl právě náš výbor, je skutečnost, že neexistuje dostatečně koordinovaná činnost, která by pomohla lidem rozpoznat jejich práva v oblasti vzájemného uznávání kvalifikací. Druhým aspektem je, že z práce, kterou jsme my i ostatní v tomto ohledu vykonali, jasně vyplývá, že stále nedostatečný počet profesí uvažuje o začlenění do evropského rámce kvalifikací. Existují závažné otázky, které si musíme klást o tomto mechanismu, o tom, jak jednoduché je ho využít a jak je efektivní v praxi. Víme ze statistik a z dostupných informací – a jsem si jist, že o tom brzy uslyšíme i od Komise –, že provádění tohoto nástroje bylo opožděno prakticky ve všech členských státech. Uvést tento mechanismus do praxe trvá mnohem déle, než lidé čekali, což samo o sobě vzbuzuje znepokojení nad složitostí nástroje samotného.

Jen abych shrnul všechny tyto záležitosti v kontextu práce Výboru pro vnitřní trh v příštích pěti letech, jsem potěšen tím, že jsou zde dnes přítomni, alespoň myslím, všichni koordinátoři výboru a já jim chci poděkovat za práci, kterou odvedli, a ke které jsem přispěl i já, při sestavování příštího programu tohoto výboru. Otázka vzájemného uznávání odborných kvalifikací není pouze ojedinělým případem. Jsme toho názoru, že role našeho výboru spočívá v tom, že budeme i nadále vyšetřovat, podporovat a předkládat doporučení ohledně budoucího vývoje klíčových právních předpisů, klíčových stavebních kamenů jednotného trhu.

Víme, že v roce 2011 Komise má prošetřit směrnici o vzájemném uznávání kvalifikací. Plánujeme uspořádat setkání vnitrostátních parlamentů a jejich poslanců, abychom tento návrh prodiskutovali. Již jsme k tomuto tématu uspořádali setkání a vypracovali vlastní výzkumnou zprávu. To jsou nástroje, které může můj výbor použít, a jestli se mnou budou koordinátoři souhlasit, jsem si jist, že někdy v roce 2010 vypracujeme zprávu z vlastní iniciativy, abychom tak přispěli k diskuzi, kterou bude vést Komise.

To je tedy kontext této otázky. Těšíme se na to, až uslyšíme odpověď Komise, která pro to vytvoří rámec, ale to je zatím jen začátek procesu a já jsem si jist, že nový pan komisař bude schopen posunout věci dál a spolupracovat s námi, abychom skutečně rozvinuli tento klíčový právní předpis a zlepšili fungování jednotného trhu.

  Paweł Samecki, člen Komise. – (SV) Paní předsedající, rád bych poděkoval členům Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů za to, že vznesl tyto důležité otázky.

Předtím než odpovím na jednotlivé dotazy, dovolte mi začít přehledem. Cílem směrnice o uznávání odborných kvalifikací je usnadnit volný pohyb našich občanů v rámci jednotného trhu. Po dvou letech od ukončení období pro provedení směrnice v členských státech je toto provedení ukončeno ve 22 členských zemích a čtyři země jej snad dokončí do konce tohoto roku. V této fázi jsem ovšem znepokojen situací v Řecku, od nějž jsme dosud neobdrželi ani jediné prováděcí opatření.

Dovolte mi, abych nyní přikročil k první otázce. Provádění této směrnice bylo velkou výzvou pro členské státy především proto, že se týká více než 800 různých profesí. Tyto profese byly často regulovány pomocí federálních nebo regionálních právních předpisů. To ovšem nemůže být omluvou pro jakákoli zpoždění a Soudní dvůr také neuznal taková zpoždění v doposud šesti rozsudcích.

Co se týče druhé otázky, hlavní problémy se týkají zdravotnických profesí a architektů, kde platí vyšší stupeň harmonizace požadavků na odbornou přípravu na evropské úrovni. Problémy se také objevují u profesí s vyšší mírou přeshraniční mobility pracovníků, jako jsou učitelé nebo turističtí průvodci.

Co se týče třetí otázky, prioritou Komise je zajistit správné a konzistentní provádění směrnice. Proto jsme vytvořili kodex chování týkající se administrativních postupů a uživatelskou příručku pro občany, které také podpoří větší soudržnost.

Co se týče překážek, na které poukázal systém Solvit, jsme si plně vědomi problémů v této oblasti, jako jsou zpoždění v procesu uznávání, nedostatečná reakce vnitrostátních odpovědných orgánů, neopodstatněná rozhodnutí, ztracené dokumenty apod. Někdy se dokonce chybná informace dostane k přistěhovalcům a ti pak jsou nuceni řídit se nesprávnými postupy. Avšak síť Solvit prokázala, že dokáže účinně řešit mnoho z těchto problémů.

