Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2137(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0024/2010

Rozpravy :

PV 09/03/2010 - 4
CRE 09/03/2010 - 4

Hlasování :

PV 09/03/2010 - 6.6
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0046

Rozpravy
Úterý, 9. března 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

4. Hodnotící zpráva o vnitřním trhu - Ochrana spotřebitele – Síť SOLVIT (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Prvním bodem na pořadu jednání je velmi důležitá společná rozprava o třech zprávách týkajících se vnitřního trhu a ochrany spotřebitelů:

- A7-0084/2009 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu (SEC (2009)/1007 - 2009/2141(INI)), kterou jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů předložila paní Von Thun Und Hohenstein, a

- A7-0024/2010 o ochraně spotřebitele (2009/2137(INI)), kterou jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů předložila paní Hedhová, a

- A7-0027/2010 o síti SOLVIT (2009/2138(INI)), kterou jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů předložil pan Buşoi, a

 
  
MPphoto
 

  Róża Gräfin von Thun Und Hohenstein, zpravodajka. – (PL) Jsem ráda, že zde mohu představit 19. hodnotící zprávu  o vnitřním trhu, který byl vytvořen v červenci minulého roku. Z tohoto dokumentu vyplývá, že členským státům se stále větší měrou daří provádět právní předpisy EU. Opět se tak podařilo dosáhnout vytčeného cíle – cíle, který si samy stanovily hlavy států a vlád, že průměrný deficit v počtu provádění nepřesáhne 1 %. Počet směrnic, které v tom či onom členském státě nebyly dosud provedeny, jinými slovy roztříštěnost trhu, je však i nadále velmi vysoká. Jedná se o více než 100 směrnic týkajících se vnitřního trhu. Ani dva roky po uplynutí příslušné prováděcí lhůty nebylo navíc provedeno 22 směrnic. Má-li dojít k tomu, že z vnitřního trhu budou mít užitek všichni Evropané, musí členské státy vynaložit ještě větší úsilí než doposud.

V tuto chvíli, kdy vám zde předkládám tuto zprávu, mám v ruce již další hodnotící zprávu, hrubá čísla jejího 20. vydání, z nichž vyplývá, že v provádění legislativy EU došlo k dalšímu pokroku. Deficit v počtu provádění klesl na 0,7 %, tedy na úroveň, která je výrazně nižší než stanovený cíl. Je to zatím vůbec nejlepší výsledek. Lze z toho velmi jasně vidět, že práce Evropské komise, jejímž výstupem je tato publikace, má na členské státy mobilizující účinek. Můžeme tak Komisi poblahopřát k její plodné a usilovné práci.

Další dobrou zprávou je skutečnost, že roztříštěnost trhu klesla z 6 % na 5 %. V jednom nebo více členských státech Evropské unie však nebylo dosud provedeno 74 směrnic, a to znamená, že na vnitřním trhu jsou i nadále překážky, velmi neblahé překážky, které působí obtíže občanům a podnikatelům. Těchto překážek se musíme společným úsilím zbavit.

Zpráva Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů za tímto účelem navrhuje těsnější spolupráci mezi všemi institucemi, které za provádění nesou společnou odpovědnost, a zúčastněnými stranami. Navrhujeme pořádání každoročního fóra pro jednotný trh pod názvem SIMFO, které by bylo místem setkávání evropských institucí, ale rovněž členských států, poslanců vnitrostátních parlamentů a představitelů obchodu a spotřebitelů. Takovéto fórum bude příležitostí k výměně zkušeností a osvědčených postupů v oblasti provádění právních předpisů EU a zároveň i k přípravě strategií pro zvládání výzev, před nimiž stále stojíme.

S ohledem na to, abychom se těchto neblahých překážek zbavili, vyzýváme Evropskou komisi, aby na veškeré nové právní předpisy EU uplatňovala „zkoušku vnitřního trhu“ a zajistila tak, že nová opatření nebudou podrývat čtyři svobody Evropské unie. Velmi důležité je rovněž to, aby občané dostali jasné informace o fungování vnitřního trhu, protože právě pro ně, to je třeba mít na paměti, byl před 20 lety vnitřní trh zřízen.

V zájmu prezentace úplnějšího obrazu vývoje vnitřního trhu vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k tomu, aby hodnotící zpráva o vnitřním trhu, zpráva o síti SOLVIT, Občanský rozcestník a hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích byly uveřejňovány současně.

Ráda bych nakonec poděkovala všem, kdo na této zprávě pracovali, a požádala kolegy poslance, aby hlasovali v její prospěch, protože jsem si jistá, že tato zpráva v budoucnu povede k rychlejšímu, řádnému provádění právních předpisů EU v rámci právního řádu členských států. Evropané pak budou díky tomu na vnitřním trhu narážet na menší počet překážek, což má nepochybně zcela zásadní význam pro rozvoj našeho evropského hospodářství a také pro naši evropskou identitu.

 
  
MPphoto
 

  Anna Hedh, zpravodajka. – (SV) Pane předsedající, chtěla bych předně poděkovat stínovým zpravodajům a všem ostatním, kdo se podíleli na dobré spolupráci, která mezi námi k naší radosti fungovala po celou dobu naší práce na hodnotící zprávě o spotřebitelských trzích. Těší mne také to, že se nám i tentokrát podařilo vytvořit zprávu, která má podporu naprosté většiny členů Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Vždycky jsem zastávala názor, že má-li vnitřní trh náležitě fungovat, potřebujeme mít v EU spotřebitele, kteří mu důvěřují a jsou s ním spokojeni. Bylo proto potěšující skutečností, když v roce 2007 došlo ke zřízení funkce komisaře odpovídajícího za záležitosti spotřebitelů. Jestliže se politika na ochranu spotřebitelů a záležitosti spotřebitelů pohnuly dopředu, bylo to zčásti díky osobnímu zaujetí a velké otevřenosti paní Kunevy. Přehled výsledků v oblasti spotřebitelských trhů je rovněž práce paní Kunevy.

Navzdory obavám, jejichž důvodem je skutečnost, že odpovědnost za spotřebitelské záležitosti nyní mají zároveň dva komisaři, věříme, že tato práce bude i nadále úspěšně pokračovat a přinášet své plody a že ohledu na spotřebitele nebude v důsledku jmenování této nové Komise přikládán menší význam. Tato odpovědnost je ve skutečnosti nyní ještě větší, protože článek 12 Lisabonské smlouvy stanoví, že při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie budou brány v úvahu požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele. To je pro spotřebitele významný pokrok a já se ve své další politické práci hodlám zasadit o to, aby na to nikdo nezapomínal.

S velkou radostí jsem uvítala druhé vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích. Přehled výsledků je jedním z několika nástrojů, které nám slouží ke zlepšení fungování vnitřního trhu, přičemž nanejvýš zajímavé je podle mého názoru právě hledisko, na němž se hodnotící zpráva zakládá, protože se týká očekávání a problémů občanů a protože vede ke zlepšení fungování vnitřního trhu právě s ohledem na spotřebitele. Hodnotící zpráva přináší analýzu spotřebitelského trhu provedenou na základě týchž ukazatelů jako dříve – tj. ceny, změny dodavatele, bezpečnosti, stížností a spokojenosti zákazníků.

Hodnotící zpráva si nepochybně vyžádá ještě další práci a zlepšení a bude třeba také zavést nové ukazatele. Domnívám se nicméně, že i ve své současné podobě představují vhodný základ, který umožňuje stanovení priorit a vyvození závěrů týkajících se dalších analýz, které bude třeba provést. Je nesmírně důležité, abychom byli trpěliví a dali zprávě čas na její další zdokonalení. Je stále ještě ve své dětské fázi.

Ve druhé hodnotící zprávě  o spotřebitelských trzích jsme mimo jiné zaznamenali zřetelné známky toho, že za problematičtější považují spotřebitelé více služby než zboží a že k nárůstu cen dochází méně často v odvětvích, ve kterých spotřebitelé častěji mění své dodavatele. Pomaleji se také rozvíjí přeshraniční elektronické obchodování, čehož příčinou jsou překážky na hranicích, které u spotřebitelů vyvolávají obavy a nedůvěru. Zřejmé je navíc také to, že pro řádné fungování trhu má zcela zásadní význam účinné uplatňování právních předpisů a aktuálních mechanismů odškodňování.

Z údajů rovněž vyplývá, že mezi jednotlivými členskými státy jsou velké rozdíly a že leccos je možné zlepšit v oblasti mechanismů odškodňování. Vyzývám proto Komisi, aby sledovala uplatňování Zelené knihy o kolektivním odškodnění spotřebitelů.

Máme-li se zasadit o zvýšení důvěry spotřebitelů, je podstatné, aby byla účinně a s příslušným dohledem uplatňována opatření EU o ochraně spotřebitelů. Tento dohled však v EU neprobíhá ani zdaleka jednotným způsobem a podle statistik jsou v rozpočtech členských států, pokud jde o dohled nad trhem a počet výkonných inspektorů, značné rozdíly. Máme-li proto splnit cíl, jímž je zabezpečení dobré ochrany spotřebitele a zajištění toho, že spotřebitelé budou mít natolik silnou důvěru ve společný trh, že budou schopni využívat všech jeho možností, musí Komise i orgány vnitrostátního dohledu vynaložit větší úsilí než doposud.

Je velmi důležité, abychom v zájmu zvýšení důvěry spotřebitelů posílili mechanismy tržního dohledu a kontroly. Je to koneckonců spotřeba, která bude klíčovým činitelem obnovy evropského hospodářství.

 
  
MPphoto
 

  Cristian Silviu Buşoi, zpravodaj. – (RO) Rád bych nejprve poděkoval těm, s nimiž jsem měl příležitost pracovat na zprávě o síti SOLVIT, sekretariátu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, všem stínovým zpravodajům a všem ostatním kolegům poslancům, kteří projevili svůj zájem o tuto problematiku a významným způsobem přispěli ke konečnému výsledku.

SOLVIT je síť nabízející neformální řešení problémů, které mohou vznikat v důsledku nevhodného provádění právního předpisů v oblasti vnitřního trhu. Pro evropské spotřebitele a společnosti v Evropské unii představuje velice užitečnou inovaci, umožňující využívání výhod, jež s sebou nesou evropské právní předpisy. S prováděním evropských právních předpisů v oblasti vnitřního trhu míváme problémy velmi často. Síť SOLVIT se mi jeví jako reálná alternativa soudního řízení, zvláště pak v situaci, kdy jsou soudy zavaleny množstvím nejrůznějších případů.

Nemůžeme přehlížet skutečnost, že SOLVIT musí řešit stále větší a větší množství případů a je z tohoto hlediska takříkajíc obětí svého vlastního úspěchu. Má-li proto SOLVIT nabízet pomoc občanům a společnostem v Evropské unii na požadované úrovni, musí střediska sítě SOLVIT, ve kterých je nedostatek personálu, přijmout další zaměstnance.

Přijímání těchto dalších zaměstnanců musí probíhat logickým a kontrolovaným způsobem s tím, že bude vzat v úvahu počet obyvatel dané země a dosavadní počet případů, jimiž se dané středisko v minulosti zabývalo. Tato analýza musí být provedena se zřetelem k tomu, že k přijímání nových zaměstnanců musí dojít pouze tam, kde je to skutečně potřeba. S přijímáním nových zaměstnanců sítě SOLVIT budou pochopitelně spojeny také určité náklady. Zpráva vyzývá členské státy k tomu, aby k financování nových zaměstnanců využily veškerých dostupných prostředků, včetně alternativních zdrojů financování.

Další stěžejní oblastí této zprávy je propagace sítě SOLVIT, kterou osobně považuji za oblast zcela zásadního významu a věřím, že stejný postoj máte k této věci i vy. Malé a střední podniky mohou využíváním služeb sítě SOLVIT ušetřit spoustu peněz, které mohou investovat do jiných oblastí, kde mohou sloužit k vytváření hospodářského růstu, a které jsou pro jejich rozvoj užitečnější než právní pomoc, bez níž by se při řešení jakýchkoli svých problémů neobešly. Co se týče jednotlivých spotřebitelů, síť SOLVIT jim nabízí výhodnější postup bez zdlouhavého a nákladného soudního řízení.

Výhod, které nabízí síť SOLVIT, mohou ovšem občané a společnosti využít teprve tehdy, budou-li mít povědomí o tom, že tato síť účinným způsobem funguje. To je důvod toho, proč se domnívám, že bychom měli aktivně zapojit vnitrostátní orgány, Evropskou komisi a rovněž poslance tohoto parlamentu do propagace sítě SOLVIT. Existuje celá řada způsobů takové propagace, počínaje informačními kampaněmi a kampaněmi v hromadných sdělovacích prostředcích, které by organizovaly členské státy, a konče vytvořením vlastního portálu sítě SOLVIT. Veřejné služby, které jsou zapojeny do provádění evropských právních předpisů, jimiž se řídí vnitřní trh, by navíc mohly určit osobu, která by pro síť SOLVIT zajišťovala styk s veřejností, což by opět výrazně zvýšilo účinnost této sítě a přispělo k její propagaci. Jako poslanci Evropského parlamentu se můžeme sami chopit iniciativy, pokud jde o propagaci sítě SOLVIT, a můžeme zlepšovat informovanost o této síti mezi našimi kolegy na úrovni vnitrostátních parlamentů.

Dalším opatřením, které tato zpráva velice podporuje, je výměna osvědčených postupů mezi členskými státy v souvislosti s propagací sítě SOLVIT a řešení provozních problémů této sítě. Dobré nápady lze na evropské úrovni šířit a uplatňovat ke společnému prospěchu nás všech.

Nemůžeme nakonec opomenout skutečnost, že SOLVIT se musí často zabývat případy, které nespadají do oblasti jeho působnosti nebo jsou velmi složité a k jejich řešení je nutno použít alternativních metod. Řešením těchto případů, jejichž složitost neumožňuje, aby byly vyřešeny na úrovni sítě SOLVIT, mohou nabízet petice předkládané Petičnímu výboru Evropského parlamentu. Tato zpráva proto přichází s návrhem, aby portál sítě SOLVIT odkazoval takové případy na webovou stránku Petičního výboru Evropského parlamentu a dále také na specializované výbory vnitrostátních parlamentů.

To jsou tedy některé návrhy, které představují základ této zprávy o síti SOLVIT. Věřím, že tyto návrhy mohou přispět ke zlepšení fungování této sítě tak, aby nabízela kvalitní pomoc spotřebitelům a společnostem. SOLVIT má obrovský potenciál a máme-li tento jeho potenciál využít naplno, musíme neustále provádět analýzu jeho výkonu.

 
  
MPphoto
 

  Michel Barnier, člen Komise.(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, předně se domnívám, že je velmi důležité, abychom při tom, co budeme odpovídat na vaše otázky a hovořit o provádění těchto různých nástrojů a znění zákonů, stáli při našem kolegovi, panu Dalliovi.

Ve svém politickém životě jsem, dámy a pánové, často zastával názor, že dohlížení na provádění určitého zákona má přinejmenším stejně důležitý účinek jeho vyhlášení. Považuji proto za důležité, aby ten, kdo je v některém z vnitrostátních parlamentů nebo v Evropském parlamentu, ten, kdo je v Komisi, měl nástroje, které by mu umožňovaly ověřovat a vyhodnocovat konkrétní, skutečný způsob provádění zákonů, pro které hlasuje. Domnívám se také, že patřičný způsob jednání vyžaduje patřičnou znalost, a právě v tomto bodě projevili vaši zpravodajové své velké schopnosti a svou obezřetnost.

