Předsedající. − Dalším bodem pořadu jednání je zpráva, kterou předložil Lambert van Nistelrooij za Výbor pro regionální rozvoj o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných společenství

(KOM(2009)0382 - C7-0095/2009- 2009/0105(COD)) (A7-0048/2009)

  Lambert van Nistelrooij, zpravodaj. – (NL) Evropský parlament je dynamický; od ryb a CITES se posuneme k lidem, protože je také důležité, aby se i o nich odpovědně jednalo. Jsem rád, že dnes můžeme pozměnit nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, a to ve vztahu k zajištění bydlení pro lidi v obtížných situacích, marginalizované skupiny napříč Unií.

Jsem také rád, že jsme minulý týden dokázali dosáhnout dohody v prvním čtení, a to o celé řadě problémů, které v právním smyslu vznikly v rámci Lisabonské smlouvy. Společně jsme přišli se zněním prvního pozměňovacího návrhu podle Lisabonské smlouvy, prvního pozměňovacího návrhu legislativy v tomto novém volebním období. Celá škála dalších návrhů byla zablokována, ale tento návrh bude úspěšný. Také vám děkuji, dámy a pánové, za tlak, který jste vyvinuli. Spolu jsme řekli, „Tohle vlastně byla dohoda již podle Úmluvy z Nice“. Nebyl zde ale dostatečný pokrok. Ten byl spojen s dalšími oblastmi, což byl důvod, proč za švédského předsednictví nebylo dosaženo dohody.

Letos je také řeč o nové situaci, protože rok 2010 je Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, vůbec nejlepším rokem k tomu, aby se takovýto typ nástroje uvedl v život. Společně s ostatními jsem proto vyvinul velký tlak na to, aby tato oblast byla dokončena a, řekl bych, že zrovna včas.

Jsem ale také rád a spokojen, že projekty, které byly původně myšleny pro problémové skupiny v městských oblastech, mohou nyní být spuštěny pro realizaci ve venkovských oblastech. Opatření se bude navíc týkat každé země Evropské unie.

Myšlenka soudržnosti je i nadále kombinací sociální soudržnosti, ekonomické soudržnosti a územní soudržnosti. V tomto návrhu je sociální rozměr, sociální soudržnost na špičce. V průběhu konzultačního procesu jsem také mohl zdůraznit řadu bodů, které vám nyní zopakuji: 1. rozšíření do všech států EU, všech 27 členských států Evropské unie; 2. kritérium udržitelnosti; a 3. vytvoření konkrétnějších kritérií pro integraci tohoto typu stavebního projektu do společnosti; mnoho ze současných lokalit kritéria nesplňuje a místo toho představují špatné bydlení na špatných místech. Opětovné budování na špatných místech nic neřeší. Čerpání fondů – a hovoříme zde o půl miliardě Euro ročně, která může být vyplacena v rámci regionálních fondů – je samo o sobě neoprávněné, pokud nevybereme dobré lokality; proto je tedy nutné určit přesnější kritéria.

Samozřejmě nic z toho nevyřeší problém 9 milionů Romů, ale bydlení je zásadní, fyzický prvek je důležitý a členské státy mohou nyní něco začít dělat. Žádám Evropskou komisi, odcházejícího komisaře, aby odpověděl na otázku, zda budeme podrobněji informováni o provádění celého balíčku a zda do toho budeme zapojeni.

Konečně, ve svých předchozích funkcích jsem byl mimo jiné zodpovědný za problém maringotek v Nizozemí a viděl jsem, jak bylo obtížné to řešit. Navštívil jsem Rumunsko a další země východní Evropy a uznávám většinu toho, co jsem viděl. Myslím, že je velmi dobré, že jsme schopni učinit toto rozhodnutí. Bez dobrého bydlení, dobrých míst a doplňkové sociální politiky, vzdělávání a zaměstnanosti neuspějeme. Jsem velmi rád, že můžeme udělat toho a děkuji všem za jejich spolehlivou spolupráci v průběhu posledních měsíců.

  Paweł Samecki, člen Komise. – Pane předsedající, návrh, o němž dnes diskutujeme, je hmatatelným znakem závazku všech institucí EU podporovat začlenění krajně marginalizovaných a zanedbaných společenství do většinové společnosti. Návrh splňuje požadavek Parlamentu a Rady a potvrzuje, že strukturální fondy hrají svou úlohu nejen tím, že přispívají finančně, ale také tím, že podporují integrovaný přístup k řešení sociálních a ekonomických podmínek marginalizovaných společenství.

Návrh je zacílen specificky na romské obyvatelstvo, které v Evropě čítá 10 milionů lidí. Nicméně, v souladu se společnými základními zásadami pro začleňování Romů, tento návrh nevylučuje ostatní marginalizované skupiny, které sdílejí podobné socio-ekonomické podmínky.

Současný kompromisní návrh rozšiřuje intervence do bydlení marginalizovaných společenství do všech 27 členských států a ne jen do EU-12, jak Komise původně navrhovala. Existující článek 7 se týká jen intervencí do bydlení v městských oblastech, zatímco pozměňovací návrh navrhuje, aby intervence do bydlení byly umožněny také ve venkovských oblastech. Toto rozšíření je odůvodněné, neboť většina obyvatelstva romského původu v zemích EU-12 je usazena ve venkovských a nikoliv městských oblastech.

Podle navrženého pozměňovacího návrhu je jak renovace existujícího bydlení, tak stavba nových domů uznatelná. Renovace domů extrémně spatné kvality by ale mohla znamenat mrhání veřejnými zdroji. V průběhu diskuze nad návrhem požádal Výbor pro regionální rozvoj o specifickou odvolávku na desegregační opatření. Bod odůvodnění č. 6 návrhu nyní zahrnuje takováto desegregační opatření jako příklady postupů, které by měly intervence do bydlení provázet. Segregovaná sídliště znamenají skutečně nejistotu, nesnadný přístup ke vzdělání nebo zaměstnání, stejně jako ohrožení násilnými útoky a kriminalitou. Vytvoření nových marginalizovaných oblastí, byť se slušnými domy podpořenými z ERDF, opravdu není naším cílem.

