Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o prohlášeních Rady a Komise:

– o zprávě pokroku Chorvatska za rok 2009 [2009/2767(RSP)],

– o zprávě pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2009 [2009/2768(RSP)],

– o zprávě pokroku Turecka za rok 2009 [2009/2769(RSP)].

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Pane předsedající, nejprve bych rád zopakoval, že předsednictví Rady je pevně odhodláno k rozšiřování Evropské unie. Naše práce v této záležitosti se bude držet ducha obnoveného konsenzu v otázce rozšíření, jež byl schválen na zasedání Evropské rady v prosinci 2006, a závěrů Rady z 8. prosince 2009, jež Evropská rada rovněž potvrdila.

Jak je zdůrazněno v usnesení této sněmovny, o němž nyní budeme diskutovat, bude pro vyjednávání s Chorvatskem klíčová první polovina letošního roku. Jednání vstoupila do závěrečné fáze, ale než dospějeme k jejich úspěšnému zakončení, zbývá toho ještě hodně udělat. Budeme se zabývat obtížnými kapitolami, jako je hospodářská soutěž, rybolov, soudnictví a základní práva, životní prostředí a zahraniční, bezpečnostní a obranná politika. Také budeme muset provizorně uzavřít některé kapitoly, jež mají finanční dopady.

Máme před sebou tedy velký kus práce. Nový komisař Štefan Füle, můj bývalý kolega z doby, kdy jsem byl evropským ministrem – rád bych ho přivítal a poblahopřál mu k jeho jmenování –, bude otázkou rozšíření, pokud jde o Chorvatsko, mimořádně zaměstnán, protože již příští týden plánujeme pořádat úvodní mezivládní konferenci na ministerské úrovni, na níž budou otevřeny kapitoly rybolovu a životního prostředí; jsou to dvě velice důležité kapitoly, které budou vyžadovat, jak si jistě umíte představit, obrovský kus práce a nasazení.

Dovolte mi, abych vám připomněl závěry, jež o Chorvatsku přijala Rada v prosinci. Již je znáte, ale chtěl bych vícero bodů zdůraznit. Rada Chorvatsko pochválila za značné úsilí, které v loňském roce vyvinilo, a za celkové pokroky. Byla také zmíněna řada finančních opatření pro jednání o přistoupení s Chorvatskem a bylo konstatováno, že tato vyjednávání vstupují do závěrečné fáze.

Rada zdůraznila, že Chorvatsko musí navázat na dosavadní pokrok a ještě toho hodně zlepšit v základních oblastech, jako je soudní systém, veřejná správa a boj proti korupci a organizovanému zločinu. Také musí zaručit práva příslušníkům menšin a rovněž návrat uprchlíků a stíhání válečných zločinů, aby v těchto oblastech dosáhlo přesvědčivých úspěchů.

Rada také vzala na vědomí, že Chorvatsko spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, ačkoliv se domnívá, že je nezbytné další úsilí. Věříme, že v této oblasti bychom mohli dosáhnout nových cílů.

Samozřejmě jsme také uvítali, že pokud jde o spory o stanovení hranic mezi Chorvatskem a Slovinskem, byla podepsána dohoda o arbitráži. Byla podepsána 4. listopadu ve Stockholmu a chorvatský parlament ji ratifikoval 20. listopadu. Rada vyzvala Chorvatsko, aby v tomto úsilí pokračovalo a vyřešilo všechny otevřené dvoustranné otázky, zvláště spory o hranice.

Rada rovněž uvítala, že byla v prosinci – právě před měsícem – vytvořena pracovní skupina, jež má připravit návrh chorvatské přístupové smlouvy. Pro přípravy na případné začlenění země do Evropské unie pak bude rozhodující provedení revidovaného přístupového partnerství. Jak jsem řekl, máme před sebou velký kus práce.

Protože toto je společná rozprava o Chorvatsku, Bývalé jugoslávské republice Makedonii a Turecku, rád bych konstatoval, že k hlavním prioritám Evropské unie patří země západního Balkánu. Stabilita v tomto regionu je pro nás nezbytně důležitá a roku 2010 se dostáváme k řadě milníků v jeho přeměně: pokrok ohledně žádostí o přistoupení – jak jsme o tom právě diskutovali –, nový impuls pro síť dohod o stabilizaci a přidružení, užší regionální spolupráce a posun k liberálnějšímu vízovému režimu.

Víme, že vyhlídky na připojení k Unii – které nazýváme evropskou perspektivou západního Balkánu – jsou v těchto zemích nejdůležitějším katalyzátorem stability a provádění reforem. Tato vyhlídka bezpochyby existuje, je to reálná vyhlídka, ale není to samozřejmé právo.

Budu pokračovat Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií; rád bych začal přehledem celkové situace v této zemi a odkázal na usnesení Evropského parlamentu, jehož zpravodajem byl pan Zoran Thaler. Toto usnesení velice dobře představuje dynamickou situaci plnou možností Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Zdůrazňuje řadu výzev, před nimiž tato země stojí: rozsáhlé nedodržování zákonů, korupce, provádění doporučení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva, přidělování finančních prostředků na účinnou decentralizaci, přístup ke spravedlnosti, větší účast žen v politickém životě, podpora organizací občanské společnosti, trvale vysoká nezaměstnanost, problémy v oblasti životního prostředí atd.

Usnesení upozorňuje na význam harmonogramu pro zahájení vyjednávání a také společného přání nalézt co nejdříve přijatelné řešení otázky názvu země, jenž je – jak víte – nyní předmětem sporu s Řeckem.

Rád bych vyslovil několik poznámek v souvislosti s událostmi, o nichž se zmiňujete ve svém usnesení, jako jsou místní volby v březnu a dubnu – které podle OBSE splňují stanovené normy – a šesté zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení, které se konalo v červenci 2009 a jež jsme uzavřeli s tím, že země opravdu dodržela závazky, které v rámci této dohody přijala. Bývalá jugoslávská republika Makedonie pokračovala ve své práci na vztazích s Evropskou unií, a proto Evropská komise konstatovala, že učinila skutečné pokroky, a doporučila, aby byla zahájena přístupová vyjednávání.

Rada ve svých závěrech z loňského prosince uznala pokrok, na nějž Komise odkazovala, a dohodla se, že se k této záležitosti v průběhu několika příštích měsíců vrátí. Jak víte, Evropský parlament vzal závěry tohoto zasedání Rady ze dne 8. prosince 2009 na vědomí.

Kromě toho vstoupil dne 19. prosince v platnost bezvízový režim pro občany Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v souladu s schengenským systémem.

Také bychom se měli zmínit o mnoha specifických záležitostech týkajících se Bývalé jugoslávské republiky Makedonie: jsou to vztahy mezi etniky, rozdílné postoje makedonských Slovanů ke „starobylosti“ země a rozdíly v názorech na její vztahy se sousedními zeměmi. Všechna tato témata jsou zohledněna v různých oddílech usnesení Parlamentu.

Abych to shrnul – chtěl bych říci, že některým aspektům musí být věnována velká pozornost, a to nejen pouhému přijímání a uplatňování právních předpisů; některé záležitosti spadají pod rámcovou dohodu z Ochridu, některé jsou čistě vnitrostátními otázkami a jiné souvisejí se sousedními zeměmi.

Evropské orgány věří, že v budoucnosti Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii čeká členství v Evropské unii a že se tato ctižádost projeví úplnou národní integrací v souladu s rámcovou dohodou z Ochridu. Evropská unie tomu věří a nadále bude věřit.

A konečně bych chtěl využít této příležitosti, abych podrobněji pohovořil o stavu vyjednávání s Tureckem a představil plány španělského předsednictví v této významné záležitosti rozšiřování.

Je důležité – to chci říci úvodem –, abychom pokračovali ve vyjednávání s Tureckem a nenechali proces zkrachovat. Navazujeme na práci předcházejících předsednictví a doufáme, že všechny přesvědčíme, že je třeba s tímto postupem pokud možno pokročit.

Vyjednávání vstoupla do fáze, která je, dalo by se říci, o něco složitější nebo o něco problematičtější, takže je třeba, aby Turecko zdvojnásobilo své úsilí o splnění stanovených podmínek. Máme před sebou řadu kapitol k projednání, které jsou technicky náročné. Je však také důležité – chci to rovněž říci úvodem –, aby Turecko úspěšně pokračovalo v reformách souvisejících s Evropskou unií.

Jak nový pan komisař velice dobře ví, odborná práce se nyní zaměřuje na čtyři vyjednávané kapitoly: zadávání veřejných zakázek; hospodářská soutěž; bezpečnost potravin a politika ve veterinární a rostlinolékařské oblasti; a sociální politika a zaměstnanost. Musíme zdůraznit, že je rovněž důležitá kapitola o energetice, jež se stává obzvláště významnou po podepsání dohody o projektu Nabucco.

Parlament na svém posledním dílčím zasedání diskutoval o Turecku a zejména o demokratizaci této země. Existuje zde rozpor mezi procesem demokratické iniciativy, jak jej nazývá turecká vláda, na jedné straně, a mezi určitými znepokojivými rozhodnutími na straně druhé, například jde o nedávné rozhodnutí Ústavního soudu o zákazu politické strany, o kterém se zde také hovořilo a je to velice citlivé téma.

Proto je i přes dosažený pokrok třeba, aby Turecko vyvinulo další úsilí v řadě oblastí a zajistilo tak úplné splnění kodaňských kritérií. Patří sem oblasti svobody projevu, svobody tisku, svobody náboženského vyznání v právních předpisech i v praxi pro všechny náboženské komunity, respektování vlastnických práv, práva odborů, práva příslušníků menšin, civilní dohled nad armádou, práva žen a dětí a opatření proti diskriminaci a pro rovnost mezi ženami a muži. Je to jasně zohledněno jak v usnesení Parlamentu, tak v závěrech Rady z 8. prosince.

Chtěl bych se také zmínit o některých dalších aspektech závěrů Rady. Rada například zdůraznila, že se Turecko musí jednoznačně zavázat k dobrým sousedským vztahům a k mírovému řešení sporů v souladu s Chartou OSN, v čemž mu v případě potřeby pomůže Mezinárodní soudní dvůr. Unie v této souvislosti vyzývá Turecko – tak jako jsme ho vyzývali na dvoustranných schůzích –, aby se vyvarovalo jakýchkoli výhrůžek, třenic či akcí, jež by mohly ohrozit dobré sousedské vztahy a mírové řešení sporů.

Rada rovněž s hlubokým politováním poznamenala, že Turecko ještě musí provést dodatkový protokol k Dohodě o přidružení, takzvaný Ankarský protokol, a že neučinilo dostatečný pokrok v normalizování svých vztahů s Kyperskou republikou.

V první polovině roku 2010 budeme mít v Radě pro přidružení a Výboru pro přidružení možnost posoudit vývoj našich vztahů s Tureckem; bude to dobrá příležitost probrat významné problémy, například politická kritéria, pokrok učiněný s přizpůsobováním vnitrostátních právních předpisů a uplatňování acquis.

Také máme v plánu řadu schůzí na ministerské úrovni, na nichž povedou političtí vedoucí představitelé dialog, což nám umožní nahlédnout na naše vztahy v širších mezinárodních souvislostech. V tomto ohledu Rada očekává, že Turecko podpoří probíhající jednání v rámci OSN o záležitosti, o níž jsem se právě zmínil, a sice o kyperském problému, a to v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a v duchu zásad, na nichž je založena Evropská unie.

Pane předsedající, dámy a pánové, těším se na vaše názory a budu reagovat na veškeré poznámky či otázky, které mi chcete položit.

  Předsedající. – Nyní předám slovo panu komisaři Fülemu. Také bych mu chtěl poblahopřát, protože je první den ve svém úřadu.

  Štefan Füle, člen Komise. – Pane předsedající, nejprve chci říci, že jsem potěšen, že moje úplně první veřejné vystoupení od chvíle před několika hodinami, kdy jsem se ujal své funkce, se koná zde, v Evropském parlamentu. Také se domnívám, že je vynikající obrat, že úplně první rozprava, která se v této vážené sněmovně koná s novou Komisí, je na téma rozšíření. A za třetí mě těší, že Evropský parlament v těchto třech zprávách vyjádřil rozšíření svou silnou podporu.

Tato usnesení jsou důkazem toho, že se Evropský parlament zasazuje za vyhlídky Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Turecka na přistoupení. Je to jasný signál, že toto rozšíření bude pro Evropský parlament nadále nejvyšší prioritou, a já udělám se svými kolegy maximum, abych tento úspěšný postup urychlil. Jsem velmi rád, že můj přítel, státní tajemník López Garrido, právě znova jménem Rady a jejího předsednictví potvrdil, že tento proces má jejich plnou podporu.

Pokud jde o Chorvatsko, oceňuji spravedlivou a vyváženou zprávu Parlamentu a chtěl bych jejímu zpravodaji panu Hannesi Swobodovi poblahopřát. Zpráva vyzdvihuje pokrok, jehož Chorvatsko dosáhlo při plnění kritérií pro přistoupení, ale zároveň uznává, že je ještě třeba vyvinout určité úsilí, aby mohla být vyjednávání ukončena. Vaše zpráva tak potvrzuje vzkaz Komise a podporuje její práci. Dovolte mi zdůraznit, že je stále ještě možné uzavřít vyjednávání v roce 2010, pokud Chorvatsko pokročí v plnění všech zbývajících referenčních kritérií. Nyní je na Chorvatsku, aby jednalo.

Chorvatsko v posledních letech urazilo velký kus cesty, ale dosud je třeba se vypořádat s důležitými úkoly. Máme na to stejný názor. Chorvatsko se musí soustředit zejména na další reformu svého soudnictví a veřejné správy, na boj proti korupci a organizovanému zločinu, dodržování práv menšin, včetně návratu uprchlíků, a také na soudní procesy s válečnými zločinci a úplnou spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Poslední vývoj boje proti korupci nás povzbudil. Doufáme, že vyšetřování provinění bude mít konkrétní výsledky. Pokud jde o spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, což je zásadní požadavek, hlavní žalobce Brammertz potvrdil, že k úplné spolupráci dosud nedošlo. Uznáváme však nedávné pozitivní kroky, jako bylo zřízení pracovní skupiny s cílem zvýšit vyšetřovací úsilí. Doufám, že její práce brzy přinese konkrétní výsledky. Dohoda o arbitráži mezi Slovinskem a Chorvatskem z listopadu 2009 o vyřešení dvoustranné otázky ohledně hranic dala vyjednávacímu procesu nový impuls a já věřím, že Chorvatsko bude s to zvýšit své úsilí o vyřešení zbývajících otevřených záležitostí.

Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a její reformní proces, rok 2009 byl dobrým rokem. Zemi se díky politickému konsenzu mezi všemi hlavními politickými silami podařilo učinit v klíčových oblastech značný pokrok. Dosáhla liberalizace víz a Komise mohla doporučit, aby byla zahájena vyjednávání o přistoupení. Jsem rád, že Parlament a Komise jsou rozhodně zajedno v tom, přístupová vyjednávání by měla začít, tak jak to je vyjádřeno v konstruktivní zprávě pana Thalera, jež je orientována na budoucnost. Nyní si musí země udržet hybnou sílu pro provádění reforem.

I když splnila politická kritéria, ještě je toho stále ještě třeba hodně udělat. Pro zajištění pokroku bude hlavní společná vize budoucnosti a účinný politický dialog politických sil. Je třeba pokračovat zejména v úsilí o úplné provedení rámcové dohody z Ochridu a zlepšení vztahů mezi národnostmi, zajištění právního státu a nezávislého soudnictví a úspěšné stíhání případů korupce na vysoké úrovni.

Hospodářská krize nenechala zemi nedotčenu. Ta bohužel již předtím trpěla mírou nezaměstnanosti, jež patřila k nejvyšším v Evropě. Nyní je více než kdy jindy zapotřebí prozíravého makroekonomického řízení a aktivních opatření na trhu práce, aby byla nezaměstnanost podchycena a poté snížena.

Podobně jako vy jsem i já přesvědčen, že pro zachování hybné síly pro reformní proces v zemi je klíčové zahájení přístupových vyjednávání. Rovněž tak je důležité, že to zlepší evropskou perspektivu širšího regionu. Je to proto strategickým zájmem Evropské unie. Tento vzkaz předám členským státům a tomuto státu, aby proces pokračoval.

Pokud jde o Turecko, chtěl bych poděkovat vaší zpravodajce paní Oomenové-Ruijtenové za její vytrvalé úsilí o spravedlivý a vyvážený přístup ve zprávě o Turecku. Komise má na přístupovém procesu nadále zájem, protože tento proces Turecko výrazně povzbuzuje k politické a hospodářské reformě.

Nejdůležitější je nadále práce na splnění politických kritérií, zejména pokud jde o zásadní svobody. Loni byla uskutečněna řada význačných reforem. Některé z nich byly ještě před pár lety takřka nemožné. Minulý týden byl zrušen bezpečnostní protokol, který armádě umožňoval v případě ohrožení bezpečnosti zasáhnout bez povolení. Toto je milníkem ve vztazích mezi civilní a vojenskou složkou. Budeme bedlivě sledovat, co po tomto urovnání bude následovat. Slibné je i předložení návrhu zákona, který zřizuje nezávislou instituci pro lidská práva, a dlouho očekávaná strategie boje proti korupci, jež turecká vláda v zásadě schválila 21. ledna.

Nadále podporujeme vládu v otevírání se demokracii, které zahájila. Aby tato iniciativa byla úspěšná, bude zapotřebí účasti a podpory všech politických stran a všech částí společnosti. Komise však má obavy z rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení prokurdské parlamentní strany DTP. Rovněž vyjadřujeme politování nad uvězněními, k nimž došlo koncem prosince na jihovýchodě země. Odsuzujeme teroristické útoky, k nimž současně došlo. Žádná z těchto událostí opravdu nepřispívá k úspěšnému otevření se demokracii.

  Hannes Swoboda, autor. – (DE) Pane předsedající, nejprve bych chtěl Radě a panu Fülemu srdečně poděkovat za jejich prohlášení, zejména o Chorvatsku. Naznačují, že Rada i Komise jsou odhodlány tento proces co nejrychleji dokončit. Rovněž souhlasím s panem Fülem, že při dobré vůli a vhodné politice bude možné uzavřít vyjednávání s Chorvatskem ještě letos. Samozřejmě je také zejména na Chorvatsku, aby učinilo rozhodující kroky.

Zde bych chtěl říci, že Chorvatsko učinilo podstatný pokrok, zejména v posledních měsících a v oblasti korupce. Chorvatsko ukázalo, že nikdo nemá výjimky ze zákona ani nestojí mimo opatření k potírání korupce. Vysílá to důležitý signál. Chorvatsko také dospělo k dohodě se Slovinskem a poměrně rychle ji v parlamentu ratifikovalo, což ukazuje společné silné odhodlání splnit nezbytné požadavky. Doufám, že tomu stejně bude brzy i v případě Slovinska. Jsem přesvědčen, že slovinská vláda dohodu plně podporuje, a doufám, že se brzy podaří vyřešit domácí politické problémy, aby bylo možné ji ratifikovat.

Nicméně je třeba ještě některé věci udělat. Již se zde hovořilo o tom, že významným tématem je boj proti korupci. Situace se však nezmění přes noc. V této oblasti existuje řada nevyřešených záležitostí, ale jsem si jist, že vláda i příslušné veřejné orgány mají vůli v tomto boji bez politického ovlivňování pokračovat.

Reforma soudnictví se netýká jenom potírání korupce, ale i mnoha dalších otázek, například odborné přípravy soudců. Chorvatsko musí učinit několik kroků, aby zavedlo moderní soudní systém, a já doufám, že je učiní brzy.

Pokud jde o spolupráci s mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, pan Füle nám přesně a komplexně popsal situaci. Pan Brammertz ujistil Výbor pro zahraniční věci, že toho bylo hodně uskutečněno. Chybí už jen nalézt dokumenty související s řízením proti generálu Gotovinovi, ovšem sám pan Brammertz řekl, že neví, zda tyto dokumenty ještě existují, nebo zda již byly zničeny, a také možná některé z nich nikdy neexistovaly. Nicméně doufám, že Chorvatsko v tomto ohledu učiní vše, co je v jeho silách. Byl bych rád, kdyby měla pracovní skupina, o které hovořil pan Füle, širokou podporu odborníků z dalších zemí, aniž by to znamenalo automatické schválení chorvatského úsilí předem. Domnívám se však, že již v této oblasti došlo k velkému pokroku. Doufám, že v několika příštích týdnech bude dokončeno ještě těch několik málo věcí, které chybí, aby byl pan Brammertz přesvědčen, že Chorvatsko plně spolupracuje.

Mnoho toho bylo dosaženo také s ohledem na návrat uprchlíků nebo na vnitřně vysídlené osoby. Zbývá ještě několik problémů na úrovni podrobností, které je poměrně obtížné vyřešit. Jestliže lidé uprchli z domovů, které jim nepatřily, kde byli nájemníky, jako tomu bylo v případě sociálního bydlení, jež existovalo v bývalé Jugoslávii, je obtížné zorganizovat jejich návrat a zajistit, aby opět měli domov. Hospodářská krize a nezaměstnanost se podepsaly na tom, že i když si mnoho lidí v zásadě přeje se vrátit, tak se v tak velkém počtu vracet nebudou vzhledem k tomu, že přicházejí do oblastí, kde je již tak vysoká míra nezaměstnanosti.

Faktem je, že v této oblasti byl učiněn velký pokrok. Jsem přesvědčen, že nynější vláda a doufám i opozice budou společně pracovat na závěrečných krocích. V Chorvatsku se v posledních měsících stále znova a znova ukazovalo, že rozhodujícím faktorem je společný přístup k evropským záležitostem. Je zapotřebí širokého odhodlání k vyřešení zbývajících problémů a i přes vnitřní spory je nutno jasně říci, že chorvatská cesta vede do Evropy a Chorvatsko do ní musí dorazit co nejrychleji.

(Potlesk)

  Zoran Thaler, autor. – (SL) Rok 2009 byl pro kandidátskou zemi Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii dobrým rokem. Potvrdila to Komise Evropské unie stejně jako dvě úřadující předsednictví, švédské a nyní španělské. I já jsem to uvedl ve svém návrhu zprávy.

Orgány ve Skopje se zabývaly klíčovými prioritami přístupového partnerství, jež jsou obecně známy jako referenční kritéria, a splnily je. Za druhé – Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla první zemí v regionu, která splnila všechny požadavky pro liberalizaci víz. Udělala to již loni v červenci a bezvízový režim vstoupil v platnost 19. prosince. Země vyřešila spor o hranice s Kosovem a úspěšně spolupracovala na regionálních iniciativách jako CEFTA a proces spolupráce v jihovýchodní Evropě. Rovněž úspěšně spolupracovala s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Minulý týden vydal parlament Bývalé jugoslávské republiky Makedonie usnesení o Srebrenici.

Čeho se v Parlamentu snažíme tímto usnesením a mojí zprávou o Bývalé jugoslávské republice Makedonii dosáhnout? Především chceme pomoci. Chceme pomoci této zemi v pokroku na cestě stability, cestě do Evropské unie. Měli bychom mít na paměti, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie je jediným státem bývalé Jugoslávie, která se úspěšně vyhnula Miloševićovým válkám.

Za druhé chceme pomoci našemu členskému státu, Řecku, a tím i Evropské unii jako celku, protože si musíme uvědomovat, že každá země vzkvétá, jen pokud se daří i sousedním státům. Taková je zkušenost. Je to skutečnost, kterou lze dokázat. Proto vyzývám naše přátele v Řecku, náš členský stát, aby se pokusil tento problém společně s vládou ve Skopje vyřešit a zmírnil svůj postup vůči oblastem na sever od svých hranic. Vyzývám Řecko, aby bylo věrným, spravedlivým a velkomyslným vůdcem, rádcem a sponzorem Balkánu. Dnešní Balkán to potřebuje.

V tomto ohledu bych obzvláště rád přivítal Agendu 2014, iniciativu připravenou novou řeckou vládou pana Papandreoua. Je to dobrá práce. Stojím za Řeckem. Udělejme pro dosažení tohoto cíle všechno. Projevme solidaritu s naším členským státem Řeckem i s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Solidarita musí být vzájemná.

