Předsedající. – Zasedání je obnoveno.

Dalším bodem je prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku/místopředsedkyně Komise o situaci v Jemenu.

  Catherine Ashton, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, známe důvod, proč je dnes Jemen na našem programu. Vysledovali jsme stopu bombového útočníka z Detroitu ze Spojených států do Evropy, do Afriky a Jemenu. Tak nám bylo opět připomenuto, že je naše vlastní bezpečnost ohrožena, pokud nepomůžeme zemím jako je Jemen, které se snaží čelit zároveň opakovaným výzvám.

Terorismus je v bezprostředním ohnisku zájmu, ale je jen jedním z propojené sady výzev. Na severu je nestabilita umocněná ozbrojeným konfliktem s povstalci kmene Houthi. Je zde konflikt týkající se práva na půdu a vodní zdroje a dlouhodobé napětí s jižním regionem, jenž se od sjednocení roku 1991 cítí být opomíjen. Vládě se dosud dařilo udržet celkovou stabilitu, ale jak se příjmy z ropy snižují, stát bojuje o udržení kontroly nad částmi státního území.

K tomu můžeme přidat pirátství v Adenském zálivu, pašování, migraci a obchodování s lidmi ze Somálského poloostrova a nyní i nárůst džihádského terorismu. V Jemenu významně roste počet obyvatelstva a roste i nespokojenost mladých. Inklusivní vnitřní politický konsensus týkající se vývoje kupředu zůstává i nadále prchavý.

Uprostřed toho všeho je jedna věc jasná: nikdo z nás si nemůže dovolit oblast rozléhající se od Somálského poloostrova do Afghánistánu, kde prakticky nefungují zákony. Sami bychom na to doplatili.

V průběhu posledních 18 měsíců Evropská unie ve své protiteroristické strategii vyzdvihuje jako svou prioritu Jemen a komplexní přístup k budování státu a rozvoji. Rada v říjnu přijala rozsáhlé závěry týkající se Jemenu. Nyní se snažíme kolem této strategie soustředit všechny naše klíčové hráče. Iniciativa Velké Británie týkající se uspořádání schůzky na vysoké úrovni s Jemenem a o Jemenu, která se bude konat příští týden, nemohla tedy být lépe načasovaná.

Klíčovým bodem schůzky bude oblast bezpečnosti. Připravuje se nyní významný balík na zvýšení vládního úsilí: školení a vybavení pro soudnictví, lepší právní rámec a systém trestní justice, práce na opatřeních proti radikalizaci a prevenci konfliktů. To bude navíc k 11 milionům EUR, které byly v posledních dvou letech v rozvojovém programu Komise vyčleněny na školení policistů a na trestní soudnictví nad mládeží.

Založení Al-Káidy v Jemenu je symptomem hlubších problémů. Vazba mezi ekonomickými, politickými, sociálními a bezpečnostními výzvami je zásadní. Proto potřebujeme komplexní přístup. Je také důležité, aby jemenský stát posílil svou schopnost naplňovat potřeby lidí v celé zemi. EU navrhne zvýšení rozvojových fondů určených na období 2011 – 2013 o jednu třetinu. Humanitární pomoc poskytovaná prostřednictvím ECHO bude pokračovat i v roce 2010. Neustále s vládou řešíme problémy přístupu ke zdrojům přesídlených osob.

Žádný objem pomoci ale nemůže nahradit závazek a opatření ze strany státu. Závazek prezidenta Saleha k národnímu dialogu se všemi příslušnými aktéry nese potenciál k vytvoření nového národního konsensu, pokud tedy budou zahrnuti všichni aktéři a pokud budou vzaty v úvahu. Mezinárodní společenství by mělo tomuto dialogu poskytnout trvalou podporu. Jedná se o jedinou udržitelnou cestu vpřed.

A konečně, je nutné zahrnout klíčové regionální hráče do společného úsilí a s Jemenem pracovat – mezi nimi je hlavní Saudská Arábie. Londýnská schůzka nabízí jedinečnou příležitost začlenit Saudy, Spojené státy a další, rovněž i Jemen, do smysluplného mezinárodního dialogu o Jemenu. Těším se na naše rozpravy.

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, jménem skupiny PPE. – (ES) Po hrozivém kousku, který Taliban včera předvedl v Afghánistánu, kde, pro případ, že bychom zapomněli, máme 100.000 jednotek bojujících za svobodu, a po nezdařeném teroristickém útoku v Detroitu o těchto Vánocích, věřím, paní baronko Ashtonová, že je legitimní se ptát, zda je terorismu silnější než v době, kdy byla svoboda napadena barbarským svržením dvojčat v New Yorku.

Zrovna jsme měli rozpravu o Íránu, vidíme, co se děje v Afghánistánu, Pákistánu, na Blízkém východě, v Somálsku a dokonce i uprostřed našeho vlastního kontinentu, když uvážíme útoky v Madridu a Londýně. Otázka, kterou si všichni musíme položit – protože se všichni musíme snažit z těchto událostí vyvodit závěry – je, zda si vedeme dobře.

Je pravda, že zde existuje nový faktor, paní předsedkyně, a tím je skutečnost, že máme armády bez zřejmých nepřátel a nepřátele, kteří nemají armády. Po neúspěšném útoku v Detroitu prezident Obama ale rychle jednal a generál Petraeus krátce po sobě uskutečnil do Jemenu třetí návštěvu. Vidíme, že Spojené státy mobilizovaly značný balík ekonomické pomoci a vytvořily politiku, která přináší výsledky.

Právě jste nám, paní baronko Ashtonová, pověděla o konkrétních opatřeních, která Evropská unie zvažuje zavést a řekla jste nám o objemech finančních prostředků, které přijdou navíc k 11 milionům EUR. Prostředky vynaložené Spojenými státy se zvýšily ze 67 milionů USD v roce 2009 na 167 milionů USD v roce 2010.

Z tohoto důvodu je, paní baronko Ashtonová, má otázka následující: Jste přesvědčena, že když čelíme terorismu, splývají dohromady pojmy jako zahraniční politika, bezpečnost, obrana, rozvojová spolupráce a pomoc, obchod – a já bych i zahrnul kulturu nebo civilizaci – a musíme si uvědomit, že když jsme konfrontováni s nebezpečím a ohrožením, které mají dopad na nás všechny stejnou měrou, reakce by také měla být společně sdílená?

Hovořila jste o koordinaci se Spojenými státy. Mohla byste nám sdělit podmínky, za jakých se tato spolupráce, která je tak důležitá a nezbytná, odehrává?