Víme, že mnoho členských států zavedlo integrační politiky zaměřené na romská společenství se zvláštním zřetelem k bydlení. Provedení těchto politik není jednoduchým úkolem. Součástí tohoto úsilí mohou být strukturální fondy, které podpoří nejen bydlení, ale, co je ještě důležitější, i opatření na zlepšení výrobní kapacity těchto společenství, jako je podpora malých a středních podniků, žen, podnikatelských iniciativ atd.

V tomto ohledu bych rád zdůraznil, že hlavním cílem politiky soudržnosti je to, aby se regionální ekonomiky sbližovaly prostřednictvím podpory výrobních kapacit.

Jak jste si jistě informováni, nové nařízení bude doprovázeno prohlášením Komise – a samozřejmě většiny členských států – o tom, že způsobilost intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných společenství napříč Evropskou unií a za pomoci ERDF je výjimečným opatřením. Tato výjimka by v žádném případě neměla být považována za všeobecné otevření politiky soudržnosti vůči financování intervencí do bydlení.

Nyní bych rád odkázal na návrh Výboru pro regionální rozvoj, aby byl do textu vložen specifický bod odůvodnění o projednávání ve výborech. V této souvislosti bych vám rád připomenul, že mezi třemi institucemi bylo horizontální řešení přechodných opatření vztahujících se k projednávání ve výborech v zásadě nalezeno. Cílem Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise týkajícího se provádění článku 291 Smlouvy o fungování Evropské unie je zabránit vzniku institucionálních diskuzí o každé jednotlivé složce, a to v průběhu prozatímního období, než vstoupí v platnost nové rámcové nařízení o projednávání ve výborech. Komise proto lituje zavedení bodu odůvodnění, ale nebude v prvním čtení – z tohoto důvodu – dohodu mezi spolutvůrci právních předpisů blokovat.

Těším se na rozpravu.

  Jan Olbrycht, jménem skupiny PPE. – (PL) Pane předsedající, rád bych zdůraznil, že pozměňovací návrh k nařízení, jež dnes zvažujeme, je dvojí důležitosti. Na jedné straně se přímo dotýká problémů marginalizovaných společností, i když tento termín není příliš dobře definován. Na druhé straně ale zavádí prvek, který je pro hospodářství také velmi důležitý, a tím myslím možnost financovat z Evropského regionálního fondu pro rozvoj výstavbu bydlení, což v posledním volebním období Evropského parlamentu způsobilo velmi vážný rozkol. To je nepochybně poněkud překvapivý dopad krize – argumenty, které poslanci Evropského parlamentu předkládali před několika lety, byly odmítnuty a výdaje na bydlení byly přijatelné pouze pro nové členské státy, zatímco dnes, ve světle nových ekonomických a finančních podmínek, je shoda na využití prostředků pro bydlení ve značně specifickém kontextu. Myslím, že experiment, který právě probíhá, a jenž je velmi pozitivním prvkem, by měl pokračovat a výdaje za bydlení by měly mít místo v budoucí politice soudržnosti, stejně jako je tomu dnes.

  Georgios Stavrakakis, jménem skupiny S&D. – (EL) Pane předsedající, rád bych začal tím, že pogratuluji zpravodaji, panu van Nistelrooijovi, jenž díky své vytrvalosti a trpělivosti v průběhu uplynulého trialogu, zvládl zajistit, aby tato důležitá zpráva byla do dnešní rozpravy a pro zítřejší hlasování předložena, a že neplýtváme cenným časem tím, že bychom ji posunuli na březen.

Zpráva je nesmírně důležitá, protože poskytuje opatření pro oblast působení nařízení o uznatelnosti intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných společenství, které mají být rozšířeny do celé Evropské unie a nejen do nových členských států, jak je uvedeno v původním návrhu Komise.

Bylo nemyslitelné, jak pro členy mé politické skupiny, tak pro náš výbor, že by staré členské státy neměly být do tohoto rozšíření oblasti působení nařízení zahrnuty, protože – jak všichni víme – problémy s bydlením, jímž čelí marginalizované sociální skupiny, zejména Romové, jsou vážnou záležitostí, se sociálními dopady ve všech členských státech Evropské unie.

Věříme, že zpráva a rozšíření oblasti intervencí do bydlení na celou Evropskou unii posiluje soudržnost mezi všemi regiony, bez diskriminace mezi starými a novými členskými státy. Vysílá to jasnou zprávu, že financování ze strany Společenství je založeno na principu boje proti sociálním problémům, bez ohledu na region Unie, v nichž vznikají.

  Karima Delli, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, rok 2010 je Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a je to v této souvislosti, v níž bychom měli, jak doufám, přijmout zprávu předloženou panem van Nistelrooijem, která představuje velký pokrok ve zlepšení životních podmínek znevýhodněného obyvatelstva natolik, že projekty zaměřené na renovaci a stavbu domů a na boj s energetickou chudobou ve všech členských státech opravňuje získat evropskou pomoc prostřednictvím ERDF.

Na tento návrh, jenž je podpořen Radou Evropy, dlouho čekali všichni ti, kdo vedou kampaně za právo na začlenění marginalizovaných společenství, zejména Romů.

Jménem skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance vítám skutečnost, že Unie masově investuje do zlepšení bydlení pro nejvíce znevýhodněná společenství, ale teď, když se nám to tolik daří, nesmíme přestat. Budeme velmi ostražití, pokud jde o skutečné čerpání těchto fondů, protože výsledkem nesmí být vyloučení marginalizovaných společenství.

