Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/0028(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0109/2010

Předložené texty :

A7-0109/2010

Rozpravy :

PV 15/06/2010 - 5
CRE 15/06/2010 - 5

Hlasování :

PV 16/06/2010 - 8.11
CRE 16/06/2010 - 8.11
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0222

Rozpravy
Úterý 15. června 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

5. Poskytování informací o potravinách spotřebitelům (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva, kterou předkládá paní Sommerová jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (KOM(2008)0040 – C6-0052/2008 – 2008/0028(COD)) (A7-0109/2010).

 
  
MPphoto
 

  Renate Sommer, zpravodajka. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěla bych prodloužit čtyři minuty, které mi byly přiděleny, na šest minut, neboť problematika je tak rozsáhlá, že jinak by nebylo možné o té záležitosti odpovídajícím způsobem pohovořit.

Spotřebitelé mají právo vědět, co potraviny obsahují. Jen v případě, že znají složení a nutriční hodnotu potravin, mohou se informovaně rozhodnout o nákupu. Přestože právní řád Společenství obsahuje velmi mnoho nařízení a směrnic o označování potravin, doposud neexistuje komplexní povinný system označování. Pro výrobce a distributory potravin je nyní obtížné mít stálý přehled o existujících právních předpisech, ať již jde o právní předpisy EU, nebo o vnitrostátní právní předpisy členských států. Na vnitřním trhu panuje právní nejistota, porušování hospodářské soutěže a překážky obchodu. Tento návrh nařízení má řešit všechny tyto problémy tím, že zajistí jednotné označování v celé EU. Cílem jsou lepší informace pro spotřebitele, lepší regulace, harmonizace a menší byrokracie.

Návrh Komise však tyto požadavky nesplňuje, neboť se opírá o předpoklady a domněnky týkající se přání a požadavků spotřebitelů, ukládá nerealistické povinnosti označování, jako například velikost písma 3 mm, což ani nezajišťuje čitelnost informace, a zvýhodňuje velké podniky na úkor malých a středních podniků, které ovšem představují 80 % potravinářského průmyslu. V tomto ohledu je v rozporu se Small Business Act. Je v rozporu i s cílem harmonizace na vnitřním trhu v tom smyslu, že záměrem je výslovně povolit 27 dalších vnitrostátních systémů označování. Znění předkládané Komisí tedy potřebuje rozsáhlé změny.

Právě o to se pokoušíme. Informace musí být čitelné. Velikost písma je však v tomto případě jen jedním z mnoha faktorů. Potřebujeme pravidla pro písmo, šířku řádek, kontrast atd. Potřebujeme závazné pokyny pro čitelnost. Informace musí být srovnatelné, proto se vždy musí vztahovat ke 100 gramům nebo 100 mililitrům, nesmí uvádět pouze nutriční hodnotu na jednu porci. Pak budou lidé moci při nákupu na první pohled poznat, který jogurt je „nejlehčí“, bez ohledu na velikost kelímku.

Informace musí být srozumitelné. Je čas zbavit se konečně kilojoulů, které nikdo neumí spočítat. Chceme se znovu zaměřit na kilokalorie. O to mají spotřebitelé zájem a tomu rozumí. Uváděné velikosti porcí musí odpovídat skutečnosti a být realistické a pro spotřebitele srozumitelné a měly by být pokud možno jednotné v celé EU. Nesmí být možné, aby informace mátla spotřebitele, co se týče obsahu produktů nebo jejich původu nebo jejich skutečné povahy. Napodobené potraviny, jako jsou například výrobky obdobné sýru a zpracované maso, které je vyrobené z malých kousků slisovaných dohromady, by měly být jako takové označeny na přední straně obalu. Spotřebitelé musí vědět, co kupují.

Jestliže však zahltíme přední stranu produktů dalšími informacemi, spotřebitelé se nakonec nebudou obtěžovat čtením. Navrhuji tedy, aby jediná uváděná nutriční hodnota byla počet kilokalorií na 100 gramů nebo 100 mililitrů. Pak to budou číst, protože to je zajímá, a já si myslím, že je to realistické řešení.

Měli bychom také odstranit nutriční profily. Snad by je bylo možné přestat používat. Tyto profily jsou zbytečné, neboť podle nového nařízení se nutriční hodnoty uvádějí v každém případě. Nutriční profily znevýhodňují základní potraviny a limitní hodnoty soli, cukru a tuku jsou naprosto subjektivní, neboť je vymysleli úředníci Komise a neopírají se o žádný vědecký základ.

Skutečným cílem nařízení o poskytování informací o nutričních hodnotách a zdravotních vlastnostech potravin je poskytování pravdivých informací, a proto nepotřebujeme žádné další hodnocení jednotlivých potravin nebo jejich rozdělení na dobré a špatné potraviny. Rozhodující je nakonec strava a životní styl. Měli bychom si položit otázku, proč velké potravinářské společnosti v současné době tolik lobbují za nutriční profily. Na to bychom se skutečně měli ptát.

Takzvaný system výstražných světel, který se zde navrhuje, má tytéž nedostatky jako nutriční profily. Opět nás nutí nesprávně dělit produkty na dobré a špatné. Limitní hodnoty pro jednotlivé barvy jsou nahodilé a každá barevná kategorie je příliš široká. Znevýhodňuje to základní potraviny, upřednostňuje to imitace potravin a podporuje to produkty obsahující umělé přísady – tedy produkty obsahující sladidlo místo cukru a zvýrazňovače chuti místo soli. To skutečně nemůže být v zájmu spotřebitelů.

Model doporučené denní dávky – model potravinářského průmyslu pro označování – má jasné nedostatky. Je nesrozumitelný, protože obsahuje příliš mnoho čísel. Je zavádějící, protože popisuje pouze denní požadavek čtyřicetileté ženy, ale neuvádí žádné doporučené denní dávky, pokud jde například o zkonzumované množství cukru. Pro male a střední podniky je obtížné zavést model doporučené denní dávky. Konkurenčně by tak opět byly zvýhodněny velké podniky. To je další důvod, proč by označování podle modelu doporučené denní dávky nemělo být povinné.

Musíme rovněž chránit svou tradiční potravinářskou produkci. Jen tak můžeme i nadále zajistit existenci regionálních specialit a potravinovou rozmanitost v EU, na kterou jsme tak hrdí. Proto potřebujeme, aby z tohoto nařízení byly ve velké míře vyjmuty nebalené produkty, neboť právě tradiční produkty nejsou standardizovány. I tito výrobci mohou poskytovat informace o alergenech, a to například ústně při prodeji.

A nyní pár slov o označování země původu. Otázkou je, zda spotřebitelé skutečně chtějí vědět, odkud pocházejí všechny přísady v jejich potravinách, nebo zda se tu neprosazuje spíše určitá protekcionistická myšlenka. Já bych nejdříve ráda věděla, zda je to proveditelné, a proto požaduji analýzu dopadu.

Závěrem je třeba jasně říci, že označování potravin nemůže být nikdy příručkou správného stravování. Potřebujeme informační kampaně a musíme vzdělávat lidi v členských státech v oblasti vyváženého stravování a zdravého životního stylu.

Úlohou zákonodárce není rozmazlovat svého pána, tedy občana. Zákonodárce musí poskytnout pomoc, ale naši občané jsou zodpovědní sami za sebe a my tuto zodpovědnost nemůžeme přejímat. Nakonec bych chtěla vyjádřit své velké díky všem, kdo se zapojili, stínovým zpravodajům, i když nebyli vždy připraveni na kompromisy, každému, kdo mě podpořil, zejména svému …

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  John Dalli, člen Komise. – Paní předsedající, jak jsem řekl už při jiných příležitostech dříve, naším cílem je zajistit, aby spotřebitelé věděli, co kupují a co jedí, a usnadnit jim tak výběr stravy pro sebe a pro jejich rodiny v souladu s jejich potřebami, přáními a cíli. Občané – spotřebitelé mají právo na řádné informace. Chtěl bych vyzvat ctěné poslance, aby to měli v průběhu této rozpravy na mysli.

Než se dostanu k podstatě návrhu, chtěl bych nejdříve poděkovat zpravodajce, paní Sommerové, za přípravu zprávy a poděkovat i stínovým zpravodajům. I když sdílím většinu jejích postojů, nemohu říci, že souhlasím se všemi. A měl bych zmínit i příspěvky jiných výborů, IMCO a AGRI.

Rád bych zdůraznil nejdůležitější problémy, jimiž se zabývají navrhované pozměňovací návrhy.

Velmi důležitá je otázka povinného označování původu, a potřebuje proto pečlivě zhodnotit. Opakovaně se skutečně objevují požadavky na povinné poskytování těchto informací u některých potravin. Komise by mohla částečně akceptovat navrhované zvýšení množství případů, kdy by označování původu bylo povinné. Pragmatickým řešením by mohlo být označování původu základních primárních potravin, které nejsou podstatným způsobem zpracovány a jsou obecně považovány za jednodruhové produkty. Vzhledem ke složitosti problematiky by však uplatňování povinného označování mělo následovat až poté, co by vstoupila v platnost delegovaná opatření, a mělo by se opírat o posouzení dopadu.

Čitelnost je velkým problémem a je jednou z hlavních věcí, na které si spotřebitelé stěžují. Zde se jasně ukazuje, že spotřebitelé mají v naší rozpravě přednost, a já doufám, že podpoříte myšlenku minimální velikosti písma. Je proto politováníhodné, že by předložené pozměňovací návrhy narušily cíl, jímž je existence měřitelných kritérií jako základu pro vymáhání.

Sdílím vaše obavy, pokud jde o imitace potravin. Proto jsem rád, že Parlament předkládá pozměňovací návrh obsahující ustanovení o výslovném zákazu těchto zavádějících praktik. Zavedení definice a konkrétního označování těchto produktů by však vyvolalo právní problémy, takže musíme najít taková označení, která spotřebiteli poskytnou řádné a jednoznačné informace. Těší mě rovněž, že zaznamenávám širokou podporu povinného uvádění nutričních hodnot na přední straně obalu a podporu dobrovolných systémů ze strany členských států.

Zásada, že spotřebitelé by měli vědět, co jedí, by se neměla vztahovat jen na balené potraviny, ale i na potraviny, které spotřebitelé kupují nebalené v pultovém prodeji nebo když jedí mimo domov. Nepodporuji proto pozměňovací návrhy, které by omezovaly rozsah návrhu nařízení. Tím chci říci, že jsem nakloněn změnit znění týkající se nebalených potravin tak, aby samotná informace o alergenech byla povinná, zatímco členské státy by mohly rozhodovat o ostatních povinných požadavcích na potraviny.

Pokud jde o návrh na povinné označování nano přísad, rád přijmu zásadní pozměňovací návrh, ovšem je potřeba, aby existovala vhodná definice.

A konečně pokud jde o nutriční profily, chtěl bych říci, že nemohu akceptovat pozměňovací návrhy na zrušení nebo úpravu článku 4 tak, jak je navrhován, neboť takové opatření by narušilo stávající úpravu požadavků na potraviny. Všichni víme, že mnohá tvrzení jsou pro spotřebitele zavádějící. Některá proto, že nejsou podložená, jiná proto, že neposkytují celkový obraz dané potraviny, neboť zdůrazňují pouze pozitivní aspekty. Je třeba rovněž říci, že tyto údaje jsou iniciativou výrobce s cílem prodat více produktů. Nikoho do nutričních profilů nenutíme. Na nutričních profilech trváme v případě, že se výrobci pro zajištění odbytu svých produktů rozhodli uvádět údaje o jejich nutriční hodnotě, aby v tomto případě spotřebitelé měli vyvážené informace o potravinách.

