Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : O-0035/2010

Předložené texty :

O-0035/2010 (B7-0206/2010)

Rozpravy :

PV 21/04/2010 - 7
CRE 21/04/2010 - 7

Hlasování :

OJ 05/05/2010 - 72

Přijaté texty :


Rozpravy
Středa 21. duben 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

7. Zákaz těžebních technologií využívajících kyanid (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi předložili pan Áder a pan Tőkés jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) o zákazu těžebních technologií využívajících kyanid (O-0035/2010 – B7-0206/2010).

 
  
MPphoto
 

  János Áder , autor. – (HU) Vážení kolegové, v průběhu několika posledních let byla v Evropské unii přijata velmi důležitá rozhodnutí na ochranu životního prostředí. Zmínil bych jen rozhodnutí týkající se biologické rozmanitosti nebo rámcovou směrnici o vodě. Směrnice o vodě EU činí členské státy zodpovědnými za ochranu kvality vody a za předcházení znečištění. Je to hodnotný cíl? Nepochybně ano. Je naší zodpovědností udělat vše, co je v našich silách, abychom tohoto cíle dosáhli? Nepochybně je. Existují nějaké těžební technologie, které ohrožují naše vody a naše životní prostředí? Bohužel je to tak. Kromě toho existuje jedna mimořádně nebezpečná a současně již zastaralá technologie. Spolu s několika kolegy bychom si přáli, aby tato technologie byla v celé Evropské Unii zakázána. Katastrofa způsobená kyanidem na řece Tise před deseti lety stejně jako havárie, které se od té doby staly, tento problém připomínají také.

Dámy a pánové, tento okamžik je zároveň příznivý i naléhavý. Příznivý proto, že na základě informací ze strany Komise tuto kyanidovou těžební technologii dosud využívají už jen tři země, a příznivý také proto, že tři další země kyanidovou těžební technologii zakázaly a daly tak příklad ostatním členským státům EU. Naléhavý je tento okamžik proto, že kvůli rostoucí ceně zlata existují plány na otevření nových dolů v celé Evropě, které by využívaly této nebezpečné a zastaralé technologie. To představuje vážnou hrozbu pro naše životní prostředí.

Dámy a pánové, pokud to s potřebou ochrany vod myslíme vážně, nemůžeme podél břehů řek a jezer vytvářet jedovatá kyanidová jezera. To je dále výsledkem této zastaralé technologie. Pokud to myslíme vážně s ochranou biologické rozmanitosti, nemůžeme dovolit používání technologií, které mohou zabíjet všechny formy života v našich řekách, od mikroorganismů po kraby a ryby. Vážení kolegové, nastal čas k tomu, abychom přijali opatření. Nečekejme na novou katastrofu, která by nás před tím varovala.

Nakonec mi, prosím, dovolte poděkovat všem kolegům, kteří jsou zde přítomni, a těm, kteří se rozpravy zúčastní, ale nemají možnost zde být z důvodu výbuchu sopky, těm, kteří udělali mnoho proto, aby pomohli připravit tento návrh rozhodnutí a díky nimž jsme byli schopni této sněmovně předložit společný návrh znění, který je plodem kompromisu a je podporován nejen skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), ale také skupinou Zelených/Evropské svobodné aliance, skupinou Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a Evropskou konzervativní a reformní skupinou. Mám za to, že vzhledem k vážnosti záležitosti je to zcela odůvodněné. Rád bych požádal své kolegy o podporu i během poslední fáze rozhodovacího procesu.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Paní předsedající, vážení poslanci, můj kolega, komisař Piebalgs, se omlouvá. Nemůže tu bohužel být dnes s vámi a pověřil mne tedy úkolem, abych vedla tuto rozpravu s vámi. Děkuji vám za tuto příležitost vysvětlit postoj Komise ohledně využívání kyanidu při těžbě zlata v Evropské unii.

Za prvé, jak vážený poslanec ví, byla provedena důkladná a velmi obsáhlá studie o dramatické havárii v Baia Mare v Rumunsku v roce 2000 a o příčinách této havárie, kdy se hráz, která zadržovala jedovaté látky, protrhla. Závěry této studie byly použity, když Evropská unie v roce 2006 přijala zvláštní směrnici o nakládání s odpadem z těžebního průmyslu.

Lhůta k provedení této směrnice členskými státy skončila teprve před dvěma lety a tento přístup k riziku souvisejícímu s používáním kyanidu je stále považován za aktuální, přiměřený a vhodný.

Směrnice zahrnuje několik požadavků na zlepšení bezpečnosti těžebních zařízení pro nakládání s odpady a na omezení jejich dopadu na životní prostředí.

Výslovné a přesné požadavky jsou stanoveny ohledně stavby a řízení zařízení pro nakládání s odpady, což se musí dít za použití „nejlepšího dostupného technického“ konceptu.

Pro zařízení, v nichž jsou toxické látky upravovány nebo ukládány, je požadována plná politika prevence havárií při nakládání s odpady. Nouzové plány pro použití v případě havárií musí být vytvořeny nejen provozovatelem, ale také příslušnými orgány. Pro případy, kdy se očekávají přeshraniční dopady, jsou do směrnice zahrnuty jasné požadavky ohledně informování.

Tento právní předpis obsahuje rovněž požadavky na odstavení těžebních zařízení a požadavky vztahující se na situaci po jejich uzavření. Zahrnuje také povinnost vystavit pro každé zařízení před jeho uvedením do provozu podepsanou finanční záruku. Směrnice obsahuje přísné maximální mezní hodnoty koncentrace kyanidu předtím, než je tato látka uložena do nádrže, aby rezidua byla chemicky rozložena oxidací, slunečním světlem nebo bakteriemi.

Aby byly splněny přísné mezní hodnoty, je v praxi nutné nainstalovat zvláštní zařízení, které zničí většinu kyanidu předtím, než je uložen do nádrže.

Na trhu bohužel, podle našeho nejlepšího vědomí, neexistují k využívání kyanidu pro těžbu zlata žádné přiměřené alternativy. Ve většině evropských nalezišť je zlato vázáno s dalšími kovy, což znamená, že je zapotřebí metoda oddělování. Úplný zákaz kyanidu by znamenal zastavení evropské těžby a následné zvýšení dovozu zlata, často ze zemí s nižšími ekologickými a sociálními standardy.

Přesto však Komise sleduje rozvoj technologií v tomto odvětví, a pokud se v příštích letech objeví alternativní techniky, rozprava může být snadno znovu otevřena.

