Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o:

- zprávě pana Maňky jménem rozpočtového výboru o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 1/2010 na rozpočtový rok 2010, oddíl I – Evropský parlament [2010/2045(BUD)] (A7-0158/2010) a

- zprávě paní Trüpelové o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2011 [2010/2005(BUD)] (A7-0134/2010).

  Vladimír Maňka, zpravodaj. – (SK) Díky tomu, že Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, jsou dnes mnohé postupy přímější a transparentnější. Pravomoci jsou jasněji vymezeny. Evropský parlament má větší pravomoci a Evropská unie posílila své vystupování navenek i směrem dovnitř. Poprvé v dějinách demokracie mají občané řady zemí právo ovlivňovat události na nadnárodní úrovni.

S ohledem na velikost a rozmanitost Evropy musíme dbát na to, aby všichni občané, včetně těch, kteří nejsou příliš majetní a nepatří k velikým a zavedeným organizacím, měli možnost využívat všechny demokratické prostředky. Využívání těchto demokratických prostředků nesmí být spojeno s existencí velkých finančních zdrojů.

Vstup Lisabonské smlouvy v platnost má určitý finanční vliv na některé evropské orgány. Během rozpočtového procesu na rok 2010 bylo dohodnuto, že dostupnou rezervu v rámci okruhu 5 přednostně využijeme na financování dodatečných nákladů, které vyplynou přímo ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Proto dnes, po přijetí původního rozpočtu na rok 2010, řešíme odpovídající dodatečné výdaje formou opravného rozpočtu. Po předložení žádosti o dodatečné zdroje jsme učinili vše proto, abychom v nejvyšší možné míře hledali rezervy a přerozdělili stávající zdroje.

Lisabonská smlouva má přímý, či nepřímý vliv na všechny útvary Evropského parlamentu.

Opravný rozpočet Evropského parlamentu, který dnes projednáváme, zajistí dodatečné finanční a lidské zdroje na to, aby Parlament mohl plnit svou novou úlohu v procesu spolurozhodování za stejných podmínek, jakými disponuje Rada.

Čistý finanční dopad opraveného rozpočtu Evropského parlamentu je nižší, než byl původní požadavek na rozpočtové prostředky. V průběhu dohodovacího řízení s předsednictvem Evropského parlamentu se nám podařilo nalézt 4 miliony EUR. Požadavek dalšího snížení potřeby zdrojů je dán načasováním, protože schvalujeme rozpočet o měsíc později, než jsme původně očekávali.

Většina společností a institucí – nejen v Evropě, ale i na celém světě, využívá globální hospodářské krize ke zlepšení své účinnosti a konkurenceschopnosti. To je výzva i pro nás, Evropský parlament, stejně jako pro ostatní evropské orgány.

Další úspory a vyšší efektivita, nejen pro tento rok, nyní závisí na generálním tajemníkovi Evropského parlamentu. Důkladný audit fungování Generálního ředitelství a útvaru bezpečnostní složky, na kterém jsme se shodli při schvalování rozpočtu v prosinci, může přinést významné a udržitelné úspory i pro další rozpočtová období.

  Helga Trüpel, zpravodajka. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, rozpočet Parlamentu na rok 2011 je prvním skutečným rozpočtem naší sněmovny od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. To znamená, že Parlament má více pravomocí, máme více povinností, máme více odpovědností, máme více zákonodárných povinností – jinak řečeno, potřebujeme větší pracovní kapacitu, a to znamená, že potřebujeme vyšší rozpočet.

Zároveň však – a to je pro mě velmi důležité – si musíme být vědomi toho, že se nacházíme uprostřed hospodářské a finanční krize a krize stability evropské měny. V Německu se opatření v souvislosti se snižováním dluhů začnou uplatňovat v roce 2011, výrazná omezení jsou potřebná v Řecku a ve všech zemích s výrazně zadluženými veřejnými rozpočty. Musíme proto nalézt odpovědné stanovisko pro přístup k navýšení rozpočtu Parlamentu v těchto z hospodářského hlediska obtížných časech. Jakožto zpravodajka pro rozpočet na rok 2011 budu brát v úvahu většinové stanovisko, i když chci rovněž vyložit své vlastní „zelené“ stanovisko.

V roce 1988 byla v rámci dohody mezi orgány na základě administrativního rozpočtu stanovena horní hranice pro rozpočet Parlamentu ve výši dvaceti procent. Většina členů Rozpočtového výboru je však přesvědčena, že totéž nelze s ohledem na změněnou skutečnost uplatňovat ve stejné míře na rok 2011. Máme za sebou rozšíření, máme více pravomocí a máme také více povinností, takže 20 % není nutně třeba považovat za neměnnou hranici. Na druhou stranu je však zřejmé, že z důvodů sebekázně a odpovědnosti bychom se rádi udrželi v blízkosti hranice 20 %.

