Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/0107(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0055/2010

Předložené texty :

A7-0055/2010

Rozpravy :

PV 20/04/2010 - 14
CRE 20/04/2010 - 14

Hlasování :

PV 05/05/2010 - 13.35
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


Rozpravy
Úterý 20. dubna 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

14. Obecná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o zjednodušení určitých požadavků a o určitá ustanovení týkající se finančního řízení (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem této rozpravy je zpráva (A7-0055/2010) Jevgenije Kirilova jménem Výboru pro regionální rozvoj o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o zjednodušení určitých požadavků a o určitá ustanovení týkající se finančního řízení (KOM(2009)0384 – C7-0003/2010 – 2009/0107(COD)).

Pan Kirilov, zpravodaj, který je autorem této zprávy, se v důsledku situace na letišti nemohl dostavit. Slovo má paní Krehlová, která pana Kirilova zastupuje.

 
  
MPphoto
 

  Constanze Angela Krehl, zastupující zpravodaje.(DE) Pane předsedající, velmi mne mrzí, že pan Kirilov zde svou zprávu nemůže představit osobně. Vynaložil velké úsilí, aby mohl pro Parlament vypracovat zprávu na téma, které je velmi důležité pro regiony a občany Evropské unie. Ráda bych zde proto přečetla jeho poznámky. Jsou v angličtině, což je u bulharského kolegy velmi překvapivé. Je nicméně milé, že zde nemusím mluvit bulharsky. Velice mne těší, že ho zde v Parlamentu mohu zastoupit, protože se mu nepodařilo sehnat v Sofii žádný let.

zastupující zpravodaje. Pane předsedající, jsem rád, že máme dnes večer příležitost diskutovat o důležitých pozměňovacích návrzích k obecnému nařízení o strukturálních fondech. Tyto úpravy jsou podstatnou součástí společných snah na evropské a vnitrostátní úrovni o překonání důsledků hospodářské krize. Logicky navazují na dokumenty, které jsme přijali v loňském roce.

Jako zpravodaj o významu politiky soudržnosti pro investování do reálného hospodářství jsem pak vyzval Radu a Komisi k tomu, aby se zasadily o zjednodušení pravidel strukturálních fondů a k většímu zpřístupnění těchto fondů v situaci, kdy je členské státy více potřebují.

Těší mne, že nejvýznamnější doporučení Parlamentu týkající se dalšího zjednodušování byla vzata v úvahu. Jsem přesvědčen, že tyto nové změny v obecných ustanoveních, které přinášejí zjednodušení některých stávajících postupů, si zaslouží naši podporu. Odstraňování nadbytečné administrativní zátěže, byrokracie a nejasných pravidel přispěje k větší transparentnosti, lepší kontrole a menšímu množství nesrovnalostí.

Povede rovněž k lepšímu provádění a správnému vynakládání peněz EU. Uvedu jeden příklad za všechny. Pozměňovací návrh k článku 88 povede členské státy v ještě větší míře k tomu, aby odhalovaly a napravovaly nesrovnalosti ještě předtím, než je zjistí kontrolní orgány EU. Členské státy v tomto případě o dotyčné peníze nepřijdou, nýbrž je budou moci použít znovu na jiné projekty v rámci příslušného programu.

Druhá skupina pozměňovacích návrhů se týká pravidel finančního řízení. Předběžné platby ve prospěch zemí nejhůře postižených krizí se pro rok 2010 zvýší. Všechny členské státy dostanou více času na to, aby utratily peníze z fondů přidělených v roce 2007 na projekty, které nebyly schváleny či uskutečněny ve stanovené lhůtě.

Obě skupiny opatření jsou důležité s ohledem na sdělení, které přinášejí svým příjemcům, a s ohledem na jejich praktickou užitečnost. Protikrizová opatření jsou jasným projevem solidarity. Členským státům přinesou nové peníze na překonání krize.

Všechna opatření povedou k realizaci většího množství projektů, obzvláště nyní. To má zásadní význam pro vytváření pracovních míst, investice, infrastrukturu a adaptaci zaměstnanců a firem na hospodářskou změnu.

Oba typy opatření jsou užitečné a mají větší cenu, pokud jejich provádění proběhne ve správnou dobu, stále však čekají na své konečné schválení. V Radě, která byla vedoucím orgánem, pokud jde o přijetí pozměněného nařízení, se však podařilo dospět k dohodě s velkým zpožděním.

Pevně věřím, že když má nyní Parlament stejnou pravomoc jako Rada, nebudeme již schválení a vstup v platnost těchto dlouho očekávaných a potřebných opatření dále odkládat.

 
  
MPphoto
 

  Johannes Hahn, člen Komise. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové! Vážená paní Krehlová, velice vám děkuji za vaši zprávu. Rád bych vás také požádal, abyste mé poděkování vyřídila i panu Kirilovovi. Pan Kirilov má zvláštní zásluhu na tom, že se nám podařilo projít velmi rychle všemi institucionálními fázemi, takže dnes již můžeme vést o předložených pozměňovacích návrzích k obecnému nařízení diskusi a následně je také – jak věřím – zde v Parlamentu velkou většinou přijmout, aby tak bylo možno rychle přistoupit k provádění příslušných bodů. Je to dobré znamení, které svědčí o pozitivním dialogu mezi Radou, Parlamentem a Komisí, a dobrý příklad toho, že spolupráce mezi těmito orgány funguje účinným způsobem.

Co těmito pozměňovacími návrhy sledujeme? Z dlouhodobého hlediska účinné zjednodušení nařízení, z hlediska krátkodobého by to však měl být i příspěvek ve prospěch členských států nejhůře postižených současnou hospodářskou krizí. Přijímáme kompromisní návrh Komise, který získal i v Parlamentu širokou podporu, protože je důležité, abychom byli schopni poskytnout rychlou a cílenou pomoc a přistoupili k realizaci programu.

Společným a všeobecným cílem této iniciativy je urychlit provádění programů. Nedávno jsme předložili první strategickou zprávu a viděli jsme také, co v prvních letech stávajícího programového období nefungovalo tím nejoptimálnějším způsobem a co se naopak vyvíjelo velmi dobře. Musíme ovšem zcela sebekriticky říci, že pravidla jsou místy komplikovaná a že tuto otázku je nutno řešit. Tohoto řešení se podle mého názoru podařilo dosáhnout v současném – třetím – pozměňovacím návrhu k probíhajícímu programu. Dále se jedná o náš příspěvek k překonání krize.

Co je možné udělat? Uvedu namátkou několik příkladů: stanovení jednotné hranice pro velké projekty ve výši 50 milionů EUR, jednodušší regulační předpisy pro úpravu operačních programů, pakliže je to – a to je velmi důležitý moment – nezbytné pro překonání krize, umožnit poskytování podpory na úsporná energetická opatření při výstavbě a rekonstrukci bytů a domů, což nepovede pouze k úsporám energie, ale bude to mít rovněž příznivý dopad na odvětví spojená se stavebnictvím.