  David-Maria Sassoli, jménem skupiny S&D. – (IT) Paní předsedající, vysoká představitelko, dámy a pánové, naše skupina je velmi znepokojena situací v Jemenu, protože zde existuje celosvětová hrozba: nepodařený pokus o vyhození amerického letadla do vzduchu, výhrůžky směřované na zahraniční velvyslanectví a zvýšení intenzity útoků Al-Káidy, přičemž poslední se odehrál v Afghánistánu, je nutno brát vážně.

Bohužel vnitrostátní situace Jemenu nijak nenapomáhá a musíme mít na paměti skutečnost, že se jedná o jednu z nejchudších zemí světa, s vážným nedostatkem vody, vysokou nezaměstnaností a hospodářstvím silně závislým na příjmech z ropy a zemního plynu, které podle odhadu budou vyčerpány během příštích 10 let.

Věřím proto, že opatření ze strany Evropské unie jsou důležitá, v podobě úzké spolupráce mezi Evropskou komisí, týkající se humanitární pomoci a rozvojových aspektů, a vysokou představitelkou pro zahraniční věci, ve vztahu ke společné bezpečnosti, spolupráci s policejními jednotkami a hraniční kontrolou.

Musím také zmínit naše obavy ohledně potlačení představitelů politické opozice v této zemi, novinářů a obhájců lidských práv, o nichž humanitární organizace pracující v Jemenu již dlouho hovoří. Baronko Ashtonová, považuji proto za prioritu zajistit, aby humanitární organizace mohly vstoupit na jemenské území a pracovat zde v naprostém bezpečí.

Také doufám, že Evropská unie vyvine úsilí k zajištění toho, aby Jemen plnil závazky, které učinil v roce 2006 na mezinárodní konferenci dárců, zejména urychlení procesu politických a ekonomických reforem, zlepšení demokracie a životní úrovně lidí.

Od útoku 11. září jsme si uvědomili, že aby byly rizikové oblasti bezpečnější, záleží na tom, do jaké míry jsme připraveni dát v sázku lepší životní podmínky. Baronko Ashtonová, demokracie začíná odsud, od schopnosti snížit rozdíly mezi bohatými zeměmi a nejchudšími rozdíly.

  Holger Krahmer, jménem skupiny ALDE. – (DE) Paní předsedající, zdá se mi pro EU jako celek, ale zejména i Parlament, poněkud příznačné, že vedeme takovéto rozpravy o situaci v některých zemích, která ale není nijak nová. Bohužel se stává pravidlem, že náhlé události, které se dostanou k nám do Parlamentu, způsobí chrlení politických požadavků, které občas vnímám jako pochybné. Myslím, že na nás nevrhá dobré světlo, když nepovedený bombový útok na letadlo vede pouze k všeobecné rozpravě o Jemenu. Mělo by nám být jasné, že by bylo vhodné zvážit strategii zaměřenou na to, jak s takovou situací zacházet.

Také si myslím, že situace v Jemenu vyžaduje přesnou analýzu, zejména s ohledem na skutečnosti, že se jedná o neúspěšnou zemi, kde vláda nemá nad značnou částí země kontrolu. Měli bychom si zanalyzovat, jaká rizika toto představuje pro Evropu. Zdá se, že rizikem je to, že jsou zde cvičeni teroristé a zdá se také, že se rizika týkají jemenského pobřeží, kde se vyskytuje pirátství. Musíme – a patrně také baronka Ashtonová – promyslet, co můžeme proti těmto rizikům udělat. Jak to vidím já, tak hlavní otázkou by mohlo být: jak můžeme vzpružit jemenskou vládu, aby znovu získala kontrolu nad zemí, a omezila tak tato rizika? Je samozřejmě také zapotřebí vést všechny další diskuse o dlouhodobém budování země, ale nemyslím si, že bychom v tomto bodě v Evropském parlamentu museli předkládat seznam požadavků zahrnující veškeré politické oblasti – od svobody médií po ženská práva – nebo, pokud bychom to udělali, že nás budou brát vážně. To nám nepomůže dosáhnout našeho cíle v Jemenu, takže bychom se na místo toho měli soustředit na to, jakou hmatatelnou pomoc můžeme v současné situaci poskytnout, abychom vyřešili naléhavý problém.

  Franziska Katharina Brantner, jménem skupiny Verts/ALE. – Trochu naváži na to, co řekl předchozí řečník. Jemen zcela určitě nepředstavuje žádnou novou krizi: upadá již desetiletí a zhoršující se politická situace byla jasně konstatována ve střednědobém přezkumu Komise.

Myslím si, že se musíme soustředit na politické souvislosti: dlouhodobý konflikt na severu mezi vládou a Houthi, nepokoje na jihu, ty jste zmiňovala – a nyní se konflikt na severu šíří v regionu a dotýká se Saudské Arábie a Íránu.

Otázkou tedy je: co přesně je zapotřebí udělat. Právě jsem slyšela výzvy na začlenění nástroje stability pro misi CSDP, aby byly přiděleny finanční prostředky na školení více lidí, ale myslím si, že toto není dostatečný přístup – tedy nejedná se o reakci na krizi, pokud nepřistoupíme na koncept trvalé krize.

Myslím, že bychom měli usilovat o větší zapojení Rady pro spolupráci v Zálivu, která sídlí v Jemenu, nejen na zapojení Saudské Arábie. Tuto organizaci potřebujeme, aby přivedla dohromady různé strany v Jemenu, vládu, opozici, jižní separatisty, kmen Houthi a regionální aktéry a spojila je v jakémsi mírovém procesu, a myslím si, že toto by mělo být podpořeno a financováno například nástrojem stability; myslím si, že k tomu by měl nástroj stability být určen.

Pokud budeme mít jen další misi CSDP a další kolo nástroje stability pro školení, aniž by politický proces někam směřoval, nemyslím si, že nám to pomůže. Naléhám na vás, aby byl nástroj stability používán více jako politický nástroj včasného varování k posunutí politického procesu, a na jeho podporu a financování. Z mého pohledu by to bylo myslím užitečné.

Ještě bych přidala další bod: rovnost pohlaví byla zmíněna, vy jste ji nadnesla a myslím si, že bychom do této otázky měli velmi investovat. Populační růst představuje jednu z mnoha obav v těchto zemích a jak všichni víme, tuto otázku nevyřešíme, dokud nebude existovat plánování rodičovství, a to znamená práva žen.

Vím, že nebudete prosazovat žádná velká práva žen, ale myslím, že rovnost pohlaví a zejména plánování rodičovství je zásadní, když uvažujeme o tom, co máme dělat, abychom pomohli jemenské společnosti.

