Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2559(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B7-0222/2010

Rozpravy :

Hlasování :

PV 25/03/2010 - 6.17
CRE 25/03/2010 - 6.17
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0085

Rozpravy
Čtvrtek, 25. března 2010 - Brusel Vydání Úř. věst.

11. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Druhý evropský summit o romské otázce (RC–B7–0222/2010)

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Přijatý návrh usnesení o II. evropském summitu o romské otázce otevírá novou cestu pro řešení problémů romské populace v Evropské unii.

Ukázalo se, že individuální pokusy jednotlivých zemí vyřešit začlenění Romů do společnosti nevedly k uspokojivým výsledkům. Příčiny této skutečnosti jsou různé. Proto vítam snahu Evropské unie vstoupit do řešení problému Rómů a organizovaným způsobem zlepšit integraci této komunity do společnosti.

 
  
MPphoto
 

  Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedo, i když odsuzuji diskriminaci kterékoliv skupiny ve společnosti, ať už vychází z jakýchkoliv základů, nemohu toto usnesení podpořit. Usnesení ovšem usiluje o přenesení odpovědnosti za boj proti diskriminaci do kontextu EU, zatímco já tvrdím, že postoje a přístupy v členských státech jsou tak odlišné, že by bylo lépe, aby zájmy menšinových skupin řešily členské státy, a zejména ty, které nesdílí ideál tolerance a rovnosti, jejž my Britové bereme jako samozřejmost.

Jsem si například vědoma toho, že jeden italský poslanec, člen skupiny EFD, byl stíhán za účast na útoku skupiny tzv. občanské sebeobrany, která zapálila majetek jednoho imigranta. To je nepřijatelné. Nespojujte prosím britské občany s takových chováním a netvrďte, že menšinové skupiny v naší zemi potřebují stejnou úroveň ochrany jako nešťastná oběť, o které jsem se právě zmiňovala.

 
  
MPphoto
 

  Frank Vanhecke (NI).(NL) Pane předsedo, pravda je taková, že, kdo popírá problém, kdo odmítá pravdu, ten zřejmě nebude problém schopen řešit. Taková je skutečnost. Měli bychom si být vědomi toho, že naše usnesení o Romech v Evropě, které je dokumentem plným politicky korektních nesmyslů, nebude schopné přinést nebo nabídnout jednoduché řešení, protože jediné, co děláme, je odmítání problému. Měli bychom si především uvědomit, že skutečně čelíme závažným problémům s velkým počtem Romů, kteří jsou zcela vyřazeni ze společnosti a kteří jsou velmi často odpovědní za vážné trestné činy, drobnější i velké. Mnohé hodnoty a standardy, zastávané nebo naopak odmítané romskými komunitami, jsou v přímém rozporu s hodnotami a standardy, které chceme, aby v našich evropských zemích byly respektovány. To, co říkám, by mohlo znít trochu jednostranně, ale usnesení, které jsme právě přijali, je daleko jednostrannější v opačném smyslu. V každém případě se domnívám, že každý členský stát by měl mít právo se sám rozhodnut, jak se s tímto velmi vážným problémem vypořádá.

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Pane předsedo, tato zpráva je politicky velmi korektní, je to skutečně typ zprávy, na nějž tento Parlament zřejmě již dostal patent. Ekonomické a sociální znevýhodnění Romů je stále znovu popisováno jako tak zvaná netolerance a diskriminace. Pokud jen stanovíme nové kvóty a náhubkové zákony a pokud jen znovu otevřeme přívody finančních prostředků, všechno zřejmě bude v pořádku.

Zkušenosti z Nizozemí jasně ukázaly, že většina romských komunit se pochopitelně odmítá přizpůsobit a integrovat, ať děláme cokoliv. Není to naše chyba, ale chyba samotné romské komunity, že jsou Romové neúměrně zastoupeni ve statistikách trestných činů. Jejich hodnoty a normy jsou v přímém rozporu s našimi. Jsem také proti pokusu Evropy zasahovat do těchto záležitostí a chci jen opakovat, že každý členský stát je oprávněn vrátit zpět ze svého území osoby, které se systematicky odmítají přizpůsobit a uchylují se ke kriminálnímu chování.

 
  
  

Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (A7–0033/2010)

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE).(LT) Hlasovala jsem pro usnesení o prioritách pro rozpočet na rok 2011 z mnoha důvodů, ale hlavně kvůli pozornosti věnované otázce nezaměstnanosti mládeže. Současná ekonomická a sociální situace v mnoha zemích Evropské unie vyžaduje zvláštní přístup ke stále rostoucímu rozdílu v postavení mladých lidí na pracovním trhu, přestože je uznávanou skutečností, že investice do mladých lidí a vzdělání jsou investicemi do budoucnosti. Zkušenosti ukazují, že během ekonomického zpomalení mladí lidé spíše zůstávají ve vzdělávacím systému nebo začínají studovat, a nehledají práci. Podobné tendence můžeme nyní sledovat v našich zemích. Proto bych ráda řekla, že plánovaná opatření, aktivnější pracovní trh a soudržnost vzdělávacího systému jsou velmi důležité. Rozvoj podnikatelských dovedností a speciální programy jsou velmi potřebné, ať již mluvíme o prvním zaměstnání v rámci programu ERASMUS nebo o dalších opatřeních. Velmi doufám, že Evropská unie má dostatečnou politickou vůli, aby jen nepřijímala velmi důležité dokumenty, ale také je realizovala.

 
  
MPphoto
 

  Frank Vanhecke (NI).(NL) Pane předsedo, hlasoval jsem proti této zprávě, především proto, že naprosto nesouhlasím s prioritami, které tento Parlament navrhuje Komisi, včetně harmonizace imigrační politiky. Vím, co to znamená; harmonizace imigračních politik všech členských států je prosazována jako jasná priorita. S tím nesouhlasím.

Ovšem proti této zprávě jsem hlasoval v první řadě proto, že již velmi jasně ukázala, že tento Parlament není pro tolik potřebné snížení evropské byrokracie. Opak je pravdou. Měli bychom znovu důkladně zvážit zrušení všech druhů institucí a agentur, které se prakticky staly zbytečnými, nebo vždy byly zbytečné. Ovšem tento Parlament volá po ještě větším počtu tak zvaně decentralizovaných agentur. Opakuji, že podle mého názoru jich už teď máme příliš mnoho. Některé by bylo třeba zrušit, dříve než začneme vytvářet nějakou novou. Mám na mysli Výbor pro regiony, Agenturu EU pro základní práva a Evropský institut pro rovnost pohlaví. Kolik všechny tyto instituce stojí naše daňové poplatníky a jaký z nich, proboha, mají užitek?

 
  
  

Zpráva: Helga Trüpel (A7-0036/2010)

 
  
MPphoto
 

  Vito Bonsignore (PPE).(IT) Pane předsedo, dámy a pánové, v mimořádné době, jako je ta, kterou právě prožíváme, musíme přijímat mimořádná opatření.

Rozpočet na příští rok není možné sestavovat, jakoby panovaly běžné časy. Ekonomická krize bohužel ještě není překonána a to nemůžeme ignorovat. Já i moje skupina jsme dnes hlasovali pro rozpočtové priority, ale v blízké budoucnosti musíme mít politickou odpovědnost k přijímání závažnějších rozhodnutí.

Musíme zvážit reformu rozpočtu Unie, aby Evropa byla finančně zdravá a mohla řídit ekonomickou politiku razantnějším způsobem. Našimi příštími cíli musí být plné uplatnění vnitřního trhu, více prostředků pro výzkum a infrastrukturu, více investic do bezpečnosti a zajištění rodin, jinak budeme riskovat ještě konzervativnější opatření členských států.

Na závěr bych chtěl říci, že musíme být více evropští a méně nacionalističtí a vnést do hry skutečně evropskou politiku.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR).(ES) Pane předsedo, dovolte, abych vyjádřil své potěšení nad tím, že Vás zase vidím v předsednickém křesle.

Mark Twain to správně vystihnul: když máte jen kladivo, všechno začíná vypadat jako hřebík.

Evropská unie je velmi dobrá v utrácení peněz – utrácení peněz jiných lidí. Byl to myslím, Milton Friedman, kdo si všiml, že ve světě existují dva druhy peněz: existují vaše peníze a moje peníze. Na „moje“ peníze jsme mnohem opatrnější než na ty druhé. To vysvětluje, co se dnes děje v Evropě.

Všechny členské státy hledají úspory v rozpočtu. V Řecku se předpokládají škrty ve veřejném sektoru ve výši asi 10 %, v Irsku více než 7 %, Německo počítá se zvýšením věku odchodu do důchodu, Španělsko – naše země – hledá úspory ve výš 2 % HDP, ale náš rozpočet zde v Evropské unii stále neúprosně roste. Proč? Protože v Evropské unii neexistuje žádná vazba mezi zdaněním, zastoupením občanů a výdaji, takže neexistuje žádné vnější omezení od daňových poplatníků.

Bylo to příliš velké utrácení, které dostalo svět do potíží – příliš velké utrácení jednotlivci, příliš velké utrácení korporacemi a příliš velké utrácení vládami. Zvažme, jaký stimulační účinek by mělo, kdybychom místo utrácení těchto bilionů na další růst našeho dluhu tyto částky vrátili občanům formou snížení daní..

 
  
  

Zpráva: Giancarlo Scottà (A7–0029/2010)

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Evropské zemědělské výrobky splňují nejvyšší standardy ve světě, což by přirozeně mělo vést k vyšší konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích.

Občané Evropské unie a nároční spotřebitelé proto musí být důsledně informováni o jejich přednostech. Především je třeba vyzdvihovat, že evropské výrobky nejen splňují přísné hygienické, bezpečnostní a veterinární normy, ale zohledňují také principy udržitelného rozvoje, předcházení klimatickým změnám a respektují biodiverzitu a ochranu zvířat. Proto také plně podporuji zavedení evropského loga kvality pro výrobky, které pocházejí výhradně z Unie. Logo oficiálně uznává úsilí evropských zemědělců a poskytuje ochranu duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni. Jsem přesvědčený, že touto cestou se pomůže mnohým venkovským oblastem, které nemají jinou možnost rozvoje.

Chce-li EU dosáhnout vysoké kvality agropotravinářských výrobků, musí nabídnout finanční podporu na modernizaci zemědělských podniků a rozvoj mikropodniků, především na venkově.

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE).(LT) Hlasovala jsem pro tento dokument, protože si myslím, že ekologické a čisté zemědělství je naší budoucností a musíme ho podporovat. Musíme také podporovat zájem lidí o ekologické farmy a ekologické produkty, jak na úrovni EU, tak v členských státech. Na druhou stranu chceme zajistit a podporovat ekologické zemědělství, nesmíme tedy spěchat s legalizací geneticky modifikovaných organismů. Některé země šly dobrým příkladem, když přísně omezily pěstování geneticky modifikovaných organismů na všech ekologických farmách. Zde musí existovat jasný předěl. Spotřebitelům musí být také poskytnuty veškeré informace a výsledky vědeckých výzkumů, které se týkají geneticky modifikovaných organismů a dopadu geneticky modifikovaného krmiva na životní prostředí a lidské zdraví, aniž by byly jakékoliv informace zatajovány. Pouze tehdy vytvoříme skutečný společný trh s ekologickými produkty, který je velmi důležitý pro naše životy.

 
  
MPphoto
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE).(IT) Pane předsedo, dámy a pánové, především bych chtěl poděkovat panu Mr Scottàovi za práci, kterou věnoval této zprávě.

Domnívám se, že ochrana a posílení politiky kvality pro naši zemědělskou produkci je prioritou Evropské unie, protože zahrnuje řadu dalších fundamentálních témat na evropské úrovni a je s nimi svázána, je to např. stále větší ochrana spotřebitelů, podpora pro MSP, ochrana kulturního a tradičního dědictví mnoha evropských regionů a konkurenceschopnost evropských výrobců potravin v globálním měřítku.

To jsou důvody, proč jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 

  Jan Březina (PPE). (CS) Oceňuji, že zpráva o politice jakosti zemědělských produktů navazuje na dosavadní kroky směřující k posilování politiky kvality. Zejména považuji za prospěšné rozvíjet systém zeměpisných označení a označení původu při zachování náročnosti kritérií pro získání ochrany. Souhlasím se zachováním nástroje zaručené tradiční speciality s tím, že by mělo dojít ke zjednodušení pravidel pro registraci. Vzhledem k tomu, že se jedná o nižší standard ochrany bez nutnosti prokázat specifické zeměpisné vlastnosti výrobku, nevidím důvod pro to, aby vyřizování žádosti probíhalo ve stejně dlouhých lhůtách jako u zeměpisných označení a označení původu.

Slabé místo současné praxe spatřuji v možnosti Komise zamítat na základě volného uvážení žádosti, které považuje za neúplné. Častokrát se tak děje nahodile a svévolně bez znalosti zvláštních charakteristik výrobku a zeměpisné oblasti. Je také třeba vytvořit pojistky proti obcházení lhůt v rámci registračního řízení tím, že Komise přichází se stále dalšími a dalšími připomínkami a doplňujícími otázkami.

 
  
MPphoto
 

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedo, chci také poděkovat panu Mr Scottàovi za práci na této důležité zprávě.

Chci poukázat speciálně na pozměňovací návrh č. 4, který požaduje, aby spotřebitel měl k dispozici maximum informací. Tento návrh také podporuje zavedení komplexní a závazné legislativy pro označení „místa farmy“.

I když se jedná o chvályhodné cíle, domnívám se, že pozměňovací návrh je příliš restriktivní a bylo by snad lepší, kdyby některé informace byly poskytovány dobrovolně.

V Severním Irsku silně spoléháme na schopnost exportovat produkci do zbytku Spojeného království a dalších evropských zemí. Tento pozměňovací návrh může potencionálně narušit schopnost Severního Irska prodávat produkty na určitých trzích, kde v současné době nejsou žádné obtíže, a já mám pocit, že je důležité, aby nové označování nevytvářelo bariéry, které brání obchodu mezi různými členskými státy.

I když pozměňovací návrh č. 4 představuje jisté obtíže, uznávám význam práce vložené do zprávy a uznávám důležitost produkce sledovatelných, vysoce kvalitních a bezpečných produktů.

 
  
MPphoto
 

  Vito Bonsignore (PPE).(IT) Pane předsedo, dámy a pánové, tímto hlasováním dostáváme do rukou prostředek, který bude chránit spotřebitele a přidá patřičnou hodnotu zemědělské produkci: je to cíl, o který jsme dlouhodobě usilovali.

Od dnešního dne musí být na etiketě masných výrobků, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny, drůbeže a dalších zpracovaných výrobků o jedné složce jasně vyznačeno místo původu. Co se týká zvířat, místo původu musí být uvedeno pouze v případě, že se zvířata narodila, byla vypěstována a poražena ve stejné zemi.

Je to zásah, který umožňuje náležité rozpoznání zemědělských výrobců a zpracovatelů. Ukázali jsme, že Evropský parlament má jediný cíl týkající se opatření v oblasti zemědělských potravin, a to, zaručit kvalitu a dostupnost informací pro spotřebitele.

Udělali jsme dobrou práci. Můj dík patří všem poslancům, kteří pracovali na tomto dokumentu.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedo, v zásadě nemám žádný problém s myšlenkou loga kvality. Setkáváme se s nimi v řadě oblastí našeho života. Tedy pokud se nepoužívá jako výmluva ke zpochybnění výběru spotřebitele.

Pokud potravina nesplňuje určitá omezení velikosti a estetická kritéria, neměli bychom ji zavrhovat a házet na jednu hromadu, což se dle našich zkušeností děje s 30 % evropské zemědělské produkce, která se často vyhazuje, protože nesplňuje přísné evropské standardy.

Také bychom neměli používat naše standardy kvality jako záminku pro zákaz dovozů od zemědělců z rozvojových zemí a tím je uvrhovat do chudoby, což potom vede k vyhazování peněz našich daňových poplatníků ve prospěch korupčních vlád.

Jistě, spíše než značkám kvality a podobným gestům bychom měli důvěřovat trhu, důvěřovat spotřebitelům a občanům.

 
  
  

Zpráva: Enrique Guerrero Salom (A7–0034/2010)

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože jako mnohokrát v jiných zprávách i v této zprávě z vlatního podnětu Evropa opět dává a vnucuje lidem v rozvojových zemích svůj koncept takzvaných reprodukčních a sexuálních práv.

Je třeba jednou pro vždy vyjasnit, že tento koncept v sobě zahrnuje, podle definice Světové zdravotnické organizace, také potrat jako metodu plánovaného rodičovství. Lidský život je posvátný od početí až po přirozenou smrt, a proto jsem nemohl tuto zprávu podpořit. Na druhou stranu tam jsou i některé dobré myšlenky, které samozřejmě mohou pomoci lidem v rozvojových zemích, a proto je možné říci, že stovky milionů lidí v rozvojových zemích musí čelit důsledkům zdražení základních produktů a potravin, a tak se s existenčími problémy vypořádají i tímto způsobem. Za alarmující považuji odhady mezinárodních finančních institucí, že k miliardám lidí již žijících na této planetě přibude dalších sto milionů a že v subsaharské Africe vzroste dětská úmrtnost o 30 tisíc až 50 tisíc.

 
  
MPphoto
 

  Joe Higgins (GUE/NGL). (GA) Pane předsedo, hlasoval jsem pro zprávu o dopadech finanční a ekonomické krize na chudé země světa. Ačkoliv zpráva nedává dostatečně radikální odpověď na problémy chudých zemí, současně můžeme souhlasit s mnohými věcmi, které obsahuje.

V důsledku ekonomické krize nejvíce trpí chudí lidé a chudé země. Měli bychom poskytnout veškerou možnou pomoc, co se týká veřejných investic, zejména v těchto zemích. Je ovšem také nutné říci, že obchodní dohody Evropské unie s chudými zeměmi ve skutečnosti nejsou pro tyto země výhodné. Z těchto dohod těží nejvíce velké evropské společnosti; malí výrobci, malí farmáři a pracující z nich nemají žádnou výhodu, a proto musíme změnit způsob práce s těmito zeměmi.

 
  
MPphoto
 

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedo, hlasovala jsem proti odstavci 7 této zprávy a zneklidnila mne skutečnost, že tento Parlament znovu používá zprávu tohoto charakteru ke skrytému zavádění práva na potrat a také ke spojování sexuálního a reprodukčního zdraví s veřejným zdravím v rozvojových zemích.

Na tomto místě by se nemělo určovat, zda přístup k potratu je nebo není správný. Vydávat takové zákony je věcí národních vlád. Já a naprostá většina mých voličů v Severním Irsku zůstává pevně přesvědčena o právu nenarozeného dítěte na život.

 
  
MPphoto
 

  Frank Vanhecke (NI).(NL) Pane předsedo, jako Parlament bychom si měli věci dvakrát rozmyslet, než předložíme návrhy. Měli bychom předkládat návrhy politiky, která bude řešit problémy a ne je jitřit. Nyní, co se týká rozvojové pomoci, existují mnohé významné studie, které skutečně prokázaly, že příliš automatické poskytování rozvojové pomoci neustále vyvolává zpoždění ekonomických reforem, a tak zpožďuje příležitosti pro ekonomický růst v rozvojových zemích. Navzdory tomu se náš Parlament jako výchozího bodu drží kréda nebo tak zvaného axiomu, že především poskytování stále větší rozvojové pomoci pomůže africkým zemím zpět na nohy. Přes obrovské finanční injekce rozvojové pomoci za tolik desetiletí bohužel neexistuje žádný jasný důkaz, že většina afrických zemí není dnes v daleko horší situaci než bezprostředně po dekolonizaci. To byla moje první připomínka.

V druhém bodě budu velmi stručný. Je jistě pravda, jak konstatuje zpráva, že rozvojové země jsou dále oslabovány odlivem mozků, ale proč trváme na „modré kartě“, která tento problém ještě zhoršuje?

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE). (SK) Nemohu pochopit, proč reprodukční zdraví bylo znovu začleněno také do zprávy o následcích celosvětové finanční a hospodářské krize pro rozvojové země a rozvojovou spolupráci.

Organizace reprodukčního zdraví podporují potraty jako jednen ze způsobů kontroly porodnosti. Tento průmysl je financovaný na evropské úrovni také z daní občanů, kteří potrat odmítají a kteří se angažují pro ochranu života. Už desetiletí mezinárodní instituce dávají do svých stanovisk kontrolu porodnosti jako způsob boje proti chudobě, ale rozvojové země stále žijí v extrémní chudobě. Myslím, že Evropská unie zbytečně utrácí finanční prostředky na kontrolu porodnosti, která chudobu neřeší. Ctím život a respektuji princip subsidiarity také ve vztazích k rozvojovým zemým. To je důvod, proč jsem hlasovala proti odstavci 7 a proti celé zprávě.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedo, bylo předvídatelné, snad nevyhnutelné, že Evropská unie využije finanční krizi v Řecku, aby prosazovala své dobře stanovené plány harmonizace fiskální politiky.

Opakovaně jsme byli svědky volání po Evropské dluhové agentuře, Evropském měnovém fondu, po pan-evropském zdanění, aby o pomoc nemuseli být žádáni voliči v jednotlivých zemích.

Pan Van Rompuy a další komisaři, jako upřímní federalisté, přesně souhlasí s argumentem britských skeptiků, že nemůžete mít měnovou unii bez fiskální a ekonomické unie.

Myslím, že to byl John Maynard Keynes, který napsal „Kdo kontroluje měnu, kontroluje zemi“. Slibuji, že toto je poprvé a naposledy, kdy budu souhlasně citovat pana Keynese.

Dovolte, abych uvedl vlastně snad dokonce vyšší a lepší autoritu, než je John Maynard Keynes. Odkazuji na evangelium sv. Matouše, kapitola 22. Jsem si jistý, že si na něj vzpomenete. Náš Pán je tázán, zda je správné platit daně Římu. Říká: “Proč mne uvádíte v pokušení, Vy pokrytci? Ukažte mi čestné peníze“. A oni mu hodili groš. A [Ježís] jim řekl, „Čí je ten obraz a nápis?“ Odpověděli mu: „Císařův. A [Ježíš] pravil: “Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží.“

Nyní netvrdím, že náš Pán je na té či oné straně naší debaty o euru. Vtip je v tom, že když hledáme nejvyšší symbol světské autority, absolutní znak svrchovanosti, je to mince! A tak vidíte, že euro vede ke společné ekonomické vládě. Díkybohu, že jsme byli prozíraví, a ponechali si libru.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Děkuji Vám, že jste požehnal tomuto dopolednímu zasedání, pane Hannane.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedo, když se podíváte na tuto zprávu, vidíte mnoho starých, otřepaných frází o tom, jak rozvojový svět trpí v důsledku ekonomické krize. Zcela zřejmě existují lidé, kteří budou v těchto zemích trpět v důsledku ekonomické krize, ale dosti často to nemusí nezbytně být lidé, kterým chceme pomáhat. Celkem často to jsou vlády, které se obávají krácení svých rozpočtů čerpajících z podpory, protože s menšími finančními prostředky bude obtížnější udržet zkorumpované a neschopné vlády u moci. Když jsem minulý rok hovořil v Africe s mnoha středo-pravicovými politiky, stěžovali si, že rozpočty čerpající z pomoci vlastně udržují zkorumpované vlády u moci, a je tak obtížnější zlepšit ekonomické a politické řízení v těchto zemích.