Současné nařízení pomáhá řešit především stávající problémy s likviditou, které postihly pětici zemí – Rumunsko, Maďarsko a tři baltské republiky – a má díky větší flexibilitě napomoci, jak již bylo řešeno, k urychlenému čerpání prostředků. Slíbených 775 milionů EUR, které budou uvolněny dříve, než bylo plánováno, tak bude možno využít na rychlejší provedení velkého počtu projektů.

V těchto souvislostech bych chtěl konečně také poukázat na částku 6,2 miliard EUR, která byla vyplacena předem již v roce 2009. Je z toho patrné, že ačkoli původním cílem strukturálních fondů nebylo poskytování prostředků na řešení krize a ani v budoucnu by strukturální fondy neměly být tímto způsobem chápány, dokážeme být přesto v případě nutnosti natolik flexibilní, abychom byli i v době krize schopni v rámci našich možností poskytnout odpovídající pomoc.

Všem bych chtěl poděkovat a těším se na diskusi.

 
  
MPphoto
 

  Regina Bastos, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.(PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jako zpravodajka pro stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci bych ráda úvodem poblahopřála panu Kirilovovi, i navzdory jeho vynucené nepřítomnosti, a podtrhla způsob, jakým se mu podařilo tuto důležitou zprávu zpracovat a prosadit její hlavní cíl. Chtěla bych poděkovat i paní Krehlové za její prezentaci.

Hlavním cílem, abych šla rovnou k věci, je zjednodušení postupů a urychlení realizace programů financovaných z Fondu soudržnosti, strukturálních fondů a Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Tlak na vnitrostátní finanční zdroje v současné finanční, hospodářské a sociální krizi vzrůstá. K jeho snížení povede lepší využívání finančních prostředků Společenství a jejich rychlejší doručování příjemcům, na které má hospodářský pokles nejhorší dopady.

Více než 20 milionů Evropanů je nezaměstnaných, tedy o 4 miliony více než v minulém roce, a podle předpovědí se tento počet bude bohužel ještě zvyšovat. Tato situace od nás vyžaduje, abychom zajistili řádné provádění programů soudržnosti, protože tyto programy jsou důležitou a silnou pákou, která umožňuje pomoci reálnému hospodářství, a to zejména malým a středním podnikům a tvorbě pracovních míst. Malé a střední podniky jsou hybnou silou evropského hospodářství a udržitelného rozvoje a tyto podniky také vytvářejí velké množství kvalitních pracovních míst.

Další zjednodušování a jasnější formulování pravidel, jimiž se řídí politika soudržnosti, bude mít nepopiratelně pozitivní dopad na tempo realizace programů, a to především díky tomu, že vnitrostátní, regionální a místní orgány dostanou jasnější a méně byrokratická pravidla, která umožní větší flexibilitu, a tedy i přizpůsobování programů novým výzvám.

 
  
MPphoto
 

  Sophie Auconie, jménem skupiny PPE.(FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, velmi ráda bych zde zpravodajovi, panu Kirilovovi, s nímž jsem několik měsíců konstruktivně spolupracovala, vyjádřila své co nejsrdečnější poděkování.

Chci rovněž podtrhnout kvalitní práci, kterou odvádí Rada, a to zejména od nástupu španělského předsednictví. To všechno má o to větší význam, že dnes večer vedeme rozpravu o nařízení, na jehož opatření doma čekají tisíce aktérů. Jsem přesvědčena, že pro ně je regionální politika tím nejhmatatelnějším projevem Evropské unie v jejich oblasti či regionu.

Cílem regionální politiky je těmto lidem pomáhat, přesto však bývá velmi často považována za příliš složitou a omezující. Tento obraz je proto na čase změnit, a to tak, že se zásadním způsobem zjednoduší pravidla týkající se jejího uplatňování. Těch 350 miliard EUR z evropských fondů má sloužit ve prospěch našich evropských spoluobčanů. Dnes přicházíme s odpovědí, která se od nás v době hospodářské a sociální krize, již všichni prožíváme, očekává.

Mám-li zmínit jen některé aspekty tohoto významného textu, tak bych ráda řekla, že přináší Evropě větší flexibilitu a solidaritu. Větší flexibilitu, protože díky navrhovaným zjednodušením nebude nutno uvádět takové množství informací, bude méně kontrol a větší flexibilita u ziskových projektů.

Vede však i ke zvýšení solidarity, protože dochází k přijímání mimořádných opatření pro boj proti hospodářské krizi, jako jsou finanční zálohy – jak zde o tom hovořili pan komisař a paní Krehlová – a nový systém výpočtu. Během konečného hlasování na začátku května budeme mít tudíž možnost významným způsobem pomoci příjemcům prostředků z evropských fondů a odborům plánování, nezapomínejme však, že v oblasti zjednodušování předpisů je i nadále ještě mnoho práce.

 
  
MPphoto
 

  Karin Kadenbach, jménem skupiny S&D.(DE) Pane předsedající, pane Hahne, dámy a pánové, myslím, že pan Hahn shrnul účel této naší večerní rozpravy: jde o to, poskytnout rychlou a cílenou pomoc. Je naléhavě potřebné, abychom urychlili realizaci těchto programů. Domnívám se, že třetí pozměňovací návrh k obecnému nařízení o strukturálních fondech je odpovědí na finanční krizi a měl by umožňovat, jak zde již bylo řečeno, rychlý a především snadný přístup k těmto fondům.

Ze své minulé zkušenosti víme, že peníze ze strukturálních fondů byly významným příspěvkem ke zlepšení kvality života, tvorbě pracovních míst a k tomu, aby lidé v regionech měli nějakou budoucnost. Domnívám se, že v době, jako je tato, je solidarita Evropské unie nezbytnou podmínkou poskytnutí prostředků na řešení krize. Jak jsme zde již řekli, potřebujeme flexibilitu i solidaritu.

Opatření pro boj proti krizi jsou projevem této solidarity a potřebujeme flexibilní zálohy, které umožní realizaci těchto projektů, jež zlepšují kvalitu života a vytvářejí pracovní místa. Jak to zde již zmínil zpravodaj – respektive v tomto případě to dnes večer byla paní Krehlová –, došlo při schvalování tohoto nařízení k téměř neomluvitelnému zpoždění. Zejména z tohoto hlediska by budoucí politika soudržnosti měla být koncipována takovým způsobem, aby nevedla ke vzniku procedurálních a technických překážek, které by bránily rychlému a účinnému provádění regionální politiky.

Podporuji proto zpravodajovu výzvu, aby tento pozměňovací návrh k nařízení o strukturálních fondech vstoupil co nejrychleji v platnost. Musíme poskytnout rychlou a cílenou pomoc.

 
  
MPphoto
 

  Elisabeth Schroedter , jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, pane Hahne, mluvme otevřeně. Zjednodušování, kterému jsou zde všichni tak příznivě nakloněni, povede k tomu, že velké čističky a obrovské spalovny odpadů nebudou muset být schvalovány Komisí při investicích nad 25 milionů EUR, jak to ukládá současné nařízení, nýbrž teprve tehdy, překročí-li částka hranici 50 milionů EUR. U projektů, jejichž hodnota bude nižší než 50 milionů EUR, nebude již Komise provádět hodnocení analýz nákladů a přínosů a může se stát, že se tyto analýzy už ani nebudou provádět. Na rozdíl od současné situace nebudou prováděny žádné kontroly, které by zjišťovaly, zda jsou tyto projekty v souladu s právními předpisy EU na ochranu životního prostředí.

