Πρόεδρος. - Το επόμενο σημείο της ημερήσιας διάταξης είναι η συζήτηση σχετικά με την προφορική ερώτηση προς την Επιτροπή όσον αφορά την ευρωπαϊκή στρατηγική για την περιοχή του Δούναβη την οποία κατέθεσαν οι βουλευτές Silvia-Adriana Ţicău, Brian Simpson, János Áder, Hannes Swoboda, Eva Lichtenberger, Michael Cramer, Saïd El Khadraoui, Mathieu Grosch, Iuliu Winkler, Victor Boştinaru, Ioan Mircea Paşcu, Marian-Jean Marinescu, Ivailo Kalfin, Norica Nicolai, Dirk Sterckx, Csaba Sándor Tabajdi, Michael Theurer, Ismail Ertug, Inés Ayala Sender, Jiří Havel, Edit Herczog, Stanimir Ilchev, Iliana Malinova Iotova, Jelko Kacin, Evgeni Kirilov, Ádám Kósa, Ioan Enciu, Eduard Kukan, Gesine Meissner, Alajos Mészáros, Nadezhda Neynsky, Katarína Neveďalová, Daciana Octavia Sârbu, Vilja Savisaar, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Peter van Dalen, Louis Grech, Corina Creţu, George Sabin Cutaş, Vasilica Viorica Dăncilă, Cătălin Sorin Ivan, Tanja Fajon, Kinga Göncz, Antonyia Parvanova, Adina-Ioana Vălean, Rovana Plumb (O-0150/2009 - B7-0240/2009).

  Silvia-Adriana Ţicău, Autor. − Mulţumesc tuturor colegilor care mi s-au alăturat în iniţiativa de a avea această dezbatere în plenul Parlamentului European, dezbatere ce va fi urmată de votul de mâine pe rezoluţia comună.

Regiunea Dunării prezintă o importanţă deosebită pentru Uniunea Europeană, atât prin numărul mare de ţări străbătute, cât şi prin ieşirea directă la Marea Neagră. Împreună cu Rinul şi canalul Main, Dunărea leagă Marea Nordului şi portul Rotterdam, cel mai mare port al Uniunii Europene, de Marea Neagră şi portul Constanţa, al zecelea mare port al Uniunii Europene.

Recunoscând importanţa regiunii Dunării, Consiliul European din iunie 2009 a cerut Comisiei să elaboreze, până la sfârşitul anului 2010, o strategie a Uniunii Europene pentru regiunea Dunării. Solicităm Comisiei să înceapă cât mai curând consultările cu toate ţările riverane Dunării şi, urmând modelul Strategiei pentru Marea Baltică, strategia Dunării să fie însoţită de un plan de acţiune şi un program operaţional multianual realizat împreună cu statele participante.

Pentru dezvoltarea regiunii Dunării este esenţială dezvoltarea infrastructurii de transport. Modernizarea porturilor, unificarea sistemelor de navigaţie pe Dunăre, eliminarea blocajelor de pe axa fluvială Rin/Meuse - Main - Dunăre pentru ameliorarea condiţiilor de navigaţie, asigurarea intermodalităţii în regiune şi creşterea conectivităţii cu Marea Neagră, prin intermediul căilor de trasnport rutier şi feroviar, mă refer la coridoare feroviare de marfă şi trenuri de mare viteză, sunt doar câteva dintre priorităţile de dezvoltare ale transportului din regiune.

Regiunea Dunării joacă un rol important pentru difersificarea surselor de aprovizionare cu energie a Uniunii Europene. Implementarea de proiecte comune în domeniul eficienţei energetice şi al energiilor regenerabile, investiţiile în noile tehnologii şi dezvoltarea întreprinderilor mici şi mijlocii vor contribui la stimularea economiei ecologice în întreaga macroregiune dunăreană.

De asemenea, turismul constituie un instrument important de promovare a creşterii economice în regiune. Nu în ultimul rând, dezvoltarea unor poli de competitivitate, schimburile academice şi culturale vor contribui la coeziunea teritorială în regiunea Dunării.

Regiunea Dunării şi, în special, Delta Dunării cuprinde mai multe zone speciale de protecţie şi zone speciale de conservare în cadrul Natura 2000, fiind un ecosistem unic şi fragil. Protecţia mediului în bazinul Dunării va influenţa în mare măsură dezvoltarea agricolă şi rurală din regiune.

Strategia Dunării va permite, printr-o abordare coordonată, o mai eficientă utilizare şi o mai mare absorbţie a fondurilor europene, fără însă a se limita la acestea. În acest scop, solicităm Comisiei şi statelor membre să utilizeze în 2010 revizuirea la mijloc de termen a perspectivei financiare şi dezbaterile privind viitoarea perspectivă financiară pentru implementarea obiectivelor strategiei Uniunii Europene pentru regiunea Dunării.

Închei spunând că Parlamentul European va fi un partener constant în procesul de dezvoltare şi implementare a strategiei Uniunii Europene pentru regiunea Dunării.

  Olli Rehn, Member of the Commission. − Madam President, I want to thank you for raising this very important issue on the Danube Regional Strategy and also for your broader support for the macro-regional strategies in Europe.

The Commission is working with the countries of the Danube Cooperation Process in this context. This means the following Member States: Germany, Austria, Slovakia, the Czech Republic, Hungary, Slovenia, Bulgaria and Romania. In addition, the following third countries are participating: Croatia, Serbia, Bosnia and Herzegovina, Montenegro, Moldova and Ukraine.

Concerning the state of play at this stage, we have established inside the Commission an inter-service working group of more than 20 directorates-general to indicate the main policy priorities for this strategy. In parallel, the countries of the Danube region have each nominated a national contact point, and the first meeting of these contact points has been held with the Member States. A series of events has been planned between February and June this year to create momentum and trigger discussion with the relevant stakeholders. The first such event will be held in Ulm in Germany on 1 and 2 February.

Turning to the future content of the Strategy, I would like to underline that we are, of course, only at the beginning of the process of elaboration and preparation. The content will be discussed in closer detail over the coming months among the countries concerned, the relevant stakeholders, the Commission services and other EU institutions.

Nevertheless, it seems likely that the Strategy will be based on three broad pillars or, in other words, broader policy priorities: firstly, to improve connectivity and environmentally sustainable communication systems; secondly, to protect the environment, preserve water resources and improve risk prevention activities; and thirdly, to reinforce socioeconomic human and institutional development. These three pillars will include a number of concrete actions based on the contributions received from the Member States, stakeholders and from within the Commission.

Finally, let me indicate the next steps. Between now and June we shall continue to gather ideas and proposals from the Member States, from stakeholders and from other interested parties through position papers, meetings, conferences and also a public consultation exercise via the internet. Following that, by September the Commission will prioritise and organise ideas in order to prepare the draft communication on the Strategy and the accompanying action plan. Then, finally, by December the Commission will prepare the adoption of these documents. Therefore, from next year – 2011 – on, we will start setting up the governance systems and concrete implementation of the actions and projects that will have been planned and decided by that time.

Thank you for your attention. I look forward to hearing the points you wish to raise in this debate.

  Marian-Jean Marinescu, în numele grupului PPE. – Grupul PPE acordă o importanţă deosebită strategiei pentru Dunăre. Axa Rin - Main - Dunăre este o punte între est şi vest, între Marea Nordului şi Marea Neagră, are directă legătură cu asigurarea securităţii energetice, deschide drumul către Asia prin Marea Neagră, face legătura inclusiv cu Marea Mediterană.

Ne exprimăm, deci, în favoarea elaborării strategiei pentru Dunăre în decursul acestui an, aşa cum s-a angajat Comisia şi mă bucură din nou reangajamentul Comisarului Rehn şi dorim ca aceasta să fie aprobată însoţită de un plan de acţiune concret, cel mai târziu la începutul anului 2011.

Dintre priorităţile majore care ar trebui urmărite menţionez: asigurarea navigabilităţii pe întreaga axă, în primul rând conexiunea Dunăre - Rin şi uniformizarea sistemelor de navigaţie, modernizarea porturilor fluviale şi dezvoltarea infrastructurilor conexe pentru a deveni sisteme integrate multimodale, utilizarea eficientă a potenţialului energetic al Dunării, dezvoltarea sistemelor de irigaţii pentru prevenirea deşertificării, implementarea unui sistem integrat de monitorizare a cotelor apelor pentru creşterea capacităţii de prognoză, prevenire şi de intervenţie în caz de inundaţii, secetă sau poluare.

Este nevoie de o acţiune concertată, deoarece neimplicarea unui singur stat riveran poate duce la blocarea întregului proces. Este, de asemenea, nevoie de resurse financiare şi de aceea, sper ca noua Comisie Europeană să aibă în vedere acest lucru şi să nu evite finanţările de tip parteneriat public privat.

Dintre toate statele riverane Dunării, România deţine cel mai mare sector. Din acest motiv, România susţine elaborarea cât mai rapidă a acestei strategii care să pună în valoare potenţialul fluviului, esenţial pentru întreaga Europă.