Musíme mít na paměti, že s Balkánem je to jako s jízdou na kole. Dokud se věci pohybují, dokud se hýbou kupředu, vše je více méně v pořádku, ale jakmile se zastaví u nějaké překážky, dostanou-li se do slepé uličky, spadneme, všichni spadneme. Jestliže se teď zastavíme, mír, stabilita, bezpečnost a sociální soudržnost ztroskotají.

Na závěr mi dovolte zdůraznit ještě toto: Bývalá jugoslávská republika Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005. Všichni si musíme být vědomi, jaké následky bude mít naše rozhodnutí, nebo jaké následky bude mít, když rozhodnutí neučiníme. Při každé návštěvě Skopje jasně říkám, že je na nich, aby nalezli spolu se svým řeckým sousedem řešení.

Vyzvěme tedy orgány ve Skopje, Aténách a Sofii, stejně jako španělské předsednictví, pana komisaře Füleho, vysokou představitelku pro zahraniční věci paní Ashtonovou i Parlament: udělejme každý v rámci své příslušnosti vše, abychom pomohli tento problém vyřešit. Takto můžeme dosáhnout toho, aby byl Balkán jiný a lepší, než jak jsme to viděli v posledních dvaceti letech.

  Ria Oomen-Ruijten, autorka. – (NL) Dovolte mi, abych nejprve srdečně přivítala pana komisaře Füleho: blahopřeji vám ke jmenování a těším se na dobrou spolupráci s vámi.

Pane předsedající, chtěla bych poděkovat všem svým kolegům, jejichž konstruktivní příspěvky k této zprávě nám umožnily dosáhnout ve většině oblastí konsenzu. Také bych ráda zopakovala, že mým cílem zpravodajky pro tento Parlament je postarat se, abychom vyslali jasný, vyvážený a jednotný vzkaz. Domnívám se, že se nám to může podařit, jedině když společně vytvoříme velkou většinu.

Vlastně mám pro Turecko tři vzkazy. Především – zpráva tak také začíná – jde o otevřenou diskusi, pak zde máme ústavu a vymáhání právních předpisů. Začnu s otevřenou diskusí, s otevíráním se demokracii. Ze zcela objektivního hlediska vítáme širokou diskusi, kterou turecká vláda loni zahájila, týkající se práv Kurdů, alevitů, úlohy armády atd.

Nicméně rozsudek Ústavního soudu z loňského prosince se, pane předsedající, postaral o to, že se teroristické útoky budou opakovat. Došlo k vlně zatýkání příslušníků Strany za demokratickou společnost (DTP) a nad hlavami poslanců tureckého parlamentu stále visí hrozba zatčení. Takže se zdá, že otevřená a pozitivní diskuse, jež od léta probíhá, spíše spěje k předčasnému konci. Samozřejmě, pane předsedající, že jako zástupce občanů ctím právní rozsudky, ale rovněž tak chápu, že Ústavní soud také k zákazu politických stran řekl, že by se Turecko nyní mělo s nadšením chopit realizace doporučení Rady Evropy a Benátské komise. Žádám tedy Turecko, aby tak učinilo, aby se postaralo o to, že se podobně nešťastná situace nebude opakovat.

Pane předsedající, toto mě přivádí k jinému soudnímu rozhodnutí, a sice ke zrušení zákona omezujícího jurisdikci vojenského soudu. Jako poslanci Parlamentu nemáme oprávnění rozsudek kritizovat, nicméně opět se ukazuje, že právní základ těchto rozsudků – ústava – je nevhodný, v tom smyslu, že – musím to formulovat opatrně – vůbec poskytuje důvody, aby takové rozsudky byly vyneseny.

Proto všichni znova Turecko vyzýváme, aby bez prodlení přikročilo k revizi své ústavy, protože to je jediná věc, která může dát podnět ke skutečným reformám, jež jsou tak nezbytné pro modernizaci turecké společnosti.

Pane předsedající, moje třetí a zásadní obava se týká provádění a vymáhání přijatých právních předpisů. Normy, jež byly stanoveny v oblastech práv žen, svobody náboženského vyznání a špatného zacházení s osobami podezřelými ze spáchání trestného činu, je nutno také v celém Turecku dodržovat. Pane předsedající, vyzývám proto, aby byla vymáhání právních předpisů věnována zvláštní pozornost.

Nyní k pozměňovacím návrhům. Pokusila jsem se dosáhnout se stínovými zpravodaji jasného a široce podporovaného kompromisu v otázce Kypru. Turecko si musí uvědomit, že dohodnutý dodatkový protokol musí být okamžitě akceptován. V bodě 34 jsem vyzvala všechny strany, aby se postaraly o nalezení řešení ohledně rozdělení Kypru. Kromě toho v tomto bodu žádám konkrétně Turecko, aby vyslalo pozitivní signály.

Pane předsedající, v novém bodě 48 zdůrazňujeme, že je třeba oba vedoucí představitele povzbuzovat, aby se odvážili brzy nalézt v otázce tohoto ostrova řešení. Je to naprosto nezbytné. Paní Cornelissenové bych řekla, že i když je její pozměňovací návrh o násilí páchaném na ženách pravděpodobně trochu nadbytečný, skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) jej podle očekávání rovněž podpoří.

A konečně, pane předsedající, chtěla bych ještě jednou zopakovat, že i letos je mým cílem vytvořit zprávu, která vyšle velmi jasný vzkaz, kritickou, nicméně také vyváženou. Věřím, že pokud tuto zprávu přijmeme velkou většinou, nalezneme také dobré řešení pro Turecko při jeho modernizování země a vytváření prosperity pro všechny občany.

  Bernd Posselt, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, máme jasná očekávání vůči Radě a Komisi. Očekáváme, že letos budou dokončena vyjednávání s Chorvatskem a začnou vyjednávání s Makedonií. K tomu patří také uznání, že politika vůči menšinovým skupinám je v těchto dvou zemích lepší než v mnoha členských státech Evropské unie a že jsou ve vládách obou zemí zastoupeny všechny menšiny a národnostní skupiny. Pane Füle, pokud jde o návrat uprchlíků, tak promiňte, ale tím se Chorvatsko zabývalo způsobem, který může sloužit ostatním státům jako příklad. Proto bych chtěl celkem jasně říci, že bychom těmto zemím samozřejmě měli vysvětlit, že se stále ještě musí snažit, nicméně říkat, že nyní je na tahu jenom Chorvatsko, je zcela nepřijatelné. Chorvatsko ratifikovalo dohodu o hranicích a já bych se rád přidal k panu Swobodovi s výzvou ke slovinskému parlamentu, aby udělal totéž. Radě ještě zbývá otevřít tři vyjednávací kapitoly. Rád bych vyzval španělského zástupce Rady ministrů, aby zajistil, že budou otevřeny za španělského předsednictví. To Chorvatsku umožní letos uzavřít vyjednávání, pokud s ním bude zacházeno spravedlivě.

Pokud jde o nehoráznou blokádu Makedonie kvůli jejímu názvu, ani v tomto případě není teď vše jen na Makedonii. Naopak odpovědnost má členský stát EU, který zavedl blokádu odporující mezinárodnímu právu. Rád bych na tomto místě jasně řekl, že se Evropská unie musí chovat důvěryhodně, jinými slovy že musíme klást požadavky na ostatní, ale současně musíme dodržovat vlastní normy – jinak ztratíme veškerou důvěryhodnost. Považuji za důležité, abychom pracovali na tom, abychom po dlouhém a náročném procesu v tomto Parlamentu hlasovali o Chorvatsku již letos. Pak sem budou moci přijít pozorovatelé, stejně jako přišli čeští, slovenští a maďarští pozorovatelé a byli tu přivítáni. Doufám, že se v Chorvatsku budou moci uskutečnit příští nebo přespříští rok evropské volby a že se k nám v tomto Parlamentu připojí chorvatští poslanci a pomohou nám s přípravami přistoupení ostatních jihoevropských států, v jejichž čele stojí Makedonie.

  Kristian Vigenin, jménem skupiny S&D. – (BG) Pane předsedající, pane Füle, chci se přidat k blahopřáním, že jste byl jmenován novým členem Evropské komise, a říci, že skutečně může být důležitým signálem, že první rozprava v Parlamentu s novou Komisí, která se koná právě dnes, je na téma rozšíření.

Nemusíme ani opakovat, že se rozšiřování osvědčilo a ukázalo se jako jedna z nejúspěšnějších politik Evropské unie. Přeji vám všem mnoho úspěchů. Náš Parlament udělá maximum, aby vás v tomto úsilí podpořil, protože my zde v Evropském parlamentu jsme skutečně nejpevnějšími zastánci rozšíření této oblasti bezpečnosti, prosperity a práv občanů, jímž je Evropská unie.

V tomto ohledu se domnívám, že prohlášení třech zpravodajů osvětlila důležitou práci, kterou odvedl Výbor pro zahraniční věci a oni osobně. Chci jim k tomu poblahopřát a sdělit, že tyto tři zprávy, o nichž dnes diskutujeme, byly ve Výboru pro zahraniční věci přijaty velkou většinou. Věřím, že tomu tak bude i dnes.

Chci zdůraznit, že si přejeme, aby naše zprávy rovněž vyslaly těmto třem zemím jasný signál – i když všeobecná rozprava pravděpodobně naše vzkazy do určité míry oslabí –, že se v tomto procesu nadále plně angažujeme, ale existují určité oblasti, jimž se nelze vyhnout a v nichž tyto tři země musí jednat. Většinou to souvisí s tím, že Evropský parlament nemůže a nebude zavírat oči před řadou otázek vztahujících se ke splnění kodaňských kritérií na podporu ochrany základních práv, svobody sdělovacích prostředků a svobody sdružování a také ochrany práv menšin, dobrých sousedských vztahů atd.

Rád bych krátce pohovořil o třech bodech, jež mají pro pokrok s přistoupením těchto tří zemí podle mého názoru zásadní význam. Za prvé, pokud jde o Chorvatsko, je zřejmé, že jeho cesta ke členství je již volná. Dosažená dohoda se Slovinskem je mimořádně důležitá, nicméně vyzýváme, aby byla co nejdříve ratifikována, aby bylo možné uzavřít vyjednávání s Chorvatskem koncem letošního roku.

Pokud jde o Makedonii, doufáme, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie ukáže potřebnou pružnost. Rovněž doufáme, že nová řecká vláda nalezne řešení otázky názvu, aby mohlo být letos určeno datum zahájení vyjednávání s Makedonií.

Pokud jde o Turecko, nelze se vyhnout otázce Kypru. Pokud nebude dosaženo pokroku nejprve zde, nemůže Turecko doufat, že dojde k podstatnému pokroku v procesu jeho integrace.

  Ivo Vajgl, jménem skupiny ALDE. – (SL) Usnesením o Chorvatsku, které se Parlament dnes chystá přijmout, uznáme, že tato země učinila pokrok v plnění kritérií pro přistoupení k Evropské unii, provádění demokratických systémových reforem a harmonizaci svých právních předpisů s požadavky acquis. To Chorvatsko řadí na jisté první místo na seznamu zemí, jež mají vyhlídku, že se stanou plnoprávnými členy Evropské unie. Rovněž to Chorvatsku poskytuje příležitost ukončit vyjednávání ještě letos, jak jsme v naší zprávě konstatovali.

S velkým potěšením bereme na vědomí, že nová chorvatská předsedkyně vlády paní Kosorová rychle a úspěšně podnikla kroky v oblastech, kde jsme se dosud setkávali s největšími překážkami: v oblasti boje proti korupci a organizovanému zločinu, provádění programu správní reformy, řešení válečných zločinů a zajišťování právní nebo ústavní ochrany národnostních a jiných menšin.

Podepsáním dohody o arbitráži v otázce stanovení hranic se Slovinskem chorvatská vláda nejen odstranila překážku procesu vyjednávání, ale rovněž připravila podmínky pro usnesení o dalších otázkách. Důležité je, aby Chorvatsko pokračovalo v řešení sporů o hranice se svými sousedy a postaralo se, aby tato jednání probíhala v dobré víře a podle zásady pacta sunt servanda.

Měl bych rovněž poukázat na to, že toto usnesení, jež bylo navrženo pod vynikajícím vedením mého kolegy poslance a zpravodaje Hannese Swobody, také objektivně a pozitivně osvětlilo problematické oblasti, v nichž toho Chorvatsko ještě musí hodně udělat. Abych uvedl aspoň několik – patří sem spolupráce s haagským tribunálem, dosud vynaložené úsilí o stíhání korupce, restrukturalizace hospodářství a financí a větší nasazení a upřímnost při odstraňování překážek v návratu srbského obyvatelstva do Chorvatska. Chorvatsko je také jejich domovem.

Pozitivní zprávy o pokroku Chorvatska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie by také měly být chápány jako rozhodný signál, že Evropská unie je otevřená rozšíření o všechny země západního Balkánu, a potvrzení závazků, jež jsme přijali vůči těmto zemím včetně Turecka, pokud splní všechna příslušná kritéria. To samozřejmě v prvé řadě záleží na nich. Dovolte mi, abych na závěr popřál našemu novému komisaři panu Fülemu hodně úspěchů. Jsem si jist, že odvede vynikající práci.

  Franziska Katharina Brantner, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, nejprve bych se měla za skupinu Verts/ALE připojit k srdečnému přivítání pana komisaře Füleho v této sněmovně. Jsme rádi, že s vámi budeme pracovat, a na naši budoucí spolupráci se těšíme. Také bych chtěla poděkovat panu Swobodovi za spolupráci na zprávě o Chorvatsku. Domnívám se, že jsme při její přípravě spolupracovali dobře, a děkuji svým kolegům.

Jen bych chtěla podotknout, že bychom byli dali přednost pořádat rozpravu en bloc tak, abychom dopoledne hovořili o všech třech zemích, ale odděleně. Myslím si, že by to bylo smysluplnější než všechny smíchat dohromady, nicméně to je vedlejší.

jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance je pro to, aby se Chorvatsko brzy připojilo k Evropské unii, a velice vítáme rychlý pokrok, který tato země učinila. Brzké přistoupení Chorvatska vyšle důležitý signál o bezpečnostní politice celému západnímu Balkánu. Znamená to, že příslib členství, jež daly hlavy evropských států a předsedů vlád všem zemím západního Balkánu v Soluni, stále platí. Důvěryhodnost a platnost tohoto slibu znamená pro všechny státy v tomto regionu obrovský podnět k provádění dalekosáhlých reforem, které jim přinesou více bezpečí, stability i prosperity.

Důležité je konstatovat, že státní správa v Chorvatsku musí být posílena a musí se stát transparentnější. Rozhodujícím faktorem je při tom nejen přijímání nových právních předpisů, ale především administrativní provádění zákonů. Ve skupině Verts/ALE bychom rádi viděli lepší výsledky v této oblasti. Domníváme se, že jediným řešením problémů s korupcí a organizovaným zločinem je důsledné provádění nových zákonů a směrnic. Totéž platí pro soudnictví a pro obzvláště důležitou kapitolu týkající se soudního systému, která dosud nebyla projednána. Oznámení chorvatské vlády jsou užitečná, ale musí následovat opatření, která situaci na soudech de facto zlepší. Také bychom si přáli, aby v této oblasti bylo více transparentnosti a méně politického ovlivňování.

Proto předkládáme čtyři pozměňovací návrhy a chtěla bych vás vybídnout, abyste pro ně hlasovali. První se týká boje proti korupci. Byli bychom rádi, kdyby sem bylo zařazeno zejména odvětví stavebnictví a územního plánování, protože právě v těchto oblastech jsou zadávány největší veřejné zakázky.

Za druhé bychom chtěli, aby byl v bodě 19 odkaz na skutečnost, že je neuspokojivá situace homosexuálních mužů a žen. Docházelo k opakovaným útokům na lidi z těchto menšinových skupin. Nyní jsme od chorvatské vlády dostali ujištění, že některé z těchto případů jsou vyšetřovány. Považuji to za velice pozitivní známku a chtěla bych chorvatské orgány vyzvat, aby urychlily provádění antidiskriminačního zákona.

Mojí poslední poznámkou je, že nemáme žádnou představu o nové energetické politice pro Chorvatsko. Proto bychom vás rádi vyzvali, abyste podpořili náš pozměňovací návrh č. 7. Očekáváme, že se Chorvatsko brzy připojí k Evropské unii.

  Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, skupina ECR je pro rozšíření Evropské unie. Vidíme v něm nejen značný prospěch z většího jednotného trhu, ale na rozdíl od některých poslanců této sněmovny očekáváme, že to oslabí federalistické ambice v centru Evropské unie. Kandidáti však musí vyhovět přísným a náročným normám stanoveným v kodaňských kritériích.

Proto plně schvalujeme důkladný přístup Komise k přípravě kandidátů na členství a její ochotu se poučit z předchozích rozšíření, zejména z posledního přistoupení Bulharska a Rumunska, kde přetrvávaly problémy v oblasti organizovaného zločinu a korupce. Chorvatsko je spolu s Islandem – pokud bude schválen jako kandidátská země – bezpochyby zemí nejvíce připravenou na připojení k Evropské unii a její přistoupení přispěje ke stabilizaci západního Balkánu. I když uznáváme, že přetrvává spor o stanovení hranic se Slovinskem, nemyslíme si, že dvoustranné spory smějí opozdit chorvatské členství. Konec konců Itálie svého času nezastavila připojení Slovinska navzdory sporům o hranice a sporům mezi menšinami.

Jak zpráva Komise jasně konstatuje, Chorvatsko také učinilo podstatný pokrok při plnění vyjednávacích referenčních kritérií a jeho odhodlání splnit očekávání Evropské unie je nadále silné. Také Makedonie je nyní zpět na správné cestě ke členství a Evropská unie spolu se Srbskem a Černou Horou vítá její liberalizaci víz a podporuje nynější bezprostřední výzvy, aby Rada povolila zahájit vyjednávání o členství s Makedonií.

Skupina ECR se domnívá, že nanejvýš komický spor s Řeckem ohledně názvu by měl být vyřešen citlivě a rychle. Prezident Ivanov pomohl dodat evropským ambicím Makedonie hybnou sílu a my doufáme, že jeho přání setkat se nově znovuzvoleným řeckým prezidentem bude v duchu přátelství a sousedských vztahů opětováno. Žádost Turecka o členství v Evropské unii zatím zůstává problematická, v neposlední řadě kvůli oblasti lidských práv. Nedávný strašlivý případ dospívající dívky, která byla pohřbena zaživa za to, že hovořila s chlapci, jednoduše dává argumenty těm, kdo tvrdí, že Turecko nemá v Evropské unii místo. To, že Turecko neuznalo Kypr nebo že neprovedlo Ankarský protokol, je zklamáním, stejně jako pozastavení ratifikace smlouvy, která má obnovit vztahy s Arménií.

A konečně bych jako stálý zpravodaj Parlamentu pro Černou Horu rád dodal, že podle mého názoru je tato země, kterou jsem nedávno navštívil, na cestě ke statusu kandidátské země, a že doufám, že jej co nejdříve získá.

Nakonec bych také využil příležitost a poblahopřál jménem své skupiny ECR panu komisaři Fülemu k jeho včerejšímu jmenování. Moje skupina s ním bude na úkolech, jež máme před sebou, plně spolupracovat.

  Takis Hadjigeorgiou, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Na úvod chceme zdůraznit, že jsme pro integraci Turecka. Myslíme to vážně a věříme, že k ní dojde. Je nezbytné především pro samotné Turecko, aby byla zaručena práva všech menšin, snížen volební limit pro křesla v parlamentu a zaručena pracovní práva, například právo na stávku a kolektivní vyjednávání.

K záležitostem, jimiž se Turecko musí zabývat, patří nalezení reálného politického řešení kurdského problému, uznání arménské genocidy, normalizace vztahů se sousedními zeměmi a ukončení okupace Kypru. Turecko musí, jak zdůraznila Rada, naléhavě a bez dalšího prodlení začít dodržovat dodatkový protokol k Ankarské dohodě, zcela a bez diskriminace.

Turecko nedbá na mezinárodní právo a brání tak Kyperské republice ve výkonu svrchovaných práv v její výlučné hospodářské zóně. Prohlašujeme, že naprosto nesouhlasíme se stanoviskem, že by měla být otevřena významná kapitola o energetice.

Na závěr bych se chtěl zmínit, že někteří poslanci mají v úmyslu hlasovat pro pozměňovací návrh vyzývající všechny zúčastněné strany, aby napomohly k řešení kyperské otázky. Jsem si jist, že pomohou všichni. Je však nepřijatelné činit všechny stejně zodpovědnými – činit oběť a okupanta stejně zodpovědnými. Jestliže chceme, aby byla kyperská otázka vyřešena, musíme zdůraznit odpovědnost Turecka. Musíme s Tureckem, jehož integraci – opakuji na závěr – podporujeme, hovořit upřímně. Nicméně my podporujeme integraci Turecka do Evropské unie, nikoli integraci Evropské unie do Turecka.

  Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) S rizikem toho, že opět vzbudím nevoli tureckých diplomatů – povšimněte si jejich reakcí na četné pozměňovací návrhy Evropského parlamentu – naléhavě žádám Radu a Komisi, aby na pořad nadcházejících jednání s tureckými představiteli přidali následujících pět bodů.

1. Přiznání právní subjektivity všem náboženským společnostem v Turecku – což je základním předpokladem svobody vyznání v Turecku.

2. Okamžité ukončení veřejné nenávistné kampaně vedené vůči tureckým křesťanům, kdy se v učebnicích a místních médiích dovoluje používat termínu „misionářská činnost“ s výrazně negativně zabarveným významem, jako kdyby turečtí křesťané a priori hodlali rozvracet nebo podkopávat stát.

3. Okamžité ukončení zřejmé diskriminace neislámských menšin při obsazování významných civilních i vojenských postů v rámci tureckého vládního aparátu.

4. Účinná vládní opatření proti vzrůstajícímu antisemitismu ve veřejném životě v Turecku. Jistý turecký akademický pracovník nedávno hovořil o dusivé atmosféře. Jsem rád, že atmosféra je tu stále ještě natolik otevřená, že nějaký akademický pracovník může takovou věc otevřeně vyslovit. Potřebná jsou proto účinná vládní opatření proti narůstajícímu antisemitismu ve veřejném životě v Turecku, v čem by se měl v prvé řadě angažovat předseda vlády Erdoğan.

5. A konečně sjednocení vztahů Turecka s Íránskou islámskou republikou s transatlantickou politikou vůči Teheránu a jeho kontroverznímu jadernému programu. Turecko musí dát jasně najevo, na které straně v této stále naléhavější otázce jaderného programu Teheránu vlastně stojí. Jako člen NATO a kandidátská země EU musí Turecko zřetelně ukázat, ke kterému táboru patří. Musí se jednoznačně rozhodnout.

Vyzývám Radu i Komisi, aby brala kodaňská kritéria a naléhavou kritiku Turecka, kterou jsem přednesl, vážně, pane komisaři, ještě jednou bych Vám rád popřál vše nejlepší ve Vaší nové roli. Těším se na konstruktivní rozhovory a věřím, že budete brát kodaňská kritéria vážně, a že budeme tudíž schopni pracovat na modernizaci Turecka, země, kterou si rovněž přeji respektovat.

  Barry Madlener (NI). – (NL) Pane Füle, vítejte! Pane předsedající, holandská Strana pro svobodu (PVV), tedy moje strana, se rozhodla v tomto Parlamentu působit nezávisle. V tomto případě jsme výborně spolupracovali s Evropou svobody a demokracie a s panem Messerschmidtem, kterému bych rád vyjádřil své srdečné díky.

Pane předsedající, v prvé řadě bych chtěl říci, že PVV se nepřiklání k rozšíření – ne o Chorvatsko, ne o Makedonii a zcela určitě ne o Turecko. Turecká okupace Kypru je nezákonná, všichni v této Komoře jsme o tom přesvědčeni, a přesto se v souvislosti s Tureckem dále angažujeme, aniž bychom je za to skutečně odsoudili. Neuvalili jsme na Turecko žádné - nebo téměř žádné sankce. To je podle mě skutečně bezzubý přístup a předložil jsem proto pozměňovací návrh, který tuto okupaci odsuzuje a Turecku nařizuje stáhnout své jednotky z Kypru, a to okamžitě. Doufám proto, že tento pozměňovací návrh všichni podpoříte.

A co víc, svoboda tisku je v Turecku pod skutečným tlakem. Když jsem byl na návštěvě Turecka, nebyla tisku dokonce umožněna účast. To musíme jednoznačně odsoudit, a proto jsem předložil Pozměňovací návrh 16.