Mezitím je nezbytné, aby tato směrnice byla dobře provedena, aby byla zaručena bezpečnost těchto zařízení a minimalizováno riziko spojené s jejich správou. Dovolte mi prosím poukázat na to, že členské státy jsou zodpovědné za rozhodnutí, zda na svých územích zlaté doly otevřou.

Úlohou Komise je zajistit plné provedení této směrnice a její řádné provedení a prosazování je prioritou.

Podle této směrnice jsou členské státy povinny poskytnout Komisi informace ohledně provádění směrnice nejpozději do roku 2012 a my jsme následně povinni je zhodnotit a na tomto základě podat zprávu.

To pro nás bude samozřejmě znamenat ten správný okamžik pro posouzení účinnosti tohoto přístupu, a pokud by se v této době tento přístup ukázal neúčinný, neměli bychom vylučovat možnost úplného zákazu.

Na závěr bych chtěla říci, že je důležité zajistit vysokou míru recyklace odpadu a zvýšenou účinnost využívání zdrojů v těžebním odvětví, a na tom trvám. Dokonce i tehdy, pokud odhlédneme od využití kyanidu, těžba zlata má k ekologii daleko.

K vytěžení 1 g zlata je třeba přesunout a upravit průměrně 5000 kg rudy. Stejné množství lze získat prostřednictvím recyklace přibližně 5 kg starých mobilních telefonů. Tento příklad dokazuje důležitost většího třídění a recyklace odpadu – v tomto případě elektrického a elektronického odpadu, který může obsahovat zlato a další podobné vzácné kovy. To je důvodem, proč je účinné využívání zdrojů pro tuto Komisi prioritou.

 
  
MPphoto
 

  Richard Seeber , jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, jsem rád, že je komisařka Malmströmová zde, ale v tomto případě bych raději viděl jejího kolegu, příslušného komisaře pana Potočnika, protože tento problém má řešit on.

Nejprve bych rád řekl, že Evropa produkuje 0,73 % světového objemu zlata a že zlato se v současné době těží v Bulharsku, Finsku, Maďarsku, Itálii, Rumunsku a Švédsku. Ne všechny tyto země používají tyto nebezpečné kyanidové technologie. Rád bych též poukázal na to, že pracovní skupina, která byla vytvořena za účelem vyšetření havárie v Baia Mare, zjistila, že konstrukce zařízení byla nevhodná pro skladování těžebního odpadu a nakládání s ním, že tato konstrukce nebyla prověřena orgány dohledu a že provoz zařízení a hráz nebyly dostatečně monitorovány, na straně provozovatele se tedy vyskytlo mnoho chyb. Jak komisařka správně uvedla, z této havárie jsme se poučili. Věřím však, že by Komise měla v souvislosti s touto velmi nebezpečnou technologií navrhnout další závěry.

Poněvadž vím, že alternativní technologie, které jsou na trhu, ještě nenabízejí výsledky, které opravdu chceme, měli bychom také zvážit, co můžeme učinit v oblasti výzkumu a vývoje, abychom zajistili budoucnost produkce zlata, ale také zaručili bezpečnost zařízení. Evropa se v mnoha případech zavázala dodržovat vysoké ekologické standardy. Připomněl bych vám rámcovou směrnici o vodě, jejímž cílem je těmto nebezpečím předcházet, ale také závazky v oblasti biologické rozmanitosti. Proto vás, paní Malmströmová, žádám, abyste komisaři Potočnikovi předala náš jasný požadavek, aby byl na straně Komise, evropského zákonodárce, učiněn pokrok v oblasti produkce zlata.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sándor Tabajdi, jménem skupiny S&D. (HU) Skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu bezvýhradně podporuje zákaz využívání kyanidových těžebních technologií, protože bych rád paní komisařku upozornil na skutečnost, že je nedostačující, aby Komise jednala po události. V evropské ochraně životního prostředí – a zvláště v Petičním výboru – bohužel existují četné příklady, kdy znečištění životního prostředí začíná a pokračuje, aniž bychom byli schopni mu zabránit; Evropská unie musí v budoucnu z prevence učinit svůj cíl. Mí kolegové, pan Áder a pan Seeber, také zmiňovali katastrofu v dole v Baia Mare způsobenou kyanidem. Když naléháme na zákaz využívání kyanidu při těžbě, při těžbě zlata, činíme tak na základě zkušeností z konkrétní, velmi smutné ekologické katastrofy.

S ohledem na současnou investici v Roşia Montană plány zahrnují mnohonásobně větší zlatý důl. S touto investicí je spojena řada problémů. Neexistuje žádná záruka, že povrchová těžba, která investici doprovází, nepřemění krajinu. Do životního prostředí bude vypuštěno velké množství jedu. Očekávaná životnost dolu je pouze 20 let a stěží vytvoří nějaká pracovní místa. Neexistuje žádná záruka toho, že investor po dokončení těžby vrátí životní prostředí do původního stavu. Ze všech těchto důvodů skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu společně se skupinou Zelených/Evropské svobodné aliance a Konfederací Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice zahajují nejen iniciativu, ale také Komisi žádají, aby do roku 2010 nebo 2011 navrhla právní předpis, který by definitivně zakazoval využívání kyanidu při těžbě v rámci Evropské unie, protože znečišťování životního prostředí se nezastavuje na vnitrostátních hranicích států. I když několik států užívání kyanidu při těžbě zlata zakáže, je to zbytečné, pokud tento problém nevyřešíme na úrovni EU.

 
  
MPphoto
 

  Michail Tremopoulos, jménem skupiny Verts/ALE.(EL) Paní předsedající, diskutujeme o velmi důležitém tématu, protože kyanid je výjimečně nebezpečná látka. Nesouhlasíme s tím, co uvedl představitel Komise, že bezpečné techniky neexistují. Domníváme se, že tři současné plány na investice do těžby zlata při využívání kyanidu v Řecku by se měly řešit zákazem této techniky. Když Státní rada předala rozhodnutí, došlo v oblasti Evros, Rodopi a na poloostrově Chalkidiki k silné reakci ze strany místních společenství a Nejvyššího správního soudu v Řecku, a Rada státu přijala rozhodnutí.

Hrozba zapojení Mezinárodního měnového fondu v důsledku krize v mé zemi vyvolává obavy z možného tlaku na zmírnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí a kontrol. Jsou tu postupy a zkušenosti z jiných zemí – a jsou tu také jejich tragické důsledky. Nebezpečí v Řecku pochází z těžby zlata v Bulharsku, která probíhá v povodí řeky Evros.

