Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2572(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B7-0154/2010

Rozpravy :

PV 09/03/2010 - 15
CRE 09/03/2010 - 15

Hlasování :

PV 10/03/2010 - 7.7
CRE 10/03/2010 - 7.7
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0058

Rozpravy
Středa, 10. března 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

8. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Klaus-Heiner Lehne (A7-0011/2010)

 
  
MPphoto
 

  Viktor Uspaskich (ALDE).(LT) Pane předsedající, rád bych oznámil, že podporuji toto rozhodnutí, ačkoli má karta zpočátku nefungovala, a proto chci toto oznámit. Nyní k projednávané věci, dámy a pánové, k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o změně výročních účetních povinností mikrosubjektů. Tento projekt vyvolal bouřlivou debatu na téměř všech úrovních jak v Evropské unii, tak v institucích členských států. Jsem přesvědčen, že musíme připravit společná pravidla Evropské unie. Rád bych však zdůraznil, že omezením administrativních překážek pro mikrosubjekty nesmíme narušit podmínky pro spravedlivou soutěž ani na vnitřních trzích členských států, ani na trhu Evropské unie. Domnívám se, že pro mikrosubjekty by měla být vytvořena jednoduchá daň, která již v některých státech existuje. Pokud by mohla být vypočítávána, byla by vypočítávána na základě počtu zaměstnanců, obratu nebo území, v závislosti na druhu podnikání. V důsledku toho by tyto společnosti již nebyly sváděny k tomu, aby se zapojovaly do nezákonných činností.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Pane předsedající, možností osvobodit mikrosubjekty od povinnosti sestavovat roční účetní závěrky se Evropský parlament vyslovil jasně ve prospěch odstranění přebujelé byrokracie. V celé Evropské unii tím ušetříme přibližně 6,3 miliard EUR, takže vytváříme hmatatelnou pobídku růstu v malém a středním podnikatelském sektoru Evropy. Protože členské státy mohou o této výjimce z povinnosti sestavovat roční účetní závěrky samostatně rozhodovat, předpokládám, že většina států, zejména Německo, této možnosti využije. Tato úprava nejenže umožní dotyčným podnikům ušetřit čas a náklady ve výši okolo 2 000 EUR pro každou společnost, ale je to i velmi dobrý příklad toho, že Evropa je k občanům přátelštější, než si mnozí lidé myslí. Bylo by hezké, kdyby byl tento příklad v této sněmovně následován mnoha dalšími příklady.

 
  
MPphoto
 

  Tiziano Motti (PPE) . – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Lehneho usnesení jsem nepodpořil. Mrzí mne to, protože se týká mikropodniků, jež jsou páteří ekonomiky, ale především se domnívám, že toto usnesení ve svém současném znění vytvořilo konkurenční rozdíly mezi podniky z různých států, což nechceme, zejména v době krize. Vedení účetnictví je ve skutečnosti účinné a nezbytné z toho důvodu, že umožňuje podnikům soutěžit na trhu a též získávat bankovní úvěry, neboť kvalita řízení je měřena stejným způsobem na základě účetnictví i pro mikropodniky.

Domnívám se, že místo pomáhání mikropodnikům získat pobídky bychom měli pracovat na snížení daní, umožnit mladým podnikatelům a rodinným podnikům být skutečně konkurenceschopným na trhu a v zásadě jim umožnit získat úvěr od institucí, které se doposud, jak vidím, zaměřovaly především na velké podniky.

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, jsem rád, že mohu podpořit Lehneho zprávu, která mikropodnikům pomůže ke snížení administrativní zátěže.

Jedna z věcí, které se objevují stále znovu, když hovoříme o drobném podnikání, je otázka přílišné regulace a byrokracie a toho, že je podnikání dušeno záplavou papírování. Ti, kteří říkají, že je rozumné, aby mikropodniky nebyly podrobeny stejným pravidlům a omezením jako velké podniky, mají silný argument.

Rozhodnutí, které jsme dnes přijali, je citlivé a jedná se o opodstatněnou odpověď na obavy týkající se boje malých podniků v Evropě. Většinou v této sněmovně navrhujeme novou legislativu, ale dnes jsme část legislativy upravili. Vytvoří to lepší podnikatelské prostředí a zvýší to konkurenceschopnost malých podniků; stálo za to udělat to.

 
  
MPphoto
 

  Vito Bonsignore (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych za tuto zprávu panu Lehnemu poděkoval. Evropská unie zblízka sleduje svět byznysu, což dnes prokázala, a zejména má skupina, skupina Evropská strana lidová (Křesťanští demokraté) vždy měla podporu malého a středního podnikání mezi svými prioritami. Z těchto důvodů si myslím, že krok, který jsme podnikli a který je zaměřen na snížení byrokracie a snížení nákladů mikropodniků, je velmi příhodný. Toto opatření představuje konkrétní pomoc pro malé podniky v těžké době.

A konečně souhlasím s pružností tohoto opatření, které členským státům umožňuje přijmout směrnici v nejvhodnější dobu. Účelem je zabránit jakémukoli porušení zákona, k němuž by mohlo dojít při náhlém a přílišném omezení kontroly.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0151/2010

 
  
MPphoto
 

  Philippe Lamberts, jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, myslím si, že hlasování, kterého jsme se účastnili, je pozoruhodné ve dvou ohledech. Zaprvé proto, že se tři velké skupiny rozhodly vydat společné usnesení, které předložily šest minut před vypršením lhůty, čímž zabránili ostatním skupinám v podání jakýchkoli pozměňovacích návrhů k němu. Tento uzavřený postoj je nehodný této sněmovny.

Zadruhé, kdyby jen ten text byl napsaný tak, aby dával smysl! V době, kdy Komise, která se sestává ze stejných politických rodin, je schopna přijít s pěti cíli a šesti politikami k podpoře těchto cílů, tato sněmovna přichází s usnesením, které neříká vůbec nic a podporují jej tři velké politické rodiny.

Domnívám se, že toto usnesení zesměšňuje tuto sněmovnu, která při tak významné diskusi, jako je Evropa 2020, není schopná ničeho jiného než konstatování zjevného.

 
  
MPphoto
 

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE).(RO) Jak je dobře známo, skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu byla mezi prvními, kteří volali po konkrétnějším přístupu ke strategii hospodářského růstu. Právě proto bych ráda uvítala změny, které strategie Evropa 2020 z tohoto hlediska zavádí.

Cítím však, že v určitých ohledech nedospěl pokrok dostatečně daleko. Proto bych ráda upozornila na skutečnost, že strategie 2020 nevysvětluje, jaký bude vztah mezi ní a politikou soudržnosti. Domnívám se, pane předsedající, že politika soudržnosti jako finanční nástroj především pro regionální rozvoj musí zůstat zaměřená na regiony.

Dále návrh Komise zadává Radě a členským státům jako hlavní úkol provádění a řízení politik, které vyplývají ze strategie. Přehlíží však důležitou roli, kterou hrají orgány místní správy při dosahování konkrétních výsledků na regionální a místní úrovni.

Domnívám se, že úspěch této strategie bude záviset především na tom, jak bude prováděna na vnitrostátní, místní a regionální úrovni.

 
  
MPphoto
 

  Petru Constantin Luhan (PPE).(RO) Hlavy států a vlád přijaly na neformálním zasedání Evropské rady, které se konalo 11. února, prohlášení na podporu snah Řecka o nápravu jeho ekonomické a finanční situace. Dále se v návaznosti na Lisabonskou strategii jednalo o tom, jaká bude Evropská unie v roce 2020.

Domnívám se, že tato volba je volbou solidarity, protože s výhledem na Evropu 2020 se musí dbát na stanovené priority mnohem důsledněji, což však umožní, aby bylo využito konkrétních vlastností každého regionu a aby byly vyřešeny problémy, kterým čelí každý z nich.

Hospodářská konkurenceschopnost musí stále růst, aby byla vytvářena nová pracovní místa, přičemž je potřeba investic do různých oblastí, včetně vzdělání a vědy. Pevně věřím, že problémy, které jsou vlastní každému regionu a každému členskému státu Evropské unie, budou patřičně analyzovány a vyřešeny na základě zásady solidarity tak, abychom mohli dosáhnout cílů, které si pro rok 2020 vytyčíme.

Investice do vzdělání musí být podepřeny existencí infrastruktury, která podpoří praktické uplatnění znalostí, sociální soudržnost a celkový růst hospodářské konkurenceschopnosti Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papanikolaou (PPE).(EL) Pane předsedající, ze závěrů Rady, z diskuse, která následovala v Parlamentu v Bruselu, a z postoje, který následně zaujal příslušný komisař a hlavy několika členských států, je jasné, že v době krize, kdy několik členských států čelí vážným ekonomickým problémům, potřebujeme – mimo jiné a v rámci existující měnové unie – evropskou solidaritu a nové politiky, které by se zabývaly spekulativními útoky proti některým členským státům.

Postoje zaujaté v této době v souvislosti s vytvořením evropských institucí a struktur, které by se zabývaly takovými problémy, jako např. Evropský měnový fond, jsou velmi důležité. Hodně od Rady v následujících dnech očekáváme a očekáváme i účinné kroky, které se zaměří na problémy v tomto kritickém období.

 
  
MPphoto
 

  Viktor Uspaskich (ALDE).(LT) Dámy a pánové, rád bych hovořil o strategii EU 2020. V zásadě podporujeme každou iniciativu, která zlepší situaci v Evropské unii, ale to neznamená, že není prostor pro kritiku a zlepšení. Podle mého názoru to lze říci i o strategii EU 2020. Ať chceme nebo ne, musíme odstranit hranice mezi hospodářskými pravidly národních států. Samozřejmě nehovořím o oblastech, jako je kultura, tradice či národní dědictví. Přesto však musíme zdůraznit, že z hospodářského hlediska je trh Evropské unie společným trhem. V opačném případě by to bylo stejné, jako kdyby jeden stát začal uplatňovat rozdílné podmínky v různých regionech. Proto musí být bez ohledu na to, jak moc budou velké a malé členské státy EU vzdorovat, v Evropské unii určeno konečné datum pro zavedení společných hospodářských podmínek. Rovněž vítám zájem o rozvoj špičkových technologií, znalostní ekonomiky a vědy. Musíme však uznat, že každý…

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Omlouvám se, ale myslím, že jsme slyšeli dost. Děkuji vám, pane Uspaskichi. Musím vás přerušit.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL).(EL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě, protože strategie Evropa 2020 jde po stejné neúspěšné neoliberální cestě jako Lisabonská strategie, která zvětšila regionální a sociální nerovnosti, zvýšila bídu a nezaměstnanost a byla hlavní příčinou krize v Evropské unii. Proto potřebujeme radikální změnu rámce, v němž jsou prováděny ekonomické a sociální politiky tak, aby se věnovaly plné zaměstnanosti a silnějším sociálním právům.

Když krize vypukla, vedoucí představitelé Evropské unie strčili na neformálním summitu hlavy do písku a nechali každý členský stát, aby si vyřešil své problémy sám, a teď chtějí monitorovat veřejné schodky. Jednali s Řeckem jako s černou ovcí a teď chtějí, aby byla přijata tvrdá opatření, která budou ke škodě dělníků v Řecku a dalších zemích.

Asociální a protirůstový Pakt o stabilitě proto musí být nahrazen paktem rozvoje a expanze, jak byl popsán v návrhu Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice.

 
  
MPphoto
 

  Filip Kaczmarek (PPE).(PL) Evropská unie bezpochyby potřebuje novou strategii, která pomůže a umožní vytvořit naši odpověď na ekonomickou a finanční krizi. Významným prvkem strategie by mělo být posílení volného pohybu osob, a to všech skupin: dělníků, podnikatelů, vědců, studentů, ba i důchodců, což je obsaženo v našem usnesení. Dobré je rovněž kladení většího důrazu na podporu malých a středních podniků. Bez rozvoje takových firem nebude zlepšení situace v Unii možné.

Někteří se domnívají, že strategie hovoří příliš málo o politice soudržnosti. Nevím, zda tomu tak je, protože ve skutečnosti je v ní část o stěžejním významu politiky soudržnosti pro budoucnost Unie. Vím však, že nebude-li uplatněna, situaci nezlepší žádná strategie.

 
  
MPphoto
 

  Vito Bonsignore (PPE). (IT) Pane předsedající, nastal čas, abychom politicky vyrostli. Krize ukázala, že je potřeba větší koordinace a vedení ze strany významných a autoritativních orgánů Společenství, že je potřeba více zdrojů pro projekty infrastruktury a většího zaměření na skutečnou podporu malých a středních podniků.

Musíme zorganizovat velké úsilí o úplné uskutečnění vnitřního trhu a naléhavě se potřebujeme pokusit o společnou fiskální politiku. V minulosti mnozí předstírali, že nevidí praktiky, kdy americké banky dávaly levné úvěry a odvolávaly se na zbytečné formality, a to i uvnitř Unie. Je čas pro odpovědnost a odvahu. Usnesení, pro které jsme já a má skupina hlasovali, obsahuje některé z těchto věcí, ale myslím si, že předseda Barroso, Rada a Parlament by měli být odvážnější.

 
  
MPphoto
 

  Ryszard Czarnecki (ECR).(PL) Nová strategie EU je vlastně mladším bratrem Lisabonské strategie. Pokud si vezme příklad ze svého staršího bratra, neodmaturuje ani nezíská kvalifikaci.

V době, kdy vedoucí představitelé Evropské unie hovořili o potřebě přijetí Lisabonské strategie, členské státy omezovaly volný pohyb pracovníků a služeb. Nová strategie je samozřejmě o trochu lepší než verze z doby před několika měsíci, kde se o soudržnosti nehovořilo vůbec. Je teď však spíše seznamem přání. Strategii prověříme v sedmiletém rozpočtu Evropské unie od roku 2014. Doufám, že to bude strategie, která nepřispěje k nadvládě států staré Unie nad novou Evropskou unií.

 
  
MPphoto
 

  Zoltán Balczó (NI). (HU) Hlasoval jsem proti strategii Evropa 2020. Hlasoval jsem proti, protože jasně vyznává víru v neoliberální hospodářskou politiku. Jasně říká, že odsuzuje ochranářskou hospodářskou politiku, jinými slovy to, aby stát hrál roli v ekonomice. Přesto finanční a hospodářská krize ukázala, že nemůžeme nechat vše na trzích. Ba co víc, její imperiální koncepce je zcela zřejmá. Uvádí, že pravidla budou účinná automaticky, pokud je stát neprovede včas. Usiluje o zřízení Evropského úřadu pro dohled a na některých místech je rovněž jasné, že usiluje o použití závazných právních aktů k dosažení výsledků, místo aby připustila nezávislá rozhodnutí. Proto jsem hlasoval proti.

 
  
MPphoto
 

  Inés Ayala Sender (S&D).(ES) Pane předsedající, ráda bych jako členka Výboru pro rozpočtovou kontrolu oznámila, že jsem samozřejmě hlasovala pro strategii Evropa 2020, protože považuji za důležité, aby Parlament vyjádřil svůj názor. Mám však výtku, kterou bych ráda sněmovně vysvětlila, a sice tu, že znění odstavce 18 vyvolává podezření, že něco je chybně. Tak tomu však není.

Píše se, že Účetní dvůr kritizoval Komisi a členské státy, přičemž ve skutečnosti je opak pravdou. A to proto, že nekritizoval správu 80 % rozpočtu Unie, nýbrž nám tento rok poprvé za 11 let poblahopřál a vydal nám kladné prohlášení o věrohodnosti účetnictví pro více než 33 % rozpočtu spravovaného členskými státy, tvořeného zemědělskými výdaji, a to proto, že systém kontroly byl zlepšen a nyní pracuje lépe.

Proto si myslím, že znění odstavce 18 bude veřejnost mylně chápat v tom smyslu, že 80 % rozpočtu je špatně spravováno a že jsme za to byli kritizováni. Chtěla jsem vám, dámy a pánové, a občanům Evropské unie toto vysvětlit.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0136/2010

 
  
MPphoto
 

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE).(RO) Hlasovala jsem proti Goldstoneho zprávě, ačkoli se mně zpočátku zdála jako dobře míněný podnět k podrobné analýze izraelsko-palestinského konfliktu a označení nejlepších řešení k nápravě situace v regionu.

Byla bych však raději, kdyby zpráva byla objektivnější a dodržovala ustanovení mezinárodního a humanitárního práva. Byla jsem skutečně velmi nepříjemně překvapena, když jsem zjistila, že v této zprávě je izraelská vláda měřena stejným metrem jako Hamás, který je, jak víme, organizací figurující na seznamu teroristických organizací Evropské unie. Proto nevěřím, že tato zpráva jakkoli napomůže k uklidnění izraelsko-palestinského konfliktu ani k uvolnění napětí a celkové situace v regionu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala proti zprávě.

 
  
MPphoto
 

  Alajos Mészáros (PPE). (HU) Autoři zprávy, která byla sepsána soudcem Richardem Goldstonem, jsou podle mého názoru mezinárodně uznávaní odborníci, jejichž znalost věci a objektivitu nemáme důvod zpochybňovat. Tato zpráva je nestranná a vyvážená, a proto musíme vytvořit podmínky potřebné pro provedení jejích doporučení. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, ačkoli jsem nesouhlasil s každým bodem, ale je dobře, že jsme zaujali stanovisko, které dnes Parlament přijal. Snad to pomůže omezit výstřelky opozičních stran a v dlouhodobém výhledu přispěje k dosažení dlouho touženého a trvalého míru na Blízkém východě.

 
  
MPphoto
 

  Krisztina Morvai (NI). (HU) V prosinci 2008 zahájil Izrael brutální útok na pásmo Gazy, jehož následkem zemřelo více než 1 400 osob, většinou civilistů, z toho 450 dětí. Goldstoneho zpráva tyto ukrutnosti odhalila pomocí objektivních metod a rozsáhlého shromažďování výpovědí a podrobně uvedla, která pravidla mezinárodního práva Izrael při tomto brutálním zásahu porušil. Delegace Hnutí za lepší Maďarsko – Jobbik v Evropském parlamentu přirozeně hlasovala pro usnesení Evropského parlamentu o přijetí a provedení Goldstoneho doporučení a současně se omlouváme palestinským obětem, protože maďarská vláda ostudně a v naprostém protikladu s maďarským veřejným míněním na mezinárodních fórech ustavičně zaujímá vůči Goldstoneho zprávě negativní postoj.

 
  
MPphoto
 

  Peter van Dalen (ECR).(NL) Pane předsedající, Goldstoneho zpráva je příliš jednostranná. Izraeli bylo vyčteno příliš mnoho věcí, ačkoli to byl Hamás, kdo využíval civilní cíle a civilisty jako kryty, skladiště zbraní a lidské štíty. Goldstone toto bohužel nikde nezmiňuje.

Pravděpodobně je tato jednostrannost dána faktem, že země jako Saúdská Arábie, Libye či Pákistán vedly přípravu této zprávy v příslušném výboru Spojených národů. Tyto země nejsou na této planetě známy pro svoji skvělou demokracii a svobodu slova. Pokud s takovými zeměmi děláte obchody, pak vás nakazí. To bohužel ovlivnilo i Goldstoneho, a proto jsem hlasoval proti tomuto společnému usnesení Evropského parlamentu. Ve skutečnosti je toto usnesení stejně jednostranné jako samotná Goldstoneho zpráva.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Pane předsedající, hlasoval jsem proti Goldstoneho zprávě. Domnívám se, že je ostuda, že Evropský parlament přijal tuto zprávu, ač těsnou většinou, protože se jedná o velmi zaujatý krok a musím poukázat na značný vnitřní nesoulad v této sněmovně.

Rád bych poznamenal jednu věc. Více než 600 členů Evropského parlamentu zcela správně hlasovalo pro to, aby byl Hamás považován za teroristickou organizaci. Navzdory tomu, že jsme se téměř jednomyslně shodli na tom, že je Hamás teroristická organizace, hlasovali jsme, nebo alespoň většina této sněmovny, pro tuto zprávu a zdá se, že souhlasíme s opatřeními, která jsou v ní obsažená, a s 8 000 raketami, které Hamás vypustil na izraelská civilní centra.

Domnívám se, že Izrael je ohrožen, a proto musí chránit své civilní obyvatelstvo. S ohledem na to je opravdu velmi nešťastné, že tato velmi zkreslená zpráva prošla, ač jen těsnou většinou. Doufám, že se takováto vážná skvrna na naší práci neobjeví znova, ale že jako Evropané budeme opravdu tvrdě bojovat za demokracii, lidská práva a svobodu názoru a přineseme na Blízký východ více demokracie.

 
  
MPphoto
 

  Ryszard Czarnecki (ECR).(PL) Soudce Goldstone rozhodně nemůže být považován za příklad objektivnosti. Hlasoval jsem proti této zprávě, protože mám dojem, že se tato zpráva snaží prezentovat situaci na Blízkém východě jako černobílý film a Izrael vykreslit jako zápornou postavu, padoucha. Situace je ve skutečnosti mnohem složitější. Zdá se mi, že bychom se měli vyhnout takovýmto jednostranným a jednoznačným soudům. Já jsem osobně byl na místě zvaném Sderot – myslím, že jste tam byl také, pane předsedající –, které se stalo cílem několika stovek raket, které byly vypuštěny bojovníky Hamásu, jak paní Takkulaová před chvílí poznamenala. Proto se domnívám, že tato zpráva není nic, čím by se Evropský parlament měl v budoucnu příliš chlubit.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, slyšeli jsme v této debatě mnoho o přiměřenosti a rád bych věděl, co by odpůrci Izraele považovali za přiměřené. Zajímalo by mě, jestli by dali přednost tomu, kdyby židovský stát jednoduše vzal stejné množství arzenálu a náhodně jím zasypal Gazu. Byla by toto přiměřená odpověď?

Rád bych také posoudil přiměřenost, či spíše nedostatek přiměřenosti v této zprávě. Člověk má při čtení Goldstoneho zprávy děsivý pocit, že čte o násilném útoku, přičemž se autor zapomněl zmínit, že k událostem došlo během zápasu v boxu. Byly zcela vytrženy z kontextu.

Neříkám, že Izrael nesmí být kritizován, ani neříkám, že Lité olovo nesmí být kritizováno. K chybám došlo. Izrael se chce dostat do postavení, ve kterém bude stabilní samostatná Palestina dobrým sousedem, ale tato politika rozpadu infrastruktury dosažení tohoto cíle oddálila. Zaujatost a tón zprávy rovněž odsunuly ještě dále myšlenku řešení dvou států, ve kterých Izraelci a Palestinci žijí vedle sebe jako mírumilovní přátelé.

 
  
MPphoto
 

  Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). (DE) Pane předsedající, německá delegace Svobodné demokratické strany (FDP) v Evropském parlamentu hlasovala proti usnesení několika skupin o provedení doporučení Goldstoneho zprávy. Nemůžete hlasovat pro zprávu, jejíž samotný mandát byl velmi kontroverzní – nepodpořil ji jediný členský stát Evropské unie. Zpráva, která srovnává demokratický Izrael se skupinou oficiálně uvedenou na seznamu teroristických organizací Evropské unie, zpráva, která nevěnuje dostatečnou pozornost hlubším příčinám sporu, není ta, pro kterou bychom mohli hlasovat.

Naše volba při hlasování však neznamená, že bychom odmítali vyšetřování událostí spojených s operací Lité olovo. Ve skutečnosti opak je pravdou. Izrael by měl skutečně důkladně vyšetřit všechny aspekty operace, a pokud došlo k porušením práva, musí být potrestány. Naše volba při hlasování taktéž neznamená, že bychom schvalovali politiku vlády státu Izrael v mírovém procesu. Velmi nás potěšily náznaky, že rozhovory mezi Izraelem a Palestinci budou znovu pokračovat, ač prozatím jen nepřímo.

Návštěva viceprezidenta Spojených států Bidena také ukazuje, jak vážně bere Obamova administrativa své úsilí o dosažení trvalého míru v regionu. V tomto úsilí má naši podporu. Proto je ještě těžší pochopit izraelskou urážku viceprezidenta tím, že byla v průběhu jeho návštěvy schválena výstavba dalších osad na Západním břehu – opatření, které vyvolalo jen kritiku, a to nejen od Palestinců.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0134/2010

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Jsem přesvědčen, že Evropská unie musí vyslat Bělorusku jasný signál, že je připravena přehodnotit vzájemné vztahy, neupustí-li Bělorusko od porušování lidských práv a principů demokratického státu a nepodnikne účinnou nápravu.

Zároveň vyjadřuji pobouření nad dekretem běloruského prezidenta o kontrole internetu, který je v mnohých bodech jednoznačným popíráním svobody slova a tisku. Takovéto právní opatření oklešťuje svobodu a demokracii v Bělorusku a prohlubuje nedůvěru občanů a ostatních zemí včetně Evropské unie v jeho státní orgány a jejich představitele. V kontextu nedávných zatčení představitelů občanské společnosti a demokratické opozice není možné nevidět ani úzkou časovou souvislost mezi nabytím účinnosti dekretu v červenci tohoto roku a blížícími se prezidentskými volbami na začátku příštího roku.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Rád bych poděkoval kolegům za vytvoření tohoto usnesení a za jeho přijetí Evropským parlamentem.

Schválením tohoto usnesení jsme vyjádřili podporu ochraně základních práv a svobod občanů, včetně práv národnostních menšin. Zároveň je to iniciativa za obranu základních zásad demokracie a tolerance, které tvoří základ Evropy. Jsem potěšen oficiálním stanoviskem Parlamentu v této věci, které podporuje polskou menšinu v Bělorusku.

Rád bych využil této příležitosti k tomu, abych poznamenal, že členské státy Evropské unie by měly jít příkladem jiným zemím a našim sousedům a postarat se, aby byla práva národních menšin v našich členských státech plně respektována.

 
  
MPphoto
 

  Filip Kaczmarek (PPE).(PL) Hlasoval jsem pro přijetí „běloruského“ usnesení. V tomto usnesení žádáme legalizaci Svazu Poláků v Bělorusku, který je veden Angelikou Borysovou, a vyjadřujeme solidaritu se všemi občany Běloruska, kteří nemohou plně využívat svá občanská práva.