Existuje skutečně řada příkladů projektů renovace měst. Zahrnují renovaci středu města Barcelona a práci ne regeneraci historických center v nových členských státech, kterým se obzvláště dařilo díky spekulacím s nemovitostmi prostřednictvím exploze nájmů a sazeb za nájmy. Což na oplátku vedlo k tomu, že nejvíce znevýhodněné rodiny byly vyhnány z center měst.

Tito lidé musejí získat skutečnou sociální pomoc a přístup ke všem veřejným službám jako je vzdělání, zdravotní péče a veřejná doprava, ale – jak jsme navrhli v průběhu zkoumání ve výboru – musejí také získat dostatečné zdroje k tomu, aby mohli v těchto čtvrtích zůstat, aby se tyto nestaly čtvrtěmi panstva.

Parlament bude muset realizované projekty vyhodnotit, a to ještě předtím, než budou v roce 2013 finanční zdroje obnoveny a bude se muset zapojit do návrhu budoucího nařízení, které stanoví kritéria způsobilosti, zejména co do transparentnosti, aby bylo zajištěno, že každá jednotlivá zranitelná skupina obyvatelstva tyto finanční zdroje skutečně obdrží a dlouhodobě získá důstojný život.

  Oldřich Vlasák, za skupinu ECR. – Vážený pane předsedo, dámy a pánové, ghetta či slumy známe z vlastní zkušenosti. Žijí tam lidé s nejnižšími příjmy, lidé často nezaměstnaní, závislí na sociálních dávkách. Lidé, kteří neplatí řádně nájem, elektřinu, vodu. Na ulicích a dvorech se často v těchto lokalitách válejí odpadky. Všechny části zástavby, které jsou společné nebo nejsou ničí, chátrají. Z vlastní zkušenosti víme, že převážně zde žijí marginalizovaná společenství. Ta mohou čítat jen několik rodin či lidí žijících v jednom větším nájemním domě, ale mohou také zabírat celou městskou čtvrť s tisíci obyvateli. Lokalita může být umístěna ve středu města, ale i na periferii nebo dokonce úplně mimo zástavbu obce.

Je proto dobře, že navrhovaná změna rozšiřuje možné alokace z evropských fondů do bydlení marginalizovaných skupin a že umožňuje investovat prostředky nejenom ve městech, ale i na venkově, a to jak formou oprav existujícího bytového fondu, tak novou bytovou výstavbou. Jsem ale přesvědčen, že pouhé fyzické investice do infrastruktury problém ghett nevyřeší. To, že se uklidí odpadky, spraví fasáda, zrenovuje vchod do budovy a vymaluje se dům totiž samo o sobě nebude znamenat, že za několik let nebude dané místo vypadat stejně jako dnes. Ghetta nejsou totiž jenom o prostředí, o budovách, ale také o lidech, kteří tam žijí. Měli bychom proto do budoucna hledat cesty, jak kombinovat tyto investice s terénní sociální prací, jak je provázat s podporou zaměstnanosti lidí, kteří v ghettech žijí, a jak zejména mladým lidem umožnit se z pasti sociální chudoby vymanit. Jedině tak se totiž ghetta a slumy stanou skutečnými městskými částmi.

  David Campbell Bannerman, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, pozměňovací návrh 1 tohoto usnesení o bydlení navrhuje rozšířit využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj na všechny členské státy, tedy nejen na ty, které vstoupily v roce 2004. Je to tedy přímo relevantní pro Británii.

Z usnesení je jasné, že populace Romů je ve zprávě největším marginalizovaným společenstvím, které získává podporu, plus další, která splňují podobné socio-ekonomické podmínky.

Celkový rozpočet na evropskou politiku soudržnosti je šokujících 347 miliard EUR v průběhu sedmi let – což je více, než má řada ekonomik.

Moji voliči ve východní Anglii jsou hluboce znepokojeni velikostí potulných a cikánských společenství, zejména v Essexu. Budou se hněvat, pokud jakékoliv z těchto opatření umožní ještě masovější přistěhovalectví z EU.

Británie již zaznamenala nárůst obyvatelstva o tři a půl milionu – polovinu velikosti Londýna – v průběhu 12 let od doby, kdy k moci přišla v roce 1997 labouristická vláda. Také vzhledem k tomu, že téměř devět z deseti nových britských domovů – 86% – vznikne v dalších 30 letech v důsledku přistěhovalectví se zdá , že návrhy, jako je tento, budou jen dalším předmostím velkému přistěhovalectví do Británie. Nemáme místo. Jedná se o prostor, ne o rasu.

Kontrolované přistěhovalectví skrze povolení a víza je dobré, ale nekontrolované přistěhovalectví je špatné, neboť se jedná o rychlou cestu k extremismu, který si nikdo z nás nepřeje.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, podpora intervencí do bydlení pro domácnosti v obzvláště obtížné socio-ekonomické situaci je v zásadě velmi dobrou myšlenkou. Skutečnost, že městské i venkovské oblasti budou mít nyní z této pomoci užitek, lze jen vítat. Podpora ale nesmí být přidělena jen určitým členským státům a určitým společenstvím, protože tím by došlo k jasnému upřednostnění těchto skupin. To by bylo nestoudnou diskriminací jiných skupin. To je ale přesně to, co tento návrh dělá. Zaměřuje se zejména na Romy a také na legální migranty.

Navíc, s marginalizací je nutno bojovat dvoustranně – na jedné straně musejí bojovat státní orgány, ale na té druhé také samotné dotčené skupiny, které by při své vlastní integraci měly také hrát aktivní úlohu. A konečně, musíme velmi opatrně vyhodnotit to, jak jsou všechna tato opatření užitečná a je nutné říci konečné „ne“ zvýhodňování na základě etnického kritéria.