Je tu také otázka tureckých břehů a souvisejících hrozeb pro Egejský region. V jiných zemích jsou plány podobné. Maďarsko, jak již víme, se nicméně rozhodlo právě v prosinci loňského roku zakázat všechny důlní činnosti založené na kyanidových technologiích.

Měla by existovat rovněž podpora ze strany evropské legislativy, s plným zákazem a současným vytvořením bezpečnostní sítě pro hospodářsky zranitelné země, jako je Řecko. Žádáme, aby slabé právní předpisy Evropské unie byly rozhodnější a aby byly zrušeny odlišné úrovně povolených znečišťujících látek pro každý členský stát.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Chountis, jménem skupiny GUE/NGL.(EL) Paní předsedající, jménem konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice bych rád řekl, že tuto záležitost považujeme za nesmírně závažnou; vyžaduje neodkladné jednání a není čas na obstrukce.

Komise je laxní a postoj, který zastává, je uvolněný a směrnice je plná mezer a nepředchází nebezpečím, o kterých se zmínili ostatní poslanci. Závažnost a následky používání kyanidu při těžbě kovů jsou dobře zdokumentovány a viděli jsme, co se stalo v Rumunsku. Jeden poslanec před chvíli poukazoval na programy pro těžbu, které jsou v současné době připravovány v Řecku. Když jsem se Komise zeptal na budování zlatých dolů v Bulharsku založených na kyanidové technologii, odpověď Komise zvýšila moje obavy a nezbytnost toho, aby tyto právní předpisy byly přísnější, a aby byly uplatňovány rozhodněji. Jsme si jistí, že občané samozřejmě budou reagovat, ale my musíme jednat také. Připojujeme tedy svůj hlas ke všem, kteří požadují úplný zákaz využívání kyanidu při těžbě kovů, a každá země by se měla k takovému zákazu zavázat, jako to nedávno učinilo Maďarsko.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška, za skupinu EFD.(SK) Představitelé orgánů Evropské unie často a rádi kladou velký důraz na ochranu zdraví svých občanů, ochranu přírody, jakož i životního prostředí. Je proto zarážející, že v oblasti používání vysoce toxické chemické látky, kyanidu, při těžbě drahých kovů jsou evropské předpisy podezřele nedůsledné.

Mezi odbornou veřejností je všeobecně známo, že kyanidy patří mezi nejtoxičtější chemické látky. Do organismu se dostávají inhalací přes neporušenou kůži anebo požitím. V případě dostatečné koncentrace nastává smrt v průběhu několika sekund až minut.

Argumenty důlních společností, že zabezpečí také podmínky pro těžbu zlata, aby už nedošlo k ohrožení zdraví či škodám na životním prostředí, se doposud vždy ukázaly jako prázdné. Někdy selhal lidské faktor, jindy překvapila příroda. Svědčí o tom desítky těžkých havárií na celém světě, při kterých došlo k rozsáhlému poškození přírody, poškození zdraví, ale i ztrátám na životech.

Vzpomeňme jen některé z nich z posledních let: Summitville v Coloradu, Carson Hill v Kalifornii, Brewer v Jižní Karolíně, Harmony v Jihoafrické republice, Omai v Guyaně, Gold Quarry v Nevadě, Zortman-Landusky v Montaně, Kumtor v Kyrgyzstánu, Homestake v Jižní Dakotě, Placer na Filipínách, Baia Mare v Rumunsku a Tolukuma v Papui Nové Guineji. Na všech těchto místech obyvatelstvo i příroda draze zaplatila za hrabivost novodobých zlatokopů, kterou umožnila lhostejnost kompetentních orgánů.

Vážená Komise, přišel čas ukázat občanům Evropské unie, na čem vám skutečně záleží, zda na životním prostředí, zdraví a životě našich občanů, nebo na ziscích důlních společností.

 
  
MPphoto
 

  Claudiu Ciprian Tănăsescu (NI).(RO) Musíme souhlasit s tím, že zákaz využívání kyanidu při těžbě se stane prioritní otázkou v oblasti životního prostředí nejen v Rumunsku, ale i v celé Evropě. K více než 25 největším haváriím a úniku látek došlo na celém světě mezi lety 1998 a 2006 a bylo stále zřejmější, že kyanid je pro životní prostředí nebezpečný po desetiletí. Tyto důlní havárie vyvolávají řadu otázek ohledně postupů a uplatňování nařízení upravujících zacházení s kyanidem, přestože zúčastněné společnosti mají dobré úmysly.

Kromě toho obtížnost při řízení přepravy, ukládání a užívání kyanidu společně s nedostatky při obsluze a udržování odkalovacích nádrží, o špatném počasí nemluvě, mohou vyústit ve výbuchy se zničujícím dopadem na životní prostředí. Pro používání kyanidu při těžbě existují alternativy, ty ale nejsou těžebním průmyslem prosazovány, přestože jsou na úrovni Evropské unie uplatňována nařízení k aktivní podpoře nových objevujících se technologií, které jsou bezpečné.

V listopadu 2005 přijali členové Parlamentu a členské státy směrnici o těžebních odpadech. Tato směrnice je neúčinným legislativním nástrojem, který vyplynul z velkého tlaku ze strany těžebního průmyslu a z obav vyslovených zeměmi ve střední a východní Evropě, pokud jde o odmítání jakéhokoli požadavku na vyčištění starých, opuštěných důlních oblastí zodpovědnosti za ně. Některé mezery ve směrnici jsou stále zjevnější, vezmeme-li v úvahu, že se například netýká emisí kyanidu do ovzduší.

Dovolte nám zmínit jako příklad rozvoj těžby v Roşia Montană v kraji Alba. Pokud se s operacemi začne, odhaduje se, že každý den bude vypuštěno do ovzduší 134,2 kg kyanidu, k čemuž bude docházet každý den běžného provozu. To představuje roční objem 48 983 kg emisí nebo 783 728 kg emisí za 16 let doby provozuschopnosti dolu. Kromě toho pro takovéto emise neexistují dokonce ani žádné evropské právní předpisy týkající se kvality ovzduší. V této souvislosti je naší morální povinností vůči příštím generacím a v souladu s celosvětovými trendy zákazu používání kyanidů při těžbě podporovat tento legislativní návrh.