Ale podívejme se na některé věci, které navrhujeme. Mluvíme o větších investicích v rozvojových zemích – a každý s tím souhlasí – a přitom v tomto Parlamentu stále leží návrh směrnice o správcích alternativních investičních fondů, která snižuje investice v rozvojových zemích. Mluvíme o pomoci zemědělcům v rozvojových zemích a přitom pokračujeme, dokonce i v rozpočtu, jejž jsme dnes schvalovali, v hlasování pro více prostředků na společnou zemědělskou politiku, která tolik ničí živobytí zemědělců v rozvojových zemích.

Vypořádejme se opravdu se skutečným zdrojem problémů v těchto zemích – špatným řízením a protekcionismem v EU.

 
  
MPphoto
 

  Martin Kastler (PPE).(DE) Pane předsedo, dámy a pánové, hlasoval jsem proti této zprávě ze dvou důvodů. Především jsem znepokojen tím, že Evropa má k rozvojové politice stále rozptýlenější přístup a tento přístup je podporován stále větším počtem usnesení a požadavků. Zadruhé, hlasoval jsem proti této zprávě, protože se domnívám, že pro nás není dobré, když se pokoušíme ukládat rozvojovým a nově vznikajícím zemím politiku plánování rodiny formou, která je určitým druhem kulturního imperialismu. Potraty nejsou řešením a je mi líto, že, když někteří poslanci Evropského parlamentu mluví o potratu, eufemisticky odkazují na „reprodukční medicínu“. To nic nemění na skutečnosti, že potrat znamená vraždu nenarozeného dítěte. Proto jsem hlasoval proti této zprávě a doufám, že v budoucnosti nebudeme stejné eufeministické termíny používat v každém usnesení a v každé zprávě z vlastní iniciativy k popisu aspektů kulturního imperialismu.

 
  
MPphoto
 

  Nirj Deva (ECR). – Pane předsedo, hlasoval jsem proti této zprávě, protože to je hloupá zpráva. Je to irelevantní zpráva. Takže: všechna aktiva jsou na všech burzách v New Yorku, Londýně, Tokiu, ve Franfurktu atd. Je tam nyní shromážděn kapitál v hodnotě 6 trilionů USD. Když prodáte všechen majetek ležící mimo rámec zákona, majetek ve slumech, který není v rozvojových zemích součástí právního systému, získáte hodnotu 7 trilionů USD. V rozvojových zemích čeká velká část kapitálu, který je v těchto zemích mimo právní struktury, od slumů až po miliony podniků, které vidíte podél silnic a které nejsou součástí oficiální ekonomiky.

Zadruhé, když se zeptáte, kolik finančních prostředků z rozvojových zemí každý rok odchází přes světové finanční systémy, dojdete k částce 800 miliard USD. Proč se nesnažíme udržet kapitál v těchto zemích, aby se staly bohatšími?

Ne, kam jsme se dostali a co děláme právě teď? Hlasujeme pro Tobinovu daň, která rozbije již oslabené finanční instituce na západě a poskytne finanční prostředky partám lidí, kteří je pravděpodobně rozkradou.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedo, podobně jako předchozí řečníci mám námitku proti zahrnutí odstavce 7. Naše skupina nám dala volnost hlasování, ale naše delegace se rozhodla hlasovat proti, protože – jak řekli moji předřečníci – mluvit o právu na reprodukční zdraví, znamená jen jiný způsob vyjádření pro potrat. Pokud toto bylo záměrem, mělo by se to vysvětlit a nevnášet tuto záležitost do plánu řešení ekonomické krize. Takže, stejně jako jiní řečníci, proti tomu protestujeme a hlasujeme proti této části.

 
  
  

Zpráva: Edward Scicluna (A7–0010/2010)

 
  
MPphoto
 

  Morten Messerschmidt (EFD).(DA) Pane předsedo, my v Dánské lidové straně jsme hlasovali proti této zprávě. Cítím ovšem skutečnou potřebu vyjádřit poděkování za řadu postřehů, které byly ve zprávě prezentovány. Mám na mysli zejména odstavec 27, který velmi otevřeně konstatuje, že euro by mělo zcela přirozeně vést k užší koordinaci ekonomických politik v eurozóně. Já jsem samozřejmě zcela proti tomuto prohlášení, ale chtěl bych vyjádřit poděkování za jasnost a upřímnost jakou zpravodaj ukazuje ve vtahu k euru. Euro je tedy konstrukcí vytvořenou se záměrem dosáhnout větší ekonomické unifikace Evropy. Jinými slovy, finanční politika, politika pracovního trhu, strukturální politika – všechny ekonomické oblasti, všechno, co má nějaký význam pro ekonomiku – má být sjednoceno. Právě to v současné době vidíme v Řecku, kde ekonomové z Frankfurtu říkají Řekům, jaký druh ekonomické politiky by měli provádět, což za několik měsíců zažijeme i v případě Španělska, Itálie a celé řady dalších zemí. Tímto způsobem zpráva s veškerou srozumitelností, jakou si jen můžeme přát, ukazuje, proč Dánsko – a zejména moje strana, Dánská lidová strana – si přeje zůstat mimo eurozónu. Chceme sami rozhodovat, jakou ekonomickou politiku máme v úmyslu provádět. Rozhodovat v této věci by měli dánští voliči a nikoliv ekonomové ve Frankfurtu.

 
  
  

Písemná vysvětlení k hlasování

 
  
  

Zpráva: Jo Leinen (A7-0018/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Andrew Henry William Brons (NI), písemně. – Schválili jsme návrh, aby existující pravidla týkající se dovozu živých zvířat, masa a masných produktů zůstala v platnosti, dokud nebudou nahrazena opatřeními přijatými v novém regulačním rámci. I když bychom měli dávat přednost tomu, aby takové zákony byly zákony každé členské země, spíše než superstátu EU, nějaké zákony pokrývající tuto problematiku musí existovat. Zpráva ovšem uvádí také seznam třetích zemí nebo částí zemí, ze kterých členské státy povolí dovoz hovězího dobytka, prasata a čerstvého masa. To také znamená, že Spojené království bude mít právní povinnost povolit dovozy z těchto zemí. To bude znamenat konkurenci pro naše zemědělce a další narušení suverenity. V důsledku takového spojování dobrých a špatných návrhů jsme se rozhodli zdržet hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Článek 3 odst. 1 směrnice Rady 72/462/EHS ze dne 12. prosince 1972 o veterinárních a hygienických otázkách dovozu skotu, prasat, ovcí a koz a čerstvého masa nebo masných výrobků ze třetích zemí stanoví, že Rada, na návrh Komise, schvaluje seznam třetích zemí, ze kterých členské státy povolí dovoz skotu, prasat a čerstvého masa. Ačkoliv tato směrnice byla zrušena, tento postup se dosud provádí a výše uvedený seznam byl během let měněn. Komise nyní navrhuje vytvořit nařízení, které kodifikuje všechny příslušné modifikace provedené během let a které má být pravidelně upravováno, to znamená kontinuálně aktualizováno.

Domnívám se, že tento postup přináší jasnost a transparentnost, nejen pro členské státy, kde dochází ke změnám, ale také pro třetí země, které uvedené produkty vyvážejí do EU.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně.(PT) Vítám přijetí této zprávy o otázkách hygienické a veterinární kontroly při dovozu skotu, ovcí a koz a prasat a čerstvého masa nebo masných produktů ze třetích zemí. Tato zpráva vychází ze směrnice Rady 72/462/EHS ze dne 12. prosince 1972, která vedla Radu ke schválení seznamu třetích zemí, z nichž členské státy povolují dovoz skotu, prasat a čerstvého masa. Ačkoliv tato směrnice byla zrušena, postup se stále provádí a výše uvedený seznam se během let měnil. Komise nyní navrhuje vytvořit nařízení, které kodifikuje všechny příslušné modifikace povedené během let a které má být pravidelně upravováno, to znamená kontinuálně aktualizováno.

Domnívám se, že tento postup, stejně jako posílení bezpečnosti potravin pro veřejnost EU, přinese větší jasnost pro členské státy a třetí země, které vyvážejí masné produkty do EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Bezpečnost potravin je pro evropskou veřejnost základní otázkou, kterou se všichni musíme zabývat. Vytvoření kritérií hygienické politiky pro dovoz některých živých zvířat a čerstvého masa ze třetích zemí musí být velmi přesné a takové produkty musí být systematicky sledovány, abychom viděli, zda jsou tato kritéria plněna.

Je proto nezbytné, aby byl vypracován seznam třetích zemí, které splňují kritéria certifikace z hlediska zdraví zvířat, veřejného zdraví a veterinární kontroly umožňující vývoz živých zvířat (skotu, ovcí a koz a prasat) a čerstvého masa do zemí EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) V nelítostné cenové válce, která v současné době zuří, společnosti používají tvrdé metody, aby zvýšily své marže. Dovážené maso se prodává jako domácí produkce, na trhu se často objevuje zkažené maso, a potom dochází k takovým případům, jako byl případ imitace šunky. Nyní musí být imitace jasně označené. Ovšem povinné označování krmiv obsahujících geneticky modifikované organismy nebylo většinou členských států podporováno, přestože občané Evropy mají ke genetické modifikaci velmi kritický postoj. Je důležité připravit předpisy týkající se zdraví zvířat a hygieny. Bylo ovšem chybou řešit otázku genetické modifikace v rámci regulací dovozu, a proto jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Při závěrečném hlasování o tomto usnesení jsem hlasoval „ano“. Je třeba zmínit, že se konalo neformální zasedání Rady a Komise, kde se vyjasnilo, že by Parlament mohl tento postup schválit. Návrh zprávy předložený k hlasování panem Jo Leinenem přebírá návrh KOM a pozměňovací návrhy předložené ve Výboru ENVI. Rada se již dohodla, že schválí stanovisko Parlamentu; takže shoda pro první čtení se předpokládala. My Zelení s tímto postupem souhlasíme.

 
  
MPphoto
 
 

  Róża Gräfin Von Thun Und Hohenstein (PPE), písemně. (PL) Změny právních předpisů, jejichž záměrem je zlepšit životní podmínky zvířat, jsou nezbytné, a jsem velmi potěšena skutečností, že Evropská komise nyní nemá v úmyslu provádět tyto změny bez účasti Evropského parlamentu. Proto jsem podpořila zprávu pana Leinena o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 79/542/EHS, kterým se stanoví seznam třetích zemí nebo částí třetích zemí a kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a veterinární osvědčení pro dovoz některých živých zvířat a jejich čerstvého masa do Společenství.

Přestože nejsem členkou Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, stále mám zájem na změnách příslušné legislativy, zejména v případech, kdy jejich záměrem je dosáhnout radikálního zlepšení při přepravě koní. V této věci existuje mnoho různých motivací, ale v první řadě je to křesťanská etika, která mě nutí starat se zlepšování existence nejen lidí, ale také zvířat a našeho přirozeného prostředí. Evropská komise může v této věci udělat mnoho.

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7–0047/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Podpořil jsem obě zprávy o přidělení finančních prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci nezaměstnaným v Litvě. Ekonomická a finanční krize v Litvě postihla mnoho různých sektorů a mnoho lidí zůstalo bez práce a prostředků na živobytí. Pravidla EGF pro přidělování finančních prostředků se s ohledem na složitou situaci na pracovním trhu a rostoucí počet nezaměstnaných zjednodušila. Proto Litva musí využít všechny možnosti, aby získala potřebné prostředky a v maximální míře pomohla nezaměstnaným. Je také velmi důležité zajistit efektivní využití těchto prostředků, aby přinesly občanům Litvy skutečný prospěch.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) byl vytvořen v roce 2006, aby poskytoval dodatečnou podporu pracujícím, kteří trpí následky velkých strukturálních změn v modelech světového obchodu, a pomáhal jejich opětovné integraci do pracovního trhu. Od 1. května 2009 se rámec EGF rozšířil a zahrnuje podporu pro pracovníky, kteří se stali nadbytečnými v přímém důsledku ekonomické a finanční krize.

V této době, kdy čelíme vážné ekonomické a finanční krizi, je jedním z hlavních důsledků této situace nárůst nezaměstnanosti. EU musí využít všechny prostředky, které má k dispozici, aby reagovala na důsledky této krize, zejména co se týká podpory poskytované těm, kteří čelí každodenní realitě nezaměstnanosti.

Z těchto důvodů jsem hlasovala pro tento návrh a pro mobilizaci EGF na pomoc Litvě, s cílem podpořit pracující, kteří se stali nadbytečnými ve 49 firmách působících ve výrobě nábytku.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože finanční podpora z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) bude přidělena velkému počtu nezaměstnaných ze společností vyrábějících nábytek, kteří se po po poklesu vývozu nábytku stali nadbytečnými. Podpora EU bude vyčleněna na pomoc při rekvalifikaci pracovníků, vyhledávání nových pracovních příležitostí nebo zakládání jejich vlastních podniků. Jsem potěšena, že Evropská komise schválila využití finančních prostředků pro Litvu, protože během recese existuje velmi málo příležitostí pro návrat pracovníků nábytkářských podniků na pracovní trh a masové propouštění nadbytečných pracovníků ze 49 společností má velmi negativní dopad na ekonomickou situaci země. Chtěla bych vyzvat instituce EU, aby zajistily hladké a rychlé přijetí rozhodnutí týkajících se poskytnutí finanční podpory, protože zpoždění může jen zhoršit obtížnou situaci, které tito pracovníci čelí. Chtěla bych zdůraznit, že finanční pomoc z EU pomůže pracovníkům, kteří trpí velkými strukturálními změnami v ekonomice a obchodu, znovu se začlenit do pracovního trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Dříve jsme analyzovali stavební sektor Litvy, jež pocítil dopady globalizace stejně jako nábytkářský průmysl této země, který je nyní vystaven tvrdé konkurenci, jejíž produkce je na jiné úrovni. Protože byly splněny požadavky pro aplikaci a mobilizaci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, myslím, že taková mobilizace by mohla pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Pouhé dva týdny poté, co Parlament schválil mobilizaci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v reakci na propouštění nadbytečných pracovníků v Litvě a v Německu, znovu schvalujeme mobilizaci fondu, tentokrát v reakci na propouštění pracovníků ve 49 společnostech působících v litevském nábytkářském průmyslu. Takže, jak bylo uvedeno, již uběhl určitý čas od okamžiku, kdy počet pracovníků, kteří se stali nadbytečnými, významně překročil první odhady Komise týkající se počtu pracovníků, kteří by mohli získat příspěvek z fondu.

Chtěli bychom Vám připomenout, že se jedná o obor, který bojuje s vážnými potížemi také v Portugalsku, zejména v oblastech jako je Paredes a Paços de Ferreira. Tyto problémy také zde vedly k propouštění nadbytečných pracovníků a ke zhoršení sociální situace v regionu.

S každou novou žádostí o zásah je stále jasnější, že je třeba udělat více, než jen přijímat opatření zmírňující situaci – která jsou jistě nezbytná – a to, přijmout bezodkladná opatření, která ochrání výrobní sektory a pracovní příležitosti: zvláště ty sektory, které jsou snadno postižitelné krizí a které využívají rozvojový potenciál každé země, podporují veřejné projekty a podporují mikropodniky a malé a střední podniky a družstevní sektor …

(Vysvětlení hlasování zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu)

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7–0048/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) byl vytvořen v roce 2006, aby poskytoval dodatečnou podporu pracujícím, kteří trpí následky velkých strukturálních změn v modelech světového obchodu, a pomáhal jejich opětovné integraci do pracovního trhu. Od 1. května 2009 se rámec EGF rozšířil a zahrnuje podporu pro pracovníky, kteří se stali nadbytečnými v přímém důsledku ekonomické a finanční krize.

V této době, kdy čelíme vážné ekonomické a finanční krizi, je jedním z hlavních důsledků této situace nárůst nezaměstnanosti. EU musí využít všechny prostředky, které má k dispozici, aby reagovala na důsledky této krize, zejména co se týká podpory poskytované těm, kteří čelí každodenní realitě nezaměstnanosti.

Z těchto důvodů jsem hlasovala pro tento návrh a pro mobilizaci EGF na pomoc Litvě, s cílem podpořit pracující, kteří se stali nadbytečnými ve 45 firmách působících v oděvním průmyslu.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Jsem potěšena, že jsme dnes hlasovali o poskytnutí finanční podpory litevskému oděvnímu průmyslu, protože tento sektor byl obzvlášť silně postižen recesí. Chtěla bych upozornit na skutečnost, že v oděvním průmyslu pracují převážně ženy a v důsledku propouštění nadbytečných pracovníků vyvolaného krizí se za jeden rok do července 2009 počet nezaměstnaných žen v Litvě zdvojnásobil. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože finanční podpora získaná z Evropského fondu pro vyrovnání se s globalizací (EGF) bude použita na opatření stimulující zaměstnanost, aby bylo možné co nejdříve zaměstnat nadbytečné pracovníky, poskytnout platby na studium, rekvalifikaci a také příspěvky na děti do osmi let a na invalidní rodinné příslušníky. Tato finanční podpora v oděvním průmyslu je tedy velmi potřebná, jelikož vzhledem k dramatickému poklesu poptávky po oděvech v Litvě a v exportních oblastech došlo ke značnému poklesu výroby v tomto odvětví. Chtěla bych také zdůraznit, že propouštění těchto pracovníků má nejen negativní dopad na celou zemi a lokální ekonomiku, ale také negativně ovlivňuje životy jednotlivých pracovníků.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Litevský oděvní průmysl se připojil ke stavebnímu a nábytkářskému sektoru země ve ztrátách způsobených globalizací, které následně vyvolaly propouštění významného počtu nadbytečných pracovníků. Velká většina, která hlasovala pro tento návrh v příslušném parlamentním výboru, jasně potvrzuje rozumnost tohoto opatření. Vzhledem k tomu nevidím v tomto případě žádný důvod hlasovat proti mobilizaci fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Pouhé dva týdny poté, co Parlament schválil mobilizaci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v reakci na propouštění nadbytečných pracovníků v Litvě a v Německu, znovu schvalujeme mobilizaci fondu, tentokrát v reakci na propouštění pracovníků ve 45 společnostech působících v litevském oděvním průmyslu. Stojí za to připomenout, že tento sektor prochází vážnou krizí také v Portugalsku, kde trpí důsledky liberalizace světového obchodu zvlášť silně, aniž byla přijata jakákoliv opatření potřebná pro jeho záchranu.

Každá nová žádost o mobilizaci tohoto fondu činí opatření, která obhajujeme, stále naléhavějšími: s nezaměstnaností je třeba se vypořádat efektivně a je třeba vytvářet a podporovat pracovní příležitosti s přínosy založenými na rozvoji ekonomické aktivity, stimulaci zaměstnanosti ve veřejném sektoru, bezpečnosti práce a zkracování pracovní doby bez snižování platů. Je třeba také přijímat opatření, která brání přesunu podniků do zahraničí, na prvním místě tím, že veřejná podpora – zejména podpora Společenství – bude podmíněna plněním povinností, mezi které patří ochrana pracovních míst, podpora místního rozvoje a opatření jasně bránící neoliberální politice, která zcela očividně působí ekonomickou a sociální katastrofu v zemích Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro vyrovnání se s globalizací (EGF) byl vytvořen k tomuto účelu. Tato podpora je nezbytná pro pomoc nezaměstnaným a obětem přemisťování výroby v souvislosti s globalizací.

Stále více společností se přesouvá do zahraničí, aby získaly výhodu menších nákladů na pracovní síly v různých zemích, zejména v Číně a Indii, na úkor zemí, které respektují práva pracujících. Cílem EGF je pomáhat pracovníkům, kteří se stali oběťmi přemístění podniků, a chceme-li jej dosáhnout, je nezbytné, aby tito pracovníci měli v budoucnosti přístup k novým pracovním příležitostem. EGF již byl v minulosti využit v dalších zemích EU, zejména v Portugalsku a ve Španělsku, takže bychom nyní měli poskytnout tuto pomoc Litvě.

 
  
  

Zprávy: Barbra Matera (A7-0047/2010 a A7–0048/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro dvě zprávy paní Barbary Materové o finanční podpoře nadbytečným pracovníkům v Litvě z Evropského fondu pro vyrovnání se s globalizací. Chtěla bych také poděkovat kolegům, kteří hlasovali pro, protože pro přijetí těchto zpráv byla potřebná kvalifikovaná většina tří pětin hlasů.

Obě zprávy o situaci v nábytkářském a oděvním sektoru představují jeden nejakutnějších případů nezaměstnanosti v Litvě. Částky nejsou pro EU velké, ale ulehčí strádání litevských pracujících.

Týká se to lidí, kteří pracovali ve 49 podnicích v nábytkářském sektoru, kde bude propuštěným nadbytečným pracovníkům poskytnuto 662 088 EUR z Evropského fondu pro vyrovnání se s globalizací, a také pracovníků 45 podniků oděvního sektoru, kterým je přidělena suma 523 481 EUR.

I když toto může být jen špička ledovce problému nezaměstnanosti v Litvě, finanční podpora pomůže těm nejpotřebnějším.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrew Henry William Brons (NI), písemně. – My nejsme pro to, aby Evropská unie byla odpovědná za pomoc propuštěným nadbytečným pracovníkům (nebo za cokoliv jiného). Jsme proti tomu, aby byly Evropskému fondu pro vyrovnání se s globalizací přidělovány finanční prostředky, stejně jako jsme proti přidělování finančních prostředků do všech fondů EU. Domníváme se, že by svým propuštěným nadbytečným pracovníkům měly pomoci členské státy. Ovšem, v Evropském fondu pro vyrovnání se s globalizací na takové účely již jsou finanční prostředky, které přišly ze členských států. Kdyby se snad navrhovalo, aby finanční prostředky z EGAF byly poskytnuty nadbytečným pracovníkům v Británii a hlasovali bychom pro to, byli bychom za to kritizováni. Musíme tedy hlasovat pro to, aby fond byl řádným způsobem použit pro jiné členské státy. Nicméně se chceme postarat o to, aby budoucí finanční prostředky byly přiděleny britským nadbytečným pracovníkům, a pokud zjistíme, že ti nejsou pro takovou podporu způsobilí, budeme hlasovat proti všem budoucím mobilizacím fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Myšlenka litevských pracujících obětovaných na oltář globalizace mne nutí, abych se zdržel hlasování. Pokud se dostali do této situace v důsledku neoliberální politiky obhajované Evropskou unií, člověk by se mohl cítit oprávněn hlasovat proti žebráckým částkám, které jim evropská elita chce poskytnout. Ovšem, jakkoliv málo se dává, může to ulevit jejich bolesti. Logika Evropského fondu pro vyrovnání se s globalizací je přesto netolerovatelná. V království eurokratů čisté svědomí přijde levně.