Nyní se, dámy a pánové, dostáváme k Íránu, tomu ničemnému státu. Pan Ahmadinejad, islámský diktátor, terorizuje svůj vlastní lid, chce vymazat Izrael z mapy světa a říká to otevřeně, pracuje na raketách s dlouhým doletem, pravidelně provádí zkoušky raket a včera začal s obohacováním uranu, který je vhodný pro jaderné zbraně. Dámy a pánové, nemůžeme než nad tím vyjádřit své znechucení. Turecko, které chce přistoupit k EU, považuje íránskou vládu za svého velkého přítele a musí za to být jednoznačně odsouzeno, a proto jsem předložil Pozměňovací návrh 17. Spoléhám na vaši podporu.

Dále chci zmínit jednání s Tureckem. Turecko, které považuje Írán za přítele, okupuje Kypr, porušuje práva žen, je členem Organizace islámské konference (OIC), uplatňuje právo šaría, které omezuje lidská práva a je islámskou zemí, nemůže k této Unii nikdy přistoupit. Neměli bychom dovolit, aby se tak stalo a z tohoto důvodu jsem předložil Pozměňovací návrhy 18 a 19, jejichž cílem je ukončit přístupová jednání. Doufám proto, že mé pozměňovací návrhy všichni podpoříte.

  Eduard Kukan (PPE). – Pane předsedo, v prvé řadě bych chtěl poblahopřát Zoranu Thalerovi k jeho zprávě a poděkovat jemu i všem jeho kolegům za velmi konstruktivní práci při přípravě návrhu tohoto usnesení. Srdečné uvítání komisaři Fülemu a přání úspěchu v jeho další práci.

Evropská lidová strana má za to, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM) během minulého roku prošla mnoha pozitivními změnami. Pokrok, kterého dosáhla při plnění většiny kritérií směřujících k zahájení přístupových jednání k EU, je stejně tak významný, jako i pozoruhodný. Skutečnost, že Komise doporučila jednání s bývalou jugoslávskou republikou Makedonií zahájit, by měla být považovaná za jasné sdělení toho, že tato země je na správné cestě.

Parlament by měl tudíž pevně stát za tímto doporučením a přijetím tohoto usnesení poslat této zemi pozitivní signál, a vpravdě, celému regionu. Doufám, že Evropská rada potvrdí rozhodnutí Komise a výzvu obsaženou v tomto usnesení a v blízké budoucnosti dá bez dalšího otálení jednáním s FYROM zelenou. Věřím také, že než k tomu dojde, pokročí jednání o otázce názvu a dojde ke zlepšení vztahů se sousedními zeměmi.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie by se měla této výzvě postavit a ukázat, že je připravena splnit všechna kodaňská kritéria, na základě kterých budou posouzeny její ambice stát se členem EU.

  Raimon Obiols (S&D). – (ES) Domnívám se, že zpráva, o které máme dnes hlasovat, a která se týká pokroku Turecka v otázce jeho přistoupení k EU, je pozitivní. Je objektivní, a přestože se v souvislosti s ní může objevit určitá kritika, je to vyvážená zpráva a zpravodajce paní Oomen-Ruijten k jejímu vypracování blahopřeji.

Naše politická skupina by samozřejmě na určitá hlediska kladla větší důraz. Podařilo se nám však dosáhnout širokého konsensu, neboť věříme, že zprávě by se od tohoto Senátu mělo dostat co možná největší podpory.

V tomto bodě potřebujeme vyslat jasnou zprávu. Měla by to být zpráva pozitivní, projev dobré vůle, ale měla by být rovněž nekompromisní, aby povzbudila vyjednávací proces a podnítila postup modernizačních, demokratických reforem v Turecku. V této věci musíme mít jasno: ve vyjednávacím procesu potřebujeme překonat toto období liknavosti a nerozhodnosti.

Podle průzkumů veřejného mínění podpora veřejnosti v otázce přistoupení Turecka opadá a tento pohled veřejnosti se musí změnit. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je zajistit, aby jednání a reformy dále pokračovaly, aby Evropská unie ukázala, že za svými závazky pevně stojí, a že nevysílá protichůdné signály, které vytvářejí nejistotu. Turecko musí samozřejmě podniknout i rozhodné kroky na cestě k reformám.

Leží před námi dva scénáře: bludný kruh rozporů, konfrontací a nedůvěry, nebo účinný sled vážně míněných, nekompromisních a přesto jednoznačných jednání.

Pokud tato zpráva alespoň trochu přispěje k posunu tímto směrem, potom se domnívám, že můžeme být spokojeni.

  Jorgo Chatzimarkakis (ALDE). – (DE) Pane předsedající, jako hlava delegace bych v prvé řadě chtěl poblahopřát panu Thalerovi k jeho velmi vyvážené zprávě. Skopje uskutečňuje reformy a přibližuje se vstupu do Evropské unie. Velice to vítáme a velmi nás to těší. Nejjasnějším a nejzřetelnějším signálem bylo asi usnadnění udělování víz. Bylo to milníkem v naší spolupráci. Tohoto cíle se podařilo dosáhnout díky úzké spolupráci se členskými zeměmi EU. Představuje otevřenost, součinnost a spolupráci.

Nesmíme však zapomenout, že Makedonie získala statut kandidátské země před čtyřmi lety a od té doby se sami sebe nepřestáváme ptát, kdy konečně do Evropské unie vstoupí. Rád bych apeloval na všechny strany a ujistil je, že spor ohledně názvu, který je v současnosti středem zájmu, je vyřešený. Musíme využít impulsu, který dalo rozhodnutí Rady a nová řecká vláda. Tento impuls den ode dne ztrácí na dynamice. Rád bych stranám vysvětlil, že pokud se nyní budeme soustředit na jiná témata, jako je například finanční krize, bude cíl přistoupení Makedonie zatlačen více do pozadí. A to si skutečně nepřejeme, a proto v této oblasti nesmíme polevit ze svého úsilí.

  Marije Cornelissen (Verts/ALE). – (NL) Během posledních šesti měsíců jsem si nenechala ujít žádnou příležitost vycestovat na Balkán a do Turecka a hovořit zde s místními lidmi. Je opravdu úžasné skutečně vidět, co se v souvislosti s přistoupením odehrává přímo na místě: dochází k výrazným politickým změnám, ale také, a to zejména, ke zcela praktickým změnám ve prospěch lidí, kteří zde žijí.

Například v Černé Hoře byla konečně uznána existence homosexuality. V Turecku se konečně podařilo, aby provozovatelé přístřeší pro ženy v nouzi navázali dobré vztahy s policií, abych jmenovala pouze dva příklady. To, čeho se v těchto zemích daří dosáhnout a co dobře funguje, by nás mělo naplnit uspokojením, ale zároveň musíme mít zcela jasno v tom, co je ještě třeba udělat.

Evropský parlament a členské státy musí nadále trvat na kritériích, která jsme stanovili na začátku procesu. Musíme však také zabránit tomu, aby se energie přístupového procesu rozmělnila v důsledku vytváření dodatečných překážek.

Chvíli bych se chtěla soustředit na Makedonii. Všichni se shodneme na tom, že tento dvojstranný problém je nutné vyřešit. Všichni se shodneme i na tom, že EU musí v tomto procesu poskytnout veškerou podporu. Dvoustranné otázky by samy o sobě neměly představovat překážku pro země, které se připravují na členství v EU. To platí pro Makedonii, ale stejnou měrou i pro Chorvatsko, Srbsko, Turecko, Kosovo a Island. Pro místní obyvatele je perspektiva vstupu příliš závažná, než aby byla zcela odvislá od dvoustranných neshod.

Ráda bych vás proto všechny požádala, abyste hlasovali pro náš pozměňovací návrh, Pozměňovací návrh 4, který do zprávy o Makedonii navrhuje zařadit nový odstavec 30(2). Zároveň vás všechny žádám, abyste nezapomínali na to, jak velmi je celý proces přistoupení důležitý.

  Tomasz Piotr Poręba (ECR). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, nejdříve bych Vám, pane Füle, chtěl poblahopřát k vašemu zvolení do této funkce. Jsem přesvědčen, že naše spolupráce na dalším rozšiřování Evropské unie bude plodná a účinná. Jsem si jist, že proces vyjednávání Evropské unie s Chorvatskem dokončíte před koncem roku. Jsem si jistý, že rovněž brzy zahájíte proces vyjednávání s Makedonií. Doufám, že k tomu také dojde ještě v tomto roce.

V tomto vystoupení bych rád zdůraznil výjimečnou roli Chorvatska jako budoucího členského státu Evropské unie, zejména v souvislosti s obranou našich společných hodnot a bezpečností našeho kontinentu. Oceňujeme skutečnost, že chorvatské jednotky, jako součást NATO, jsou přítomné v Kosovu a Afghánistánu. Okolo 300 chorvatských vojáků, diplomatů a policistů se také účastní operací ISAF ve třech regionech Afghánistánu. Náš nový spojenec statečně podpořil náš boj proti terorismu v několika misích NATO. Jsem si jist, že členství Chorvatska v Evropské unii přispěje k trvalé stabilitě v části Evropy, která před pouhými několika lety zakusila krvavý konflikt a etnické čistky.

Pokud Chorvatsko všechny reformy uskuteční, může jednání s Evropskou unií dokončit před koncem roku. Je to dobrý záměr a já na vás všechny apeluji, abyste toto úsilí podpořili. Měli bychom ocenit skutečnost, že Záhřeb uskutečnil řadu reforem, zejména v oblasti systému soudní moci a veřejné správy, a rovněž souvisejících s bojem proti úplatkářství a organizovanému zločinu. Přivedení Chorvatska do rodiny členských států Evropské unie je součástí naší strategie budování kontinentu demokracie a prosperity. Příklad balkánských zemí potvrzuje skutečnost, že proces rozšiřování Evropské unie dává silnou motivaci pro politické a hospodářské reformy v zemích, které o členství usilují. Nezapomínejme na to také, když se díváme na našeho východního souseda, Ukrajinu.

  Niki Tzavela (EFD). – (EL) Pane předsedající, během minulého roku vyvolala mnohoznačná zahraniční politika Turecka zmatek jak uvnitř mezinárodního společenství, tak i mezi sekulární částí turecké společnosti. Kam vlastně Turecko směřuje? Směřuje k multikulturní Evropě nebo k panislámskému státu?

Mohu zde stručně připomenout jeho politické chování vůči Íránu, jeho nepřijatelné diplomatické výroky vůči Izraeli, spor s Egyptem ohledně pásma Gazy a nedávné rozhodnutí turecké vlády zrušit vstupní víza pro 7 arabských zemí. Jak víme, mnohé z nich poskytují útočiště extremistickým islámským organizacím, jejichž členové se nyní mohou mnohem snáze dostat do Evropy a na Západ. Sekulární stát v Turecku silně pobouřila zvláště otázka zrušení víz.

Pokud proti Íránu zavedeme nové sankce, bude postoj Turecka v Radě bezpečnosti OSN jasným ukazatelem směru budoucího vývoje moderního Turecka, a potom možná budeme moci o Turecku mluvit jinak.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Z pochopitelných důvodů je veřejné mínění v Evropě ostře proti přístupu Turecka, neevropské a islámské země. Předchozí Komise přislíbila, že jednání s Tureckem budou přerušena, pokud vyjde najevo, že Turecko neplní své demokratické závazky, a že jednání budou muset držet krok s reformním procesem v Turecku. Žádný z těchto slibů nebyl dodržen.

Právě naopak, postupně se otevírají nové kapitoly, zatímco Turecko se pohybuje spíše zpět než kupředu. Politické strany jsou stavěny mimo zákon, představitelé Kurdů jsou zatýkáni a křesťané jsou zastrašováni, je vůči nim uplatňováno násilí a jsou znevýhodňováni ve správní oblasti. Křesťanští spisovatelé a vědci se musejí skrývat. Nemusím ani zacházet k takovým jevům jako jsou vynucené sňatky a tzv. vraždy ze cti.

Jakou lhůtu dá Komise Turecku na uznání všech členských států Evropské unie? Kdy bude Turecko muset plnit Ankarský protokol? Kdy bude ukončena nezákonná vojenská okupace Kypru?

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE). – (ES) Pane předsedající, stejně jako kolegové poslanci chci i já poblahopřát panu Fülemu k jeho nástupu do funkce a doufám, že vynikající dojem, který vzbudil při svém slyšení ve Výboru pro zahraniční věci potvrdí i během svého mandátu, a to zejména v citlivé oblasti rozšíření.

Chtěl bych říci několik slov k Turecku, nejdříve ale poblahopřeji naší zpravodajkyni, paní Oomen-Ruijten, k vynikajícím výsledkům, které získala ve výboru.

Její zpráva, která se týká let 2008 a 2009, nezveličuje ani nebagatelizuje, zdůrazňuje úsilí Turecka o splnění kodaňských podmínek a kritérií.

Podle mého názoru je však na toto úsilí třeba nahlížet v kontextu současné reality a politické situace v Turecku: sedm let umírněné islamistické vlády pana Erdoğana, s volbami očekávanými v červenci 2011; země, která je velmi rozrušená z případů Operace „Sledgehammer“, ze zrušení protokolu Emasya, který předal rozhodující pravomoci vojenským složkám a zejména ze soudního rozhodnutí, které v Turecku zakázalo činnost Strany pro demokratickou společnost.

Tento kontext, pane komisaři, znamená, že k případu Turecka je třeba přistupovat s nejvyšší opatrností. Turecko musí plnit podmínky a požadavky kodaňských kritérií a musí samozřejmě vyhovět i Ankarskému protokolu. V tomto konkrétním kontextu a situaci je však, pane komisaři, zcela zjevné, že pokud vyšleme nějaký negativní signál, může to mít velmi neblahé následky pro bezpečnost Evropské unie, zejména když vládnoucí strana nemá třípětinovou většinu, kterou v parlamentu potřebuje ke změně ústavy; takový signál by mohl zcela vážně vyvolat velké zmatky v již tak nestabilní zemi, která je pro Západ strategickým partnerem v kontextu Atlantické aliance.

V procesu vyjednávání musíme uplatňovat co nejvyšší obezřetnost, abychom se nedopustili žádných chyb.

  Richard Howitt (S&D). – Pane předsedající, nejdříve bych veřejně zopakoval své blahopřání komisaři Fülemu. Dnes ráno, Váš první den v této funkci, jsme Vás vzbudili velmi brzy a domnívám se, že to nebylo naposledy.

V otázce dodržení slibu EU převládá u turecké veřejnosti skepse, a stejně jako čelíte skepsi u části veřejnosti v rámci EU, musí být, pane komisaři Vaše výzva nepředpojatá a objektivní – což je způsob, jakým lze získat důvěru veřejnosti. Ale musíte také předložit pozitivní argumenty pro rozšíření, získat skeptickou veřejnost na svoji stranu a naše skupina vás v tom bude podporovat.

V otázce Turecka naše skupina socialistů a demokratů nadále podporuje přistoupení a je pro reformy. Zpráva Komise o pokroku Turecka uvádí, že reformní úsilí bylo obnoveno, ale mělo by se zintenzívnit. S tím souhlasíme. V případě první zprávy za pět let působení tohoto parlamentu mi dovolte soustředit se ve svých úvodních připomínkách na otázku, jak bychom jako parlament měli s Tureckem jednat. Co se týká zpravodajkyně, uznávám vaši upřímnou snahu o dosažení konsensu a děkuji vám za spolupráci. Doufám, že v dalších letech se budete snažit nejdříve dohodnout s politickými skupinami, než na plenárním zasedání předložíte pozměňovací návrhy ke kompromisům schváleným ve výboru, protože rozdíly mezi nimi jsou malé.

Avšak skutečnou zkouškou vašich zpravodajských schopností a tohoto parlamentu bude, zda dokážeme využít našeho vlivu a postupně, ale jistě dovedeme Turecko k přistoupení, a to vyžaduje dobré vedení zde, stejně jako v této zemi.

Kolegům z Kypru bych chtěl říci, že chápeme jejich palčivý pocit nespravedlnosti. V naší skupině jsme se vás snažili do našeho konsensu plně začlenit, ale v tento rozhodující okamžik usilujeme o zaujmutí takového stanoviska, které podporuje úsilí o sblížení postojů, aby se spravedlivého řešení dostalo oběma komunitám a nikoli, aby se o výsledku rozhodovalo jménem pouze jedné ze stran.

Ostatním kolegům chci sdělit, že konstruktivní kritika Turecka je nutná; my sami jsme kritickými zastánci. Ale těm, kteří v této rozpravě hovoří proti Turecku říkáme, že jste v menšině; příliš mnoho z vás je motivovaných náboženskou intolerancí proti Islámu a hledáním své vlastní politické převahy záměrným vzbuzováním falešných obav z přistěhovalectví. Tyto argumenty jsou nechutné a odpudivé a stejní jste i vy.

A konečně, většině v tomto parlamentu, která si přeje přistoupení Turecka, to musíme znovu a znovu opakovat. Pronikavý hlas odpůrců nás nesmí přehlušit. Od našich tureckých protějšků očekáváme, že budou nadále ve své společnosti uskutečňovat bolestivé změny se závažnými dopady na svou domácí politiku.

Tyto reformy jsou samy o sobě dobré, ale ti z nás, kteří v tomto parlamentu říkáme, že si přejeme přistoupení: aby jejich úsilí stálo za námahu, musíme dostát svým slovům, musíme otevírat a uzavírat kapitoly podle zásluh, plnit sliby Rady a sami musíme jednat v dobré víře.

  Norica Nicolai (ALDE). – (RO) Ve svém vystoupení se zmíním pouze o Makedonii a chci zdůraznit, že zpráva zaznamenává pokrok v situaci Makedonie a podporuje politické rozhodnutí zahájit jednání s touto zemí.

Nehodlám zmiňovat vyváženost zprávy a způsob, jakým podrobně popisuje pozitivní i negativní okolnosti, se kterými se tato země potýká.

Ráda bych zdůraznila dvě věci. Průzkumy mezi občany, kteří právě odvolili i běžné průzkumy veřejného mínění vyzdvihují skutečnost, že tato země je jednou z nejvíce „eurooptimistických“ v tomto regionu. Domnívám se, že podmínkou úspěchu v procesu vyjednávání je právě podpora obyvatel. Za druhé se domnívám, že jako členský stát Evropské unie musí Řecko chápat evropské modely vyrovnávání se s minulostí a musí se všemožně snažit, aby spor ohledně názvu Makedonie nepředstavoval překážku postupu této země směrem do Evropy, protože jiný postoj je v rozporu s duchem a osudem Evropy.

  Hélène Flautre (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, nejdříve bych ráda přivítala komisaře Füleho a poblahopřála mu.

V pondělí se v Istanbulu konalo 12. jednání v soudním procesu s údajnými atentátníky na Hranta Dinka. Úřední pozorovatelé měli vůbec poprvé v tomto procesu pocit, že soud se skutečně upřímně snažil dopátrat pravdy a že státní zástupce zdůraznil souvislosti mezi tímto procesem – tedy procesem s údajnými atentátníky na Hranta Dinka – a dalšími probíhajícími procesy.

Tato skutečnost je velmi významná, neboť v tomto procesu vlastně před soudem stojí každý politicky motivovaný atentát, intolerance ve společnosti a stále přetrvávající beztrestnost. Navíc je to pohled, který výmluvně vyjádřily rodiny obětí těchto politických atentátů, když se s odvoláním na turecký „hluboký stát“ neboli jakýsi vlivný stát ve státě, označily za „hlubokou“ neboli širokou rodinu Hranta Dinka. Říkám vám to, protože věci se pohnuly kupředu a protože, v turecké občanské společnosti existuje touha po reformách a proreformní hnutí usilující o podporu demokracie a práv, a tato touha a toto hnutí je výjimečně silné.

Ráda bych uvedla další příklad, kterého jsou momentálně plné novinové titulky – trestné činy v rodinách z důvodu cti zde již byly zmíněny – a to je případ šestnáctileté dívky, která byla nalezena pohřbená ve slepičím kurníku a kterou odsoudila rodinná rada za to, že hovořila s chlapci. To je hrůzné a je to zločin. Členové této rodiny musí být jednoznačně uvězněni.

Skutečností je, že před několika málo lety takové zločiny přední stránky novin neplnily. Je tedy potěšitelné, že tyto tzv. „zločiny ze cti“, které jsou jednoduše barbarskými zločiny, se již v turecké společnosti netolerují. Turecká společnost se nachází ve stavu neustálých proměn, dokonce zmatků, a já se domnívám, že když hovoříme o Turecku, musíme si být velmi dobře vědomi, že jakákoli změna v této zemi má hluboký vliv na vztahy mezi občany, zřízením, tureckou historií a demokracií. A to jsou naprosto stěžejní prvky.

Jsem přesvědčena, že náš proces musí být naprosto upřímný. Dnes je upřímnost našeho procesu uznaná a shoduje se s naší schopností podporovat komplikovaný, kritický a historický proces na Kypru. EU musí dát nyní Kypru jasně najevo, že jsme připraveni podpořit a zaručit, za pomoci všech prostředků, které máme k dispozici, včetně hospodářských a finančních, jakoukoli dohodu dosaženou mezi severem a jihem, a že jsme rovněž odhodlaní zajistit, že nic v právním řádu EU nemůže zbrzdit dosažení konsensu na Kypru. Musíme postupovat kupředu, budoucnost Tureckého členství v EU je na této otázce rovněž závislá.

  Geoffrey Van Orden (ECR). – Pane předsedající, nestává se často, abych souhlasil s paní Flautreovou, ale s mnohými připomínkami, které právě uvedla, skutečně souhlasím. V prvé řadě bych se chtěl dovolat čestnějšího přístupu k Turecku. Jsem si jist, že si všichni přejeme mít s Tureckem dobré vztahy a mnozí z nás, pravděpodobně většina, si přejí Turecko jednoho dne vidět jako člena Evropské unie, jiné Evropské unie, než jaká je dnes. Je to způsobeno tím, že někteří z nás si uvědomují, že přistoupení Turecka by nezbytně změnilo charakter projektu EU, směřujícího ve skutečnosti k nechtěné politické integraci, kterou tak odmítají.

Mám pár otázek na Komisi. Co se stalo s jednáními s Tureckem? Proč je otevřených tak málo kapitol? Proč není v době, kdy ve všech našich zemích máme vážné obavy o energetickou bezpečnost, otevřena energetická kapitola, když Turecko může, vzhledem ke své geografické poloze, poskytnout velmi výhodné trasy pro potrubí z oblasti Kaspického moře? V době, kdy se bezprostředně blíží prezidentské volby na Kypru a pokračují rozhovory o sjednocení, máme také stále více na paměti otázku Kypru. O Turecku se zde dá těžko diskutovat bez odkazu na Kypr, ale možná by bylo užitečnější, kdyby se EU namísto neustálého kritizování pokusila poskytnout Turecku v této otázce větší podporu. Proč vyzýváme k využití svého vlivu pouze Turecko, když Řecko a Kyperská republika, oba členové EU, mají hrát zásadní roli?

Souhlasím s tím, že by mělo dojít k významnému snížení tureckých vojenských sil na Severním Kypru. Pravidelně vlastně dávám tureckým emisarům podnět, že jednostranné snížení počtu jednotek by bylo jasným gestem posilujícím důvěru, ale všichni víme, že kdyby došlo k realizaci plánu Kofiho Annana, snížila by se přítomnost tureckých jednotek na pouhých 650 a řecká přítomnost na 950. Je skandální, že nedošlo k žádnému pokroku při zahájení mezinárodního obchodu se Severním Kyprem. Proč Evropská unie nedodržela svůj slib daný v květnu roku 2004, že izolaci Severního Kypru ukončí?

Ze všech míst na světě, kde EU může být skutečně prospěšná a mít pozitivní vliv, stojí Kypr na předním místě – a přitom se zde neangažujeme. Neobviňujme Turecko za interní potíže v rámci EU.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL) . – (EL) Pane předsedající, naše stanovisko proti rozšíření Evropské unie je v souladu s naším stanoviskem proti začlenění Řecka, mojí země, do Evropské unie a s úsilím osvobodit ji z této imperialistické mašinérie.

Celý proces rozšiřování je plně v souladu se snahami o posilování pozice NATO a okupací Západního Balkánu touto organizací, s odtržením Kosova a s destabilizací Bosny a Hercegoviny, se zpochybňováním hranic a narušováním stability v této oblasti ze strany Evropské unie, s nátlakem na obyvatele Srbska, s novými neshodami a protesty na Balkáně.