Zavedení nutričních profilů nezakazuje ani nijak neomezuje potravinářské výrobky, které mohou výrobci produkovat. Výrobci potravin mohou nadále vyrábět, co chtějí. Vůči našim spotřebitelům a občanům je však nefér umožnit uvádění údajů, které je mohou mást. Pro mne je to otázka poskytování poctivých a úplných informací o produktech, které naši občané konzumují. Nezapomínejme, že nařízení o zdravotních tvrzeních bylo přijato po důkladné rozpravě mezi jednotlivými orgány. Hlavní zásady nařízení jsou stále platné a relevantní. Na základě toho přistupuji k zavedení nutričních profilů s otevřenou myslí a jsem připraven kladně zvážit některé výjimky, týkající se tradičních a základních produktů, které hrají ve výživě důležitou úlohu.

Na základě toho vás naléhavě vyzývám, abyste podpořili snahy Komise zajistit smysluplnou základnu ochrany spotřebitelů a podpořit inovace v potravinářském průmyslu.

Děkuji vám za pozornost. Nyní se těším na zajímavou rozpravu a na vaše názory.

 
  
MPphoto
 

  Christel Schaldemose, zpravodajka ke stanovisku Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.(DA) Paní předsedající, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů zformuloval stanovisko ke zprávě paní Sommerové o označování potravin. Při naší práci v tomto výboru je pro nás hlavní zajistit, aby spotřebitelé dostali řádné nástroje a byli tak schopni se řádně a správně rozhodnout, pokud jde o potraviny. Proto jsme se ve výboru shodli na tom, že je naprosto nepřijatelné, aby se označování potravin využívalo ke zmatení spotřebitelů. Shodli jsme se rovněž na tom, že spotřebitelé musí prostřednictvím kvalitního značení dostávat jasné informace. Samozřejmě také souhlasíme s tím, že pravidla musí umožňovat co nejlepší fungování vnitřního trhu. Shodli jsme se tak na základních zásadách. Jde-li však o konkrétní věci – o otázku, jak by se to mělo dělat, nepanovala v našem výboru příliš velká shoda a stejnou míru neshody je možno vidět ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Z toho je patrné, o jak obtížný problém se jedná. Proto bych chtěla především naléhavě vyzvat zpravodajku, aby si uvědomila, že tyto informace o potravinách mají být především nástrojem pro spotřebitele, nikoli marketingovým nástrojem pro podniky.

 
  
MPphoto
 

  Marc Tarabella, zpravodaj ke stanovisku Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jsem poněkud rozhořčen, když tu mám před vámi mluvit, protože se chci zaměřit na pozměňovací návrh č. 101, který se týká země původu nebo místa původu.

Moje skupina předložila návrh na dílčí hlasování, aby byl jasný rozdíl mezi těmito dvěma pojmy, neboť neznamenají totéž. Ve stručnosti, země původu je země, v níž byla potravina naposledy zpracována, zatímco místo původu je jasně místo původu suroviny, zejména ovoce a zeleniny, a pan Dalli to zdůraznil.

Mimořádně vážná je skutečnost, že služby Parlamentu odmítly pozměňovací návrh na dílčí hlasování a nejsou schopny mi sdělit, které pravidlo jednacího řádu jim to umožňuje. Říkají mi dokonce, že je to standardní postup. Je to tedy velmi vážné, neboť toto rozhodnutí – podle mého názoru nepodložené – pochopitelně ovlivní obsah rozhodnutí.

Paní předsedající, chtěl bych vás požádat, abyste se mým jménem obrátila na služby, odsoudila toto nepodložené rozhodnutí a zajistila, aby v následujících 24 hodinách služby tento správný pozměňovací návrh znovu posoudily a přijaly.

 
  
MPphoto
 

  Peter Liese, jménem skupiny PPE.(DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejdříve bych chtěl upřímně poděkovat paní Sommerové za její vytrvalou a angažovanou práci. Stala se předmětem neopodstatněné kritiky a to si nezaslouží.

To také zamlžuje skutečnost, že se na mnoha otázkách shodneme. Všichni chceme, aby imitace potravin byly označovány lépe. Sýr se vyrábí z mléka, a pokud obsahuje ještě nějaké další látky, pak musí být označen na přední straně obalu jako imitace. Všichni chceme také závazné označování nutričních hodnot. Doposud tomu tak není. Je to něco, co chceme všichni. Všichni také chceme, aby to bylo v jednotkách, kterým spotřebitelé rozumí.

K tomu bych vám rád řekl vtip, který koluje u nás v Německu a možná i v jiných zemích: „Jak se jmenují ty potvůrky, které vám zmenší šaty, co vám visí v šatníku? Kalorie.“ Nikdo v Evropě, kdo by vyprávěl tenhle vtip, by nepoužil kilojouly. Kilojouly se jako jednotky neujaly. Lidé jsou z nich zmatení, a proto bychom je neměli stanovit jako povinnou informaci. Kalorie je jednotka, ve které počítají informovaní spotřebitelé. V tom panuje velká shoda. Existují i rozdíly, například v problematice nutričních profilů. Naše skupina si přeje jejich odstranění nebo alespoň vyjasnění, že základní potraviny jim nepodléhají.

Proběhly zuřivé diskuse o soli v chlebu, o francouzském sýru a o podobných věcech. Chtěl bych poděkovat komisaři Dallimu a předsedovi Barrosovi, že se pokusili tyto záležitosti vyjasnit. Neexistuje však žádné rozhodnutí kolegia, a proto potřebujeme, aby to bylo jednou pro vždy vyjasněno. Chtěl bych vás požádat, abyste podpořili pozměňovací návrhy předložené Skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) v této oblasti.

 
  
MPphoto
 

  Glenis Willmott, jménem skupiny S&D. – Paní předsedající, tento návrh je velmi kontroverzní a velmi složitý. Otázky, které jsem jako stínová zpravodajka své skupiny sledovala, vycházely z těchto zásad: jaké informace spotřebitelé chtějí, když nakupují potraviny pro své rodiny, a jak nejlépe můžeme tyto informace poskytovat?

Náš kontinent se potýká s epidemií obesity v takovém měřítku, jako nikdy dříve. Jíme příliš mnoho tuku, cukru a soli a to přispívá k onemocněním srdce, k cukrovce, ke zvýšenému riziku rakoviny, k mrtvici, k jaterním onemocněním, a dokonce i k depresím. Pochopitelně že pouze to, že spotřebitelům zajistíme jednoduchou možnost, jak zjistit nutriční složení potravin, není zázračným lékem, ale umožní to spotřebitelům lépe si uvědomit, jaké potraviny kupují, srovnávat produkty, vidět už na první pohled, které jsou z nich nejzdravější, a mít tak pod kontrolou, co jedí.

Navrhuji, abychom za tím účelem používali barevný kódový systém, nikoli proto, aby potravina byla podle toho posuzována jako celek, nýbrž proto, abychom informovali spotřebitele, zda produkty, které kupují, obsahují malé, střední nebo vysoké množství soli, tuku a cukru. To se bude týkat jen celkově zpracovaných potravin, jako jsou hotová jídla, snídaňové cereálie a všechny takovéto průmyslově vyráběné hotové potraviny, o jejichž obsahu živin – často chudém – nejsou spotřebitelé často vůbec informováni nebo jsou informováni špatně.

Chtěla bych zdůraznit, že se to nebude týkat německého chleba. Nebude se to týkat másla nebo sýru nebo jablečného džusu, a dokoce ani alkoholu. Všem poslancům EP jsem poslala mail s dalšími informacemi, takže než si vytvoříte názor, přečtěte si ho prosím, abyste přesně věděli, co je obsahem návrhu, a abyste nenaslouchali zavádějícímu lobbování potravinářského průmyslu nebo chatrné argumentaci některých sekcí této sněmovny.

Chtěla bych také vyzvat své kolegy, aby podpořili povinné označování země původu. Je jasné, že spotřebitelé si stále více uvědomují původ jídla, které mají na talíři, a proto chtějí řádné označování. To samozřejmě nebude vždycky proveditelné. Je ovšem jasné, že u jednotlivých produktů by o jejich zemědělském původu měli mít spotřebitelé k dispozici informace, a to je stoprocentně proveditelné. Informace jsou již k dispozici u hovězího masa, u ryb a u čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny. Pokud jde o jednotlivé složky zpracovaných produktů, je to samozřejmě složitější, a proto se označování navrhuje pouze u masa, drůbeže a ryb ve zpracovaných potravinách.

Závěrem chci říci, že v této sněmovně hovoříme často o významu možnosti volby pro spotřebitele a prevence v oblasti veřejného zdraví. Nyní máme příležitost dokázat, že to myslíme vážně. Vážení kolegové, hovoří činy, ne slova. Podpořte prosím mé návrhy.

 
  
MPphoto
 

  Gerben-Jan Gerbrandy, jménem skupiny ALDE.(NL) Paní předsedající, chtěl bych poděkovat panu komisaři za stanovisko uvedené na začátku této rozpravy a také paní Sommerové za její práci v roli zpravodajky. Po necelém roce stráveném v této sněmovně mám dojem, že věříme, že můžeme jen tak změnit chování milionů Evropanů pouhým právním předpisem.

Tatáž víra panuje v souvislosti s tímto nařízením. Musíme si však uvědomit, že není nic těžšího než změnit chování lidí, zejména pokud hovoříme o 500 milionech lidí. Náš skutečný vliv na jejich chování v souvislosti s označováním bude proto pouze omezený. To neznamená, že chci toto nařízení na základě svých výhrad shodit pod stůl, to vůbec ne, ale pokud jde o sílu tohoto nástroje, musíme být realističtí.

Musíme si uvědomit, že spotřebitelé mají nárok na informace. A navíc bez ohledu na výsledek této rozpravy budou mít spotřebitelé po druhém čtení více informací. V dlouhodobé perspektivě však musíme investovat více do výchovy a naučit lidi od základu zdravému životnímu stylu.

Další věcí je, že rozprava v této sněmovně se týká základních cílů této směrnice. Nutíme lidi vybírat si zdravé potraviny, nebo jim dáváme příležitost, aby se sami rozhodovali, jaké potraviny si vyberou? My, skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, máme za to, že lidé by měli mít k dispozici informace a že jsou schopni se rozhodnout sami.

Nakonec chci říci, že musíme zachovávat rovnováhu, pokud jde o objem informací, které lidem poskytujeme, neboť příliš mnoho ani příliš málo informací nebude nikdy fungovat. Myslím si, že jsme na správné cestě. Důvěřujme tomu, že lidé, kteří byli schopni zvolit nás, mají také dostatek schopností k tomu, aby si na základě příslušných informací v obchodech vybrali správné potraviny.

 
  
MPphoto
 

  Carl Schlyter , jménem skupiny Verts/ALE. – (SV) Paní předsedající, síla spotřebitelů je založena na tom, že dostávají informace. Nebudeme-li podniky nutit k tomu, aby poskytovaly řádné informace, spotřebitelé je nedostanou a celý vnitřní trh se tak zhroutí. Nemůžeme centrálně stanovit, jaké informace jsou pro konkrétního spotřebitele důležité. Spotřebitelé mají různé požadavky a my se musíme pokusit uspokojit jich co nejvíce.