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE). (CS) Vážení kolegové, v době, kdy si připomínáme desáté výročí rozsáhlé ekologické katastrofy při úniku kyanidu do evropských řek z rumunského dolu na těžbu zlata, předkládáme ke hlasování usnesení, ve kterém žádáme o zákaz těžby zlata pomocí kyanidu v celé Unii. Tato metoda je krajně nebezpečná nejen při haváriích, které ohrožují rozsáhlá území, ale způsobuje dnes již neúnosnou ekologickou zátěž při těžbě. Z jedné tuny horniny kontaminované vysoce toxickou látkou, která se v přírodě odbourává jen velmi obtížně, se vytěží jen pár gramů zlata. Přitom vzniká obrovské množství tun této toxické horniny. Námitky navíc většinou zahraničních vlastníků dolů proti naší aktivitě jsou liché, protože existuje alternativní, bezpečnější, i když pro ně o něco dražší způsob těžby.

Chci vás požádat o podporu při hlasování o našem společném usnesení, kterým vyzýváme Evropskou komisi, aby na území EU zcela zakázala technologie využívající kyanid od roku 2012 a také aby Komise i členské státy nepodporovaly projekty těžby využívající kyanid jak na území EU, tak i ve třetích zemích. Již dnes zákaz platí v ČR, Německu, Maďarsku a jiné země by tento způsob těžby nepřipustily. Za zásadní považuji výzvu, aby bylo pro těžební společnosti rovněž povinné pojištění proti škodě vzniklé v případě nehody, včetně nákladů na uvedení oblasti postižené nehodou do původního stavu. Závěrem chci zdůraznit, že nepatrný výdělek při levnější těžbě zlata kyanidem nás nemůže zbavit odpovědnosti za funkční ekosystém a za jeho zachování pro budoucí generace.

 
  
MPphoto
 

  Kriton Arsenis (S&D).(EL) Paní předsedající, paní komisařko, po Černobylu všichni chápeme, co je to jaderné riziko. V roce 2000 však byla druhá největší ekologická katastrofa v historii Evropy – možná dokonce v celosvětové historii – způsobena havárií v Baia Mare v Rumunsku, o které se již mnozí poslanci zmiňovali. Sto tisíc krychlových metrů vody s vysokou koncentrací kyanidu a dalších těžkých kovů uniklo ze zlatého dolu do řeky Tisy a odsud do Dunaje, zasáhlo Maďarsko a Srbsko stejně jako Rumunsko, zabilo desítky tisíc ryb a otrávilo pitnou vodu.

Kontaminace potravinového řetězce v těchto přímo postižených oblastech byla dlouhodobá. Maďarsko hlásilo 1367 tun mrtvých ryb. Více než 100 osob, zejména dětí, dostalo otravu po požití kontaminovaných ryb a bylo okamžitě ošetřeno.

Nicméně nejen, že těžba zlata, která zahrnuje použití rozpouštědel na bázi kyanidu, pokračuje, nejen, že to není na evropské úrovni zakázáno; dotčené investice jsou naopak členskými státy i Evropskou unií dotovány. Těžba pokračuje nebo je plánována ve Švédsku, Finsku, na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku a Řecku, zatímco zákonem je zakázána v Maďarsku, České republice a judikaturou v Německu.

Doby, kdy jsme obětovali místní životní prostředí a zdraví našich občanů pracovním místům, již dávno minuly. Pokud by byla uplatněna zásada prevence a zásada „znečišťovatel platí“, stejně by se hospodářská životaschopnost této specifické aktivity zhroutila.

Vítaná je každá hospodářská aktivita, pokud je v souladu s ochranou životního prostředí a ochranou zdraví našich občanů. Když však využíváme kyanid, vystavujeme jak životní prostředí, tak naše občany nenapravitelnému nebezpečí.

Komisařko Malmströmová, jste v postavení, abyste nás ujistila, že budeme mít přiměřené a silné právní předpisy a že Baia Mare se tentokrát ve Švédsku, Finsku, Bulharsku nebo v Řecku nebude opakovat? Vyzývám Komisi, aby dokázala, že respektuje závazky, které učinila jen před dvěma měsíci před Evropským parlamentem.

Připojuji svůj hlas k těm z místních společenství, kteří jsou prvními, kteří jsou postiženi následky, připojuji se k boji ekologických hnutí a současně též volám po okamžitém zákazu využívání kyanidů při těžbě zlata v rámci Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Theodoros Skylakakis (PPE).(EL) Paní předsedající, Komise, zlato tam leží; nemůže utéct. To, co k čemu jsme vyzýváni, je diskutovat o tom kdy, jak a s jakým dopadem na životní prostředí se rozhodneme je těžit.

Pokud bude investice realizována s využitím kyanidu, následky budou nezvratné, protože zlato bude pryč a odpadní kal, který obsahuje nebezpečné toxické kyanidy, jak připouští sama směrnice, zůstane ve velkém množství v důlní oblasti. Tato otázka se netýká pouze dotyčných členských států, neboť jsou tu také další členské státy, jejichž zařízení jsou umístěna na řekách.

Stávající směrnice má jednu nevýhodu: poskytovaná finanční záruka nepokrývá v případě havárie všechny následky, zejména poté, co jsou příslušná zařízení odstavena. Následně je porušena základní zásada „znečišťovatel platí“, zejména vzhledem k tomu, že společnosti, které využívají tuto techniku, jsou v zásadě mimo Evropu a jakmile jednou těžba skončí, vytáhnou kapesníček a zamávají nám na rozloučenou.

Musíme tedy znovu vážně prozkoumat alternativní metody těžby a obnovit základní zásadu „znečišťovatel platí“ s plným a spolehlivým pojistným krytím pro případ havárie, od nynějška a na tak dlouho, dokud budou tyto nebezpečné látky přítomny v půdě. Do té doby, než budou tyto předběžné podmínky platit, mám za to, že by tato technologie měla být úplně zakázána, a že to bude pravděpodobně motivovat společnosti k tomu, aby prováděly vážný výzkum alternativních, méně znečišťujících technik, neboť pokud máte levnou metodu a neplatíte za znečištění, které působí, nemáte důvod zkoumat alternativy.