Včera jsem obdržel dopis od běloruského velvyslance v Polsku. Vyjádřil znepokojení v souvislosti se záměry poslanců Evropského parlamentu, kteří chtěli přijmout toto usnesení. Podle jeho názoru jsou tyto záměry výsledkem neobjektivního zpravodajství o situaci v polských médiích. To není pravda. Záměry, které stojí za usnesením, jsou mnohem hlubší. Jde o dodržování základních práv občanů, dodržování práv národnostních menšin a zajištění minimálních norem a v důsledku toho i o dobro Běloruska a dobro Bělorusů.

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, podpořila jsem usnesení o situaci občanské společnosti a národnostních menšin v Bělorusku a dnes bych ráda opět vyjádřila své hluboké znepokojení, které se týká nedávného porušování lidských práv členů občanské společnosti a národnostních menšin a jejich organizací v Bělorusku. Ráda bych vyjádřila svou plnou solidaritu s občany, kteří nemohou plně užívat svých občanských práv.

Ráda bych také důrazně odsoudila zatčení Angeliky Borysové, předsedkyně Svazu Poláků v Bělorusku, a Anatolije Lebeďka, lídra opoziční Sjednocené občanské strany a lídra Sjednocených demokratických sil v Bělorusku, jenž byl při několika příležitostech hostem této sněmovny.

Běloruský lid bohužel nemůže mít prospěch z mnoha projektů a návrhů, které financuje Evropská unie jako součást naší východní politiky sousedství.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Pane předsedající, co se týče situace v Bělorusku, považuji za velmi důležité, abychom my, jakožto Evropané, pamatovali na to, jaké jsou naše hodnoty.

Chci vás na to upozornit kvůli čerstvému politováníhodnému výsledku hlasování o Goldstoneho zprávě, a protože ve všech věcech, ať v souvislosti s Běloruskem, Blízkým východem, Dálným východem nebo Afrikou, musíme pamatovat na základní principy, kterými se řídíme. Těmi jsou demokracie, lidská práva a svoboda názoru. Toto je podstata celé Evropské unie: hodnoty, které nás spojují a které napomáhají k prosazování těchto cílů. Toto poselství musíme přinést do Běloruska. Musíme zajistit, aby tam byla brána v úvahu práva národnostní menšin a aby byly uznány i náboženské menšiny, které tam byly různým způsobem pronásledovány, společně s jejich lidskými právy a jejich svobodou projevovat náboženské vyznání.

Je velmi důležité, abychom se my, jakožto Evropané, postarali o to, že doručíme evropské poselství, a tedy i nadějné vyhlídky, také do Běloruska.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, ačkoli silně podporuji znění tohoto usnesení, pochybuji o tom, zda jsme my ti nejlepší pro to, abychom poučovali Bělorusko o nedostatcích jeho demokracie. Naříkáme, že Bělorusko má slabý, vše schvalující parlament, ale rozhlédněte se okolo sebe. Zde pokorně schvalujeme rozhodnutí našeho sedmadvacetičlenného politbyra. Stěžujeme si na to, že ačkoli mají volby, manipulují s nimi; na druhou stranu my máme referenda, čestně je pořádáme, ale pak nedbáme na jejich výsledek. Stěžujeme si na tamější přežívání sovětského aparátu, a přesto si udržujeme naši společnou zemědělskou politiku, naši sociální kapitolu, osmačtyřicetihodinový pracovní týden a zbytek aparátu eurokorporativismu.

Není divu, že staré komunistické strany států RVHP vedly pozitivní kampaně, když jejich státy požádaly o přijetí do Jevropejskovo sojuzu. Pro některé to bylo vlastně jako návrat domů; připomíná mi to děsivé poslední stránky Farmy zvířat, kdy zvířata pohlédnou od člověka na prase a od prasete zpátky na člověka a zjistí, že už nemohou říci, kdo je kdo.

 
  
MPphoto
 

  Bruno Gollnisch (NI).(FR) Pane předsedající, kromě zpochybnění skutečného obsahu tohoto usnesení bych také rád zpochybnil jeho podstatu.

Francouzští, vlámští, maďarští, němečtí a rakouští vlastenci jsou vystaveni neustálé právní, odborné a politické perzekuci, a to při lhostejnosti, vlastně s podporou této sněmovny, která se považuje za příklad prakticky pro celý svět, a zejména pro ty za jejími hranicemi.

Například minulý víkend jsme přijali usnesení o Ukrajině, které obsahovalo ustanovení, které mnoho ukrajinských vlastenců oprávněně považuje za urážlivé vůči jejich národnímu hrdinovi Stepanu Banderovi. On se nepochybně snažil za neobyčejně obtížných okolností jít cestou mezi dvěma formami totality: té hitlerovské a té sovětské. To z něho nedělá pro mnoho Ukrajinců, kteří se oprávněně cítí poníženi většinou této sněmovny, o nic menšího hrdinu.

Je pravda, že národní hrdinové zpravidla bojovali proti svým sousedům. Urazí se můj přítel, Nick Griffin, pravý britský vlastenec, proto, že je pro nás Jana z Arku národní hrdinka? Rozhodně ne! Osobně bych byl rád, kdyby náš Parlament vyjádřil ty samé výhrady vůči hrdinům z jiných cizích zemí.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0133/2010

 
  
MPphoto
 

  Kay Swinburne, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, skupina ECR uznává, že oblast finančních služeb nemůže očekávat, že z krize vyvázne bez úhony. Nezodpovědným chováním byly způsobeny obrovské škody a náklady na uklizení tohoto nepořádku musí nést ti, kteří jsou s ním spojeni. Dále musí být zavedeny nové systémy, které zajistí, že se toto již nebude opakovat a že pro mimořádné účely stabilizace systémových selhání budou dostupné finanční prostředky.

Je možné, že v kontextu mezinárodní dohody nastal čas pro daň z finančních transakcí. Ať jsou pochybnosti o účelnosti zavedení takového sytému jakékoli, nemělo by být vyloučeno žádné opatření, pokud má podporu celého mezinárodního společenství a pokud jsou záruky, které zajistí, že bude fungovat a že se mu nebude možné vyhnout.

Většina dnešních usnesení má naši podporu, ale máme námitky proti odstavci 7, a to ze dvou důvodů. Především jsme proti novým pravomocem pro Evropskou unii ke zvyšování daní. Tento odstavec – jakkoli pečlivě formulovaný – naznačuje, že toto je kýžený výsledek. Zadruhé, smyslem daně z finančních transakcí by nemělo být získání peněz na oblíbené projekty, bez ohledu na to, jak jsou přínosné. Namísto toho musí sloužit k zajištění finanční stability a ochraně proti takovému druhu událostí, jaké způsobily nedávný ekonomický chaos.

Toto usnesení je v současném znění příliš zaměřeno na řešení prostřednictvím daně z transakcí, předpokládá, že pravomoci ke zvyšování daní bude mít EU, nikoli členské státy, navrhuje využití získaných peněz na financování rozvoje a projektů týkajících se změny klimatu a nakonec naznačuje, že bych daň Evropské unie byla možná i bez celosvětové spoluúčasti. Z těchto důvodů jsme hlasovali proti tomuto návrhu usnesení.

 
  
MPphoto
 

  Joe Higgins (GUE/NGL). – Pane předsedající, zdržel jsem hlasování o usnesení o dani z finančních transakcí, protože je naprosto nedostatečná pro řešení neslušných asociálních spekulací po celém světě, jichž se dopouštějí obrovské investiční fondy a takzvané „prestižní“ banky jako Goldman Sachs.

The Wall Street Journal nedávno informoval o soukromé večeři v New Yorku, která se konala 8. února, jíž se účastnilo 18 zástupců velkých zajišťovacích fondů a kde se jednalo o spekulaci proti euru. Jsou to již měsíce, co tito finanční žraloci, známí jako zajišťovací fondy, kteří kontrolují více než 2 miliardy EUR, záměrně spekulují proti euru a zejména proti Řecku, aby mohli sklidit miliardové soukromé zisky.

Evropská komise nejenže ani nehne prstem, aby je zastavila, ale ve skutečnosti se s těmito finančními zločinci spolčuje tím, že šikanuje dělníky a chudé Řeky a požaduje, aby byl jejich životní standard rozvrácen placením výpalného, které požadují tito parazité.

Nepotřebujeme finanční daň. Potřebujeme veřejné vlastnictví a demokratickou kontrolou těchto zajišťovacích fondů a velkých bank, abychom využili jejích masivních zdrojů pro investice, které skoncují s bídou a budou sloužit společnosti, místo aby ji kvůli chamtivosti jednotlivců ničily.

 
  
MPphoto
 

  Mario Borghezio (EFD). (IT) Pane předsedající, zdrželi jsme se hlasování, ale mým hlavním záměrem bylo vyslovit se proti jasnému záměru Evropské unie a Komise zavést daň, jak bylo vysvětleno v nedávném prohlášení komisaře Šemety v European Voice o údajném brzkém zavedení minimální uhlíkové daně.

Jsme proti myšlence udělit Evropské unii pravomoci k ukládání přímých daní, což je výsada, která je protiústavní v téměř všech členských státech, protože porušuje zásadu „žádného zdanění bez zastoupení“. Budeme všemožně bojovat proti jakémukoli pokusu zavést přímou daň a budeme čerpat sílu mimo jiné z rozsudku německého Ústavního soudu z července 2009.

Rád bych vám připomněl, že předseda Van Rompuy to naznačil, když na tajemném setkání, které se konalo týden před jeho jmenováním do skupiny Bilderberg, jež není úplně nejtransparentnější skupinou na světě, oznámil – dokonce se k němu zavázal – návrh evropské přímé daně z CO2, která by způsobila okamžitý nárůst cen paliva, služeb atd., a způsobila by tedy evropským občanům újmu.

Tento návrh evropské daně je protiústavní.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, ve věci daně z finančních transakcí nemám jasno, ale připouštím, že podporovatelé tohoto návrhu mají čisté úmysly. Jedná se o záležitost, ohledně které mohou lidé dobré vůle dojít k různým závěrům.

Co však není v žádném případě na místě, je zavedení této daně výhradně v Evropské unii. Tobinova daň, která by byla vybírána pouze regionálně, by měla za následek únik kapitálu do těch právních systémů, kde žádná taková daň není. Proč tedy tato sněmovna právě hlasovala v tak velkém počtu pro systém, který znevýhodní Evropskou unii?

Odpověď je ta, že se to hodí určité skupině jejích poslanců. Daň útočí na bankéře, útočí na londýnskou City a především vybavuje Evropskou unii nezávislým zdrojem příjmů, což znamená, že tyto příjmy nemusí jít do členských států.

Společně s různými dalšími návrhy, které přicházejí za účelem harmonizace finančního dohledu, s návrhem směrnice o manažerech alternativních investičních fondů a tak dále, přichází obrovská hrozba pro londýnskou City, zatímco Evropská unie upadá do bídy a bezvýznamnosti.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, každý, kdo sleduje současnou finanční krizi, se bude divit, jak to, že jsme dovolili, aby nás regulace a dohled dovedly do situace, ve které jsme skončili, kdy banky jsou považovány za příliš velké na to, aby padly, a peníze miliard daňových poplatníků se používají na jejich podporu.

Když tedy přemýšlíme o myšlence celosvětové daně z finančních transakcí, mohla by se zdát rozumnou, kdybychom chtěli pomoci obětem finanční krize a také lidem z chudších zemí.

Ale pokud se zamyslíme nad tím, jak by byla ve skutečnosti daň vybírána, nad skutečným dopadem, a když budeme postupovat krok za krokem po finančních trzích, zjistíte, že ve skutečnosti budou banky tyto náklady přenášet na své zákazníky. Rovněž to silně ovlivní ty z nás, kteří chtějí obchodovat s rozvojovými zeměmi či s podnikateli v rozvojových zemích, kteří chtějí obchodovat se zbytkem světa, a zasáhne do ceny pojištění, které je tak podstatnou částí mezinárodního obchodu.

Pokud opravdu chceme řešit tento problém, neměli bychom dávat miliardy z peněz daňových poplatníků zkorumpovaným nebo neschopným vládám. Měli bychom se postarat o to, že zrušíme celní bariéry jak v EU, tak v chudých zemích, abychom pomohli podnikatelům v chudších zemích vytvářet bohatství a dostávat lidi z bídy.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0132/2010

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Chci ocenit úsilí Evropské unie o zavedení jednotného režimu při bankovních operacích v prostoru eurozóny.

Na druhé straně však vidím, že zavedení těchto nových pravidel zneužívají banky ke zvyšování poplatků pro své klienty. Když na jedné straně naše banky pod tlakem Evropské unie upravily platby za přeshraniční SEPA převody v rámci eurozóny tak, aby byly na stejné úrovni jako vnitrostátní převody, současně zvýšily i poplatky za vklad a výběr peněz v expoziturách. Je nám všem jasné, že náklady bank za hotovostní finanční manipulace v expoziturách se v souvislosti s novými pravidly nijak nezměnily.

A proto musíme nahlas říci, že zneužívání zavádění nových pravidel v eurozóně bankami, které tak chtějí zvýšit své zisky na úkor našich občanů, je nehorázným darebáctvím. Proto by mělo být naší povinností důsledně dohlížet na to, jakým způsobem jsou nová nařízení ve finančních institucích uplatňována.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0154/2010

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto usnesení, protože jako zástupce svých občanů nemohu připustit, aby něco bylo dohodnuto za jejich zády a proti jejich vůli. Lisabonská smlouva dala Evropskému parlamentu nové pravomoci, a také proto by měl mít Evropský parlament možnost chránit práva občanů.

Souhlasím s autory usnesení, kteří kritizují způsob, jakým jsou jednání Komise o obchodní dohodě o boji proti padělání držena v tajnosti, stejně jako nedostatek spolupráce s Evropským parlamentem v této věci. Tento krok je zaměřen proti převažujícímu právu EU na všeobecný přístup k informacím o činnosti veřejných orgánů a jedná se také o krok, který omezuje právo na soukromí. Je proto dobře, že Evropský parlament vystoupil s otázkou transparentnosti vyjednávání Evropské komise a s otázkou padělání a jeho předcházení.

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, co se týče obchodní dohody o boji proti padělání (ACTA), současná vyjednávání zcela postrádají transparentnost. Použití současného způsobu vyjednávání k vytvoření celosvětové dohody je zcela v rozporu s transparentními a demokratickými postupy, které bychom měli očekávat od našich zákonodárců. Bez ohledu na obsah dohody je nepřijatelné, aby byla vyloučena veřejná kontrola při vytváření politik, které budou přímo ovlivňovat tolik evropských občanů.

Pokud jde o obsah, musíme věnovat plnou pozornost evropskému inspektorovi osobních údajů, který k těmto jednáním vydal velmi silně formulované stanovisko. Důrazně vyzývá Evropskou komisi k tomu, aby vytvořila veřejnou a transparentní diskusi o ACTA. Rovněž prohlašuje, že ačkoli duševní vlastnictví je důležité pro společnost a musí být chráněno, nemělo by být stavěno nad základní práva jednotlivce na soukromí, ochranu osobních údajů a další práva, jako jsou presumpce neviny, efektivní soudní ochrana a svoboda projevu. Nakonec prohlašuje, že politika odpojování od internetu „třikrát a dost“ by výrazně omezila základní práva a svobody občanů EU.

Toto je velmi důležitá otázka pro všechny občany EU a to, jak se s ní Komise a Parlament vypořádají, napoví mnohé o odpovědnosti a transparentnosti.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, jedna z důležitých věcí na tomto návrhu usnesení byla skutečnost, že jsme dokázali vytvořit spojenectví napříč celou sněmovnou.

Jedna oblast společné dohody byl fakt, že chybějí jakékoli smysluplné informace z těchto jednání, takže na blozích a jiných místech čtete fámy, které hovoří o návrzích jako zabavení notebooků a MP3 přehrávačů na hranicích. Napříč celou sněmovnou bylo jasné, že chceme při jednání o obchodní dohodě o boji proti padělání informace a větší transparentnost.

Komisař včera večer tuto zprávu slyšel nahlas a jasně a jsem velmi potěšen tím, že slíbil, že nám podá více informací. Pokud Komise vyjednává jménem 27 členských států a jménem EU, pak je nezbytné, abychom věděli, jaká je její vyjednávací pozice a také to, že existuje plné zhodnocení dopadů toho, co je navrhováno, které ukáže, jaký dopad to bude mít na průmysl EU.

Vítám komentáře, které včera večer učinil komisař, a očekávám větší transparentnost.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Znepokojuje mě postup a jednání při vyjednávání obchodní dohody o boji proti padělání.

Vyjednávání probíhají tajně, za zavřenými dveřmi, bez náležitého informování Evropského parlamentu a poslanců, kteří mají tento dokument nakonec schvalovat. Myslím si, že bychom měli změnit postupy, očekává-li Evropská komise, že Evropský parlament převezme zodpovědnost za jakékoli smlouvy, které mu budou předloženy. A nebude dobrým signálem ani pro evropskou veřejnost, ani pro okolní svět, pokud budeme muset Evropské komisi opakovaně vracet mezinárodní dohody k přepracování. Takové jednání nesvědčí o dobré komunikaci mezi nejvýznamnějšími orgány Evropské unie.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0181/2010

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, jak mnozí z nás vědí, současný systém všeobecných celních preferencí (GSP) bude předmětem přezkumu a jeho platnost brzy vyprší.

U systémů GSP a GSP+ je velmi důležité, že při jednáních o dohodách o hospodářském partnerství vystupovala řada jednotlivých států v navrhovaných regionech proti podpisu dohody s EU.

Vždy jsem u dohod o hospodářském partnerství kritizoval skutečnost, že se u nich uplatňuje paušální přístup k obchodu. Při diskusi s představiteli Komise mě také znepokojilo prohlášení jednoho úředníka, že se dohody o hospodářském partnerství netýkají pouze obchodu, ale vyvážejí také vzor regionální integrace EU.

Existují jednotlivé země, které si přejí mít s EU dohodu a možnost vyvážet k nám své zboží a služby přednostně. Těmto zemím, které chtějí obchodní dohodu, ale nesplňují kritéria pro dohodu o hospodářském partnerství, bychom tak měli nabídnout jako alternativu systém GSP+ a měli bychom být pružnější.

Doufejme, že v mnoha těchto zemích tímto způsobem pomůžeme podnikatelům vytvářet bohatství a chudým lidem dostat se z nouze.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, Jižní a Střední Amerika sklouzávají téměř bez povšimnutí k jisté formě autokracie – jakémusi neocaudillismu. V Nikaragui, Venezuele, Ekvádoru a Bolívii jsme byli svědky vzestupu režimů, které, i když nejsou přímo diktátorské, jistě nepodporují parlamentní demokracii – nástupu osob, které se po svém, byť legitimním, zvolení začínají zbavovat jakéhokoliv kontrolního orgánu své moci: volební komise, Nejvyššího soudu, komor parlamentu a v mnoha případech i ruší ústavu a mění – podle svých slov „znovu zakládají“ – své státní zřízení podle socialistických principů.

Koho si při tom všem levice vybrala v této části světa pro svou kritiku? Jeden z mála režimů, který se těší skutečné všeobecné podpoře – režim Álvara Uribeho v Kolumbii, kterého podporují více než tři čtvrtiny obyvatel, protože v této nešťastné zemi opět nastolil pořádek a podniknul rázná opatření jak proti levicovým, tak proti pravicovým paramilitaristickým organizacím. Jestliže mají někteří členové tohoto Parlamentu spadeno právě na Álvara Uribeho, ukazuje to na jejich pozoruhodný žebříček hodnot. Hanba jim.

(ES) Je špatné ulehčovat život paramilitaristickým organizacím, jaká ostuda!

 
  
  

Zpráva: Gabriele Albertini (A7-0023/2010)

 
  
MPphoto
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE).(IT) Pane předsedající, děkuji svému kolegovi, panu poslanci Albertinimu, za vynikající práci týkající se ústředního tématu evropské politiky. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získala Unie větší zodpovědnost v zahraničních věcech a společné bezpečnostní politice a podle mého názoru mnozí z nás přítomných doufají, že orgán, k němuž náležíme, na sebe vezme větší zodpovědnost a více se zapojí v oblasti zahraničních věcí.

Především souhlasím s tím, že by vysoká představitelka pro SZBP měla při jmenování zaměstnanců do řídících funkcí v právě vznikajícím Evropském útvaru pro vnější činnost konzultovat příslušný výbor Evropského parlamentu a že by měla jak Evropskému parlamentu, tak Radě zajistit přístup k důvěrným informacím.

Podle mého názoru jsme tedy s touto zprávou překonali určitý mezník a učinili tak první důležitý krok k vytvoření silné evropské zahraniční politiky, odhodlaně obhajující svou roli a svou politickou váhu na mezinárodní scéně.

 
  
MPphoto
 

  Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, hlasovala jsem proti pozměňovacím návrhům 17D a 19, které útočí na NATO a volají po zrušení základen NATO zde v Evropské unii. Jedním z nejnovějších argumentů zastánců tohoto evropského projektu je to, že v posledních 50 nebo 60 letech udržovala mír v Evropě právě EU. Řekla bych ale, že je to lež, jelikož mír v Evropě udržovalo NATO a jeho síly.

Myslím, že je ostudné, že tento orgán dovolil hlasování o takovém pozměňovacím návrhu. Všimla jsem si, že ve skupině, která tuto změnu navrhla, jsou představitelé hlásící se k pozůstatkům neúspěšné ideologie, která držela lid za zdmi a porušovala jeho základní lidská práva. Zbytek Evropy bránily od tohoto zlého snu právě síly NATO. Přeji si zaprotokolovat svůj vděk Spojeným státům a Kanadě a ostatním členům NATO, že nás této hrůzy ušetřily. Podle mého názoru je v zájmu Spojeného království, aby spolupracovalo se všemi těmito zeměmi proti nové formě totalitarismu, kterou Evropská unie představuje.

 
  
  

Zpráva: Arnaud Danjean (A7-0026/2010)

 
  
MPphoto
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE). (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro, neboť jsem chtěl zdůraznit, že naděje na zlepšující se civilní a vojenskou koordinaci a spolupráci mezi Evropskou unií a členskými státy, i přes respektování některých odlišných nebo neutrálních pozic, je postoj, který všeobecně sdílíme.

Pokládám také za důležité, aby byla ustanovena instituce pro koordinační mechanismy, jako stálé operační středisko Evropské unie, pod vedením vysoké představitelky pro SZBP, která by zajistila účinnou koordinaci společného plánování civilních a vojenských operací. Cílem by bylo odstranění problémů, zmatků a průtahů, ke kterým bohužel ve stávajícím systému stále dochází.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL).(EL) Pane předsedající, děkuji vám za trpělivost. Hlasoval jsem proti této zprávě, protože obsahuje nebezpečné pokyny pro evropskou obrannou a bezpečnostní strategii obsažené již v Lisabonské smlouvě. Jinými slovy vyzývá k militarizaci Evropské unie, uzákoňuje vojenskou intervenci, uznává převahu NATO a blízký vztah k němu a dokonce podporuje – v době krize a velkých sociálních potřeb – navýšení vojenských sil.

Podle mého názoru by měla Evropská unie nyní, když je rozvržení sil ve světě bedlivě sledováno, více než kdy dříve vytyčit mírovou politiku a přijmout odlišný politický pohled na bezpečnost, uskutečňovat nezávislou zahraniční a bezpečnostní politiku, emancipovanou od Spojených států, měla by usilovat o řešení mezinárodních rozporů politickými prostředky a měla by razit cestu založenou na respektování mezinárodního práva a posílené úloze OSN.

Myslím, že taková politika lépe vyjadřuje názory evropských občanů.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Klaus-Heiner Lehne (A7-0011/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Skutečnost, že tato zpráva byla schválena velkou většinou, ukazuje na nutnost zabývat se malými a středními podniky. V současnosti musí 5,4 milionů mikropodniků sestavovat roční účetní závěrky, i když se jejich oblast činnosti omezuje na určitou místní oblast nebo region. Pokud nejsou tyto společnosti zapojeny do přeshraničních činností ani nepůsobí na národní úrovni, vytváří tato oznamovací povinnost pouze zbytečnou administrativní zátěž, čímž těmto obchodním společnostem vznikají i náklady (přibližně 1 170 EUR).

Z tohoto důvodu zpráva doporučuje členským státům, aby upustily od povinnosti sestavovat roční účetní závěrky u obchodních společností, které splňují dvě z následujících kritérií, aby mohly být považovány za mikropodniky: celkový majetek nesmí převyšovat 500 000 EUR, čistý obrat nesmí převyšovat částku 1 milion EUR a/nebo musí podnik v průběhu účetního roku zaměstnávat v průměru 10 zaměstnanců. Mikropodniky budou samozřejmě nadále vést účetní záznamy v souladu s vnitrostátními právními předpisy každého členského státu.

V období krize, kterým Evropa v současnosti prochází, je nutné soukromý sektor tvořený malými a středními podniky (tedy i mikropodniky) podporovat, přičemž je v těchto těžkých podmínkách také považujeme za sektor vstřebávající pracovní sílu propuštěnou ve státním či soukromém podnikatelském sektoru.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Hlasuji pro zprávu pana Lehneho týkající se účetnictví mikropodniků, neboť podporuji aktivní debyrokratizační opatření a opatření, která podporují malé a střední podniky, jež v Portugalsku i v Evropě vytvářejí největší počet pracovních míst. Otevírám otázku budoucího vytváření nerovností na vnitřním trhu. Jelikož si členské státy budou moci vybrat, zda toto opatření budou uplatňovat či nikoliv, budou v zemích platit různá pravidla pro stejné firmy.