  Adam Bielan, jménem skupiny ECR. – (PL) Paní předsedající, oči celého světa se nedávno upíraly k Jemenu poté, co se aktivisté Al-Káidy přihlásili k naštěstí neúspěšnému pokusu o vyhození amerického letadla o Vánocích do povětří. Již dlouho ale víme, že zhoršující se stav bezpečnosti v zemi dovoluje teroristickým skupinám nalézt zde útočiště odkud mohou plánovat a organizovat další operace. Terorismus se v zemi šířil řadu let i před 11. září, dnem, který si všichni pamatujeme. Je si musíme připomenout útok Al-Káidy na americkou válečnou loď, USS Cole, 12. října 2000.

Jemen je nesmírně významnou zemí, zejména díky své geografické poloze. Musím mít na paměti, že 3,5 milionu barelů ropy, což představuje 4 % světové produkce, je denně transportováno 26,5 kilometrů dlouhou úžinou Bab-el-Mandeb mezi Jemenem a Džibuti. Zároveň se jedná o zemi s velmi komplikovanou vnitřní situací. Kromě toho, že se zde daří Al-Káidě, probíhá zde také závažná šíitská revolta v provincii Saada na severu země a výbuchy násilí ze strany separatistického hnutí na jihu. Pokud k tomu přidáme ještě negativní důsledky světové potravinové krize před dvěma lety, nedávnou finanční krizi, zmenšující se zásoby ropy v této zemi, která představuje tři čtvrtiny jejích příjmů a konečně vzrůstající vážný nedostatek vody, máme obrázek země na kolenou, ideální cíl Al-Káidy, která s ohledem na její problém v Afghánistánu hledá novou základnu.

Proto kromě vojenského zásahu, který se v nějaké podobě jeví jako nevyhnutelný, a to vzhledem k pasivitě a bezmocnosti místních úřadů, mezinárodní společenství včetně Evropské unie – a zde apeluji na paní Ashtonovou – musí být především velmi aktivní v procesu přestavby státních institucí.

  Sabine Lösing, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Paní předsedající, média již mobilizují populaci k třetí vlně války proti teroru. V této chvíli ale strategické možnosti USA a členských států EU v Jemenu a v regionu Somálského poloostrova nejsou zrovna otevřené. Skutečností je, že vládnoucí elity, které obklopují prezidenta Saleha hrubě diskriminují a utlačují šíitskou populaci na severu země a vedou válku proti separatistickému hnutí na jihu, v oblasti bývalé Lidově demokratické republiky Jemen, která tamní populaci způsobuje velké utrpení. Neexistuje prokazatelná vazba mezi šíitským obyvatelstvem a Al-Káidou a tento názor tedy slouží zkorumpované a de facto autokratické vládě jako kouřová clona, díky níž mohou získat masivní vojenskou pomoc.

Podpoře této vlády při vybudování bezpečnostních sil bychom se měli vyhnout – přilili bychom tím jen další olej do ohně. Jakákoliv poskytnutá pomoc musí přinést prospěch všem regionům bez ohledu na jejich náboženskou, etnickou nebo politickou orientaci. Musí být iniciován a podpořen proces usmíření, zahrnující OSN a všechny místní hráče, včetně sousedních států – jako je Írán. Nesmíme poskytnout jednostrannou pomoc vlád proti povstalcům. Operace Atalanta by neměla pokračovat a neměla by být rozšířena, zcela určitě ne na hlavní území Jemenu, protože to by jen sloužilo geostrategickým zájmům západních průmyslových států.

Všechno naše úsilí bychom také měli zaměřit na zajištění toho, že EU nebude následovat zcela chybnou strategii USA zaměřenou na eskalaci v Jemenu.

  Fiorello Provera, jménem skupiny EFD. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, spíše než novou oblastí terorismu, jak to někdo přezdívá, je Jemen zemí nejisté stability.

Ústřední vláda nemá dostatek kontroly nad územím a propustnost hranic dovoluje růst nelegálního obchodování, nekontrolované migrace, pirátství a teroristických aktivit. Reakce na nové výzvy Al-Káidy v Jemenu by ale neměly sestávat jen z vojenského tlaku, ale také z pomoci místním úřadům získat nad územím lepší kontrolu. Opakuji: místním úřadům a nejen vládě.

Stability Jemenu by ale mělo být dosaženo se zřetelem k národnímu a regionálnímu vlastnictví, bez vnucování vnějších nebo předpřipravených řešení, která jsou často v rozporu se situací na místě a jsou odsouzena k neúspěchu. To by umožnilo větší zapojení Rady pro spolupráci v Zálivu, jejíž finanční spoluúčast na místních projektech by byla zásadní. Evropská unie by měla pracovat společně s jejími partnery – Jemenem, skupinou G8 a zeměmi Zálivu – s finančním a rozvojovým přispěním, které by bylo podpořeno jemenskou vládou.

Závěrem ještě dodávám, že politiky, které jsou skvělé, ale dlouhodobé, by měly být doprovázeny okamžitou výraznou pomocí zaměřenou na bezpečnost a kontrolu nad územím, bez níž riskujeme neúspěch jemenského státu a obrovský nárůst terorismu v této oblasti.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Paní předsedající, je dobře známo, že je Jemen v současnosti semeništěm islámských extrémistů, zemí zasaženou chudobou s nevýkonnou bezpečností a vysokou hustotou zbraní, která je zmítána konflikty a trpí akutním nedostatkem vody. Je zemí, kde vláda patrně nemá zcela pod kontrolou ani hlavní město.

Jemen se tak ocitl v centru pozornosti boje proti terorismu a je tak další zemí, v níž přítomnost radikálních islamistů je nešťastným důsledkem selhání minulé politiky USA. To bychom měli mít při rozpravě na paměti, vedle přeletů CIA, tajných vězení a katastrofálních následků kampaní USA až na Blízkém východě.

Podle mého názoru by bylo naivní dělat rovnítko mezi terorismem a chudobou, stejně jako by bylo nezodpovědné, abychom umožnili, aby nám USA diktovaly svou politiku a důvěřivě věřili, že jen zvýšená vojenská pomoc Jemenu tam může vyřešit problémy. Prezident diktátor celkem rád přijímá západní válečné miliony, ale v minulosti se občas uchýlil k islamistům, aby trvale umlčel oponenty režimu.

Samozřejmě nemůžeme nečinně stát a pozorovat tuto zemi, jak se přeměňuje z útočiště džihádistů, čímž byla doposud, na jejich operační a výcvikovou základnu. Je zde také jasná potřeba prodiskutovat, jak zlepšit rozvojovou pomoc, i kdyby jen proto, aby byla část džihádistických rekrutů vyjmuta z rovnice.