Vystavujeme se riziku, že nebudeme-li spotřebitele upozorňovat na vysoký obsah kalorií, soli, tuku atd., budeme hrát do ruky potravinářskému průmyslu. Systém barevných kódů pro obsah živin není o nic podivnější než varování spotřebitelů, že si kupují energeticky náročný automobil nebo chladničku.

Nesmíme oddalovat označování původu tím, že budeme provádět nějaké studie. Musíme je zavést teď hned. Zvířata a ti, kdo chtějí chránit jejich dobré životní podmínky, nemohou čekat, až budou k dispozici informace o tom, zda zvířata byla převážena živá na vzdálená jatka.

Nesmíme nahrávat ani lihovarnickému průmyslu. Výrobci alkoholických nápojů neustále požadují, aby se k nim přistupovalo stejně jako k běžným potravinářským podnikům, ale když se nyní chystáme vydat předpis týkající se potravin, nechtějí už do toho být zahrnováni. To je ostudné. Mnoho spotřebitelů neví, že alkohol má vysoký objem kalorií a že například sklenice bílého vína obsahuje dvakrát tolik kalorií jako podobné množství nealkoholického nápoje.

Pokud jde o nutriční profily, mám zcela jiný názor než paní Sommerová. Nutriční profily omezují možnost, aby výrobci označovali produkty jako zdraví prospěšné, jestliže takové nejsou. Tento systém stanoví hranice a omezuje možnost klamavého marketingu. V této věci naprosto souhlasím s Komisí.

Nakonec bych chtěl zmínit několik drobností. Hned v úvodním stádiu jsme řekli „ne“ trombinu. Na trhu jsou další podobné produkty a paní Sommerová i já jsme předložili pozměňovací návrhy, jejichž cílem je řádný popis těchto produktů. Doufám, že se jim dostane podpory. V současné době jsou na trhu uzeniny, které obsahují velké množství pojivových tkání a tuku, ale jsou přesto klasifikovány jako maso. Nyní máme příležitost to napravit. Pokud jde o produkty z vajec a další živočišné produkty, mohli bychom je označovat systémem, který se již používá pro vejce, tedy systémem, který označuje podmínky, v nichž jsou zvířata chována. To by byl krok správným směrem.

 
  
MPphoto
 

  Struan Stevenson, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, jednou z nejproblematičtějších věcí v této rozpravě je označování země původu. Jsem pevně přesvědčen, že spotřebitelé mají právo znát původ potravin, které kupují, a zejména v případě masa mají právo vědět, zda bylo vyprodukováno v souladu s nejvyššími standardy dobrých životních podmínek zvířat a zvířata nebyla před porážkou převážena na velké vzdálenosti. Avšak původ surovin ve zpracovaných potravinách je neodvratně spletitý, neboť jednotlivé složky se vybírají na základě ceny, kvality a dostupnosti a země původu surovin v jediném masokombinátu se může měnit ze dne na den, nebo dokonce z hodiny na hodinu.

Neustálé změny označení by přinášely vysoké náklady a nevyhnutelně by vedly k většímu objemu odpadu z obalů. Dodatečné náklady by se přenášely na spotřebitele. Proto si myslím, že proveditelnost pravidel o povinném označování se musí stát nejdříve předmětem posouzení dopadu, a jsem rád, že komisař Dalli uvedl, že tuto myšlenku podporuje.

Tato rozprava se však soustředí na suroviny nebo přísady v potravinách, ale netýká se původu konečného produktu. To je mimořádně důležité u typických produktů, jako je například whisky. Stále je možné, aby nekvalitní whisky ze zemí, jako je Indie, Čína a Japonsko, byla vydávána za pravé zboží tak, že má na etiketách obrázky, vyobrazení nebo názvy, které připomínají tradiční země EU, v nichž se whisky vyrábí, s cílem zvýšit jejich konkurenční výhodu a zmást spotřebitele. Tomu musíme bránit, a já vás proto žádám, abyste podpořili pozměňovací návrh č. 254.

 
  
MPphoto
 

  Kartika Tamara Liotard , jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) To, oč se tu jedná, je opět otázka, zda si Evropa zvolí potravinářský průmysl, nebo spotřebitele. Zítra přiznáte barvu: podpoříte jasný systém barevných kódů pro označování potravin, nebo budete důvěřovat potravinářskému průmyslu? Pokud jde o mne, politická volba je jednoduchá. Chcete-li ochránit komerční zájmy, podpoříte myšlenky potravinářského průmyslu. Chcete-li označení, které vám pomůže označit vysoký, střední nebo nízký obsah cukru, soli nebo tuku, budete hlasovat pro systém barevných kódů.

60 % vašich voličů má nadváhu, stejně jako 25 % vašich dětí. 25 % lidí má problém se čtením. Proč každý považuje barevné kódy za normální na energetických štítcích například u domů, automobilů nebo elektroniky, ale za nevhodné na potravinách? Odborníci na výživu a spotřebitelské organizace doporučují jednoduchý systém barevných kódů, aby bylo označení potravin srozumitelné a aby usnadnilo lidem vlastní volbu. Já to také podporuji.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: GIANNI PITTELLA
místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Giancarlo Scottà, jménem skupiny EFD.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, žádá se po nás, abychom hlasovali o návrhu zprávy o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, ale zeptali jsme se skutečně sami sebe, co spotřebitelé chtějí? Shodli jsme se na těchto úvahách za zavřenými dveřmi Parlamentu, nebo odrážejí zájem spotřebitelů?

Nejnovější průzkum, o kterém informovala Komise, možná není reprezentativní, pokud jde o větší zájem, který spotřebitelé v posledních letech projevují o informace, podle nichž se rozhodují o tom, jaké potraviny si koupí. Nejde jen o původ, ale i o jednotlivé složky a jiné vlastnosti, které se stávají základní součástí procesu rozhodování. Jsme si vědomi, že rozhodnutí, která činíme dnes, ovlivní zítřejší nákupy? Neměli by být tím, kdo určuje podobu trhu, spotřebitelé? Neměli bychom se prostřednictvím nového průzkumu nebo prostřednictvím stálého a přímého dialogu se spotřebiteli pokusit pochopit, co skutečně chtějí?

Musíme zastupovat spotřebitele tak, jak nejlépe umíme. Proto jsme tady, a na setkáních, která jsem absolvoval, jsem pochopil, že spotřebitelé se chtějí více zapojit. Neočekávají, že nakupování se zkomplikuje zavedením zbytečných informací na štítcích, ale neočekávají ani příliš zjednodušený a zavádějící způsob vybírání, jako je systém výstražných světel, u něhož je riziko, že bude poskytovat nepodstatné informace, které nejsou nezbytné pro informovanou volbu a neuspokojují jejich potřeby. Náš přístup nesmí být paternalistický, ale musí být otevřený a hotový k dialogu.

 
  
MPphoto
 

  Csanád Szegedi (NI). (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, strana Jobbik je přesvědčena, že poskytování náležitých informací spotřebitelům je mimořádně důležité. Podporujeme povinné uvádění místa původu a jsme rovněž přesvědčeni, že by v případě nedodržení předpisů mělo být možné volat k odpovědnosti nejen výrobce, ale i distributora. Kromě číselných údajů, které je často obtížné interpretovat, je podle našeho názoru potřeba zavést jednotné barevné kódy, které by rozlišovaly zdravé a nezdravé potraviny. To však nestačí k tomu, aby se zdravé potraviny dostaly na přední místo. Je třeba říci, že nadnárodní společnosti jsou odpovědné za šíření těchto nekvalitních produktů, kterým říkají potraviny, po celé Evropě.

Je třeba říci, že firmy jako Cora, Tesco, Auchan, Metro a podobně jsou odpovědné za to, že maďarský trh je zaplaven odpadem, kterému říkají potraviny. Proč proboha máme mít na maďarském trhu čínský česnek, čínské broskve, brazilská mražená kuřata a karcinogenní slovenskou dětskou výživu? Strana Jobbik je pevně přesvědčena, že by měli být podporováni malorolníci a ekofarmy, nikoli nadnárodní společnosti. To by bylo řešení, jak dostat na trh zdravé potraviny.

 
  
MPphoto
 

  Pilar Ayuso (PPE)(ES) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, toto nařízení je mimořádně významné pro spotřebitele a pro zemědělsko-potravinářský průmysl, protože není v žádném případě snadné dosáhnout vyváženého označování, které by obsahovalo veškeré základní informace, ale ne tolik informací, aby to komplikovalo situaci.

Tato zpráva je vynikající a zpravodajce je třeba poblahopřát. Souhlasím s ní v hlavních bodech týkajících se nutričních informací a v kontroverzní záležitosti nutričních profilů, zejména vezmeme-li v úvahu, že Komise nesplnila svůj závazek zavést tyto profily a podmínky pro jejich používání do 19. ledna, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1924/2006.

Problém, který se mne týká, je možnost souběžné existence vnitrostátních norem pro označování: to je v rozporu s cílem tohoto právního předpisu, jímž je harmonizace a odstranění co možno nejvíce překážek, které brání fungování skutečného jednotného trhu.

Pokud jde o označení země původu, podle nynějších právních předpisů musí být tato informace uvedena v případě, že by její neuvedení mohlo spotřebitele uvést v omyl. Kromě toho je stanoveno, že bude vždy uvedeno i dobrovolné označení. Mělo-li by to zacházet dále, znamenalo by to pro společnosti finanční a administrativní náklady, aniž by to přineslo spotřebitelům nějaký výrazný a zřejmý prospěch.

Pokud jde o používání různých jazyků, musím říci, že návrh Komise je v souladu se stávající směrnicí, která se osvědčila a nezpůsobuje žádné problémy. Opětovné otevření této diskuse by mohlo být nebezpečné a zbytečné a mohlo by způsobit problém s pohybem zboží.

 
  
MPphoto
 

  Nessa Childers (S&D). – Pane předsedající, více než 60 % dospělých Irů má nadváhu nebo je obézních a podobná čísla lze vidět po celé Evropě. Toto nařízení nám pomůže řešit nejen tuto krizovou situaci s obezitou, ale i jiné zdravotní problémy, jako je cukrovka, mrtvice a srdeční choroby. Systém značení doporučené denní dávky, který vypracoval potravinářský průmysl, je bohužel složitý, prokazatelně zavádějící a obecně nesrozumitelný.

Označování potravin pomocí výstražných světel je jednoduchý, všeobecně srozumitelný a transparentní způsob, který podporuje zdravotnictví i celé skupiny spotřebitelů, a mnoho výrobců potravin, kteří dbají na zdravotní stránku věci, jej již dobrovolně a úspěšně převzalo. Myslím si také, že výrobci alkoholických nápojů by měli své výrobky označovat podobným způsobem, pokud jde o kalorickou hodnotu a o cukr. Nikdo mi dosud nepředložil pádný důvod, proč by z toho měl být alkohol vyloučen.

Všichni víme, že potravinářský průmysl vyvíjí na tento právní předpis velký tlak. Naléhavě proto žádám své kolegy poslance, aby tomuto tlaku odolali a zaujali stanovisko ve prospěch zdraví tak, že při zítřejším hlasování podpoří označování systémem výstražných světel a označování alkoholických nápojů.