Bude třeba rovněž zajistit, aby způsob provádění těchto opatření neměl negativní dopady v souvislosti se současnou snahou bojovat proti podvodům a daňovým únikům i s bojem proti hospodářské a finanční trestné činnosti (na vnitrostátní, evropské či mezinárodní úrovni). Bude třeba rovněž dbát na ochranu akcionářů a věřitelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Poslední dvě kola rozšíření Evropské unie přinesla starým a novým členským státům jak četné výhody, tak i několik problémů. Myslím, že rozhodnutí poskytnout mikrosubjektům určité výhody by mělo být regulováno na evropské úrovni a nespadat do pravomoci každého členského státu. Je to jediný způsob, jak úspěšně snížit byrokracii pro mikropodniky a vytvořit rovnováhu. Odstraňování všech těchto těžkostí, které omezují činnost mikropodniků a odrazují občany od finanční podpory od EU, je nutné věnovat zvláštní pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. (FR) Ve středu schválil Evropský parlament návrh, jehož cílem je zrušit povinnost malých a středních podniků zveřejňovat své roční účetní závěrky. Ve snaze snížit administrativní zátěž Evropská komise navrhla, aby země, které si tak přejí učinit, mohly malé a střední podniky osvobodit od této každoroční povinnosti zveřejňovat své účetní závěrky, stanovené současnými evropskými právními předpisy. Byla jsem proti tomuto zrušení, protože výsledkem návrhu Komise bude, že zmizí evropský regulativní a harmonizovaný rámec pro 70 % evropských podniků.

Možnost vyjmout mikrosubjekty z povinnosti sestavovat a zveřejňovat jejich roční účetní závěrky nepřinese snížení administrativní zátěže. Obávám se, že pokud budou členské státy v uplatňování možnosti vyjmout mikrosubjekty nejednotné, bude to mít za následek rozdělení jednotného trhu.

Z toho důvodu jsou také belgičtí poslanci Evropského parlamentu a belgická vláda jednoznačně proti evropskému návrhu (Belgie ostatně spolu s ostatními státy vytvořila blokující menšinu v Radě ministrů, kde se má o návrhu ještě hlasovat).

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně.(CS) Zpráva o návrhu směrnice o ročních účetních závěrkách společností řeší rámec a šíři povinností předkládání účetnictví u mikrosubjektů. Cílem nařízení je snižovat administrativní zátěž, a napomoci tak lepší konkurenceschopnosti a hospodářskému růstu mikrosubjektů. Vítám návrh zpravodaje, který dává členským státům svobodnou volbu a umožňuje jim mikrosubjekty z povinností předkládat účetní závěrky vyjmout, tzn. vyjmout je mimo působnost této směrnice. Pokud se totiž jedná o subjekty, které se omezují na regionální a místní trh a nemají přeshraniční působnost, neměly by na ně být uvalovány další povinnosti plynoucí z evropské legislativy platné pro evropský trh. Se zněním zprávy z výše uvedených důvodů souhlasím.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem proti zprávě pana Lehneho, jelikož zrušení účetních povinností pro tyto mikrosubjekty nesníží reálné výdaje podniků a vytvoří velkou právní nejistotu. Takové vynětí naruší důvěru, která je potřebná pro vztahy mezi velmi malými podniky a třetími stranami (zákazníky, dodavateli, bankami).

Pro získání důvěry musí být věrohodné informace zachovány. Bez účetního rámce budou bankéři a jiné zúčastněné strany, které tyto informace budou nadále vyžadovat, snadno hledat výmluvu pro snížení své půjčky, což bude velmi malým podnikům působit újmu.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE), písemně. (DE) Dnes jsem hlasovala proti zprávě pana Lehneho, jelikož ke snížení administrativních výdajů malých a středních podniků musí podle mého názoru dojít v rámci jednotného a komplexního přístupu k Evropské unii jako celku.

Pokud by došlo k provedení návrhu, bylo by z povinnosti sestavovat standardizované roční účetní uzávěrky vyjmuto více než 70 % evropských společností – v Lucembursku by se jistě jednalo o víc než 90 %.

V důsledku toho by výkonný management postižených podniků přišel o důležitý nástroj při rozhodování.

Pokud by členské státy neprovedly toto vynětí z povinností pro mikropodniky jednotně, což je velmi pravděpodobné, vedlo by to k rozdrobení společného trhu.

Toto opatření je tedy nepřiměřené. Zvláště společnosti, které provádějí přeshraniční obchod, by byly znevýhodněny. Jediným rozumným řešením je zjednodušení pravidel pro všechny mikropodniky v Evropě, platné v celé Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. (RO) Především v době, kdy hospodářská krize vážně zasáhla malé podniky, je naší povinností snažit se jim poskytnout veškeré výhody, které jim pomohou se zotavit a zpětně nabídnout podporu evropskému hospodářství. V této souvislosti je omezení byrokracie důležité. Dnes přijaté rozhodnutí vítám. Doufám, že ho ideálním a účinným způsobem provede co největší počet členských států, ku prospěchu malých podnikatelů a hospodářství obecně.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Lehneho, protože členským státům poskytuje volnost při posuzování různých možných dopadů používání směrnice na jejich vnitřní záležitosti, zvláště pokud jde o počet společností spadajících do oblasti její působnosti. Činnosti mikrosubjektů mají zanedbatelný přeshraniční dosah. Zveřejňování ročních účetních závěrek navíc zachovává transparentnost a je nezbytné jak pro přístup mikrosubjektů k úvěrovému trhu a veřejným zakázkám, tak pro vnitropodnikové vztahy.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. (FR) Hlasovala jsem proti zprávě pana Lehneho a návrhu Komise. Představují krok zpět, pokud jde o vnitřní trh, a zřejmé riziko narušení hospodářské soutěže mezi evropskými malými a středními podniky.

Aby bylo jasno, důsledky tohoto návrhu byly žalostně podceněny. Dále nebyla brána v úvahu skutečnost, že při neexistenci evropské směrnice zavede každý členský stát v této záležitosti svá vlastní pravidla. Není tedy překvapivé, že se všechny malé a střední podniky a evropské organizace – a v mém případě i organizace belgické: Unie střední třídy a Federace podniků v Belgii – zásadně staví proti tomuto návrhu.

Ano, stokrát ano snížení administrativní zátěže podniků, zvláště malých a středních podniků, ale snížení jednotnému, jehož bude dosaženo prostřednictvím návrhu na celkové přezkoumání čtvrté a sedmé směrnice o právu obchodních společností.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Návrh, který nám byl předložen, umožňuje členským státům vynětí některých podniků (mikrosubjektů) z povinnosti sestavovat a zveřejňovat roční účetní závěrky. Jsem samozřejmě velkým příznivcem snížení administrativní zátěže podniků, zvláště malých a středních podniků a velmi malých podniků. Návrh Komise se však krutě mine cílem: zaprvé, není jasné, zda by navrhovaný systém opravdu snížil administrativní zátěž těchto podniků (aktuálně shromažďované statistické údaje bude nutné získat jiným způsobem) a za druhé, tento text ponechávající každému státu možnost rozhodnout, zda vynětí použije, představuje nebezpečí rozdrobení vnitřního trhu (ve velmi pravděpodobném případě, že některé členské státy vynětí použijí a některé nikoliv). Tento návrh by měl být stažen a otázka zjednodušení administrativní zátěže těchto malých podniků (právo obchodních společností, zjednodušení požadavků na finanční zprávy, účetnictví, audit atd.) by měla být začleněna do celkového přezkoumání čtvrté a sedmé směrnice o právu obchodních společností, plánovaného v blízké budoucnosti. Hlasoval jsem tedy proti zprávě pana Lehneho o ročních účetních závěrkách některých typů společností, pokud jde o mikrosubjekty.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Cíl tohoto návrhu se týká zjednodušení podnikatelského prostředí, zvláště požadavků na předkládání finančních informací mikropodniky, s úmyslem posílit jejich konkurenceschopnost a potenciál růstu.

V této souvislosti vítám změny obsažené ve zprávě týkající se snížení administrativní zátěže mikropodniků, protože jde podle mého názoru o důležité opatření pro stimulaci evropského hospodářství v boji proti krizi. Činnosti mikropodniků se totiž omezují pouze na místní nebo regionální trhy a sestavování ročních účetních závěrek představuje v této situaci náročný a složitý závazek.

Myšlenku osvobodit mikropodniky od povinnosti předkládat roční účetní závěrky však nepodporuji. Ve skutečnosti je na každém členském státu, zda toto rozhodnutí přijme, jelikož by mohlo mít přímou souvislost s bojem proti podvodům a daňovým únikům a proti hospodářské a finanční trestné činnosti, jakož i s ochranou akcionářů a věřitelů.

Jsem tedy pro nalezení vyrovnaných řešení za účelem úpravy způsobu, jakým se toto opatření zavádí, spíše než aby dokument obsahoval zvláštní povinnost zachovat účetnictví týkající se obchodních operací a finanční pozice. Hlasuji tedy pro tuto zprávu s určitými výhradami.

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Thyssen (PPE), písemně. (NL) Pane předsedající, dámy a pánové, schválení iniciativy „Akt o malých podnicích“ v březnu 2009 nastartovalo řadu politických návrhů zohledňujících vytváření přátelštějšího podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky v Evropě, mimo jiné prostřednictvím zjednodušení administrativy. Zrušení účetního systému pro podniky označené jako „mikrosubjekty“ se zdá být na prvním pohled důležitým aktem pro zjednodušení administrativy. Vzhledem k významu finanční informace pro všechny akcionáře, včetně věřitelů, daňových správ a obchodních partnerů, však toto opatření ve skutečnosti navýší byrokracii a výdaje. Navíc bude společnostem odejmut užitečný nástroj pro vnitřní převody.

Podporuji však požadavek Výboru pro hospodářské záležitosti, aby byl důkladně posouzen účinek významu každého vynětí poskytnutého mikrosubjektům, a to v rámci celkového přezkoumání čtvrté a sedmé směrnice. Podle mého názoru neobsahuje tento návrh nástroje potřebné k účinnému řešení otázky byrokracie.

Z těchto důvodů jsem hlasovala proti návrhu Komise. Vzhledem k tomu, že zpráva mého váženého kolegy, pana Lehneho, je založena na stejných principech jako návrh Komise, nemohla jsem podpořit ani jeho zprávu. Těším se, že Rada přijme rozumné a uvážené rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro návrh vyjmout mikrosubjekty (malé firmy) z právních předpisů EU o účetních standardech. Jedná se o velmi důležitý návrh, protože sníží zbytečnou byrokratickou zátěž malých podniků a pomůže každé z více než pěti milionů firem ušetřit přibližně 1 000 GBP. EU učinila závazek, že do roku 2012 sníží zátěž malých a středních podniků a tento právní předpis je zásadním krokem na cestě k dosažení tohoto cíle. Malé podniky jsou často úspěšnými budoucími zaměstnavateli a potřebují naši péči, zvláště v období recese.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Lehneho o ročních účetních závěrkách mikrosubjektů, protože jsem chtěla i navzdory skutečnosti, že posouzení dopadů Evropské komise bylo podle mého názoru neúplné a nedostačující, zaujmout jasnou pozici ve prospěch zjednodušení účetních povinností velmi malých podniků. Z hospodářského a sociálního hlediska nedává žádný smysl, aby pro velmi malý podnik platily stejné požadavky jako pro mnohem větší podniky. Velmi malé podniky tvoří více než 85 % evropských podniků; jinými slovy jsou páteří našeho hospodářství, které naléhavě potřebuje podporu. Podle mého názoru je tedy harmonizované snížení jejich povinností správnou cestou, i když tak vzniká potřeba zajistit, aby to těmto subjektům nezamezilo přístup k půjčkám. Otázka by měla být posouzena paušálně, s ohledem na celkové hospodářské prostředí obklopující velmi malé podniky, na jejich vztahy s bankami, se středisky řízení – v případě francouzských podniků – a samozřejmě se zákazníky. Nemysleme vždy pouze na povinnosti a mějme důvěru ve své podnikatele a řemeslníky, kteří potřebují, abychom snížili jejich administrativní zátěž.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Castex (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem proti tomuto návrhu, protože v dlouhodobém časovém horizontu se snadno obrátí proti malým a středním podnikům, omezí jim přístup k půjčkám a připraví je o transparentnost a důvěryhodnost, jež jsou nezbytné pro jejich řízení a pro dynamický rozvoj jejich činnosti. Podle mého názoru není možné na jedné straně požadovat větší transparentnost od bank a kritizovat je za netransparentnost finančních trhů, která vedla k současné krizi, a na druhé straně se snažit zrušit nástroje pro transparentnost, velmi důležité pro samotné hospodářské subjekty a pro hospodářské regulační politiky, které chceme na evropské úrovni provádět. Zjednodušení účetních povinností pro malé a střední podniky a zvláště pro ty nejmenší zůstává naléhavou potřebou. Evropská komise musí bezodkladně přezkoumat čtvrtou a sedmou směrnici o právu obchodních společností, které jediné mohou poskytnout komplexní, spravedlivé a jednotné řešení.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Vítám přijetí zprávy pana Lehneho, které jistě přispěje ke snížení administrativní zátěže mikropodniků. Malé podniky si často stěžují na přehnanou regulaci, zátěž a byrokracii, které často ohrožují jejich finanční přežití. Mikropodniky oprávněně argumentují, že by neměly podléhat stejným pravidlům a nařízením jako větší podniky. Doufejme, že pravidla navržená v této zprávě povedou k vyššímu obratu a větší konkurenceschopnosti mikropodniků. Tato zpráva nicméně ponechává členským státům pružnost, aby mohly provést směrnici ve vnitrostátních právních předpisech v nejvhodnější době a aby se vyhnuly jakýmkoliv obtížím, které mohou při omezení regulace nastat. Mikropodniky však budou moci nadále dobrovolně sestavovat roční účetní závěrky, předkládat je k auditu a posílat je do vnitrostátního rejstříku. V každém případě budou mikropodniky i nadále vést pro účely administrativy a daňových informací záznamy, které ukazují obchodní transakce. Komise odhaduje celkové úspory mezi 5,9 a 6,9 miliardami EUR pro 5 941 844 mikropodniků, pokud toto vynětí přijmou všechny členské státy. V Portugalsku by se vynětí, pokud by ho přijala portugalská vláda, týkalo 356 140 portugalských podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem proti návrhu směrnice o ročních účetních závěrkách některých forem společností, schválenému ve středu 10. května 2010. I když jsem pro výrazné snížení regulační zátěže malých a středních podniků, představují požadavky na účetnictví podle mého názoru také klíčové nástroje řízení vnějších partnerů těchto podniků (bankéřů, zákazníků, dodavatelů atd.). Návrh omezí přístup malých a středních podniků k půjčkám a snadno je tak připraví o transparentnost a důvěryhodnost, jež jsou nezbytné pro jejich vedení a pro dynamický rozvoj jejich činnosti. Je paradoxní na jedné straně požadovat větší transparentnost od bank a kritizovat je za netransparentnost finančních trhů, která vedla k současné krizi, a na druhé straně se snažit zrušit nástroje pro transparentnost, velmi důležité pro samotné hospodářské subjekty a pro hospodářské regulační politiky, které podporuji na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE), písemně. (FR) Evropský parlament, stejně jako Evropský hospodářský a sociální výbor, podporuje cíl, který Komise sleduje touto iniciativou a kterým je vynětí mikrosubjektů z administrativních a účetních povinností, jež jsou nákladné a zcela nepřiměřené potřebám a vnitřní struktuře mikrosubjektů a hlavních uživatelů finančních informací. Cílem je, aby tyto subjekty mohly čelit četným výzvám, které přináší komplexní společnost, za pomoci plného uplatnění Evropské charty pro malé podniky a v souladu s postupem, který je nedílnou součástí Lisabonské strategie. Hodnotím kladně návrh Komise na zjednodušení, usilující o to, aby regulační rámec přispěl k podnícení podnikavosti a inovací v mikropodnicích a malých podnicích, které by tak byly konkurenceschopnější a lépe by mohly těžit z možností vnitřního trhu. Mikrosubjekty však musí i nadále podléhat povinnosti vést záznamy, které ukazují obchodní transakce a finanční situaci daného podniku, jako minimální normě, k níž mohou členské státy přidat další povinnosti. Celkově podle mého názoru snižováním byrokracie malým a středním podnikům pomáháme, což mě těší.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0151/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože podporuje posílení hospodářské koordinace mezi členskými státy, větší soudržnost mezi Paktem o stabilitě a růstu a jinými evropskými strategiemi, uplatňování ambiciózní sociální agendy v boji proti nezaměstnanosti, větší pružnost, pokud jde o věk odchodu do důchodu, a podporuje malé a střední podniky.

Dále kladu důraz na skutečnost, že reforma žádá Komisi, aby vytvářela nové podněty pro členské státy uskutečňující strategii EU 2020 a v budoucnu penalizovala ty státy, které ji neplní. Vzhledem k tomu, že problémy, kterým čelíme, jsou společné a vyžadují řešení na evropské úrovni, je velmi důležité, aby strategie byla úspěšná.

Vítám také rozhodnutí Evropské rady ve prospěch většího strategického realismu, který jí poskytne větší jasnost a menší počet cílů, které ovšem budou kvantifikované.

Nakonec nemohu opomenout zmínit se o zahrnutí zemědělství do této strategie, jelikož se o tom v původním návrhu neuvažovalo a jde bezpochyby o významný úkol, pokud má Evropa dosáhnout svých cílů, ať už z hlediska hospodářství, dodávek potravin a ochrany životního prostředí, nebo ve smyslu větší kvality života na venkově, což povede ke vzniku pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Strategie EU 2020 musí vyřešit problémy vzniklé na základě hospodářské a finanční krize prostřednictvím opatření přímo zaměřených na citlivá místa hospodářství členských států. Jestliže Lisabonská strategie nebyla zcela úspěšná vzhledem k příliš velkému počtu stanovených cílů, strategie pro ukončení krize se musí zaměřit na několik jasných kvantifikovatelných cílů, jako je: poskytnutí řešení pro účinný boj s nezaměstnaností, především mezi mladými lidmi, propagace a podpora malých a středních podniků, které vytvářejí nejvíce pracovních míst a přinášejí nejvíce inovací, stejně jako procentuální zvýšení prostředků přidělených z EU a z vnitrostátních rozpočtů až na 3 %.

Musíme si být vědomi toho, že manévrovací prostor pro sociální politiky v Evropě se bude v budoucnu zmenšovat z důvodu stárnutí populace, přičemž zvýšení produktivity budou moci zajistit pouze větší investice do technologií a vzdělání. Pokud si přejeme konkurenceschopnější trh práce, musíme restrukturovat systémy sociálního zabezpečení a podporovat pružnější pracovní postupy. Zároveň musí taková strategie podporovat rozvoj výrobních metod, které respektují životní prostředí a lidské zdraví.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Dne 3. března představila Evropská komise svou strategii EU 2020: „Strategie pro inteligentní, udržitelný růst podporující sociální začleňování“. Jde o návrh představující dohodu o pěti kvantifikovatelných cílech pro Evropskou unii (EU) do roku 2020, který poskytne rámec danému procesu a musí být zpracován do vnitrostátních cílů. Jedná se o zaměstnanost, výzkum a inovace, změnu klimatu a energetiku, vzdělání a boj proti chudobě.

Jde o strategii zaměřenou na konkrétní, realistické a přiměřeně kvantifikované cíle: zvýšení zaměstnanosti ze 69 % na nejméně 75 %, nárůst investic do výzkumu a vývoje na úroveň 3 % HDP, snížení chudoby o 25 %, snížení počtu dětí, které nedokončily školní docházku, z dnešních 15 % na 10 % a zvýšení podílu mladých lidí ve věku 30 let s univerzitním vzděláním, a to z 31 % na 40 %.

Hlasovala jsem pro usnesení o strategii EU 2020 na základě toho, že cíle v ní obsažené načrtávají cestu, kterou by se Evropa měla vydat, a že jasně a objektivně odpovídá na problémy vzešlé z hospodářské a finanční krize, jako jsou nezaměstnanost, finanční regulace a boj proti chudobě. Tyto problémy budou představovat referenční body pro vyhodnocení dosaženého pokroku.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení. Vzhledem k tomu, že nebudeme moci vyřešit současné sociální a hospodářské problémy na vnitrostátní úrovni, potřebujeme je vyřešit na evropské a mezinárodní úrovni. Strategie EU 2020 by měla být především účinným opatřením pro překonání hospodářské a finanční krize, jelikož cílem této strategie je tvorba pracovních míst a hospodářský růst.

Nejdůležitějším tématem v současných diskusích je obrovská nezaměstnanost v Evropě; členské státy čelí jejímu dosud nebývalému nárůstu, kdy je bez práce více než 23 milionů mužů a žen, důsledkem čehož jsou velké sociální a existenční potíže. Toto usnesení Evropského parlamentu věnuje tedy největší pozornost tvorbě nových pracovních míst a boji proti sociálnímu vyloučení.

Parlament navíc vyzývá Komisi, aby nezaměstnanost a sociální problémy pouze nebrala v úvahu, ale aby ukázala účinné prostředky k jejich řešení tak, aby tato nová strategie měla na skutečný život lidí opravdový dopad. Chtěla bych upozornit na fakt, že Evropa se ze svých chyb už poučila, když nemohla plně uskutečnit cíle vytyčené dříve v Lisabonské strategii. Nová strategie pro nadcházející desetiletí musí tedy stavět na silném systému řízení a na zodpovědnosti. V důsledku toho svým dnešním hlasováním pro toto usnesení vyzývám Komisi a Evropskou radu, aby se soustředily na hlavní sociální problémy Evropy a stanovily méně cílů, avšak učinily je jasnější, realističtější, a tedy i uskutečnitelné.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám nedávné diskuse při neformálním zasedání Rady dne 11. února o hlavních směrech strategie Evropa 2020, nové strategie pro Evropu. Blahopřeji Komisi k její iniciativě a vyzývám k větší spolupráci s Parlamentem ve věci, jež je pro budoucnost Evropy tak důležitá. Je nezbytné investovat do znalostí a do reforem podporujících technologický pokrok, inovace, vzdělání a odbornou přípravu za účelem podpory prosperity, růstu a zaměstnanosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Rovněž bych ráda zdůraznila, jak jsou pro tuto strategii důležité konkrétní myšlenky, jako je digitální agenda. Je nezbytné vytěžit z tohoto potenciálu maximum tak, aby se Evropa mohla zotavit z hospodářské krize natrvalo. Politika soudržnosti je rovněž důležitá svou podporou růstu a zaměstnanosti. Strategie Evropa 2020 by tedy ve své regionální dimenzi měla začlenit tuto prioritu jako jeden z pilířů bohatší, více prosperující a spravedlivější společnosti. Apeluji na nutnost rozvíjet mechanismy financování a řízení, které budou mít praktický vliv na splnění této strategie.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. (FR) Lisabonská strategie, jejíž hospodářské, sociální a environmentální cíle byly jak potřebné, tak ambiciózní, vzbuzovala velké naděje. Následující strategie, takzvaná strategie EU 2020, o které jsme dnes hlasovali, mi připadá mnohem méně ambiciózní. Ponechává si sice některé cíle, jako investice do výzkumu ve výši 3 % HDP a zachování Paktu o stabilitě a růstu (3 %), je však politováníhodné, že k zaměstnanosti a rozměru životního prostředí (který je velmi omezený) nezvolila horizontální přístup. K opravdové celosvětové strategii udržitelného rozvoje vede ještě dlouhá cesta.

Přesto jsem tento návrh podpořila, neboť je zcela jasné, že krizi a jejím četným dopadům, zvláště na zaměstnanost, nemůžeme nadále nečinně přihlížet. Vítám schválení odstavců týkajících se ambiciózní sociální agendy a zlepšení podpory malých a středních podniků. Zkrátka bylo třeba nabrat nový dech. Doufejme, že to strategie EU 2020 umožní. Především doufejme, že 27 členských států vyvine co největší úsilí, aby ji provedlo.

 
  
MPphoto
 
 

  Harlem Désir (S&D), písemně. (FR) Strategie 2020 má nahradit Lisabonskou strategii. Především hrozí, že poskytne další prostor pro její nedostatky, že skončí také bez výsledků a vyvolá stejné zklamání. Nepředstavuje ani opravdovou strategii obnovy, ani novou perspektivu pro hospodářské, sociální, rozpočtové a fiskální politiky Unie. Nesčetné dobré záměry si odpovídají pouze absencí nových nástrojů pro jejich provedení.

Evropa potřebuje jinou ambici, občané očekávají přesvědčivější odpovědi. Od začátku krize přibylo 7 milionů nezaměstnaných. Banky opět spekulují, nedošlo k regulaci zajišťovacích fondů, na občanech se žádá utahování opasků, ve veřejných službách dochází k drastickým škrtům a sociální ochrana se snižuje. Na řecké krizi je vidět absence solidarity.

Proto musí Evropa uvažovat o jiné vizi své budoucnosti, takové vizi, jež bude založena na opravdové hospodářské koordinaci, obnově vyznačující se solidaritou, strategii zeleného růstu, energetickém společenství, rozpočtu politiky soudržnosti, vlastních zdrojích, investicích do vzdělání, výzkumu, fiskální a sociální harmonizaci, boji proti daňovým rájům a zdanění mezinárodních finančních transakcí.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro společný návrh usnesení v návaznosti na neformální zasedání Evropské rady dne 11. února 2010. Aby Evropa dosáhla sociálně tržního hospodářství, které bude udržitelné, inteligentnější a šetrnější k životnímu prostředí, musí určit své priority a rozhodnout o nich společně. Žádný členský stát nemůže na tyto výzvy poskytnout odpovědi samostatným jednáním. Politika EU nemůže být pouhým souhrnem 27 vnitrostátních politik. Výsledek společné práce na společném cíli předčí souhrn jejích podílů.

To EU umožní rozvinout svou roli světového vedoucího představitele a ukázat, že je možné sloučit hospodářskou dynamiku se sociálními aspekty a aspekty životního prostředí. Umožní jí to vytvořit nová pracovní místa v oblastech jako obnovitelná energie, udržitelná doprava a energetická účinnost. Za tímto účelem se musí uvolnit přiměřené finanční prostředky, aby se mohla EU chopit příležitostí a využívat nových zdrojů globální konkurenceschopnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Evropská komise zveřejnila strategii Evropa 2020, která nahrazuje neúspěšnou Lisabonskou strategii a přináší důležité a ambiciózní výzvy pro Evropu. Tyto výzvy se vztahují zejména k pěti oblastem, které Komise považuje za strategické: (i) zaměstnanost; (ii) výzkum a inovace; (iii) změna klimatu a energetika; (iv) vzdělání a (v) boj proti chudobě.