Dovolte mi, abych paní Thun Und Hohenstein a panu Buşoiovi co nejupřímněji poděkoval za to, co se mne zcela bezprostředně týká, a rovněž paní Hedhové za kvalitu jejich zpráv.

O čem se tu bavíme? Bavíme se o vnitřním trhu. Včera večer, už v dosti pozdní hodině, jsem v této sněmovně řekl, že v době krize a hospodářských těžkostí, v níž se nyní nacházíme, si nemůžeme dovolit nevyužít všech možností. Kdyby vnitřní trh, velký evropský trh, fungoval normálním způsobem, tak, jak bude muset fungovat, dokázali bychom jen my sami, sami o sobě, dosáhnout něco mezi 0,5 % a 1,5 % dodatečného růstu.

Tuto příležitost si v tuto chvíli nemůžeme nechat uniknout. Vnitřní trh proto musí být plně funkční ve všech svých aspektech a to je samozřejmě úkol, který mi pod vaším dohledem svěřil předseda Barroso. Z tohoto důvodu přikládám této hodnotící zprávě a tomuto nástroji SOLVIT a jejich náležitému fungování velký význam. Předpokládám, že John Dalli řekne totéž v souvislosti s důležitou otázkou spotřebitelů.

Paní Thun Und Hohenstein nás zde právě seznámila s dobrými i těmi méně dobrými zprávami týkajícími se hodnotící zprávy. Bavíme se zde o směrnicích či zákonech umožňujících fungování vnitřního trhu, kterých je dohromady zhruba 1 521, což je značné množství. V jejich provádění je v současné době určitý deficit, který nicméně dosahuje, jak jste zde velmi dobře řekla, své vůbec nejnižší hodnoty. To je dobrá zpráva a musíme poděkovat všem těm, kteří jsou za provádění této směrnice v členských státech a v některých případech i v regionech zodpovědní. Mé poděkování patří rovněž mým kolegům z generálního ředitelství pro vnitřní trh.

Ta nepříliš dobrá zpráva se týká kvality provádění, kvality realizace, která je neuspokojivá. Musíme proto pracovat všichni společně, včetně Evropského parlamentu, včetně vnitrostátních parlamentů, včetně představitelů všech členských států. To je také účelem návštěv, které, jak jsem vám během slyšení zde v Parlamentu řekl, mám v úmyslu nyní vykonat – a již také konám – ve všech 27 hlavních městech, abych se zde osobně setkal z pověření příslušných ministrů s představiteli, kteří zodpovídají za provádění směrnic týkajících se vnitřního trhu, za rozpracování jednotlivých bodů této hodnotící zprávy a za zajištění fungování sítě SOLVIT, jak to zde velmi správně řekl pan Buşoi.

Z tohoto důvodu jsem také paní Thun Und Hohenstein řekl, že souhlasím s myšlenkou fóra; je to velmi dobrá myšlenka. Je třeba lidem umožnit, aby se setkávali zde v Parlamentu, aby se setkávali s Komisí, s vnitrostátními parlamenty a se všemi těmi, kdo v jednotlivých členských státech odpovídají za sdílení, hodnocení a předávání osvědčených postupů. Jsem opravdu pevně přesvědčen, že společná setkávání odpovědných osob mohou přinést užitek: shodu místo nátlaku, především shodu, vzájemnou důvěru a spolupráci.

Co se týče sítě SOLVIT, pan Buşoi poukázal na důležitost tohoto nástroje, který začíná dobře fungovat. V současnosti máme 1 500 případů, k jejichž řešení jsme přispěli formou spolupráce, usnesení nebo zprostředkování, podaných hlavně jménem občanů, ale také jménem velkého počtu podniků. Jak zde pan Buşoi správně poznamenal, síť SOLVIT umožňuje šetřit peníze i čas, a občané, spotřebitelé a podniky se tak mohou vracet zpět na svá místa, která zaujímají na jednotném trhu, aniž by se museli účastnit nesmírně zdlouhavých řízení kvůli řešení svého problému, které umožňuje, přináší a nabízí provedení toho či onoho ustanovení vnitřního trhu, které se jich týká.

Je to, řekl bych, stejný duch, ze kterého svou inspiraci čerpá i akční plán asistenčních služeb pro jednotný trh, plán SMAS, jehož cílem je poskytování lepších informací a lepších služeb občanům a podnikům. I zde došlo k pokroku. Tento plán umožnil propojení různých služeb a formulářů dostupných na internetu mezi sítí SOLVIT a Občanským rozcestníkem.

Jak to zde navrhovali vaši zpravodajové, domnívám se také já, že bychom – pod dohledem pana Dalliho – mohli vynaložit určité úsilí, že bychom měli vynaložit určité úsilí, abychom všechny tyto dokumenty, všechny tyto výsledky, všechna tato sdělení prezentovali zároveň ve stejnou dobu a abychom tak tyto různé nástroje, které určují způsob provádění předpisů a směrnic týkajících se vnitřního trhu, mohli navzájem propojit a lépe koordinovat.

Jsem každopádně zastáncem koordinace v této její vylepšené podobě a chtěl bych zde stvrdit své osobní předsevzetí využívat co nejlépe těchto nástrojů k hodnocení a sledování toho, jakým způsobem je prováděno oněch 1 500 směrnic souvisejících s fungováním vnitřního trhu.

 
  
MPphoto
 

  John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, chci zde něco říci ke zprávě o těchto dvou velmi klíčových evropských politikách – hodnotící zprávě  o spotřebitelských trzích a balíku předpisů týkajících se vymahatelnosti práv spotřebitelů – kterou zde představila paní Hedhová. Rád bych paní Hedhové poděkoval za její vynikající práci, kterou jako zpravodajka odvedla.

Spotřebitelská politika tvoří jádro všech hospodářských a sociálních výzev, před nimiž dnes stojíme. Vše je to o lidech. Informovaní spotřebitelé, kteří znají svá práva, vytvářejí poptávku po inovacích a konkurenčním prostředí, ale co je snad vůbec nejdůležitější, podaří-li se nám dosáhnout toho, aby vnitřní trh fungoval ve prospěch spotřebitelů, budeme mít v rukou trumf, který nám umožní navázat opět spojení s občany. Ústřední úloha spotřebitelské politiky se odráží v několika resortech. Kolegium bude každopádně pracovat v těsné součinnosti na tom, aby zajistilo, že přijatá pravidla budou převedena do podoby praktického užitku pro spotřebitele. Jsem zde dnes se svým přítelem Michelem Barnierem, právě na znamení toho, jak těsná bude naše spolupráce. Takovýmto způsobem bude probíhat naše práce.

Spotřebitelské hledisko je třeba sledovat ve všech resortech a v celé Komisi budou přijata kritéria, která umožní měřit, jak dalece se nám daří nebo nedaří dosahovat pokroku. Hodnotící zpráva  o spotřebitelských trzích slouží jako výstražný systém, který nám dává upozornění i tehdy, když vnitřní trh z hlediska spotřebitele selhává. Hodnotící zpráva slouží rovněž k monitorování pokroku dosaženého v integraci maloobchodní sféry vnitřního trhu ve prospěch spotřebitelů, malých a středních podniků a dalších maloobchodníků. Pomáhá rovněž sledovat, zda se členské státy v dostatečné míře zasazují o uplatňování nového spotřebitelského zákona a o informování, vzdělávání a posilování práv spotřebitelů.

Je-li řeč o uplatňování, těší mne, že Parlament sdílí názor Komise, která považuje za důležité, aby lidé svých práv, která mají na papíře, měli možnost dosáhnout i v praktickém životě. V tomto směru nás čeká ještě dlouhá cesta. Cílem sdělení z července 2009 bylo nalézt v rámci celé Evropské unie účinnější, použitelnější a důslednější způsoby uplatňování práv. Nyní je ho třeba převést do podoby konkrétních opatření. Jednou z priorit bude vystupňování úsilí o zvýšení účinnosti a použitelnosti našich přeshraničních sítí, které musí vyslat obchodníkům jasný signál, že v EU nenajdou žádné klidné útočiště, kde by mohli unikat stíhání. Totéž platí pro spolupráci s orgány třetích zemí. K dosažení tohoto cíle je nezbytné, aby vnitrostátní orgány zodpovědné za uplatňování zákonů měly k dispozici dostatečné množství lidí a prostředků. V těžkých dobách hospodářské krize jsou všechny veřejné služby pod tlakem úsporných opatření, ale šetřit na uplatňování práv spotřebitelů by bylo špatným způsobem hospodaření. Volné, otevřené a dobře regulované trhy podněcují konkurenci v kvalitě a ceně a vytvářejí konkurenční prostředí. Z toho pak mají prospěch nejen spotřebitelé, ale také hospodářství EU jako celek. Komise a Parlament by se svou společnou prací měly zasadit o zajištění toho, že tato zpráva jasně a hlasitě zazní ve všech členských státech.

Máme také v úmyslu pokračovat v dobře postupující práci na budování celoevropského systému koordinovaného uplatňování práv – tzv. urovnání (angl. sweeps). Při těchto urovnáních vyšlo nicméně najevo, že ani spojené snahy několika členských států nestačí. Potřebujeme řešení na celoevropské úrovni. Velmi rád proto přijmu vaši výzvu, abych provedl průzkum právního základu obsaženého ve Smlouvě a hledal způsoby, jak posílit ochranu spotřebitelů a především jak v tomto směru zvýšit schopnosti Komise, ale dosáhnout toho a vykročit touto cestou můžeme teprve tehdy, až budeme přesvědčeni, že tak vytvoříme přidanou hodnotu, která se spojí s prací na vnitrostátní úrovni.

Mám-li nyní přejít k otázce odškodňování, souhlasím s tím, že alternativní mechanismy řešení sporu mohou představovat levný, jednoduchý a rychlý způsob odškodnění spotřebitelů, aniž by přitom utrpělo dobré jméno podniků. Jeden z bodů této strategie se týká řešení kolektivních stížností. V tomto bodě se hodlám zasadit společně s místopředsedy Almuniou a místopředsedkyní Redingovou o to, aby Komise postupovala koordinovaným způsobem.

A nakonec chci říci, že počítám s vaší podporou, pokud jde o zajištění dostatečných prostředků pro období po roce 2013, kdy skončí platnost stávajícího spotřebitelského programu, prostředků, které umožní provádění ambiciózní spotřebitelské politiky a v neposlední řadě i další vydávání ještě důkladněji zpracované hodnotící zprávy. Zároveň s tím věřím i tomu, že se dokážeme vyrovnat se složitými výzvami dneška i zítřka a pracovat ve vzájemném partnerství na tom, abychom využili veškerého potenciálu vnitřního trhu ve prospěch všech našich občanů.

 
  
MPphoto
 

  Simon Busuttil, zpravodaj ke stanovisku Petičního výboru.(MT) Jménem Petičního výboru jsem vypracoval stanovisko k síti SOLVIT, která má moji plnou podporu, protože je to způsob, jak pomáhat občanům, kteří narazili na problém. Rád bych se nicméně zastavil u jedné věci: u potřeby skutečné spolupráce všech zúčastněných stran, s nimiž přichází občan do styku. Jaké možnosti má občan, který narazí na problém? Může buď podat petici u Evropského parlamentu, jemuž tuto pravomoc přiznává článek 194 Smlouvy, může předložit stížnost Evropské komisi, nebo může podat stížnost v síti SOLVIT. Občan může rovněž žádat odškodnění prostřednictvím stížnosti k evropskému veřejnému ochránci práv, ale to bývá příčinou zmatků, jejichž výsledkem je to, že občan nebude pravděpodobně vědět, kde přesně se může odškodnění a pomoci domáhat. Vzhledem k tomu ve svém stanovisku jménem Petičního výboru vyzývám k tomu, aby všechny dotčené instituce více spolupracovaly a občan tak mohl přesně vědět, kde může žádat odškodnění.

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová , jménem skupiny PPE. Vážení kolegové, páni komisaři, internetová služba SOLVIT funguje už osmým rokem a dokázala úspěšně vyřešit 83 % stížností občanů a podniků způsobených nesprávnou aplikací evropského práva v členských státech, a to do deseti dnů. V roce 2008 SOLVIT svým neformálním řešením předešel soudním sporům a škodám ve výši 32 milionů EUR.

Problém, který naše tři zprávy odhalují, má dvě roviny: především je to liknavost řady členských zemí, s jakou implementují evropské právo do národní praxe, a to manko je sto směrnic, které nemají plný účinek na vnitřním trhu. Vím, že to je malé procento, ale je to procento důležité. Za druhé je to velmi špatné využívání praktického nástroje SOLVIT. Např. v České republice je dobře odborně veden, ale jen 7 % registrovaných podnikatelů vůbec o této službě ví. Ve Francii je situace úplně nejhorší. Podle statistik má SOLVIT na starost jen jeden stážista.

Jsem ráda, že náš výbor podpořil i mé návrhy, které jsem jako stínová zpravodajka předložila, např. opatření na posílení odborné administrativní kapacity sítě SOLVIT v členských státech. Zejména však jde o propagaci sítě v řadách podnikatelů, expatriatů, různých asociací, v národních parlamentech a také tady. Upozorňuji, že je nutné, aby se SOLVIT propojil s jednotnými kontaktními místy i poradenskými službami, které provozuje Komise, a samozřejmě je důležité, aby Komise zajistila včasné informování všech zemí o problémech řešených sítí SOLVIT. Tyto analýzy by měla Komise uvádět ve výročních zprávách, a tím bychom samozřejmě měli zlepšit využitelnost sítě SOLVIT.

Jsem ráda, že náš výbor napříč politickým spektrem podpořil všechny tři zprávy v tak širokém rozsahu, a věřím, že je podpoří také plenární zasedání. Děkuji všem zpravodajům za odvedenou práci.

 
  
MPphoto
 

  Evelyne Gebhardt, jménem skupiny S&D.(DE) Pane předsedající, pane komisaři Barniere, pane komisaři Dalli, dámy a pánové, mluvíme zde dnes o vnitřním trhu, ochraně spotřebitelů a mobilitě lidí v rámci Evropské unie. To jsou v souvislosti s projednáváním těchto tří nástrojů klíčová témata a jim chci také věnovat největší pozornost.

Společné projednávání těchto tří témat je pro nás dnes velkou výhodou, protože hospodářství a práva spotřebitelů a zaměstnanců nestojí vůči sobě ve své podstatě něčím protikladným; musí naopak patřit k sobě navzájem. V této věci musíme do budoucna dosáhnout většího pokroku. A je proto také dobře, že se dnes koná tato společná rozprava.

Máme-li něco takového uskutečnit, musíme se především držet tří politických zásad. Zaprvé – a velmi dobře to zde již přede mnou vyslovit pan komisař Barnier – je třeba překonat protekcionismus, který je stále ještě velmi často patrný v postupu vnitrostátních vlád členských států. To je něco, čeho se musíme zhostit v každém případě, a je to na pořadu dne.

Druhá politická zásada spočívá v tom, že musíme zaručit vysoký stupeň ochrany práv spotřebitelů i zaměstnanců. Vnitřní trh jinak řečeno neznamená zrušení práv a neznamená ani deregulaci, nýbrž to, že bude na vysokém stupni zajištěna ochrana společných práv v těchto oblastech. Z tohoto důvodu nesouhlasíme s jedním odstavcem ve zprávě paní Von Thun Und Hohenstein. Týká se tzv. hodnotící zprávy  o vnitřním trhu neboli test vnitřního trhu. To je špatný přístup. Vytváří dojem, že to jediné, na čem záleží, je fungování vnitřního trhu. To však není pravda. Musíme se ptát, jaké dopady budou mít právní předpisy Evropské unie na práva zaměstnanců a práva spotřebitelů. Tento pojem proto odmítáme, protože je to špatný pojem.