 
  
MPphoto
 

  Corinne Lepage (ALDE).(FR) Pane předsedající, můj příspěvek se zaměří na problematiku barevných kódů. Dozvídáme se, že „je to složité“. To není pravda, naopak to věci zjednodušuje. Dozvídáme se, že „to znamená zákaz“. To neznamená zákaz, je to vlastně určitý typ informace. Dozvídáme se, že „tak jednáme se spotřebiteli jako s dětmi“, ale v tomto případě bychom se měli, pane předsedající, také dozvědět, proč sdružení spotřebitelů požadují právě toto označování barevnými kódy.

Musíme se vyjadřovat jasně a skoncovat s tímto pokrytectvím a přetvářkou. Musíme si totiž vybrat mezi tím, zda budeme ochraňovat veřejné zdraví a spotřebitele, nebo zda se skloníme před požadavky lobby, což jsou navíc velmi krátkodobé požadavky, neboť bez tohoto označování jsou platné jen krátkodobě.

Pokud jde o mne a pokud jde o nás, volba by měla být jasná. Je naprosto zřejmé, že my podporujeme tyto informace pro spotřebitele, informace, po nichž volají i orgány sociálního zabezpečení a zdravotnické orgány v Evropě, a to právě proto, že jde o prostředky na boj s obezitou a s řadou nemocí.

Takže se nevzdávejme! Uvědomme si, proč jsme zde, proč jsme byli zvoleni. Jsme zde, abychom hájili své spoluobčany.

 
  
MPphoto
 

  Satu Hassi (Verts/ALE).(FI) Pane předsedající, dámy a pánové, jsme-li to, co jíme, stáváme se průmyslovými produkty. Souvisí to s tím, že je stále obvyklejší, že lidé mají nadváhu, a stále běžnější jsou také průvodní jevy, jako je cukrovka druhého typu a kardiovaskulární choroby.

Obal potraviny musí poskytovat jasné a pravdivé informace o svém obsahu. Nejjasnějším označením vlastností obecně podporujících zdraví by byl systém výstražných světel, kterému i dítě rozumí na první pohled. Nedosáhneme-li toho na úrovni EU, mělo by to být povoleno alespoň na vnitrostátní úrovni.

Chtěla bych ještě upozornit na problematiku transmastných kyselin. Výbor podpořil povinné označování průmyslově vyrobených transmastných kyselin a já doufám, že Parlamen jako celek jej bude následovat. Výbor zadal, aby bylo vypracováno shrnutí studií o účincích transmastných kyselin na zdraví. Podle tohoto shrnutí existuje tolik důkazů o jejich škodlivém vlivu, že nejpřirozenější možností by bylo zakázat transmastné kyseliny, jako je tomu v Dánsku. Měly by být přinejmenším uvedeny na obalu, abychom věděli, co kupujeme, když kupujeme například sušenky, čokoládu, bramborové lupínky nebo zmrzlinu.

 
  
MPphoto
 

  James Nicholson (ECR). – Pane předsedající, v první řadě vítám zprávu a chtěl bych poblahopřát zpravodajce. Pracovala na ní po značně dlouhou dobu a ukázalo se, že je to velmi schopná zpravodajka.

Chtěl bych zcela jasně říci jednu věc. Naprosto podporuji označování původu, ale myslím si, že musíme jasně říci, co označováním původu myslíme. Především musíme zajistit, aby lidé – spotřebitelé věděli, odkud produkt pochází. Spotřebitel pak musí také naprosto jasně vědět, jak byla potravina připravena nebo jak se dostala tam, kde je. V tom se zpravodajkou souhlasím a myslím si, že je zde riziko, že velmi brzy zajdeme příliš daleko.

Toto je proces, první čtení. Snažme se k tomu přistupovat poctivě, protože je to věc, ke kterému se budeme znovu a znovu vracet. Chci, abychom postupovali opatrně, ale abychom se toho zhostili správně. Nechci, abychom Evropu svázali přílišným množstvím předpisů, takže bychom ani my v Evropě nevěděli, odkud vlastně jsme. Je tu velké nebezpečí, že se v důsledku nadbytečného množství předpisů sami vyřadíme z trhu. Musíme to hlídat a zhostit se toho správně, a to naprosto podporuji. Myslím si, že bychom měli využít čas mezi prvním a dalším čtením a vypracovat posouzení dopadu, abychom zjistili, jaké budou náklady a jaký bude účinek, protože to je to, co v dlouhodobém výhledu požadujeme.

 
  
MPphoto
 

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, myslím si, že nikdo v této sněmovně nebude polemizovat s faktem, že spotřebitelé chtějí a potřebují bezpečné, vysledovatelné a zdravé potraviny, a nikdo nemůže namítat, že není potřeba, aby potraviny byly označovány přesně a řádně. Musíme však být opatrní, abychom systém označování nepřetížili informacemi. Nadměrné množství nesrozumitelných informací povede k tomu, že spotřebitelé budou základní informace přehlížet a pozornost budou věnovat informacím, které nemají žádnou skutečnou hodnotu. Klíčovými kritérii systému označování musí být proto jednoduchost a hodnotné informace.

Já, stejně jako moji kolegové, podporuji označování země původu. Jsem přesvědčena, že je důležité, abychom věděli, odkud naše potraviny pocházejí. Zemědělství, rybolov a společenství, která jsou zastoupena v této sněmovně, produkují potraviny podle velmi přísných předpisů, nicméně například 60 % ryb, které jíme, je do EU dováženo a ve většině případů tyto ryby nejsou produkovány podle stejně přísných environmentálních podmínek a předpisů. Musíme zajistit, aby naše systémy vytvořily stejné podmínky pro naše společenství a pro náš průmysl.

V Severním Irsku je zemědělsko-potravinářský průmysl velmi důležitý a já bych znovu chtěla vyzvat, abychom netrestali tento průmysl zbytečnou byrokracií a papírováním.

 
  
MPphoto
 

  Françoise Grossetête (PPE).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěla bych zdůraznit dvě konkrétní věci. První se týká nutričních profilů. Jsem proti jejich zrušení a chtěla bych vám připomenout, že byly vytvořeny s jediným cílem, jímž je stanovit, zda potravina může být opatřena zdravotním tvrzením. Cílem je vlastně zabránit tomu, aby byli spotřebitelé uvedeni v omyl zdravotními tvrzeními, která se někdy objevují na potravinách, které mají často velmi vysoký obsah tuku, soli a cukru. Předkládám tedy k úvaze, že bychom měli odmítnout pozměňovací návrh na zrušení profilů, které jsme – mimochodem – schválili v roce 2006.

Chtěla bych vás také upozornit na riziko obsažené v pozměňovacím návrhu č. 205, který předpokládá označování masa pocházejícího ze zvířat, jež byla rituálně poražena. Existuje nebezpečí, že by to stigmatizovalo některé náboženské skupiny, neboť takové označování by u některých spotřebiletů způsobilo nezdravou nedůvěru. Možná bych vám mohla připomenout, že některé maso, které je naprosto vhodné ke spotřebě, se prodává na běžném trhu, neboť věřící jej z náboženských důvodů nemohou konzumovat. Toto maso navíc pochází z certifikovaných jatek, které naprosto splňují zdravotní požadavky.

Ekonomické důsledky by tedy byly poměrně značné, přežití mnoha rituálních jatek by bylo ohroženo a to by ohrozilo existence malých místních zemědělců. Myslím si, že v otázce označování potravin potřebujeme velkou dávku zdravého rozumu, aby spotřebitelé dostali správné informace, ale hlavně pokud jde o systém barevných kódů, domnívám se, že bude mít rovněž stigmatizující účinek na některé výrobky. Nemyslím si, že je to správné řešení.

 
  
MPphoto
 

  Andres Perello Rodriguez (S&D). (ES) Pane předsedající, těch tisíc pozměňovacích návrhů tohoto výboru, jimiž se v Parlamentu zabýváme, je nejlepší ukázkou naší ochoty. Myslím si však, že kromě ochoty musíme být při označování potravin praktičtí, nechceme-li dosáhnout opačného účinku než toho, o jaký se snažíme: jinými slovy, nechceme-li spotřebitele spíše mást než je informovat.

Spíše než o upozorňování jde o vysvětlování. Jde o to, aby spotřebitelé byli informováni, co mohou jíst a v jakém množství to mohou jíst. Je nutné označovat tuk, cukr a transmastné kyseliny? Rozhodně je. Je nutné označovat složky, které mezi všemi těmi uvedenými ovlivňují cholesterol, tedy obezitu a lidské zdraví? Je to nutné. Ovšem začlenění dalších druhů informací, přestože jsou pravděpodobně velmi poučné, by mohlo vést u některých potravin k matoucím výsledkům: například místo původu nebo v případě masa místo narození zvířete, míst, kudy prošlo, kde vyrostlo a kde bylo poraženo.

Musíme být praktičtí a zajistit, aby se tento předpis stal harmonizačním předpisem, který bude informovat spotřebitele. Pokud ne, způsobí větší zmatek a nařídí opatření, jejichž výsledkem nebude vyšší úroveň zdraví, nýbrž větší stupeň zmatení.

Proto navrhuji, abychom u některých potravin zvolili jako vodítko místo systému výstražných světel denní doporučované množství, protože tak bude naprosto jasné, že sníte-li určité množství nebo dvojnásobné množství daného produktu, ztloustnete, takže byste měli sníst jen základní množství. Někteří z nás navrhují místo jiných druhů kódů maximální denní dávky, aby se spotřebitelé neuváděli dále v omyl.

 
  
MPphoto
 

  Chris Davies (ALDE). – Pane předsedající, co může být jednoduššího než stanovit pravidla pro podávání informací spotřebitelům? Ale různé výklady a různá praxe v různých zemích a soupeření s obchodními zájmy vedou k velkým složitostem.

Já osobně budu hlasovat pro systém výstražných světel, pro označování země původu a pro více informací o alkoholických nápojích, ale minulé zkušenosti napovídají, že stále ještě zůstává mnoho nejasností. Ve svých úvodních poznámkách se pan komisař zmínil o právních předpisech o zdravotních tvrzeních na potravinách. Když odpovídal na otázky poslanců, tak v odpovědi na mou otázku uvedl, že různé společnosti podaly 44 000 žádostí o zdravotní tvrzení. Evropský úřad pro bezpečnost potravin je úplně zavalen a Komise dosud na tyto žádosti nezareagovala vydáním ani jediného stanoviska.

Komise sama tak nyní porušuje evropské právní předpisy, takže panuje naprostý zmatek. Pan komisař snad využije své závěrečné poznámky a řekne nám, jak se z té situace dostaneme.

 
  
MPphoto
 

  Emma McClarkin (ECR). – Pane předsedající, zásada poskytování většího množství lepších nutričních informací spotřebitelům stojí v této zprávě na prvním místě a je to chvályhodný cíl. Ovšem s tím, jak tato zpráva postupovala tímto parlamentem, měla jsem několik poučných diskusí o velikosti písma na balíčku žvýkaček, o tom, zda kuře je skutečně maso, nebo zda je tyčinka Twix klasifikována jako jedna porce nebo jako dvě porce. Zapomněli jsme, co je pro spotřebitele podstatné a důležité.