Jedná se o oblasti zásadního významu, pokud má Evropa překonat krizi a potvrdit svou roli důležitého hráče na globálním trhu, s vysokým stupněm rozvoje a konkurenceschopným hospodářstvím, schopným vytvářet bohatství, pracovní místa a inovace. Evropská unie opravdu potřebuje ambici pro vyřešení složitých úkolů vzešlých z krize, tato ambice však nesmí být překážkou v úsilí o rozpočtovou konsolidaci, která se požaduje po členských státech vzhledem ke špatnému stavu jejich veřejných účtů a jejich nadměrným deficitům. Požaduji za zásadní, aby byly cíle strategie EU 2020 posíleny.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Princip solidarity by měl být základem strategie EU 2020; solidarity mezi občany, generacemi, regiony a vládami. Tak budeme moci bojovat proti chudobě a zajistit hospodářskou, sociální a územní soudržnost prostřednictvím udržitelného hospodářského růstu. Tento princip solidarity musí představovat záruku evropského sociálního modelu.

Musíme uvažovat o restrukturalizaci systémů sociálního zabezpečení a o zajištění minimálních sociálních práv na evropské úrovni, což usnadní svobodný pohyb pracovníků, specializovaného personálu, obchodníků, výzkumných pracovníků, studentů a důchodců. Nezbytné je účinné využívání zdrojů vzhledem k tomuto principu a potřebě udržitelnosti.

Tato strategie musí podněcovat tvorbu pracovních míst. Je nepřijatelné, aby bylo v Unii 23 milionů nezaměstnaných mužů a žen. Zásadní je tedy podpora podnikatelů a snížení byrokratické a fiskální zátěže malých a středních podniků.

Neznamená to, že zapomeneme na průmysl nebo zemědělství. Musíme pokračovat v opětovné industrializaci Evropy. Naším cílem musí také být udržitelné zemědělství s kvalitními výrobky. Abychom toho dosáhli, musíme pokročit v udržitelném rozvoji našeho primárního sektoru a převzít vedení v oblasti vědeckého výzkumu, znalostí a inovací.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Strategie Evropa 2020, uznávaná nástupkyně takzvané Lisabonské strategie, musí nejprve provést přiměřené posouzení metod své předchůdkyně. Pokud by se tak učinilo, zjistilo by se, že přístupy uplatňované v jejím rámci – jmenovitě liberalizace důležitých hospodářských odvětví a pružnější pracovněprávní předpisy – vedly k jejím výsledkům v praxi: zvýšená nezaměstnanost, nejistota, chudoba a sociální vyloučení a hospodářská stagnace a recese.

Komise a Parlament se nyní snaží uplatňovat stejné přístupy. Navržená cesta je jasná a ani sociální a environmentální rétorika, kterou se pokouší prosadit, nestačí k zamaskování následujícího: celkový důraz na jednotný trh, pokračování v liberalizaci, komercializace stále více aspektů sociálního života, existenční nejistota a strukturální nezaměstnanost.

Shoda, která existuje mezi pravicí a sociálními demokraty ohledně těchto přístupů, vyšla jasně najevo. Konečně, byli v posledních letech společně jejich věrnými přívrženci. Tato strategie není v základu ničím jiným než reakcí dvou směrů v rámci jednoho systému na strukturální krizi tohoto systému. Pokud bude strategie nadále uplatňovat tento přístup, sama zapříčiní nové a hlubší krize. Pokud bude nadále uplatňovat tento přístup, bude nevyhnutelně čelit odporu a postaví se jí pracovníci a občané.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Zamítnutí našeho návrhu usnesení je politováníhodné. Navrhovali jsme v něm široký proces diskusí o návrzích, které Evropská komise již předložila, a celkové vyhodnocení výsledků Lisabonské strategie, s cílem odvodit cíle pro novou strategii Evropa 2020, ale předložili jsme taky řadu nových návrhů, které dávají přednost zvýšené produktivitě a tvorbě pracovních míst respektujících práva pracovníků, řešení problému nezaměstnanosti a chudoby a zajišťují rovnost v sociálním pokroku. Nové návrhy by vytvořily nový makroekonomický rámec k podpoře udržitelného rozvoje, posílily vnitřní poptávku a respektovaly životní prostředí, na základě zvýšení mezd, plné zaměstnanosti respektující práva pracovníků a hospodářské a sociální soudržnosti.

Hlasovali jsme proti společnému usnesení, které bylo přijato, protože nejde ke kořenu problému, nenavrhuje opatření, která by byla alternativou k Paktu o stabilitě, a nenavrhuje ani ukončit liberalizaci nebo pružnost trhu práce, které vedly ke zvýšení pracovní nejistoty a nízkým mzdám. Tímto způsobem dovolujete Komisi, aby i nadále obhajovala víceméně stejný přístup, který již způsobil, že více než 23 milionů lidí je nezaměstnaných, a ponechal více než 85 milionů lidí v chudobě.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. (PL) Pane předsedající, v posledních dvou desetiletích byla Evropská unie úspěšná v řadě oblastí, počínaje třemi ambiciózními rozšířeními a konče zavedením společné měny, eura. Občané Evropské unie pracují méně než Američané nebo Japonci (o 10 % hodin méně za rok) a odcházejí do důchodu dříve. Udržet si tyto výdobytky na současné úrovni není v krizi jednoduché, ráda tedy slyším o rozhodných opatřeních ze strany Evropské rady a Evropské komise, která mají za cíl stanovit komplexní hospodářskou strategii – Evropa 2020.

Před zasedáními Evropské rady v březnu a červnu tohoto roku, na kterých dostane strategie konečnou podobu, existuje zároveň jistý počet pochyb vztahujících se k dokumentu Evropské komise, předloženém dne 3. března tohoto roku. Zaprvé, jaké údaje budou sloužit jako základ pro stanovení vnitrostátních cílů jednotlivých 27 členských států Evropské unie? Jaký postih nebo ocenění čekají členské státy, které plní či neplní cíle určené strategií? A konečně, jaká role je v celém procesu vyhrazena pro Evropský parlament vzhledem k tomu, že až dosud projekt strategie Evropa 2020 řídily výhradně Rada a Komise? Musíme na tyto otázky nalézt odpovědi před červnovým zasedáním Evropské rady. Jinak, abych citovala pana předsedu Barrosa, Unie promešká svůj „moment pravdy“.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, po trpkém neúspěchu Lisabonské smlouvy, jejímž záměrem bylo učinit z Evropy nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku na světě do roku 2010, tu máme strategii EU 2020, která je jejím přesným prodloužením. Pružnost pracovního trhu, znamenající pracovní nejistotu pro pracovníky, zvýšená konkurence na evropské a mezinárodní úrovni, liberální reforma vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení a naprosté respektování nesmyslného Paktu o stabilitě a růstu…

Jsou tam všechny přísady, které učiní z této strategie strategii pro vnitrostátní a sociální dezintegraci, jako předtím v případě Lisabonské smlouvy. Jediné novinky jsou ty, které vám vnukly vaše nové rozmary: učinit evropskou hospodářskou správu povinnou a závaznou, i přesto, že se Evropa v Bruselu ukázala být tváří v tvář globální krizi naprosto bezmocná, a přiklánět se ke globálnímu řízení ve jménu takzvaného celosvětového oteplování, které se více a více ukazuje být ideologickou záminkou. Budeme hlasovat proti tomuto textu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem proti tomuto usnesení, protože dostatečně nezdůrazňuje cíl plné zaměstnanosti. Dále bychom se měli více zaměřit na boj proti chudobě a na udržitelný růst. Evropský parlament si rovněž nechává uniknout příležitost zdůraznit potřebu bojovat proti všem formám nejistého zaměstnání prostřednictvím směrnice o práci na částečný úvazek, zavedení řady sociálních práv zaručených v jakémkoliv typu pracovní smlouvy a opatření bojujících proti zneužívání při zadávání práce subdodavatelům, či dokonce neplaceným stážím. Konečně, toto usnesení vědomě pomíjí potřebu harmonizovat základ daně, což je zásadní pro vytvoření evropského sociálního modelu. Evropský parlament v tomto případě bezpochyby promeškal velkou příležitost, pokud jde o vytvoření sociální a udržitelné Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. (RO) Všichni jsme si uvědomili skutečnost, že strategie 2020 nezahrnuje ani dostatečně zelené, ani sociální politiky. Dalším důležitým poznatkem je, že cíle jsou neurčité a o hospodářské krizi strategie nepojednává způsobem přiměřeným její vážnosti. Proto cítím, že rolí usnesení, o kterém se na plenárním zasedání Evropského parlamentu hlasuje, je významně přispět k evropské vizi pro dalších 10 let.

Přestože je naše role členů Evropského parlamentu omezená zněním Smlouvy, můžeme přispět podstatným způsobem. Musíme ovšem očekávat, že členské státy budou projevovat politickou vůli, a o své pozici přemýšlet konstruktivně.

Cíle jako „sociálně tržní hospodářství“ a „rozpočet odrážející inteligentní, udržitelný růst podporující sociální začleňování“ jsou pro překonání dopadů vyvolaných hospodářskou krizí zásadní.

Pro hlavní směry, jako jsou investice do vzdělání, podpora mobility studentů a odborné přípravy pro získání nových dovedností, odpovídajících požadavkům trhu práce, musíme vymyslet realistické akční plány.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Jahr (PPE), písemně. (DE) V kontextu strategie EU 2020 bude důležitou roli pro budoucí úspěch Evropy hrát zemědělství. Zvláště pokud jde o udržitelný růst a zaměstnanost a pokud jde o změnu klimatu, je evropská zemědělská politika vysoce významná, protože musí hrát nezbytnou roli při zachovávání pracovních míst na venkově a v příměstských oblastech. Dále bychom neměli zapomínat, že zemědělství dodává 500 milionům Evropanů vysoce kvalitní potraviny, zajišťuje 40 milionů pracovních míst a zasluhuje se o roční obrat přibližně 1,3 bilionů EUR. Výroba obnovitelné energie zajišťuje další pracovní místa a pomáhá snížit emise CO2 a závislost na fosilních palivech. Zemědělství je inovativní, vytváří hodnoty a je skutečným zdrojem udržitelných regionálních hospodářských cyklů. V kontextu této nové strategie je tedy třeba evropské zemědělské politice věnovat větší pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. (PL) Chtěl bych upozornit na nesrovnalost mezi cíli strategie 2020 a dopady navrhovaných změn na rozpočtové priority pro období 2014–2020. Jedním z těchto cílů je zlepšení stavu životního prostředí. Změna rozpočtových priorit navrhuje omezení finančních prostředků uvolněných pro společnou zemědělskou politiku, což znamená, že v roce 2020 bude muset být zemědělství vysoce výkonné, či dokonce přímo průmyslové. Znamená to hrozbu pro životní prostředí, což zase znamená, že by se EU musela odchýlit od evropského zemědělského modelu, který věnuje zvláštní péči životnímu prostředí, krajině, biologické rozmanitosti, dobrým životním podmínkám zvířat, udržitelnému rozvoji a sociálním a kulturním hodnotám prostředí venkova. Jedna stará a praktická moudrost praví, že „lepší“ je nepřítelem „dobrého“. Měli bychom se vyvarovat toho, abychom při své péči o životní prostředí toto prostředí vlastně poškozovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Cílem budoucí strategie Evropské unie je přijmout současné a budoucí výzvy a co možná nejlépe je zvládnout. V kontextu strategie EU 2020 bude hrát významnou roli zvláště zemědělské odvětví ve vztahu k novým výzvám stanoveným EU, jako je ochrana životního prostředí a klimatu, obnovitelné zdroje energie, biologická rozmanitost a udržitelný rozvoj a zaměstnanost, zvláště v oblastech venkova. Evropa si musí být vědoma toho, že na zemědělství závisí přímo či nepřímo okolo 40 milionů pracovních míst.

Největší prioritou musí však i nadále být zabezpečení dodávek vysoce kvalitních potravin pro 500 milionů Evropanů, zvláště při výhledu na dvojnásobnou výrobu potravin v roce 2050. V kontextu této nové strategie je tedy třeba věnovat evropské zemědělské politice větší pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Strategie EU 2020 je poslední příležitostí pro EU, aby se po neúspěchu Lisabonské strategie prosadila jako světová hospodářská velmoc. Na pozadí globální hospodářské krize musí strategie EU 2020 představovat model, kterým se musí řídit všechny členské státy, abychom se dostali do nové epochy s novými paradigmaty podporujícími udržitelný rozvoj na základě osvědčených metod.

Po ztrátě mnoha milionů pracovních míst v celé EU musí být prubířským kamenem strategie boj proti nezaměstnanosti. Musíme být schopni vytvořit pracovní místa a zajistit, aby naše pracovní síla byla lépe vyškolená a kvalifikovaná. To bude možné pouze s úplnou podporou malých a středních podniků, kterým vděčíme za tvorbu nejvíce pracovních míst. Pokud však má být strategie EU 2020 úspěšná, nesmíme činit stejné chyby jako v případě Lisabonské strategie, jako byl zvláště nedostatek přijatých závazků a zodpovědnosti ze strany členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. (PL) Hlasoval jsem pro společný návrh usnesení Evropského parlamentu (RC-B7-0151/2010). Předpokládá se, že strategie EU 2020 stanoví nové cíle, nejen pro politickou akci, ale také pro způsob našeho myšlení. V zájmu úspěšné obnovy po krizi musíme vytvořit společné nástroje a mechanismy, které nejen odstraní dopady současné hospodářské krize, ale umožní také přiměřeně reagovat na krize budoucí, a dokonce jim naprosto zabránit. Komise, Parlament a všechny orgány EU by si měly uvědomit, že jejich prioritou je pracovat pro společné blaho evropských občanů. Nejdůležitější jsou pro nás problémy občanů a jim bychom měli sloužit udílením rad, nabízením pomoci a činy. V kontextu krize jsou na pořadu dne problémy jako nezaměstnanost, chudoba a sociální vyloučení. Pokud chceme vybudovat moderní, novátorskou, soudržnou Evropu založenou na rozvoji, musíme v budoucnu zajistit svým občanům pocit bezpečí. Jsem zklamaný, že v původních návrzích týkajících se strategie EU 2020 bylo opomenuto zemědělství. Hospodářská obnova a uskutečňování cílů politiky v oblasti životního prostředí jsou do zemědělské politiky začleněny. Pokud tuto politiku do strategie EU 2020 a také do každé následující strategie nezačleníme, nebudeme moci dosáhnout cílů nejenom v oblastech, které jsem zmínil, ale ani v řadě jiných.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE), písemně. (EL) Hlasoval jsem proti druhé části odstavce 6 společného návrhu usnesení o strategii EU 2020, protože naznačuje záměr dalšího odstraňování tradičně vybudovaného evropského sociálního státu. EU by měla svou sociální unii více zviditelnit odmítáním konkurenčního tlaku na mezinárodní hospodářské scéně ze strany subjektů, které buď jasně odbouraly sociální dávky a struktury sociální péče, nebo které uplatňují sociální dumping. Dalo by se říci, že sociální politika a politika zaměstnanosti se selektivně a pružně uzpůsobují tržním silám.

Jednotící strategie se snaží hledat jednotný přístup orgánů ve všem, co se týká tržních sil; zdá se však, že je nedokonalá v politickém regulování dopadů jevů rozvolňování Unie (jako je nezaměstnanost, regionální nerovnosti a nedostatečná sociální soudržnost). Nyní si doba více než kdy jindy žádá sociálnější Evropu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože podle mého názoru musí strategie EU 2020 poskytovat účinnou reakci na hospodářskou a finanční krizi a dát nový podnět a evropskou soudržnost procesu obnovy v EU díky mobilizaci a koordinaci vnitrostátních a evropských nástrojů.

Podporuji myšlenku, že je potřeba lépe spolupracovat s vnitrostátními parlamenty a občanskou společností, jelikož zapojení více aktérů zvýší tlak na vnitrostátní správy, aby dosahovaly výsledků.

Zároveň by podle mého názoru měl evropský průmysl využít vedoucí úlohu, kterou má v udržitelném hospodářství a ekologických technologiích mobility, a využít svůj vývozní potenciál. Sníží to závislost na zdrojích a usnadní to splnění potřebných cílů v oblasti změny klimatu, známých pod zkratkou 20-20-20.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. (FR) Evropa není v roce 2010 nejkonkurenceschopnější hospodářství na světě. A to ani zdaleka: s poklesem HDP o 4 % a 23 miliony občanů bez práce není její bilance moc slavná. Jestliže potřebuje Evropská unie silný podnět, aby pomohla hospodářství a zaměstnanosti opět nabrat na obrátkách, musí tak činit s podobnými cíli, ale za použití naprosto odlišné metody než té, kterou uplatňovala u Lisabonské strategie. Musí brát také v úvahu jednání, která na ni čekají v oblastech energetiky, změny klimatu, průmyslu, zemědělství. Proto u strategie 2020 podporuji odhodlanost sloučenou s pragmatismem. Cíle, kterých musí Evropa nyní více než kdy jindy dosáhnout, jsou tyto: zajistit, aby 75 % lidí v produktivním věku skutečně mělo práci, a vyhrát v sázce, kterou představuje investice ve výši 3 % HDP do výzkumu. Záleží však také na tom, zda bude 27 vlád členských států spolupracovat. Proto voláme po sankcích a pobídkách pro „dobré“ a „špatné žáky“ strategie 2020 (oddíl 14). Sankce na jedné straně a pobídky na straně druhé. Cukr a bič. Pravidlo tak staré jako svět sám, ale ono funguje.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem proti návrhu usnesení RC7-0151/2010 předloženém dnes k hlasování v Parlamentu ze stejného důvodu, pro který jsme nehlasovali pro Barrosovu Komisi II, a sice kvůli nedostatečné ambicióznosti. Největší politické skupiny v Parlamentu při této příležitosti opět zklamaly, protože hlasovaly pro usnesení, které je pouhou pózou – neobsahuje jediný hospodářský, sociální či environmentální návrh. Podle mého očekávají Evropané od tohoto Parlamentu víc.

Evropský parlament byl při vytváření strategie EU 2020 odstrčen na vedlejší kolej. Když má teď šanci opožděně reagovat, smluví se největší politické skupiny a vydají neobsažné usnesení. Je to ztracená příležitost vrátit Evropský parlament do středu diskuse o podstatě strategie a jako orgán ho vrátit do centra dění.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Seeber (PPE), písemně. (DE) Otázka, jak by na tom EU měla být v roce 2020 se zaměstnaností nebo hospodářským rozvojem, má klíčový význam. Zvláště v období hospodářské krize, jako je toto, by měla strategie EU 2020 působit jako motor, který nás dostane z nejistoty. O to důležitější je vybrat cíle tak, abychom jich mohli skutečně dosáhnout. Politika není sama o sobě cílem, ale jejím záměrem je vytvořit realistické programy, se kterými mohou obyvatelé a hospodářství držet krok. Udržitelné hospodářství musí být nejdůležitějším bodem při utváření bezprostřední budoucnosti.

Tohoto cíle musíme dosáhnout krok za krokem, v neposlední řadě kvůli změně klimatu. Také otázka zabezpečení surovin bude v budoucnu pro Evropu stále důležitější, proto bychom udržitelnému užívání surovin měli otevřít cestu nyní a zaměřit evropskou politiku tímto směrem.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Hlasoval jsem proti společnému usnesení, protože ho tři největší skupiny jasně využívají k podpoře již zavedeného přístupu, kterým se řídí Barrosova Komise II. Mí voliči očekávají jiný přístup a chtějí, aby strategie Evropa 2020 předznamenala „zelený nový úděl“, ekologickou revoluci 21. století, která uvede do souladu lidský rozvoj a fyzická omezení Země.

Evropská unie i nadále vyznává politiku nekritického růstu HDP. Zelení a environmentalisté však chtějí přeměnit strategii Evropa 2020, která usiluje jedině o růst HDP, na širší politický koncept budoucnosti EU jako sociální a udržitelné Unie, středem jejíhož zájmu budou lidé a ochrana životního prostředí, Unie, která bude usilovat o zajištění lidského blahobytu a vytvářet nejlepší možné příležitosti pro každého. Z našeho pohledu musí HDP zahrnovat řadu ukazatelů blahobytu, stejně jako ukazatelů, které budou brát v úvahu široké vnější hospodářské faktory a tlaky životního prostředí. Moje skupina tedy předložila osmistránkový text, který podrobně vysvětluje náš alternativní přístup. Dávám přednost tomuto textu před textem, který je kompromisem názorů tří největších skupin.

 
  
MPphoto
 
 

  Marc Tarabella (S&D), písemně. (FR) Hlasoval jsem proti usnesení o strategii EU 2020, protože byl přijat odstavec 6, který se zmiňuje o restrukturalizaci systémů sociálního zabezpečení a pojednává o větší pružnosti pro pracovníky. Usnesení je navíc spíše spletí více či méně dobrých záměrů na úkor přesných kvantitativních a kvalitativních cílů. Zdálo by se tedy, že téměř naprostý neúspěch Lisabonské strategie pro rok 2010 nikdo nebral v úvahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Cílem strategie Evropa 2020 je předložit plán pro budoucnost, jehož cílem bude dosažení hospodářského růstu a podpora pracovních míst v Evropské unii. Její přístup se musí zakládat na cílech vztahujících se k udržitelnému sociálně tržnímu hospodářství, udržitelné znalostní společnosti a roli malých a středních podniků při podpoře zaměstnanosti.

Ústředním prvkem této strategie musí být silná, moderní a pružná politika soudržnosti. Politika soudržnosti, zakotvená v nové Lisabonské smlouvě, má díky horizontálnímu uplatňování zásadní roli v reakci na nové výzvy Evropské unie. V této souvislosti lze pokládat cíl evropské územní soudržnosti za zásadní.

Priority evropské soudržnosti musí směřovat nejen k podpoře konkurenceschopnosti na evropské úrovni prostřednictvím účinného přidělování finančních prostředků, ale také k pomoci znevýhodněným regionům, aby překonaly své sociální a hospodářské obtíže a zmenšily se tak stávající rozdíly.

Musíme také upozornit na aktivní roli evropských regionů v podpoře této strategie a zdůraznit význam řízení na různých úrovních. Je žádoucí, aby se na cílech, úkolech a odpovědnostech vztahujících se ke strategii Evropa 2020 společně podílely Evropská unie, členské státy i místní a regionální orgány.

Z těchto důvodů jsem hlasoval pro výše uvedený návrh na usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Thyssen (PPE), písemně. (NL) Pane předsedající, dámy a pánové, uskutečňovat strategii k překonání krize je v krátkodobém časovém horizontu velmi důležité, ale ve střednědobém horizontu je potřeba něco víc. Pokud skutečně chceme dát šanci sociálně tržnímu hospodářství, našemu sociálnímu modelu, potřebujeme větší hospodářský růst, ekologický růst, což zajistí naši konkurenceschopnost a vytvoří nová pracovní místa. Pokud si máme udržet svůj životní standard v globálním hospodářství, jsou zásadní další investice do výzkumu a rozvoje, do inovativních výrobků, výrobních procesů a služeb.

Tento impuls ke strukturální reformě je ve strategii 2020 navržené Komisí vyjádřen. Také je zásadní, aby Komise změnila kurs a zaměřila se na řadu menších cílů, které jsou měřitelné a uzpůsobené jednotlivým členským státům. Jak usnesení správně podotýká, strategie neplní očekávání v tom, že by stanovené cíle měly být vymahatelné. Neexistence opravdového sankčního mechanismu v případě nesplnění cílů či dokonce při nedostatečném úsilí pro naplnění cílů znamená, že tato strategie 2020 vykazuje stejné nedostatky jako její předchůdkyně.

Společné usnesení poskytuje dobrý základ pro další diskusi s Komisí, Radou a předsedou Evropské rady. Hlasovala jsem tedy pro usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. (EL) Společný návrh usnesení Křesťanské lidové strany (Křesťanských demokratů), Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu a Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu o strategii EU 2020 vyjadřuje společné rozhodnutí politických představitelů kapitálu použít všech prostředků k uskutečňování hrubého útoku a plánů monopolů namířených proti prostým lidem, dělnické třídě a pracovníkům v celé EU. Strategie EU 2020 pokračuje v Lisabonské strategii namířené proti prostým lidem a rozšiřuje ji stanovením strategických cílů a plánů monopolního kapitálu a ořezáváním základního platu a sociálních práv pracovníků jako na Prokrustově loži. Abych byl konkrétní, ve strategii máme: rozšířené uplatňování slavné „flexikurity“ – pružných sociálních jistot, společně s „celoživotním učením“, „odbornou přípravou a rekvalifikacemi“ a „mobilitou“ pracovníků, zrušení kolektivních smluv, sdílená pracovní místa, drastické mzdové a důchodové škrty, prodlužování věku odchodu do důchodu a radikální změny v sociálním pojištění, zdravotnictví, sociální péči a vzdělání. Strategie také poskytuje obrovské kapitálové sumy ze státních pokladen formou dotací a pobídek ve prospěch „zeleného rozvoje“. Komunistická strana Řecka hlasovala proti usnesení Evropského parlamentu o strategii EU 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE), písemně. (FR) Jacques Delors kdysi říkal, že se nikdo nemůže zamilovat do jednotného trhu nebo jednotné měny. Já jsem zamilovaná do Unie, která bere vážně skutečné potřeby rodin v členských státech, přesně v souladu s vnitrostátními a evropskými pravomocemi. Při čtení strategie EU 2020 a našeho parlamentního usnesení však konstatuji, že naše ambice se omezují na nesmělý flirt s tržním hospodářstvím. Není v nich žádné uznání občanské angažovanosti v oblasti sociální soudržnosti či mezigenerační solidarity. Neměli bychom změnit svůj pohled na pracovní vztahy a tvorbu přidané hodnoty, ze které společnost jako celek profituje? Pro boj s chudobou navrhuje Komise kvantifikovaný cíl. Takový postup se nutně zaměří na méně znevýhodněné skupiny (tzv. „sbírání smetany“) a sotva pomůže těm nejchudším. Neexistence seznamu ukazatelů chudoby mimoděk ukazuje na nepochopení toho, co chudoba představuje. Chudoba znamená mnohem víc než jednoduše nemít práci. Ti, kteří den za dnem zakoušejí krajní chudobu, nehledají jen práci; chtějí mít skutečný přístup k existujícím právům. Evropa 2020 by na tuto situaci měla reagovat s větším elánem a odhodláním. Zdržela jsem se hlasování.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0136/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně. (RO) Četla jsem jak zprávu soudce Richarda Goldstonea, tak závěry velvyslankyně Dory Holdové, které vyvracejí argumenty uvedené ve zprávě výboru OSN vedeného soudcem Goldstonem. Při porovnávání těchto dvou zpráv jsem zaznamenala, že Goldstoneova zpráva zní zaujatě, a proto jsem nepodpořila usnesení o uskutečnění doporučení z Goldstoneovy zprávy o Izraeli a Palestině.