  Lívia Járóka (PPE) . – (HU) Ráda bych přivítala pozměňovací návrhy k Evropskému fondu pro regionální rozvoj a poblahopřála svému kolegovi, poslanci panu van Nistelrooijovi, k jeho zprávě. ERDF podporuje řadu programů, které by mohly významně zlepšit životní podmínky Romů, kteří jsou největší a nejvíce vyloučenou menšinou Evropy, a zároveň nezapomíná na jiné skupiny, které žijí v podobných sociálních a ekonomických podmínkách.

Již dlouho bylo cílem, aby opatření týkající se bydlení již nebyla omezena jen na města, ale aby byla rozšířena na stavbu nových domů, a aby tyto formy podpory byly k dispozici i starým členským státům, protože tento problém má dopad na celou Evropu. Regiony, které ve srovnání s regionálním průměrem jsou velmi málo rozvinuté a ghettoizované, brání rozvoji celé Evropy. Značná část Romů žije ve znevýhodněných oblastech po celé Evropě, oblastech, které jsou rozvíjeny za pomoci značné podpory.

Je zapotřebí okamžité a společné akce. Z tohoto důvodu musíme na úrovni Evropské unie pečlivě zvážit vyčlenění některých zdrojů výhradně na to, abychom některé statistické jednotky místních správních jednotek úrovně l pozvedli na standardní úroveň. Je velmi důležité do tohoto nařízení zařadit integrovaný přístup a zajistit, aby se opatření realizovala v kontextu širšího, komplexnějšího rámce a vzaly se v úvahu i taková hlediska jako vzdělání, ekonomická činnost a veřejné služby. Co je při držení se stanovisek přijatých Evropským parlamentem zapotřebí, je komplexní akční plán Společenství, jenž překlenuje strany a cykly a který je s pomocí odpovídajících finančních zdrojů a právní moci schopen dosáhnout podstatného zlepšení každého z laekenských ukazatelů, které odrážejí skutečný rozsah sociálního vyloučení.

  Monika Smolková (S&D). – (SK) Cílem regionální politiky je odstraňování hospodářských a sociálních rozdílů. EU má 27 členských států s členěním na 271 regionů. V každém čtvrtém regionu je HDP na obyvatele o 75 % nižší než průměr dvaceti sedmi zemí EU. Toto číslo je alarmující.

Evropská regionální politika přináší přidanou hodnotu opatřením, která jsou realizovaná přímo v terénu. Pomáhá financovat konkrétní projekty ve prospěch regionů, měst a obcí i jejich obyvatelstva. Loni byl učiněn velmi pozitivní krok, když OEP změnil nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, aby jej mohly využívat všechny členské státy na snížení energetické náročnosti budov.

Dnes už máme konkrétní pozitivní výsledky. V mnohých městech máme nejen zateplené budovy, ale nezanedbatelná je i estetická hodnota a kvalita bydlení a snížení nákladů na bydlení. Jsem poslankyní z východního Slovenska, z regionu, jenž patří mezi ty, které jsou hluboko pod průměrnou úrovní EU. Proto vítám nový návrh nařízení, které se zaměřuje na rozšíření oprávněnosti k bydlení ve prospěch marginalizovaných skupin.

Ve 21. století bydlí mnohé skupiny lidí nedůstojně. Jejich sociální postavení jim neumožňuje, aby bydlení pro sebe a své děti zlepšili. Proto budou mít města a obce možnost tuto skupinu svých obyvatel postupně začleňovat do většiny. Vítám tento návrh a se svými kolegy ze Slovenska z frakce S&D jej podpořím.

  Trevor Colman (EFD). – Pane předsedající, problém, který se tato zpráva a její pozměňovací návrhy týkající se financování evropského regionálního rozvoje údajně snaží řešit, je problém bezdomovců nebo jak je zpráva nazývá, marginalizovaných společenství. Řešení ze strany EU je hodit miliony euro do renovací a staveb tisíců domů.

Tato zpráva se původně zabývala financováním bydlení v členských státech, které k EU přistoupily 1. května 2004 nebo po tomto datu. Nyní se mají finance rozdělit všem členských státům. Podle zprávy South-West Observatory z roku 2007 zaměřené na jihozápadní hrabství Anglie, obyvatelstvo regionu rychle vzrostlo, a to výhradně díky migraci. Bez ohledu na silný a rostoucí odpor veřejnosti vůči tomuto vývoji a nevhodnost mnoha navržených stavebních ploch, program EU na stavbu domů v Británii očividně nadále představuje naprostou lhostejnost k demokratickým procesům.

Rada představitelů jihozápadu nyní získala kontrolu nad plánováním a možnost ho také schvalovat – klasický příklad z EU kdy jsou statutární pravomoci propůjčeny nestatutárnímu orgánu. Nálada veřejnosti v Británii je náladou narůstajícího zděšení. Neomezené a nekontrolované přistěhovalectví živí hněv veřejnosti. Zdroje na podporu výstavby domů v Británii a podpora ještě většího počtu přistěhovalců, aby dorazili k našim břehům, jen zjitřuje již tak výbušnou situaci.

Pokud se, jak bylo původně zamýšleno, tato zpráva nebude zabývat jen zeměmi, které do EU vstoupily
1. května 2004 nebo po tomto datu, způsob života v Británii, zejména ve venkovských oblastech, se výrazně změní, a to s odpovídajícím silným odporem ze strany britského lidu.

  Iosif Matula (PPE). – (RO) Vítám zprávu, která zde byla předložena a gratuluji panu van Nistelrooijovi ke způsobu, jakým s ní nakládal, a jak ji dokončil. Myslím, že nařízení o ERDF musí být doplněno, aby státy mohly využívat finance na renovace a výstavbu bydlení pro marginalizovaná společenství. Cílem akcí, které národní a místní orgány přijímají, musí být udržitelné sociální začleňování těchto společenství, a to jak ve městech, tak ve venkovských oblastech.