Zatřetí potřebujeme spolehlivé uplatňování těchto práv na evropské úrovni. K tomu potřebujeme systém kolektivního odškodňování, aby spotřebitelé nezůstali na tomto vnitřním trhu sami a bez pomoci, nýbrž byli schopni skutečně uplatňovat svá práva.

 
  
MPphoto
 

  Robert Rochefort, jménem skupiny ALDE.(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, předně mi dovolte říci, že mne velmi těší, že tato výměna názorů na vnitřní trh a ochranu spotřebitelů byla dnes ráno uvedena jako rozprava prvořadého významu.

Vnitřní trh představuje, pane Barniere, v situaci hospodářské krize trumf, jehož musíme rozhodně využít. Tím asi nejdůležitějším hnacím pohonem v rámci vnitřního trhu je samozřejmě spotřeba, kterou bychom měli v krátkodobém horizontu podpořit. Nikoli ovšem spotřebu jakéhokoliv druhu. Potřebujeme takovou spotřebu, která bude brát ohled na budoucnost, to znamená takovou spotřebu, která bude v souladu s výzvami udržitelného rozvoje, zodpovědnou spotřebu, která se nesnaží prosazovat za všech okolností levné výrobky s tím, že tyto výrobky údajně zvyšují kupní sílu rodin, přestože se ve skutečnosti jedná o výrobky nižší kvality, vznikající za cenu téměř systematického přemisťování jejich výroby za hranice Unie. Víme, kdo jsou jejich hlavní oběti: spotřebitelé s nejnižšími příjmy, nejzranitelnější skupina spotřebitelů.

Máme-li posílit a podpořit rozvoj našeho vnitřního evropského trhu, musíme se zkrátka zasadit o obnovení důvěry mezi spotřebiteli a podniky, a to zejména distribučními podniky. Chtěl bych Komisi předat zcela jasnou zprávu. Ano, pane Dalli, budete mít naši podporu, ale pociťujeme přitom jisté znepokojení, které vyplývá z rizika spojeného se způsobem rozdělení vašich pravomocí. Máme obavu, že toto rozdělení povede k rozdrobení vaší odpovědnosti. Zároveň budeme pozorně sledovat, jestli skutečně pracujete společně koordinovaným způsobem. Očekáváme, že politiky Evropské unie budou brát zájmy spotřebitelů v duchu Lisabonské smlouvy skutečně v úvahu.

Dám vám jeden bezprostřední příklad, který spojuje nejen pana Bariera a pana Dalliho, ale také paní Redingovou. Je na čase začít sledovat provádění Zelené knihy o kolektivním odškodnění. Očekáváme od vás, že v této věci dojde k pokroku. Vy sám jste se o tom mimochodem, pane Dalli, zmínil, takže bych se vás rád zeptal, jestli už máte v této věci nějaký časový plán. Očekáváme od vás také, že přijdete s novou a specificky evropskou podobou kolektivního odškodňování, která bude předcházet všem nechvalně známým případům zneužívání tohoto systému ve Spojených státech, že vymyslíme takový systém, ze kterého mohou mít prospěch všichni a který nebude protěžovat zájmy jedné strany na úkor té druhé.

Rád bych poblahopřál naší kolegyni poslankyni, paní Hedhové, za její zcela úplnou zprávu. Zvláštní pozornost bych chtěl věnovat tomu, nač i paní Hedhová ve své zprávě klade důraz, totiž na vzdělávání spotřebitelů, které má zásadní význam a které musí probíhat celý život, protože vzhledem k rychlému obměňování výrobků a stále sofistikovanějším marketingovým postupům se nejedná pouze o záležitost týkající se malých dětí, ale všech spotřebitelů bez rozdílu.

(Předseda řečníka přerušil.)

Závěrem bych rád řekl, že ukazatele, hodnotící zprávy, to vše je pěkné – a říkám to jako bývalý statistik a ekonom – nemohou však nahradit politickou vůli, která jediná nás může popohnat k dílu.

 
  
MPphoto
 

  Heide Rühle, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Pane předsedající, ráda bych navázala na to, co zde na začátku řekl pan Barnier o velkém významu vnitřního trhu v současné krizi. Tento jeho význam se tentokrát ukázal velmi jasně. Vnitřní trh však pochopitelně předpokládá, že mu občané budou důvěřovat. Jedině tak může správným způsobem fungovat. Tato důvěra dosud na mnoha úrovních chybí. To, čeho si jako poslanci při debatách v našich vlastních zemích často všímáme, je skutečnost, že v široké veřejnosti jsou tyto obavy z vnitřního trhu stále ještě velmi časté a že témata jako protekcionismus se setkávají s příznivým ohlasem, protože jsou to věci, s nimiž nepřicházejí pouze vlády, ale podporují je i mnozí občané. O to víc je pro nás tady v Parlamentu důležitější, abychom učinili vše, co je v našich silách, a posílili důvěru ve vnitřní trh. Klíčový význam pro to, abychom tohoto dosáhli, má samozřejmě spotřebitelská politika. Spotřebitelská politika umožňující vysoký stupeň ochrany spotřebitelů může zvýšit a zajistit důvěru lidí ve vnitřní trh. Musíme proto v této oblasti vynaložit ještě větší úsilí.

Těší nás, že oba komisaři jsou dnes tady. Jste si jistě vědom toho, že i naše skupina se stavěla kriticky ke skutečnosti, že za spotřebitelskou politiku již neodpovídá jeden komisař, protože zpráva paní Kunevy byla velmi pozitivní. Těší nás proto, že zde od vás dostáváme jasný signál, že v této oblasti chcete spolupracovat. Obávali jsme se rovněž, že v důsledku rozdělení odpovědnosti mezi několik komisařů bude ochraně spotřebitelů věnována nedostatečná pozornost. Věřím nicméně, že se nyní nejedná o pouze ojedinělý případ, nýbrž že s námi na této věci budete těsně spolupracovat, protože máme několik velmi důležitých problémů, které je třeba vyřešit; stále je třeba například ještě dokončit debatu o otázkách hromadných žalob a kolektivního odškodnění a musí v této věci dojít k pokroku. Bude to mít samozřejmě velký význam pro zvyšování důvěry občanů.

Potřebujeme další nástroje, které budou jasnou zárukou toho, že občané jsou na vnitřním trhu chráněni. Síť SOLVIT je v tomto ohled nástrojem velmi důležitým. Zprávu pana Buşoie proto z celého srdce podporujeme. SOLVIT, který dává příležitost k mimosoudnímu urovnání, vytváří důvěru ve vnitřní trh, přináší spotřebitelům lepší informace o vnitřním trhu, což je oblast, ve které mají orgány členských států velmi často nedostatky. SOLVIT je může v tomto ohledu důležitým a významným způsobem doplňovat. Letos jsem zpravodajkou pro rozpočet a pana Dalliho mohu ujistit, že rozpočtové otázky a vyčlenění prostředků na oblast spotřebitelské politiky budeme velmi pozorně sledovat. Oslovili jsme už Rozpočtový výbor a zdůraznili, že samozřejmě chceme, aby prostředky byly i nadále k dispozici, a že chceme, aby jich bylo k dispozici odpovídající množství. Můžete se v tomto ohledu spolehnout na naši podporu.

Mám-li to tedy ještě jednou shrnout, domnívám se, že celkem vzato vyslaly tyto zprávy velmi důležitý a velmi dobrý signál. Mají sice naši podporu, v jednom bodě však vidíme důvod ke kritice. Jedná se o test vnitřního trhu, který považujeme za poněkud jednostranný. Směrnice, které máme v úmyslu přezkoumat, je nutno přezkoumat z více různých hledisek. Takovým velmi důležitým hlediskem je udržitelnost a stejně tak i sociální otázky. Má-li dojít k přezkumu, nesmí být zaměřen na pouhý jeden aspekt vnitřního trhu. Musí být komplexní. Patřičnou pozornost je v tomto ohledu třeba věnovat i otázce subsidiarity. Jednostranné zaměření na test vnitřního trhu proto považujeme za nešťastné. V zásadě však přístup zpravodaje podporujeme, a to i co se týče testu vnitřního trhu, a budeme hlasovat ve prospěch zprávy.

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan, jménem skupiny ECR. (PL) Pane předsedající, proces budování společného trhu založený na čtyřech svobodách – volném pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb – je stále ještě procesem nedokončeným, zvlášť pokud vezmeme v úvahu čtvrtou z uvedených svobod, volný pohyb služeb, a je zde třeba vykonat stále ještě hodně práce. Je to proces nesmírně důležitý, zejména pak v době hospodářské stagnace a v situaci hospodářské krize, kterou nyní v Evropě zažíváme. A právě v době zpomalení hospodářského růstu bychom měli mluvit o přínosech společného trhu a snad se i dočkáme politické vůle, k níž zde vyzýval pan Rochefort.

Rád bych z tohoto důvodu poblahopřál předsednictvu Evropského parlamentu za to, že si uvědomuje význam této záležitosti a že se rozhodl zařadit na pořad tohoto zasedání Parlamentu rozpravu o těchto třech zprávách jako rozpravu prioritní. Mé poděkování a blahopřání patří rovněž panu Harbourovi, předsedovi Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů za to, jak účinné snahy v tomto směru vyvinul. Rád bych také poblahopřál všem třem zpravodajům za jejich velmi důležité tři zprávy. Nemohu ovšem opominout jistou absurditu. Na plenární schůzi dnes projednáváme zprávu paní Thunové – a rád bych dodal, že je to zpráva vynikající – je to však zpráva o hodnotící zprávě o vnitřním trhu za rok 2008. Komise nicméně před pár dny uveřejnila hodnotící zprávu o vnitřním trhu za rok 2009. Domnívám se, že je to o důvod víc k tomu, aby Komise v budoucnu uveřejňovala všechny čtyři důležité zprávy, které sledují fungování vnitřního trhu, ve stejnou dobu. Hodnotící zpráva o vnitřním trhu, hodnotící zpráva  o spotřebitelských trzích, zpráva o síti SOLVIT a Občanský rozcestník se koneckonců týkají všechny jedné a té samé věci, a měli bychom je mít proto všechny najednou.

Rád bych konečně také vyjádřil svou podporu dvěma hlavním návrhům, které zpráva paní Thunové obsahuje. Plně podporuji jak návrh na pořádání každoročního fóra o vnitřním trhu, tak ještě důležitější návrh povinného testu, tzv. testu vnitřního trhu, který by se měl provádět se všemi budoucími návrhy Evropské komise.

 
  
MPphoto
 

  Kyriakos Triantafyllidis , jménem skupiny GUE/NGL.(EL) Pane předsedající, podle určitého názoru, který stvrzuje Lisabonská smlouva i postoj samotné Komise, je v současnosti naléhavě zapotřebí, aby se spotřebitelská politika zaměřila na zajištění zdravého trhu, na kterém se budou moci spotřebitelé pohybovat s pocitem bezpečí a důvěry.

Tato úvaha se zakládá na skutečnosti, že budou-li se spotřebitelé na trhu cítit dobře a bezpečně a bude podporován přeshraniční obchod, zvýší se konkurence a spotřebitelé budou mít možnost většího výběru zboží a služeb za konkurenční ceny.

My s tímto postojem a s názorem, že účinněji fungující a pružnější spotřebitelský trh je základním činitelem, na kterém závisí konkurenční prostředí a blahobyt občanů, nesouhlasíme. Hospodářská krize dokazuje, že se musíme řídit ohledem na konkrétní podmínky toho kterého státu a nikoli dogmaticky uplatňovat stále jedno a totéž pravidlo, pravidlo neomezené konkurence. Jsme toho názoru, že mezi konkurencí a blahobytem občanů neexistuje tak těsná provázanost, protože konkurence přináší spíše výhody společnostem, což je patrné z toho, že z poklesů cen neměli spotřebitelé prokazatelně doposud žádný užitek.

V zájmu chudších tříd a společnosti jako celku musí existovat cenová regulace základních potravin. Jediná politika, která může konsolidovat a zvýšit úroveň ochrany spotřebitele, je politika zaměřená na člověka a jeho blahobyt, nikoli na zvyšování konkurence.

S ohledem na to tedy souhlasíme s hodnotící zprávou, která zaznamenává a vyhodnocuje spokojenost evropských spotřebitelů s hladkým fungováním trhu, na druhé straně bychom se však neměli odchylovat od podstaty a cíle, jímž není nic jiného než uskutečňování vnitřního trhu orientovaného na potřeby lidí, jehož středobodem je blahobyt člověka a nikoli čísla. Hodnotící zprávu o spotřebitelských trzích chápeme jako nástroj k zaznamenávání míry spokojenosti spotřebitelů v určitém konkrétním rámci a v určitém konkrétním čase. Toto hodnocení a tyto záznamy však samy o sobě, pouze na základě toho, že přispějí k větší sebedůvěře spotřebitelů a jejich pocitu bezpečí, nemohou přinést občanům větší blahobyt.

Každé hodnocení lze navíc provádět jen na základě vyčíslitelných sociálních cílů. Upozorňujeme rovněž na to, že hlavním cílem hodnotící zprávy je zaznamenávání stížností spotřebitelů, ale že je třeba zdůraznit i potřebu opatření na předcházení neoprávněného obohacování.

 
  
MPphoto
 

  Oreste Rossi, jménem skupiny EFD.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, předmětem naší dnešní diskuse jsou tři opatření, která se týkají zdraví a ochrany spotřebitelů, pro která jsme již hlasovali ve výboru a pro která budeme hlasovat i na plenární schůzi.

Stojíme na straně občanů, kterým až příliš často přinášejí rozhodnutí evropských orgánů škodu: mám na mysli rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, jímž byla popřena svoboda vystavovat krucifix; neschopnost účinně řešit problém ilegálních přistěhovalců; nekonečný zástup lidí ze třetích zemí, kteří berou práci našim lidem; zdráhavý postoj k poskytování náležitých informací, z nichž by se spotřebitelé mohli dozvědět, co kupují a jakého původu jsou dané potraviny.

Zpráva paní Hedhové považuje za důležité hledisko evropských občanů, kteří ve své každodenní zkušenosti přicházejí na výhody i nevýhody vnitřního trhu, a zdůrazňuje správnost jmenování komisaře pro záležitosti spotřebitelů, k němuž došlo v roce 2007. Zpráva rovněž poukazuje na nezbytnost harmonizace institucí pověřených v jednotlivých členských státech dohledem a monitorováním a stejně tak i institucí ve třetích zemích.

Zpráva paní Von Thun Und Hohenstein kritizuje některé v minulosti přijaté postoje a vyzývá ke společné odpovědnosti členských států a Komise.

Buşoiova zpráva se zabývá sítí SOLVIT, která byla vytvořena Komisí s cílem poskytovat občanům a podnikům bezplatnou pomoc při uplatňování jejich práv v rámci Unie, zejména v případech sporu. Kritizuje také některé funkční nedostatky této sítě a staví se ve prospěch lepší informovanosti občanů a podniků, kteří často vůbec nevědí, že tato instituce existuje. Naší první starostí jako zákonodárců musí být občané a spotřebitelé.