Systém označování pomocí výstražných světel příliš zjednodušuje nutriční profily, neboť podle něj jsou i nejzákladnější informace vágní a abstraktní. To přímo ovlivňuje, jakou mají spotřebitelé možnost volby, a má to krajně negativní dopad na základní potraviny. Stejně jako někteří poslanci dělají unáhlené soudy, přináší systém výstražných světel unáhlené hodnocení potravin a celkového obsahu nutričních složek potravin. Jejich místo ve výživě se nemůže omezovat na pouhou barvu.

Spotřebitelé chtějí vědět, odkud jejich potraviny pochází, a chtějí mít základní informace o tom, co v nich je – chtějí zejména informace o alergenech, aby se mohli co nejlépe rozhodnout pro určitý potravinářský produkt. Věřím, že jsou na to dostatečně inteligentní. Nechtějí, aby se jim diktovalo, které potraviny mohou a nemohou jíst.

 
  
MPphoto
 

  Bogusław Sonik (PPE).(PL) Pokud jde o společný vnitřní trh, je velmi důležitá otázka harmonizace zásad označování a vzájemného uznávání potravinářských produktů. Doplňující vnitrostátní právní předpisy a stávající předpisy EU o potravinách, které jsou v jednotlivých členských státech různě vykládány, jsou v současné době příčinou obtíží v obchodování a v plynulém toku zboží a zdrojem problémů v oblasti hospodářské soutěže.

Znepokojují mne ustanovení o povinnosti poskytovat informace o zemi původu u některých kategorií produktů. Podle mého názoru je to výraz protekcionistického přístupu členských států a je to v rozporu s myšlenskou společného trhu, na němž jsou odstraněny překážky a potíže s volným pohybem zboží. S ohledem na spotřebitele si proto myslím, že informace o zemi původu produktů by měla být uváděna dobrovolně a v případech, kdy by neuvedení této informace mohlo uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu. Takový přístup považuji za vyvážený jak z hlediska ochrany spotřebitelů, tak z hlediska zájmu výrobců potravin.

Během této rozpravy o nařízení Komise a o zprávě paní Sommerové byla mnohokrát zmíněna otázka vyváženého stravování a stravovacích zvyklostí obyvatel EU. Podle mého názoru je označování potravin jen jedním z mnoha aspektů informací pro spotřebitele týkajících se zdravého stravování. Může rozšířit informovanost společnosti v oblasti zdravé životosprávy, například prostřednictvím kampaní a výchovných opatření, ale nemůže tyto znalosti nahradit. Jsem proto proti zavedení systémů barevných kódů u potravin, což by mohlo mít trvalé důsledky pro stravovací zvyklosti.

V naší společnosti rozhodně nemůžeme a nesmíme zavádět takové předpisy, podle nichž by občané nezodpovídali za své chování a za svou volbu.

 
  
MPphoto
 

  Karin Kadenbach (S&D).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, úlohou politiky a úlohou Parlamentu by mělo být další zvyšování kvality života obyvatel Evropy. K tomu patří zdravé životní prostředí a patří k tomu i zdravé potraviny. Mám-li jíst zdravě, potřebuji jako spotřebitel tyto informace.

Naléhavě potřebujeme proveditelný povinný systém označování země původu, aby se spotřebitelé mohli informovaně rozhodovat, jaké potraviny si koupí a z jaké oblasti. Na druhé straně však nadále potřebujeme i nutriční profily, neboť jen ty mohou zajistit, aby spotřebitelé nebyli klamáni, pokud jde o to, zda jsou potraviny zdravé a zda jednotlivé složky skutečně přispívají ke zdraví a ke zdravé stravě.

Kromě toho ovšem rozhodně potřebujeme vysvětlování a výchovu v oblasti výživy. K tomu patří zdravé potraviny ze zdravého prostředí a nezbytné cvičení.

 
  
MPphoto
 

  Jacek Olgierd Kurski (ECR).(PL) Pane předsedající, o právních předpisech, které vyvolávají mezi našimi voliči tolik zájmu, nediskutujeme každý den. Je dobře známo, že jasné označení na potravinářském výrobku ovlivňuje rozhodování spotřebitele a navíc podněcuje výrobce, aby propagovali zdravé potraviny.

V průběhu legislativního procesu a naší diskuse se objevila věc, která se týká informací o původu potravin. Označení by mělo uvádět zemi, v níž byly potraviny vyrobeny, a to včetně zpracovaných potravin. V tomto druhém případě to bude jistě obtížnější, ale zdá se mi, že dobrým řešením je poskytování informací o původu surovin ve zpracovaném potravinářském výrobku.

Stejně důležitá je informace o složení alkoholických nápojů. Sdílím názor, že informace o složkách a nutričních hodnotách alkoholických nápojů by měla být na obalu k dispozici. Spotřebitel by měl vědět, zda vodka, kterou kupuje, byla vyrobena z obilovin, z brambor nebo třeba z banánů. Nikdo v této sněmovně nezpochybňuje potřebu změny a zavedení komplexnejších právních předpisů. Doufám, že se všichni také shodneme na tom, že by to měl být vstřícný krok vůči očekávání evropských spotřebitelů, který by měl ovšem rovněž zohledňovat možnosti malých a středních podniků v potravinářském průmyslu.

 
  
MPphoto
 

  Paolo Bartolozzi (PPE). (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jak víme, Evropský parlament byl požádán, aby se s konečnou platností vyjádřil k poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Měl bych začít tím, že to byl bezesporu obtížný, dlouhý a kontroverzní legislativní proces, který nebylo možno zkrátit. Cílem je vlastně harmonizovat evropské právní předpisy o potravinách prostřednictvím nařízení, díky nimž budou informace pro spotřebitele transparentní, a předcházet tak situaci, kdy by se spotřebitelé museli rozhodovat na základě matoucích údajů nebo byli dokonce vedeni k volbě, která by byla škodlivá jejich zdraví.

Zpráva paní Sommerové, které je potřeba poděkovat za úsilí, s nímž shromáždila řadu požadavků, má proto posloužit jako řešení sporných bodů a rozdílů mezi platnými systémy spotřebitelských informací v členských státech. Není náhodou, že vnitrostátní předpisy se doposud liší v tom, jak popisovat vlastnosti prodávaných potravin, čímž vzniká systém, který je v každé zemi jiný a který podporuje nekalou hospodářskou soutěž, a to ke škodě potenciálních spotřebitelů. Na základě návrhu Evropské komise probíhá proto pokus o aktualizaci stávajících právních předpisů za účasti potravinářského průmyslu i spotřebitelů. Zpráva zároveň zavazuje evropský potravinářský průmysl, aby vnesl jasno do povinného označování i do označování a uvádění nutričních hodnot potravin.

Evropa se nemůže na globalizovaném trhu vyhnout nutnosti přizpůsobit a reformovat právní předpisy v oblasti potravin, ochránit tak mimo jiné obchod s potravinami a ubránit jej před stále agresivnější a nekontrolovanou mezinárodní konkurencí. Není nic nového na skutečnosti, že stále častěji slýcháme o nebezpečí, jež představují potravinářské produkty, které neoprávněně nesou označení a prohlášení, jež často nesplňují požadavky správné výživy, dostávají se nicméně na trh jako produkty, které jsou prospěšné lidskému zdraví.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Fernandes (PPE).(PT) Pane předsedající, označování potravinářských produktů je velmi důležité, aby byla zachována bezpečnost potravin. Já uvádění jasných informací pro spotřebitele podporuji, zároveň však podporuji snížení byrokracie, zjednodušení předpisů, větší právní jistotu a zvýšenou konkurenceschopnost v potravinářském průmyslu, aniž bychom přitom zapomínali na malé společnosti.

Předmětem tohoto nařízení nemůže být přímý prodej zemědělců ani místní a řemeslné produkty. Takové produkty zajišťují rozmanitost a zachování našich kořenů. Spotřebitelé musí být informováni, aniž by na jejich volbu byl vyvíjen nátlak a aniž by byly stigmatizovány naše regionální produkty.

Návrh Komise je nepřiměřeně paternalistický, neboť se spotřebitele pokouší tlačit určitým směrem, místo aby jim poskytoval informace. Někdo jiný chce rozhodovat o tom, co budeme mít na jídelníčku. Někdo jiný nám chce říkat, která jídla můžeme jíst a která nikoli. Ujišťuji vás, že Portugalci, zejména ti z regionu Minho, nikdy nepřestanou jíst pica no chão nebo arroz de cabidela. Nikdy se nevzdají caldo verde a cozido à portugesa s dobrými místními zákusky a pohárem vinho verde tinto.

Vítám proto pozměňovací návrhy, úpravy a práci, kterou vykonala zpravodajka. Souhlasím s jejím stanoviskem a s její zprávou a zastávám názor, že spotřebitelé by měli být dobře informováni, avšak o tom, co budou jíst, by se měli rozhodovat oni sami.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, hovoříme o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Jako poslanci této sněmovny dostáváme informace o mnoha věcech, ale nejde ani tak o informace samé, jako o to, co s nimi uděláme, to je to hlavní.

Chci se zabývat dvěma konkrétními věcmi v této zprávě. Jednou z nich je země původu. Existuje označování země původu u hovězího masa. Unie by to snad ani nechtěla, ale krize nás k tomu přinutila. Zdá se, že to funguje velmi efektivně a velmi dobře. Podporuji myšlenku, že zejména u masných produktů je potřeba informovat spotřebitele o zemi původu, aby věděli, odkud jejich potraviny pocházejí.

Přejdu ke druhé věci, k věci, u které bych rozsvítil oranžové světlo. Díky těm, kdo mě o tom informovali, jsem četl o systému výstražných světel a o doporučených denních dávkách a pokoušel jsem se tyto informace velmi pečlivě analyzovat. Chtěl bych upozornit na několik bodů. Na krabičkách cigaret máme zdravotní varování. Já nekouřím a myslím si, že ta varování jsou skvělá, a nebudu kouřit. Ti, kdo kouří, kouří dál navzdory všem alarmujícím varováním, která jsou uvedena na označení. Chtěl bych zdůraznit, že díky označení nezhubnete. Označení nesníží výskyt obesity. O tomto problému potřebujeme vést mnohem hlubší diskusi. Měli bychom zakázat výtahy a automobily, abychom měli více pohybu, ale tuto cestu si patrně nezvolíme.

Jsem rád, že toto je první čtení. Myslím si, že je to příliš složité, abychom to v této fázi vyřešili. Potřebujeme hlubší debatu a diskusi a musíme přijít s něčím, co je v nejvlastnějším zájmu toho, co vyjadřuje název této zprávy: „Poskytování informací o potravinách spotřebitelům“.

 
  
MPphoto
 

  Herbert Dorfmann (PPE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat zpravodajce. Účinné označování potravin je skutečně velmi důležité. Spotřebitelé musí vědět, co jedí, a musí být tuto informaci schopni najít během krátké doby, kterou mají při nákupu v supermarketu k dispozici. Informace musí být ovšem podány takovým způsobem, aby jim rozuměl i člověk, který nemá odborné vzdělání v potravinářství. Naše cílová skupina, jíž jsou tyto informace určeny, je naprosto odlišná, nejde o osoby, které se i bez těchto informací velmi dobře vyznají v tom, jak jsou jednotlivé potraviny zdravé.