Ale nemáme k dispozici pouze Solvit. Vnitrostátní kontaktní místa nyní fungují ve všech členských zemích, aby informovala občany a poskytla jim pomoc, a Komise očekává, že v budoucnu budou tato místa ještě aktivnější. Navíc informační systém vnitřního trhu také poskytl médium, díky kterému se letos uskutečnilo více než 1200 výměn informací týkajících se regulovaných profesí. To zlepšilo každodenní administrativní komunikaci mezi členskými státy.

A konečně k poslední otázce, Komise není v situaci, aby zhodnotila, zda je v současnosti potřeba nová reforma. To budeme řešit, až bude k dispozici hodnocení ex post stanovené v této směrnici. Naším záměrem je rozhodně respektovat časový rozvrh daný směrnicí. Bude na příští Komisi, aby rozhodla, jaký bude další postup.

  Kurt Lechner, jménem skupiny PPE. – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v roce 2005 jsme po několika letech práce a rozprav v tomto Parlamentu přijali tuto směrnici, která vešla v platnost. V roce 2007 byla provedena do vnitrostátních právních předpisů. Nyní je rok 2009 a je těžké přijmout skutečnost, že směrnice ještě nebyla všude provedena, obzvláště vezmeme-li v potaz, že nebyla úplně nová, protože již byly zavedeny návrhy. Mohu pouze vybídnout Komisi, aby vyvinula větší tlak na členské státy.

Předpokládal jsem, že problémy budou spočívat v praktické realizaci směrnice. To je hlavním předmětem nadcházejícího vyšetřování: abychom zjistili, kde dochází ke konkrétním místním problémům, a abychom objevili, co se skutečně děje. Již zde bylo zmíněna skutečnost, že 20% stížností v systému SOLVIT se týká tohoto problému. To je velmi závažná věc. Pan Harbour správně upozornil – a já nechci opakovat jeho slova – na význam tohoto problému pro vnitřní trh z hlediska ekonomiky.

Avšak kromě ekonomických problémů zde také vyvstává problém základních svobod občanů, aby mohli vykonávat své profese a využívat svůj potenciál v jiném státě, např. když uzavřou sňatek nebo se přestěhují do jiné země z nějakého dalšího důvodu. To je pro občany v Evropě skutečný problém.

Je důležité, abychom si uvědomili, že zde nevyhnutelně nastanou problémy. Je to složitá záležitost, provádění směrnice nějakou dobu trvá a proces zahrnuje různé kultury a tradice, především s ohledem na profese a koncepce kvality a kvalifikací v rámci těchto profesí. Proto není možné uznávat každou kvalifikaci z jedné země automaticky v druhé zemi. Podle mě a podle nás nejde ani tak o řešení individuálních případů strádání, které se nevyhnutelně objeví, ale spíše o vyšetřování – a zde hraje svoji úlohu SOLVIT –, zda se jedná o chyby ve struktuře nebo v systému a zda a jak lze tyto věci zlepšit.

Rád bych poukázal na to, že nikdy nebude možné toto téma úplně uzavřít. Jde o běh na dlouhou trať, protože neustále vznikají nové a nové profese a popisy nových zaměstnání. Z tohoto důvodu je to i nadále úkol pro Komisi a pro Parlament, ale také pro členské státy, které bych na tomto místě rád požádal o dobrou vůli.

  Evelyne Gebhardt, jménem skupiny S&D. – (DE) Vážený pane předsedající, nejprve bych ráda řekla, že je naprosto skandální, že zde dnes nejsou přítomni žádní členové Komise, protože tato otázka je pokládána právě Evropské komisi. To značí pohrdání Parlamentem. Je to prostě skandální a my to považujeme za zcela nepřijatelné.

(Rozruch)

Ano? Ano, ale nepřihlásil se. Omlouvám se. Nemohu to přijmout.

Nyní několik slov k tématu, o kterém zde dnes diskutujeme, dámy a pánové, jde tady hlavně o občanství v Unii, o lidi, kteří mají právo se svobodně pohybovat po celé Evropské unii a vykonávat své profese tam, kde žijí a kde se rozhodnou pracovat. Vytvořili jsme tyto právní předpisy proto, aby to bylo jednodušší a aby proces uznávání odborných kvalifikací mohl být skutečně aktualizován. Považuji to za skutečně šokující, že členské státy v mnoha případech nepodnikly patřičné kroky, aby provedly tyto právní předpisy a aby zajistily, že jejich občané budou mít svobodu pohybu. V tomto ohledu má Komise před sebou skutečně ještě mnoho práce.

Chtěla bych nyní obrátit vaši pozornost k jednomu bodu, který je pro mě velice důležitý a o kterém jsme zde v Parlamentu opakovaně hovořili. Musíme zajistit, aby byl zaveden Evropský pracovní průkaz, který jsme navrhli. To by občanům dalo do ruky něco, co by jim umožnilo pohybovat se a pracovat v celé Evropě. Existují organizace, které se o to pokoušejí. Avšak já se domnívám, že je důležité zeptat se Evropské komise, zda je toto oblast, ve které by se mohla aktivně zapojit, aby tento proces urychlila.

