Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2209(INS)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

B7-0090/2010

Rozpravy :

PV 09/02/2010 - 4
CRE 09/02/2010 - 4

Hlasování :

PV 09/02/2010 - 6.2
CRE 09/02/2010 - 6.2
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0010

Rozpravy
Úterý, 9. února 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

4. Představení sboru komisařů a prohlášení o rámcové dohodě o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Rád bych na našem zasedání srdečně přivítal předsedu Evropské komise pana Barrosa a kandidáty na komisaře. Vítejte všichni. Vítejte, naši hosté.

Máme před sebou jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v tomto funkčním období. Občané Evropy nám totiž svěřili úkol zvolit nejlepší Evropskou komisi. Dokončili jsme slyšení a já jsem obdržel 26 dopisů s doporučením. Poprvé v historii volíme Evropskou komisi jako rovný spolutvůrce právních předpisů. To nám ukládá povinnost pracovat ve zvláště úzkém vztahu s Evropskou komisí. Představujeme dva orgány Evropské unie. V této souvislosti jsme prozatímně uzavřeli novou rámcovou dohodu a dnes ji potvrdíme. O této dohodě budeme hlasovat ve 12:00. Hlasování se bude konat ve 12:00. Předtím může být krátká přestávka, pokud skončíme s diskusí brzy.

Chceme, aby Unii zastupovaly orgány, které budou dynamičtější, a proto je pro nás tato dohoda tak důležitá. Máme také dobré zkušenosti z předchozích měsíců. Hodina přímé diskuse s předsedou Evropské komise zde v plénu měla velký úspěch. Budeme udržovat podobné kontakty s komisaři, s místopředsedy Evropské komise, a budeme pořádat hodinu otázek a odpovědí, které nám pomohou pochopit práci Komise. V naší nové rámcové dohodě existuje i mnoho řešení, která jsme dosud neměli. Ve své práci musí Evropská komise i Evropský parlament zohledňovat i stanoviska vnitrostátních parlamentů, které představují zásadu subsidiarity v Evropské unii.

Jsem si jist, že toto není pouze začátek nového desetiletí, ale i nového způsobu práce v Evropské unii. Všichni tomu věříme. Třicet let po prvních volbách do Evropského parlamentu stojíme před další velkou změnou. Toto je nová éra činnosti Evropského parlamentu – evropského orgánu.

Na začátku naší rozpravy bych chtěl požádat pana Barrosa, aby se ujal slova.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty. Zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie. Plní rozpočet a řídí programy. Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. S výjimkou společné zahraniční a bezpečnostní politiky a dalších případů uvedených ve Smlouvách zajišťuje vnější zastupování Unie. Činí podněty k přijímání jednoletých a víceletých programů Unie s cílem dosáhnout interinstitucionálních dohod.

Dámy a pánové, jak víte, toto je znění čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, Lisabonské smlouvy. Přečetl jsem ho, protože ukazuje význam Komise při realizaci evropského projektu, Komise, která je podle stejného článku jako sbor odpovědná Evropskému parlamentu.

Dnes tedy vidíme evropskou demokracii v akci. Dnes je váš Parlament složený ze zástupců přímo volených evropskou veřejností žádán o výrok ve věci nového sboru komisařů.

Toto hlasování doplňuje hlasování o předsedovi Komise, které se konalo v září 2009, a je tak nezbytnou součástí demokratické legitimity Komise, a tudíž evropského projektu jako celku.

Tým, který před vámi dnes stojí, je připraven čelit výzvám, které má před sebou. Spojuje zkušenosti a nové myšlenky; je odrazem široké škály přístupů a pocitů, které z Evropy činí tuto nádhernou zemi idejí. Je to tým, pro který můžete hlasovat s důvěrou, tým, který si zasluhuje vaši podporu.

A pak? Pak bude co? Vrátí se věci tam, kde byly? Ne, odmítám věřit (a naši spoluobčané by to nepochopili), že po letech institucionálních debat budeme zase pokračovat v práci tak jako dřív. Žijeme skutečně ve výjimečné době.

Náročné úkoly, které před nás staví hospodářská a finanční krize, změna klimatu a zabezpečení dodávek energie (abych zmínil jen několik z nich), jsou prostě příliš velké, než abychom neměnili svůj přístup.

předseda Komise. – Nastal čas na odvahu. Nastal čas ukázat našim občanům, že o ně máme zájem a že vstup Lisabonské smlouvy v platnost skutečně změní naše možnosti, jak jim sloužit. Jsem přesvědčen, že naše hospodářská a sociální situace vyžaduje radikální posun od zavedeného stavu a že nám jej nová smlouva umožní.

Naším úkolem je využít nový mechanismus pro zajištění nové dynamiky. Odpoutejme se tedy od intelektuálního kouzla pesimismu a stálého pomlouvání Evropské unie, které tak poškozují obraz Evropy. Přenesme diskusi od institucionálních přínosů k politickému dopadu.

Evropa potřebuje úspěch politik zaměřených na výsledky, lepší správní struktury a důvěru ve svou vlastní schopnost vyřešit problémy, před nimiž stojíme. Naše společná měna, euro, bude nadále představovat významný nástroj našeho rozvoje, a ti, kdo si myslí, že to lze zpochybnit, si musí uvědomit, že se budeme držet svého kurzu. Evropská unie má potřebný rámec pro řešení všech náročných úkolů, které v této oblasti mohou vyvstat.

Můžeme začít tím, že se sami sebe zeptáme: má Evropská unie ve světě své slovo? A odpověď je „ano“. Ale má Evropská unie ve světě takové slovo, jaké by měla mít? Odpověď zní „dosud ne“.

S Evropou se počítá, pokud hovoříme silným a jednotným hlasem, když je evropský zájem jasně definován a důrazně hájen: například v obchodě a v politice hospodářské soutěže. Méně úspěchů máme, pokud jednáme na základě úzkých národních zájmů, nekoordinovaně nebo v oblastech, kde Evropská unie není kolektivně schopna hájit a prosazovat svůj společný zájem.

Celkově se tedy musíme sami sebe zeptat: děláme vše, co můžeme, abychom definovali a hájili evropský zájem – zájem, který je něčím více než jen součtem svých částí? Upřímně řečeno, jsem přesvědčen, že musíme dělat víc. Potřebujeme zasadit svou práci do obecné, dlouhodobé vize toho, jakou chceme Evropskou unii mít. To zajistí důslednost a nabídne jistý směr, který budou moci subjekty v celé Evropě uznat a podpořit.

Politické zásady, které jsem v tomto Parlamentu představil, jsou výchozím bodem vize „Evropy 2020“. Jsou plodem našich zkušeností za posledních pět let. A v neposlední řadě jsou plodem intenzivních diskusí s touto sněmovnou. Díky vaší silné podpoře těmto zásadám je pro nás považuji za užitečný výchozí bod.

Obecné priority jsou jasné: úspěšně se vymanit z krize; úspěšně pokračovat ve věci klimatu a energetické účinnosti; posílit nové zdroje růstu a sociální soudržnosti k obnově naší sociální tržní ekonomiky; dosáhnout pokroku Evropy občanů v oblasti svobody a bezpečnosti a zahájit novou éru globální Evropy. Věřím v Evropu otevřenou a velkorysou, v Evropu, která se usilovně snaží dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí.

Věřím v Evropu, která prokazuje solidaritu s ostatními, jak se ukázalo nedávno na Haiti, kde jsme významně přispěli pomocí pro mimořádné události a přispějeme i značnou pomocí určenou na obnovu. Můžeme však dosáhnout více s lepší koordinací na evropské úrovni a já v tomto smyslu předložím návrhy, které se budou zabývat novými možnostmi, které Smlouva o EU nabízí; velmi důležitým nástrojem k dosažení větší důslednosti a účinnosti naší zahraniční politiky bude také Evropský útvar pro vnější činnost.

Mohu vám slíbit, že pokud tento sbor získá vaši podporu, dáme se ihned do práce a přeměníme politické zásady na náročný pracovní program – pracovní program, který chci s vámi projednat.

Naše vize Evropy 2020 znamená strukturální i komplexní reformní strategii a strategii překonání krize a obnovy. Zajistíme, aby byla krátkodobá opatření zaměřená na obnovu fungování Evropy zapracována do našich dlouhodobých cílů prosazujících tvorbu pracovních míst prostřednictvím udržitelného růstu.

Příštích pět let strávíme přeměnou naší vize ve skutečnost: učinit Evropu otevřeným sociálně tržním hospodářstvím, které bude efektivně využívat zdroje – a které bude odrážet to, co nás činí specifickými, evropský způsob života. Znamená to růst založený na znalostech a inovacích; zlepšování naší produktivity zdokonalováním našich výsledků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací; lepší využívání potenciálu informačních a komunikační technologií a vytvoření digitálního jednotného trhu; zlepšování výsledků vzdělávání a prosazování dovedností.

Znamená to otevřenou společnost s vysokou zaměstnaností: posílit občany prostřednictvím vysoké míry zaměstnanosti, využívat flexikuritu, modernizovat trhy práce a sociální ochranu, bojovat proti chudobě s cílem vybudovat otevřenější společnost.

Znamená to zelenější růst: budovat konkurenceschopnou a udržitelnou ekonomiku, zabývat se změnou klimatu, urychlit zavádění inteligentních distribučních sítí a sítí zahrnujících skutečně celou Evropskou unii, modernizovat průmyslovou základnu Evropské unie a změnit Evropskou unii na hospodářství efektivně využívající zdroje.

Abychom těchto cílů dosáhli, musíme uznat, že vzájemná závislost našich ekonomik vyžaduje lepší a větší koordinaci. Řekněme si to upřímně, někteří vnitrostátní politici nejsou pro koordinovanější přístup v hospodářské politice. Chceme-li však překonat krizi, posílit sociální rozměr a položit dobrý základ silné hospodářské budoucnosti Evropy v globalizovaném světě, chceme-li posílit svou průmyslovou základnu a zahájit nové společné evropské projekty a nikoli jen projekty dvoustranné, je silnější hospodářská koordinace jedinou cestou vpřed.

V tomto funkčním období je nutné zvládnout i další velmi důležité výzvy. Již jsme zmapovali velmi náročný a dalekosáhlý program v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Nezahrnuje jen boj proti terorismu a trestné činnosti; obsahuje i řešení velmi důležité priority, a sice společného přístupu k migraci. V této oblasti ukazujeme občanům své úsilí o svobodu a bezpečnost.

Během tohoto funkčního období se zaměříme i na přezkum rozpočtu a nové finanční perspektivy. Jsme přesvědčeni, že bychom se měli soustředit na kvalitu výdajů, na jejich evropskou přidanou hodnotu a na jejich efektivitu, aby se finanční perspektivy staly nástrojem k uskutečnění ambicí Evropy: naší strategie pro růst a zaměstnanost i pro cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

To může vzejít jen ze silných evropských orgánů a z odhodlání být náročnější, dosáhnout změny. Je tedy velmi vítáno, že klíčová změna smlouvy spočívá v posílení všech evropských orgánů.

Hodlám toho využít k posílení přínosu, kterým všichni společně můžeme přispět k evropskému projektu. Teď není čas na to, aby naše orgány táhly každý jiným směrem. Komise však samozřejmě bude mít s Parlamentem zvláštní vztah, protože podle metody Společenství jsme dva orgány, jejichž specifickou úlohou je určovat, vyjadřovat a uskutečňovat evropský zájem.

To z nás činí dva orgány Společenství par excellence, se zvláštní odpovědností za zajištění toho, aby Evropská unie byla něčím více než jen součtem svých částí. V tomto duchu jsem ve svých politických zásadách, které jsem vám představil, nabídl zvláštní vztah s Parlamentem. V tomto duchu jsme jednali o nové rámcové dohodě, jejíž zásady jsou vtěleny v usnesení, které je sněmovně dnes předkládáno.

Tato rámcová dohoda by měla pomoci našemu společnému úsilí o zajištění skutečně evropských reakcí na otázky, kterým dnes Evropané čelí. Stejně jako je třeba dohodu aktualizovat, aby odrážela Lisabonskou smlouvu, musí dohoda také stanovit nové způsoby, kterými učiníme ze spolupráce každodenní realitu.

Dohoda nám musí pomoci formovat novou kulturu partnerství a účelnosti, využívat naše společné páky k nabídce skutečného pokroku pro evropský projekt. Několik těchto otázek také znamená spolupráci s Radou. Velmi bych tedy uvítal širší dohodu spojující spolutvůrce právních předpisů s Komisí na základě souboru zásad interinstitucionální spolupráce.

Řekl jsem, že musíme mít odvahu. Řekl jsem, že nesmíme jen pokračovat v obvyklé práci. Nastínil jsem mnoho inovací a naše priority pro zvládnutí sociální situace. Jsem přesvědčen, že posílí naše orgány a pomohou nám dosáhnout našich cílů při plném respektování našich hodnot. Nikdy však nezapomeňme na to, že naše Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv.

Dnes se otevírá nová kapitola našeho evropského dobrodružství. Pracujme společně na tom, aby bylo skutečným úspěchem – pro všechny naše občany.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – To bylo představení sboru komisařů a prohlášení o rámcové dohodě o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Příspěvek přednesl pan Barroso. Diskutujeme o obou uvedených věcech. Hlasování o rámcové dohodě se bude konat přesně ve 12:00, pak bude přestávka do 13:30 a pak budeme pokračovat hlasováním o sboru – to je dnešní pořad jednání.

Chtěl bych přivítat i zástupce Evropské rady, rotujícího předsednictví a španělské vlády. Vítáme všechny, kdo jsou tu dnes s námi a naslouchají naší rozpravě. Vítejte.

 
  
MPphoto
 

  Joseph Daul, jménem skupiny PPE.(FR) Pane předsedající, pane Lópezi Garrido, pane předsedo Komise, dámy a pánové, dnes vydáme rozhodnutí o jmenování nové Evropské komise, což je nutný akt, který potvrzuje výsady tohoto Parlamentu a který určí způsob fungování Unie na několik let.

Nežli však formálně vyjádřím důvěru, kterou moje skupina a já máme ve druhou Barrosovu Komisi, chci vyslovit svůj názor na situaci, v níž bude muset pracovat. V této souvislosti musím říci, že lidé v Evropě nejsou dosud přesvědčeni o tom, že Lisabonská smlouva funguje správně. Očekáváme od této smlouvy mnoho a musíme učinit maximum, abychom zajistili, že bude novou a pozitivní fází evropského dobrodružství.

Právní předpisy však nejsou všechno. Ženy a muži, kteří je uplatňují, je musí poměřovat s našimi ambicemi. Musí zajistit, aby postavení Evropy ve světě odpovídalo jejímu sdělení, jejímu bohatství a jejím úspěchům. Skutečností je, že evropský stroj zjevně potřebuje pár úprav.

Proto nyní máme vysokého představitele, který je též místopředsedou Evropské komise a jako takový je odpovědný této sněmovně. Tato klíčová osobnost musí být hlasem Evropy ve světě. Její přítomnost a její ambice musí ztělesňovat Unii, největší světovou ekonomiku z hlediska HDP, největší světový trh, největšího přispěvatele v oblasti mezinárodní pomoci.

Skutečností je, že od Haiti po Írán, od Afghánistánu po Jemen, od Kuby po transatlantické vztahy, kterých si velmi ceníme, dosud hlas Evropy našim nadějím nedostál. Naše skupina požaduje drastická opatření, která zajistí, abychom změnili svůj přístup a tentokrát vykročili správnou nohou. Pokud jde o to, pane Barroso, spoléháme i na váš osobní závazek a vaše vedení.

Spoléháme i na to, že nový předseda Evropské rady bude ztělesňovat Unii na mezinárodní scéně, bude iniciovat a vést zasedání hlav států či vlád a bude vystupovat jako styčný prvek. Musíme mu dát čas, již jsem však s uspokojením zaznamenal, že jeho první kroky vedly správným směrem.

Od Rady ministrů neočekávám nic menšího než úzkou spolupráci za rovných podmínek – a myslím tím skutečně rovné podmínky – s touto sněmovnou. Příklad SWIFT nám však ukazuje, jak velký pokrok je třeba učinit.

A konečně, od Komise – a jsem si vědom toho, že předseda Barroso tento postoj sdílí – očekávám příkladný pracovní vztah a vztah důvěry. Kromě toho rámcová dohoda, o níž budeme v poledne hlasovat, tuto společnou vůli obou orgánů odráží.

Dámy a pánové, dospěli jsme ke konci procesu, při němž jsme členy Komise podrobili kontrole, a já chci pochválit tento způsob uplatňování moderní demokracie, který dosud neprovádí žádný jiný parlament v Evropě.

Nicméně máme před sebou ještě hodně práce, než se vyrovnáme se svým úkolem, tedy než budeme schopni zhodnotit politiky z politického hlediska. Musíme ještě zlepšit své postupy, aby byly přiměřenější a více zaměřené na obsah evropských politik.

Dámy a pánové, jsem si dobře vědom toho, že v této rané fázi zavádění nové smlouvy nelze všechno udělat rovnou. Musíme však být nároční. V tomto duchu přistupujeme k této rozpravě, jejímž výsledkem musí být jmenování nové Komise: Komise, která je pod vedením pana Barrosa a se zkušenými komisaři dobře vybavena k řešení evropských problémů; Komise, s níž sdílíme jak hlavní politické cíle a prognózy týkající se problémů, které mají být řešeny, nebo řešení, jež mají být na tyto problémy uplatněna; Komise, která odráží výsledky evropských voleb v roce 2009 a v níž je moje politické seskupení, skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), nejvlivnější politickou silou; a také Komise, jejíž hlavní prioritou je naplňovat očekávání Evropanů zasažených krizí, Evropanů, kteří často trpí pesimismem a mají obavy o to, jak budou jejich vůdci schopni hájit a prosazovat evropský model ve světě.

