Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : O-0171/2009

Předložené texty :

O-0171/2009 (B7-0001/2010)

Rozpravy :

PV 10/02/2010 - 19
CRE 10/02/2010 - 19

Hlasování :

Přijaté texty :


Rozpravy
Středa, 10. února 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

19. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi pokládají Daniel Caspary, Peter Šťastný, Paweł Zalewski, David Martin, Gianluca Susta, Kader Arif, Michael Theurer, Niccolò Rinaldi, Metin Kazak, Marielle De Sarnez a Jan Zahradil jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté), skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a Evropských konzervativců a reformistů ve věci dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou (O-0171/2009 – B7-0001/2010).

 
  
MPphoto
 

  Daniel Caspary, autor.(DE) Paní předsedající, pane komisaři, jednání o dohodě s Jižní Koreou byla ukončena a dokumenty byly parafovány. To je velmi dobrá věc. Avšak podíváme-li se na podrobnosti dohody, zdá se, že rychlost měla přednost před důkladností. Dělá to na mě dojem, jako by vaše předchůdkyně chtěla, aby dohoda byla podepsána a zpečetěna za každou cenu, aby tak měla za své funkční období aspoň jeden úspěch.

Jsme obeznámeni s mnoha odbornými zprávami, které byly před zahájením jednání vypracovány a které jasně ukazovaly řadu potenciálních výhod pro evropský průmysl a evropské hospodářství. Pravděpodobně bude mít kladný dopad na strojírenství, chemický, farmaceutický, potravinářský průmysl a služby. Všechna tato odvětví i řada dalších doufají, že pro ně smlouva bude velkým přínosem. Největší protesty však přicházejí od automobilového průmyslu. Jsou tu problémy se systémem navrácení cla, s otázkou množství dílů od cizích dodavatelů, které mohou být použity ve vozech z Jižní Koreje, a s otázkou ekologických norem, které zůstávají nevyřešené.

Rád bych byl v nadcházejících měsících svědkem toho, že mnohé z těchto kritik nejen vyslovíme, ale i vyřešíme, a to pomocí ochranných mechanismů a nařízení o ochranných opatřeních. Poslanci tohoto Parlamentu mohou pro tuto dohodu o volném obchodu hlasovat jen tehdy, jestliže se vypořádáme s oprávněnými obavami automobilového průmyslu a jestliže budeme moci do těchto ochranných mechanismů začlenit opravdu účinná řešení.

Text ochranných mechanismů byl dnes zveřejněn na internetu, ale bohužel jsem ještě neměl možnost si jej přečíst. Rád bych vám jménem své skupiny nabídl partnerskou spolupráci na vypracování vhodného nařízení na evropské úrovni, které by zajistilo, aby byly zájmy automobilového průmyslu v této dohodě o volném obchodu zohledněny.

 
  
MPphoto
 

  Gianluca Susta , autor.(IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, na světovém jevišti se zpoza kulis objevili noví herci, z nichž někteří byli ještě před nedávnem pokládáni za rozvojové země.

Tím se musí změnit náš přístup, kulturní i jiný, k volnému obchodu a ke konkrétním projevům vztahů mezi Evropskou unií a jejími hlavními konkurenty. Tento vztah nyní zprostředkovávají jisté magické pojmy, které se ještě nedostaly do slovníku Evropské komise. Těmito pojmy jsou reciprocita, evropské zájmy, boj proti dumpingu a boj proti celním překážkám.

Toto je tedy pozadí dohody o volném obchodu s Koreou, která mimochodem zmátla dva komisaře – komisaře pro vnitřní trh a komisaře pro zaměstnanost – i některé vlády.

Jaké jsou skutečné výhody této dvoustranné dohody, když 50 % obchodu mezi Evropskou unií a Koreou představuje automobilové odvětví, přičemž disproporce mezi 700 000 korejskými vozy dováženými k nám oproti 27 000 evropských vozů dovážených do Koreje je tak nápadná? Jaký je smysl poskytování nepřímé pomoci ve výši přibližně 1 600 EUR na každé korejské auto prodané v Evropě, když je pro některé evropské vlády obtížné poskytovat pobídky pro nákup a prodej aut za účelem stimulace spotřeby? Jak také můžeme opomenout vážné pochyby ohledně textilního a elektronického průmyslu?

Nespokojíme se s tím, pane komisaři, že slyšíme po bůhvíkolikáté, jak uvedla před vámi paní Ashtonová, že existují výhody pro náš chemický, farmaceutický nebo zemědělsko-potravinářský průmysl, protože ty jsou nepatrné ve srovnání s důsledky pro textilní, elektronický a především automobilový průmysl a finanční služby. Je možné, že si Evropa i za současné krize opět vybírá pro svůj rozvoj finanční alternativu?

Všichni jsme s nadějí přivítali zrod nové Evropy v Lisabonu. Ale Evropa na sebe nemůže nevzít odpovědnost za evropské zájmy ve světě, obzvláště dnes. Spojené státy potí krev, aby ubránily Boeing proti Airbusu, a argentinská vláda hrozí vyvlastněním Telecomu.

Dohoda s Koreou vlastně legitimizuje princip financování pass-through s Čínou, který byl dosud nelegální. Toto je scénář, kterým jsou naše hlavní odvětví nucena se řídit. A za nimi stojí statisíce pracovníků, statisíce rodin, které se dívají, jak jim budoucnost letí komínem, a nikoli proto, že produkují nekvalitní služby nebo zboží, ale proto, že je možné, aby zájmy špatně definované převážily nad zájmy evidentními a objektivními.

Věříme ve vaši ohleduplnost, pane komisaři, v naději, že se vyvarujete příliš ukvapených ratifikací, které by šly ruku v ruce s nepřijatelnými rozhodnutími o provizorním uplatňování obchodního aspektu dohody, než bude ratifikována, nebo aspoň s rozhodnutími, která budou nepřijatelná, dokud nebude jasně definováno nařízení o dvoustranné ochranné doložce. Přijetí této doložky podléhá řádnému legislativnímu postupu, který by měl být považován za první krok ke každému posouzení vhodnosti ...

(Předsedající řečníka přerušila)

 
  
MPphoto
 

  Michael Theurer, autor. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Lisabonská smlouva otvírá novou kapitolu ve spolupráci mezi Komisí, Radou a Parlamentem. Právo na spolurozhodování v Evropském parlamentu, který byl zvolen přímo občany Evropy, nám dává šanci navrátit do rozhodování o obchodní politice demokracii. A to je správné, protože to bude mít důsledky pro zaměstnance a spotřebitele v členských státech.

Volný a spravedlivý obchod je základem evropské prosperity. Musíme se tedy tvrdě postavit proti veškerým protekcionistickým tendencím. Dohody o volném obchodu, jako je tato s Koreou, mohou významně přispět ke stimulaci světového obchodu, růstu a zaměstnanosti. Avšak je v povaze dohod tohoto druhu, že v závislosti na své konkrétní struktuře přinášejí některým průmyslovým odvětvím více užitku než jiným. Zde v Parlamentu je naším úkolem pečlivě zvážit dopad na různá odvětví a resorty v EU. Abychom tak mohli činit, potřebujeme příslušné údaje a posouzení dopadů a je úkolem Komise, aby je poskytla. Avšak navzdory řadě žádostí z výboru a v plenárním shromáždění jsme dosud neobdrželi údaje, které by byly podle našeho názoru uspokojivé. To je důvodem, proč se skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu spojila s jinými skupinami, aby mohla položit tuto otázku.

Podle informací, které jsme dosud obdrželi, nabízí dohoda v evropském hospodářství příležitosti pro služby, strojírenství, výstavbu průmyslových zařízení, chemický a zemědělský průmysl. Avšak existují obavy, že dohoda bude mít negativní dopad na automobilový průmysl a textilní odvětví a elektronický průmysl.

Dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou je jediná dohoda s rozvinutou zemí, která neobsahuje zákaz celního znevýhodnění. To by mohlo vést k jednostranným cenovým výhodám pro průmysl Jižní Koreje. Jak nás Komise při několika příležitostech ujišťovala, ustanovení o navrácení cla obsahují ochrannou doložku, která na základě určitých kritérií připouští zřeknutí se nároku. Avšak to potřebujeme v zájmu zúčastněných společností nutně vyjasnit. Systém musí být použitelný v praxi. Nesmí dojít k tomu, aby ochranné doložky byly bezcenné proto, že podniky nemohou poskytnout nezbytný důkaz. Protože se zdá, že dohoda obsahuje jednostranná nařízení a protože vytváří precedens pro budoucí dohody, například s Indií nebo se Sdružením národů jihovýchodní Asie, domníváme se, že důležitá je v prvé řadě konkrétní formulace ochranných doložek, postupu řešení sporů i dalších nařízení, která se k uplatňování dohody vztahují.