Je nezbytné analyzovat činy transparentně a nezaujatě vůči oběma stranám konfliktu. Goldstoneova zpráva nezmiňuje příčiny, které vyvolaly izraelskou operaci v Gaze: téměř 12 000 raketových a minometných útoků na izraelské civilní obyvatelstvo. Po odchodu izraelských jednotek z Gazy počet útoků vzrostl o 500 %. Zatímco v letech 2004 a 2005 bylo zahájeno 281, resp. 179 raketových útoků, po odchodu Izraelců z Gazy (v září roku 2005) vzrostl počet útoků v roce 2006 na 946, v roce 2007 dosáhl čísla 783 a v roce 2008 počtu 1 730.

Ani jeden z členských států Evropské unie nehlasoval v Radě OSN pro lidská práva pro přijetí Goldstoneovy zprávy. Prioritou pro všechny zúčastněné strany musí být dodržování mezinárodního práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrew Henry William Brons (NI), písemně. – Rozhodli jsme se zdržet se všech hlasování o Palestině a Izraeli. Nemohli jsme hlasovat pro usnesení, která dávala Evropské unii právo provádět zahraniční politiku, neboť to by bylo v rozporu s naším neutrálním postojem v konfliktu. Zaujímáme neutrální pozici k Izraeli, Palestincům a dalším arabským a muslimským zemím. Naše neutrální politika však není lhostejností. Především uznáváme, že útoky státu či organizací na civilisty jsou naprosto nepřijatelné. Kromě toho by nás potěšilo ukončení konfliktu čestným smírem.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Při letošní návštěvě Gazy jsem na vlastní oči viděla, že činnost Parlamentu v této oblasti má zásadní význam. Goldstoneova doporučení musí být zcela realizována a já budu tuto problematiku v následujících měsících sledovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (EFD), písemně. – Ačkoli považuji konflikt v Gaze a na Západním břehu Jordánu za humanitární tragédii, má hlasování nepodporují mezinárodní vliv Evropské unie, protože neuznávám Evropskou unii. Má hlasování v Parlamentu dne 10. března 2010 odrážejí mé přesvědčení ohledně této záležitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporoval jsem toto usnesení, které zdůrazňuje dodržování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva jako základní nezbytný předpoklad řádného a trvalého míru na Blízkém východě. Vyjadřuje obavu z tlaku, který vyvíjí Izraelci a úřady v Gaze na neziskové organizace kvůli jejich spolupráci na Goldstoneově vyšetřování. Vyzývá k bezpodmínečnému ukončení blokády Gazy a vyzývá Evropu, aby veřejně vybídla Izrael a Palestinu k realizaci Goldstoneových doporučení. V Goldestoneově zprávě je uvedeno, že extrémně vysoká úmrtnost civilistů včetně více než tří set dětí vzrostla následkem svévolného využívání nepoměrné vojenské sily Izraelců, jež je v rozporu s mezinárodním právem. Dále j v ní uvedeno, že obléhání Gazy se rovná kolektivnímu trestu pro 1,5 mil. obyvatel a je v rozporu s mezinárodním právem. Doporučuje státům, které přijaly Ženevské úmluvy (včetně Irska), podat žalobu na subjekty zodpovědné za tuto politiku a její realizaci. V současné době připravuji formální stížnost irské policii založenou na nálezech Goldstoneovy zprávy, která umožní vedoucímu státnímu zástupci rozhodnout o případné žalobě na odpovědné subjekty v Irsku.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. – (SV) Švédští sociální demokraté se nedomnívají, že Hamás by měl být zařazen na seznam teroristických organizací. Jsme k Hamásu velmi kritičtí, především k jeho útokům na izraelské civilisty, ale zároveň se obáváme, že bezpodmínečné odsouzení ze strany EU by mohlo vyostřit situaci a přinutit Hamás ještě více se uzavřít. Nesdílíme názor, že rozhodnutí EU politicky izolovat Hamás i nadále, po vítězství ve svobodných a demokratických volbách, je správné. Dle našeho názoru by EU měla srovnat možnost úspěchu pomocí izolace a sankcí oproti využití kritického dialogu a spolupráce.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Sleduje-li někdo izraelsko-palestinský konflikt tak jako já již několik let, může pouze smutně uznat, že mnohé upřímné snahy o trvalý mír nadále nedokáží přesvědčit a motivovat pachatele k tomu, aby zanechali násilí. Vítězství Hamásu ve volbách a rozdělení palestinského území na dvě samostatně spravované části značně zhoršilo již tak špatnou situaci.

Dokud Hamás neuzná legitimní existenci státu Izrael, nebude dialog ničím víc než hrou. Izrael bude muset být opatrný a volit vhodné a přiměřené postupy, aby neporušil mezinárodní zákonný status, který nyní má. Stejně jako Izák Rabin nepovažuji diplomatický mír za skutečný mír, ale za podstatný krok směrem k němu. Je nezbytné jít tímto směrem a odstranit překážky na cestě ke skutečnému míru. Zpráva soudce Goldstonea poukazuje na některé překážky, které tomuto procesu kladou do cesty obě strany, a to týrání a vážné zločiny, které musí být prošetřeny, odsouzeny a potrestány.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Je třeba věnovat pozornost ozbrojenému konfliktu, který začal v Gaze dne 27. ledna 2008, skončil dne 18. ledna 2009 a přinesl smrt 1 400 Palestinců a 13 Izraelců. Ztráty na životech byly doprovázeny zničením většiny civilní infrastruktury.

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy by měly vypracovat společnou pozici ohledně zprávy o vyšetřování konfliktu v pásmu Gazy a v jižním Izraeli.

Rád bych zdůraznil, že dodržování mezinárodních lidských práv a mezinárodního humanitárního práva je nezbytné pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě.

Souhlasím s požadavkem, aby vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku společně se členskými státy řídily realizaci doporučení obsažených v Goldstoneově zprávě prostřednictvím konzultací s externími delegacemi EU a s neziskovými organizacemi, které v této oblasti fungují.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Přijetím tohoto usnesení o konfliktu v Gaze učinil Parlament pozitivní krok, neboť uznal, že Izrael porušuje mezinárodní právo. Jedná se také o důkaz dopadu Goldstoneovy zprávy na mírový proces na Blízkém východě, tedy rozšíření povědomí Parlamentu o neustálém porušování mezinárodního práva ze strany Izraele.

Je pravdou, že Goldstoneova zpráva obsahuje jasný důkaz porušování mezinárodního humanitárního práva ze strany izraelských jednotek na palestinském území během vojenských operací v roce 2008.

Z tohoto důvodu žádáme okamžité přijetí závěrů této zprávy a realizaci obsažených doporučení. Zároveň nabádáme úředníky Evropské unie, aby nezesilovali jednání s Izraelem o dohodě o přistoupení, dokud Izrael nepřestane porušovat mezinárodní právo a základní lidská práva na okupovaných palestinských územích, jak je tomu nyní.

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Goerens (ALDE), písemně. (FR) Toto je další retrospektivní posouzení chyb, kterých se dopustily obě strany konfliktu. Vedou-li tytéž příčiny k týmž důsledkům, je na místě zpochybňovat příčiny vedoucí k ničivým důsledkům. Takovou příčnou je vysílání raket nad izraelská města. Takovou příčinou jsou nepřiměřené protiútoky izraelského státu. Takovou příčinou je zoufalá situace obyvatel Gazy. Takovou příčinou je také zneužívání jejich utrpení ze strany nejradikálnějších frakcí. Proč nezačít podporovat pouze ty síly z obou táborů, které se skutečně rozhodly pro mír? Takové síly existují na obou stranách a jsou až příliš často obviňovány z toho, že zrazují vlastní lid. Zrazují jej tím, že sní o tom, že je možné překonat rozdíly v regionu, kde se již dlouho odehrává nejnebezpečnější konflikt naší planety.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro usnesení, které požaduje realizaci Goldstoneových doporučení, neboť je zásadní, aby izraelské a palestinské úřady dodržely slib, že provedou nestranné a transparentní vyšetření tragédie v Gaze v letech 2008 a 2009. Členské státy musí tvrdě obhajovat svou pozici a musí se zavázat, že budou dbát na dodržování požadavků izraelských a palestinských partnerů. Mezinárodní humanitární právo musí být dodržováno všemi stranami konfliktu a EU musí zajistit dodržování těchto zásad.

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Higgins (GUE/NGL), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože zdůrazňuje hrůzné podmínky, ve kterých žije většina palestinských obyvatel Gazy, a především vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému otevření všech hranic Gazy. Plně podporuji právo palestinských obyvatel na sebeurčení a na obranu proti opakovaným útokům izraelské armády a vládních jednotek. Naprosto však nesouhlasím s myšlenkami pravicového politického islámu a Hamásu. Jsem také proti individuálním útokům na židovské pracovníky, které nadále rozdělují izraelskou a palestinskou pracovní třídu. Útoky slouží izraelské vládě a dalším pravicovým extrémistickým skupinám jako záminka k dalším útokům na palestinské obyvatele. Izraelská vláda nejedná ani v zájmu palestinského lidu ani izraelských pracujících. Izraelští a palestinští pracující se musí postavit proti útokům na životní standardy a demokratická práva. Jediným řešením, pomocí něhož lze dosáhnout trvalého míru v regionu, je socialistický Izrael a socialistická Palestina existující v rámci oboustranně odsouhlasených hranic, které budou součástí sociálně demokratické konfederace na Blízkém východě.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Plně podporuji závěry Goldstoneovy zprávy a těší mě, že Parlament schválil doporučení, která obsahuje. Doufám, že tyto závěry podpoří řešení vedoucí k trvalému míru mezi oběma státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU by se měla zabývat řešením izraelsko-palestinského konfliktu, který kromě obětí způsobuje již řadu desetiletí v regionu a ve světě velkou nestabilitu.

I přesto vidím rozdíl mezi jednáním Izraele jako suverénního demokratického státu, který sdílí a prosazuje základní hodnoty západní civilizace, a radikálními hnutími jako Hamás, která ve většině případů odmítají uznat existenci státu Izrael. Toto je překážka na cestě k úplnému vyřešení konfliktu.

To nám však nebrání v tom, abychom za jakékoli situace odsoudili násilné činy obou stran konfliktu, které šokují svět a které nás mohou pouze motivovat a zavázat k tomu, abychom našli způsob podporující porozumění.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Dnešní společný návrh usnesení o Goldstoneově zprávě znovu vyjadřuje snahu EU o spravedlivé posouzení a přezkoumání konfliktních událostí v Gaze. 26. února 2010 Valné shromáždění OSN znovu vyzvalo obě strany konfliktu, aby provedly důvěryhodná vyšetřování a předložily další zprávu do pěti měsíců. Palestinské úřady zřídily nezávislý vyšetřovací výbor, což je velmi dobrá zpráva. Jednání Evropské unie na mezinárodním scéně se musí soustředit na přísný soulad se zásadami a cíly Charty OSN a s mezinárodním právem. Soulad s mezinárodním humanitárním právem a mezinárodními lidskými právy je nezbytným předpokladem mírového procesu, který by vedl ke koexistenci dvou států v míru a bezpečí. Tímto usnesením se EU snaží včas zaujmout pevnou společnou pozici k opatřením, které navrhla vyšetřovací mise OSN vedená soudcem Goldstonem o konfliktu v Gaze a jižním Izraeli. Zpráva se také veřejně zasazuje o realizaci doporučení a převzetí zodpovědnosti za veškerá porušení mezinárodního práva včetně spáchaných válečných zločinů, proto jsem hlasoval pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Společný návrh usnesení o Goldstoneově zprávě představuje přání EU, aby byly události kolem konfliktu v Gaze spravedlivě a detailně vyšetřovány. Také Valné shromáždění OSN si dne 26. února 2010 znovu vyžádalo prošetření incidentů a údajného porušování lidských práv, a to ve lhůtě pěti měsíců. Je politováníhodné, že podle posledních informací požadavku vyhověla zatím pouze palestinská strana. Evropská unie se musí, dle mého názoru, v mezinárodních organizacích a společenstvích postavit za dodržování a uplatňování mezinárodního práva. Právě dodržování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv oběma stranami konfliktu je základní podmínkou viditelného pokroku v mírovém procesu na Blízkém východě. Izraelem plánované urovnání by mohlo být v tomto procesu velkou překážkou. Společný návrh vybízí k realizaci doporučení, obsažených ve zprávě výboru vyšetřujícího konflikt v Gaze a jižním Izraeli pod vedením soudce Goldstonea, a proto jsem hlasoval pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. (PL) Lidská práva musí dodržovat všechny strany konfliktu na Blízkém východě. Mělo by být prověřeno jakékoli podaření, že lidská práva byla kteroukoli stranou porušena. K oběma stranám však musíme přistupovat stejně. Goldstoneova zpráva je dokument, který vyvolal silné emoce a kontroverzi. Mnohokrát byla označena za zaujatou. Mnozí kritici poznamenali, že zpráva se nevěnuje rovnocenně všem faktorům, které vedly ke konfliktu. Mezinárodní společenství se však nesmí ke konfliktu obracet zády. Goldstoneova zpráva doporučuje zahájit mezinárodní vyšetřování údajných zločinů spáchaných oběma stranami konfliktu. Je však otázkou, zda to situace na Blízkém východě dovolí. Hrozí nebezpečí, že Evropský parlament nebude schopen sledovat jednání Hamásu, ale pouze jednání Izraele. Za těchto podmínek jsem se rozhodl v konečném hlasování hlasovat proti přijetí společného usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE), písemně. - Nepodpořila jsem společné usnesení socialistů, liberálů, levého bloku a Zelených o uplatňování doporučení Goldstoneovy zprávy o Izraeli. Tato zpráva byla přijata loni v listopadu ve Valném shromáždění OSN jen pěti členskými zeměmi EU ze 27. Důvodem je, že zpráva nebyla odpovědně analyzována na úrovni Rady pro lidská práva, a tak Valné shromáždění hlasovalo o nevyvážené zprávě, která líčí Izrael jako teroristickou organizaci. Patřím k politikům, kteří usilují o objektivní a nekompromisní vyšetření všech případů údajného porušování lidských práv v konfliktu v Gaze. V sázce je však důvěryhodnost závěrů šetření. Není možné dopustit zpolitizování probíhajícího vyšetřování, které není ještě dokončeno. Vždyť cílem by mělo být dosažení mírového řešení izraelsko-palestinského konfliktu a budoucí prosperita dvou nezávislých států, Izraele a Palestiny, a nikoli přetahování se Evropy a USA o vliv na tuto oblast.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro návrh usnesení RC7-0136/2010 o doporučeních Goldstoneovy zprávy, především protože trvá na tom, aby EU zaujala pevnou pozici vůči Goldstoneově zprávě, aby veřejnost vyžadovala realizaci doporučení a přijetí zodpovědnosti za veškeré porušování mezinárodního práva, aby všechny strany do pěti měsíců provedly vyšetřování dle mezinárodních standardů a aby vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise a členské státy aktivně sledovaly realizaci zprávy. Usnesení dodává nová tvrzení k těm, která Parlament již v minulosti. Například žádá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyni Komise, aby posoudila závěry vyšetřování a poté informovala Parlament, znovu připomíná, že z hlediska zodpovědnosti a důvěryhodnosti EU a členských států je požadováno úplné sledování vyšetřování, a vyjadřuje obavy ohledně tlaku na neziskové organizace, které se podílely na zpracování Goldstoneovy zprávy a následném vyšetřování, včetně resktriktivních opatření uvalených na jejich činnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. (SV) Není vhodná doba na přijetí usnesení o Izraeli. Brzy bychom měli obdržet úplné zhodnocení Goldstoneovy zprávy, které bychom neměli předjímat. Jedná se o citlivou situaci a konflikt mezi stranami se polarizoval. Nesmíme vyostřit situaci přijetím usnesení, které bude pro všechny zúčastněné strany neuspokojivé. Také považuji za zvláštní, že EU může přijmout usnesení k mandátu, který v Radě OSN pro lidská práva nepodpořil žádný členský stát.

 
  
MPphoto
 
 

  Marek Siwiec (S&D), písemně. (PL) Nemyslím si, že společné usnesení o realizaci Goldstoneových doporučení o Izraeli a Palestině plně odráží názory členů Evropského parlamentu, které byly vyjádřeny během debaty, jež se konala 24. února v Bruselu. Usnesení dostatečně nevyjadřuje pozici většiny politických uskupení, která jej pomáhala vytvořit. Goldstoneova zpráva, k níž se usnesení vztahuje, je zaujatá a nevěnuje se rovnocenně všem faktorů, které vedly ke konfliktu. Společné usnesení se navíc nezmiňuje o okolnostech vedoucích ke konfliktu a neobsahuje ani zmínku o 8 000 útocích Hamásu či dalších ozbrojených skupin na izraelské civilní obyvatelstvo. Zpráva se také vůbec nezmiňuje o tom, jak Hamás ignoroval příměří.

Bod č. 7 zmíněného dokumentu jasně ukazuje, že Evropský parlament nebude schopen sledovat jednání Hamásu, ale pouze jednání Izraele. Tento postoj snižuje důvěryhodnost izraelského soudního systému a izraelských institucí a podkopává jejich schopnost vést vyšetřování. Proto jsem při konečném hlasování hlasoval proti přijetí společného usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Soullie (PPE), písemně. (FR) Zredukování izraelsko-palestinského konfliktu na pouhé srovnání počtu úmrtí v tom či onom válečném táboře pouze zkreslí náš pohled na tuto válku, která trvá již příliš dlouho. Všichni se shodneme na tom, že řešení tohoto konfliktu se hledá těžko, neboť příčiny samotné jsou složité a mají hluboké kořeny. Proto je čistě černobílý náhled na situaci v této části světa nemožný.

Výbor vedený soudcem Goldstonem byl pověřen pouze sepsáním případů porušení mezinárodního práva. Ačkoli ne všechny závěry zprávy jsou neospravedlnitelné, hlasovat proti těmto prohlášením, která schvalují podle mého zaujatý text, bylo pro mne především z důvodu nedosažení cíle nejčestnějším racionálním řešením.

Ano, musíme odsoudit a zastavit týrání, které v regionu páchá ta či ona válčící strana, ale musíme obezřetně volit postupy, které povedou k nastolení spravedlnosti a trvalého míru.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Hlasoval jsem pro společné usnesení o Goldstoneově zprávě, protože je v něm uznáno, že obyvatelé Gazy nadále následkem blokády žijí v otřesných podmínkách, a protože vyzývá k okamžitému, trvalému a bezpodmínečnému otevření hraničních přechodů. Schválený text usiluje o realizaci doporučení obsažených v Goldstoneově zprávě a k převzetí zodpovědnosti za všechna obvinění z porušení mezinárodního práva, včetně obvinění z válečných zločinů. Zpráva je výsledkem vyváženého a důkladného vyšetřování založeného na kontrolách na místě a výpovědích svědků.

Podle zprávy porušovaly zúčastněné strany mezinárodní humanitární právo. Podle zprávy jsou vyšší důstojníci izraelské armády odpovědní za následující činy: nerozlišující využití bílého fosforu, nerozlišování mezi civilisty a vojáky, ztráty na životech následkem blokády jako nástroje kolektivního trestu a porušování válečného zákona.

Zpráva obsahuje dost podkladů pro žádost, aby Generální tajemník a Rada bezpečnosti OSN zahájili soudní řízení, což je nejlepší způsob jak odstranit pochyby a ukončit diskuse o událostech v Gaze. Považuji za politováníhodné, že Poslanecký klub Evropské strany lidové (křesťanští demokraté) tento text vůbec nepodpořil.

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Tannock (ECR), písemně. – Skupina ECR nepovažuje rozsah Goldstoneovy zprávy za podstatný, a nehlasovala tedy pro návrh usnesení skupiny PPE a pro společný návrh usnesení. Skupina ECR má závažné pochyby o legitimitě a nezaujatosti zprávy soudce Goldstonea a především nechce obviňovat izraelské obranné síly či politiky z válečných zločinů. Podporujeme další mírové a bezpečnostní rozhovory, podporujeme vznik dvou států a jsme si vědomi humanitárních problémů způsobených trvajícím konfliktem v regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Róża Gräfin Von Thun Und Hohenstein (PPE), písemně. (PL) Jako globální hráč by měla mít Evropská unie na paměti nejen dobro svých občanů, ale neměla by také zapomínat na situaci ve světě. Proto by měla být rozhodnutí přijatá členy Evropského parlamentu založena na základě širším, než je pouze ten evropský. Je tedy chybné hlasovat o usnesení, které realizuje doporučení obsažená v Goldstoneově zprávě, předtím, než zprávu schválí OSN.

Ponechme stranou fakt, že nebylo dost času o zprávě diskutovat. Zpráva, která se komplexně zabývá protichůdnými argumenty, nám nebyla ani představena. V situaci, kdy členské státy Evropské unie neprojevují žádnou vůli ke konzistentnímu jednání ohledně Izraele a Palestiny, přijetí jakéhokoli usnesení v Evropském parlamentu mírovému procesu na Blízkém východě nijak nepomůže.

Proto jsem se zdržela hlasování o usnesení Poslaneckého klubu Evropské strany lidové (křesťanských demokratů) a hlasovala jsem proti společnému usnesení předloženému ostatními stranami. Mám výhrady obzvláště k bodu J a bodu 10 společného usnesení, které zdůrazňují tragickou situaci obyvatel pásma Gazy, nevysvětlují však, že jde o přímý důsledek vlády Hamásu, který je mezinárodním společenstvím považován za teroristickou organizaci. Dále nemohu souhlasit s body 2 a 4 společného usnesení, které vyzývají k realizaci Goldstoenových doporučení, ačkoli ne všechna z nich jsou legitimní.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Goldstoneova zpráva umožnila zdůraznit potřebu nezávislého vyšetřování, které rychle napomůže posoudit události a zodpovědnost zúčastněných stran a učinit závěry z každého porušení mezinárodního práva a humanitárního práva, k němuž během konfliktu v Gaze došlo. Palestinské a izraelské úřady musí vést otevřené vyšetřování. Poté snad budou schopny obnovit vyjednávání, a proto bezvýhradně podporuji zásadu vyjednávání. Ráda bych také zdůraznila, že konflikt v Gaze zničil mnohé projekty financované Evropskou unií zaměřené na zmírnění humanitární krize obyvatel, kteří trpí nedostatkem základního zboží a nemají přístup k základním veřejným službám. Obyvatelé potřebují naději, aby nadále mohli doufat v rychlé vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu. Jen za těchto okolností budou existovat podmínky pro dosažení spravedlivého a trvalého míru mezi palestinským a izraelským státem, jejichž obyvatelé budou životaschopnými sousedy žijícími v míru a bezpečí.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0134/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Před nedávnem jsem v Parlamentu připomněl, že volby v Bělorusku nejsou svobodné, že zde neexistuje svoboda projevu, shromažďování a odporu a že zesílila represivní aktivita ze strany úřadů. Političtí vězni stále nebyli propuštěni, trest smrti nebyl zrušen a nebyla poskytnuta žádná záruka oddělení pravomocí, především zajištění nezávislosti soudní moci, či že budou dodržována lidská práva.

Nedávné použití policejních jednotek proti Svazu Poláků v Bělorusku a potlačení jejich práv dále oslabuje důvěru Evropy v běloruskou diktaturu. Tyto události vybízejí všechny evropské demokraty, především evropské instituce a členské státy, aby pečlivě sledovaly a rozhodně a společně reagovaly na jednání úřadů v Minsku, které jsou nadále věrné nejhorším odkazům komunismu. Evropská unie nemůže být Bělorusku partnerem, pokud Bělorusko nedodržuje vlastní ani evropské zákony. Jak se říká v mé zemi: „Lepší být sám než ve špatné společnosti!“

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Evropská unie by neměla považovat běloruský parlament za legitimní, dokud v zemi neproběhnou svobodné parlamentní volby. Proto vyzývám běloruské úřady k provedení kompletní reformy volební legislativy v souladu s doporučeními Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva.

Kroky, které podnikla běloruská vláda proti členům organizace polské národnostní menšiny jsou naprosto trestuhodné, stejně jako politicky zaujaté soudní procesy a fakt, že soudní moc očividně přijímá rozkazy od moci výkonné. EU nemůže souhlasit s rozhodnutím běloruských úřadů omezit přístup k internetu nebo s nedostačujícími zárukami svobody tisku, svobody shromažďování a vyznání odlišného od běloruské pravoslavné církve, stejně jako se zárukami dalších práv a politických svobod.

Tvrdím, že míra spolupráce Společenství s běloruskými úřady by měla být přímo úměrná míře dodržování lidských práv v této zemi. Nadále sdílím obavy z prohlášení místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o potlačování polské národnostní menšiny, které bylo slabé a bylo vydáno pozdě.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Od konce studené války se vztahy Běloruska a západu vyvíjely směrem k nové dohodě a Evropská unie vedla pozitivní rozhovory o stimulování pokroku v oblasti demokracie a lidských práv.

Nehledě na výše uvedené skutečnosti nemůže EU akceptovat jednání, jež je v rozporu s mezinárodními zásadami a zákony týkajícími se práv národnostních menšin. Názor EU na lidská práva nemůže být závislý na okolnostech.