Proto bude skupina PPE hlasovat pro jmenování Komise.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Martin Schulz, jménem skupiny S&D.(DE) Pane předsedající, pane Barroso, dámy a pánové, během slyšení jsem získal dojem, že Komisi tvoří abbé José Manuel se svými 26 novici z řádu trapistických mnichů. To je řád, který složil slib mlčenlivosti. Vypadalo to, že abbé svým novicům řekl „je lepší neříkat nic než říci něco špatně“. Bylo to ke škodě slyšení některých nových lidí. Bylo překvapivé slyšet někoho, jako je Neelie Kroesová, která je jinak tak výmluvná, jak najednou pronáší jen banální fráze. Ostatní, jako Joaquín Almunia, Michel Barnier, nový komisař Maroš Šefčovič a dokonce i paní Georgievová, slib mlčenlivosti nesložili, a jakmile byl zrušen, prokázali, že pokud máte dost odvahy k zahájení dialogu s Parlamentem, můžete si získat lepší pověst, než když sebou necháte manipulovat.

(Potlesk)

Současně pan Almunia a pan Barnier ozřejmili úlohy, které hodlají hrát v budoucí Komisi. Bylo zajímavé pozorovat rozdělení portfolií jednotlivých členů Komise také během slyšení. Existuje tolik tak protikladných úkolů, tolik struktur, díky nimž jsou střety zájmů téměř nevyhnutelné a které budou vyžadovat rozhodce, aby s konečnou platností rozhodl o směru, kterým se vydat – to bylo zajímavé.

Na jedné straně se komisařům říká „zde promluvím já“, a na druhé straně „v případě střetu pravomocí budu mít konečné slovo“. Jistě nechci prokázat římskému císaři medvědí službu, ale do značné míry to, pane Barroso, vypadá, že chcete pracovat podle zásady „rozděl a panuj“. To je však nesprávný přístup. Musíte pochopit, že každý, kdo chce změnit sbor na předsednický systém, se pouští do obrovského úkolu a nakonec musí být připraven, že mu řeknou, že odpovědnost je na něm a že musí převzít zodpovědnost za nedostatky.

Komise je silná, pokud jedná jako kolegiální orgán. Je silná, pokud se nepovažuje za technokratického administrativního vůdce, ale chápe, že náročné úkoly, které před námi stojí, vyžadují nadnárodní evropské odpovědi. Otázka, kterou jste nastolil na začátku svého projevu – má Evropská unie ve světě své slovo? – je skutečně aktuální. Na tuto otázku neodpovíte tím, že budete vše přizpůsobovat svým vlastním potřebám, ale tím, že budete organizovat odpovědnosti své Komise tak účinně, aby ve spolupráci s námi, s Evropským parlamentem, mohla Komise odpovědět.

Hospodářská a finanční krize, krize životního prostředí a krize sociální, před nimiž tento kontinent stojí, vyžadují nadnárodní evropské reakce. Nepotřebují renacionalizaci. A proto potřebujeme silnou Komisi, která bude schopna získat silnou podporu silné většiny v Parlamentu. Nesmí však být ušita na míru Josému Manuelu Durão Barrosovi, ale musí odrážet širokou škálu schopností, které přinášejí všichni komisaři.

(Potlesk)

Odpověď na otázku, zda má Evropská unie ve světě své slovo, jsme mohli vidět v Kodani. Jestliže se naše postoje roztříští, když dojde na právní předpisy v oblasti životního prostředí, a jestliže bude Evropa usilovat o renacionalizaci, místo aby zaujala ambiciózní přístup odvozený od celé Unie, pak i v jiných oblastech uvidíme to, co jsme viděli v Kodani, tedy to, jak rozhodnutí přijímají Barack Obama a Chu Ťin-tchao – bez evropské účasti. Každý, kdo nechce, aby se svět propadl do nového druhu bipolarity, potřebuje silnou Evropu a ambiciózní Evropu. Proto potřebujeme efektivní Komisi, která se této úlohy ujme.

Pane Barroso, v rozpravě o interinstitucionální dohodě jste učinil dva ústupky, které jsou podle mého názoru zásadní. Posouzení dopadu, a zejména posouzení sociálního dopadu, je pro nás jako sociální demokraty a jako socialisty a demokraty nezbytným prvkem. Komise si musí uvědomit, a znamená to všechny jednotlivé členy této Komise, že to, co vedlo velké části evropského obyvatelstva k odvrácení se od evropské myšlenky, mělo něco společného se skutečností, že národy Evropy měly pocit, že tato Komise měla zájem jen o trh, a nikoli například o sociální ochranu svých občanů. Více a více lidí má pocit, že jednání Komise určuje spíše chladná technokracie než sociální prospěch. Jestliže se tento trend nyní změní s posuzováním sociálního dopadu, na němž jsme se dohodli, dosáhli jsme velkého pokroku.

To mimochodem platí i pro opatření v této interinstitucionální dohodě, s nimiž souhlasíme, jmenovitě opatření, podle něhož budou budoucí legislativní usnesení Evropského parlamentu vtělena do podnětů Komise do jednoho roku. To je také obrovský krok kupředu ve spolupráci obou našich institucí. Trapistický opat, který spolu s Hermanem z Nezemě, předsedou Evropské rady, má zastupovat Evropu ve světě – pane Daule, to nebude stačit. Potřebujeme efektivní spolupráci mezi evropskými orgány.

Panu Barrosovi však nelze klást vinu za všechno. Existuje tu i 27 hlav vlád Evropy, které věří, že Komise je prodlouženou rukou jejich vládních úřadů. Odpovědí, kterou potřebujeme, je úzká spolupráce mezi Evropským parlamentem a Komisí, která si bude uvědomovat povinnost pracovat pro sociální a ekologický pokrok Evropy. Díky tomu bude mít Evropská unie ve světě své slovo. Pokud se tímto budeme společně zabývat, pak po vaší odpovědi, pane Barroso, bude o přestávce skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu jednat o tom, jak se nakonec rozhodne. Po diskusi v naší skupině a po vaší reakci pak přednesu toto rozhodnutí ve druhém kole.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE.(FR) Pane předsedající, jsem potěšen, že tu jménem své skupiny dnes mohu být a že máme konečně před sebou druhou Barrosovu Komisi. Jsem přesvědčen, že je to dobrá věc, protože ukončujeme období, které pro Evropskou unii nebylo dobré. Šestiměsíční absence Komise vybavené skutečnými pravomocemi je něco, co by se v budoucnosti nemělo opakovat, zvláště v této době hospodářské a finanční krize, kdy existují zásadní problémy, jako je změna klimatu, Kodaň atd.

V každém případě věřte mým zkušenostem, když říkám, že v budoucnosti již nesmí nastat období, kdy Komise nebude zajišťovat reálnou správu, zvláště pokud by trvalo až šest měsíců. Doufám, že tato Komise začne pracovat co nejrychleji, ihned po našem hlasování.

Pokud jde o nás, pane Barroso, očekáváme od vás tři věci. Zaprvé, že tato nová Komise bude motorem Evropské unie; jsme přesvědčeni, že tomu v posledních pěti letech tak nebylo. Tentokrát chceme Komisi, která nechá posledních pět let za sebou a stane se skutečnou hnací silou daleko intenzivnější integrace Evropské unie. Skutečně vše, co se za posledních pár týdnů stalo, ukazuje, že tím, co činí postavení Evropy v tomto multipolárním světě problematické, je skutečnost, že neexistuje žádný společný výhled a evropská integrace není dostatečná – mám na mysli Kodaň a nedostatek koordinace na Haiti. Proto chceme Komisi, která na rozdíl od toho, co jsme vídali v posledních pár letech, nebude hledat okamžitý kompromis s Radou, aby pak přišla, předložila nám jej a pokusila se nás přesvědčit, abychom to spolkli.

Od Komise očekáváme, že bude Radě předkládat náročné projekty – i pokud budeme předem vědět, že nezíská 100% podporu – a že následně osloví Evropský parlament jako svého vlivného spojence, aby Radu přesvědčil.

(Potlesk)

Druhou věcí, kterou od Komise očekáváme – a znovu zopakuji, co již řekl pan Schulz, jsem však přesvědčen, že je to důležité – je to, že Komise bude pracovat jako sbor. Silný předseda Komise je moc hezká věc, ale sbor, Komise, která je silná a která prokazuje svou soudržnost, to je nezbytné a mnohem důležitější. Proto skutečně očekáváme takovou Komisi, protože poprvé – a vy jste to, pane Barroso, sám potvrdil – je to Komise složená ze tří hlavních politických rodin přítomných v této sněmovně. Jsem rád, že je tu osm liberálních komisařů pověřených některými velmi důležitými portfolii. Tato Komise musí nyní interně jednat jako koalice těchto tří hnutí a těchto tří politických stran a musí se pokoušet o kompromisy podpořené celou Komisí a celým sborem.

A nakonec, třetí prioritou této Komise je podle našeho názoru samozřejmě boj proti hospodářské krizi a já jsem přesvědčen, že nejnaléhavějším úkolem je co nejrychleji předložit Parlamentu a Radě důvěryhodnou strategii pro Evropu do roku 2020. To je ten nejdůležitější úkol. Buďte v této věci nároční, pane Barroso. Nenaslouchejte příliš členským státům; namísto toho naslouchejte španělskému předsednictví, protože to má k této věci pár dobrých nápadů. Přijďte vyzbrojeni náročnými projekty. Nemyslete si, že postačí slabá koordinace vnitrostátních hospodářských strategií. V zítřejším světě a v multipolárním světě potřebujeme daleko více. Potřebujeme sociálně-ekonomickou správu Evropské unie. Nestačí mít měnový pilíř, jako je eurozóna; v eurozóně a v Evropské unii je nutný i ekonomický a sociální pilíř. Takovou strategii od vás očekáváme, protože bude mít zásadní význam pro budoucnost Evropy a pro budoucnost našich spoluobčanů.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, musím přiznat, že to je neuvěřitelné. Máme před sebou koalici pokrytců. Je krátce před Dnem svatého Valentina a panu Barrosovi říkají: „Miluji vás, ale nemiluji vás. Nevěřím vám, ale budu pro vás stejně hlasovat.“ To je skutečně…

Ano, pane Schulzi, pronesl jste zásadní prohlášení, když jste řekl, „že o tom budete uvažovat“, zatímco každý ví, že pro Komisi budete hlasovat. To je tedy opravdu velká politická strategie!

(Potlesk)

Chci říci toto… nevím, proč se o to tak snažíte, pane Schulzi! Ještě nejste předseda Parlamentu! Klid, příteli, klid!

Za sebe – a panu Schulzovi měla být řečnická doba zkrácena o 30 sekund – bych chtěl říci pár velmi prostých věcí, jen mezi námi. Máme tu některé velké skupiny, které hodlají Barrosovu Komisi podpořit. Nejsou schopny společně vypracovat usnesení, aby vysvětlily, proč Komisi podporují.

Nejsou schopny! Proč? Protože nejsou pro Komisi – a alespoň pan Verhofstadt se vyjadřuje jasně, když říká: „Jsem pro liberály“, a další je pro PPE a další je pro socialisty…

(Poznámka pana Verhofstadta mimo mikrofon: „a vy jste pro Zelené“)

Já? Ne, žádní tam nejsou. Ale ano, … jak víte, pane Verhofstadte, naše skupina je jediná, která se vyjadřovala kriticky, i pokud v Komisi byl zástupce Zelených. My takhle politiku neděláme. Musíme vědět, zda bude mít tato Komise vizi, ambice a odhodlání.

To, co bylo řečeno, je pravda. Většina kandidátů na komisaře – neříkám všichni – nemá žádné odhodlání, vizi ani ambice. Při posuzování Komise jako celku však součet mínusů dává plus. To je nový matematický vzorec Barrosovy komise.

Ne, tak to nefunguje. A proto, pane Barroso, se mi líbí, když nám čtete text smlouvy: podněty, jaké podněty? S jakým podnětem Komise přišla při řešení krize v Řecku? Solidarita, kde je? Ve Španělsku, kde je? Neviděl jsem ji, ani jsem o ní neslyšel.

Dovolte mi dát vám radu. Jedním z problémů Řecka je jeho obranný rozpočet. 4,3 % řeckého HDP jde na obranu. V čem je problém? Problém je Kypr; je to vztah s Tureckem. Kde je podnět Komise, když přijde na řešení otázky Kypru, aby byl řecký HDP konečně zbaven tohoto hloupého, idiotského konfliktu, který bychom jako Evropané měli řešit? Podnět Komise: žádný ani nemá!

To samé bylo řečeno k Haiti. Paní baronko Ashtonová, vím, že nejste hasič, porodní asistentka ani jiná taková osoba. Přesto bych však od vás chtěl nápady; chci, abyste něco hájila. Vždy nám říkáte: „je to důležité, musíme koordinovat, budu koordinovat…“ My nevíme, proč je to důležité, neznáme hierarchii důležitých věcí, ale víme, že vy považujete za důležité všechno. Takhle se nikam nedostaneme.

Proto jsem přesvědčen, že máme problém. Máme zde zásadní problém, a tím je to, že jako Parlament musíme konečně ukázat svůj vztah s Komisí. A samozřejmě budeme s Komisí pracovat, samozřejmě budeme pracovat s komisaři – já vím – bude tu většina.

Já bych však tentokrát chtěl, abychom ukončili všechny ty banální komentáře, všechna ta bezvýznamná prohlášení. Chceme politickou Evropu. Pokaždé, když se naskytne příležitost mít politickou Evropu, promarníme ji! Když v Kodani měla Evropa dosáhnout pokroku, promarnili jsme to!

Byl bych rád, kdybyste nám někdy, pane Barroso a komisaři – minulí i budoucí –, řekli, proč jste tuto šanci spálili, proč nebyla Evropa politická, proč se Evropa nechovala jako globální hráč. Pan Verheugen z Komise odchází. Byl v Komisi číslo dvě a říká Německu a komukoli, kdo ho poslouchá, že Evropa nebyla globálním hráčem, že Evropa nehrála svou úlohu. Neříká, proč svou úlohu nehrál on.

Vždycky je to někdo jiný a já bych chtěl, abychom pro jednou v této Komisi, v této rozpravě, už neslyšeli bezvýznamné poznámky, s nimiž přišli pan Schulz, pan Verhofstadt a pan Daul: „nejlepší by bylo tuto Komisi zamítnout, abychom se konečně mohli začít podílet na tom, co se ve světě skutečně děje“.

Ve světě se skutečně děje to, že Evropě se nedaří vypořádat se s hospodářskou krizí, krizí životního prostředí a s krizí finanční. Je jich dost. Je dost těch, kdo se už nechtějí dát podvádět uklidňujícími slovy – už nás obelstili dost, říkají nám: „jsme proti, jsme proti“, a nakonec se zdrží hlasování. „Jsme proti, jsme proti, ale budeme hlasovat pro.“ To není hodno tohoto Parlamentu. Vzbuďme se, protože Evropa to potřebuje!

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Jan Zahradil, jménem skupiny ECR. (CS) Dámy a pánové, pane předsedo Barroso, moje frakce, frakce ECR, Vás podpořila spolu s liberály a s lidovci, jinak byste tady neseděl. Podpořili jsme Vás na rozdíl od jiných a podpořili jsme vás proto, že Vás předchází a provází pověst reformátora. Byli bychom rádi, kdybyste v tomto volebním období této pověsti skutečně naplno dostál.

Pamatuji si, že v roce 2005 jste přišel se zajímavou myšlenkou zjednodušení evropské legislativy, proklestění té dnes už neprůhledné houštiny komunitárního práva. Vraťte se, prosím, k této myšlence, protože byla dobrá. Žijeme v období Lisabonské smlouvy, žijeme v období, kdy přijímání nových norem bude ještě snazší, a já Vás proto prosím, abyste nedopustil, aby evropskou ekonomiku dusily výhonky neoprávněné a neodůvodněné regulace, abyste nedopustil vítězství módních, politicky korektních témat, která by se mohla stát záminkou k další centralizaci, k další regulaci, k další byrokratizaci Evropské unie.

Pokud půjdete touto cestou, můžete se na nás spolehnout. Pokud půjdete cestou reformy, pokud se ukážete jako skutečný reformátor, pak můžete počítat s naší podporou, pak můžete počítat s naší spoluprací. Tam ovšem, kde se přidržíte starých pořádků, kde budete kráčet po zaběhaných, vyšlapaných cestičkách, tam si vyhrazujeme právo s Vámi nesouhlasit, případně se i postavit proti. A já chci doufat, že těch prvních případů bude, vážený pane předsedo, daleko více než těch druhých a že budeme moci daleko více spolupracovat a stát na jedné straně barikády, než stát proti sobě. Já Vám v tom přeji mnoho úspěchů.

 
  
MPphoto
 

  Lothar Bisky, jménem skupiny GUE/NGL. (DE) Pane předsedající, pane Barroso, v září 2009 jsem vám musel říci, že vaše politické zásady pokračují v neúspěšné politice Komise. Vaše neoliberální zásady nepřinášejí strategii pro větší sociální spravedlnost, ani nezajišťují lepší ochranu Evropy proti krizím. Neposkytují žádný základ práce pro úspěšný boj s chudobou a sociálním vyloučením v Evropě. Nyní nám předkládáte sbor komisařů, který se nejlépe hodí pro váš program. Od mé skupiny za to neočekávejte žádný potlesk.