 
  
MPphoto
 

  Angelika Werthmann (NI).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, významným přínosem sítě SOLVIT by mohla a také měla být větší transparentnost při vymáhání a uplatňování osobních a občanských práv v rámci vnitřního trhu. Internetová síť SOLVIT pro řešení problémů je založena na pragmatickém přístupu, který bez nadměrné byrokracie slouží občanům i podnikům.

Ze zprávy za rok 2009 nicméně vyplývá, že téměř 40 % otázek občanů se týkalo podmínek získání trvalého pobytu v některé jiné zemi EU. Vnucuje se tak otázka, dochází-li k uplatňování pobytových práv transparentním způsobem.

 
  
MPphoto
 

  Tiziano Motti (PPE) . – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dnes budeme hlasovat o zprávě z vlastního podnětu o ochraně spotřebitelů, velmi důležitém nástroji, který je jednou z věcí, za které musím poděkovat zpravodajce paní Hedhové, a také ostatním zpravodajům musím poděkovat za skvělou atmosféru, ve které se nám dařilo spolupracovat.

V řadě bodů mezi námi panovala naprostá shoda a na těch dalších budeme, jak doufám, budeme mít ještě možnost v budoucnu dále pracovat: jedná se, konkrétně řečeno, o hodnotící zprávu  o evropských spotřebitelských trzích, což je nástroj, který propaguje Evropská komise, nástroj velmi důležitý, který však podle mého názoru dosud nepřináší normalizované údaje, na jejichž základě by se lidé mohli jasně rozhodovat. Kdybychom měli podnik a rozhodovali se o budoucnosti naší společnosti na základě nepřesných údajů, mohli bychom se ocitnout v úpadku. Věřím proto, že v budoucnu budeme mít možnost pracovat na databázi, která lidem umožní jasné rozhodování.

Musíme vzít také v úvahu, a to i v případě této zprávy, že břemeno, kterým jsou spotřebitelé zatíženi, je nemalé, ale podle mého názoru i názoru skupiny bude v budoucnu třeba dosáhnout, domnívám se, lepší rovnováhy, protože evropští občané nejsou pouze spotřebitelé, ale také zaměstnanci společností, které svou činnost provozují na vnitřním trhu. Musíme mít proto vždy na paměti rovnováhu mezi těmi, kdo poskytují služby a kdo poskytují zboží a samotnými spotřebiteli, protože to je naším cílem.

Informovaný spotřebitel je svobodný spotřebitel – takže jakákoliv iniciativa zaměřená na poskytování dalších informací je vítána – ale odmítli jsme školní programy, protože se nesmíme stavět na místo spotřebitele, kteří sami musí uplatnit svoji svobodnou volbu, a jsme toho názoru, že tím prvním, od koho by se dětem mělo dostat spotřebitelského vzdělání, jsou jejich rodiče. Jsou to ostatně také rodiče, kdo rozhoduje o tom, co jejich děti konzumují, zejména v době, kdy jsou ještě malé.

Pokud jde o dospělé spotřebitele, je pravda, že ti se někdy mohou pomocí příslušných zákonných prostředků bránit jen velmi obtížně, a proto jsme také zastánci mimosoudního odškodnění, ale domníváme se, že obzvláště v dobách krize bude místo zvyšování počtu veřejných ochránců práv spotřebitelů lépe vynaložit větší úsilí na zajištění dobrého fungování toho, co už existuje.

Má poslední poznámka se týká služeb poskytovaných veřejnou správou. Mrzí mne, že nebyla náležitě zohledněna skutečnost, že spotřebitel se může obracet i na veřejnou správu, obce, orgány, kraje, ba dokonce i státy. Doufám, že toho v budoucnu budeme schopni udělat více, protože možnost ochrany musí mít spotřebitelé i ze strany těchto špatně fungujících služeb, které poskytuje veřejná správa.

 
  
MPphoto
 

  Liem Hoang Ngoc (S&D).(FR) Pane předsedající, paní předsedkyně, děkuji paní Von Thun Und Hohenstein za její svědomitou práci a celkovou kvalitu její zprávy.

Jako stínového zpravodaje Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu mne těší, že na základě hlasování ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů bylo možné začlenit do konečného znění zprávy řadu myšlenek, které jsme tam chtěli mít.

Zaprvé se jedná o potřebu přijetí kvalitativnějšího přístupu k provádění hodnotící zprávy o vnitřním trhu, která umožní zjistit příčiny deficitu v počtu provedených směrnic. Nepodceňujeme užitečnost statistických údajů ani tlaku, který vytváří označování dobrých a špatných žáků EU, Komise by si však podle našeho názoru měla klást náročnější cíle a snažit se o to, aby se tato hodnotící zpráva stala nástrojem, který by byl koncipován tak, aby umožnil pochopit potíže, na něž členské státy v rámci prováděcího procesu narážejí. A to tím spíše, že, jak všichni víme, deficit v počtu provedených směrnic nemusí být způsoben neochotou členských států, ale často také spíše průměrnou kvalitou evropských právních předpisů, k jejichž provedení má dojít.

Druhým aspektem, na který jsem se chtěl zaměřit, je potřeba posílit v době provádění těchto právních předpisů dialog mezi Komisí a členskými státy. Čím větší informační výměna bude směrem ke zdroji probíhat, tím větší bude také možnost předcházení rizika, že k provedení nedojde nebo že provedení bude nesprávné.

Jeden bod této zprávy nicméně představuje problém: týká se to odstavce 10, který původně nebyl součástí návrhu zprávy paní Von Thun Und Hohenstein. V tomto odstavci se navrhuje vytvoření testu vnitřního trhu, který by musely splnit všechny nově navrhované právní předpisy. Jsme rozhodně proti tomu, protože takový test je podle našeho mínění v lepším případě bezdůvodný, v horším nebezpečný.

Zjišťování překážek vnitřního trhu probíhá již v rámci studií dopadů, které Evropská komise provádí v souvislosti s každým novým legislativním návrhem. Nechceme, aby tento test vnitřního trhu sloužil jako záminka k brzdění sociálního a environmentálního pokroku. Za daných okolností s tím nemůžeme souhlasit.

 
  
MPphoto
 

  Jürgen Creutzmann (ALDE).(DE) Pane předsedající, pane komisaři Barniere, pane komisaři Dalli, skutečnost, že tu dnes diskutujeme o třech zprávách z vlastního podnětu o ochraně spotřebitelů a vnitřním trhu je dokladem toho, že přes veškeré úspěchy, kterých bylo v této oblasti dosaženo, zbývá ještě mnohé zlepšit. Provádění směrnic o vnitřním trhu ze strany členských států se sice v průměru hodně zlepšilo, sedm členských států nicméně nesplnilo cíl stanovený Komisí, který ukládá snížit deficit v počtu provedených směrnic o vnitřním trhu na 1 %.

Hlavní problém však souvisí spíše s uplatňováním práva EU nežli s jeho prováděním. V případě porušení smluvní povinnosti ze strany členských států trvá v průměru 18 měsíců – řečeno jinými slovy stále příliš dlouho –, než splní rozsudek Evropského soudního dvora. Je to patrné ze současné hodnotící zprávy  o vnitřním trhu a skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu to považuje za nepřijatelné. Tento deficit bude zdrojem problémů pro občany a především pak pro malé a střední podniky, které jsou závislé na jednotných pravidlech vnitřního trhu, ale když chtějí svou činnost provozovat na opačné straně hranice, potýkají se nečekanými byrokratickými překážkami, které je stojí spoustu času.

Velmi proto záleží na dalším rozvoji sítě SOLVIT. SOLVIT je internetová síť pro řešení problémů na základě pragmaticky orientované spolupráce členských států, jejímž cílem je řešení problémů, k nimž došlo v důsledku nesprávného uplatnění pravidel vnitřního trhu ze strany orgánů veřejné správy. Všechny členské státy musí centra sítě SOLVIT finančně zajistit a poskytnout pro ně odpovídajícím způsobem školený personál. Skupina ALDE důrazně vyzývá k tomu, aby lidé byli o fungování sítě SOLVIT v jednotlivých členských státech více informováni, a usnadnilo se tak přeshraniční obchodování s jejich produkty a službami. K tomu je třeba zorganizovat za účasti příslušných sdružení rozsáhlé informační kampaně a zřídit jednotný, snadno srozumitelný a snadno vyhledatelný internetový portál, jehož prostřednictvím bude možno podávat veškeré stížnosti.

 
  
MPphoto
 

  Malcolm Harbour (ECR). – Pane předsedající, jako předseda Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů musím s velkým potěšením především konstatovat, že si všichni velice vážíme toho, že pan komisař Barnier a pan komisař Dalli jsou tu dnes s námi, což kvitovala i řada mých kolegů, a dále bych chtěl také podotknout, že je to pro Parlament, myslím, pozoruhodná příležitost.

Máme zde výbor, který dal dohromady tři zprávy z vlastního podnětu zaměřené na sledování a provádění klíčových legislativních nástrojů a jak jste zde vy, pane komisaři Barniere, řekl, váš úspěch nebude posuzován pouze a zcela počtem legislativních návrhů, které předložíte, nýbrž také tím, jak dobře fungují.

Myslím, že se jedná o skutečně významný počin, na jehož dalším vývoji bude potřebná účast všech výborů tohoto parlamentu. Zvláště pak chci poděkovat všem koordinátorům z tohoto výboru, kteří se společně se mnou zasadili o zdárný průběh naší práce a také o zapojení vnitrostátních parlamentů do pořádání fór vnitrostátních parlamentů.

Velmi bych si přál, aby se nám podařilo uspořádat širší fórum pro vnitřní trh, jak zde o tom mluvili oba komisaři, ale chtěli bychom, abyste své zprávy podávali ve stejnou dobu, tak aby se toto skutečně důležité téma stalo v Parlamentu každoroční událostí.

Je, myslím, vcelku příznačné, že z vytváření společného trhu zůstal – když se podíváme do návrhu EU 2020 – jen odstavec, ve kterém se mluví o chybějících článcích a dokončování sítí. Věřím, že se všichni mí kolegové shodnou na tom, že je to naprosto nepřijatelné. Iniciativa EU 2020 se na členské státy obrací s výzvou, aby přispěly, a také od zpravodajů (kterým za jejich zprávy velice děkuji) jsme zde již slyšeli o tom, že členské státy musí přispět k dobudování jednotného trhu.

Toto musí být iniciativa prvořadého významu a nikoli jen nějaká součást iniciativy EU 2020 a já doufám, že vy oba nám pomůžete zajistit, aby se z ní během několika příštích týdnů takováto iniciativa skutečně stala.

 
  
MPphoto
 

  Trevor Colman (EFD). – Pane předsedající, budu dnes dopoledne první, kdo si dovolí nesouhlasit. Tyto zprávy jsou oddány myšlence a podpoře provádění právních předpisů EU týkajících se ochrany spotřebitelů v členských státech a sledování procesu integrace trhů, o kterém se bude napříště podávat každoroční zpráva.

Jedním z jejich hlavních doporučení je zavedení hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích, která se bude týkat takových věcí, jako jsou stížnosti, ceny, spokojenost, změny dodavatelů a bezpečnost, a k tomu ještě celé spousty dalších dlouhodobých ukazatelů. Komise má v úmyslu provádět hloubkovou analýzu takzvaných problematických odvětví, jež tato hodnotící zpráva odhalí.

Tato byrokratická síť vzájemně provázaných donucovacích prostředků a samoúčelných regulačních opatření bude pro britský drobný maloobchod znamenat totéž, co znamenala společná rybářská politika pro britský rybářský průmysl: bude to jeho zhouba.

Živnostníci se tak stávají opět terčem byrokratických zásahů a obětí nadbytečných právních úprav, které jim budou přinášet jen samé nevýhody. Jakkoli jsou tyto návrhy dobře míněny – a já jsem si jist, že jsou dobře míněny – jsme opět tam, kde jsme byli: u dalšího zoufalého pokusu EU o řešení problému.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Schwab (PPE).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, s radostí podporuji všechny rozumné příspěvky mých kolegů poslanců – s výjimkou toho posledního –, a rád bych proto přešel rovnou k těm nejdůležitějším bodům.

Zpráva paní kolegyně Von Thun je velmi zdařilým příkladem toho, jak můžeme dát jakožto Evropský parlament najevo, že to s prováděním toho, o čem jsme společně s Radou rozhodli, myslíme vážně, a toto provádění je úkolem členským států. Jakožto Parlament proto spolu s Komisí musíme v příštích letech věnovat větší pozornost tomu, abychom zajistili, že se toto provádění podaří opravdu úspěšně uskutečnit.

Druhá věc, která v souvislosti s touto zprávou vychází jasně najevo, spočívá v tom, že do budoucna nemůže fungovat rozdělení úloh tak, jak si to zřejmě představují socialisté, že oni sami budou mít zásluhy za všechno dobré, čeho se podaří dosáhnout v zájmu ochrany spotřebitelů a ochrany zaměstnanců, zatímco Komise bude dohlížet na fungování vnitřního trhu.

Přednesli jsme proto žádost, kterou tato zpráva zohledňuje v podobě testu vnitřního trhu, abychom si dali dohromady všechny podstatné prvky vnitřního trhu, které na něm považujeme za důležité, všechno to, co spotřebitelé chtějí a podnikatelé potřebují, a prováděli jejich jednoznačné vyhodnocení.

Nechceme rušit práva zaměstnanců, nýbrž chceme, aby si tito zaměstnanci byli schopni kupovat výrobky, o které stojí. Nechceme přidělávat problémy v sociálních strukturách členských států, ale chceme, aby tyto sociální struktury připravit na budoucnost. Předpokladem toho je dosažení rovnováhy, kterou musí Parlament hledat ve spolupráci s Komisí. Nesmí to dopadnout tak, že Komise bude zodpovědná za problémy, kdežto Parlament bude slibovat dobrodiní.

Zadruhé: ze zprávy paní Hedhové, k níž podobně jako k oběma zbývajícím zprávám, o kterých zde byla řeč, velmi významnou měrou přispěli stínoví zpravodajové, je zřejmé, že musíme přikládat stejně velký význam jak důvěře spotřebitelů, tak důvěře podnikatelů. To bude úkolem do budoucna, jehož řešení lze hledat pouze v tom, že vnitřní trh se stane dlouhodobě sledovaným cílem, že se zastaví štěpení generálních ředitelství a politických přístupů a že vnitřní trh začne být skutečně chápán jako velký cíl evropského projektu, který jsme v posledních letech poněkud zanedbávali.

Velmi mne těší, páni komisaři, že jste dnes oba tady a že si tento podnět pro příštích pět let odnesete s sebou do Komise.

 
  
MPphoto
 

  Catherine Stihler (S&D). – Pane předsedající, ráda bych poděkovala komisařům i zpravodajům. Byla jsem stínovou zpravodajkou ohledně sítě SOLVIT a na toto téma bych se také chtěla jménem své skupiny, skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, soustředit.

SOLVIT je skvělá myšlenka a myslím, že pan komisař Dalli ji výstižně vyjádřil, když řekl, že to je celé o lidech. V jejím středu je občan a jejím cílem je pomáhat těm, kdo narazili na překážky a problémy, které vytvořila EU, a vyřešit tyto problémy do 10 týdnů. Je mi jasné, že taková představa – „já jsem z vlády a chci vám pomoci“ – spoustu lidí odradí, ale SOLVIT je ve své podstatě sítí, která funguje v 27 členských státech a která je tu přesně od toho: aby pomáhala.