Předsednictvo navrhuje 20,46 % – tj. o 39 milionů EUR více než v roce 2010. Na základě některých rozprav – a s ohledem na střet zájmů – jsme nyní dospěli k dohodě, že vynaložíme pouze 20,32 % – to je dalších 20 milionů EUR. Převládá shoda, že potřebujeme více pracovníků kvůli rozšíření, více pracovníků pro knihovnu, informační technologie a výzkum, že zde v Parlamentu musíme jednoznačnou prioritu přiznat ochraně životního prostředí a že by bylo velmi dobré, kdybychom měli ve Štrasburku k dispozici více jízdních kol, abychom nebyli tolik nuceni využívat dopravních služeb.

Čeho se tady týkají naše spory? Přetrvává spor ohledně otázky, zda by v roce 2011 měli asistenti dostat přidáno 1 500 EUR. Opakuji, že se jedná o asistenty a nikoliv o poslance této sněmovny. Jednalo by se celkem o 13,2 milionů EUR. Většina členů výboru hlasovala pro to, aby byla tato navýšená částka pro asistenty zařazena do rezerv vzhledem k námitce, že toto navýšení by mělo být lépe zhodnoceno a mělo by se o něm rozhodovat ve druhé polovině roku.

Ráda bych v tomto okamžiku vyjasnila „zelené“ stanovisko, že potřebujeme být citliví v otázce problému celkového zadlužení, a moje skupina je proto přesvědčena, že bychom měli odložit toto navýšení o 1 500 EUR na příští rok. V tomto okamžiku bychom neměli měnit statut poslanců. Namísto toho bychom měli podnikat méně služebních letů na krátké vzdálenosti, a v praxi tak uplatňovat ochranu životního prostředí – po které na politické úrovni tak často voláme – ve svém vlastním chování a ve vlastním Parlamentu. Je proto velmi povzbudivé, že se nám podařilo zlepšit naše vlastní výsledky v oblasti ochrany životního prostředí, jako například snížení emisí CO2 v roce 2008 o 12,9 %. Snížili jsme spotřebu energie o 0,8 %. Byli bychom rádi, kdyby byly zavedeny průkazky na místní veřejnou dopravu financované zaměstnavatelem, jinými slovy, rádi bychom se projevili zodpovědně jak z hlediska finančního, tak z hlediska politiky v oblasti životního prostředí.

  José Manuel Fernandes, jménem skupiny PPE. – (PT) Paní předsedající, dámy a pánové, skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) je zastáncem rozpočtové přísnosti, transparentnosti a udržitelnosti. Vítáme proto činnost správy při stanovení fixních a variabilních nákladů, stejně jako skutečnost, že byla předložena střednědobá strategie politiky v oblasti budov. Jsme však přesvědčeni, že tyto dokumenty by mohly být v budoucnu kvalitnější, a připomínáme, že jsme zastánci dlouhodobé strategie v oblasti budov.

Jsme ambiciózní v otázce rozpočtové přísnosti a chceme, aby bylo dosaženo pokroku ve snaze o vyrovnaný rozpočet tak, aby byla každá položka podepřena předloženými doklady. Stejně tak navrhujeme, aby bylo dosaženo pokroku v provádění analýzy nákladů a přínosů jednotlivých výdajů. Tvrdíme, že je zde potenciál pro úspory, a podporujeme proto – a je to náš návrh – omezení některých rozpočtových položek.

Hlavním cílem Parlamentu je dosažení nejvyšší kvality při tvorbě zákonů. Všichni víme, že neexistence odpovídajících právních předpisů nebo nekvalitní právní úprava jsou spojeny s vysokými náklady; náklady, které nakonec vždy hradí evropská veřejnost. V zájmu dosažení nejvyšší kvality při tvorbě zákonů a s ohledem na nové pravomoci vyplývající ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost podporujeme možnost náboru nových lidských zdrojů – chceme, aby lidé splňovali vysoké standardy – a požadujeme to.

Rád bych vám připomněl, že budeme mít 18 nových poslanců, a i oni musí mít možnost řádně vykonávat svůj mandát. Prožíváme velmi náročné období a evropské orgány v něm sehrávají nezastupitelnou úlohu, je to zásadní úloha, ve které nesmí selhat, a musí proto mít k dispozici dostatek prostředků.