 
  
  

Zpráva: Sven Giegold (A7–0031/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, zpráva pana Giegolda ukazuje některé zajímavé aspekty současné ekonomické krize, nejhorší od začátku evropské integrace.

Chtěl bych zdůraznit, že v otázce, kterou jsem nedávno položil Komisi, jsem vznesl dotaz týkající se rámce Paktu stability a růstu, který je možné v určitých výjimečných případech, jako je například realizace projektů veřejných staveb nebo sociálního bydlení, překročit. Takové práce jsou v podstatě určeny pro sociální účely a jsou reakcí na nouzovou bytovou situaci, s níž se setkáváme zejména ve velkých městech, a proto může být rozumné řešit tento typ problému uchýlením se k výjimečným opatřením.

Proto považuji za žádoucí, aby Komise zaujala velmi jasné stanovisko, a mohla tak vydat jasné směrnice ohledně členských států a jejich rozpočtů a limitů výdajů, které lokálním orgánům ukládají parametry Paktu stability a růstu, jež zejména v případě velkých samosprávných oblastí značné investice do infrastruktury.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o výročním prohlášení Evropské komise o eurozóně a veřejných financích. Z této zprávy, která obsahuje rozsáhlé analýzy a návrhy, chci především připomenout volání po lepším ekonomickém řízení Evropy, a zejména po lepší koordinaci rozpočtových politik. Růst a solidarita: to jsou dvě klíčová slova, kterými se musí řídit evropská ekonomická strategie. Růst, protože bez něho nebudeme schopní přijmout sociální výzvu. Solidarita, protože ta je smyslem evropské integrace a bude její budoucností.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward a Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně.(GA) Poslanci Evropského parlamentu ze strany Fianna Fáil, Pat the Cope Gallagher a Liam Aylward velmi nesouhlasí s tím, co se v této zprávě navrhuje ohledně zavedení společného konsolidovaného základu daně právnických osob (anglicky CCCTB – Common Consolidated Corporate Tax Base).

Společný konsolidovaný základ daně právnických osob v Evropě by nezlepšil konkurenceschopnost Evropské unie ani funkci jednotného trhu a navíc by mohl narušit malé otevřené ekonomiky, jako je například ta irská. Otázka zdanění je v kompetenci jednotlivých členských států a irská vláda má právo použít veto, co se týká jakýchkoliv daňových opatření, včetně CCCTB. Toto právo je uchováno ve všech smlouvách, v to počítaje Lisabonskou smlouvu.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Podporuji tuto zprávu, protože si myslím, že konečně upozorňuje na problémy eurozóny a veřejných financí. V členských státech Evropské unie došlo k dalšímu poklesu zaměstnanosti a prognóza ukazuje, že tento trend bude pokračovat. Chaotické strukturální reformy v některých členských státech, které se provádějí bez konkrétního plánu, ohrožují stabilitu celé EU. Malé a střední podniky procházejí zvláště obtížným obdobím, protože členské státy ani Evropská centrální banka nebyly schopné řídit fondy vyhrazené pro banky a zajistit, aby tyto finanční prostředky byly použity pro hlavní cíl – přednostní poskytování půjček malým podnikům. Je také velmi důležité podporovat rozvoj eurozóny a přijmout příslušná opatření pro vytvoření vhodných podmínek k tomu, aby členské státy směřovaly ke vstupu do eurozóny.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro výroční zprávu za rok 2009 o eurozóně a veřejných financích. Podporuji návrh uvedený ve zprávě, který vyzývá skupinu Eurogroup, aby usnadnila vstup do eurozóny členským státům, které se k ní chtějí připojit a splňují specifikované podmínky. Domnívám se, že je nezbytné zlepšit regulaci a dohled nad finančními trhy, a také omezit vnější a vnitřní deficity, aby se usnadnil úspěšný rozvoj Hospodářské a měnové unie. Dále musíme věnovat zvláštní pozornost problémům spojeným s fiskální disciplínou. Budoucí strategie EU 2020 musí rozpracovat politiky pro vytváření pracovních příležitostí a podporu udržitelného rozvoje, abychom mohli zabránit spuštění nové ekonomické krize. Členské státy a Evropská komise musí současně společně pracovat na snížení fiskální nerovnováhy. Konsolidace veřejných financí je nezbytným předpokladem pro zajištění udržitelného ekonomického růstu. Poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, Evropská komise bude hrát větší roli při monitorování ekonomického vývoje členských států. Evropská komise bude moci v souladu s článkem 121 vydávat varování zemím, které nebudou plnit obecné směrnice ekonomických politik.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože Evropský parlament upozornil Komisi na skutečnost, že, zatímco rozvinuté státy se postupně dostávají z globální krize, situace v rozvíjejících se zemích se jenom zhoršuje. Proto Evropská centrální banka (ECB), Evropská komise a členské státy eurozóny musí podporovat proces integrace v oblasti hospodářské a měnové politiky Evropské unie a podporovat také rozšíření eurozóny. Jsem pro to, abychom vyzvali ECB k podpoře úsilí členských států mimo eurozónu o zavedení eura, zejména v případech, kdy členské státy prokáží schopnost udržet spolehlivou a stabilní fiskální disciplínu. Chtěla bych poukázat na to, že, abychom se v budoucnosti vyhnuli finanční krizi, musíme apelovat na skupinu Eurogroup, Radu a ECB, aby lépe koordinovaly svá opatření v oblasti politiky směnných kursů. Takže, přestože je krize, byl učiněn malý pokrok směrem ke společné mezinárodní reprezentaci eurozóny. Přes veškeré úsilí stabilizovat oblast měnové a fiskální politiky největší obavy vzbuzuje, že zaměstnanost v EU stále klesá a roste nezaměstnanost a sociální vyloučení.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro zprávu pana Giegolda, protože existuje potřeba pokračovat v podrobné debatě o různých otázkách, které vyplývají z této zprávy. Je nezbytné zajistit, aby rozdílné daňové režimy právnických osob neumožňovaly podnikům vyhnout se povinnosti podporovat společnost sdílením svých zisků ve spravedlivém daňovém režimu. Zvláštní pozornost je ovšem třeba věnovat negativnímu dopadu, který by CCCTB mohl mít na malé země, jako je Irsko, jehož prosperita a úroveň zaměstnanosti ve značné míře závisí na schopnosti získat zahraniční investice. Irská Labour Party nepodporuje zavedení CCCTB.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Zdržel jsem se hlasování o této zvláštní zprávě. Je třeba vidět, že recese neustupuje, vzhledem k tomu, že ekonomická situace v téměř všech členských státech je zcela zřejmě negativní a nezaměstnanost roste. Specifickým problémem nejsou „zdravé“ finance. Země jako Řecko čelí problémům s veřejnými půjčkami jednak kvůli spekulativním útokům na trzích a jednak kvůli institucionálním a politickým problémům EMU. Krize deficitů veřejných financí, která je obecným jevem v celé EU, je mezi jiným způsobena masivním rozsahem daňových úniků, na což Komise zapomíná. Kromě toho deficity veřejných financí také zvyšují podpůrné balíčky pro banky poskytované národními vládami, jak připustilo španělské předsednictví v odpovědi na moji otázku v této věci. V každém případě, trvání na Paktu stability, zvláště v době recese, je katastrofou. Tento přístup zhoršuje sociální nerovnosti a přináší škrty veřejných investic, zvyšuje nezaměstnanost a podkopává vyhlídku růstu v jednotlivých zemích. Proto je třeba změnit protirůstový a antisociální Pakt stability a vytvořit odlišný rámec pro provádění hospodářské a sociální politiky, založený na práci a sociálních potřebách a udržitelném, životaschopném růstu.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – V době vážné ekonomické a sociální krize je třeba více usilovat o koordinaci makroekonomických strategií a strategií strukturálních reforem na nadnárodní úrovni, abychom se vypořádali s nerovnováhou, která brzdí vytváření pracovních příležitostí. Sdílím obavy týkající se různých stavů nerovnováhy, jako jsou například spekulace ve stavebním sektoru, jejichž excesy přispívají k asymetrickým šokům, a vyzývám Komisi, aby prostudovala možné mechanismy jak zlepšit ekonomické řízení eurozóny a omezit šíření takové nerovnováhy. Potřeba přísnější regulace a finančního dohledu je stále stejně naléhavá. Všechny evropské diskuse o společném konsolidovaném základu daně právnických osob (CCCTB) musí brát ohled na geograficky vzdálené regiony EU, jako je například Irsko, a na jejich schopnost získávat přímé zahraniční investice. CCCTB není o společné daňové sazbě. Zdanění společností je odpovědností každého členského státu. Ideou CCCTB je vytvořit společný právní základ pro výpočet zisků společností působících nejméně ve dvou členských státech, aby se tyto podniky zbavily byrokratické zátěže zajistit soulad s daňovými zákony států, ve kterých působí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Finanční, ekonomická a sociální krize způsobila členským státům Evropské unie velké potíže, které se odrážejí ve vážné situaci jejich veřejných financí. Většina zemí je nadměrně zadlužená, takže je třeba bezodkladně přijmout opatření, která budou přispívat ke stabilitě a růstu, aby se dosáhlo větší vyváženosti.

Snížení veřejného dluhu a přehodnocení priorit členských států je nezbytné, aby veřejné finanční prostředky mohly být účinně využívány a zejména bylo možné vytvořit základnu pro politiky, které podpoří ekonomický růst a v jeho důsledku sociální blahobyt. Revize daňové politiky je nezbytná, aby mohly být zavedeny vhodné ekonomické stimuly, protože pouze silná ekonomika umožní překonat současné potíže a připravit se na budoucnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE), písemně. – Nepodporuji odstavec 29, protože požaduje zavedení CCCTB. Jednou z věcí, které byly řečeny o CCCTB je, že tento daňový základ bude efektivnější a zjednoduší situaci. Vzhledem k tomu, jak se věci nyní mají – že se společnosti do tohoto systému mohou zapojit nebo se ho neúčastnit – bychom mohli skončit s 28 daňovými základy místo současných 27; to je sotva zjednodušení. Podle současného návrhu by CCCTB znamenal redistribuci evropských zisků v celé EU, takže země jako Irsko, které větší část své produkce vyvážejí, by byly penalizovány, protože zisky by samozřejmě byly na straně prodeje. To se zdá trochu podivné, protože hlavním principem EU je volný pohyb zboží; takže pokud bychom používali CCCTB, došli bychom k penalizaci exportních zemí. Zavedení CCCTB by poškodilo schopnost Evropy získávat přímé zahraniční investice, protože příslušná pravidla by se neaplikovala na členský stát, ve kterém se podnik otevře, ale byla by jakýmsi odkazem na komplikovaný vzorec, který je možné vyčíslit pouze retrospektivně, což by poškodilo naši schopnost získat přímé zahraniční investice.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Budu hlasovat proti této zprávě, která slepě podporuje neoliberální logiku zodpovědnou za ekonomickou, sociální a environmentální krizi, jejímiž důsledky všichni trpíme. Navržený text je nejen velmi dogmatický, ale také ukazuje pohrdání lidmi, zejména řeckými občany. Jak může Parlament hlasovat pro text, který je tak hanebný, že zpochybňuje vstup Řecka do eurozóny na základě rozpočtového deficitu vytvořeného politikami, které ho podporují? Tato Evropa je zcela zřejmě jen dalším nepřítelem občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Ekonomická krize, která postihla EU a kterou stále dosti silně pociťujeme, odhalila některé mezery v měnové politice Společenství a ve veřejných financích určitých členských států. Musíme se poučit z chyb, které jsme udělali, abychom se jim mohli v budoucnosti vyhnout.

EU potřebuje zlepšení v několika oblastech, zejména co se týká měnové politiky, lepší koordinace a kooperace v ekonomické politice a monitorování veřejných financí členských států. Je třeba také věnovat úsilí řešení energetické závislosti a vytváření většího počtu nových pracovních příležitostí v odvětvích, která jsou moderní a udržitelná z hlediska životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro návrh usnesení; přijatelným a naléhavým tónem ukazuje Komisi problém očekávaného poklesu zaměstnanosti v Evropské unii, který se týká zvláště Řecka, a přitom upozorňuje na výjimečná nápravná opatření, která je třeba přijmout na evropské úrovni. Odstavce 12 až 18, které se týkají lepší koordinace spolupráce v oblasti ekonomické politiky, upozorňují na nerovnovážné stavy v eurozóně způsobené nedostatkem soudržnosti mezi ekonomickými, a co je důležitější, také obchodními politikami členských států v době recese. Také oceňuji oficiální doporučení Evropského parlamentu Komisi, aby byly vydány euroobligace a byl přijat společný přístup k výzvám v rámci eurozóny (odstavec 26), což je zvláště důležité s ohledem na politiku, kterou se Evropská unie rozhodla provádět v nejbližší budoucnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Sledoval jsem stanovisko našeho zpravodaje pana Giegolda k tomuto tématu a hlasoval jsem pro jeho zprávu. Výroční zpráva Komise o eurozóně si klade za cíl vyvolat širší debatu o ekonomických politikách pro eurozónu. Přesněji řečeno, na jedné straně předkládá Komisi stanoviska k výzvám, kterým musí čelit ekonomika eurozóny, a na druhé straně analyzuje vhodnou odezvu ekonomických politik.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. (PL) Ve svém projevu jsem hovořil o situaci v eurozóně a veřejných financích v roce 2009. Názor, který jsem vyjádřil v hlasování, má širší kontext.

Jak předpovídali ekonomové, rok 2009 byl pro členské státy postižené krizí nejobtížnější. HDP Unie pokleslo o 4 %, průmyslová produkce o 20 %, nezaměstnanost vzrostla na 23 milionů, atd. Náklady na boj s krizí vedly k drastickému zhoršení situace veřejných financí. Ovšem některé země, dokonce již před recesí, vykazovaly vysokou úroveň veřejného dluhu, která byla porušením pravidel Paktu stability a růstu.

Pro eurozónu se finanční krize ukázala být největší výzvou v její historii. Krize nemilosrdně odhalila slabiny společného měnového systému. Nejzávažnější z těchto slabin jsou bezpochyby obrovské rozdíly mezi zeměmi eurozóny, co se týká stability jejich veřejných financí a úrovně zadlužení. Náhle se jasně ukázalo, že Pakt stability a růstu, který měl v zásadě být zárukou dodržování konvergenčních kritérií, začal být ignorován národními orgány i orgány EU. Nedostatek disciplíny a chybějící vhodný systém sankcí ve svém důsledku vedl ke krizi společné měny. Mnozí politici, kteří nejsou nakloněni evropské ekonomické integraci, již ohlašují kolaps eurozóny a šíří katastrofickou vizi pro celý proces integrace.

Domnívám se ovšem, že tyto názory nejsou oprávněné a jsou ve své podstatě spekulativní, protože eurozóna má příležitost k důkladné reformě, která zlepší mechanismus dohledu a zajistí větší koordinaci. Potřebujeme pouze postupovat racionálně.

 
  
  

Zpráva: Sharon Bowles (A7–0059/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Jmenování význačného odborníka, jímž je Vítor Constâncio, do funkce viceprezidenta Evropské centrální banky pozvedne úroveň ekonomické a finanční politiky, kterou tato instituce obhajuje. Vítor Constâncio přebírá funkci viceprezidenta ECB v době, která je pro eurozónu velmi obtížná. Ovšem jeho názory na způsob, jakým musí Evropská unie reagovat na řeckou krizi, ukazují, že má vizi a ví jak chránit evropskou měnu. Pan Constâncio má impozantní životopis. Skutečnost, že je guvernérem portugalské centrální banky (Banco de Portugal) potvrzuje jeho odborné předpoklady. To mi mimochodem připomíná nedávný incident týkající se politického jmenování viceprezidenta rumunské národní banky, což je úplně jiný případ. Naštěstí Rumunská národní banka má velký počet profesionálů a její postup během současné ekonomické krize byl bezchybný. Ovšem národní banky by měly být posledním místem, kde se jmenování provádí na základě spíše politických než kompetenčních kritérií. Pan Constâncio absolvoval náročné slyšení před Výborem pro hospodářské a měnové záležitosti Evropského parlamentu. Ovšem pan Constâncio ani jednou nezakolísal, kontinuálně vyjadřoval konzistentní stanoviska a ukázal svoji vizi zdravé budoucnosti eurozóny.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Během let, po které působí jako guvernér Portugalské centrální banky, byl Vítor Constâncio loajálním stoupencem směrnic, jež členským státům Evropské unie ukládala Evropská centrální banka. Tyto směrnice silně poškozovaly národní zájmy a suverenitu a znamenaly útok na práva pracujících a občanů Portugalska.

Je dobře známo, že nepřetržitě požadoval mzdovou zdrženlivost v zemi, ve které jsou často nízké mzdy a dochází ke konfliktům vyvolaným sociální nerovností. To je také způsobeno nespravedlivým rozdělováním příjmů, které poškozuje pracující v zájmu kapitálu. Je také dobře známo, že neuspěl ve funkcích dohledu nad bankovním systémem, který měl na starosti.

Budeme se nadále pevně a vehementně stavět proti argumentům podporujícím iracionální kritéria Paktu stability, směrnic pro politiku směnných kurzů a dalších makroekonomických směrnic, stejně jako proti znehodnocování produkce a pracovních sil – ve kterém Vítor Constâncio hrál hlavní roli – jak jsme to vždy dělali.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto hlasování o doporučení Rady jmenovat Vítora Constâncio viceprezidentem Evropské centrální banky pro nás není žádným překvapením. Jeho aktivity jako guvernéra Portugalské centrální banky vždy dobře zapadaly do liberálních směrnic ECB.

Politiky sledované ECB a vnucované členským státům Evropské unie, které silně poškozují národní zájmy a suverenitu a představují útok na práva pracujících a občanů Portugalska, jsou v podstatě stejné jako ty, které Dr. Constâncio obhajoval a stále ještě obhajuje jako guvernér Portugalské centrální banky. Budeme proti takovým politikám nadále bojovat bez ohledu na to, kdo je zapojen do jejích řízení.

Proto jsme hlasovali proti této zprávě, protože odpovědi, které dává, znovu potvrzují stejnou starou linii ECB. Ta obhajuje iracionální kritéria Paktu stability a politiky směnných kursů a dalších makroekonomických směrnic, a také neustále znehodnocuje úlohu produkce a pracovních sil.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE), písemně. (FR) Odmítla jsem dát souhlas ke jmenování pana Vítora Constância budoucím viceprezidentem Evropské centrální banky s plným vědomím všech známých skutečností. Jako o osobnosti o něm není pochyb, ani o jeho dovednostech, které, mohla bych dodat, prokazuje s určitým talentem. Tak rádi bychom mu důvěřovali.

Jen tu jsou tisíce Portugalců přivedených na mizinu kvůli jeho bezmyšlenkovitosti a nedostatku předvídavosti, kteří jsou živým důkazem jeho katastrofické kariéry jako hlavy Portugalské centrální banky. Tři takové závažné incidenty jsou na jednoho člověka moc.

Jak může někdo, kdo selhal ve své vlastní zemi aspirovat na řízení finančního dohledu v celé Evropě? Učinila jsem provokativní poznámku, že je to trochu jako dávat patrony dynamitu pyromanovi.

Tato slova měla hlasitý ohlas v Portugalsku. Portugalci, podobně jako já, nemohou pochopit, jak někdo, kdo takových způsobem selhal, může být povýšen do vyšší funkce.

Obecně řečeno, je mi líto, že Evropský parlament nejde cestou amerického senátu a nedělá přesvědčivé nominace, které jsou rozhodující pro budoucnost Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) V roce 2008 jsem strávil několik měsíců účastí ve vyšetřovacím výboru pro portugalský parlament. Zjistil jsem a podal zprávu o závažných chybách ve finančním dohledu, které vedly ke znárodnění jedné banky v roce 2008. Dalším následkem, který pociťujme dodnes, je, že stovky zákazníků jiné banky nemohou disponovat finančními prostředky, které investovali (v mnoha případech svoje životní úspory). Mám na mysli Banco Português de Negócios a Banco Privado Português.

V té době jsem opakovaně a veřejně kritizoval způsob jakým Dr. Constâncio vykonával dohled, za který byl zodpovědný v Portugalské centrální bance. Skutečnost, že je Portugalec, a moje loajalita ke Skupině Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) mi brání hlasovat proti. Ovšem moje svědomí a dokonce moje intelektuální čest mi nedovolí hlasovat pro jmenování, v jehož důsledku se pan Constâncio dostane do funkce vysokého představitele Evropské centrální banky.

 
  
  

Zpráva: Inés Ayala Sender (A7-0039/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Podporovala jsem nominaci paní Rasy Budbergytėové jako členky Evropského účetního dvora. Její nominace je hodnocena velmi příznivě v Litvě i v Evropě, protože má rozsáhlé pracovní zkušenosti a vybudovala vysoce kvalitní, nezávislý auditorský systém v Litvě. Nominace paní Budbergytėové byla velmi dobře hodnocena ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu – s její nominací souhlasili téměř všichni členové výboru. Je kvalifikovanou specialistkou a její odborné zkušenosti a osobní kvality jí umožňují řádně plnit všechny povinnosti členky Evropského účetního dvora. Paní Budbergytėová se navíc veřejně zavázala, že bude organizovat svoji práci na základě nezávislosti a účetních standardů a bude dbát na etické požadavky. Slíbila, že, pokud bude jmenovaná do této funkce, svoji práci bude vykonávat v souladu se dvěma principy. Především bude postupovat na základě přesného dodržování mezinárodních účetních standardů, praxe a postupů zavedených Evropským účetním dvorem. Zadruhé, bude při plnění osobních povinností, povinností na úrovni skupiny/komory a povinností člena kolegia Evropského účetního dvora vycházet z produktivní práce. Plánuje posílit meziinstitucionální spolupráci Evropského účetního dvora s Evropským parlamentem a zejména s Výborem pro rozpočtovou kontrolu. Jsem přesvědčená, že jako auditorka prokázala svoji kompetenci a profesionalitu v oblasti účetnictví. Jsem si jistá, že její bezchybná práce bude skvělým příspěvkem pro celou Evropskou unii.