Ráda bych, aby tu zazněla slova uznání, která patří všem těm, kdo v členských státech pracují ve střediscích sítě SOLVIT. Zrovna v minulém roce jsem se setkala s malým pracovním týmem, který zajišťuje chod střediska SOLVIT ve Spojeném království. Způsob, jakým středisko SOLVIT ve Spojeném království pracuje, je vzorem toho nejlepšího postupu, protože se snaží používat model SOLVIT+, nabízející větší možnosti pomoci podnikům a jednotlivcům, kteří se na ně obracejí s nějakým problémem. Tým je součástí Evropského regulačního odboru v rámci Oddělení pro obchod a průmysl. Prostřednictvím jednoho z mnoha svých pozměňovacích návrhů jsem se snažila zajistit, aby střediska měla bez výjimky v celé EU vhodné personální obsazení.

Pane komisaři Barniere, v prosinci jsem zde ve sněmovně mluvila o problémech sítě SOLVIT, když jste tu byl přítomen, a zmínila jsem se tehdy, že ve vašem vlastním členském státě, jak nám bylo na podzim ve výboru řečeno, vede středisko sítě SOLVIT nějaký praktikant. Členové výboru z toho byli zděšeni. Mohu se vás zeptat stejně tak jako v prosinci, zda se situace již změnila? A pokud tuto informaci sněmovně nejste schopen poskytnout, mohu vás požádat, abyste to vysvětlil? Dobré personální obsazení středisek SOLVIT je velmi důležité.

Vnitřní trh je středobodem toho, co nás spojuje. Je důležité, aby naše legislativa byla jednoznačnější a její výklad pro členské státy jednodušší, neboť jedině tak lze dosáhnout toho, že vnitřní trh bude fungovat naprosto hladkým způsobem a spotřebitelé budou moci využívat jeho výhod v podobě dobrých cen a vysoké kvality.

A na závěr několik otázek. Proč nemáme v Evropském parlamentu den sítě SOLVIT? Proč nemáme ve všech výkladech našich kanceláří ve volebních obvodech plakáty propagující SOLVIT? Co můžeme udělat pro to, abychom informovali všechny vnitrostátní politiky a jejich politické kanceláře o přínosech sítě SOLVIT? Věřím, že my všichni budeme síť SOLVIT i nadále podporovat a pomáhat tak lidem, které zde zastupujeme.

 
  
MPphoto
 

  Morten Løkkegaard (ALDE) . – (DA) Pane předsedající, jako stínový zpravodaj jsem se zabýval zprávou o hodnotící zprávě  o vnitřním trhu, a na tuto zprávu se chci proto také soustředit. Máme se dnes v tomto směru proč radovat. Všichni se dnes asi shodneme na tom, že tyto hodnotící zprávy plní svou úlohu kromobyčejně dobře. Představují velký úspěch v oblasti zcela zásadního významu, a troufám si proto předpokládat, že se asi všichni shodneme na tom, že si zaslouží větší podporu. S radostí také pozoruji, že sociální demokraté, jak se zdá, již zjistili, že není příliš rozumné hlasovat v tomto případě za každou cenu proti. Co se týče toho slavného testu, který byl navržen, my ve skupině Aliance liberálů a demokratů pro Evropu tento návrh přirozeně podporujeme; máme ostatně určité potíže s chápáním toho, co je vlastně podstatou onoho mírně defenzivního argumentu namířeného proti tomuto návrhu. K tomu se nicméně můžeme ještě vrátit. Chci zde jen na obecné rovině poznamenat, že je vynikající, že tyto návrhy i zprávy byly jinak přijaty s tak širokým souhlasem.

Chci se zde zaměřit na pár podle mého názoru dobrých věcí, které se staly součástí zprávy. Zaprvé jsme se úspěšně zaměřili na potřebu větších pravomocí pro státní správu členských států, a to nejen na vnitrostátní, ale i regionální a místní úrovni. Mám za to, že jeden z problémů těchto hodnotících zpráv spočívá v tom, že tu chybí ještě některé pravomoci, které potřebujeme k tomu, abychom věci uvedli skutečně do chodu. Je proto dobře, že se to stalo součástí zprávy.

Další dobrou věcí je důraz na uplatňování práva. Střediska sítě SOLVIT si vysloužila již hodně chvály a mají mou podporu. Jak zde zmínila moje předřečnice, skutečně bychom mohli v Parlamentu vyhlásit Den sítě SOLVIT. Mám za to, že v současnosti největší problém sítě SOLVIT spočívá v tom, že není dostatečně známá. Je skutečně zapotřebí, aby se SOLVIT dostal do popředí pozornosti, a to v mnohem větší míře, než je tomu v současné době – což souvisí s mým posledním bodem, ve kterém bych chtěl zdůraznit, že se jedná o problém komunikace, jak se to ostatně jasně říká i ve zprávě. Musíme skutečně zajistit, abychom přitáhli zájem tisku a zbytku veřejnosti, a zajistit, abych se oblastem, jako je SOLVIIT a hodnotící zprávy, věnovalo mnohem více pozornosti.

Na obecné rovině bych jménem své skupiny chtěl říci, že své hlasy jsme na podporu této zprávy propůjčili s velkou radostí a samozřejmě věřím, že Komise – a vzpomínám si…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Edvard Kožušník (ECR). (CS) Pane předsedající, dámy a pánové, já bych možná na úvod chtěl říct, co tady, v tomto sále zmíněno nebylo, a to, že určitě stojí za to poděkovat paní komisařce Kunevě. Stejně jako všichni ostatní kolegové jsem rád, že tady dnes sedí oba dva komisaři, jak pan Dalli, tak pan Barnier, který před svým jmenováním seděl s námi ve výboru.

Já osobně jsem se setkal s kolegy, kteří mají na starost SOLVIT v České republice. Je potřeba říct, že je to určitě velice dobrá záležitost pro vnitřní trh, nicméně je potřeba zmínit rozdílnost přístupu v jednotlivých zemích. Důležitý je tam určitě i přeshraniční prvek a věřím, že oba komisaři přispějí k otevírání přeshraničního spotřebitelského trhu a zejména k odbourávání bariér v podobě různých národních výjimek a že se tak dosáhne úplné harmonizace spotřebního trhu.

Osobně si myslím, že otevření přeshraničního trhu přinese větší konkurenci a v konečném důsledku poslouží jako účinný nástroj v boji proti hospodářské krizi, ve které se dnes nacházíme.

 
  
MPphoto
 

  Othmar Karas (PPE).(DE) Pane předsedající, páni komisaři, dámy a pánové, vezměme za své prohlášení pana komisaře Barniera, které pronesl při svém slyšení, a přičiňme se o to, aby se vnitřní trh stal naším přítelem. Máme-li vzít tento úkol vážně, musíme se přičinit o to, aby se z vnitřního trhu stal trh domácí. Podaří-li se nám dosáhnout toho, že se vnitřní trh stane trhem domácím, dosáhneme tím také toho, že se stane skutečnou součástí života občanek a občanů Evropské unie, prostorem jejich života. My jsme Evropa! Stane se prostorem jejich života, nikoli jejich domovem, v tom je určitý rozdíl.

Vnitřní trh se stále ještě tvoří. Má v sobě stále ještě velký, dosud nerozvinutý potenciál. Komise musí označit všechny překážky a navrhnout opatření k jejich odstranění. Euro a vnitřní trh jsou naší nejúspěšnější odpovědí na globalizaci, a to jak směrem ven, tak i dovnitř. Silnými stránkami vnitřního trhu jsou kvalifikovanost evropských občanů a občanek a malé a střední podniky, které tvoří 90 % hospodářství. Ve všech členských státech proto musí co nejrychleji dojít k provedení aktu o drobném podnikání (Small Business Act). Učiňme z tohoto aktu značku vnitřního trhu! Nicméně 80 % hospodářství v Evropské unii je financováno z úvěrů a pouze 20 % z kapitálového trhu. To musíme mít na paměti při vytváření nových právních úprav finančního trhu.

Třetí silnou stránkou je konkurenceschopné exportní hospodářství. Jsou zde také určitá napětí, která musíme být schopni zvládnout: horizontální přístup a proti tomu zájmy jednotlivých odvětví, čtyři svobody a proti tomu různé sociální poměry, různá úroveň dovedností, především v oblasti daní, vzdělávání a výzkumu a udržitelné sociální hospodářství, k jehož provádění ještě nedošlo. Potřebujeme středisko, kde budou moci podniky i spotřebitelé na jednom místě získat všechny potřebné informace související s ochranou na vnitřnímh trhu.

Fórum pro vnitřní trh a společná rozprava o těchto třech zprávách, která se bude konat každoročně ve stejný den, se pro nás stane příležitostí k tomu, abychom si kladli všechny tyto otázky a pracovali na tom, aby se vnitřní trh stal pro všechny občany a občanky jejich trhem domácím.

 
  
MPphoto
 

  Bernadette Vergnaud (S&D).(FR) Pane předsedající, páni komisaři, vážení kolegové. Těší mne, že se zde mohu v rámci této rozpravy, která má zvláštní prioritu, vyjádřit k těmto třem zprávám týkajícím se každodenního života občanů. Ráda bych navíc také poblahopřála našim zpravodajům k jejich práci a zmínila se zde zejména o síti SOLVIT.

Tato síť existuje již osm let, bylo díky ní úspěšně vyřešeno již množství problémů, a přesto je naprosto neznámá. Kolikrát jsem již musela lidi odkazovat na tuto síť, o jejíž existenci neměli sebemenší ponětí, přestože by tento nástroj mohl posílit obraz Evropy ochraňující práva občanů.

Dlužno připustit – a jsem velmi ráda, že pan Barnier je zde – že chápu, proč vláda mé země se ve skutečnosti příliš nezasazuje o propagaci této sítě. Ve Francii, v zemi, která má 60 milionů obyvatel a která je z hlediska počtu případů zaznamenaných v roce 2009 druhá v pořadí, má v současnosti, v roce 2010, síť SOLVIT na starosti jeden jediný stážista a tomu by se asi jen stěží dařilo zvládnout zvyšující se počet případů.

Podíl vyřešených případů je až překvapivě dobrý, ale časové lhůty jsou hrozivé, v průměru 15 týdnů před projednáváním případu, což je o pět týdnů více, než je přípustné maximum.

Ráda bych proto požádala Komisi a členské státy o přidělení skutečných finančních a lidských zdrojů a o provedení velkých informačních kampaní, zaměřených zejména na podniky, z jejichž strany nebylo v roce 2009 podáno o nic více případů než v roce 2004.

 
  
MPphoto
 

  Olle Schmidt (ALDE).(SV) Pane předsedající, rád bych poděkoval dotyčným zpravodajům za jejich konstruktivní práci. Navzdory svým nedostatkům je vnitřní trh EU velkým úspěchem a kritika pana Colmana je pro mě těžko pochopitelná. Cílem vnitřního trhu je nabídnout spotřebitelům široký výběr vysoce kvalitního zboží a služeb za dobré ceny a zároveň s tím zaručit slušnou úroveň ochrany spotřebitelů. Domnívám se proto, že bychom měli usilovat o úplnou harmonizaci práv spotřebitelů a vysokou míru jejich ochrany, tak aby spotřebitelů skutečně mohli využívat výhod vnitřního trhu. To má svůj zvláštní význam i s ohledem na stále větší rozvoj přeshraničního a elektronického obchodování.

Jsem přesvědčen, že hromadné žaloby se mohou stát účinným prostředkem pro posílení pozice evropských spotřebitelů – ovšem nikoli na základě amerického, nýbrž evropského modelu. V tomto směru už musíme přestat váhat a odhodlat se konečně k činu. Těší mne, že to pan komisař Dalli bere za své.

Všichni víme, že většina pracovních míst v současnosti vzniká v odvětví služeb. Je proto důležité, aby v EU odvětví služeb skutečně existovalo a podnikatelé i spotřebitelé zde měli volné pole působnosti, a to nejen uvnitř svého státu, ale v rámci celého vnitřního trhu. Potřebujeme fungující trh služeb v oblasti zdravotní péče. Výsledkem bude lepší péče, větší svoboda volby a kratší čekací doby. V současné době jsme v situaci, kdy neexistují téměř žádná pravidla, a já se spoléhám na pana komisaře Dalliho, že se tím bude zabývat.

Další oblastí, které musíme věnovat větší pozornost, jsou finanční služby, kde, jak víme, jsou stále problémy. Potřebujeme proto jasná a spolehlivá pravidla, v neposlední řadě i s ohledem na finanční výkyvy, a to je výzva, před kterou bude stát pan komisař Barnier. Vyvážená, rozumná a korektní pravidla jsou dobrá pro spotřebitele.

 
  
MPphoto
 

  Jacek Olgierd Kurski (ECR).(PL) Je dobře, že Parlament vypracoval zprávu o síti SOLVIT, která obsahuje návrhy pro Evropskou komisi a členské státy.

Jako stínový zpravodaj pro tuto zprávu za Evropskou konzervativní a reformní skupinu jsem ještě v době, kdy byla zpráva ve fázi projednávání ve výboru, zdůrazňoval význam propagování sítě SOLVIT mezi obyvateli EU a zejména toho, že občanům a především podnikům nabízí možnost uplatnit svá práva. Všichni se pravděpodobně shodneme na tom, že je důležité, aby proběhla informační kampaň, která by síť SOLVIT propagovala jako alternativní způsob řešení sporů. Tímto způsobem se informace o existenci sítě SOLVIT dostane k zainteresovaným stranám. Klíčovou úlohu má při tom internet, takže by bylo dobré, kdyby Komise přistoupila na návrhy Parlamentu a dala podnět k vytvoření společné internetové adresy a domény solvit.eu, kterou by používala všechna vnitrostátní střediska sítě SOLVIT, s tím, že členské státy, které tak doposud neučinily, by zřídily internetové stránky na vnitrostátních doménách, které by odkazovaly na evropský portál sítě SOLVIT.

Propagace samozřejmě není všechno. Důležité je také to, aby se zvýšila akceschopnost vnitrostátních středisek sítě SOLVIT tím, že jim budou přiděleni kompetentní státní zaměstnanci, a tím, že na síť SOLVIT budou uvolněny dotace z evropských peněz.

 
  
MPphoto
 

  Sławomir Witold Nitras (PPE) . – (PL) Upřímně blahopřeji všem zpravodajům, protože zprávy, které jsou výsledkem jejich práce, charakterizují dva velmi důležité rysy. Zaprvé, zprávy velmi důsledným způsobem hájí existenci vnitřního trhu, poukazují sice na nedostatky spojené s jeho propagací, ale zároveň ho velmi důsledně hájí. Druhou skvělou vlastností těchto zpráv je skutečnost, že si získaly všeobecné přijetí. Myslím, že jsme v situaci, kdy celý Evropský parlament, včetně kolegů poslanců, kteří mají k volnému trhu velmi skeptický postoj, stojí obecně vzato na straně vnitřního trhu a hájí jeho hodnoty – a to je vynikající vlastnost těchto zpráv.

Rád bych se zaměřil na několik konkrétních věcí. Co se týče sítě SOLVIT, ocitli jsme se, jak zde řekl pan Kurski, v paradoxní situaci, kdy nástroj, který měl vyrovnávat rozdíly, má v různých zemích různou míru účinnosti. Podle mého mínění je proto nezbytná určitá koordinace, protože musí vzniknout jednotný systém, který musí fungovat nejen dobře, ale také všude stejně. Velmi důležitým tématem ve zprávě paní Thunové je to, že Komise by měla najít způsob, na jehož základě by bylo možné vytvořit model, který by dával jistotu, že žádný právní předpis, který vytvoříme, nebude v rozporu s volným vnitřním trhem. To bude patrně asi nejdůležitější bod celé zprávy. Pokud by se nám podařilo takový mechanismus vytvořit, nemuseli bychom už o budoucnost nového trhu obávat.