Již během tohoto svého nového funkčního období tento Parlament prokázal, že bere demokratickou kontrolu a účast na rozhodování vážně, a já to velmi vítám. Přemýšlím o nové rámcové dohodě mezi Parlamentem a Komisí a o odmítnutí jednoho kandidáta na komisaře a doufám, že zítra bude Parlament při projednávání dohody SWIFT opět svědomitý.

Transparentnost a spravedlnost jsou v dohodách mezi orgány nezbytné – pouze s nimi můžeme začít hovořit o politice. Jde o obyvatele Evropy a zbytku světa, jde o dobrá pracovní místa a více práv na dobré vzdělávání a spravedlivou mzdu, jde o jejich právo na rozvoj v míru a nepoškozené životní prostředí. A proto, pane Barroso, moje skupina nepodpoří vaše zásady ani váš personální návrh. Připravte se na naši tvrdou, ale čestnou výměnu názorů s vámi i s vaším sborem.

 
  
MPphoto
 

  Nigel Farage, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, před sebou máme novou vládu Evropy, vládu, která má nyní s Lisabonskou smlouvou obrovské pravomoci, nikoli pouze ministra zahraničí a vyslanectví, nikoli jen pravomoc podepisovat smlouvy, ale i možnost využít pravomoci v mimořádné situaci ke skutečné převaze nad jednotlivými zeměmi, a ještě jsme dnes dopoledne slyšeli od vedoucích představitelů velkých skupin v Evropském parlamentu požadavek, abyste mohli mít ještě více pravomocí a vykonávat je ještě rychleji.

Možná stojí za to připomenout si, že tato smlouva, která Komisi dává takové pravomoci, nemá v Evropské unii vůbec žádnou demokratickou legitimitu. Ignorovali jste referenda, odmítali jste referenda a zmanipulovali jste ubohé Iry do druhého hlasování.

Jsem ohromen, že společným jmenovatelem této Komise je to, že řada členů byla komunisty nebo měla ke komunistům velmi blízko. Sám pan Barroso byl maoista. Siim Kallas, který zdaleka nebyl jen studentským aktivistou, byl dokonce členem Nejvyššího sovětu – máme tu vrcholné komunisty. Paní baronka Ashtonová vedla kampaň za jaderné odzbrojení a stále nám odmítá říci, zda vzala peníze od Komunistické strany Velké Británie.

Mohl bych pokračovat, ale to bychom si tu nějakou dobu pobyli. V této Komisi však máme nejméně 10 komunistů a musí to vypadat jako návrat do starých dobrých časů. Mezi komunisty musí panovat nostalgie. Zatímco před 60 lety spadla přes Evropu železná opona, dnes máme železnou pěst Evropské komise. Viděli jsme to v případě článku 121 a v případě Řecka, které se vlastně mění na protektorát.

Ubohé Řecko, lapené v ekonomickém vězení eura! Ubohé Řecko, lapené v moderním „žaláři národů“, z něhož zdánlivě nevede cesta ven! To, co Řecko potřebuje, pane Barroso, je devalvace, nikoli sadomonetarismus. Bůhví, co se s nimi stane.

V roce 1968 jsme měli Brežněvovu doktrínu omezené suverenity. Dnes máme „společné hodnoty“. Máme „ještě užší Evropskou unii“ a „společnou suverenitu“, to jste použili, ale samozřejmě nepůjde jen o Řecko, to samé se stane i Španělsku, Portugalsku a Irsku. Ve všech těchto případech bude použit článek 121.

Pane Barroso, řekl jste, že se musíme držet svého kurzu, a to znamená, že miliony lidí v Evropě se dostanou do bolestných problémů, až se budete pokoušet udržet pohromadě katastrofický projekt, kterým je euro. Rozpadne se na kusy, o tom nemůže být pochyb, jak se stalo v případě Británii v rámci mechanismu směnného kurzu v roce 1992. Můžete se smát, můžete se usmívat. Nebude to fungovat. Nemůže to fungovat. Rozpadne se to na kusy, a pokud jde o obyvatele Evropy, čím dříve, tím lépe.

Potřebujeme v této věci demokratická řešení. Jestliže budete nadále prosazovat svůj extrémní euronacionalismus, povede to k násilí. Musíme hlasovat proti této Komisi. Musíme vložit budoucnost Evropy do rukou obyvatel každého členského státu prostřednictvím svobodných a spravedlivých referend.

 
  
MPphoto
 

  Zoltán Balczó (NI).(HU) Evropská komise je základní rozhodovací orgán Evropské unie. Požadavky na komisaře by měly být následující: správná osoba –podle její profesní dráhy a připravenosti – na správném místě. Způsob, jakým jsou komisaři nominováni a voleni, však zajišťuje, že tohoto kladného výsledku se dosahuje jen náhodně. Vlády nedoporučují lidi pro konkrétní úkol, ale pro funkci. Kdokoli, koho nominují, pokud neodstoupí, se stane komisařem EU. Pan předseda Komise se pokouší najít pro danou osobu úkol, a tím se sled věcí obrací. Znamená to, že se pokouším najít kabát, který se bude hodit ke knoflíku. A ještě něco je třeba zmínit: po slyšení ve specializovaných výborech nenásleduje hlasování, ale namísto toho malá skupinka lidí sepíše o slyšení dopisy. Pořád mluvíte o demokracii a pořád se bojíte přímých voleb. Ať jde o ústavu Evropské unie, referendum nebo schůzi výboru věnovanou potenciálnímu kandidátovi. Během slyšení kandidáti na komisaře stěží řekli cokoli konkrétního. Nechtěli se vázat, přijmout odpovědnost. Přesto nicméně vyšlo najevo, že se nechtějí oprostit od předešlé Komise, ale chtějí centralizovanou Evropu; nepoučili se z finanční krize, ale nadále chtějí uplatňovat liberální hospodářskou politiku. Proto mnoho z nás nebude pro tuto Komisi hlasovat a nebude to znamenat, že jsme proti Evropě. Prostě jen děláme to, co od nás naši voliči, mnoho milionů evropských občanů, očekávají.

 
  
MPphoto
 

  József Szájer (PPE). (HU) Pane předsedající, pane Barroso, ve velkém počtu evropských jazyků se to, že něco funguje – je schopno fungovat – a že něco správně pracuje, vyjadřuje velmi podobně. Nyní jsme v Evropské unii ve fázi, kdy můžeme říci „zpátky do práce, Evropo“; vraťme se, začněme pracovat, začněme fungovat. Základ toho zaručuje nová smlouva o fungování Evropské unie, Lisabonská smlouva, nedávno zvolený Parlament a nová Komise, která se nyní tvoří.

Je čas nechat za sebou dny institucionálních sporů a stanovování institucionálních pravidel a skutečně obrátit svou pozornost na obavy a problémy evropských občanů. To má zásadní význam, protože potřebujeme znovu získat podporu lidí, kterou jsme postupně ztratili. Dámy a pánové, vážení poslanci Parlamentu, máme v tomto smyslu co na práci. Dění v posledních několika týdnech a měsících si nezasluhovalo vždy úctu. Tento Parlament například nedopřál jednomu z kandidátů na komisaře spravedlivou příležitost být slyšen. Proto zvažme Komisi, zvažme Radu, pracujme s nimi, ale podívejme se někdy i na sebe. Dosažení výsledků vyžaduje úzkou spolupráci těchto orgánů.

Pane předsedo Komise, dámy a pánové, chtěl bych jménem své strany také popřát hodně úspěchů, protože když vám přejeme hodně úspěchů, nečiníme to pro několik osob, ale pro občany Evropy. Ať je Evropa v očích evropských občanů skutečným příkladem přinejmenším tvorby pracovních míst, prosperity, rozvoje, aktivní přítomnosti ve světě, rovnosti, a ať nyní na základě své nové ústavy, Lisabonské smlouvy, Evropa roste a rozvíjí se ku svému prospěchu.

Dámy a pánové, když můj počítač nefunguje, stisknu tlačítko pro restart. Nyní máme v počítači i nový software, známý jako Lisabonská smlouva. Dámy a pánové, stiskněme tlačítko restart.

 
  
MPphoto
 

  Hannes Swoboda (S&D).(DE) Pane předsedající, pane Barroso, vaše Komise má jistě své silné i slabé stránky. Chtěl bych se zaměřit na ty silné.

Máme tým pro zahraniční politiku, který byste těžko hledali kdekoli jinde, jenž je pověřen politikou zahraniční i rozvojovou. Pane Szájere, nemůžete popřít, že nyní máme lepší tým, než jsme měli v době původního slyšení první kandidátky z Bulharska. Rovněž pevně věřím, že paní baronka Ashtonová bude tento tým dobře koordinovat.

Jediné telefonní číslo, které údajně požadoval Henry Kissinger, je zmiňováno znovu a znovu. Možná nemáme takové jediné telefonní číslo, ale porovnáte-li to se Spojenými státy americkými – například v souvislosti s ochranou klimatu – komu bychom měli volat? Prezidentovi Obamovi nebo Senátu, který dosud odmítal nalézt řešení? Pokud jde o otázku odzbrojení, měli bychom kontaktovat prezidenta Obamu, který je pro odzbrojení, nebo Senát, který dosud žádná řešení nepředložil? Nedělejme se pořád horší, než jsme! Máme nyní příležitost udělat dobrý dojem.

(Potlesk)

Pokud jde o hospodářskou politiku, mále silný tým. Doufám a věřím, že ti z našich kolegů v Komisi, kteří při slyšení tak silně nezapůsobili, si tuto sílu postupně vypracují. Pokud jde o politiku sociální, máme komisaře, který bere věci vážně, a předsedu Komise, který nám rovněž přislíbil, že bude dávat přednost sociálním záležitostem a sociální politice. Počítáme s tím. A nejen že s tím počítáme, ale také budeme naléhat, aby se tak skutečně stalo.

Společně jsme našli řešení v mnoha oblastech rámcové dohody. Někdy jsme spolu nesouhlasili, ale řádně jsme spolupracovali. Je to velmi dobrá dohoda, pokud ji budeme brát vážně – vy v Komisi a my v Evropském parlamentu. Pokud se nám podaří přimět Radu, aby brala vážně zásady transparentnosti, které jsou v dohodě obsaženy, budeme skutečně schopni dosáhnout něčeho velkolepého.

V důsledku Lisabonské smlouvy a rámcové dohody bude od počátku legislativního procesu až do jeho konce existovat míra transparentnosti, která v mnoha vnitrostátních parlamentech neexistuje. Proto vyzývám Komisi a Radu, aby tuto otázku vzaly vážně.

V případě SWIFT nebyla transparentnost brána vážně – ani ze strany Komise, ani ze strany Rady. Nyní zde máme člena Komise, který byl příslušný pro Radu. To je praxe, kterou již v tomto Parlamentu nemůžeme tolerovat. Důvodem tohoto zmatku není to, že by chtěl Parlament být neústupný. Spíše je to proto, že i v přechodné době, kdy již bylo jasné, že tento Parlament měl stále co říci, Rada a Komise – zejména Rada – nepochopily, že musí zapojit i Parlament. To je rozhodující. V tomto ohledu, pane Barroso, jsme s legislativními usneseními a povinností Komise odpovědět – buď svým vlastním návrhem právní úpravy, nebo jasným vysvětlením, proč Komise nebude konat – dosáhli značného pokroku. Nepředstírejme, že parlamentní právo podnětu bylo ve vnitrostátních parlamentech vždy takto významné. Těmto parlamentům v zásadě dominují vlády a v parlamentech je často prováděno to, co vláda navrhne. Tady tomu tak není. Návrhy Komise dosud pro nás nejsou právním předpisem. Pracujeme na nich tak, aby obsahovaly i naše vlastní myšlenky.

Chopme se této příležitosti s novou Komisí, novou smlouvou a novou rámcovou dohodou. Mějme jako Parlament důvěru ve své jednání s Komisí.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Nyní se v této rozpravě ujme poprvé slova žena. Je škoda, že k tomu dochází tak pozdě.

 
  
MPphoto
 

  Diana Wallis (ALDE). – Pane předsedající, doufám, že to čekání stálo za to. Chci se zaměřit na usnesení o rámcové dohodě, protože jsem byla součástí vyjednávacího týmu Parlamentu.

Pane předsedo Barroso, uskutečnili jsme, jak jistě uznáte, několik velmi zajímavých debat o významu slov, zvláště v mém jazyce, jedna z frází, které jste použil na začátku naše setkání, však hovořila o vaší naprosté oddanosti „parlamentnímu rozměru“ Evropské unie, a myslím, že jste tuto frázi použil zcela upřímně a pozitivně, nikdy jsme však o této věci nehovořili. Po Lisabonu a po usnesení o nové rámcové dohodě je tento Parlament daleko víc, než pouhý „rozměr“ – je to realita, skutečná síla, skutečný Parlament hodný tohoto jména.

Můžete možná nazývat „rozměrem“ původní parlamentní shromáždění, ale nikoli tento Parlament. Tento Parlament je nyní plnoprávným legislativním partnerem, jak uvádí usnesení, s nímž musí Rada jednat za rovných podmínek, musí být začleňován a informován a nelze jej obcházet prostřednictvím právně nevynutitelných předpisů či jiných nástrojů, jakkoli cenných; je to Parlament plně a oprávněně schopný volat vaši Komisi jako výkonný orgán k odpovědnosti. Těšíme se, že v době vyhrazené pro otázky v této sněmovně uvidíme nejen vás, pane Barroso, ale všechny vaše kolegy komisaře.

Tento Parlament bude trvat na svém právu dohledu nad následnými změnami vašeho týmu; tento Parlament je připraven hrát svou řádnou úlohu jediného nadnárodního, přímo voleného parlamentu v mezinárodních vztazích. Ale především tento nový a silný Parlament, v němž existuje proevropská většina, chce, abyste se prosím chopil vedení, a my budeme vaším ochotným partnerem a příznivcem. Ale prosím, nejsme jen pouhý „rozměr“; jsme skutečný, reálný Parlament.

 
  
MPphoto
 

  Jill Evans (Verts/ALE). – Pane předsedající, návrh usnesení, který předložila skupina Zelených/Evropské svobodné aliance, požaduje nový politický přístup na vnitrostátní a evropské úrovni a nové myšlenky a důrazné kroky. Hospodářskou, sociální a finanční krizi, které čelíme, nemůžeme překonat pomocí stejných politik a přístupu, které k ní vedly; nemůžeme vybudovat demokratičtější a efektivnější Evropu, pokud to nebudeme činit v reálné a měnící se politické situaci.

Dnes národní shromáždění ve Walesu zahajuje proces za referendum o větších zákonodárných pravomocích. V Katalánsku, ve Skotsku, ve Vlámsku i jinde probíhají změny. Dnes jednáme o rozšíření EU, která by zahrnula i země, které nyní leží mimo její hranice, ale dosud jsme nezačali ani řešit vnitřní rozšíření, proces, v němž země uvnitř hranic EU získávají nezávislost. Na tyto otázky rozpravy o volbě nové Komise neodpověděly, i přes změny, které se okolo nás dějí. Chtěla bych ještě jednou požádat předsedu Barrosa, aby se těmto věcem věnoval.

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Pane Barroso, před pěti měsíci jsem hlasoval pro vaše pověření úkolem spočívajícím v sestavení Evropské komise, protože jsem se domníval, že jste nejlepší z možných kandidátů. Tohoto hlasu nelituji, ale dnes, když jednáme o sboru komisařů, který nám byl představen, nemohu skrýt své zklamání. Poté, co skončila slyšení kandidátů na komisaře, vím, že mezi nimi je mnoho lidí, kteří mají vynikající kvalifikaci, ale bohužel také víme, že mezi nimi jsou lidé bez jakýchkoli zkušeností, kteří se během slyšení projevili velmi špatně.

Uvědomuji si, že při procesu výběru členů Komise máte omezený manévrovací prostor. Plně podporuji právo vnitrostátních vlád nominovat své kandidáty, přesto si však nemyslím, že navržené složení Komise je optimální. Ve svém projevu jste se ptal, zda má Evropská unie ve světě své slovo. Nejlepší odpovědí na to je nedávné rozhodnutí o odvolání summitu Evropské unie a Spojených států amerických. Skutečně si myslíte, že toto složení sboru umožní Unii posílit své postavení?

A konečně bych chtěl vyjádřit také své zklamání nad tím, že jsme během slyšení nedostali dostatečnou odpověď na otázky týkající se bezpečnosti dodávek energie.

 
  
MPphoto
 

  Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL).(DA) Pane předsedající, chtěl bych na začátku popřát panu Barrosovi hodně štěstí, protože předsedovi Komise se skutečně podařilo sestavit Komisi, která odráží jeho politický projekt Evropské unie. V mé skupině však s tímto politickým projektem naprosto nesouhlasíme. Dovolte mi uvést příklad. Pracující v mnoha zemích zjistili, že EU je stále více synonymem zhoršování mezd a pracovních podmínek, za něž bojovali. Opakovaně jsme se tázali pana předsedy Komise, co bude konkrétně dělat pro zajištění toho, aby migrující pracující již nemohli být nedostatečně placeni, diskriminováni a využíváni jako otrocká pracovní síla. Problém je, že jsme dosud neobdrželi konkrétní odpověď ani nám nebyla žádná konkrétní odpověď dána na slyšení. Proto jsem došel k závěru, že tato Komise akceptuje sociální dumping. Je to Komise, pro kterou je vnitřní trh důležitější než ochrana zájmů obyčejného pracujícího. V jednom ohledu však existuje určitá naděje, protože během setkání s naší skupinou se pan Barroso usilovně snažil zdůraznit, jak velmi podporuje rovnost mužů a žen. Slova však nestačí. Když byla v roce 2004 jmenována první Barrosova Komise, bylo v ní devět komisařek z 25 členů. Dnes pan Barroso představuje ke schválení Komisi, která má pouze osm žen z 27 členů. Tudíž došlo ke zhoršení. Můžeme jen konstatovat, že i v této oblasti pan Barroso přináší jen slova a nikoli činy. To prostě nestačí.