Apelujeme tedy na Komisi, aby dohodu o volném obchodu předložila Parlamentu ke schválení spolu s ustanoveními ohledně jejího uplatňování. A rozhodnutí chceme rychle. Z tohoto důvodu nesmí prozatímní verze dohody vstoupit v platnost. Z diskusí s různými podniky vím, jak velký dopad bude její realizace mít. Proto má otázka Komisi zní takto: Povede vývoj Evropského útvaru pro vnější činnost k tomu, aby hrála v obchodní politice významnější roli? Podle našeho názoru by v dohodě mělo být zahrnuto alespoň toto.

 
  
MPphoto
 

  Robert Sturdy, autor. – Paní předsedající, v dobách hospodářského poklesu je otevření trhů a odstranění překážek pro obnovu našeho průmyslu, vytvoření pracovních míst a podporu rozvoje jedinou cestou. Děkuji vám, pane komisaři, za vaše stanoviska k předchozí rozpravě.

Evropští vývozci spotřebního zboží, elektroniky, léčiv, chemikálií a lékařských zařízení představují pouze část odvětví, která budou z odstranění necelních překážek nesmírně těžit. Zjednodušení certifikačních postupů, transparentnost a předvídatelnost cen, z toho všeho bude mít užitek spotřebitel. Korejský spotřební trh naopak chce mít přístup ke speciálním evropským zemědělským produktům, jako jsou například víno, lihoviny, maso, sýry, vše s chráněným zeměpisným označením.

Avšak nebylo by správné tuto dohodu o volném obchodu – a na toto téma už mluvilo mnoho lidí – přijmout za nominální hodnotu. Jsou tu oblasti, které musí Komise dále objasňovat. Jak už jsem zmínil, mnohé z nás znepokojuje začlenění doložky o navrácení cla.

Jakákoli dohoda o volném obchodu musí být založena na zásadě reciprocity či oboustranného užitku, ale potenciální zátěž evropských výrobců automobilů zůstává nejasná a naplňuje nás obavami. Komise nás ujistila, že Korea aktivně liberalizuje svůj dovozní režim. Výše cel, která Korea může uhradit v rámci systému navrácení cla, se postupně snižuje. Vyjednavači jsou přesvědčeni, že hospodářský význam systému navrácení cla se tedy časem sníží. Jaký důkaz má Komise, aby tento argument podpořila? Pokud Komise zjistí, že se často nebo neustále uchyluje k využívání tohoto ochranného mechanismu, bude uvažovat o revizi jednání, aby se tak prodloužilo přechodné období?

Pane komisaři, těším se na nadcházející úzkou spolupráci s vámi na této nové dohodě.

 
  
MPphoto
 

  Karel De Gucht, člen Komise. – Paní předsedající, rád bych váženým poslancům poděkoval za jejich otázky k ústnímu zodpovězení, které potvrzují zájem Evropského parlamentu o dohodu o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou.

Protože tato dohoda bude první významnou obchodní dohodou, u níž bude Evropský parlament požádán, aby s ní v souladu s Lisabonskou smlouvou vyjádřil svůj formální souhlas, velmi vítám tuto příležitost odpovědět na mnoho aspektů této dohody o volném obchodu, které byly zmíněny v otázkách k ústnímu zodpovězení. Možná nebudu schopen dát podrobnou odpověď na všechny aspekty této otázky, ale rád se k nim vyjádřím u případné navazující otázky.

Dohoda mezi EU a Jižní Koreou není jen první dohodou o volném obchodu, kterou sjednává Evropská unie s asijskou zemí, je to také nejambicióznější a nejkomplexnější dohoda o volném obchodu, která kdy byla Evropskou unií sjednána. Po více než dvou letech jednání byla dohoda o volném obchodu 15. října minulého roku parafována.

Během procesu vyjednávání byla Komise v úzkém kontaktu s Parlamentem. V tomto ohledu Komise vítá usnesení o Koreji odhlasované Parlamentem v prosinci roku 2007. Mnohé z otázek zmíněných v tomto usnesení řeší i dohoda o volném obchodu.

Celý proces byl provázen neustálým dialogem s občanskou společností a komplexním hodnocením dopadu na udržitelnost obchodu. V současné době se dohoda o volném obchodu překládá. Komise předpokládá, že koncem března předloží Radě rozhodnutí pro zmocnění k podpisu dohody o volném obchodu i k uzavření této dohody. Cílem je podepsat dohodu v dubnu.

V současné době Komise dokončuje analýzu toho, zda dohoda spadá i do kompetence členských států. V tomto případě by dohoda o volném obchodu vyžadovala ratifikaci ze strany všech členských států před tím, než formálně vstoupí v platnost. Protože tento proces může nějakou dobu trvat, možná bude nutné, aby Komise navrhla, aby dohoda byla uplatňována prozatímně, než vstoupí v platnost. O prozatímním uplatňování rozhoduje Rada na návrh Komise.

Komise bere ohled na přání Parlamentu, který může vyjádřit svá stanoviska k dohodě o volném obchodu, dříve než bude prozatímně uplatňována. Komise, společně s Radou a Parlamentem, bude i nadále hledat nejlepší způsob, jak zajistit, aby se tak stalo bez zbytečných prodlev. Je velmi důležité, abychom dohodu začali uplatňovat, jak nejdříve to bude možné.

Co se týče nařízení o ochranných mechanismech, hodlá Komise v nejbližší době předložit svůj návrh tohoto nařízení Radě a Evropskému parlamentu a doufá, že bude možné tento právní předpis schválit rychle, aby se začalo uplatňovat pokud možno současně s uplatňováním dohody o volném obchodu.

Ekonomický přínos dohody o volném obchodu je zejména ve prospěch EU. Dohoda uleví evropským vývozcům průmyslového a zemědělského zboží od korejských tarifů, čímž jim ročně ušetří 1,6 miliardy EUR na clech, z toho polovinu hned ode dne vstupu dohody v platnost. Samozřejmě potenciální zisk z těchto daňových úspor bude ještě vyšší, neboť se očekává, že obchod mezi EU a Koreou se časem rozšíří.

Podle jedné studie se na základě dohody o volném obchodu bude dále obchodovat se zbožím a službami a jeho hodnota pro EU bude představovat významných 19,1 miliard ve srovnání s 12,8 miliardami pro Koreu. Stávající studie neidentifikovaly žádná odvětví, která by byla dohodou o volném obchodu negativně ovlivněna, ale v případě závažné újmy či hrozby újmy by Komise neváhala aktivovat ochranné mechanismy začleněné do dohody. Dovolte, bych vás upozornil, že v případě této nutnosti máme možnost uplatnit podpůrná opatření v rámci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

S ohledem na práva duševního vlastnictví obsahuje dohoda o volném obchodu ambiciózní závazky, které daleko přesahují pravidla WTO. Kromě toho Komise dbala na to, aby žádný prvek dohody o volném obchodu nebyl v rozporu s acquis communautaire EU.

Pod vlivem protokolu o kulturní spolupráci by dohoda o volném obchodu vytvořila rámec pro zapojení se do dialogu o spolupráci a pro usnadnění výměn v rámci kulturních aktivit. Je to především projev závazku EU aktivně prosazovat Úmluvu UNESCO z roku 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.

Jednání s Koreou ohledně pravidel označování původu vyústila v řadu změn, které harmonizují s trvajícím procesem reformy těchto pravidel. Tyto změny vedou ke zjednodušení, čímž se uplatňuje zvláštní požadavek Evropského parlamentu. Současně byla zachována přísná pravidla pro všechna citlivá odvětví.

Zvláštní pozornost věnovala Komise vytvoření nové možnosti přístupu na trh v Koreji pro evropské ovoce a zeleninu. Za účelem přesvědčení Koreje, aby otevřela svůj trh, byly odstraněny vstupní ceny Evropské unie, s výjimkou tří nejcitlivějších produktů: rajčat, pomerančů a korejských citrusů.

Dohoda o volném obchodu samozřejmě také otevírá evropský trh korejským výrobkům. Na ochranu našeho průmyslu proti nárůstu dovozu, který by způsoboval újmu nebo hrozil újmou, obsahuje dohoda o volném obchodu účinný ochranný mechanismus.

Tuto ochrannou doložku lze uplatnit od okamžiku, kdy dohoda o volném obchodu vstoupí v platnost. Komise bude sledovat evropský trh a korejský dovoz, aby posoudila nutnost uplatnit ochrannou doložku, a je i nadále odhodlána ji použít, budou-li splněny podmínky.

Totéž platí o zvláštní doložce o navrácení cla, kterou lze uplatnit na základě veřejně dostupné obchodní statistiky o korejském dovozu a vývozu.