 
  
MPphoto
 

  Barbara Weiler (S&D). (DE) Pane předsedající, páni komisaři, dámy a pánové, společná rozprava dnešního dopoledne a vysoká kvalita všech tří zpráv svědčí o prioritě, které se v Evropě těší vnitřní trh a spotřebitelská politika. Ráda bych poděkovala všem třem zpravodajkám a všem stínovým zpravodajům a kolegům poslancům, kteří stojí za touto společnou prací.

Chtěla bych se soustředit na dva zásadní body. První bod se týká toho, že jak my, to znamená Komise, tak i ti z nás, kteří jsou zde v této sněmovně, máme za to, že na vnitřním trhu probíhá všechno poměrně harmonickým způsobem a že máme osvícené spotřebitele i poctivé dodavatele. Tak tomu často je, ale ne vždycky. Jsou i dodavatelé nezodpovědní, kteří vidí jen své krátkodobé zisky, a kvůli kterým proto potřebujeme přísnější kontrolu a dohled. Existují nicméně i neinformovaní spotřebitelé. Musí být větší informovanost. Nestačí jen čitelné označení na obalu. Informování musí probíhat soustavně.

Bylo zde také řečeno, že potřebujeme důvěru. Důvěra ovšem vzniká na základě znalosti. Dozvěděla jsem se, že v Německu jen každý druhý ve věku mezi čtrnáctým a čtyřiadvacátým rokem ví, co je to inflace. Nechci si ani představovat, jaké by byly výsledky takového dotazníku, kdyby se otázka týkala slova „deflace“. Potřebujeme, aby školy byly více propojeny, aby se k nim dostaly také informace o rozporu mezi zájmy dodavatelů a spotřebitelů. Zmiňují se o tom zprávy mých kolegů poslanců…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Theodor Dumitru Stolojan (PPE) . – (RO) Je základním právem evropských občanů, kteří si v rámci jednotného trhu přejí koupit nějaký výrobek či službu, aby jim byla bez ohledu na to, v jakém členském státě se nacházejí, nabídnuta stejná cena či stejný poplatek, a dojde-li k nesrovnalostem, aby měli možnost žádat vysvětlení.

Myslím, že bychom se měli zaměřit na problémy v bankovních a finančních službách, kde v současnosti i v rámci jednotného trhu stále ještě existují velké rozdíly, pokud jde o poplatky, které se za tyto služby platí. Budete-li například v Rumunsku a budete si přát využít některé služby, kterou zde banky nabízejí – tytéž banky, které svou činnost provozují v Rumunsku, Francii, Itálii a Rakousku – zaplatíte v Rumunsku větší počet poplatků a mnohem větší částky. Taková situace je špatná a já se domnívám, že občané, a to nejen v Rumunsku, ale i v jiných členských státech, jsou oprávněni věřit, že pokud jde o vyjasňování těchto nesrovnalostí, budou hrát evropské instituce aktivnější úlohu. Opakuji, že mluvím o poplatcích, nikoli o bankovním úroku.

Děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Alan Kelly (S&D). – Pane předsedající, mým přáním je hlavně poblahopřát všem svým kolegům z Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, kteří pracovali na budoucnosti hodnotící zprávy  o vnitřním trhu. Je to věc, ke které mám osobně velmi blízko, protože představuje vynikající komunikační nástroj, pokud jde o způsob, jakým členské státy pracují se směrnicemi EU.

Mám k ní osobně velmi blízko i z toho důvodu, že neustále slyším o přehnaně horlivých snahách EU o regulaci, zejména pak v mé rodné zemi, v Irsku, a to je něco, co je třeba strávit. Nuže, už letmý pohled na hodnotící zprávu napoví, že nesprávného použití směrnic EU se Irsko dopustilo v neméně než 67 případech, a že mu proto hrozí nesplnění dohodnutého cíle 1% deficitu v počtu provedených směrnic.

Nabízí se proto otázka: kdo je v případě této údajné přehnaně horlivé snahy o regulaci na vině? Pokud určitý členský stát není schopen správně provádět právní předpisy EU nebo ke směrnicím přidává navrch ještě další právní úpravy, je na vině EU, nebo tento členský stát? Domnívám se, že to bude pravděpodobně spíš ten druhý.

Hodnotící zpráva by se možná na problém nadbytečných právních úprav, který je znám pod názvem „gold plating“, mohla v budoucnu zaměřit. Myslím, že by to byl pozitivní výstup.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, rád bych složil poklonu osobě, která vymyslela označení „SOLVIT“: je prosté, jasné a jak se říká, každý hned ví.

Od založení sítě SOLVIT v roce 2002 vzrůstal objem její práce rok od roku exponenciálním tempem, a to až takovým způsobem, že se v roce 2008 počet řešených případů zvýšil o 22 %, tedy na 1 000 případů, přičemž 88 % z nich bylo vyřešeno a bylo tak ušetřeno 32,6 milionů EUR. To je působivá statistika. Stinnou stránkou je však skutečnost, že počet dní potřebných k vyřešení problémů se v průměru zvýšil z počtu 53 dní na 69. Tím se dostáváme k otázce nezbytných řešení.

Zjevný je nedostatečný počet zaměstnanců. To je třeba řešit. Musí mít k dispozici potřebné prostředky. Chybí souvislá odborná příprava, která je součástí strategie EU 2020 pro celoživotní vzdělávání, výměna osvědčených postupů a důležitá jsou také pravidelná setkání. Jelikož se velmi často jedná o problémy místní, řekl bych také, že by s ohledem na tento místní aspekt bylo vhodné zabývat se žádostmi už v první fázi.

Musí se také zvýšit informovanost spotřebitelů. Myslím, že by to zařídila jedna internetová adresa, a že by se tak zvýšila důvěra. Považuji za důležité, aby se pozorně sledovalo, jak to zde již zmínil jeden z předřečníků, co se v rámci provádění právních předpisů EU odehrává v jednotlivých členských státech.

Závěrem bych se chtěl vrátit  tomu, co zde řekl jeden z předřečníků, že se jedná o „další zoufalý pokus EU o řešení problému“; řekl bych, že se jedná o problém EU, který spěje ke svému úspěšnému vyřešení.

 
  
MPphoto
 

  Sylvana Rapti (S&D).(EL) Pane předsedající, blahopřeji a děkuji zpravodajům a stínovým zpravodajům těchto tří zpráv. Pokud jde o budoucnost vnitřního trhu, vzbuzuje ve mně skutečnost, že došlo ke shodě, pocit optimismu.

Ráda bych zdůraznila dvě věci. První souvisí s odstavcem 10 zprávy paní Thunové. Považovala bych za úkol zásadního významu a bylo by to myslím vůbec to nejlepší, k čemu by mohlo dojít, kdyby se nám podařilo ukázat, že práva zaměstnanců, sociální práva a ochrana životního prostředí nepředstavují překážky rozvoje vnitřního trhu.

Druhá věc se týká sítě SOLVIT. Je to neobyčejný mechanismus, ale stále ještě potřebuje značnou pomoc. Mám-li říci pravdu, uvažovala jsem o tom, že na svou vládu v Řecku vyvinu určitý tlak, aby v této záležitosti něco dělala, protože máme pouze dva zaměstnance. Když jsem se však dozvěděla, že Francie má pouze jednoho stážistu, došla jsem k závěru, že raději počkám, až pan Barnier vyvine tlak na svou vládu.

 
  
MPphoto
 

  Pascale Gruny (PPE).(FR) Pane předsedající, páni komisaři, dámy a pánové, nově vytvořená internetová síť pro řešení problémů vznikajících v důsledku nesprávného uplatnění právních předpisů v oblasti vnitřního trhu, známá pod názvem SOLVIT, je úspěšně fungujícím systémem, který umožňuje získat bez formálního řízení a přibližně do deseti týdnů odškodnění.

Síť vznikla v roce 2002 a v roce 2008 se objem její práce zvýšil o 22 %. Podíl vyřešených případů zůstává sice na poměrně vysokého úrovni 83 %, jejich celkový počet se však snižuje. Zdá se, že po osmi letech, které uplynuly od vzniku této instituce, je na čase, aby došlo k jejímu posílení a měla k dispozici prostředky, které potřebuje ke svému efektivnímu fungování.

Tato nová opatření by měla dát evropským občanům a podnikům možnost uplatnit svá práva, zejména pokud jde o uznávání kvalifikací, práva sociální a práva pobytu.

Podporuji proto myšlenku, že by síť SOLVIT by měla mít v jednotlivých členských státech k dispozici nejen více zaměstnanců, ale měla by být přijata i opatření na podporu a odborný výcvik těchto zaměstnanců, aby byli schopni odvádět co nejefektivnější práci.

Považuji za důležité, aby vlády a abychom i my sami jakožto volení zástupci našich volebních obvodů síť SOLVIT, která v roce 2008 ušetřila 32,6 milionů EUR, propagovali. Vyzývám proto členské státy, aby se zasadily o provedení všech evropských směrnic a prostřednictvím vnitrostátních sdělovacích prostředků a informačních kampaní seznamovaly občany i podniky s jejich právy, která jim na vnitřním trhu náleží.

Závěrem chci jménem své politické skupiny v rámci Petičního výboru říci, že věřím, že dojde k posílení spolupráce mezi sítí SOLVIT a našim parlamentním výborem a že se tak usnadní práce těchto dvou institucí.

 
  
MPphoto
 

  Małgorzata Handzlik (PPE).(PL) Pane předsedající, ráda bych poblahopřála zpravodajům k jejich velmi dobrým zprávám. V poslední době jsme zde hodně mluvili o potřebě oživení vnitřního trhu. Pan komisař o tom hovořil i při svém slyšení ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Stejně tomu bude i v případě zprávy profesora Montiho, na kterou čekáme. Podle mého názoru nemá otázka vnitřního trhu ve strategii Evropské unie 2020 dostatečný prostor. Vnitřní trh potřebujeme. Nepotřebujeme ovšem vnitřní trh jen podle jména, potřebujeme vnitřní trh, který skutečně funguje. A nedá se říci, že bychom tu v současnosti něco takového měli. Neomezenému uplatňování čtyř svobod brání celá řada překážek, které nedovolují využít potenciál trhu a se zásadami vnitřního trhu jsou v rozporu také ochranářské politiky členských států. Na jedné straně potřebujeme řádné provádění právních předpisů členských států a je třeba také podporovat dobře fungující nástroje, jako je SOLVIT, ale zároveň potřebujeme i hlubší (…).

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Marc Tarabella (S&D).(FR) Pane předsedající, mohu jen podpořit závěry, k nimž ve své zprávě došla naše kolegyně poslankyně, paní Hedhová, zejména co se týče potřeby aktivní spotřebitelské politiky zaměřené na ochranu zranitelných skupin spotřebitelů a spotřebitelů s nízkými příjmy.

Ráda bych se také zaměřila na několik dalších důležitých bodů této politiky. Hodnotící zpráva o vnitřním trhu je dozajista důležitým statistickým nástrojem, ale zcela nevhodným, protože se zaměřuje výlučně na fungování spotřebitelské sféry, aniž by přitom šlo o řešení problémů spotřebitelů EU využívajících tohoto trhu.

Hodnotící zpráva o vnitřním trhu by neměla sledovat pouze tržní poptávku a pohlížet na spotřebitele jako na pasivní příjemce nacházející se na konci řetězce. Je stále jasnější, že spotřebitelé musí hrát napříště odpovědnou, aktivní roli, aby jejich spotřeba byla udržitelná, etická, sociálně odpovědná a ekologická. Tato hodnotící zpráva by měla být proto přezkoumána a její součástí by se měly stát ukazatele týkající se sociálních a environmentálních hledisek spotřebitelské volby, jejichž význam je stále větší a větší.

A mělo by konečně dojít také k tomu, že součástí přezkumu acquis budou učiněny zákony, které se týkají spotřeby energie, dopravy, životního prostředí, digitálních technologií a tak dále.

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Pane předsedající, chtěl bych zde promluvit o návrzích, které se týkají ochrany spotřebitele, a rád bych samozřejmě začal u jejich pozitivních aspektů: u způsobu informování a posilování postavení spotřebitelů, k němuž by mělo vést poskytování většího množství informací na všech úrovních, počínaje obecní, místní a regionální sférou a konče přeshraniční komunikací v rámci EU, podpora spotřebitele – o kterou se u nás v Rakousku snažíme s pomocí antimonopolního zákona – a samozřejmě přísnější pokuty pro nezodpovědné banky, které poskytují neuvážené úvěry. Velmi pozitivním krokem je také jednotný úvěrový formulář.

Chtěl bych se nicméně dotknout také několika problematických bodů, a sice vážného nedostatku, pokud jde o právo ze záruky, a neoprávněných smluvních ustanovení, za což se například v Rakousku ukládají přísnější tresty. Chtěl bych navrhnout, aby se uplatňovala zásada nejvýhodnějšího ustanovení, a to takovým způsobem, že poskytují-li vnitrostátní předpisy spotřebitelům lepší ochranu, bude použito těchto předpisů.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, ochrana spotřebitelů: tu zde všichni podporujeme. Potíž je v tom, nač zde upozornili jiní řečníci, že některé členské státy se o mechanismus SOLVIT nestarají tak, jak přislíbily. Tomu je třeba věnovat pozornost, aby byl dostatek zaměstnanců.

Povím vám nicméně o některých praktických příkladech spotřebitelských problémů, které docházejí do mé kanceláře. Zrovna dnes ráno jsem obdržel problém související s převodem majetku v rámci Evropské unie. Vím, že EU nemá v této oblasti pravomoci, ale mohl bych se ptát členských států, v čem je problém, že nejednají s některými občany tak, jak by jednaly se svými vlastními občany, a skutečně si myslím, že se jedná o záležitost, kterou bychom se měli zabývat.

Druhý problém se týká seznamů firem. European City Guides nám tady v Parlamentu způsobily nemalé starosti a nadále fungují, protože v členských státech, ve kterých sídlí, mají určitý stupeň ochrany. Je potřeba se tím zabývat, protože postoj občanů k vnitřnímu trhu je ovlivněn jejich zkušeností v těchto oblastech, a to i přesto, že v nich EU nemá pravomoci.

 
  
MPphoto
 

  Christel Schaldemose (S&D).(DA) Pane předsedající, děkuji vám za dnešní velmi dobrou rozpravu. Těší mne, že pan Barnier a pan Dalli vyjádřili takovou podporu potřebě zohledňovat v rámci vnitřního trhu spotřebitele. Ráda bych nicméně upozornila na jeden konkrétní odstavec ve zprávě paní Hedhové – jmenovitě odstavec 40, ve které navrhujeme zřízení Evropské spotřebitelské agentury. Uměla bych si dobře představit, že je to něco, na čem by se vám mohlo chtít pracovat. Taková agentura by mohla pomoci při zpracování údajů, přípravě studií o chování spotřebitelů a mohla by samozřejmě fungovat také jako hlídací pes, který by sledoval práci Komise a Parlamentu v oblasti spotřebitelských záležitostí. Ráda bych slyšela váš názor na tuto myšlenku, jestli je to něco, na čem by se vám chtělo pracovat – co se mne týče, mohli bychom takovou agenturu zřídit klidně ve Francii nebo na Maltě, pokud by to věci nějak pomohlo.