A konečně, EU nesmí dovolit, aby jí byla vnucena pozice pokladníka USA. Naopak musí Unie zaujmout místo nestranného makléře, aby navodila dialog a vydláždila cestu dlouhodobému politickému řešení.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Paní předsedající, mám krátkou poznámku a dvě otázky na baronku Ashtonovou. Zdá se, že EU nyní stojí tváří v tvář dilematu. Na jedné straně musíme podpořit robustnější opatření proti teroristům, kteří pro bezpečnost evropských občanů představují přímé nebezpečí. Různé islamistické extrémistické skupiny v Jemenu jsou aktivnější než kdykoliv předtím a Al-Káida vidí v Jemenu jednu ze svých nejdůležitějších oblastí pro plánování útoků na západní cíle a pro výcvik milicí a možných sebevražedných atentátníků.

Neúspěšná operace proti letadlu Northwest Airlines je nejnovějším příkladem nebezpečí, před nímž stojíme. Na druhé straně bychom měli vědět, že jemenské orgány byly více než jednou obviněny lidskoprávními organizacemi z mučení, nelidského zacházení a nezákonných poprav. Svévolná věznění občanů a domovní prohlídky jsou běžné a nutnost bojovat proti terorismu byla zmiňována jako hlavní výmluva pro takové nezákonné aktivity.

V této souvislosti, baronko Ashtonová, a s odkazem na závěry Rady o Jemenu, jakou pomoc nabízí EU Jemenu pokud jde o boj s terorismem? Dále je EU toho názoru, že pro krizi v této oblasti neexistuje vojenské řešení. Zároveň Washington podepsal smlouvu s jemenskými úřady o užší vojenské spolupráci. Ocenila bych tedy váš názor a stanovisko Evropské unie k rozhodnutí Američanů aktivněji se v Jemenu angažovat při boji s teroristy, zejména podepsáním smlouvy o vojenské rozvědce a výcviku.

  Richard Howitt (S&D). – Paní předsedající, vítám dnešní rozpravu v předstihu před Radou pro zahraniční věci, která se uskuteční příští týden, a konferencí v Londýně, kterou svolává Gordon Brown.

Naše pozornost je možná generovaná pokusem o bombový útok na letadlo. Dnes také apeluji na to, aby byla věnována mezinárodní pozornost úsilí osvobodit britského inženýra, Anthonyho S., a pět dalších evropských rukojmí, kteří pracovali v místní nemocnici v Jemenu a kteří byli uneseni loni v červnu.

Naše budoucí práce by ale měla uznat nejen vnější, ale i vnitřní potřeby ve vztahu k Jemenu. Bojovat s úrovní podvýživy, která přesahuje některé sub-saharské africké země, jako je Nigérii a s porušováním lidských práv, jak právě řekla paní Andrikienė, v zemi, která zaujímá 11. pozici ve světě v počtu poprav, a to včetně dětí. Abychom tedy, jako mezinárodní společenství, nečekali až se teroristé do země nastěhují ještě předtím, než se začneme zabývat otázkami kapacit, správy a rozvoje v nestabilních zemích našeho světa.

Vítám dnešní oznámení vysoké představitelky týkající se pomoci a žádám ji, aby zajistila, že se schůzky příští týden budou zabývat konkrétními závazky zaměřenými na přidělení finančních prostředků na pomoc Jemenu, od všech zúčastněných, v době, kdy společná výzva OSN pro tuto zemi generovala méně než 1 % potřebných prostředků. Zastávám stejný názor jako paní Brantnerová, že schůzky budou usilovat o příměří a možná i mírovou konferenci o nejnovějším kole bojů s kmenem Houthis na severu a že zajistí humanitární přístup do regionu. Aby zajistila, že příjmy této země z ropy budou investovány do ekonomického a sociálního rozvoje ve prospěch lidu země. Že by Evropa měla spolupracovat na nalezení trvalého řešení jemenských vězňů, největšího kontingentu, který zůstal v Guantánamu.

Opravdu ale doufám, že vysoká představitelka prozkoumá možnosti společného projektu EU a Rady pro spolupráci v Zálivu v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky zaměřeného na školení bezpečnostního sektoru v Jemenu, v tom je naše úsilí vysoce důležité, a to v mnoha zemích.

A konečně, Bin Ládinové mohou pocházet z vesnice Al-Rubat v Jemenu, ale je to absence mezinárodního zapojení, která umožnila, že se tolik mladých lidí této země v jeho jménu radikalizovalo. K čemu nyní musí dojít je mezinárodní zapojení.

  Charles Goerens (ALDE). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, pokus o útok stačí k tomu, aby byl odstraněn jakýkoliv pocit triviálnosti z potvrzení práva našich spoluobčanů na bezpečnost. Ochrana našich společností nám navíc ukládá neustále hledat rovnováhu mezi bezpečností a svobodou.

Právo na ochranu, zejména před teroristickým útokem, je stanoveno článkem 188r Lisabonské smlouvy, konkrétně pak jejím článkem 4, který poskytuje Evropské unii a členským státům pravomoci efektivně jednat. Ten samý odstavec objasňuje, že Evropská rada musí provádět pravidelné vyhodnocení hrozeb, před nimiž Evropská unie stojí. Rád bych paní Ashtonovou požádal, aby mi objasnila, zda a do jaké míry Evropská unie a její členské státy v souladu s tímto ustanovením jednají.

Z jejího pohledu, může jí spolupráce uvnitř Evropské unie umožnit zamezení selháním, kterých se dopustila zpravodajská služba USA, a které vyplynuly na povrch v případě nedávného pokusu o útok na let číslo 253 z Amsterdamu do Detroitu, tak, aby se to nemohlo stát v Evropské unii?

Jedna otázka je v této rozpravě naprosto ústřední: byly všechny evropské zpravodajské služby obeznámeny se jménem podezřelého teroristy, které měla Evropská zpravodajská služba k dispozici? Pokud ne, jaké závěry z toho hodlá vyvodit? Myslí si v současnosti, že úroveň koordinace a výměny informací mezi zpravodajskými službami je dostatečná na to, aby bylo možné vyloučit podobná selhání v Evropské unii?

Považuje vysoká představitelka kapacity zpravodajských služeb členských států za natolik dostatečné, aby mohly spolupracovat v duchu solidarity podle článku 188r?

Samozřejmě občané mají právo vyžadovat bezchybné sledování teroristických hrozeb. Těžko by chápali, jak je možné, že na jedné straně Evropská unie posílá do Spojených států stále více osobních údajů přes systém SWIFT a na druhé straně má ta samá Evropská unie nedostatky v oblasti prevence a zpravodajství.

  Geoffrey Van Orden (ECR). – Paní předsedající, bohužel Jemen již dávno získal rysy teroristického inkubátoru a léta této skutečnosti nebyla věnována řádná pozornost. Konflikty, nezákonnost a korupce jsou hluboce zakořeněny.

Mimochodem stojí zato připomenout, že důvodem, proč britské jednotky začátkem 19. století vstoupily do Jemenu byla nutnost skoncovat s pirátstvím v Adenském zálivu a že v tomto byly zhruba jedno století velmi úspěšné. V minulých letech se Jemen stal inkubátorem teroristických buněk a odkud byl terorismus exportován do dalších zemí. Teroristické skupiny jsou experty na využití možností, které poskytují neúspěšné státy. Musíme pomoci s tímto bojovat.