Jsem si vědom obav, které vyjádřil zejména automobilový průmysl EU ohledně ustanovení smlouvy o volném obchodu týkajících se navrácení cla, ale musím zdůraznit, že navrácení cla v současnosti umožňují i využívají vývozci z Koreje i z EU. Takže ponecháním této doložky ve smlouvě nevznikne žádná nová výhoda. Současný hospodářský dopad na navrácení cla je velmi malý, asi jedna osmina hodnoty korejských daňových úlev.

V případě automobilů dostupné studie uvádějí, že cizí obsah v korejských vozech činí v průměru 10 až 15 %. Kdyby mělo dojít k významnému nárůstu čerpání zdrojů ze zahraničí, zvláštní doložka o navrácení cla by zajišťovala účinný nápravný prostředek.

Nelze vyloučit, že realizace smlouvy o volném obchodu vyvolá u různých stran různá stanoviska a interpretace. Pro řešení těchto situací obsahuje dohoda o volném obchodu účinný a rychlý mechanismus pro urovnávání sporů. Komise bude bedlivě sledovat plnění závazků ze strany Koreje a v oprávněných případech nebude váhat použít proceduru pro urovnávání sporů.

Dohoda o volném obchodu by také byla průlomová v oblasti propagace ochrany životního prostředí a dodržování pracovních práv, tím, že obsahuje komplexní závazky pro celou škálu sociálních a ekologických norem. Rozsah těchto závazků je širší než rozsah závazků jakékoli srovnatelné dohody. Aby bylo zaručeno dodržování těchto závazků, stanoví dohoda o volném obchodu silný rámec pro sledování jejich realizace, což se týká občanské společnosti, podniků, odborů a nevládních organizací.

Nakonec bych vás rád informoval, že Korea a EU projednávají možné úpravy harmonogramu odstraňování cel. Tyto úpravy by mezi jiným znamenaly, že výrobky s tříletou a pětiletou klasifikací by podléhaly čtyřletému a šestiletému snížení cel, tak aby poplatky byly eliminovány o rok později, než bylo původně plánováno.

I když to znamená jen skromnou oběť z hlediska našich útočných zájmů, domnívali jsme se, že taková úprava by byla s ohledem na citlivost určitých odvětví vhodná. Korea dala najevo, že je připravena souhlasit s těmito změnami, pokud budou citlivá odvětví obou stran stejně respektována.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Ivo Belet, jménem skupiny PPE.(NL) Pane komisaři, nejprve bych Vám chtěl ve Vaší nové roli popřát mnoho úspěchů. Nacházíme se v ekonomicky obtížné době, ale víme, že Vy se jí nebojíte.

Co se týče dohody o volném obchodu s Jižní Koreou, jak říkáte, jsou v této dohodě bezpochyby pro Evropu mnohá pozitiva, ale pro náš automobilový průmysl to je, a zůstane, katastrofální dohoda. Pan Caspary se také tak vyjádřil. Jen se podívejte na údaje, pane komisaři. Na každé auto, které z Evropy vyvezeme do Jižní Koreje, připadá 15, které putují opačným směrem. V současné době máme poměr 15:1, který je především výsledkem necelních překážek v obchodu v Jižní Koreji.

Není také náhodou, že takový výrobce aut jako General Motors se rozhodl změnit svoje rozhodnutí vyrábět nová malá SUV vozidla v Evropě, konkrétně v továrně v Antverpách, a místo toho přesunout celý projekt do Jižní Koreje. Nadcházející dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou je přímou příčinou tohoto rozhodnutí. Nemyslím si, pane komisaři, že to můžeme přijmout a jednoduše smést pod stůl s tím, že mnoho jiných odvětví v Evropě bude mít z dohody prospěch.

Věřím, že stále máme spoustu času přizpůsobit tuto situaci našemu automobilovému průmyslu, a zcela správně jste poukazoval na ochrannou doložku. Uznávám, že taková ochranná opatření existují, ale žádáme, aby v první řadě bylo provedeno zásadní přezkoumání dopadu této dohody na automobilový průmysl. Čísla a trendy jsou příliš znepokojivé. V každém případě je skutečnost taková – a to víte sám lépe než já – že americká vláda v současnosti vyjednává s Jihokorejci o úpravách podobné dohody, kterou spolu uzavřeli.

Nezapomínejte, pane De Guchte, že automobilový průmysl je stále nejdůležitějším průmyslovým odvětvím v Evropě. Bavíme se tady o velkém množství pracovních míst, která jsou momentálně pod silným tlakem. Podle mého názoru nesmíme dovolit ohrožení dalších pracovních míst, a proto Vás naléhavě žádáme, abyste se zasadil o další záruky v této dohodě.

 
  
MPphoto
 

  David Martin, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, věřím, že tato dohoda o volném obchodu s Koreou je důležitá ze tří důvodů. Za prvé, jak jste naznačil, jedná se o oboustranně výhodnou dohodu pro Koreu i pro hospodářství Evropské unie. Je dobrá pro spotřebitele, je dobrá pro zaměstnanost, a jak jste správně řekl, má potenciál zvýšit naši obchodní výměnu s Koreou o dalších 19 miliard.

Zadruhé však, vzhledem k diskusi, která právě proběhla, v souvislosti se současnou globální finanční krizí, je velmi pozitivním příkladem. Jestliže se dvě velké ekonomiky, jako je Evropská unie a Korea, mohou dohodnout na dohodě o volném obchodu, dává to impuls dalším partnerům. Například Japonsko projevuje mnohem větší zájem o ekonomické vztahy s Evropskou unií, než tomu bylo jen před několika lety, a částečné je to díky dohodě s Koreou.

Na druhou stranu Korejci najednou zjišťují, že se USA vrací, klepou u nich na dveře a chtějí znovu rozhýbat korejsko-americkou dohodu.

Třetím důvodem – který je trochu úzce zaměřený, ale doufám, že kolegové v Parlamentu to vezmou v úvahu – je fakt, že je to důležité pro Parlament, protože mnoho z požadavků, které jsme vznesli v mojí zprávě, Komise splnila. Čas mi nedovoluje je všechny vyjmenovat, ale chci vám uvést alespoň tři nebo čtyři příklady.

Za prvé jsme ve zprávě uvedli, že potřebujeme lepší přístup na korejský zemědělský trh. Během prvních sedmi let platnosti dohody budou korejská zemědělská cla snížena o 75 %; chtěli jsme chránit naše zeměpisná označení, výsledkem této dohody je, že naše whisky, naše šampaňské, naše vína, naše šunky a další produkty budou v Koreji chráněny. A jak naznačil jeden kolega, výsledky nejsou zanedbatelné. Na korejském trhu se už teď prodává skotská whisky v hodnotě 137 milionů liber, takže díky této dohodě by mohlo dojít k významnému nárůstu.

Požadovali jsme, aby se řešily necelní překážky pro obchod, což bude obzvláště výhodné pro automobilový průmysl. Chtěli jsme zlepšení obchodu v oblasti ekologického zboží. V rámci této dohody bude mít obchod s ekologickým zbožím a službami během tří let prakticky bezcelní přístup na korejský trh a jejich ekologické zboží a služby zase bezcelní přístup na náš trh.

Jako Parlament jsme požádali o zlepšení sociálních a ekologických norem. Korea od zahájení jednání podepsala čtyři úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) a jako výsledek této dohody bude ustaveno jejich fórum pro obchod a udržitelný rozvoj, které umožní občanským partnerům v Koreji zajistit, že větší otevírání trhu bude provázeno zlepšením pracovních a ekologických norem.

Parlament vznesl všechny tyto požadavky. Když jsme jich dosáhli, bylo by od nás absurdní a zvrácené obrátit se k nim zády.

Je tato dohoda ideální? No, samozřejmě že není. Jsou v ní obsažené části, které bych si tam nepřál, samozřejmě, že ano, ale vyjednávání znamená, že musíte přijímat i dávat, ale při bližší úvaze, je to pro Evropu dobrá dohoda? Ano. Je to dobrá dohoda pro Koreu? Ano. Je to případně dobrá dohoda pro světovou ekonomiku? Ano. Takže bychom neměli otálet a rovnou ji podepsat.

 
  
MPphoto
 

  Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE. (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, toto je klasické téma, u něhož dávají evropské instituce v zástavu svoji reputaci u průmyslníků, zaměstnanců a evropských spotřebitelů.

Dohoda o volném obchodu je vždy dobrou zprávou, základním kamenem stability a prosperity naší planety, o to víc, že představuje první úspěšnou bilaterální obchodní politiku po letech zklamání. Avšak možná právě z tohoto důvodu se tato dohoda uzavírala ve spěchu. Vypadá to skoro tak, jako by Komise byla v pokušení uzavřít dohodu za každou cenu.