 
  
MPphoto
 

  Michel Barnier, člen Komise.(FR) Pane předsedající, paní Schaldemosová zde právě podtrhla kvalitu této rozpravy, zejména pokud se jedná o konkrétní otázku spotřebitelské agentury, která, jestliže se nemýlím, již existuje v Kanadě, a pan Dalli nám řekne, jaká je současná situace. Souhlasím s hodnocením kvality této rozpravy a kvality všech konstruktivních, kritických projevů a návrhů, které zde byly předneseny ohledně provádění a hodnocení a ohledně sledování výsledků provádění těchto 1500 – a opakuji to znovu pro všechny, kdo nás poslouchají – 1500 směrnic či předpisů, které slouží jako právní úprava rozsáhlého evropského trhu. Snad bych měl dodat, že si nejsem jist, zda mám hovořit spíše o rozsáhlém evropském trhu nebo jednotném trhu, co z toho je občanům a spotřebitelům srozumitelnější.

Za přítomnosti pana předsedy Harboura, který mne o tom slyšel mluvit ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, a v reakci na projev pana Triantafyllidise bych vám rád připomněl, jakou zásadou se bude řídit moje činnost v Komisi v průběhu příštích pěti let.

Dámy a pánové, mým cílem, který sleduji den co den a v každém jednotlivém zákoně, je zajistit, aby evropský trh začal opět sloužit mužům a ženám, kteří žijí na tomto kontinentě. Mám ještě druhý cíl, a sice zajistit, aby trhy – zodpovídám totiž i za právní úpravy a dohled – zajistit, aby finanční trhy, o nichž toho bylo v posledních měsících už hodně řečeno, začaly opět sloužit reálnému hospodářství, aby začaly sloužit lidem.

Chci, aby občané, spotřebitelé a malé podniky převzali nad tímto trhem opět vlastnictví. Tím bude určen směr činnosti, kterou mám tu čest v rámci kolegia řídit. Je to věc důvěry, abych si vypůjčil slova, která tu před chvílí použil pan Rochefort a paní Rühlová, věc vzájemné důvěry. Chci proto ještě jednou poděkovat paní Von Thun Und Hohenstein za její vysoce kvalitní zprávu o hodnotící zprávě, kterou uveřejnila Evropská komise.

Tato zpráva obsahuje řadu myšlenek a každá z nich, jak jsem měl možnost slyšet, zasluhuje, aby byla přijata či prozkoumána. Pan Bielan podporuje myšlenku ukazatelů uplatňování pravidel obsažených ve zprávě paní Von Thun Und Hohenstein. Paní Gebhardtová zde hovořila také o hospodářském a sociálním hodnocení směrnic a studiích o jejich dopadu. V této fázi bych snad mohl odpovědět na konstruktivní kritiku pana Harboura, která se týká strategie 2020. Poslechl jsem si dále také projev paní Handzlikové, která tvrdí, že se dostatečně nebavíme o vnitřním trhu.

Upřímně řečeno, pokud jste skutečně četli strategii Evropa 2020, kterou Komise uveřejnila minulý týden, museli jste zjistit, že vnitřní trh tvoří její podstatnou část a objevuje se v ní všude, ať už je řeč o inteligentním růstu za využití patentování a dalších nástrojů, zeleném růstu za podmínek řádného využívání veřejných zakázek a začleňujícím, rovnoprávném a spravedlivém růstu. Vnitřní trh se objevuje skutečně všude – a tak je to také správně – nicméně text strategie Evropa 2020 není, pane Harboure, koncipován s tím, že se bude zabývat úplně vším. Nezabývá se například zahraniční a bezpečnostní politikou a neklade si ani za cíl, aby Komisi odpomohl od jejího úkolu, jímž je náležitým způsobem vymáhat správné provádění všech předpisů, dohlížet na ně a sledovat je. Věřte mi, že potřebu kontrolovat a zasahovat, a to někdy i prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti, v zájmu zajištění řádného uskutečňování vnitřního trhu nepřestávám pociťovat jako svůj úkol. Chci však zopakovat, že před donucováním dávám vždy přednost dohodě, důvěře a vysvětlování.

Zpráva paní Von Thun Und Hohenstein obsahuje i některé další myšlenky: partnerství s členskými státy a vytvoření fóra pro vnitřní trh, které podporuji. Mohli bychom snad ostatně spojit i některé další dnešní podněty, které se týkají týchž záležitostí, jimiž se zabýváme s panem Dallim, jako je provádění či zviditelňování a propagace sítě SOLVIT, a pracovat na nich najednou.

Mluvil jsem zde o tom, že dohlížení na provádění zákona má přinejmenším stejně důležitý účinek jeho vyhlášení. To je způsob mé politické práce a s ohledem na to se domnívám, že tato hodnotící zpráva, toto hodnocení, nám musí umožňovat nejen kvantitativní hodnocení – počet provedených směrnic – ale také hodnocení kvalitativní.

Myslím, že pan Hoang Noc zde mluvil, a to velmi jasně, o kvalitě provádění zákonů, o kvalitě jejich převedení, a jak jste se zmínil, o kvalitě samotných zákonů, které jsou pro zákonodárce či komisaře dobrým cvičením jasného vyjadřování. Všechny tyto myšlenky v každém případě, jak to zde řekli pan Schwab a paní Roithová, stojí za úvahu.

Co se týče sítě SOLVIT, ke které mám na závěr ještě pár stručných poznámek, podporuji myšlenku – dobrou myšlenku – kterou zde někdo zmínil, aby byly vytvořeny webové stránky SOLVIT.EU. Umožní šíření informací, případně uživatele odkáží na vnitrostátní stránky. Práce na těchto stránkách SOLVIT.EU se ujmou moje oddělení a bude probíhat velmi rychle, současně s jedním dalším projektem, který se týká webových stránek Your Europe. Jak řekl pan Kelly a jak jste řekl i vy, slovo SOLVIT je přinejmenším jednoznačné a jednoduché, já s tímto kladným hodnocením souhlasím.

SOLVIT funguje dobře, ale mohl by fungovat ještě lépe. Mnoho občanů a podniků dosud nezná svoje práva a způsoby, jakými by je mohli uplatnit, a podporuji poznámku paní Wethmannová, která vyzývá k větší transparentnosti. Domnívám se také, že někteří z vás, paní Vergnaudová, pane Rossi, paní Stihlerová, paní Raptiová, poukazovali na to, že SOLVIT má k dispozici nedostatečné prostředky a to mimochodem nejen ve Francii, i když jsem vaše výzvy pochopil jasně. Nemluví k vám tady francouzský ministr, i když jsem bývalým francouzským ministrem, a prosím vás, abyste mi věřili, že budu velmi pozorně sledovat, co se v této zemi, jejímž jsem stále občanem, děje, a že budu dbát o to, aby věci fungovaly tak, jak mají, stejně jako to dělám i v ostatních zemích.

Skutečně potřebujeme odpovídající a nezbytné prostředky a u příležitosti všech mých návštěv v terénu to budu ověřovat. Připomeňme, že tyto nástroje jsou nezbytné pro ověřování toho, jestli vnitřní trh řádně funguje, vnitřní trh, který, znovu opakuji, není ještě zcela dotvořený. Musíme ho znovu přivést k životu a zasadit se o jeho rozvoj – jak to zde zmínilo již několik z vás, pan Stolojan, paní Gebharhdtová, pana Karas, pan Kožušník – z hlediska přeshraniční perspektivy i v rámci každé jednotlivé země. Musíme odstranit překážky a z tohoto důvodu je důležité, pane předsedo Harboure, abychom zjistili, kde jsou jaké chybějící články, což bylo dosud možná nedostatečně zdůrazněno, ale je to každopádně součástí strategie 2020. Já o to budu usilovat společně se svými 12 či 15 kolegy v kolegiu, kteří jsou tím či oním způsobem zodpovědní za uplatňování směrnic o vnitřním trhu.

Pane předsedající, závěrem chci zmínit tři konkrétní body. Ano pro těsnou spolupráci, tuto otázku zde vznesl pan Busutil, mezi sítí SOLVIT, veřejných ochráncem práv a prací Petičního výboru. My budeme v tomto smyslu postupovat.

Děkuji paní Rühlové a ostatním členům Rozpočtového výboru za jejich ochotu hájit rozpočet sítě SOLVIT. Podporuji myšlenku paní Grunyové, aby se organizovaly konzultace a semináře. Jeden nebo dva už letos pořádáme – zjistím nicméně, jestli to stačí – a účastní se jich všechny osoby, které se v členských státech a v některých případech dokonce i v regionech podílejí na projektu SOLVIT.

A konečně co se týče záležitosti, kterou zde kritizovalo několik poslanců ze skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, a sice testu vnitřního trhu, tak aniž bych chtěl tuto záležitost dramatizovat, rád bych vám, dámy a pánové poslanci, připomněl, že každý legislativní návrh musí respektovat Smlouvu. A o to se také jedná zpravodajovi; musí jinak řečeno projít testem slučitelnosti se zásadami vnitřního trhu. To je jedna věc, a jelikož jsem se zavázal k tomu, že veškeré právní předpisy budou procházet předběžným hodnocením, budu přitom sledovat určitý počet kritérií, sociálních, environmentálních a hospodářských.

Toto jsou požadavky, které je třeba vztahovat na veškerou legislativu v její základní i návazné podobě, máme-li vybudovat legislativní korpus, který bude co možná nejlépe sloužit občanům, spotřebitelům a podnikům pracujícím a žijícím na evropském území.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: pan Rouček
místopředseda

 
  
MPphoto
 

  John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, stejně jako pro mého kolegu Michela Barniera je i pro mne velmi milé, že se mohu účastnit této živé rozpravy a slyšet všechny tyto odborné názory týkající se spotřebitelské problematiky. Vidím v tom dobrou předzvěst naší společné práce v duchu partnerství a předzvěst toho, že se nám podaří dosáhnout našeho cíle, jímž je prvořadý ohled na spotřebitele.

S vaším dovolením bych zde zopakoval to, o čem jsem se zmínil ve svém úvodním projevu. Kromě ekonomických argumentů ve prospěch silné, účinné a řádným způsobem uplatňované spotřebitelské politiky bychom měli mít neustále na zřeteli ústřední úlohu, kterou má tato politika, pokud jde o obnovování vazeb mezi Evropou a jejími občany – což by mohl být asi její vůbec největší přínos. Jsme si vědom toho, že jedním z mých hlavních úkolů je koordinace těchto snah v rámci Komise, a vaši bdělost budu jedině vítat a nebude mi rozhodně na obtíž.

Hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích je nástroj, který nám umožňuje odhalovat nedostatky ve fungování trhu a blíže se pak zabývat i tím, jak tyto nedostatky řešit. Považuji to za mechanismus zcela klíčového významu, který slouží zcela reálnému účelu, a bude-li se dále rozvíjet a posilovat, můžeme z toho s úspěchem těžit.

Hodnotící zpráva nám bude sloužit jako naše oči a uši, které nás budou upozorňovat na problematické oblasti. Důslednější reflektování hlediska spotřebitele v celé šíři politik EU a naše společné úsilí o jejich účinné uplatňování bude ve výsledku znamenat silnější postavení spotřebitelů v EU a následně i hospodářský přínos.

V návaznosti na loňskou veřejnou konzultaci provádí Komise hodnocení připomínek k otázce kolektivního odškodnění a má v úmyslu najít řešení, které uspokojí potřeby evropských spotřebitelů, aniž by přitom dovážela metody používané ve Spojených státech. Hlavní hybnou silou bude v této souvislosti metoda alternativního řešení sporu.

Můj přítel Michel Barnier zde již objasnil ústřední postavení, které má vnitřní trh v rámci strategie EU 2020. Pokud si tento text pozorně přečtete, najdete v něm i jasné pochopení pro to, že spotřebitelé musí zůstat nejdůležitějším ohledem fungování jednotného trhu. Spotřebitelé jsou zde chápáni jako hnací síla jednotného trhu a jejich ústřední postavení máme v úmyslu i nadále upevňovat.

Pro posilování postavení spotřebitelů má podle mého názoru klíčový význam otázka vzdělávání spotřebitelů. V současnosti se snažíme hledat způsoby, jak by bylo možné rozšířit náš program Dolcetta i na další oblasti.

Pokud jde o poslední otázku, která se týkala evropské spotřebitelské agentury, je třeba zdůraznit, že uplatňování je výlučnou povinností členských států, a ty také musí poskytnout odpovídající prostředky na to, aby mohla řádně fungovat. Smlouva nicméně poskytuje Unii právní základ k tomu, aby jejich úsilí podpořila a doplnila. Je třeba pečlivě vyhodnotit, v jakých oblastech může EU doplňovat postup členských států při veřejném uplatňování práva a jakou institucionální strukturu by při tom měla využívat. Komise pečlivě zhodnotí všechny možnosti.

Pevně věřím, že se mi spolu s vámi po celou dobu mého působení v tomto resortu bude dařit dosahovat významného a trvalého pokroku.

 
  
MPphoto
 

  Róża Gräfin Von Thun Und Hohenstein, zpravodajka. (PL) Chtěla bych především všem poděkovat za tuto strhující debatu, za živé reakce a vážné úvahy. Přítomnost a prohlášení obou komisařů a přítomnost řady lidí z Komise jsou dokladem toho, že tento nový Parlament a tato nová Komise budou úzce a dobře spolupracovat na dalším rozvoji společného trhu.

Společný trh je jedním z největších výdobytků Evropské unie a ráda bych zde vyslovila svůj dík za kladné reakce na návrhy, které jsem začlenila do své zprávy. Kolegům poslancům, kteří mají socialistické postoje a mají obavy z odstavce 20 – tzv. test vnitřního trhu – bych ráda připomněla, že to předně není vůbec nic nového. Tento návrh byl přijat Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů již v roce 2003 a je součástí strategie vnitřního trhu. Neměli bychom se toho bát. Test neohrožuje žádné sociální výdobytky Evropské unie. Před chvílí jsme zde ostatně slyšeli z úst pana komisaře, že Evropská komise hodnotí všechny nové směrnice ze sociálního, hospodářského a ekologického hlediska, a není proto důvod k panice. Všem nám tady záleží na tom, aby se společný trh dále rozvíjel, a všem nám taky záleží na tom, aby si do Evropské komise nenašel cestičku protekcionismus.

Evropská integrace bude postupovat jen tehdy, když občané budou uvědomělí a aktivní a veřejné instituce budou kompetentní, akceschopné a vstřícné k občanům. V této zprávě jsem navrhla řadu řešení, která by vám – kolegům poslancům – měla umožnit účinným a správným způsobem angažovat své voliče do procesu evropské integrace a v tomto případě jim také prostřednictvím posílení společného trhu umožnit více využívat společného trhu, tohoto velkého úspěchu Evropské unie. Musíme i nadále vytvářet nástroje, které napomohou k rozvoji společného trhu. Velmi důležitým momentem je současné uveřejňování všech čtyř zpráv a stejně tak i lepší koordinace a lepší provádění právních předpisů. Neměli bychom na slovo ‚trh‘ reagovat negativně. V té části světa, ze které pocházím, jsme nesměli využívat trhu několik desetiletí, a víme, k čemu to vedlo.

Připomínáme konečně také občanům, že pro společný trh mají klíčový význam čtyři svobody, a to je také zdůrazněno v mé zprávě. Je nesmírně důležité, abychom svobody spojené s tímto trhem neomezovali, abychom občanům pomáhali tyto svobody stále větší a plnější měrou využívat a rozvíjet je a abychom nepokazili nic z toho, čeho se nám podařilo dosáhnout.