 
  
MPphoto
 

  Timo Soini (EFD).(FI) Pane předsedající, ve Finsku si připomínáme výročí Zimní války. Před sedmdesáti lety napadl komunistický Sovětský svaz malé Finsko. Hájili jsme svou nezávislost a své právo na sebeurčení.

Tento boj pokračoval i během druhé světové války, která byla strašným utrpením i pro Evropu jako celek. Zanechal nám silnou touhu po nezávislosti a silnou touhu rozhodovat o svých vlastních záležitostech. Helsinky, Moskva a Londýn byly jedinými hlavními městy, která nebyla během druhé světové války okupována. A právě proto chci, aby si každý národ mohl o svých záležitostech rozhodovat svobodně.

Pokud jde o Komisi, jistě máte dobré úmysly a v Komisi jsou dobří lidé, včetně Olli Rehna, který je Fin a je to morální člověk s pevnou páteří. Avšak kde mohly národy Evropy, Finové, Němci, Britové, Dánové, hlasovat a tyto komisaře si zvolit? Nikde. Jak je mohou propustit? Nijak. EU je byrokracie a nikoli demokracie.

Jsem pro spolupráci mezi nezávislými státy. Jsem Fin, jsem Evropan a miluji náš kontinent, ale to neznamená, že podporuji Evropskou unii. Každý z nás dostal hlasy; já jsem ve Finsku získal 130 000 hlasů. Kolik hlasů dostali komisaři a odkud? Zde mohou získat 300 hlasů, ale v tom to právě je.

Co je srdcem demokracie? Je to národní svrchovanost. To znamená, že jen lid, který tvoří svůj vlastní národ, nezávislý na všech ostatních, má vždy věčné a neomezené právo rozhodovat o svých záležitostech. To je základní princip.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Bruno Gollnisch (NI).(FR) Pane předsedající, došli jsme ke konci postupu, který předchází jmenování komisařů, se slyšeními, která jsou naprosto nicneříkající. Kandidáti na komisaře nám přišli říci, že jsou hluboce oddáni Evropské unii, že udělají vše, co je v jejich silách, aby se dozvěděli více o věcech, které jim jsou neznámé, a že budou pracovat ruku v ruce s Parlamentem.

Nic z toho není velmi důležité ani velmi zajímavé. Nicméně aby Parlament mohl prokázat svou nezávislost, musí existovat obětní beránek, pykající oběť. Touto obětí byla paní Jelevová, proti níž, mohu dodat, nakonec existovalo jen poměrně málo výtek. Jestliže jde o střet zájmů, pak minulost některých komisařů, kteří zůstanou bezejmenní – komisař pro hospodářskou soutěž, komisař pro zemědělství, komisař pro mezinárodní obchod – jistě vzbuzovala daleko větší obavy, a přesto pro tuto sněmovnu nepředstavovala velký problém.

Vlastně vás, pane Barroso, lituji, protože jste nyní součástí tohoto systému Lisabonské smlouvy – Lisabon je hlavní město vaší země, nádherné město, které si zasluhuje víc než jen propůjčovat své jméno takovému dokumentu. Musíte muset jednat s mnoha lidmi. Od nynějška podle rámcové dohody budete mít předsedu Parlamentu a Konferenci předsedů, z níž jsou vyloučeni nezařazení poslanci, což je flagrantní porušení ustanovení jednacího řádu. Budete mít nového – a stálého – prezidenta Unie, jehož jmenování však neukončilo systém rotujících předsednictví. Budete mít baronku Ashtonovou, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která byla v mládí naprostou pacifistkou, když šlo o skutečnou sovětskou hrozbu, ale o níž nepochybujeme, že bude důrazně bojovat proti Íránu.

Bude to složitá politika. Před chvilkou tu zazněl smích, když někdo připomněl marxistickou minulost některých z vás. Ve skutečnosti jste pořád internacionalisté, ale už v žádném případě ne proletáři. Odcizili jste se osudu evropských pracujících.

(Řečník souhlasil s položením otázky „zvednutím modré karty“ podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD). – Pane předsedající, snad bych mohl pana Gollnische opravit. Je si pan Gollnisch vědom toho, že paní baronka Ashtonová byla pacifistkou nejen ve svém mládí, ale že byla i místopředsedkyní Kampaně za jaderné odzbrojení, přinejmenším do roku 1983, což je něco, co nezveřejnila?

 
  
MPphoto
 

  Bruno Gollnisch (NI).(FR) Pane předsedající, neodpovím na otázku ohledně minulosti baronky Ashtonové. Vím, že i v mé zemi se „pacifisté“ říkalo vlastně válečným štváčům, kteří byli pro komunistické vítězství.

 
  
MPphoto
 

  Jaime Mayor Oreja (PPE).(ES) Pane předsedající, jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bych chtěl vyjádřit svou upřímnou, pevnou a bezvýhradnou podporu panu Barrosovi. Tato podpora není založena jen na jeho dnešních slovech, ale i na projevech, které pronesl v Parlamentu a které nás vyzývaly k tomu, abychom jej podpořili silněji a významněji než kdy dříve.

Chtěl bych říci, že hlavním důvodem této podpory není počet komisařů, které naše skupina či naše politické seskupení v Komisi má, ale spíše základní víra v to, že nyní nastává pro Evropskou unii jedinečná a výrazná doba. Tato Komise není jen jakási komise a tento Parlament není jen jakýsi parlament, nejen kvůli Lisabonské smlouvě, ale také kvůli tomu, že zažíváme v Evropské unii dosud bezprecedentní krizi: krizi hospodářskou a sociální.

Nemyslíme si, že Lisabonská smlouva je tou nejdůležitější věcí. Nejdůležitější je to, aby došlo ke změně postoje z hlediska nasměrování všech evropských orgánů k větším politickým ambicím. Proto bezvýhradně podporujeme Komisi vedenou panem Barrosem. Komisi podporujeme také proto, že jakkoli v současné době zažíváme hospodářskou a finanční krizi, přecházíme do další fáze: krize sociální. Rozdíly mezi některými zeměmi se budou zvyšovat a bude narůstat sociální neklid. Hospodářská a sociální krize nepochybně vyvolá zvýšený sociální neklid. Dalším důvodem je to, že pociťujeme krizi hodnot, což nezbytně vyžaduje, abychom všichni, nejen Komise, změnili své osobní postoje. Všichni musíme změnit svůj postoj.

Naše skupina je proto přesvědčena, že nejlepší cestou ke změně, transformaci a zlepšení je podpora Evropské komise vedené panem Barrosem.

Proto si myslím, že v rámci tohoto úkolu a práce, kterou musíme vykonat, je skupina PPE skupinou, která chce, abychom se změnili všichni. I Evropský parlament se musí změnit. Komise sama nemůže nést odpovědnost za častou nejednotnost v této sněmovně, která je do velké míry důvodem, proč ve světě výrazně nezní evropský hlas.

 
  
MPphoto
 

  Kader Arif (S&D).(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, zásadním faktorem vnější politiky Unie bude obchodní politika. Bohužel tato obchodní politika je dnes symbolem mizení zájmu Společenství, protože není ničím jiným než součtem zájmů národních.

V době, kdy chceme, aby Evropa hájila své hodnoty – solidaritu, sociální spravedlnost –, kdy chceme, aby Evropa byla schopna začlenit do svých obchodních dohod sociální práva, práva v oblasti životního prostředí, ochranu lidských práv a ochranu odborových práv, vidíme, že jediným návrhem, který nám Komise předložila, je uzavírat dohody, u nichž neexistuje žádná alternativa trhu a obchodu a jsou to dohody samy pro sebe. To je alespoň pro mé politické seskupení nepřijatelné.

V době, kdy chceme, aby tato obchodní politika byla schopna začlenit průmyslovou politiku a účinky, které může mít na politiky zaměstnanosti, vidíme, že Komise v komentářích, které dnes dopoledne přednesl předseda Komise, nedává žádné záruky. Bohužel mě to však nepřekvapuje. Nebylo řečeno nic o horizontální sociální doložce, o ochraně veřejných služeb, o tom, jak by měla Evropa znovu změnit politiku nebo zavést politiku zcela jinou.

Abych své poznámky k těmto věcem uzavřel, pane Barroso, jsem přesvědčen, že důvěra se buduje ve dvoustranném vztahu. Ve svých poznámkách dnes dopoledne jste nám nenabídl nic, co potřebujeme k tomu, abychom ve vás svou důvěru vložili. Povšimněte si prosím, že vzhledem k tomu, že jste nám uvedené záruky neposkytl, nemohu zaručit, že vám svou důvěru dáme.

 
  
MPphoto
 

  Alexander Graf Lambsdorff (ALDE).(DE) Pane předsedající, konečně mám pocit, že se věci dávají do pohybu. Trvalo nám více než osm, vlastně devět let, než jsme dospěli k nové smlouvě, a stejný počet měsíců, než jsme dospěli k nové Komisi. To není akční Evropa, ale my akci potřebujeme. Lidé hledají práci, podniky hledají trhy, spotřebitelé hledají spolehlivost, Řecko hledá stabilitu a Evropa hledá svou úlohu ve světě. Proto je dobře, že doba složitých debat, kterým mohou rozumět pouze odborníci, je za námi, a proto je také dobře, že Komise nyní může pracovat tak, aby byla zase lidem skutečně prospěšná.

Chceme od vás dvě věci, pane Barroso. Buďte prosím odvážný a učiňte Evropu silnou zevnitř i zvenčí. Chceme, abyste byl odvážný, a také chceme, aby se Evropa více zapojovala v oblastech, které se možná liší od oblastí, které chtějí členské státy nebo lidé odpovídající v průzkumech – v ekonomice a finančních záležitostech, v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, ale také v zahraniční a bezpečnostní politice. Tato poznámka je určena zvláště vám, paní baronko Ashtonová. Nedostatky jsou jasné. Vnitřní trh nefunguje dosti dobře pro malé a střední podniky. Často je to způsobeno spíše vnitrostátní než evropskou byrokracií.

Řecko samozřejmě potřebuje pomoc. Proto potřebujeme silnou Evropu. Jsem rád, že Komise nyní předložila návrh. Každý, kdo si myslel, že jsme již v zahraniční politice dosáhli dost, zjistil ve světle Kodaně něco jiného. Proto opakujeme: pane Barroso, učiňte Evropu silnou uvnitř i vně. K tomu máte naši podporu.

 
  
MPphoto
 

  Timothy Kirkhope (ECR). – Pane předsedající, naše skupina silně podporuje pana Barrosa a jeho reformní program pro Evropu, který se zaměřuje na řešení reálných problémů našich spoluobčanů a na zásahy v oblastech, kde může snahám našich členských států přidat hodnotu. Proto jsme přesvědčeni, že si pan Barroso zasloužil dostat seznam kandidátů do Komise vybavených nadáním a schopností uvést jeho náročné plány ve skutečnost.

V některých nominacích byl však ponechán svému osudu. Nic nemůže skrýt skutečnost, že zkušenosti a kvalifikace kandidátů se velmi různí, což bylo zjevné při našem slyšení. Je nepřijatelné, že vedoucí představitelé některých členských států stále považují tvorbu Komise za příležitost odměnit kolegu za předešlou podporu, vyřešit politické problémy nebo uklidit přítele ministra na pohodlné místo před důchodem.

Je jasné, že některé členské státy využívají toho, že máme jen jediné hlasování o celé Komisi, aby prosadily kandidáty, kteří by na základě svých vlastních zásluh neuspěli. Jediné hlasování musí skončit. Musíme hlasovat o jednotlivých kandidátech, protože jen tak se členské státy chopí své odpovědnosti, budou brát tento proces vážněji a vyšlou do Komise nejschopnější kandidáty, které mají k dispozici.

 
  
MPphoto
 

  Miguel Portas (GUE/NGL).(PT) Pane předsedající, chtěl bych se dr. Barrosa zeptat na význam odpovědnosti s ohledem na události, které vystavily euro útoku spekulantů. Dnes odpoledne budeme jednat o důvodech této události podobněji, nyní bych se však rád zaměřil na prohlášení, která pronesl Joaquín Almunia, protože právě tato prohlášení vyvolala okamžitý nárůst rozpětí na mezinárodních úvěrových trzích a úrokových sazeb pro Portugalsko a Španělsko, což v minulém týdnu dále oslabilo pozici eura samotného. Nemá smysl říkat mi, že Joaquín Almunia neřekl, co řekl. Cokoli novináři slyšeli, slyšeli i spekulanti a ti neztráceli čas a začali jednat.

Pane předsedo Barroso, úlohou komisaře není přilévat olej do ohně. Tato sněmovna nemůže dát svůj souhlas někomu, kdo v kritické chvíli nesplnil svou povinnost. To je první problém, druhým je problém signálů. Pokud jde o útok na řecké, španělské a portugalské veřejné dluhy, co dosud evropské orgány dělaly? Pan Trichet se omezil na prohlášení, že žádný stát by neměl počítat se zvláštním zacházením, přičemž sdělení mělo být zcela opačné: tedy říci spekulantům, že nebudeme rozděleni, protože toto je Evropa solidarity. Vznikla tak politická otázka, a proto očekáváme seriózní odpovědi ve věci prohlášení vašeho kandidáta na komisaře.

 
  
MPphoto
 

  Klaus-Heiner Lehne (PPE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi stručnou poznámku k interinstitucionální dohodě a k usnesení, které před sebou máme. Především vítám, že Komise je zřejmě nyní realističtěji připravena akceptovat nepřímé právo podnětu Evropského parlamentu. Jednoduše řečeno to znamená, že v budoucnosti budou existovat konkrétní lhůty, v nichž bude Komise povinna odpovědět na naše rozhodnutí. To je dobrá věc, i s ohledem na naše zkušenosti z posledního funkčního období Parlamentu. Je to vlastně zjevné, ale tato dohoda také znamená, že budeme mít ve všech záležitostech rovné postavení vůči Radě. To je logický důsledek vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Kromě toho vítám, že se nám podařilo vytvořit i užší pracovní vztah mezi Parlamentem a Komisí v oblasti legislativního programování. V budoucnosti budeme muset vypracovat určitý společný legislativní program pro všechny tři orgány, a v tomto ohledu by bylo dobré, kdyby jako tradiční zastánci zájmů Unie mohly Komise a Parlament co možná nejdříve dospět k předem uzavřené dohodě.

Nejsem plně spokojen s výsledky ve věci posouzení dopadu. V tomto ohledu bude muset Parlament zvážit, jak by mohl dosáhnout kvalitativních zlepšení ve své vlastní oblasti posuzování dopadu vzhledem k tomu, že Evropská komise nechce provádět skutečně nezávislé posouzení dopadu, které Parlament požaduje. V této souvislosti vítám, že již bylo v prohlášeních oznámeno, že bude existovat úzká spolupráce v oblasti právních předpisů týkajících se Útvaru pro vnější činnost. I zde mají Komise a Parlament do značné míry společný zájem, který bychom měli také definovat, než začneme jednat s Radou.

Také si myslím, že je dobré – a to je také vlastně nutný důsledek Lisabonské smlouvy –, že postavení této sněmovny v oblasti mezinárodních jednání týkajících se mezinárodních dohod se značně zlepší a Parlament má získat skutečný přístup ke všem informacím a všem konferencím. Toto byla naprosto zásadní otázka a já jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout toho, co jsme v této oblasti chtěli.

 
  
MPphoto
 

  Evelyne Gebhardt (S&D).(DE) Pane předsedající, pane Barroso, jsme velmi rádi, že tu máme od 1. prosince Lisabonskou smlouvu a spolu s tím i silnější sociální politiku a posílení postavení spotřebitelů v oblasti vnitřní politiky v Evropské unii. Nyní však zjišťujeme, že jste (v rozporu s tím, co stanoví Lisabonská smlouva, jmenovitě s horizontálním závazkem k ochraně spotřebitele) při dělení portfolií ve své Evropské komisi učinili přesný opak, protože neexistuje jen jeden komisař odpovědný za ochranu spotřebitele, ale několik komisařů.

Chtěla bych se vás zeptat, jak to vlastně chcete zvládnout. Jak chcete nastolit důslednost v této oblasti politiky, v oblasti, která je mimořádně důležitá pro spotřebitele, pro evropské občany? Odpovědnosti byly rozděleny. Který komisař zajistí důslednost? Neříkejte nám prosím, že rozhodovat bude sbor. Potřebujeme jasné oblasti odpovědnosti. Neříkejte nám prosím ani to, že v případě sporu jednotlivých komisařů budete mít rozhodující slovo vy. Nejste všemocný a jste členem sboru.

Je to pro mě velký problém, pane Barroso. Musíte mi vysvětlit, jak se chcete skutečně vypořádat s tímto roztříštěním politiky v oblasti ochrany spotřebitele, ale i v jiných oblastech, jako je zahraniční politika, abychom měli politiku, která nám za pět let dovolí říci „ano, stálo za to mít takovou Komisi“. Dosud nevím, jak budu později hlasovat. Bude to velmi záležet na vašich odpovědích na naše otázky.

 
  
MPphoto
 

  Adina-Iona Vălean (ALDE). – Pane předsedající, myslím, že jste si více než dobře vědom toho, že Evropa stojí na rozcestí a že máte příležitost zvolit jeden nebo druhý směr: buď ponurou cestu s hlubšími hospodářskými krizemi, špatnou konkurenceschopností pro evropské podniky, větší regulací a byrokratickou zátěží, nebo cestu odvážnou, využívající všechny možnosti, která dává Lisabonská smlouva, aby byla Evropa silnější a zaujala soudržný přístup ke globálním trhům a výzvám.

