Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2158(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0028/2010

Předložené texty :

A7-0028/2010

Rozpravy :

PV 19/04/2010 - 21
CRE 19/04/2010 - 21

Hlasování :

PV 05/05/2010 - 13.39
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


Rozpravy
Pondělí 19. dubna 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

21. Europeana – další postup (krátké přednesení)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Dalším bodem je krátké přednesení zprávy, kterou předkládá Helga Trüpelová jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání o dalším postupu ve věci Europeana (KOM(2009)04402009/2158(INI)) (A7-0028/2010).

 
  
MPphoto
 

  Helga Trüpel, zpravodajka.(DE) Pane předsedající, paní komisařko Kroesová, Europeana má být předním digitálním kulturním projektem Evropské unie. Co je Europeana? Je to evropská digitální knihovna spolu s digitálním muzeem a archivem našeho kulturního dědictví. Cílem je poskytnout přístup k tomuto digitálnímu zdroji všem občanům, a to nejen v Evropské unii, ale na celém světě. Projekt Europeana byl zahájen v listopadu roku 2008 a na jeho vytvoření se podílelo tisíc kulturních institucí. Má 150 partnerských organizací. Zatím bylo digitalizováno zhruba šest milionů prací z našeho evropského kulturního dědictví. Podle předpokladů bude do června 2010 digitalizováno deset milionů děl a do roku 2015 dosáhne toto číslo pravděpodobně 15 milionů.

Jak vidíte, jedná se o velmi ambiciózní podnik, který je pro Evropskou unii velice důležitý. Dosud byl financován z prostředků programu eContentplus a příspěvků členských států. V současnosti se však míra digitalizace v jednotlivých státech výrazně liší. Nejlépe si stojí Francie s více než 40 %, v Německu je to přibližně 16 %, v ostatních státech je ale situace mnohem horší, a přitom, a na to nezapomínejme, se má jednat o společnou vlajkovou loď evropské digitální kulturní politiky.

Zvláště důležité je, abychom si uvědomili, že se tu jedná o úlohu veřejné kulturní instituce, a program má za cíl, z pochopitelných důvodů, představovat silnou konkurenci pro urovnání právního sporu s Google Book Search, neboť zkrátka nechceme, aby evropské dědictví ovládal monopol. Chceme, aby v tom nejlepším evropském smyslu existoval veřejný zdroj našeho evropského kulturního dědictví. Chceme si rovněž zachovat veřejný vliv, protože ten evropským občanům zajišťuje, že budou moci mít skutečný politický vliv.

U děl, která již nepodléhají autorskému právu nebo jsou veřejnými statky, není žádný problém. Mnohem složitější situace však nastává u osiřelých děl, jinak řečeno těch, která dosud podléhají autorskému právu, ale je velmi obtížné najít oprávněné nositele práv k těmto dílům. A ještě jinak je to v případě děl chráněných autorským právem. Má-li Europeana nakonec zahrnovat i díla chráněná autorským právem, bude nutné zpoplatnit stahování pro soukromé účely, protože v opačném případě by došlo k narušení naší kulturní přidané hodnoty na kulturních trzích.

Proto chci z politického hlediska dosáhnout dvou věcí – na jedné straně rychlé a účinné digitalizace, a na straně druhé zároveň podpory autorských práv, neboť to je jediná cesta k zachování kulturní rozmanitosti v Evropské unii. Proto potřebujeme nalézt konsenzuální řešení pro osiřelá díla, a velmi pečlivě hledat oprávněné nositele autorských práv k těmto dílům.  V této době, kdy řešíme strategii po Lisabonské smlouvě – strategii EU 2020, modernizaci našeho hospodářství a rozvíjení digitální společnosti, znalostní společnosti a kulturní rozmanitosti, je pro mne z politického hlediska zcela klíčové, aby i Europeana byla částečně financována z tohoto programu EU 2020, samozřejmě s přispěním členských států. Musí to být společný evropský projekt. Proto potřebujeme i společnou propagační kampaň „za Europeanu“, která doufejme přiláká další sponzory ze soukromého sektoru. Musíme jasně říci, že je třeba zvýšit informovanost našich občanů, a především mladých lidí o existenci tohoto zdroje. Mnozí lidé o něm stále nevědí. To je velký úkol, kterého se v tomto okamžiku musíme společně zhostit.