  Cristian Silviu Buşoi, jménem skupiny ALDE. – (RO) Volný pohyb osob je jedním ze základních práv občanů Evropské unie. To zahrnuje také volný pohyb odborníků, který představuje základní podmínku pro to, aby vnitřní trh fungoval co možná nejefektivněji.

Jak již bylo řečeno ve všech dosud pronesených projevech, navzdory tomu, že směrnice o uznávání odborných kvalifikací byla přijata v roce 2005, odborníci, kteří chtějí uplatnit své právo volného pohybu, se stále potýkají s četnými problémy. Já osobně jsem se setkal s početnými případy tohoto typu, na které mě upozornili nejen občané Rumunska, ale také další občané Evropské unie, a to v souvislosti s různými profesemi.

Moji kolegové z Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů mi prokázali tu čest a jmenovali mě zpravodajem pro evropskou síť Solvit. Jak již zde bylo řečeno, výrazné procento případů, které musí systém Solvit řešit, se týká nedostatků v systému vzájemného uznávání odborných kvalifikací.

Domnívám se, kolegové a kolegyně, že je zapotřebí podrobně zanalyzovat problémy, které byly předloženy v rámci systému Solvit, abychom viděli, co musíme zlepšit.

Také je třeba lepší komunikace mezi kontaktními místy, aby se zlepšilo vzájemné porozumění mezi členskými státy. Musí porozumět tomu, jak fungují ostatní systémy v Evropské unii, aby mohla být využita maximální možná pružnost při provádění směrnice a aby se zabránilo administrativním překážkám, které stojí odborníkům v cestě.

A konečně, bylo by velmi žádoucí, aby oněch pět členských států, které ještě nedokončily provedení směrnice do vnitřních právních systémů, nebo kterýkoli z těch 22 států, které tak učinily, ale mají s provedením stále problémy, nebo směrnici provedly nevhodně, tuto situaci daly urychleně do pořádku. Konečným cílem je zajistit hladké fungování vnitřního trhu pro poskytování služeb, jenž je přímo zasažen problémy, které souvisejí s uznáváním odborných kvalifikací.

  Heide Rühle, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři, myslím si, že se všichni shodneme na tom, o co zde usilujeme. Samozřejmě všichni chceme, aby se občané Evropské unie mohli volně pohybovat a vykonávat svá povolání. Otázkou zůstává, proč tato směrnice doposud nebyla po čtyřech, respektive téměř pěti letech řádně provedena. Domnívám se, že bylo logické, aby se výbor nevěnoval pouze vytvoření a přijetí právních předpisů, ale aby poté také vypracoval analýzu důvodů, proč bylo provedení směrnice tímto způsobem opožděno.

Ovšem směrnice o uznávání odborných kvalifikací není jedinou směrnicí, která způsobuje problémy. Když evidujeme tolik případů v Soudním dvoru Evropské unie, když probíhá tolik postupů vyřizování stížností a když se systém Solvit tolik zabývá touto otázkou, mělo by to pro nás být důrazným varováním. Musíme se podrobněji podívat na důvody, které to zapříčinily. Existuje několik příčin. Na jedné straně je vždy velice jednoduché říct, že za toto zpoždění jsou zodpovědné členské státy. Protekcionismus je nepochybně dalším z důvodů. Rozdílné kultury a právní systémy zde rozhodně také hrají svou roli. Jaký účinek mají evropské právní předpisy na tyto rozdílné právní systémy? To je další otázka, kterou si budeme muset zodpovědět.

Navíc musím vzít v potaz, zda tato směrnice měla požadovaný účinek, nebo zda nebyla schopna dosáhnout určitých výsledků již od svého počátku. Domnívám se, že je velice důležité, abychom se této otázce znovu věnovali. Tento způsob analýzy ex ante je jedním z důležitých témat, kterými se tento výbor bude muset zaobírat a které bude muset vyřešit.

Avšak mám také několik otázek pro Komisi. Jsem skutečně překvapená, že se tyto pokyny objevují teprve po více než čtyřech letech. To se mohlo udělat už mnohem dříve. Nicméně jsem ráda, že tyto pokyny nyní máme. Četla jsem je a jsou rozhodně užitečná. Přesto však by bylo ještě užitečnější mít je k dispozici před několika lety. Ráda bych se přidala k paní Gebhardtové a zeptala se, co se děje s evropským pracovním průkazem. To bude druhý důležitý krok.