 
  
  

Zpráva: Inés Ayala Sender (A7–0038/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Nominace pana Fazakase jako člena Evropského účetního dvora vyvolala živou a kontroverzní debatu ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Ačkoliv jeho nominace byla známá již od listopadu, jen několik dnů před jeho slyšením ve výboru se rozšířila zpráva o možné spolupráci pana Fazakase s tajnou státní policí. Jsem překvapen, že otázka způsobilosti pana Fazakase je vznášena nyní, když se Maďarsko připravuje na volby, zatímco během pěti let, kdy pan Fazakas byl poslancem Evropského parlamentu, předsedou Výboru pro rozpočtovou kontrolu a kvestorem, nebyla otázka jeho kompetence a schopnosti plnit svoje úkoly vznesena. Jsem přesvědčen, že Evropský parlament není vhodným místem pro nejasné politické hry; a proto jsem nominaci pana Fazakase podpořil. Myslím, že od listopadu do slyšení před výborem měly zainteresované strany dostatek času, aby poskytly řádně doložené informace o okolnostech, které by mohly mít vliv na jmenování pana Fazakase členem Evropského účetního dvora, a zajistit důkladné zhodnocení těchto okolností Parlamentem, ale to se nestalo.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Námitky všech, kteří si nepřejí, aby se uskutečnilo uvedené jmenování, jsou pochopitelné. Nicméně pokud bychom přísně trvali na tomto kritériu, mnohým dalším – a v Evropě je několik takových případů – by také mělo být bráněno ve jmenování do funkcí, protože militantně podporovali komunistickou nebo komunisty inspirovanou extrémní levici a jsou vinni činy, které jsou dokonce ještě více hodny odsouzení. V tomto případě je moje zdržení se hlasování ospravedlnitelné.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – Hlasoval jsem proti panu Fazakasovi, protože ve své oficiální autobiografii neposkytl informaci, že během komunistické diktatury byl od roku 1976 až do zhroucení režimu v roce 1989 tajným agentem maďarské státní policie. Podle oficiálních dokumentů z historických archivů státních bezpečnostních služeb Maďarska byl pan Fazakas v roce 1976 najat státní bezpečnostní službou, komunistickou tajnou policií, „na základě vlasteneckých pohnutek“ (to znamená, že vstoupil do služby dobrovolně) pro kontrašpionážní činnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Sławomir Witold Nitras (PPE), písemně. (PL) Ohledně dnešního hlasování o nominaci kandidátů na členství v Evropském účetním dvoru bych chtěl vyjádřit podporu rozhodnutí, které jsme učinili o kontroverzním kandidátovi, panu Fazakasovi.

Pan Fazakas podle oficiálních dokumentů po mnoho let podporoval komunistickou diktaturu v Maďarsku jako člen maďarské tajné služby. Všeobecně známá fakta vrhají temný stín na jeho životopis a měla by být v současné situaci vzata v úvahu. EU se vždy stavěla na obranu demokracie, svobody projevu a svobody svědomí a tyto hodnoty byly po desetiletí porušované socialistickým režimem, nejen v Maďarsku, ale také v mnoha dalších zemích, které byly známy jako východní blok. Je pravda, že se časy změnily a dnes se všichni můžeme těšit rozsáhlým svobodám, ale musíme si také pamatovat ty, kteří tuto svobodu omezovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Traian Ungureanu (PPE), písemně. – Hlasování pro pana Fazakase je zklamáním. Vytváří vážný precendent. Společně s PPE jsem hlasoval proti potvrzení pana Fazakase jako člena Evropského účetního dvora. Toto nebylo běžné hlasování. Pan Fazakas je podezřelý, že byl bývalým spolupracovníkem komunistických tajných služeb. Maďarský tisk o tom vydal svědectví. Slyšeli jsme řadu názorů, které byli proti „potrestání“ pana Fazakase. Tyto názory požadovaly, aby se neoživovala minulost. To je špatně. Minulost není mrtvá. Desítky milionů východních Evropanů stále žije životem, který je poznamenaný hrůzami komunismu. Pokud je minulost mrtvá, potom nemá smysl vést život, který se řídí určitými normami a hodnotami. To by byl návod pro politiky, že není třeba mít příliš velkou odpovědnost. Veřejné funkce by ztratily důstojnost. Veřejnou funkci by mohl zastávat každý, jakkoliv zkorumpovaný nebo nemorální. Pokud ještě existují politici, kteří si nejsou vědomi komunistické historie ve východní Evropě, nedává jim to právo vydávat neinformovaná stanoviska. Strůjci komunistického nedůstojného zacházení s občany by neměli být součástí demokratického řádu, který se snažili potlačit. Pan Fazakas skrýval svoji minulost a lhal, když na ni byl tázán. Tento nedostatek čestnosti by neměl být oceňován.

 
  
  

Zpráva: Inés Ayala Sender (A7–0041/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. (PL) Během plenárního zasedání jsme hlasovali o zprávě o nominaci pana Augustyna Bronisława Kubika na členství v Evropském účetním dvoru.

Pan Kubik je v současné době náměstkem ministra pro regionální rozvoj. V minulosti zastával funkce poradce presidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a vedoucího interního auditu na ministerstvu financí. Pan Kubik si vedl velmi dobře během slyšení před Evropským parlamentem a jeho kandidatura nevzbudila žádné pochybnosti. Má dostatečné odborné zkušenosti na to, aby se mohl stát členem Evropského účetního dvora, a bude tou pravou osobou na správném místě. Vzhledem k tomu jsem se rozhodl podpořit jeho kandidaturu.

 
  
  

Zprávas: Inés Ayala Sender (A7–0037, 0039, 0040, 0041, 0042, 0043, 0044, 0045 a 0046/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Evropský účetní dvůr je institucí, která kontroluje příjmy a výdaje Evropské unie a ověřuje jejich legalitu a také správnost finančního managementu. Účetní dvůr funguje zcela nezávisle. V tomto duchu se musí jmenování jednotlivých členů řídit kritérii způsobilosti a nezávislosti.

Několik osob z různých zemí EU bylo tedy z iniciativy Rady navrženo do funkce člena Evropského soudního dvora. Tyto osoby předložily curricula vitae, vyplnily dotazník a absolvovaly slyšení před Výborem pro rozpočtovou kontrolu. Většina z nich obhájila, že jejich předpoklady jsou dostatečné pro jmenování do Evropského soudního dvora, kde budou schopně a nezávisle vykonávat svoje povinnosti.

 
  
  

Zpráva: Alexander Graf Lambsdorff (A7–0049/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – Plně podporuji tato doporučení. Myslím, že posílená vnější role EU by měla být využita k intenzivnějšímu dialogu s hlavními partnery a k budování silnější EU. EU a její členské státy jsou významnými přispěvateli do rozpočtu OSN. Aby se zajistilo, že hodnoty a zájmy Unie budou koherentním a efektivním způsobem reprezentovány v systému OSN, je nezbytné, aby EU hovořila jedním hlasem. EU by měla hrát aktivní roli při podpoře reforem systému OSN a zejména reformy Rady bezpečnosti. Domnívám se, že křeslo EU v rozšířené Radě bezpečnosti by mělo zůstat cílem Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE), písemně. (SV) Zpráva obsahující návrh doporučení Evropského parlamentu Radě k 65. zasedání Valného shromáždění OSN (A7-0049/2010) byla dnes, dne 25. března 2010, přijata bez hlasování Evropského parlamentu. Tímto bychom chtěli vyjádřit, že nepodporujeme formulaci uvedenou ve zprávě, která uvádí, že by Rada měla být vyzvána k předložení inovačního mechanismu financování, jako je mezinárodní zdanění finančních transakcí.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Byl jsem pro doporučení Radě k 65. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů, které vyzývá k posílení viditelnosti EU v Organizaci spojených národů. Je třeba, aby Evropská unie podporovala a stimulovala reformu globálního řízení, zejména co se týká Rady bezpečnosti, jejíž složení neodráží realitu 21. století. Ambice získat pro EU křeslo v rozšířené Radě bezpečnosti je třeba naplnit. Pokud Evropská unie bude mít nadále multilaterální přístupy ke globálním výzvám, její členské státy musí na úrovni OSN jednat soudržně a konzistentně, zejména ve světle nadcházejících hodnotících konferencí k Rozvojovým cílům tisíciletí, ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a revizi statutu a pracovních metod Rady pro lidská práva. Musíme usilovat o hlubší zapojení národních a nadnárodních shromáždění do fungování systému OSN, aby se posílila jeho legitimita a demokratický charakter. Členské státy by měly vyvinout veškeré úsilí, aby se tato záležitost dostala na program Valného shromáždění.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) V době vážné sociální krize, doprovázené rostoucí chudobou a nezaměstnaností vyplývající z krize kapitalismu, nabývá 65. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů ještě většího významu.

Existují mnohé otázky společného zájmu na globální úrovni. Zvláštní význam má monitorování pokroku při plnění Rozvojových cílů tisíciletí jako minimálních cílů, kterých by mělo být dosaženo do roku 2015. Je třeba bojovat proti jakýmkoliv pokusům redukovat, oslabit nebo odložit přislíbené cíle.

Proto je důležité se snažit dosáhnout dohody mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi o urychlení pokroku. Taková dohoda musí zahrnovat jasné a konkrétní závazky, protože mezinárodní společenství je ještě hodně vzdáleno dodržení závazků týkajících se Rozvojových cílů tisíciletí. Pokud nebudou přijata vhodná opatření, můžeme brzy mít 1,5 miliardy pracujících, kteří upadnou do chudoby kvůli nezaměstnanosti a špatně placenému zaměstnání.

 
  
MPphoto
 
 

  Krzysztof Lisek (PPE), písemně. (PL) Chtěl bych vyjádřit své potěšení nad skutečností, že zpravodaj do textu návrhu doporučení Evropského parlamentu Radě ohledně priorit EU pro 65. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů zahrnul záležitosti týkající se velmi důležitého tématu spolupráce mezi OSN a EU v oblasti krizového managementu. Zcela nedávno zemětřesení na Haiti a v Chile ukázala, jak je lidstvo velmi zranitelné a jaké utrpení a škody mohou způsobit přírodní katastrofy. Ovšem spolupráce mezi EU a OSN při záchraně a pomoci obětem v případě obou těchto zemí fungovala velmi dobře. Podle mého mínění bychom se nyní měli soustředit na optimalizaci této spolupráce, abychom co nejlépe využili dostupné prostředky, byli jsme schopni co nejrychleji zachránit maximální množství obětí a abychom jim také umožnili později přežít. Kromě toho další rozhodující otázkou je pomoc při udržování pořádku a obnově země postižené katastrofou. Přestože všechny členské země EU jsou zároveň členy OSN a Evropská unie má v OSN statut stálého pozorovatele, je obtížné zaujmout vyváženou pozici sdílenou všemi zeměmi EU. Jsem si jistý, že ve věcech týkajících se účinné spolupráce během záchranných operací v kritických situacích způsobených přírodními katastrofami je příprava společného a konstruktivního přístupu prioritou.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Připadá mi nemožné hlasovat pro tento text, ačkoliv skutečně připouštím, že má určité kvality. Je pravda, že podporuje nešíření nukleárních zbraní a kontrolu všech zbraní. Je pravda, že podporuje zrušení trestu smrti. Ovšem nadále podporuje použití a výzkum nukleární energie pro civilní účely, který, jak je dnes každému zřejmé, musí být bezodkladně zrušen; stále ještě podporuje existenci G20, která nemá žádnou legitimitu; a stále ještě zdůrazňuje význam „principu odpovědnosti chránit“, jehož definice je tak vágní, že svádí ke všem možným druhům porušování národní suverenity. Ze všech těchto důvodů a dalších, které zde nemohu vyjmenovat, se mi tento text nezdá hodný Evropské unie podle mých představ.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Nadcházející zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů je další příležitostí pro EU, aby se prezentovala jako skutečný katalyzátor míru a solidarity. Nesmíme zapomínat na to, že EU je hlavním poskytovatelem finančních prostředků Organizaci spojených národů – podílí se 40 % na jejím celkovém rozpočtu, 40 % na nákladech udržování míru a 12 % na nákladech na jednotky v konfliktních zónách. Toto je také první Valné shromáždění, na kterém bude EU reprezentovat místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

V tomto případě musíme převzít úlohu hlavních aktérů, znovu určit roli EU v Organizaci spojených národů a zapojit se do globálního řízení a reformy OSN v otázkách míru a bezpečnosti, rozvoje a změn klimatu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Zpráva vypracovaná německým poslancem panem Lambsdorffem je velmi komplexní a kompetentní prezentací různých oblastí odpovědnosti a budoucích cílů Organizace spojených národů z perspektivy Evropské unie. Není žádných pochyb o tom, že OSN a její úloha v mezinárodním systému musí být v celém světě posílena prostřednictvím vhodných reforem. Je třeba podporovat také reformu systému spolupráce v oblasti rozvojové pomoci, kterou se tato zpráva také zabývá. Tuto otázku je třeba naléhavě řešit, protože, jak je vidět, současná politika rozvojové pomoci selhává. Proto nerozumím tomu, proč zpráva vyzývá členské státy k tomu, aby významně zvýšily své příspěvky při rozběhu reforem. Rozvojovou pomoc je třeba revidovat, reorganizovat a restrukturalizovat společně s rozvojovými zeměmi. Prohlášení o politice v oblasti klimatu, která obsahují tvrdohlavé odmítání vstoupit do diskuse s kritiky Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a která nakládají se závěry IPCC jako s dogmaty, jsou také problematická. Z tohoto důvodu jsem se zdržel závěrečného hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. (DA) Uznávám a plně podporuji cíle Organizace spojených národů týkající se nukleárního odzbrojení, principu zohledňování rovných příležitostí mužů a žen, boje proti chudobě a Rozvojových cílů tisíciletí a důležitou roli OSN při podpoře lidských práv a v boji se změnou klimatu. Jestliže se zdržím hlasování, je to proto, že se zpráva snaží bránit jednotlivým členským státům v předkládání vlastních stanovisek v OSN, například když jsou kritičtější vůči různým diktaturám než stanoviska EU. Dále zpráva neustále spojuje civilní a vojenské nástroje, což nemohu podporovat.

 
  
  

Návrh usnesení RC–B7–0222/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – Většina Romů se stala evropskými občany po rozšíření EU v roce 2004 a 2007 a tito Romové a jejich děti užívají práva volného pohybu a pobytu v rámci území EU. Ovšem v některých členských státech s významným podílem romské populace Romové stále ještě čelí četným problémům, jako je segregace ve vzdělávání a bydlení, velmi nízká míra zaměstnanosti a nerovný přístup ke zdravotní péči a veřejným službám. EU a členské státy sdílejí odpovědnost za podporu a začlenění Romů do společnosti, za prosazování jejich základních práv jako evropských občanů a za zvýšení úsilí, které by vedlo k viditelným výsledkům.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože Romové v Evropě nadále trpí velkou diskriminací a v mnoha případech jsou postiženi nesmírnou bídou a sociální izolací. Chtěla bych obrátit pozornost ke skutečnosti, že situace většiny Romů žijících v mnoha členských státech EU je odlišná od situace jiných evropských etnických menšin, a proto musíme přijmout nezbytná opatření na úrovni EU a vypracovat společnou strategii pro boj proti diskriminaci Romů. Souhlasím s výzvou Evropského parlamentu novým členům Komise, aby v oblastech jejich působnosti dali romské problematice prioritu a věnovali potřebnou pozornost provádění strategie začleňování Romů do společnosti. Chtěla bych zdůraznit, že, když žijeme v demokratické a svobodné společnosti, musíme ctít základní práva a svobody všech lidí. Proto se Komise a členské státy musí dohodnout, najít společný dialog o situaci Romů a přijmout opatření pro boj proti jejich diskriminaci. Tato strategie se může aktivně provádět, jedině tehdy, když najdeme společný evropský přístup k evropským Romům. Podporuji také stanovisko Parlamentu, že bychom měli zapojit zástupce romské komunity do procesu přípravy politiky EU v otázkách romské problematiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Evropská unie si je vědoma aktuálních problémů, jimž čelí romská menšina, což také zdůrazňuje řada projednaných zpráv a prováděných opatření, včetně významného financování programů sociálního začlenění Romů, které ovšem nemají očekávaný dopad. Nicméně mluvíme o minoritě 10–12 milionů lidí v celé Evropě, kteří vedou život podle svých vlastních pravidel, jež se vytvořila před stovkami let, a svoje chování v izolaci od většiny pociťují jako přirozené. V Rumunsku podle některých odhadů do romské menšiny patří více než 2 miliony obyvatel. To je větší počet než v Maďarsku a někdo by mohl logicky soudit, že tato minorita je v Rumunsku silnější. Romské menšině v Rumunsku se ovšem nepodařilo jmenovat vlastního vůdce, který by tuto skupinu reprezentoval na veřejnosti nebo v rumunském parlamentu. Tato skutečnost také může být důvodem, proč zde úplně selhaly národní programy sociálního začlenění. V současné době, vzhledem k tomu, že romská populace se rozšiřuje na území několika evropských států a je známá svojí tendencí k migraci a zapojení do trestné činnosti (skutečnost, která vedla k užívání termínu „cikán“, gypsy, také k označení mnoha dalších obyvatel), se řešení otázky sociálního začlenění stává problémem Společenství. Existuje šance, že tam, kde neuspěly členské státy (za což jsou často kritizovány), uspěje Evropská unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Druhý evropský summit o Romech představuje závazek k dialogu o kulturní rozmanitosti a otázce, která se označuje jako lidské bohatství (human wealth).

Klíčovým faktorem integračního procesu je vzdělání. Když nabídneme vzdělání a odbornou přípravu, bojujeme tím proti sociálnímu vyloučení, nezaměstnanosti a diskriminaci. A také zaručujeme společnost, která je spravedlivější, kreativnější a dynamičtější.

Je důležité integrovat etnické menšiny, nejen do pracovního trhu, ale také do všech oblastí společnosti. Cílem evropské integrace je ochrana základních práv a vytvoření společného prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti.

Aplauduji všem, kteří podporují integraci na lokální úrovni, včetně politiků, učitelů a různých sdružení a spolků. Fandím jim, protože právě tito lidé jsou často odpovědní za přístup k bydlení, zdravotní péči, vzdělání, kultuře a za zlepšování kvality života.

Vyzývám Evropskou unii a členské státy, aby podporovaly společné úsilí a zavázaly se k politické strategii, která bude zahrnovat jasné legislativní závazky a věrohodné rozpočtové příspěvky.

Je důležité zaujmout společný postoj k politice financování strukturální a předvstupní pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Odhaduje se, že v EU žije něco mezi 10 a 12 miliony Romů, kteří tvoří největší etnické menšiny v Evropě. Většina těchto lidí žije v podmínkách extrémní chudoby, na okraji společnosti a s omezeným přístupem k zaměstnání a zdravotní péči. Příslušníci této etnické menšiny trpí diskriminací a sociálním vyloučením, navzdory úsilí o jejich integraci.

EU podporuje členské státy v jejich úsilí provádět efektivní politiky. Podpora se poskytuje zejména pro konkrétní projekty a jsou činěny pokusy zajistit správnou a účinnou aplikaci zákonů proti diskriminaci. Tento měsíc se v Bruselu konala konference, na které byly představeny různé projekty garantované EU. Na II. evropském summitu o romské otázce, který se bude v dubnu konat v Córdobě, je třeba jednat o výsledcích. Doufám, že výsledky tohoto summitu mohou přispět k dosažení silného politického závazku Evropy, co se týká budoucí strategie pro podporu začleňování romských občanů do evropského ekonomického, sociálního a kulturního života a zajištění rovných příležitostí pro každého občana v EU, včetně Romů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. (RO) Všechny země s velkou romskou populací mají politiky pro jejich integraci, ale tyto politiky se provádějí pouze v jednotlivých sektorech, zatímco jiné politiky neberou v úvahu specifické faktory, a jsou ve svém důsledku neefektivní. Je třeba provést analýzu všech praktik, které úspěšně dosáhly integrace Romů a konečně je využít jako základ pro vypracování a přijetí evropské strategie, která bude řešit problémy této skupiny, která je, jak je dobře známo, největší minoritou na území EU. Hlavní důraz je třeba nadále klást na vzdělání, školní docházku dětí, odbornou přípravu, postupný vstup do zaměstnání, posílení postavení žen ve společnosti, zefektivnění systému sociálního pojištění atd. V této oblasti je také třeba dosáhnout těsnější spolupráce mezi Evropskou komisí a vládami členských států při financování projektů ze Strukturálního fondu a Fondu soudržnosti, a také konkrétních programů, které se více zaměřují na individuální posílení postavení ve společnosti, spíše než na tradiční hierarchii. Podle mého mínění je nezbytnou složkou této synergie akcí Společenství široká informační kampaň zaměřená na celou veřejnost a romskou populaci, která vyvrátí pocit Romů, že jsou vyloučení ze sociálního života Evropy, a bude klást silný důraz na zásady rovného zacházení a nediskriminace.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Romské komunity existovaly v celé Evropě po mnoho století a až do nedávna byly v mnohých členských státech vystaveny persekuci. Jejich tradiční kočovný způsob života, aktivity, na nichž se podíleli, a vysoká míra endogamie a sociálního vyloučení, do kterého byly uvrženy, to všechno přispělo k označování těchto komunit za nepřijatelné, nebezpečné a asociální.

Tyto předsudky přetrvávají dokonce v dnešní době, stejně jako důsledky, které jim byly historicky vlastní: ještě dnes jsou Romové komunitami s nejnižší úrovní školního vzdělání a nejvyšší mírou kriminality. Zjistit příčiny a důsledky problémů spojených s Romy je úkolem sociologů a historiků.

Po politicích je třeba požadovat, aby byli schopni něco dělat pro komunity, kterým jako občanům slouží. Proto je obzvlášť důležité prosazovat způsoby, jak bojovat se sociálním vyloučením Romů a podporovat jejich přirozenou integraci do společnosti, v níž žijí, a za tímto účelem přijmout konkrétní opatření, která budou vycházet ze seriózních a podrobných studií této otázky.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Fidanza (PPE), písemně.(IT) Pane předsedo, dámy a pánové, toto usnesení se odvolává na určité principy, které nesmí být podceňovány, jako je význam boje proti diskriminaci Romů a potřeba integrovat tuto menšinu v rámci globální strategie.