Vítám skutečnost, že koncentrované úsilí na podporu romského společenství musí zahrnovat všechny členské státy Evropské unie. Je to proto, že romská populace je největším marginalizovaným společenstvím v Evropě, s vysokou úrovní přeshraniční mobility uvnitř Evropy. Musíme však vzít v úvahu i potřeby dalších společenství, zejména společenství legálních přistěhovalců, stejně jako společenství pracovníků, kteří jsou dočasně zaměstnáni v jiných státech EU. Z těchto důvodů je dobrou myšlenkou, aby bylo možné využít finance ERDF na bydlení ve všech zemích EU.

Věřím v úspěch tohoto programu a doufám, že budeme pokračovat tím, že spustíme novou fázi podpory rodin z marginalizovaných společenství a poskytneme jim vhodné prostředky a pomůžeme jim získat a udržet pracovní místa, zejména v průběhu současné krize. Podporuji tuto zprávu, která také umožní, aby Rumunsko získalo přístup k fondům umožňujícím sociální začleňování marginalizovaných lidí, včetně Romů, a to jak v městských, tak venkovských oblastech.

  Luís Paulo Alves (S&D). – (PT) Cílem této zprávy o ERDF je rozšířit způsobilost intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných společenství našich členských států. Doteď se podpora týkala jen marginalizovaných společenství žijících v městských oblastech nových členských států. Jinými slovy, vzhledem k tomu, že velká většina takovýchto společenství žije ve venkovských oblastech a v přístřešcích, takováto společenství nemohla této podpory určené na náhradu nekvalitního bydlení využívat.

V zásadě se jedná o vyplnění mezery a o poskytnutí větších příležitostí členským státům a jejich regionům pokud jde o politiku zmírňování specifických problémů těchto společenství.

Také vítám rovné zacházení se všemi členskými státy, protože marginalizovaná společenství, která potřebují pomoc a začlenění, si zaslouží náš zájem bez ohledu na to, ke kterému členskému státu patří.

Pokud bude tato důležitá zpráva v rámci boje proti chudobě a za lidskou důstojnost vyjednána v prvním čtení, bude také možné ji rychle realizovat v rámci plánu na hospodářskou obnovu, čímž se bude rychle reagovat na krizi, která na nás dopadá.

  Sophie Briard Auconie (PPE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, evropská politika soudržnosti byla vytvořena k tomu, aby prostřednictvím značných finančních zdrojů poskytla skutečné odpovědi na otázky kladené ostatními evropskými politikami. Byla zamýšlena zejména jako pomoc nejkřehčím členským státům, aby se vyrovnaly s konkurencí v rámci vnitřního trhu.

Dnes je jejím největším úkolem nalézt řešení na výzvy, které představuje otevření hranic a volný pohyb osob, což je velmi dobrá věc, ale zároveň to může dočasně způsobit problémy. Otázka životních podmínek Romů je spojena s otázkou otevření hranic. Jedná se o naprosto evropskou otázku. Je proto jen správné, aby všechny členské státy měly možnost využívat Evropského fondu pro regionální rozvoj, ERDF na výstavbu bydlení pro Romy, a byla tím zajištěna skutečná solidarita mezi Evropany.

Prostřednictvím řady pozměňovacích návrhů předložených ve Výboru pro regionální rozvoj jsem požadovala, aby toto opatření bylo rozšířeno na všechny členské státy Evropské unie. Těší mě, že tato myšlenka byla přijata a dávám tomuto novelizovanému textu svou plnou podporu.

Podle mého názoru nás tato vzrůstající způsobilost k bydlení, jako výdaje spolufinancované z ERDF, musí vést ke zvážení dalšího možného vývoje, a to střednědobého i dlouhodobého, ať se bude jednat o způsobilost financování nebo o vyčlenění finančních zdrojů na jisté strategické priority.

  Kinga Göncz (S&D). – (HU) Také vítám pozměňovací návrh k nařízení o ERDF a věřím, že nyní se jedná o konkrétní nástroj, jenž může významně pomoci při financování skutečných celoevropských řešení na zlepšení situace romských společenství, a to i když tento nástroj neslouží jen romským společenstvím, ale i ostatním marginalizovaným společenstvím.

Těm kolegům, kteří hovořili o přistěhovalectví, bych ráda řekla, že pokud se zmenší rozdíly, pokud se životní podmínky zlepší, bude to působit proti přistěhovalectví a myslím si, že takový výsledek můžeme i očekávat.

Chtěla bych vyčíslit několik hledisek, která musejí být v každém případě vzata v nařízení a při jeho provádění v úvahu. Je velmi důležité, aby tyto zdroje byly k dispozici nejen v městských, ale i ve venkovských oblastech, aby bylo možné je využívat pro zvýšení nabídky bydlení prostřednictvím renovací i výstavby nových domů, aby snížení segregace bylo důležitým cílem, a aby se jednalo o integrovaný přístup; mělo by to jít ruku v ruce se vzdělávacími programy a programy zaměřenými na pracovní uplatnění, a to způsobem, který představuje udržitelné, trvalé řešení. Dovolte mi dodat, že důležitou prioritou tohoto předsednického tria je zlepšení situace Romů. Španělské předsednictví v tomto směru podniká významné kroky a maďarské předsednictví v tom bude pokračovat.

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, nejdříve bych rád složil poklonu svému kolegovi, panu van Nistelrooijovi, za jeho píli a schopnosti vést v této velmi důležité oblasti.