  Constanze Angela Krehl, im Namen der S&D-Fraktion. – Frau Präsidentin! Die Fraktion der Sozialdemokraten unterstützt die Initiative zur Entwicklung einer Donaustrategie. Das ist für uns ein wichtiges Projekt, auch deshalb, weil es die territoriale Kohäsion, die neu im Vertrag von Lissabon enthalten ist, auf beispielhafte Art und Weise stärkt und vielleicht auch die Möglichkeit gibt, deutlich zu machen, was wir unter territorialer Kohäsion verstehen. Ich hoffe, dass Herr Rehn bei den vielen Partnern, die er angesprochen hat, auch meint, dass das Europäische Parlament entsprechend an der Ausarbeitung der gemeinsamen Donaustrategie beteiligt wird. Ich habe das Wort Europäisches Parlament in Ihrer Rede leider nicht gehört, aber wir werden uns entsprechend in die Debatte einbringen. Ich freue mich, dass wir heute eine erste größere Aussprache hier im Plenum des Parlaments durchführen.

Neben der territorialen Kohäsion ist auch wichtig, deutlich zu machen, dass es hier eine grenzüberschreitende Zusammenarbeit gibt, die wir im Bereich der Kohäsionspolitik immer gefordert und unterstützt haben und eigentlich schon in dieser Förderperiode verstärkt haben wollten. Ich hoffe, dass das unter anderem auch mit der Donaustrategie in den nächsten Jahren noch stärker gelingen wird.

Ich möchte darauf hinweisen, dass wir mit der Donaustrategie einen europäischen Mehrwert bekommen werden, der gerade für die Bürgerinnen und Bürger, die in dieser Region leben, wirklich erlebbar ist. Deswegen sollten sie auch direkt bei der Erarbeitung beteiligt werden und ihnen sollte dann auch die Möglichkeit gegeben werden, dieses europäische Projekt zu erleben. Ich würde dringend darum bitten, dass wir die Strategie wirklich nicht mit zu vielen Prioritäten überlasten und überfrachten, sondern dass wir uns konzentrieren. Aus meiner Sicht ist es ganz wichtig, dass wir die vorhanden Ressourcen effizienter nutzen, dass wir beispielsweise Warnsysteme auf- bzw. ausbauen und auch entsprechend vorbereiten, die vor Naturkatastrophen wie Fluten, Überschwemmungen warnen, die aber auch reagieren – bei Industrieunfällen beispielsweise –, die eine Verschmutzung der Donau und der angrenzenden Regionen mit sich bringen. Hier sind gemeinsame Arbeitsfelder vorhanden.

Eine erfolgreiche Donaustrategie und erfolgreiche Projekte in dieser Region können auch in anderen Regionen beispielhaft sein. Ohne dass wir sofort immer eine neue Strategie erfinden, kann das ein Beispiel sein, wirklich Probleme gemeinsam grenzüberschreitend europäisch zu lösen und – wenn es uns gelingt, wirklich auch Drittstaaten in eine solche Strategie einzubauen – auch eine Nachbarschaftspolitik auf den Weg bringen, die für uns alle in der Europäischen Union wichtig ist und gefördert werden sollte.

  Michael Theurer, im Namen der ALDE-Fraktion. – Frau Präsidentin, Herr Kommissar, liebe Kollegen! Die Bedeutung des Donauraums zeigt sich schon daran, dass 80 Millionen Menschen in sechs EU-Mitgliedsländern und in vier Nachbarländern an der Donau wohnen. Hier – 100 km Luftlinie entfernt – im Schwarzwald entspringt die Donau und fließt dann im Delta in das Schwarze Meer. Wir von der ALDE-Fraktion unterstützen deshalb die Forderung nach der Donaustrategie und wir als Parlament setzen hier heute Abend auch einen wichtigen Punkt, indem das Thema Donaustrategie hier auf der Tagesordnung steht.

Zwanzig Jahre nach der Überwindung des Eisernen Vorhangs, nach der Überwindung der Teilung Europas ist die Donau wieder ein Symbol der Vereinigung. Vom Gründungsmitglied der EU Deutschland über Österreich, das 1995 dazukam, bis zu den neuen Mitgliedstaaten in Mittel- und Osteuropa, die 2004 dazukamen, verbindet die Donau auch Nachbarländer wie das Beitrittsland Kroatien und andere Nachbarländer, die eine Beitrittsperspektive wollen. Man kann hier also entlang der Donau die Wiedervereinigung Europas praktisch erlebbar machen.

Jetzt kommt es darauf an, liebe Kolleginnen und Kollegen – und darauf legt die ALDE-Fraktion großen Wert –, dass entsprechende Maßnahmen ergriffen werden, dass die Donaustrategie in der neuen Förderperiode auch zu einem Schwerpunkt der Regionalpolitik gemacht wird. Es gibt viele Ansatzpunkte, was man hier tun kann. Eine Möglichkeit ist, dass kleine und mittlere Unternehmen untereinander verstärkt Partnerschaften schließen.

Es gibt natürlich auch noch große Aufgaben im Bereich der Infrastruktur. Das ist der ALDE-Fraktion ganz besonders wichtig, weil durch die Trennung Europas natürlich die historischen Verkehrsverbindungen unterbrochen waren, nicht modernisiert wurden. Deshalb sind der Ausbau der Donau als Binnenschifffahrtsstraße, die Modernisierung und Verbesserung der Häfen sowie Lückenschlüsse und Durchgängigkeit eine ökologische Art des Verkehrs. Aber auch beim Straßen- und Schienennetz gibt es noch einiges zu tun. Ganz besonders wichtig ist auch, dass wir die Kommunen und Städte, die Gemeinden und die Bürger mitnehmen.

  Eva Lichtenberger, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Frau Präsidentin, Kolleginnen und Kollegen! Eine Entwicklungsstrategie für die Donau ist sehr zu begrüßen und ist auch sehr wichtig. Sie ist auch eine sehr anspruchsvolle Aufgabe, die sich nicht vergleichen lässt mit all dem, was wir bis jetzt in der Regionalentwicklung zu tun hatten. Denn die Donau ist eben nicht nur ein Wasserweg, sie ist keine Straße. Die Donau ist ein Naturjuwel. Ich weiß, das hören viele von Ihnen nicht gerne, aber es ist in dieser Existenz als Naturjuwel ja auch ein Hoffnungsgebiet für einen nachhaltigen und modernen Tourismus, den man vor allem im Donaudelta, aber auch entlang der attraktiven Flussstrecken durchaus positiv mit Klein- und Mittelbetrieben entwickeln kann und könnte.

Die Donau hat eine ganz spezielle Flusscharakteristik – das muss auch einfach klar sein –, die besonders sensibel auf menschliche Eingriffe reagiert. Das konnte man schon bei dem Kraftwerksprojekt von Gabčíkovo feststellen, dessen Wunden bis heute nicht verheilt sind, wo es aber nur durch massiven Einsatz von Anrainern, von Bürgerinnen und Bürgern gelang, gröbere Schäden durch einen Weiterbau dieser Kraftwerkskette zu verhindern. Das hat zu einem Absinken des Grundwasserspiegels geführt mit unabsehbaren Folgen für die Landwirtschaft. Der Kollege hat ja nicht umsonst den starken Zusammenhang des Donauuntergrundes mit dem jeweiligen Grundwasser angesprochen. Das muss man hier besonders berücksichtigen.

Das lehrt uns eine wichtige Lektion: Die Donau – jeder Fluss – ist eine Lebensader, die man in ihrem Leben auch schützen und begleiten muss und wo man mit besonderer Nachhaltigkeit vorgehen muss. Das heißt eben nicht mit dem Bagger in Naturgebiete ohne nachzudenken hineinzufahren, sondern das heißt ganz einfach, dass man den Fluss ernst nimmt, ihn für die Schifffahrt nutzt, aber die Schiffe dem Fluss anpasst und nicht den Fluss den Schiffen. Sie kaufen ja auch nicht zuerst die Möbel und bauen dann rundherum ein Haus, wenn Sie ein großes Werk angehen wollen. Genauso müssen wir bei der Donau vorgehen. Hier sind Nachhaltigkeit und Vorsicht vor dem Naturraum am allerhöchsten geboten. Lasst uns nicht die Fehler der Vergangenheit noch einmal machen!

  Oldřich Vlasák, za skupinu ECR. – Podunajská oblast je velmi specifickým a nesporně obrovským teritoriem. Jak všichni víme, Dunaj je po Volze druhá nejdelší řeka v Evropě, která protéká nebo tvoří státní hranici celkem deseti zemí a jejíž povodí zasahuje do devatenácti evropských států. Je proto zcela jistě dobře, že je této oblasti věnována specifická pozornost. Myslím si však, že bychom se zde na půdě Evropského parlamentu neměli pokoušet konkrétní podobu podunajské strategie přímo ovlivňovat. Dobrá makroregionální strategie musí být definována zdola, evropské instituce by měly pouze vytvářet rámec, usnadňovat komunikaci na mezivládní úrovni a podporovat aktéry metodologicky, přehledy dat apod. Komise by podle mého názoru neměla makroregionální strategii psát, ale moderovat její vznik, neboť obsah musí být definován na úrovni členských států, regionů a jednotlivých měst a obcí.