Jednu oblast považuji za zvláště důležitou, a tou je oblast tradičně vyráběných produktů, zejména produktů zpracovávaných a prodávaných přímo zemědělci. Na složení těchto produktů nejsou často normy. Hovořím například o zavařeninách a ovocných šťávách. U nich prostě není možné uvádět informace, jako je přesný obsah cukru nebo přesné kalorické hodnoty.

V posledních letech jsme udělali velký kus práce, abychom zkrátili vzdálenost mezi zemědělci a spotřebiteli, a dnes jsou takové věci, jako život na farmě, farmářské trhy atd., pro image farmářů a zemědělství celkově velmi důležité. Na propagaci takových věcí jsme v rámci našeho programu rozvoje zemědělství utráceli i evropské peníze. Při takovém prodeji navíc často existuje přímý vztah mezi zemědělcem a nakupujícím a ten je často důležitější než informace uvedené na označení. Proto vás naléhavě žádám, dámy a pánové, abyste podpořili ty pozměňovací návrhy, jejichž cílem je nalezení citlivého řešení pro tento způsob prodeje.

 
  
MPphoto
 

  Richard Seeber (PPE).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, není pochyby o tom, že v Evropské unii se vyskytují zdravotní problémy, a není ani pochyby o tom, že zájmy spotřebitelů musí být na prvním místě a že potraviny nejsou stejné jako jiné komodity, neboť je to něco, co konzumujeme a přijímáme do svého organismu. Je proto naprosto jasné, že musíme být zvláště opatrní, když hovoříme o potravinách a o jejich označování, a že se i v této oblasti musí uplatnit zásada předběžné opatrnosti tak, jak je zakotvena ve Smlouvě.

Je však naivní si myslet, že všechny tyto problémy můžeme vyřešit označováním potravin. Podívejte se na USA: v USA je mnoho lidí s nadváhou, přestože Američané mají nejpřísnější pravidla označování potravin. Proto musíme zvláště dobře uvážit, jak řešit tento problém tady v Evropě.

Zaprvé si proto myslím, že systém výstražných světel tak, jak je navrhován, naše cíle nesplní, neboť zmatek, který způsobí, bude větší, než informace, které poskytne. Zadruhé se ovšem také domnívám, že systém doporučených denních dávek tak, jak je také navrhován, může velmi dobře přinášet informace, které spotřebitel, jenž o tyto informace stojí, může využít k tomu, aby si podle nich správně vybral.

Zatřetí si myslím, že označování země původu je důležité, zejména u potravin. Většina spotřebitelů chce vědět, odkud jejich jídlo pochází a kde bylo zpracováno. Začtvrté si myslím, že mají-li zdravotní informace ovlivňovat rozhodování spotřebitelů, musí mít odborný základ.

Nakonec bych chtěl pana komisaře o něco požádat. Stále čekáme na návrh Komise o financování Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. To je jediný orgán, který si za svou činnost nic neúčtuje. Můžete nám říci něco o tom, kdy můžeme návrh očekávat?

 
  
MPphoto
 

  Anja Weisgerber (PPE).(DE) Pane předsedající, dnešní dobrá zpráva je, že s novým právním předpisem bude zavedeno jednotné a povinné označování nutričních hodnot, které se budou udávat pro 100 gramů a které tak budou lépe srovnatelné. Díky údajům o nutriční hodnotě budou spotřebitelé informováni a budou se tak při nákupu moci podle svého přání rozhodnout.

Model, který mám na mysli, je model zodpovědného spotřebitele, který ví, co kupuje. Imitace, které nejsou jasně označeny jako imitace, záměrně spotřebitele matou. Imitace sýra, lisované šunkové produkty, vanilkové jogurty, které neobsahují žádnou vanilku – to je jen několik příkladů. Všechny tyto imitace musí být označeny jako imitace. Jsem ráda, že zítra vyšleme Radě jasný signál a že my všichni tady jsme zajedno, že potřebujeme lepší označování.

Pokud jde o mne, úkolem je poskytovat informace. Měli bychom však nechat spotřebitele, aby si udělali vlastní názor. Proto jsem proti označování pomocí systému výstražných světel. Nejsou žádné nezdravé potraviny, je jen nezdravý, nevyvážený jídelníček. Systém výstražných světel je zavádějící. Jsem pro označování potravin podle modelu doporučovaných denních dávek a jsem ráda, že zítra budeme pravděpodobně hlasovat tak, abychom se mu přiblížili.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). (HU) Spotřebitelé musí vědět, co jedí. Proto maďarské strany plně podporují kombinovaný hybridní systém označování pomocí barevných kódů. I národní sdružení pro ochranu spotřebitelů v Maďarsku tento systém upřímně podporuje. Kombinovaný systém barevných kódů je vynikající, snadno srozumitelný a jednoznačný. Umožňuje poskytovat spolehlivé informace a pomůže spotřebitelům s výběrem zdravějších potravinářských výrobků. Aby nevznikaly obavy, pokud jde o konzumaci tradičních produktů, doporučujeme používání tohoto systému označování pouze pro některé kategorie produktů. To je naprosto jasné. Podporujeme rovněž co nejobsáhlejší uvádění země původu. Musíme schválit toto nařízení tak, aby vyžadovalo označování původu u jednodruhových produktů, jako je ovoce a zelenina, maso, ryby a jiné potraviny.

 
  
MPphoto
 

  Giovanni La Via (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, je-li pro tento Parlament prioritou zajistit, aby spotřebitelé dostávali potraviny, které jsou bezpečné a ze zaručeného a vysledovatelného zdroje, je stejnou prioritou prosazovat snadný přístup k informacím o potravinách prostřednictvím odpovídajících systémů označování. Schválení jasného a srozumitelného označování potravin je správným krokem tímto směrem a může skutečně ovlivnit volbu spotřebitelů tím, že jim dodá odvahu kupovat zdravější produkty ze zaručeného zdroje.

V této souvislosti bych chtěl tuto sněmovnu požádat, aby pečlivě přezkoumala pozměňovací návrh, který byl předložen a podepsán 40 poslanci, tedy pozměňovací návrh č. 351, v němž se požaduje, aby spotřebitelé dostávali informace nejen o původu surovin použitých v některých nezpracovaných zemědělských produktech, které se dostávají na naše stoly, ale i informace o surovinách použitých ve zpracovaných produktech, které obsahují jedinou přísadu, tedy jinak řečeno v těch, které obsahují kromě zemědělského produktu jedinou přísadu.

 
  
MPphoto
 

  Frédérique Ries (ALDE).(FR) Pane předsedající, měla bych k nařízení dvě poznámky. Důležité je, abychom zítra potvrdili svou volbu, pokud jde o povinné označování původu potravin, které již u mnoha produktů platí: nejen u ryb, ovoce a zeleniny, ale i u nezpracovaného hovězího, a tento druh označování se používá od doby, kdy vypukla krize šílených krav.

Musíme rovněž zajistit, aby toto evropské nařízení chránilo investice mnoha malých a středních podniků, které jsou nositeli inovací a vytvářejí pracovní místa. Musíme se tedy zbavit všech opatření, která nejen že nebudou fungovat, jako jsou například nutriční profily uvedené v článku 14, ale u nichž se jasně prokáže, že pro podnikatele představují jen ztrátu času.

Závěrem bych chtěla jen velmi krátce položit otázku panu komisaři Dallimu. Chtěla bych znát stanovisko Komise k pozměňovacímu návrhu č. 205, kterým se obšírně zabývala paní Grossetêteová a který předpokládá, že bude navíc zavedeno označování zvířat, která byla rituálně poražena. Jak již bylo řečeno, bezúčelně by to tyto produkty stigmatizovalo a pro potravinářský průmysl by to bylo velmi kontraproduktivní. Chtěla bych vědět, jaké stanovisko Komise k tomuto důležitému problému zaujímá.

 
  
MPphoto
 

  Anna Rosbach (EFD). (DA) Pane předsedající, já jsem evropský spotřebitel a chci vědět, co si vkládám do úst. Ve své zemi si mohu samozřejmě přečíst, odkud pochází salát, maso a sýr, které jím. Jako spotřebitelé máme nárok na jasný přehled o složení potravin, které kupujeme, aniž bychom přitom museli být školení chemici nebo kliničtí dietologové. Vítáme skutečnost, že na přední straně obalů budou muset být uvedeny informace vztahující se na 100 gramů a 100 mililitrů, neboť statistiky ukazují, že právě tyto informace spotřebitelé vyhledávají. Nesmíme mást spotřebitele příliš mnoha systémy označování a nesmíme ani zničit regionální rozmanitost oblastí potravinářské produkce tím, že u nebalených potravin zavedeme podrobný systém označování. Neměli bychom ani klást do cesty překážky mnoha malým a středním podnikům, které dohromady vytvářejí potravinářský průmysl. To by stálo tisíce pracovních míst po celé Evropě a nemůžeme si dovolit, aby se něco takového stalo.

 
  
MPphoto
 

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE).(SV) Pane předsedající, moje vize je, že bychom měli posílit pravomoc spotřebitelů tím, že budeme poskytovat jasné, jednoduché a srozumitelné informace o potravinách, aniž bychom zatěžovali drobné výrobce při výrobě další administrativou. Proto jsem proti jakékoli formě zavádějícího označování a falzifikace. Jsem proti systému označování pomocí výstražných světel, protože to lidi děsí a nerespektuje skutečnost, že každý z nás má jiné zdravotní požadavky a jiný životní styl. Ze stejných důvodů jsem proti označování povinné denní dávky.

Jsem pro označování země původu u masa. Komise musí přijít s návrhy na praktická řešení, která je možno vyhodnotit a k nimž poté můžeme zaujmout stanovisko.

Máme dvě protichůdné možnosti: buď politici shora prosadí a stanoví, co bychom měli jíst, nebo budeme mít volnější výběr a právo na více informací. Jsem pro systém označování nutričních profilů, který je pružný a opírá se o výzkum. Potravinářský průmysl musí přijmout zodpovědnost, zamést si před vlastním prahem a vyloučit to, co vede k nekvalitním potravinám. Jídlo je zdravotní záležitost a je důležité si to uvědomit. Musíme spolupracovat na tom, aby potraviny byly lepší.

 
  
MPphoto
 

  Kriton Arsenis (S&D).(EL) Pane předsedající, i já podporuji barevné značení, ale chtěl bych zdůraznit jinou věc. Každou hodinu se tropický prales o rozloze tříset fotbalových hřišť změní na palmovou plantáž. To proto, abychom měli palmový olej, který se používá k výrobě potravin, které máme na regálech. Před našimi spoluobčany jsou však tyto informace zamlčovány.

Vyzývám tuto sněmovnu, aby hlasovala pro pozměňovací návrh č. 263, v němž se uvádí, že palmový olej musí být povinně zařazen na seznam potravin, které naši spoluobčané naleznou na regálech supermarketů, aby naši spoluobčané proti své vůli a aniž by věděli, že tak činí, nefinancovali globální odlesňování, ztrátu biologické rozmanitosti a změnu klimatu.