 
  
MPphoto
 

  Jan Březina (PPE). (CS) Kolegyně, kolegové, k danému tématu jsem se rozhodl vystoupit proto, že jsem podrobně sledoval dění kolem průzkumu a otvírky ložisek Mokrsko a Kašperské hory v Čechách, kde mělo být jemně rozptýlené zlato získáváno kyanizací. Tehdy, v polovině 90. let, jsme zvažovali vlivy používaných chemických látek na životní prostředí, fakt, že se kyanizací zpracovávají obrovské objemy rud, a navíc škodlivost nejen kyanidu, ale i látek, které se používají k tzv. dekyanizaci, což je chlor a oxid vápníku. Důležitá je i další závažná skutečnost, a to, že použitými postupy mohou být mobilizovány škodlivé doprovodné prvky. Z těchto prvků je velmi nebezpečný zejména arzen, který bývá obsažen v arzenopyritu, velmi častém doprovodném minerálu. Sám jsem v mnohých případech zastáncem těžby jako nutného předpokladu jakéhokoli dalšího rozvoje technologií, ale v případě použití kyanizace ložisek rud zlata jsem se připojil k odpůrcům této technologie a jsem rád, že se v České republice povedlo novelou horního zákona z roku 2000 dosáhnout vyloučení této technologie z přípustných metod úpravy zlata. Vzhledem k velkým rizikům spojeným s kyanizací by bylo dobré vyloučit použití této technologie nejen v Evropské unii, ale i globálně. Rizika kyanizace jsou totiž zejména v zemích třetího světa s nižší úrovní ochrany životního prostředí neúměrně vysoká. Paní komisařko, jste si jistá, že byly dobře zváženy nové alternativní technologie, nové druhy separace a separační flotace?

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN ROUČEK
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Alajos Mészáros (PPE). (SK) V první řadě bych chtěl poděkovat průkopníkům, jmenovitě panu Áderovi a panu Tőkésovi, za otevření této tak závažné problematiky. Chtěl bych co nejrozhodnějším způsobem podpořit připravovaný návrh usnesení o všeobecném zákazu kyanidových technologií při těžbě na celém území Evropské unie.

Každý, kdo zažil a viděl následky ekologické katastrofy způsobené selháním technologií v Baia Mare s následným uvolněním jedovatých kyanidových roztoků do vodních toků s dalekosáhlými dopady na živou faunu řeky Tisy v Maďarsku, ale i Dunaje na území Bulharska, by udělal vše proto, aby se něco podobného v Evropské unii už nikdy nemohlo opakovat.

Mé země, Slovenska, se tehdejší katastrofa hluboce dotkla, protože se to odehrálo v těsné blízkosti našich hranic. Navíc na Slovensku rovněž hrozí znovuotevření některých starých dolů vzácných kovů a vzhledem na nízkou koncentraci těchto vzácných kovů se uvažuje o využití kyanidové technologie.

Bylo by naprosto chybné a nesprávné charakterizovat tento proces jako dvoustrannou záležitost dvou členských států Evropské unie. Doufám, že stanovisko Komise bude o něco rozhodnější, než jak ho tu prezentovala paní komisařka.

Schválením usnesení nám musí jít o všeobecnou a celoplošnou ochranu evropských hodnot v oblasti naší politiky ochrany životního prostředí.

 
  
MPphoto
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE).(RO) Rád bych začal poděkováním komisařce za vyvážené stanovisko, které představila při otevírání této rozpravy. Technologie využívající kyanidu jsou nebezpečné. Jsou tu však i jiné technologie, které jsou zrovna tak nebezpečné, jako například výroba jaderné technologie. Existují nařízení, standardy a normy pro předcházení haváriím. Nemusíme uplatňovat zákaz; musíme jednoduše dodržovat pravidla. Usnesení zmiňuje 30 havárií za posledních 25 let. Neupřesňuje, ke kolika z nich došlo v Evropě, protože jich zde bylo velmi málo, zejména v zemích, které v době havárie nebyly členy Evropské unie. V důsledku této nešťastné havárie, ke které došlo v roce 2000, Komise ve skutečnosti nařízení zpřísnila.

Kyanidová technologie je využívána k získání různých druhů produktů, dokonce i farmaceutických výrobků a vitamínů. Usnesení hovoří jen o těžbě a výslovně o produkci zlata. Proč? Důvodem je to, že problémem vlastně není kyanid, nýbrž zlato. Nejen, že je tu požadavek na zákaz této technologie, ale je tu i požadavek na zastavení právě probíhajících projektů nejpozději ke dni tohoto předpokládaného zákazu. Jediný budoucí projekt v Evropě, o kterém jsem informován a jenž se týká těžby zlata, je v Rumunsku.

Vážení kolegové, rád bych vás požádal, abyste si přečetli znění usnesení pozorně; zvláště prohlášení jako například „velké množství srážek v budoucnu zvýší riziko úniků“ nebo „těžební průmysl nabízí málo pracovních příležitostí a pouze s omezenými vyhlídkami na 16 let“ nebo „lidská nedbalost se může objevovat proto, že některé členské státy nejsou schopny vymoci dodržování právních předpisů“. Nemyslím si, že taková prohlášení mají v textu Evropského parlamentu nějaké místo.

To je důvodem, vážení kolegové, proč prosím zvažte oba důvody a důsledky hlasování proti usnesení, které snižuje naši důvěryhodnost před Komisí a omezuje šanci na to, že návrhy rozhodnutí schválené Evropským parlamentem budou zohledněny nejen v tomto konkrétním případě, ale také obecně.

 
  
MPphoto
 

  Mariya Nedelcheva (PPE).(BG) Pane předsedající, dámy a pánové, používání kyanidových sloučenin v těžebním průmyslu je samozřejmě záležitostí, ke které nemůže být nikdo lhostejný. Jsme si vědomi právních opatření, která Evropská unie přijala. Oznamují jasnou zprávu: musíme i nadále zaručit vysokou míru ochrany lidského zdraví a životního prostředí prostřednictvím využívání patřičných zdrojů, struktur, kontrolních mechanismů a systémů řízení. Pokračování v mobilizaci veřejného mínění v Evropě je také součástí našeho poslání. Pokud je to však činěno jako hraní si s obavami lidí a používání environmentálních záminek k ochraně zájmů jiného druhu, přijatý přístup zcela ztrácí svou podstatu.

Podle zprávy SRE Consulting je většina v současné době používaných kyanidových sloučenin v průmyslovém rozměru využívána pro účely chemického průmyslu a pro povrchovou úpravu kovů. To znamená, že i když jejich využívání při těžbě zlata zakážeme, budou nadále využívány pro jiné účely a výsledkem našeho zákazu nebude významné snížení jejich celkového využívání. Zcela podporuji absolutní nezbytnost zhodnocení dopadu na životní prostředí a provádění předběžné i následné kontroly jak provozovatelem, tak kontrolními orgány v našich zemích.