 
  
MPphoto
 
 

  Kristiina Ojuland (ALDE), písemně. (ET) Pane předsedající, jako spoluautorka usnesení Evropského parlamentu o situaci občanské společnosti a národnostních menšin v Bělorusku jsem hlasovala pro toto usnesení. Ačkoli v minulém roce propustil mírnější Lukašenkův režim politické vězně, EU se nemůže stavět netečně k nedávnému porušení práv členů Svazu Poláků v Bělorusku. Rozšířit výhody východního partnerství EU na běloruské občany je možné pouze tehdy, když běloruské úřady zaručí Bělorusům lidská práva a občanské svobody a zahájí demokratické reformy. Dosavadní ústupky režimu jsou stále nedostačující a zatčení čelní představitelky Svazu Poláků v Bělorusku Angeliky Borysové, zamítnutí žádosti o registraci hnutí a zmrazení jeho majetku jsou další ránou vztahům s Evropskou unií. Dle mého názoru nemá Evropská unie v souvislosti s neustálým porušováním lidských práv a zásad právního státu jinou možnost než zvážit znovuzavedení sankcí vůči běloruskému vedení.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. (PL) Hlasoval jsem pro přijetí společného usnesení Evropského parlamentu (RC-B7-0134/2010). Před několika měsíci přijal Evropský parlament usnesení, které vyzývá běloruské úřady k ukončení těžkých represí vůči jeho občanům. Dnes znovu mluvíme o Bělorusku, porušování lidských práv a zásad občanské společnosti. Evropská unie se Bělorusku otevřela. Navrhli jsme vhodná opatření jako zahrnutí Běloruska do východního partnerství. Důvěra vložená v Bělorusko měla přehodit výhybku na trať demokratizace a dodržování lidských práv. To se, bohužel, nestalo. Proto musí být Evropská unie pevná, zaujmout silnější pozici ve vztahu k Bělorusku a podniknout efektivní kroky, které zaručí dodržování práv menšin. Doufám, že toto usnesení podnítí změny správným směrem. Pokud se tak nestane, očekávám, že postoj Evropské unie k Bělorusku bude přehodnocen a budou znovu zavedeny náležité sankce. Každé neefektivní rozhodnutí bude důkazem naší slabosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, jehož znění bylo odsouhlaseno v podstatě všemi velkými skupinami včetně naší. Usnesení bylo jednomyslně přijato.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. (PL) Absence svobody projevu, problémová registrace politických a dokonce společenských organizací a využívání státních médií k propagandě jsou příznačné pro nadměrně autoritářské státní zřízení.

Unie podala Bělorusku pomocnou ruku v podobě zahrnutí do východního partnerství, jehož cílem je posílení demokracie a právního státu. Jednání běloruských úřadů nevyhovuje mezinárodním pravidlům vztahu vlády k opozici a k neziskovým organizacím či standardům ochrany národnostních menšin. Je důležité nalézt vhodnou cestu z této situace, Unie by měla vyjádřit nesouhlas zvláštními opatřeními, jako jsou sankce nebo vízová omezení, ale zároveň nesmíme izolovat Bělorusko od zbytku Evropy, protože tím by trpěla celá běloruská společnost, nikoli odsuzovaní politici. Měli bychom Bělorusku ukázat, co může získat spoluprací s EU, a určit, že míra souladu Běloruska s požadavky EU se odrazí ve výši podpory, s níž může Bělorusko počítat.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně. (PL) Byl jsem velice potěšen výsledkem dnešního hlasování. Přijali jsme usnesení, ve kterém odsuzujeme potlačování polské menšiny v Bělorusku. Přijetí dokumentu aklamací má hlubší smysl. Je to volba celého Parlamentu, všech politických skupin a představitelů všech 27 členských států Evropské unie. Neumím si představit, že Bělorusko bude využívat výhod východního partnerství, pokud nejdříve znovu neuzákoní Svaz Poláků v Bělorusku, nevrátí mu jeho majetek a také nepropustí politické vězně, jako jsou Andrej Bandarenko, Ivan Michaliu a Aryston Dubskij. Dnes jsme Bělorusku dali signál. Nyní čekáme na odpověď.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0133/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), v písemné formě. – (LT) Evropská rada zdůraznila, že je důležité upravit ekonomické a sociální smlouvy mezi finančními institucemi a společností, které slouží, a zajistit, aby v dobách prosperity byla společnost schopná využít výhody, které poskytují, a byla chráněná před riziky. Evropská rada v této záležitosti vyzvala MMF, aby při hodnocení zvážil všechny možnosti, včetně celosvětové daně z finančních transakcí. Podporuji toto usnesení a myslím si, že se Evropská unie musí dohodnout na společném postoji k této záležitosti.

Evropská komise musí připravit posouzení dopadů všeobecné daně z finančních transakcí a přezkoumat její přednosti a nedostatky. Dále souhlasím s ustanovením usnesení, že na úrovni Společenství musíme zanalyzovat, jak by finanční sektor mohl spravedlivě pomoci pokrýt škody, které kvůli němu utržila ekonomika, či škody, které se pojí s intervencemi vlády zaměřenými na stabilizaci bankovního systému.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), v písemné formě. – (RO) Současný návrh usnesení, který přichází v důsledku diskusí G20, jež se vedly v rámci summitu v Pittsburghu, a na žádost některých mezinárodních subjektů, jako je MMF, může poskytnout řešení, jak se vyhnout jakýmkoli novým finančním pohromám i jak navrátit částky, které státní pokladny zpřístupnily bankám ve snaze ochránit je před bankrotem. Průkopnické přijetí takové legislativy ve Francii a Belgii je každopádně vítané (i s Velkou Británií, která také zvažuje možnost zavedení podobné legislativy) a očekáváme, že uvidíme její dopady.

Daň 0,005 % podle francouzských odhadů ochudí pokladny francouzských bank o více než 20 miliard eur. Jak na to ale bankovní sektor zareaguje? Omezí počet spekulativních transakcí, které jsou považovány za škodlivé, nebo využije mobility kapitálu a bude dál provádět tyto transakce prostřednictvím poboček bank v zemích, kde tento typ povinnosti neexistuje?

Myslím si proto, že pro úspěch takových daní je třeba globálního přístupu, což také znamená prezentovat jej mezinárodním subjektům jako jsou Spojené národy. I tak je složité uvěřit, že můžeme dosáhnout společné celosvětové činnosti (srovnej offshore legislativu).

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), v písemné formě. – (FR) Podpořením usnesení, které dnes přijala velká většina (536 hlasů pro, 80 proti, 33 se zdrželo hlasování), francouzská delegace demokratického hnutí zopakovala své přání získat od Evropské komise praktické návrhy na zavedení daně z finančních transakcí a posouzení jejích dopadů. Vyzýváme Komisi, aby vypracovala návrh s cílem vymezit společný evropský postoj, který by v červnu předložila G20. Bylo by také dobré zhodnotit, do jaké míry by taková daň mohla pomoci stabilizovat finanční trhy. Otázky, na které by Komise měla odpovědět, se týkají využití této daně na podporu přizpůsobení se rozvojových zemí změnám klimatu a financování rozvojové spolupráce, ale také, jaké páky by Komise mohla použít pro přesvědčení svých partnerů, aby se připojili k zavedení této daně, aby se tak zabránilo migraci kapitálu. Především se však musí provést velmi důkladné posouzení dopadů, kterým se zajistí, že tato daň nesníží konkurenceschopnost Unie či udržitelné investice, a nebude mít negativní dopad na malé a středně velké podniky a soukromé investory.

 
  
MPphoto
 
 

  Harlem Désir (S&D), v písemné formě.(FR) V roce 2000 jsem se skupinou pro globalizaci předložil první usnesení vyzývající Komisi, aby přezkoumala proveditelnost daně ze spekulativních kapitálových toků. Usnesení nebylo přijato, neboť nezískalo dostatečný počet hlasů. Uplynulo deset let a G20, stejně jako několik členských států, již nevylučují myšlenku této daně, finanční krize nám hlavně připomněla škody, které mohou nestálé finanční trhy způsobit.

Z toho důvodu vítám, že bylo usnesení o daních z finančních transakcí přijato s tak velkým rozdílem hlasů. Je to jen malý krok, ale poselství je jasné. Parlament vyzývá Komisi, aby se konečně začala zabývat tímto problémem a pracovat na projektu týkajícího se zavedení této daně. Taková daň by měla dvojí výhodu, přispěla by ke stabilizaci trhů a vytvořila by obrovské příjmy, které by pomohly rozvojovým zemím financovat přizpůsobení se změně klimatu a boj proti chudobě.

Oponenti tvrdí, že to bude účinné pouze v celosvětovém měřítku, je ale třeba udělat první krok, jako to udělaly některé země v případě daní z letenek. Přístup „počkáme a uvidíme“ nás nikam neposune. Musíme ukázat směr.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě.(PT) Finanční sektor musí přijmout svou odpovědnost za ekonomickou krizi, která nás stále sužuje. Dosud to byla reálná ekonomika, daňoví poplatníci, spotřebitelé, veřejné služby a společnost obecně, kdo platil za podstatnou část nákladů a důsledků finanční krize. Několik členských států vyzvalo k zavedení daně z finančních transakcí.

Dnes je politická a regulační situace této oblasti odlišná. Existují nové regulační iniciativy, jako je boj proti daňovým rájům, odstranění právních mezer z provozních účtů, požadavky na transakce kapitálového trhu a využívání registrů obchodních údajů pro registraci transakcí s deriváty.

Evropská unie musí přijmout společný postoj v mezinárodním rámci zasedání G20. Za tímto účelem musí Komise před dalším summitem G20 posoudit dopad celosvětové daně z finančních transakcí.

Toto posouzení musí konkrétně zhodnotit dopady zavedení daně z finančních transakcí v Evropské unii, na rozdíl od jejího zavedení na celosvětové úrovni. Musí se stanovit náklady a také se musí stanovit, zda tato daň přispěje ke stabilizaci finančních trhů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Je pozitivní vidět různé výroky uvedené v odůvodnění k usnesení, které nyní schválila většina Parlamentu. To platí zejména o tvrzení, že finanční sektor musí nést přiměřený podíl zátěže související s ekonomickým oživením a rozvojem, vzhledem k tomu, že až doteď to byla reálná ekonomika daňových poplatníků, spotřebitelů, veřejných služeb a společnosti obecně, kdo musel platit za podstatnou část nákladů a důsledků finanční krize. Mimoto ale neexistovala jiná než téměř odmítavá odpověď na jakoukoli akci, která by mohla vést k možnému zavedení daně z finančních transakcí, a to díky mnoha omezením vztahujícím se k provedení usnesení. Z tohoto důvodu jsme se zdrželi hlasování.

Bohužel došlo ke zpoždění při uplatňování nových regulačních iniciativ a při prosazování slíbeného boje proti daňovým rájům, odstranění právních nedostatků týkajících se provozních účtů, požadavků na transakce kapitálového trhu a využívání registrů obchodních údajů pro registraci transakcí s deriváty. Je nezbytné rozhodně pokročit vpřed a nezůstat v těchto kalných vodách, které napomáhají pouze finančním spekulantům a velkým kapitalistickým zájmům.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), v písemné formě. – Podporuji daň z finančních transakcí a velmi mě těší, že se jí dostává takové podpory. Má-li být účinná, měla by to být daň globální a opatření na zavedení takových poplatků za finanční transakce podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Arlene McCarthy (S&D), v písemné formě. – Dnes jsme v drtivé většině hlasovali pro udržení politického pohybu stojícího za globální daní z finančních transakcí. Je jasné, že nastal čas pro radikální kroky, které zajistí, aby finanční sektor uhradil náklady vzniklé v důsledku krize a daň z finančních transakcí by mohla být důležitým nástrojem. Má silnou podporu veřejnosti, nevládních organizací a odborových organizací po celé Evropě. Daň z finančních transakcí by mohla pomoci snížit nestálé a riskantní finanční obchodování a současně vydělat miliardy na pomoc v boji s následky klimatických změn a na pomoc rozvojovým zemím, které finanční krize zasáhla nejvíce. Toto usnesení vyzývá Komisi, aby analyzovala možnosti takové daně a vyslala jasný signál, že Evropa bude usilovat o celosvětovou dohodu, která bude reagovat na požadavek veřejnosti podniknout nějaké kroky. Je zklamáním, že skupina ECR a její konzervativní členové, kteří jsou jednoznačně proti jakékoli dani z finančních transakcí, se ve svých výrocích rozhodli záměrně mylně prezentovat dnešní hlasování jako výzvu pro daň z finančních transakcí platnou pouze v Evropské unii. Nepodnikne-li Evropa žádné kroky a nedojde-li k žádnému závěru, vynechají nás z mezinárodní diskuze – naše dnešní hlasování představuje mandát k tomu, abychom mohli za Evropu přispět k řízení této debaty.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Portugalská politická strana Demokratický a sociální střed je zpravidla proti vytváření evropských daní. Je zde také skutečnost, že daně jsou důležitým nástrojem členských států, a tím spíš v obtížných dobách jako je současná krize. Nakonec, různé možnosti zdanění, ať prostřednictvím daní či příspěvků, které se používají v různých členských státech, by nutně z daně, kterou zde projednáváme, vytvořily víceméně penalizující nástroj a umožnily by nespravedlnost v evropském měřítku, což by nedávalo smysl.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Dle mého názoru je to nevyhnutelná pravda, že by měl finanční sektor spravedlivě přispět k oživení a rozvoji ekonomiky, zejména vzhledem k tomu, že značné náklady a důsledky krize hradila reálná ekonomika, daňoví poplatníci, spotřebitelé, veřejný sektor a společnost jako celek. Potenciální daň z finančních transakcí by mohla snížit obrovské množství spekulativního kapitálu, který měl v nedávné době opět nepříznivý dopad na reálnou ekonomiku, a tím také představovat krok směrem k udržitelnému růstu. Nicméně dříve, než budeme uvažovat o zavedení takové daně, musíme pečlivě zvážit výhody a nevýhody. Tento proces představuje přesně to, co požaduje usnesení navržené Hospodářským a měnovým výborem, což je důvod, proč jsem hlasoval pro toto usnesení. Rozhodujícím bodem, který je v textu zmíněn pouze okrajově, ale který musí být před vydáním rozhodnutí jasně definován, je potenciální použití kapitálu, který by taková daň mohla vytvořit. Věřím, že se tato daň musí vybírat v místě, kde probíhá transakce a také musí, jinými slovy, být použita ve prospěch států, na jejichž území se nachází příslušné burzy. Přesný způsob výpočtu ještě musí být stanoven. Trvá-li EU na tom, že bude daň vybírat sama, musí v každém případě vyrovnat hrubý příspěvek příslušného členského státu. Za žádných okolností nesmí být dovoleno směřovat k daňové pravomoci na straně EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Hlasoval jsem dnes ve prospěch návrhu usnesení B7-0133/2010 o zdanění finančních transakcí a těší mě, že Parlament poprvé požaduje posouzení proveditelnosti a dopadu zavedení daně z finančních transakcí na úrovni EU. Toto je značný pokrok. Nyní musíme vyvinout tlak na Komisi, aby navrhla konkrétní kroky. Evropští občané očekávají, že náklady finanční krize ponesou ti, kteří ji na finančních trzích způsobili. Nemůžeme se proto spokojit s minimalistickým řešením v souladu s návrhem USA, které by přineslo několik miliard eur – poměrně malý příjem vzhledem k obrovským nákladům. Snižování chudoby, boj proti změně klimatu a boj s finanční krizí vyžadují dodatečné příjmy několika stovek miliard eur. Chytře navržená daň z finančních transakcí by takové příjmy poskytla a zároveň by omezila spekulace na finančních trzích.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0132/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), v písemné formě. (PT) Hlasovala jsem ve prospěch usnesení o jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), jehož cílem je podpořit vytvoření integrovaného trhu platebních služeb v eurech, který bude zahrnovat účinnou hospodářskou soutěž a ve kterém nebudou žádné rozdíly mezi vnitrostátními a přeshraničními platbami v eurech.

SEPA nadále funguje nedokonalým způsobem a neřeší skutečné potřeby svých uživatelů. Pokud jde o využívání nástrojů oblasti SEPA, musí Evropské společenství nastavit vhodnou a závaznou lhůtu, po níž musí být všechny platby v eurech provedeny podle norem tohoto systému. Stejně tak je důležité zajistit, aby přijetí tohoto systému nevedlo k dalším nákladům pro evropskou veřejnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Vytvoření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) má zásadní význam pro posílení integrace na trhu platebních služeb. Zvýší se hospodářská soutěž, neboť se přeshraniční platby v eurech dostanou na stejnou úroveň jako k platby v rámci jedné země, což může mít přímý pozitivní vliv na život evropské veřejnosti.

Takto se zdá být naléhavé, aby vnitrostátní vlády zavedly služby SEPA a vytvořily pravidla, která budou adekvátně regulovat tuto iniciativu tak, že ve skutečnosti dojde k zjednodušení současného stavu platebních služeb a snížení nákladů ve prospěch spotřebitelů.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA) bude představovat integrovaný trh pro platební služby, který bude vystaven účinné hospodářské soutěži, a v níž nebude žádný rozdíl mezi vnitrostátními a přeshraničními platbami v eurech. Měli bychom mít stanovenou právně závaznou lhůtu pro přechod na nástroje SEPA. Přechod veřejných správ na nástroje SEPA zaostává za naším očekáváním.

Z toho důvodu je důležité, aby se všechny zúčastněné strany – zákonodárci, bankovní sektor a uživatelé platebních služeb – podílely na vytvoření oblasti SEPA. Ve všech členských státech by měla být zajištěna pokračující právní platnost existujícího systému přímého inkasa, neboť povinnost podepisovat nové autorizace v průběhu přechodu z vnitrostátních systémů inkasa na systém SEPA by bylo nákladné.

Komise proto musí stanovit jasnou, přiměřenou a právně závaznou lhůtu pro přechod na nástroje SEPA, a to nejpozději do 31. prosince 2012, po níž budou muset všechny platby v eurech probíhat v souladu s normami SEPA. Komise musí pomoci orgánům veřejné správy v procesu přechodu tím, že vytvoří integrované a synchronizované vnitrostátní plány přechodu na systém SEPA.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA) se musí rychle přeměnit v integrovaný trh platebních služeb. Nicméně zbývá ještě hodně práce, než toho dosáhneme, a ačkoli existují nařízení, která stanoví rámec pro karty SEPA a systém přímého inkasa SEPA, je pravda, že tyto systémy ještě nejsou v provozu. Je tedy nutné překonat všechny překážky na cestě k provedení systému SEPA, aby mohl co nejrychleji začít fungovat v plném rozsahu. Je důležité, aby přechodné období netrvalo déle než do 21. října 2012.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), v písemné formě. (PL) Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA) představuje koncept, jehož zavedení usnadní každodenní život milionům Evropanů. Bez ohledu na to, ze kterého členského státu jsou, budou moci snadno provádět rychlé a levné platby osobám či firmám v jiném členském státě za stejnou cenu jako platby, které uskuteční v rámci své vlastní země. To ve věku internetového bankovnictví přinese větší konkurenci mezi bankami, což bude přínosné pro klienty. Zavedení systému SEPA je dalším krokem k realizaci jedné ze čtyř základních svobod společného trhu – volného pohybu kapitálu. Nesmírně důležitá je skutečnost, že systém SEPA povede k ekonomickému sbližování mezi zeměmi eurozóny a zeměmi, které i přes to, že jsou členskými státy Evropské unie, nejsou součástí eurozóny, stejně jako s ostatními zeměmi Evropského sdružení volného obchodu.

Z toho důvodu plně podporuji usnesení Evropského parlamentu o zavedení jednotné oblasti plateb v eurech (SEPA). Zároveň se obracím na Evropskou komisi, aby při sledování práce na zavedení systému SEPA věnovala zvýšenou pozornost zájmům klientů retailového bankovnictví a otázkám bezpečnosti systému.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0154/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Kader Arif (S&D), v písemné formě. (FR) Usnesení o dohodě ACTA, které bylo dnes přijato a jehož jsem jedním z iniciátorů, je velmi symbolické, neboť je jednomyslné. Představuje jasný signál pro Komisi, která tuto dohodu vyjednávala v co největší tajnosti po dobu dvou let. Parlament požaduje naprostou transparentnost s ohledem na probíhající jednání, jakož i respektování smluv, které jej opravňují dostávat stejné informace jako Rada. Ať už jde o metody či o to, co víme o jejich povaze, jsem proti způsobu, jakým jsou vedena jednání o dohodě ACTA. Jde-li o zpochybnění acquis communautaire, máme mnoho obav. Kromě nebezpečí opětovného zavedení „pružné“ odpovědi by mohl být zpochybněn respekt k základním právům občanů ohledně svobody projevu a ochrany soukromí a údajů, princip neodpovědnosti poskytovatelů přístupu k internetu a internet hostingu. Parlament již dokázal, že jsou pro něj tyto zásady závazné, a pokud Komise nezmění svou strategii, povedu kampaň proti ratifikaci dohody ACTA v Parlamentu, stejně jako jsme tomu již učinili v případě dohody SWIFT.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), v písemné formě. – Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení. Lepší ochrana práv duševního vlastnictví a boj proti padělání a pirátství jsou bezpochyby velmi důležité záležitosti v Evropské unii i ve světě a já velmi vítám zahájení jednání na mezinárodní úrovni, která mají efektivněji posílit práva duševního vlastnictví a boj proti padělání a pirátství. Jsem však zklamaný tím, jak tato jednání probíhají.

Dle Lisabonské smlouvy musí být Evropský parlament neprodleně a plně informován Komisí ve všech fázích mezinárodních dohod, což se v případě dohody ACTA nestalo. Evropský parlament navíc bude muset dát souhlas s dohodou ACTA před tím, než vstoupí v EU v platnost. Jak to budeme schopni udělat, když nejsme o ničem informováni? Velmi doufám, že Evropská komise splní svou povinnost a poskytne všechny potřebné informace o stavu jednání.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), v písemné formě. (CS) Vážený pane předsedající, hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o transparentnosti a současném stavu jednání o dohodě ACTA, protože sdílím pochybnosti autorů o dosavadním průběhu vyjednávání. To probíhá v režimu „vyhrazené“, což znamená, že přístup k jednacím dokumentům má jen Evropská komise a členské státy EU. Zcela opomenut je Evropský parlament, jehož souhlas s dohodou je přitom nezbytnou podmínkou jejího vstupu v platnost. Jsem toho názoru, že digitální obsah a nakládání s ním by nemělo být zahrnuto do textu dohody a pokud zahrnuto bude, neměla by mít příslušná ustanovení donucovací povahu. Trvám na tom, aby dohoda ACTA nešla za rámec již platných práv duševního vlastnictví a případné postihy za kopírování digitálního obsahu byly ponechány na úvaze jednotlivých států. Ochrana soukromí a ochrana osobních údajů musí zůstat pilířem evropské legislativy, který nebude podkopáván mezinárodněprávními dohodami. Jsem pro takovou dohodu ACTA, která bude potírat padělání představující skutečné nebezpečí pro ekonomiku a spotřebitele a nezpochybnitelně narušující práva duševního vlastnictví. Stranou by naopak mělo zůstat kopírování, pokud je prováděno výhradně pro vlastní potřebu. Jeho postihování by podle mého názoru bylo v rozporu s právem na osobní svobodu a na informace. Padělání a kopírování zkrátka nelze házet do jednoho pytle.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (EFD), v písemné formě. – Když jsme jako skupina hlasovali 10. března 2010 proti usnesení o dohodě ACTA, hlasovali jsme tak na základě toho, že samotná dohoda ACTA by neměla existovat v jakékoli podobě. Představuje katastrofální porušení individuálního soukromého vlastnictví. Kdybychom hlasovali ve prospěch usnesení, uznávali bychom existenci takové legislativy, a z tohoto důvodu jsme se rozhodli tuto dohodu neuznat.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), v písemné formě. (FR) I přes existenci Lisabonské smlouvy a spolurozhodování v oblasti mezinárodního obchodu se Komise a členské státy brání veřejné debatě v rámci obchodní dohody proti padělání (ACTA). Tento nedostatek transparentnosti vyvolává skutečné podezření, které mohou zmírnit pouze konzultace s veřejností a s Evropským parlamentem. Pokud je boj proti padělání skutečně oprávněný a potřebný, měla by dohoda ACTA posílit autorská práva a copyright. Mají mít poskytovatelé přístupu k internetu povoleno kontrolovat výměnu digitálních složek a ukládat sankce uživatelům, včetně odpojení jejich internetového připojení? Náklady na takové sledování by byly pro poskytovatele přístupu nadměrně vysoké a kontroly by byly komplikované. Internetové pirátství navíc ještě není klasifikováno jako zločin ani v evropském právu ani v mezinárodním právu. Myšlenka systematického ukládání sankcí v tak velkém měřítku je proto neospravedlnitelná, o to víc, že přístup k internetu stále představuje ve jménu práva na informace základní svobodu. Komise bude muset Parlamentu předložit dokument vymezující jednání a všechna diskutovaná stanoviska. Pokud se tak nestane, může Parlament tento text vyjednaný v tajnosti zamítnout stejným způsobem, jako zamítl dohodu SWIFT.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), v písemné formě. (PT) Hlasovala jsem ve prospěch usnesení o transparentnosti a stavu jednání o obchodní dohodě proti padělání (ACTA), neboť podporuji transparentní procesy v průběhu jednání.

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost musí Parlament odsouhlasit text dohody ACTA dříve, než v Evropské unii vstoupí v platnost. Příspěvek parlamentu je nezbytný pro zajištění, aby prostředky uplatňování práv duševního vlastnictví nebránily inovacím, hospodářské soutěži, ochraně osobních údajů a volnému pohybu informací.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Padělání je jedna z hlavních metel globální ekonomiky a i přes snahu s ním bojovat je zřejmé, že jednotlivé státy nejsou schopné dotáhnout tento boj do zdárného konce. Rizika pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, která může skýtat nákup určitých produktů, jsou dnes jasná.