Jsme si vědomi, že rozpočtové otázky mohou být často spojeny se značnou dávkou populismu a demagogie, které odmítáme. Někteří dokonce naznačují, že příspěvky poslanců Evropského parlamentu se zvyšují, což není pravda. Usilujeme o to, aby příspěvky Parlamentu byly dostatečné pro zachování důstojnosti, kterou všichni hájíme, a pro dosažení cíle, jak to od nás evropská veřejnost očekává a požaduje: co nejkvalitnější legislativní činnost.

  Derek Vaughan, jménem skupiny S&D. – Paní předsedající, když projednáváme svůj vlastní rozpočet, je to vždy sporné, jak jsme toho byli svědky při naší rozpravě o návrhu opravného rozpočtu a o našem vlastním rozpočtu na rok 2011. Jsem však rád, že většina problémů souvisejících s rokem 2011 byla vyřešena na půdě samotného Rozpočtového výboru. Jsem přesvědčen, že mezi Rozpočtovým výborem a předsednictvem je v současnosti jen velmi málo sporných bodů, kromě snad tří nebo čtyř. Jedním z nich je samozřejmě 20% hranice. Dále rezervy na budovy, pracovní místa v současnosti zařazená mezi rezervy a druhá splátka ve výši 1 500 EUR na poslance a měsíc jako příspěvek na asistenta.

Tyto dvě splátky ve výši 1 500 EUR na poslance jsou sporné a byly by problematické v každé době, jsou však ještě spornější v dobách z hospodářského hlediska obtížných, a to i přesto, že si všichni uvědomujeme, že Lisabonská smlouva nám přiznává více odpovědnosti. Z toho důvodu bylo přijato kompromisní řešení převést druhou splátku ve výši 1 500 EUR do rezerv, kde zůstanou, dokud nebudou určeny plné náklady tohoto návrhu.

Za další přetrvávající spornou otázku považuji příspěvky úředníkům. V této otázce bylo dosaženo kompromisu snížit částku vyčleněnou pro úředníky ze 1,2 milionů EUR na 400 tisíc EUR s tím, že veškeré nároky musí být samozřejmě podloženy dokumenty. Domnívám se, že se jedná o důležitou zásadu, kterou všichni budeme chtít podpořit. Kolegové poslanci sami rozhodnou, zda jsou pro ně tyto kompromisy přijatelné či nikoli. Jsem přesvědčen, že většina skupiny S&D bude tyto kompromisy považovat za přijatelné.

Jedna okolnost však z našich rozprav o rozpočtu na rok 2011 vyplývá zcela jasně – pokud máme v budoucnu získat prostředky na financování nových odpovědností vyplývajících z Lisabonské smlouvy, musíme rovněž jinde dosáhnout úspor zvýšením účinnosti. V rámci rozpočtu na rok 2011 byly provedeny některé pokusy o tyto úspory. Celkový nárůst se snížil z 6,5 % na přibližně 5,8 %. To je dobré, jsem však přesvědčen, že v budoucnosti musíme dokázat víc.

Doufám, že v budoucnu bude předkládat předsednictvo doporučení a návrhy týkající se nejen nákladů, ale rovněž způsobu, jak v budoucnu dosáhnout úspor zvýšením účinnosti. Doufám, že tyto úspory budou zahrnovat změny našeho chování, a nikoli pouhé škrty.

Jsem přesvědčen, že je důležité, aby předsednictvo, pokud bude v budoucnu předkládat návrhy na úspory zvýšením účinnosti – a já doufám, že tomu tak bude –, tyto návrhy v počáteční fázi projednávalo s poslanci. To umožní Evropskému parlamentu utvářet rozpočet, ale rovněž stanovit priority a nalézt vlastní úspory, zároveň bychom se však i nadále měli snažit zajistit, aby byl náš rozpočet na rok 2011 přijatelný pro poslance, pro tento Parlament a samozřejmě pro veřejnost.

  Carl Haglund, jménem skupiny ALDE. – (SV) Paní předsedající, vedli jsme zajímavou rozpravu o rozpočtu Parlamentu na tento a na příští rok.

Úvodem bych rád poděkoval zvláště paní Trüpelové, která odvedla vynikající práci při přípravě rozpočtu na příští rok. Tento rozpočet je patrně vyrovnanější, než se původně očekávalo.

Lisabonská smlouva klade na Evropský parlament nové požadavky a s ohledem na to je přirozené, že to s sebou ponese i zvýšení nákladů pro Parlament, protože se rozšíří naše činnost.

Zároveň je velmi překvapující, že jsme vůbec nebyli schopni upravit režim svých činností tak, abychom splňovali nové požadavky. To je oblast, která vyžaduje zlepšení.