Dále jsem přesvědčen, že jakkoli by měla být podunajská strategie orientována do budoucnosti, nemůžeme se při její implementaci vyhnout dědictví minulosti. Je potřeba si uvědomit, že Dunaj během studené války, např. v tehdejším Československu, tvořil samostatnou hranici mezi východem a západem. Prvek rozdělené Evropy v povodí Dunaje přetrvává a ve skutečnosti limituje evropské integrační trendy. Proto by se tomuto problému měla strategie věnovat. Rozvojový potenciál Dunaje nemůže být plně využit, pokud zde přetrvávají nepropojené dopravní sítě mezinárodní, meziregionální a místní, pokud zde chybí hlubší spolupráce v územním plánování a strategickém plánování rozvoje, pokud zde jsou mentální bariéry. Minulost musí být vyřešena, pokud se máme efektivněji posunout vpřed.

Je dobře, že v souvislosti s makroregionálními strategiemi nehovoříme o správních jednotkách, o jednotlivých státech nebo územních celcích NUTS a krajích, ale o území uvnitř Evropy. Tento náš přístup nevyžaduje pouze změnu technologie či metody provádění politiky soudržnosti, ale mnohem více změnu filozofie. Je totiž třeba skutečně prosazovat správu věcí veřejných na více úrovních, abychom vyřešili problémy území bez ohledu na administrativní bariéry. Makroregionální strategie představují cestu do budoucna, jsou do značné míry ojedinělým projektem, který dosud neměl v Evropské unii obdoby. Jejich cílem je zajistit spolupráci členských zemí, krajských a místních samospráv a dalších relevantních hráčů na partnerském principu a to tak, aby bylo možné řešit jejich problémy.

  Jaromír Kohlíček, za skupinu GUE/NGL. – Milé kolegyně, vážení kolegové, před pěti lety vystoupil při diskuzi ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch jeden z nových poslanců Evropského parlamentu, tedy já, a oznámil ostatním velké tajemství: nejdelší řekou Evropské unie je Dunaj. Od té doby již moji kolegové nejsou tímto tvrzením překvapováni a já jsem velmi rád, že jako jeden z iniciátorů mohu podpořit zahájení práce na strategii rozvoje v povodí Dunaje. Samozřejmě tato strategie musí zahrnovat řadu aspektů a právě aspekty spojené s životním prostředím a jeho ochranou, udržitelným ekonomickým rozvojem a rozvojem dopravní infrastruktury logicky vyžadují zapojení všech zemí, které v tomto území využívají vodních zdrojů. Je úplně, jedno jsou-li to země Evropské unie nebo naši sousedé. Dosud jen minimálně využívaný dopravní potenciál i ostatní možnosti rozvoje vyžadují urychlený rozjezd celého projektu. Proto plně podporuji relativně krátký termín stanovený usnesením Evropské komisi a těším se, že strategie rozvoje v povodí Dunaje bude již od příštího roku jedním z významných rozvojových plánů Evropské unie. Skupina GUE/NGL plně podporuje záměry naznačené usnesením a podpoří je samozřejmě i v hlasování.

  Jaroslav Paška, za skupinu EFD. – Podľa záverov Európskej rady z júna 2009 začala Európska komisia práce na príprave Stratégie Európskej únie pre Dunajský región s cieľom zlepšiť spoluprácu v štátoch nachádzajúcich sa v povodí Dunaja a napomôcť zvýšeniu dynamiky hospodárskeho a sociálneho rozvoja tohto regiónu.

Navrhovaná stratégia má vytvoriť bázu pre koordináciu aktivít zúčastnených krajín v rámci súčasných programov Európskej únie, bez dodatočných nárokov na osobitné financie, inštitúcie či legislatívu. Európska komisia poskytne technickú a koordinačnú podporu. V projekte sa počíta s vytvorením priestoru na spoluprácu aj so štátmi, ktoré nie sú členmi Európskej únie.

Vážené kolegyne, kolegovia, chcem oceniť iniciatívu Európskej rady smerujúcu k vytvoreniu Stratégie Európskej únie pre Dunajský región a vyjadriť jej podporu. Som presvedčený, že takáto koordinovaná medzinárodná spolupráca umožní účinnejšiu ochranu ekosystémov Dunaja, ktoré tak budú chránené spoločne všetkými krajinami, ktorými rieka preteká. Veď kvalita pitnej vody pre milióny Európanov závisí len od čistoty Dunaja. Preto je prirodzené, že ochrana vodného toku a jeho širokého okolia pred znečisťovaním, by mala byť jedným z hlavných pilierov nadštandardnej spolupráce zúčastnených krajín.

Ďalším ambicióznym cieľom Dunajskej stratégie je dobudovanie dunajskej vodnej cesty podľa parametrov schválených Dunajskou komisiou. Západno-východný vodný dopravný koridor by tak získal novú významnú hospodársku dimenziu a umožnil by splavniť aj väčšie prítoky Dunaja. Takýto nový impulz hospodárskeho rastu prinesie aj množstvo pracovných príležitostí.

V čase, keď Európa hľadá obnoviteľné, ekologicky čisté zdroje energie, ponúka Dunajský tok mohutný, nevyčerpateľný zdroj tejto energie. Treba len oprášiť niektoré plány hydroelektrární, posúdiť ich z hľadiska vplyvu na životné prostredie, efektivitu návratnosti a zrealizovať.

Vážené kolegyne, kolegovia, som presvedčený, že myšlienka spracovať spoločnú stratégiu Európskej únie pre Dunajský región je dobrá a zaslúži si našu politickú podporu.

  Csanád Szegedi (NI). - Tisztelt Elnök asszony! Tisztelt Képviselőtársak! A Duna Magyarország és az Unió egyik meghatározó ökológiai folyosója, a páneurópai folyosók hetedik korridorja. A Duna folyó szerepe tehát kiemelkedő jelentőségű, ezért a Jobbik támogatja a Magyar Köztársaság által korábban vállalt nemzetközi kötelezettségeket annak céljából, hogy az EU Bizottsága által 2020-ig kijelölt kiemelt prioritású projekt realizálódhasson. Ez a fejlesztés jól illeszkedik bele a tengeri autópálya koncepcióba, amelyet a közlekedési fehér könyvben is tervbe vett az Unió. Ám felhívom a képviselőtársaim figyelmét arra, hogy másokkal ellentétben a Jobbik Magyarországért mozgalom mindezt nem a profit hajszolása céljából, hanem a nemzetközi környezetvédelmi szabályok és szabályzatok maximális betartásával kívánja megvalósítani úgy, hogy az majd biztosítsa a víz levonulásához az optimális mederszélességet és a folyamhajózáshoz szükséges vízmennyiséget. Nem károsítva ezáltal a Duna menti vízbázisokat és a természeti értékeket. Meggyőződésünk, hogy a Duna régió csak úgy maradhat stabil térsége Európának, ha véglegesen felszámoljuk a németeket, osztrákokat és magyarokat diszkrimináló Beneš-dekrétumokat. Köszönöm a figyelmet!

  Lambert van Nistelrooij (PPE). - Voorzitter, af en toe heb je een kans om nieuwe wegen te gaan, ook in de Europese politiek. Tot nu toe zijn het toch, laten we eerlijk zijn, de lidstaten geweest die heel duidelijk op hun eigen territorium de prioriteiten stelden. Ik ben een Nederlander. Ik woon net aan de ándere kant. Ik woon onder aan Rijn en Maas en mijn broer heeft een landbouwbedrijf, een melkveehouderij, in een gebied dat is aangewezen als overloopgebied wanneer er teveel water is. Hoe komt het dat er teveel water is? Natuurlijk door de regen, maar ook omdat in het hogere stroomgebied geen maatregelen genomen zijn om dat water tijdelijk vast te houden. Dat betekent dat zijn bedrijf dan in dat gebied gevaar loopt.

Wat ik bedoel te zeggen: in essentie gaat het erom of wij samen die nieuwe doelstelling die in het Verdrag van Lissabon is vastgelegd, die van de territoriale dimensie, inhoud weten te geven. Dat betekent dus dat je over het gehele stroomgebied afspraken met elkaar wilt maken. Dat betekent dat je een stuk van die eigen zeggenschap wilt inbrengen in die programma's, ten aanzien van transport, ecologie en economie, en een en ander samen wilt aanpakken. Ik weet het, omdat we dat ook samen aan de andere kant van Europa stap voor stap hebben ingezet. In dit verband is er no free lunch en moet er wel degelijk van onderuit die betrokkenheid ontstaan. Daarom vind ik deze resolutie goed. In deze resolutie streven we ernaar en nodigen we ook de Commissie uit om de bestuursvraagstukken achter deze grote benadering samen aan te pakken. Ik ben het met Constanze Krehl van de socialisten eens als zij zegt dat we niet alles aan beleid in dat grote gebied in een grote mand bij elkaar moeten brengen. Nee, we moeten durven kiezen voor een aantal zaken die we op dat Europees territoriaal niveau beter kunnen aanpakken en oplossen. Daarom steun ik van harte dit initiatief en kijk ik met veel belangstelling naar de Commissie voor het stuk.

