Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o sedmi návrzích na usnesení o svobodě projevu v Ázerbájdžánu.

  Fiorello Provera, autor. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropa se pustila do zajímavého projektu Východního partnerství, jenž se setkal s podporou a povzbuzující spoluprací ze strany šesti zemí: Arménie, Běloruska, Gruzie, Moldavska, Ukrajiny a Ázerbájdžánu.

Jedná se o projekt, který zlepšuje vztahy mezi Evropskou unií a těmito zeměmi a může vést k rozvoji demokracie a hospodářství v této oblasti, i když v různém rozsahu v závislosti na historii každé země. Podle mého názoru není vzhledem k této rozumné politické strategii vhodné, abychom vedli takto naléhavou rozpravu o dvou mladých bloggerech odsouzených po událostech, ve věci kterých stále probíhá šetření, zatímco přehlížíme jiné skutečně tragické události, jako byl například nedávný masakr 57 lidí, kteří se sešli k podpoře kandidáta v prezidentských volbách na Filipínách.

Všechny parlamentní skupiny, s výjimkou naší, podporují návrh usnesení o Ázerbájdžánu, jenž je velmi tvrdý a neslučitelný s partnerskými iniciativami, které podnikáme. Jsem přesvědčen, že silné názory obsažené v usnesení, o kterém dnes hlasujeme, mohou nejen vést ázerbájdžánskou vládu k větší zatvrzelosti ve vztazích s Evropou, ale mohou mít také kontraproduktivní účinek na případ těchto dvou mladých lidí v tom smyslu, že toto usnesení by mohlo ohrozit udělení milosti.

V této souvislosti bych rád připomněl rozhodnutí přijaté včera na plenárním zasedání, při kterém jsme odmítli usnesení o případu Aminatou Haidarové proto, aby nebyla ohrožena probíhající diplomatická jednání. Mám pocit, že je rovněž rozporuplné, když během jednoho zasedání hlasujeme o dvou usneseních velmi rozdílného tónu – jednom o Bělorusku a druhém o Ázerbájdžánu – jsou-li obě tyto země součástí téhož Východního partnerství.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, autorka. – (PL) Když si Evropa 11. listopadu tohoto roku připomínala výročí konce první světové války, byl v Ázerbájdžánu některým novinářům, kteří se odvážili psát o rozšíření korupce a nezaměstnanosti v této zemi, udělen trest odnětí svobody na několik let. Tito novináři byli oficiálně obviněni ze šíření výtržnictví a terorismu.

V hodnocení vypracovaném organizací Freedom House má Ázerbájdžán označení „nesvobodný“. Reportéři bez hranic tvrdí, že Ázerbájdžán figuruje na 146. místě ze 175 zemí hodnocených z hlediska svobody projevu. Znepokojivé signály zároveň přicházejí z analýz prováděných společností Economist Intelligence Unit, která hodnotí Ázerbájdžán v otázce politických svobod. V této souvislosti by nemělo nikoho překvapit loňské odmítnutí ázerbájdžánských úřadů udělit povolení k činnosti zahraničním sdělovacím prostředkům, jako je například BBC a rádio Svobodná Evropa.

Myslím, že nyní nadešel čas, aby Evropská unie přehodnotila svůj přístup k Ázerbájdžánu a využívajíc účasti Baku na evropské politice sousedství a partnerství začala na místní úřady vyvíjet větší tlak. Dále bych chtěla připojit svůj hlas k výzvě své politické skupiny k bezpodmínečnému propuštění uvězněných novinářů a odpovídající změně ázerbájdžánské právní úpravy.

  Marietje Schaake, autorka. – Pane předsedající, Ázerbájdžán je signatářem několika partnerství s EU. Je aktivní v politice sousedství, stejně tak ve Východním partnerství. To nemá spojitost jen s obchodem. Ázerbájdžán se zároveň zavázal respektovat demokracii, lidská práva a právní stát. To vše je však vážně ohroženo současným režimem.

Dnes zdůrazňujeme případ Emina Milliho a Adnana Hajizadeho, jenž představuje tvrdý zákrok proti svobodě médií, svobodě projevu a občanské společnosti, který je mnohem hlubší a širší než jen případ těchto dvou bloggerů, jak byli nazváni. Tito dva skutečně používali ke své práci pro mládežnickou organizaci nová média, jako je Facebook a Twitter, my ale vlastně ani nevíme, proč jsou vězněni,  vzhledem k tomu, že v procesu nebyly přijaty důkazy na jejich obhajobu, a proces sám nesplňoval mezinárodní normy – a jeví se tedy skutečně jako vykonstruovaný.