V této chvíli Velká Británie poskytuje pomoc nepřiměřeně. Doufám, že konference v Londýně povzbudí další země, aby udělaly více, včetně Evropské unie a souhlasím, že i další země regionu.

Samozřejmě nemůžeme doufat, že potlačíme terorismus kdekoliv se objeví, a to znamená, že musíme zlepšit bezpečnost našich vlastních zemí a že musíme mít účinnější kontroly na našich vlastních hranicích. Pochybuji, že je EU v tomto dostatečně motivována, takže každá naše země si musí sama udělat doma pořádek.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL) . – (EL) Paní předsedající, lid Jemenu je obětí imperialistického konfliktu a vměšování. Imperialistické mocnosti, jak věřím, podporují v této zemi etnické, rasové a náboženské boje. Po léta se často uchylovaly k vojenské síle. Podkopávají poklidné řešení sporů, aby mohly kontrolovat zásoby energií a energetické rozvody v oblasti.

Vývoj v této zemi byl vždy výsledkem imperialistické volby politiky NATO a politiky podpory hluboce reakčního režimu v této zemi, jenž je proti občanské společnosti. S obrovským nárůstem finanční a vojenské pomoci ze strany Spojených států pod záminkou boje s Al-Káidou, spolu s označením Jemenu jako země, která ukrývá teroristy, bombardováním oblastí země saudskými jednotkami, s pomocí USA, a přítomností zahraničních jednotek, je možné, že se bude otevřená imperialistická intervence vyhrocovat. Je to zřejmé z hysterie, která propukla po pokusu o teroristický útok na letadlo společnosti Delta. Věřím, že lidé budou reagovat vystupňováním boje proti represivním opatřením a imperialistickým zásahům proti nim.

  Andrew Henry William Brons (NI). – Paní předsedající, jak by řekla fiktivní Lady Bracknellová, dopustit se jedno velké chyby v muslimském světě je nešťastné, dopustit se ale chyb dvou už vypadá jako nedbalost.

Udělat tři a více už je známkou hlouposti, nepříčetnosti nebo promyšleného páchání škod. Jemen je nyní označován jako nový Afghánistán. Jednotky Spojených států jsou zde již rozmístěny jako poradci. Jak dlouho bude trvat než Spojené státy a jejich spojenci, včetně Británie, zde rozmístí pozemní jednotky proti Al-Káidě?

Co by vlastně Západ měl udělat, aby této hrozbě zabránil? Především by měl zastavit války v muslimských zemích, jež zabíjejí západní jednotky, zabíjejí civilisty a radikalizují mladé Muslimy doma i v zahraničí. Měl by odvést jednotky domů, aby zde pracovaly na domácí bezpečnosti a chránily naše obyvatelstvo a infrastrukturu.

Měl by vyvinout skutečně neutrální politiku vůči Blízkému východu a opustit partizánskou politiku USA a měl by zastavit přistěhovalectví z muslimských zemí a povzbudit radikální Muslimy na Západě, aby pochopili, že by byli šťastnější, kdyby žili mezi svými vlastními souvěrci.

  Angelika Niebler (PPE). – (DE) Paní předsedající , baronko Ashtonová, dámy a pánové, v průběhu posledních měsíců se podmínky lidí stejně jako celková politická a ekonomická situace v Jemenu dramaticky zhoršila. My Evropané proto musíme učinit vše, co je v našich silách, aby se země konečně stabilizovala.

Vysoká představitelko, mohu vás prosím požádat, abyste zabránila tomu, že se Jemen stane druhým Afghánistánem? Musíme učinit vše pro boj proti mezinárodnímu terorismu. Toho ale budeme schopni dosáhnout pouze tak, když zároveň podpoříme mírový proces v Jemenu. Musíme v regionu dosáhnout míru a musíme podpořit mírové úsilí tamní vlády. Jemenské vládě by se také mělo opět připomenout, že musí zajistit, aby v Jemenu neexistovala diskriminace – jen pak tam může být mír. Mír vyžaduje demokratické struktury, které dodržují práva menšin. To je naše evropská cesta a může se lišit od jiných cest. Žádám vás ve vaší nové úloze, abyste nešetřila úsilím a šla touto evropskou cestou s námi.

Bez politické stability Jemen nemá šanci. S politickou stabilitou se může místní hospodářství zotavit, pak může být rozvinuto hospodářství a lidé získají vyhlídky. Žádám vás, abyste na tomto cíli tvrdě pracovala. Také vás žádám, abyste využila svého vlivu na zajištění toho, aby pomocné jednotky poskytovaly humanitární pomoc. V Jemenu je přes 130 000 uprchlíků ze Somálska. Situace na místě je strašná. Vkládám ve vás všechny naděje, baronko Ashtonová, a očekávám, že zde použijete svého vlivu. Zastaňte se také, prosím, šesti rukojmí, evropských občanů – jednoho Brita a pěti Němců – kteří jsou v Jemenu zadržováni jako rukojmí. Možná je také pomůžete osvobodit. Mnohokrát vám děkuji.

  Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Souhlasím s Komisí a kolegy poslanci, kteří řekli, že je situace v Jemenu napjatá. Země je vyčerpaná a zchudlá nekonečnými partizánskými válkami a separatistickými boji a lidé trpí krajní chudobou. Taková hospodářská a politická nestabilita již vzbuzuje obavy v sousedních zemích Arabského poloostrova a ohrožuje nejen regionální, ale také celosvětovou bezpečnost. Zprávy o nedávném zesílení aktivit teroristických skupin jsou znepokojující. Připomeňme si neúspěšný pokus vyhodit letadlo letící do USA do povětří, stejně jako hrozby namířené proti velvyslanectvím v Jemenu. USA již oznámily, že budou situaci v této zemi věnovat zvláštní pozornost. Proto si myslím, že při uplatňování společné zahraniční politiky je povinností Evropského parlamentu, Evropské komise a dalších institucí, a to zejména po vstoupení Lisabonské smlouvy v platnost, přijmout společná a koordinovaná opatření spolu s mezinárodním společenstvím.

  Ivo Vajgl (ALDE). – (SL) Budu mluvit slovinsky, takže prosím poslouchejte překlad. Jemen je zemí, kterou trápí náboženské a kmenové konflikty a chyby, které způsobily minulé koloniální politiky a politiky USA. Jak již někteří kolegové poslanci řekli, zabýváme se zde zaprvé Blízkým a Středním východem, nestabilním regionem, regionem zmítaným nevyřešenými problémy a zadruhé samozřejmě matkou všech konfliktů, izraelsko-palestinským konfliktem.