Tyto projekty budou částečně financovány z půjček, nebudou však prováděna žádná šetření, jejichž cílem by bylo rozhodnout, má-li smysl zatížit občany daného regionu velkou půjčkou, a zjistit, odpovídá-li úvěrové břemeno přínosu, který bude mít příslušný projekt pro občany. Pro banky jsou to atraktivní transakce, protože si během prvních let projektu mohou účtovat vysoké poplatky. Z tohoto důvodu měla v minulosti předběžná hodnocení velkých projektů zásadní význam s ohledem na zajištění účinného využití evropských prostředků. Proto jsme ve skupině Zelených/Evropské svobodné aliance toho názoru, že kontroly velkých projektů je nutno zvyšovat a nikoli snižovat, jak se uvádí v tomto návrhu. Jsme tedy proti zvyšování hranice pro hodnocení.

Chceme dále také, aby analýzy nákladů a přínosů a souladu s právními předpisy EU byly transparentní a přístupné veřejnosti a aby nedocházelo k falšování údajů, jak tomu bylo v minulosti. Nařízení o strukturálních fondech je i nadále nepříznivě poznamenáno skutečností, že velké projekty, které obdrží finanční podporu, mohou trvat pouze pět let od chvíle, kdy byla provedena investice. My Zelení jsme proto vyzvali k prodloužení na deset let, abychom zajistili skutečnou udržitelnost investic a vytváření stálých pracovních míst v regionech.

Budou-li se projekty realizovat v regionech delší dobu, předejde se tak tomu, aby se ti, kdo za tyto projekty nesou odpovědnost, obohacovali z evropských peněz a pak prostě po pěti letech zmizeli. Případ Nokie v Severním Porýní-Vestfálsku je názorným dokladem toho, jak může regionům uškodit, když tak zvané subsidy hopping začne platit jako obecně přijímaná norma. Pokud jde o malé a střední podniky, mělo by proto podle našeho mínění ustanovení týkající se udržitelnosti v nařízení zůstat, a sice ve své pětileté a nikoli, jak se předpokládá v pozměňovacím návrhu, pouze tříleté verzi.

My Zelení jsme i proti tomu, protože budou-li se nekontrolovaně provádět velké investice a zároveň budou projekty trvat kratší dobu, povede to s největší pravděpodobností k tomu, že budeme vyhazovat peníze z okna. Domníváme, že před evropskými daňovými poplatníky nelze něco takového ospravedlnit.

Nebudou-li naše pozměňovací návrhy přijaty, nemůžeme pro tuto zprávu hlasovat. Budeme rovněž požadovat, aby hlasování probíhalo jmenovitě a měli jsme tak možnost ukázat, až si nám budou občané za nějakou dobu stěžovat na to, že peníze byly utraceny zbytečně, jak jednotliví poslanci hlasovali.

(Řečnice souhlasila s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 

  Lambert van Nistelrooij (PPE).(NL) Pane předsedající, mám otázku na paní Schroedterovou. Ve své analýze zvolila dosti negativní přístup. Má otázka na paní Schroedterovou zní: nemají snad díky spolufinancování místní orgány, které realizují dané programy v členských státech jako součást strategických rámců dohodnutých pro každou jednotlivou zemi a v mezích pravidel, povinnost dostát svým vlastním závazkům? Proč dnes paní Schroedterová maluje tak negativní obrázek? Není přece důvod, abychom dnes přičítali všechno záporné na vrub tohoto návrhu.

 
  
MPphoto
 

  Elisabeth Schroedter (Verts/ALE).(DE) Pane předsedající, ráda na tu otázku odpovím. Investování do velkých projektů se začíná zjednodušovat. Platí to pro investice do výše 50 milionů EUR, které až doposud podléhaly hodnocení ze strany EU, protože neseme odpovědnost za peníze daňových poplatníků. Jsem toho názoru, že pokud jde o velké projekty, neměli bychom na této situaci nic měnit, protože z vlastní zkušenosti víme, že na začátku těchto projektů jsou často obrovské investice a na konci břemeno, které musí nést občané.

 
  
MPphoto
 

  Oldřich Vlasák, za skupinu ECR. (CS) Vážený pane komisaři, dámy a pánové, debatujeme zde o kompromisním návrhu změny nařízení, návrhu, jehož cílem je zjednodušení a zrychlení přístupu k evropským fondům. Dosažení tohoto cíle je přitom rozhodně naším společným zájmem a musíme na něj pamatovat i při debatách o budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2014. Navržené úpravy se týkají především velkých projektů v oblasti životního prostředí a infrastruktury, projektů, které generují zisk, či podpory energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů v oblasti bydlení. Kompromisní návrh tak neobsahuje žádné převratné zásahy do architektury evropských fondů. Razantní změny totiž dnes ani možné nejsou. Dosáhnout můžeme pouze dílčí modernizace stávajícího systému. Návrh je kompromisem.

Rád bych na tomto místě uvedl, že podporuji deklaraci předloženou Maďarskem týkající se využití nástrojů finančního inženýrství v rámci Fondu soudržnosti pro intervence v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Naopak mi vadí retroaktivita opatření týkajícího se závazků, neboť ke schválení dochází až v roce 2010, zatímco prostředky měly být vráceny do rozpočtu Evropské unie na konci roku 2009. V tomto kontextu je proto klíčové vyjasnění všech technických náležitostí této legislativní úpravy. Kompromis však byl nalezen, debatu je proto třeba ukončit. Za klíčové totiž považuji, aby se zjednodušení evropských fondů, které zde ve Štrasburku schvalujeme, projevilo v realitě členských států. A v tomto kontextu nás čeká v našich regionech ještě mnoho práce.

Musím ocenit úsilí současného Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, které v polovině letošního roku schválilo legislativní změny k čerpání jednotlivých prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Toto zjednodušení administrativy spočívá zejména v oblasti schvalovacích procedur, finančního plánování a řízení včetně kontrolní činnosti a řešení nesrovnalostí.

 
  
MPphoto
 

  Cornelia Ernst, jménem skupiny GUE/NGL.(DE) Pane předsedající, hovořím jménem svého kolegy, který se nemůže dostavit, a chtěla bych učinit několik poznámek. Zaprvé velmi vítáme zjednodušení strukturálních fondů. Některé věci, o kterých se tu zmínila paní Schroedterová, bychom samozřejmě kritizovali, ale domnívám se, že to nemůže být důvodem k našemu váhání. Zjednodušení vítáme a jsme také názoru, že je naléhavě potřebné, aby došlo k provedení tohoto nařízení. Bylo promarněno již hodně času.

Musím nicméně otevřeně říci, že tento kompromis nedopadl zcela podle našich představ. Každému je známo, že Komise předložila ještě jiný návrh, týkající se jednorázového proplácení žádostí o průběžné platby ve 100% výši po omezenou dobu a za účelem opatření v oblasti politiky trhu práce. Tento návrh nebyl přijat z řady různých důvodů, které byly podrobně projednány ve Výboru pro regionální rozvoj.