Až budeme zítra v této sněmovně hlasovat, měli bychom rozhodnout, zda občané mohou přijmout environmentální zodpovědnost za potraviny, které si vyberou, nebo zda budou bez svého vědomí financovat společnosti a budou tak ničit životní prostředí a naši společnou budoucnost.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Pane předsedající, tři miliony školáků v Evropě má nadváhu a každoročně se toto číslo zvyšuje o dalších 85 000. Nadváha samozřejmě způsobuje řadu chronických onemocnění, a proto je důležité, jak se stravujeme. Jinými slovy, jsme to, co jíme.  Je v zájmu spotřebitelů, aby existoval jasný a srozumitelný systém označování, který se týká některých složek. Proto vítám myšlenku poskytnout všem spotřebitelům rychle dostupné informace o obsahu tuku, cukru a soli v daném produktu. Do tohoto nařízení však nepatří zodpovědnost za původ jednotlivých složek produktu. Proto je důležité, aby někdo přijal zodpovědnost za to, odkud pocházejí jednotlivé složky v hotovém produktu. V této souvislosti je v této velmi citlivé části trhu také velmi důležité, aby existovaly sankce: sankce pro ty, kdo záměrně klamou spotřebitele a uvádějí nepravdivá tvrzení o produktech a o jejich jednotlivých složkách.

 
  
MPphoto
 

  Christa Klaß (PPE).(DE) Pane předsedající, hovoříme dnes o informacích a informace lze šířit po celém světě pouhým stisknutím tlačítka. Neexistuje nedostatek informací, chybí spíše jasné, stručné a odpovídající informace.

Jedna věc je jistá. Označování potravin nemůže sloužit jako příručka pro zdravé stravování. Znalosti o stravě jsou něco, co se musí předávat v rodině, ve školách a ve společenstvích. Má-li být člověk schopen využívat informací uvedených na potravinách a sestavovat si tak svůj vlastní zdravý jídelníček, musí mít některé základní znalosti. Doporučené denní dávky, nutriční profily a zdravotní tvrzení nejsou na označeních nutná. Označení výstražnými světly, která mohou být zároveň zelená i červená, neboť vysoký obsah cukru a nízký obsah tuku se vzájemně nevylučují, spotřebitelům nijak nepomůže.

Označování oblasti původu již není v dnešním světě vyhovující. Náš mlékař v oblasti Eifel bere mléko z Německa, z Belgie a z Lucemburska. Jaká je tedy země původu vyrobeného sýra? Musíme samozřejmě zavést taková opatření, aby spotřebitelé nebyli klamáni. Na označení musí být uvedeno, co je v produktu obsaženo, a to tak, aby nemohlo v žádném případě dojít k nedorozumění. Náhražka sýra musí být jako taková jasně rozpoznatelná a musí být příslušným způsobem označena. Potravinová přísada, kus masa slisovaný dohromady, nesmí být u lahůdkářského pultu prodáván jako šunka. Naléhavě vás žádám, abyste podpořili návrhy zpravodajky.

 
  
MPphoto
 

  Edite Estrela (S&D).(PT) Pane předsedající, správné označování potravinářských produktů je velmi důležité. Informace o místě původu je důležitá stejně jako informace o obsahu tuku, cukru a soli. Má-li tedy tato informace účinek, musí být jasná a dostupná a musí obsahovat jen základní údaje. Neznamená to však, že některé tradiční produkty, které jsou v mnoha případech výrazem kultury konkrétních evropských regionů, nemohou nebo by neměly být z označování vyloučeny.

Pokud jde o víno, myslím si, že by také mělo být vyloučeno ze dvou důvodů. Zaprvé je to zvláštní produkt, na který se již vztahují specifické předpisy. Víno neobsahuje tuk nebo cukr, ale alkohol, který je klasifikován již podle stávajícího označování. Červené víno navíc doporučuje Světová zdravotnická organizace. Zadruhé, nové označování by jen poškozovalo toto hospodářské odvětví, které má již tak značné těžkosti.

 
  
MPphoto
 

  Oreste Rossi (EFD). (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nemusíme se obávat uvádět místo původu některých produktů, které jíme my, naše rodiny a všichni občané.

Spotřebitelé, kterým musí být zaručena naprosto svobodná volba, mají právo vědět, jaké produkty kupují, co tyto produkty obsahují a odkud pocházejí. To jsou užitečné nástroje, které umožní spotřebitelům rozumně zhodnotit stravovací a spotřebitelská rozhodnutí. V tomto ohledu je informovaný nákup prvním krokem ke zdravému, vyváženému jídelníčku, který lidem pomůže starat se o vlastní zdraví.

Víme, že z ekonomických důvodů nebo z pohodlnosti mnoho podniků raději řadu informací na svých označeních neuvede, ale to nemůže schvalovat zákonodárce, který musí jednat výhradně v zájmu evropských spotřebitelů.

Účinné označování nesmí provádět soudy o tom, které potraviny jsou dobré a které špatné, ale musí spotřebitelům poskytnout nástroje, které jim pomohou rozhodovat se nezávisle a informovaně.

Lega Nord vždycky bojovala za ochranu a zachování kvalitních výrobků, produkovaných pokud možno v dané oblasti, neboť je přesvědčena, že dobrá a zdravá strava je klíčem k lepšímu zdraví a kvalitnějšímu životu.

 
  
MPphoto
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE).(RO) Zdá se, že že nejbouřlivějším bodem dnešní rozpravy je označování pomocí barevných kódů. Myšlenka je to možná přitažlivá, ale systém je to naprosto neúčinný, a dokonce nebezpečný.

Nikoho nenapadne tvrdit, že poskytování řádných informací spotřebitelům a přijímání opatření proti nemocem spojeným se stravováním by nemělo být prioritou. Myslím si však také, že nesmíme démonizovat některé potraviny. Neexistují dobré a špatné potraviny, existuje jen konzumace přílišného množství potravin. Spotřebitelé by se nakonec mohli začít vyhýbat mnoha tradičním evropským produktům a výrobci by je mohli případně upravovat, což by mělo vážné důsledky pro náš potravinářský průmysl.

Rád bych nakonec zdůraznil, že sdílím stanovisko paní Grossetêteové k masu pocházejícímu z rituálních porážek a stanovisko pana Dorfmanna k řemeslně vyráběným potravinám, což je také významná evropská tradice. V neposlední řadě podporuji pozměňovací návrh č. 351, který uvedl pan Giovanni La Via.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Úvodem bych chtěl pochválit práci zpravodajky Renaty Sommerové, která se při přípravě zprávy soustředila na zkvalitnění směrnice navržené Komisí. Jsem pevně přesvědčen, že při označování nutriční hodnoty potravin se musíme zaměřit na to, aby toto označování mělo smysl. Nezbytné údaje musí být uváděny ve srovnatelných hodnotách a nesmí se ztrácet za různými symboly a značkami.

Musíme se zaměřit i na srozumitelnost. Hlavní informace by měla být uvedena na přední straně, aby byla na první pohled zřejmá. Doplňující informace o jednotlivých složkách by stačilo uvést i na zadní straně produktu.

Musíme se zaměřit i na objektivitu. Dodavatelé musí zodpovídat za přesnost informací uváděných na produktech, a to i pod hrozbou sankcí. Další věc, kterou musíme sledovat, je čitelnost informací. Velikost a síla písma, kterou uvádí návrh Komise, je nedostatečná. Informace musí být spotřebiteli jasná na první pohled.

Pokud jde o označování místa původu, vidím zde mnoho nevyřešených problémů. Koncoví výrobci často nakupují na trhu polotovary v závislosti na ceně a střídají různé dodavatele z různých zemí, takže tyto suroviny jsou pak v konečných produktech smíchány dohromady. Hovořím o konkrétních produktech, jako jsou salámy nebo klobásy. V takových případech bude zřejmě obtížné uvádět zemi původu.

 
  
MPphoto
 

  Gilles Pargneaux (S&D).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, jde o velmi významnou záležitost v oblasti ochrany spotřebitelů. Nedávno provedený průzkum veřejného mínění ukazuje, že evropští občané jsou přesvědčeni, že situace v oblasti bezpečnosti potravin se za posledních 10 let zhoršila, a jeden spotřebitel ze tří stále nemá důvěru v kvalitu produktů. Proto je naléhavě nutné aktualizovat, zjednodušit a upřesnit označování potravin v Evropské unii tak, aby byla zajištěna lepší ochrana spotřebitelů.

Dovolte mi uvést dvě věci. Pokud jde o barevné kódy, jsme pro za předpokladu, že budou obsahovat i odkaz na nutriční hodnoty vyjádřené v procentech. Já jsem navíc proti povinnému označování nutričních hodnot u vína a lihovin. Byli bychom rádi, kdyby v příštích třech letech, nikoli pěti, jak navrhla Evropská komise, bylo připraveno nařízení týkající se vína a lihovin. Pane předsedající, na to jsem chtěl pana komisaře upozornit.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Chtěl bych poděkovat své kolegyni Renatě Sommerové za náročnou a důkladnou práci na zprávě k tomuto návrhu nařízení. Jde o velmi důležitou právní normu, zejména z hlediska zdraví obyvatel Evropy, které je naprostou prioritou. Dnes není pochyb o tom, že mnohé choroby a poruchy vyplývající ze životního stylu souvisejí se špatným stravováním, a proto musíme k tomuto problému přistupovat koncepčně.

Chtěl bych zdůraznit, že spotřebitelé musejí dostat jasné a průhledné informace o nutričních hodnotách produktu, ale rozhodnutí pak musí být na nich. Naším cílem je sdělovat spotřebitelům, jak to je, nikoli jak by to mělo být. Proto považuji systém označování pomocí výstražných světel za povrchní a dosti nevhodný. Jelikož 80 % zemědělsko-potravinářských producentů tvoří malé a střední podniky, je rovněž důležité zdůraznit, že přijatá opatření je nesmí příliš zatěžovat.

 
  
MPphoto
 

  John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, chtěl bych vám poděkovat za tuto živou a zajímavou rozpravu, v níž se objevila přesvědčivá stanoviska k mnoha aspektům návrhu. Tato stanoviska Komise samozřejmě pečlivě posoudí.

Je zde několik věcí, o kterých si myslíme, že jsou pro spotřebitele zásadní – například informace o alergenech uvedené na všech potravinách, označování nutričních hodnot na přední straně obalu a schválení dodatkového označování ze strany členských států, měřitelná kritéria čitelnosti a vyvážené informace týkající se zdraví spotřebitelů. Chtěl bych ještě jednou zdůraznit svou silnou podporu zásadě nutričních profilů a chtěl bych podtrhnout, že nezastavíme výrobu žádné potraviny a že práce na této problematice bude nadále probíhat objektivně. Komise nemůže akceptovat odstranění tohoto ustanovení z nařízení o zdravotních tvrzeních.

Pokud mohu, rád bych reagoval na některé věci, které zde dnes zazněly. Pokud jde o financování Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, mohu říci, že v současné době pracujeme na nelegislativní zprávě, která by měla být hotova koncem léta a v níž bude uvedeno, jakým způsobem budeme dále postupovat.

Pokud jde o inovace, věřím, že naše návrhy nejsou zaměřeny proti inovacím. Jsem pro inovace stejně jako Komise, ale musí to být zodpovědné inovace. Máme zájem o inovace, které fungují ve prospěch spotřebitelů, a o inovace ve prospěch zdraví spotřebitelů.