 
  
MPphoto
 

  Anna Hedh, zpravodajka.(SV) Pane předsedající, se zájmem jsem si poslechla všechny příspěvky do této debaty, které byly inteligentní a zajímavé. Velmi mě také těší, že oba příslušní komisaři přislíbili, že se budou společně zasazovat o rozvoj a zlepšování spotřebitelské politiky EU. Ráda bych za sebe přidala několik postřehů.

Spotřebitelské organizace mají před sebou velmi důležitou úlohu, aby obrátily pozornost veřejných orgánů na každodenní problémy, s nimiž se spotřebitelé potýkají. Nástroje, které mají tyto organizace k dispozici, by proto měly být zlepšeny, aby tyto organizace mohly snadněji působit na evropské a vnitrostátní úrovni.

Musíme navíc členské státy vyzývat k tomu, aby se spotřebitelskými organizacemi konzultovaly pokud možno ve všech fázích rozhodovacích procesů, které se týkají spotřebitelské politiky. Potěšilo mne rovněž, že pan komisař Dalli zde poukázal na důležitost členských států, pokud jde o odpovídající finanční a personální zajištění, které je nezbytné pro další rozvoj hodnotící zprávy.

Hodnotící zpráva by konečně neměla sloužit jen k provádění lepší spotřebitelské politiky, ale musí ovlivňovat všechny oblasti politiky, které jsou významné pro spotřebitele, a zajistit větší míru integrace spotřebitelských záležitostí do celkové politiky EU. Hodnotící zpráva by se měla stát dále také podnětem k obecnější diskusi o otázkách spotřebitelské politiky, a to jak úrovni EU, tak na úrovni členských států. Budu se skutečně těšit na další rozpravu o vnitřním trhu a ochraně spotřebitelů, která se v této sněmovně bude konat opět za rok.

 
  
MPphoto
 

  Cristian Silviu Buşoi, zpravodaj.(RO) Rád bych poděkoval panu komisaři Barnierovi a kolegům poslancům, od kterých přišla kladná zpětná vazba, a to nejen na mou první zprávu, ale také na samotnou síť SOLVIT. Jsem přesvědčen, že SOLVIT nabízí spotřebitelům praktické řešení. Proto si také myslím, že musí dojít k jejímu zlepšení a že ji jak my, tak členské státy musíme propagovat, aby se co možná nejvíce evropských občanů dozvědělo o její existenci a o možnosti požádat SOLVIT o asistenci při obhajování svých práv.

Domnívám se, že výsledky, jichž jsme dosáhli, a to jak ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, tak v Petičním výboru, jsou uspokojivé. SOLVIT je síť, která již nyní funguje dobře. Potřebujeme nicméně řešit řadu problémů, na které narážejí ti, kdo služeb sítě SOLVIT využívají, i její zaměstnanci. Zpráva několik takových řešení obsahuje, další byla v rámci této rozpravy předložena k diskusi.

V některých střediskách sítě SOLVIT musí být zvýšen počet zaměstnanců, aby byla zajištěna efektivita této sítě, a zaměstnanci musí být kromě toho také patřičně kvalifikovaní a musí projít školením v oblasti právních úprav týkajících se vnitřního trhu. Dalším neméně důležitým faktorem je to, aby zaměstnanci sítě SOLVIT měli možnost získání právní asistence, a to jak ze strany úředních činitelů pracujících v orgánech veřejné správy, tak ze strany Evropské komise, podle složitosti případů, které byly síti SOLVIT nahlášeny. Evropská komise odpovídá někdy na žádosti zaměstnanců sítě SOLVIT o právní pomoc se zpožděním, což pak zpožďuje i celý proces řešení případu.

Rád bych poděkoval panu komisaři Barnierovi za to, že se Evropskému parlamentu zavázal, že v co možná nejkratší době uvede do provozu webovou stránku www.solvit.eu.

Pevně věřím, vážené kolegyně a vážení kolegové poslanci, že tato zpráva představuje důležitý krok na cestě k lepšímu fungování sítě SOLVIT. Žádám proto všechny skupiny, aby hlasovaly pro tuto zprávu.

Děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Společná rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat po krátké přestávce.

Písemná prohlášení (Článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  John Attard-Montalto (S&D), písemně. – Je neuvěřitelné, že ve dvou tak důležitých oblastech, jako je zdravotnictví a ochrana spotřebitelů, jsou orgány státní správy na Maltě a na ostrově Gozo naprosto pasivní, přestože zde dochází k nehorázným přestupkům.

Léky jsou na Maltézských ostrovech ve srovnání s jinou zemí EU, jmenovitě s Belgií, mnohem dražší. Uvedu několik příkladů:

Galvus 50 mg (tablety pro diabetiky)

Cena jednoho balení s 28 tabletami na Maltě: 27,84 EUR

Cena jednoho balení se 180 tabletami v Bruselu: 135,13 EUR

Na Maltě stojí 180 tablet 178,97 EUR, oproti tomu v Bruselu 135,13 EUR.

Tegretol 200 mg

Cena jednoho balení o 50 tabletách na Maltě: 17,00 EUR

Cena jednoho balení o 50 tabletách v Bruselu: 7,08 EUR

Zocor 20 mg

Cena jednoho balení o 28 tabletách na Maltě: 34,94 EUR

Cena jednoho balení o 84 tabletách v Bruselu: 21,71 EUR

Na Maltě stojí 84 tablet 104,82 EUR, oproti tomu v Bruselu 21,71 EUR.

To je jen pár příkladů dokládajících situaci, která přispívá k tíživým životním podmínkám, v nichž se nachází většina maltézských rodin. EU považuje zdravotnictví a ochranu spotřebitelů za svou pýchu, ale na Maltézských ostrovech se ceny léků vyšplhaly bez jakéhokoli ospravedlnitelného důvodu do nesmyslné výše.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně.(CS) Účinně fungující vnitřní trh je podmínkou pro adekvátní zaručení smluvně daných práv volného pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu uvnitř Společenství. V době krize může pomoci opět vytvořit stabilní a prosperující hospodářské prostředí. Vnitřní trh však nemůže plnit svoji funkci bez správného provádění, uplatňování a vymáhání právních předpisů. Členské státy jsou povinny provádět právní předpisy včas, pokud se k tomu smluvně zavázaly. Deficit provádění 1 % se může zdát malý, přepočtem na počet pozdě či dosud neprovedených směrnic je ale pro řádné fungování vnitřního trhu výrazný. Pochybení se u některých členských států opakují. Podporuji poskytování podrobnějších informací o směrnicích, které nebyly dosud provedeny, na webových stránkách Komise. Tyto informace by mohly přispět ke zvýšení informovanosti široké veřejnosti a ústavních orgánů v členských zemích. Vítám výzvu směřovanou členským státům přijmout nezbytná opatření včetně přidělení zdrojů s cílem zajistit fungování přeshraničních sítí elektronických informačních systémů včasné výměny informací, zejména pro nebezpečné nepotravinářské výrobky (RAPEX), pro potraviny a krmiva (RASFF) či sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC). Tyto systémy dodnes řádně nefungují a není na ně ve všech členských státech spolehnutí. Pozornost je třeba také věnovat správnému uplatňování směrnic. Toho lze dosáhnout účinnou spoluprácí mezi orgány na celostátní, regionální a místní úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (S&D), písemně. – Mechanismy odškodňování s celoevropskou platností, jako je SOLVIT, jsou něco, čím se musíme vážně zabývat. Tento alternativní přístup k odškodňování je dosud málo využíván, což je dáno tím, že občané, spotřebitelé a podniky o jeho existenci nevědí, a rovněž i tím, že na vnitrostátní úrovni nejsou k dispozici odpovídající prostředky. Střediska sítě SOLVIT, která v současnosti působí ve všech členských státech (také v Norsku, na Islandu a v Lichtenštejnsku) mají nedostatek zaměstnanců a finančních prostředků – pro zlepšení administrativní kapacity středisek je třeba zlepšit školení zaměstnanců a finanční zajištění. Vyzývám Komisi, aby si jako svou prioritu stanovila dokončení plánu asistenčních služeb pro jednotný trh (SMAS). Navrhuji, aby Komise zvážila, zda by se součástí hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích neměla stát podrobná zpráva o dosaženém pokroku, výsledcích a nedostatcích sítě SOLVIT. V rámci zvyšování informovanosti by členské státy dále také měly prostřednictvím celostátních informačních kampaní propagovat SOLVIT jako výhodný a přístupný alternativní mechanismus řešení sporů. A konečně je také třeba zaznamenávat zlepšení, k nimž došlo na straně Komise a členských států, aby byla větší informovanost o možnostech, které jednotný trh občanům, spotřebitelům a podnikům nabízí.

 
  
MPphoto
 
 

  Danuta Jazłowiecka (PPE), písemně. (PL) Společnost, která svobodně využívá možností, které jí nabízí jednotný trh, je základem úspěšného procesu evropské integrace. Nikdy se nám nepodaří vybudovat skutečně jednotnou Evropskou unii, nebudou-li lidé přesvědčeni, že Evropa jako celek je jejich domovem. Tomuto cíli může ve své podstatě sloužit SOLVIT. Můžeme bez přehánění říci, že zřízení systému SOLVIT v roce 2002 bylo jednou z těch událostí v historii Evropy jakožto sjednoceného kontinentu, která sice vypadá nenápadně, která však postupem času přinesla neočekávané výsledky. Myšlenka, na které je tento systém založen, odkazuje přímo ke zdrojům evropské integrace, jinak řečeno k tomu, že jejím cílem je sloužit především občanům Unie spíše než členským státům či vládám.

Může být něco lepšího než dát obyčejným lidem jednoduchý nástroj, který jim umožňuje řešit problémy omezující jejich svobodnou aktivitu na jednotném trhu? Bezmála desetiletá zkušenost nicméně ukázala, že je tu stále ještě velký počet překážek, který lidem brání využívat všechny možnosti tohoto systému. Měli bychom proto souhlasit s návrhy obsaženými ve zprávě, kterou vypracoval Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Měli bychom se především soustředit na propagování sítě SOLVIT v členských státech, mezi občany, protože ti o ní vědí jen velmi málo. Pokud lidé nebudou vědět, že takového nástroje vůbec mohou využívat, bude lepší finanční a personální zajištění a doplňující školení či jmenování styčného úředníka pro síť SOLVIT bezpředmětné. Podle mého mínění by proto všechna opatření, která učiníme, měla začít právě tímto, aniž bychom se ovšem měli vzdát těch ostatních myšlenek.

 
  
MPphoto
 
 

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně. – (RO) Pane předsedající, dámy a pánové, hladký chod vnitřního trhu musí zůstat prioritou Evropského parlamentu a totéž platí i pro služby, jako je síť SOLVIT, které jsou důležité pro jeho zajištění. Zpráva tento bod jasně zdůrazňuje a zaměřuje se na problémy, s nimiž se tato služba potýká. I když si zde všichni uvědomujeme, že otázky jako komunikace a zajištění lepšího mediálního profilu služby SOLVIT mají obrovský význam, přesto jsme svědky toho, že tyto otázky představují i nadále problémy, které se neustále vracejí a které tuto službu provázely už od prvních let. Členské státy a Evropská komise musí zajistit, aby evropští občané, podniková sféra a zejména malé a střední podniky, které potřebují podporu, mají-li být schopny plně využívat možností, jež jim vnitřní trh nabízí, měli přístup ke zdrojům informací a možnostem rychlého řešení. Střediska sítě SOLVIT potřebují také další prostředky. Mám na mysli kvalifikovaný personál a potažmo i průběžné školicí kurzy pro tento personál. Členské státy si musí uvědomit, že tato střediska mají velký význam a že představují velmi dobrý prostředek k zajištění správného provádění právních úprav týkajících se vnitřního trhu. Myslím, že možností, které tato služba občanům i podnikové sféře nabízí, nebylo ještě ani zdaleka využito.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně.(DE) Ochrana spotřebitelů v Evropské unii musí být koncipována takovým způsobem, aby občané mohli v rámci vnitřního trhu využívat výhod širokého výběru velmi kvalitních výrobků a služeb, zároveň však měli i důvěru v ochranu svých spotřebitelských práv a vznikne-li taková potřeba, tak i v možnost jejich účinného uplatnění. Netřeba zdůrazňovat, že je k tomu nutné i to, aby si spotřebitelé byli svých zákonných práv a povinností plně vědomi. Ve zprávě zmiňované iniciativy, které jsou zaměřeny na poskytování vysvětlení a informací občanům EU, jsou proto důležité a musí být co nejdříve provedeny. Je to zejména narůstající složitost odvětví služeb, která představuje značný problém, protože možnost informované volby při nákupu zboží či služeb je pro spotřebitele stále obtížněji dosažitelná. Orgány EU musí ve svých politikách a zákonodárné činnosti brát v úvahu znalosti i potřeby spotřebitelů, na které upozorňuje také spotřebitelský barometr. Vzhledem ke stále častějšímu využívání služeb v rámci přeshraničního styku by měla být naším cílem větší harmonizace právních předpisů týkajících se ochrany spotřebitelů – a mám zde na mysli úpravy prováděné zezdola nahoru. Při všech svých snahách o zlepšování vnitřního trhu však nesmíme zapomínat na rozsáhlý objem dovozu ze třetích zemí. V této souvislosti potřebujeme navázat lepší spolupráci s orgány celní správy a orgány na ochranu spotřebitelů v členských státech, abychom byli schopni chránit spotřebitele před výrobky, jejichž bezpečnost není jistá.

 
  
MPphoto
 
 

  Siiri Oviir (ALDE), písemně. – (ET) Postupem let doznalo zaměření politiky EU na ochranu spotřebitelů změn, které odrážejí měnící se potřeby a očekávání lidí. Vzhledem k bezmála 500 milionům spotřebitelů má vnitřní trh EU významnou úlohu při realizaci cílů lisabonského akčního plánu (hospodářský růst, zaměstnanost a zvyšování konkurenceschopnosti), neboť utrácením svých peněz spotřebitel přináší EU bohatství. Významně se v důsledku prudkého rozvoje elektronického obchodování zvětšil především přeshraniční rozměr spotřebitelských trhů EU, což ještě zvýšilo potřebu vysokého stupně ochrany spotřebitelů. Stávající právní předpisy EU na ochranu spotřebitelů však bohužel nejsou dosud ve všech členských státech stejnou měrou provedeny a uplatňovány. Přísnější dohled nad fungováním trhu, mechanismy umožňující uplatňování práv a jejich efektivní a úplné provádění jsou podle mého mínění tím, na čem podstatně závisí zvyšování důvěry spotřebitelů. Z tohoto důvodu podporuji návrhy zpravodaje, ve kterých žádá, aby Evropská komise pečlivě sledovala, jak v jednotlivých členských státech probíhá přijímání a provádění práv spotřebitelů v EU, a všemožně v tom členským státům pomáhala. Myslím, že Evropská unie by měla zvážit myšlenku vytvoření evropské kanceláře na ochranu spotřebitelů, která by mohla fungovat jako ústřední koordinační kancelář, zabývající se zejména řešením přeshraničních sporů, s tím, že by svou činností podporovala a doplňovala práci příslušných kanceláří na ochranu spotřebitelů v členských státech týkající se provádění a uplatňování právních předpisů EU v oblasti ochrany spotřebitelů. Myslím, že právní předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitelů nepřinesou valný užitek, nebudou-li náležitým způsobem přijaty, provedeny a uplatňovány na vnitrostátní úrovni.

 
Poslední aktualizace: 4. června 2010Právní upozornění