 
  
MPphoto
 

  Piotr Borys (PPE).(PL) Pane předsedající, Europeana je projektem klíčového významu, který může zpřístupnit evropské kulturní dědictví celému světu. Jak víme, není to jen knihovna, ale současně virtuální muzeum a archiv. Rád bych, aby každý ze zde přítomných mohl říci, že díla velkých národních tvůrců, jako jsou v mém případě Chopin, Marie Curie rozená Skłodowska nebo Słowacki, jsou přístupná na internetu. Chci zmínit tři hlavní faktory. Zaprvé nemůžeme v případě Europeany dovolit, aby došlo ke snížení kvality. Na to bychom měli v tomto projektu dát pozor. Zadruhé je nutné vyřešit problematiku autorských práv v případě osiřelých děl a děl, jejichž náklad je rozebrán. Zatřetí naléhavě žádám paní Kroesovou, aby urychlila digitalizaci v členských státech, chceme-li být na tento rozsáhlý vlajkový projekt v budoucnu hrdí.

Rád bych poděkoval paní Trüpelové za vynikající zprávu.

 
  
MPphoto
 

  Ioan Enciu (S&D).(RO) Jsem zpravodajem pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku ke zprávě Europeana – další postup. Těší mne, že tato zpráva byla dokončena, a doufám, že její doporučení Komise přijme. Během dosavadních diskusí na toto téma jsme hovořili o řadě otázek, například o IT struktuře, správě internetové stránky Europeana, volném přístupu k informacím v knihovně, nutnosti standardizovat proces digitalizace a o problému mediálního pokrytí této internetové stránky. Některé z nich jsou ve zprávě obsaženy. To mne naplňuje nadějí, že se nám podařilo vytvořit vyčerpávající zprávu.

Doufám však, že tato diskuse o některých prvcích bude pokračovat i v budoucnu, a bude se týkat například správy internetové stránky, způsobů financování, a především organizace stránky jako ucelené databáze, nikoli portálu. Věřím, že spojením doporučení Evropského parlamentu a úvah Komise ve věci výše uvedených otázek nakonec vznikne úspěšný projekt. Bude-li Europeana vycházet z hodnot a ideálů EU a stane-li se těžištěm evropských kulturních informací, má naději na úspěch.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat paní Trüpelové za vynikající zprávu. Známe se díky práci ve výboru již pět let a já vím, že ať dělá cokoliv, věnuje se tomu s náležitou péčí a profesionalitou – a zpráva, kterou máme před sebou, je toho dobrým důkazem.

Je to další projekt, který Evropa potřebuje, neboť Evropská unie je pokládána za společenství hodnot, ale zároveň i za pevné kulturní společenství. Máme 27 členských států s velmi bohatou a velmi rozmanitou kulturou.

Pokud můžeme v době, kdy se zvyšuje počet informačních dálnic, zjednodušit přístup občanů k informacím, je to právě ten druh evropského bohatství, do nějž se vyplatí investovat a zajišťovat finanční prostředky. Takto budou mít i malé země příležitost propagovat své jedinečné a specifické kultury. Jakmile se širokopásmové připojení rozšíří zásluhou Komise a členských států po celém území, naplní se princip rovnosti ve formě nabídky kulturních služeb, elektronických knihoven, muzeí a archivů.

 
  
MPphoto
 

  Marek Henryk Migalski (ECR).(PL) Moje politická skupina ani já osobně nejsme přílišnými zastánci velkých programů a institucí ani vytváření subjektů, které přesahují běžnou potřebu. Ale Europeana je něco jiného. Je to něco vskutku velmi důležitého, obzvláště s ohledem na to, že žijeme ve vizuální, nikoli písemné kultuře. Jak to ukázal ve své skvělé knize Ubavit se k smrti Neil Postman, vizuální kultura znehodnocuje veřejnou debatu a jako občany nás ochuzuje. Pokud tedy projekt může prohloubit návyk ke čtení, může následně zlepšit myšlení občana, čímž by Evropská unie přispěla ke zvýšení kvality vzdělávání svých občanů a jejich práce, a v důsledku toho budou tito občané v členských státech aktivnější a moudřejší – budou lepšími občany.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papanikolaou (PPE).(EL) Pane předsedající, dámy a pánové, předmětem rozpravy je iniciativa, která se může stát skutečným pokladem Unie, a já bych v tuto chvíli rád ještě jednou poděkoval zpravodajce Trüpelové za vynikající zprávu, kterou předložila.