  Adam Bielan, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, krize, která postihla Evropskou unii v posledních měsících, nevyvratitelně prokázala, jak důležitou roli hraje vnitřní trh ve fungování celé Evropské unie. Nebudeme schopni dokončit jeho výstavbu, pokud nezajistíme lidem svobodu se pohybovat, která je zaručena, kromě jiného, i směrnicí o vzájemném uznávání odborných kvalifikací. Proto je smutnou a zneklidňující skutečností, že čtyři roky po svém přijetí není tato směrnice stále v platnosti ve čtyřech státech a že ji žádný z členských státu EU nepřijal před konečným termínem uvedeným ve směrnici, totiž 20. říjnem 2007.

V souvislosti s tímto zní má první otázka pro Evropskou komisi následovně: nebyla Komise v uplynulých čtyřech letech příliš pasivní a co přesně Komise udělala pro to, aby všechny členské země zvládly provést směrnici včas? Za druhé, rád bych se zeptal, kdy Komise zveřejní zprávu hodnotící provedení této směrnice a co bude použito jako základ pro závěry v této zprávě? Směrnice o službách by měla být zavedena na konci tohoto roku. Už dnes v Parlamentu víme, že mnoho zemí nezvládne schválit příslušné právní předpisy v tomto termínu. Rád bych se tedy zeptal, jakou souvislost Komise vidí mezi těmito dvěma dokumenty?

A konečně, pro zemi, kterou zde zastupuji, je velice důležitá otázka migrace zdravotních sester. Tato směrnice zavádí harmonizaci požadavků na odbornou přípravu pro zdravotní sestry. Rád bych se také zeptal, jaké konkrétní kroky Komise podnikla, aby pomohla zdravotním sestrám ze zemí střední a východní Evropy, včetně těch z Polska?

  Andreas Schwab (PPE). – (DE) Vážený pane předsedající, nejprve ze všeho bych rád vyjádřil své upřímné poděkování Komisi za to, že nám představila svoje stanovisko. Nicméně rád bych také poukázal na to, že podle interinstitucionální dohody mezi Evropskou komisí a Parlamentem, a já jsem tohle už zažil se směrnicí o službách, o které jsme zde v Bruselu diskutovali před několika měsíci, má Evropský parlament právo požadovat, aby komisař, který je odpovědný za danou problematiku, byl zde a odpovídal na obtížné otázky. Nedomnívám se, že bychom tuto otázku mohli vyřešit s touto Komisí, a ani nemá smysl se o to pokoušet.

Jménem Parlamentu bych rád vysvětlil zástupci Komise, který je zde dnes přítomen, že se domníváme, že právě tato část interinstitucionální dohody je vysoce důležitá. Proč je tomu tak? Nikoli z důvodů pouhé formálnosti, ale protože se jedná o velice důležitou politickou otázku pro občany Evropské unie. Pan Bielan právě připomněl směrnici o službách, která může fungovat pouze tehdy, pokud budou odborné kvalikace uznávány na obou stranách. Je to velmi důležitá záležitost, ale mnoho lidí ji také spojuje s pocity bezmoci, pokud se jim zdá, že jejich zaměstnavatel využívá nesrovnalostí v systému mezinárodního uznávání odborných kvalifikací jednoduše proto, aby jim mohl snížit výplatu.

Tito lidé si připadají opuštění a bezmocní. Viděl jsem to sám na mnoha případech na hranici mezi Německem a Francií. Nicméně to zjevně není jediná problémová oblast. Je samozřejmé, že nemůžeme odstranit všechny problémy přes noc a že tento proces zůstane i do budoucna stálým tématem, jak řekl náš zpravodaj pan Lechner. Avšak je naším úkolem ukázat občanům, že jejich obavy bereme vážně, a to podle mého názoru zahrnuje, aby Komise přikládala této otázce dostatečný význam.

Věřím, že v této záležitosti budeme moci spolupracovat s novou Komisí, abychom se posunuli kupředu. Chtěl bych vás požádat, abyste to zařídil u generálního ředitelství, které je za tuto oblast odpovědné.

  Bernadette Vergnaud (S&D). – (FR) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, již jsme zde diskutovali o obavách spojených s prováděním směrnice o službách. V tomto ohledu je příklad směrnice o uznávání odborných kvalifikací symbolický. Některé státy nedodržely konečný termín pro provedení směrnice a mají problémy kvůli mezerám v textu. Ačkoli tato směrnice představuje pevný základ pro vzájemné uznávání, konkrétní charakteristiky určitých profesí zde nebyly zohledněny. Skutečností je, že uznávání odborných kvalifikací bez toho, aby byly sestaveny vlastní společná měřítka kvalifikace a školení, včetně vyššího vzdělávání, může způsobit jedině komplikace a vzbudit nedůvěru na straně členských států, odborníků i občanů samotných.

Nejočividnějším příkladem jsou lékařské profese. Například porodní asistentky ve Francii mají pravomoc předepisovat léky a jsou na to vyškoleny, což není případ ostatních států. Co se stane, když taková asistentka bez tohoto povolení přijede do Francie, aniž by byla dále proškolena, a musí zde napsat lék na lékařský předpis? Podobně určité specializace neexistují ve všech členských státech EU.