Ačkoliv vracení cla je přijatelné pro Světovou obchodní organizaci (WTO) a již se praktikuje, podle nás v Alianci liberálů a demokratů pro Evropu se fakticky jedná o podporu vývozu, a uvolnění pravidla původu je krokem zpátky v oblasti transparentnosti. Tyto dvě zásady budou brzy představovat precedens pro naše další obchodní partnery. Víme, že Komise vyjednávala tvrdě, ale podle korejského přísloví: „i nejlepší dělají chyby“.

Často slýcháme, že Komise ztrácí schopnost chránit legitimní zájmy výrobců, zaměstnanců a spotřebitelů a jistě došlo k nějaké chybě při komunikaci s oběma stranami průmyslu ve vyjednávání, které bylo někdy kritizováno pro nedostatek transparentnosti.

Každý občan Evropy očekává od nás všech, Komise a Parlamentu, že budeme projevovat politickou citlivost. Evropský průmysl má problémy a dotace některých členských států automobilovému průmyslu, s nimiž mimochodem zásadně nesouhlasím, jsou zbytečné. Na druhou stranu touto dohodou riskujeme zavedení podpory korejského vývozu.

Všichni víme, že tyto dohody jsou složité a že existuje mnoho výhod, které je třeba uvítat: ukončení korejských cel, uznání evropské certifikace, nové možnosti pro evropské služby, ochrana zeměpisného označení. Částečně z tohoto důvodu nemám zájem jít stejnou cestou jako Spojené státy, kde dohoda s Koreou čeká již roky na ratifikaci a kde někteří dokonce chtějí znovu otevřít jednání týkající se automobilového průmyslu.

Toto je požadavek Komise: text dohody musí být součástí celkového balíku skládajícího se ze třech dokumentů, jinými slovy, dohody o volném obchodu tak, jak bude předložena k ratifikaci, prováděcích opatření, zejména s ohledem na vracení cla, a směrnice týkající se ochranné doložky. Pokud je to možné, chtěl bych také přidat možnost přístupu k fondu pro přizpůsobení se globalizaci v oblastech, které mohou být ovlivněny touto dohodou.

Pane komisaři, přejeme si vidět všechny dokumenty pohromadě a vezmeme v úvahu, především v rámci řádného legislativního postupu stanoveného Lisabonskou smlouvou, že bychom měli vyloučit jakékoliv předběžné dohody, proti kterým bychom byli, protože chceme spolupracovat.

 
  
MPphoto
 

  Yannick Jadot, jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Pane předsedající, jak jste řekl, tato dohoda je inovativní. Vstupuje na novou půdu, ale ne nutně tak, jak o ní mluvíme. Snad poprvé ve skutečnosti vidíme na výsledku jednání, že existují poražení, což lze přijmout, ale v kontextu obchodních jednání se třetími stranami. Rozhodnutí, kdo v Evropě by měl být poraženým v otevřeném obchodním vztahu, nebylo učiněno ani v rámci Lisabonské strategie, ani v rámci průmyslové politiky.

Za druhé, tato dohoda také vstupuje na novou půdu, protože při obchodních vyjednáváních jsou to obvykle zemědělská odvětví, která odporují a průmyslová odvětví, která jsou spokojena. V tomto případě vidíme, že opak je pravdou. Poprvé jsou to hlavní průmyslová odvětví, která si stěžují na rozhodnutí učiněná Evropou.

Za třetí, tato dohoda také vstupuje na novou půdu, protože poukazujete na snížení cel ve výši 1,6 miliard eur, což nám poskytne výhody na korejském trhu. Avšak co tato čísla znamenají? Jsem zvoleným zástupcem západofrancouzského regionu, konkrétně Bretaně. Pokud jste navštívil Bretaň, pane De Guchte, budete vědět, že v těchto dnech jsou obrovským problémem zelené řasy a znečištění podzemních vod související s intenzifikací chovu prasat.

Nyní je nám řečeno, že bychom si měli díky prasatům trochu vydělat na obchodování s Jižní Koreou. V regionu, který zastupuji, je skutečnost taková, že intenzifikace chovu prasat vede ke ztrátě pracovních míst, ztrátě přidané hodnoty, ztrátám v cestovního ruchu, a následně jsme v mém regionu v této dohodě poraženými. Možná, že ve vašich celkových výpočtech je dohoda pro lidi přínosná, ale v regionech, jako je ten můj, na ní lidé prodělávají.

Tato dohoda také vstupuje na novou půdu tím, že poprvé bude vyžadováno poškození životního prostředí. Neustále se nám říká, že Evropa je nezpochybnitelným a nesporným vůdcem v boji proti globální změně klimatu. Realita je taková, že se snižujeme k vyjednávání s Jižní Koreou o výjimkách emisí CO2 u aut, neboť automobilová lobby v Evropě je velmi silná, pokud jde o odsunutí termínů pro zavedení limitů emisí CO2, a protože nyní musí získat výjimky v zahraničí.

Proto je jasně vidět, že s ohledem na průmyslové strategie, strategie pro naše podniky a volby ekonomiky, to bude spíše příklad toho, že Evropa tuto dohodu utrpí, než že jí bude sama formovat. Mluvil jste o Lisabonské strategii, zelené ekonomice a inovaci. Nevidím však, jakým způsobem budou tyto myšlenky v dohodě podporovány.

Konečně, Váš přístup k diskusi o těchto problémech je často velmi vyrovnaný, ale jakmile začnou lidé mluvit o daních, tak najednou ... V otázce uhlíkové hraniční daně, zmíněné během Vašeho slyšení, a nyní u Tobinovy daně se s Vámi vsadím, pane De Guchte, že ještě před koncem Vašeho mandátu bude muset Komise hlasitě promluvit na téma Tobinovy daně, protože je nyní základním nástrojem pro regulaci finančních trhů.

 
  
MPphoto
 

  James Nicholson, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, ze všeho nejdříve bych rád využil této možnosti, abych Vás uvítal, pane komisaři, ve Vaší nové pozici a popřál Vám velmi úspěšné funkční období. Rád bych využil této možnosti, abych řekl, jak je dobré, že zde dnes večer máme tuto debatu a vynášíme některá témata na světlo.

Pravdou je, že jednání byla zdlouhavá, a já určitě vítám prohlášení pana komisaře, že doufá v brzké dokončení jednání.

Jak Evropa tak Korea získají podpisem dohody obrovské výhody. Vím, že existují obavy, a já jsem těmto obavám naslouchal. Slyšeli jsme je tady dnes večer ohledně automobilového průmyslu. Ale víte, myslím, že když budeme závislí na automobilovém průmyslu – a budeme jej zcela chránit – potom si myslím, že si vybíráme špatné odvětví, a co se mne týká, General Motors by určitě nebyl tím nejdůležitějším v mojí oblasti.

Sdílím tyto obavy, sdílím některé vážné obavy mnoha lidí a rozumím jim. Věřím ale, že příležitosti převažují nad obavami, a myslím, že pokud bychom měli být vždy zdrženliví, ničeho bychom nedosáhli.

Proto se musíme dívat na příležitosti, a nikoliv na negativa, a využívat je. Nesmíme zapomínat, že tato dohoda má také politický obsah, protože na sever od Jižní Koreje se nachází velmi agresívní nepřítel, a myslím, že také dáváme najevo, na čí straně jsme.

Takže musíme udělat vše, co můžeme, abychom prolomili bariéry, které existují v tomto regionu. Dohoda ukáže naši podporu pokroku.

Měl jsem možnost tam jet a vím, že tamní lidé mají jasnou tendenci jít vpřed a být pokrokoví. Když navštívíte oblast jako Kaesong, je tam jasně viditelná vzájemná podpora mezi severem a jihem. Věřím, že tohle je pro nás obrovská příležitost posunout se vpřed.

Mohu se jen zeptat Komise: za prvé, jak by se vyjádřila k zajištění mechanismu urovnávání sporů a k tomu, jak bude fungovat v praxi? Konkrétně to znamená, jak rychle budeme moci využít tohoto mechanismu v případě vážného narušení trhu?

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, pranýřovali jsme katastrofální důsledek liberalizace globální ekonomiky pro řadu odvětví hospodářské činnosti, zejména v některých členských státech a regionech, které jsou nejvíce závislé na těchto odvětvích. Mluvíme o zničení výrobní činnosti a zaměstnanosti, vážném dopadu na schopnost vytvářet a rozdělovat bohatství, rostoucí závislosti na zahraničních trzích, chronické a rostoucí nerovnováze v obchodě; zkrátka o ekonomickém a společenském úpadku.

Hovoříme také o útocích na práva zaměstnanců, sociálním dumpingu, zruinování milionů malých výrobců a mnoha malých a středně velkých podniků. To jsou důsledky postupné liberalizace mezinárodního obchodu, které její zastánci nemohou ignorovat. Vzpomenu zde oděvní a textilní průmysl, které s touto dohodou obzvlášť souvisí, a studii generálního ředitelství pro zaměstnanost a Eurofondu, která představuje scénáře pro pokles pracovních míst ve Společenství o 20 až 25 % do roku 2020 a zároveň uznává scénář, podle kterého by 50 % pracovních míst v tomto sektoru zmizelo. Také však vzpomenu odvětví jako elektronika a výroba dílů v automobilovém průmyslu, které zde již byly zmíněny. Tyto stížnosti vyvolávají otázky, které zůstávají nezodpovězeny.