Příležitosti a řešení globálních výzev lze nalézt v odvětvích, jako je digitální agenda informačních a komunikačních technologií, výzkum a vývoj a energetika. Nová smlouva, kterou konečně ratifikovaly všechny členské státy, vám (na stříbrném podnose) dává nástroje k dosažení těchto cílů.

Já se nejvíce obávám zvětšujícího se rozporu mezi očekáváními občanů a bruselským malým světem. Důvěra, kterou máme od svých občanů, se vytrácí. Při kolika příležitostech jsem si už všimla rozporů mezi evropskou administrativou, která prosazuje příkrý politický cíl, a skutečnými problémy občanů? Jaký je cíl přípravy společné energetické politiky, pokud nemůžeme svým občanům zajistit bezpečnou, cenově dostupnou a zelenou energii? Jaký je cíl sběru údajů o energetických infrastrukturách?

Jsem přesvědčena, že nemůžeme používat řešení typu „jedno pro všechny“. Komise musí brát v úvahu rozdíly, příležitosti a prostředky každého členského státu. Budete muset být vizionářští a tvůrčí, abyste vyvedli Evropu z její neradostné minulosti. Přitom vás Parlament bude podporovat. Pokud tuto příležitost promarníme, nedostane Evropa za pět let druhou šanci.

 
  
MPphoto
 

  Lajos Bokros (ECR). – Pane předsedající, Řecko je na pokraji fiskálního zhroucení. Španělsko a Portugalsko se také potýkají s rostoucími problémy. Jestliže nebudou Evropská komise, Evropská centrální banka a Evropská rada jednat, hrozí rozpad eurozóny.

Za této situace jsme svědky nevyhovujícího rozdělení portfolií mezi komisaři. Joaquín Almunia, který představoval bezpečnou záruku při řízení měnových a hospodářských záležitostí, nyní přechází k hospodářské soutěži, která není jeho šálkem čaje. Olli Rehn, který byl velmi uznávaným komisařem pro rozšíření, se nyní zabývá měnovou a hospodářskou oblastí, pro kterou nemá odborné znalosti.

Proč je v zájmu Evropy oslabit intelektuální sílu Komise právě v době krize?

 
  
MPphoto
 

  Werner Langen (PPE). (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, máme nyní druhou Barrosovu Komisi. Způsob, jakým se systém změnil, již byl zmíněn. Je to od mého příchodu sem čtvrtá Komise. První dvě Komise, které vedli pan Santer a pan Prodi, byly kolegiálními orgány. První Barrosova Komise byla typická svými individuálními hráči – mám na mysli pana Dimase, paní Kroesovou i pana McGreevyho, který byl po léta pod vaším vedením nečinný. Jestliže nyní zavádíte předsednický systém, pane předsedo, pak bych doporučil, abyste se ujal vedení, ale vrátil se k systému sboru. Je lepší pro Evropu a lepší pro spolupráci s Parlamentem.

Občané mají ve věci evropské agendy svá očekávání – hovořil jste o odvaze. Zaprvé, musíte stabilizovat euro, rozšířit eurozónu a přimět vnitrostátní vlády, aby dostály svým závazkům. Zadruhé musíte vytvořit moderní a na technologii založená pracovní místa na světové úrovni, protože Lisabonská strategie od roku 2000 selhává, ačkoli byly její cíle správné. Zatřetí musíte nadále rozvíjet Evropu na základě jejích předešlých úspěchů a nikoli na základě nářků o záhubě a odevzdaných scénářů a musíte z Evropy učinit rovného partnera Spojených států a Číny, a začtvrté nesmíte jen klást otázky ohledně budoucnosti, ale musíte na ně spolu s Parlamentem odpovídat.

Otevřené trhy a více vzdělání, růstu a prosperity nesmí být tématy odloženými do minulosti; musí to být nadále témata budoucnosti, stejně jako sociální jistota, průmyslová základna a nerozšiřování finančních trhů.

Chceme čestnou spolupráci s vámi i s Komisí. Přitom musí být Komise motorem a nikoli pánem Evropy. Dvě skupiny se rozhodly být plně proti vám – Zelení a komunisté. Představují pouhých 13 % poslanců Evropského parlamentu. Budou-li předseda Komise a Komise pracovat se zbytkem této sněmovny dobře, pak společně dosáhneme úspěchu, který potřebujeme.

 
  
MPphoto
 

  Alejandro Cercas (S&D).(ES) Pane předsedo Komise, jak víte, poslanci ze skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu chtějí skutečnou změnu sociální agendy Evropy a obnovenou sociální agendu.

Mnoho z nás chová naději v určité „zelené výhonky“ ve vaší řeči, ve slibech, které jste dal naší skupině, v projevu pana komisaře Andora a v institucionální dohodě ve smyslu toho, že budoucí evropské právní předpisy musíme předkládat k posouzení dopadu na životní prostředí. Existuje naděje, že ve věci nové Komise jste se poučil z minulých voleb a významného mlčení organizací pracujících.

Proto máme, pane Barroso, mimořádný zájem, aby se to, co je v současnosti poněkud neurčitým slibem, stalo skutečností, a aby Komise přinesla přidanou hodnotu skutečné změny. Máme mimořádný zájem na tom, aby druhá Barrosova Komise nebyla stejná jako Barrosova Komise první.

Pane předsedo Komise, vyslechli jsme komisaře Andora a máme tento sen, tuto naději. Můžeme vám slíbit loajalitu, bude-li existovat závazek, že bude dodrženo vše, co jste oznámili ve svých vystoupeních a v dohodě, kterou jste uzavřeli s Parlamentem.

Potřebujeme, pane Barroso – jste inteligentní muž –, aby tato posouzení dopadu na životní prostředí a sociálního dopadu zahrnovala udržitelnost hospodářského modelu, který hájíte. Jinak nebude mít Evropa budoucnost. Evropa musí sladit svůj program s programem svých občanů a pracujících, jinak nedosáhne hospodářské integrace a rozhodně nedosáhne integrace politické, která je naším plánem. Naším plánem je vybudovat Evropu s velkou politickou ambicí, schopnou znovu vyburcovat své občany, mít znovu význam ve světě…

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Mirosław Piotrowski (ECR).(PL) Pane předsedající, kandidáty na komisaře navrhují vlády členských států EU. Poté, co je schválí Evropský parlament, jsou vyvázáni ze závazků vůči své vlastní zemi. V zásadě se očekává, že budou pracovat pro rovný rozvoj celé Evropy. To vyžaduje kvalifikaci a důvěru. První aspekt byl zpochybněn během slyšení. Odpovědi kandidátů byly často dohodnuty předem a byly formulovány nepřiměřeně obecně. Paní Ashtonová se dotkla některých podrobností, ale její odpovědi byly zklamáním. Jako celek je tým komisařů, který své schopnosti prokázal při slyšení, slabý a několik málo dobře kvalifikovaných kandidátů není schopno tento obraz změnit. Jsme však povinni hlasovat o celé Komisi en bloc a Komise nepředložila jasnou akční strategii.

Můžeme Komisi důvěřovat? Ve skupině Evropských konzervativců a reformistů jsme dostali tuto otázku: vložili bychom vlastní rozpočet a osud své rodiny do rukou této Komise? Mnoho z nás odpovědělo a stále odpovídá záporně.

 
  
MPphoto
 

  Mario Mauro (PPE).(IT) Pane předsedající, pane předsedo Komise, dámy a pánové, pokud bychom se měli držet verze faktů, kterou předkládá pan Cohn-Bendit, přičemž klíčem k jeho interpretaci je pokrytectví, rozhodovala by se skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) hlasovat pro, protože má třináct komisařů, liberálové protože jich mají devět, zatímco socialisté by se asi hlasování zdrželi, protože jejich zisk je skrovnější.

Tak to ale není. Hlasování mnoha z nás zde souvisí s odpovědí na hlubší otázku: jakou úlohu má Barrosova Komise hrát na této historické křižovatce?

Pane předsedo, má obnovit naději milionů lidí a podniků v nesnázích a skoncovat s jejich bezmocností tváří v tvář existujícím zájmům a vládám prostřednictvím houževnatého odhodlání a se silou idejí.

Pane předsedo, má dát evropskou tvář imigrační a energetické politice a vydat euroobligace pro zajištění obnovy. Pane předsedo, má přesvědčivě vybudovat evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku hodnou svého jména, drahá paní baronko Ashtonová.

Podle pana Schulze jste, dámy a pánové, jako trapističtí mniši, kteří složili slib mlčenlivosti. Na této vaší ideální svaté cestě vám navrhuji jiný slib: slib jednat. Existuje mnoho věcí, které je třeba udělat. Pane předsedo, udělejme je rychle, udělejme je dobře, udělejme je spolu. Přeji vám vše nejlepší, pane předsedo Barroso!

 
  
MPphoto
 

  Gianluca Susta (S&D).(IT) Pane předsedo Komise, zastánci pokroku mezi námi vám dnes dávají hlas, aby vás nenechali napospas vydírání těch, kteří mají malou víru v toto společenství Evropy, a aby vás nepodřídili vládám sedmadvacítky.

Věřit ve společenství Evropy znamená prolomit vaše hrobové ticho a zaujmout ústřední úlohu v zásadních mezinárodních otázkách; hájit evropské zájmy v průmyslové a hospodářské oblasti; posílit sociální politiku a investovat víc do boje proti světové chudobě; upevnit – ale za rovných podmínek – naše spojenectví se Spojenými státy americkými; posílit postavení Evropské unie v mezinárodních orgánech, počínaje Radou bezpečnosti OSN; znovu nastolit multilateralismus ve světovém obchodě a stanovit program boje proti globálnímu znečištění.

Náš dnešní hlas bude podmíněným hlasem důvěry v Komisi a v jednotlivé komisaře, bez jakýchkoli výjimek, s cílem plně dosáhnout nové Evropy zrozené v Lisabonu, politického subjektu řadícího se k hlavním světovým velmocím, aby se především mohl stát společenstvím osudu, oddaným svému vlastnímu hospodářskému a občanskému pokroku, které se vydává na misi míru, spravedlnosti a svobody ve světě a není jen společenstvím vzpomínek žijícím v přítomnosti na úkor svého bohatství a z minulé slávy, která nyní vybledla.

 
  
MPphoto
 

  Alain Lamassoure (PPE).(FR) Pane předsedající, pane Barroso, úspěch Lisabonské smlouvy nyní závisí na vás a na vašem týmu.

První stálý předseda Evropské rady se po svém zvolení překvapivě rozhodl zmizet. Podařilo se mu to. Před dvěma a půl měsíci o něm nikdo mimo jeho zemi nic nevěděl a nikdo se o něm od té doby ani nic nedozvěděl. Předseda španělské vlády byl tak laskav, že přijel a přednesl nám zde priority Španělska pro šestiměsíční období španělského předsednictví. To je přesný opak toho, co chtěli autoři Lisabonské smlouvy – z nichž mnozí jsou přítomni v této sněmovně. Nikdo, ani lidé v Evropě ani prezident Spojených států amerických, už neví, kdo má Evropu na starosti.

Ve světě obráceném naruby v důsledku krize, na kontinentu, který ztratil všechen svůj vliv, který má více než 20 milionů nezaměstnaných, který je ohrožen dlouhodobým úpadkem tváří v tvář novým mocnostem, potřebuje Evropa pilota, směr, ambici, velký sjednocující projekt, který bude schopen zmobilizovat našich 27 národů a půl miliardy svobodných občanů. Pane Barroso, nebojte se, buďte statečný! Cíle, strategie, metoda, financování – to vše vyžaduje zcela nový přístup. Vyhlídka na návrat k silnému růstu nikdy nebyla tak vzdálená. Solidarita mezi členskými státy nikdy nebyla tak potřebná. Nerovnost mezi našimi schopnostmi a našimi finančními zdroji nikdy nebyla tak velká. Očekávání občanů nikdy nebyla tak vysoká. A nepochybně ani Evropský parlament nikdy nebyl ochotnější podporovat náročnou politiku, která by napravila 10 let ztracených v nekonečné institucionální debatě. Jako přítel vám říkám: podpora Parlamentu bude úměrná nikoli vaší opatrnosti, ale vaší odvaze.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Dagmar Roth-Behrendt (S&D).(DE) Pane předsedající, pane Barroso, naše situace je jiná a máme i jinou institucionální strukturu. Nyní, když platí Lisabonská smlouva, budou muset tři orgány – Parlament, Rada a Evropská komise – pracovat společně jiným způsobem než dosud. Jsem přesvědčena, že všichni musíme mít zájem na tom, aby toto uspořádání bylo úspěšné. Váš podíl na první části interinstitucionální dohody na mě činí dojem – a já k vám nejsem vždy nekritická –, že to chcete i vy.

První část této dohody, kterou jsme s vámi dojednali, obsahuje prvky důležité pro úlohu Evropského parlamentu při spolupráci zejména s vámi, ale také s Radou. Těmito prvky jsou posilování dialogu mezi Parlamentem a Evropskou komisí, možnost získat více informací, než tomu bylo doposud, jinými slovy, být rovnoprávným partnerem v legislativním procesu, a skutečná doba vyhrazená pro otázky, kdy sem přijdou komisaři, kteří jsou nakonec i politiky, a odpovědí na dotazy a přednesou projevy a reakce, aniž by se skrývali tak, jak to činili v minulosti. Dříve jste měl tu odvahu jen vy, pane Barroso. Nyní to budou dělat všichni. To je dobrá věc. Bude to ku prospěchu nás všech a bude to i ku prospěchu evropské demokracie a doufejme i zájmu občanů, v němž jednáme, jmenovitě naší legislativní práce pro všechny.

A konečně, pane Barroso, pokud jde o otázku legislativní iniciativy, pevně věřím, že s tím, čeho jsme byli schopni dosáhnout při jednání s vámi ve věci naší spolupráce a co jsme dnes vtělili do usnesení, jsme se dostali tak blízko právu podnětu pro Evropský parlament, jak je jen možné. Kromě toho je tím vyloučena koncepce sui generis. Pracoval jste na tom s námi a pracoval jste svědomitě. Respektuji to a velice oceňuji váš přínos.

Posouzení dopadu již zmínili ostatní poslanci. Zavázal jste se, že budou prováděna transparentně a že budete jednat vstřícně. Řekl jste, že posouzení sociálního dopadu jsou pro vás důležitá. To je z našeho hlediska nezbytný aspekt. Jsem s tím plně spokojena. Jsem přesvědčena, že bychom měli začít pracovat právě dnes.

 
  
MPphoto
 

  Jacek Saryusz-Wolski (PPE). – Pane předsedo, chci se zmínit o rámcové dohodě a zvláštním partnerství mezi Komisí a Parlamentem, o kterém jste hovořil a které samozřejmě vítáme.

Parlament bojuje za své pravomoci nikoli pro čest a slávu této sněmovny. Chceme vyplnit mezeru demokratické legitimity po všech bolestech, kterými jsme prošli při konání referend. Vstupujeme do nové éry metody Společenství, nebraňte proto prosím pravomoci Komise, protože my, Parlament, jsme součástí metody Společenství nebyli. Mám zde na mysli legislativní monopol Komise. Tento monopol existoval, když Evropský parlament nebyl tím, čím je dnes, vítám tedy řešení „na půli cesty“, které zohledňuje naše podněty v legislativních záležitostech a které jste akceptoval. Tato sněmovna bude velice pozorně sledovat praxi tohoto řešení na půli cesty a bude brát v úvahu náš požadavek, aby Komise učinila legislativní kroky.

Má druhá poznámka se týká společného Útvaru pro vnější činnost. Ta by měla svou důvěryhodnost odvozovat ze dvou zdrojů – nejen Rady, ale i Evropského parlamentu – a v této oblasti dosud nejsme zcela spokojeni. Dívám se na vaši místopředsedkyni, Lady Ashtonovou. Litujeme, že nejsme zastoupeni ve skupině na vysoké úrovni. Myslíme si, že bychom měli být zapojeni do procesu, který tato sněmovna vždy požadovala. Měli bychom se účastnit nominování vyslanců a zvláštních zástupců EU. Možná zde stále existuje určitý vyjednávací prostor, protože to není pro naši slávu, ale proto, abychom tomuto útvaru dodali skutečnou důvěryhodnost v očích Evropanů. Jinak bude slabší, jakkoli ji obě strany chtějí mít silnější.

 
  
MPphoto
 

  Luis Manuel Capoulas Santos (S&D).(PT) Pane předsedající, pane předsedo Komise, měl jsem velký zájem o slyšení kandidátů na komisaře pro oblast zemědělství a rybolovu, což jsou oblasti, kterým se v Evropském parlamentu věnuji se zvláštní pozorností. Jejich kvalifikace mi v obou případech připadá vhodná. Ale víc než osobnosti a kvalifikace je důležité znát povahu politických podmínek, které pro rozvoj svého poslání budou mít. Aby mohla moje politická skupina a já s klidným svědomím hlasovat pro investituru Komise, můžete mi, pane Barroso, zaručit, že těmto dvěma komisařům poskytnete veškerou svou podporu, aby bylo zajištěno, že si hluboké reformy, které zahájí v oblasti těchto nejobecnějších politik, politiky zemědělství a rybolovu, zachovají svou povahu odvozenou od Společenství a odmítnou jakýkoli druh renacionalizace?