Vlastnictví domu je myslím něco, o co usiluje řada lidí a připomíná mi to první řádky básně, kterou jsem se kdysi dávno naučil od irského básníka. Zněly, „Mít tak malý dům! | Vlastnit krb, stolici a to všechno! | Kredenc plnou lesknoucí se keramiky | Fůru rašeliny u zdi!“.

A myslím si, že to co zde dnes zde děláme je, že pomáháme mnoha lidem v Evropské unii takový sen uskutečnit, ale zejména romskému společenství.

Bylo zdůrazněno a poté, co jsme to prodiskutovali, jsme navrhli, že toto by mělo být rozšířeno na další marginalizované skupiny. Měl jsem konkrétně na mysli svou vlastní oblast Limericku, kde místa jako jsou Myross a Southill velmi trpí pašeráctvím drog a násilím, které je s ním spojeno. Nyní je tu za účelem zmírnění této strašné situace potřeba rozsáhlé obnovy.

V rámci těchto návrhů je to možné a bude to také velmi důležité k oživení stavebního průmyslu, který v důsledku hospodářského poklesu napříč celou Evropskou unií velmi utrpěl.

Takže se posouváme v té správné době a to může přinést prospěch těm nejvíce marginalizovaným, takže i oni se mohou těšit na vlastní dům, krb, stolici a lesknoucí se keramiku.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Způsobilost intervencí do bydlení financovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj ve prospěch marginalizovaných společenství pomůže členským státům zlepšit čerpání evropských prostředků. Osobně se domnívám, že by tato způsobilost měla být použita ve všech členských státech.

Nedávno bylo upraveno nařízení č. 1080/2006, aby bylo ve všech členských státech umožněno zlepšení energetické účinnosti domů. V novém znění je udán poměr 4 %. V zájmu zachování důslednosti a snížení byrokracie by bylo pravděpodobně vhodné, kdybychom ponechali stejný poměr.

V nových ustanoveních je uvedeno, že je třeba podpořit některé projekty na rozvoj měst pro oblasti, kde hrozí fyzické chátrání staveb či sociální vyloučení, a také pro marginalizovaná společenství. Do této oblasti spadají i oblasti postižené katastrofami, například záplavami či zemětřesením. Pane předsedající, ráda bych na závěr svého vystoupení vyzvala Komisi, aby spojila své úsilí s členskými státy a využila rok 2010 pro přezkum operačních programů, aby se zvýšila míra čerpání evropských prostředků za účelem zlepšení sociálního bydlení.

  Jan Březina (PPE). – (CS) Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, je známo, že současná ekonomické krize ve svých důsledcích nejtvrději dopadá na sociálně ohrožené skupiny obyvatel. Proto vítám, že EU hledá způsoby, jak těmto lidem pomoci. Zatímco intervence z Evropského regionálního a rozvojového fondu ve prospěch marginalizovaných společenství žijících ve městech jsou možné již dnes, venkovské oblasti jsou dosud z takového typu intervencí prakticky vyloučeny a musí se spokojit s platbami z finančně slabšího Fondu rozvoje venkova. Jsem přesvědčen, že tuto finanční nerovnováhu je třeba změnit. Je důležité, aby uznatelné výdaje nebyly omezeny na nahrazení stávajícího bydlení nově postavenými domy, ale zahrnovaly i renovace stávajících bytových domů. Výrazně by se tak rozšířila škála možných intervencí a zvýšila efektivita opatření.

Zejména v nových členských státech je bytová situace těchto společenství mnohdy kritická a její řešení vyžaduje bezodkladný a rozhodný zásah orgánů veřejné moci. Otvírá se široký prostor pro strukturální fondy Evropské unie, které mohou účinně doplnit vnitrostátní prostředky samy o sobě nedostatečné k zásadnímu zlepšení situace.

Vyjadřuji jednoznačný souhlas s explicitním odkazem na romskou populaci jako největší marginalizované společenství a zároveň se hlásím k představě, že z intervencí, jejichž cílovou skupinou jsou Romové, by neměly být vyloučeny ani jiné osoby, které se nacházejí v podobné sociálně ekonomické situaci.

  Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Všude v Evropě mají lidé problémy s renovací domů, avšak zvlášť složitá situace je v nových členských státech Evropské unie. Všechny tyto členské státy pojí společný znak – zůstaly v nich neúčinné obytné bloky, jejichž údržba je velmi drahá, a renovace těchto domů probíhá velmi pomalu nebo vůbec neprobíhá. Je velmi důležité, aby se toto nařízení nevztahovalo pouze na velká, sociálně izolovaná společenství, ale aby se jeho ustanovení mohla použít na skupiny, které jsou ze sociálního hlediska nejvíce zranitelné, tedy na tělesně postižené, na chudé, na nezajištěné mladé rodiny, na přistěhovalce a na další, kteří trpí sociální izolací a nemají možnosti na renovaci svých domovů. Jsem přesvědčen, že tento dokument, s využitím pomoci ze strukturálních fondů, poskytne všem regionům Evropské unie příležitost investovat do sociální infrastruktury, a zajistí tak přístup k bydlení, což přispěje nejen ke snížení sociální izolace, ale napomůže to vytvoření stabilní politiky zajišťující sociální, hospodářskou a environmentální obchranu v celém Společenství.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, návrh Evropské komise ohledně nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj předpokládá, že iniciativy v oblasti bydlení budou realizovány pouze v městských oblastech a v podobě renovací stávajících domů. Tato ustanovení se nevztahují na venkovské oblasti, což znamená, že mnoho lidí z marginalizovaných sociálních skupin, kteří žijí v zemích střední a východní Evropy, nebudou mít z navrhovaných řešení prospěch. Vyplývá to ze skutečnosti, že v nových členských státech žijí nejchudší skupiny obyvatel, které jsou z důvodu nízkého materiálního statusu sociálně vyčleněny, převážně ve venkovských oblastech.