Musíme si nicméně položit otázku, zda jsme učinili dost pro to, abychom uskutečnili to, nač Komise poukázala ve svém sdělení ze dne 3. června 2009 jako na společný závazek v oblasti zaměstnanosti, který může sloužit jako protikrizový faktor.

Jednalo se o to, abychom usnadnili využívání strukturálních fondů a napomohli tak překonání krize, a to je také předmětem této diskuse. Právě evropské strukturální fondy jsou, jak každý ví, jedním z hlavních nástrojů investování ve prospěch občanů, boje proti krizi a tvorby nových pracovních míst. Sledujeme-li situaci v Evropě, je stále více a více patrné, že krize měla a má obrovské dopady na trhy práce členských států a že je skutečně zapotřebí zakročit. Došlo k masivnímu nárůstu nezaměstnanosti, a to nejen v oněch pěti zemích, ale při bližším prozkoumání situace vidíme, že ve všech členských státech. Nezaměstnanost má navíc velký význam i bez ohledu na krizi. V Evropě je vysoká míra nezaměstnanosti, která se stále zvyšuje a která s touto krizí nesouvisí.

Alternativní návrh předložený Komisí představuje dozajista krok vpřed, což vítáme, protože přinejmenším pět členských států s HDP, který od roku 2008 poklesl o 10 %, získá poměrně velkou finanční pomoc. Tyto členské státy budou moci využít této pomoci a dodatečných zálohových plateb z Fondu soudržnosti a z evropských strukturálních fondů. To všechno je výborné, ale rádi bychom viděli i další věci. Náš postoj znáte na základě toho, co jsme říkali ve výboru. Na jedné straně jsme rádi, na druhé straně ne tak docela, ale každý krok vpřed nás posouvá, a proto bychom se neměli zastavovat.

(Řečnice souhlasila s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 

  Elisabeth Schroedter (Verts/ALE).(DE) Pane předsedající, lze se pak jedině ptát, proč vaše skupina, paní Ernstová, nepodala na plenární schůzi nějaký pozměňovací návrh. K podávání pozměňovacích návrhů, které by využily původního návrhu Komise, byla příležitost. Byla snad i určitá možnost otevřít opět jednání s Radou o 100% výši financování evropských strukturálních fondů.

 
  
MPphoto
 

  Cornelia Ernst (GUE/NGL).(DE) Pane předsedající, paní Schroedterová, řekla bych, že jsme se domnívali, že naše možnosti jsou omezené, a rozhodli jsme se proto proti. Mám za to, že můj kolega si myslí totéž. Když jsem se seznámila s iniciativou Komise v jejím celku, byla jsem nadšená, nakonec jsem však z těch dlouhých diskusí, které o těchto záležitostech v několika posledních dnech proběhly, musela trochu poučit. Bývala bych si přála víc. Ano, měli jsme nepochybně podat pozměňovací návrh, máte pravdu. Ale když k sobě budeme upřímné – víme, jak to celé končí, a moje skupina od toho proto ustoupila. Sama se k tomu ještě budu muset vrátit.

 
  
MPphoto
 

  Lambert van Nistelrooij (PPE).(NL) Pane předsedající, výjimečná doba si žádá výjimečná opatření. Dnes se této sněmovně vyplnil její dlouho vytoužený sen o zjednodušeném postupu a rychlejších výsledcích. To, oč se nám vposled jedná, je zachovat a vytvářet nová pracovní místa, a jak zde poznamenal pan Hahn, objevily se tento týden statistické údaje, z nichž je zřejmé, čeho se v politice soudržnosti podařilo dosáhnout: za předchozí období to bylo 1,4 milionů nových pracovních míst. Prostředky z evropských fondů lze nyní bez překážek poskytovat rychlejším a jednodušším způsobem, a to nejen na velké projekty, ale i na ty menší, takže můžeme pokračovat v podpoře inovací, zlepšování environmentálních podmínek, rozvoji měst atd.

V jednom bodě se vyjádřil Parlament proti, a sice proti návrhu zrušit spolufinancování. Byl by tím vskutku ohrožen jeden z úhelných kamenů našeho systému, který počítá s tím, že vnitrostátní úřady, místní orgány a podle možnosti i jednotlivci přispívají svým dílem ke společnému projektu regionálního a místního rozvoje. Musíme se tedy soustředit na to, aby prostředky zůstaly vyhrazeny na období, které bude o něco delší, spíše tříleté než dvouleté, což je další bod, s nímž jste již souhlasili. Peníze tak budou stále k dispozici, bude možné spolufinancování a potěšujícím faktem je i to, že v případě, že dojde k jakémukoliv zpoždění, bude stále ještě možné, abychom těmto hodnotným projektům dali čas na jejich realizaci. To neznamená, že se peníze budou odčerpávat z regionů: vůbec ne – znamená to, že se peníze budou utrácet. Tento režim nám fungoval v roce 2007. Mám otázku na pana Hahna: nestojí snad o to, aby se tento dobrý příklad zopakoval? Proč nemůžeme tento režim zopakovat i v roce 2008 a 2009? Byl by to velmi pozitivní krok. Můžete mi na tuto otázku odpovědět?

Závěrem bychom taky mohli projevit jistou solidaritu. Některé země nevyužijí veškeré prostředky, které jsou jim přiděleny z ESF, a 30, 40 % z nich vůbec nepoužijí. Nebylo by na místě, aby projevily solidaritu a převedly tyto prostředky ve prospěch jiných zemí? Takový postup je zcela přípustný a umožnil by těmto zemím, aby se postavily opět na vlastní nohy. Byl by to projev skutečné solidarity, nic takového se však bohužel nestalo. Můj postoj je tedy oprávněně pozitivní, přinejmenším vůči zpravodaji. Tento postup trvá nyní už devět měsíců a je otázka, kterou si kladu stejně jako paní Krehlová, jestli by ho nebylo možné dokončit během dalšího kola společného jednání Parlamentu, Rady a Komise.

 
  
MPphoto
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE).(GA) Pane předsedající, od roku 1973 získala moje země ze strukturálních fondů Evropské unie a z Fondu soudržnosti zhruba 18 miliard EUR. Během těchto let hrála politika soudržnosti významnou roli v rozvoji a znovuoživení irského hospodářství. Zvlášť důležitý pro naši snahu bojovat proti nezaměstnanosti v Irsku a samozřejmě i v celé Evropě je Evropský sociální fond.

Od té doby, co se Irsko stalo v roce 1973 členem Evropské unie, získala země v podobě finanční podpory z Evropského sociálního fondu více než 7 miliard EUR.

Tyto peníze byly použity především v boji s dlouhodobou nezaměstnaností a s nezaměstnaností mladých lidí. V rámci operačního programu EU na podporu lidských zdrojů pro Irsko poskytne Evropská unie v období od roku 2007 do roku 2013 Irsku z prostředků Evropského sociálního fondu 375 milionů EUR. Celkový rozpočet tohoto programu je 1,36 milionů EUR.