To jsou všechno dobré návrhy, ale neberou v úvahu nedůstojné poměry, ve kterých mnohé romské komunity v některých členských státech, jako je například Itálie, žijí, často dobrovolně. Ilegální aktivity (krádeže, kapesní krádeže, žebrota, prostituce), často stále více zhoršené zneužívám dětí pro takové účely, a téměř neexistující chuť se integrovat a žít civilizovaným životem, jsou hlavními charakteristikami některých romských komunit v Itálii.

Reakcí na tuto kritickou situaci by měla být plná aplikace směrnice 2004/38/ES o volném pohybu občanů EU, která stanoví vystěhování občanů EU, kteří po tříměsíčním pobytu ve členském státu nemohou prokázat příjem a kteří odmítají proces integrace nabízený národními a/nebo lokálními orgány.

Běžná „integrace“ není dostatečná. Potřebujeme programy pro přizpůsobení romských komunit, aby respektovaly právní řád a sociální normy, a určitá kárná opatření pro ty, kteří se sami z tohoto procesu vylučují. Jinak legitimní volání po respektování menšiny bude ohroženo tím, že se přemění v určitou formu opačné diskriminace, ke škodě všech poctivých občanů, kteří trpí kriminalitou a napadáním ze strany mnohých Romů.

Integrace nemůže existovat bez respektování pravidel a romské menšiny nemohou být z dodržování tohoto principu vyjmuty. Z těchto důvodů jsem se zdržel hlasování o tomto usnesení a nesouhlasím se svojí politickou skupinou.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Usnesení o II. evropském summitu o romské otázce, které se bude konat ve dnech 8. a 9. dubna v Córdobě, vyjadřuje znepokojení týkající se diskriminace, kterou trpí Romové v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a rovného přístupu k systémům zdravotní péče a dalším veřejným službám, a také zarážející nízké úrovně jejich politické účasti.

Ovšem, Parlament požádal Komisi, aby vypracovala nové návrhy týkající se sociálního vyloučení Romů. Tento Parlament také vyzývá členské státy, aby přijaly významnější a viditelnější opatření, která budou reagovat na legitimní práva Romů, a vzaly v úvahu v úvahu skutečnost, že pouhá opatření pro boj s diskriminací nejsou dostatečná k usnadnění jejich sociálního začlenění. Nezbytné je společné úsilí na úrovni Společenství, včetně finančních příspěvků.

Usnesení doporučuje, aby Rada přijala společné stanovisko k financování strukturální a předvstupní pomoci, které bude odrážet politický závazek Evropy podporovat sociální začleňování Romů.

Očekáváme, že se II. evropský summit o romské otázce zaměří na strategické politické závazky, které prokáží politickou vůli zacelit mezeru mezi romskými komunitami a většinovou populací v různých zemích.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Toto usnesení je jen dalším z textů, ve kterých se absolutní priorita musí dávat takové a takové kategorii občanů, kategorii, která samozřejmě musí mít užitek ze zvláštní pozornosti a musí být brána v úvahu ve všech národních a evropských politikách. V současné době mluvíme o 10 nebo 12 milionech Romů v EU. V porovnání s ostatními menšinami, jejichž situaci jsme zde zkoumali při jiných příležitostech, se ocitáme  tváří v tvář hierarchii občanů, která napříště staví romskou menšinu na vrchol, potom postupně přistěhovalce z mimoevropských zemí, potom Evropany neevropského původu a na konec, až na nejnižší úroveň občany „evropského“ původu. Když k tomu potom přidáme „dimenzi rovnosti pohlaví“ a panující kult mládí, můžeme dojít k závěru, že ve Vaší tak zvané Evropské unii není dobré být člověkem středního věku, Evropanem a původním Evropanem, ale je lepší být součástí nějaké etnické, kulturní, náboženské nebo sexuální menšiny, kterou budete mít zájem takto identifikovat. Kdy budeme mít konečně politiku, která bude především sloužit Evropanům? Kdy dostanou prioritu chudí dělníci, příslušníci střední třídy utlačení vysokými daněmi a nezaměstnaní se svými rodinami, kteří jsou prostě jenom Evropany, tvoří obrovskou většinu obyvatel Evropské unie a jsou občany, jimž jsme odpovědní a kteří Vás zajímají jen v předvečer voleb?

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Podpořila jsem toto usnesení před summitem, který se bude dne 8. dubna konat v Cordóbě, protože začlenění Romů do všech sfér společnosti musí být jednou z priorit, již je třeba obhajovat na evropské úrovni. Podle mého názoru se nesmí klást důraz pouze na situaci Romů ve východní Evropě, kde jsou vystaveni značné diskriminaci, ale musíme si také být vědomi skutečnosti, že tyto problémy stejně tak přetrvávají, ale ve skrytější podobě, v dalších evropských zemích, například ve Francii. Musíme se také ptát na efektivitu prováděných opatření a přijít na to, jak by mohla být zlepšena, abychom skutečně dosáhli cílů, které přinesou socioekonomickou integraci Romů a zajistí jim plné evropské občanství.

 
  
MPphoto
 
 

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro usnesení o integraci Romů na základě názoru, že tato evropská menšina potřebuje specifické politiky, které je třeba rychle realizovat. I když jsme na půli cesty v dekádě věnované začlenění Romů, problémy spojené se vzděláním, zaměstnaností, regionálním rozvojem atd., přetrvávají a dokonce se v některých členských státech zhoršují. Souhlasím s tím, že je třeba redefinovat principy, ale domnívám se, že bychom místo transverzální strategie měli navrhnout strategii horizontální, která bude problémy této minority řešit integrovaným, a nikoliv exkluzivním způsobem. V tomto usnesení žádáme nové komisaře, aby v oblastech své působnosti dali prioritu aspektům týkajícím se Romů a přestali provádět současnou politiku, která je rozvláčná a postrádá jakoukoliv skutečnou akci. Od summitu v Cordóbě čekáme mnoho, ale potřeby Romů, kteří očekávají výsledky, co se týká jejich práv a protidiskriminační politiky, jsou větší.

 
  
MPphoto
 
 

  Lívia Járóka (PPE), písemně. (HU) Dámy a pánové, chtěla bych přivítat přijetí návrhu usnesení předložené šesti největšími politickými skupinami v Parlamentu, v němž navazujeme na usnesení z předchozího volebního období na počátku roku 2008 a znovu vyzýváme Evropskou komisi, aby vypracovala všezahrnující evropskou strategii pro Romy, navrženou k nápravě sociálního a ekonomického vyloučení, kterým trpí Romové v Evropě. Návrh správně upozorňuje na to, že samotná protidiskriminační opatření jsou pro podporu sociální integrace Romů nedostatečná. Je potřeba vyvinout harmonizované úsilí Společenství vycházející ze spolehlivých právních základů, aby se spojili všichni sociální a institucionální aktéři a současně byl na všechny účastníky vyvíjen tlak, aby plnili vlastní sliby.

Dále je velmi důležité, že usnesení jde jednoznačně nad rámec právně nezávazných nástrojů (soft law) a podporuje povinné legislativní závazky a realistické rozpočtové příspěvky. Konečně mi dovolte, abych vyjádřila naději, že Evropská komise v souladu s výslovnými pokyny Parlamentu a po schválení Evropskou radou co nejdříve uvede do života komplexní program rozvoje popsaný v usnesení. Ten může ukončit trvající extrémní chudobu postihující Romy z generace na generaci, může zároveň sladit úsilí ve všech souvisejících politických oblastech a bude schopen rychle zasáhnout v regionech, které se potýkají s vážnými strukturálními deficity a které se postupně stávají ghetty.

 
  
MPphoto
 
 

  Timothy Kirkhope (ECR), písemně. – Já a moji kolegové ze skupiny ECR souhlasíme s touto zprávou a z celého srdce podporujeme poskytování rovných práv a příležitostí pro všechny občany bez ohledu a rasu, vyznání, pohlaví nebo sexuální orientaci.

Ovšem zatímco plně podporujeme integraci Romů v Evropské unii, skutečně máme vážné pochybnosti o zapojení Evropské unie do záležitostí, které dle našeho názoru měly zajistit jednotlivé členské státy, jako je přístup ke zdravotní péči, vzdělání, zaměstnanosti a bydlení.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU je oblastí solidarity a sociálního začlenění, a tak musí udělat vše potřebné, aby zabránila diskriminaci Romů a poskytla jim stejná práva co se týká vzdělání, zaměstnanosti, zdravotní péče a bydlení, ve všech členských státech a také ve státech, které chtějí v budoucnosti vstoupit do Unie.

Je třeba přijmout rozhodné kroky, aby se skončilo s diskriminací. Ovšem, pokud se toho má dosáhnout, Romové se nemohou sami vylučovat a musí být sami nápomocni integraci do evropské oblasti, která má být přístupná pro všechny.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Mnozí žebráci v západních zemích přicházejí ze Slovenska, Rumunska a Bulharska a většina z nich patří k romské menšině. Dlouhou dobu byly činěny pokusy zlepšit špatnou sociální situaci Romů, kteří žijí na okraji společnosti v chatrčích nebo stanových městech. Jak ukázaly minulé zkušenosti, pouhé pumpování peněz do rómských sídlišť nepřinese nic dobrého. Klíčem k úspěchu je vzdělání, protože představuje jediný způsob pro otevírání příležitostí k odlišnému způsobu života. Opatření pro boj s chudobou ve východní Evropě mají v zásadě smysl. Ovšem taková opatření uplatňovaná v minulosti selhala a žádné nové, rozumné přístupy nebyly navrženy. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Tento návrh usnesení je jednostranný, když pouze navrhuje pro romské občany v Evropské unii subvence a finanční podporu. Samozřejmě musíme udělat všechno, co můžeme, abychom zajistili, že skupiny na okraji společnosti, jako jsou Romové, budou lépe začleněny do společnosti a zejména do pracovního trhu. Ovšem Romové musí ukázat, že mají vůli a sami budou usilovat o to, aby tento integrační proces byl úspěšný. Musí začít uvádět svoje děti a mladé lidi do evropského školního systému. V návrhu usnesení o summitu o romské otázce se na tyto aspekty klade příliš malý důraz, a proto jsem hlasoval proti tomuto návrhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. (PL) Diskriminace Romů byla po léta v Evropě jedním z největších tabu. V posledních letech se situace mění. Opatření přijatá pro boj proti diskriminaci Romů jsou ovšem nadále nedostatečná. Tento problém se často přehlíží.

Velmi dobrým příkladem potvrzujícím toto tvrzení je nedostatečná reakce Evropské komise na návrh Evropského parlamentu z 28. ledna 2008 vypracovat ve spolupráci s členskými státy evropskou strategii pro problematiku Romů. Nyní je třeba tento návrh obnovit, protože během ekonomické krize se agrese namířená proti Romům zvýšila. Tento jev postihuje mnohé z 10–12 milionů občanů romské komunity v Evropské unii.

Domnívám se, že otázka Romů by se měla stát prioritou pro nově jmenované komisaře, a proto jsem se rozhodl podpořit návrh usnesení o II. summitu o romské otázce vypracovaný kolegy poslanci ze Skupiny Progresivních socialistů a demokratů v Evropském parlamentu a Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů).

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Společný návrh usnesení přijatý Parlamentem, pro který jsem hlasoval, je velmi důležitý. Jak zdůrazňuje odstavec 7, Romové tvoří panevropskou komunitu, proto je třeba vyvinout kolektivní úsilí na evropské úrovni, a přesto Evropská komise dosud neodpověděla na výzvu Evropského parlamentu ze dne 28. ledna 2008, aby ve spolupráci se členskými státy formulovala evropskou strategii pro Romy s cílem posílit koordinaci a zlepšit situaci této specifické komunity. Vzhledem k tomu, že na základě principu subsidiarity je hladká integrace této specifické skupiny do společnosti v kompetenci členských států – a v Řecku existuje velká etablovaná romská komunita – Evropský parlament by měl – a to je účelem tohoto konkrétního návrhu – vyzvat Komisi a Radu k dynamičtější iniciativě směřující k lepší koordinaci opatření s cílem plně integrovat Romy do evropské společnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro usnesení s přesvědčením, že v nejbližším období budou uvedena do praxe konkrétní opatření zaměřená na zlepšení situace romské populace, než abychom zůstali u hezkých prohlášení. Evropské strukturální fondy nabízejí obrovskou příležitost dosáhnout sociálního začlenění romské populace. Ovšem s tím spojené procedurální a obsahové aspekty bohužel využití této příležitosti ztěžují. Při využití fondů v Rumunsku se ukázalo, že je třeba v otázce zaměstnanosti Romů uplatnit odlišný přístup jako součást opatření realizovaných v rámci programu POSDRU (Sektorální operační program pro rozvoj lidských zdrojů). Konvenční opatření zahrnující odbornou rekvalifikaci, konzultace a poskytování informací romským příjemcům musí také brát v úvahu specifický charakter jejich kultury. Nejvíce jsou postiženi příjemci podpory v zemědělských oblastech, a přesto nikdy neexistoval žádný typ programu pro romské komunity, který by byl součástí evropských programů zaměřených na rozvoj venkova. Romové nejsou zahrnuti mezi cílové skupiny, které jsou takovými programy financování podporované. Zavádění programů pro rozvoj zemědělských podniků, podpora zakládání dobytčích farem spolu se souborem stimulů, jako jsou například subvence pro zaměstnavatele v tomto sektoru, jsou řešení, která by měla být brána v úvahu v případech, kdy se jedná o integraci Romů do pracovního trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. (ES) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože sociální začlenění romských komunit je jednou z priorit Skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Toto usnesení ukazuje postoj parlamentu před II. evropským summitem o romské otázce, který se bude konat ve dnech 8. a 9. dubna v Córdobě pod španělským předsednictvím. Situace romské populace je odlišná od situace jiných menšin v EU a její začlenění vyžaduje efektivní politiky, které omezí systematickou diskriminaci, jíž jsou Romové vystaveni. Všechny úrovně řízení od EU až po místní orgány musí být zapojeny a hrát svoji úlohu, aby se dosáhlo rovného zacházení, protože to je jedna ze základních hodnot EU. Usnesení vyzývá evropské orgány, aby koordinovaným a strategickým způsobem přispěly k začlenění evropské romské populace. Summit, který se bude konat v Córdobě, musí sloužit k tomu, aby se učinil první krok kupředu a přešlo se od dobrých záměrů ke konkrétním politikám, které umožní překonat problémy těchto občanů, co se týká přístupu k bydlení, vzdělání, veřejným službám a zaměstnanosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem skutečně rád, že bylo toto usnesení přijato (je zřejmé, že jsem hlasoval pro), protože zahrnuje zásadní stanoviska k podpoře opatření proti diskriminaci romské populace. Výslovně znovu vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala komplexní evropskou strategii pro sociální začlenění Romů, jako nástroje pro boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci Romů v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o II. evropském summitu o romské otázce, protože se domnívám, že boj proti diskriminaci Romů, kteří jsou panevropskou komunitou, vyžaduje společný přístup celého Společenství. Musíme vyjádřit naše obavy týkající se diskriminace, kterou trpí Romové v oblasti vzdělání, bydlení a zaměstnanosti, a také rovného přístupu k systému zdravotní péče a dalším veřejným službám. Odsuzujeme současnou eskalaci nepřátelství vůči Romům (Romofobii) v řadě členských států EU, která se často objevuje ve formě nenávistných projevů a útoků proti romské populaci. Znovu vyzýváme Komisi, aby přijala horizontální přístup k otázce Romů a vypracovala dodatečné návrhy zaměřené na provádění soudržné politiky sociálního začlenění Romů na evropské úrovni. S tímto zřetelem žádáme Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy připravila evropskou strategii pro Romy, která přinese lepší koordinaci a podpoří úsilí zaměřené na zlepšení situace romské populace. Dále očekávám, že členské státy budou efektivněji využívat různé nástroje, které jsou v současné době k dispozici, pro boj proti sociálnímu vyloučení Romů a přidělí maximální sumu ve výši 2 % prostředků z Evropského fondu regionálního rozvoje na podporu bydlení pro komunity, které žijí na okraji společnosti, nebo na existující možnosti v rámci ESF.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0227/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Andrew Henry William Brons (NI), písemně. – Jsme naprosto jasně pro to, aby Frontex prováděl dohled i za hranicemi teritoriálních vod hraničních států EU. Máme zde dvě vzájemně si odporující právní rady ohledně toho, zda již takovou pravomoc má, či nikoliv. Toto usnesení však přineslo pravidla a obecné zásady, které tuto funkci ztíží. Především jde o to, že by měl Frontex nejen zachraňovat nelegální přistěhovalce, kteří se mohli na moři dostat do nebezpečí (zcela jasně etické jednání), ale že by měl také povinnost poskytnout zachráněným nelegálním přistěhovalcům azyl. Domníváme se, že takto zachránění nelegální přistěhovalci by měli být odvezeni do země, ze které se má za to, že vypluli, nebo do jejich země původu, a tam by měli být ponecháni.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro návrh usnesení z důvodů, které přesahují návrh rozhodnutí a obsah návrhu Rady o doplnění Schengenského hraničního kodexu, pokud jde o dohled na vnějšími námořními hranicemi. Navzdory tomu, že především ve druhé části, která není pro členské státy závazná, se rozhodnutí odvolává na pozitivní záležitosti týkající se obrany lidských práv, postup použitý za účelem dosažení jeho ratifikace zjevně obchází práci a pravomoce Evropského parlamentu. V tomto návrhu rozhodnutí Rada překračuje své výkonné pravomoci. Pokud Evropský parlament takový postup akceptuje, vytvoří se tak velice negativní precedens pro jeho roli a efektivní činnost, a přitom by jakožto jediný volený orgán na evropské úrovni měl zabezpečit své kontrolní, zákonodárné a jiné pravomoci. Před nedávnem jsme navíc byli svědky toho, že rozhodující hlasování Evropského parlamentu zrušilo dohodu o předávání osobních dat o evropských občanech tajným službám a vládě USA. Podobné věci by se neměly uvádět do pohybu.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Je zcela nesporně nutné více posílit kontroly na hranicích prováděné Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie. Je také nutné přijmout společné operativní postupy a jasná pravidla pro účast na společných námořních operacích – především jde o pátrání a záchranu – a pro vyloďování zachráněných osob.

Komise se za tímto účelem rozhodla předložit návrh rozhodnutí opírající se o postup projednávání ve výborech. Radě se nepodařilo překonat svou nejednotnost v této věci, raději se před Parlamentem skrývá za technické argumenty, a znemožňuje nám tak vykonávat naše pravomoce. Názor právní služby Parlamentu je zcela jasný. Komise překročila své výkonné pravomoci. Nejde jen o technický postup. Podle vlastních slov paní Malmströmové jde o iniciativu velkého politického významu s praktickými důsledky.

Náš hlas proti není jen potvrzením výsadních práv Parlamentu, ale také aktem solidarity s malými zeměmi, které toto rozhodnutí nespravedlivě znevýhodňuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Cornelia Ernst a Sabine Lösing (GUE/NGL), písemně. – S ohledem na to, že Frontex byl mimo jiné vytvořen proto, aby „chránil“ hranice EU před takzvanými „nelegálními“ přistěhovalci, se stavíme proti agentuře a jejím cílům. Vítáme však pokyny týkající se dostatečného zvážení mezinárodních a evropských právních předpisů v oblasti azylu a lidských práv v rámci návrhu Komise (KOM (2009)0658 v konečném znění). Obzvlášť vítáme bod 1 Přílohy I (dodržování zásady nenavracení, ohled ke zvláštním potřebám zranitelných osob a osob potřebujících rychlou lékařskou pomoc, vyškolení příslušníků pohraniční stráže v oblasti lidských práv a uprchlického práva) a rovněž body 3 a 4 (včetně posouzení situace přistěhovalců s přihlédnutím k jejich možným žádostem o pomoc nebo způsobilosti lodi k plavbě, nevyloďování osob v zemích, kde by jim hrozilo pronásledování nebo mučení) uvedené v Příloze II. Dále zdůrazňujeme, že je nutné, aby byla tato druhá příloha závazná, a upozorňujeme, že podle těchto zásad upravíme mandát Frontexu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně, – (FR) Hlasovala jsem proti tomuto usnesení, které by zabránilo přijetí řady opatření představujících krok správným směrem, i když uznávám, že situace není zdaleka ideální. Tento dokument umožní podávat žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie proti státům, které neplní své závazky týkající se zásady nenavracení na otevřeném moři a v současnosti žalobám zcela unikají. Je důležité, aby členské státy operující pod záštitou Frontexu pomáhaly přistěhovalcům, kteří se na moři ocitnou v nouzové situaci, bez ohledu na jejich státní příslušnost, status nebo okolnosti, v nichž byli nalezeni.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Návrh usnesení se týká návrhovaného rozhodnutí Rady a doplňuje Schengenský hraniční kodex, pokud jde o dohled nad námořními hranicemi v rámci operací, které koordinuje Frontex a které se týkají opatření na zácharnu osob na moři. Pokud jde o Řecko a s ohledem na narůstající tlak spojený s přistěhovalectvím, tato konkrétní opatření usnadňují přítomnost Frontexu v řeckých vodách.

Abych byl přesnější, jde o opatření tvořená pravidly a nezávaznými zásadami, která se zaměřují na přijímání, vyhledávání a zachraňování osob na moři. V podstatě jde o opatření, která je nutné přijmout, pokud je nalezena loď, jež je podezřelá z převážení osob pokoušejících se vyhnout se hraniční kontrole. Pátrání a záchrana na moři by navíc měly být prováděny na základě konkrétních zásad a zadržené nebo zachráněné osoby musí být vyloděny na základě konkrétního operačního plánu. Proto se domnívám, že by se tato konkrétní iniciativa měla podpořit a mělo by se urychlit uplatňování opatření, o nichž se zmiňuje návrh Rady.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – I přes naše stanovisko (hlasoval jsem pro) nebylo dosaženo kvalfikované většiny, takže usnesení odmítající návrh Komise a navrhující řídit se radami právní služby Parlamentu neprošlo. Znamená to, že Shengenský hraniční kodex bude nyní pozměněn podle návrhu Komise v souladu s postupem projednávání ve výborech a ke směrnici se připojí příloha s nezávaznými opatřeními týkajícími se povinností během pátracích a záchranných operací na moři. Můžeme jen doufat, že to Komise skutečně využije jako příležitost k přísnější kontrole operací koordinovaných Frontexem a že se vyhneme lidským tragediím a zoufalství na moři. U tohoto výsledku však existuje reálné riziko, že nebudeme schopni v mandátu Frontexu, který je právě revidován, prosadit závazné kroky, ale nemůžeme to pochopitelně vzdávat a musíme se všemi silami snažit v této věci dosáhnout lepšího výsledku.