Jemen představuje všechny tyto problémy a neměli bychom se oddávat klamnému dojmu, že se jedná o místní problém. Jemen se potýká s občanskou válkou, pevnostmi Al-Káidy, slabým státem, chabými zpravodajskými službami, nevýkonnou bezpečností a s ozbrojenými vojenskými silami. Co můžeme od konference v Londýně očekávat?

Paní vysoká představitelko, podle mého názoru bude nejtěžší formulovat holistický přístup, přičemž to je přesně to, co musíme přijmout. Jen takový přístup vyřeší problémy Jemenu. Potřebujeme ekonomický a rozvojový přístup a musíme Jemenu nabídnout takový typ pomoci, který mu pomůže vybudovat svůj stát a administrativní kapacity.

Jsem ale toho názoru, že druhá zpráva, kterou bych chtěl, abyste paní Ashtonová přednesla, nás nesmí svádět k tomu – nenechme se mýlit – že se jedná jen o další problém, který může být řešen vojenskými prostředky. Obávám se, že existuje hodně znamení, zejména ve světových médiích, o tom, že se připravujeme na novou frontovou linii, na nový ozbrojený konflikt. To by bylo to nejhorší, co by se mohlo v Jemenu stát a co by pravděpodobně ještě více zhoršilo vztahy v celém regionu. Již jsme se dost poučili z vojenských dobrodružství, jichž jsme byli svědky, od Blízkého a Středního východu po Afghánistán a pár dalších míst.

  Struan Stevenson (ECR). – Paní předsedající, předtím jsme diskutovali o zhoršující se lidskoprávní situaci a surovém fašistickém režimu v Íránu. V rozpravě jsme slyšeli, jak mulláhové vyvážejí terorismus do Palestiny a Libanonu a jak vyvážejí svůj hnusný druh teroru do Jemenu.

Koncem října představitelé Jemenu oznámili, že zadrželi loď z Íránu naplněnou zbraněmi. Zadrželi pět íránských instruktorů. Zbraně a instruktoři byli určeni povstalcům z kmene Houthi.

Írán je mistrem v boji v zastoupení; bojoval tak v Palestině a v Libanonu. Nyní chce rozdmýchat takový regionální konflikt se Saudskou Arábií, kde převažují sunnité. Paní baronce Ashtonové bych řekl, že pokud bude jednat rozhodně s Íránem, vyřízne většinu zhoubného nádoru, jenž ohrožuje Blízký východ.

  Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Paní předsedající, vysoká představitelko, dámy a pánové, vážná politická, hospodářská a sociální krize v Jemenu je spojena s přítomností Al-Káidy na jeho území a představou džihádu, jenž ho motivuje.

Jemen je jednou z nejchudších zemí na světě a řízení vnitřních konfliktů je plný problémů díky náboženskému původu konfliktu mezi šíitskými a sunnitskými menšinami. Jak návrh na usnesení zdůrazňuje, pomoc, spolupráce a podpora realizace programů sociální pomoci jsou důležité. Měli bychom ale také zdůraznit rizika, jímž se Západ vystavuje, pokud se nebude jasně a s rozhodností zabývat bezpečnostními problémy.

Důvody, které pohánějí teroristy k tomu, aby si opatřili vojenský výcvik a školení v mučednických skutcích, jsou výsledkem ideologie džihádu, která se začíná rozšiřovat a zakotvovat také na africkém kontinentě, částečně z důvodu lhostejnosti a povrchnosti, s jakou mezinárodní společenství zacházelo, nebo spíše nezacházelo s Al-Káidou a jejími buňkami v Somálsku a Súdánu, stejně jako v Jemenu .

Měli bychom si uvědomit vztah příčiny a následku mezi přítomností teroristů v Jemenu a počtem činů na destabilizaci Somálska, což je pěšák kontrolovaný silami Al-Káidy v Jemenu. Tyto nezávisí tolik na Wahhabi ze Saudské Arábie jako na ajatollázích z Íránu, od nichž získávají zbraně a peníze. Podpora Jemenu nemůže být odloučena od otázky bezpečnosti.

  Arnaud Danjean (PPE). – (FR) Paní předsedající, paní Ashtonová, správně jste zdůraznila, že v Jemenu je důležité co do podmínek priority bezpečnosti ukončit vnitřní konflikty, které v té zemi existují. Nesmíme zaměňovat příčiny za následky a aniž bychom snižovali teroristické nebezpečí, hlavním důvodem nestability v Jemenu není terorismus. Terorismus vzniká, protože zde existuje nestabilita díky vnitřním konfliktům. Z tohoto pohledu by mělo být prioritou Evropské unie v Jemenu povzbudit a podporovat stávající úsilí o zahájení národního dialogu s prezidentem Salehem.

Na regionální úrovni existují – jak nám bylo právě připomenuto – vazby mezi somálskou krizí a krizí na Somálském poloostrově. Existují zde značné migrační proudy, ale také pašování zbraní a pohyb džihádských bojovníků mezi Jemenem a Somálskem. V tomto ohledu bych rád věděl, jak je na tom Evropská unie co se týče posílení kapacity dohlížet nad pobřežím, což se týká i Jemenu.

  Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Paní předsedající, Jemen je nejchudší zemí arabského světa. Byl jsem v Jemenu před nedávnem a viděl to na vlastní oči. Není pochyb o tom, že je chudoba zdrojem, nebo alespoň faktorem, jenž zesiluje některé z problémů, před nimiž země stojí.

Bohužel v globálním světě se problémy Jemenu stávají také našimi problémy. Vnitřní konflikty, které byly popsány v návrhu usnesení a v průběhu této rozpravy, by měly být řešeny politickými prostředky a strany konfliktu by měly respektovat lidská práva a mezinárodní humanitární právo. Evropská unie by měla usilovat o předejití stupňování současné krize. Rozvojová pomoc, kterou poskytujeme, pokud je účinná a rozumně vynaložená, může být nápomocna k dosažení politické, ekonomické a společenské stability.

Katastrofa ale není daleko. Byl zmíněn nedostatek vody, stejně jako snižující se zásoby ropy, ale existuje zde také problém zneužívání katu 90% Jemenců,, halucinogenního narkotika, které nahrazuje jiné plodiny. Například Jemen dříve vyvážel kávu, ale nyní už nemůže, protože je místo ní pěstována tato rostlina.

Vláda v Jemenu a mezinárodní společenství nesmí přijímat jen náhradní opatření, protože čelí strukturálním problémům, a i kdybychom mohli zastavit Al-Káidu v Jemenu, problémy se vrátí, pokud neodstraníme příčiny.