Tyto peníze se používají na financování odborných výcviků pro nezaměstnané, pro zdravotně postižené, pro čerstvé absolventy škol a pro lidi žijící na okraji naší společnosti. Žijeme v době globalizace. Abychom byli schopni reagovat na výzvy a příležitosti, které globalizace přináší irské pracovní síle, podporuje Evropský sociální fond v Irsku také kurzy celoživotního vzdělávání, které lze přizpůsobovat podmínkám globalizovaného trhu pracovních míst. Současná hospodářská a finanční krize tak prokázala význam a hodnotu tohoto důležitého fondu – Evropského sociálního fondu.

 
  
MPphoto
 

  Kay Swinburne (ECR). – Pane předsedající, zdá se, že tato zpráva má v zásadě několik velmi dobrých cílů a pomáhá evropskými finančními zdroji členským státům EU citelně zasaženým hospodářskou a finanční krizí. Jejím chvályhodným cílem je snaha snížit zatížení rozpočtů členských států v situaci, kdy se na ně ze všech stran hrnou další a další požadavky. Snížení rozpočtových mezí projektů a zjednodušení celého procesu pomůže všem a totéž platí i o předběžném financování odsouhlasených projektů, které povede k rychlému oživení hospodářství.

Evropa se musí vyrovnávat s 10% nárůstem nezaměstnanosti, přičemž situace je v mnoha členských státech ještě horší, hospodářství vykazuje známky jen velmi pozvolného oživení a členské státy stojí před řadou úkolů, které jsou podmínkou ozdravení státních financí. Tato zpráva je ovšem v tomto směru dosti omezená a řadou těchto problémů se nezabývá.

V jedné věci je ovšem důvod k obezřetnosti: myšlenka, že členské státy by se na svých projektech už žádnou měrou finančně nepodílely, působí dojmem velmi riskantní politiky. Již nyní je tomu tak, že značná část evropských peněz není v případě projektů, které tyto peníze využívají, řádně zúčtována, protože neexistují odpovídající inspekční prostupy. Zrušení nezadatelného práva členského státu na zajištění toho, aby jeho peníze byly vynaloženy dobrým způsobem, by se nemělo stát pobídkou k jejich zneužití.

Musíme zajistit, aby uvolnění kritérií spolufinancování nevedlo ke snížení odpovědnosti. Sám o sobě má ovšem tento problém velmi pravděpodobně jen velmi malý vliv na mé voliče ve Walesu, protože půjde-li Evropa dál svou cestou, nebudeme mít po roce 2013 už žádné peníze, které bychom mohli věnovat na probíhající projekty, v tuto chvíli velmi štědře spolufinancované z prostředků evropských fondů. Můžeme sice nakrásně říkat, že některé nové členské státy jsou chudší než ty staré, a potřebují proto zvláštní pomoc, avšak kolosální výše dluhu Spojeného království a velmi nízký HDP na jednoho obyvatele v mém regionu, ve Walesu, srovnávaný poněkud nešťastně s hospodářským výkonem Rwandy, povede doufejme k tomu, že tato skutečnost nebude zapomenuta. Doneslo se mi, že existují skryté plány na diskvalifikaci regionů, jako je Wales, a já věřím, že v budoucnu budeme mít nárok na přechodové financování.

 
  
MPphoto
 

  Andrey Kovatchev (PPE).(BG) Pane komisaři, především bych chtěl poblahopřát panu Kirilovovi k jeho zprávě. Vítám a podporuji každý krok, který zaručuje a usnadňuje zákonné užívání prostředků evropské solidarity. Evropská unie si nemůže dovolit, aby ji její občané přirovnávali k sopce, která chrlí byrokratický popel pohřbívající snahy o snížení nerovností mezi evropskými regiony. Využívat strukturální fondy, s jejichž pomocí chceme dosáhnout našich hospodářských, sociálních a politických cílů, je obtížné, ba nemožné. Domnívám se, že na změny vedoucí ke zjednodušování postupů je nutno pohlížet nejen ve světle současné krize, ale také z dlouhodobého hlediska, aby existoval snadnější přístup k nástrojům solidarity Evropské unie.

Myslím, že navzdory zpoždění přinese návrh, který předložila Evropská komise a který zohlední změny uvedené v této zprávě, členským státům a koncovým příjemcům lepší příležitosti, jak v rámci současné krize zlepšit svou situaci. Chci také podtrhnout význam změny spočívající v možnosti odložit vyčerpání prostředků předpokládaných na rok 2007. Tato změna dá všem členským státům včetně Bulharska, kde se tyto prostředky dosud daří využívat jen v malé míře, druhou příležitost k realizaci projektů s využitím prostředků, které by jinak byly ztraceny. Musíme apelovat na regionální a místní orgány, jakož i na všechny ostatní zainteresované strany a se vší naléhavostí je vyzvat, aby této druhé šance využily. Domnívám se, že flexibilita, na niž je v této zprávě kladen důraz, představuje s ohledem na uskutečňování programů, které podporují využívání prostředků z fondů, a v souvislosti s budoucí privatizační politikou ten správný přístup.

Co se týče zjednodušování správních předpisů pro využívání strukturálních fondů, je tato zpráva krokem správným směrem, směrem k nalezení rovnováhy mezi maximálním usnadněním koordinace projektů ze strany evropských fondů a kontrolou používání těchto prostředků. Reforma těchto předpisů musí přispět k tomu, aby v očích evropských občanů a daňových poplatníků byla zaručena větší transparentnost a aby pro členské státy byly vytvořeny schůdné podmínky. Během celého tohoto procesu nesmíme zapomenout na to, co bylo jeho vlastním cílem, totiž dosažení srovnatelných sociálních a hospodářských podmínek v rámci celé Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). (HU) Evropská unie byla od chvíle, kdy vypukla hospodářská krize, často kritizována v tom smyslu, že na krizovou situaci není schopna náležitým způsobem zareagovat. Můj názor je ten, že tato rozprava a vynikající zpráva pana Kirilova tuto kritiku zcela vyvracejí a dokazují, že Evropská unie na tyto procesy zareagovat dokázala. Kolegům, kteří se obávají, že navrhovaná zjednodušení povedou k tomu, že tyto postupy nebudou monitorovány, nerozumím, protože politika soudržnosti má svou velkou cenu právě díky tomu, že má velmi důkladný kontrolní mechanismus. Nikdo by tedy neměl mít důvod k obavám, a pokud se moji kolegové poslanci přesto obávají, věřím, že to u nich nepramení z nedostatku solidarity s členskými státy – například s mou zemí, s Maďarskem –, které podle jejich mínění nebudou schopny těchto prostředků náležitým způsobem využít. Budeme je schopni využít, a to zcela náležitě. Tato rozprava má velký význam i pro to, aby byla potvrzena potřeba politiky soudržnosti. Těší mne, že je tu pan Hahn a pan Cioloş. Velmi mě znepokojuje, že v prvním dokumentu pana Barrosa není ani slovo o společné zemědělské politice, a dokonce i politika soudržnosti je v něm zmíněna jen velmi povrchním způsobem, přestože se jedná o velice důležité politiky Společenství v oblasti soudržnosti, nezbytné pro zelený růst, inovace a vytváření nových pracovních míst, jinak řečeno pro realizaci nových cílů strategie EU 2020. Politika soudržnosti by tudíž neměla být oslabena, nýbrž naopak posílena.