Ve skupině Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jsme se stavěli kriticky k navýšení nákladů, které původně navrhovalo předsednictvo a které bylo poté částečně sníženo, jak již bylo řečeno. Rád bych však uvedl, že skupina ALDE nesouhlasí s dalším navýšením měsíčních příspěvků ve výši 1 500 EUR na každého poslance na zaměstnávání dalších asistentů a při hlasování je nepodpoří. A rovněž nesouhlasíme s myšlenkou, že předsedové výborů by měli dostávat příspěvky na pohoštění.

Je zřejmé, že obě velké politické skupiny nalezly v této otázce styčný bod, avšak my ve skupině ALDE budeme v této sněmovně prosazovat svá stanoviska. Je důležité, aby Evropský parlament ukázal, že máme skutečný zájem na míře nákladů, které navyšujeme. Nerozumím argumentu, který zde byl předložen, že se nejedná o navýšení nákladů, ale o možnost řádného plnění našich povinností. Tak tomu rozhodně není. V důsledku se jedná jenom o navýšení nákladů.

Kromě toho bychom neměli zapomínat, že čím více asistentů budeme v Parlamentu zaměstnávat, tím větší budou naše požadavky na budovy, což bude z dlouhodobého hlediska velmi nákladné. My ve skupině ALDE zastáváme k některým těmto návrhům velmi kritický postoj a podle toho budeme rovněž ve sněmovně hlasovat.

  Helga Trüpel, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, ráda bych začala oním magickým slovem „rovnováha“, o kterém se právě zmínil pan Haglund. Vzhledem k tomu, že právě projednáváme rozpočet na rok 2011, jsem přesvědčená, že si v první řadě musíme položit otázku: „jak nalézt řádnou odpovědnou rovnováhu?“

Pan Fernandes hovořil v souvislosti s návrhy na odpovědnost a sebekázeň Parlamentu při schvalování rozpočtu na rok 2011 o populismu. V tomto ohledu s ním zásadně nesouhlasím. Nejsem přesvědčená, že se jedná o populismus, pokud společně dospějeme k závěru, že s ohledem na řadu krácení, která požadujeme po ostatních zemích, musíme i my sami důkladně zvážit, jakým způsobem může Parlament uplatňovat sebekázeň. Naopak se domnívám, že právě to je politická odpovědnost Evropského parlamentu současné situaci. S ohledem na omezení, která požadujeme od Řecka a veřejných rozpočtů obecně, musíme mít odvahu na jedné straně zdůvodnit navýšení, které potřebujeme, pokud máme provádět svou činnost odpovědně, zároveň však nalézt mez a říci: za stávajících podmínek chceme rovněž stanovit hranice, protože to patří k politické kultuře. To musíme dávat na vědomí podle hesla: „pochopili jsme!“ Je to důležité z politického hlediska, a proto opět žádám všechny skupiny, aby zvážily, jaký signál vyšleme prostřednictvím rozpočtu na rok 2011 veřejnosti.

  Lajos Bokros, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, státní zaměstnance v Rumunsku čeká 25% snížení platů, zaměstnanci veřejného sektoru ve Španělsku přijdou o 5 % až 15 % své mzdy a vláda v Portugalsku – o Řecku ani nemluvě – vyvíjí značné úsilí o úsporu lidských zdrojů. Nová vláda ve Spojeném království už naznačila, že v letošním roce bude zapotřebí přijmout velký balíček úsporných finančních opatření.

Domnívá se snad někdo v tomto Parlamentu, že nyní je vhodná doba, aby Evropský parlament utrácel více za cokoli – za zvýšené výdaje, větší počet pracovníků pro skupiny, knihovny, výbory, zaměstnance v oblasti informačních technologií a další příspěvky na asistenty ve výši 1 500 EUR? Projednáváme druhou zálohu 1 500 EUR; tvrdím, že i první záloha je naprosto zbytečná. Neměli bychom se vůbec bavit o přesouvání druhé zálohy do rezerv; měli bychom zrušit obě, protože na ně není vhodná doba. Všichni víme o zvýšených pravomocích, vyšší pravomoci však nutně nevyžadují vyšší výdaje – vyžadují účinnější nakládání s výdaji, větší odpovědnost a uvážlivost.

Plně souhlasím s paní Trüpelovou, která uvedla, že existují způsoby, jak dosáhnout dalších úspor. Zde ve Štrasburku nepotřebujeme žádný vozový park. Máme bezplatnou veřejnou dopravu. Jezdím tramvají každý den. V zájmu úspor nemusíme používat obchodní třídu, můžeme používat druhou třídu. Osobně například ze zásady nikdy na cestě z Budapešti nelétám obchodní třídou. I když byla rozprava mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem v tomto ohledu přínosná, domnívám se, že stále existuje značné množství příležitostí k úsporám.