 
  
MPphoto
 

  Paulo Rangel (PPE).(PT) Pane předsedající, chtěl bych využít této příležitosti, abych v první řadě upozornil Komisi a pana předsedu Komise na způsob, kterým pracovali s tímto Parlamentem během měsíců přípravy Komise. Ve světě neexistuje žádný jiný orgán s výkonnou a legislativní iniciativní pravomocí, který musí splnit takové požadavky: jeho předseda musí předložit program Parlamentu; musí se zúčastnit slyšení se všemi parlamentními skupinami; podléhá hlasování absolutní většiny a musí přivést všechny komisaře, aby byli jednotlivě slyšeni ve věci svých vlastních programů, a potom následují tři či čtyři hodiny přímých otázek – otázek, na něž je nutno odpovědět.

Komise souhlasila s tím, že s Parlamentem sjedná rámcovou dohodu, v níž se zaprvé zavázala odůvodnit a zvýšit pravomoci Parlamentu ve věci legislativních podnětů; zadruhé přijala zásadu naprosté svobody přístupu k informacím o legislativních nebo politických krocích nebo ve vztahu k mezinárodním jednáním a konečně se zavázala přihlížet ke stanovisku Parlamentu ohledně komisařů a změn komisařů.

To je podle mého názoru konečný důkaz toho, že Komise od července prokazuje, že je připravena udržovat těsné vztahy s Parlamentem a že tak jasně, zjevně a jednoznačně prokázala, že strategické spojenectví v rámci Lisabonské smlouvy k prosazování metody Společenství, o němž mluvil pan Saryusz-Wolski, je spojenectví mezi Parlamentem a Komisí. Z těchto důvodů si Komise i rámcová dohoda zasluhují plnou podporu skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů).

 
  
MPphoto
 

  Othmar Karas (PPE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, v demokracii není souhlas nikdy jen carte blanche, vždy je to výraz důvěry, který je nejprve nutné odůvodnit. Proto pojďme společně otevřít novou kapitolu, nepokračujme jen tak jako doposud, jak jste řekl, pane předsedo Komise. Smlouva, krize a globalizace od nás všech vyžadují, abychom změnili způsob své práce. Potřebujeme větší evropské povědomí v členských státech, více upřímnosti k Evropské unii, více EU v Evropě a více EU ve světě. To vyžaduje od každého jednotlivého komisaře vedení a připravenost přeměnit rozpravy Evropské unie na politiku.

Evropský parlament a Komise musí vstoupit do nového partnerství – partnerství pro Evropu občanů, partnerství proti nacionalismu, protekcionismu a extremismu, nečestnosti, ústupkům z nároků, neodpovědnosti a nedostatku respektu. Kromě paktu stability v oblasti měny potřebujeme pakt udržitelnosti pro všechny politické oblasti, abychom byli věrohodnější a znovu získali ztracenou důvěru. Bude nutné vypracovat postup pro nadměrný schodek, strategii pro vypořádání se s krizí a strategii Evropa 2020 v jediné společné koncepci pro snížení vnitrostátního dluhu, řešení schodků, prosazování inovací a růstu a vytváření dlouhodobých pracovních míst.

A konečně, pane předsedo, vás naléhavě vyzývám, abyste vypracovali počáteční rozvahu a předložili návrhy na koordinaci hospodářské, sociální, fiskální politiky a politiky pro výzkum, inovace a vzdělávání, protože potřebujeme více Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Gunnar Hökmark (PPE). – Pane předsedající, hlavním úkolem pro tuto Komisi nebude boj s krizí, jejímiž svědky jsme byli. Postupně se z ní vymaňujeme, a ačkoli plnění politik, o nichž jsme rozhodli, bude stále důležitým úkolem, hlavním výzvou musí být příprava základů budoucí ekonomiky Evropy, aby bylo zajištěno, že to bude ekonomika dynamická, schopná konkurovat a hrát vedoucí úlohu ve světovém hospodářství.

To vyžaduje politiky pro nová pracovní místa, instituce a dynamický hospodářský růst. Jinak se budeme nadále potýkat s problémy způsobenými krizí – s nezaměstnaností a deficity. Je důležité, aby Komise, která dnes bude zde v Parlamentu schválena, vzala tuto výzvu vážně.

Evropští voliči vyslali v červnu velmi jasný vzkaz. Nechtějí model založený na socialistické regulaci, ale model založený na otevřenosti, který poskytne základ pro rovné podmínky a sociální Evropu, což znamená pracovní místa, růst, příležitosti a přeshraniční integraci. To je úkolem této nové Komise – položit základy hospodářství, prosperity a sociální jistoty tím, že bude nezaujatá a bude říkat „ano“ inovacím.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, Evropskému společenství je již více než 50 let. Někteří lidé říkají, že prochází krizí středního věku – je poněkud unavené, morálně zastaralé, váhavé ve věci dalšího rozšíření.

V této situaci, pane Barroso, máte historickou příležitost ke státnickým činům, skutečným reformám a dlouhodobé vizi. Vaše druhé funkční období připadá na 60. výročí Schumanovy deklarace. Jediným řešením pro otce zakladatele nebylo politické hašteření, ale povznesení se nad národní zájmy s cílem vybudovat nadnárodní evropské politiky založené na otevřeném a velkorysém přístupu, jak jste sám zmínil.

Především očekáváme skutečné provádění společných evropských politik, zvláště dokončení společného trhu s energií. Evropská komise byla a je hlavním spojencem a spolupracovníkem Evropského parlamentu. Přejeme vám a celému sboru komisařů úspěch.

 
  
MPphoto
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE).(RO) Jsem přesvědčen, že hlavním úkolem nové Komise je provádět Lisabonskou smlouvu. Je naším úkolem ukázat občanům Evropy, že nová smlouva splňuje jejich očekávání, a vzbudit v nich důvěru ve smlouvu.

V příštích několika letech musí Komise kromě mnoha jiných důležitých věcí, kterými se bude zabývat, předložit k přezkumu dvě naprosto nezbytné politiky: společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti. Myslím, že rozpočtová politika na období 2014–2021 může být vypracována a strukturována až po dokončení uvedených politik. To je důvod, proč tento úkol musí být v novém rámcovém programu Komise absolutní prioritou. Doufám, že přezkum těchto dvou evropských politik ve střednědobém a dlouhodobém výhledu pomůže vyvážit hospodářskou, finanční a sociální situaci ve všech členských státech, aby se předešlo rozdílům, které vidíme dnes a které ohrožují udržitelný rozvoj Evropské unie jako celku.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). (HU) Nové členské státy mají oprávněné obavy z toho, že nacionální egoismus a renacionalizace nabývají v Evropské unii na síle. Evropská unie nemůže existovat bez solidarity, soudržnosti nebo bez toho, aby méně rozvinuté nové členské státy doháněly rozvoj. Komise vedená panem Barrosem bude program pro rok 2020 koncipovat tak, abychom neomezovali, ale zachovávali (a současně reformovali) a posilovali politiky Společenství, které jsme dosud prováděli, zejména politiku soudržnosti a regionální politiku a společnou zemědělskou politiku. Pozorujeme znepokojivé záměry některých osob, které se snaží tyto politiky utlumovat, a zvláště omezovat společný zemědělský rozpočet. Rada by měla vypracovat konkrétní opatření, aby se světová krize nemohla stát krizí zaměstnanosti a krizí sociální. A konečně rovněž nesmíme dovolit, aby tragická řecká situace vedla k závěru, že bychom neměli nadále posilovat eurozónu a neměli bychom pokračovat v rozšiřování na západní Balkán.

 
  
MPphoto
 

  Lena Ek (ALDE). – Pane předsedající, Albert Einstein řekl, že život je jako jízda na kole: abyste udrželi rovnováhu, musíte být stále v pohybu. Přesně to očekáváme od nové Komise. Současně existují i obavy. Například otázka změny klimatu je rozdělena mezi řadu portfolií; to je vysoce znepokojivé. Problematikou průmyslové politiky a energetické politiky se naopak budou zabývat komisaři jen z jedné politické skupiny, to je také nanejvýš znepokojivé. Teď potřebujeme vyváženost a podporu pro udržitelný hospodářský růst a je důležité, aby se tato skutečnost odrazila i ve strategii Evropské unie pro rok 2020.

Je vždy nejtěžší napsat první slova románu. Dojem, který Komise vyvolá, a způsob, jakým bude jednat, se odrazí a vepíše do strategie EU pro rok 2020, která bude známkou práce a kvality nové Komise. Doufám, že bude udržitelná.

 
  
MPphoto
 

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové z nového sboru, dámy a pánové zde v plénu a na galerii, v této době hospodářské, finanční a klimatické krize od vás občané Evropy očekávají vedení. Očekávají odvážné a jasné projekty. Pane Barroso, několikrát jste řekl, že dnes nemůžeme pracovat jako doposud, že musíme být odvážní a smělí. To není nic, čeho bychom si všimli ve vašich zásadách nebo ve slyšeních většiny komisařů.

Vezměte si například zahraniční politiku. Paní baronko Ashtonová, vy jste ta, která by měla být a musí být jednotným hlasem Evropy. Nejde jen o dobrou koordinaci nebo konzultování členských států. Měla byste Radě předkládat odvážné a konkrétní projekty, například ve věci evropské civilní ochrany před katastrofami v souladu s Barnierovou zprávou. Musíte kráčet v čele, i v záležitostech týkajících se finanční krize. Potřebujeme dohled nad společným finančním trhem a daň z finančních transakcí.

Předložte tyto návrhy Radě. Udělejte to prosím a nečekejte na to, až Rada řekne ano či ne nebo až vás jednotlivé členské státy začnou přesvědčovat. Jestliže nám ukážete toto vedení, získáte i podporu Evropského parlamentu. Dosud ji nemáte.

 
  
MPphoto
 

  John Bufton (EFD). – Pane předsedající, musím se zmínit o něčem, co považuji za velmi důležité pro Spojené království.

V současné době máme ve Spojeném království možnost odmítnutí pracovního týdne v délce 48 hodin. Poté, co jsem však vyslechl pana Andora na slyšení – nemám nic proti panu Andorovi osobně –, jsem velmi znepokojen směrem, kterým nás podle mého přesvědčení povede. Podle mého názoru je dosti pravděpodobné, že Spojené království o uvedenou možnost přijde. Pokud se tak stane, budou na tom tratit tři miliony lidí v naší zemi. Mohou pracovat přesčas. Náš záložní hasičský sbor ve Spojeném království – zejména v mém regionu, Walesu, kde 75 % služby zajišťují hasiči v záloze – je ohrožen.

Brzy se u nás budou konat všeobecné volby a já vyzývám všechny britské poslance Evropského parlamentu, kteří jsou zde dnes přítomni, aby hlasovali proti nové Komisi, protože pokud bude možnost odmítnutí 48 pracovních hodin pro dobré lidi v mé zemi ztracena, způsobí nám to vážné důsledky. Je to na nich. Tři miliony lidí budou sledovat, jak hlasují, stejně jako já.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI). (DE) Pane předsedající, Lisabonská smlouva má posílit Evropskou unii a tím přirozeně především Evropskou komisi a také náš Parlament. Je však hanebné, že jsou přesto na vrchol orgánů Evropské unie dosazováni politicky slabí zástupci. Političtí pozorovatelé se shodují, že nová Komise neobsahuje žádné politické těžké váhy. Pokud je již předseda Komise nejmenším společným jmenovatelem pravomocí velkých států Evropské unie, tato situace zjevně neomezeně pokračuje i v případě jednotlivých komisařů. Zejména nový úřadující předseda Rady a vysoký představitel jsou z politického hlediska spíše váhy lehké. Již nám to dávají znát naši důležití političtí partneři, jako jsou Spojené státy, a nevíme, co se stane s ostatními partnery, například s Ruskem.

V důsledku toho vzniká otázka, zda může posílený Evropský parlament ve spolupráci se slabou Komisí vykonat nějakou pozitivní práci z hlediska integrace a uspokojování zájmů evropských národů.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE).(DE) Pane předsedající, přeji si, aby nová Komise dělala více pro malé a střední podniky. V takových podnicích pracují dvě třetiny našich pracujících, kteří vytvářejí 50 % hrubého domácího produktu. Musíme především zajistit, aby se zvýšila úvěruschopnost malých a středních podniků, protože zejména v době krize má rizikový kapitál velký význam pro další schopnost vyplácet řádné mzdy. Potřebujeme větší konkurenceschopnost a k tomu potřebujeme lepší podporu pro infrastrukturu. Zvláště transevropské sítě je třeba zlepšit.

Musíme zajistit, aby malé a střední podniky měly prostřednictvím Evropského inovačního a technologického institutu také příležitosti ve výzkumu, aby mohly nabízet nové výrobky a služby. Musíme také zlepšit odborné vzdělávání a přípravu. To je zásadní úkol pro Evropskou komisi. Přeji nové Evropské komisi hodně úspěchů a štěstí do budoucnosti.

 
  
MPphoto
 

  Milan Zver (PPE).(SL) Patřím k těm, kdo věří, že dnes nastal velký den evropské demokracie, nejen proto, že dokončíme nové evropské orgány a struktury, ale také proto, že přijmeme tuto interinstitucionální dohodu, která spolu s Lisabonskou smlouvou skutečně zvyšuje možný vliv evropských občanů na evropskou politiku.

Mně se to zdá mimořádně příhodné právě teď, protože jsme již zaznamenali nebo můžeme začít zaznamenávat známky první krize evropské demokracie. Dokladem je stále menší volební účast, stále nižší důvěra lidí v základní demokratické instituce a skutečnost, že v některých evropských městech jsou demonstranti vítáni násilím a v jiných jsou připomínány symboly totalitních a podobných režimů.

Stručně řečeno, mám pocit, že je nejvyšší čas, aby i evropští politici udělali něco pro rozvoj demokracie na úrovni budování institucí, nebude to však stačit. Musíme se snažit i o zvýšení úrovně demokratické politické kultury, zvláště v postkomunistických zemích.

 
  
MPphoto
 

  Juan Fernando López Aguilar (S&D).(ES) Pane předsedající, členové španělské delegace ve skupině Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu budou hlasovat pro mandát Komise, která byla pokřtěna jako druhá Barrosova Komise. Máme k tomu dobré důvody. Jedním z nich je, že jsme přesvědčeni, že by ani pan Barroso nemohl souhlasit s kritiky první Barrosovy Komise, když získal mandát pro druhou Barrosovu Komisi.

Důvody může každý jasně vidět. Evropa se změnila, svět se změnil a ocitl se v krizi. Globalizovaný svět tváří v tvář globální krizi potřebuje globálně významnou Evropu. Namísto odpovídání na krizi dalšími krizemi musíme jednat a musíme to učinit hned. Musíme jednat, abychom reagovali na změnu klimatu, nové zdroje energie, význam své zahraniční politiky v globálním měřítku a náš přínos k bezpečnějšímu světu v boji proti trestné činnosti a terorismu. Tyto kroky musíme učinit nyní.

Uplynulo šest měsíců od voleb a je načase, abychom měli Komisi, která bude plně schopná a funkční. Právě to očekává 500 milionů Evropanů, kteří se na nás teď dívají. Proto jsme přesvědčeni, že nečinnost teď není možná. Jedinou možností je, aby Barrosova druhá Komise překvapila kritiky první Komise činy, důslednými činy.

 
  
MPphoto
 

  Cristian Dan Preda (PPE).(RO) I já bych chtěl říci, že dnes je důležitý den, protože budeme hlasovat pro Komisi nikoli jen za 27 členských států, ale i za jednotnou Evropu. V této sněmovně již bylo řečeno, že provádění Lisabonské smlouvy je naléhavé. Je to naléhavá záležitost, kterou zastiňují velké problémy, protože současná krize zdaleka není příznivá provádění této smlouvy, která musí vést k jednotné Evropě pro 27 zemí a k Evropě, která bude současně pro každého Evropana důvěryhodná.

Chtěl bych zdůraznit, že podle mého je největším úkolem, který před Evropskou unií stojí, smysl pro solidaritu mezi Evropany ze starých zemí a nových zemí, jinými slovy solidarita mezi Evropany z východu a ze západu. Jen tak můžeme učinit Evropu důvěryhodnou pro ty, kdo budou v blízké či vzdálenější době aspirovat na vstup do naší Unie, bez ohledu na to, zda jde o západní Balkán, Moldavsko, Turecko nebo Island.

 
  
MPphoto
 

  Liisa Jaakonsaari (S&D).(FI) Pane předsedající, sestavování Komise trvalo bezesporu příliš dlouho. Budoucí historikové se jistě budou divit, jak bylo možné strávit šest měsíců sestavováním Komise v době, kdy jsme procházeli nejhlubší recesí v ekonomické historii Evropy.

Jsem přesvědčena, že tento proces celkově zvýšil pravomoci a sílu Komise a Parlamentu. Proto mě překvapuje skupina Zelených/Evropské svobodné aliance, která se jednomyslně rozhodla hlasovat proti nové Komisi, zvláště když sami často prohlašovali, že jim tento proces přinesl mnoho a že jejich cíle byly akceptovány. Upřímně řečeno, podle mě je to případ extrémního populismu.

Životaschopnost vnitřního trhu a sociální Evropa jsou jako bratr a sestra, jdou ruku v ruce. Je velice důležité, aby bylo posouzení sociálního dopadu krokem k sociální Evropě.

 
  
MPphoto
 

  Eva Lichtenberger (Verts/ALE).(DE) Pane Barroso, pane předsedající, jsem zklamána nejen lidmi v Komisi, ale i vaším rozložením portfolií. Některá z nich jste rozdělil tak, že v budoucnosti bude velice obtížné vést konkrétní jednání ve výborech. Kromě toho jste některým komisařům odebral portfolio, u něhož již prokázali svou cenu, a přidělil jste jim takové, s nímž nejsou příliš spokojeni. Z psychologického hlediska může nespokojený komisař, pane Barroso, udělat hodně škody, protože zvláště na počátku své práce bude čelit mnoha lidem, kteří mu budou předkládat návrhy, s nimiž si nebude schopen poradit. Podle mého názoru je to špatné rozhodnutí.