  Marietta Giannakou (PPE). – (EL) Paní předsedající, jak jsme již slyšeli a jak si všichni uvědomujeme, situace v Jemenu je z hlediska sociálního a ekonomického i pohledu sociální soudržnosti drastická. Země nemá vodu, zásoby ropy se vyčerpávají a obyvatelé pěstují drogy.

Přesně takový byl Afghánistán před 26 lety, kdy v této sněmovně – myslím staré sněmovně Evropského parlamentu – jsme v průběhu rozpravy o zprávě o omamných látkách vytvořili opatření pro budoucnost Afghánistánu. Pokud zrovna neexistuje intervence rozvojového typu, a pokud OSN není povolena stálá přítomnost na všech úrovních, Jemen se určitě ocitne v téže situaci jako je dnes Afghánistán s neřešenými problémy.

Neexistuje mnoho způsobů, jak bojovat proti terorismu, a ten, který používá Západ, k nim jistě nepatří. Jediným způsobem, jak pomoci této zemi, aby se nestala základnou Al-Káidy, je její dohoda se všemi arabskými zeměmi, nejen Saudskou Arábií a samozřejmě se musíme vynasnažit pomoci této zemi, aby opustila kmenovou filosofii a občanský boj a usilovala o demokratická práva.

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) Neúspěšný bombový útok z 25. prosince na palubě letu z Amsterdamu do Detroitu jen posloužil k odhalení důležité skutečnosti. Zaměřil pozornost mezinárodního společenství na závažnost situace v Jemenu, protože jak je dobře známo, v této zemi neprobíhá jen jeden, ale tři konflikty. Kromě boje, který zahrnuje separatistické hnutí na jihu, konflikt v provincii Saada na severu byl znovu zažehnutý útokem, který zhruba před šesti měsíci zahájily vládní jednotky proti šíitským povstalcům Al-Huthi, a byly podniknuty letecké útoky na základny Al-Káidy.

Humanitární situace, jak bylo rovněž řečeno generálním tajemníkem Spojených národů dne 5. ledna, je hluboce znepokojující a hrozí, že se ještě zhorší, pokud žádný z těchto konfliktů neskončí. Když se dívám směrem k mezinárodní konferenci, která se koná příští týden v Londýně, věřím, že Evropská unie musí podpořit koordinovanou odpověď, aby byla zajištěna stabilita této země, což by mohlo přispět i k mezinárodní bezpečnosti.

Podle mého názoru vede cesta ke sjednocenému, stabilnímu a demokratickému Jemenu přes návrh důsledného plánu na zesílení jak vojenské tak ekonomické pomoci, přes boj s terorismem, jenž musí být podpořen specifickými opatřeními, které pomohou hospodářskému rozvoji této země. Děkuji vám.

  Alf Svensson (PPE). – (SV) Jemen není jen bezpečným útočištěm Al-Káidy. To bylo jasně v rozpravě vysvětleno. Země by se mohla snadno vyvinout v bojiště dvou hlavních sil regionu: Saudské Arábie a Íránu. Jemenská vláda opakovaně obvinila Írán z podpory šíitského povstaleckého hnutí. To Írán odmítá, ale taková obvinění zazněla i v saudských médiích.

Důkaz, který v tomto ohledu bývá citován, zahrnuje prohlášení jemenské vlády, že v říjnu 2009 zastavila íránskou dodávku zbraní určenou povstaleckému hnutí a také skutečnost, že v uplynulých měsících se íránská státní média daleko intenzivněji a benevolentněji zabývala bojem povstaleckého hnutí Shia. Od 4. listopadu 2009, kdy Saudská Arábie zahájila útok, zahynulo v Jemenu v konfliktu s povstalci 82 saudských vojáků.

Jak bylo zdůrazněno, Jemen je nejchudší zemí arabského světa – ale je také sevřen mezi velkými hráči regionu, Íránem a Saudskou Arábií. Zajímalo by mě, zda toto může paní Ashtonová potvrdit a provést také analýzu situace?

  Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Paní předsedající, rád bych souhlasil s hodnocením situace, kterou představila paní Ashtonová. Máte pravdu, paní Ashtonová, že pokud chceme změnit situaci v Jemenu, potřebujeme k tomu jak humanitární, tak vojenská opatření. Pokud má být rozsah opatření široký, vyžaduje také koordinaci, protože nejen Evropská unie je odpovědná za zlepšení situace v Jemenu. Existuje řada dalších takových institucí. V souvislosti s tím bych rád položil tuto otázku: nemyslíte si, že by práce OSN a Evropské unie na humanitárním poli měla být lépe koordinována? V oblasti vojenských záležitostí a rekognoskace potřebujeme lepší spolupráci s NATO a zpravodajskými službami – mám na mysli zejména zpravodajské služby konkrétních zemí. Tato opatření musejí být lépe koordinována, protože se pak stanou výrazně účinnějšími.

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, má otázka se týká způsobů spolupráce, které bychom jako Evropská unie podle vás měli v Jemenu rozvinout, například v oblasti malých a středních podniků, nebo třeba v oblasti dodávek energií a vody, protože komunikace a budování spojení by v budoucnu mohlo hrát zvláštní úlohu. Které programy zde pro vás budou mít prioritu, paní vysoká představitelko?

  Marek Siwiec (S&D). – (PL) Paní předsedající, předseda Evropského parlamentu téměř musel vyjádřit soustrast rodinám až 300 obětí, které byly na palubě letu z Amsterdamu do Detroitu. Učinil by tak včera. Nestalo se tak náhodou. Tato dramatická událost byla nezbytná, aby svět objevil problém Jemenu – nového zdroje terorismu.

Stojíme bezmocní, konfrontováni se situací, před níž jsme již jednou stáli v Afghánistánu. Stojíme bezmocní před tím, co se dnes děje v Jemenu a Evropa a tato budova je plná zavádějících hlasů obhájců lidských práv, jímž bylo líto vězňů na Guantánamu. Tito vězni byli propuštěni a nyní opět organizují útoky. Znovu budou lidé umírat a znovu budeme říkat, že jsme bezmocní.

Chci plně podpořit to, co řekl pan Zemke – bez vojenské spolupráce, bez výzvědné spolupráce a bez spolupráce institucí, jejichž úlohou je pronásledovat terorismus, ohrožujeme zdraví a životy našich občanů.

  Catherine Ashton, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku /místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, opět zde máme důležitou a širokou rozpravu o oblasti světa, na níž jsme se několik let zaměřovali. Předestřela jsem skutečnost, že v průběhu období 2007 – 2010 bylo Komisí vynaloženo 100 milionů EUR na podporu a podobný objem bude vynaložen v budoucnu, jedná se opět o oblast, kde přemýšlíme o důležitosti udržitelného as koordinovaného úsilí, jak mnoho poslanců zdůraznilo.

