Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2157(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0060/2010

Předložené texty :

A7-0060/2010

Rozpravy :

PV 19/04/2010 - 23
CRE 19/04/2010 - 23

Hlasování :

PV 05/05/2010 - 13.41
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


Rozpravy
Pondělí 19. dubna 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

23. Zemědělství EU a změna klimatu (krátké přednesení)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. - Dalším bodem je zpráva pana Stéphana Le Folla, jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, o zemědělství EU a změně klimatu. SEK(2009)0417 – 2009/2157(INI)) (A7-0060/2010).

 
  
MPphoto
 

  Stéphane Le Foll, zpravodaj.(FR) Pane předsedající, pane komisaři, záměrem zprávy, kterou předkládám Parlamentu, je vysvětlit, že v boji proti globálnímu oteplování má zemědělské odvětví své místo a svou roli.

Tento týden nám příroda připomněla, tentokrát prostřednictvím sopečných výbuchů, že může lidské aktivity a klima velmi ovlivňovat. Přesto však musí lidé, především v Evropě, převzít zodpovědnost za boj s globálním oteplováním.

Cílem mé zprávy je ukázat, že zemědělství může nadále snižovat emise uhlíku i omezit užívání fosilních paliv a především také velmi aktivně přispět k ukládání uhlíku, abychom v celosvětovém měřítku dokázali snížit uhlíkové emise a zajistit větší množství zachycovaného a ukládaného uhlíku.

Zpráva se snaží doložit potřebu upustit v zemědělství od škatulkování, které spočívá v zavádění směrnic o půdě, vodě, pesticidech a o čemkoliv, kde existuje problém, a vykročit směrem ke komplexnějšímu a systematičtějšímu uchopení zemědělské problematiky.

V rámci takového přístupu musíme najít cesty, abychom zajistili, jak jsem již uvedl, aby zemědělské odvětví nejenom snížilo svou spotřebu energie, ale aby také aktivně přispívalo k ukládání uhlíku. Tato role se vztahuje zvláště k fotosyntéze a biomase a zejména k oblasti, která je mi blízká, a sice půda a schopnost evropských půd ukládat organický uhlík.

Domnívám se, že tento přístup, o kterém zpráva pojednává a který, věřím, bude schválen při dílčím zasedání v Bruselu, umožní, aby se evropské zemědělství dále rozvíjelo udržitelným způsobem, více bralo ohled na ochranu životního prostředí, a získalo tak náskok nad několika ostatními světadíly a jinými zemědělskými systémy. Bylo by tak účinnější jak z hospodářského hlediska, tak z hlediska ochrany životního prostředí a v důsledku toho by mělo pozitivní dopad i na sociální oblast.

Zpráva tedy pojednává o zvláštní problematice zemědělství ve vztahu k boji proti globálnímu oteplování, ale také usiluje – alespoň doufám – o otevření nových perspektiv zejména v rámci diskuse o budoucnosti zemědělské politiky po roce 2013.

Obracím se na Komisi, obrátím se, jak jsem často v minulosti dělal, na výbory, a obrátím se i na různá ministerstva, když k tomu budu mít příležitost. Myslím, že musíme změnit směr. Společná zemědělská politika roku 2013 musí být ambiciózní. Musí být založena na cílech, které občanům pomohou pochopit, proč společnou zemědělskou politiku potřebujeme.

Společnou zemědělskou politiku potřebujeme proto, že evropské zemědělství musí zároveň zajistit dostupnost potravin a vydat se směrem k udržitelnosti. To je v každém případě směr, který ve své zprávě navrhuji, a doufám, že mne většina Parlamentu bude následovat.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Pane předsedající, velice děkuji panu zpravodaji za tuto zprávu. Zemědělství je hospodářské odvětví, které dělá – a dále může dělat – maximum pro ochranu životního prostředí. Dokázali jsme tak již emise skleníkových plynů v zemědělství snížit o 20 %. Zemědělská půda a rostliny zachycují velké množství CO2 z ovzduší. Zemědělství se tedy podílí na řešení problému změny klimatu. Na druhé straně musí být prioritou výroba potravin pro 500 milionů obyvatel EU a zároveň co možná nejúčinnější využívání zdrojů a ochrana životního prostředí a biologické rozmanitosti na nejvyšší úrovni.