Hovoříme zde o elektronické kulturní pokladnici evropských států, která umožní přístup k základním kulturním informacím, a já bych na tomto místě rád zdůraznil, že úspěch Europeany bude záviset na formátu, který se jí nakonec rozhodneme dát – tím chci říci, že nechceme Europeanu, která by byla kopií existujících elektronických platforem jako je Google nebo Wikipedia.

Chceme seriózní a spolehlivý zdroj, jehož obsah bude mít vědeckou váhu a hodnotu, zdroj, který bude chránit práva duševního vlastnictví a u něhož bude zaručena serióznost obsahu. Podle mého názoru je to zaručeno díky předloženým pozměňovacím návrhům a rozpravě, kterou jsme o tomto tématu vedli ve Výboru pro kulturu a vzdělávání. Co však pochopitelně nelze zaručit, je zájem členských států o využití tohoto nástroje k propagaci své kultury.

Zde si musíme vydobýt své postavení, vysvětlit význam tohoto projektu našim národním vládám a občanům v členských státech, aby pak tento projekt měl dopad a abychom jej my všichni byli schopni ve střednědobém výhledu co nejlépe využívat.

 
  
MPphoto
 

  Petra Kammerevert (S&D).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych ráda znovu upřímně poděkovala paní Trüpelové za její vskutku vynikající zprávu, která je předmětem dnešní rozpravy.

Považuji Europeanu za velkolepý projekt, neboť zpřístupní rozmanité evropské kulturní dědictví lidem v Evropě i na celém světě prostřednictvím digitální knihovny on-line. Musíme však vyvinout ještě hodně úsilí, aby se tento projekt skutečně dočkal úspěchu. Podle mínění mé skupiny je významným předpokladem, aby přístup k našemu kulturnímu dědictví prostřednictvím Europeany byl neomezený – a to znamená i v rámci možností bezplatný.

Ve společných rozpravách jsme dosáhli vhodného kompromisu, který chrání zájmy autorů chráněných děl a současně poskytuje nezbytnou volnou dostupnost, a byla bych velmi ráda, kdyby Komise tyto návrhy do budoucna také vzala v potaz a přijala je.

Dalším předpokladem je, že si členské státy budou stále více vědomy své odpovědnosti. V případě mé země je například nemyslitelné, aby byl Goethe přístupný v polštině a francouzštině a nikoli v původní němčině. V této souvislosti musíme společně na členské státy více naléhat, aby ještě jednou poskytly odpovídající finanční prostředky, díky nimž by Europeana skutečně uspěla i v této rovině.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D).(RO) Přístup k Europeaně představuje velký přínos pro občany Evropské unie, a z toho důvodu,jsem přesvědčena, že je nutné zpřístupnit stávající digitální obsah ve všech úředních jazycích Evropské unie. Dále je podle mne nesmírně důležité nabídnout přístup k digitálnímu obsahu Europeany lidem s postižením. Pro ten účel je nutný vhodný formát a rovněž přístup uzpůsobený jejich potřebám.

Doporučujeme, aby Evropská komise od poskytovatelů digitálního obsahu požadovala potvrzování bezpečnosti internetových stránek spojených s Europeanou. V neposlední řadě se domnívám, že je nutné nabídnout udržitelný systém z hlediska financování a rozvoje tohoto projektu. Paní komisařko, vyjádřete se prosím stručně k revizi směrnice o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.

 
  
MPphoto
 

  Neelie Kroes, místopředsedkyně Komise. – Pane předsedající, vážení poslanci, a především vážená paní Trüpelová – jsme naprosto nadšeni z vaší zprávy. Velice ji vítáme. Zpráva Europeana – další postup je podle mne opravdovým začátkem velmi vzrušujícího dobrodružství a mimo jiné ukazuje silnou politickou podporu dalšímu rozvoji Europeany jakožto společné brány k evropskému bohatému a rozmanitému kulturnímu dědictví v digitální éře.