Jaká opatření budou přijata k ochraně těchto odvětví, bude to více než jen zmírňování dopadů likvidace pracovních míst? Jaké obranné mechanismy a záruky existují proti agresivnímu vývozu? Kdy a jak budeme mít způsob, jak účinně řešit přesun podniků? Podle návrhu této skupiny bude rozpočet pro rok 2010 obsahovat nové rozpočtové položky pro činnost v textilním a obuvnickém průmyslu a vytvoření programu Společenství v těchto odvětvích. Jaké jsou klíčové prvky tohoto programu?

Pane komisaři, spravedlivé hospodářské vztahy by měly být stanoveny s maximální naléhavostí. Musí být ve službách občanů a jejich zemí, nikoli některých ekonomických skupin a těch, kteří financují Evropskou unii. Obrana práva každé země vyrábět udržitelným způsobem je nezbytná pro budoucnost, ve jménu nové hospodářské, společenské, energeticky orientované a ekologické racionálnosti, kterou nejenže neoliberální model neposkytuje, ale dokonce ji znemožňuje.

 
  
MPphoto
 

  Anna Rosbach, jménem skupiny EFD.(DA) Pane předsedající, nemám stejný pohled na věc jako předešlý řečník. Já dohodu o volném obchodu s Jižní Koreou vítám. Podle mě je jednoznačně v zájmu EU podporovat co nejbližší vztah mezi Evropou a demokratickými státy Asie, včetně Jižní Koreje.

Po dlouhou dobu existovala nerovnováha v obchodu mezi Evropou a Jižní Koreou kvůli protekcionismu, mezi Evropou s volným obchodem a Jižní Koreou se svým protekcionismem. Před několika desítkami let byla Jižní Korea zemědělskou společností, ale rychle se rozvinula ve společnost industriální, kde 81 % populace dnes žije v městských oblastech. Země je dnes jedenáctou největší ekonomikou na světě a čtvrtým největším obchodním partnerem EU.

Jižní Korea je významným spojencem ve strategicky důležité oblasti. Prognózy naznačují, že během následujících deseti let bude mít ještě dominantnější postavení v oblasti vyspělých technologií.

Jižní Korea musí soutěžit s ekonomickým a vojenským obrem severně od svých hranic, Čínou, která je zároveň jejím hlavním obchodním partnerem. V konkurenčním vztahu má Čína téměř nevyčerpatelné zdroje v podobě levné pracovní síly. V důsledku toho je také Čína hlavním obchodním konkurentem Jižní Koreje. Uložením požadavků Jižní Koreji na kvalitu může EU přispět, aby bylo její zboží vhodnější pro vývoz do USA a Evropy – mnohem lepší zboží než z Číny a myslím, že všichni máme zájem na tom, aby se to stalo.

Tato dohoda o volném obchodu, jak již bylo uvedeno, odstraní cla ve výši 1,6 miliard eur za rok. Obecně vzato to může být velmi pozitivní, ale pro mě je otázkou, zda jihokorejský obchod a průmysl byly dostatečně liberalizovány a zda plán dohody o volném obchodu může být splněn s přihlédnutím ke skutečnosti, že Jižní Korea stále dává mimořádné dotace do některých odvětví jako farmaceutický a elektronický průmysl.

 
  
MPphoto
 

  Peter Šťastný (PPE). – Pane předsedající, během posledních měsíců prošla EU několika proměnami. Vystřídali se tři komisaři pro mezinárodní obchod, dva předsedové Rady EU a byla přijata Lisabonská smlouva.

Během té doby jsem polemizoval s nejvyššími představiteli o nutnosti doladit dohodu o volném obchodu mezi Jižní Koreou a EU tak, abychom zaangažovali hluboce znepokojená odvětví, obzvlášť automobilový průmysl v EU.

Nejsilnější argumenty byly především v oblasti celních ochranných opatření a necelních překážek. Když nový komisař v reakci na moji otázku během slyšení prohlásil, že otázka celních ochranných opatření si zaslouží bližší prozkoumání, byl jsem optimistický. Dokonce i USA odložily svoji dohodu o volném obchodu s Jižní Koreou z části kvůli podobným námitkám od automobilového průmyslu.

Toto je první zásadní dohoda o volném obchodu. Jedná se o šablonu. Musíme to udělat správně. Pro obě strany musí existovat rovné podmínky. Prosím, nechápejte mě špatně, jsem velkým zastáncem dohod o volném obchodu. Chápu jejich pozitivní dopad na HDP a zaměstnanost, ale měli bychom také rozumět tomu, že když je konkurenční výhoda jednostranná, budou se výhody zmenšovat a v nejhorším případě by mohla dokonce převážit negativa.

Zaměstnanci v EU si zaslouží něco lepšího. Možná bychom se měli obrátit na našeho transatlantického partnera a společně žádat drobné úpravy, které by alespoň částečně uspokojily tato obří průmyslová odvětví, a zasadit se o co nejrychlejší provedení nových dohod o volném obchodu. Vždy se najde někdo nespokojený, ale celkově musí být dohody o volném obchodu prospěšné občanům obou stran. Je mou povinností sledovat situaci a zajistit, aby moji voliči a občané EU dostali spravedlivou smlouvu.

 
  
MPphoto
 

  Kader Arif (S&D).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, o dohodě o volném obchodu mezi EU a Koreou jsme v plénu debatovali již v září. Už tehdy mnoho z nás vyjádřilo obavy z negativních důsledků této dohody, zejména s ohledem na automobilový průmysl. Nemysleli jsme si, že události nám dají za pravdu tak rychle.

Dne 21. ledna oznámil Opel uzavření své továrny v Antverpách a přesunutí výroby do Jižní Koreje. Máme snad věřit tomu, že toto rozhodnutí nemá nic společného s dohodou o volném obchodu, která byla právě sjednána? Dovolte mi, abych tam poukázal na spojitost. Během hospodářské krize, kdy jsou zaměstnanci těmi prvními, kdo platí za chyby finančníků, má Komise povinnost zabývat se, nyní více než kdy jindy, dopady smluv, které vyjedná, na zaměstnanost.

Již není možné odbývat jednoduchými odpověďmi zaměstnance, o nichž velmi dobře víme, že pro ně bude těžké najít jinou práci. Nemůžeme jim říci, že mezinárodní obchod je hra vítězů a poražených a bohužel oni jsou ti, kteří budou obětováni a že s tím nemůžeme nic dělat.

Dnes od Vás očekáváme odpovědi, pane komisaři. Za prvé, chceme vědět, zda vaše generální ředitelství posoudilo dopady této dohody na pracovní místa v Evropě, protože Vám musím říct, že číslo, které jste tak hamižně oznámil, tedy zisk 19 miliard eur, který by měli vydělat evropští vývozci, nás nepřesvědčí. Odkud se toto číslo vzalo? Na jaké studii je založeno? Ponecháme-li stranou očekávané pozitivní vlivy, byl také brán v úvahu negativní dopad?

Komise vypracovala nařízení o metodách pro provádění ochranných opatření v rámci této dohody. Tyto metody se týkají zejména snížení cla, výhody, která nikdy předtím nebyla poskytnuta, dokonce ani našim rozvojovým obchodním partnerům. Předložené návrhy stanovují složité postupy pro uplatňování a prosazování ochranných doložek.

Nicméně se cítím ujištěn, protože vůbec poprvé bude Parlament brzy se moci vyjádřit k tomuto textu v rámci postupu spolurozhodování. Avšak rád bych upozornil, že problém Evropy v oblasti zaměstnanosti nebude vyřešen prostřednictvím zmírňujících opatření přijímaných pro jednotlivé případy. To je důvod, proč spolu s naší skupinou požaduji, aby konečně byla vytvořena skutečná evropská průmyslová politika, která bude reprezentovat strategii pro budoucnost našeho průmyslu.

V souvislosti s ekonomickou krizí a zvyšující se globální konkurencí musí být tato průmyslová politika účinně koordinována se společnou obchodní politikou tak, aby naše dohody o volném obchodu nevedly ke snižování počtu pracovních míst v Evropě.

Druhá záležitost, u níž očekáváme vysvětlení, se týká protokolu o kulturní spolupráci, který je součástí dohody. Několik členských států reagovalo velmi tvrdě na vyjednávání zahájená s Koreou, jakožto zemí, jež neratifikovala Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.