  Inés Ayala Sender (S&D). - Quiero agradecer a la Sra. Ţicău que organizara, en septiembre de 2008, una delegación de la Comisión de Transportes y Turismo para viajar a lo largo del Danubio y visitar, además, su desembocadura, es decir, el Delta y la llegada al Mar Negro.

Entonces me impresionaron enormemente la historia y la potencialidad inmensa de este río tan europeo, que atraviesa diez países, seis de ellos ya en la Unión Europea y los otros vecinos y candidatos.

Me impresionaron también las grandes desigualdades y los diversos enfoques, según los Estados miembros. Algunos lo ven como joya natural, tras haber llegado al máximo nivel de bienestar y desarrollo en sus orillas. Necesitan volver a los orígenes de un río que lleva siglos siendo un río gobernado. Y he de decir que me chocó ver colonias de pájaros acostumbrados a vivir sobre el río y que, poco a poco, precisamente por una recuperación, por ir hacia atrás, iban perdiendo su hábitat en el río, y mientras que antes estaban los pobres con las patas en el agua, ahora mismo ya no sé dónde estarán.

Otros, con años de retraso precisamente en el desarrollo, lo ven como una promesa de desarrollo y fuente de riqueza, comunicación y energía. Y tienen además sus derechos, precisamente tras tantos años de ver el río como un vector de incomunicación, de bloqueo o de falta de desarrollo, precisamente, o de confrontación. Con ellos coincido en la necesidad enorme, inmediata y urgente, de recuperar precisamente el Danubio como vía fluvial para transporte sostenible –ahí está el Programa Marco Polo, tan mal utilizado todavía– o como vector de desarrollo turístico único –porque, desde luego, los paisajes son impresionantes– o como fuente de energía renovable.

Quienes no tenemos la suerte de tener ríos tan europeos y transnacionales porque vivimos en una península, en una esquina de la Unión Europea –aunque sí que tenemos ríos entre Portugal y España, y su gestión compartida y transnacional es un ejemplo a nivel europeo–, sí es verdad que vemos con verdadera envidia la capacidad de este Danubio.

De ahí que apoyemos, sin ningún tipo de reserva, la necesidad de esta estrategia urgente para la región del Danubio, para que Europa sea más completa, armonizada y sostenible.

  Филиз Хакъева Хюсменова (ALDE). - Благодаря, г-жо Председател. Дунавската стратегия може да осигури потенциал за ефективно провеждане на кохезионната политика в тази географска област. Държавите-членки са заинтересовани и до края на месеца ще направят предложения за нея. Но колко от тях са публично обсъждани? Колко от страните са започнали процеса на обществени консултации?

Изрично подчертавам централната роля, която следва да имат регионите и градовете по Дунав при изготвянето на стратегията. Имам предвид местните органи на управление, неправителствени организации, бизнеса, гражданите. Тяхното участие може да гарантира, че стратегията ще отговори на потребностите, ще решава проблеми и ще съдейства за развитието и на населените места, и на макрорегиона в цялост. Уверена съм, че Европейската комисия ще даде възможност за включване в процеса на изработване на стратегията.

Бих искала да предупредя за опасността срещите, конференциите, информацията, най-общо казано, а после и участието, да се съсредоточи в малко централни градове, а останалите да останат встрани от процесите. Сега и те могат навреме да осмислят мястото си и да участват във вземането на решения, които се отнасят до тях. И по-малките населени места ще могат да набележат стъпките за промяна, ще разработват условия и ресурси и ще допринесат за постигане на целите.

Публичността ще съдейства за комплексно, интензивно и едновременно развитие в различните сектори, което от своя страна е условие за бърз и качествен растеж. А това трябва да бъде крайната цел на Дунавската стратегия, имайки предвид, че в Долни Дунав се намират и най-бедните региони на Европейския съюз. В годината на борба срещу бедността сме длъжни да заявим, че справянето с бедността и неравнопоставеността в регион Дунав е предизвикателство, което трябва да бъде адресирано чрез стратегията. Ситуацията при по-бедните региони, различията във възможностите и ресурсите извикват и особено важния въпрос за инвестициите. Следва да се обмисли въпроса за учредяването и на специализирана европейска дунавска банка с участие на заинтересованите държави.

  Hans-Peter Martin (NI). - Frau Präsidentin! Wie mein Vorredner, Kollege Theurer, stamme auch ich aus dem Bereich der europäischen Wasserscheide. Wir sind eigentlich Rheinländer, aber trotzdem an der Donau sehr interessiert, obwohl sie eigentlich in eine Richtung fließt, mit der unsere Lebenswege nur relativ wenig zu tun haben.

Ich möchte an dieser Stelle eine Lanze dafür brechen, dass Sie die Strategie Donauraum nicht nur so verstehen, wie viele Vorredner das bereits skizziert haben, sondern auch als kulturelle Integrationschance. Gerade junge Menschen können über und mit der Donau begreifen, wie man falsch verstandenen Nationalismus überwinden kann, wie man diesen unheimlichen kulturellen Reichtum – ob das Literatur-Nobelpreisträger sind, ob das die bekannten Avantgarde-Musikereignisse von Donaueschingen bis zum Delta sind – ganz anders erfassen und begreifen. Meine Bitte ist – man darf sich in dieser frühen Phase noch etwas wünschen –, dass Sie das in die Strategie mit einbeziehen, dass das Ganze besonders für junge Menschen auch eine kulturelle Identität und einen Zusammenhalt bekommt.

  Evgeni Kirilov (S&D). - Madam President, I strongly support the elaboration of this EU Strategy for the Danube Region. Historically, the River Danube has connected Western and Eastern Europe and belonging to the Danube region has evolved a sense of community among people. We can say that this facilitated cultural and economic cooperation long before the idea of European integration was born.

This strategy is an opportunity to put into practice the valuable principles of solidarity and cooperation. The document should be based on a bottom-up approach, as some colleagues, including Mrs Hyusmenova, have already pointed out. Its priorities should come from the Danube municipalities, districts and cities and it is very important that regional authorities and civil society recognise the strategy as their tool for better cooperation and coordination. So real ownership of the process is needed here.

The Danube countries face similar environmental and infrastructural problems. They aim at strong socioeconomic development and endeavour to have higher living standards for their citizens. I am convinced that the Danube strategy will contribute to achieving these aims and resolve common problems by more effective and efficient use of available funds, that it will facilitate the realisation of common projects and that European citizens will then benefit from its results.

I agree also that a common approach which does not have too many priorities is needed. The Danube Strategy will be an excellent instrument to considerably enhance cross-border cooperation in this region, and I strongly believe and hope that the Commission will do its best to fully support its implementation, including by allocating additional financial resources.

  János Áder (PPE). - Elnök asszony! Tisztelt Képviselőtársaim! Politikusok által gyakran idézett népi bölcsesség, hogy a földet nem nagyszüleinktől örököltük, hanem unokáinktól kaptuk kölcsön. A mi felelősségünk, hogy gyermekeink, unokáink, dédunokáink tiszta levegőt szívhassanak, tiszta vizet ihassanak. A Duna medre alatt hatalmas édesvízkincs található. Az én prioritásom és Magyarország prioritása ennek az édesvíznek a megóvása mindenféle szennyezéstől. Szállítás, turizmus, kultúra, hagyományőrzés, mind-mind fontos, de számomra mindezeket megelőzi a vízkincs megóvása. Nem tudom, hogy eredményes lesz-e a Duna-régióra vonatkozó kezdeményezés, amiről éppen most tárgyalunk. Amiben most egyetértünk, azok inkább alapelvek, evidenciák. De mint tudjuk, az ördög a részletekben rejlik. Ezért is szeretném már most világossá tenni, ha túllépünk az elvi kérdéseken és a részletekről kezdünk el vitatkozni, számomra van egy elvi kérdés, amiből biztosan nem fogok engedni. A Dunán csak olyan beavatkozások, olyan beruházások, fejlesztések valósíthatók meg, ez az én álláspontom, amelyek nem veszélyeztetik az ivóvíz-bázisokat. Én arcpirulás nélkül szeretnék majd gyermekeim és unokáim szemébe nézni, és azt mondani nekik, a Dunát, és ez igaz tulajdonképpen más európai folyókra, például a Tiszára is, megőriztük úgy, ahogy tőlük kölcsönbe kaptuk. Nem tettük tönkre, ők is nyugodtan használhatják.

  Надежда Нейнски (PPE). - Уважаема г-жо Председател, искам да започна своето изказване с едно изявление на Ерхард Бусек, координатора на Пакта за стабилност, който преди време заяви - ще го цитирам по памет: „няма да позволим на никой гражданин по поречието на река Дунав да развие чувство за провинциализъм.“ Истината е, че от тогава измина доста време и изграждането на европейската стратегия за Дунавския регион е все още в проект, за чието текущо състояние се знае все още твърде малко.