To zemědělci sami nedokážou. Potřebují podporu silné evropské zemědělské politiky. Jenom tak můžeme zajistit dostatečné množství potravin pro rostoucí světovou populaci a zároveň chránit životní prostředí v boji proti změně klimatu.

 
  
MPphoto
 

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE).(FI) Pane předsedající, zpráva pana Le Folla je velmi důležitá, neboť výroba potravin a zemědělství v Evropě představují závažnou problematiku.

Evropa musí být soběstačná. To se projeví i v boji se změnou klimatu, jelikož krátké přepravní vzdálenosti a místní potraviny představují nejlepší způsob, jak změně klimatu zabránit.

Zemědělství musí být ekologicky udržitelné a v tomto směru máme před sebou hodně práce. Členské státy Evropské unie mohou v této otázce razit cestu a v tomto smyslu má Evropa a členské státy dobré postavení, protože máme příležitost investovat do výzkumu.

 
  
MPphoto
 

  Martin Häusling (Verts/ALE).(DE) Pane předsedající, chtěl bych panu Le Follovi upřímně poděkovat za jeho zprávu. Obsahuje velmi důležité body, kterým musíme v budoucnu věnovat zvláštní pozornost. Ochrana klimatu musí být i součástí nové zemědělské reformy; musí být do této reformy začleněna. V budoucnu bude třeba v našich postupech brát ohled na udržitelnost a ochranu životního prostředí. Zemědělství není jen obětí ve vztahu k ochraně klimatu; je také důležitou součástí této ochrany. Deset procent skleníkových plynů stále pochází ze zemědělství. I zde je třeba toto množství omezit.

Rovněž si musíme všimnout skutečnosti zmíněné ve zprávě pana Le Folla, a sice že dovážíme například velké množství sóji z Brazílie. Evropské zemědělství je také částečně zodpovědné za to, že se z oblastí prvotního lesa v jiných zemích stává intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda, což se pak zpětně odrazí i u nás. Tímto se musíme v budoucnu zabývat. V budoucnu se v Evropě musíme také snažit znovu zajistit vlastní zásobování bílkovinami. To je také součástí řešení ochrany životního prostředí ve vztahu k ochraně klimatu.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). (HU) Naprosto zásadním aspektem zprávy pana Le Folla je fakt, že bez zemědělství bychom ani nemohli proti globální změně klimatu bojovat. Zároveň myslím v tomto ohledu na lesnictví, které dnes nemá odpovídající podporu. Zcela souhlasím s tím, že do budoucna se musíme chovat ekologičtěji a musíme brát větší ohled na životní prostředí. Na jedné straně je to velmi důležité, na druhé straně vytváří zemědělství mnohé veřejné statky z hlediska ochrany životního prostředí, jako jsou biologická rozmanitost, ochrana krajiny, čistota vody a tak dále, které trh ani společná zemědělská politika dostatečně neoceňují. Proto musí společná zemědělská politika vytvořit od roku 2013 trh pro veřejné statky vztahující se k ochraně životního prostředí, aby mohli zemědělci využívat dalších služeb a náhrad za tyto dodatečné služby, které poskytují.

 
  
MPphoto
 

  Sari Essayah (PPE).(FI) Pane předsedající, tato zpráva, kterou z vlastního podnětu vypracoval pan Le Foll, se týká velmi důležité oblasti, jelikož role zemědělství se bude v budoucnu jenom zvětšovat. Na celém světě se rychle zvyšuje poptávka po potravinách, zatímco změna klimatu zužuje rozsah oblastí s půdou vhodnou pro zemědělské účely. Zvyšují se i nároky spotřebitelů na kvalitu potravin.

Vedle zajišťování vlastních dodávek potravin musí hrát Evropa roli i v zachování dodávek potravin na jiné světadíly.

Jako důležitou součást evropské politiky v oblasti klimatu musíme vnímat také investice do udržitelného lesnictví a lepší využívání lesů. Proto jsem byla trochu zklamaná, že v rámci strategie EU 2020 je zemědělství a lesnictví přidělena velmi skromná částka. Zemědělství a lesnictví přece hrají velmi zásadní roli při zajišťování dodávek evropských potravin, účinnější výroby bioenergie a životaschopnosti venkova.