Vzhledem k tomu, že tak zvané dvoustranné otázky nejsou vůbec žádnými dvoustrannými otázkami, ale jsou otázkami mezinárodními, a proto je řeší OSN. V oblasti Balkánu je zároveň neuvěřitelná krize, jednoznačně vyvolaná reformami, které tyto země musely podstoupit, aby mohly přistoupit k Evropské unii.

Tento proces je v souladu s neústupností Ankary v otázce Kypru, s vyhlášením hrozby „casus belli“ v oblasti Egejského moře, což podporuje agentura Frontex, která v této oblasti zpochybňuje hranice , a také účinný zákaz odborového hnutí a další antidemokratická opatření v Turecku.

To je dalším důvodem, proč stojíme za pracujícími těchto zemí, kteří odmítající integraci, aby mohli bojovat za svá práva.

  Lorenzo Fontana (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, švédské a španělské předsednictví učinilo ze členství Turecka v Evropské unii prioritní téma, jako kdyby se jednalo o předem rozhodnutou záležitost.

Z mnoha důvodů nepovažujeme členství Turecka za realistické, ani správně načasované. Za prvé, Turecko se geograficky nerozkládá v Evropě; za druhé, Turecko se stále více islamizuje a Ankara je vlastně vedoucím členem největší mezinárodní panislámské organizace, OIC; za třetí, protože zdejší náboženské menšiny jsou pronásledovány a jejich méněcennost je ve společnosti hluboce zakořeněná; za čtvrté, protože Turecko nadále oficiálně popírá genocidu jednoho a půl milionu arménských křesťanů a v rozporu s mezinárodním právem vojensky i politicky okupuje Kypr.

Nesmíme také zapomenout, že když bude Turecko v Evropské unii, budeme mít státy jako Irák, Irán a Sýrii na svých hranicích. A konečně si musíme uvědomit, že Turecko se svými 90 miliony obyvatel bude do roku 2030 nejlidnatější zemí Evropské unie. To znamená, že by mělo největší počet poslanců a nejvýznamnější procento hlasů v Evropské radě, a to by významně narušilo rovnováhu Evropy.

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, stejně jako mnoho mých kolegů bych i já chtěla dnes dopoledne v této sněmovně apelovat na to, abychom byli v diskusi, zejména o Turecku, čestní a realističtí. Vítám slova těch kolegů, kteří při hledání nějaké formy řešení situace s Tureckem žádají aktivní podporu Kypru.

Pojďme teď krátce věnovat pozornost jednomu aspektu této záležitosti, kterého jsem si všimla, a tím je osud mnoha občanů, které zastupuji a kteří utrpěli vážné finanční ztráty v důsledku podvodů s nemovitostmi v Turecku. Od července, kdy jsem se stala poslankyní Evropského parlamentu, se na mne obrátilo mnoho voličů, kteří do nemovitostí investovali značné finanční částky – od 50 000 do 150 000 EUR – a kteří pak o své investice přišli, protože se nevědomky stali účastníky bezostyšných podvodů. Chtěla bych Komisi požádat, aby tyto případy prozkoumala a aktivně v této záležitosti jednala.

  Elmar Brok (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane Lópezi Garrido, pane komisaři, politika rozšíření je zatím úspěšná, i když jak jsme viděli v posledním kole rozšiřování, musíme věnovat větší pozornost především vnitřnímu vývoji v těchto zemích v oblasti právního státu, korupce a podobně. Domnívám se, že v jednáních, která nyní probíhají, tomu tak je. Podle mého názoru jsme dosáhli velmi dobrých výsledků s Chorvatskem a celý postup můžeme rychle dokončit. V každém případě je však samozřejmě důležité, aby byla splněna kodaňská kritéria, tedy i integrační kapacita Evropské unie, protože si musíme být vědomi nebezpečí vlastního přetížení.

Své závazky vůči západnímu Balkánu budeme plnit, ale cesta k cíli může být v jednotlivých případech dlouhá. Musíme to mít na paměti, abychom nevyvolávali falešné naděje. Na druhé straně je zřejmé, že evropská perspektiva je nejen cenným nástrojem, ale možná i jediným dostupným nástrojem k udržení určitého tlaku, pomocí něhož lze zajistit, aby v těchto zemích nadále probíhal vnitřní reformní proces v oblasti vyspělosti trhu i politického systému.

Vidím Turecko problematicky, když si uvědomím, jak se chová vůči Berlínu, a když vezmu v úvahu Kypr, náboženskou svobodu, svobodu projevu, zákaz politických stran a podobné záležitosti. Mohu se jen sám sebe ptát, zda budou podniknuty poslední kroky, které je potřeba – z hlediska mentality, nikoli formy – udělat, aby se Turecko mohlo stát členem EU, a zda si můžeme být jisti, že Evropská unie je schopna Turecko do svých struktur začlenit.

Pan Füle, máte významnou příležitost, protože máte větší rozsah povinností, mezi něž patří i politika rozšíření a politika sousedství. Obě tyto záležitosti se týkají evropské perspektivy, ale používají různé nástroje. Máte proto zajímavou práci a já velmi doufám, že se vám bude líbit.

  Michael Cashman (S&D). – Pane předsedající, vítám zprávy týkající se přistoupení a chtěl bych hovořit konkrétně o Makedonii a Chorvatsku, a dále o Turecku. Jsem rád, že mé vystoupení následuje po příspěvku mého velmi dobrého přítele pana Broka, který se zmínil o kodaňských kritériích. Chtěl bych zdůraznit, že o kodaňských kritériích nelze smlouvat, což se týká především práv menšin a lidských práv, a Makedonie a Chorvatsko proto neplní acquis Společenství, zejména v oblasti zákazu diskriminace na základě sexuální orientace.

Oběma zemím bych chtěl říct, že postup pro přistoupení je pro vás příležitostí sjednotit své zákony a vysvětlit svým občanům, proč je to nutné, a že jakmile se stanete členy tohoto klubu, nevstoupíte už do klubu, který používá metodu výběru à la carte. Budeme důsledně prosazovat acquis, zejména článek 19, který dává Unii právo bojovat proti diskriminaci na základě následujících důvodů, které tvoří velmi důležitý seznam: na základě rasy, etnického původu, náboženského vyznání, víry, věku, zdravotního postižení a sexuální orientace. Proč je tento seznam důležitý? Protože člověk může být obětí diskriminace na základě kteréhokoli z těchto důvodů a nečinnost v případě jen jednoho z nich znamená znevážení všeho, čeho bylo v souvislosti s ostatními důvody dosaženo. Proto říkám, že o právech lesbiček, gayů a bisexuálů nelze smlouvat. Právě teď je potřeba vytvořit antidiskriminační legislativu. Lakmusovým papírkem jakékoliv civilizace není způsob, jak se chová k většinové společnosti, ale jak zachází s menšinami, které tuto většinu doplňují.

V souvislosti s Tureckem došlo k určitému pokroku a já jsem rád, že můžu citovat slova Bana Ki-moona, který řekl, že k pokroku došlo i v souvislosti s Kyprem. Měli bychom tady v Parlamentu uvítat skutečnost, že se paní Doddsová nemýlí: pokud chceme být součástí řešení, musíme být naprosto upřímní a jednotlivé strany sblížit. Ale znovu opakuji, že bychom měli dále postupovat v boji proti diskriminaci.

Nediskriminace je sice zakotvena v ústavě, ale musí být promítnuta i do právních předpisů, zejména v souvislosti s lesbičkami, gayi, bisexuály a transsexuály, kteří jsou často oběťmi vražd jen proto, že jsou transsexuály. Umožněme tedy Turecku jít touto cestou, za stejných podmínek, za stejných předpokladů. Budeme-li znevažovat zásady pro přistoupení, žádné nám pak nezůstanou.

  Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). – (DE) Pane předsedající, nejprve bych chtěl říct, že jsem poněkud překvapen, že ze všech lidí nám připomíná právě pan Cashman z Velké Británie, kterého si velmi vážím, že země, která se připojí k Evropské unii, musí splnit všechny podmínky Evropské unie a nemůže postupovat metodou à la carte. To považuji za poněkud zvláštní.

Chtěl byl však diskutovat o situaci ohledně Turecka. Ostatní řečníci uvedli, že Turecko je společnost v pohybu, což je pravda. Abychom ale byli čestní, musíme vysvětlit, že to není přímočarý pohyb směrem k evropským hodnotám. Turecko se pohybuje chvíli vpřed, chvíli nazpátek. Vezměme si například ozbrojené síly. Máme samozřejmě radost z výnosu, který brání ozbrojeným silám zasahovat bez politického svolení. To je dobré. Nicméně dalším kamínkem do mozaiky je rozhodnutí ústavního soudu, které neumožňuje postavit příslušníky ozbrojených sil před civilní soud. A to je samozřejmě špatně.

Podíváme-li se na situaci ohledně svobody projevu a názoru, pane Cashmane, je pravda, že probíhá živá diskuse na řadu témat, která byla dříve tabu – například práva menšin a sexuálních menšin. To je podle našeho názoru velmi dobře. Zároveň však existuje zákaz týkající se YouTube a dále existují právní předpisy vytvářející rámec, který vyvolává právní nejistotu v souvislosti s otázkami svobody projevu a názoru, a ty jsou pro skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu velmi důležité. Existuje také „soukromá válka“ proti skupině Doğan. To vše je velmi nešťastné.

Dalším příkladem je postavení žen. Je samozřejmě dobře, že se v médiích probírají takzvané vraždy ze cti, které jsou barbarským zločinem. Opravdu si ale myslíme, že turecká společnost směřuje přímo vpřed k přijetí evropských hodnot rovnosti? Já si to nemyslím.

Chtěl bych také říct pár slov k tomu, co zmínil pan Howitt. Je pravda, že máme určitý postup, tedy přístupová jednání, která musíme v dobré víře dodržovat. Tento postup však není automatický. Během tohoto postupu nejsme odpovědni jen za kandidáty na přistoupení, naší hlavní odpovědností je odpovědnost vůči Evropské unii. Naše politika rozšíření musí být věrohodná a náš přístup ke kandidátským zemím musí být poctivý a důvěryhodný. Musím říct, že mám někdy obavy ze spojenectví mezi Zelenými, kteří chtějí silnou Evropu a co nejrychlejší rozšíření, a některými poslanci, například panem Van Ordenem, kteří chtějí, aby nové země vstoupily od EU co nejdříve, a Unie tak byla oslabena. To je podle mne velmi zvláštní.

Perspektiva přistoupení existuje, ale k přistoupení dojde pouze tehdy, když budou splněna všechna kritéria.

(Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.)

  Michael Cashman (S&D). – Pane předsedající, pan Lambsdorff vyslovil vůči Velké Británii obvinění. Chtěl bych jej požádat, aby sněmovně sdělil, v čem Velká Británie porušila své závazky plynoucí ze Smlouvy o ES.

  Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). – (DE) Pane předsedající, neřekl jsem, že Velká Británie porušila své smluvní závazky. Měl jsem na mysli prostě jen to, že Velká Británie se rozhodla upustit od některých důležitých oblastí politiky týkajících se evropské integrace, jako je Schengen, euro, sociální charta, a pokud jsem to pochopil správně, i Listina základních práv. To vše jsou oblasti, které nejsou zrovna podružné.

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, nejprve bych chtěla říct panu Lambsdorffovi, že jeho obvinění odmítám. Řekl jste, pane Lambsdorffe, že skupina Zelených/Evropské svobodné aliance chtěla rozšíření za každou cenu. Je nám naprosto jasné, že jsme pro rozšíření, samozřejmě včetně Turecka a Balkánu, ale pouze tehdy, pokud jsou splněna všechna kritéria. Na téma Turecko bych chtěla říct, že věřím, že turecká vláda má vůli pokračovat i přes všechny problémy, které tady dnes byly zmíněny. Ministerstvo vnitra například zrušilo protokol, který až dosud umožňoval ozbrojeným silám nezávisle zasahovat do záležitostí týkajících se bezpečnosti. To je velmi důležité. Doufám, že většina poslanců této sněmovny podpoří náš pozměňovací návrh č. 10, který se týká sledování cíle přistoupení. Je to jediný způsob, jak může EU udržet svou důvěryhodnost s ohledem na sliby, které učinila, tedy s cílem přistoupení, aby tak byla splněna všechna kritéria.

V souvislosti s Makedonií bylo dosaženo velkého pokroku v mnoha oblastech. Jsem si toho vědoma a jsem tomu ráda. Jak už ale poznamenal pan Cashman, není správné, že se vláda snaží zavést antidiskriminační právní předpisy, které nezahrnují otázku sexuální orientace. To je evropské právo. O lidských právech nelze smlouvat a já doufám, že většina poslanců této sněmovny bude také hlasovat ve prospěch těchto společných evropských zásad lidských práv, které jsou uvedeny v našem pozměňovacím návrhu.

  Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, rád bych vám, pane Füle, poblahopřál a chtěl bych říct, že doufám, že budete stejně dobrým komisařem, jako jste byl kandidátem. Vaše slyšení bylo opravdu vynikající. Chtěl bych pana Lambsdorffa ujistit, že pan Van Orden má Evropu velmi rád. Nechce však, aby mezi Evropu a její občany vstoupila eurobyrokracie.

Dnes tady hovoříme o rozšíření, a je dobře, že o něm mluvíme, protože – a přestaňme to tajit – Evropská unie prochází určitou institucionální krizí a jedním ze způsobů, jak ji vyřešit, je právě rozšíření Evropské unie. Mohlo by nám to totiž dát určitou energii, jakousi sílu, a proto stojí za to jít touto cestou. Evropa bez této plíce Balkánu není Evropou. Přistoupení Chorvatska, evropské země s evropskou kulturou a evropskou historií, by mělo proběhnout co nejdříve. Nicméně pojďme se také realisticky zamyslet nad tím, jak co nejrychleji přijmout za členy EU země, jako je Srbsko, Černá Hora, Makedonie a Bosna a Hercegovina. To je opravdu velmi důležité. Členství Turecka je záležitost mnohem vzdálenější a v příštích 10 letech k němu určitě nedojde.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, skutečnost, že skupina Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice je pro rozšíření Evropské unie, zejména pokud jde o země západního Balkánu, neznamená, že nemáme obavy týkající se těchto dvou záležitostí:

Zaprvé jde o to, že to, co v konečném důsledku vytváříme, není Evropa sociální soudržnosti a solidarity. Je to evropské tržiště. A zadruhé jde o to, že v některých případech je politika rozšíření problematická vůči mezinárodnímu právu. Mám na mysli zprávu o Bývalé jugoslávské republice Makedonii, jejíž zpravodaj se tam, kde neřeší otázku názvu jednostranně, jako například v odstavci 17, systematicky snaží vyhnout tomu, aby uvedl, že řešení se hledá a musí být hledáno v rámci OSN. Tento odkaz činí tento problém problémem mezinárodním, kterým bezpochyby je, a nikoli bilaterálním, a vydává jasnější signál než jen obecné naděje, že se vyřeší sám.

Můžete ale také zvolat o tempora o mores: za důležitý atribut Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, která má nedostatečné hospodářské a vojenské prostředky, je považována skutečnost, že se tato země účastní – opakuji, že se účastní vojenských misí EU v Afghánistánu, a stejně tak i skutečnost, že v rozporu s rezolucí OSN 1244/1999 jednostranně uznává Kosovo.

Řekl bych, že politické rozšíření s problematickými vztahy vůči mezinárodnímu právu je problematické samo o sobě.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Úvodem bych chtěl říci, že zprávy o Chorvatsku a Makedonii považuji za dobré, připravené a myslím, že je třeba ocenit práci zpravodajů a podpořit přijetí těchto zpráv.

Pokud jde o Turecko, mám pocit, že v této oblasti si trochu hrajeme na schovávanou. Administrativa Turecka navenek prohlašuje, že usiluje o změnu, na druhou stranu se toho v reálném životě společnosti příliš nemění. Otcové stále prodávají své dcery, vyměňují je za dobytek a muži, kteří si své manželky koupí, se k nim chovají jako k otrokyním.

Jsem přesvědčen, že tento proces civilizačního sbližování bude složitý a zdlouhavý a nebude jednoduchý ani pro nás, ani pro tureckou společnost. Proto si myslím, že se v tomto případě musíme obrnit trpělivostí, musíme být připraveni na dlouhá rokování, ale musíme se při nich chovat korektně, čestně a o všech problémech hovořit otevřeně. Je to jak v našem zájmu, tak v zájmu tureckého lidu, a jestliže se tento problém podaří vyřešit a dovést do úspěšného konce, bude to jak úspěchem Evropy, tak i úspěchem Turecka.

  Ioannis Kasoulides (PPE). – Pane předsedající, všichni členové skupiny PPE jsou pro to, abychom se řídili doporučeními Komise, kde je uvedeno, že by měla být s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií zahájena jednání o přistoupení. Víme také, že aby tato jednání mohla začít, musí Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Řecko dojít ke shodě ohledně otázky názvu.

Otázka názvu je v Řecku skutečným politickým problémem. Žádná vláda v Řecku nemůže přežít, pokud dovolí, aby ke shodě ohledně názvu nedošlo. To je politická realita. Bez ohledu na to, jak se na tuto záležitost dívají kolegové, budeme dobrými poradci pouze tehdy, poskytneme-li Bývalé jugoslávské republice Makedonii přátelskou a vhodnou radu. Pokud otázku názvu nebudeme považovat za důležitou, pokud ji označíme jako „komickou“, budeme Bývalé jugoslávské republice Makedonii špatnými rádci a nepomůžeme jí problém vyřešit.

Turecko by mělo vědět, jak rozsáhlá je v případě země s takovým počtem obyvatel dokumentace týkající se této země. To souvisí se schopností EU zvládnout takové rozšíření, s rozpočtovými omezeními a tak dále. Turecko by proto mělo pochopit, o kolik jednodušší – a bez překážek a zmrazených kapitol – by byla jeho přístupová cesta bez té tíhy, kterou působí problém Kypru. Je třeba přispět k otázce záruk, přítomnosti vojenských jednotek a práva na jednostranné vojenské intervence, což Kypr nepotřebuje.

  Victor Boştinaru (S&D). – Pane předsedající, vítám veškeré úsilí a pokrok, kterého Chorvatsko na své cestě k přistoupení k Evropské unii dosáhlo a který bude pro celou oblast západního Balkánu jistě představovat významný krok směrem k evropské integraci. Doufám, že i rok 2010 bude pro Chorvatsko a země západního Balkánu velmi dobrým rokem, ale chtěl bych také zdůraznit, že je nutné zvážit otázku uprchlíků a vnitřně vysídlených osob a náležitě se jí zabývat.

Vezměme si například poslední zprávu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Jak víte, v Sarajevu v roce 2005 podepsalo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora dohodu – tzv. sarajevské prohlášení. Cílem dohody bylo vyřešit problém obrovského počtu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob v důsledku konfliktu v regionu. Jde ale o záležitost, která stále nebyla dořešena. Byl bych velmi rád, kdyby Chorvatsko konečně potvrdilo svou připravenost obnovit sarajevské prohlášení a uzavřít záležitost, kterou považuji za velmi citlivou, a to nejlépe ještě před svým přistoupením.

Velmi vítám závazek Komise znovu zahájit letos na jaře jednání a opět tady před vámi opakuji, že tento problém by měl být vyřešen jednou provždy a dříve, než Chorvatsko vstoupí do EU.

Závěrečná poznámka k Turecku: chtěl bych vás vyzvat, abyste se při hodnocení Turecka vyvarovali neuvážených závěrů na základě náboženského vyznání, etnického původu a klišé.

  Lena Ek (ALDE). – (SV) Pane předsedající, jako místopředsedkyně parlamentní delegace do Chorvatska se těším na den, kdy s námi tady ve sněmovně budou sedět i chorvatští poslanci. Chorvatsko má za sebou dlouhou a usilovnou cestu směřující k dosažení členství v EU, na které učinilo řadu obtížných rozhodnutí s cílem vypořádat se s evropskou dimenzí. Ale než členství dosáhne, bude potřeba do mozaiky doplnit ještě mnoho důležitých kamínků.

Jedna záležitost, která je mému srdci velmi blízká, je decentralizace. Jinými slovy jde o přijímání politických rozhodnutí, která jsou co nejblíže lidem. Když rozhodovací systém rozšíříme o čtvrtou úroveň, jako v případě členství v EU, je opravdu velmi důležité, aby lidé věděli, která rozhodnutí mají být přijímána na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni. Z pokroku dosaženého v souvislosti s touto záležitostí vyplývá, že nás čeká ještě hodně práce.

Dalšími nedořešenými slabými místy jsou právní jistota, boj proti korupci a postavení žen na trhu práce – tedy oblasti, v nichž musí Chorvatsko vyvinout větší úsilí. Chápu však, že byl učiněn obrovský pokrok a že i nová chorvatská vláda připisuje těmto otázkám velkou důležitost. Opravdu doufám, že to nebude dlouho trvat, než s námi v tomto Parlamentu zasednou naši chorvatští kolegové.

  Michail Tremopoulos (Verts/ALE). – (EL) Pane předsedající, rád bych zdůraznil, že v dnešní době, stejně jako po celé 20. století, se Balkán snaží vytvořit rovnováhu mezi obtížným dědictvím nacionalismu a potřebou dosáhnout ve velmi krátké době společné evropské budoucnosti.

Dnešní návrh usnesení o Bývalé jugoslávské republice Makedonii se snaží tuto křehkou rovnováhu reflektovat. Tato snaha má však jen částečný úspěch. Tlak na to, aby byla ihned zahájena jednání, vytváří obavy, že bude vyslán nesprávný signál pro jednání týkající se názvu. Na druhé straně odklad na neurčito může znovu vyvolat podobně neproduktivní chování.

Některé změny jsou pozitivní. Nicméně podotýkám, že jakákoli forma nacionalismu poškozuje v prvé řadě právě zemi, kde se projevuje. Řecko musí najít vlastní rovnováhu. Jako řecký Makedonec vyzývám k většímu klidu. Ve sporu ohledně názvu je potřeba, aby mohly vedle sebe existovat obě dvě odlišné oblasti sebeurčení, které používají název Makedonie. Takový kompromis by byl katalyzátorem budování vzájemné důvěry, která je nezbytně důležitá právě v dnešní době ekologické krize, kdy je nejbližší sousedy nutno vnímat jako užitečné spolupracovníky v boji proti této krizi.

  Edvard Kožušník (ECR). – (CS) Já bych chtěl na úvod poděkovat všem svým kolegům za zpracování celé zprávy. Zároveň bych chtěl přivítat nového pana komisaře a popřát mu hodně úspěchů v jeho velice zajímavém portfoliu. Já mám jenom tři poznámky, protože v celé té diskuzi tady bylo hodně řečeno. Myslím si, že je také potřeba klást důraz na to, že samotné rozšíření je potřeba také chápat jako jedno z možných řešení oživení ekonomického růstu Evropské unie, na to nesmíme zapomínat. Moje druhá poznámka se vztahuje ke slovu komplexnost. Já si myslím, že otázku Balkánu musíme vnímat komplexně, že se nemůžeme zaměřit jenom na jednu konkrétní zemi, ať je to Chorvatsko nebo Makedonie, my bychom se měli zaobírat otázkou komplexního přístupu zemí jako třeba i Srbsko. A u Turecka je potřeba z naší strany říci jasné ano nebo ne, není možné donekonečna tahat Turecko za nos a slibovat, že možná budou přijati. Je potřeba říci jasné ano či ne.

  Willy Meyer (GUE/NGL). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, pane úřadující předsedo Rady, Evropská unie by v tuto chvíli měla pozorně sledovat jednání na nejvyšší úrovni, která probíhají na Kypru s vůdci dvou tamních hlavních komunit.

Turecko hraje v těchto jednáních velmi negativní roli. Nepodporuje rozumné řešení, a Evropská unie proto musí vyslat jasný, jednoznačný signál: Turecko nemůže dovolit, aby jeho 40 000 vojáků zabíralo severní části Kypru, protože je to v rozporu s mezinárodním právem. Nemůže ani v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů nadále okupovat město Famagusta. A nemůže vysílat do severní části ostrova osadníky, kteří utiskují turecké společenství na Kypru. Turecko v současné době kráčí právě touto cestou.