Всъщност дунавската стратегия цели общините, регионите и държавите по река Дунав заедно да осъществяват развитието. Инициативата включва 14 държави с население над 200 млн. души, но това са държави, различни по своето икономическо развитие. Най-нисък е икономическият статус на страните от Долен Дунав. Ще си позволя да привлека вниманието върху три важни за моята страна България проблеми, които, според нас, трябва да бъдат решени наред с необходимостта от рехабилитация на.... таксите за преминаване по моста и предвижданото от българската държава разширение на пътищата Бяла-Русе и Русе-Шумен.

Българската част на река Дунав, като изключим градовете Русе, където е единствения мост, свързващ двата бряга на Дунав, Видин и Силистра, е може би частта с най-много изостанали общини в икономическо отношение. Тези общини, трийсет и девет на брой, представляват периферия и за тях река Дунав не е възможност, а все още непреодолима бариера. За сравнение, само в град Будапеща има девет моста, свързващи двата бряга на Дунав, а в цяла България един-единствен. Този анализ е в основата на лансираното предложение от кметове на крайдунавските общини в България за реализиране на проект за изграждане на панорамен път, свързващ градовете по поречието на река Дунав. Този проект беше вече представен на вниманието на министрите на регионалното развитие. Вторият въпрос е свързан с решаването на геоекологичните проблеми по поречието на Дунав и за чистотата на водата. Благодаря ви.

  Olga Sehnalová (S&D). - Evropská strategie pro dunajský region je důležitá pro rozvoj území celého dunajského povodí. Společných témat je velmi mnoho. Chtěla bych zde upozornit pouze na několik z nich, které jsou významné i pro země spadající do širšího pojetí dunajského regionu, jako je např. Česká republika. Jedním z nich je oblast vodního hospodářství včetně problematiky protipovodňové ochrany. Ničivé povodně se v tomto území vyskytují opakovaně, proto je integrovaný přístup v dané oblasti nezbytný.

Dalším tématem jsou velké investiční aktivity, které by měly zajistit lepší dopravní propojení v území i jeho napojení na sousední regiony. V připravované revizi sítě TEN-T by bylo vhodné zohlednit i tento makroregionální aspekt. Jednotlivé projekty by si neměly konkurovat. Musí být jednoznačně určeny priority, projekty by měly mít udržitelný charakter šetrný k životnímu prostředí a jasnou podporu místní a regionální samosprávy i veřejnosti. Nikoliv izolované akce, ale spolupráce v území s nadregionální perspektivou může zajistit udržitelný rozvoj dunajského regionu do budoucna. Evropská strategie pro dunajský region může být současně i dobře srozumitelným a stabilizujícím rozvojovým rámcem jak pro členské země, tak pro země, které stojí mimo Evropskou unii, avšak mají snahu spolupracovat, ať již jako země kandidátské nebo na základě politiky sousedství.

  Franz Obermayr (NI). - Frau Präsidentin! Die Strategie für den Donauraum ist eines der wesentlichsten aktuellen Projekte der europäischen Regionalpolitik, denn die Donau war immer schon eine Lebensader zwischen den verschiedenen Ländern Mittel- und Osteuropas, die schon historisch die Grundlage für wirtschaftliche Zusammenarbeit, aber auch kulturellen Austausch geboten hat. Ich denke hier auch an die positiven Ergebnisse der alten österreichisch-ungarischen Monarchie.

Was erwarten wir? Wir erwarten sehr viel von diesem Projekt: den Ausbau umweltfreundlicher Mobilität, weg von der Straße auf das Schiff, die Güterverlagerung auf die Bahn, die Modernisierung und Bündelung industrieller Strukturen dort, wo es Sinn hat, die Zusammenarbeit in Umweltfragen und Tourismus – vor allem Ökotourismus wird gefragt sein – und natürlich das Setzen von Schwerpunkten bei Forschung und Entwicklung. Und vieles andere mehr. Ich erwarte mir aber auch einen effizienten Einsatz der Mittel, der finanziellen einerseits, aber auch der Humanressourcen. Die Erfahrungswerte und das Wissen der Menschen in dieser Region müssen zusammengeführt und gebündelt werden. Ich erwarte mir eine Steigerung der Lebensqualität und zahlreiche gute und zündende Ideen.

  Eduard Kukan (PPE). - Ako slovenský poslanec tohto Parlamentu chcem privítať iniciatívu na vypracovanie prijatia a realizáciu Európskej stratégie pre Dunajskú oblasť. Verím, že tento projekt prispeje k jej aktívnejšiemu rozvoju. Som tiež rád, že táto stratégia bola zaradená do osemnásťmesačného programu budúcich predsedníctiev Európskej únie. Dúfam, že sa aj stane jednou zo skutočných priorít pre nasledujúce obdobie.

Rovnako som presvedčený o tom, že tento projekt bude prínosom pre rozvoj dopravy, že prispeje k ochrane životného prostredia, že sa stane vhodnou platformou pre užšiu spoluprácu zainteresovaných regiónov v mnohých oblastiach. Zároveň by som však chcel upozorniť na to, aby sa pri vypracovaní tejto stratégie kládol zvýšený dôraz na ochranu životného prostredia, a predovšetkým na ochranu pitnej vody. Zrejme už v blízkej budúcnosti budú mať práve zásoby pitnej vody obrovský strategický význam, a to nielen z miestneho, ale aj z celoeurópskeho hľadiska.

V tomto kontexte by mala budúca stratégia venovať pozornosť skvalitneniu zásob podzemnej pitnej vody a odstraňovaniu znečistenia Dunaja. Taktiež by som chcel vyjadriť svoju podporu zahrnutiu do tohto projektu niektorých nečlenských krajín Európskej únie, predovšetkým Chorvátska, Srbska, Bosny a Hercegoviny a Čiernej Hory a ďalších dvoch. Dúfam, že tento projekt prispeje k zlepšeniu spolupráce medzi Úniou a týmito krajinami regiónu.

Na záver by som chcel apelovať na to, aby Komisia k vypracovaniu tejto stratégie pristupovala maximálne zodpovedne a postavila ju na realistických cieľoch a prostriedkoch, tým skôr, že v súčasnosti majú voči nej niektoré štáty až príliš zveličené očakávania.

  Zigmantas Balčytis (S&D). - Madam President, I very much welcome the efforts of my colleagues insisting on a strategy for the Danube region.

Coming from Lithuania, I am very well aware that Member States alone are unable to achieve significant progress in terms of economic development, environmental protection, sustainable transport and tourism, energy and many other areas. I am positive that regional strategies can be more effective and should be promoted because Member States are then acting in the common interest.

I wish my colleagues the determination to achieve their goals and I believe that their voice will be heard by the new Commission, especially because sustainable regional development is among the top priorities on the Commission’s agenda.

  Miroslav Mikolášik (PPE). - Podunajsko je už tradične makroregiónom s veľkým ekonomickým, sociálnym a kultúrnym potenciálom, ktorého integráciu a trvalo udržateľný hospodársky rozvoj treba systematicky a efektívne prehlbovať. Z tohto dôvodu vítam a podporujem kroky, ktoré vedú k vypracovaniu koherentnej a komplexnej stratégie pre podunajský priestor na európskej úrovni.

Verím, že obsah stratégie pre podunajskú oblasť bude skutočným výsledkom odborných diskusií založených na korektnom prístupe ku všetkým partnerom tak, aby žiaden členský štát alebo zoskupenie len niektorých nezískalo nadštandardné výhody a zaobchádzanie.

Za ústredné oblasti považujem dopravnú infraštruktúru, trvalo udržateľné hospodárstvo a ochranu životného prostredia. Dunajská vodná cesta by mala ako celoeurópska dopravná tepna vytvoriť základ siete dopravných koridorov všetkých druhov dopravy. Tým by sa nielen odľahčila, ale prispela k trendu nahrádzania cestnej ekologicky i ekonomicky menej náročnou lodnou dopravou.

Aby sa Dunaj stal hnacou silou hospodárskeho rozvoja bude treba splavniť jeho niektoré prítoky a dobudovať napojenie a ostatné nosné dopravné koridory. Rozvoj infraštruktúry by mal viesť k prekonaniu izolácie hraničných regiónov, podporiť malé a stredné podniky a prispieť aj k rozvoju sociálnej oblasti.

Pri formulovaní stratégie však nesmieme zabúdať ani na otázku bezpečnosti dopravy, environmentálnej bezpečnosti na ochranu pred povodňami a na boj proti cezhraničnej trestnej činnosti. Zvýšená prepojenosť s krajinami, ktoré nepatria do priestoru slobody, bezpečnosti a spravodlivosti, nesmie uľahčovať príliv medzinárodného zločinu, ani uľahčiť pašovanie a obchod s ľuďmi a tak ďalej. Rád by som tiež zdôraznil, že implementácia stratégie musí rešpektovať právomoci členských štátov a aj regionálnych a miestnych samospráv, ktoré sú blízke občanom, poznajú ich potreby.