 
  
MPphoto
 

  Marit Paulsen (ALDE).(SV) Pane předsedající, chtěla bych poděkovat panu zpravodaji za jeho velmi osvěžující nový přístup. Osobně jsem přesvědčena, že zemědělství a lesnictví jsou jednoduše nejdůležitějšími faktory v naší snaze omezit emise oxidu uhličitého, zvláště pokud je třeba vázat uhlík na stromy, rostliny a kořeny a uložit ho do půdy. Není potřeba ovládat nové technologie nebo provádět výzkumné projekty, protože již disponujeme nutnými znalostmi a nástroji.

Jelikož jsem právě mluvila o ochraně zvířat a jejich dobrých životních podmínkách, chtěla bych položit zásadní otázku: nepotřebujeme změnit samotnou společnou zemědělskou politiku? Kdybychom zemědělcům platili za veškerý jejich přínos, zásadní – jako v tomto případě – pro život celé společnosti, pak bychom je skutečně platili za to, co dělají, nikoliv za to, co vlastní.

 
  
MPphoto
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D).(RO) Především chci panu zpravodaji poblahopřát k jeho ucelenému přístupu k jednomu z nejnaléhavějších problémů současnosti. Změna klimatu je vážnou hrozbou nejen pro životní prostředí, ale i pro hospodářství a společnost. Výnosy plodin se rok od roku mění, protože na ně má velký dopad střídání extrémních klimatických podmínek, které nesporně ovlivňuje každé odvětví hospodářství, zemědělství je však na klimatu závislé nejvíce.

Na tomto základě musí strategie Evropské unie uvažovat o předcházení nebo zmenšování nepříznivých následků pro zemědělství v Evropské unii prováděním akčního plánu v nejvíce postižených oblastech. Tady mám na mysli uzpůsobení zemědělských činností novým podmínkám: zalesňování, spravování vodních zdrojů pro zemědělství a přeměna znečištěné půdy na ekologicky nezávadnou.

Dalším opatřením musí být plán pro budoucnost zaměřený na odstranění příčin změny klimatu podporováním světového nízkouhlíkového hospodářství a energetické bezpečnosti. Evropská unie si musí udržet své vedoucí postavení v boji proti změně klimatu, který ani v důsledku současných hospodářských potíží nesmíme odsunout na vedlejší kolej.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE).(PL) Pane předsedající, jsem ohromen komplexním přístupem této zprávy. Mám však jednoduchou otázku: jakou má zemědělství skutečně zodpovědnost, vliv a dopad na změnu klimatu? Ve smyslu pozitivních i negativních dopadů. Lze říct, že postavení vědy a výsledky výzkumu jsou dostatečně silnými argumenty, abychom mohli předpokládat tak velký nárůst výdajů na boj s oteplováním, které ještě nebylo jasně popsáno? Existuje přece naléhavá potřeba bojovat s důsledky hospodářské krize, nezaměstnaností a jinými těžkostmi vzešlými ze sociální a hospodářské situace v Unii.

V jaké míře již společná zemědělská politika provádí požadavky na ochranu klimatu a jaké nástroje může tato politika využívat v této oblasti v budoucnu?

 
  
MPphoto
 

  Chris Davies (ALDE). – Pane předsedající, chci se jen zmínit o svém domovu. Mám to štěstí, že žiji na okraji Saddleworth Moorlands, mezi městy Manchester a Leeds. Jde o jižní konec oblasti rašelinišť, která se rozkládá od Anglie až po Skotsko.

V Evropě jde o velmi vzácnou lokalitu, ale jde taky o oblast, kterou zasáhlo 250 let trvající průmyslové znečišťování, jež zničilo množství živočišných druhů, kterým tato oblast může poskytnout útočiště. Navíc došlo k vypasení travin ovcemi nebo k jejich zničení požáry. Jelikož rašeliniště vysychá, unikají z něj samozřejmě plyny způsobující globální oteplování. Obrovské množství plynů způsobujících globální oteplování se uvolňuje z oblasti, která by přitom měla být nádherným přírodním územím.