 
  
  

Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (A7-0033/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Ashworth (ECR), písemně. – Já a mí kolegové ze skupiny ECR souhlasíme s velkou částí této zprávy, včetně zlepšení rozpočtové účinnosti, zjednodušení postupů při podávání žádostí o dotace z fondů EU a nutnosti upřednostnit dokončení strategie 2020.

Máme však velké pochybnosti ohledně odkazů na sociální pilíř EU, ambiciózní sociální agendu, harmonizovanou přistěhovaleckou politiku a omezení týkající se jednotného zemědělského trhu a zdůrazňujeme, že oblasti vzdělávání, armády a obrany jsou doménou jednotlivých členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Hlasoval jsem pro tuto zprávu o prioritách rozpočtu na rok 2011. Jak je uvedeno ve zprávě, je nutné poskytnout konkrétní podporu podnikání a mikropodniků a tyto otázky by měly být základem politiky zaměřené na mládež a inovace.

Zpráva požaduje pomoc pro všechny programy a nástroje, které podporují podnikání – především v zemědělských oblastech – a dále pomoc na rozjezd nových podniků a podporuje výměnu informací mezi mladými podnikateli.

Podporu by měly dostat programy, které pomáhají mladým lidem spouštějícím novou firmu. Vítám, že tato zpráva klade důraz na politiku zaměřenou na mládež a na úlohu, kterou musí sehrát mladí lidé, pokud se máme pokusit o vymanění ze současné hospodářské a finanční krize.

Důrazně podporuji požadavek, který se ve zprávě objevuje, aby se více investovalo do mládeže a vzdělání, jak bylo doporučeno ve „Strategii EU pro mládež“. Je nutné uznávat, povzbuzovat a podporovat úlohu a význam mladých lidí pro Evropskou unii a pro její budoucnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlavními prioritami příštího rozpočtu Evropské unie jsou mladí lidé, věda a inovace. Investice do mladých lidí znamenají investice do budoucnosti. Tyto investice se musí provádět koordinovaným způsobem mezi jednotlivými politikami.

Hlavními oblastmi zájmu v tomto rozpočtu jsou školství, odborné vzdělávání a přechod ze vzdělávacího systému na trh práce. Mladé lidi se vzděláním a kvalifikací stále častěji postihuje nezaměstnanost. Proto považuji program mobility Erasmus First Job za strategický závazek do budoucna, protože vytváří jasné propojení mezi vzdělávacím systémem a trhem práce. Z dalších priorit bych chtěla zdůraznit oblasti výzkumu, inovací a digitální agendy: tyto oblasti jsou zásadní pro udržitelný rozvoj Evropy.

Chtěla bych také zdůraznit význam některých již existujících programů, které k tomuto cíli přispívají, jako je Evropský inovační a technologický institut. V tomto rozpočtu se dokonce soustřeďuje úsilí zaměřené na podporu vývoje ekologických a inovativních technologií, takže je velmi přínosný pro hospodářské oživení a podněcuje malé a střední podniky. Sázka na mladé lidi, inovace a vědu je zásadní pro to, aby se Evropa vrátila ke své vůdčí roli na světové úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (S&D), písemně. – (DA) Dánští sociální demokraté dnes volili ve prospěch priorit rozpočtu na rok 2011. Podporujeme hlavní priority a především snahu bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí a snahu podporovat výzkum, inovace a ekologické technologie. Dánští sociální demokraté rovněž plně podporují vyčlenění nutných finančních prostředků pro strategii EU pro růst a zaměstnanost, strategii EU 2020. Dánští sociální demokraté však zdůrazňují, že cílem společné zemědělské politiky EU musí být další zajištění stabilizace trhu, a proto nemůžeme podporovat neustálé dotace z EU pro mléko a mléčné výrobky.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně – (DA) My švédští sociální demokraté jsme se dnes rozhodli volit ve prospěch priorit rozpočtu na rok 2011. Z velké části souhlasíme s prioritami uvedenými ve zprávě. Myslíme si například, že je důležité investovat do mladých lidí, výzkumu a inovací a do ekologických technologií. Domníváme se rovněž, že pro úspěch nové strategie EU pro růst a zaměstnanost, „strategii EU 2020“, je důležité, aby jí byly přiděleny dostatečné finanční prostředky.

Chtěli bychom však zdůraznit, že se nedomníváme, že hlavním úkolem společné zemědělské politiky EU je zajistit stabilitu trhu, a proto nechceme, aby EU poskytovala stálé dotace dpro mléko a mléčné výrobky.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Pokud jde o inovace, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a hospodářský růst a zaměstnanost, je v kontextu celosvětové krize a na pozadí ambiciózních požadavků strategie 2020 nejdůležitější, aby se výzvy strategie 2020 staly zásadní rozpočtovou prioritou.

Proto jsem velmi rád, že Komise zahrnula do priorit pro rozpočet na rok 2011 politiku vzdělání, výzkumu a inovací. Je také důležité myslet na hospodářské oživení a překonání krize, a proto vnímám s potěšením, že jednou z nejdůležitějších věcí v rozpočtu na rok 2011 je podpora pro malé a střední podniky. Chtěl bych zopakovat, že je v rámci reformování společné zemědělské politiky nutné zvýšit finanční prostředky pro SZP; tuto prioritu musí přijmout i Komise.

Chtěl bych upozornit, že rozpočet na rok 2011 bude první, který se přijímá v rámci Lisabonské smlouvy, jejímž výsledkem je posílení zásahů Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Navrhované priority rozpočtu na rok 2011 jsou i přes sociální rétoriku, která je v dobách krize nevyhnutelná, poměrně jasné: záměrem v zásadě je držet se stejných priorit jako předchozí rozpočty. Vše opět nasvědčuje rozpočtu zacílenému na prohloubení jednotného trhu, medostatečnou jistotu zaměstnání známou pod pojmem flexikurita, na liberalizaci a komercializaci životního prostředí a rostoucí oblasti sociálního života. I když byly tyto priority seskupeny do takzvané nové strategie 2020, jsou to staré zásady.

Deklarované upřednostnění mladých lidí nezakrývá skutečnost, že úmyslem je začít od nynějška počítat s budoucími generacemi pracovníků, pro něž bude nezaměstnanost strukturální, bude se na ni pohlížet jako na strategickou proměnnou, která se má využít pro devalvaci jejich pracovní síly. To donutí i kvalifikované osoby, aby těkaly mezi nezajištěnými pracovními místy, které budou střídat s nevyhnutelnou nezaměstnaností. Pomocí těchto priorit také rozpočet na rok 2011 slouží vnějšímu intervencionismu EU; společné zahraniční a bezpečnostní politice a společné bezpečnostní a obranné politike; militarismu a válce; politikám, které kriminalizují přistěhovalectví; Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie.

S ohledem na to je naší jedinou možnsou odpovědí na tuto zprávu hlasovat proti ní. Není to však ani jediný, ani nevyhnutelný způsob. Snažili jsme se to ukázat v různých návrzích, které jsme předkládali během rozpravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Připravovat rozpočet EU v době finanční krize, s velmi omezenými rozpočtovými rezervami a novými sférami práce, které jsou spojené se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, není snadné. Proto jsem s velkým zadostiučiněním podpořila během hlasování zprávu paní Jędrzejewské o rozpočtu na rok 2011 a návrh usnesení Evropského parlamentu, které oba poskytují ambiciózní rozpočtové priority pro příští rok.

Vedle tradičních priorit, jako je politika soudržnosti a podpora inovativních a ekologických technologií, by se rozpočet na rok 2011 měl soustředit na zajištění plného chodu nových iniciativ v EU: Evropské služby pro vnější činnost, hospodářské strategie EU 2020 a opatření, která jsou součástí Východního partnerství. Všem třem hrozí fiasko, pokud by se ukázalo, že prostředky na ně určené jsou příliš „symbolické“.

Za zmínku stojí i komplexní přístup k otázce mladých lidí. Evropská unie, která čelí demografickým problémům, nemůže mít jen nízké procento vzdělaných mladých lidí, protože by to vedlo ke stále většímu nárůstu nezaměstnanosti v této věkové kategorii, což si Unie prostě nemůže dovolit. V evropském rozpočtu proto musí zůstat peníze vyhrazené na podporu výuky jazyků, mezikulturního dialogu, zvýšení mobility mládeže a začleňování absolventů na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Pokud jsem tuto zprávu dobře pochopil, stalo se vše nebo téměř vše prioritou, což znamená, že prioritou není nic. Vyžaduje se prostě větší rozpočet, jinými slovy vyšší daně pro Evropany. Je pravda, že snaha zpravodajky zajistit, aby byly výdaje financované z rozpočtu EU nejen užitečné, ale i účinné, a to, že to přináší vnitrostátním politikám skutečnou evropskou přidanou hodnotu, je chvályhodné. Ale upřímně řečeno, toto mělo být v průběhu let hlavním zájmem stále. Na jedné straně připomínám, že se tak v posledních 14 nebo 15 letech nedělo, protože Účetní dvůr se necítil být schopen schvalovat provádění ročních rozpočtů. Na druhé straně stále v této zprávě hledám konkrétní návrhy, které by umožnily tohoto cíle dosáhnout. Především hledám návrhy, které by umožnily skoncovat s programy, které nejsou ničím jiným než čistým populismem, neužitečným přerozdělováním malých částek, ideologickou propagandou a pokusy více zasahovat do oblastí, kde má Unie naštěstí jen málo pravomocí a především žádnou účinnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Přestože jsem hlasovala pro tuto zprávu, chci poukázat na některé kritické výhrady, které k prioritám v rozpočtu na rok 2011 mám. Je pravda, že ochotně podpořím závazek EU poskytnout pomoc mládeži, inovacím a dobrovolnickému sektoru, neboť jde o strukturální prvky naší společnosti. Finanční rámec však absolutně není adekvátní, především v období hospodářské krize a nezaměstnanosti: neumožňuje nám financovat jakýkoliv politický cíl na vyvolání skutečné změny. Na zaměstnanost je určeno 9 milionů EUR, což odpovídá 0,07 % rozpočtu: to opravdu nepředstavuje zásadní pomoc na podporu zaměstnanosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o rozpočtu Evropské komise, neboť se domnívám, že je důležité, aby EU měla vyvážený, realistický rozpočet, který bude účinně splňovat očekávání občanů, již si přejí vyjít ze současné hospodářské krize, získat dobře placenou práci a jistější budoucnost. Domnívám se, že prioritou v Evropě musí být finanční podpora pro malé a střední podniky, protože tyto podniky hrají zásadní úlohu při zajišťování velkého počtu pracovních míst a při rozvoji regionů a venkovských oblastí. Myslím si také, že pro současnost i budoucnost Evropy jsou nesmírně důležití mladí lidé. To se musí také odrazit v rozpočtových prioritách. Mladí lidé jsou v samém jádru evropských sociálních strategií a strategií sociálního začlenění. Inovační schopnost mladých představuje základní zdroj rozvoje a hospodářského růstu, o nějž by se EU měla opírat. Jsem hluboce přesvědčen, že investice do mladých lidí a vzdělání je investicí do současnosti i budoucnosti, jak je zdůrazněno ve strategii EU pro mládež. Oceňuji, že politika týkající se mladých lidí musí vzít v úvahu i to, že studenti se ve školách a na univerzitách mají připravovat na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasuji proti této zprávě o rozpočtových prioritách pro rok 2011. Zavádí dogmatické a škodlivé eurokratické politiky, které odmítám v Evropě i po celém světě. Nemohu dost dobře hlasovat pro rozpočet, který podporuje tolik potenciálních katastrof.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU má po neúspěchu lisabonské strategie novou možnost stát se za pomoci strategie 2020 velkým katalyzátorem světového hospodářství. Aby byl tento nový plán úspěšný, je nezbytně nutné, aby rozpočty, které se schválí, upřednostňovaly několik oblastí, jež jsou pro úspěch strategie 2020 zásadní.

Hovoříme o inovacích, podpoře pro mladé lidi na zvýšení jejich sociální mobility a o konsolidované podpoře pro malé a střední podniky, které jsou skutečným hospodářským motorem zemí. Je také nezbytné, aby se ve velkém měřítku investovalo do široké škály oblastí spojených se změnou klimatu, životním prostředím a sociální politikou. Pro úspěch strategie 2020 je proto nezbytné, aby se nalezly nové způsoby financování a získávání finančních prostředků, protože nemůžeme dělat to, co jsme dělali v minulosti, a převádět do těchto oblastí finance zamýšlené pro strukturální politiku, politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu o prirotiách pro rozpočet na rok 2011 a jedním z důvodů jsou návrhy na financování společné zemědělské politiky. Zpráva zvláště upozorňuje na to, že financování priorit souvisejících s budoucí strategií EU 2020 cestou možného přerozdělení finančních prostředků nesmí mít neblahý vliv na základní politiky EU, jako je politika soudržnosti, strukturální politika a společná zemědělská politika. Opakuje obavu vyjádřenou během schvalování rozpočtu Společenství pro současný rok, pokud jde o úzké rozpočtové rezervy na výdaje v zemědělství, a podporuje vytvoření dostatečné rezervy v rozpočtu na rok 2011. Uspokojivé rezervy na zemědělské výdaje jsou důležité především při řešení neočekávaných potřeb v zemědělských odvětvích, především kvůli nestabilním cenám.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu ohledně priorit pro rozpočet na rok 2011 – Oddíl III – Komise, které potvrzuje, že prioritou politických představitelů v Evropské unii a členských státech musí být zachování existujících pracovních míst a vytvoření nových, které občanům umožní vést slušný život. Sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ poskytuje základ pro rozsáhlou rozpravu o hospodářské a sociální strategii EU pro příští roky. Hlasovala jsem také pro pozměňovací návrh 5, protože nezaměstnanost je v současných rozpravách nejdůležitějším tématem, a abychom byli schopni řešit otázku již vysoké a navíc stále rostoucí miry nezaměstnanosti, musí EU provést ambiciózní sociální agendu. Evropská unie musí investovat především do výzkumu a dopravní a energetické infrastruktury, abychom zůstali konkurenceschopní v celosvětovém měřítku. Členské státy i EU musí dále investovat do vzdělávání a rozvoje mladých lidí. Programy jako Erasmus, a především program Erasmus pro mladé podnikatele, musí být proto prioritou, která se také bude odrážet v rozpočtu EU na rok 2011.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Byl jsem potěšen výsledkem hlasování o zprávě paní Jędrzejewské o rozpočtových prioritách Evropské unie na rok 2011. Hlasoval jsem pochopitelně pro tuto zprávu. Dnešní hlasování bylo výjimečné ze dvou důvodů: za prvé, je to první rozpočet schválený podle pravidel Lisabonské smlouvy. Za druhé, návrh priorit jako první předložil Evropský parlament, a ne Komise.

Zpravodajka se ve své zprávě velmi případně zmínila o otázce mladých lidí a vzdělání. Během krize je obzvlášť důležité podporovat mladé lidi například tím, že jim pomůžeme najít první zaměstnání nebo založit vlastní podnik. Dnes obzlášť dobře vidět, že tato otázka nebyla v předchozích letech dostatečně zmiňována. Odborníci na zaměstnanost zdůrazňují, že problémy na trhu práce nemají jen absolventi, ale také třicátníci, kteří se již na trhu práce řadu let pohybují.

 
  
  

Zpráva: Helga Trüpel (A7-0036/2010).

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podporuji tuto zprávu, protože okolnosti, za nichž bude rozpočet na rok 2011 přijat, budou výjimečné z důvodu vstupu, Lisabonské smlouvy v platnost a pokračující hospodářské a finanční krize. Rozpočet bude muset být přesně vyvážený, aby se zajistilo úspěšné splnění cílů, které jsou stanoveny v Lisabonské smlouvě, jako je například vytváření společného interního energetického trhu. Při plánování rozpočtu se musí dostatečná pozornost věnovat také důsledkům finanční krize, které jsou stále v mnoha zemích citelné, a snahám o jejich odstranění. Hlavní prioritou musí nadále být udržení a vytváření pracovních míst, což je úzce spjato s potřebou finanční podpory pro malé a střední podniky, jež vytvářejí velkou část pracovních míst. Při schvalování rozpočtu Evropského parlamentu na rok 2011 je nutné věnovat zvláštní pozornost stanovení priority Evropského parlamentu, kterou je vytvoření vysoké úrovně zákonodárství, a pro splnění tohoto cíle je nutné podniknout všechny nezbytné kroky. Je také nutné najít vhodné řešení otázky efektivní organizace práce Evropského parlamentu včetně zřízení jediného pracoviště pro poslance.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vstup Lisabonské smlouvy v platnost znamená větší pravomoci pro Parlament. V globalizovaném světě jsou věci stále komplikovanější a rozhodnutí musí být technicky a vědecky podložená. Je nesmírně důležité, aby se političtí činitelé orientovali v nejnovějším vývoji vědy, neboť ten jim umožní přijímat ta nejlepší rozhodnutí. Tento rozpočet zavádí dlouhodobé pokyny pro vytváření politiky, které by v budoucnu měly vést ke snížení nákladů.

Žádám, aby se poslancům poskytlo další odborné vzdělávání a více technické podpory, aby tak mohli za pomoci vědecké a technické podpory, která je ve 21. století tak nutná, řádně vykonávat svou práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že v novém rámci získala řada orgánů včetně Parlamentu větší odpovědnost, je nezbytně nutné, aby měl každý takový orgán dostatečný provozní rozpočet, který zajistí, že bude mít materiální a lidské zdroje nutné k pečlivému a řádnému zajištění svých úkolů v mezích institucionálního rámce.

Podporuji realistický a proveditelný rozpočet, který ale orgánům poskytne materiální prostředky nutné k plnění jejich úkolů. Tato kritéria však nesmí ohrozit rozpočtovou udržitelnost a pečlivé účetnictví, jež jsou pro každý orgán zcela rozhodující. Dále je nutné zajistit přísnost a transparentnost při řízení finančních prostředků, které dostanou jednotlivé orgány k dispozici.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Plánování rozpočtu na rok 2011 je velice důležité a souhlasím s tím, že zpráva vyzývá k důkladně promyšlené a transparentní diskusi. Správně také tvrdí, že otázka rozpočtového prahu je choulostivá a musí brát v úvahu celkové náklady. Jsem velmi spokojený, že je zpráva takto obezřetná. Méně obezřetný přístup by byl urážkou lidí mé země i lidí z celé Evropy, kteří čelí svým vlastním rozpočtovým obavám. Rád bych také využil této příležitosti a řekl, že doufám, že naše obezřetnost také ukáže naši solidaritu a bratrství s řeckými a portugalskými kolegy, kteří momentálně procházejí velice obtížným obdobím.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva dala Parmalentu nové povinnosti. Tato situace znamená administrativní práci navíc a výsledkem je, že poslanci potřebují kvalifikované zaměstnance, kteří budou fungovat jako poradci. Tato nová situace přináší dva problémy: zvýšené náklady vyplývající z potřeby většího počtu asistentů a větší požadavky na prostor, aby tito asistenti mohli své úkoly vykonávat v dobrých pracovních podmínkách. Tato situace vede k nárůstu nákladů. V době krize se to obtížně vysvětluje, ale pokud má být práce Parlamentu vynikající, potřebuje nutné finanční a lidské zdroje.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto důležitou zprávu. Prvním krokem v rozpočtovém postupu jsou obecné zásady, které poskytují generálnímu tajemníkovi a předsednictvu Evropského parlamentu obecné vodítko pro další krok, kterým jsou předběžné návrhy rozpočtu, jež má předsednictvo v současnosti již k dispozici.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Okolnosti, za kterých se přijímá rozpočet na rok 2011, jsou výjimečné a současně znamenají výzvu. Hlavní prioritou je úspěšné provedení Lisabonské smlouvy a kvůli dopadům hospodářské krize, které v Evropské unii pociťujeme, je tento cíl ještě náročnější.

Skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté), ke které patřím, v této souvislosti dál obhajuje udržitelný a přísný rozpočet, v němž je každá výdajová položka odůvodněná a v němž lze trvale zajistit přísnost a účinnost. Podporuji proto, abychom přešli k rozpočtu s nulovým základem, který tak bude moci bý účinný a úsporný. Pro lepší dosažení tohoto cíle je naléhavě nutné přijmout dlouhodobou politiku v oblasti budov.

Souhlasím s tím, že je nutné podpořit větší spolupráci a důkladný dialog mezi orgány, aby se lépe využívaly finanční zdroje v různých oblastech, jako jsou mimo jiné překlady a politika v oblasti budov. Chtěl bych zdůraznit, jak je důležité, aby byla prioritou vynikající úroveň právních předpisů, které Parlament připravuje, a aby Parlament získal potřebné zdroje k tomu, aby mohl plnit svou legislativní úlohu. Proto jsem hlasoval pro obecné rozpočtové zásady zahrnuté do této zprávy.

(Vysvětlení hlasování zkráceno podle článku 170 jednacího řádu)

 
  
  

Zpráva: Giancarlo Scottà (A7-0029/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o politice jakosti zemědělských produktů, protože se mi ve dvou bodech zdá velice důležitá. Za prvé zdůrazňuje, jak je pro Evropskou unii důležité, aby chránila jakost produktů a udělala z ní hlavní prioritu evropské zemědělské strategie. Za druhé hájí zásadu zeměpisného označování a tradičních specialit, které představuje jako dva prvky přispívající k zemědělské konkurenceschopnosti a ochraně kulturního dědictví. A nakonec tato zpráva podporuje zemědělské produkty, na které jsme tak hrdi, a přitom se vyslovuje pro nezbytné administrativní zjednodušení, pokud jde o jejich ochranu.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu nazvanou „Politika jakosti zemědělských produktů: jakou strategii zvolit?“, protože jakost je rozhodujícím faktorem v konkurenceschopnosti evropských produktů na mezinárodních trzích.

V této souvislosti hodnotím pozitivně zavedení povinného označování „místa hospodaření“, neboť tak spotřebitelé získají informace týkající se jakostních norem. Pozitivně rovněž hodnotím to, jak se zpráva zabývá ochranou životního prostředí a dobrými životními podmínkami zvířat.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Společná zemědělská politika bude muset vsadit na vyšší jakost svých zemědělských produktů, která představuje nepopiratelnou přidanou hodnotu pro konkurenceschopnost Evropy na celosvětovém trhu. Politika jakosti nemůže být oddělena od společné zemědělské politiky jako celku, ani nemůže ignorovat nové výzvy, jako je boj proti změně klimatu, potřeba zachovat biologickou rozmanitost, otázky dodávek energií, rozvoj bioenergií, dobrých životních podmínek zvířat a hospodaření s vodou v zemědělství. Do budoucí politiky jakosti zemědělských produktů je také nutné vhodně začlenit rostoucí očekávání zákazníků a nesmí se přitom zapomínat, že při rozhodování je pro informované spotřebitele kvalita důležitá.