Takže bych paní zpravodajce Trüpelové chtěla poděkovat za práci, kterou odvedla, a také jí složit poklonu za název, který je sám o sobě jedinečný: „Europeana“ – není zapotřebí vysvětlovat, o co se jedná.

Komise může rovněž podpořit alternativní návrh usnesení, na němž se podle mých informací shodly hlavní politické skupiny v Parlamentu.

Jedná se o ambiciózní projekt a znovu opakuji, jsme na jeho začátku. Jeho cílem je zpřístupnění digitalizovaných knih, novin, map, muzejních exponátů, audiovizuálních materiálů a zvukových archivů z celé Evropy na internetu. Zajištění přístupu ke kultuře v digitální době je velmi důležité. Nejde jen o to, co popsal pan Migalski: učiní z nás lepší občany. Nuže počkejme a uvidíme, je to ale v každém případě příležitost k větší spokojenosti, neboť potěšení z kultury nás zpravidla činí spokojenějšími, abych tak řekla.

Zpráva Parlamentu správně zdůrazňuje i ekonomické hledisko. Digitalizace a přístupnost našeho kulturního dědictví na internetu přinese užitek řadě oblastí lidské činnosti: jmenujme vzdělávání, výzkum, cestovní ruch a sdělovací prostředky.

Stránka Europeana je výsledkem dosud nevídané spolupráce evropských knihoven, archivů a muzeí. V současnosti nabízí přístup k sedmi milionům digitalizovaných děl, jak paní Trüpelová správně uvedla. Opakuji, je to jen začátek, tak se do toho pusťme. Můžeme a musíme učinit víc. Zpráva Parlamentu zdůrazňuje, že v řadě oblastí Europeany a s ní spojených politik v nastávajících letech dojít k pokroku.

Vytvoření stránky závisí v prvé řadě na vkladu členských států, které by měly intenzivněji pracovat na digitalizaci kulturního dědictví a prostřednictvím Europeany zpřístupňovat veškerá digitalizovaná díla. Jsem ráda, že se Parlament připojil ke Komisi a oba orgány společně žádají členské státy, aby při tom svou práci urychlily. Čím dříve, tím lépe.

Parlament zdůrazňuje, že Europeana by neměla nabízet jen díla, která jsou veřejnými statky, ale měla by zahrnovat i materiál chráněný autorským právem. Je nutno urychleně pokročit – a to je má odpověď na otázku paní Ţicăuové – v hledání schůdných řešení digitalizace děl, jejichž náklad je rozebrán, a jejich zpřístupnění on-line a otázek spojených s osiřelými díly (u nichž není možné určit oprávněného nositele práv). Pokud se nám to nepodaří, Evropa začne v řádu několika let zaostávat, zejména v porovnání se Spojenými státy.

Komise v současnosti provádí posouzení dopadu případného právního řešení osiřelých děl na evropské úrovni a diskutujeme o možných postupech. Pokud vám to však nebude vadit, budu se této otázce podrobněji věnovat v souvislosti s digitálním programem, neboť je to jedno z jeho hlavních témat, k němuž se musíme vyjádřit.

Koncem tohoto roku bude spuštěna zdokonalená verze Europeany, která by podle předpokladů měla nabídnout přístup k deseti milionům digitalizovaných děl. V následujících letech pak proběhne další zdokonalování stránky. Parlament správně poukazuje na to, že pro úspěch Europeany je nutné zlepšit informovanost o její existenci mezi kulturními institucemi, které mohou přispívat k jejímu digitalizovanému obsahu, a u široké veřejnosti. Správně jste zmínili, že zvláštní pozornost je třeba věnovat mladým lidem, kteří tvoří nesmírně důležitou skupinu našeho obyvatelstva, na niž se lze zaměřit prostřednictvím škol.