 
  
MPphoto
 

  Iosif Matula (PPE) . – (RO) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, při všech změnách, k nimž ve snaze řešit důsledky krize dochází v legislativních rámcích na celoevropské i vnitrostátní úrovni, má ve výsledku tato krize i v současné době citelné a rozsáhlé dopady na reálnou ekonomiku a trh práce. Vysoká míra nezaměstnanosti těžce doléhá na hospodářství členských států, poskytování finančních prostředků je však i nadále spojeno s velkými problémy.

Zásadní význam má účinné provádění programů politiky soudržnosti, protože přináší významné navýšení pomoci, které se reálné ekonomice dostává v podobě 347 miliard EUR vyčleněných na období 2007–2013. Další snahy se musí zaměřit na nejhůře postižené příjemce, aby se urychlil tok financí určených na investování do regionů členských států. Domnívám se, že významnou změnou, k níž došlo, je i příležitost k financování jednoho velkého projektu z prostředků různých programů v případě projektů, které zahrnují několik regionů.

Chtěl bych panu zpravodajovi poblahopřát za odvedenou práci. Musím nicméně podotknout, že ačkoli byla tato zpráva velmi očekávaná, práce na ní pokračovala pomalu. Chci říci, že bychom měli hledat řešení a dávat těmto cílům větší prioritu, abychom předešli situacím, kdy vynikající opatření přicházejí teprve s velkým zpožděním. Zjednodušování správních postupů obecně přispěje ke zvýšení schopnosti využívat těchto prostředků, a to i v zemích, které s tím mají problémy, jinak řečeno v mé vlastní zemi, Rumunsku. Výbuch jedné sopky obrátil během pěti dnů svět vzhůru nohama a může spustit další krizi. Jak dlouho nám potrvá, než na to budeme schopni reagovat? Jedna věc je mi naprosto jasná: od této chvíle se musíme rozhodovat mnohem rychleji.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Monika Smolková (S&D). (SK) Úvodem chci ocenit práci zpravodaje, pana Kirilova. Je velmi dobré, že s cílem reagovat na hospodářskou krizi se evropské orgány dohodly na urychlení procesu financování regionálních rozvojových projektů a rovněž na tom, aby se zjednodušila pravidla upravující využívání strukturálních fondů. Mají se kromě toho také prodloužit lhůty pro využití evropských fondů schválených v roce 2007, aby členské země měly více času na jejich použití.

Na Slovensku máme přísloví: kdo rychle dává, dvakrát dává. Členské země, které nejvíc zasáhla hospodářská krize, očekávají nařízení, o kterém dnes rokujeme. První návrh představila Komise už vloni v červenci. Rozhodovat budeme až v květnu. Celý legislativní proces do dnešního dne trvá 9 měsíců. Je možná načase, abychom v konkrétně určených případech začali uvažovat o zjednodušeném a zkráceném legislativním postupu.

Krize, nezaměstnanost, chudoba, prohlubující se regionální rozdíly, to jsou případy, kdy je třeba jednat rychleji, pružněji. Těžko budeme vysvětlovat nezaměstnaným, že nám přijetí legislativy, která jim má aktuálně a v době, kdy to potřebují, pomoci, trvá víc než tři čtvrtě roku.

 
  
MPphoto
 

  Pascale Gruny (PPE).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, všichni se dnes shodneme na tom, že opatření na zjednodušení přidělování prostředků ze strukturálních fondů, která ve své zprávě navrhuje pan Kirilov, jsou vítaným krokem.

Jako předsedu parlamentní pracovní skupiny pro Evropský sociální fond mě ovšem velmi mrzí, jak dlouho už trvá v současnosti probíhající přezkoumávání. Původní návrh Komise byl předložen v červnu 2009. Přestože účelem tohoto přezkumu bylo pomoci členským státům v boji proti hospodářské a sociální krizi, trvalo Radě šest měsíců, než dospěla k dohodě. To je nepřijatelné. Je pravda, že legislativní postup prošel mezitím úpravou, která dává Parlamentu a Radě stejnou míru pravomocí. Toto zpoždění ovšem jako zvolení zástupci Evropské unie dnes nemáme jak veřejnosti zdůvodnit.

Dovolím si zde malou odbočku, abych ocenil odpovědný přístup, který Parlament prokázal tím, že v maximální možné míře vyjádřil svůj souhlas s postojem Rady a předešel tak tomu, aby v tomto postupu došlo k dalšímu zpoždění. Ještě jednou chci však vyjádřit své zklamání. Potřebujeme Evropskou unii, která je schopna činit rychlá rozhodnutí, která mají reálný dopad.

Zaměřme se nyní na chvíli na budoucnost. Opatření na zjednodušení postupů, která dnes byla navržena s ohledem na boj proti hospodářské krizi, jsou pozitivní, rád bych nicméně dodal, že by bývala mohla být ještě odvážnější, kdyby opatření platná pro současné programové období 2007–2013 nebyla tak těžkopádná a komplikovaná.

S ohledem na jednání o víceletém legislativním rámci pro období 2014–2020, která máme před sebou, proto Evropský parlament vyzývám k tomu, aby ve svých návrzích na zjednodušení správy a využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti neváhal projevit svou odvahu.

 
  
MPphoto
 

  Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, také já bych rád vyslovil své uznání zprávě pana Kirilova a je mi líto, že tu dnes nemůže být.

Další zjednodušování mechanismů spjatých s Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem a Fondem soudržnosti je dobrá myšlenka a bude to dobré i z hlediska výdajů. V době, kdy se tyto fondy využívají i jako prostředek v boji proti krizi, musíme vytvořit platebním agenturám takové podmínky, aby byly schopny vyčerpat všechny své peníze; toto naše opatření bude ovšem také znamenat, že bude o výmluvu méně.

Kdo bude mít o výmluvu méně? Regiony, které například čerpají prostředky z Fondu soudržnosti a které často nedovedou využít všech svých peněz, protože toho nejsou schopny, ale vinu za to, že je nevyčerpaly, svalují na těžkopádnost a nadměrnou byrokratičnost evropských postupů.

Počínaje dneškem tato výmluva přestává platit; počínaje dneškem jsou všechny orgány, které mají na starost rozdělování evropských peněz, v situaci, kdy…

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Ioan Enciu (S&D).(RO) S důsledky hospodářské krize se potýkáme od roku 2008. Hlavním problémem, před kterým v současné době stojíme, je nezaměstnanost, pokles životní úrovně a chudoba. Evropská unie ve svých politikách vytrvale usiluje o rozšiřování a zlepšování nástrojů, s jejichž pomocí by proti těmto důsledkům mohla zakročit, a tedy i oživit v Evropě hospodářský růst. Zpráva pana Kirilova je toho dobrým příkladem. Byla vypracována na základě několika vynikajících a příznivě přijatých návrhů Komise, jejichž cílem bylo zjednodušit postup podávání žádostí tak, aby členské státy měly přístup k prostředkům příslušných fondů.