Pokud se nemůžeme spoléhat na to, že ázerbájdžánská vláda zůstane věrna svým závazkům k demokracii, lidským právům a právnímu státu daným různými dohodami, jež sama s EU uzavřela, pak Evropa nemůže Ázerbájdžán v žádném případě považovat za důvěryhodného partnera; to se týká i obchodních vztahů.

Toto usnesení naléhavě vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby se držela svých slibů a začala pracovat na své legitimitě v rámci mezinárodního společenství tím, že bude respektovat své vlastní občany a poskytne jim demokracii a lidská práva a zajistí dodržování zásad právního státu.

Včera jsme v této sněmovně evropského lidu udělili Sacharovovu cenu a viděli jsme působivé vystoupení laureáta, pana Kovaleva, který řekl, že se strachem se lze vyrovnat pouze svobodou myšlení, a ta může být vyjádřena, jen pokud je skutečně zaručena svoboda projevu a pokud nasloucháme těm lidem, kteří se prostě zabývají otázkami, jako je například opozice proti vlastní vládě, což my, jako Evropané, musíme v partnerství s Ázerbájdžánem ve všech oblastech zajistit.

  Ulrike Lunacek, autorka. – (DE) Pane předsedající, předchozí řečník již zmínil některé detaily tohoto usnesení. Toto usnesení bylo podníceno kromě jiného incidentem, který se stal v červenci 2009, kdy byli v restauraci napadeni dva mladí bloggeři, Emin Milli a Adnan Hajizade, a když šli tento incident oznámit polici, byli sami zatčeni.

Byli obžalováni a podle všech mezinárodních pozorovatelů, včetně organizace Amnesty International, mělo soudní řízení ke spravedlnosti daleko. Například video zjevně pořízené v této restauraci, které jasně ukazuje, kdo byl napaden, a že útočníky byli jiní, a nikoliv tito dva bloggeři, nebylo v rámci řízení promítnuto.

Je tedy zřejmé, že rozsudek nesplňuje kritéria, která musí právní stát naplňovat. Pevně doufám, že až se bude konat druhé soudní řízení, budou muset být předloženy všechny důkazy.

Jsem ráda, že se nám podařilo přijít s usnesením, které podporují téměř všechny skupiny. Je mi líto, že se k nám nepřipojí skupina pana Provera, která namísto toho zdůrazňuje, že bychom měli počkat, až se tato záležitost vyřeší sama a využít diplomatických cest.

Pane Provero, jsem přesvědčena, že je pro náš parlament, který se účastní partnerství s ázerbájdžánským parlamentem, nezbytné, aby se jasně vyjádřil. Lidská práva představují základní otázku. Paní Schaakeová včera zmiňovala Sacharovovu cenu. Musíme obhajovat svobodu myšlení ve všech částech světa a zajistit, aby byla chráněna.

Prezident Alijev často říká, jak jsou důležitá práva každého novináře a že je stát musí chránit. Naším úkolem je toto všem připomenout, a já pevně doufám, že v budoucnu přijde další usnesení o partnerství mezi ázerbájdžánským a Evropským parlamentem, protože to z před dvou týdnů bohužel nebylo úspěšné.

  Joe Higgins, autor. – Pane předsedající, vítám pozornost věnovanou děsivému a důslednému popírání lidských práv v Ázerbájdžánu: Neexistence svobody sdělovacích prostředků, věznění desítek novinářů – přičemž někteří jsou biti, a někteří byli v posledních letech dokonce zabiti. Musíme se však ptát, proč režim pana Alijeva sahá k takovému hroznému útlaku. Důvodem je samozřejmě snaha zakrýt obrovskou zkorumpovanost režimu, která v této zemi existuje. Vládnoucí elita se obohatila zejména z ropného a plynárenského průmyslu, zatímco 90 % obyvatel Ázerbájdžánu žije v nuzné chudobě a z přírodních zdrojů své země nezískává žádné výhody.

