Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2528(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

B7-0124/2010

Rozpravy :

PV 24/02/2010 - 16
CRE 24/02/2010 - 16

Hlasování :

PV 25/02/2010 - 7.3
CRE 25/02/2010 - 7.3

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0036

Rozpravy
Středa, 24. února 2010 - Brusel Vydání Úř. věst.

16. Priority Evropského parlamentu s ohledem na zasedání Rady OSN pro lidská práva (Ženeva, 1.–26. března 2010) (pokračování rozpravy)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o prioritách Evropského parlamentu s ohledem na zasedání Rady OSN pro lidská práva (Ženeva, 1.–26. března 2010)

 
  
MPphoto
 

  Vittorio Prodi (S&D).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, 13. zasedání Rady OSN pro lidská práva je nesmírně důležitou příležitostí.

Rád bych uvedl jeden nebo dva případy, které nejsou zmiňovány příliš často. Jedná se o věznice, nikoliv však o ty, které jsou určeny teroristům. Chtěl bych poukázat na skutečně nehumánní podmínky ve věznicích ve Rwandě a Libyi, kde jsou ve vazbě drženi naprosto nevinní lidé, odsouzení na smrt.

Dále bych rád zmínil otázku obyvatel Sahary, která již velmi dlouho zůstává nevyřešena, a zároveň bych chtěl zmínit práva klimatických uprchlíků vyhnaných ze svých zemí dramatickými formami změn klimatu. To vše jsou faktory, které se musí brát v úvahu, zvláště proto, že se jedná o základy naší společnosti.

 
  
MPphoto
 

  Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). (DE) Pane předsedající, ke svému 60. výročí vzniku si OSN darovala dva nové subjekty. První z nich byla Komise pro budování míru a druhou Rada pro lidská práva. Zatímco Komise pro budování míru vykonávala svou práci poměrně účinně a do značné míry očekávání splnila, nelze totéž ani s tou nejlepší vůli na světě říci o Radě pro lidská práva. Jak již zde bylo řečeno i vyjádřeno v usnesení, reforma je velmi nutná. Práce Rady pro lidská práva je příliš jednostranná, jak zmínili mí kolegové poslanci – z jednostranného pohledu se například projednává otázka Izraele. Abych byl upřímný, nemám radost z toho, že jediná záležitost, kterou zde předsednictví zdůrazňuje, je Goldstonova zpráva, jež rozhodně stojí za diskusi, nicméně není hlavním tématem.

Pokud pan Howitt říká, že by úspěšné zvolení Íránu bylo smrtelnou ranou pro Radu pro lidská práva, rád bych věděl, co to znamená. Byl bych rád, kdyby v této záležitosti zaujaly naše členské státy a Evropská služba pro vnější činnost jednotný postoj, protože se domnívám, že bude-li stejná situace přetrvávat, budeme muset vážně uvažovat o navrácení svého působení v oblasti lidských práv v OSN třetímu výboru OSN, jež má alespoň světové zastoupení a větší legitimitu.

 
  
MPphoto
 

  Daniël van der Stoep (NI).(NL) Víte to vy a víme to i my – Rada OSN pro lidská práva je jedna velká fraška. Tuto Radu vydírá Organizace islámských konferencí, jež se skládá ze zemí chránících se navzájem, které se snaží provokovat drobný stát Izrael a křivě ho obviňovat.

Pane předsedající, tato takzvaná Rada pro lidská práva je pravým opakem toho, co lidská práva skutečně znamenají, tedy zejména svobodu projevu. Je pobuřující a odsouzeníhodné, že by měl tento Parlament brát tuto hroznou Radu vážně. Pane předsedající, pokud tato sněmovna skutečně věří v lidská práva, pak by měla odsoudit nepřetržitý tok usnesení, která se snaží zničit svobodu projevu a stejně tak zjevné porušování lidských práv ze strany zemí tvořících Radu pro lidská práva. Pane předsedající, vedle zemí, jako jsou Saúdská Arábie, Pákistán, Indonésie a Egypt, které patří mezi země nejvážněji porušující lidská práva na světě, se chce i Írán stát členem Rady pro lidská práva. Nyní tedy už jen potřebujeme, aby se do tohoto spolku přidala ještě i Severní Korea a téměř všechny ty zlé státy budou sedět hezky jeden vedle druhého.