Pokud jde o uváděná zdravotní tvrzení a schvalování, o němž se zmínil pan Davies, musím říci, že podle článku 13 jsme od členských států dostali 44 000 zdravotních tvrzení. Když jsme požádali členské státy, aby tato zdravotní tvrzení revidovaly, snížily jejich počet na 4 000. Z toho usuzuji, že zdravotní tvrzení se tvoří nedbale a povrchně a že je důležité, abychom kontrolovali tato tvrzení, která, jak jsem uvedl, jsou marketingovými nástroji pro prodej produktů. Tento proces je z důvodu velkých objemů poněkud zpožděn, ale po dávkách je zpracováváme. Evropský úřad pro bezpečnost potravin dokončil první dávku, kterou nyní Komise před zveřejněním reviduje, a Evropský úřad pro bezpečnost potravin již zpracoval velkou část druhé dávky. Tento proces stále probíhá. Na druhou stranu bylo již 50 zdravotních tvrzení posouzeno podle článku 14 a Komise se vyjádřila pro nebo proti. Práce tedy postupuje – vzniklo nám zpoždění, ale práce pokračuje.

Chtěl bych ještě něco poznamenat k posouzení dopadu. Komise tento návrh podpořila tím, že vedla rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami a podnikla terénní posouzení dopadu při zvážení nákladů a přínosů různých možností této politiky. Dopad několika pozměňovacích návrhů na zavedení dalších požadavků na označování, které vážení poslanci předložili dnes i v minulosti, nebyl předmětem žádného posouzení. Domnívám se, že má-li být vytvořen lepší předpis, mělo by posouzení dopadu vždy podpořit proces rozhodování.

Nakonec bych ještě jednou rád poděkoval paní Renatě Sommerové a všem poslancům za jejich příspěvky. Parlament bude mít jako obvykle k dispozici úplný seznam postojů Komise ke každému pozměňovacímu návrhu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat ve středu 16. června 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dnešní rozprava je obzvláště významná.

Evropské právní předpisy nabízejí řadu nařízení a směrnic o potravinových složkách a o označování potravin. V současné době však v členských státech neexistuje žádný koordinovaný požadavek na označování. Zdá se být jasné, že v důsledku mnoha obecných evropských pravidel týkajících se informací o potravinách je pro evropské spotřebitele obtížné najít jasné vodítko. Dodatečné předpisy jednotlivých členských států vedly ve snaze překlenout mezery spíše k vytvoření překážek obchodu na vnitřním trhu Evropské unie.

Z těchto důvodů jsem přesvědčen, že tyto problémy může rozumně odstranit pouze jednotný celoevropský systém označování potravin. Povinné označování musí být prezentováno srozumitelnou formou, aby spotřebitelé mohli informovaně nakupovat. Spotřebitelé mají v našem rozhodovacím procesu skutečně zvláštní postavení, pokud jde o ochranu jejich zdraví a kvalitu zboží, které nakupují.

Musím zdůraznit význam ochrany evropských podniků před veškerými formami padělání a nekalé soutěže a souběžné podpory omezování byrokracie. Informací, která je z hlediska podpory konkurenceschopnosti evropského potravinářského průmyslu zásadní, je i jméno výrobce na obalu potravin.

 
  
MPphoto
 
 

  António Fernando Correia De Campos (S&D), písemně.(PT) Zpráva paní Sommerové je důležitá nejen pro podávání jasných informací spotřebitelům, ale i pro to, abychom se vyhnuli narušování trhu a mohli jednat jako katalyzátor evropského hospodářství pomocí transparentních mechanismů a jednotného uplatňování pravidel v rámci EU. Je proto překvapivé, že se tu v podobě snahy vnášet změny do plenární schůze znovu objevují pokusy, jejichž cílem je zahrnout víno do systému označování, pokud jde o energetické hodnoty a obsah cukru.

Již nyní je povinné, aby na označení vína byla uvedena řada údajů, a přidávání dalších požadavků znamená, že označení budou zahlcena informacemi, obtížně čitelná a budou mít zanedbatelnou praktickou hodnotu. Zvláštní požadavky na označování vína lze vysvětlit historicky skutečností, že jde o produkt, který podléhá řadě předpisů a má určité vlastnosti. Z tohoto důvodu by mělo spadat do navrhované pětileté výjimky, která umožní provedení pečlivé analýzy toho, co by označení měla obsahovat. Finanční krize, která v současné době postihla Evropu, znamená, že je zapotřebí opatrnosti tam, kde je vinařský průmysl tvořen převážně malými a středními podniky. Kromě již tak vysokých nákladů na kvalitní produkci to bude další požadavek s minimálním praktickým využitím. Na základě toho se domnívám, že je nevhodné a chybné, aby víno bylo označováno v souladu s nařízením, o němž nyní uvažujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně.(CS) Zpráva o informacích na potravinách má za cíl sjednotit sedm stávajících směrnic i jedno nařízení a vyjasnit stávající předpisy na evropské i národní úrovni. Stávající nesoulad způsobuje nejistotu a zmatečnost informací o složení a nutričních hodnotách, které jsou na potravinách uvedeny. Vedlejšími efekty těchto změn v jednotném označování potravin v EU je posílení konkurenceschopnosti evropských výrobců i podpora zdravé výživy obyvatelstva. Zásadně nesouhlasím s návrhem Komise, ponechat členským státům rozsáhlé možnosti stanovovat vlastní právní úpravy. To by vedlo k dalšímu tříštění a nejednotě ve vnitřním trhu s potravinami a zcela se míjí s hlavním cílem nařízení, který spočívá v jednotném a srozumitelném označování potravin. Komisí navržené 3mm pro velikost písma jsou v mnoha případech v praxi neproveditelné. Pro dodržení by byla nutná změna velikosti jednotlivých balení, což s sebou zcela logicky nese zvyšování nákladů na výrobu obalů, přepravu takto balených výrobků, velikost skladovacích prostor, cenu potravin i následnou ekologickou likvidaci obalů. Zcela byly ze strany Komise opomenuty malé zemědělské subjekty i přímý prodej nebalených výrobků. Je nepřijatelné, aby nám Komise předkládala podobně nevyvážené a neúplně zpracované návrhy bez zohlednění nejnovějších vědeckých poznatků. V zásadě souhlasím s upravenou verzí zprávy z výboru ENVI, podpořím proto její nové znění svým hlasováním.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. (IT) Dnes hlasujeme o nařízení, které má ochránit spotřebitele a zaručit jejich právo na informace o potravinách, které jsou jim prodávány, tak aby mohli o nákupu informovaně rozhodovat.

Nejsme zde proto, abychom diktovali, co mají občané Evropy jíst. Nemůžeme proto akceptovat takové přístupy, jako je označování pomocí výstražných světel nebo nutričních profilů, které dávají potravině zelenou nebo červenou na základě tzv. zdravotních zásad, které mimo jiné neberou v potaz gastronomické tradice nebo místní speciality. Přední odborníci na výživu jsou navíc přesvědčeni, že neexistuje něco takového jako dobré potraviny a špatné potraviny, ale jen dobrý jídelníček a špatný jídelníček podle toho, jak jsou jednotlivé potraviny zkombinovány v celkovém jídelníčku toho kterého člověka. Systém výstražných světel i systém nutričních profilů přehlíží skutečnost, že lidské tělo ke svému správnému fungování potřebuje i tyto tak proklínané tuky, cukr a sůl.

Chtěla bych upozornit i na potřebu uvádět původ potravin. Dobře víme, že v některých zemích mohou být používány složky, které jsou zdraví škodlivé, a ve výrobě mohou být tolerovány špatné hygienické normy. Musíme také chránit ty podniky, které se pyšní kvalitou a zdravotní prospěšností svých produktů. Svým hlasem můžeme rozhodnout o značném pokroku.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně.(DE) Za kampaň na podporu zdravého jídelníčku evropských školáků jsme utratili přibližně 90 milionů EUR. Cílem je nabídnout dětem ovoce a vést je tak k tomu, aby jedly zdravě. Utrácíme tedy miliony, abychom dětem vtloukli do hlavy, že mají jíst jablka a jiné ovoce. Pak máme v plánu zavést systém označování potravin, v němž by potraviny s nízkým obsahem cukru, tuku a soli měly na označení zelenou a potraviny s vysokým obsahem těchto látek by měly červenou. Náhle by tak ta jablka, která jsme jim dodávali za miliony eur, měla červenou v důsledku obsahu cukru a byla by považována za nezdravá. V takovém případě by se děti nevyjadřovaly o EU asi příliš zdvořile. Dokonce i k těm lidem, kteří nepřemýšlejí o tom, co jedí, se nakonec dostane informace o tom, že konzumace přílišného množství hotových jídel, sušenek, sladkostí a alkoholu je nezdravá. Pro všechny, kdo chtějí při nakupování potravin brát ohled na vlastní zdraví nebo kdo jsou k tomu nuceni nemocí, je mnohem důležitější seznam složek. Tak bude například pro diabetiky snadnější vypočítat množství jednotek chleba, místo aby museli hádat, kolik inzulínu si mají píchnout. Pro přibližně 10 % spotřebitelů, kteří patrně čtou nutriční informace, je ideálním řešením kalorická hodnota a obsah kalorií. Na rozdíl od toho zavádějící systém barevných kódů není ve skutečnosti příliš užitečný.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Mnoho občanů Evropy trpí zdravotními obtížemi souvisejícími se stravováním, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a srdeční choroby. A počet případů těchto onemocnění, jimž lze často předcházet, je na vzestupu. Obrovská závislost na zpracovaných a hotových jídlech v kombinaci s nedostatkem dostupných informací o jejich složení s sebou nese to, že spotřebitelé nevybírají svůj jídelníček vždy zdravě, i kdyby chtěli. Máme právo na jasné a přesné informace o tom, co jíme, a jednotlivé produkty by měly být snadno porovnatelné, zejména pokud jde o jejich obsah tuku, cukru a soli. Normy pro označování, zejména systém barevných kódů, který v zítřejším hlasování podpořím, pomůže se správným výběrem jak těm, kdo mají zvláštní stravovací požadavky, tak těm, kdo obecně dbají na svůj jídelníček. Samotná výchova v oblasti stravování a výživy nestačí, musí být podpořena dostupnými a spolehlivými informacemi, které lze snadno využívat. Je to důležité k tomu, aby bylo možné zajistit, že si lidé svůj jídelníček budou správně vybírat, a je to jeden z nejlepších způsobů, jak můžeme řešit choroby související se stravováním, které jsou v Evropě tak rozšířené.

 
  
MPphoto
 
 

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE), písemně. – (PL) Zpráva k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o níž se bude dnes hlasovat na plenární schůzi Evropského parlamentu, je dalším krokem k tomu, aby spotřebitelé mohli dostávat potřebné informace o produktu a informovaně se tak mohli rozhodnout, zda si produkt koupí. K silným stránkám tohoto právního předpisu patří, že Unie zavede systém označování potravin, který bude povinný ve všech členských státech. Je to příklad dobrého právního předpisu, který racionalizuje stávající systém sedmi směrnic a jednoho nařízení. Harmonizace právních předpisů na evropské úrovni povede k tomu, že bude zaručeno řádné fungování společného trhu, umožní spotřebitelům informovaný výběr a zároveň zajistí právní ochranu výrobců. Množství různých systémů označování potravin jen způsobuje zbytečné pochyby mezi spotřebiteli při nakupování, jelikož poskytované informace jsou často nečitelné nebo nejsou na obalu dobře znázorněny. To je zvláště důležité s ohledem na epidemii obezity v Evropě. Zpráva paní Sommerová má tuto situaci změnit, a proto budu hlasovat pro její přijetí.

 
Poslední aktualizace: 27. září 2010Právní upozornění