Odsuzuji samotnou podstatu zahájení jednání na toto téma a jsem přesvědčen, že kulturní otázky by měly být řešeny odděleně od obchodních jednání, pod dohledem komisaře pro kulturu, aby se zabránilo tomu, že se z této otázky stane vyjednávací položka v rámci stejné oblasti jako běžné zboží nebo služby.

Na závěr, pane komisaři, víte, jak je pro poslance Evropského parlamentu důležité, aby byli plně informování o probíhajících jednáních a aby byli zapojeni ve všech fázích, včetně okamžiku, kdy je definován mandát k jednání. Ponecháme-li stranou naše rozdílné přístupy, rád bych upozornil, že lepší předběžná konzultace s Parlamentem by nám usnadnila pochopení sledované strategie.

Proto věřím, že mohu počítat s podporou Vaší i s podporou Komise, která nám pomůže v další práci, kde každý bude jednat v rozsahu svých povinností, ale vždy ve prospěch obchodní politiky, která má větší evropský rozměr, ale která je především spravedlivější.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Děkuji Vám, pane Arife, ale tlumočníci mají stále problémy držet s Vámi krok. Neustále mi naznačují, že s Vámi nestačí držet krok. Jedna věc je pronést dlouhou řeč, mnohem delší hež povolený časový limit, ale faktem je, že není tlumočena.

Proto jen Vy sám a francouzsky mluvící členové v Parlamentu rozumí tomu, co říkáte.

 
  
MPphoto
 

  Ramon Tremosa i Balcells (ALDE). – Pane předsedající, návrh dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Jižní Koreou považuje katalánský i evropský automobilový průmysl za nespravedlivý a nevyvážený.

Toto odvětví a také evropský textilní průmysl vyjádřily konkrétní obavy ohledně systému vracení cla nebo ochranné doložky. Evropská federace odborových svazů rovněž tuto dohodu o volném obchodu kritizovala. Jižní Korea doposud neratifikovala žádnou ze základních úmluv Mezinárodní organizace práce. Jižní Korea pokračuje v potlačování práv odborů.

Kromě toho jsme si vědomi, že ohledně této dohody o volném obchodu s Jižní Koreou panovala v otázce systému navracení cla jasná nejednota v kolegiu Evropské komise a také mezi útvary Evropské komise, zejména mezi generálním ředitelstvím pro daně a celní unii a generálním ředitelstvím pro obchod.

Podle generálního ředitelství pro daně a celní unii systém navracení cla narušuje ekonomiku a ve skutečnosti se jedná o podporu vývozu. To v Evropské unii povede k vytvoření jasné konkurenční výhody ve prospěch korejského průmyslu na úkor průmyslu evropského.

Korejská agentura pro podporu investic vyčíslila tuto výhodu na nejméně 1 300 eur na auto. Považuje tedy nová Komise tuto dohodu o volném obchodu za spravedlivou obchodní dohodu? Poskytne nová Komise Parlamentu úplné aktuální hodnocení dopadů a analýzy tohoto systému navracení cla?

 
  
MPphoto
 

  Paweł Zalewski (PPE).(PL) Pane předsedající, diskutujeme dnes o velmi důležité dohodě, která bude vzorem pro dohody s dalšími zeměmi na Dálném Východě, takže je potřeba pečlivé úvahy a analýzy. Nesmí se po nás požadovat, abychom jednali rychle. Podporuji volnou hospodářskou soutěž a myslím, že její vliv na stabilizaci politické situace a na hospodářský rozvoj je nesporný, ale musí se jednat o hospodářskou soutěž, která je vyvážená a je založena na hospodářské soutěži mezi technologiemi nebo výrobními náklady na výrobek, a nikoliv na nástrojích, jako je navracení cla, jak je to obsaženo v dohodě, což upřímně řečeno slouží zájmům jenom jedné ze stran.

Jsme v ekonomické krizi a musíme dnes být obzvláště citliví na situaci v Evropě – musíme převzít zvláštní odpovědnost za budoucnost evropského průmyslu. Nejedná se jen o automobilový průmysl, ale také o průmysl elektronický a textilní. Četná průmyslová odvětví, včetně mnohých v Polsku, si na tuto dohodu stěžují. Proto jsem přesvědčen, že bychom měli jednat následovně. Za prvé, musíme si být jisti účinky dohody, a proto bychom měli pracovat také s těmi odvětvími, jež dala na vědomí pochybnosti o dohodě, a nejen s těmi, která jsou přesvědčena, že z dohody budou profitovat. Od Komise očekávám vypracování komplexní analýzy následků vstupu této dohody v platnost. Za druhé, musíme velmi podrobně prozkoumat ochranná opatření a způsob, jak je vytvořit, aby dohoda byla skutečně výhodná pro obě strany, a ne pouze pro Jižní Koreu. Za třetí, nemůžeme tuto dohodu zavést předběžně, dokud si Parlament nebude jist, že je skutečně výhodná pro všechny země Evropské unie a nezakládá pro korejský průmysl jakoukoli neoprávněnou výhodu.

 
  
MPphoto
 

  Vital Moreira (S&D). . – (PT) Pane předsedající, rád bych komisaři pro obchod předložil dvě otázky ohledně významu této dohody pro obchodní politiku EU. Od roku 2006, kdy byla zahájena strategie Evropa ve světě zaměřená na posílení role mezinárodního obchodu v hospodářské strategii Evropské unie, se ve skutečnosti jedná o první a jedinou dohodu o volném obchodu, která byla vyjednána, ale dosud nebyla neratifikována, týkající se významného obchodního partnerství.

Jak Komise vidí vlastní roli a skromné výsledky, kterých dosáhla, v souvislosti s cíli vytyčenými strategií Evropa ve světě? Domnívá se pak Komise, že důvěryhodnost její vlastní obchodní politiky je s touto dohodou v sázce a že tato důvěryhodnost také závisí na ratifikaci a schválení dohody Parlamentem?

Za druhé, tato smlouva se týká pouze jedné země, je tedy dvoustrannou dohodou. Víme, že ambiciózní multilaterální obchodní dohody v rámci Světové obchodní organizace zůstávají na místě bez vyhlídky na úspěch v nejbližší budoucnosti. Abych to shrnul, znamená to, že tato dvoustranná dohoda je dokladem selhání snahy EU o bilaterální a regionální dohody, a že tak budeme od nynějška odsouzeni k bilateralismu?

 
  
MPphoto
 

  Pablo Zalba Bidegain (PPE). (ES) Pane předsedající, pane komisaři, pozice Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), co se týče obchodní politiky Evropské unie, je velmi jasná. Jsme velcí zastánci volného obchodu a je zcela jistě nesmírně důležité, aby Evropa pokračovala ve vyjednávání obchodních dohod s dalšími zeměmi, protože vytvářejí nové příležitosti pro evropské firmy, což znamená nová pracovní místa, která jsou velmi potřebná s ohledem na současnou závažnou hospodářskou krizi.

Velmi se mi líbila Vaše slova, pane komisaři, protože jsem také přesvědčen, že je velmi důležité, aby tyto dohody obsahovaly dostatečné záruky, aby se zabránilo podepsání doložek, které jsou pro evropský průmysl nevyvážené a nespravedlivé.

Dohoda s Jižní Koreou byla Komisí předložena jako první z nové generace ambicióznějších obchodních dohod pro Evropu, odtud tedy pramení její důležitost. Otázkou není, zda se jedná o malou zemi, ale zda nedojde k oslabení naší schopnosti pro vyjednávání budoucích dohod s mnohem většími zeměmi.

Nejsme tedy proti dohodě o volném obchodu s Jižní Koreou, avšak požadujeme, aby některé odstavce, které podle nás pro určitá evropská průmyslová odvětví vyvářejí nespravedlivé konkurenční nevýhody a dávají tak korejským výrobcům nespravedlivou výhodu, byly zkoumány s větší pečlivostí.

Pane komisaři, chci, abyste mi jasně vysvětlil, proč ochranná doložka pro navracení cla vstoupí v platnost až za pět let. Když jsem měl naposledy možnost s Vámi mluvit, jako důvod jste uvedl, že cla na vozidla budou také zrušena po pěti letech.

Dohoda stanoví, že zruší cla na vozidla nad pět tun po pěti letech. Nicméně pro vozidla, která váží méně než pět tun, což jsou všechna standardní vozidla, bude 10% clo odstraněno za tři roky. Co je důvodem pro tento rozdíl dvou let, pane komisaři?

Také bych rád získal bližší informace o případných změnách týkajících se tohoto aspektu, který jste zmínil. Proč bychom měli napravovat tyto problémy zpětně, když hlavním důvodem pro existenci ochranné doložky je předvídat možné negativní důsledky?