Pane předsedající, naší straně je jedna věc jasná: Rada OSN pro lidská práva je hrozná instituce a nikdo ji nemůže brát vážně. Tato sněmovna se musí okamžitě a jasně od Rady pro lidská práva distancovat a musí naprosto odmítnout jakýkoliv dialog s touto bandou darebáků.

 
  
MPphoto
 

  Cristian Dan Preda (PPE).(RO) Rád bych začal připomenutím, že když Rada pro lidská práva jako samostatná instituce OSN zaměřená na lidská práva vznikla, vzbuzovala naději, konkrétně naději na zvyšování ochrany základních práv na světové úrovni.

Zavedení mechanismu všeobecného pravidelného přezkumu, jenž je tou nejdůležitější změnou ve vztahu k dnes již zaniklé Komisi OSN pro lidská práva, mělo za cíle vyřešit závažné problémy, nadměrnou politizaci a selektivnípřístup při řešení případů závažného porušování lidských práv. Tento mechanismus je velmi důležitý k tomu, aby mohla Rada pro lidská práva plnit svůj mandát jakýmkoliv možným způsobem. Je však třeba zdůraznit, že staré hrozby zcela nevymizely a nadměrná politizace nadále práci této instituce ovlivňuje. Na druhou stranu musíme říci, že mechanismus všeobecného pravidelného přezkumu není pro zajištění účinné ochrany lidských práv dostačující.

Když Rada nereaguje s dostatečnou horlivostí, jako tomu bylo v případě Guineji, pokud mi dovolíte zmínit jeden prostý příklad, bude to mít velmi vážné důsledky. Ti, kdo porušují lidská práva, mohou tak mít pocit, že se nemají čeho bát. Důvěryhodnost této Rady tedy závisí na její schopnosti rozhodně a rychle jednat, dojde-li k vážnému porušování lidských práv.

V tomto ohledu je důležité, aby Evropská unie podporovala vytváření mechanismů na úrovni Rady pro lidská práva speciálně vytvořených tak, aby reagovaly na krize, jako je například – zmíníme-li současné případy – krize v Afghánistánu, v Guineji Conakry, Íránu, Jemenu nebo Iráku. Domnívám se, že je v zájmu Evropského parlamentu, aby byla tato instituce – Rada pro lidská práva – vlivná a účinná, jak nejvíce může být, protože, myslím, potřebujeme důvěryhodného partnera pro dialog o lidských právech.

 
  
MPphoto
 

  Corina Creţu (S&D).(RO) Ráda bych hovořila o situaci v pásmu Gazy, která je, jak víte, stálým zdrojem obav ohledně dodržování lidských práv, zejména poté, co se v důsledku loňských zimních střetů situace zhoršila. Nevěřím, že jsme schopni posoudit, která ze stran v tomto konfliktu utrpěla více. Vojenské akce na obou stranách bohužel způsobily, že trpí především civilní obyvatelé. S ohledem na situaci na tomto území je velmi obtížné rozlišovat mezi palestinskými vojáky a civilním obyvatelstvem. Na druhé straně raketové útoky zahájené hnutím Hamás terorizovaly izraelské civilisty.

Během konfliktu jsem tuto oblast navštívila a viděla jsem problémy a obavy, kterým obě strany čelí. Domnívám se, že jakýkoliv pokus obviňovát z těchto událostí pouze jednu stranu je v rozporu se skutečností. Krvavé střety v pásmu Gazy a tragické humanitární následky jsou bolestivým důvodem k intenzivnímu jednání ve všech kritických oblastech na celém světě, a to zejména proti příčinám utrpení bezbranných civilních obyvatel a pro rozsáhlejší a efektivní zapojení mezinárodních organizací s cílem dát impuls k rozhovorům o míru. To je oblast, kde má Evropská unie nejen potřebné schopnosti a důvěryhodnost, ale také povinnost důrazněji jednat, a to na celém světě.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, jednou z priorit tohoto Parlamentu je rovněž řešení alarmující situace, kdy se jednání Rady pro lidská práva nesmírně zpolitizovala. Proto je nanejvýš důležité, aby se členská delegace EU zasadila za stanovení kritérií týkající se členství v Radě pro lidská práva. Týká se to zejména minimálních požadavků pro spolupráci se zvláštními postupy a bránění uplatňování návrhu „nejednání“, který zmařil přijetí usnesení v případě některých států, jež se chtějí vyhnout kritice své politiky lidských práv.