Západní vlády a nadnárodní společnosti jednají v této věci jako obvykle velmi pokrytecky. Běžně s režimem jednají, aby si usnadnily podnikání, a soukromým společnostem plynou vysoké zisky z využívání přírodních zdrojů, jejichž oprávněným vlastníkem je ázerbájdžánský lid. Západním vládám by měly být kladeny otázky, proč nevyžadují, aby se ropné zdroje využívaly k přeměně života občanů Ázerbájdžánu, namísto k podpoře tohoto režimu.

Poslanci Evropského parlamentu zcela správně tvrdě odsuzují popření práva na vyjádření nesouhlasu a volného projevu v Ázerbájdžánu a já nemohu nevyužít této příležitosti také k odsouzení nedávného ostudného potlačení protestů v Kodani dánskou policií, která zatkla téměř tisíc zcela pokojných demonstrantů, nasadila jim želízka a nechala je hodiny ležet v chladu.

Když jsem protestoval a požadoval propuštění některých kolegů z Výboru za dělnickou internacionálu, sama policie mi sdělila, že se jednalo o preventivní zatčení, preventivní zadržení. Co platí pro Ázerbájdžán, to by rozhodně mělo platit i pro členský stát Evropské unie.

  Ryszard Antoni Legutko, autor. – (PL) Pane předsedající, v Ázerbájdžánu putovali za poměrně mírnou a jemnou kritiku vlády do vězení dva lidé, kterým byl udělen tvrdý trest. Co to znamená?

Za prvé, že tato země nemá dobré právní instituce a nevypadá to, že takové instituce vzniknou. Za druhé, že Ázerbájdžán řídí autoritářský systém, který ovládá stále více oblastí politického života. Každý ústupek se trestá. Co můžeme v této situaci učinit?

Určitě bychom měli zasáhnout v každém jednotlivém případě porušení spravedlnosti, jak to činíme v této rozpravě. Takovéto zásahy byly často úspěšné. Je podstatně obtížnější vynutit si institucionální změnu. Úsilí EU v tomto směru bylo do dnešního dne neuspokojivé částečně proto, že jsme stále k určitým tyranům shovívaví, a v případě jiných naopak kritizujeme velmi hlasitě. To v této sněmovně několikrát zmínili zástupci organizace Memorial.

Problémy máme částečně také proto, že proces vymanění se z autoritářství je velmi obtížný, namáhavý a dlouhý. Je to velice pesimistický závěr, ale uzavřu touto myšlenkou: Navzdory všemu bychom neměli v našem úsilí polevit, a být naopak důslední ve vyvíjení tlaku.

  Tunne Kelam, autor. – Pane předsedající, Evropská unie učinila začátkem tohoto roku prohlášení týkající se svobody sdělovacích prostředků v Ázerbájdžánu. Mrzí mě, že jsme po vyjádření našeho znepokojení ohledně svobody sdělovacích prostředků během pravidelného setkání s ázerbájdžánskými poslanci nezaznamenali žádnou reakci. Proto musí Evropský parlament zaujmout postoj. Mimochodem, bude se v tomto případě jednat o naše poslední usnesení přijaté v roce 2009.

Skupinu PPE znepokojuje, a jsem rád, že všechny skupiny toto znepokojení sdílejí, hlavně zhoršení situace, pokud jde o svobodu sdělovacích prostředků v této zemi. Alarmující je rozšířená praxe obtěžování a pronásledování opozičních novinářů i to, že je soudy často shledávají vinnými. Vyzýváme ázerbájdžánské orgány, aby uvězněné novináře bez dalších odkladů propustily. Platí to i pro dva mladé bloggery.

Druhým problémem je nedávné rozhodnutí ázerbájdžánských orgánů odebrat licence pro pásmo FM rádiovým stanicím, jako jsou rádio např. Svobodná Evropa, Hlas Ameriky či BBC World Service, což vedlo k tomu, že posluchači v této zemi byli připraveni o cenné a nezávislé zdroje informací. Žádám zde kolegy o souhlas s ústním pozměňovacím návrhem k bodu 7 tohoto usnesení, tzn. nejen vyjádřit politování nad touto situací, ale zároveň naléhat na ázerbájdžánskou vládu, aby zrušila své rozhodnutí a obnovila jmenovaným rádiovým stanicím licence pro pásmo FM.