Evropská unie, Komise, Rada a Evropský parlament musí vyslat Turecku jednoznačný signál: pokud Turecko na svém postoji trvá, nikdy nebude moci vstoupit do Evropské unie. To je signál, který by měl být vyslán právě v tomto kritickém bodě jednání o znovusjednocení Kypru, který je členským státem Evropské unie.

  Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedající, nechci přehlédnout fakt, že Turecko je velká země, jejíž jednání je – na rozdíl od vnitřních sociálních problémů uvedených ve zprávě – podle mého názoru v rozporu s její zahraniční politikou.

Zatímco se tedy turecká vláda snaží prezentovat jako umírněná, ozbrojené síly země se chovají agresivně vůči Řecku, neustále porušují řecký vzdušný prostor v Egejském moři a působí trvalé potíže agentuře Frontex. Je třeba poznamenat, že navzdory skutečnosti, že Řecko a Turecko jsou země NATO, a jsou tedy spojenci, Turecko hrozí Řecku jednak incidentem casus belli v souvislosti s rozšířením jeho územních vod, a dále tím, že odmítne uznat Kypr, který je členem Evropské unie.

Zdá se, že turecká vláda není v současné době schopna chránit všeobecnou svrchovanost v zemi a plánuje vytvořit nový typ Osmanské říše, což vyplynulo z jednání, které se konalo za účasti ministra Davutoglua na počátku listopadu v Sarajevu. Za zvláštní považuji i kroky turecké vlády spočívající v jejích přátelských nabídkách vůči Íránu, které jsou v rozporu s postoji zastávanými mezinárodním společenstvím a Evropskou unií.

Neměli bychom zapomínat ani na skutečnost, že Turecko v rozporu s plánem umožňuje a zřejmě i podporuje pohyb nelegálních imigrantů přes své území do zemí Evropské unie a nedodržuje své závazky poskytnout kyperským lodím, resp. letadlům právo kotvit, resp. přistát území Turecka.

  Gunnar Hökmark (PPE). – Pane předsedající, chtěl bych poděkovat panu Swobodovi za jeho zprávu o Chorvatsku, která poukazuje na úsilí a úspěchy chorvatské vlády. Myslím, že je potřeba říct, že tato země se nyní blíží tomu, aby se stala členem EU, což jen podtrhuje skutečnost – a tato slova směřuji k předsednictví Rady –, že jednání s Chorvatskem je třeba v průběhu roku 2010 dokončit.

Myslím si však, že je třeba zdůraznit také vzkaz, že Chorvatsko nevyvíjí své úsilí kvůli nám. Toto úsilí umožňuje samotnému Chorvatsku zvýšit svou úroveň a vytvořit lepší společnost pro své občany. Díky tomu je Chorvatsko lepším sousedem a pomáhá Evropě, protože proti organizovanému zločinu a korupci se musí bojovat po celé Evropě bez ohledu na hranice, a nás proto úspěchy, kterých Chorvatsko dosáhlo, těší.

Totéž platí i pro ostatní kandidátské země. Všechny úspěchy, kterých tyto země dosahují, jsou ve prospěch Evropy a musím říct, že vzhledem k našim dosavadním zkušenostem s procesem rozšíření necítíme téměř žádnou lítost nad tím, čeho jsme dosáhli. Stejně tak by tomu mělo být v případě Turecka, Makedonie nebo jiných zemí západního Balkánu. Pokud provádějí reformy, stávají se sousedy. Když zavřeme dveře, vystavujeme se nebezpečí vzniku nových problémů a nových hrozeb vůči evropským hodnotám. Měli bychom zdůraznit, že je třeba kráčet společně vpřed tak, abychom dosáhli lepšího rozšíření Evropské unie na základě kritérií, která plně podporujeme.

  Luigi Berlinguer (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dokončit v roce 2010 jednání s Chorvatskem je reálný cíl a zpráva pana Swobody je vyváženým hodnocením našeho pokroku a kroků, které je potřeba přijmout.

Oblastí, kde je potřeba provést hluboké reformy, je v současné době spravedlnost. Nestačí jen dokončit potřebné systémové reformy, přijmout nové zákony a náležitě spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Zdůrazňuji, že je potřeba v souladu s evropskými standardy budovat skutečnou právní kulturu a mentalitu. Rozhodující roli v tom hraje nezávislost soudní moci, která je ústředním prvkem, a dále odborná příprava, nábor a kariéra smírčích soudců, jinými slovy, skutečnost, že vláda nesmí klást soudcům žádné podmínky. Vyzývám Komisi, aby v průběhu závěrečné fáze jednání zvážila potřebu důrazných opatření, která se zaměří na tyto otázky.

  Andrew Duff (ALDE). – Pane předsedající, zdravím pana komisaře Füleho. Jak všichni víme, rozhovory pana Christofiase s panem Talatem jsou teď v rozhodující fázi. Aby dospěly k úspěšnému konci, je potřeba najít dohodu na základě veřejného mínění. K tomu je velice zapotřebí budovat důvěry. Turecko by mělo v tomto ohledu vyslat signály. Zdá se ale, že obchodní záležitosti jsou bohužel zcela zablokovány, takže začít stahovat vojenské jednotky je sice obtížným, ale chytrým gestem umožňujícím budovat na jihu a na severu veřejnou podporu a ukázat, že snaha o trvalé vyřešení situace skutečně existuje.

Všichni si uvědomujeme, že nebude-li nyní problém Kypru vyřešen, oslabí to také vyhlídky na postup pro přistoupení Turecka. Nyní nastal čas jednat. Doufám, že Komise bude ve svých odpovědích v diskusi reagovat na slova několika řečníků, kteří otázku Kypru nadnesli.

  Mario Mauro (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chceme podpořit členství Chorvatska, a proto apelujeme na chorvatské orgány, aby byl majetek, který byl znárodněn italským občanům na konci druhé světové války a který je navzdory požadavkům evropského práva stále ve vlastnictví státu nebo obecních institucí, navrácen oprávněným vlastníkům.

Chceme podpořit členství Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v EU, a proto vyzýváme k dodržování zásady jednomyslnosti, která je součástí historie Evropské unie, a apelujeme na evropské orgány, aby vyjádřily své porozumění a podporu názorům všech členských států týkajících se důvodů, které stále brání jít touto cestou.

Chceme být vůči Turecku pravdiví. Zpráva paní Oomenové-Ruijtenové je v tomto směru pozitivní: nepopírá, že cesta je plná obtíží, a je prosta předsudků, přičemž za pevný opěrný bod považuje kodaňská kritéria. Parlament proto postupuje správně s cílem důrazně odsoudit porušování lidských práv a nedostatečnou úroveň demokracie.

Paradoxní však je, že v této sněmovně nejsou lidé, kteří se podíleli na tom, aby mohla být žádost o členství podána. Najdeme je mezi hlavními představiteli mnoha vlád, kteří na každém oficiálním setkání slibují, co je v jejich vlastním zájmu, aby to pak venku na chodbách popřeli. Jak ale vyplývá ze zprávy paní Oomenové-Ruijtenové, je užitečné nadále posilovat nástroje privilegovaného partnerství, protože očekáváme vývoj, jenž nebude určen předsudky, ale plným a odpovědným přijetím obsahu acquis Společenství.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU
Místopředsedkyně

  Kinga Göncz (S&D). – (HU) Chtěla bych se vyjádřit ke zprávě o Chorvatsku a Makedonii. Myslím, že je důležité uvést, že pokrok v procesu přistoupení zemí jihovýchodní Evropy je zřetelně v zájmu Evropské unie, neboť stabilita, prosperita a pokrok reformy v tomto regionu jsou důležité nejen pro kandidátské země, ale pro celou Evropskou unii. V případě obou zemí se pokrok v otázkách týkajících se sousedských vztahů zastavil. Domnívám se, že je nesmírně důležité používat k řešení těchto problémů náležitou politickou moudrost, zapojit odvahu a vzájemnou dobrou vůli, a to nejen ze strany těchto kandidátských zemí, ale též na straně členských států Evropské unie. Tak tomu bylo v případě Chorvatska, a já upřímně doufám, že závazek španělského předsednictví bude rovněž podporovat pokrok v otázkách ovlivňujících vztahy mezi Makedonií a Řeckem. Maďarsko by jako třetí člen tria předsednictví v tomto procesu rádo pokračovalo a bylo mu nápomocno.

  Nadja Hirsch (ALDE). - (DE) Vážená paní předsedající, ráda bych nejprve poblahopřála panu Fülemu ke jmenování komisařem. Ráda bych také poděkovala zpravodaji panu   Swobodovi za jeho zprávu. Jedná se o velmi vyváženou prezentaci pokroku v Chorvatsku. Zpráva zároveň jasně ukazuje oblasti, kde má Chorvatsko stále co dělat, aby bylo možné proces přistoupení dokončit.

Je také příznačné, že statistické údaje převzaté z průzkumu Eurobarometru provedeného na podzim loňského roku ukazují, že 84% Chorvatů je nespokojeno se stavem demokracie ve své zemi. To znamená, že jsou nezbytné nejen reformy soudnictví, ale též zlepšení situace menšin. Je také důležité zajistit, aby byla zaručena svoboda tisku. Tyto reformy musí být zahájeny a prováděny, a především musí mít podporu obyvatelstva. Z formálního hlediska mohou být kritéria splněna velmi rychle, ale proces musí podporovat veškeré obyvatelstvo, které musí proces přistoupení Chorvatska k EU vítat.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE). - (PL) Vážená paní předsedající, přistoupení Turecka k Evropské unii je v některých kruzích příčinou rozsáhlé polemiky. Aby se tento proces uskutečnil v podmínkách vzájemného porozumění, je nutné zajistit vysokou úroveň kvality. Splnění přísných, ale jasných podmínek, srozumitelných a přijatelných pro obě strany, je základem přijímání nových členů, a to platí i pro Turecko.

Nyní bych rád poděkoval zpravodajce paní Oomen-Ruijtenové za souhrnnou zprávu o pokroku Turecka v roce 2009. V letošním roce je zpráva je kritičtější, a, bohužel, správně upozorňuje na malý pokrok Turecka, zejména v otázkách svobod občanů a v oblasti justičního systému. Nicméně, stagnace v procesu demokratizace nebyla tím jediným, co se loni událo, takže je třeba být kritický tam, kde pokroku nebylo dosaženo a kde se situace zhoršila, ale je také nutné ukázat, že si vážíme dosažených změn k lepšímu. Na jedné straně je totiž zanedbávána potřeba posilovat zásady právního státu, na kterých je založena evropská ústava, a tyto otázky by tedy měly mít přednost. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že Turecko vkládá do jednání, která byla zahájena, velké úsilí, a já vítám změny a touhu Turecka pokračovat v reformách s cílem splnit kodaňská kritéria.

Nicméně, dobré úmysly nejsou všechno. Ankara má před sebou na cestě k členství v Evropské unii ještě mnoho výzev, a tyto výzvy nejsou snadné. Věřím, že se Turecku podaří překonat všechny překážky, a přeji mu úspěch v jeho reformách

  Debora Serracchiani (S&D). - (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chorvatské členství v Evropské unii zdůrazňuje posilování evropské identity, která vyjadřuje společné hodnoty naší nové Evropy, a začleňuje, spíš než zastírá individualitu svých mnoha obyvatel.

Chorvatská republika vyvinula výrazné úsilí, aby dosáhla požadované úrovně, zejména v boji proti organizovanému zločinu prostřednictvím nových protimafiánských opatření, ale před uzavřením jednání v roce 2010 potřebuje vynaložit další úsilí, zejména v soudní oblasti.

Zvážením navrácení znárodněného majetku do rukou oprávněných vlastníků mohou orgány Chorvatské republiky učinit další kroky k zajištění souladu s požadavky prvního protokolu Evropské úmluvy o lidských právech, která byla podepsána v Paříži v roce 1952.

  Sophia in 't Veld (ALDE). - Vážená paní předsedající, i já bych nejprve ráda přivítala komisař Füleho na půdě Evropského parlamentu.

Zpravodaj předložil velice vyrovnaný návrh usnesení. Turecko učinilo velký pokrok, ale zbývá mnoho otázek, mnoho záležitostí, které musí být bezodkladně dořešeny. Strašlivý fenomén vražd ze cti musí být zlikvidován a s ním i vraždy transsexuálních osob. Zrovna včera jsme se dozvěděli o další už bůhvíkolikáté vraždě transsexuální ženy v Antalii. Turecká vláda musí neprodleně zajistit, aby tyto vraždy již nezůstávaly nepotrestány.

Dále ještě jednou apeluji na tureckou vládu, aby zajistila svobodu sdružování a zastavila systematické pokusy ukončit činnost organizací lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů. Usnesení správně žádá svobodu náboženského vyznání a svobodu projevu. Pro liberála tyto svobody představují základ naší demokracie a nezadatelnou podmínku členství v EU.

Nicméně, pokud po Turecku žádáme, aby bylo v souladu s normami EU, musíme si být jisti, že tyto normy splňujeme i my sami. Je to otázka důvěryhodnosti a morální autority. Proti homofobii, povinné náboženské výchově a omezování svobody tisku musí být rovněž veden boj i ve stávajících členských státech.

  Cristian Dan Preda (PPE). - (RO) Jak je také zdůrazněno ve zprávě paní Oomen-Ruijtenové, Turecko se v roce 2009 jasně zavázalo k provádění reforem a posilování dobrých vztahů se svými sousedy. Orgány státní zprávy kromě toho podporovaly veřejnou diskusi v oblastech zásadního významu pro reformní proces, jimiž jsou: úloha soudnictví, práva etnických menšin a role armády v politickém životě země.

Na druhou stranu platí, že podpis dohody o Nabuccu ukázal na zapojení Turecka při vytváření bezpečných dodávek plynu do Evropy, jak rovněž prokázuje jednání Turecka o vstupu do Evropského energetického společenství.

Vytvořením normálních vztahů s Arménií a zlepšením vztahů s Irákem a regionální kurdskou vládou Turecko rovněž prokázalo klíčovou roli, kterou v regionu hraje. Nesmíme určitě zapomenout ani na spolupráci Turecka v rámci černomořské synergie, která byla zahájena před třemi lety s cílem podporovat stabilitu a reformy v zemích v oblasti Černého moře.

Na závěr bych si přál, abychom nezapomínali některé ze základních důvodů, které obhajují přistoupení této země k Evropské unii. Turecko je jasně členem evropské rodiny a je důležitým partnerem v dialogu mezi civilizacemi. Přivést sekulární, demokratické a moderní Turecko blíže k Evropské unii je pro naše společenství jistě přínosem.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). - (HU) Jsem velmi rád, že portfolia rozšíření se ujme komisař Füle, který má jako středoevropský politik ty nejlepší předpoklady pochopit těžké břímě, které země jihovýchodní Evropy a západního Balkánu nesou na svých bedrech, co se týče etnik, etnických konfliktů a bilaterálních sousedských sporů. Západní Balkán a Balkán nebyl s výjimkou krátkého období Titovy Jugoslávie nikdy stabilní. Přistoupení k Unii je jedinou možností stabilizace regionu. To bylo prokázáno přistoupeními v roce 2004 a 2007, což dokládá například významný pozitivní vliv, které přistoupení mělo na vztahy mezi Maďarskem a Rumunskem.

Zároveň bych rád komisaře Füleho a Parlament upozornil na skutečnost, že všechny mezietnické problémy, všechny důležité otázky a sousedské vztahy je třeba vyřešit ještě před přistoupením, neboť po něm již bude Evropská unie ve vztahu k těmto problémům bezmocná. Stačí se podívat na nevyřešené problémy Rusů v Lotyšsku, nebo na Slovensko, kde politika Ficovy vlády vedla ke zkysnutí vztahů mezi slovenskou většinou a maďarskou menšinou.

Proto je v případě západního Balkánu, kde jsou tyto problémy ještě složitější, obzvláště důležité vyřešit je ve vztahu ke každé zemi. Chorvatsko je sousedem Maďarska, a proto je nanejvýš důležité, aby se Chorvatsko stalo členem Evropské unie co nejdříve. Je velmi důležité, aby Chorvatsko přijalo svou odpovědnost, pokud jde o válku, a umožnilo návrat uprchlíků. Jedná se o velmi důležitou otázku. Jednání s Makedonií by měla být zahájena co nejdříve, jak také ve své vynikající zprávě zmínil pan Thaler. Závěrem, pokud jde o Turecko, dokud nebude Kurdům udělena autonomie v tom nejširším možném smyslu, dokud nebudou vyřešeny otázky práva žen a sexuálních menšin a dokud se Turecko neomluví za genocidu Arménů, nemůže se stát členem Evropské unie.

  Metin Kazak (ALDE). - (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, rád bych poblahopřál paní Oomen-Ruijtenové k její svědomité práci. Zdá se mi nicméně, že existuje rozdíl mezi textem přijatým v loňském roce a textem, který je nám v otázce Turecka navrhován nyní.

Parlament ve svém usnesení z roku 2009 upozornil na jednání na Kypru, ale nestanovil žádné podmínky spojené s koloniemi nebo situací ve Famagustě. Tyto otázky jsou řešeny v šesti kapitolách jednání, které jsou zpracovávány pod záštitou OSN. I proto si myslím, že takto silný a jednostranný postoj Evropského parlamentu může tato jednání poškodit a negativně ovlivnit naši nestrannost.

Jak dne 16. listopadu 2006 zdůraznil bývalý komisař, navrácení města Famagusty jejím legitimním obyvatelům je problém, který bude muset být řešen pod záštitou OSN v rámci celkového urovnání kyperské otázky.

Chtěl bych citovat další ze závěrů Rady. V roce 2004 společenství tureckých Kypřanů jasně vyjádřilo touhu stát se v budoucnu členem EU. Rada se rozhodla ukončit izolaci tohoto společenství a usnadnit znovusjednocení Kypru podporou hospodářského rozvoje společenství tureckých Kypřanů.

(Potlesk)

  György Schöpflin (PPE). - Vážená paní předsedající, rád bych přivítal pana komisaře Füleho a pana ministra. Všechny nás těší pokrok, kterého Chorvatsko docílilo při uzavírání svého postupu přistoupení. Klíčové oblasti správy věcí veřejných musí být přizpůsobeny požadavkům acquis, a některé z těchto změn – zde nemá cenu si cokoli namlouvat – budou s nejvyšší pravděpodobností v rozporu s tradicí a očekáváním. Jednání o transformaci budou tudíž vyžadovat mimořádný akt politické vůle.

Dovolte mi dodat, že toto úsilí stojí opravdu za to, zejména pro relativně malý stát jako je Chorvatsko, a, když na to přijde, i pro ostatní státy západního Balkánu. Členství v EU – myslím, že toto můžeme považovat za samozřejmost – poskytuje řadu politických, ekonomických, kulturních a bezpečnostních výhod.

Největší problém související s přizpůsobením však leží jinde. Změna struktury správy věcí veřejných je jedna věc, změna postoje společnosti k něčemu zcela odlišné formy a obsahu, tak, jak byly vyvinuty v rámci Evropské unie, představuje zcela odlišnou otázku. Tyto dvě otázky bývají od sebe často vzdálené, a ve společnosti se zcela jistě najdou elementy, některé bezpochyby i značně silné, které budou v novém uspořádání vidět pouze nevýhody, které jim přinese.

Nečiňme si o tom žádné iluze. Chorvatské orgány musí nejen dokončit jednání s Evropskou unií, ale současně musí také udělat maximum pro to, aby změnily společenské postoje. A to se může ukázat jako ten těžší úkol.

  Maria Eleni Koppa (S&D). - (EL) Vážená paní předsedající, tři zprávy, o kterých tu dnes diskutujeme, vyjadřují pevnou pozici Evropského parlamentu v otázkách pokračování postupu rozšíření. Nicméně, jsou zde důležité rozdíly.

Ráda bych začala gratulací panu Hannesu Swobodovi k jeho zprávě o Chorvatsku. Jsme všichni rádi, že tato země se již v brzké době stane členem Evropské unie.

Pokud jde o Turecko, poselství z mimořádně vyrovnané zprávy paní Oomen-Ruijtenové zůstává stejné jako v předchozích letech. Turecko musí ctít všechny své smluvní závazky, tak jak to učinily všechny předchozí kandidátské země. Přistoupení je a musí být konečným cílem. Nicméně, nemůžeme mít přistoupení à la carte ušité Turecku na míru. Turecko je velká země, která musí přijmout, že pokračování reformy, dodržování lidských práv, řádná pomoc při řešení kyperské otázky, dobré sousedské vztahy a odstranění casus belli proti členskému státu, jsou kroky, které zemi přivedou blíže k Unii.

Co se týče Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, zpráva pana Zorana Thalera vysílá této zemi pozitivní poselství. Pokud jde o Řecko, to vyzývá vedoucí představitele Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby přistoupili k jednacímu stolu s dobrou vírou, tak, aby bylo možné v rámci OSN nalézt vzájemně přijatelné řešení. Řecká vláda ví, že tento proces vyžaduje nový impuls, a je upřímně odhodlána problém vyřešit. Očekáváme, že druhá strana zaujme stejně upřímné stanovisko.

  Andrey Kovatchev (PPE). - (BG) Vážená paní předsedající, pane komisaři Füle, vítejte v Parlamentu a přeji vám ve vaší práci hodně úspěchů. Rád bych poděkoval panu Swobodovi, pan Thalerovi a paní Oomen-Ruijtenové za jejich vyvážené, objektivní zprávy.

Evropský parlament při mnoha příležitostech vyjádřil politickou vůli, aby země západního Balkánu vstoupily do Evropské unie, a vyjádřil svoji připravenost pomoci těmto státům splnit rychle kritéria členství. Chorvatsko je v cílové rovince. Pevně doufám, že smlouva o přistoupení této země bude podepsána ještě v letošním roce. Bývalá jugoslávská republika Makedonie dosáhla pokroku v plnění kritérií pro zahájení předběžného procesu přistoupení. Očekává se, že Evropská rada znovu potvrdí rozhodnutí Evropské komise z konce minulého roku o zahájení procesu přistoupení. Aby k tomu došlo, jsem přesvědčen, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie musí vyvinout další úsilí tak, aby problémy se svými sousedy vyřešila v evropském duchu. Pokud mají orgány ve Skopje politickou vůli nepoužívat historii, ať už starou nebo novější, a vést diskuzi o aktuálních politických či národních úmyslech, bude možné dosáhnout kompromisu. Historie nás musí sbližovat, ne nás od sebe rozdělovat. Ponechme historikům jejich akademické závěry, ty však nesmí stát žádné kandidátské zemi v cestě k naplnění jejího evropského osudu. Takzvaný nenávistný projev nesmíme tolerovat. Chci se zmínit zejména o učebnicích, které používají děti ve škole. Nesmějí obsahovat popisy navádějící k nepřátelskému postoji vůči ostatním členským státům.

Způsob, kterak zvýšit důvěru na Balkáně, nespočívá pouze v uvolnění vízového režimu, jenž je již v plném provozu a působí mi nesmírnou radost, ale lze ho dle mého názoru docílit také formou společných oslav a připomínky historických dat a hrdinů, které jsou sdíleny některými z balkánských zemí. Doufám, že příslušné instituce členských států vezmou doporučení zprávy v úvahu. Rád bych Chorvatsku, Makedonii i Turecku popřál na jejich cestě do Evropské unie mnoho zdaru.

  Evgeni Kirilov (S&D). - Vážená paní předsedající, měli bychom pokračovat v podpoře perspektivy členství v EU vyjadřované zemím západního Balkánu. Tento proces napomáhá stabilitě a my bychom ho neměli zpomalovat.

Jako zpravodaj pro usnadnění udělování víz v Delegaci Evropské unie – Smíšeném parlamentním výboru pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, si myslím, že zavedení bezvízového režimu v zemi bylo pro občany země velmi důležitým povzbuzením. Poslední zpráva Komise zdůrazňuje, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie dosáhla v mnoha oblastech pokroku, a to je chvályhodná skutečnost.

Pocházím ze sousední země, z Bulharska, kde jako sousední země vnímáme některé znepokojující trendy. Podle mého názoru by se otázka jména neměla řešit na prvním místě. Výstavba makedonského národa začala po druhé světové válce a nyní se již velká část populace označuje jako Makedonci. Musíme se nicméně držet našich hodnot: nemůžeme tolerovat, aby se pojmy jako budování národa zaměňovaly s nacionalistickou rétorikou či hrubou manipulací s historií, která sahá až do starověku. Za druhé by mělo platit, že stvrzení národní identity nemůže vést k vytváření xenofobních pocitům vůči občanům, kteří se sami hlásí k bulharskému původu. Tito lidé jsou vystaveni verbálnímu a fyzickému napadání a na základě vykonstruovaných důvodů jsou dokonce i právně pronásledováni.