Rád bych ještě poukázal na další dvě parlamentní priority. Za prvé Bělorusko. Navzdory očekáváním se stav lidských práv nezlepšil, naopak se ještě zhoršil. Rád bych dnes zdůraznil poselství pana Milinkeviče. Evropská unie má nyní reálný vliv a může naléhat na Lukašenkův režim, aby docílil skutečného zlepšení, což je podmínkou pro další hospodářskou pomoc a spolupráci s Evropskou unií.

Za druhé bych chtěl požádat o podporu veřejného prohlášení, které minulý týden vydalo 18 ruských obránců lidských práv, včetně laureáta Sacharovy ceny pana Kovaleva, kteří se velmi obávají dalšího zásahu do nezávislého satelitního zpravodajství v ruském jazyce, čehož Kreml dosáhl použitím nátlaku.

Hodnotám Evropské unie skutečně škodí, pokud Unie chválí ochránce lidských práv, jako je pan Kovalev, a zároveň ustupuje tvrzením pana Putina, že vysílání alternativních informací v ruském jazyce evropskými satelity představuje něco nepřátelského.

 
  
MPphoto
 

  Elena Băsescu (PPE).(RO) Ráda bych vás během dnešní diskuse upozornila na případ teprve devatenáctiletého izraelského vojáka Gilada Šalita, který byl v červnu 2006 unesen v Kerem Shalomu. Minulý týden jsem se zúčastnila oficiální delegace Evropského parlamentu do Izraele, během níž jsme se setkali s jeho otcem, Noamem Shalitem. Navzdory článkům 13, 23 a 126 Ženevské úmluvy o právech válečných zajatců a skutečnosti, že Gilad má zároveň i francouzské občanství, nebyla respektována Giladova práva přijímat návštěvy ze strany své rodiny a Mezinárodního Červeného kříže, právo na humánní zacházení a zveřejnění přesného místa, kde je držen v zajetí. Musím zdůraznit, že i článek 77 Goldstonovy zprávy pro Komisi, zprávy, jež jinak Izrael kritizuje, doporučuje, aby Gilad Šalit mohl využívat práv zaručených Ženevskou úmluvou. Na druhé straně Izrael práva zajatců respektuje.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sógor (PPE). (HU) Na březnovém zasedání Rady Organizace spojených národů pro lidská práva musí Evropská unie jednoznačně vyjádřit, že mezinárodní společenství nesmí mlčet o porušování lidských práv, a to nejen o porušování, ke kterému dochází v rozvojových zemích, ale i o porušování, které může být pozorováno ve vyspělých zemích. Deklarace OSN o právech příslušníků  národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin přijatá dne 18. prosince 1992 Valným shromážděním OSN je shodně závazná pro rozvojové i vyspělé země, včetně členských států Evropské unie. Druhý odstavec článku dva této deklarace uvádí, že příslušníci národnostních menšin mají právo používat svůj vlastní jazyk, a to jak v soukromí, tak i na veřejnosti, bez zásahů či jakékoliv jiné formy diskriminace. Tento článek je v současné době často porušován i v členských státech Evropské unie. Evropská unie může být důvěryhodná jen v případě, že najde řešení, které se vypořádá s porušováním lidských práv na území Evropské unie, a to takovým způsobem, který bude představovat příklad pro celý svět.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papanikolaou (PPE).(EL) Pane předsedající, dva následující roky budou pro krystalizaci role OSN v oblasti lidských práv kritické, protože, jak víte, v roce 2011 bude zveřejněn mezivládní přezkum Rady pro lidská práva.

Během tohoto období bude hrozit nebezpečí, že země, na které upozorňovali mí kolegové poslanci, a které na tuto oblast příliš nekladou důraz, se budou snažit omezit úlohu OSN.