  Evelyn Regner (S&D). - Frau Präsidentin! Die Strategie für den Donauraum könnte ein wunderbares Beispiel für eine Regionalstrategie werden, mit der in einem geografisch und kulturell zusammengehörigen Raum vorhandene Mittel koordiniert eingesetzt und Probleme gelöst werden und vor allem Barrieren im Kopf abgebaut werden.

Zwei Bereiche sind mir in diesem Zusammenhang ein besonderes Anliegen: Zum Einen die Gewährleistung eines nicht nur offenen, sondern auch sinnvoll und kooperativ geregelten Arbeitsmarkts. Brain drain und Pendlerwanderungen sind der Alltag im Donauraum, der Arbeitsmarkt steht unter Druck, und ab 2011 wird der Donauraum mehr oder weniger ein integrierter Arbeitsmarkt sein. Wir brauchen hier koordinierte Ausgleichsmechanismen. Das zweite in diesem Zusammenhang besonders wichtige Anliegen ist, dass es sich um eine Chance für Forschungskooperationen und Innovation handelt. Dabei denke ich vor allem an die Binnenschifffahrt, die einen ökologischen Technologieschub sehr gut vertragen könnte.

  Ádám Kósa (PPE). - Szeretném üdvözölni a Duna stratégiát. Több európai uniós politika alkotásánál is ezt figyelembe veszik. Érinti a turizmust, hiszen nagyon fontos, és a határozati javaslatban szerepelnie kell annak is, hogy a civil szervezeteket is érdemes ebbe a stratégiába bevonni. A Duna fejlesztésével kapcsolatban az oktatás, a társadalmi befogadás kérdését nem szabad elfelejteni. A stratégia kimondja, hogy a TEN hálózatokat támogatni kell. Szeretném kiemelni az ökoturizmus fontosságát is, hiszen éppen ez tudja biztosítani a Duna jövőjét.

Az én szememben a Duna kultúrákat kapcsol össze, és a többségi kultúrákat is összekapcsolja, amely az Európai Unió egyik alapelve. Szeretném hangsúlyozni azt is, hogy a realitások talaján kell maradnunk. Nem szabad vágyálmokat kergetnünk, hanem csak megvalósítható célokat kell a stratégiába beépíteni, hiszen 1830 óta tudjuk, hogy nemzetek feletti politikát igényel. És ez meg is történt, hiszen gróf Széchenyi, az egyik legnagyobb magyar nagyon sokat segített abban, hogy ez nemzetek fölötti politikává váljon. A Duna stratégia bebizonyítja azt, hogy a Duna valóban nemzetek feletti.

  Karin Kadenbach (S&D). - Frau Präsidentin! In meinen Augen ist das Ziel der Politik ganz allgemein, die Rahmenbedingungen zur Erreichung höchstmöglicher Lebensqualität zu schaffen. Unter dieser Prämisse möchte ich auch die europäische Strategie für den Donauraum sehen. Die Donau ist Lebensader, haben wir heute gehört, die Donauregion ist Lebensraum. Die Donau soll und muss Verkehrsweg sein, sie ist Kraftquelle – wir haben eine große Zahl an Kraftwerken –, die Donau ist Naturreservat, ihr muss Schutz im Sinne der Biodiversität zuteil werden, aber sie ist auch Schutzraum für Freizeit und Tourismus. Die Donau ist Lebensquelle, Lebensquelle für Landwirtschaft, Fischerei, aber – wie soeben von Frau Regner ausgeführt – auch für zukünftige Arbeitsplätze. Die Donau ist aber auch eine Gefahrenquelle, wenn ich nur an die Hochwasser der letzten Jahre denke.

Um die oben angesprochene Lebensqualität für alle Menschen, die im Donauraum leben, weiterzuentwickeln, brauchen wir eine gemeinsame, nachhaltige und vor allem auch umweltverträgliche Entwicklung des gesamten Donauraums zur europäischen Schlüsselregion des 21. Jahrhunderts. Ziel muss es sein, die zur Verfügung stehenden Mittel im Sinne der territorialen Zusammenarbeit noch effizienter zu machen und effektiver einzusetzen.

  Petru Constantin Luhan (PPE). - Consider că existenţa unei strategii fondate şi dispunând de resursele financiare necesare ar putea îmbunătăţi semnificativ calitatea vieţii oamenilor din bazinul Dunării. În momentul de faţă există instrumente financiare disponibile pentru proiecte de infrastructură, de dezvoltare economică sau pentru protecţia mediului, dar acestea pot fi folosite doar de statele membre şi de statele vecine acestora.

O atenţie deosebită trebuie acordată acestui aspect şi nu trebuie să excludem, pe viitor, posibilitatea găsirii altor finanţări, în afara celor comunitare. Este cunoscut faptul că celelalte state nu dispun de resursele financiare necesare, iar acest lucru face imposibilă dezvoltarea coezivă pe cursul Dunării, din punct de vedere infrastructural şi economic şi, de aceea, autorităţile regionale răspund diferit problemelor pe care le au.

Din câte ştim, Comisia are în vedere, pentru asigurarea dezvoltării durabile, consultări cu partenerii locali. Întrebarea este dacă Comisia are în vedere şi colaborarea cu grupuri de experţi la nivel regional, pentru elaborarea strategiei. Întrebarea este, în continuare, dacă obiectivele acestei strategii ar trebui să se regăsească pe realizarea coeziunii, valorificarea potenţialului economic şi de transport al Dunării, asigurarea protecţiei fluviului, a ecosistemului şi a calităţii apei.

Aş mai aminti că Dunărea este axa prioritară numărul 18 în cadrul TEN-T (Transeuropean Network of Transport), iar în prezent Comisia a iniţiat un larg proces de revizuire a politicii reţelelor de transport transeuropene, urmând ca o comunicare referitoare la acest subiect să fie gata, conform graficului, în mai 2010.

Întrebarea care se naşte este cum se preconizează că vor fi corelate aspectele referitoare la politica de transport aplicabilă în statele membre ale Uniunii Europene cu această strategie, care în mod firesc are în vedere şi existenţa statelor non-UE din regiunea Dunării.

  Monika Smolková (S&D). - Slovensko víta túto iniciatívu. Význam, ktorý pripisuje Dunajskej stratégii, podčiarkuje aj skutočnosť, že národným koordinátorom je podpredseda vlády Slovenskej republiky. V Rade vlády bol prerokovaný prvotný návrh národnej pozície pre Dunajskú stratégiu. Ďalej na nej pracujú jednotlivé ministerstvá, samosprávne kraje, obce a podnikateľské subjekty.

Tri piliere, ktoré navrhla Komisia, konektivita, environmentálny a sociálno-ekonomický pilier, majú tvoriť základ celej stratégie. Podľa môjho názoru je okrem týchto pilierov potrebné zdôrazňovať vzájomnú spoluprácu členských, ale aj nečlenských štátov Európskej únie v povodí Dunaja. Komplexné riešenie rozvoja podunajského územia predpokladá, že priority krajín musia byť riešené rovnocenne a vo vzájomnej súvislosti.

Preto sa chcem spýtať, akú spoluprácu deklarujú nečlenské štáty, konkrétne ma zaujíma Moldavsko a Ukrajina.

  Iosif Matula (PPE). - Consider că trebuie să ne exprimăm susţinerea pentru o strategie europeană a regiunii Dunării, cu atât mai mult cu cât, prin aderarea României şi Bulgariei la Uniune, a adus un beneficiu prin faptul că, astăzi, mare parte din cei peste 2800 km de fluviu se află pe teritoriu comunitar.

Strategia baltică a avut rolul hotărâtor de a deschide perspectiva macroregiunilor; strategia Dunării marchează un nou pas în aceeaşi direcţie. Una dintre priorităţile strategiei dunărene ar trebui să vizeze domeniul economic, mai precis dezvoltarea capacităţilor energetice pe care le au atât Dunărea, cât şi arealul său învecinat. Ca urmare a crizei gazului din ianuarie 2009, România depune deja eforturi de importanţă europeană pentru interconectarea reţelelor de gaz cu statele vecine prin proiectele Arad - Szeged, Giurgiu - Ruse, Isaccea şi Negru Vodă, dar este nevoie de eforturi sporite şi spre sursele alternative, regenerabile.

Apreciez că strategia europeană a Dunării trebuie să aibă în vedere analiza şi oportunitatea unor obiective, precum dezvoltarea infrastructurii energetice şi anume noi reţele de transport şi noi capacităţi de producţie a energiei electrice, promovarea producerii energiei din surse regenerabile, noi hidrocentrale, centrale eoliene, combustibili bio, continuarea programelor de dezvoltare a centralelor nucleare, cum este şi cea de la Cernavodă.

O prioritate absolută trebuie să fie protejarea mediului în bazinul dunărean. În acest sens, este necesar ca Uniunea, alături de ţările riverane, să se implice în conservarea ecosistemului Deltei Dunării, inclusiv prin stoparea definitivă a lucrărilor din Canalul Bâstroe. Nu putem permite ca interese economice greşit înţelese de către un stat din vecinătatea UE să producă un dezastru ecologic în Delta Dunării.