Připomínám však, že politika jakosti zemědělských produktů nemůže být tak náročná, aby ohrozila malé a střední zemědělce nebo existenci tradičních produktů, které jsou typické pro určité regiony a jejichž výroba nemůže podléhat zaslepeně jednotným pravidlům. Cílem politiky jakosti musí být stimulování zemědělství členských států na celosvětovém trhu a ochrana evropských produktů. Tato politika zde je proto, aby sloužila výrobcům a spotřebitelům.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Některé prvky zprávy, o níž diskutujeme, jsou pozitivní: podporuje například zřízení nástrojů, které umožní podporu a propagaci místních producentů, dále tradičních a řemeslných produktů souvisejících s konkrétními oblastmi a se zeměpisným označením; a uznává, že když malí producenti žádají o osvědčení kvality, setkávají se s pomalými, těžkopádnými a příliš finančně závislými postupy.

Vyhýbá se však otázkám, které jsou pro zachování jakosti zemědělských produktů a udržitelnost zemědělské produkce v EU zcela zásadní: například jsou to důsledky deregulace světového obchodu a nekontrolované liberalizace trhů, ať už v rámci dvoustranných dohod nebo v rámci Světové obchodní organizace; různá nebezpečí spjatá s tím, že se do životního prostředí dostávají geneticky modifikované organismy; nakonec je to potřeba důkladné reformy společné zemědělské politiky, která bude podporovat místní produkci, právo na výrobu a právo na potravinovou soběstačnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Chci poblahopřát panu poslanci za jeho zprávu a říct, že souhlasím s názorem, že politika jakosti zemědělských produktů by se neměla projednávat odděleně od společné zemědělské politiky nebo hlavních myšlenek politiky Společenství pro nejbližší roky, jako je udržitelný rozvoj, biologická rozmanitost nebo boj proti změně klimatu.

Občané Evropské unie očekávají vysokou kvalitu, zdravé produkty, které jsou vyráběny na základě inovativní technologie, jež zohledňuje dopad výroby na životní prostředí. Sdílím rovněž stanovisko zpravodaje týkající se vedení informační a vzdělávací kampaně v otázce označování všech evropských zemědělských produktů, které jsou schvalovány, beno již byly schváleny. Kampaň tohoto druhu je velice důležitá, protože pokud spotřebitelé neví, co přesně znamenají dané symboly, znamená to zpochybnění celé politiky jakosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Chtěl bych ocenit své kolegy ze Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova za tuto podnětnou zprávu. Jakost našich zemědělských produktů je něco, co je třeba využít. V Evropské unii věnujeme hodně času tomu, abychom se ujistili, že se v zemědělství dodržují nejvyšší standardy, že se s našimi hospodářskými zvířaty dobře zachází; že jsou naše výrobky bezpečné; že jsou naše zemědělské postupy etické z hlediska jejich dopadu na životní prostředí. Každý krok ve výrobním řetězci je regulován, tak říkajíc „ze zemědělského podniku až na stůl“. Abychom vytěžili maximum z „unique selling point“ odvětví – což je vysoká jakost jeho výstupu – potřebujeme větší propagaci, jak zdůrazňuje zpráva poslance Scotty. Je velice dobré mít produkty, které jsou označené podle místa hospodaření nebo podle statutu tradiční speciality, ale pokud spotřebitelé neví, co to znamená, je to vlastně, jako kdyby četli nějaký cizí jazyk. Souhlasím proto s tím, že doporučení zprávy pro Komisi, podle něhož se má podporovat povědomí o těchto informacích, bude účinnou formou marketingu. Pomůže to zákazníkům i malým podnikům. To by mohlo být pro naše zemědělsko-potravinářské odvětví velkým přínosem.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Výrazně podporuji zprávu z vlastní iniciativy o politice jakosti zemědělských produktů (A7-0029/2010), o které se hlasovalo dne 25. března 2010. Existuje jasná souvislost mezi jakostí produktů a původem surovin. Podle návrhu na označování „místa hospodaření“ se bude uvádět, odkud suroviny pocházejí. Podle mě jde o významnou příležitost pro zemědělský průmysl, který produkuje zemědělské výrobky vysoké jakosti. Jednoznačná identifikace původu nejen že spotřebitelům zaručuje nejlepší jakost produktů, ale umožňuje jim také se rozhodnout na základě objektivních a transparentních kritérií. Kvalita je klíčovým faktorem v celém potravinovém řetězci a má zásadní vliv na zajištění konkurenceschopnosti producentů potravin v EU. Produkce vysoce kvalitních potravin je v mnoha venkovských oblastech s omezenou nabídkou jiné výroby často jedinou možností zaměstnání. Jsem proto jednoznačně pro chráněné zeměpisné označení a chráněné označení původu a pro znovuzavedení regulovaného a chráněného označování produktů z horských oblastí a z oblastí bez geneticky modifikovaných organismů. Upozornění na zaručené tradiční speciality a ekologicky vyprodukované zemědělské produkty se musí také zachovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu, protože podporuji lepší ochranu evropských produktů na celém světě. Zeměpisné označení dává zemědělským produktům větší důvěryhodnost a zviditelňuje je v očích spotřebitele a současně zajišťuje konkurenční prostředí pro producentye. Zároveň to zaručuje ochranu práv duševního vlastnictví k produktům. Systém zeměpisného označení dobře funguje v Evropské unii i v mnoha zemích mimo Unii, jako jsou USA, Austrálie a Nový Zéland. Evropská unie však má bohužel obchodní partnery, u nichž právní předpisy v této oblasti neexistují. Z tohoto důvodu nejsou evropské produkty v rámci vnitrostátních systémů těchto zemí dobře chráněny a existuje zde riziko padělání.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE), písemně. – (DE) I když jsem toho názoru, že bychom měli být opatrní ohledně toho, o co Komisi ve zprávách z vlastní iniciativy žádáme, se zprávou o politice jakosti zemědělských produktů souhlasím.

Především podporuji potřebu důkladnějšího dohledu a větší koordinace mezi Komisí a členskými státy, aby se zajistilo, že dovážené potravinářské výrobky budou splňovat normy EU v oblasti jakosti a bezpečnosti potravin a environmentální a sociální normy.

V případě čerstvých nebo zpracovaných produktů, které tvoří jediná složka, by měla být země původu uvedena, aby mohli spotřebitelé přijmout vědomé a dobře informované rozhodnutí o tom, co kupují.

Jsem ráda, že můj pozměňovací návrh, který je proti unifikaci chráněných označení původu a zeměpisných označení, byl na plenárním zasedání přijat. Pokud by se tyto informace sloučily, bylo by stávající označování zbytečné a velmi by to poškodilo producenty s chráněným označením původu.

Téma kvantitativní kontroly produkcey bylo ve sdělení Komise vědomě zameteno pod koberec. Jsem přesvědčena, že stále potřebujeme nástroje kontroly produkce, aby byla producentůmzaručena cenová stabilita a jistotu při plánování, a mohli tak splňovat vysoké nároky spotřebitelů a zákonodárců. Platí to nejen pro produkci mléka, ale především pro pěstitele vína.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva má jeden nesporný nedostatek: přistupuje k zemědělské politice s vypočítavou snahou dosáhnout co nejvyššího zisku, což je zcela v rozporu s představou, jakou o zemědělské politice máme. Proto pro ni absolutně nemohu hlasovat. S ohledem na zlepšení, které přináší, se však domnívám, že je rozumnější se zdržet hlasování. Nechci totiž přispívat k obstrukcím vůči tak antiproduktivistickým myšlenkám, jako je přání zavést označování ekologické stopy a přesunout část zemědělské produkce. Zaznamenal jsem snahu odchýlit se od produktivistické logiky. Lituji, že jsou tyto možnosti v dokumentu jen načrtnuté a že jejich zakotvení v kapitalistickém prostředí výrazně snižuje jejich dopad. Nechci však přehlížet význam podpory těchto myšlenek.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Kvalita evropských zemědělských produktů je součástí celosvětově uznávaného dědictví. Proto cítíme, že je nutné tyto produkty chránit a bránit jejich zaměňování s ostatními produkty nižší kvality, které jsou méně bezpečné a někdy jde i o padělky.

Aby k tomu nedocházelo, je nezbytně nutné zajistit řádné označení těchto produktů a spotřebitelům o nich poskytnout spolehlivé informace. Je také důležité dobře vědět, že dovážené zemědělské produkty splňují stejné požadavky, jaké musí splňovat zemědělské produkty vyrobené v EU, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Tiziano Motti (PPE), písemně. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, díky evropským předpisům, které stanoví přísná pravidla týkající se jakosti zemědělských produktů, veřejného zdraví, udržitelnosti životního prostředí a konkrétních vlastností určitých plodin můžeme nyní s hrdostí říci, že evropské zemědělství je model, který nemá ve světě obdoby.

Na jednu stranu bychom měli poděkovat zemědělcům, kteří s velkým smyslem pro povinnost uplatňují pravidla, avšak na druhou stranu se musíme ptát, proč má Evropská unie občas tendenci zamotávat se do byrokratických bludišť, která mají sklon zatlačovat do pozadí znamenitý charakter jejích produktů a mezi občany jen vytvářejí velký pocit zklamání.

A tak dnes naši občané začínají den dobrým pomerančovým džusem bez pomerančů a při obědě zapíjejí pizzu s mozzarellou z kaseinu růžovým vínem vyrobeným smícháním červeného a bílého vína zkvašeného přidáním cukru. Při nedostatku lásky mohou vždy sáhnout po čokoládě bez kakaa.

Důsledkům schizofrennního ničení vysoké jakosti našich potravin se nevyhnou ani děti: v Evropě podstupujeme riziko konzumace znehodnocených produktů, o jejichž původu nic nevíme; stačí připomenout mléko z Číny znečištěné melaminem.

Občané mají právo na ochranu. Aby mohli občané činit informovaná rozhodnutí, musíme trvat na tom, aby byly štítky úplné a srozumitelné a aby produkty masové spotřeby, jako je trvanlivé kravské mléko nebo mléko UHT a mléčné výrobky pouze z kravského mléka, nesly označení původu použitého surového mléka a další zákonem stanovené údaje.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh 3, protože odkazuje na bod v návrhu usnesení, který by mohl být vykládán jako podpora návratu ke standardizaci zemědělských produktů (tvar a velikost ovoce a zeleniny).

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Tato zpráva zdůrazňuje, jak významnou úlohu hraje vysoká jakost zemědělských produktů v ochraně spotřebitele. Zdůrazňuje také podporu tradičních regionálních produktů a malých a středních zemědělských podniků. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti pozměňovacímu návrhu 3, protože podporuji obnovení obchodních norem v odvětví ovoce. Považuji rozhodnutí Komise je zrušit navzdory odporu velké většiny členských států a příslušného výrobního odvětví za neoprávněné.

Evropská unie má oprávněně ty nejvyšší normy pro zemědělsko-potravinářské produkty, což je ve prospěch evropských spotřebitelů. Současně je politika jakosti strategicky významná, protože přidaná hodnota evropského zemědělského zboží na světových trzích spočívá primárně na ní. Problémem však zůstává dodržování odpovídajících požadavků na kvalitu u dovážených produktů. Je nutné připravit soupis všech soukromých systémů osvědčování jakosti a na evropské úrovni je nutné přijmout legislativní rámec základních zásad, aby se zajistilo, že bude tento systém fungovat transparentně.

Jsem pro označování místa produkce u všech primárních zemědělských produktů. Pokud jde o zeměpisná označení, musíme zachovat všechny tři stávající systémy EU pro zemědělské produkty a potraviny, lihoviny a vína. Klíčový význam má zajištění větší ochrany zeměpisných označení v rámci dvoustranných obchodních dohod a WTO.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože posílení politiky jakosti na úrovni Evropské unie je pro evropské zemědělské producenty důležitou pobídkou ke zvýšení úsilí, pokud jde o jakost, bezpečnost potravin a ohled na životní prostředí. Jsem přesvědčena, že tato politika může vést ke značnému zlepšení přidané hodnoty evropské zemědělsko-potravinářské produkce v rámci stále globalizovanějšího trhu. Současně je však občanům nutné poskytovat lepší informace prostřednictvím vhodných informačních kampaní a kampaní na podporu dobrovolného označování dalších výrobních metod šetrných k životnímu prostředí, jako je „integrovaná výroba“, „venkovní pastva“ a „zemědělské hospodaření v horských oblastech“.

 
  
MPphoto
 
 

  Britta Reimers (ALDE), písemně. – (DE) Při hlasování o zprávě poslance Scotty o politice jakosti zemědělských produktů byl přijat pozměňovací návrh 5, který žádá povinné označování původu potravin skládajících se pouze z jedné složky. Tento požadavek znamená ve svém důsledku podstatně víc práce a vyšší náklady pro zemědělské odvětví a zpracovatele potravin, aniž by tím spotřebitelé získali skutečnou přidanou hodnotu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala proti tomuto pozměňovacímu návrhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu o budoucnosti politiky jakosti potravin. Upozorněme hned na začátku na jeden pozitivní bod dokumentu: návrh na zavedení evropského loga pro biopotraviny. To představuje jak jasný požadavek spotřebitelů, tak požadavek, který je nutné dodržet, aby mohlo dojít k rozvoji vnitřního trhu.

Dostávám se k důležité otázce zeměpisných označení a tradičních specialit. Pro evropské zemědělství je zcela zásadní, protože mezi produkty a regiony se v průběhu času vytvořily úzké vazby, kdy jsou regiony úzce spojeny s tradicí a historií chuti. Je proto nutné je ochraňovat. Jsem tedy rád, že jsme se postavili proti sloučení koncepce CHOP (chráněného označení původu) a CHZO (chráněného zeměpisného označení), které navrhla Evropská komise. Je pravda, že zjednodušení norem se může na první pohled zdát žádoucí, pokud jde o zmírnění byrokratické zátěže, ale nemělo by to vést ke snížení norem, které si naši evropští producenti odvážně stanovili. A konečně, nezapomínejme na práci, která před námi ještě stojí, abychom na mezinárodní úrovni posílili ochranu zeměpisných označení (zejména prostřednictvím WTO).

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Nakonec jsem hlasoval pro usnesení, a to zejména proto, že byly přijaty naše pozměňovací návrhy 3 (týkající se odmítnutí normalizace pravidel pro odvětví ovoce a zeleniny) a 5 (ohledně povinného místa označení původu).

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Simpson (S&D), písemně. – I když jsme rádi, že zdravý rozum zvítězil nad neforemným ovocem a zeleninou, poslanci britské Labour Party mají ohledně zprávy poslance Scotty stále určité obavy, a proto hlasovali proti ní. Jsme proti jakémukoli pokusu o zavedení loga jakosti EU, které by bylo k dispozici pouze pro produkty EU, protože by to bylo diskriminační vůči zemědělcům ze třetích zemí a nebylo by to v souladu s našimi cíli rozvoje. Poslanci Labour Party v Evropském parlamentu podporují označování bioproduktů v rámci celé EU, ale Komise již ví o podpoře Parlamentu v této věci a další části zprávy jsou dostatečně důležité na to, abychom hlasovali proti celé zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Alf Svensson (PPE), písemně. – (SV) V Evropské unii musí fungovat silná ochrana spotřebitele. Spotřebitelé mají právo na přesné a jasné informace o obsahu a původu zboží a o tom, zda bylo, nebo nebylo geneticky modifikováno. Jasná společná pravidla vytvářejí podmínky pro fungování trhu v EU na základě rovných podmínek. Když trh správně funguje, mohou informovanì spotřebitelé svou volbou řídit vývoj směrem k vyšší kvalitě potravin. Hlasoval jsem však proti zprávě o politice jakosti zemědělských produktů: jakou strategii zvolit? (2009/2105(INI)). Hlavním důvodem je, že zpráva je v rozporu se zásadou subsidiarity. Není například úkolem EU vytvářet „evropskou banku vědomostí shromažďujících staré kuchařské recepty a historické metody výroby potravin“. Podle mého názoru se v této zprávě na chráněné zeměpisné označení klade příliš velký důraz. Pokud se bude klást tak velký důraz na zboží vyráběné v rámci EU, existuje také riziko vytvoření obchodních překážek vůči zemím mimo Evropskou unii. Označování původu je důležité, ale původ samotný nemusí být zárukou vysoce kvalitních výrobků.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Cílem vhodných, bezpečných a kvalitních potravin jsou lidské potřeby a požadavky pracujících, které nelze zajistit v rámci kapitalistických metod produkce a ochodování se zemědělskými produkty. Zpráva je vyjádřením filozofie EU ve věci produkce potravin, jejímž cílem je zvýšení zisků potravinářství, a ne pokrytí potravinových potřeb. V době, kdy miliarda lidí trpí hladem a v kapitalistických zemích široké vrstvy obyčejných lidí postihuje chudoba, používá EU normy pro potraviny jako záminku pro omezování produkce, soustředění půdy do velkých kapitalistických podniků a vytlačení drobných chudých zemědělců z jejich půdy a ze zemědělské produkce. Případy potravinových skandálů, které se v posledních letech znásobily kvůli tomu, že EU a WTO diktují stále více kapitalistických podmínek produkce potravin, nebude nikdy možné pomocí administrativních kontrolních opatření skutečně vyřešit, ani nebudou moci koexistovat geneticky modifikované organismy s konvenčními a bio potravinami. Pouze potravinová soběstačnost a bezpečnost, zajištění bezpečných, zdravých a levných potravin, podpora pro chudé zemědělce a vytváření výrobních družstev v rámci lidové moci a lidového hospodářství může splnit moderní požadavky obyčejných lidí.

 
  
  

Zpráva: Enrique Guerrero Salom (A7-0034/2010).

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Při hlasování o zprávě o dopadech Jsem totiž opravdu hluboce přesvědčena, že daň z těchto transakcí s obrovskými sumami peněz, i kdyby byla malá, by mohla uvolnit velké finanční částky. Mohli bychom tak vyčlenit více peněz na boj proti problémům, které tíží naši planetu, a získat nezbytné finanční prostředky k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Více než otázkou spravedlnosti je to věcí zdravého rozumu.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně, – Tento návrh plně podporuji. způsobila velké otřesy ve vyspělých hospodářstvích, ale ještě hlubší dopady měla na rozvíjející se a rozvojové země. V sázce je nyní dosažení rozvojových cílů tisíciletí, protože pokrok, kterého bylo dosaženo v těchto zemích v posledních deseti letech, se pozastavil. Hospodářský pokrok v rozvojových zemích nemůže zajistit samotná finanční pomoc. Komise by proto měla naléhat na reformu mezinárodní rozvojové spolupráce. Navíc jsem přesvědčen, že pomoc rozvojovým zemím by se měla průběžně přizpůsobovat situaci v těchto zemích.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože rozvojovým zemím musíme pomáhat, zejména v tomto obtížném hospodářském období. V mnoha rozvojových zemích, zejména v nejméně rozvinutých zemích, došlo k poklesu příjmů z vývozu a ke zpomalení růstu a rozvoje v jižních regionech. Obzvlášť důležité je, abychom se dohodli na hospodářském partnerství, a posílili tak slučitelnost politiky EU ve prospěch rozvoje s podporou vhodnépráce, prosperity a vytváření pracovních míst, mezi jinými, a zajistili řádné provádění obchodních závazků a uplatnění vhodného přechodného období pro tyto závazky. Rozvojové země potřebují podporu ke snížení chudoby a izolace, opatření přispívající k rozvoji a opatření nezbytná pro vyjití ven z krize. Při provádění těchto kroků se musí Evropská unie ujmout vedení a jednat rozhodně a za tímto účelem musí všechny orgány EU přijmout větší závazky. Nemůžeme připustit, aby krize zastavila pokrok, kterého tyto země dosáhly v posledním desetiletí, pokud jde o stabilní hospodářský růst, a jsem proto přesvědčená, že je zásadní zajistit větší rozvojovou pomoc.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrew Henry William Brons (NI), písemně. – Postavili jsme se proti tomuto návrhu, protože jeho úmyslem bylo přesunout odpovědnost za tíživou situaci v nerozvinutých zemích třetího světa na evropské země, spíše než ji nechat na těchto zemí samotných. Návrh navíc s potěšením očekával vytvoření různých forem politického a hospodářského světového vládnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu, která uvádí zásadní otázky týkající se udržitelného rozvoje a postupného zapojení afrických, karibských a tichomořských zemí do světového hospodářství.

Právě rozvojové země jsou nejvíce zasaženy globálním oteplováním, takže je důležité, aby se posílila veškerá opatření pro boj proti změně klimatu, jako je přenos vhodných technologií. Je také důležité dosáhnout dohody o systému obchodování s povolenkami skleníkových plynů v EU, podle níž bude nejméně 25 % příjmů z dražeb povolenek oxidu uhličitého použito na pomoc rozvojovým zemím.

Otázky jako udržitelný rozvoj a růst šetrný k životnímu prostředí musí pro EU znamenat strategické priority. Požaduji, aby byly pro rozvojové země vyčleněny další finanční prostředky. Ty musí být udržitelné ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a pocházet ze soukromého sektoru, trhu s uhlíkem a veřejného sektoru průmyslových zemí nebo hospodářsky nejvyspělejších rozvojových zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Hospodářská a finanční krize, která je pro nás zničující, má katastrofální důsledky v rozvojových zemích, jež již byly oběťmi řady krizí (potravinové, energetické, klimatické a finanční). Ti, kdo tuto krizi nezpůsobili, ale jsou jí nejvíce postiženi, naléhavě potřebují pomoc. Evropská unie a rozvinuté země musí reagovat rychle, rázně a efektivně.