 
  
MPphoto
 

  Evelyn Regner (S&D).(DE) Pane předsedající, EU by měla uzavírat dohody o volném obchodu pouze se zeměmi, které plně respektují lidská práva. Přijetí a hlavně dodržování základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce mi přijde zásadní. Části smlouvy zabývající se odbory jsou dobré, ale nejdou dostatečně daleko. V Koreji se objevily případy, a to zejména v posledních měsících, kdy došlo k zásadnímu porušení práv odborů, jako je právo na kolektivní vyjednávání a právo na svobodu organizace. V průběhu vyjednávání poukázaly evropské odbory, a zejména odbory v kovodělném průmyslu, na tyto případy, obzvláště s ohledem na problémy očekávané v automobilovém průmyslu.

Několikrát byl zmíněn případ firmy Opel v Antverpách. Abych to zrekapitulovala, k přesunu nedošlo jen kvůli nadměrné výrobní kapacitě, jak opakovaně tvrdí vedení firmy, ale především s cílem přemístit výrobu do Jižní Koreje. Kdo z toho bude mít prospěch? Je možné, že se jedná o prvotní dopad dohody o volném obchodu?

Další odvětví s problémy, kterému se nedostalo tolik pozornosti, je lodní průmysl. Korea se ve svém desetiletém plánu, který je součástí vnitrostátního právního předpisu, vytkla cíl zajistit, aby více než 90 % firem, které jsou dodavateli korejského lodního průmyslu, mělo sídlo v Koreji. To ztěžuje situaci pro evropské konkurenty, a zejména pro zaměstnance v tomto průmyslu.

(Otázka na základě čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 

  Daniel Caspary (PPE).(DE) Pane předsedající, paní Regnerová, mnohokrát vám děkuji za tuto příležitost. Zmiňovali jste situaci s firmou Opel v Antverpách. Chtěl bych se vás zeptat, zda se mnou souhlasíte, že Opel je ve vážných finančních potížích po několik měsíců, že by mohl vyrábět mnohem více aut, než kolik jich v současné době opravdu dělá a že současná špatná ekonomická situace Opelu nemůže být způsobena dohodou o volném obchodu, která ještě nevstoupila v platnost.

 
  
MPphoto
 

  Evelyn Regner (S&D).(DE) Pane předsedající, samozřejmě je pravda, že existují vážné ekonomické problémy. To je naprostá pravda. Nicméně vedení společnosti, a zejména pan Reilly, porušilo dohodu delta. Podle podmínek této dohody dostala továrna Opelu v Antverpách ujištění, že vozidla typu SUV se tam budou vyrábět. Tato auta se nyní nevyrábí v Antverpách ale v Jižní Koreji. Já to vidím tak, že se jednoduše řečeno jedná o přesunutí stávající výroby Opelu z Antverp do Jižní Koreje.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Lange (S&D).(DE) Pane předsedající, pane De Guchte, mám pro vás tři otázky. První otázka se týká nutnosti zavedení spravedlivých podmínek hospodářské soutěže. Skutečnost, že práva zaměstnanců v Jižní Koreji jsou omezená, znamená, že se jedná o nespravedlivé podmínky hospodářské soutěže, k nimž patří otázka kolektivní akce. Odstavec 314 trestního zákoníku Jižní Koreje se vztahuje na trestný čin „narušení provozu“. Toho se používá k zabránění stávky a omezení práva odborů, například v případě Ssangyong. Také bych rád věděl, proč uzavíráme dohody o volném obchodu se zeměmi jako Jižní Korea a Kolumbie, které mají největší problémy s normami Mezinárodní organizace práce. Proto moje první otázka zní: Jak navrhujete využít dohody o volném obchodu k zajištění toho, aby v Jižní Koreji nebyly žádné nespravedlivé konkurenční podmínky vyplývající z omezení práv zaměstnanců?

Moje druhá otázka se týká problémů v automobilovém průmyslu, na které odkazovalo několik dalších řečníků. V tomto případě je velmi důležitá existence rozumných ochranných doložek. Všeobecné ochranné doložky nyní existují pro případ významného narušení trhu a pro systém navracení cla. Nejsem schopen to pochopit v plném rozsahu. Pane De Guchte, možná byste mi mohl ochranné doložky jednoduše vysvětlit. Já bych především chtěl vědět, kdo je může spustit a kdy.

Moje třetí otázka se týká nového smluvního základu pro naší spolupráci zavedeného Lisabonskou smlouvou. To zahrnuje schvalování ochranných doložek a provádění v rámci postupu spolurozhodování. Můžete zaručit, že dohoda o volném obchodu nebude uvedena v platnost, dokud Parlament neschválí tento postup, a teprve poté, co Parlament využil svého práva a přijal ochranné doložky?

 
  
MPphoto
 

  Kathleen Van Brempt (S&D).(NL) Pane komisaři, jsem si jista, že se mnou souhlasíte, že dohody o volném obchodu se neuzavírají z ideologických důvodů, ale proto, že jsme si dobře vědomi vlivu, společenského i ekonomického, který mají na společnost. Vy sám jste odkazoval na několik studií dopadů, ale nikdy jsem nečetla studii dopadů, která stanoví dopad na zaměstnanost v jednotlivých odvětvích.

Mnoho lidí už mluvilo o automobilovém průmyslu. No, my, já i lidé v regionu, kde žiji, ale do určité míry i Váš region, pane komisaři, jsme mezitím zjistili, jaký ten dopad je. Výrobní závod Opelu v Antverpách se zavírá a tamní odbory – a jedná se o lidi, kteří tam pracovali dlouhé roky – jsou absolutně přesvědčeni, že tato obchodní dohoda je velmi důležitou součástí podnikatelského plánu Opelu, o němž se hodně hovoří, ale jednoduše ho nechápeme, a který je ústředním bodem rozhodnutí nevyrábět vozidla typu SUV v Antverpách.

Mám pro Vás na toto téma dvě otázky. Víte, jaký dopad má tato dohoda na zaměstnanost a jaký vliv na zaměstnanost v každém hospodářském odvětví? Pokud ne, jste připraven – a v této věci na Vás chci naléhat – v tomto okamžiku nechat provézt studii dopadů, abyste zajistil, že my v Parlamentu budeme mít informace, které potřebujeme, když budeme nakonec muset dát náš souhlas? Moje druhá otázka je, zda v budoucnosti máte v úmyslu– s ohledem na to, že jste na začátku svého funkčního období – důsledně provádět tento typ studie dopadů na sociální úrovni?

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Kelly (PPE). (GA) Pane předsedající, vítám tuto obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Jižní Koreou.

Když tuto dohodu vítám, řekl bych, že u všech dohod tohoto druhu budou vítězové a poražení. Bohužel v tomto případě je zřejmě poražená asociace výrobců automobilů automobilová asociace, ale řekl bých, že pravděpodobný čtyřnásobný růst poptávky po automobilech během následujících 20 nebo 30 let může představovat příležitost.

Ale celková bilance uvedená panem komisařem, 19,1 miliard eur výhod pro Evropskou unii a 12,5 miliard eur pro Jižní Koreu, je podle mne dobrým výsledkem. Pokud by to bylo naopak, mohli bychom mít důvod k obavám. Také nemůžeme podceňovat politický význam Jižní Korey v symbolicky natažené ruce přes oceán k Asii – což je pro ně velmi důležité – a také, pokud jde o nás, v obnovení naší pozice ve světě, která byla poněkud podkopána v Kodani.

 
  
MPphoto
 

  Harlem Désir (S&D).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, tato dohoda s Koreou bude první, která bude skutečně realizovat strategii Evropa ve světě jakožto důležitou dohodu, a měla by tedy být obzvlášť příkladnou, protože bude představovat precedens.

Nicméně musíme poznamenat, že, zaprvé, je tu problém týkající se informací předaných Parlamentu, zejména s ohledem na ochranné doložky, pak problém použitých metod, jelikož nám již bylo řečeno, že by mohlo být možné realizovat dočasná opatření nebo dočasně realizovat dohodu bez čekání na souhlas Parlamentu, a nakonec problém týkající se jasnosti a transparentnosti obchodního rámce – což bylo vzneseno panem Rinaldim – jelikož prostřednictvím navracení cla jsme mohli ve skutečnosti nepřímo uzavřít dohodu s Čínou. Domnívám se, že v otázkách těchto dohod o volném obchodu se musíme vyjadřovat obzvlášť jasně.

Kromě toho existuje nesoulad s cílem rozvíjet sociální a ekologické normy. Pokud jde o dodržování sociálních norem, jsme například hodně daleko od toho, co vyjednaly s Koreou ve své dohodě Spojené státy.

A konečně, abych byl upřímný, když se podíváte na ekonomickou situaci, v níž se nacházíme, kde automobilový průmysl ...

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Niccolò Rinaldi (ALDE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych panu komisaři položit doplňující otázku. Chápeme, že nemáme jasný rámec, pokud jde o postup ratifikace vnitrostátními parlamenty, ale jaká většina bude potřeba pro přijetí této dohody v Radě? Je to kvalifikovaná většina nebo většina na základě konsensu? To je další věc, kterou úplně nechápu, a jsem přesvědčen, že je důležité pochopit toto hledisko právního základu.