Tato směrnice je klíčová pro volný pohyb pracovníků, což je základ, z něhož vychází evropský projekt, ale musí být vylepšena a rozšířena a komplikace, ke kterým došlo, musí sloužit pro identifikaci profesí, u nichž je nezbytná výuka jazyka a sjednocená odborná příprava.

Rád bych se zmínil o významné iniciativě, kterou podporují všichni odborníci z oblasti zdravotnictví, totiž o vytvoření evropského průkazu. Ten představuje skutečnou záruku jak pro odborníka, tak pro zákazníka či pacienta, a já vyzývám Komisi, aby jej rozšířila na další profese, jelikož to by nám umožnilo zlepšit vzájemné uznávání odborných kvalifikací a získat si důvěru občanů.

  Antonyia Parvanova (ALDE). – Vážený pane předsedající, když hovoříme o vzájemném uznávání odborných kvalifikací a dobrém fungování vnitřního trhu, musíme se podívat na současnou situaci ve zdravotnictví, kvůli kterému je třeba o této směrnici a jejím provedení dále diskutovat.

Kromě úplného provedení této směrnice je také nezbytně nutné zavést další opatření související se vzájemným uznáváním, nikoli pouze diplomů, ale také kvalifikací zdravotnického personálu. Poskytování zdravotnických služeb vyžaduje patřičné jazykové znalosti, registraci prostřednictvím vnitrostátních regulačních orgánů a především schopnost poskytovat bezpečnou a vysoce kvalitní péči.

Domnívám se, že je zapotřebí, aby členské státy lépe sdílely informace ohledně registrace zdravotnického personálu, například prostřednictvím společné databáze EU. Systém zajištění kvalifikovanosti je také klíčovým prvkem v poskytování bezpečných služeb v oblasti zdravotní péče a my bychom měli zvážit zavedení společných norem pro hodnocení kvalifikovanosti a dovedností.

Mobilita zdravotnického personálu je také otázkou veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti. V tomto ohledu již Evropský soudní dvůr schválil další vnitrostátní bezpečnostní opatření pro oběh zboží. Existují také logické důvody pro takováto opatření vztahující se na poskytování zdravotnických služeb, především když nové komunikační technologie umožňují nové kontroverzní praktiky, jako je např. konzultace s doktorem po internetu. Musíme řešit také problém stárnoucí populace a ten vytváří ještě větší tlak na evropskou pracovní sílu v oblasti zdravotnictví.

Kromě zajištění mobility zdravotnického personálu musíme být také schopni zaručit všem evropským občanům přístupnou zdravotní péči, včas poskytovanou a splňující ty nejpřísnější normy. To je povinností nás všech. Doufám, že evropské orgány i členské státy tomu věnují velkou pozornost vzhledem ke skutečnosti, že některé vnitrostátní systémy zdravotní péče jsou zasaženy značným odlivem zdravotnického personálu, a kvůli tomu je pro nás poskytování základní zdravotní péče neskutečně obtížné.

  Małgorzata Handzlik (PPE). – (PL) Vážený pane předsedající, pokud chceme, aby naši občané byli mobilní – a to je přesně to, co evropská ekonomika potřebuje – , musí mít jistotu, že pokud získají svoji kvalifikaci např. v Polsku, nebudou mít problémy s uznáním těchto kvalifikací v jakémkoli jiném členském státě. Velice dobře si uvědomuji rozsah problému. Těch 800 regulovaných profesí, o nichž mluvil pan Samecki, společně s četnými předpisy, jež se jich týkají na vnitrostátní a regionální úrovni, představuje skutečnou výzvu pro správní úřady členských států. Nicméně výzvou pro naše občany, kteří mají problémy s uznáváním svých kvalifikací, zůstává zejména to, jak se orientovat v celém tomto spletitém systému. To potvrzují i údaje ze systému Solvit, a proto je problém s včasným provedením směrnice pouze jedním aspektem naší diskuse.

Neměli bychom ovšem zapomínat na to, že k mnoha problémům dochází proto, že členské státy nemají dostatek důvěry v systémy vzdělávání a odborné přípravy v jiných členských státech. Potom se nedostává spolupráce, zdrojů a zapojení vnitrostátních správních úřadů. Zavedení evropského pracovního průkazu je dobrý nápad a my jsme měli příležitost o tom diskutovat v minulém volebním období Evropského parlamentu. Nicméně takový průkaz musí usnadnit mobilitu lidí, nikoli ji ještě ztížit. Zavedení tohoto průkazu – a to bych především ráda zdůraznila – by se nemělo stát další překážkou vnitřního trhu.

Dámy a pánové, za pouhých deset dní vyprší konečný termín pro provedení směrnice o službách. Zmiňuji se o tom, protože je to v souvislosti s naší dnešní rozpravou také důležité. Tyto dvě směrnice se v určitém ohledu doplňují. Provedení směrnice o uznávání odborných kvalifikací nemůžeme nazývat úspěchem, a proto si ještě jednou dovolím vyzvat z tohoto místa k tomu, aby se na obou směrnicích pracovalo intenzivněji, protože bez nich nebudeme schopni udělat žádný pokrok na vnitřním trhu.