V mé zemi, Bulharsku, neplatí v současné době výslovný zákaz pro využívání kyanidových sloučenin při těžbě zlata. V tomto případě se využívání jiných technologií, zejména během současné krize, neukázalo být účinnějším. Neznamená to, že děláme kompromisy, ale že nasloucháme hlasu rozumu a nezacházíme do extrémů. To je důvodem, proč skrze vás prochází most, který spojuje jednu skupinu lidí, kteří jsou proti jakémukoli zákazu, se skupinou lidí, kteří zastávají odlišný pohled. Je to most, který, naléhavě vás žádám, nesmíme spálit.

 
  
MPphoto
 

  Sari Essayah (PPE). – Pane předsedající, souhlasím s tím, že hráze odkališť, jako je ta, která způsobila havárii v Baia Mare v roce 2000, by neměly být vytvářeny. Finsko je velkým producentem zlata podle evropských norem. Nový důl v Kittilä s roční produkcí 5000 kg zlata je největším v Evropě. Nyní si musíme zapamatovat jeden vědecký fakt; zlato se nerozpouští v jiných kapalinách, než v kyanidu. Postup těžby v Kittilä tedy kyanid zahrnuje také, ale v uzavřených procesech. Kyanid využívaný při zpracování obohaceného odpadního kalu je znovu využit a zbytky kyanidu jsou po skončení procesu zničeny. Dokonce jsou vyčištěny i zbytky kyanidu ve vodě rekuperované z hrází odkališť. Těžba na bakteriálním základě by byla k přírodě šetrnější, ale není ještě využívána pro zlato.

Prvním dolem na světě, který začal využívat mikrobiální těžbu z úložišť niklové rudy, je v oblasti Talvivaary, rovněž ve Finsku. Rozvíjení mikrobiálního čištění zbytkového kyanidu přináší dobré výsledky, a já důrazně doporučuji, abychom se vydali tímto směrem. Nepodporuji tedy krok k úplnému zákazu využívání kyanidu, ale určitě bych podpořil přísné kontroly životního prostředí s nejlepší dostupnou technologií a uzavřené procesy.

 
  
MPphoto
 

  Cristian Dan Preda (PPE).(RO) Mám za to, že iniciativa ohledně zákazu používání kyanidové technologie při těžbě zlata nemá opodstatnění. V této oblasti existuje, jak bylo zmíněno již dříve, řada platných evropských právních předpisů, které dále zpřísnily předpisy týkající se podmínek pro využívání kyanidu, právě od té doby, co došlo ke zmíněné nešťastné havárii, která se stala v Baia Mare, a která měla bohužel za následek kontaminaci.

Naše snahy by se tedy v této situaci měly zaměřit na posílení tohoto legislativního rámce striktně na vnitrostátní úrovni v každém členském státě. Kyanidová technologie byla pro těžbu zlata využívána po více než 100 let za podmínek, které zajišťovaly bezpečnost životního prostředí a jako součást účinného postupu těžby zlata. Ve skutečnosti bylo 90 % světového objemu vytěženého zlata za posledních 20 let vytěženo použitím této technologie, nikoli technologie alternativní.

Technické předpisy upravující používání a neutralizaci kyanidu pomáhaly snižovat riziko pro životní prostředí a pro zdraví pracujících. Myslím, že musím rovněž zdůraznit, že řádné uplatňování zásady prevence nezahrnuje emocionální odezvu, která by nabyla formy zákazu technologie, která se ukázala být užitečná a jejíž rizika jsou zcela známá a kontrolovatelná. Při uplatňování zásady prevence musí být rovněž zohledněna rizika pro životní prostředí, která vyplývají z používání dalších činidel podobných kyanidu jako alternativy. V každém případě odborníci říkají, že používání takovýchto alternativních činidel představuje větší riziko než používání kyanidu.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sógor (PPE). (HU) Povolení nebo zákaz těžebních podniků, které využívají kyanidu, přináší v některých členských státech citlivé otázky. Nejprve musíme konstatovat, že vyřešení tohoto problému se nemůže stát rukojmím politických záměrů a zájmů. Posouzení nebezpečí znečištění je záležitostí odborníků, a pokud zde takovéto nebezpečí je, pak je na vedoucích politických představitelích, aby zájmy občanů chránili. V tomto bodě sahá tato otázka za rámec obav o ochranu životního prostředí, neboť znečištění může ohrozit zdraví lidí, což je v rozporu s právem občanů EU na vysokou míru ochrany zdraví (článek 35 Listiny základních práv). V této oblasti neexistuje žádná otázka malého nebo velkého rizika. Pokud je zdraví občanů ohroženo, pak je politická diskuze bezúčelná a orgány musejí proti potenciálnímu znečišťovateli přijmout opatření. Třebaže je používání kyanidu v některých členských státech zakázáno a v jiných povoleno, členské státy se musejí spolu navzájem poradit a zaměřit se na vytváření partnerství. Pokud jde o Komisi, měla by v této záležitosti zaujmout stanovisko a přijmout nařízení, která vylučují možné poškození zdraví občanů EU.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Pane předsedající, jelikož pocházím ze zlaté země, severního Laponska, chci do této rozpravy přispět. Jak paní Essayahová ve svém vynikajícím projevu uvedla, zlato je rozpouštěno pomocí kyanidu, a to ve Finsku probíhá v rámci uzavřených procesů.

Ve zlatém dolu Kittilä, který se nachází poměrně blízko místa, kde žiji, je ročně produkováno více než 5000 kilogramů zlata. Neobjevují se tam žádné problémy, neboť environmentální otázky jsou řešeny tím způsobem, že právní předpisy jsou aktualizované, procesy uzavřené a zbytky zničené. Význam zde má i technologie. Mezi členskými státy existuje v této věci samozřejmě značný počet odlišností a já se domnívám, že musíme spolupracovat a vyměňovat si odsvědčené postupy.

Další důležitou otázkou je využívání mikrobů, což je nová inovace. Do tohoto musíme v budoucnu také investovat, abychom mohli pokročit k postupu rozpouštění zlata, který bude ještě účinnější a k životnímu prostředí ještě šetrnější. Musíme v celé Evropě vyvinout společné úsilí, aby těžební činnosti mohly pokračovat při současném zohlednění životního prostředí udržitelným způsobem.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Posselt (PPE).(DE) Pane předsedající, projevy paní Roithové, pana Březiny a pana Mészárose mne skutečně přesvědčily, neboť popsaly, jak v zemi, ve které žili, v komunistickém Československu, probíhala podobně nekritická těžba, jak se tam změnily přístupy a jak jsou dnes těmi, kdo obhajují ochranu životního prostředí a společné evropské normy.