Druhá věc, o které chci mluvit, je interinstitucionální dohoda. Budeme jistě bojovat za její provedení, protože Lisabonská smlouva je nyní v platnosti. Budeme mít své slovo v mezinárodních úmluvách a budeme úspěšní, i tváří v tvář zdržovací taktice Rady i Komise. Komise by na to měla být připravena.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE).(PL) Pane předsedající, Evropská unie je ve zcela nové situaci. Lisabonská smlouva zavedla důležité změny. Co můžeme říci po dvou měsících jejího fungování? Pokud o tom uvažujeme hlouběji, je to jen dobrý a důležitý začátek. Až teď nadešel čas dát těmto ustanovením a usnesením skutečný obsah. Měli bychom provést skutečné rozdělení pravomocí mezi orgány nebo nově zřízenými vysokými funkcemi a stanovit politické zásady a pravidla spolupráce. Také musíme zachovat zásadu skutečné rovnosti členských států, ale i členských států a Unie. Je důležité neomezovat význam předsednictví, které zastávají jednotlivé členské státy.

Pouze soudržná Unie, která hovoří jedním hlasem, bude mít ve světě postavení, jež si zasluhuje. Prvotní zkušenosti získané za minulé dva měsíce vyvolaly celou řadu pochyb. Tyto problémy by proto měly být důkladně prozkoumány a měla by být přijata opatření, která nám umožní dosáhnout očekávaného účinku a nové kvality fungování Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sógor (PPE).(HU) Často se opakuje otázka, kterou kdysi položil Kissinger – kdo zvedne telefon? Jde o to, že potřebujeme silné osobnosti a výrazné tváře. Nikoli! Potřebujeme silné orgány. Potřebujeme Radu, Parlament, Unii, v níž může zvednout telefon kdokoli v Radě, protože je schopen poskytnout kompetentní odpověď a kompetentní řešení. Chtěl bych nyní vznést takový telefonický dotaz: chtěli bychom Evropu, v níž budou dodržována i práva tradičních národnostních menšin, kde nebudou existovat žádné zákony o slovenském jazyce. Po vstupu tohoto zákona v platnost jsou porušena nejen základní práva EU a ustanovení evropských úmluv o lidských právech, ale ohrožen i jeden z největších výdobytků evropské integrace, fungování jednotného vnitřního trhu. Žádám, aby Komise přijala nezbytné kroky v souladu se stanoviskem právní služby, aby bylo zajištěno, že právní předpisy Společenství budou nadále plně platit.

 
  
MPphoto
 

  Derek Vaughan (S&D). – Pane předsedající, strukturální fondy v minulosti byly a stále jsou velmi významné pro regiony, jako je Wales. Pomohly mnoha lidem, společenstvím a podnikům. Zvláště významné byly v nedávné těžké ekonomické době.

Proto je důležité, aby všechny tyto skupiny mohly v budoucnosti využívat strukturálních fondů. Jsem přesvědčen, že strukturální fond by měl být k dispozici všem regionům v celé Evropě, jestliže splní podmínky způsobilosti po roce 2013. Myslím, že bychom měli zamítnout renacionalizaci strukturálních fondů, a zvláště vítám poznámky kandidáta na komisaře pro rozpočet a finanční programování, který vyjádřil svůj nesouhlas s renacionalizací politiky soudržnosti a strukturálních fondů.

Také si myslím, že je naprosto nezbytné, aby financování v roce 2013 náhle neskončilo pro všechny skupiny, které jsem zmiňoval. Proto jsem přesvědčen, že je důležité, aby byl pro regiony, které vypadnou z konvergence po roce 2013, k dispozici přechodný status. Rád bych doufal, že Komise bude v nadcházejících týdnech a měsících přikládat politice soudržnosti a strukturálním fondům takovou prioritu, kterou si zasluhují.

 
  
MPphoto
 

  Gay Mitchell (PPE). – Pane předsedající, chci zde nastolit problém, který jsem předložil i ve své zemi v naději, že jeho projednáváním shora dolů a zdola nahoru bychom mohli v této věci dosáhnout nějakých kroků.

Stále hovoříme o bankovní krizi a o tom, co můžeme udělat pro malé a střední podniky. Problém je v tom, že existuje mnoho malých a středních podniků, které prostě nemohou dostat úvěr, i když se jedná o životaschopné podniky, které mohou zajistit zaměstnanost. Hlavním důvodem je podle mých zkušeností nedostatek bankovních manažerů. Dostali jsme se do této krize, protože bankovní systém fungoval automaticky – a v mnoha případech funguje automaticky stále. Evropská centrální banka a Evropská komise poskytly finančním institucím velkou podporu. Nyní je načase, abychom se vrátili zpět a vynaložili veškerý svůj vliv na návrat k tradičnímu bankovnímu manažerovi, který je schopen provést výpočet rizika na základě charakteru, schopností a historie člověka.

Skutečně si myslím, že by se tím něco změnilo, a říkám 27 komisařům, kteří jsou zde přítomni: nepodceňujte naši schopnost ovlivnit…

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Jörg Leichtfried (S&D).(DE) Pane předsedající, pane Barroso, chtěl bych se zmínit o dvou věcech, které jsou pro mě naprosto zásadní. Hodně toho bylo dnes řečeno o překonávání krize. V této souvislosti si musíme být vědomi jedné věci: tato krize nebude překonána, pokud budou znovu vypláceny bonusy, jakmile začnou být banky zase stabilní. Tuto krizi lze překonat jen tehdy, pokud ti, kdo jsou nyní nezaměstnaní, dostanou zpět svá pracovní místa, a když ti, kdo dosud neměli žádnou práci, budou moci pracovat. Pak bude krize překonána.

Proto je nezbytné, aby vaše Komise usilovala o cíl spočívající v tvorbě a ochraně pracovních míst a zajištění toho, aby ti, kdo tvrdě pracují, také za svou práci dostávali přiměřenou mzdu a měli větší podíl na obecné prosperitě než dříve. Pokud se vám to podaří, pane Barroso, bude podle mého názoru budoucí Komise úspěšnější než Komise předešlá.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, doufám, že jako při volbě papeže budeme dnes večer moci říci „Habemus Papam; habemus Komise“, existuje však jedna věc, která mě a řadu lidí znepokojuje, a to, že podle Lisabonské smlouvy jsme měli pro zajištění jasnosti jmenovat předsedu Rady. Nejsem si jist, kde je ta jasnost, možná by nám na to mohl předseda Barroso odpovědět.

Až dojde k nejhoršímu, v době krize, kdo bude tím jediným hlasem zastupujícím Evropu? Bude to pan Van Rompuy? Bude to paní baronka Ashtonová? Bude to jeden z komisařů? Bude to rotující předsednictví nebo to bude předseda Barroso sám? Chtěl bych na to znát odpověď.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane předsedající, pokusím se začít odpovědí na některé konkrétní otázky a pak se budu věnovat věcem obecnějším.

Zaprvé, pokud jde o eurozónu, někteří poslanci tohoto Parlamentu se zmínili o otázkách souvisejících s eurozónou a některých aktuálních problémech, s nimiž se potýkáme v členských státech eurozóny. Především mi dovolte připomenout, že euro je jedním ze zásadních úspěchů v historii Evropy. Eurozóna se od svého vzniku, kdy měla 11 účastníků, rozrostla na 16 členských států. Byla oblastí stability a tvorby pracovních míst. Samozřejmě, že ji krize postihla. Země mimo eurozónu byly krizí také zasaženy. Nemusím vám připomínat, že jen před několika dny jsem přijal předsedkyni vlády Islandu, země, která je nám velmi blízká (a není členem eurozóny) a která se s krizí skutečně střetla. Chci zopakovat, že tato krize nevznikla v eurozóně; zrodila se mimo eurozónu.

Je však pravda, že euro skutečně chránilo země, které mají společnou jednotnou měnu. Jsem přesvědčen, že evropská situace by dnes byla daleko složitější, pokud bychom neměli euro. Musíme ještě plný přínos eura využít. Proto potřebujeme posílit hospodářskou koordinaci v eurozóně. Je pravda, že nemáme jen měnovou unii. Měli bychom mít reálnou hospodářskou unii. Smlouva nám dává nové příležitosti, které hodlám využít. Olli Rehn, nový komisař pro tuto oblast – pokud získáme vaši podporu –, bude tento směr rozvíjet.

Hledět do budoucnosti na možné způsoby posílení eurozóny je velmi důležité, nebrání nám to však dívat se i na současnost. Eurozóna prochází těžkým obdobím. To nemá cenu popírat. Jiné země mimo eurozónu také zažívají těžké časy. Uznejme to. Musím však říci, že situace na finančních trzích je někdy popisována způsobem, který problémy nafukuje a nepodává vždy objektivní hodnocení stavu. Tyto analýzy obvykle pocházejí ze zemí mimo eurozónu.

Eurozóna však má schopnost vypořádat se s obtížemi, které ji v současné době ovlivňují. Máme svůj systém fiskálních pravidel, Pakt o stabilitě a růstu, a tato pravidla je třeba řádně provádět. Máme možnost hodnotit a sledovat řecký program fiskálních úprav. Máme možnost doporučit Řecku hluboké strukturální reformy, které bude Komise pečlivě sledovat.

Dne 3. února Komise přijala balíček týkající se Řecka, který bude příští týden předložen v Radě. Řešení přirozeně vyžaduje především kroky z řecké strany. Podpora pro odhodlání řeckých orgánů zvýší důvěru v úspěšné naplnění náročného programu, který tyto orgány přijaly.

Členské státy, zejména členské státy v eurozóně, by měly mít vždy na paměti, že jejich jednotlivé hospodářské politiky mají dopad na hospodářství ostatních. Vítám jasné známky toho, že všechny členské státy jsou si vědomy této výzvy a budou podle toho jednat.

Zazněla konkrétní otázka na spotřebitelskou politiku, myslím, že paní Gebhardtové. V Komisi existuje osoba s jasnou odpovědností za spotřebitelskou politiku, jmenovitě komisař Dalli. Bude odpovídat za tuto politiku, bude navrhovat podněty v této oblasti a projednávat je s vámi ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a v plénu. Specifické občanskoprávní aspekty budou spadat do odpovědnosti komisaře pro spravedlnost, místopředsedkyně Redingové. To je obvyklé ve většině výkonných orgánů v celé Evropě, kde tyto specifické otázky řeší ministr spravedlnosti.

Všechnu rozhodnutí o nových podnětech bude samozřejmě muset schvalovat sbor. Budu se mimořádně snažit o kolegialitu. Také mnozí z vás Komisi vyzývali, aby kladla na kolegialitu velký důraz. Na základě smluv zaručuje kolegialitu předseda Komise. V dnešní politice je to obvyklý trend. Stále více otázek má průřezovou nebo horizontální povahu. Potřebují společný účel a vyžadují integraci různých odvětvových politik.

Dění v Komisi je víceméně stejné jako dění ve vnitrostátní a globální správě. Dnes jsme často svědky toho, že hlavy států či vlád musí koordinovaně a jednotně řešit záležitosti, kterými se dříve v těchto vládách samostatně zabývali odpovědní jednotlivci.

A právě to chceme dělat. Chci tuto věc zdůraznit se zvláštní hrdostí, protože nyní budujeme tuto novou Komisi na základě zkušeností s Komisí předešlou. Předešlá Komise byla první Komisí této rozšířené Evropy – poprvé jsme měli Komisi s 27 členy z 27 různých zemí. Skutečnost, že tato Komise pracovala ve skutečně kolegiálním duchu se smyslem pro účel, je průkazným dokladem toho, že rozšířená Evropská unie může pracovat s 27 i více členy. Myslím, že to má také zásadní význam pro budoucnost.

Byly tu určité konkrétní otázky týkající se politiky soudržnosti a některých politik Společenství, jako je politika rybolovu a zemědělství – to byla například otázka pana Capoulase Santose. Politika soudržnosti je zakotvena v Lisabonské smlouvě. Svou povahou je to evropská politika. Musíme zjistit, jak můžeme pokračovat v procesu reformy, abychom mohli nadále zlepšovat za peníze získávanou hodnotu této politiky a zajistit, aby politika soudržnosti a regionální politika byly přeměňovány ve skutečný nárůst konkurenceschopnosti ve všech regionech Evropy. Musíme si být jisti, že politika toho může dosáhnout, abychom měli přesvědčivé argumenty pro příští debatu o financování. Chci vás ujistit o své plné oddanosti – a myslím, že mohu říci o oddanosti nové Komise – zásadám sociální, hospodářské a územní soudržnosti, které jsou rovněž zakotveny v Lisabonské smlouvě. Samozřejmě učiníme vše, co bude v našich silách, abychom prosazovali společné politiky Evropy.

Zazněly konkrétní otázky týkající se posouzení sociálního dopadu – otázka pana Cercase. Chci vyjasnit, co už jsem veřejně prohlásil. Snažíme se zavádět toto posuzování sociálního dopadu do své práce prostřednictvím Výboru pro posouzení dopadů. Věříme, že jsme v oblasti posouzení dopadů dosáhli velkého pokroku. Jsme stále připraveni tuto práci zlepšovat a věříme, že naše práce by měla řádně zohledňovat i sociální rozměr.

Někteří poslanci tohoto Parlamentu mi položili otázky ohledně zabezpečení dodávek energie. Chci zdůraznit, že jej hodláme zahrnout do svého návrhu strategie pro Evropskou unii pro rok 2020. Jednou z inovací strategie Evropské unie pro rok 2020 je právě sloučení některých politik, které byly dříve řešeny odděleně. Jsem přesvědčen, že prosazování bezpečnosti dodávek energie a energetické účinnosti by mělo být důležitou součástí naší agendy pro konkurenceschopnost a pro zelenější, udržitelný a zdroje efektivně využívající růst v Evropě. Tím je zdůrazněn význam, který podle nás tato agenda má.

Někteří z vás se mě ptali na malé a střední podniky a hodnotu vnitřního trhu – pan Hökmark a další. Je velice důležité znovu obnovit činnost vnitřního trhu. Je důležité jasně říci, že vnitřní trh neznamená jen trh, jakkoli jsou trhy významné.

Někteří lidé jsou přesvědčeni, že bráníme trhy, protože jsme tržní fundamentalisté. Nic nemůže být dále od pravdy. Věříme, že vnitřní trh je především základem pro evropský projekt. Bez vnitřního trhu nebudeme mít silnou Evropskou unii. Pokud dovolíte, aby se vnitřní trh roztříštil, spatříme v Evropě znovu ošklivou tvář ekonomického nacionalismu. Musíme být odvážní a říkat, že vnitřní trh existuje na obranu těch nejslabších – spotřebitelů, na obranu malých a středních podniků proti monopolům a samozřejmě na obranu evropského projektu jako celku. Proto jsem požádal pana Montiho, aby vypracoval zprávu, abychom mohli přinést některé nové myšlenky a dosáhnout i většího konsenzu na obnovení a prohloubení vnitřního trhu jako jednoho z velkých minulých i budoucích výdobytků našeho evropského projektu.

předseda Komise.(FR) Nyní bych rád odpověděl na jednu či dvě obecnější otázky, které někteří z vás položili. Pan Daul, pan Schulz, pan Lamassoure – který ve svém projevu zdůraznil význam odvahy –, pan López Aguilar, pan Mayor Oneja a mnozí další zmínili otázku ambicí. To je dle mého názoru mimořádně významný prvek, o němž musíme upřímně diskutovat.

Někteří z vás, a zvláště pan Schulz, se mě znovu tázali na problém trhu a sociální politiky. Ještě jednou bych řekl: není to Komise, koho musíte přesvědčovat o nutnosti sociálního účelu. Budete s námi muset spolupracovat a pokusit se přesvědčit některá hlavní města, protože pravda je velmi jasná: některá hlavní města věří, že v Evropě jde jen o trh a že v rámci zásady solidarity nesou odpovědnost za sociální politiku. Nesouhlasím. Jsem přesvědčen, že pro citovou vazbu k Evropě potřebujeme i sociální rozměr. Potřebujeme sociální rozměr, který bude skutečně kombinovat to, co lze učinit na evropské úrovni, s tím, co lze učinit na úrovni vnitrostátní. Nikdo nechce v Evropě vytvořit evropský systém sociálního zabezpečení nebo centralizovaný zdravotní systém. To nenavrhujeme.

Navíc na tuto otázku nelze nahlížet z hlediska soutěže mezi vnitrostátní úrovní a evropskou úrovní. Pokud kromě naší práce v oblasti vnitřního trhu, hospodářské soutěže, politiky státní podpory a ostatních politik, jako je vnější obchodní politika, v Evropě nebude existovat žádný sociální rozměr, budeme mít potíže se zajištěním legitimity evropského projektu.

Proto bych zdůraznil toto: my nejsme ti, které je třeba přesvědčovat o nutnosti sociálního rozměru. Pracujte s námi na posílení sociálního rozměru Evropy (sociálně tržního hospodářství), který je navíc zakotven jako cíl v Lisabonské smlouvě. Velmi o něj usiluji a musíme se snažit jej dosáhnout společně. O tom není naprosto žádných pochyb.