Dle mého názoru by bylo přínosné, kdyby bylo nařízení doplněno pozměňovacími návrhy, jimiž by se zajistila také ochrana společenství žijících mimo městské oblasti. To by značně podpořilo práci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Taková změna by umožnila zlepšit materiální status nejchudších společenství, kde jsou lidé znevýhodnění kvůli místu svého bydliště. Vyplývá to ze skutečnosti, že v nových členských státech je mnohem větší rozdíl mezi životní úrovní ve městech a na venkově, než je tomu v západní Evropě. V této části Evropy představuje materiální status bohužel stále viditelnou překážku pro přístup ke vzdělání, zaměstnání a zapojení do kulturního života. Zajištěním lepších podmínek bydlení pro skupiny, které jsou nejvíce sociálně vyčleňovány, bude těmto lidem umožněno zlepšit si společenský status a podpoří je to v jejich vlastním rozvoji. Místní vlády a nevládní organizace by se měly připojit k těmto snahám a napomoci tak v boji se sociálním vyčleňováním.

  Nuno Teixeira (PPE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, rád bych na úvod vyzdvihl úlohu zpravodaje, pana van Nistelrooije, jeho práci při hledání konsensu ohledně této záležitosti a ochotu, kterou stále projevoval, začleňovat do své zprávy další příspěvky.

Zítra budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích k nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, jež jsou zvláště významné pro tzv. staré členské státy a tedy také pro Portugalsko. Těmito změnami se rozšíří využití EFRR v oblasti bydlení ve prospěch marginalizovaných společenství, neboť v současné době může být tento fondu využit pouze pro operace rozvoje měst.

Pozměňovací návrhy, které jsem společně se svými kolegy předložil a jež byly schváleny valnou většinou členů Výboru pro regionální rozvoj, umožní také starým členským státům, a ne pouze těm novým, jak bylo uvedeno v původním návrhu, využívání finančních prostředků.

Snažil jsem se tím zabránit vytvoření precedentu, který považuji za nebezpečný a jímž by byly všechny staré členské státy vyloučeny z této záležitosti a pravděpodobně také z dalšího využívání pomoci Evropské unie. To by nedávalo smysl, neboť problémy s bydlením, především pro marginalizovaná společenství, existují v nových i ve starých členských státech.

Jsem rád, že mohu znovu zopakovat, že doba členství v Evropské unii nesmí být kritériem pro přidělování prostředků ze strukturálních fondů a že od tohoto kritéria musí být okamžitě upuštěno.

Jednání o politice soudržnosti v období po roce 2013 musí být založeno na solidaritě a jeho cílem by měla být územní soudržnost. Tato politika musí být řízena tak, aby odměňovala, a ne trestala, regiony, které příkladně využívaly pomoc poskytovanou pro společenství.

  Artur Zasada (PPE). – (PL) Pane předsedající, v souvislosti s dnešní rozpravou bych rád upozornil na kontroverzní návrh pozměnit článek 47 nařízení Komise z roku 2006. V článku je stanoveno, že oblasti vybrané pro operace týkající se bydlení musejí splňovat alespoň tři kritéria uvedená v tomto článku. V novém nařízení je navrženo, aby se způsobilost určovala na základě pouze jednoho kritéria, což v praxi znamená, že oblasti, které nejsou způsobilé, budou moci požádat o prostředky tím, že svou situaci upraví podle právních požadavků. Rád bych upozornil, že je například velmi jednoduché splnit kritérium „nízké míry hospodářské aktivity“ v nově vystavěných rezidenčních oblastech na venkově. Místo toho, aby byla pomoc určena lidem, kteří ji nejvíce potřebují, bude tak poskytnuta developerům a bohatým obyvatelům v nově vystavěných oblastech.

  Frédéric Daerden (S&D). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, je jasné, že řešit záležitost bydlení na evropské úrovni je obtížné, protože to ve skutečnosti není součástí kompetencí Evropské unie. Panuje však široká shoda, že rozvoj kvalitního bydlení je nutný, aby se zajistila sociální soudržnost a aby se přispělo k úspěšnému provedení plánu obnovy vytvořeného Komisí.

Jsem tedy potěšen, že investování do bydlení a především do oblasti energetické účinnosti je stále více financováno ze strukturáních fondů, musíme však jít ještě dál. Musíme tedy překročit rámec tohoto návrhu a věnovat zvláštní pozornost lidem bez domova, jejichž počet v Evropě se odhaduje na tři miliony.

Proto je tato záležitost jednou z priorit belgického předsednictví, kterého se Belgie ujme v druhé polovině roku 2010. Doufám, že se tato záležitost dostane do evropského programu, abychom se na ní mohli konkrétněji zaměřit. To bude mimo jiné zahrnovat zavedení přesných metod registrace počtu lidí bez domova, abychom získali obecné informace o tomto jevu, a větší podporu sociálního bydlení.

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, vím, že tato zpráva se vztahuje především na romské rodiny a na další specifické skupiny.

Chtěla bych zdůraznit, že všichni lidé si zasluhují a potřebují sociální bydlení, které splňuje účel. Parlament by však neměl zapomínat, že v běžných společenstvích žije mnoho lidí, ve městech i na venkově, kteří bydlí ve velmi špatných podmínkách a nemají možnost získat důstojné bydlení. Tito lidé potřebují vědět, že Parlament jejich potřeby uznává. Jsou marginalizovaní, ať již z důvodu chudoby, drog či trestné činnosti.

Poskytovatelům sociálního bydlení v Severním Irsku způsobují problémy pravidla ohledně veřejných zakázek. A zatímco by měli podporovat v rámci Evropské unie zdravou hospodářskou soutěž, nezáměrně negativně ovlivňují rozvoj velmi potřebného sociálního bydlení v marginalizovaných společenstvích, především proto, že je problém získat pozemky na trhu, který byl až do nedávna spekulativní.