Tento paralelní průmysl, který se nelegálně živí kreativitou a slávou jiných, z obchodního a průmyslového hlediska oslabuje cenu značek a snižuje efektivitu zajištění jejich speciální role. Ačkoli je důležité vytvořit otevřený, volný a spravedlivý trh, je v tomto smyslu možné uspět, pouze když je padělání obecně odmítané a hlavní producenti proti němu bojují. Obchodní dohoda proti padělání může představovat cestu, kterou se vyplatí jít, musí však být pochopitelná a předem prodiskutovaná transparentním způsobem, na rozdíl od toho, co se děje dosud.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) Evropská unie a další členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zahájily v roce 2008 jednání o nové mnohostranné dohodě, jejímž cílem je posílit uplatňování práv duševního vlastnictví a přijmout opatření proti padělání a pirátství (obchodní dohoda proti padělání – ACTA). Společně se rozhodly schválit ustanovení o důvěrnosti. Jakákoli dohoda týkající se dohody ACTA, která vzejde z Evropské unie, musí dodržovat právní povinnosti, které jsou EU ukládány v záležitostech právních předpisů o soukromí a ochraně údajů, jak stanoví směrnice 95/46/ES, směrnice 2002/58/ES a judikatura Evropského soudu pro lidská práva a Evropského soudního dvora (ESD). V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bude Parlament muset odsouhlasit text dohody ACTA dříve, než tato dohoda vstoupí v Evropské unii v platnost. Komise se navíc zavázala bezprostředně poskytovat Parlamentu úplné informace v průběhu procesu vyjednávání mezinárodních dohod. Právní základy proto měly být vytvořeny před zahájením jednání o dohodě ACTA a Parlament měl schválit mandát k jednání. Komise by měla před dalším kolem vyjednávání předložit návrhy.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), v písemné formě.(PT) Obecně odmítavý postoj Parlamentu týkající se utajování informací o probíhajících jednání o obchodní dohodě o boji proti padělání (ACTA) ze strany Komise, a omezení, která se Komise takovým jednáním snaží uplatnit na dohled a demokratickou kontrolu, jsou zcela zřejmé. Z tohoto důvodu se domníváme, že je důležité, aby usnesení zdůraznilo, že Komise „má právní povinnost okamžitě a plně informovat Parlament ve všech fázích mezinárodních jednání“.

V průběhu jednání jsou vyžadovány demokratické a transparentní postupy, stejně jako veřejná diskuze o jejich obsahu, což považujeme za pozitivní. Dále klademe důraz na argument potřebnosti respektovat „základní práva, jako je právo na svobodu projevu a právo na soukromí při plném respektování zásady subsidiarity”, stejně jako ochranu osobních údajů. Z toho důvodu jsme hlasovali pro přijetí usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), v písemné formě. (FR) Tento návrh obchodní dohody o boji proti padělání, která je známá jako dohoda ACTA, se může zdát jako dobrý nápad, jak velké je utrpení evropského hospodářství a evropských pracovních míst v důsledku těchto nekalých praktik ve světě nadbytečně volného obchodu, který nám vnucujete. Ovšem jako vždy, když dohoda, kterou Komise vyjednala, obsahuje něco zásadně škodlivého, vše se děje v tajnosti.

Mám na mysli dohodu Blair House, která obětovala evropské zemědělství, aby uspokojila chutě amerických zemědělsko-potravinářských nadnárodních společností. Mám také na mysli skandální dohodu MAI, Multilaterální dohodu o investicích, jejímž cílem bylo osvobodit nadnárodní společnosti od právních předpisů platných v zemích, ve kterých provozují činnost. Dohoda naštěstí nespatřila světlo světa. V tomto případě se jedná o „internetovou“ část dohody ACTA: ta se doslova scvrkává na zavedení obrovského celosvětového zákona „Hadopi“.

Celníci by mohli prohledávat MP3 přehrávače, mobilní telefony a notebooky každého občana podezřelého z nelegálního stahování souborů. Poskytovatelé přístupu k internetu by mohli být nuceni odpojit své zákazníky či o nich poskytovat informace. To je nepřijatelné a je to také důvod, proč jsme hlasovali ve prospěch tohoto usnesení, které vyzývá k úplné transparentnosti při jednáních a hrozí Komisi soudním řízením, pokud odmítne.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), v písemné formě. (FR) Schválila jsem usnesení, jehož cílem je dosažení úplné transparentnosti ze strany Evropské komise v případě jednání o obchodní dohodě o boji proti padělání (ACTA), které se v současné době vede v tajnosti. Kromě nebezpečí znovuzavedení „pružné reakce“ by mohlo být zpochybněno dodržování základních práv občanů, pokud jde o svobodu projevu a ochranu soukromí a údajů, a princip neodpovědnosti poskytovatelů přístupu k internetu a internet hostingu. Z toho vyplývá, že Evropský parlament, jakožto hlas evropských národů, z těchto jednání nemůže být vyloučen a musí dostávat stejné informace, které dostává Rada; toto je demokratický požadavek. Dohoda ACTA také nesmí ohrozit přístup ke generickým lékům. V této souvislosti a vzhledem k metodě a znepokojujícím zvěstem kolujících o obsahu dohody mi nezbývá nic jiného, než hlasovat ve prospěch usnesení, které je k takové dohodě kritické.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE), v písemné formě. (PL) V přijatém usnesení Evropský parlament jasně vyjadřuje svou podporu větší transparentnosti v jednáních Evropské komise o obchodní dohodě o boji proti padělání. Pirátství a padělání představují pro evropské hospodářství a další ekonomiky po celém světě stále větší problém.

Hospodářství rozvojových zemí je čím dál více založené na znalostech. Z toho důvodu také potřebujeme jasné a účinné zásady ochrany práv duševního vlastnictví, které nebudou v rozporu s inovacemi a hospodářskou soutěží, které nebudou klást neospravedlnitelné překážky pro legální obchod a ochrání naše soukromí a základní práva, jako je svoboda projevu. Z toho důvodu dnes přijaté usnesení nezpochybňuje myšlenku dohody samotné. Jednání vedená Evropskou komisí nicméně nejsou otevřená.

Evropský parlament a evropští občané nemají aktuální informace o průběhu jednání. Tato absence informací je důvodem k obavám. Požadujeme od Evropské komise větší transparentnost. Chceme teď vědět, jaké povinnosti přijímají vyjednavači Evropské komise jménem 500 milionů občanů Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), v písemné formě. (DE) Vyjednávání obchodní dohody o boji proti padělání (ACTA), která se týká ustanovení autorských práv a boje proti padělání, pirátství výrobků a internetového pirátství, bezpochyby představuje důležitý krok na cestě k ochraně duševního vlastnictví. Informační politika Komise ve vztahu k těmto jednáním bohužel postrádá mnoho z toho, co bychom si přáli.

Nedostatek transparentnosti o stavu jednání ztěžuje Parlamentu možnost konstruktivně se podílet na vytváření předpisů a předem tak zajistit, aby neexistovalo žádné omezení práv evropských občanů a nedocházelo k porušování směrnic o ochraně údajů. Podporuji návrh usnesení (RC7-0154/2010) a tím i výzvu Evropského parlamentu určenou Komisi, aby svou informační politiku ve vztahu k jednáním o dohodě ACTA zasadila do transparentnějšího, úplnějšího a tedy také holističtějšího rámce.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), v písemné formě. – Transparentnost jednání o dohodě ACTA má zásadní význam, a já jsem rád, že Parlament vyzval k úplnému zveřejnění informací v takovém počtu. Těší mě, když slyším ujištění, že jednotlivci nebudou trestně stíhaní za osobní použití a že se dohoda ACTA nebude vztahovat na omezení dodávek generických léků do rozvojových zemí, zároveň doufám, že Parlament bude mít přístup ke všem dokumentům a bude sledovat jednání, aby zajistil, že vše bude dodrženo.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Nedostatek transparentnosti při jednáních o obchodní dohodě o boji proti padělání (ACTA) je v rozporu s duchem Smlouvy o fungování Evropské unie. Je nezbytné, aby Rada a Komise bezprostředně zpřístupnily všechny dokumenty, které byly podkladem jednání. Nedodržení této základní povinnosti ze strany Komise a Rady by mohlo vést k tomu, že Parlament využije právní postupy k získání přístupu k těmto dokumentům, což by poškodilo prestiž daných evropských institucí.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE), v písemné formě. (CS) Chci poděkovat zpravodajům a všem kolegům, kteří se zasloužili o to, že Evropský parlament tak obrovskou většinou zřetelně vyjádřil svůj nekompromisní postoj vůči netransparentnímu vyjednávání o této tak důležité mezinárodní dohodě. Očekáváme od ní, že otevře novou mezinárodní dimenzi pro boj proti padělkům, ale nesníží práva evropských občanů na soukromí.

Problém vidím také v tom, že Čína není přizvána k jednáním. Ve včerejší rozpravě mi Komise odpověděla, že to také považuje za strategickou chybu. To, že se Čína, která je největším zdrojem padělků na světě, připojí k dojednané dohodě později, je málo reálné. Věřím, že naše dnešní kritická zpráva přiměje Komisi přehodnotit svůj přístup k Parlamentu, který má díky Lisabonské smlouvě pravomoc spolurozhodovat v nových oblastech včetně zahraniční politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Podpořil jsem usnesení RC7-0154/2010 o obchodní dohodě proto padělání a těší mě, že tak učinila i velká většina Parlamentu. Rizika dohody ACTA vstoupila ve známost jako „dohoda o absenci transparentnosti Komise“. Komise by ve svých jednáních o dohodě ACTA měla dodržovat zásady transparentnosti, lidských práv a zákonné právo Parlamentu EU na získávání informací. Místo toho Komise propadá v této zkoušce ohledně dodržení podávání informací Parlamentu dle podmínek Lisabonské smlouvy. EU nemůže pokračovat v jednáních o dohodě ACTA, dokud lidé nebudou mít možnost účastnit se tohoto procesu.

Je také zcela absurdní a nepřijatelné, aby poslanci Evropského parlamentu museli za zavřenými dveřmi žádat Komisi o obsah dohod, o nichž máme hlasovat. Parlament EU dále ukázal, že nepřijímá tajnosti a váží si internetu přístupného pro všechny. Poslanci Evropského parlamentu také ukázali, že Parlament nebude akceptovat, aby se s ním zacházelo jako s rohožkou. Komise byla důsledně upozorněna, aby nás plně a bezprostředně informovala o jednáních o dohodě ACTA.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0181/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Harlem Désir (S&D), v písemné formě. (FR) Současný všeobecný systém preferencí (GSP) brzy skončí. Hlasoval jsem ve prospěch usnesení, jehož specifickým cílem je plně zahrnout Parlament do procesu jeho přepracování do roku 2012. Tento obchodní režim umožňuje 176 rozvojovým zemím a regionům využívat preferenční přístup na evropský trh výměnou za ratifikaci úmluv MOP o sociálních právech a úmluv OSN o lidských právech.

Jeho zavádění je však nevyhovující. Z toho důvodu před revizí požadujeme zprávu o současném stavu ratifikace, zavádění úmluv, posouzení dopadů vlivů režimu GSP v období 2006–2009, zahrnutí podmínek stanovujících, že musí být zavedeno 27 základních úmluv OSN, a transparentnější vyšetřovací procesy – zejména včetně pravidelných konzultací s Parlamentem.

Je politováníhodné, že během tohoto hlasování nebyl kvůli opozici pravice přijat pozměňovací návrh vyzývající k provedení vyšetřování v Kolumbii, ohledně četných vražd odborářů a masových hrobů obsahujících těla stovek lidí zabitých v regionu La Macarena.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Evropská unie je největším poskytovatelem humanitární a rozvojové pomoci na světě. Víme, že Evropská unie a členské státy dávají každý rok miliony na spolupráci a rozvojové programy, že je tato pomoc nezbytná a že je v mnoha případech rozhodující.

Jsem nicméně přesvědčen, jakožto zastánce tržního hospodářství, že rozvojová pomoc může (a musí) být poskytována prostřednictvím obchodní politiky, která rozvojovým zemím prospěje. Věřím, že v této souvislosti má svou úlohu všeobecný systém preferencí, který umožňuje rozvinutým zemím nabízet preferenční či nereciproční zacházení s produkty dováženými z rozvojových zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) V žádném případě není možné říci, jak stojí v usnesení, že současný všeobecný systém preferencí (GSP) představuje mechanismus, který pomůže rozvojovým zemím. Tento mechanismus má dopady, které zdůrazňují ekonomickou závislost těchto zemí, neboť vede k produkci pro export, a to na úkor jejich vnitřního trhu. Do značné míry mají z tohoto režimu prospěch spíše velké nadnárodní společnosti, některé z nich z členských států EU, než lidé z rozvojových zemí.

Některé záměry, které mají být základem systému GSP, jsou tak v rozporu se skutečnými výsledky.

Na druhou stranu vzhledem ke zvyšujícímu se tlaku na liberalizaci mezinárodního obchodu je zřejmé, že EU využívá cíl tohoto usnesení jako způsob vydírání, aby dosáhla přijetí výše zmíněných dohod o volném obchodu prostřednictvím nepřijatelné míry diplomatických a hospodářských tlaků na tyto země.

Aby se systém GSP stal mechanismem rozvojové pomoci, je potřeba, jak navrhujeme, zrušit a poté znovu projednat jak tento systém, tak další politiku rozvojové pomoci, vytvořit účinnou solidaritu a zamezit v rámci EU ekonomické závislosti a vykořisťování lidí a přírodních zdrojů hospodářskými skupinami.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Opatření, ke kterým se Evropské společenství zavázalo od roku 1971 ve vztahu k rozvojovým zemím prostřednictvím obchodních preferencí podle systému všeobecných celních preferencí (GSP), představují způsob, jak učinit svět spravedlivějším a zároveň pomoci těmto zemím v růstu a hospodářském rozvoji.

Platnost současných předpisů vyprší v roce 2011, což znamená, že je nezbytné, abychom začali okamžitě pracovat na nových nástrojích, které by mohly udržet a pokud možno dokonce rozšířit výhody, jež tento systém poskytuje rozvojovým státům, což je ještě důležitější v souvislosti s mezinárodní krizí, kterou jsme prošli. Nicméně, máme-li zamezit nespravedlnosti, je velmi důležité, aby byl seznam zemí, které budou využívat tohoto systému, realistický vzhledem k jejich hospodářské situaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Nakonec jsem hlasoval ve prospěch společného usnesení o všeobecných celních preferencích (GSP) (RC7-0181/2010), ačkoli je mi velmi líto a jsem zklamaný, že se kolumbijskému velvyslanectví podařilo přesvědčit některé naše kolegy, aby se vyhnuli téměř všem zmínkám o potřebě prošetřit porušování lidských práv v Kolumbii a při zvažování, zda zruší celní preference pro kolumbijské zboží, rozhodli na základě zjištěných skutečností.

 
  
  

Zpráva: Gabriele Albertini (A7-0023/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), v písemné formě. (EL) Zpráva o společné zahraniční a bezpečnostní politice, společně s odpovídající zprávou o společné bezpečnostní a obranné politice, vytvořené elitářskou aliancí konzervativců, sociálních demokratů a liberálů v Evropském parlamentu, popisuje, jak politici hovořící v zájmu kapitálu podporují narůstající militarizaci EU – obzvláště poté, co v platnost vstoupila zpátečnická Lisabonská smlouva – a věnuje se také jejich aktivní roli při propagaci imperialistické politiky EU a intervencí a válek proti zemím třetího světa a národům ve všech částech planety s cílem sloužit zájmům a svrchovanosti monopolního kapitálu v době eskalujících imperialistických rozmíšek.

Zpráva vyzývá k:

a) efektivní organizaci Evropské služby pro vnější činnost (zřízené v rámci Lisabonské smlouvy), nového politicko-vojenského orgánu, jehož úkolem je organizovat, podporovat a provádět imperialistické zásahy EU;

b) navýšení výdajů z rozpočtu EU na vojenské a politické zásahy;

c) lepšímu propojení evropských politických a vojenských možností a posílení vztahu mezi EU a NATO, který je pro efektivnější provádění imperialistických zásahů pomocí vojenských sil naprosto zásadní.

Řecká komunistická strana hlasovala proti této nepřijatelné zprávě a zcela ji zavrhuje, neboť slouží jen a pouze k imperialistickým útokům na lid.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), v písemné formě. (RO) Evropská unie musí svoji strategickou autonomii rozvíjet prostřednictvím účinné a efektivní zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky, aby mohla globálně bránit své zájmy, zajišťovat bezpečnost svých občanů a podporovat respektování lidských práv a demokratických hodnot ve světě. Členské státy musí prostřednictvím efektivnějších evropských bezpečnostních smluv dát najevo zájem o to, aby se EU na mezinárodním poli stala ještě významnějším hráčem.

Domnívám se, že příští výroční zpráva Rady o společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) se musí věnovat přímo uplatňování evropské zahraničněpolitické strategie a musí zhodnotit její efektivitu a nabídnout podmínky pro zahájení konkrétního, přímého dialogu s Evropským parlamentem, který povede k navržení strategického přístupu ke společné zahraniční a bezpečnostní politice.

 
  
MPphoto
 
 

  John Attard-Montalto (S&D), v písemné formě. – Hlasoval jsem proti pozměňovacímu návrhu č. 18, protože je, dle mého názoru, paradoxní. V úvodní části vyjadřuje politování nad militarizací a dochází k závěru, že společná zahraniční a bezpečnostní politika by měla být postavena na mírových základech a na demilitarizaci bezpečnosti. Můj osobní názor je v souladu s mezinárodním statutem neutrality mé země, a protože obsah pozměňovacího návrhu není zcela zřejmý, rozhodl jsem se, že nemohu hlasovat pro ani se hlasování zdržet.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), v písemné formě. (LT) Zprávu jsem podpořil, protože jsem přesvědčen, že jasná a koordinovaná společná zahraniční a bezpečnostní politika může k posílení postavení EU na mezinárodním poli významně přispět. Jednou z nejdůležitějších záležitostí je nepochybně vyřešení vzrůstající energetické závislosti EU na zdrojích dodávek a na přepravních trasách a snížení energetické závislosti EU na zemích třetího světa. Rád bych vyzval vysokou představitelku a místopředsedkyni Komise Catherine Ashtonovou, aby bez prodlení provedla doporučení Parlamentu ohledně vytvoření jednotné a koordinované politiky, a to zaprvé podporou jednotného postoje EU k udržení konstruktivního dialogu s dodavateli energií, zvláště s Ruskem, a s tranzitními zeměmi, dále podporou energetických priorit EU, obranou společných zájmů členských států, rozvojem efektivní diplomatické činnosti v oblasti energií, stanovením účinnějších opatření pro řešení krizí a konečně podporou diverzifikace energetických zdrojů, využívání udržitelné energie a rozvoje obnovitelné energie. Jsem přesvědčen, že jedině pokud bude EU jednat společně, bude schopna v budoucnu zajistit nepřerušované a bezpečné dodávky zemního plynu a ropy členským zemím, a zvýšit tak energetickou nezávislost celé EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), v písemné formě. (SV) My švédští sociální demokraté věříme, že partnerství mezi EU a NATO by se nemělo rozvíjet pouze na základě Charty OSN. Proto si myslíme, že je důležité do textu zahrnout i názory jednotlivých členských států na danou problematiku a brát v potaz rozdílné tradice a postavení členských států ohledně zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Stejně jako mnoho členských států (ne-li všechny) je EU nucena vycházet s rozpočtem, jehož možnosti jsou mnohem omezenější než jeho cíle a který v žádném případě nestačí k pokrytí všech nákladů. Dlouhý seznam evropských priorit a očekávání ohledně dané záležitosti asymetrii ještě více podtrhuje.

Skutečnost, že pro dosažení nejlepších možných výsledků,je v politice nezbytné předvídat a přijímat potřebná opatření, získává zvláštní význam, když se jedná o tématech s takovým vlivem na každodenní život, jako mají zahraniční a bezpečnostní politika.

Lisabonská smlouva a následné zřízení postu vysokého představitele ukazují přesvědčení členských států o tom, že v evropské zahraniční a bezpečnostní politice je nezbytná rychlost, koordinace a sbližování. Teprve poté, co se opatření obsažená ve smlouvě začnou uplatňovat v praxi, bude jasné, zda jsou dostatečná a zda to, co je vyjádřeno v jejím textu, plní svůj účel.

Doufám, že Unie bude schopná této důležité výzvě účinně čelit.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) Zpráva o zavádění evropské bezpečnostní strategie je výročním dokumentem Parlamentu, který hodnotí evropskou bezpečnostní a obrannou politiku a představuje návrhy na její zefektivnění a zviditelnění. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost nabývá vnější činnost EU nových rozměrů a nového významu. Parlament zde hraje významnou roli jakožto strážce demokratické ospravedlnitelnosti vnější činnosti. Evropská služba pro vnější činnost bude sloužit jako diplomatická jednotka a pomocný nástroj Unie, jež se doposud musela spoléhat pouze na reprezentace jednotlivých členských států. Je však klíčové, aby EU měla k dosažení cílů vnější reprezentace dostatečné rozpočtové zdroje.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), v písemné formě. (RO) Rád bych se vyjádřil k několika bodům z podkapitoly o západním Balkánu, která se zabývá hlavními aspekty a základními možnostmi společné zahraniční a bezpečnostní politiky v roce 2008.

Je důležité si uvědomit skutečnost, že na zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy v únoru 2008 bylo ustanoveno, že každý členský stát bude mít možnost, v souladu s vlastními zvyklostmi a mezinárodním právem, rozhodnout o svém vztahu ke Kosovu.

Zároveň se během první poloviny tohoto roku očekává poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ohledně souladu mezinárodního práva s jednostranným vyhlášením nezávislosti kosovskými prozatímními institucemi samosprávy.

V hodnocení vývoje stabilizačního procesu v Kosovu je nezbytné udržet vyrovnaný přístup a nezapomínat ani na to, že v roce 2009 došlo k několika napjatým situacím, a to i během listopadového období voleb. Proto si myslím, že bude nutné vypořádat se s mnoha výzvami, a to zejména v oblasti trestního řízení, boje proti korupci a organizovanému zločinu, ochrany Srbů a dalších národnostních menšin, smíření mezi komunitami a zavádění ekonomických a sociálních reforem.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Lisabonská smlouva přinesla Parlamentu v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky nové povinnosti. Jsme připraveni tyto povinnosti plnit a přispívat tak k možnosti volby, co se týče politiky i jedinců, kteří ji budou ve světě reprezentovat, a to prověřováním kandidátů nominovaných do Evropské služby pro vnější činnost, včetně zvláštních představitelů EU. EU musí mezinárodnímu společenství ukázat, že její zahraniční politika je čím dál tím reprezentativnější, jednotnější, systematičtější a efektivnější. Unie musí postupně začít hrát klíčovou roli v udržování světového míru.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), v písemné formě. (ES) Hlasoval jsem proti výroční zprávě Rady určené Parlamentu, která se zabývá hlavními aspekty a základními možnostmi společné zahraniční a bezpečnostní politiky v roce 2008, protože si myslím, že SZBP by měla především určovat vnější politiku EU, spíše než bránit její území. Nesouhlasím se vztahem mezi EU a NATO, tak jak je ustanoven v Lisabonské smlouvě. Jsem naopak zastáncem demilitarizace a odzbrojování. Zcela zavrhuji militarizaci EU, která se s přijetím Lisabonském smlouvy ještě zvýšila, a stejně tak odsuzuji i zavedené změny, jako je např. Evropská služba pro vnější činnost nebo post vysokého představitele. Jsme momentálně svědky nejvyššího stupně militarizace v dějinách. Výdaje na zbrojení jsou vyšší než během studené války. Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice požaduje zrušení veškerých vojenských základen patřících USA nebo jiným zemím, které se nacházejí na půdě členských států EU, a požaduje převedení vojenských výdajů na civilní účely, aby bylo dosaženo splnění rozvojových cílů tisíciletí.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Zpráva se snaží proměnit EU v silnějšího světového hráče. Zároveň však cíle a záměry ve vztahu ke společné zahraniční a bezpečnostní politice nijak blíže nespecifikuje. V tomto kontextu je proto nutné požadavek na zvýšení finanční podpory zamítnout. Mezinárodní smlouvy by v budoucnu měly být hodnoceny na základě toho, jaký mají smysl a přínos pro EU. V oblasti SZBP by mělo dojít k zaujetí strategického přístupu. Musím rozhodně nesouhlasit se záměrem zrušit zásadu jednomyslnosti, a to obzvláště tehdy, je-li cílem – jak už bylo mnohokrát řečeno – posílit vztah s NATO. EU musí vytvářet své vlastní struktury a musí samozřejmě mít dostatek prostředků na jejich udržování. Zaměříme-li se na množství probíhajících operací a misí, EU se nyní podílí na 23 z nich, její účast by však v některých případech měla být zvážena. Zvláště v případě Afghánistánu lze strategii uplatňovanou pod vedením USA označit za selhání.

Tamější účast EU by proto měla být okamžitě zvážena. V souvislosti s východním partnerstvím stojí za opětovné připomenutí také to, že by měly být brány v potaz zájmy Ruska, a to z historických, kulturních i územních důvodů, a že by se EU měla vyhnout jednostrannosti. Protože zpráva nic z toho nebere v úvahu a protože ji považuji za nedostatečnou i v dalších oblastech, hlasoval jsem proti.

 
  
MPphoto
 
 

  María Muñiz De Urquiza (S&D), v písemné formě. (ES) Pokud jde o zprávy o evropské zahraniční, bezpečnostní a obranné politice od zpravodajů Albertiniho a Danjeana, chci zdůraznit, že hlasy španělské delegace ze Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu podpořily neuznání Kosova jako samostatného státu. Samostatnost Kosova neuznalo Španělsko ani další 4 členské státy EU, a stejně tak ani 100 členských zemí Organizace spojených národů.

Proto jsme jak ve Výboru pro zahraniční věci tak dnes na tomto zasedání podpořili pouze ty pozměňovací návrhy, které byly v souladu s našimi názory. Delegace španělských socialistů však zároveň zastává kladný názor ohledně procesu stabilizace a rozšiřování, ve kterém se nyní nacházejí země západního Balkánu, Turecko a Island.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy A7-0023/2010, známé rovněž jako výroční zpráva o SZBP, a to především proto, že byly přijaty dva z pěti námi navrhovaných pozměňovacích návrhů (o transatlantickém dialogu zákonodárců a o předpokládaném rozvoji strategického partnerství mezi EU a Čínou). Text neobsahuje žádné podstatné změny oproti původnímu návrhu a nepřinesl ani žádná zásadní překvapení, co se týče přijatých pozměňovacích návrhů. Pro přijetí zprávy bylo nakonec 592 hlasů (mezi nimiž byly i ty naše) a proti bylo 66.