  Marta Andreasen, jménem skupiny EFD. – Paní předsedající, jsem opět konsternována, když vidím, jak poslanci tohoto Parlamentu požadují navýšení rozpočtu, zatímco občané členských států zápasí s dopady současné krize. Dnes se však odvolávám na etiku této sněmovny.

Je za současné situace přijatelné, aby evropské orgány, které požadují pravomoc kontrolovat vnitrostátní rozpočty, chtěly navyšovat své vlastní správní rozpočty jako v případě Parlamentu? Je přijatelné, aby se orgány EU odvolávaly k Evropskému soudnímu dvoru kvůli rozhodnutí Rady o omezení růstu mezd úředníků EU? Je z etického hlediska přijatelné, aby Parlament ve spěchu udělil absolutorium Radě za rok 2008 výměnou za následné schválení navýšení rozpočtu Parlamentu?

Dovolte mi vysvětlit: Výbor pro rozpočtovou kontrolu hlasoval jednomyslně proti udělení absolutoria Radě za rok 2008 z důvodu nedostatku transparentnosti. Shodou okolností Rada neschválila navýšení rozpočtu pro Parlament. Domnívám se, že v tomto týdnu budeme svědky hlasování, při kterém Parlament schválí absolutorium Radě a krátce na to Rada schválí navýšení rozpočtu Parlamentu. Tato hlasování, dámy a pánové Evropy, – hlasování o rozpočtu Parlamentu a o udělení absolutoria Radě – jsou ukázkou etiky orgánů, které nám všem chtějí vládnout.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, Lisabonská smlouva nabízí možnosti, které konkrétně souvisí s významem Evropského parlamentu. Už jsem upozornila na to, že můj souhlas se změnou rozpočtu Parlamentu je souhlasem podmíněným. Evropský parlament by měl samozřejmě usilovat o vynikající kvalitu v oblasti tvorby zákonů. Posílení úlohy Parlamentu s sebou samozřejmě nese více povinností, více odpovědností a více práce. Proto v době krize, jakou v současnosti procházíme – v době nejhorší hospodářské krize za posledních 60 let – chci zdůraznit, že jako poslanci Evropského parlamentu bychom především měli věnovat mimořádnou pozornost svěřeným prostředkům. Rada a Evropský parlament by měly – a musí – ve větší míře spolupracovat a tato spolupráce vyžaduje ochotu a partnerství.

  Ivailo Kalfin (S&D). – (BG) Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi na úvod poblahopřát zpravodajům paní Trüpelové a panu Maňkovi k vynikající práci při přípravě rozhodnutí, která dnes projednáváme. Musíme uznat, že se v žádném případě nejednalo o snadný úkol, jak dokládá dnešní rozprava.

Na jedné straně musíme být vzory šetrnosti a účinnosti, pokud jde o nakládání s prostředky evropských daňových poplatníků. Na druhé straně však musíme dát Parlamentu možnost plnit úkoly a odpovědnosti, které mu tito daňoví poplatníci svěřili prostřednictvím Lisabonské smlouvy.

Skutečností je, že nová smlouva EU zavádí nejvíce změn a nových povinností právě v souvislosti s naším orgánem. Jednou z nejvážnějších otázek, která vyvolala největší rozpravu, bylo, do jaké míry Evropský parlament bere v úvahu složitou hospodářskou situaci v Evropě a jak se projevuje jeho schopnost vedení v oblasti omezení výdajů a zvyšování účinnosti.

Rozhodnutí Parlamentu, o nichž dnes jednáme, mají význam pro hospodářskou situaci. Minimální navýšení výdajů o 5,5 % nám umožňuje zvýšit počet pracovníků Evropského parlamentu o 18 nových zaměstnanců. Potřebujeme správu, která poskytne specializovanou podporu v oblastech, které se významně rozrostly a kde mají rozhodnutí Evropského parlamentu zásadní význam.

Nabízíme poslancům Evropského parlamentu příležitost udržovat užší kontakty se svými voliči, podstoupit specializovaná školení ve více oblastech a plnit své nové povinnosti, které jim svěřuje Lisabonská smlouva. Jsme vzory šetrnosti, protože se všemi novými funkcemi překračujeme rozpočet o pouhých 0,28 % oproti dohodě uzavřené před mnoha lety, že výdaje Evropského parlamentu nepřesáhnou 20 % administrativních nákladů evropského rozpočtu.

Zároveň musíme jednoznačně prohlásit, že v budoucnu bude zapotřebí znovu projednat starou dohodu tak, aby více odrážela změny ve fungování orgánů a zejména posílení úlohy a s tím související očekávání spojená s Evropským parlamentem.