Severní Irsko se s tím vážně potýká a vloni bylo kvůli tomuto problému nutné najít jiné lokality pro 500 domů z celkových 1 500, které byly v rámci programu sociálního bydlení naplánovány.

I tyto záležitosti musíme vyřešit. Chtěla bych vyzvat tuto sněmovnu, aby se tímto problémem zabývala v rámci otázky bydlení v marginalozovaných společenstvích.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE). – (RO) Nové předpisy o způsobilosti intervencí do bydlení jsou příkladem, jak mohou být stejné prostředky využity účinněji, aniž by musely být navýšeny.

K prvnímu kroku došlo vloni, když byla zmírněna pravidla pro využívání evropských prostředků na zlepšení energetické účinnosti. O tomto bodu bych chtěl pouze zmínit, že se jednalo o malý krok a množství nových povolení by mohlo být znovu přezkoumáno. Ke druhému kroku dochází dnes.

V obou případech bylo třeba upravit znění dokumentů, které v některých případech pocházejí z různých časových období, do současné doby. Proto uvažuji, zda by neměly být přezkoumány i další aspekty využívání evropských fondů, aby se pozměnila kritéria, která již neodpovídají stávajícím potřebám.

  Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Rok 2010 je Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. S krajní chudobou a marginalizací se bohužel potýká obrovský počet lidí, navzdory základním zásadám a hodnotám Evropské unie. Zranitelnost těchto komunit se citelně zvýšila v době současné hospodářské krize. V této souvislosti vítám iniciativu na rozšíření podmínek způsobilosti v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, což je důležitý a nutný nástroj v boji proti chudobě.

Vzhledem k nízké kvalitě bytových podmínek si myslím, že je nutné, abychom urychlili poskytování finanční pomoci. Finanční podpora by měla být poskytnuta na bydlení ve městech i na venkově. Navíc se nesmí činit rozdíly v přidělování finanční podpory romské populaci a dalším sociálním skupinám, které se nacházejí v podobné situaci.

  Paweł Samecki, člen Komise. – Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat zpravodaji za jeho práci. Velice si jí vážím. Dále bych chtěl okomentovat dvě záležitosti týkající se předmětu rozpravy. Byly vyřčeny určité obavy z možných vedlejších efektů v podobě další vlny přistěhovalců. Tento návrh se nezabývá motivy pro přistěhovalectví, ale tím, jak vyřešit současnou situaci. Myslím si, že bychom ho měli vnímat jako překážku přistěhovalectví, jak zmínila paní Gönczová.

Druhá poznámka k předmětu rozpravy. Komise samozřejmě zamýšlí přezkum operačních programů – bude to záviset na iniciativě vnitrostátních a regionálních úřadů, ale takové změny velmi přivítáme.

Na závěr bych rád vyjádřil radost z této rozpravy, kterou se Parlament zavazuje k začlenění marginalizovaných společenství. Je to další krok na cestě k otevřené Evropě podporující začlenění v souladu se strategií Evropa 2020.

  Lambert van Nistelrooij, zpravodaj. – (NL) Mám obrovskou radost z podpory a tvořivosti, ale nyní bych chtěl přece jen zdůraznit, že jsme se ještě nedostali tam, kam míříme. Můžeme přijímat rámce, ale poté je nutné stanovit kritéria, což je stále mimořádně zajímavé, protože s penězi můžete dělat cokoli, i nesprávné věci, a z toho mám stále trochu obavy. Připomenu to samozřejmě i novému komisaři a také Radě.

Druhým bodem je, že hovoříme o dobrovolném rámci. Tento rámec nyní nabízíme členským státům v podobě právních předpisů. Není vůbec jisté, že mu bude následně dána priorita. V této souvislosti požaduji od Evropské komise aktivní informování, neboť se to v zásadě týká volby. Dnes nám bylo řečeno, že „činíme volbu pro Evropu“, neboť pro tuto novou Komisi se sociální tváří je důležité, abychom byli aktivně zapojeni do provádění. Dotčené sociální skupiny musejí být také zapojeny do provádění, protože tím získáme lepší produkt a udržitelnější výsledek.

Rád bych ještě jednou všem poděkoval a doufám, že zítra dosáhneme kladného výsledku. Míček máme stále na očích a budeme situaci naživo sledovat.

Na závěr bych chtěl zmínit, že skutečnost, že se jedná o první právní dokument v rámci nové smlouvy, je především dána prioritou, jakou jsme si stanovili.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Ádám Kósa (PPE), písemně. Jsem pevně přesvědčen, že Komise jednala správně, když navrhla změnu nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných společenství. Navíc se domnívám, že si Komise také uvědomila, že je tento návrh významný z hlediska zdůraznění potřeby nového, uceleného pohledu. Ve střední Evropě, a především v Maďarsku, žije mnoho osob s vážným postižením ve starých, zchátralých domech. Před druhou světovou válkou sloužily mnohé budovy jako zámky či větší sídla, avšak v komunismu na ně bylo zapomenuto, stejně jako na opuštěné lidi, kteří do nich byli umisťováni. Vím, že mnoho znevýhodněných skupin se potýká se specifickými okolnostmi a problémy, a silně pociťuji, že musíme vzít v úvahu následky finanční a hospodářské krize. Měli bychom – v souladu s názory veřejných subjektů – podporovat tyto změny, které umožňují vytvoření ucelenějších projektů zahrnujících zároveň stavební průmysl, cestovní ruch, pracovní trh, rozvoj venkova a sociální integraci. Nesmíme dovolit, aby byly peníze evropských daňových plátců utráceny naprázdno. Musíme se zaměřit na skutečná řešení.