Domnívám se, že je nesmírně důležité, aby členské státy splnily své oficiální závazky v oblasti rozvojové pomoci a aby členské státy posílily své závazky k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Komise a Rada si rovněž musí pospíšit s reformou mezinárodní rozvojové spolupráce, která je jedním z hlavních důvodů neúčinnosti rozvojové pomoci. Vítám to, že finanční instituce zlepšily systém poskytování úvěrů nejchudším zemím. To však nestačí. Podporuji fakt, že tato zpráva žádá trvalé zvyšování rozvojové pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Harlem Désir (S&D), písemně, – (FR) Rozvojové země, zejména ty nejchudší, už tvrdě zasáhla potravinová krize v roce 2007 a nyní na ně tvrdě dopadly hospodářské a sociální důsledky mezinárodní finanční krize, která začala v rozvinutých zemích. Ty mají nyní tendenci snížit svou rozvojovou pomoc, aby si mohly vyřešit své vlastní problémy. Rozvojové země tak platí za problémy, které způsobil neregulovaný globální kapitalismus, dvakrát. Hlasoval jsem pro zprávu poslanceGuerrero Saloma, která Evropě připomíná její povinnosti a požaduje dodržování závazků týkajících se oficiální rozvojové pomoci, především cíl věnovat na ni do roku 2015 0,7 % HDP. Přijetím této zprávy Parlament rovněž vyzývá k zavedení mezinárodní daně z finančních transakcí na financování rozvoje, přístupu ke globálním veřejným statkům a přizpůsobení chudých zemí výzvám změny klimatu. Podporuje anulaci dluhu nejméně rozvinutým zemím. Všechna tato doporučení jsou nezbytná, protože se blíží zářijový přezkum rozvojových cílů tisíciletí na půdě OSN. Evropská unie má morální povinnost tyto nové nástroje mezinárodní solidarity neprodleně zavést.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Pro nás liberály jsou investice do rozvojových zemí drahé našim srdcím. Vítáme nové způsoby, jak získat finanční prostředky pro země přijímající pomoc, ale rádi bychom jasně řekli, že se nedomníváme, že je daň z mezinárodních finančních transakcí řešením, které nám umožní splnit rozvojové cíle tisíciletí nebo napravit globální nerovnováhy. Je také důležité zdůraznit, že takovou daň bude možné zavést jen v celosvětovém měřítku. Chtěli bychom místo toho zdůraznit význam členských států EU, které plní současné závazky týkající se stanovené úrovně podpory. V zájmu dosažení rozvoje a růstu v rozvojových zemích bychom měli podporovat volný obchod a zrušit různé přímé a nepřímé překážky EU vůči obchodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o dopadech

Je důležité zdůraznit, že rozvojové země sice nejsou zdrojem mezinárodní krize, ale jsou jí nepřiměřeným způsobem postiženy. Evropská unie hraje jako největší poskytovatel pomoci rozvojovým zemím zásadní úlohu při poskytování potřebného vedení při přijímání opatření na mezinárodní úrovni, jež mají za cíl umožnit dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Když mluvíme o finanční, hospodářské a sociální krizi, kterou v současné době procházíme, hovoříme o celosvětové krizi, v níž musí být zvláštní pozornost věnována rozvojovým zemím, na něž měla tato krize přímý i nepřímý dopad. Stávající mechanismy pro pomoc chudším zemím a jejich obyvatelstvu, které se potýká s extrémní chudobou a bídou, musí být použity účinnějším a cílenějším způsobem. Nesmějí vést k závislosti, která by mohla mít negativní vliv na růst, platy a zaměstnanost.

Musí být proto zaručeno, že rozvojové nástroje a politiky umožní skutečný rozvoj. Vyžaduje to koordinovanější činnost na dvoustranné i mnohostranné úrovni. Musí být podniknuty kroky vztahující se k humanitární pomoci, spolupráci a rozvoji a v této oblasti hrají podstatnou roli členské státy, Evropská unie a mezinárodní organizace. Jsem však proti zavedení daně z mezinárodních finančních transakcí (Tobinovy daně) na pomoc financování těchto zemí kvůli dopadu, jaký by to mělo na společnost jako celek.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva, o které se diskutuje, se zabývá velmi důležitými otázkami a překládá některé správné argumenty: například uzavření daňových rájů, anulování zahraničního dluhu některých zemí, potřeba zvýšit úsilí zaměřené na oficiální rozvojovou pomoc a daň z finančních transakcí.

Musíme však poukázat na některé rysy této zprávy, které jsou negativní a dokonce si vzájemně odporují. Jedním z příkladů je argument pro liberalizaci obchodu způsobem, který Evropská unie použila především v dohodách o hospodářském partnerství, které se EU snaží vnutit africkým, karibským a tichomořským zemím. Děje se tak i navzdory odporu a zprávám o jejich negativních důsledcích z mnoha těchto zemí, nemluvě o tom, že to nepomohlo dalekosáhleji vyřešit problém zahraničního dluhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Dokumenty tohoto Parlamentu někdy hraničí s aburditou, musím však říci, že v případě zprávy poslance Guerrero Saloma jste překonali sami sebe. Zmíním se v rychlosti o nepřijatelném požadavku na globální hospodářské a finanční řízení a o zásadním rozporu, který tkví v tom, že lamentujeme nad vnější závislostí chudých zemí a přitom jim radíme, že se mají ještě více otevřít světovému obchodu. Zmíním se také o pokryteckém odsouzení, cituji, „globalizace, která zápasila s celkovou deregulací a s odmítnutím veškerých nástrojů veřejné správy“, což je koncept, který byl a stále je v podstatě váš vlastní a který po léta prosazujete. Vrcholem je ale odstavec 26, ve kterém navrhujete řídit se radami George Sorose! Muže, který za své bohatství vděčí spekulacím. Muže, který ve spolupráci s jinými zajišťovacími fondy sází na zhroucení eura a spekuluje s řeckým dluhem, aby ho vyvolal. Muže, který je lhostejný k sociálním a hospodářským důsledkům svých činů, aby vnutil svůj vlastní světový hospodářský pořádek. Je však pravda, že s ním také sdílíte toto přání, kterým je sjednocený euro-atlantický blok, společné vládnutí a společná měna.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Podpořila jsem zprávu svého kolegy pana Guerrera Saloma, abych připomněla členským státům jejich odpovědnost vůči rozvojovým zemím s ohledem na globální výzvy hospodářské krize a změny klimatu, za které nejsou odpovědné. Evropa musí na dosažení rozvojových cílů tisíciletí přijmout větší závazky; jinými slovy musí věnovat minimálně 0,7 % HDP na boj proti chudobě v rozvojových zemích do roku 2015. V zájmu dosažení tohoto cíle jsem také podpořila vytvoření daně z finančních transakcí, jakož i zvážení možnosti zrušit dluh nejchudších zemí. A konečně zůstává prioritou skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu přístup k právům sexuálního a reprodukčního zdraví a v tom smyslu jsem se v rámci této zprávy vyjádřila.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Přínos tohoto dokumentu spočívá v tom, že prosazuje uvalení moratoria na dluh a zrušení tohoto dluhu vůči nejchudším zemím, že podporuje potravinovou soběstačnost a závazek respektovat MOP. To však nekompenzuje skutečnost, že výrazně podporuje trh s emisemi a růst šetrný k životnímu prostředí a že hlásá volný obchod a rozšíření finančních služeb. Tento dokument podporuje nesmiřitelnou logiku liberálního dogmatismu. Je proto škodlivý. Hlasoval jsem proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem proti z několika důvodů. Za prvé je to rychlé hlasování na plenárním zasedání o tom, co jsem považoval za klíčové hlasování o pozměňovacích návrzích k odstavcům 7, 31 a 34. Dále je to rozhodnutí o takzvaném právu na sexuální a reprodukční zdraví. A konečně se jedná o krok k vytvoření budoucích evropských daní. Pokud jde o tuto otázku, jsem zcela proti, jak jsem již několikrát uvedl, zejména během předvolební kampaně do Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Evropu velmi silně zasáhla nejzávažnější finanční a hospodářská krize od 30. let 20. století. Dopad na rozvojové země je však rovněž velmi silný a tyto země s tím do značné míry nemohou nic dělat. Nezodpovědné spekulace, chamtivost po rychlých ziscích, které nijak nesouvisejí s reálnou ekonomikou v anglo-saských zemích, a hroutící se finanční systém přivedly svět na pokraj finanční propasti. Další příčinou krize je koncepce globalizace, pro kterou je nejvyšší prioritou úplná deregulace. Evropské země dostávají samy sebe stále hlouběji do dluhů s cílem obnovit své hospodářství. Pro rozvojové země to však v mnoha případech není možné vzhledem k jejich špatné finanční situaci. Musí proto dostat možnost chránit účinněji svá národní hospodářství proti dováženému zboží, které je prodáváno za dumpingové ceny a které ničí místní trhy a živobytí místních lidí. Musíme dát rozvojovým zemím šanci dostat se z krize vlastními silami. Tradiční rozvojové pomoci se toto do značné míry nepodařilo. A konečně musíme vyřešit jádro problému a zavést přísné předpisy na finančních trzích, zabránit spekulativním praktikám a rychle zavést daň z finančních transakcí. Problém nebude určitě nikdy možné vyřešit druhem „světové vlády“, kterou návrhuje tato zpráva a která by dále oslabila moc lidí i států.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Zpráva Výboru pro rozvoj o dopadech správně uvádí, že v posledních dvou letech nenastala jen jedna krize, ale celá řady souvisejících krizí. Tato situace by měla vést ke zvýšení, a ne ke snížení rozvojové pomoci rozvojovým zemím.

Společným cílem by mělo být vyčlenění 0,56 % hrubého národního důchodu na rozvojovou pomoc do roku 2010 a 0,7 % do roku 2015. Kromě pomoci při mimořádných událostech je nutné rovněž podniknout další kroky, které změní architekturu světové hospodářské správy. To vysvětluje mou podporu okamžitého plnění závazků přijatých na summitu G20 v Pittsburghu, které se týkají zvýšení přesunu nejméně 5 % členské kvóty MMF do rozvíjejících se a rozvojových zemí a zvýšení hlasovacích práv v rozvojových a transformujících se zemích ve Světové bance nejméně o 3 %.

Tato opatření by měla být spojena s kroky, jež povedou k ukončení daňových rájů. Významným řešením pro finanční systém, jehož zavedení také stojí za zvážení, je takzvaná Tobinova daň. Vzhledem k tomu, že zpráva Komise obsahuje všechny výše uvedené návrhy, jsem se rozhodl hlasovat pro její přijetí.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem rád, že byla zpráva přijata, i když těsnou většinou (283 poslanců hlasovalo pro, 278 proti a 15 poslanců se zdrželo hlasování), a to zejména proto, že některá dílčí hlasování, která si vyžádala skupina PPE, aby zprávu oslabila v určitých bodech – zdanění bankovního systému pro celkovou sociální spravedlnost, mezinárodní daň z finančních transakcí, moratorium na dluh a anulace dluhu – neuspěla. Všechny tyto odstavce byly přijaty pohodlnou většinou.

 
  
MPphoto
 
 

  Alf Svensson (PPE), písemně. – (SV) Dne 25. března jsem hlasoval proti zprávě o dopadech (2009/2150(INI)), zejména kvůli znění odstavce 31 týkajícího se zdanění bankovního systému a zavedení daně z mezinárodních transakcí. Zavedení „Tobinovy daně“ by znamenalo riziko nežádoucích vedlejších účinků, které by poškodily mezinárodní trh, což je samozřejmě trh, do něhož se musí chudé země zapojit, aby se umožnil jejich hospodářský rozvoj za spravedlivých podmínek. Podle mého názoru není jasné, jak by mohla Tobinova daň pomoci předejít budoucím finančním krizím bez světového konsensu a podpory.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o dopadech protože tyto země jsou nejvíce postiženy hospodářskou a finanční krizí. Bereme s velkým znepokojením na vědomí, že podle odhadů budou rozvojové země čelit v roce 2010 finančnímu schodku ve výši více než 300 miliard dolarů a že stále rostoucí rozpočtové problémy v nejvíce ohrožených zemích ohrožují provoz a rozvoj klíčových oblastí, jako je vzdělávání, zdravotnictví, infrastuktura a sociální ochrana, a to ve výši více než 11,5 miliardy dolarů. Rozvojové země jsou také navíc nejvíce zasaženy změnou klimatu. V důsledku toho žádáme Komisi a členské státy, aby podpořily všechny kroky zaměřené na boj proti změně klimatu a aby v této souvislosti urychlily přesun vhodných technologií do rozvojových zemí. Kromě toho jsem hlasovala pro to, aby členské státy a Komise věnovaly zvláštní pozornost podpoře a ochraně slušné práce a opatřením pro boj proti diskriminaci na základě pohlaví a dětské práce, a to dle doporučení, které k tomuto tématu vydala Mezinárodní organizace práce, jejíž role by se měla posílit.

 
  
  

Zpráva: Edward Scicluna (A7-0010/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Eurozóna čelí v posledních dvou letech hospodářské krizi velkého rozsahu. Soudržnost politik, které provádí ECB, a příslušná konzistentní opatření zajistila minimalizaci dopadu krize v eurozóně. Výjimkou je Řecko, kde došlo ke skrytým systémovým chybám znásobeným časem. Dopad hospodářské krize byl výrazně vyšší mimo eurozónu EU. Příkladem je Rumunsko, kde je i přes současná přiměřená hospodářská opatření dopad krize výrazný. Účinky by byly mnohem menší, kdyby existovala daňová odpovědnost, a Rumunsko by nevstoupilo do prvního roku krize, roku 2009, s rozpočtovým schodkem 5,4 %, když o pouhý jeden rok dříve vykazovalo rekordní hospodářský růst. Zatímco státy v eurozóně již hlásily u svých vlastních hospodářství posun do černých čísel v posledních šesti měsících, v Rumunsku jsou patrné první náznaky hospodářského oživení, i když poměrně skromné, teprve nyní. To však nemůže být trvalé bez drastického snížení rozpočtového schodku, který je nutný, abychom neskončili ve stejné situaci jako Řecko. Mechanismy pro uložení sankcí vůči členským státům v případě nedodržení životně důležitých makro-ekonomických ukazatelů musí být uplatněny neprodleně.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě ECB za rok 2008. ECB od roku 2008 poskytovala likviditu obchodním bankám, ale nestanovila žádná konkrétní a přísná pravidla a kritéria týkající se toho, jak má být tato dodatečná likvidita použita. Výsledkem byl pokles úvěrů poskytnutých malým a středním podnikům a spotřebitelům a nedošlo k očekávanému snížení sazeb spotřebitelských půjček. Současně ECB znovu ukázala, že není schopna učinit přítrž výsměšnému jednání obchodních bank, které si berou od ECB půjčky se sazbou 1 % a státům půjčují s mnohem vyššími úrokovými sazbami. Je třeba uznat, že nezávislost centrálních bank nebyla správná volba, a to jak z hlediska demokratické a politické kontroly, tak z hlediska hospodářské účinnosti. Nyní potřebujeme nejen přísnou regulaci finančního odvětví, ale také omezení jeho velikosti a významu vzhledem k reálné ekonomice.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Způsob, jakým Evropská centrální banka zareagovala na současnou hospodářskou, finanční a sociální krizi, sehrál důležitou roli zejména z hlediska opatření, která mimo jiné umožnila členským státům zachovat si svou likviditu, poskytovat úvěry firmám a snižovat úrokové sazby.

Domnívám se proto, že strategie pro ukončení krize musí přihlížet k reálné stabilitě na finančních trzích, jinak zakusíme návrat posílenější verze důsledků, které jsme již zažili, ale jejichž dopad tato opatření zmírnila. Navíc jsem přesvědčen, že bychom se měli zamyslet na určitou úpravou Paktu stability a růstu. Cílem by měla být jeho větší pružnost a přizpůsobení výjimečným situacím, jako je situace, kterou v současné době zažíváme.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak víme, nesou rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) částečně vinu za krizi, kterou prožíváme. Je zajímavé, že v samotné zprávě nechybí kritika činnosti ECB. Jde samozřejmě o případ, kdy konstatuje, že se hospodářským prognózám ECB ani prognózám Mezinárodního měnového fondu a dalších mezinárodních institucí nepodařilo předvídat, jak závažný bude propad v roce 2008. Dále je to tehdy, když „poznamenává, že snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou nebylo zdaleka tak radikální, jako tomu bylo v případě jiných centrálních bank, včetně americké centrální banky (US Federal Reserve) a centrální banky Spojeného království (Bank of England), a ve srovnání s tím, co tehdy mnozí ekonomičtí analytici očekávali“.

Zpráva však i nadále hájí ECB a její obecné zásady a dokonce si významně protiřečí. Proto jsme hlasovali proti. Existují nicméně i jiné aspekty, které si zaslouží pozornost, zvláště když vyjadřuje „zklamání nad tím, že mimořádné likvidní prostředky, které ECB uvolnila, aby ulevila úvěrové krizi, s níž se potýká průmysl, a zejména pak malé a střední podniky, nepřinesly očekávané výsledky, a že některé banky je místo toho využily ke zlepšení svých marží a na pokrytí finančních ztrát“.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Gratulovat Evropské centrální bance k její práci v roce 2008 je vynucené cvičení, se kterým odmítám být spojován. Banka nepoznala, že přichází velká krize, a příliš nezazářila ani při jejím řešení, které není zdaleka dokonalé. Nemyslím si, že jsme se z této krize poučili: stále věříme hrstce anglosaských ratingových agentur, které dnes nejsou schopné provádět rating států o nic lépe, než byly včera schopné provést rating bank a toxických finančních produktů. Dále chceme „uklidňovat“ zcela iracionální trhy, které zesilují nepřátelské spekulace proti státu, přestože bychom měli spekulace odstraňovat tím, že se vzdáme měnové ortodoxnosti. Jménem „životaschopnosti veřejných financí“ se na úkor potenciálního oživení a kupní síly domácností připravujeme na rychlý návrat ke stejným politikám, které přispěly ke krizi. A především neděláme nic konkrétního pro změnu systému. Právní předpisy, které předstíraně považujete za naléhavé, abyste oklamali veřejné mínění, byly odloženy na dobu po choulostivých volbách pana Browna a paní Merkelové. Neprávem: jejich potenciální nástupci by byli stejně „světově kompatibilní“ jako oni.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – K této zprávě, není moc co říct, protože za sebe mluví sama.. Je zřejmé, že je více než kdykoli jindy potřeba, aby se finanční instituce zastavily a přehodnotiĺy svůj přístup. V posledních dvou týdnech byli zatčeni dva bývalí vysoce postavení úředníci v největších irských bankách. Jde o dramatické prohlášení, že potřebujeme odpovědné a morální finanční řízení. Chtěl bych podotknout jen jednu věc, a tou je větší potřeba průhlednosti v našich finančních institucích, ať už na regionální, národní nebo evropské úrovni. Tato zpráva vyzývá k větší transparentnosti a jsem si jist, že ji většina poslanců podpoří.

 
  
MPphoto
 
 

  Arlene McCarthy (S&D), písemně. – Já a mí kolegové z labouristické strany výrazně podporujeme práci zpravodaje Edwarda Scicluna. Upozorňuji zvláště na důraz, který tato zprává přičítá významu hospodářského růstu jako nejlepšímu prostředku k řešení nadměrných schodků. Jedná se o jasnou odpověď těm, kdo obhajují přehnané zaměření na krátkodobé škrty výdajů, které by mohly ve skutečnosti ohrozit dlouhodobý růst. Schodky se musí v příštích letech, až se hospodářství zotaví z důsledků finanční krize, plynule snižovat, ale posilování naší cesty ven z krize je jedinou účinnou možností, jak zajistit dlouhodobou daňovou udržitelnost a chránit občany.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasuji proti této zprávě, která slepě prosazuje neoliberální logiku, jež je odpovědná za hospodářskou, sociální a ekologickou krizi, jejímiž důsledky trpíme my všichni. Dokument, který tu před námi leží, není jen extrémně dogmatický, ale také ukazuje pohrdání národy, zejména obyvateli Řecka. Jak může Parlament hlasovat o tak pobuřujícím textu, který zpochybňuje otázku vstupu Řecka do eurozóny kvůli rozpočtovému schodku, který vytvořily politiky, jež Parlament podporuje? Je zřejmé, že tato Evropa je dalším nepřítelem lidu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Závážná hospodářská krize, kterou souběžně trpí celý svět, je zároveň pociťována velmi ostře i v Evropské unii. Reakce Evropské centrální banky na krizi byla účinná, ačkoli se někdy provinila tím, že jednala se zpožděním nebo nedostatečně důrazně, zejména pokud jde o politiku snižování úrokových sazeb, která byla radikálnější a účinnější ve Spojeném království a v americké Federální rezervní bance.

Musíme se poučit z chyb, abychom se jim mohli vyhnout v budoucnosti. Je třeba zdůraznit, že Lisabonská smlouva učinila z ECB orgán EU. To znamená zvýšení odpovědnosti Evropského parlamentu, neboť se stal orgánem, jehož prostřednictvím je nyní ECB odpovědná evropské veřejnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Stejně jako drtivá většina tohoto Parlamentu jsem i já hlasoval ve prospěch této zprávy. Téma nebylo kontroverzní a na plenárním zasedání se neobjevily žádné pozměňovací návrhy, které by mohly rozvrátit základní obsah zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Výroční zpráva ECB za rok 2008 dobře pojmenovává příčiny a okolností krize. Rok 2008, v němž započala ostrá fáze největší hospodářské krize za několik desetiletí, na dlouhou dobu ovlivnil způsob vývoje světového a evropského hospodářství .

Pro Evropskou centrální bankou byly poslední dva roky bezpochyby nejtěžším obdobím v její historii. ECB musela čelit krizi, která těžce zasáhla evropské hospodářství. Rostoucí rozpočtové schodky v členských státech v kombinaci s rostoucím dluhem jsou hlavními makroekonomickými důsledky krize. V souladu s Lisabonskou smlouvou je ECB primárně odpovědná za „stabilitu cen“, tedy za nízkou inflaci. Splnila ECB svou úlohu? Těžko říct. Je pravda, že současná míra inflace je nižší než strop stanovený ECB, ale je třeba zdůraznit, že v prvních měsících krize se v eurozóně vyhoupla na nejvyšší úroveň a později klesla.

Myslím si však, že tuto nestabilitu lze vysvětlit překvapením, které krize vyvolala. Od října roku 2008 již nelze popisovat měnovou politiku ECB jako aktivní a pružnou. ECB přijala jinou strategii pro řešení krize než jiné přední centrální banky po celém světě. Stále čekáme na výsledky toho jejích opatření. Evropa je na cestě ven z krize, ale situace je stále nejistá. Je ECB připravena na možnost další krize, kterou někteří ekonomové předvídají?

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (S&D), písemně. Vítám tuto zprávu svého kolegy Edwarda Scicluna, který předložil promyšlené stanovisko a opravdu tvrdě pracoval na tom, aby bylo usnesení přijato během prvního hlasování. V tomto ohledu je třeba mnohých kompromisů a obvykle to vede k maskování existujících rozdílů. Jsem zvláště znepokojen tím, že v době, kdy se objevují otázky ohledně úlohy Federální rezervní banky Spojených států amerických, v naší rozpravě o ECB podobné otázky chybí. Zejména se to týká relevance dohledu na mikroúrovni a toho, zda je ECB díky své úloze v nedávné krizi automaticky kvalifikovaná zapojit se tak přímo do tohoto snažení, nebo zda to s sebou ponese značné riziko poškození dobré pověsti.

 
Poslední aktualizace: 9. června 2010Právní upozornění