Kolegové poslanci, máme stále rezervy. V budoucnu musíme zvýšit úsilí ve snaze učinit práci Parlamentu účinnější, například tím, že nebudeme spoléhat na budovy, ale na nové technologie, tím, že půjdeme příkladem v oblasti institucionálních a ekologických standardů, a tím, že podrobíme každý výdaj důkladnému rozboru a nepřipustíme, aby rozpočet automaticky rostl, jak to bývá v každé byrokracii. Nesmíme zapomínat, že za veškeré své jednání neseme odpovědnost před voliči, kteří v současnosti prochází obtížným obdobím.

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, zejména v době krize musí být politici schopni oddělovat racionální a emocionální hlediska zejména v rozpočtových a finančních otázkách. Mám pocit, že Lisabonská smlouva a související rozpočtové otázky se poněkud podobají předpovědi počasí – nikdy nevíte, jak bude situace vypadat zítra. Podle předpovědi má pršet, vezmete si tedy deštník a nakonec spadne jen několik kapek, rozhodně se však nejedná o déšť.

Stejné je to s Lisabonskou smlouvou: nevíme, jakým způsobem se v důsledku smlouvy změní pracovní zatížení Parlamentu. Říkám si, jak to, že mohli v minulosti poslanci pracovat ve výborech a v předsednictvu tak, že nedojde v důsledku Lisabonské smlouvy ke změně.

Rozprava o navýšení příspěvků pro asistenty o 1 500 EUR má symbolický význam pro otázku, zda jsme schopni zeštíhlit naše struktury, dosáhnout úspory prostředků a účinnějších pracovních postupů. Zohlednění těchto tří oblastí by bylo prospěšnější než vést stále častější rozpravy o financování. Kromě toho, jaký bude skutečný dopad Lisabonské smlouvy na naši práci, uvidíme až v příštím roce.

  Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Není pochyb o tom, že Evropský parlament, který po ratifikaci Lisabonské smlouvy má víc odpovědnosti a sehrává větší úlohu, musí mít přirozeně i více finančních prostředků, aby mohl tuto úlohu plnit. Předchozí řečník má pravdu. Nevíme, o kolik se v praxi jeho úloha zvýší, víme však, že se zvýší. V souvislosti s tím jsou také větší očekávání našich voličů a daňových poplatníků. I to je důvod, proč je požadavek na navýšení prostředků, například pro asistenty poslanců, nepochybně odůvodněný, a to jak z finančního, tak z politického hlediska.

Jsme si vědomi toho, že v současnosti prochází Řecko a země jižní Evropy obecně krizí, což je samozřejmě problém politické povahy, avšak snižování nákladů nesmí omezit některé funkce Evropského parlamentu. Jsem hluboce přesvědčen, že rozpočet Evropského parlamentu by měl být výrazným způsobem navýšen.

  Daniël van der Stoep (NI). – (NL) Paní předsedající, návrh rozpočtu Evropského parlamentu na rok 2011 činí 1,7 miliard EUR. To je 2,3 milionů EUR na jednoho poslance Evropského parlamentu za rok, 200 000 EUR za měsíc a neuvěřitelných 6 400 EUR na jednoho poslance Evropského parlamentu za den – a to máme v této sněmovně 736 poslanců.

Paní předsedající, 6 400 EUR je veliké množství peněz. Umím si představit stovku jiných oblastí, kde by mohly být vynaloženy lépe, než na tuto šaškárnu. A co je nejdůležitější, občané sami by měli mít možnost o tom rozhodovat. Uzavřeme ještě dnes sídla v Bruselu, Lucembursku a především ve Štrasburku. Vykliďme budovy, zamkněme dveře, zahoďme klíč a vraťme těch 1,7 miliard EUR zpět občanům, kteří je vydělali svou krví, potem a slzami.

Každý poslanec této sněmovny by měl denně vstávat i uléhat s myšlenkou, že dnes bude stát nebo stál daňové poplatníky 6 400 EUR. Každý poslanec musí rovněž brát jako svou povinnost, aby tuto částku každý den snižoval, protože veškeré nesmyslně vynaložené prostředky jsou peníze daňových poplatníků, kteří je vydělali velmi tvrdou prací.

Tak by tomu mělo být, ale není. V této sněmovně je více vždy lépe. Prostřednictvím stisků ruky – „svůj k svému“ – a nejasných dohod za zavřenými dveřmi se rozpočet rozrůstá o desítky milionů. Elity rozhodují a veřejnost „klopí“. To by si měl každý uvědomit, než půjde spát, a vyzývám všechny, aby tak dnes večer učinili: každý by se měl položit otázku „stál/stála jsem 6 400 EUR?“ Pokud tak neučiní, měl by se stydět, protože jako poslanec Evropského parlamentu nestojí za nic.