  António Fernando Correia De Campos (S&D) . – (PT) Vážený pane předsedající, jak všichni dobře víme, do tohoto jediného právního předpisu o vzájemném uznávání odborných kvalifikací bylo sloučeno 15 směrnic. To zapříčinilo vznik mnoha praktických problémů s prováděním směrnice v různých členských státech. Komplikace jsou tedy dobře známy a Komise by měla udělat seznam sporných bodů a analyzovat problémové oblasti, které se vyskytly při provádění tohoto důležitého ustanovení o vnitřním trhu.

Protekcionismus, který se na různých místech projevuje, je překážkou nejen pro volný pohyb osob, ale také pro vnitřní trh. Musíme se pokusit identifikovat nejasné oblasti, aby tato směrnice neztratila kvůli nedůvěře na účinnosti. Nežádáme Unii, aby dělala to, co by měly dělat samy členské státy, ale je zapotřebí se snažit o to, aby se věci usnadnily, pomocí odstranění odborného korporativismu.

Abychom zlepšili provádění této směrnice, je zapotřebí rozšířit uznávání odborných kvalifikací prostřednictvím sítí Solvit a EURES, podpořit společné platformy, vytvořit fungující kontaktní místa a v neposlední řadě také propojit tuto směrnici se směrnicí o službách.

  Louis Grech (S&D). – (MT) Největším problémem ovlivňujícím řádné prosazování této směrnice je nedostatek důvěry, který mají členské státy v systémy ostatních států. Nezájem členských států spolupracovat s ostatními členskými státy se také odráží v nesoudržném způsobu, jakým vnímají informační systém vnitřního trhu. Každý členský stát tvrdí, že tento systém využívá, ale frekvence využití se liší v souvislosti s účelem, za kterým je používán. Není možné, aby systém výměny informací fungoval tak, jak má, když jej členské státy nevyužívají tím stejným způsobem. Je nezbytné mít k dispozici úplný soubor dat, která jsou pravidelně aktualizována, a je také nezbytné vytvořit referenční rámec pro všechny členské státy, kam by každý členský stát vkládal veškeré potřebné údaje, které by umožnily konkrétní uplatnění této směrnice.

Chtěl bych požádat Komisi, aby nás informovala o plánech činnosti, které zamýšlí přijmout pro řádné provádění této směrnice, pokud si přejeme skutečně přijmout koncept jednotného trhu, a ne jej pouze interpretovat, jak se nám v tu kterou chvíli hodí.

  Catherine Stihler (S&D). – Vážený pane předsedající, než přejdu ke své otázce, ráda bych se zmínila o systému Solvit, o kterém zde dnes ráno bylo řečeno mnoho. Na poslední schůzi Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jsme byli informováni o nedostatečném financování center Solvit. Možná si to budete chtít poznamenat před svým výstupem, pane Barnieri, ale v jednom velkém členském státě vede tuto organizaci medik. Nemůžeme dovolit, aby to pokračovalo, protože Solvit nám poskytuje skvělé služby.

Moje otázka pro Komisi souvisí s odborníky v oblasti zdravotní péče. Nekvalifikovaný pracovník představuje riziko, že bude ohroženo pacientovo zdraví, a v nejhorším případě může i zavinit pacientovu smrt.

Zvažuje Komise právní povinnost pro odpovědné orgány, aby aktivně a efektivně sdílely informace o odbornících s odebranou licencí, aby se zajistilo, že mobilita zdravotnického personálu neohrozí bezpečnost pacientů?

Současný informační systém vnitřního trhu umožňuje sdílet informace, ale pouze tehdy, když příslušný regulační orgán má pochybnosti o uchazeči ve svém registru, takže musíme zajistit lepší výměnu informací, abychom včas varovali odpovědné orgány, že jedinci byla odebrána licence kvůli jeho nekompetentnosti.

Děkuji vám, pane předsedající, že jste na toto téma Výbor upozornil.

  Philippe Juvin (PPE). – (FR) Vážený pane předsedající, o vzájemném uznávání odborných kvalifikací toho zde již bylo řečeno mnoho. Otázka zní: proč je tak těžké tuto směrnici, která je tak důležitá a všemi tak toužebně očekávaná, realizovat v praxi? Zcela jednoduše proto, že je obtížná a složitá pro uplatnění v každodenních, pracovních podmínkách.

Vidím zde tři hlavní problémy: prvním z nich je samozřejmě jazyk, což je bod, o kterém se tu už mluvilo; druhým je složitost postupů, které se mají dodržovat, aby byla kvalifikace osoby uznána jako platná – někdy musí lidé doslova skákat, jak někdo píská, aby jim byly jejich původní diplomy uznány; a třetím důvodem je pravděpodobně rozdílnost typů počáteční odborné přípravy.