  Danuta Maria Hübner (PPE). - Madam President, today many of the challenges we face do not respect borders, either political or administrative. The numbers of shared problems and challenges has grown in Europe and so has the need to address them through shared efforts.

That is why the European Commission, inspired by the European Parliament and in response to the Council’s decision, elaborated the Baltic Sea Strategy and has now embarked on the process of preparing the Danube Strategy. These strategies allow the regions and countries involved to jointly respond to existing problems and to jointly exploit existing opportunities. Thanks to these strategies, there is a chance to have more and deeper cooperation and cohesion in the Union and, through this, more growth and jobs, improved competitiveness and better quality of life for our citizens.

We in the REGI Committee of the European Parliament expect that the Danube Strategy will be an action-oriented strategy based on better coordination amongst stakeholders, as well as on better exploitation of synergies between policies and funds available on the ground. As the Chair of the REGI Committee, the lead EP committee for this strategy, I can assure you, Commissioner, of our support and of our openness to achieving good cooperation with the Commission at all stages in the life of the Danube Strategy.

  Jan Olbrycht (PPE). - Pani Przewodnicząca! Po wysłuchaniu debaty odnoszę wrażenie, że dyskutujemy w większości na temat celów, kierunków i priorytetów, natomiast pojawiają się podstawowe pytania dotyczące sposobu implementacji. Czy będziemy mieli do czynienia z polityką o charakterze horyzontalnym, która będzie wykorzystywała instrumenty różnych polityk ze wskazaniem jednej polityki jako wiodącej, czy będziemy mieli raczej do czynienia z systemem współpracy i kooperacji bez wyodrębnionych specjalnych instrumentów i bez wyodrębnionego systemu instytucjonalnego? To bardzo poważne pytania, żeby nie zawieść oczekiwań, które są stawiane wobec tej strategii. Musimy wiedzieć dokładnie, czy mamy do czynienia z nową metodologią makroregionalną, czy też z systemem rozbudowanej współpracy terytorialnej. To pytania, na które musimy znaleźć jak najszybciej odpowiedź.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). - Tisztelt Elnök asszony! Az édesvíz és az élelmiszer egy-két évtizeden belül olyan stratégiai cikké válik, mint jelenleg a kőolaj és a földgáz. Ezért rendkívül fontos az egész Európai Unió számára, de különösen a Duna-térség számára a vízgazdálkodás, a víz megtartása. Jelenleg egyszerre küzdünk az árvizekkel, a vízfölöslegekkel és ugyanakkor ezek a vizek átfolynak rajtunk, és megfigyelhető például a Duna-Tisza közén Magyarországon, a homokhátságban egy nagyon komoly elsivatagosodás.

Ezért fontos a Duna stratégia megalkotása, amely a 2011-es magyar EU elnökség prioritása. Ezért is örülök a mai vitának, hogy egy komplex megközelítésben, a regionális politika, a környezetvédelem, a hajózhatóság, a gazdaságfejlesztés, a munkahelyteremtés, a turizmus szempontjait egyszerre tudjuk érvényesíteni és a Duna - a mai vita is azt mutatja, hogy - az egymással torzsalkodó feszültségben lévő államok között megegyezést, békét tud teremteni, ahogyan ezt József Attila költő mondta.

  Elena Băsescu (PPE). - Încă de la depunerea candidaturii mele pentru Parlamentul European, am considerat că Dunărea reprezintă un important potenţial, neutilizat la capacitate maximă, al UE. Axa de transport Rin - Main - Dunăre, care face legătura între Marea Nordului, prin portul Rotterdam şi Marea Neagră, prin portul Constanţa, poate deveni coloana vertebrală a Europei.

Noua strategie pe Dunăre se pare că va fi aprobată, cel mai probabil, sub egida preşedinţiei Ungariei. Aceasta se va axa pe domenii precum: transportul, dezvoltarea economică şi protecţia mediului. Una dintre principalele bariere în dezvoltarea transportului pe axa fluvială Rin - Main - Dunăre este diversitatea de standarde pe care trebuie să le aplice navigatorii. Din nefericire, se pare că, până acum, a lipsit voinţa politică necesară armonizării acestor reguli.

Conferinţa de la Ulm, la care voi participa în perioada 1 - 2 februarie, este un prim pas în procesul de consultări. România s-a oferit să organizeze o serie de conferinţe pe această temă, inclusiv conferinţa ministerială din iunie 2010.

  Ивайло Калфин (S&D). - Г-жо Председател, уважаеми г-н комисар, през годините е имало много инициативи за развитие на сътрудничеството по най-голямата европейска река в областта на транспорта, на екологията, на културата, на образованието, на търговията и на какво ли още не. Днес тези много проекти са проблем. Те не дават решение. Резултатът е точно обратният на очакваният. Липсва достатъчно ефективно сътрудничество, няма координация, няма общи цели, няма синергия в усилията. Това, за което настояваме, за да се види в синергията, която ще бъде приготвена от Европейската комисия, е тя да не се превърне в поредния инструмент за сътрудничество по Дунав, а тя да бъде действително инструментът, който създава обща синергия, който координира, който обединява възможностите на различните инициативи, които съществуват в този регион. По този начин само и с участието на най-широк кръг заинтересовани и в Европейския парламент, и граждани ще може да се направи синергия, която е в интерес на всички граждани от четиринайсетте страни по поречието на Дунава. Това е и едно послание, което искам да ви предам от една голяма конференция на студенти от русенския университет, проведена преди няколко седмици. Благодаря ви.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). - Pani Przewodnicząca! Siłą Unii Europejskiej jest współdziałanie państw i regionów na rzecz rozwiązywania wspólnych problemów, a także realizacja programów rozwojowych. Mamy dobre przykłady takich działań, jest to m. in. partnerstwo śródziemnomorskie, strategia regionu Morza Bałtyckiego czy dyskutowana dziś europejska strategia na rzecz regionu naddunajskiego. Pomysł ten jest bardzo dobrym przykładem polityki spójności terytorialnej, która opiera się na zrównoważonym charakterze środowiska naturalnego, gospodarki i społeczeństwa. Inicjatywa ta z pewnością przyczyni się do dalszej współpracy pomiędzy starymi a nowymi oraz ewentualnymi przyszłymi członkami Unii. Mamy wiele inicjatyw i form współpracy tego typu. Należy więc dążyć do ujednolicenia polityki Unii i skoncentrowania się na wzmocnieniu wspólnotowego charakteru strategii. W jaki sposób Unia zamierza umocnić i scalić istniejące programy współpracy w regionie? Jaki jest stan zaawansowania prac nad tą strategią i jej implementacją?

  Katarína Neveďalová (S&D). - Dunaj bol kedysi pre nás, Slovákov, symbolom slobody. Dnes je pre nás symbolom spolupráce. Spája členské aj nečlenské krajiny Európskej únie a podunajská regionálna spolupráca je veľmi dobrým podkladom a predpokladom spolupráce pre začlenenie aj týchto nečlenských krajín do Spoločenstva.

Stratégia pre tento región je veľmi dôležitá. Nielen z dôvodu potrebnosti vytvorenia dopravného koridoru a prepojenia Severného a Čierneho mora, ale aj preto, že tento región je najväčším rezervoárom sladkej pitnej vody v Európe. A tento aspekt bude aj vzhľadom na globálne otepľovanie a klimatické zmeny čoraz dôležitejší.

Je potrebné región Dunaja chrániť proti povodniam a zabezpečiť jeho udržateľný rozvoj pre ďalšie generácie. Dunaj musí zostať symbolom aj pre ďalšie generácie. Spája niekoľko hlavných miest, aj dve najbližšie hlavné mestá na svete, Bratislavu a Viedeň, ale takisto Bratislavu a Budapešť, a toto je pre nás, ľudí v strednej Európe, naozaj dôležitým a symbolickým faktom. Chcem sa poďakovať Adriane Ţicău, že vďaka jej entuziazmu sa táto diskusia v Európskom parlamente uskutočnila.

  Csaba Sógor (PPE). - A Duna élet - és történelemformáló elem Közép- és Délkelet - Európában. 1823-ban Andrews és Prichard kizárólagos szabadalmat kaptak az osztrák tartományokban való hajózásra. Részvénytársaságot alapítottak bécsi székhellyel. 1856-os párizsi békeszerződés eredményeképpen tették hajózhatóvá az Al-Duna szakaszát, ami hozzájárult a régió gazdasági felvirágzásához. Ma az EU által teremtett tartós béke és jólét állapota garanciát jelent kihívásainak megválaszolására. A történelmi előzmények ismeretében feltehetjük a kérdést, miért sikerült az első lépés egy kicsit botladozva. Az Intergroupra gondolok. Talán azért, mert a magyar, román, német, osztrák érdekeket nem sikerült egyeztetni. Emlékezzünk történelmünkre. A térség akkor fejlődött jól, amikor az egymásnak sokszor ellentmondó érdekeket sikerült egyeztetni, de az értékek sem szenvedtek csorbát.