Královská společnost pro ochranu ptáků se nyní snaží tuto lokalitu vzkřísit a dosáhnout toho, aby se tam rašeliník Sphagnum Moss, jako základ rašeliniště, opět ujal. Finanční prostředky, které společnost požaduje, nesahají do milionů, ale jde o desítky možná stovky tisíc. Je to malá částka, která může přispět jak k obnově, tak k podpoře biologické rozmanitosti a také ochraně této oblasti rašelinišť, která tak v sobě bude moci plyny způsobující globální oteplování ukládat. V rámci reformy společné zemědělské politiky musíme na toto brát velký zřetel.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D).(RO) Zemědělství se podílí na značné části z celkového množství emisí oxidu uhličitého. Proto klademe důraz na potřebu zlepšit energetickou účinnost v tomto odvětví. Naléhavě žádám Komisi, aby pravidelně sledovala vztah mezi vysokými cenami potravin a stoupajícími cenami energie, zvláště používaných paliv.

Ráda bych vám připomněla, že pobídky pro podporu udržitelného pěstování energetických plodin by neměly ohrozit produkci potravin. Z toho důvodu vyzýváme Komisi, aby sledovala dopady zvýšené produkce biopaliv v Evropské unii a ve třetích zemích z hlediska změn ve využívání půdy, cen potravinových výrobků a přístupu k potravinám.

Vyzýváme Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a vývoj, abychom předešli změně klimatu a mohli se jí uzpůsobit. Mám na mysli zejména výzkum v oblasti budoucí generace biopaliv.

 
  
MPphoto
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. Pane předsedající, chtěl bych poděkovat zpravodaji, panu Le Follovi, za tuto velmi důležitou zprávu o zemědělství a změně klimatu.

Boj se změnou klimatu je naprostou prioritou na celém světě. Do boje se změnou klimatu velmi přispívá i EU i zemědělské odvětví. Máme politiku, která omezuje emise skleníkových plynů. Zemědělství poskytuje také obnovitelné zdroje energie lepším využíváním celého cyklu a všech zemědělských výrobků. Zemědělská politika EU se také snaží o vylepšení schopnosti zemědělské půdy zajišťovat funkci zachycování uhlíku.

Od reformy v roce 1992 došlo k významnému pokroku v začleňování všech úvah o ochraně životního prostředí do společné zemědělské politiky. Nedávná kontrola průběhu reformy SZP byla dalším krokem tímto směrem se zvláštním důrazem na zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí.

V rámci současné společné zemědělské politiky se uplatňuje vyvážený přístup mezi závaznými požadavky prosazovanými prostřednictvím tzv. podmíněnosti, která stanoví limity určitých zemědělských postupů, a pozitivními pobídkami pro zemědělské postupy šetrné k životnímu prostředí, zajišťované rozvojem venkova.

Komise plně sdílí názor, že změnu klimatu je třeba řešit na celém světě a je důležité, aby se i ostatní řídili naším příkladem. Na jedné straně potřebujeme dále pomáhat zemědělství EU, aby přispívalo ke zmírnění změny klimatu snížením svých vlastních emisí skleníkových plynů, podporou procesu ukládání CO2 v půdě a využíváním obnovitelných energií z jiných zdrojů, a na straně druhé potřebujeme být výkonnější, účinnější v zajišťování dodávek potravin, a tak dokázat, že můžeme dosáhnout obou cílů: zajištění dodávek potravin na jedné straně a udržitelnosti ochrany životního prostředí na straně druhé.

Při současné přípravě společné zemědělské politiky pro období po roce 2013 a ve světle výsledků probíhajících jednání o změně klimatu prozkoumá Komise způsoby podpory a lepšího začlenění cílů přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírnění do společné zemědělské politiky.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Hlasování proběhne za dva týdny, na příštím dílčím zasedání v Bruselu.