Zprávu, kterou vypracoval pan Kirilov, vítám a podporuji jak s ohledem na možnost slučování finančních částek určených na velké projekty, tak s ohledem na úpravu některých technických kritérií a podmínek, která usnadní řízení dostupných prostředků. Tyto pozměňovací návrhy jsou v souladu se strategií Evropa 2020, která podporuje tvorbu nových pracovních míst a investice prováděné se zřetelem k ochraně životního prostředí.

 
  
MPphoto
 

  Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (PPE).(PL) Pane předsedající, pane Hahne, moji předřečníci se již zmínili o přínosech politiky soudržnosti, a nechci tedy opakovat to, co zde již bylo řečeno. Chci pouze zdůraznit, že politika soudržnosti je přínosem i pro mou zemi, Polsko, a pro můj region, Velkopolsko. Jsem tomu velmi ráda a tímto způsobem také chápu pozměňovací návrhy k tomuto nařízení. Těší mne vytrvalá snaha o zajištění lepšího čerpání prostředků – lepšího čerpání prostředků, které je součástí politiky soudržnosti. Má-li se zlepšit provádění a čerpání, je nutné, aby docházelo k neustálému zjednodušování a neustálému liberalizování právních předpisů, jimiž se řídí provádění této politiky. Z tohoto důvodu chápu nařízení jako další krok k zjednodušení provádění. A to mne těší. Chtěla bych také říci, že toto úsilí musí být trvalé. Proti nadměrné byrokracii musíme bojovat bez ustání a bez ustání se musíme snažit o to, abychom měli právní předpisy, které budou vstřícné k příjemcům.

 
  
MPphoto
 

  Othmar Karas (PPE).(DE) Pane předsedající, pane Hahne, politika soudržnosti je významným politickým nástrojem. Máme díky ní možnost pomoci v boji proti krizi, v krátkodobé perspektivě přispět k oživení poptávky a současně i k investicím do dlouhodobého růstu a konkurenceschopnosti. Je důležité, aby bylo jasně řečeno, že politika soudržnosti a zejména pak zálohové platby a rychlejší místní realizace v roce 2009 přispěly velmi významnou měrou ke zvýšení kupní síly, což bylo přínosem pro hospodářství a napomohlo omezení poklesu soukromé spotřeby. Politika soudržnosti tvoří rovněž velmi důležitou součást strategie Evropa 2020. Nechápu proto, proč váš kolega, komisař Olli Rehn, spojuje soubor sankčních mechanismů uplatňovaných v případě nedodržování právních předpisů jednotného finančního trhu s omezeními v oblasti regionální politiky.

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE) . – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, za několik málo týdnů se bude konat hlasování o Kirilovově zprávě a to je skutečnost, kterou vítám, protože je to skutečně naléhavě potřebujeme.

Veřejnost a naši volení zástupci čekají nyní už bezmála jeden rok na výsledek v podobě hmatatelných a trvalých opatření, která by měla přinést politika soudržnosti v reakci na krizi; vnitrostátní a místní aktéři už celý rok volají po větší flexibilitě a přizpůsobivosti při poskytování prostředků z evropských fondů.

Dnes, ve chvíli, kdy se Parlament zabývá souborem nových opatření, jejichž cílem je větší transparentnost při využívání Fondu soudržnosti, potřebujeme více než kdy dříve, aby se naše snaha o zjednodušení těchto požadavků setkala s úspěchem. Kirilovova zpráva je prvním krokem na cestě k tomuto zjednodušení. Musí vést k dalším krokům, protože důvěryhodnost a viditelnost evropské politiky v každodenním životě slábne.

Tato zpráva je rovněž důkazem evropské solidarity, která v době, kdy vznikají pochybnosti o naší jednotě, může přinést potřebným členským zemím opatření přizpůsobená jejich situaci. Je možné, že Kirilovova zpráva nám v této chmurné a potemnělé době přinese čerstvý vítr. Věřím, že je to pouze první krok.

 
  
MPphoto
 

  Johannes Hahn, člen Komise.(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, předně bych rád poděkoval všem, kdo se dostavili sem do sněmovny, ať už to měli blízko či daleko, a zúčastnili se s takovým zájmem této rozpravy. Děkuji vám, že jste politice soudržnosti vyjádřili svou širokou podporu, jak jsem zde mohl vidět, a že si uvědomujete, že tato politika nám dává možnost pomáhat našim regionům a lidem v těchto regionech. Kolegyně z České republiky zde zmínila jedno přísloví: „Kdo rychle dává, dvakrát dává.“ Řekl bych, že je to celoevropský poznatek. A tohoto poznatku jsme se navzdory všem problémům a přehmatům v této iniciativě snažili držet.

Paní Schroedterové bych stručně odpověděl, že o uplatňování kontrolních mechanismů nemusí mít obavy, a to jednoduše proto, že hraniční úrovně jsou normalizovány, takže projekty, které často zahrnují obě oblasti, můžeme hodnotit jednotným způsobem. Kontrolní mechanismy jsou i na místní a vnitrostátní úrovni. Tato představa je základem sdíleného řízení. Řídíme se také řadou dalších předpisů, například v oblasti zadávání veřejných zakázek a v rámci systému státní podpory. Součástí těchto předpisů jsou určité lhůty, které ani my, ani regionální politici zkrátka nemůžeme nedodržet.

Co se týče rozšířené podoby nařízení N+3, domnívám se, že náš přístup by měl být velmi restriktivní. Měli bychom zajistit, aby nedošlo k uvolnění pravidel a aby si regiony nemyslely, že mohou jen tak nečinně sedět. Musí mít naopak skutečnou snahu využívat prostředky, které jsou k dispozici.

Prosím vás také, abyste vyřídila paní Swinburnové, že nic nenaznačuje, že by mělo dojít k tomu, čeho se obává, za předpokladu, že budeme mít dostatečně velký rozpočet. Dostupné regionální prostředky budeme i v budoucnu poskytovat jak Walesu, tak všem ostatním regionům. Z tohoto důvodu mohu také jen stěží souhlasit s tím, aby se v této obtížné době s pomocí peněz ze strukturálních fondů uplatňovaly zdánlivé sankce, které v této podobě nemají žádný reálný efekt.

Ještě jednou vám děkuji za vaši širokou podporu. Mé poděkování patří i členům generálního ředitelní pro regionální politiku, kteří v této oblasti udělali velký kus práce.

 
  
MPphoto
 

  Karin Kadenbach , zastupující zpravodaje.(DE) Pane předsedající, velmi ráda vyřídím všechna ta slova chvály a kladná hodnocení, která v dnešní diskusi zazněla na adresu pana Kirilova. Ještě jednou bych chtěla zdůraznit dvě věci.