Věřím, že potřebujeme změnit přístup v rámci celé Evropy. Musíme si být vědomi skutečnosti, že se nacházíme v procesu vyvíjení nových technologií. Proč nevydržet s těžbou zásoby, která se beztak vyčerpává a nevyvinout nejdříve tyto nové technologie? Rád bych zcela vyjasnil jednu věc: pokud nebudeme opatrní, bude zničeno něco nenahraditelného a budoucí generace nás za to budou odsuzovat.

Proto tu tedy musím skutečně požádat o dlouhodobý přístup. Je zásadní, abychom měli jednotné evropské normy, jelikož řeky procházejí hranicemi a kyanid je samozřejmě také ekologickým nebezpečím, které hranice přestupuje.

 
  
MPphoto
 

  Elena Băsescu (PPE).(RO) Souhlasím s tím, že na úrovni Evropské unie musí být přijato každé opatření za účelem snížení údajných rizik plynoucích z používání toxických nebezpečných látek, jako je například kyanid. Na zákaz těchto látek však nesmí být pohlíženo jako na jediné řešení. Toxické nebezpečné látky jsou užívány v mnoha dalších průmyslových procesech, nejen v těžbě. Kromě havárie v Baia Mare v roce 2000 došlo v těžebním odvětví k dalším dvěma závažným haváriím: k jedné došlo ve Španělsku v roce 1998 a k druhé ve Švédsku v roce 2003, obě havárie byly závažnějšího charakteru. Jejich příčiny však byly obdobné: odkalovací nádrže, které se zbortily.

Více než 90% produkce zlata a stříbra uskutečněné celosvětově využívá pro těžbu kovů kyanidovou technologii. Uvalení nepodmíněného zákazu na tuto technologii a její nahrazení technologiemi založenými na látkách, které pro životní prostředí představují menší rizika, ale které jsou přehnané a poskytují nižší výnosy, znamená, že dotyčná země ve skutečnosti musí těžbu těchto kovů zastavit, a to s hospodářskými i společenskými dopady, které to s sebou nese.

 
  
MPphoto
 

  Michael Theurer (ALDE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, jak pan Takkula právě uvedl, kyanidová technologie je běžnou metodou těžby. Jak jsme však slyšeli, je vysoce nebezpečná. Katastrofa, o které se zmínil pan Băsescu, způsobila v té době kontaminaci Dunaje a všechny nás šokovala, a vy víte, že za dunajský region vedu rozhodnou kampaň. Z tohoto důvodu jsem, jako politik v oblasti obchodu, zvědav, co s tím můžeme udělat? V Evropské unii máme pro těžbu zlata pouze omezené kapacity. Cílem je celosvětová změna pomocí technických inovací. Vím, že zde se jedná o pokročilou technologii. V Německu byly vyvinuty k životnímu prostředí šetrné technologie, které napomohou vyhnout se použití kyanidu v budoucnosti. Musíme tyto evropské pokročilé technologie učinit komerčně životaschopnými a dostupnými. V tom vidím ohromný obchodní potenciál. Neměli bychom se omezovat na Evropskou unii, nýbrž zajistit, že i zde dosáhneme průlomu v mezinárodním obchodu, v zájmu životního prostředí a našeho hospodářství.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Kyanidové metody těžby jsou spojené s vysokým rizikem ekologických škod, a tedy i s hrozbou pro lidský život, zdraví a životní prostředí. Kyanidové louhování drahých kovů, jako je například zlato, je v řadě členských států zakázáno, ale nebezpečí přírodní katastrofy spojené s kontaminací povrchových vod sahá za hranice států.

Smutně proslulá havárie v lokalitě Baia Mare (a je to Rumunsko, a zde je třeba opravit kolegu Posselta: nepřišlo to z Československa, ale naopak z Rumunska a kontaminovalo Maďarsko i Slovensko, a tedy tehdejší Československo) způsobila nevyčíslitelné škody více než 1000 km od místa vzniku. Mezi zasaženými oblastmi byla i moje země.

Navzdory tomu je v mnohých zemích EU stále možné takovéto metody legálně používat. Jsem přesvědčen, že v zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí a vzhledem ke skutečnosti, že kyanidové metody těžby mohou při haváriích zasáhnout několik států, je potřebné a nevyhnutelné vytvořit na evropské úrovni jednotné právní předpisy.

 
  
MPphoto
 

  Iosif Matula (PPE).(RO) Chemická látka, která se vymkla kontrole a unikla do okolního prostředí, působí vážné problémy, ale my máme více než 10 milionů chemických látek. Také máme ještě větší počet oblastí, kde se provádějí práce, při nichž jsou chemické látky využívány. Zde v Evropském parlamentu bychom mohli diskutovat o milionech potenciálně nebezpečných scénářů. Kyanidy samozřejmě jsou toxické, ale jsem chemik a mohu vám říci, že máme problém globálního charakteru: při těžbě je využíváno méně než 18 % kyanidů. Zbývající kyanidy jsou využívány při výrobě léků, spotřebního zboží v kosmetickém průmyslu a stejně tak i v mnoha dalších oblastech.

Na naší planetě se nicméně používají látky, které jsou tisíckrát jedovatější než kyanidy. Obecně řečeno pokud se chemické látky dostanou do vody, zničí život. Na celém světě je mnoho mrtvých řek, které jsou kyanidy nedotčeny. V Mrtvém moři nejsou žádné známky života, jelikož obsahuje velké množství chloridu sodného, jinými slovy kuchyňské soli. Pokud je jakákoli chemická látka používána, všechny technologie a nařízení na ochranu životního prostředí platné v roce 2010 musejí být dodrženy. Toto je rozhodně cesta, kterou se jako evropský stát rozhodlo vydat Rumunsko. Každá země světa by měla učinit to samé.

 
  
MPphoto
 

  Traian Ungureanu (PPE). – Pane předsedající, mohu se vší úctou říci, že tato rozprava se ve značné míře ubírá špatným směrem. Téma, které před sebou máme, je velmi zvláštní záležitostí. Znovu oživuje havárii, která se stala před 10 lety. Proč? Proč bylo tak dlouho ticho? A proč nyní? Proč vést rozpravu nyní? Pokud se budeme držet tohoto vzorce, mohli bychom a měli bychom zakázat vše, co se dá, co je možno spojit s nějakou minulou havárií. Celou záležitost pokládám za neodůvodněnou. Myslím si, že využívá životního prostředí jako clony, a že je založena na masově rozšířených obavách, které jsou dnes tak módní. Podle mého názoru, a myslím si to skutečně, je to jen nízká politická pleticha.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Posselt (PPE).(DE) Pane předsedající, rád bych stručně vyjasnil to, co můj kolega v důsledku překladu asi špatně pochopil. Znám Baia Mare velmi dobře a vím, že se nenachází v bývalém Československu, ale na severu Transylvánie. Znám tuto oblast skutečně velmi dobře. Jednalo se o chybu v překladu. Pouze jsem zmínil projevy pana Březiny, paní Roithové a pana Mészárose, které se odvolávaly na zkušenosti v Kašperských horách nebo Bergreichensteinu atd. S geografií střední Evropy jsem obeznámen.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Pane předsedající, děkuji Vám za tuto rozpravu. Samozřejmě zajistím, aby byl pan Potočnik informován v plném rozsahu.