  Marietta Giannakou (PPE). - (EL) Vážená paní předsedající, ráda bych poblahopřála panu komisaři a přeji mu mnoho úspěchů ve velmi důležité oblasti, kterou převzal.

Je fakt, že Evropa může a má právo se dále rozšiřovat. Zejména lidé na západním Balkáně mají právo na lepší osud a spravedlivý podíl na skutečných evropských hodnotách.

Nicméně je třeba poznamenat, že zejména pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii bylo by lepší, kdyby, pokud se chce stát členem Evropské unie, nepoužívala historii jako nástroj na základě účelového výběru, musí se naučit přispívat k postupům Organizace spojených národů a řešit své problémy diplomacií, a nikoli propagandou. Bývalá jugoslávská republika Makedonie musí tedy být vyzvána, aby jednala, chce-li již vbrzku dosáhnout své budoucnosti. 

Rád bych poděkovala paní Oomen-Ruijtenové za její vynikající zprávu o Turecku a také bych ráda pogratulovala panu Swobodovi a, samozřejmě, pan Thalerovi, a to navzdory skutečnosti, že nesouhlasím s některými aspekty jeho přístupu a jeho zprávy.

Je absolutně nutné pochopit, že s kompromisy, které neodrážejí pravdy a reality, se problémy v budoucnosti znovu objeví. Na druhou stranu, pokud se Turecka týče, bych chtěla říci, že sice vynaložilo úsilí, ale nejedná se o žádný zásadní krok, který by nám řekl, že Turecko řeší své problémy diplomaticky, jinými slovy, stažením nebo zahájením stahování svých jednotek z evropské země, Kypru.

  Wolfgang Kreissl-Dörfler (S&D). – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, také bych rád pogratuloval, vám pane Füle, k vašemu novému jmenování a přeji vám hodně štěstí v tomto velmi důležitém úkolu.

Dal jste výboru již jasně najevo, že jednání s Tureckem jsou o jeho přistoupení, a ne o šílené myšlence privilegovaného partnerství, kterou ti, kteří ji podporují, nikdy adekvátně nezveřejnili. Dal jste nicméně také jasně najevo – a my jsme to srdečně uvítali – že obě strany, Turecko i Evropská unie, musí splnit své povinnosti a závazky. V tomto případě, pane Posselte, platí zásada pacta sunt servanda. Jistě jste s touto větou frází obeznámen, použil ji váš bývalý věhlasný vůdce.

Za důležitý považuji ještě jeden bod. Samozřejmě, že Turecko má stále hodně co dělat, ale to Evropská unie také, ať už se jedná o otázku Kypru, uplatňování práv menšin v Turecku, nebo politické a vojenské aspekty. Nicméně, jedna věc je jasná. Tento proces nebude nikdy lineární. Víme to z historie Evropské unie. Stačí se podívat na procesy a postupy týkající se Lisabonské smlouvy. Pokrok i překážky budou vždy součástí procesu v Turecku.

Zřejmé je i něco jiného, pokud Turecko splní všechny požadavky, až bude schopno přijmout acquis communautaire, bude již jinou zemí. Lisabonská smlouva však Evropské unii rovněž přinese trvalé změny. Tohoto bychom si měli být vědomi. Jak už jsem řekl, obě strany musí splnit své závazky.

  Alojz Peterle (PPE). – (SL) Pokud chce Evropská unie skutečně hrát na mezinárodní scéně silnější roli, musí rovněž zajistit posílení své úlohy v Evropě. To znamená dokončit projekt sjednocené Evropy na jihovýchodě. Potřebujeme nejen evropskou perspektivu, ale také dynamiku a stimulaci.

Těší mě, že jsme schopni přivítat pokrok ve všech třech zemích, o kterých se zde hovoří, a blahopřeji zpravodajům Rie Oomen-Ruijtenové, Zoranu Thalerovi a Hannesu Swobodowi k dobře odvedené práci. Jsem obzvlášť potěšen, že všechny tři země věnují zvláštní pozornost rozvoji vztahů se svými sousedy.

Zmínka byla rovněž dohodě o rozhodčí dohodě mezi Slovinskem a Chorvatskem. Je skutečností, že vlády Chorvatska a slovinska vnímají klíčovou otázku této dohody v úplně jiném světle, což není příliš inspirujícím vyjádřením vzájemné důvěry. Vyzývám obě vlády, aby využily této bilaterální příležitosti a dohodly se na jednotném výkladu této dohody a aby podporovaly atmosféru dobrých sousedských vztahů, která by mohla dovést proces přistoupení k úspěšnému závěru.

Upřímně blahopřeji panu komisaři Fülemu k tomu, že se ujal své zodpovědné úlohy, a přeji mu při plnění těchto ambiciózních cílů mnoho úspěchů. Stejně tak přeji hodně štěstí a velkou moudrost španělskému předsednictví.

  Emine Bozkurt (S&D). – (NL) Sousedé se o sebe starají, podporují se. Když jsou věci v okolí dobré, jsou také dobré pro lidi, kteří tam žijí. Turecko a Kypr jsou sousedy. Když se podívají přes ploty, které je oddělují, neuvidí sebe sama, ale kyperské Turky, kteří uvízli mezi dvěma stolci.

Aby bylo zajištěno, že všichni lidé, kteří žijí na Kypru, spolu skutečně dokáží opět žít, je třeba najít řešení, které by vyžadovalo, aby všichni sousedé hráli svou roli. Generální tajemník OSN Ban Ki-muna minulý týden vyjádřil přesvědčení, že řešení pro Kypr je možná na dosah. Tento Parlament má před sebou důležitou práci ohledně svého pozitivního příspěvku k situaci na Kypru, hledání konstruktivního řešení a odstranění všech překážek místo jejich vztyčování. Ano, je nutné přimět Turecko, aby vynaložilo úsilí, které by toto řešení přiblížilo. To také požadujeme ve zprávě, o které se chystáme hlasovat. Není to však jen Turecko, kdo musí vyvíjet úsilí. Všechny dotčené strany musí při vytváření pozitivního prostředí, ve kterém můžeme nalézt spolehlivé řešení, sehrát svou roli. To je samozřejmě v konečném důsledku to, co si všichni přejeme: řešení.

Musíme také podporovat kandidátskou zemi Makedonii v otázce jejího jména tak, aby jednání mohla začít. Jako členské státy musíme dbát náležitě na to, že nejsme součástí problému, ale že přispíváme k nalezení řešení.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie dosáhla významného pokroku a může působit jako příklad pro ostatní země na Balkáně, přičemž zároveň nabízí příležitost k posílení stability v regionu. Musíme se zde snažit, aby ty nejvýznamnější exportní produkty EU vzkvétaly: demokracie, lidská práva, mír a bezpečnost.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Chorvatsko prokazuje své odhodlání vstoupit do EU tím, že činí jasné kroky vedoucí ke splnění kritérií. Politická vůle se odráží v reformách veřejné správy a soudnictví a v boji proti korupci a organizovanému zločinu. V soudnictví došlo k růstu transparentnosti, snížení počtu nevyřízených soudních řízení a příliš dlouhých řízení. Jedním z významných faktorů je pokračující odhalování válečných zločinů, v němž Chorvatsko plně spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem. Chorvatsko vykazuje dobrou úroveň harmonizace právních předpisů s acquis communautaire. Prochází významnými legislativními a institucionálními změnami s cílem bojovat proti organizovanému zločinu a mafii a posílit příhraniční spolupráci s policejními orgány v sousedních zemích.

Bankovní sektor v Chorvatsku je zdravý a silný, investoři mají důvěru ve stav ekonomiky a makro-ekonomická stabilita byla zachována. Stále je třeba dokončit program malé privatizace a omezit státní zásahy do ekonomiky. Mimořádnou chválu dle mého názoru zaslouží usmíření mezi etnickými Chorvaty a etnickými Srby, lepší ochrana práv menšin a integrace uprchlíků, včetně výstavby domů. Vyzývám proto Chorvatsko k dalšímu rozvoji kultury politické odpovědnosti a k veřejné diskuzi o členství a důsledcích přistoupení, protože pouze třetina obyvatel v současné době považuje vstup do EU za prospěšný. Také bych rád poblahopřál novému komisaři, panu Fülemu, a přivítal ho v jeho funkci.

  Justas Vincas Paleckis (S&D). – Vážená paní předsedající, vítám pana komisaře Füleho a rád bych poděkoval autorům za tři dobře vyvážené zprávy. Není pochyb o tom, že vyhlídka na členství v EU posunula Turecko ke změně k lepšímu. Koneckonců, tato muslimská země je unikátní v tom, že první kroky k přizpůsobení se evropským hodnotám učinila již téměř před 100 lety, a i přes různé historické větry nesešla z nastoupené cesty. Turecko je nejzápadnější z východních států a nejvýchodnější ze všech států západních, a jeho jedinečná role je tedy nejen evropská, ale i celosvětová.

Ankara musí urychlit reformy, odhodlaněji usilovat o kompromis ohledně kyperského problému a přijmout další kroky k usmíření s Arménií. Nicméně silně podporuji postoj skupiny socialistů a demokratů v tom, že vyhlídky na členství Turecka v EU by se neměly měnit žádným Ersatzlösungem nebo náhražkovými variantami.

  Francisco José Millán Mon (PPE). – (ES) Vážená paní předsedající, dovolte mi přivítat pana komisaře. Politika rozšiřování byla společně s eurem tím největším úspěchem Evropské unie v této dekádě. Tato politika by neměla být zpomalována. Kromě toho nemůžeme porušit závazky, které jsme přijali vůči kandidátským zemím, i když bychom měli rovněž respektovat známé zásady konsolidace a podmíněnosti.

Rovněž nesmíme zapomenout na integrační kapacitu Evropské unie či nutnost komunikovat s občany na téma rozšíření a jeho výhod a následků.

Vzhledem k časovému omezení pronesu jen několik krátkých poznámek.Kandidátské země by v zásadě měly předem vyřešit všechny územní spory a podobné problémy, které by mohly mít mezi sebou či s členskými státy, tak, aby později nezpomalovaly fungování Evropské unie.

V případě Turecka bych chtěl především zdůraznit, jak důležité je, aby rychlost reforem – které jsou rovněž nezbytné pro Turecko samotné – zůstala zachována nebo se dokonce ještě zvýšila.

Vítám rovněž nedávný závazek, který Turecko ukázalo ve věci Nabucca, jež je velmi důležité z hlediska energetické diverzifikace Evropy. Musím však přiznat, že jsem byl poněkud překvapen gestem, které turecká vláda učinila na podzim loňského roku na podporu íránských orgánů. Skutečně věřím, že zahraniční politika kandidátské země by měla být v souladu se zahraniční politikou Unie.

Konečně, minulý týden jsem si přečetl rozhovor s tureckým ministrem pro evropské záležitosti, jenž, jak se zdálo, naznačoval, že Turecko zrušilo víza pro země jako je Sýrie, Libanonu a Libyi. Byl jsem poněkud překvapen, protože kandidátská země by měla přinášet i svoji vízovou politiku blíže k Evropské unii, nikoli se pohybovat v opačném směru.

Chtěl bych, aby tato informace byla potvrzena.

  Antigoni Papadopoulou (S&D). – (EL) Vážená paní předsedající, paní Oomen-Ruijtenová vyvinula obrovské úsilí, aby předložila vyváženou zprávu, a my jí tímto děkujeme. Změny 13 a 14, které předložila Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance, tuto vyváženost narušily, a proto vás vyzývám, abyste hlasovali proti nim.

V jednání probíhajících v otázce Kypru předložilo Turecko prostřednictvím pana Talata nepřijatelné návrhy a zůstává nekompromisní a maximalistické. Není tedy správné volat na všechny strany k podpoře probíhajících jednání. Strana, na kterou musí být vyvíjen tlak, je Turecko jako okupační mocnost. Turecko musí okamžitě stáhnout všechny turecké vojáky, ukončit okupaci a přestat si brát turecké kyperské společenství jako rukojmí, protože to oni, ne řečtí Kypřané, způsobili takzvanou izolaci tureckých Kypřanů. Turecko musí vrátit obléhané město Varosha a zastavit nelegální osídlování a zásahy do majetkových práv řeckých Kypřanů.

Turecko má svým přistoupením v rukou klíč k řešení kyperského problému a pokroku. Malá země Kypr nežádá nic víc a nic méně než řešení v souladu s evropským acquis, bez výjimek, a v souladu s rezolucemi OSN. Kypřané nejsou občany druhé třídy, kolonií Otomanů či kohokoli jiného. Jsme evropskými občany s evropskými právy.

  Doris Pack (PPE). – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, je nejvyšší čas, aby EU konečně zahájila jednání s Makedonií. Makedonie splnila podmínky a od roku 2005 čeká na zahájení jednání. Řecku se od ostatních 26 členských států dostává tolika solidarity, že by zahájení jednání se svým sousedem Makedonií již nemělo vetovat. Otázka názvu je čistě bilaterální záležitost, a to i v případě, že OSN byla v této oblasti nápomocna.

Na téma Chorvatska bych chtěla říci, že tato země bojuje proti korupci v takém míře, že by si z ní jiné země, včetně některých členských států EU, měly vzít příklad. Mým druhým bodem je, že návrat uprchlíků, o kterém právě zmínil pan Boştinaru, je podle mého názoru řešen exemplárním způsobem. Jak říká pan Swoboda, je mnoho věcí, které nelze řešit způsobem, jakým jsme si představovali, že bude je možné řešit.

Můj třetí bod se týká spolupráce s Mezinárodním tribunálem pro válečné zločiny v Haagu. Chorvatsko již před lety předalo všechny své hledané válečné zločince. Dokumenty z války o nezávislost, které byly požadovány, již buď nejsou k dispozici, nebo nikdy neexistovaly. K řešení těchto otázek je tedy nutný přístup zdravého rozumu. Vláda dokumenty hledá a zřídila pracovní skupinu, ale ta nemůže udělat víc, než hledat. Pokud se nic nenajde, je důležité udělat krok vpřed, s ohledem na skutečnost, že Chorvatsko již s tribunálem mnoho let spolupracuje a že tedy do značné míry podmínky splnilo. Pevně doufám, že kapitola bude brzy otevřena, tak aby jednání s Chorvatskem mohla být dokončena do konce tohoto roku.

  Ismail Ertug (S&D). – (DE) Vážená paní předsedající, pane předsedo Rady, pane Füle, chtěl bych vám ve vaší budoucí práci popřát mnoho úspěchů. Ambivalenci kyperské otázky je těžké ignorovat. My v Evropské unii nesmíme zjevně nepříjemné otázky odmítat, nebo se snažit předstírat, že neexistují. Nedodrželi jsme svůj slib. To je skutečnost a tento dvojí standard musíme vyřešit.

Víme, že Ankarský protokol musí být rozhodně prováděn s ohledem na kyperskou otázku. Je však také jasné, jak uvedla Rada v roce 2004, že izolace severního Kypru musí skončit. Jsem rád, že jižní Kypr poskytuje severu nezbytnou podporu, ale to nebyl záměr Evropské unie. Jejím záměrem bylo, aby všichni, celá EU, ukončili izolaci. Abychom překonali poslední překážku v této oblasti, musíme udělat krok vpřed a tuto izolaci zastavit.

  Tunne Kelam (PPE). - Vážená paní předsedající, co se týče nové Komise – i já za sebe vřele vítám pana komisaře Füleho – nastal čas k obnovení závazku EU k rozšíření tím, že do konce tohoto roku dokončíme přístupová jednání s Chorvatskem a zahájíme jednání s Makedonií.

Ta dosáhla obdivuhodného pokroku navzdory nejrůznějším obtížím a je třeba ji i nadále podporovat. Chtěl bych obě strany vyzvat k vyřešení otázky názvu v otevřeném a velkorysém evropském stylu tak, jak to včera doporučoval pan předseda Barroso.

Turecko rovněž učinilo významný pokrok. Pokud se podíváme na Ukrajinu, uvědomíme si rozdíl, který může mít pouhá perspektiva přistoupení. Turecké členství je vítáno, a to na základě splnění kodaňských kritérií. S novým komisařem není možné ztrácet čas k tomu, aby Turecko zahájilo stahování svého vojska z Kypru a zahájilo provádění Ankarského protokolu. Myslím, že by to mohlo být vnímáno jako podmínka pro pokračování v jednání. Pokud jde o mě, budu s přistoupením Turecka plně srovnán tehdy, když bude možné postavit v Ankaře křesťanský kostel stejně snadné jako mešitu v Bruselu.

  Jürgen Klute (GUE/NGL). – (DE) Vážená paní předsedající, rád bych se vyjádřil ke dvěma aspektům turecké otázky. Diskutujeme tu převážně o etnických problémech, a je to tak správně. V této oblasti je stále třeba vyvíjet úsilí a některé problémy přetrvávají. Avšak to, co lidé obvykle přehlížejí, je skutečnost, že v Turecku stále existují značné problémy v otázce odborů a práv zaměstnanců. Turecká vláda pokračuje v odporu proti odborům – v některých případech i za použití síly policie –, které poskytují podporu svým členům, tedy pracujícímu lidu Turecka. Tak tomu bylo i nedávno ve sporu zaměstnanců společnosti Tekel. To je jedna z připomínek, které bych tu rád vyjádřil. Demokratická společnost musí práva zaměstnanců a odborů chránit, a je důležité za tato práva bojovat. EU tato práva rovněž podporuje, zejména ve své úloze sociální Evropské unie.

Druhým faktorem je privatizace. Turecko se přizpůsobuje EU, což zahrnuje i oblast privatizace. Zaměstnancům společnosti Tekel, z nichž 12 000 je v současné době ve stávce, je vyhrožováno ztrátou zaměstnání, nebo práci již v důsledku privatizace ztratili. Nicméně v tabákovém průmyslu nepracují jen zaměstnanci společnosti Tekel. V posledních letech přišlo o práci kolem 500 000 lidí zaměstnaných v jihovýchodním Turecku při pěstování tabáku s tím výsledkem, že Turecko, dříve, jeden z hlavních výrobců a vývozců tabáku, se nyní stalo jeho dovozcem. Před týdnem jsem měl možnost navštívit Ankaru a hovořit se zaměstnanci společnosti Tekel. Pokud bude proces snižování počtu zaměstnanců a ničení celého odvětví průmyslu v důsledku privatizace pokračovat, občané Turecka ztratí svoje nadšení pro vstup do EU. Proto musíme klást důraz na sociální aspekt EU. Toto bych rád ještě jednou zdůraznil.

  Krzysztof Lísek (PPE). – (PL) Vážená paní předsedající, pane komisaři, srdečně vás vítám, pane Füle, tak jako my všichni, a přeji vám hodně vytrvalosti v následujících několika letech vaší práce.Vím, že bychom o konci nového volebního období neměli mluvit hned první den. I já vám samozřejmě přeji mnoho dalších období, pan Füle, ale přeji vám, aby, až tu k nám budete na konci tohoto období hovořit, jste se tu s námi mohl setkat v nové, rozšířené Evropské unii, do které bude patřit možná dokonce 30 členských států.

Pane Füle, na rozdíl od vaší práce na významných zemích, o kterých tu dnes hovoříme, bych vás chtěl požádat, abyste také věnovat pozornost i ostatním zemím, které po členství v Evropské unii touží. Stejně jako já, i vy pocházíte ze země, která k Evropské unii právě přistoupila, a myslím, že vy, já a všichni kolegové poslanci ze všech nových členských států chápeme, jak důležité pro naši společnost přistoupení k Evropské Unii bylo. Totéž přejeme i zemím, o kterých dnes hovoříme.

Jsem Polák a mám takový malý sen, kterým bych chtěl svůj projev skončit. Je to sen o tom, že Chorvatsko, země, která v současné době dosáhla při jednáních největšího pokroku, dokáže k Evropské unii přistoupit již během ne příliš vzdáleného polského předsednictví.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Vážená paní předsedající, opět se ukázalo, zpráva o Turecku není zprávou o pokroku, ale zprávou o selhání Turecka. EU je vyzývá Turecko, aby se více snažilo v oblasti práv menšin, ale Turecko, místo toho, aby vyřešilo otázku Kurdů, jak slíbilo, se chystá zakázat prokurdskou Stranu demokratické společnosti strana (DTP). Za celé čtyřy roky vláda v Ankaře nezajistila uplatňování dodatečného protokolu k dohodě o přidružení, prostřednictvím svého velvyslance ale vyzývá hlavní členské státy EU k vyřešení kyperské otázky. Dlouho očekávaná jednání o tomto ostrově ve Středozemním moři nejsou podle mého názoru důvodem k oslavě, protože poslední návrh turecké části Kypru je v několika bodech v rozporu se stávajícím konsensem, což znamená, že ve skutečnosti představuje krok zpět.

Tolik k pozitivním výsledkům, jejichž očekávání nám španělské předsednictví oznámilo. Turecko není součástí Evropy ani geopoliticky, ani v duchovní nebo kulturní oblasti. Lidská práva, práva menšin a mezinárodní právo jsou i nadále koncepty, které jsou Turecku cizí. Jedinou čestnou odpovědí, která je v souladu s přáním občanů EU, by podle mého názoru bylo ukončit přístupová jednání a zaměřit se na privilegované partnerství.

  Georgios Koumoutsakos (PPE). – (EL) Vítáme vás, pane komisaři a přejeme vám mnoho úspěchů ve vaší práci. Dnes zde mimo jiné diskutujeme o pokroku Turecka na cestě do Evropy. Včera jsme diskutovali o obtížné hospodářské situaci, ve které se ocitly některé země eurozóny, zejména pak o kritické situaci, ve které se nachází Řecko.

Tyto dvě debaty se protínají v jednom bodě, mají jednoho společného jmenovatele. Tím jsou nesporné, masivní a nepružné výdaje Řecka na obranu, které na vojenské výdaje alokuje přibližně 5% svého hrubého domácího produktu, a to nikoli proto, že to tak samo chce. Samozřejmě, že součástí těchto výdajů jsou i výdaje související s povinnostmi vyplývajícími z členství v NATO.Nejvíce prostředků bylo nicméně vynaloženo kvůli tomu, že musíme řešit konkrétní politiku související se sousední zemí, která je zároveň i zemí kandidátskou, tedy Turecka.

Existuje oficiální turecká politika, která hrozí Řecku válkou, je známá jako casus belli, a nejedná se o pouhou papírovou hrozbu; Turecko má ve zvyku porušovat vzdušný prostor a přelétává i nad obydlenými řeckými ostrovy ve východním Egejském moři.

To musí přestat a Evropský parlament musí v tomto ohledu vyslat do Ankary jasné poselství. Pokud dojde v této oblasti ke zlepšení, pokrok Turecka směrem k Evropě se uvede opět do pohybu, samozřejmě se všemi ostatními závazky, které musí ctít.

  Monica Luisa Macovei (PPE). – Vážená paní předsedající, Unie si ve své politice sousedství vždy klade za cíl vývoz stability a nikoli import nestability.

To je i důvod, proč jsem apelovala na členské státy a kandidátské země, aby nepodporovaly zavádění bilaterálních konfliktů na úroveň Unie. Jako právník bych chtěla připomenout, že v prozatímní dohodě mezi Řeckem a FYROM podepsané v září 1995 Řecko souhlasilo, že nebude vznášet námitky proti žádosti o vstup Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do mezinárodních nebo regionálních organizací, pokud tak učiní pod názvem, kterým je označována v rámci Organizace spojených národů, a tím je Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Orgány Unie používají ve vztahu k této zemi název Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Tato ustanovení jsou ve smyslu mezinárodního práva právně závazná. Neexistuje proto žádný právní podklad, na jehož základě by se mohlo Řecko stavět proti postupu připojení této země. Rozhodnutí musí být přijímána na základě výkonu kandidátské země.

Z tohoto důvodu jsem podpořila diskusi o dosaženém pokroku a o oblastech, ve kterých je zlepšení stále ještě zapotřebí. Musíme si promluvit o věci samé a pečlivě sledovat provádění reforem. Komise na základě učiněného pokroku navrhla, aby země získala datum pro zahájení jednání. Spolu s Komisí vyzývám Radu, aby na summitu v březnu 2010 oznámila datum zahájení přístupových jednání.