Rozmanitost, svoboda a nezávislost informací představují klíč k silné občanské společnosti, jak v této sněmovně včera řekl Sergej Kovalev. To v plném rozsahu platí i o vztazích mezi EU a Ázerbájdžánem.

  Laima Liucija Andrikienė, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, Ázerbájdžán je důležitým partnerem Evropské unie. Je v každém případě klíčovým partnerem v úsilí o zajištění evropské energetické bezpečnosti.

Nicméně přes veškerou svou důležitost, nejsou ropa a zemní plyn vše. Ázerbájdžán se zavázal usilovat o vytvoření demokratické a pluralitní společnosti, což je zakotveno v dohodě o partnerství a spolupráci a politice Východního partnerství, jichž se má Ázerbájdžán v úmyslu plně účastnit. Měli bychom tleskat krokům správným směrem, které prezident Alijev podnikl, například osvobození 119 vězňů včetně pěti novinářů koncem roku 2007.

Situace kolem svobody sdělovacích prostředků se však pouze zhoršuje. Dokazuje to několik případů, jako je situace bloggerů, licence BBC, rádia Svobodná Evropa, atd. Neměli bychom se bát Ázerbájdžánu připomínat, že lidé musí mít právo se svobodně vyjadřovat, i když jsou jejich názory vůči vládám kritické. To je základní princip demokratické společnosti a demokratický Ázerbájdžán musí být stejně důležitým cílem jako…

(Předsedající řečnici přerušil.)

  Vilija Blinkevičiūtė, jménem skupiny S&D. – (LT) Svoboda projevu je základním lidským právem a základním kamenem demokracie. Ázerbájdžán ratifikoval Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a zavázal se dodržovat ustanovení článku 10 této úmluvy, který se týká svobody projevu a informací. Tento článek stanoví, že každý člověk má právo svobodně vyjádřit svůj názor a přijímat a sdílet informace bez zásahů orgánů státní správy. Ázerbájdžán se zároveň zavázal dodržovat lidská práva, nezasahovat do osobních svobod a zajistit na svém území zásady demokracie účastí v provádění evropské politiky sousedství a iniciativy Východního partnerství. Právo svoboda projevu a sdružování je však v poslední době v Ázerbájdžánu stále více ohrožena a aktivity sdělovacích prostředků omezovány. Chtěla bych Ázerbájdžán naléhavě vyzvat, aby vzal v potaz návrhy Evropského parlamentu a jeho výzvy ke zlepšení systému ochrany lidských práv a zabezpečení toho, že svoboda sdělovacích prostředků bude dodržována.

  Ryszard Czarnecki, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, Ázerbájdžán je opět na pořadu jednání Evropského parlamentu. Hovořili jsme o něm v minulém volebním období, kdy jsme přijali tři usnesení, z nichž jedno se týkalo svobody sdělovacích prostředků v této zemi. Hovořili jsme také o jižním Kavkazu, opět včetně Ázerbájdžánu.

Máme o Ázerbájdžán zájem a jsme této zemi velmi příznivě nakloněni. Ázerbájdžán se snaží krok za krokem najít svou cestu a skutečně se stále více přibližuje západnímu světu, nikoliv Východu. Měli bychom to ocenit. Domnívám se, že se na Ázerbájdžán i jeho orgány díváme s velkou dávkou dobré vůle. Tato náklonnost nám však nesmí bránit hovořit o záležitostech, které se nám nelíbí. K situaci, kdy jsou dva bloggeři zavřeni za to, že říkali, co si o úřadech v zemi myslí, by nemělo docházet.

Měli bychom podporovat proevropské tendence ázerbájdžánských úřadů, protože zde po celou dobu probíhá politická diskuse o tom, zda být blíže Evropské unii, či Rusku. Měli bychom tedy podporovat všechny, kteří chtějí být blíže západnímu světu. Při jejich podpoře však musíme zcela zřetelně hovořit o hodnotách, které tento svět tvoří – svoboda tisku a svoboda projevu jsou základní hodnotou, a měli bychom to jasně říci .

Ázerbájdžán rozhodně není v jednoduché situaci, protože Rusko se snaží obnovit svou sféru politického a hospodářského vlivu. Přesto při tom, jak pomáháme ázerbájdžánským orgánům přiblížit se k EU, musíme hovořit o nedostatcích této země.

  Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Svoboda projevu je velmi důležitým aspektem demokratické společnosti. Je proto správné, že Evropská unie velmi pozorně monitoruje veškerou činnost usilující o zastrašení těch, kteří otevřeně kritizují pochybné kroky vládních úředníků.

Z tohoto pohledu chápu výzvu Evropského parlamentu ázerbájdžánským úřadům vyjadřující znepokojení nad výsledky policejního vyšetřování vedeného proti mladým lidem, kteří satirou poukazují na viditelné nedostatky v politickém životě země. Souhlasím s tím, že nemůžeme přehlížet jisté nepříznivé signály přicházející z Ázerbájdžánu a nezpochybňuji kritiku tamního politického prostředí, ale zároveň mi chybí důrazná kritika Evropského parlamentu současných událostí na Filipínách, kde bylo popraveno 57 politických rukojmích. Podle mého názoru bychom se měli věnovat všem tématům, které otřásají demokratickým světem.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedo, po prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 1979 jsem měl tu čest pracovat s Ottou von Habsburg, jenž je nyní vážně nemocný, na vytvoření tradice Evropského parlamentu v oblasti lidských práv, včetně aktuálních a naléhavých rozprav o čtvrtečním odpoledni. V roce 1994 jsem byl zvolen poslancem Evropského parlamentu a měl jsem tu čest pracovat s panem Schulzem a dalšími a dále tuto tradici rozvíjet, na což jsme právem hrdí. Proto jsem byl šokován, když s odkazem na pana Schulze, který si to nezaslouží, pan Provera vyzval, aby se tento případ nevyzdvihoval, a téměř zopakoval výhružky, jichž ázerbájdžánský režim užil proti občanskoprávním aktivistům na svém území, když řekl, že se s tím budou muset smířit.

Cena za lidská práva již dnes byla zmíněna. Dobře si pamatuji, že když jsme vyjádřili svou podporu Andreji Sacharovovi, Vytautasu Landsbergisovi a dalším aktivistům v oblasti lidských práv, lidé tenkrát říkali: Prosíme nezapojujte se. Využijeme diplomatických kanálů, a vy způsobíte více škody než užitku. Nyní víme, že pro tyto aktivisty bylo rozhodující, že se Evropský parlament jasně vyslovil v jejich prospěch. Proto pane Schulzi, dámy a pánové, dovolte nám pokračovat v naší tradici nezávislosti o čtvrtečním odpoledni. Rád bych předsedy politických skupin požádal, aby nám dali určitou volnost jednat.

Zde nejde o stranickou politiku. Během minulého zasedání jeden poslanec řekl, že ve chvíli, kdy se měla uskutečnit schůzka s Čínou, jsme o ní nesměli hovořit. Dnes šlo o jiné téma, o Západní Saharu. Možná je to v jednotlivých případech odůvodněné, ale já jsem vážně znepokojen naší prací v oblasti lidských práv. Dámy a pánové, případ Ázerbájdžánu ukazuje, jak je důležité, abychom rozlišovali. Tato země byla sovětským satelitem. Byly zde monokultury, země byla zničena a podrobena krutému režimu. Nyní se pomalu demokratizuje. Jako člen Rady Evropy se Ázerbájdžán zavázal dodržovat lidská práva, a my mu musíme pomoci, aby touto cestou pokračoval.

(Potlesk)

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) Také podporuji to, co pan Posselt před chvílí řekl. Zároveň bych chtěl požádat ázerbájdžánskou vládu, aby respektovala právo každého občana na svobodu projevu a okamžitě stáhla obvinění dvou mladých mužů obviněných na základě smyšlených důkazů, jak dříve zmínila paní Lunaceková. Jsem přesvědčen, že jednat v tomto směru je třeba začít okamžitě, protože situace v této zemi, pokud jde o svobodu tisku, se prudce zhoršila, jak naznačují i nejnovější zprávy Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Zároveň si myslím, že ázerbájdžánská vláda musí začít okamžitě jednat, neboť musí respektovat závazky vyplývající z evropské politiky sousedství a Východního partnerství.

Skončím konstatováním, že jsem byl rovněž šokován vývojem dnešních událostí ohledně paní Haidarové, a to tím spíše, že bychom dobrou spoluprací mezi marockými a španělskými úřady mohli zabránit utrpení, jímž právě prochází.

Jsem přesvědčen, že by naše usnesení neudělalo žádnou škodu, naopak by bylo velmi prospěšné.