(Potlesk)

Pokud jde o záležitost správy – oblíbenou otázku pana Verhofstadta i moje oblíbené téma – ještě jednou, pomozte nám, podpořte nás. Jsem pro posílenou správu Evropy a Evropa tuto posílenou správu potřebuje. Můj projev – budete tomu říkat projev, je to projev, ale současně je to i vystoupení jménem nového sboru, které odráží politickou ambici, politický postoj – je jasný. Žijeme v netušené době. Jak jsem řekl, uvnitř i vně Evropy potřebujeme více odhodlání ohledně evropských záležitostí. Jsem naprosto přesvědčen, intelektuálně a politicky, že jestliže nebude Evropa jednat ve vzájemné shodě, riskujeme, že na mezinárodní úrovni budeme mít v budoucnosti jen nevýznamnou úlohu. Řekl jsem to ve svých zásadách, před hlavami států a vlád, a zopakuji to pozítří na neformálním zasedání Evropské rady, protože jsem o tom přesvědčen.

Jsem přesvědčen, že nedávný vývoj jen naléhavěji poukázal na tuto situaci. Mezinárodní finanční krize ukázala, jak vzájemně závislé naše ekonomiky jsou. Problémy, které právě zažívá eurozóna, rovněž ukazují, jak jsou naše hospodářství provázána. Proto musíme zesílit své úsilí z hlediska evropské koordinace a správy. Brusel nemusí nutně získat vnitrostátní pravomoci: to je diskuse, která patří do 20. století a podle mě již má své nejlepší dny za sebou. Je nesprávné to stavět jako diskusi „pro Brusel, pro Komisi, proti členským státům…“, protože to je směšné.

Je jasné, že chceme-li mít v dnešním světě nějakou úlohu, nemají samy naše členské státy vliv nutný pro rovnoprávné jednání se Spojenými státy americkými, Ruskem nebo Čínou. Proto potřebujeme tento rozměr, nikoli pro posílení Bruselu, ale pro posílení Evropy a především proto, abychom se soustředili na reálné zájmy všech našich spoluobčanů. Tady musíme pracovat společně a tady vám také říkám: podpořte nás. Potřebujeme vaši podporu, ne takovou, která nevyhnutelně povede k válce mezi orgány – nyní více než kdy předtím potřebujeme institucionální partnerství –, ale na obranu zájmů Evropy ve světě.

A konečně, pokud jde o vnější vztahy, i zde musíme hovořit naprosto jasně. Kde ve světě má Evropa své slovo? Evropa má ve světě své slovo, pokud má skutečně koordinovaný postoj. Je respektována v obchodních věcech, o tom vás mohu ujistit. Naše právní předpisy o hospodářské soutěži respektují všechny velké mezinárodní konglomeráty. Máme společnou politiku. Máme orgány. Máme základ, na němž můžeme jednat. Ale mějte na paměti, zejména z hlediska mezinárodní bezpečnosti, že žijeme v době, kdy Evropa nemá geopolitické a obranné nástroje, jaké mají ostatní. Vidím to zcela jasně, když hovořím s některými našimi mezinárodními partnery, kteří uvažují především z hlediska bezpečnosti. Uvažují z hlediska strategické rovnováhy. A zde je třeba jasně říci, že Evropa nemůže být naivní.

Problém v Kodani nespočíval v nedostatku ambicí Evropy, jak někteří říkají. Naopak, naše ambice byly zdaleka největší. Z mého hlediska Kodaň ukázala, že musíme vyjadřovat evropský zájem v jednotlivých oblastech a hájit jej důsledně a strategicky se všemi našimi partnery. Nesmíme proto jen provádět velkorysou politiku, jakkoli je důležitá; musíme mít i sílu hájit svou velkorysost a přesvědčení bránit své zájmy. To hodlám dělat a také doufám ve vaši podporu v tomto ohledu.

A konečně, někteří poslanci – pan Lehne a pan Swoboda, paní Roth-Behrendtová, paní Wallisová a pan Rangel, mimo jiné – rozsáhle hovořili o institucionální otázce, zejména o rámcové dohodě. Chci vám říci, že při jednáních s vámi jsem se snažil právě o zachování ducha a litery Lisabonské smlouvy.

Někteří lidé si dosud neuvědomili, že Evropský parlament má pravomoci, které před Lisabonskou smlouvou neměl. Věřím v evropský rozměr poslance Parlamentu, a když užívám slovo „rozměr“ – má angličtina není tak dobrá jako vaše, paní Wallisová –, nechci tím říci nic neurčitého. Pro mě rozměr znamená hloubku, znamená rozsah. V každém případě je to něco velmi ambiciózního.

Chtěl bych s Parlamentem pracovat v tomto duchu. Ne proti jinému orgánu, protože věřím (a musím to zde říci), že potřebujeme velmi silnou a evropskou Radu. Vítám inovace v Lisabonské smlouvě, přinejmenším existenci stálého předsednictví Evropské rady, protože to v dlouhodobém výhledu zajišťuje kontinuitu a důslednost.

Velice vítám zřízení funkce vysokého představitele, který je současně místopředsedou Evropské komise. Nejde o to, aby byly věci složitější, právě naopak! Namísto dvou center pro vnější vztahy, jednoho v Radě a jednoho v Komisi, máme nyní jednu klíčovou osobnost, v tomto případě baronku Ashtonovou, která hodlá hájit evropský zájem jak s mezivládní legitimitou, která je v zahraničních záležitostech nadále velice důležitá, ale i s legitimitou evropskou.

Proto to říkám s velkou mírou přesvědčení. Jsem přesvědčen, že by byla chyba začínat nyní debatu nebo střet orgánů. Jednotlivé orgány potřebujeme. Někteří lidé považovali za nezbytné položit věčnou otázku o panu Kissingerovi a telefonním čísle. Již jsem to jednou řekl: pan Kissinger byl ministr zahraničí. Jsem přesvědčen, že od nynějška bude protějškem ministra zahraničí USA paní baronka Ashtonová. Ona má povinnost a schopnosti tuto úlohu hrát.

Avšak na úrovni hlav států či vlád, vedle vztahů s našimi členskými státy, máme v Lisabonské smlouvě předsedu Rady, který zastupuje Evropu ve vnější politice a záležitostech společné bezpečnosti, a Komisi, která podle článku 17 zastupuje Evropu ve všech ostatních aspektech vnějších vztahů. To je náš systém.

Někteří lidé by chtěli systém zcela sjednocený. Jak někteří řekli, ani Spojené státy americké někdy nemají zcela jednotný systém. Někdy jednáme s vládou USA a následně zjistíme, že Kongres nezastává zcela stejný postoj jako vláda USA.

Je také důležité pochopit, že jsme složeni ze 27 členských států. Máme systém, který je zlepšením interního systému. Namísto toho, abychom měli předsednictví, které se mění každých šest měsíců, máme stálé předsednictví Rady. Máme nyní vysokého představitele a místopředsedu Komise. To je krok kupředu, skutečně, ale dynamika je důležitější než mechanika a právě tímto způsobem musíme dodat svým činům nový rozměr.

Skončím apelem na tuto sněmovnu. S mocí přichází odpovědnost. Budu k vám velmi upřímný, dámy a pánové: Evropský parlament získal touto revizí velké množství pravomocí. Doufám, že tyto pravomoci budou užívány nejen pro příjemné politiky, ale i v rámci odpovědnosti za správu Evropy spolu s ostatními orgány. Je to velká zkouška odpovědnosti všech orgánů – Evropského parlamentu, Komise a Evropské rady.

Někteří z vás mě žádali, a upřímně, jak věřím, abych prokázal více odvahy. Mohu vám říci, že jsem připraven se o to snažit. Jen Komise sama však toho nebude schopna. Řekněme si to jasně. Byla by to iluze a Komise nemůže budovat svůj vliv, svou pravomoc, své směřování proti vůli členských států, které jsou demokratickými státy.

Musíme tyto věci budovat společně, s parlamentním shromážděním, v tomto případě s Evropským parlamentem, který se skutečně chopí své odpovědnosti a není, jak by si někteří lidé přáli, jen místo k protestování. Kromě toho jsem si všiml, že někteří lidé hovoří hlasitěji, protože jsou slabší! A proto potřebujeme, aby všechny evropské politické skupiny, které mají moc, spolupracovaly.

Některé politické skupiny uvedly, že budou hlasovat proti nám. Když dojdeme do extrému, mohu vám říci, že bych byl znepokojen, kdyby hlasovaly pro nás. Takový druh podpory nepotřebuji. Komise nechce jejich podporu. Komise však chce a požaduje podporu všech evropských sil. O tu vás prosím. Žádám o ni skromně, ale také s pevným přesvědčením, že vaši podporu potřebujeme a že nám můžete pomoci vyplnit mezeru, která dnes existuje.

Jaký je skutečný problém? Řekněme si i toto jasně. Když o tom mluvíme s našimi spoluobčany, existuje dnes v Evropě – a to už bude má poslední poznámka, pane předsedající – zásadní rozpor mezi našimi proklamovanými ambicemi a výsledky, kterých se nám daří dosáhnout.

Někteří lidí nyní chtějí tohoto rozporu využít jako prostředku k omezení našich ambicí. Jiní, a k těm patříme, chtějí zlepšit naše výsledky tak, aby odpovídaly našim ambicím. Spoléhám na tuto sněmovnu, že naplní naši ambici, ambici dosáhnout silnější Evropy ve stále náročnějším světě.

Žádám vás, abyste vyjádřili svou podporu nové Komisi, abychom s naší ambicí mohli změnit evropský sen ve skutečnost.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Děkuji vám, pane Barroso, za podrobné odpovědi na otázky a poznámky, které k vám zazněly ze sněmovny, a také za váš velmi obsáhlý komentář našich vzájemných vztahů – Evropské komise a Evropského parlamentu. Jsme si vědomi odpovědnosti, kterou nese Evropský parlament. Naše dohoda je dohoda nového druhu a s naší spoluprací se k sobě dostáváme blíže než dříve. Naše společná odpovědnost, odpovědnost dvou orgánů Společenství – Evropského parlamentu a Evropské komise – je zvláště významná. Děkuji vám i za představení vaší vize práce Evropské komise a cílů této práce. Chtěl bych ještě jednou poděkovat panu Lópezovi Garridovi, který zastupuje španělské předsednictví, a celé španělské delegaci za jejich přítomnost zde ve sněmovně během našich postupů a rozpravy.

Obdržel jsem pět návrhů usnesení(1)předložených v souladu s čl. 106 odst. 4 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 9. února 2010.

Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Casini (PPE), písemně.(IT) Rád bych řekl, jak mě jako předsedu Výboru pro ústavní záležitosti těší, že bylo dosaženo dohody o zásadních směrech nové rámcové dohody mezi Komisí a Parlamentem.

Musím však jasně říci, že o povaze vztahu mezi oběma orgány musíme uvažovat hlouběji. V pohledu na demokratický růst v Unii je nadále Parlament posuzován jako subjekt zastupující obyvatele a Rada jako jakási druhá komora zastupující členské státy. V takových souvislostech by Komise měla být považována za vládu a je jasné, že toto uspořádání by vyžadovalo pravidla značně podrobnější než dnes zaslouženě nastíněné úpravy.

Chtěl bych dodat něco k občanskému právu podnětu. Příslušná pravidla bude třeba upravit podle účinků, které by podle nás toto právo mělo mít. Tyto účinky musí být posuzovány v porovnání s účinky stávajícího práva každého občana podat petici Evropskému parlamentu a účinky souvisejícími s omezenými pravomocemi Parlamentu. Parlament nemá pravomoc podávat podnět, má však pravomoc žádat Komisi, aby iniciovala právní předpisy.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně.(PT) Nyní, když byl vyřešen institucionální problém, Lisabonská smlouva vstoupila v platnost a volíme novou Komisi, začíná nová doba v historii Unie. Nová éra, která má být náročná v oblasti možností podávat podněty a v oblasti prozíravosti týkající se velkých úkolů naší doby. Nová éra, v níž bude Komise pracovat v naprosté harmonii s Parlamentem při hledání řešení problémů, které ovlivňují evropské občany, jak se předpokládá v interinstitucionální dohodě. Nová éra evropského vedení v oblasti hlavních problémů dnešního světa a vhodných reakcí na výzvy budoucnosti. Nová éra integrace spravedlivější Evropy, která prokazuje větší solidaritu.

Nový sbor komisařů splňuje – podle důkazů podaných během slyšení – potřebná kritéria, aby reagoval na současné potřeby. Je to Komise vyvážená, která kombinuje zkušenost svých veteránů s čerstvostí druhé poloviny členů. A je vyvážená i z hlediska zastoupení mužů a žen, vzhledem k tomu, že jednu třetinu tvoří ženy, což oproti minulosti znamená malý nárůst. Vyváženost moci mezi třemi orgány nikoho neoslabuje, ale naopak posiluje Evropu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně.(PT) Při představování nové Evropské komise předseda Barroso předložil program, který je pokračováním neoliberální, federalistické a militaristické politiky staré Komise. Sbor komisařů, který představil, bude pokračovat ve stejném duchu, jak se potvrdilo během slyšení, která se konala ve výborech Parlamentu. Čeká nás doba návrhů na prohloubení evropské kapitalistické integrace, kterou právě zažíváme.

Předešlá Komise připravila značné množství pracovních materiálů, včetně obecného nástinu a tzv. veřejné konzultace ve věci strategie, která bude pokračováním tzv. Lisabonské strategie. Nyní tomu říkají strategie EU 2020, ale už řekli, že v ní jde vlastně o to, aby se dosáhlo „využití stávajících nástrojů v novém přístupu“. Jinak řečeno, to, co doposud známe, se v budoucnu příliš nezmění.

Ignorovali, že je nutné zhodnotit, jak dalece byla opatření přijatá ve jménu Lisabonské strategie provedena a do jaké míry bylo dosaženo tehdy proklamovaných cílů nebo jaké důsledky má uplatnění Paktu stability. Skrývají skutečnost, že v celé EU máme více než 23 milionů nezaměstnaných lidí, přičemž jsou zvláště postiženi mladí lidé, jejichž míra nezaměstnanosti nyní přesahuje 21 %, a také že více než 85 milionů lidí žije v chudobě. Nemůžeme jinak než hlasovat proti této nové Komisi.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. (PL) Pane předsedající, Evropská komise, v jejímž čele stojí pan Barroso, dnes dosáhla větší podpory než v roce 2004. V rozpravě, která předcházela hlasování, však bylo vyjádřeno mnoho výhrad ohledně složení Komise a nejasného rozdělení pravomocí v novém sboru. Například ochrana spotřebitele je součástí portfolia dokonce šesti různých komisařů. V současné době si lze těžko představit, jak tyto sdílené pravomoci v praxi ovlivní efektivitu práce příslušných komisařů. Evropská komise, která byla zvolena dnes, 9. února 2010, musí začít pracovat rychle, protože stará Komise zhruba od října loňského roku, kdy mělo dojít ke zvolení nové Komise, pouze hájila pevnost, aniž by přijímala nové podněty. Dodržení rámcového ujednání o kontaktech s Parlamentem bude pro novou Komisi zkouškou, zvláště zásada rovného zacházení ve vztahu k Parlamentu a Radě.

Také bych chtěla poukázat na to, že během funkčního období této Komise bude revidována interinstitucionální dohoda o lepší tvorbě právních předpisů z roku 2003. Jako zpravodajka Výboru pro právní záležitosti na této věci v současné době pracuji a doufám, že konstruktivní spolupráce s novou Komisí přinese v této oblasti podstatné výsledky.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně.(RO) Nový sbor komisařů je první úplný tým Evropské unie složené ze 27 členských států. Rumunsko a Bulharsko, které se připojily k Evropské unii dne 1. ledna 2007, mají až nyní příležitost navrhnout komisaře na celé pětileté funkční období.

Blahopřeji Rumunsku k výběru pana Cioloşe. Myslím, že jeho vystoupení během slyšení, které se konalo ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, na všechny přítomné učinilo hluboký dojem. Rovněž jsem přesvědčen, že jeho profesionalita je dobré znamení, pomyslíme-li na zásadní změny, které nás čekají v oblasti, kterou má řídit. Především mám na mysli nadcházející debaty o budoucnosti společné zemědělské politiky.

Aby nalezl nejvhodnější řešení uzpůsobená potřebám a zájmům všech členských států, bude nový komisař potřebovat hlubokou znalost evropského zemědělství, velkou pracovitost a spoustu diplomacie, což jsou všechno vlastnosti, které, pokud vím, má. Přeji celému sboru komisařů samé úspěchy a doufám, že díky jeho práci v budoucím funkčním období se podaří Evropskou unii přiblížit jejím občanům.

 
  
MPphoto
 
 

  Rafał Kazimierz Trzaskowski (PPE), písemně. (PL) Blahopřeji panu Barrosovi a celému sboru komisařů, ale současně doufám, že nyní budeme mít nezávislejší a dynamičtější Komisi. Komisi, která bude především hájit společný zájem a která provede odvážné reformy politik EU, které musí začít po letech strávených reformováním našich orgánů. Pokud jde o vztahy Komise a Parlamentu, jsme svědky nové otevřenosti, která nepochází jen z nových pravomocí Parlamentu, ale také, jak jsme slyšeli na podzim, z přání pana Barrosa vybudovat zvláštní partnerství s Parlamentem. Je pravda, že konkrétní ustanovení předběžné rámcové dohody o spolupráci mezi oběma orgány významně posiluje úlohu Parlamentu v procesu rozhodování a činí tento proces demokratičtější. Háček se však skrývá v detailech, a proto budeme jednání neustále pečlivě sledovat, abychom se ujistili, že sliby, například začlenění Parlamentu do procesu budování diplomacie EU, budou dodrženy.

 
  
  

(Zasedání bylo přerušeno v 11:50 a znovu zahájeno ve 12:05)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: pan BUZEK
Předsedající

 
  

(1) Viz zápis.

Poslední aktualizace: 7. května 2010Právní upozornění