Myslím, že poznámky paní Salafrankové na začátku zachytily a odrazily v řadě příspěvků to, jak můžeme zajistit, že naše koordinace bude účinná pokud jde o bezpečnost politickou a ekonomickou shodu, abychom se zabývali problémy, před nimiž tato země stojí. Paní Giannakou vznesla otázku ubývajících vodních zdrojů a ubývající vody; myslím, že je Jemen první zemí, kde voda dojde do roku 2015, což je něco, co je nutné vnímat jako skutečnou a významnou výzvu.

Abychom toto mohli řešit, musíme brát v úvahu integrovaný přístup; řada poslanců vznesla dotaz, jakou bychom měli přijmout strategii. Dovolte mi, abych se pokusila nastínit několik z klíčových prvků: především otázka bezpečnosti a opatřením proti terorismu. Jak se blíží schůzka v Londýně, musíme na tomto účinně spolupracovat, otázka vznesená řadou poslanců: musíme dát dohromady balík pomoci a zaměřit se na práci, kterou již děláme, například v misi Atalanta u pobřeží a na její důležitost.

Otázku zlepšení dohledu nad pobřežím právě zkoumáme; je to předmětem diskuse, kterou jsem nedávno měla s ministrem obrany Španělska, abychom zjistili, co lze ještě udělat pro lepší koordinaci a efektivitu pobřežní bezpečnosti, když vezmeme v úvahu délku pobřeží a velikost oblasti, kterou je nutné pokrýt.

Myslím také, že jsme popsali komplexní přístup k tomu, jak navzájem propojit rozdílné prvky a zapojit sousedy Jemenu. Paní Brantnerová, zmínila jste konkrétně Radu pro spolupráci v Zálivu. Souhlasím: velmi důležitou součástí toho, jak se snažíme řešit tuto oblast je spolupráce se sousedy v regionu a doufám, že schůzka v Londýně svede dohromady klíčové členské státy z oblasti, kteří nám mohou pomoci.

Schůzka v Londýně je samozřejmě příležitostí spojit síly a promyslet to i se Spojenými státy a dalšími. Angažujeme se společně se Spojenými státy. Není pravdou, že je jejich přístup omezen jen na boj s terorismem: také podporují a souhlasí s tím, co popisujeme jako přístup zaměřený na příčiny, tedy opět směs věcí, které musíme udělat, abychom zajistili této zemi pomoc.

Abych odpověděla na specifickou otázku bezpečnosti, neformální schůzka vnitřních záležitostí EU se tento víkend koná ve Španělsku. Má zde být americký partner, abychom prodiskutovali body, které poslanci vznesli.

Souhlasím s poznámkou, že se nejedná o vánoční stromek nebo seznam přání. Musíme být velmi selektivní v tom, o čem jsme přesvědčeni, že jsme schopni udělat, aby došlo ke změně; pomoci Jemenu, aby měl ten druh vnitřního dialogu, jenž potřebuje, aby mohl pomoci lidem a pokusit se vyřešit některé z konfliktů, které se v té zemi vyskytují, bude podle mého názoru stejně významné, jako cokoliv dalšího, co děláme.

Co se týče správného druhu podpory, myslím, že nástroje stability mohou být také vhodně použity na poskytnutí pomoci, ale nejedná se o náhražku a nikdy nemůžou nahradit snahu podpořit vládu v tom, aby vedla vnitřní dialog, který mohou vést jen oni sami. Partneři se v Jemenu musí zapojit, aby byli schopni se zabývat problémy, které mají pro to největší důležitost.

Pro mě toto byla velmi užitečná rozprava, jsem za ni velmi vděčná, protože mi pomáhá sestavit si v hlavě body, které vezmu k projednání na Radu zahraničních věcí a pak do Londýna, kde se zapojím, jak jsem uvedla, a s vládou prodiskutujeme všechny prvky, kde můžeme poskytnout trvalou pomoc zaměřenou na hospodářský rozvoj země, na řešení boje s terorismem, a také na otázky pomoci ze sousedství.

Myslím, že závěrem je zde bod týkající se vážné situace rukojmích, což bylo několikrát vzneseno: šest rukojmích, jeden Brit a pět Němců včetně několika velmi malých dětí, které byly s německou rodinou vzaty jako rukojmí. Vím, že pan ministr Westerwelle, německý ministr zahraničních věcí, byl nedávno v Jemenu. Hovořili jsme o tom spolu tento týden a naše myšlenky vždy budou věnované rukojmím, kteří v současné době trpí. Všechny tyto otázky vezmeme na schůzku do Londýna a jsem váženým poslancům velmi vděčná, že tato důležitá témata nadnesli.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v průběhu prvního dílčího zasedání v únoru.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Dlouho jsme měli možnost vidět sbližování silných geostrategických zájmů v obrovské oblasti zahrnující Střední a Blízký východ, střední Asii a severní Afriku, včetně Rudého moře a Adenského zálivu, kde má Jemen strategickou pozici (vedle Somálska). Tyto zájmy jsou v narůstající míře hájeny vojenskými prostředky a s vzrůstající agresivitou. Současná situace v Jemenu a hrozné utrpení, jemuž je jeho lid vystaven, by mělo být podrobeno analýze ve světle této situace. Musí být pochopeno a odpovídajícím způsobem odsouzeno rostoucí vojenské zapojení USA a EU v regionu. Jeho brutálním a nechutným projevem, který důrazně odmítáme, bylo bombardování údajné teroristické základny Al-Káidy americkými střelami s plochou dráhou letu, které údajně skončilo desítkami civilních obětí. Skutečné řešení těchto komplexních problémů a nebezpečí, které ohrožují lidi v regionu, musí přijít skrze odzbrojení, respektování národních zákonů a suverenity lidu a skutečnou spolupráci zaměřenou na vyřešení hlubokých sociálních problémů, s nimiž se potýkají.

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Paní předsedající, co se týče bezpečnosti a hospodářské a politické stability v Jemenu, tedy problému, který se v poslední době vyvstává poměrně často, rád bych jako člen Delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Arabským poloostrovem, vyjádřil své znepokojení. Jemen, jenž je nejchudší zemí arabského světa, se stal předmětem zvláštního zájmu teroristických skupin, které využily jeho slabosti a proměnily ho na základu teroristických útoků daleko za jeho hranicemi. Podle pozorovatelů je Jemen ohrožen rozpadem, a to v důsledku šíitského povstání na severu, separatistickým hnutím na jihu a teroristickými aktivitami Al-Káidy.

Proto vyzývám k posílení bilaterálních vztahů s Jemenem a k navržení plánů na co nejúčinnější způsob, jak zlepšit bezpečnost a politickou situaci, a to zejména vzhledem k zvláštní schůzce zabývající se tímto tématem, jíž pořádá Gordon Brown dne 28. ledna v Londýně.