K tomu, co již bylo řečeno, bych rád dodal následující: zaprvé, vzhledem k tomu, že Evropská unie je – a já věřím, že bude i nadále – jedním z nejdůležitějších činitelů v oblasti ochrany lidských práv, musí být jednou z našich priorit, abychom na mezinárodní scéně vystupovali jednohlasně, a tam, kde bude možné, se vyhnuli neshodám.

Zadruhé musíme posílit naši spolupráci se Spojenými státy americkými v oblasti ochrany lidských práv.

A konečně za třetí, Evropský parlament musí - a může – pečlivě sledovat konkrétní postupy, které budou následovat v rámci všeobecného pravidelného přezkumu Rady, tak aby naše strana skutečně a podstatně přispěla k prosazování lidských práv ve všech členských státech Organizace spojených národů.

 
  
MPphoto
 

  Mariya Nedelcheva (PPE).(FR) Pane předsedající, vážená paní Georgieva, vážený pane Lópezi Garrido, rád bych vás upozornila na bod 13 tohoto usnesení o kandidatuře Íránu do Rady OSN pro lidská práva.

Írán byl 15. února podroben všeobecného pravidelného přezkumu zabývajícímu se ochranou a prosazováním lidských práv v této zemi. Íránský režim potvrdil, že se v této zemi lidská práva respektují. Ráda bych zdůraznila některá fakta ohledně toho, co současný režim tvrdí.

Teprve včera nám v Parlamentu paní Radiaciová předložila přehled o svévolném zatýkání a mučení páchaném na íránských ženách a odpůrcích režimu. Odsuzujeme také politické podmínky, které musí zajatci snášet. Město Camp Ashraf se stalo symbolem pro nedodržování lidských práv. Mí parlamentní kolegové během lednového zasedání předložili několik očitých svědectví.

Nemůžeme dnes souhlasit s tím, aby se Írán stal členem nejvyššího orgánu pro ochranu lidských práv. Proto by mne zajímalo, jakou zprávu vyšleme ostatním státům, které skutečně dodržují lidská práva. Evropa musí hovořit jedním hlasem a dokázat svou soudržnost a, jak ve svém prohlášení řekla baronka Ashtonová, dovolte nám v této fázi říci, že je kandidatura Íránu nemyslitelná.

 
  
MPphoto
 

  Alf Svensson (PPE).(SV) Pane předsedající, jde-li o společné usnesení o Radě OSN pro lidská práva naší skupiny, jsem obzvláště potěšen odstavci 6 a 25, ve kterých opakujeme silnou podporu Evropské unie usnesením pro jednotlivé země. V takových případech, kde jsou systematicky porušována lidská práva, jsou usnesení pro jednotlivé země nesmírně důležitým nástrojem, jak v Radě pro lidská práva, tak i ve Valném shromáždění OSN. V mnoha případech, kdy se vláda příslušné země již dlouho neúčastní rozhovorů a programů pro zlepšení řešené situace, představují usnesení pro jednotlivé země to jediné, co může proti těmto zločinům mezinárodní společenství podniknout.

Zde se nejedná o pojmenovávání a očerňování, jak se někteří kritikové domnívají; není ani pravdou, že se Evropa vměšuje do vnitřních záležitostí dalších zemí. Jedná se jen o to, že ukazujeme, že nebudeme akceptovat systematické zneužívání a útisk vlastních obyvatel ze strany režimu. Jde o to, že ukazujeme, že podporujeme svobodu, nikoliv útlak. Proto je důležité, aby Evropská unie nadále obhajovala existenci usnesení pro jednotlivé země v rámci systému OSN.

 
  
MPphoto
 

  Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, země Evropské unie by si měly nejdříve sjednat pořádek u sebe doma, než začnou upozorňovat na ostatní. Mnoho členů Evropské unie stíhá a vězní občany za nenásilnou svobodu projevu. Zejména se snaží učinit z jakékoliv opozice vůči přistěhovalectví trestný čin. Pálení knih je stále aktuální. Politické strany jsou zakázány, jako například v Belgii, nebo je jejich zákaz vyžadován na základě smyšlených důkazů, jako například v Německu, nebo je vyžadován tajný zákaz, jako například ve Spojeném království, kde bylo soudem na příkaz vlády zakázáno mé vlastní straně přijímat nové členy, a to na dobu neurčitou.