  Ingeborg Gräßle (PPE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, ráda bych řekla panu van der Stoepovi: jsem hodná těchto peněz a trvám na tom. Pokud vy nejste těchto peněz hoden, pak je mi vás líto. Mohu pouze říct, že jestliže si v této sněmovně vytváříme podmínky, které v důsledku znemožňují naši práci, nijak si nepomůžeme. Podporuji navýšení příspěvků na asistenty – a to v obou úrovních – a jsem přesvědčená, že je to naprosto odůvodněné.

Každý, kdo v této sněmovně pracuje, potřebuje zaměstnance. Ti, kteří pracovat nechtějí, by neměli těm, kteří pracovat chtějí a musí, bránit. Nikdo nebude nucen využívat vyšší příspěvky na asistenty – můžete je využívat, ale nemusíte. Pokud poslanci Evropského parlamentu příspěvky nevyužijí, tím lépe pro daňové poplatníky, kteří pak dostanou tyto prostředky zpět. Já mohu hovořit pouze za sebe a říkám, že jsem hodna těchto prostředků a totéž platí i pro mé zaměstnance. Musíme však důkladně prověřit činnosti, které jsme prováděli v minulosti na základě přebytku tohoto rozpočtu. Musíme důkladně zvážit, jestli chceme v těchto činnostech pokračovat a jestli je to v našich možnostech. V této souvislosti mám především na mysli službu internetové televize. Jsem přesvědčena, že musíme přijmout opatření a že ne všechno může pokračovat dál beze změny.

Kromě toho jsme ve spolupráci s předsednictvem provedli řadu reforem a měli bychom rovněž nechat tyto reformy působit. Výbor pro rozpočtovou kontrolu učiní vše, co je v jeho silách, aby poukázal na to, co nefunguje.

  Geoffrey Van Orden (ECR). – Paní předsedající, vlády a veřejné orgány v celé Evropě se snaží vyrovnat s krácením rozpočtů, tento Parlament však nadále žije v pohádkovém světě. Posloucháme krásná slova o potřebě úspor a o účinnosti, rozpočet na rok 2011 přesahující částku 1,7 miliard EUR však představuje nárůst téměř o 6 %. To je zcela nepřijatelné. Měli bychom jednat o rozsáhlých úsporách, nikoliv o nárůstu. Je řada způsobů, jak toho dosáhnout.

Pro začátek bychom měli omezit zbytečné plýtvání a výdaje. Tato sněmovna by měla požadovat, aby Rada uzavřela štrasburské sídlo, a ušetřila tak ročně 200 milionů EUR. Dalších 50 milionů EUR by se každoročně ušetřilo uzavřením kanceláří Evropského parlamentu ve všech našich zemích. Musíme omezit byrokracii: počet úředníků zaměstnávaných Parlamentem se za pouhé 3 roky zvýšil o 14 % na 6 000. Všechny další instituce se budou v těchto stísněných dobách snažit vyrovnat s novými prioritami tak, že je budou vyvažovat omezeními v jiných oblastech. Jako bychom se domnívali, že žijeme v jiném světě. Musíme přijmout potřebná opatření, která povedou ke skutečným změnám a skutečným škrtům v rozpočtu Parlamentu.

  Bart Staes (Verts/ALE). – (NL) Rád bych se vrátil k myšlence dvojnásobného navýšení měsíčních příspěvků na asistenty o 1 500 EUR. Je pravda, že z Lisabonské smlouvy vyplývá řada nových úkolů, a rozhodně nejsem proti myšlence, aby přijaly více zaměstnanců výbory, které plní nové úkoly na základě Lisabonské smlouvy, jako například Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Nejsem ani proti tomu, aby skupiny přijaly více zaměstnanců, pokud budou podporou při plnění těchto úkolů, buďme však upřímní, dámy a pánové: je absurdní a také nesprávné přidávat každému jednotlivému poslanci 1 500 EUR tento rok a ještě dalších 1 500 EUR příští rok.

Osobně jsem 10 let pracoval ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, kde pracuji i nadále. Tento výbor plní řadu legislativních úkolů v rámci spolurozhodování nebo běžných zákonodárných postupů. Vždy jsem si vystačil se třemi asistenty a domnívám se, že poslancům, kteří v současnosti pracují nebo budou v budoucnu pracovat ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci mohou rovněž stačit 3 asistenti. Váš názor, paní Gräßleová – že nové pracovníky mají dostat ti, kteří chtějí pracovat, nikoliv ti, kteří pracovat nechtějí – je čirý populismus.