Jediné peníze, které máme k dispozici, jsou peníze evropských daňových poplatníků, a musíme se proto postarat o to, aby přístup k těmto prostředkům byl co možná nejjednodušší a maximálně transparentní. To je cílem této zprávy. Domnívám se nicméně – a to je prosba, se kterou se obracím na paní Schroedterovou –, že bychom neměli naznačovat, že jednotlivé členské státy se při provádění evropských právních předpisů v dostatečné míře nesnaží tyto předpisy také dodržovat. To jsem dnes vyrozuměla mezi řádky a domnívám se, že něco takového bychom neměli nikomu podsouvat. Vycházím z toho, že všechny členské státy a všechny instituce dělají vše, co je v jejich silách, aby zajistily účinné a správné využívání evropských prostředků.

Má druhá poznámka patří paní Swinburnové, ale nejen jí. Nejde tady o žádné rozdávání almužen chudým regionům, nýbrž o podporu regionů, aby se zvýšila jejich kupní síla a vznikala v nich nová pracovní místa, protože kupní síla těchto regionů přispívá ve svém úhrnu k tomu, co může vyrábět a prodávat Evropa jako celek. Posilujeme tak vnitřní trh. To znamená, že to není jen gesto všeobecné solidarity, nýbrž každý, kdo něco ví o národním a podnikovém hospodářství, bude nejen na základě sociálních hledisek, ale i z důvodů národohospodářských a podnikatelských chápat, proč potřebujeme regionální politiku a proč právě v době krize potřebujeme rychlé a účinné opatření, které ve všech regionech Evropy povede ke znovuoživení evropského hospodářství.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat během prvního dílčího zasedání v prvním květnovém týdnu.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně.(RO) Tato zpráva o změně obecného nařízení o provádění strukturálních fondů a Fondu soudržnosti má pro občany Evropské unie velký význam. V některých členských státech, mj. i v Rumunsku, se dařilo čerpat prostředky z evropských fondů doposud jen v omezené míře. Velký počet občanů, společností a místních orgánů v minulosti i v současnosti kritizoval složité postupy, které stojí v cestě všem jejich pokusům o získání finančních prostředků na jejich projekty.

Vypracování této zprávy je dokladem toho, že Evropský parlament má snahu o řešení problémů, na něž se v této souvislosti poukazuje. Podporuji návrhy, jejichž cílem je zjednodušování postupů uplatňovaných při čerpání prostředků z evropských fondů. Omezování zbytečných administrativních postupů a byrokracie a současně s tím i zavádění jasnějších pravidel přispěje k čerpání většího množství prostředků z evropských fondů.

Vítám tato opatření, zvláště pak v situaci, kdy na členské státy nepřestávají doléhat důsledky hospodářské krize. Pět evropských zemí, včetně Rumunska, se bude účastnit procesu, jehož cílem je urychlení čerpání prostředků z evropských fondů. Díky provádění nového postupu, který počítá s poskytováním zálohových plateb, bude možné rychleji dokončit větší počet projektů. Přínosem pro Rumunsko bude dále také pozměňovací návrh k pravidlům týkajícím se omezení rizika ztráty finančních prostředků, které nebyly využity dostatečně rychle.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně.(FR) Hospodářská krize prokázala potřebu veřejné akce na podporu soukromého podnikání, které se ocitá v obtížné situaci. Evropská politika soudržnosti hraje v této souvislosti zásadní roli. Strukturální fondy, z nichž je poskytována podpora těm, které postihl hospodářský pokles, představují páku pro oživení činnosti.

Přístup k prostředkům z evropských fondů je však i nadále pro značný počet potenciálních příjemců obtížný. Postupy jsou složité a zpoždění velmi dlouhá, přestože krizová situace si naléhavě žádá jednoduchá a rychlá opatření.

V rámci této snahy o stanovení jasnějších podmínek vítám iniciativu Komise, která je zaměřena na zjednodušení finančního řízení strukturálních fondů. Jednotlivé návrhy jsou neseny v duchu větší účinnosti politiky soudržnosti, aniž by ovšem měly výraznější dopad na rozpočet Společenství. Tento pragmatický přístup vítám.

Komise by nicméně měla jít ještě dál. Tato reforma, kterou si vynutila krizová situace, musí být jen první fází radikálního zjednodušení způsobu řízení evropských fondů. Politika soudržnosti se musí stát nástrojem účinnějších veřejných zásahů s cílem poskytovat hospodářské činnosti reálnou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně. – (RO) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych poblahopřát panu zpravodajovi za práci, kterou odvedl. Také já vítám dohodu, kterou nyní konečně Rada a Výbor pro regionální rozvoj schvaluje. Domnívám se, že je nesmírně důležité, abychom tuto zprávu přijali v co možná nejkratší době a mohli tak členským státům, které byly nejhůře postiženy krizí, nabídnout finanční podporu, která je nezbytnou podmínkou hospodářské obnovy. Jedním z klíčových aspektů, na něž se v této zprávě upozorňuje, je zjednodušení postupů uplatňovaných během žádosti o poskytnutí prostředků z evropských fondů a během realizace. Potřebujeme opatření, která umožní rychlou obnovu, a to zejména nyní, během hospodářské krize.

Domnívám se proto, že poskytování zálohových plateb ve výši 2 % z Evropského sociálního fondu a ve výši 4 % z Fondu soudržnosti je ideálním řešením pro členské státy, které mají vážné problémy s likviditou, protože tak mají možnost využívat průběžné podpory. Finanční prostředky z Evropského sociálního fondu by měly aktivně přispívat k hospodářské obnově členských států, na které krize dopadla nejtíživěji, a pomoci jim v jejich úsilí o zachování pracovních míst, zlepšit úroveň odborných kvalifikací a potažmo i předcházet a bojovat proti nezaměstnanosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Stavrakakis (S&D) , písemně.(EL) Úvodem bych rád poblahopřál zpravodajovi, panu Jevgeniji Kirilovovi, a všem členům našeho výboru, protože díky jejich vytrvalosti a rozhodnosti se nám dnes podařilo uspořádat rozpravu a přikročit rovnou ke schválení této kromobyčejně důležité zprávy, aniž abychom marnili další čas. Rád bych zdůraznil, že tyto pozměňovací návrhy mají rozhodující význam, pokud jde o lepší čerpání prostředků, snižování byrokracie a složitosti pravidel, dosažení maximálního účinku financování na hospodářství jako celek a ve výsledku mají i několikanásobně větší přínos pro občany. Komisař Hahn ve svém projevu velmi správně poukázal na to, že politická soudržnost má navzdory skutečnosti, že je to snad vůbec nejúspěšnější evropská politika, své přátele i nepřátele. Schválení těchto pozměňovacích návrhů, které jsou předmětem dnešní rozpravy, je důležitým krokem, Evropská komise se však musí zabývat ještě naléhavější nutností dalšího kroku, který musí bezprostředně následovat. Musí představit svou vizi politické soudržnosti pro blízkou budoucnost a spolu s tím i své představy a návrhy nezbytných úprav daného rámce, činnost a pravomoci, nové nástroje a tak dále.

písemně. Nyní je nejvyšší čas tento další krok učinit, dříve než se objeví nové neatributivní dokumenty.

 
Poslední aktualizace: 21. července 2010Právní upozornění