  Kinga Göncz (S&D). - Örülök én is az itt megmutatkozó elkötelezettségnek, amely talán az első lépés abban, hogy valóban valóra is váljon az, amiről itt ma beszélünk. Magyarország számára kiemelten fontos a Duna. Ez megnyilvánul a 2011-es elnökségi prioritások megfogalmazásában is. Magyarország az az ország, amelyik teljes egészében a Duna vízgyűjtő medencéjében fekszik, ennek megfelelő veszélyekkel és lehetőségekkel. Ezeknek egy részéről már volt szó. Én egy másik vonatkozást említenék, ami szintén fel-felbukkant a mai beszélgetésben. Hogyha ez a stratégia sikeres lesz, akkor hozzá tud járulni a Duna menti identitás kialakításához, ami segíthet a történelmi sérelmek, traumák maghaladásában, segíthet a Duna menti népek együttélésében, abban, hogy a civil együttműködések sokkal intenzívebbé váljanak, mint eddig. Őszintén reméljük, hogy ebbe az irányba lépünk tovább.

  Olli Rehn, Member of the Commission. − Madam President, I would like to thank all Members who have participated in this debate at this rather late hour.

I want to congratulate you on your level of interest and dedication to the subject. I must also say that I am impressed by the depth of knowledge and experience of the Danube region that has been shown in this debate. I believe this is a very valuable asset for the Union in the preparation of the Danube Strategy. I am sure that the Commission and Parliament will work closely together during this preparation phase. This is my response to my friend and ex-colleague Danuta Hübner and many others of you who have raised this concern of cooperation between the Commission and Parliament.

It is indeed our joint challenge to improve environmentally sustainable communication systems, roads and bridges, and to protect the environment and preserve water reserves in the Danube region. It is to save and upgrade die schöne blaue Donau and its wider region.

So, in conclusion, I would like to thank you for your support for the Danube Strategy. Let us work together. The Commission is ready and willing to listen carefully to your further proposals and to work together in the coming months to advance this very important strategy.

(Applause)

  Πρόεδρος. - Έλαβα 5 προτάσεις ψηφίσματος(1) για την περάτωση αυτής της συζήτησης σύμφωνα με το άρθρο 115, παράγραφος 5 του Κανονισμού.

Η συζήτηση έληξε.

Η ψηφοφορία θα διεξαχθεί την Πέμπτη 21 Ιανουαρίου 2010.

Γραπτές δηλώσεις (άρθρο 149)

  Ioan Mircea Paşcu (S&D), in writing. – The Black Sea area, to which the EU has elaborated only a Synergy, underlining its bridging geostrategic position, but also its own hesitation to address the geopolitical complexities of the place, comes part and parcel with the River Danube. Let us not forget that, back in 1856, when this area was previously under world attention, one of the results has been a regulatory status of the River Danube at the European level. It was then when the Danube Commission, an organ still existing today, has been created and the maritime sector of the river built. Equally, today too, the River Danube comes to attention once the EU has become physically a Black Sea actor. Only that, different from the Black Sea area, the River Danube is under almost total EU control. Now that the main blockage of the river – the situation of Serbia – is going to be removed, let us not miss this opportunity and give our full and serious consideration to this river, thus making it the truly European waterway we all will benefit from.

  Richard Seeber (PPE), schriftlich. – Durch die gesamte Geschichte hindurch spielte die Donau eine zentrale Rolle in Europa. Die Anteil habenden Nationalstaaten standen schon lange vor der Gründung der Europäischen Union in regem Austausch. Daher finde ich es einen wichtigen Schritt, nun auch im Rahmen der Regionalpolitik mit der Donaustrategie diese Länder noch näher zusammenrücken zu lassen. Die Berührungspunkte sind dabei vielfältig. Sie sind natürlich in der Wirtschaft, aber auch in Kultur, Umweltpolitik, Energiesicherheit und Nachbarschaftspolitik angesiedelt. Makroregionen sind ideale Instrumente, um grenzüberschreitende Herausforderungen zu bewältigen. Eine gründliche und langfristige Planung und Vorbereitung ist unerlässlich, um der Makroregion Donaugebiet auf Dauer zum Erfolg zu verhelfen. Vor allem in den Bereichen Erhaltung der biologischen Vielfalt und nachhaltige Energiegewinnung wird sich der europäische Mehrwert einer Makroregion erweisen.

Um die Zusammenarbeit erfolgreich zu gestalten, bietet sich als Vergleichsmodell die Ostseeraum-Strategie an, die bereits als europäische Erfolgsgeschichte gelten kann. Als Österreicher, Regionalpolitiker und Berichterstatter für zahlreiche wasserrelevante EU-Gesetzgebungen befürworte ich diese Initiative ausdrücklich und hoffe, die Donaustrategie eröffnet dem territorialen Zusammenhalt der Donauländer neue Dimensionen.

  Γεώργιος Σταυρακάκης (S&D), γραπτώς. – Η υιοθέτηση μιας Στρατηγικής για την περιοχή του Δούναβη θα αποτελέσει το επιστέγασμα μιας συνεργασίας που έχει αναπτυχθεί μεταξύ κρατών, τοπικών αρχών, ΜΚΟ, οργανώσεων της κοινωνίας των πολιτών, καθώς και άλλων φορέων της περιοχής είτε σε εθνικό είτε σε περιφερειακό επίπεδο. Ζωτικό στοιχείο αυτής της συνεργασίας είναι ότι ακολουθεί μια αβίαστη πορεία «σπάζοντας» τα εκάστοτε εθνικά, περιφερειακά, τοπικά ή ακόμη και διοικητικά σύνορα γιατί προκύπτει ως απάντηση σε πραγματικές ανάγκες της καθημερινότητας των λαών της περιοχής, απάντηση η οποία διαμορφώνεται μέσα από πρωτοβουλία και συμμετοχή διαφόρων επιπέδων διακυβέρνησης και δεν είναι κάτι που επιβάλλεται αποδεικνύοντας ότι η πολυεπίπεδη διακυβέρνηση μπορεί να δώσει απτές λύσεις σε τοπικό επίπεδο. Παρά το γεγονός ότι η περιοχή του Δούναβη δεν αφορά μόνο κράτη μέλη της ΕΕ, αλλά και υποψήφιες για ένταξη χώρες καθώς και κράτη που συνδέονται άμεσα με την Ευρωπαϊκή Πολιτική Γειτονίας, η πραγματικότητα δείχνει ότι ακόμη και αν όλοι οι εμπλεκόμενοι φορείς δεν ανήκουν στην ΕΕ μοιράζονται ωστόσο κοινές προκλήσεις οι οποίες δεν σταματούν στα σύνορα της ΕΕ και οι οποίες απαιτούν κοινή ανάληψη δράσης για την αποτελεσματική αντιμετώπισή τους. Η υιοθέτηση της Στρατηγικής θα αποδείξει ότι η ΕΕ στοχεύει στην περαιτέρω αξιοποίηση των όσων έχουν μέχρι τώρα επιτευχθεί στην περιοχή μέσα από ευρωπαϊκούς πόρους.

  Iuliu Winkler (PPE), írásban. – Tisztelt képviselőtársak! Üdvözlöm a Duna-régió európai stratégiára vonatkozó többpárti határozatjavaslatot, hiszen pontosan illeszkedik a Lisszaboni Szerződés életbe lépésével elkezdődött új európai folyamatokba. Megnövekedett szerepköre révén az Európai Parlament, pontosan a Duna stratégiához hasonló nagy horderejű témákban bizonyítja be kezdeményezőkészségét. Értékelésem szerint azonban a stratégia kapcsán többről kell beszélnünk, mint gazdasági, környezeti, közlekedési és turisztikai összetevők halmazáról, éppen ezért kiemelném a stratégia politikai jelentőségét, azt, hogy a tervezés és az együttdolgozás folyamatába bevonja valamennyi Duna-menti országot, köztük olyanokat is – például Szerbiát és Ukrajnát – amelyek még nem tagjai az Európai Uniónak. Ezen országok számára a Duna stratégiában játszott szerep az európai közeledés fontos eszköze, amely egyben elősegíti csatlakozási folyamatukat. Romániai magyar európai parlamenti képviselőként meggyőződésem, hogy jelen kezdeményezés, valamint a szomszédságpolitikában rejlő potenciál javítani fogja a szerbiai és az ukrajnai magyar közösségek életkörülményeit. Hozzátenném, hogy az Európai Parlamentben tevékenykedő magyar képviselőknek közös elkötelezettsége a Kárpát-medencében, de az Unió határain kívül élő magyar közösségek európai jövője is. A Duna mentén Európa egyik legszínesebb többkultúrájú régiója található, a történelmi és közösségi hagyományok megőrzése és megismertetése, a kulturális párbeszéd vagy a közös műemlékvédelem mind olyan összetevője lehet a Duna stratégiának, amely erősíti és egyedivé teszi a térséget.