  Vladimír Maňka, zpravodaj. – (SK) Rád bych poděkoval všem, kteří vystoupili se svým názorem. Jsem rád, že si všichni přejete vykonávat svou zákonodárnou činnost co nejlépe a využívat zdroje co nejúčinněji. Každý z nás má vlastní názor, kde a jakým způsobem bychom mohli věci zlepšit. Svědčí o tom i dnešní rozprava. Panu Bokrosovi bych rád řekl, že existuje objektivní metoda, jak lze dosáhnout úspor. Je to způsob, kterému ještě před rokem bránili mezi jinými i poslanci vaší politické skupiny.

Od ledna jsem předsedou regionální samosprávy ve své zemi. Po nástupu do funkce bylo mým prvním krokem provedení nezávislé externí studie všech postupů v mé instituci. Tento audit odstraňuje zdvojování a snižuje správní náklady o víc než 15 %. Pokud i my chceme v co nejvyšší míře prověřit rezervy a přetvořit stávající zdroje, byla by nejlepším řešením objektivní a nezávislá expertní studie.

Ti, kteří se k takovému kroku odhodlali, dosáhli nejlepšího využití zdrojů a dokázali výrazně snížit své správní náklady. V nejbližších dnech nás čeká jednání a hlasování o opravném rozpočtu Evropského hospodářského a sociálního výboru a výboru regionů na rok 2010.

Tyto instituce jednoznačně rozšiřují svoji činnost, mají vyšší pravomoci a vyšší pracovní zatížení. Rád bych i touto cestou požádal Radu, abychom mohli tyto rozpočty co nejdříve uzavřít, aby tak mohly obě instituce zodpovědně a účinně vykonávat své povinnosti v nových nebo v rozšířených oblastech, které přinesla Lisabonská smlouva.

  Helga Trüpel, zpravodajka. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, všichni jste slyšeli, jak kontroverzní je tato rozprava o rozpočtu na rok 2011. Není ani divu, vzhledem k tomu, že se týká skutečných navýšení a krácení a že se rovněž jedná – jako vždy v politice – o symbolické otázky.

Jako zpravodajka bych ráda uvedla do zápisu několik skutečností. Vyslechli jsme celou škálu stanovisek, od stanoviska paní Gräßleové ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), která důsledně prosazuje tato navýšení – včetně 1 500 EUR – v zájmu zachování možnosti pokračovat v práci, až po stanoviska dalších poslanců, kteří říkají, že tyto prostředky nepotřebují, nebo že musíme mnohem důkladněji zhodnotit, zda jsou tato navýšení odůvodněná, a vypracovat si určitý přehled, a to i pro jednotlivé výbory a pracovní činnosti této sněmovny.

Jako zpravodajka bych ráda upozornila, že většina členů Rozpočtového výboru se rozhodla umístit tyto dodatečné prostředky do rezerv – nebyly tedy doposud Rozpočtovým výborem schváleny – a požadovat důkladné zhodnocení. To všechno je ještě třeba udělat. Jakmile obdržíme hodnocení, budeme muset na podzim ještě jednou velmi důkladně zvážit tyto výsledky, abychom je mohli v rámci nového rozpočtového postupu dále projednat s Radou a také abychom nalezli většinové stanovisko zde v Parlamentu. Za současného stavu je třeba připomenout, že existují sporné body, že máme velmi odlišná stanoviska a že převládá většinové stanovisko, že musíme tyto údaje ještě jednou důkladně zvážit.

Děkuji vám za vaše rady a doufám, že v dalším postupu všichni projevíme rozvážnost.

  Předsedající. – Děkuji vám, paní Trüpelová. Tím tedy končí rozprava o rozpočtu. Děkuji vám za vaše projevy. Rozprava je uzavřena.

Hlasování o zprávě pana Maňky proběhne zítra a hlasování o správě daní se uskuteční dnes, ve 12:00 hodin.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Georgios Stavrakakis (S&D), písemně. – (EL) Opravný rozpočet je výsledkem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Parlament stojí před novými výzvami a bude potřebovat zdroje, pokud má splnit své nové odpovědnosti a výzvy úspěšně. Rád bych zdůraznil, že evropští občané chtějí, aby Parlament vykonával své povinnosti bezchybně, a k tomu potřebují jeho poslanci, výbory a politické skupiny potřebné zdroje. Navíc jsme přesvědčeni, že finanční disciplína a krácení výdajů je v současnosti důležitější než kdy dříve a evropští občané je od nás právem očekávají, a proto jsme připravili rozpočet, který zajišťuje finanční úspory a transparentnost.

Rovněž trváme na potřebě dlouhodobé politiky plánování v oblasti budov Evropského parlamentu ve snaze zajistit uspokojivé financování v současnosti i v nadcházejících letech. Jsme si jisti, že tato opatření nám pomohou řešit obavy, očekávání a požadavky občanů Evropy.

Na závěr bych rád poblahopřál panu Vladimíru Maňkovi ke skvělé zprávě.