Sdílíme vaše obavy týkající se kyanidu. Je to samozřejmě velmi nebezpečný toxin a my jsme si toho vědomi. Dovolte mi ale, abych vás ujistil, že Komise z té děsivé havárie, která se stala před 10 lety v Baia Mare, vyvodila závěry. Směrnice, kterou jsme nedávno zavedli, zahrnuje mnohá omezení, požadavky, restrikce a žádosti za účelem poskytování maximální ochrany, pokud jde o vlivy na životní prostředí a lidské zdraví. Směrnice rovněž sníží pravděpodobnost, aby se taková havárie znovu opakovala, a pokud by k nějaké havárii došlo, ve velké míře sníží možný dopad. Je tedy nanejvýš důležité, aby byla tato směrnice řádně provedena.

Vzhledem k velmi přísným požadavkům směrnice o důlních odpadech a nepřítomnosti přiměřených alternativ v současnosti se celkový zákaz využívání kyanidu při těžbě zlata nezdá v tuto chvíli vhodný. Tuto problematiku nicméně sledujeme, studujeme nejnovější rozvoj technologií a v roce 2012 proběhne vyhodnocení. V EU musíme zvýšit míru recyklace výrobků, které obsahují drahé kovy, s účelem snížit celkovou závislost na těžbě zlata.

Děkuji vám za tuto rozpravu. Pan Potočnik vám bude samozřejmě k dispozici, aby zodpověděl další dotazy k tomuto tématu, které Komise bere velmi vážně. Pokud si tuto směrnici prostudujete, uvidíte, že mnohé z vašich obav jsou v ní již zahrnuty. Dovolte nám, abychom se zasloužili o to, aby členské státy směrnici prováděly skutečně v plném rozsahu, neboť to značně sníží rizika.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat během prvního květnového dílčího zasedání.

Přeji vám šťastný návrat do vašich domovů. Doufejme, že nebude přerušen sopkou nebo čímkoli či kýmkoli jiným!

Písemná prohlášení (Článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně.(RO) Dne 30. ledna 2000 praskla hráz okolo odkalovací nádrže s odpadem společnosti Aurul v Baia Mare v Rumunsku, následkem čehož uniklo přibližně 100 000 metrů krychlových kontaminované vody obsahující 100 tun kyanidu a těžkých kovů. Tento únik způsobil, že 2,5 milionu lidí ve třech zemích nemělo přístup k zásobám pitné vody. Koncentrace kyanidu v řece Somes byla 700 krát nad povoleným limitem. Život ve vodách byl zcela zničen do vzdálenosti několika stovek kilometrů. Na podrobnosti této katastrofy, která se stala mezinárodním synonymem pro znečištění, nesmíme zapomínat. Ukazuje nám, že navzdory právním předpisům a kontrolám se takovéto havárie mohou přihodit kdykoli. Pokud chceme katastrofám předcházet, nebezpečné látky nemají při těžbě místo. V oblasti Roşia Montană je plánováno vybudování největšího povrchového zlatého dolu v Evropě a těžba tam má být založena na využívání kyanidů. Jaké budou potom následky? Zničení životního prostředí a mizení vesnic, přesouvání obyvatel, kostelů a hřbitovů i rozsudek smrti pro historické památky nedozírné hodnoty pocházející z římských a předřímských dob. Dějiny nám udělují lekce. Je na nás všech, abychom se z nich poučili. Je absolutně nezbytné, abychom v rámci EU uložili úplný zákaz využívání kyanidu při těžbě za účelem zabránit tragédiím postihujícím lidi a životní prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  László Tőkés (PPE) , písemně.(HU) Během posledních dvou let jsem se při několika příležitostech, jak na plenárních zasedáních Evropského parlamentu, tak i na jeho různých fórech, vyjádřil k rizikům těžby založené na kyanidové metodě. Také jsem napsal dopis panu Stavrosu Dimasovi, komisaři pro životní prostředí, ohledně těžebních společností v Rumunsku (Roşia Montană) a v Bulharsku (Chelopech a Krumovgrad). Na využívání kyanidových důlních technologií je někdy upozorňováno jako na nebezpečnou „chemickou atomovou bombu“ z důvodu vlivu této metody na životní prostředí. Od roku 1990 bylo na celém světě zaznamenáno asi třicet případů závažného znečištění zapříčiněného těžbou využívající kyanid. Havárie na řece Tise, která se udála před deseti lety, je od Černobylu považována za nejvážnější evropskou ekologickou katastrofu. Velmi nedávno, před několika dny, byla znečištěna řeka Arieş v Rumunsku, která se vlévá do Tisy, a to bylo způsobeno zlatým dolem, který byl uzavřen před 40 lety. Prezident Traian Băsescu v loňském roce při své návštěvě těžební společnosti Roşia Poieni, nacházející se nedaleko, sám uvedl, že „nemůžeme sedět na takovéto ekologické bombě, protože to je vražedné“. Vzhledem k novým plánům na rozvoj těžby v Rumunsku (Roşia Montană, Baia Mare, Certeju de Sus atd.) zdůrazňuji, že zákaz těžby založené na kyanidové metodě v žádném případě není jen rumunským nebo nějakým „etnickým“ problémem, ale světovou – evropskou – záležitostí, ohledně které EU a členské státy i skupiny Evropského parlamentu mohou dosáhnout moudré dohody. Evropa nemůže být lhostejná vůči minulým katastrofám způsobeným kyanidem a vůči hrozbě nových budoucích katastrof. Je v zájmu nás všech, abychom chránili občany i naše životní prostředí nejen před radioaktivitou nebo znečištěním ovzduší, ale také před otravou kyanidem. Žádám tuto váženou sněmovnu, aby hlasovala pro naši iniciativu.

 
Poslední aktualizace: 22. červenec 2010Právní upozornění