V tomto ohledu se domnívám, že by byl dobrý nápad, kdyby Komise požádala členské státy, aby pro každou profesi ustanovily jeden kompetentní odborný orgán, který by byl odpovědný za průběžnou odbornou přípravu – trvalé proškolování je jedním z možných řešení. Tyto odpovědné orgány by měly být požádány, aby na evropské úrovni zformovaly radu, která by určila společnou evropskou formu certifikace. Takto by mohli odborníci postupně přejít od počáteční různorodé úrovně na společnou úroveň průběžné odborné přípravy.

  Marc Tarabella (S&D). – (FR) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Belgie je jedním z pěti členských států, které ještě plně nedokončily provedení směrnice o uznávání odborných kvalifikací. Nicméně podle informací, které mám k dispozici, jedinou věcí, kterou zbývá udělat, aby byly naše právní předpisy v souladu s evropskými, je vyřešit problém cestujících odborníků.

Ponecháme-li stranou obtíže vlastní belgickému institucionálnímu systému, které se týkají provádění různých evropských směrnic, vypadá to, že tato směrnice, o které diskutujeme, je obzvláště složitá. To zde již bylo řečeno. Belgie není jedinou zemí, která je negativně ovlivněna neprovedením, špatným provedením nebo částečným provedením směrnic. Z toho důvodu, v zájmu všech odborníků, vyzývám Evropskou Komisi, aby pomohla těm členským státům, které mají potíže. Odborníci by měli mít možnost těžit z volného pohybu osob a ze svobody usazování, které, jak bych rád zdůraznil, představují hlavní cíl této směrnice.

  Seán Kelly (PPE). – Vážený pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat panu Sameckimu za dobrou práci. Myslím si, že všichni souhlasíme s principem, o němž zde dnes hovoříme, ale měl by se uplatňovat nejen v Evropské unii, ale i na celém světě.

O tom jsme v nedávné době diskutovali s kanadskou delegací, což je krok tím správným směrem. Avšak pokud chceme, aby tato utopická situace nastala, musíme zajistit, aby odborné kvalifikace splňovaly stejné normy v Evropské unii a ideálně i na celém světě.

Máme k dispozici nepodložené informace, které naznačují, že v některých zemích když studenti neudělají přijímací zkoušky na vysokou školu, mohou odjet do jiné země a tam za to zaplatit.

Proto je zapotřebí nezávislých a prokazatelných důkazů, že úroveň je všude stejná, a pokud je stejná, potom neexistuje žádná výmluva pro neprovedení tohoto principu v celé Evropské unii a doufejme, že v příhodnou chvíli i na celém světě, abychom dosáhli toho, co chceme – volného pohybu práce pro odborníky.

  Alan Kelly (S&D). – Vážený pane předsedající, přejděme rovnou k věci. Neschopnost členských států zaujmout společný postoj v oblasti uznávání odborních kvalifikací nás stojí pracovní místa. Neschopnost členských států brát tuto záležitost vážně je sám o sobě závažný problém. Míra našeho přeshraničního obchodu pro to, co nazýváme vnitřním trhem, se ani trošku nepřibližuje tomu, kde by měla být. Jsme uprostřed procesu přestavování evropské ekonomiky a součástí tohoto přechodu musí být způsoby, jak zvýšit přeshraniční obchod a jak učinit práci mobilnější, než je teď.

Musíme se posunout do oblasti podnikatelské inovace, kde bude celá Evropa spolupracovat, aby vyprodukovala nejvyspělejší výrobky na světě. Vezmeme-li v potaz, že naše zpracovatelská základna vyschla – tím myslím třeba Irsko –, představuje vývoz našich služeb nový způsob, jak posílit obchod v rámci Evropy. Nicméně aby se tak stalo, Evropa musí mít jisté normy, pokud jde o kvalifikace.

Neschopnost členských států shodnout se na společných pravidlech doposud omezovala a omezuje naši schopnost prodávat tyto totožné služby za hranice. Pro zúčastněné jedince to omezuje volný pohyb práce.

Souhlasím se svým kolegou, panem poslancem Grechem, že členské státy dostatečně nerespektují především informační systém, který používají, a někdo by za to měl být v každém členském státě zodpovědný. Vyzývám Komisi, aby určila a odstranila překážky, které v tomto ohledu brání realizaci vnitřního trhu.

  Lambert van Nistelrooij (PPE). – (NL) Vážený pane předsedající, rád bych se vyjádřil k jednomu bodu této rozpravy. Zdá se, že panuje velký nedostatek specializovaných profesí, který vyústil v obchod s těmito kvalifikacemi a vedl k tomu, že skutečné kvalifikace jsou přehlíženy. To s sebou může přinést velká rizika, jak v bezpečnostním odvětvím, například, tak ve velkokapacitních závodech, jako jsou chemické společnosti a ropné rafinérie. Vnitrostátní dozor se v tomto ohledu jeví jako nedostatečný.