  Eleni Theocharous (PPE). – (EL) Vážená paní předsedající, pane komisaři, i kdyby dnes bylo přijato velmi silné rozhodnutí ve prospěch Turecka, tato země nepřestane vykazovat významný demokratický deficit, neukončí bezostyšné porušování lidských práv milionů lidí a nepřestane s okupací Kyperské republiky, členského státu Evropské unie.

Nicméně, pokud jde o Kypr, existuje mnoho těch, kteří trvají na přisuzování stejné míry zodpovědnosti oběti i pachateli. Nemůžeme akceptovat trestnou činnost a ozbrojené násilí a vyzýváme všechny zúčastněné strany – k čemu je vlastně vyzýváme? Nemůžeme zde ve svatyni demokracie, Evropském parlamentu, poslouchat takové nevhodné výrazy, jako je severní a jižní Kypr, a mluvit o volbách na Severním Kypru, kde 70% takzvaných volebních subjektů tvoří ilegální kolonisté.

Je jasné, že pokud řešení nerespektuje lidská práva občanů Kypru, pak je celý systém hodnot Evropské unie v ohrožení. Samozřejmě, že jednání probíhají, ale díky maximalistickým požadavkům Turecka uvízla na mrtvém bodě. Jelikož je to především Turecko, které tu hodnotíme, ne nějaká jiná země, žádáme o Turecko, aby pro usnadnění procesu rozhovorů provedlo dva zcela evidentní kroky: za prvé, aby okamžitě zahájilo stahování okupační armády, a za druhé, aby vrátilo obsazené město Famagusta jeho právoplatným obyvatelům.

  Giovanni Collino (PPE) . – (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, bereme na vědomí úsilí, které Chorvatsko vyvinulo v posledních letech, aby splnilo požadavky členství v Evropské unii. Podporujeme prohlášení, které dnes dopoledne přednesl pan López Garrido.

I nadále však existuje jedna nevyřešená záležitost, která musí být projednána v průběhu jednání o bilaterálních otázkách mezi Chorvatskem a Itálií a která by mohla vrhat stín na postup přistoupení. Mám na mysli to, že se nepodařilo zajistit finanční a morální kompenzace za utrpěné škody a majetek zabavený Italům, kteří byli po druhé světové válce nuceni opustit toto území jako exulanti.

Nyní, když se Chorvatsko snaží vstoupit do Evropské unie, je vyzývám, aby proces vedoucí k dosažení smířlivého, konstruktivního a šťastného konce této smutné a stále nevyřešené záležitosti urychlilo.

Vyzýváme Chorvatsko, aby, mimo jiné, práva těchto lidí, kteří čekali tak dlouho až se tak stane, uspokojilo v souladu s právem Evropské unie.

  Laima Liucija Andrikien (PPE). – Vážená paní předsedající, mám stručný komentář ohledně Turecka.

Turecko má ještě stále velmi vážné problémy v oblasti lidských práv. Jednou z nedořešených otázek je nastavení práv etnických a náboženských menšin – Kurdů, křesťanů, alevistů a dalších. Tyto menšiny trpí neustálým porušování svých práv. Kypr a Řecko jsou a zůstanou pro Evropskou unii nanejvýš důležité země.

Takže, pane komisaři, je nutné, abychom dali naším tureckým partnerům jasně najevo, že je velmi obtížné hovořit o evropské integraci Turecka, dokud nedojde k vyřešení problémů týkajících se náboženských a etnických menšin v Turecku.

  Kyriakos Mavronikolas (S&D). – (EL) Vážená paní předsedající, v dnešní debatě musíme dospět k jasnému poselství, které Turecku vyšleme, a to s ohledem na skutečnost, že Turecko nepřijalo žádná konkrétní opatření, aby vyřešilo různé problémy se sousedními zeměmi.

Co se týče kyperské otázky, a to zejména vzhledem k tomu, že jsme slyšeli návrhy, aby byl do zprávy zařazen odkaz na problém izolace tureckých Kypřanů, domnívám se, že Evropská unie by měla a musí jednat v rámci rezolucí OSN. To znamená, že nelegálně obsazená území nemohou být uznána, ale naopak, veškerá podpora musí být poskytnuta prostřednictvím právního státu, jak je tomu v současné době.

Zároveň by Turecko mělo stáhnout armádu, aby tak odstranilo významnou překážku celkovému úsilí vynakládanému k navázání kontaktů s tureckými Kypřany.

  Jelko Kacin (ALDE). – (SL) blahopřeji všem zpravodajům k jejich vyváženým zprávám, a vám, pane komisaři, bych rád popřál mnoho úspěchů v důležité funkci, kterou jste přijal.

Chtěl bych zdůraznit, že členské státy Evropské unie nekomunikují se zeměmi západního Balkánu tím nejlepším možným způsobem. Některé z nich operují s nereálnými termíny. Rok 2014, který dnes navrhovali někteří z vás, vytváří falešné naděje, nerealistická očekávání a uvádí politiky a veřejné mínění v těchto zemích v omyl. Proevropské síly posílíme pouze tehdy, pokud přijmeme realistický přístup a pokud se budeme odpovídajícím způsobem chovat. Falešné sliby škodí nám i jim. Buďme spravedliví, buďme korektní a buďme věrohodní.

  Konrad Szymański (ECR). - (PL) Vážená paní předsedkyně, uvědomuji si, jak velmi obtížné je v sociální situaci, v níž se Turecko nachází, aby vláda v Ankaře učinila něco pro zlepšení demokracie a lidských práv. Jsem si toho plně vědom, ale chtěl bych upozornit na problém, který v této diskusi nebyl téměř vůbec zdůrazněn. Mám na mysli problém náboženské svobody, která je v Turecku stále omezována, a to zejména ve vztahu ke křesťanům. V Turecku máme stále problém s překážkami, kterým náboženská společenství čelí, pokud jde o jejich právní postavení. Křesťanská společenství, mají i přes zavedení zákona o nadacích vážné problémy se znovuzískáním zabaveného majetku. Ekumenický patriarchát má omezená práva školit duchovenstvo a svobodně si volit ekumenického patriarchu. Jsem velmi vděčný zpravodaji, že všechny tyto aspekty ve zprávě zdůraznil. Zároveň je mi líto, že pan   López Garrido tuto otázku ve svém projevu zcela ignoroval. Pane Lópezi Garrido, měl bych jednu osobní poznámku: ideologii a lidská práva nelze směšovat.

  John Bufton (EFD). – Vážená paní předsedající, chtěl bych promluvit k otázce Turecka.

Jde mi o následující. Strana nezávislosti Spojeného království, jejímž jsem členem, uvedla v roce 2003 v tomto Parlamentu, že příliv přistěhovalců z nových členských států, kteří přicházejí do naší země, Spojeného království, bude mít katastrofální důsledky. Obávám se, že pokud Turecko vstoupí, dalších 70 milionů lidí bude mít možnost přijít do Spojeného království. Spojené království je plné. Máme miliony nezaměstnaných. Tlak na naše veřejné služby je neuvěřitelný. Představa vstupu Turecka není vůbec na pořadu dne.

Byla nám odepřena volba. Lidem v naší zemi byla upřena možnost hlasovat o Lisabonu. Naše země zcela jistě potřebuje diskuzi o tom, zda bychom měli či neměli být v Evropském parlamentu. Obávám se, že přistoupení Turecka bude tou poslední kapkou, která nám zlomí vaz. Jsem přesvědčen, že jsme se ocitli v postavení, kdy se celá situace v Evropě jaksi rozpadá, s eurem a tak dále. Jestli se k tomu přidá ještě vstup Turecka, bude vše mnohem, mnohem horší.

Pane komisaři, toto je váš první den v práci. Rád bych vám označil kartu. Přijměte to ode mne, jako od člověka z Walesu ve Spojeném království: my prostě nechceme, aby Turecko vstoupilo

  Zoltán Balczó (NI). – (HU) Pokud jde o vstup Turecka, je třeba vyjasnit je zásadní otázku: Za co Evropskou unii považujeme? Považujeme hodnoty, společné evropské hodnoty, stále za důležité? Tyto hodnoty jsou založeny na křesťanství, bez ohledu na podíl aktivně věřících. Považujeme kulturní dědictví v Evropě za důležité a jako soudržnou sílu? Pokud je odpovědí „ano“, Turecko nemá v Evropské unii místo. Samozřejmě, že bychom se měli snažit vytvořit s nimi co nejlepší partnerství. Dalším důležitým faktorem je to, že jejich přistoupení by vytvořilo precedens. Izraelský ministr zahraničních věcí uvedl, že jsou trpěliví, ale že i oni se definitivně chtějí stát členem Evropské unie. Musel bych konstatovat, že ani Izrael nemá v Evropském společenství místo.

  Csaba Sógor (PPE). – (HU) Pokud jde o ochranu menšin, Chorvatsko a Makedonie dosáhly pokroku, ale ještě zdaleka nedosahují v této oblasti těch nejlepších možných výsledků. Co můžeme dělat? Evropská unie by tyto země mohla podpořit svojí příkladnou ochranou menšin, ale co se to v Evropské unii ve skutečnosti děje? Bylo by pozitivním znamením, pokud by se Francie a jiní chystali k ratifikaci Charty menšinových a regionálních jazyků, pokud by Slovensko odvolalo svá diskriminační opatření vůči menšinám (viz jazykový zákon), a pokud by Řecko přiznalo, že i na jeho území žijí menšiny a zaručilo jednotlivcům i společenstvím jejich práva. V Rumunsku, doufejme, přijmou zákon o menšinách, i když jsme ještě stále vzdáleni tomu, abychom měli příslušníky menšin v nejvyšším velení armády, a autonomie se zde bojí více než 14. ruské armády v Podněstří. Parlament by mohl podpořit stávající členské státy, aby šly příkladem tím, že pro ochranu menšin stanoví normy, které budou závazné pro celé území Evropské unie.

  Danuta Jazłowiecka (PPE). – (PL) Vážená paní předsedající, pane komisaři, rok 2009 měl být podle zprávy vypracované organizací International Crisis Group pro integraci Turecka do Evropské unie rozhodující. Zde mělo dojít buď k průlomu v jednání o přistoupení, nebo k jejich ukončení. Dnes ale probíhají rozhovory v dalších oblastech souvisejících s přistoupením. Španělské předsednictví, pravda, říká, že chce, aby Ankara vstoupila do Společenství co nejdříve, ale rostou náznaky přesvědčení, že Ankara nově definuje své místo v celosvětovém pořádku a že její členství ve Společenství není prioritou. Zrušení víz pro Jordánsko, Libyi, Írán a Sýrii, zhoršení vztahů s Izraelem, posílení vztahů se Súdánem, podpis dohody o zahájení diplomatických vztahů s Arménií a blokování porozumění s Kyprem – to vše ukazuje, že Ankara se stále více orientuje na spolupráci se svými sousedy, a to i na úkor oslabení své pozice v přístupových jednáních.

Otázka energetické bezpečnosti a klíčová zeměpisná poloha Turecka nicméně znamenají, že se pro zajištění evropských zájmů pomalu stává nepostradatelným. Může se tedy stát, že nepotrvá dlouho a přistoupení Turecka do Evropské unie pro nás bude důležitější, než pro Turecko samotné. Apeluji proto na Komisi a Radu, aby znovu definovaly perspektivy členství Turecka v Evropské unii.

  Alf Svensson (PPE). - (SV) Vážená paní předsedající, jsem přesvědčen, že je nesmírně důležité, že je rovněž uznáván a zdůrazňován pokrok, kterého kandidátské země zapojené do vyjednávání dosáhly. Domnívám se, že je to nesmírně důležité z čistě psychologického hlediska. Kromě toho nelze popřít, že jednání s EU vytvořila pro lid těchto zemí lepší podmínky. Jednání sama o sobě představují pozitivní věc.

Jsem si jist, že všichni souhlasíme s tím, že Turecko musí vyvinout značné úsilí a že svoboda náboženství, svoboda projevu a svoboda tisku jsou samozřejmostí. Nicméně si myslím, že je také třeba konstatovat, že jednání s Tureckem jsou nejen jednáním s tureckým státem nebo národem, ale že Turecko představuje rovněž určitý klíč nebo most k celému regionu. Proto musíme mít na paměti, že vztahy EU s regionem se výrazně zhorší, pokud by se dveře měly opět uzavřít.

  Chrysoula Paliadeli (S&D). – Vážená paní předsedající, ráda bych dostala čas vysvětlit členům tohoto Parlamentu důvody, proč je řecký lid tak citlivý k otázkám týkajícím se názvu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Bohužel k tomu potřebuji déle než jednu minutu.

Tento příběh, který se vrací až na konec čtyřicátých let 20. století, je smutným příběhem, který skončil vytvořením falešných představ o Řecích. Mohu vás ujistit, že Řekové nejsou ani nacionalisté, ani expansionisté. Dělají jen to, že brání užívání názvu, který je součástí jejich vlastních dávných historických a archeologických tradic.

Chápu, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie jako nový nezávislý stát opožděně prochází etnogenickou fází. Vážení akademici ve Skopje nepodporují nacionalistické tendence svého premiéra. Raději mlčí, než by se ukázali v opozici vůči této módní frázi, která, jak Thalerova zpráva oprávněně připomíná, může zvýšit napětí.

Byla bych ráda, aby se tento Parlament a nová Komise pokusily přispět k vyřešení otázky názvu, a to nikoli tím, že budou podporovat nacionalistické tendence vlády Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, ale tím, že podpoří řecký názor, který bojuje o jemný kompromis, který, jak se nakonec zdá, uspokojí spíše lid Bývalé jugoslávské republiky Makedonie než obyvatele Řecka.

  Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Dnešní diskuse ukázaly, že i když poslanci Parlamentu mají na pokrok Turecka rozdílné názory, asi se všichni shodneme, že základním předpokladem pro členství v EU je odpovídající provedení stěžejních reforem. Dnes, myslím si, je příliš brzy na to stanovit konkrétní datum, ale pokrok Turecka musíme sledovat a vyžadovat, neboť nedávné události, kdy byla zakázána činnost politických stran, vyvolávají obavy a neukazují na odhodlání Turecka respektovat občanská a politická práva a svobody. Musíme však dát Turecku příležitost přezkoumat svoje kroky a doufáme, že se v budoucnu stane demokratickou a svobodnou zemí.

  Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Chorvatsko je se stále nachází v nejpokročilejší fázi na cestě ke vstupu do EU ze všech států západního Balkánu. Pokud jde o plnění přístupových kritérií a podmínek, může pro státy v tomto regionu sloužit jako příklad.

Vítám pokrok dosažený v otázkách vnitřní reformy, jak je také uvedeno ve zprávě o pokroku pro rok 2009. Metoda pro plnění nezbytných přístupových kritérií, zejména těch, která spadají pod kapitolu 23, spravedlnost a základní práva, představuje důležitý mezník pokroku této země v dosahování evropských standardů.

Podporujeme přistoupení Chorvatska do Evropské unie, za předpokladu, že je se zakládá na přísném dodržování kritérií přistoupení, včetně plné spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Chorvatsko ukončí přístupová jednání v tomto roce. Zpráva, o které tu dnes diskutujeme, je vlastně poslední zprávou o pokroku předložená Evropským parlamentem. Jsme přesvědčeni, že příští rok budeme v pozici, v níž budeme moci hlasovat o Smlouvě o přistoupení Chorvatska do Evropské unie, což bude pozitivním signálem pro celý region.

  Milan Zver (PPE). – (SL) pane komisaři, blahopřeji vám k vašemu novému pracovnímu místu a doufám, že v této oblasti budete úspěšný.

Jsem velmi potěšen, že všechny tři zprávy jsou pozitivní a že zpravodajové zjistili, že tyto země dosáhly v otázkách modernizace pokroku tak, jak to vnímáme z evropské perspektivy. Nejdůležitější věcí je, že všechny tři země udržují v otázce dodržování lidských práv vysokou úroveň. V tomto ohledu musí být Evropa přísná a musí být také přísná ve svém úsilí vyzývat tyto země, aby vyřešily vztahy se svými sousedy.

Rád bych také zdůraznil, že ke zprávě o Chorvatsku nepřipojím svůj souhlas, a to především proto, že Slovinsko v ní není pojednáváno spravedlivě.

  Iuliu Winkler (PPE). – (RO) Nejúčinnější politika vnějšího rozšiřování, kterou Evropská unie má, pokud jde o země západního Balkánu, je rozšířit se v tomto regionu. To zaručí mír a nastolí demokracii v oblasti, která se těší pověsti „soudku prachu Evropské unie“, jež se nedávnými událostmi ještě posílila.

A zárověň je nejefektivnější zahraniční politikou pro nové státy západního Balkánu náležet k území stability a prosperity Evropské unie. Pro tento proces potřebujeme nástroje. Proto vítám zprávy o pokroku Chorvatska a Makedonie, které jsou cennými nástroji.

Domnívám se také, že potřebujeme ekonomické nástroje, spolu s regionální, hospodářskou a obchodní spoluprací, včetně investic, které se již osvědčily jako účinné. Jsem toho názoru, že Evropská komise a vlády Chorvatska a Makedonie musí tyto nástroje uvážit.

(Tento řečník položil paní Flautreové otázku, podle postupu podle modré karty (čl. 149 odst.8 jednacího řádu))

  Barry Madlener (NI). – (NL) Chtěl jsem vlastně paní Flautreové, která vedla delegaci v Turecku, položit otázku. Nevím, jestli to mohu udělat teď – proto ta moje „modra karta“. Mohu se tedy paní Flautreové na něco zeptat?

Paní Flautreová, v souvislosti se hrůznými vraždami v Turecku bych se vás rád zeptal, zda souhlasíte s tím, že bychom měli předložit žádost o rozsáhlé šetření, které by mělo být provedeno v otázce vražd ze cti v Turecku? V mé vlasti, Nizozemí, máme mezi Turky otřesně vysoký výskyt vražd ze cti, stejně jako je tomu v Německu, ale jsem přesvědčen, že se jedná o pouhou špičku ledovce a že v Turecku je vražd ze cti nesmírně mnoho. Můžeme pana Füleho požádat, aby šetření vražd ze cti v Turecku provedl?

(paní Flautreová souhlasila s odpovědí na otázku pod postupem podle modré karty (čl. 149 odst. 8 jednacího řádu))

  Hélène Flautre (Verts/ALE). - (FR) Vážená paní předsedající, otázka, ano, ale jaká otázka? Určená komu a za jakým účelem? Věřím, že naše delegace – které jste členem, pane Madlenere – se zavázala k dodržování lidských práv a rovnosti žen a mužů a ke každé iniciativě proti násilí na ženách a že tento závazek i nadále pevně ctí.

Právě o tom jsem se ve svém projevu zmínila. Domnívám se, že takzvané zločiny ze cti, což jsou zločiny organizované na rodinné či kmenové bázi, jsou naprosto neobhajitelné a že je dnes velmi potěšující vidět, že nikdo v Turecku tento typ archaické trestní praxe již dále netoleruje.

  Diego López Garrido, předseda Rady. – (ES) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za tuto širokou diskusi, která se zaměřuje na některá vynikající usnesení předložená Evropským parlamentem, a rád bych poblahopřál autorům panu Swobodovi, pan Thalerovi a paní Oomen-Ruijtenové.

Myslím, že můžeme prohlásit, že velká většina z vás hovoří ve prospěch procesu rozšíření jako základní součásti evropské integrace. Jak řekl pan Brok, rozšíření bylo pro Evropskou unii úspěchem, a ostatní členové uvedli některé příklady úspěchů v procesu rozšíření. Je také důležitým prvkem pokroku směrem k demokratické reformě a prohloubení demokracie v těch zemích, které se přibližují Evropské unii, v těch, které zahájily svůj vstup do Evropské unie i těch, které mají perspektivu vstupu. Jak zdůraznil pan Mauro, vždy to znamená závazek splnit kodaňská kritéria, což je další prvek širokého konsensu, a prokázat tak plné respektování lidských práv.

Naprosto souhlasím s panem Cashmanem, když řekl, že tím, co může zemi vyloučit ze hry, je zacházení s menšinami, nikoli s většinou, i když i to je také důležité. To je tedy onen způsob, kterým bychom měli měřit dodržování lidských práv, a v důsledku toho i plnění kodaňských kritérií.

Dalším bodem všeobecné dohody bylo, že evropská perspektiva je pro země západního Balkánu základním prvkem jejich pokroku – jako poukázala paní Giannakouová a pan Winkler – a to je nejen v zájmu těchto zemí, ale také, jak uvedla paní Gönczová, v zájmu Evropské unie.

Pokud jde o Chorvatsko, i zde jsme měli obecnou shodu na potřebě otevřít nové kapitoly co nejdříve, ale je třeba říci, že v současné době již bylo zahájeno 28 z 35 kapitol a že 17 z nich bylo prozatímně uzavřeno. Španělské předsednictví bude společně s Evropskou radou a Radou nadále usilovat o dosažení nového pokroku v jednáních s cílem přivést je již brzy do jejich závěrečné fáze. To je i důvod, proč jsem již dříve uvedl, že jednání o přistoupení budou s Chorvatskem zahájena okamžitě.

Očekáváme, že plán jednání o členství bude v letošním roce dokončen, jak navrhuje autor zprávy pan Swoboda a jak požadují někteří členové, včetně pana Hökmarka, p. Berlinguera a pana Líska, jenž vyjádřil naději, že polské předsednictví by již mohlo být svědkem přistoupení Chorvatska k Evropské unii.

Pokud jde o Chorvatsko, bylo tedy dosaženo pokroku, jak zdůraznil pan Poręba. Nicméně stále máme co dělat, existují například nedostatky v právní oblasti, jak uvedla paní Serracchianiová.

V důsledku toho si myslíme, že jsme v přistoupení Chorvatska dosáhli významné závěrečné etapy a doufáme, že jednání budou uzavřena a Chorvatsko se po procesu ratifikace příslušných smluv Evropské unie stane co nejdříve členem Evropské unie.

Nyní se tedy obracíme k Makedonii a diskuze se soustředí především na otázku jejího jména. Je zřejmé, že název není jedním z kodaňských požadavků, ale je jasné, že dobré sousedské vztahy hrají zásadní úlohu v procesu formování vnitrostnátní politiky všech kandidátských zemí.

Kandidátské země proto musí stejně jako členské státy projevit v těchto otázkách maximální citlivost. Musíme také připomenout, že výchozím bodem pro vyjednávání je jednomyslnost, jinými slovy, jednomyslná dohoda mezi stávajícími členskými státy.

Řešení zastávané dříve panem Posseltem, panem Kasaulidesem, paní Cornelissenovou, panem Chatzimarkakisem, paní Gönczovou a paní Paliadeliovou má kořeny jak v jednáních pod záštitou Organizace spojených národů, tak v bilaterálních kontaktech mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Řeckem. I když se samozřejmě jedná o velmi důležitou záležitost, sama Evropská unie se ve skutečnosti těchto diskusí v rámci Organizace spojených národů nezúčastňuje.

V tuto chvíli si tedy nemyslím, že můžeme říct, kdy přesně bude tento konflikt vyřešen, nicméně mohu s určitostí prohlásit říct, že španělské předsednictví se připojuje k blahopřání premiéru Gruevskimu a premiéru Papandreouovi k obnově přímého dialogu. To dokazuje vůdčí schopnosti obou a nepochybně povede k atmosféře a postoji otevřenosti, na které pan Tremopoulos poukázal ve svém projevu.

Jsme přesvědčeni, že vláda Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bude schopna postoupit v těchto jednáních kupředu. Perspektiva vstupu do EU byla pro celou zemi vždy velmi významná, tj. i pro její etnické skupiny, ať už ať velké, či malé.

Konečně, pokud jde o Turecko, bylo zde předneseno mnoho projevů a já bych chtěl začít konstatováním, že jednání pokračují přiměřeným tempem – nebyla zastavena – a to říkám v reakci na komentář pana Van Ordena ve vztahu k rychlosti těchto jednání.

Doufáme, že v průběhu španělského předsednictví dojde otevření dalších kapitol jednání. Některé z nich jsem již zmínil, ale samozřejmě nemůžeme předvídat jejich rychlost, protože ta závisí na vývoji reforem v Turecku a na tom, zda Turecko splní kritéria. Co víc, jak jste si všichni vědomi, v každém případě, v každé fázi a pro každou kapitolu tohoto postupu je třeba jednomyslného souhlasu.