Komise je zcela odhodlána pokračovat v práci na rozvoji Europeany a politik, které jsou s ní spojené, přičemž se bude jednat o klíčovou oblast prací v rámci Evropského digitálního programu. V každém případě se vyplatí za ni bojovat.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat za dva týdny, na dalším dílčím zasedání v Bruselu.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. (PL) Europeana, evropská digitální knihovna, dnes čelí mnoha výzvám. Úspěch tohoto panevropského projektu není ani zdaleka zaručen. V prvé řadě proto, že zatím Europeana obsahuje díla v podstatě jen z několika nejaktivnějších zemí. Zadruhé neobsahuje současná díla, která by přilákala největší zájem, ale pouze díla starší, jež jsou veřejnými statky. Ráda bych zdůraznila obzvláště jeden aspekt projektu Europeana, který má dle mého názoru pro jeho úspěch klíčový význam – model financování. Proces rozšiřování digitálních sbírek je velmi nákladný a bude trvat ještě několik dalších let. Přitom má Europeana v rámci projektu financovaného zčásti Evropskou komisí, členskými státy a soukromými sponzory zajištěné finanční zdroje jen do roku 2013. Domnívám se, že je nezbytné zajistit stabilní zdroje financování ve finančním výhledu pro období 2014–2020. Evropské finanční prostředky přidělované v podobě grantů jednotlivým kulturním institucím v členských státech by měly tyto instituce podnítit k větší aktivitě při digitalizaci sbírek. Zároveň je nutné vytyčit povinné cíle v oblasti digitalizace, které by členské státy musely v daném čase splnit. Pouze vytrvalé uplatňování metody cukru a biče zajistí, že se Europeana nestane digitálním kamrlíkem pro sentimentální skladování starého harampádí, ale vyhledávaným portálem, který se bude těšit velkému zájmu čtenářů a badatelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně.(RO) Naším cílem je, aby Europeana byla zbrusu novým projektem věnovaným evropským kulturním hodnotám, nikoli alternativou k projektu Googlu v oblasti digitalizace knih. Europeana, která je knihovnou, muzeem a digitálním archivem v jednom, musí propagovat jednotné evropské dědictví, nabízet důvěryhodný zdroj informací a umožnit členským státům, aby mohly formalizovaným a strukturovaným způsobem její obsah doplňovat.

Europeana se nesmí stát portálem jako je Wikipedia, kde může text vkládat kdokoli bez předchozího ověření. Tato praxe zjevně způsobuje četné chyby ve vkládaném obsahu. Z toho důvodu bychom mohli na této stránce vytvořit zvláštní sekci, kde by mohli uživatelé společně diskutovat, aniž by jim stránka umožňovala vložený kulturní obsah měnit.

Je důležité věnovat pozornost grafickému ztvárnění stránky, zvyšování jejího profilu a jejímu zpřístupňování v době, kdy současné řešení není příliš uživatelsky příjemné a může zapříčinit pokles zájmu veřejnosti. S ohledem na uvedené skutečnosti podporuji návrh usnesení, který předložila skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) jako alternativu ke stanovisku vyjádřenému ve zprávě, abychom mohli pomoci k vytvoření hodnotného portálu ve smyslu informací, které zde veřejnost nalezne.

 
  
MPphoto
 
 

  Emil Stoyanov (PPE), písemně.(BG) Vážené kolegyně, vážení kolegové, jednou ze současných klíčových povinností nás politiků i občanů je ochránit evropské kulturní dědictví pro příští generace. Europeana je v této oblasti jedním z předních projektů, jež napomáhají urychlit proces digitalizace kulturního dědictví v jednotlivých členských státech. Dosud je však třeba se vypořádat s kulturními a právními problémy spojenými s masovou digitalizací knih, včetně těch, které se v současnosti nacházejí v evropských knihovnách. Autorské právo a právní předpisy jednotlivých členských států, které je upravují, jsou jedním z největších problémů, s nimiž se Europeana potýká. Další otázky, které je třeba řešit, vyvstávají v hospodářské soutěži s Googlem. S ohledem na to je nutné nalézt veškeré možné zdroje na podporu národních knihoven, muzeí a archivů, aby se projekt Europeana mohl stát pravdivým odrazem bohatství a rozmanitosti evropského kulturního dědictví. V rozpravách ve Výboru pro kulturu a vzdělávání jsem předložil návrh, aby Evropský parlament měl možnost vykonávat určitou kontrolu nad celým projektem, uvědomuji si však, že podle současných pravidel něco takového není možné. Přesto bych byl rád, kdyby Evropský parlament jako jediný orgán EU, jehož členové jsou přímo voleni, mohl jednoho dne uplatnit svoji kontrolu nad evropskými iniciativami. Děkuji vám za pozornost.

 
Poslední aktualizace: 20. července 2010Právní upozornění