Písemná prohlášení (Článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně.(CS) Zemědělství je a bude přímo dotčeno změnou klimatu, protože je vytvářeno živými organismy, a jeho výsledky jsou ovlivněny především kvalitou půdních zdrojů, vody i ovzduší. Bohužel se zemědělství v současné době také podílí (přibližně 10 %) na vzniku skleníkových plynů. Oxid dusný se uvolňuje z dusíkatých hnojiv a metan vzniká při procesu trávení hospodářských zvířat. Je to ovšem právě zemědělství, které může napomoci v boji proti globálnímu oteplování, a to zejména novým způsobem orby s cílem konzervace půdy a snížení i ukládání CO2, podporou lesnictví a agrolesnictví i podporou ekologického zemědělství. Vítám a plně se ztotožňuji se stanoviskem zpravodaje o zavedení skutečné evropské lesnické politiky, v níž bude možné podporovat správu a další produkci lesů, a ne lesy využívat převážně k hospodářské činnosti s hlavním cílem vytváření finančních zisků, ať už plynou polostátním či soukromým subjektům. Vědecké závěry dokládají, že právě a jedině toto odvětví je schopno zachycovat uhlík přirozenou a neznečišťující formou. Lesní porosty navíc pomáhají řešit problém degradace a eroze půdy, nedostatku vody, znečištění i chránit biologickou rozmanitost rostlinných i zvířecích druhů. Ze všech výše uvedených důvodů přijetí zprávy plně podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE), písemně. – Vítám tuto aktuální zprávu, která se zaměřuje na roli zemědělství ve zmírňování dopadů změny klimatu. Zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství „Stav potravin a zemědělství v roce 2009“ vyzdvihuje potřebu chovat hospodářská zvířata pro potravinové účely na celém světě. Pro uspokojení celosvětové poptávky po potravinách je nezbytné zachovat současnou úroveň naší produkce. Budeme ovšem muset najít rovnováhu mezi zajišťováním dostatečných dodávek potravin pro světovou populaci a produkcí těchto potravin způsobem, který nezvyšuje nepříznivé dopady na světové klima. Na způsob, jakým se mohou do tohoto procesu zapojit evropští zemědělci, se více zaměří probíhající diskuse o budoucí podobě společné zemědělské politiky po roce 2013 a je nezbytné, aby EU našim zemědělcům pomáhala ve snaze o dosažení této rovnováhy.

Plně podporuji tuto zprávu Evropského parlamentu, která vyzývá k udělování náhrad zemědělcům za jejich snahy o snižování emisí a k podpoře přizpůsobování se opatřením usilujícím o zmírňování změny klimatu. Návrh zprávy na vytvoření strategie na úrovni EU se zaměřením na dopad nepříznivých klimatických podmínek na zemědělství EU velice vítám a považuji ho za rozhodně velmi příhodný, vzhledem k výjimečně drsným klimatickým podmínkám, které zažívají zemědělci v posledních měsících.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně.(RO) Změna klimatu má přímý dopad na zemědělství. Nejhůře dopadá zjevně na obyvatele venkova, pro které je zemědělství obživou. Nepříznivými dopady změny klimatu jsou nejvíce zasaženy ženy. Důvodem je, že ženy jednak tvoří většinu zemědělské pracovní síly a jednak nemají přístup ke stejným příležitostem výdělku jako muži.

Zemědělské postupy používané v tisíciletí, které právě začalo, si vyžadují lidské úsilí, které musí uspokojit nejnaléhavější požadavky: zajistit dodávky potravin pro světovou populaci (očekává se její navýšení na 9 miliard do roku 2050), sladit opatření podporující zvýšení objemu zemědělské výroby i zlepšení její kvality, se zaměřením na produkci potravin dle požadavků na rozvoj, zavedených výrobou biopaliv společně s ochranou ekosystémů, a tím, že mezi hospodářským růstem a zhoršováním životního prostředí nebude nadále přímá úměra.

Myslím, že je třeba novou strategii schválit a zvolit nový přístup zaměřený na model udržitelné zemědělské výroby, vyžadující náhrady pro pokrytí dodatečných výloh spjatých s těmito cíli (např. místní smlouvy o vydávání ekocertifikátů), jakož i na vytváření „zelených pracovních míst“ a začlenění žen na trh práce (ochrana venkova, zachování biologické rozmanitosti, skleníky pro zeleninu a květiny).

 
Poslední aktualizace: 20. července 2010Právní upozornění