Pro země, které se nazývají demokratickými, to nestačí: tyto země musí zároveň respektovat svobodu projevu, svobodu sdružování a svobodu voleb.

 
  
MPphoto
 

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady.(ES) Pane předsedající, jsem vděčný za projevy poslanců týkající se této naprosto nezbytné a zásadní otázky, která, jak jsem řekl ve svém prvním projevu, je jednou z klíčových zásad Evropské unie: hájení lidských práv.

V tomto ohledu jsme přesvědčeni, Evropská unie musí potvrdit svůj postoj k účasti v Radě OSN pro lidská práva, včetně podpory její existence. Evropská unie vždy zastávala názor, že Rada pro lidská práva byla založena za účelem nahradit bývalou Komisi, jak jsem již zmínil dříve. Evropská unie kromě toho věřila, že by se tato rada měla stát nástrojem, který se může řádně zabývat celosvětovou situací v oblasti lidských práv, situacemi, které vyžadují, aby Organizace spojených národů a její členové jednali, přijímali opatření, nebo učinili příslušné prohlášení.

Ve skutečnosti se předsednictví Evropské unie a Rady vždy systematicky účastnilo jménem Evropské unie diskusí na různých zasedáních Rady pro lidská práva a bude se jich účastnit i nadále. Předsednictví Rady Evropské unie se zúčastní příštího zasedání Rady pro lidská práva jménem Rady Evropské unie. To je samozřejmě zcela v souladu s prohlášeními a postoji jednotlivých členských států Evropské unie a Evropské komise jako další instituce Evropské unie.

Proto bych chtěl říci, že podporujeme existenci tohoto orgánu a to, aby používal veškerý svůj potenciál, kterého v některých případech dosáhne, a v některých nikoliv: existují samozřejmě určité situace, při kterých, díky výsledkům voleb, Evropská unie a její členské státy nedosáhnou všech svých cílů. Existují skutečně pozitivní případy, jako je například postoj k Somálsku: v této oblasti se porušují lidská práva. Existují další případy, ve kterých se cíle nedosáhlo, pozitiva však převažují negativa.

Rád bych zmínil, že budeme hovořit o některých případech zemí, které již byly zmíněny v různých projevech.

Rád bych hovořil o případu Íránu, protože se objevily opakované narážky k otázce jeho kandidatury. Jak víte, k tomuto tématu se neustále prováděla prohlášení. Mám zde před sebou tři prohlášení týkající se situace v Íránu, která letos učinila vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, paní Catherine Ashtonová, jež odsuzují a vyjadřují znepokojení nad případy porušování lidských práv a poprav, ke kterým v Íránu došlo.

Jde-li o otázku kandidatury, musíme nejdříve říci, že se jedná o záležitost, jež je v současné době stále jednou z vnitrostátních pravomocí (postoj týkající se kandidatur zemí pro vstup do Rady pro lidská práva). V každém případě se musí otázka situace lidských práv a porušování lidských práv v Íránu a otázka, zda bude či nebude kandidatura Íránu do Rady pro lidská práva přijata řešit opatrně, aby nedošlo k opačnému účinku. Proto chápeme, že zde musí Evropská unie pokusit zaujmout tu nejvhodnější koordinovanou pozici (což se právě děje), zatímco bude respektovat vnitrostátní pravomoc a, jak jsem řekl, vyvine veškerou opatrnost.

Pane předsedající, stručně řečeno, považujeme Radu pro lidská práva za místo, kde musíme obhajovat pozici Evropské unie a domníváme se, že se k tomuto účelu jedná o správné místo. Kromě toho vždy bylo naším závazkem zajistit, aby se celosvětové hnutí pro lidská práva nevrátilo zpět, aby neregredovalo, zejména jde-li o lidské cíle, které považují lidská práva za světovou hodnotu, takovou světovou hodnotu, která se musí hájit mimo hranice, tradice a rozmanitost, protože se jedná o něco, co souvisí s podstatou lidských bytostí samých.

 
  
MPphoto
 

  Kristalina Georgieva, členka Komise. – Pane předsedající, velmi děkuji všem poslancům tohoto Parlamentu za přednesená doporučení. Zajistíme, že se o ně podělíme s vysokou představitelkou.