 
  
MPphoto
 
 

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , v písemné formě. (SV) Hlasovala jsem proti zprávě, protože stanovuje, že hodnoty a zájmy EU musí být celosvětově prosazovány prostřednictvím prohloubení evropského kolektivního strategického uvažování. To vypadá jako neokoloniální přístup. Podle pana Albertiniho by EU měla mít vliv na všechny oblasti zahraniční politiky a bezpečnostní otázky, a to včetně společné obranné politiky, což by mohlo vést až ke společné obraně. Evropa je v této věci názorově rozdělena. Parlament rovněž požaduje ke zvýšení rozpočtových prostředků z členských států za účelem posílení přítomnosti EU v OSN, kde by zastávala jednotné stanovisko. Členské státy by si samozřejmě ponechaly svá místa v OSN, EU by na ně však díky své jednotnosti měla velký vliv. Evropský parlament je dále přesvědčen o nutnosti rozvoje intenzivního a účinného partnerství mezi EU a NATO. To je v rozporu s politikou neúčasti, kterou moje země zastává. Občané EU nedostali možnost se k této věci vyjádřit, neboť některé členské země odmítly uspořádat referendum o Lisabonské smlouvě .

 
  
  

Zpráva: Arnaud Danjean (A7-0026/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), v písemné formě. (EL) Zpráva EU o SBOP je výzvou k válce imperialistického jádra EU proti lidu. Je začátkem dalšího nárůstu soupeření s ostatními imperialistickými jádry.

Zpráva:

Vyjadřuje potěšení ze 70 000 účastníků 23 vojenských a „politických“ misí EU po celém světě, ve většině případů ve spolupráci s NATO.

Vítá imperialistický námořní dohled nad Somálskem vykonávaný námořními silami EU a vyzývá ke zřízení súdánské zahraniční státní správy a řádné armády, která nebude smět svrhnout vládu země.

Podporuje vytvoření civilně-vojenského ředitelství pro řešení krizí a plánování a vytvoření stálého operačního střediska Unie.

Vyzývá k nárůstu státního terorismu a potlačování demokratických svobod ve jménu boje proti terorismu a radikalizaci.

Podporuje rychlé vytvoření Evropské služby pro vnější činnost s politickými i vojenskými pravomocemi.

Podporuje vojenské a politické intervence, a to i v rámci EU, ve jménu údajné vzájemné podpory zajišťované podle doložky solidarity stanovené v Lisabonské smlouvě.

Jediným zájmem lidu je veškerou imperialistickou a elitářskou politiku EU ukončit a celou tuto konstrukci svrhnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), v písemné formě. (RO) Evropský parlament získal díky hlasům evropských občanů větší pravomoci v oblastech rozpočtu a zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. Za těchto okolností je nutné, aby členové Parlamentu dostali možnost podílet se společně s ostatními evropskými institucemi na rozhodovacích procesech a jmenování těch, kteří budou EU reprezentovat na mezinárodním poli. Účelem pravomocí udělených Evropskému parlamentu prostřednictvím Lisabonské smlouvy je zvýšit legitimitu rozhodnutí týkajících se společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky.

To ospravedlňuje požadavek na zřízení Rady ve složení pro obranu jako součásti Rady ve složení pro vnější vztahy a stejně tak zřízení stálého operačního střediska Unie, které by se zabývaly operačním plánováním a vedením vojenských operací. Diskuzí o protiraketovém štítu, v takové podobě, jakou navrhuje současná administrativa USA, by se měli účastnit všichni členové EU a aktivně by se na ní měl podílet také Evropský parlament.

Je však zapotřebí jasně zdůraznit, že v určování obranné a bezpečnostní politiky má EU výsadní postavení a zásahy třetích stran jsou proto neospravedlnitelné. Evropská unie rozhoduje o tom, jak co nejlépe zajistit bezpečnost svých členů, a to výhradně na základě konsensu jednotlivých členských zemí, ale rozhodně ne prostřednictvím zásahů států, které nejsou jejími členy.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) EU bývá někdy označována za ekonomického obra a politického trpaslíka, čímž je míněno, že nemá dostatečné prostředky k prosazování vlastních cílů, a to především v oblasti zahraniční politiky. V mnoha případech se ukázalo, že členským zemím schází jednomyslnost ve vůli i činech.

Mám pochyby, zda se tato situace dá v krátké době změnit. Naopak si myslím, že je zcela přirozená, vzhledem k množství členů Unie a rozdílnosti jejich tradic a zájmů. Otázka společné obranné politiky, čili něco, co se dotýká samotné podstaty svrchovanosti, byla v minulosti pro evropské země vždy předmětem pochybností a i dnes si zasluhuje zvláštní opatrnost, a to zcela oprávněně.

To nám nesmí zabránit v pokusech o užší spolupráci a koordinaci s cílem zlepšit naši společnou bezpečnost a obranu. Bez ohledu na to, že EU chce být především měkkou mocí, měla by zvážit i možnost stát se skutečným druhým pilířem atlantické aliance, neboť není možné od USA nadále požadovat, aby samy přinášely veškeré oběti.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Tato zpráva, která slučuje konzervativní pravici a sociální demokraty, je nebezpečným příznakem toho, co jsme už mnohokrát kritizovali v souvislosti s Lisabonskou smlouvou: její přispění k prohlubování neoliberalismu založeného na federalismu a militarizaci EU jakožto evropského pilíře NATO.

Na příkaz velkých mocností se EU snaží uklidnit vlastní rozepře a znovu se zapojit do procesu rozdělování pravomocí na mezinárodním poli, a to na základě představy o soupeření mocností o přírodní zdroje a trhy a o posílení postavení Evropské unie jako ekonomického, politického a vojenského bloku usilujícího o globální intervencionismus.

Sněmovna svou většinou nabízí recept, který už léta propaguje:

– militarizaci mezinárodních vztahů a vnitřní bezpečnosti na základě již dříve zmiňovaného boje proti terorismu;

– navýšení rozpočtů v těchto oblastech a vytvoření nových vojenských kapacit, což povede k dalším závodům ve zbrojení;

– přizpůsobení se konceptu preventivních válek, prosazovanému USA a NATO, a nárůst intervencí na celosvětové úrovni.

Tento vývoj může vyústit v  další konflikty, vykořisťování a chudobu jako reakce na krizi, do níž byl svět kapitalismem uvržen.

Jedinou cestou k zajištění míru je tuto politiku zavrhnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Goerens (ALDE), v písemné formě. (FR) Vzhledem k dále uvedeným bodům jsem se rozhodl hlasovat pro přijetí zprávy poslance Danjeana. 1) Zpráva vyzývá ke zrušení Parlamentního shromáždění Západoevropské unie. Dala by se očekávat alespoň nějaká zmínka o tom, jak činnost tohoto shromáždění přispěla k evropské integraci. Je to nepříjemné i pro práci parlamentního Výboru pro zahraniční věci, když se neustále vychvalují jeho myšlenky, a to i ty mnohem méně záslužné, než byly dosud vznesené návrhy shromáždění v Paříži. 2) Parlamentní kontrola evropských obranných záležitostí bude muset brát patřičný ohled i na názory vnitrostátních parlamentů. Ty totiž stále rozhodují o přidělování národních vojenských jednotek do evropských vojenských operací, a stejně tomu bude ještě dlouho v budoucnu. To samé platí i pro financování vojenských operací, placených z vnitrostátních rozpočtů. Snaha zabránit nedemokratičnosti v záležitostech evropské obrany by nás měla vést i při hledání institucionálního řešení, které bude na parlamentní úrovni přijatelné.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Howitt (S&D), v písemné formě. – Labourističtí poslanci Evropského parlamentu výroční zprávu o uplatňování evropské strategie v oblasti bezpečnosti a společné bezpečnostní a obranné politice vítají, zejména ve světle změn, které přinesla ratifikace Lisabonské smlouvy, a v tomto ohledu obzvláště vítají ustanovení role vysoké představitelky, baronky Catherine Ashtonové, v přidružené parlamentní rozpravě.

Hlasovali jsme pro přijetí zprávy jako celku, nesouhlasíme však s odstavcem č. 20, který navrhuje zřízení stálého operačního střediska Unie. Dlouhodobým názorem nás i britské vlády je, že takové středisko není zapotřebí a že by došlo ke zbytečnému zdvojování již existujících struktur. Rozhodli jsme se proto zdržet hlasování o pozměňovacím návrhu č. 20, a ačkoli srdečně vítáme kroky vstříc světu bez jaderných zbraní, všimli jsme si nepřesnosti, kterou tento pozměňovací návrh obsahuje, tedy že zbraněmi USA jsou v tomto kontextu myšleny zbraně NATO, nikoliv pouze zásoby samotných USA; v takovém případě by se diskuse o odstranění jaderných hlavic z Německa či jakékoli jiné země měly účastnit všechny spojenecké země NATO včetně USA. Není to otázka pro EU jakožto samostatnou multilaterální jednotku.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Společná zahraniční a bezpečnostní politika a evropská bezpečnostní a obranná politika jsou dvěma základními pilíři, které EU umožňují stát se na mezinárodním poli klíčovým hráčem, co se týče boje proti výzvám a hrozbám identifikovaným Evropské bezpečnostní strategii.

Navzdory tomu, že EU považuje Radu bezpečnosti OSN za hlavní stranu zodpovědnou za udržování a ochranu světového míru a bezpečnosti, politika Unie musí být efektivní a společná všem členským státům, aby mohla účinně reagovat na výzvy a hrozby globálního charakteru.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), v písemné formě. (ES) Hlasoval jsem proti přijetí zprávy poslance Danjeana, neboť je v ní navržena společná zahraniční a bezpečnostní politika zaměřená na militarizaci EU a její intervencionismus. Nepředkládá žádné civilní a mírové návrhy řešení konfliktů a místo toho se zaměřuje na obranu a militarizaci EU. Jsem proti tomuto textu také proto, že odkazuje na Lisabonskou smlouvu a její uplatňování. Ta podporuje posun směrem k centralizaci moci, bez jakýchkoli parlamentních kontrolních mechanismů, čímž by se EU měla na mezinárodním poli proměnit ve vojenského hráče. Namísto stálé, strukturované spolupráce mezi EU a NATO, kterou zpráva prosazuje, jsem spíše pro jakékoli aktivity provozované striktně v rámci Charty OSN a mezinárodního práva, s jasným oddělením obou institucí.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Zpráva pana Danjeana o uplatňování Evropské bezpečnostní strategie a společné bezpečnostní a obranné politiky je velmi komplexní a zabývá se mnoha tématy, která jsou pro Evropu důležitá. Chybí zde však jasné zaměření na základní utváření evropské zahraniční politiky v nejbližších letech a také striktní politický směr. Zpráva na jednu stranu usiluje o posílení autonomie EU vzhledem k ostatním globálním hráčům, zejména USA, prostřednictvím silné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky, a to je něco, co rozhodně vítám. Zároveň ale znovu přichází s návrhem těsné spolupráce mezi EU a NATO a požaduje například vytvoření společných mezinárodních struktur. Požadavek na vytvoření bílé knihy společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), která by jasně definovala její cíle, je tedy více než vhodný. I když jsem značně kritický k narůstající centralizaci Evropské unie, vznik stálého operačního střediska Unie podporuji.

Takové středisko by nám umožnilo efektivnější plánování i vedení nejrůznějších operací. Zároveň bychom se vyhnuli zdvojování práce, čímž by se ušetřily náklady. Zmiňovaná doložka solidarity v případě přírodních katastrof, stejně jako zřízení evropské jednotky civilní ochrany, jsou zajisté užitečné a měli bychom o ně usilovat. V souvislosti s nejasnostmi v různých oblastech jsem však byl nucen se hlasování zdržet.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Nakonec jsem se rozhodl hlasování o výroční zprávě o uplatňování evropské strategie v oblasti bezpečnosti (A7-0026/2010) zdržet. Obsah zprávy byl nanejvýš komplexní a citlivý, ale myslím, že jsme se s ní vypořádali dobře. Z našich 11 pozměňovacích návrhů byly přijaty dva a půl (včetně jednoho velmi důležitého, který vyzývá místopředsedkyni/vysokou představitelku k tomu, aby se zasadila o překonání nevyrovnanosti mezi civilním a vojenským plánováním). Nehlasovalo se o žádných dalších podstatných změnách. Zpráva byla nakonec přijata 480 hlasy pro, 111 hlasů bylo proti. Jak už jsem zmínil, stejně jako zbytek naší skupiny jsem se hlasování zdržel.

 
  
MPphoto
 
 

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , v písemné formě. (SV) Hlasovala jsem proti přijetí zprávy. Tento dokument je jeden z nejmilitarističtějších, jaké jsem kdy za svá léta působení v Parlamentu četla. Evropský parlament vyzývá ke zřízení stálého operačního střediska Unie, zodpovědného za operační plánování a vedení vojenských operací a za prohlubování spolupráce s NATO. Evropská obranná agentura má rozvíjet vojenské možnosti sledování prostoru. Mají být rovněž zřízeny kapacity pro sledování moří, které mimo jiné omezí „ilegální“ přistěhovalectví. Zpráva dále vyzývá členské státy, aby se na evropských vojenských operacích podílely vyšší měrou než dříve. EU a Parlament se mají účastnit diskuzí o strategické koncepci NATO. Jako občanka neutrální země nemohu zprávu s tak dalekosáhlými dopady podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Traian Ungureanu (PPE), v písemné formě. (RO) Rád bych všem členům Evropského parlamentu poděkoval za to, že mě na plenárním zasedání podpořili a hlasovali pro pozměňovací návrh č. 34 ke zprávě poslance Danjeana o evropské strategii v oblasti bezpečnosti.

Pozměňovací návrh č. 34 jsem navrhl s cílem upravit znění odstavce č. 87 této zprávy, který se zabývá vytvořením protiraketového štítu v Evropě jakožto důsledku bilaterální dohody mezi USA a členskými státy Unie včetně Rumunska. Pozměňovací návrh navrhuje odstranit doporučení o vytváření tohoto štítu „v dialogu s Ruskem“ a nahradit tuto větu zněním „v dialogu na kontinentální úrovni“. Nový americký projekt je striktně obranný a zajišťuje bezpečnost celé východní Evropy a západního Balkánu. Projekt není cílený proti Rusku. Proto si myslím, že není důvod, aby se na něm Rusko podílelo nebo o něm případně dokonce spolurozhodovalo.

Tyto úvahy stály u vzniku pozměňovacího návrhu č. 34. Těší mě, že byl tento návrh přijat 358 hlasy. Tento počet hlasů pro zdůrazňuje, že podpora pozměňovacího návrhu překročila hranice politických stran a národních zájmů, čímž se projevil význam návrhu usnesení i to, že stejný názor sdílí v Evropě většina.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0137/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), v písemné formě. (EL) Posílení snah o zastavení šíření jaderných zbraní a o dosažení světa bez jaderných zbraní považuji za absolutní a klíčovou prioritu. Posílení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a její ratifikace a dodržování všemi členskými státy těmto snahám odpovídá. Hlasování o tomto konkrétním návrhu usnesení jsem se ale rozhodl zdržet, protože obsahuje bod, se kterým nesouhlasím a který se Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice neúspěšně snažila změnit. Mám na mysli formulaci, že EU „využije všech nástrojů, které má k dispozici, aby zabránila, odstrašila, zastavila a, pokud možno, zrušila programy šíření jaderných zbraní, které celosvětově vyvolávají znepokojení“. Konkrétněji řečeno, jsem přesvědčen, že použití nebo hrozba použití vojenských prostředků, zejména v případě Íránu, jsou extrémně nebezpečné, nebudou pro mír žádným přínosem a jsou v rozporu s názorem levice na vojenské akce EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Zásady, na kterých se zakládá Smlouva o nešíření jaderných zbraní a které mají svůj původ už v období studené války, jsou i dnes relevantní, a jsou dokonce ještě naléhavější. Rozpad sovětského bloku znamenal rozptýlení jaderného materiálu do mnoha zemí a konec jednotné kontroly jeho využití a skladování vyvolává obavy z nezodpovědného použití nebo dokonce poškození, které by mělo nepředstavitelné dopady na zdravotní stav a bezpečnost obyvatel daného regionu.

Nárůst počtu členů „jaderného klubu“, hrozba terorismu a relativní snadnost, s jakou lze zbraně hromadného ničení získat, společně přispívají k atmosféře nejistoty, v níž dnes žijeme. Evropská unie musí být schopna k těmto otázkám zaujmout společné a jednotné stanovisko, jehož cílem bude vytvořit bezpečnější svět s postupně ubývajícím počtem zbraní.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) Probíhající změny na celosvětové úrovni přinášejí v oblasti nešíření jaderných zbraní nové příležitosti. Na začátku svého funkčního období představil prezident Obama svoji vizi o světě bez jaderných zbraní a zavázal se, že bude aktivně usilovat o úplný zákaz jaderných zkoušek prováděných Spojenými státy. Unie musí být připravena čelit výzvám spojeným se zastavováním šíření jaderných zbraní, obzvláště výzvám ze strany Íránu a Severní Korey, které i nadále zůstávají pro mezinárodní bezpečnost největšími hrozbami. Co se týče jaderných arzenálů, nejdůležitější je snížení těch dvou největších, patřících Rusku a USA, které dohromady vlastní 95 % jaderných zbraní existujících po celém světě. Během příští konference stran, které Smlouvu o nešíření jaderných zbraní podepsaly, očekává Parlament od Evropské unie jednotné a odhodlané stanovisko.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Jaderné odzbrojení na mezinárodní úrovni je naprosto zásadní. To ospravedlňuje potřebu podporovat a posilovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a zajistit její ratifikaci všemi státy. V současné mezinárodní atmosféře je nebezpečí nového soupeření v jaderném zbrojení předmětem hlubokého zájmu.

Odzbrojení a konec vývoje, výroby a skladování nových jaderných zbraní jsou hlavním předmětem a poselstvím Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Pokračující roztržka týkající se íránského jaderného programu vyžaduje mírové řešení, vycházející z jednání, která je nutné znovu zahájit. Jakákoli vojenská akce nebo hrozba použití síly by byla kontraproduktivní a měla by pro danou oblast potenciálně nebezpečné následky. V tomto ohledu musíme dát najevo svůj nesouhlas s takovými plány, které by mohly otevřít dveře obhajobě vojenské intervence, jako je tomu v případě bodu G preambule k přijatému společnému usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Goerens (ALDE), v písemné formě. (FR) Íránský problém je jádrem debaty připravované pro konferenci o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Pro zopakování: Írán se svým přijetím Smlouvy o nešíření jaderných zbraní vzdal možnosti vybavit se v budoucnu jadernými zbraněmi. Pokud by Íránská republika přestala své závazky dodržovat, čelili bychom dvěma problémům. V krátkodobé perspektivě by byla ohrožena stabilita regionu, kde má většina aktérů tendenci zaujímat radikální stanoviska. Ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě by odmítnutí Íránu respektovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní vytvořilo vážný precedens nejen ohledně regionální, ale i globální bezpečnosti. Vypadá to, že hlasy členů Rady bezpečnosti OSN, které mají právo veta, společně s Německem, už samy nedokáží se situací nic dělat. Jasný signál ze strany USA a Ruska o tom, že jsou nakloněny jednostrannému snížení svého jaderného arzenálu, by mohl v ostatních jaderných velmocích podpořit pocit zodpovědnosti a ochotu k vlastnímu odzbrojení. A konečně, silné gesto velkých mocností by mohlo přesvědčit země, které dnes jaderné know-how shromažďují, aby se svých projektů vzdaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Howitt (S&D), v písemné formě. –Labourističtí poslanci Evropského parlamentu by rádi vyjádřili své odhodlání podílet se na vytvoření světa bez jaderných zbraní. Jsme hrdí na to, že Británie je jako jedna z jaderných velmocí v čele snah o dosažení dohody o nešíření jaderných zbraní, která by měla být uzavřena v květnu v New Yorku a měla by obsahovat globální konsensus. Usnesení jsme podpořili s jasným cílem vyslat signál, že Evropský parlament i labourističtí poslanci podpoří všechny snahy, aby se zajistilo, že dobu, plnou jaderných roztržek a vzájemného vyhrožování zničením ponecháme minulosti.

Rozhodli jsme se zdržet hlasování o pozměňovacím návrhu č. 2, protože jsme přesvědčeni, že právo rozhodovat o vojenské doktríně mají jednotlivé vnitrostátní vlády a nikoli Evropský parlament. Celá naše politická skupina se připojila k podpoře pozměňovacího návrhu č. 3., neboť si myslíme, že každý stát má právo využívat jadernou energii pro civilní účely, je však na zodpovědnosti těchto států, aby odmítly vývoj jaderných zbraní. Labourističtí poslanci Evropského parlamentu budou i nadále podporovat odzbrojování států vlastnících jaderné zbraně, aby se zamezilo šíření těchto zbraní do dalších zemí a abychom postupně dospěli ke světu bez jaderných zbraní.

 
  
MPphoto
 
 

  Sabine Lösing (GUE/NGL), v písemné formě. – Jsem si plně vědoma toho, že mezinárodní jaderné odzbrojení a s ním i posílení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a její ratifikace všemi státy mají zásadní význam a že bychom měli usilovat o naplnění smlouvy ve všech jejích aspektech. Aby byla zajištěna účinnost multilaterálních snah, je nutné je zasadit do rámce rozvinuté vize týkající se dosažení světa bez jaderných zbraní v co nejbližší době. Musíme trvat na tom, aby byl splněn závazek států vlastnících jaderné zbraně ohledně úplného odzbrojení, v souladu s článkem VI Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, neboť se jedná o klíčový slib a smlouvu podepsalo velké množství států, které se tím rozhodly zříci se jaderných zbraní natrvalo. Nesouhlasíme však s formulací „...využít všechny dostupné nástroje k prevenci...“ obsaženou v bodě odůvodnění G tohoto společného usnesení.

Varuji, že zejména v souvislosti s Íránem je jakákoli vojenská aktivita zcela kontraproduktivní a nanejvýš nebezpečná. Jsem přesvědčena o tom, že nejlepším způsobem, jak se se šířením jaderných zbraní vypořádat, by bylo atomovou energii jednou provždy zakázat, neboť i její civilní využití s sebou nese značná rizika, a navíc nikdy nelze zcela vyloučit, že civilní jaderné technologie nebudou využity pro vojenské účely.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Šíření zbraní hromadného ničení je velice vážnou hrozbou pro lidstvo, mír i mezinárodní bezpečnost. Extrémní terorismus, nekontrolovaný a často fundamentalistický, nutí svět žít ve strachu a usilovat o to, aby nejrůznější skupiny a vlády s bezohlednými představiteli takové technologie nezískaly.

Je proto důležité, aby vlády, které tyto zbraně mají k dispozici, šly příkladem a ukázaly, že jsou připraveny svůj arzenál snížit. Příští summit, plánovaný na letošní duben, by měl k řešení celé záležitosti významně přispět, a očekává se, že přinese přísnější kontrolu nepovoleného obchodu s jaderným materiálem.

Doufejme také, že USA a Čína budou hrát významnou roli v jaderném odzbrojení Korejského poloostrova. Je nadále důležité, aby se žádný stát od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní nedistancoval, protože se tato smlouva dotýká nás všech, ne pouze některých.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE), v písemné formě. (CS) Jsem ráda, že EP tak jednoznačně odhlasoval zprávu o nešíření jaderných zbraní. Jako křesťan vítám, že si představitelé západní civilizace více jak šedesát let od konce války uvědomili, že existence jaderných zbraní je obrovským globálním rizikem, a proto usilují o jejich snížení. Vážnou hrozbou je, že Írán a Korejská lidově demokratická republika se nehodlají připojit ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Tyto země navíc nesplňují mezinárodní povinnosti v oblasti jaderné bezpečnosti. To, že Írán brání zpřístupnění svých jaderných zařízení inspektorům z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, znamená aktuální bezpečnostní hrozbou nejen pro státy v jeho bezprostředním okolí, ale i pro EU. Na závěr bych chtěla poděkovat kolegům za snahu o maximálně vyvážený text usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Nakonec jsem tomuto komplexnímu usnesení (RC7-0137/2010) o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní řekl „ano“. Jsem rád, že původní text, předložený skupinami PPE, S&D, ALDE a Verts/ALE, byl odsouhlasen a že byl přijat jeden ze čtyř našich pozměňovacích návrhů (331 hlasy pro, 311 hlasů bylo proti), zvláště, a překvapivě, proto, že vyzývá všechny smluvní strany, aby přehodnotily své vojenské doktríny s cílem zřeknout se možnosti prvního úderu. Snahy PPE dosáhnout vypuštění odstavce týkajícího se vytvoření bezjaderných zón, vztahujícího se i na země Blízkého východu, nebyly úspěšné.

 
  
MPphoto
 
 

  Geoffrey Van Orden (ECR), v písemné formě. – Rozhodnutí obsahuje mnoho prvků, s nimiž souhlasíme. Jsme rozhodně pro silnou a účinnou Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Rozhodnutí jako takové však obsahuje i některé prvky, které považujeme za nepotřebné, a proto se skupina ECR rozhodla hlasování zdržet. Bod zdůvodnění L zpochybňuje držení taktických jaderných zbraní pěti evropskými státy, které nejsou jadernými mocnostmi. Jsme pro zachování těchto zbraní, neboť přispívají ke spoluzodpovědnosti a zaručení vojenského závazku USA ohledně evropské bezpečnosti. Některé části obsahují skrytou kritiku našich blízkých spojenců, zatímco ta by měla být namířena spíš na ty, kteří jsou pro mezinárodní bezpečnost skutečnou hrozbou. Spojené království, Francie, ale ani USA v současnosti nevyrábějí štěpný materiál určený pro zbraně. Jiná věc je tvrdit, že zařízení na výrobu štěpného materiálu by měla být zrušena. Výzva ke zřízení bezjaderné zóny na Blízkém východě je očividně namířena proti Izraeli. Izrael však čelí existenciální hrozbě ze strany svých sousedů, z nichž mnoho již v minulosti pracovalo na vývoji jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení, a přinejmenším jeden z nich, Írán, v tom stále pokračuje.

 
Poslední aktualizace: 4. června 2010Právní upozornění