Také bych chtěl dodat, že jsem byl překvapený tónem této debaty. Mám pocit, že jsem slyšel mnoho hlasů plných obav, a proto bych chtěl znovu vyzvat Komisi ke společné práci. Pane komisaři, jsme si jisti, že odvedete skvělou práci, ale slovy jiného korejského přísloví, „ptejte se na cestu, i když ji už znáte“.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE).(PL) Pane předsedající, dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou se zdá být dobrým výsledkem. Dohoda o zóně volného obchodu povede k významnému nárůstu vzájemného obchodu. Díky odstranění korejského dovozního cla přibližně ve výši 1,6 miliardy eur a dovozního cla EU ve výši zhruba 1,1 miliard eur dojde k významné liberalizaci obchodu v důležitých odvětvích průmyslu a služeb. Týká se to především telekomunikací, ochrany životního prostředí, dopravy, financí a právních služeb. Kromě toho přispěje dohoda o volném obchodu ke zvýšení transparentnosti v otázce ochrany duševního vlastnictví a zadávání veřejných zakázek. Díky dohodě bude také Korea uznávat osvědčení a normy kvality EU. Tato dohoda je zvlášť důležitá v současné ekonomické situaci, protože umožní rychlejší rozvoj v zemích EU. Jsme si však vědomi (...)

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, v první řadě, s ohledem na postup – protože mnoho otázek směřovalo právě k tomuto tématu – je jasné, že to bude poprvé, kdy Parlament bude muset dát svůj souhlas s dohodou jako takovou, a také poprvé, kdy ochranné doložky budou muset být přijaty postupem spolurozhodování. Domnívám se, že z toho vyplývají důsledky pro vztah mezi Radou, Komisí a Parlamentem.

Ochranné doložky jsou návrhem. Komise návrh přijala včera a velmi brzy jej předloží Radě a Parlamentu. Je zřejmé, že se pak bude jednat o postup spolurozhodování, a tak nechápu četné poznámky, ve kterých kladete otázky a vyjadřujete pochybnosti o ochranných doložkách. Jednoduše budou přijaty pouze takové ochranné doložky, které odsouhlasíte, protože se jedná o spolurozhodování. Takže se o toto, a ani o ratifikaci Parlamentem, nemusíte obávat.

To samozřejmě znamená, že ve vašem výboru proběhne debata. Již během slyšení jsem řekl, že nehodlám navrhnout předběžné uvedení v platnost, dokud se Parlament k dohodě nevysloví, buď formální ratifikací nebo prostřednictvím jiného postupu, který nastavíme mezi Výborem pro mezinárodní obchod a Komisí. To zůstává otevřené k diskusi, ale v každém případě bude mít Parlament příležitost vyjádřit svůj politický názor na smlouvu předtím, než budou předloženy jakékoli návrhy na dřívější uvedení v platnost.

Další otázkou je, zda se jedná o smíšenou dohodu nebo o dohodu, která je jen v pravomoci Společenství. Právní služba k tomu stále připravuje stanovisko, ale nemůžeme vyloučit možnost, že nakonec to budeme muset považovat za smíšenou dohodu, což znamená, že ji budou muset ratifikovat všechny vnitrostátní parlamenty, což by také – v reakci na otázku pana Niccola Rinaldiho – mohlo mít důsledky pro hlasování v Radě.

Tolik k postupu: budete mít příležitost se vyjádřit, což budeme přísně dodržovat – protože pokud bychom tak neučinili, myslím, že bychom se dostlali do potíží!

člen Komise.(NL) Nyní se budu věnovat otázce Opelu. Chápu, že se nejedná pouze o Belgii, ale i o další členské státy, kde je otázka Opelu aktuální. Čemu ale nerozumím je, když lidé říkají „podívejte, existuje přímá souvislost mezi dohodou o volném obchodu s Jižní Koreou a plány na zavírání továren Opelu v Evropě.“

Už na začátku roko 2009 Opel oznámil, že hodlá snížit výrobní kapacity v Evropě o 20 %. Je pravda, že to lze provést takovým způsobem, že nakonec všechny továrny zůstanou otevřené, samozřejmě za podmínky, že to také Opel považuje z obchodního hlediska za možné.

Avšak je také pravda, že rozhodnutí vyrábět vozidla typu SUV v Jižní Koreji přišlo každopádně až po dosažení dohody se společností Magna, ale před dokončením vyjednávání dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Jižní Koreou. Tvrzení pana Beleta a paní Van Bremptové tedy nezapadá do sledu událostí. Dohoda s Jižní Koreou byla uzavřena až poté.

Myslel bych si, že je vskutku možné argumentovat opačně, jinými slovy, že některé členské státy souhlasily s dohodou o volném obchodu s Jižní Koreou jen pod podmínkou, že budou vědět, co se stane s Opelem. Když se podíváte na sled událostí ve skutečnosti, opravdu si myslím, že musíte souhlasit s tímto opačným tvrzením.

Mimochodem bych rád dodal, speciálně pro pana Beleta, že ve srovnání, které citoval, je malá matematická chyba, když uvedl, že Jižní Korea vyváží patnáctkrát více aut do Evropy, než kolik jich Evropa vyváží do Jižní Koreje. To může mít souvislost s politikami, se kterými jsem se nedávno setkal v Belgii. Podle současných údajů se do Jižní Koreje vyváží 37 000 aut a přibližně 440 000 se odtamtud dováží.

Navíc je Vaše úvaha chybná v předpokladu, že tyto dva trhy jsou stejně velké. Porovnáte-li oba trhy, musíte si všimnout, že jihokorejský trh je samozřejmě mnohem menší než evropský, což znamená, že porovnáváte jablka s hruškami.

Pokud jde o pronikání na trh, posíláme vlastně stejné procento z Evropy do Jižní Koreje, jako putuje opačným směrem, přibližně 3–4 %. To je podstatné.

Mnohem důležitější pro odhad situace na trhu je podle mne skutečnost, že jihokorejští výrobci nedávno otevřeli velké továrny v Evropě, konkrétně v České republice a na Slovensku, které mezi sebou budou schopné ročně vyrobit přibližně půl milionu aut, takže v budoucnosti může být realita taková, že na zdejší trh se dostanou korejská auta vyráběná ve velké míře v Evropě. Dochází k jasnému posunu a celkově můžete na trhu s auty pozorovat přesun směrem k hlavním trhům, kde nakonec budou auta nakupována a prodávána.

Na závěr zamyšlení nad situací firmy Opel, která je jistě politováníhodná, avšak dle mého názoru je řešení již na cestě – myslím, že nesmíme zapomínat na skutečnost, že výrobci následují zákazníky, a ne naopak, což je jeden z nejdůležitějších důvodů pro konkrétní strategická rozhodnutí na zmenšujícím se evropském trhu s auty, před nimiž stojí rovněž řada výrobců aut, kteří se ocitli v obtížné finanční situaci.

Možná ještě poslední poznámka k napětí mezi bilaterálními a multilaterálními jednáními, což je téma, které zmínil pan Moreira. Vyjednávání na základě kola jednání z Dohá probíhá od roku 2001, už devět let, a stále nebylo nalezeno východisko ze slepé uličky. Jsem velkým zastáncem multilateralismu a myslím, že je potřeba dovést kolo jednání z Dohá do úspěšného konce, konkrétně by měly být zachovány rozvojové prvky, které v něm jsou obsaženy. Věřím tomu také proto, že multilaterální rámec rovněž poskytuje největší právní jistotu pro mezinárodní obchod. Myslím si však, že zatímco očekáváme uzavření kola jednání z Dohá – což se, doufám, stane v roce 2010 nebo nejpozději na začátku roku 2011 – nemůžeme bránit rozvoji jednání v oblasti bilaterálních dohod.

Domnívám se, že je ve vztahu k bilaterálním dohodám velmi důležité uzavírat jen takové dohody, které jdou dál než kolo jednání z Dohá, aby nebyly narušeny výsledky jednání z Dohá, pokud nastavujeme vyšší kritéria. To také vysvětluje vypracování dohody o volném obchodu s Jižní Koreou. Podle mého názoru není takového rázu, že by podkopávala multilateralismus. Pokud bychom odřízli multilaterální směr, pak by to skutečně mělo účinek, ale to není a v nadcházejících jednáních ani nebude náš záměr.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Příští zasedání se bude konat zítra, ve čtvrtek 11. února 2010 od 9:00 do 13:00 a od 15:00 do 17:00 hodin.

Pořad jednání je uveden v dokumentu ze zasedání pod stejným názvem a také na internetových stránkách Evropského parlamentu.

 
Poslední aktualizace: 7. května 2010Právní upozornění