  Tadeusz Zwiefka (PPE). – (PL) Pane předsedající, rád bych citoval z článku 46 Ústavy Ázerbájdžánu: „Každý požívá svobody myšlení a řeči.“ Jsou to však pouze prázdná slova, protože tato ústava není dodržována.

Více než pět let jsem členem parlamentních výborů pro spolupráci mezi EU a jižním Kavkazem. Během každého společného parlamentního zasedání jsem navštívil Ázerbájdžán. V jednom z dokumentů je bod o porušování zásad svobody projevu a o tom, jak novináři a vydavatelé končí ve vězeních často na základě smyšlených obvinění, a není jim poskytována lékařská péče, pokud onemocní. Existuje případ novináře, který zemřel, protože mu nebyla poskytnuta lékařská péče.

Měl jsem příležitost navštívit ázerbájdžánské věznice. Podmínky jsou tam velmi odlišné o těch, na které jsme zvyklí v Evropě. Je proto dobré, abychom Ázerbájdžánu stále připomínali, že zásady zakotvené v ústavě by se měly dodržovat.

  Paweł Samecki, člen Komise. – Pane předsedající, Ázerbájdžán je pro Evropskou unii důležitý jako výrobce energie a jako tranzitní země a zároveň jako stát napomáhající regionální stabilitě na jižním Kavkaze. Ázerbájdžán je jednou ze šesti partnerských zemí v rámci Východního partnerství, a my přikládáme velký význam dodržování společných hodnot zakládajících tento vztah.

Dohoda o partnerství a spolupráci existuje již 10 let. Ázerbájdžán nicméně vyjádřil svůj zájem o navázání užších vztahů s Evropskou unií uzavřením dohody o přidružení, která by předchozí dohodu nahradila.

V návaznosti na zářijové rozhodnutí ministrů zahraničních věcí EU zahájit přípravy k uzavření takových dohod se zeměmi jižního Kavkazu probíhají nyní diskuse o směrnicích pro jednání, včetně těch pro Ázerbájdžán.

V souladu s rozhodnutím Rady bude zahájení jednání o všech zemích jižního Kavkazu podmíněno dostatečným pokrokem při plnění nezbytných politických podmínek, jako jsou například naplňování zásad právního státu a dodržování lidských práv, zásad tržního hospodářství, jakož i udržitelný rozvoj a řádná správa věcí veřejných.

Každý rok provádíme důkladná a vyvážená hodnocení, kterými se stanoví pokrok jednotlivých partnerských zemí v plnění svých akčních plánů v rámci evropské politiky sousedství. Právě jsem začali přípravné práce na zprávě za rok 2009.

Nechci ve věci obsahu naší zprávy předbíhat, ale rád bych učinil několik poznámek především o situaci v oblasti základních svobod a lidských práv. V naší zprávě za rok 2008 uvádíme, že „Ázerbájdžán udělal značný pokrok v oblasti hospodářského rozvoje, ale má nadále nedostatky v dodržování lidských práv a základních svobod a zásad demokracie a právního státu“.

Od té doby jsme bohužel byli v některých oblastech svědky negativního vývoje, včetně změn ústavy, zrušení omezení mandátu hlavy státu, jakož i zadržení a následného odsouzení dvou bloggerů.

Negativní vývoj se týká také pokračujícího pronásledování obránců lidských práv, opozičních aktivistů a novinářů, včetně dalšího zhoršování situace stran svobody sdělovacích prostředků.

Evropská unie v rámci svých různých kontaktů nadnesla tyto problémy ázerbájdžánským úřadům na všech úrovních, a bude tak činit i nadále. Komise zároveň mobilizuje širokou škálu prostředků na pomoc Ázerbájdžánu, aby dostál výzvě nové dohody.

Využíváme pomoci v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství. Poskytujeme cílenou podporu v rámci rozsáhlého programu institucionálního rozvoje. Ta bude obsahovat důležité prvky týkající se právního státu a nezávislosti justice.

Ázerbájdžán bude mít zároveň prospěch z pomoci v rámci Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva

Konečně, v rámci stávajícího dohody o partnerství a spolupráci navrhujeme zřídit podvýbor vyhrazený spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, lidským právům a demokracii. Ten bude představovat další důležité fórum pro předávání našich sdělení.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat po skončení rozpravy.