Ochrana lidských práv a plnění kodaňských kritérií je téma, které bylo zmiňováno v mnoha projevech a které je jasně uvedeno ve zprávě paní Oomen-Ruijtenové, a je třeba říci, že Turecko musí v této oblasti vyvinout větší úsilí. Musí vynaložit větší úsilí, a to říkám v reakci na pana Beldera, pana Salafrancy, a jiných, a na pana Angourakise a pana Kluteho, kteří hovořili o prosazování lidských práv a základních svobod.

Mají pravdu, ale je také pravda, že proces vyjednávání je i nadále hlavním prostředkem, kterým Evropská unie ovlivňuje dosažený pokrok, a i když pokroku bylo skutečně dosaženo, je stále nedostatečný. To bylo také uvedeno v projevech ostatních členů, například pana Obiolse, paní Flautreové, paní Lunacekové, pana Preda a pana Balčytise. Myslím, že si tohoto musíme být při vyváženém hodnocení svých jednání s Tureckem i nadále velmi vědomi.

I Kypr byl tématem mnoha projevů. Kypr bude samozřejmě v průběhu nadcházejících měsíců rozhodující otázkou. Je třeba říci, že jednání, která v současnosti probíhají mezi vedoucími představiteli obou komunit na ostrově, jsou pozitivní, a že byla vytvořena lepší atmosféra důvěry.

Je samozřejmé, že vyřešení kyperské otázky by tuto překážku, nebo všechny překážky, nebo alespoň některé z překážek, které by mohly brzdit Turecka na cestě k přistoupení, odstranilo, a ať se stane cokoli, vyslalo by důležitý, pozitivní signál regionu jako celku, jehož základním cílem, jako to velice správně vyjádřil pan Howitt, je smíření.

Všichni samozřejmě souhlasíme, že Turecko musí splnit dodatkový protokol. Je kontinuálně vyzýváno, aby tak učinilo, a kdykoli vedeme s Tureckem dialog, Rada Turecku připomíná, že tento závazek musí dodržet. Rada dne 8. prosince 2009 přijala závěry, ve kterých bylo konstatováno, že nebude-li v této otázce dosaženo pokroku, zachová v platnosti opatření přijatá v roce 2006, což bude mít na celkový pokrok jednání trvalý vliv.

Paní Koppaová a pan Salavrakos zmínili rovněž jiné mimořádné události: porušování vzdušného prostoru a incidenty v Egejském moři. Takže opakuji, že sousedské vztahy jsou nezbytnou podmínkou měření pokroku Turecka v jednáních. Závěry Rady z 8. prosince, které jsem mnohokrát zmínil, vyslaly Turecku o této záležitosti zprávu. Ujišťuji vás, že předsednictví bude tuto otázku velice podrobně sledovat a v případě potřeby se jí bude na všech úrovních věnovat.

Vážená paní předsedající, postoj předsednictví k jednání s Tureckem je v každém případě naprosto jasný. Souhlasíme s obnoveným konsensem o rozšíření, o kterém rada Rada rozhodla v prosinci 2006, což znamená, že cílem jednání je určitě budoucí přistoupení Turecka k Evropské unii.

  Štefan Füle, člen Komise. – Vážená paní předsedající, jsem velmi vděčný, že jsem již tak brzy dostal šanci podílet se s vámi na této výměně názorů o přistupujících zemích. V průběhu svého slyšení jsem slíbil, že si přijdu vaši radu vyslechnout a že ji přijmu, a dnešní debata je jasným důkazem bohatosti, moudrosti a porozumění, které se v tomto Parlamentu shromáždily.

Dovolte mi učinit dvě obecné poznámky. Za prvé, sliby, které jsem během slyšení učinil, beru velmi vážně. Mám zájem na to, abychom s tímto Parlamentem vedli dialog, nikoliv dva monology, a to dialog, který by odrážel skutečného ducha Lisabonské smlouvy.

Dovolte mi, abych vyjádřil ještě jeden obecný postřeh, který jsem při svém slyšení několikrát zmínil. Při komunikaci s kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi jsem vždy zdůrazňoval tyto čtyři zásady. První je striktní závazek plnit kodaňská kritéria, o kterých není možné jednat. Za druhé, striktní závazek dodržovat základní svobody a práva včetně náboženských práv a práv menšin a, samozřejmě, práv žen. Za třetí, proces, který je upřímný a odráží důvěryhodnost na obou stranách a na všech úrovních. Za čtvrté, nikdy nepodcením otázku integrační kapacity.

Co se týče otázky Chorvatska, usnesení Parlamentu i postoj Komise zdůrazňují, že Chorvatsko může považovat Parlament i Komisí za své spolehlivé spojence. Pokud tato země dokáže splnit všechny zbývající podmínky, jsem i nadále přesvědčen, že přístupová jednání mohou být v letošním roce uzavřena. Komise, a věřím, že i současné a budoucí předsednictví stejně jako Evropský parlament, bude Chorvatsko v dosažení jeho cíle podporovat.

Co se týče Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, dovolte mi, abych ještě jednou zdůraznil, že země získala doporučení Komise k zahájení jednání o přistoupení na základě svých vlastních zásluh. Tato země nicméně i nadále čelí mnoha naléhavým výzvám včetně politických kritérií. Jak již bylo zdůrazněno v průběhu diskuze, máme nyní příležitost vyřešit otázku jejího názvu, a jsem plně odhodlán probíhající rozhovory podporovat.

Co se týče Turecka, všichni jsme vědomi toho, že před sebou nemáme snadnou cestu, a to platí jak pro Turecko, tak pro Evropskou unii, jak bylo v rozpravě mnohokrát jasně uvedeno.Vím však, že turecká vláda je stále odhodlána k demokratickému otevření. Kdo by si jen před pouhými pěti lety dokázal představit, že turecká společnost a politici otevřeně a intenzivně diskutují o kurdské otázce, civilně-vojenských vztazích, znovuotevření semináře Halki nebo vztazích s Rumunskem?

Přesto mám i nadále obavy stran omezení svobody tisku a plurality médií. Jsou zapotřebí další právní změny vedoucí k ochraně novinářů, aktivistů za lidská práva a politiků před trestním stíháním a odsudky za vyjadřování nenásilného názoru.

Co se týče přístupových jednání, zahájení významné kapitoly životního prostředí v prosinci minulého roku je povzbudivým vývojem, čímž počet otevřených kapitol dosáhl 12. Doufám, že další kapitoly budeme schopni otevřít ještě v tomto roce. Turecko bude nicméně muset vyvinout další úsilí, aby dokázalo splnit náročné standardy. Je proto důležité, aby nezbytné přípravy pokračovaly i nadále se stejnými nároky.

Komise rovněž vítá posílený dialog s Tureckem o migraci, který by měl vést ke konkrétním úspěchům, zejména pokud jde o readmisi a kontroly na hranicích. V odpovědi na konkrétní otázku jednoho z vašich kolegů mi dovolte říci, že Komise si je vědoma posledního vývoje, kdy Turecko zrušilo vízové povinnosti pro Libanon a Sýrii. Generální ředitel Komise odpovědný za tyto otázky bude příští týden v Ankaře jednant. Tato problematika bude jednou z otázek, o nichž se při této příležitosti bude diskutovat, a já o těchto jednáních podám zprávu.

Dovolte mi, abych připojil, neboť jsem o to byl požádán, následující stanovisko Komise. Všechna opatření, která Komise navrhla a k nimž se zavázala, směřovala vždy k ukončení izolace turecké kyperské komunity jako prostředku k usnadnění opětovného sjednocení Kypru v souladu se závěry Rady z dubna 2004. Provádíme balíček pomoci v částce 259 miliónů EUR určený pro udržitelný sociální a hospodářský rozvoj tureckého kyperského společenství a jeho plné účasti v Evropské unii po vyrovnání a sjednocení. Nařízení o demarkační linii usnadňuje ekonomické a osobní kontakty mezi tureckými Kypřany a řeckými Kypřany. Nařízení o obchodu, o zvláštních podmínkách pro obchod s tureckým kyperským společenstvím Rada ještě posoudí.

Zpět k Turecku, reformní proces bude pokračovat a Evropská unie by tento proces a pokrok měla i nadále podporovat. Komise je k procesu přistoupení s Tureckem i nadále odhodlána. Pokud naše závazky zůstanou jednoznačné, naše vyjednávací pozice a vliv v Turecku budou o to důvěryhodnější a silnější.

Těším se na velmi plodnou a úzkou spolupráci v průběhu příštích pěti let.

(Potlesk)

  Předsedající. – Obdržela jsem z Výboru pro zahraniční věci v souladu s pravidlem 100 (2)(1) tři návrhy na ukončení rozpravy.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování se bude konat v průběhu dnešního hlasování.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Tato zpráva potvrzuje některé pozitivní kroky, které Turecko, jako kandidátská země od roku 2005 na cestě do EU, učinilo, i když je vyzýváno, aby tempo reforem urychlilo. Vzpomínám si, že v prosinci 2006 byla jednání částečně pozastavena, neboť země odmítla uplatnit vůči Kypru celní unii s EU. Konflikt s Kyprem musí být vyřešen a země musí nadále vyvíjet pokrok v oblasti demokracie a ochrany lidských práv, boje proti korupci, zlepšení svobody tisku, potřeby politické transparentnosti a rychlejší a účinnější spravedlnosti, konsolidace antidiskriminačních zákonů týkajících se pohlaví, sexuální orientace a etnických a náboženských menšin a reformy státní správy. Turecká vláda i nadále prokazuje politickou vůli pokračovat v reformách a podstatně posílila základní svobody a demokratický vývoj v zemi. Proto musíme pokračovat v zajišťování pokroku v jednáních, jejichž cílem je zajistit přistoupení Turecka jako země s klíčovou rolí prostředníka v konfliktech mezi Izraelem a Palestinou a jako platformy, na níž by Irák a Írán našly společnou řeč.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, zpráva jistě obsahuje některé zajímavé body, a to i pro takové, jako jsem já a mnozí z vás, kteří jsou proti tomu, aby Turecku bylo uděleno členství v EU. Obsah této zprávy dokládá někdy závažné chyby, kterých se Turecko při plnění základních podmínek pro vstup do EU dopustilo. Některé části usnesení navržené Výborem pro zahraniční věci jsou také docela přísné. Tyto dokumenty nejsou proti budoucímu teoretickému vstupu Turecka do EU, ale s potěšením jsem uvítala, že Parlament má v úmyslu zveřejnit nálezy týkající se údajného nedostatečného tureckého pokroku. Ti z vás, kteří se stejně jako já stavíte proti vstupu Ankary do EU, v nich najdou potvrzení svých vlastních tradičních námitek proti přistoupení: v Turecku stále dochází k omezování základních svobod, porušování lidských práv, agresivnímu postoji vůči Kypru a Řecku a diskriminaci etnických a náboženských menšin – to vše jsou problémy, které Evropa zjevně nemůže ignorovat. A to vše násobí obvyklé obavy o kulturní a geografické rozdíly mezi Tureckem a Evropou, a z problémů, které by byly způsobeny přijetím země, která sdílí hranice s více než 80 miliony obyvatel: faktory, které budou nadále posilovat mé neotřesitelné přesvědčení, že není správné, aby Turecko vstupovalo do Evropy, jejíž jednota závisí především na křesťanském duchu.

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Na jedné straně je stěžejní, jakým způsobem a v jaké míře probíhá proces demokratizace v Turecku a přiblížení se EU. Na druhé straně nesmí být ponechána stranou diskuze o budoucím členství Turecka v EU. Každé rozšíření s sebou neslo rozpočtové úvahy, zda přístup dané země Evropské unii více přinese, či zda budou převažovat negativní finanční ztráty. Obávám se, že v současné krizové situaci si společná zemědělská politika a přeneseně evropský rozpočet nemůže dovolit rozšíření o zemi, v níž je zemědělství obživou pro 7 milionů obyvatel (v EU pro 10,4 milionu). Pro srovnání: za současných podmínek by se výdaje pro Turecko do roku 2025 pohybovaly okolo 10 miliard EUR, zatímco pro všech 10 nových členských zemí „východního rozšíření“ do 8 miliard EUR. Přímé platby tureckým zemědělcům, platby pro rozvoj venkova a na podporu trhů by za současné legislativní úpravy byly pro evropské zemědělství a zemědělce likvidační. S ohledem na velikou rozlohu, počet obyvatel a ekonomickou situaci této kandidátské země by přístup Turecka do EU znamenal pro rozpočet obrovskou zátěž spojenou s poklesem HDP na jednoho obyvatele EU o 9 %. Z těchto důvodů je třeba opět a hlouběji diskutovat o vstupu Turecka do EU a s tím spojené reformě společné zemědělské politiky..

  Martin Kastler (PPE), písemně. – (DE) Je chvályhodné, že mladá makedonská demokracie učinila další pokrok ve všech oblastech společnosti a obchodu. Velmi vítám skutečnost, že prezidentské a místní volby v březnu 2009 proběhly hladce. Je to údaj o rostoucí demokratizaci v celém regionu, což se v Makedonii projevilo. Makedonie splnila všechna kritéria pro liberalizaci vízových předpisů, a její občané proto od 19. prosince roku 2009 získají bezvízový status. Jedná se o významný krok vpřed. Nicméně Makedonie musí ještě stále provést řadu reforem. Velice doufám, že dokážeme využít zkušeností, které jsme shromáždili v první fázi východního rozšíření EU, abychom jí v tomto procesu pomohli. V této souvislosti mám na mysli realizaci institucionálních reforem, kde politické nadace a škála různých nevládních organizací dosáhly velkých úspěchů. Existují dvě oblasti, kde bychom měli posílit naši spolupráci v otázkách transformace a norem EU. Jedná se o reformy ve veřejné správě, v soudnictví a v policii. Osobně bych si přál, aby spor o název země, probíhající mezi Makedonií a Řeckem, ustoupil v nejbližší budoucnosti stranou. Je důležité, aby se z důvodu bilaterálních neshod pokrok při sjednocování Evropy nezastavil na mrtvém bodě.

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Chorvatsko by vzhledem ke své geopolitické situaci a historickým souvislostem nepochybně mělo přistoupit k Evropské unii co nejrychleji. Přes četné napětí se sousedy a etnické konflikty, které vznikly v průběhu občanské války, si plně integrovanou a sjednocenou Evropu neumím bez Chorvatska představit. Jednání, která začala v roce 2004, představovala slibný vývoj, a pokud nedojde k narušení, měla by být v letošním roce dokončena, přičemž nesmíme zapomínat, že k dokončení je zapotřebí 28 oblastí. Přistoupení Chorvatska do NATO v dubnu 2009 definitivně posílilo jeho žádost o přistoupení k EU. Stabilizace v oblasti, která je historicky známá jako balkánský kotel, bude garantována pouze přistoupením Chorvatska. Doufám, že až na počátku roku 2012 usednuv Evropském parlamentu, si již budu moci potřást rukou s kolegy poslanci z Chorvatska.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Vítám pokrok Chorvatska, zejména v boji proti korupci. Musí být přijata opatření proti korupci v orgánech a institucích. Kromě toho jsou zapotřebí změny v základním postoji a obyvatelstvo musí mít o korupci, která je v Chorvatsku bohužel stále ještě součástí každodenního života, vyšší povědomí. S ohledem na vztahy Chorvatska s jeho sousedy je potěšující sledovat, že kompromis ohledně hraničního sporu se Slovinskem je konečně na dohled. Doufám také, že chorvatské uznání Kosova nepovede ke zvýšení napětí v oblasti západního Balkánu, zejména se Srbskem, které nyní, pochopitelně, vyjadřuje znepokojení. Vzhledem k tomu, že Chorvatsko dosáhlo očividného pokroku a k svému přesvědčení, že Chorvatsko je kulturně, politicky a historicky součástí Evropy, budu hlasovat ve prospěch návrhu usnesení. Věřím, že pokud Chorvatsko splní všechny podmínky, bude možné, aby již brzy vstoupilo do Evropské unie.

  Kristiina Ojuland (ALDE), písemně. – (ET) Vážená paní předsedající, s odkazem na svůj projev z 20. ledna bych se ze záznamů Rady a Komise ráda dozvěděla, jaký druh opatření turecká vláda provedla, aby zapojila obyvatelstvo do provádění procesu demokratizace a reforem nezbytných k integraci do Evropské unie. Zpráva o rozvoji Turecka v roce 2009 uvádí nedostatky v plnění kodaňských kritérií, se zvláštním důrazem na politická kritéria, k nimž patří zavedení demokracie a právního státu, lidských práv a ochrany práv menšin. V zprávě v rozvoji bylo uvedeno, že Turecku bylo v loňském roce prostřednictvím nástroje podpory rozvoje přiděleno 567 milionů EUR. Alokace směřovaly z velké části do provádění zbývajících reforem politického a soudního systému, jakož i do rozvoje občanské společnosti. Zároveň bylo upřesněno, že využití těchto nástrojů bylo decentralizováno, což znamená, že přidělovanou podporu rozdělovaly turecké orgány na základě akreditace ze strany Komise. Vzhledem k tomu, že Rada a Komise mají zájem vést jednání o členství Turecka co nejrychleji, což znamená, že je třeba vyřešit současné nedostatky, měly by mít přesný přehled o konkrétních akcích, které turecká vláda za účelem dosažení tohoto cíle provádí. Komise na své internetové stránky, ve vizuální podobě, skutečně umístila některé projekty k ukončení využívání dětské práce, získání základního vzdělání, zapojení lidí s postižením do společnosti a vytvoření linky důvěry pro ženy, které v Turecku trpí domácím násilím. Avšak postačují tyto akce k tomu, aby vytvořily nezbytnou a všeobecnou místní veřejnou podporu okamžitému a úspěšnému provádění nezbytných reforem? S ohledem na obsah zprávy o rozvoji, jaký druh dalších naléhavých opatření nebo projektů byl naplánován k překonání překážek, které se objevily v problémových oblastech?

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Když se k Evropské unii v den jejího velké rozšíření 1. května 2004 připojila řada zemí střední a východní Evropy, rozdělení Evropy železnou oponou bylo definitivně ukončeno. Do evropské rodiny však tehdy nevstoupily všechny země střední a východní Evropy. Následně pak bylo rovněž jasné, že „velké rozšíření“ musí i nadále pokračovat přistoupením dalších zemí regionu. V roce 2007 se členskými státy Evropské unie staly Rumunsko a Bulharsko. Přistoupení těchto zemí však nelze vnímat jako konec rozšiřování Evropské unie.

V současné době je zemí, která má k přistoupení k EU nejblíže, právě Chorvatsko. Plně podporuji, aby Chorvatsko jednání co nejrychleji dokončilo tak, aby bylo dosaženo co nejrychlejšího vstupu země do Evropské unie. Obracím se na obě strany, aby při jednání vyvinuly maximální flexibilitu a vůli dosáhnout dohody. Kromě toho vyzývám chorvatskou stranu, aby zvýšila úsilí pro řešení požadavků Společenství v oblastech, jako je organizace veřejné správy a soudnictví, a pro zlepšení mechanismů zabývajících se účinným bojem proti organizovanému zločinu a korupci. Dále bych chtěl připojit svůj hlas k výzvám požadujícím, aby Chorvatsko při spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro Bývalou Jugoslávii prokázalo nejvyšší míru dobré vůle.

  Siiri Oviir (ALDE), písemně. – (ET) Nezbytnou podmínkou dokončení procesu vyjednávání s Tureckem zahájeném v roce 2005 je, že Turecko musí splnit všechna kodaňská kritéria a musí ve všech ohledech splňovat kapacitu integrace EU. Turecko vskutku začalo provádět reformy na tomto základě, začalo rozvíjet dobré sousedské vztahy a postupně se přizpůsobovalo kritériím členství v EU. Podporuji tyto akce a podporuji Turecko v přistoupení k EU, samozřejmě za předpokladu, že v plném rozsahu splní podmínky členství. Dnes, i když mi dělá starosti, že pozitivních zpráv o provádění reformy v poslední době neustále ubývá a že Turecko má stále vážné problémy s prováděním právních norem, a to zejména těch oddílů, které stanovijí práva žen, nediskriminaci, svobodu projevu a přesvědčení, přístup nulové tolerance k mučení, a protikorupční opatření. Vyzývám Turecko k tomu, aby ve svém úsilí pokračovalo a aby je ještě zvýšilo, s cílem splnit kodaňská kritéria v plném rozsahu a upevnit podporu, kterou turecká společnost vyjadřuje potřebným reformám, poskytujícím rovnost všem, bez ohledu na pohlaví, rasu nebo etnický původ, víru nebo vyznání, zdravotní postižení, věk či sexuální orientaci.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že je v zájmu obou stran, EU i Turecka, aby postup rozšiřování pokračoval. Proto musí Turecko zvýšit reformní proces s cílem splnit své přijaté závazky.

Dovolte mi k tomu uvést několik příkladů. Byly harmonizovány právní předpisy týkající se rovnosti žen a mužů, ale je nutné vyvinout větší úsilí ke snížení rozdílů mezi muži a ženami, pokud jde o jejich účast na trhu práce, v politice a rozhodovacím procesu, stejně jako v otázce přístupu ke vzdělání. Pokroku bylo dosaženo v oblasti ochrany životního prostředí, a to zejména podpisem Kjótského protokolu v této „době přizpůsobování se dopadům změny klimatu“. Nicméně ještě mnoho toho zbývá udělat v oblasti kvality vody, ochrany přírody a GMO (geneticky modifikovaných organismů).

Pokrok Turecka vítám, ale zároveň podporuji výzvu Ankaře, aby reformnímu procesu věnovala větší úsilí a mohla přistoupit k Evropské klubu.

  Bogusław Sonik (PPE), písemně. – (PL) Jedním z klíčových kodaňských kritérií, které by nepochybně mělo být splněno, aby zemi umožnilo stát se jedním z členských států Evropské unie, je dodržování lidských práv. Rád bych upozornil na nechvalně známé případy porušování práv žen.

Téměř denně nás tisk informuje o dalších vraždách žen, které jsou známé jako „vraždy ze cti“. Tisk v současné době popisuje případ šestnáctileté Medine Memiové, kterou brutálně zavraždili její vlastní otec a dědeček. Je šokující, že tito dva muži připravili dívku o život jen proto, že mluvila s chlapci, ale ještě více šokuje způsob, jakým bylo toto zvěrstvo provedeno. Výsledky pitvy ukazují, že Medine, jež byla pohřbena v kurníku, v době svého pohřbu ještě žila a byla až do samého konce při vědomí. Nepředstavitelné utrpení umírající mladé dívky bylo odvetou za potupení rodiny. Je strašlivé, že případ Medine není ojedinělým incidentem, ale rozšířeným a barbarským jevem. Dívka ve strachu o vlastní život své obavy několikrát oznámila na policii – neúspěšně, protože byla pokaždé poslána domů.

Vražda, která je v turecké tradici po generace hluboce zakořeněná, je často interpretována příznivě pro muže, kteří údajně jednají ve snaze očistit poskvrněnou čest své rodiny. Zemi, která se s tímto problémem dosud nedokázala vypořádat, odděluje od Evropy široká propast, protože Evropa stojí na straně obrany základních hodnot. Tento rozdíl je vážnou překážkou v budování společné identity.

  Traian Ungureanu (PPE), písemně. – (RO) Doufám, že letošní hodnotící zpráva doporučí Turecku zlepšit koordinaci své zahraniční politiky se zahraniční politikou EU. Černomořská oblast by měla být prioritní oblastí, kde Turecko, jako klíčový partner EU, přispěje k dosažení evropských cílů stanovených v rámci černomořské synergie.

Stejně tak je důležitá účast Turecka na zajišťování energetické bezpečnosti EU. V loňském roce jsem přivítal účast Turecka na projektu Nabucco a podpis mezivládní dohody. Nicméně jsem také vyjádřil hluboké znepokojení nad záměrem Turecka spolupracovat s Ruskem na projektu South Stream. V důsledku toho vyzývám Turecko, aby se výslovně zavázalo k provádění projektu Nabucco.

Vítám výzvu zpravodaje ohledně harmonizování energetické politiky mezi Tureckem a EU, jmenovitě zahájením přístupových jednání o energetické kapitole a začleněním Turecka do Evropského energetického společenství.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PITTELLA
Místopředseda