Dovolte mi čtyřmi body reagovat na jednotlivé otázky a připomínky.

Nejprve k Íránu a jeho kandidatuře: velmi podporuji názor vyjádřený španělským předsednictvím. Mohu jen zdůraznit, že od každého zvoleného člena Rady se očekává, že v praxi potvrdí nejvyšší závazek k ochraně a prosazování lidských práv.

Co se týče velmi smutného případu ztráty lidského života, ke které došlo na Kubě, úmrtí pana Orlanda Zapata, chtěla bych jménem Komise vyjádřit soustrast jeho rodině a důrazně odsoudit pokračující věznění více než 200 politických disidentů na Kubě, jakož i další projevy neúcty k základním lidským právům. Komise vyzývá Kubu, aby změnila svou politiku a dostála svých závazků podle mezinárodního práva. V rozhovorech s Kubou, s místními úřady, budeme nadále řešit otázku lidských práv a tyto rozhovory využijeme jako prostředek k prosazování otázky lidských práv.

 Co se týče mnohých výzev, aby Evropská unie hovořila o otázce lidských práv jedním hlasem: Komise to velmi silně podporuje.

Čtvrtý bod se týká Gazy: domnívám se, že by bylo vhodnější o tomto bodu hovořit v následující diskusi o Goldstonově zprávě.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Obdržel jsem šest návrhů usnesení k ukončení rozpravy v souladu s čl.110 odst. 4 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně.(IT) Mám mnoho výhrad k celkové důvěryhodnosti UNHCR. V každém případě doufám, že účast delegace z podvýboru pro lidská práva na příštím zasedání Rady poskytne evropským institucím příležitost vznést naléhavou otázku christianofobie. Jsme si dobře vědomi toho, že nemusíme vracet čas, abychom našli vážné případy protikřesťanského pronásledování: ve skutečnosti nehovoříme o minulosti, ale o současnosti, a ve vší pravděpodobnosti bohužel také o budoucnosti, protože každý den a ze všech koutů světa dostáváme znepokojující, tragické zprávy o napadání, diskriminaci a zabíjení křesťanů. Zároveň víme, že se jedná o citlivou otázku a že se do této chvíle správně neřešila, nejen kvůli diplomatické rovnováze, kterou mají účastníci zachovávat při setkáních, jako například UNHCR, ale samozřejmě rovněž kvůli protikřesťanské politice prosazované zeměmi, které, přestože nejsou přímo nepřáteli křesťanství, alespoň tradičně tolerují protikřesťanské činy.

Z toho vyplývá, že by Evropská unie a tato sněmovna měly při příležitosti, která je v centru pozornost světových politik, podporovat v rámci mezinárodního společenství nový přístup k otázce christianofobie, aby tento problém byl celosvětově a okamžitě rozpoznán jako vážné porušení lidských práv a náboženské svobody, a aby společenství přijalo opatření k tomu, aby zastavilo šíření obav.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji toto usnesení, které vyzývá mimo jiné vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby v návaznosti na Goldstonovu zprávu usilovaly o silný společný postoj EU, a které žádá o provádění jejích doporučení a přiznání odpovědnosti za veškerá porušování mezinárodního práva, včetně údajných válečných zločinů, a které naléhavě vyzývá všechny strany, aby provedly vyšetřování, které splňují mezinárodní standardy nezávislosti, nestrannosti, průhlednosti, rychlosti a účinnosti, v souladu s rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů A/64/L.11. Usnesení dále zdůrazňuje, že dodržování mezinárodních lidských práv a mezinárodního humanitárního práva všemi stranami, a to za všech okolností, je základním předpokladem pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě. Usnesení dále vyzývá vysokou představitelku EU a členské státy, aby aktivně sledovaly provádění doporučení zahrnutých v Goldstonově zprávě prostřednictvím konzultací vnějších misí EU a nevládních organizací působících v této oblasti a vyzývá k tomu, aby byla tato doporučení a související připomínky součástí dialogu mezi EU a všemi stranami, stejně tak pozice EU na mezinárodních fórech.

 
Poslední aktualizace: 28. května 2010Právní upozornění