Rád bych položil panu komisaři následující tři otázky. Zaprvé, zda je o tomto informován, zadruhé, zda nám Komise může o této záležitosti předložit zprávu, a zatřetí, co s tím můžeme dělat.

Jde o skutečně absurdní, nežádoucí jev, který, jak se domnívám, musí být odstraněn.

  Milan Zver (PPE). – (SL) Dámy a pánové, otázka vzájemného uznávání odborných kvalifikací v rámci Evropské unie, o níž zde dnes debatujeme, je skutečně velmi důležitá. Jedná se o velký problém, protože udělování kvalifikací mají na starosti vzdělávací systémy členských států EU, kterých je nejméně 27.

Někteří z vás si možná vzpomenou, že v březnu uplynulého roku jsme zřídili evropský rámec kvalifikací, což je mechanismus, který umožňuje srovnání vzdělávacích systémů. Avšak problémem tohoto kvalifikačního rámce je, že nebyl zaveden členskými státy. Některé z nich jej nezavedli úplně a některé jej využívají pouze jako pohodlný překladač různých profesí, zaměstnání, dovedností a vzdělávacích úrovní.

Podle mého názoru leží před členskými státy v této konkrétní oblasti velký úkol, a pokud by skutečně realizovaly evropský rámec kvalifikací, který byl před nedávnem přijat evropskými orgány, velice by tím usnadnily srovnávání a skutečné vzájemné uznávání odborných kvalifikací.

  Paweł Samecki, člen Komise. – Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, omlouvám se, že jsem nepovstal během svého prvního výstupu. Na vině je nedostatek zkušeností na mé straně a časná ranní hodina.

Obecně bych nyní rád komentoval několik vybraných otázek. Nejprve ze všeho bychom měli zdůraznit, že Komise členské státy podporovala při přípravě provedení této směrnice. Tam, kde doba vyhrazená pro provedení uplynula, jsme velice rázně prosazovali toto provedení. V roce 2007 jsme zvěřejnili průvodce provedením směrnice. Potom jsme vyvinuli informační systém vnitřního trhu, který je nyní poměrně intenzivně využíván všemi členskými státy, a také jsme v červnu letošního roku vydali kodex chování pro administrativní postupy.

Před rokem Komise předvolala ty členské státy, které nedodržely stanovený termín, před Evropský soudní dvůr a tento soudní dvůr pak vydal šest kladných rozsudků, v nichž odsoudil nedostatečné provedení směrnice u těchto členských států. Ve velmi nedávné době jsme uveřejnili přehled dosažených výsledků, který ukazuje stav provedení směrnice v členských státech, i uživatelskou příručku pro občany a podnikatelskou sféru.

Na závěr bych vám všem rád poděkoval za vaše otázky a připomínky, a především autorovi otázky, Malcolmu Harbourovi, za jeho cenné informace. Domníváme se, že nyní je na členských státech, aby odvedly svůj díl práce. Komise se těší na to, že s tímto Parlamentem bude nadále rozvíjet spolupráci, i co se týče této problematiky. A co především, jsme připraveni aktivně diskutovat, jak tato směrnice funguje v praxi a jak nejlépe využít rychle se měnícího prostředí v nadcházejících letech.

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

Písemná prohlášení (Článek 149)

  Christa Klaß (PPE), písemně. – (DE) Jedním ze stanovených cílů této směrnice je plně realizovat současná právní ustanovení týkající se svobody pohybu odborníků v rámci EU. Volný pohyb odborníků byl přijat již ve směrnici 2005/36/ES. Nicméně k problémům dochází opakovaně, především v regionech, které jsou blízko vnitrostátních hranic. Mnoho lidí z regionu, odkud pocházím, pracuje v Lucembursku, Belgii nebo Francii. Dostávám mnoho otázek od občanů, kteří překračují jednu ze sousedních hranic za prací. Tyto otázky často souvisejí s uznáváním odborných kvalifikací. Tato situace se musí změnit. Profesní organizace uzavřely dohody pro určité profese, ale to nepomáhá ve všech případech a občané musí příliš často bojovat o to, aby byly jejich kvalifikace uznány. To je obzvláště obtížné, pokud některé země určitou profesi neznají nebo pokud je v nich tato profese chápána odlišně, jako je tomu v případě fyzioterapeutů a občanů s titulem Ph.D. v oblasti správy podniku. Současně s tím existuje mnoho oblastí, které mají nedostatek personálu. Zdravotní sestry a nástrojáři například musejí mít v budoucnu lepší příležitosti na našich pracovních trzích a co je nejdůležitější, vnitřní trh musí, co se týče práce, fungovat efektivně. Potřebujeme transparentní, jednoduchý a jasný postup uznávání kvalifikací.