Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2229(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0185/2010

Rozpravy :

PV 14/06/2010 - 27
CRE 14/06/2010 - 27

Hlasování :

PV 15/06/2010 - 7.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0208

Rozpravy
Úterý, 15. června 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

8. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Seán Kelly (A7-0190/010)

 
  
MPphoto
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Pane předsedající, velice mne potěšil, současně ale nepřekvapil ten obrovský počet hlasů na podporu Mezinárodního fondu pro Irsko, s níž se tento fond v neochabující míře setkával i v průběhu debat. EU je samozřejmě jedním z těch, kdo nejvíce přispěli ke vzniku IFI v roce 1986, kdy ho vlády v Londýně a v Dublinu založily s tím, aby sloužil k podpoře hospodářského a sociálního rozvoje ve 12 hrabstvích na obou stranách hranice.

(GA) Na příspěvcích bylo do fondu vloženo více než 800 milionů EUR a vezmeme-li v úvahu multiplikační efekt, tak to odpovídá investici v hodnotě více než 2 miliard EUR.

Já sám pocházím z pohraničního hrabství a jsem zde jako zástupce pohraničního regionu, a velmi dobře proto vím, jakou roli sehrál Mezinárodní fond pro Irsko v mírovém procesu.

Tento mezinárodní fond pomohl k vytvoření více než 40 000 přímých a 16 000 nepřímých pracovních míst a vytvořil pracovní příležitosti v hospodářsky znevýhodněném regionu.

Závěrem chci říci, že i když existuje dohoda o strategii, která má práci IFI závěrem letošního roku ukončit, já se každopádně domnívám, že je třeba ještě hledat způsoby, jak tento hodnotný a přínosný program prodloužit. Děkuji za vaši trpělivost.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE).(ES) Pane předsedající, hlasovala jsem pro tuto iniciativu, protože jejím hlavním cílem je pokračovat v podpoře mírového a usmiřovacího procesu v Severním Irsku a irských pohraničních oblastech a stavět tak mosty smíření a komunikace mezi navzájem rozdělenými komunitami a nadále zde hájit evropské hodnoty a lidská práva.

Nás v Euskadi – v Baskicku – doposud sužuje násilí ze strany teroristů a čekáme, kdy Euskadi Ta Askatasuna (ETA) vyslyší volání baskické společnosti, která už nechce dál trpět a žádá, aby násilí bylo jednou provždy ukončeno. Očekáváme, že s konečnou platností vyhlásí klid zbraní. Za těchto okolností očekáváme, že Evropská unie poskytne Euskadi stejnou solidaritu a přátelskou podporu v budování míru a usmíření, jež bychom si tolik přáli.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, žádná země nebyla znevýhodněna nouzovou pomocí tolik jako Irsko, s žádným národem se nejednalo tak drsně jako s Iry. Irský ministr financí Brian Lenihan učinil veškerá rozhodnutí, která bylo třeba učinit. Každý irský veřejný činitel, počínaje taoiseachem a konče nejnižším zaměstnancem ve veřejných službách, ba dokonce i lidé přijímající podporu v nezaměstnanosti, si museli utáhnout opasky a přistoupit na to, že se jim podstatně sníží příjmy. Nyní si uvědomují, že kdyby neučinili žádné z těchto bolestivých rozhodnutí – kdyby prostě jen pokračovali v utrácení –, mohli by mít podobně jako Řekové také nárok na nouzovou pomoc, ba co hůř, ještě k tomu zjišťují, že se na zachraňování Řecka musejí sami podílet. Ve skutečnosti však nejen to, nýbrž zjišťují, že v přepočtu na jednoho obyvatele přispívá Irsko víc než většina ostatních členů eurozóny.

Každý ortodoxně uvažující ekonom by navrhl, že v takové chvíli je třeba některým ekonomikám eurozóny dovolit, aby si opět vytiskly svou měnu, devalvovaly a koupily si čas, aby se mohly vrátit zpátky na svou tržní hodnotu. My místo toho odsuzujeme národy jižní Evropy k letům chudoby a deflace a daňové poplatníky severní Evropy zatěžujeme ohromným dluhem, a to všechno jen proto, aby si pár lidí zachránilo tvář. Máme věru ty nejdražší tváře od časů trójské Heleny, kvůli níž vyplulo na moře na tisíc lodí!

 
  
MPphoto
 

  James Nicholson (ECR). – Pane předsedající, neměl jsem v úmyslu vysvětlovat, jak jsem hlasoval v této specifické záležitosti, ale zpravodaj ve svém projevu zmínil pouze dr. Paisleyho a pana Adamse s tím, že to byli oni, kdo Severnímu Irsku přinesli mír. Nuže, pan Adams a dr. Paisley toho možná přinesli hodně, ale rozhodně nepřinesli mír. V Severním Irsku si může podíl na zajištění míru nárokovat spousta lidí, avšak těmi, kdo vlekli to největší břemeno a odvedli tu nejtěžší práci při nastolování míru v Severním Irsku, byli ve skutečnosti David Trimble a John Hume, a já věřím, že pan zpravodaj si tato fakta do budoucna srovná. Tu nejtěžší práci v minulosti odvedli oni.

Rád bych nicméně jasně řekl, že jsem hlasoval pro tuto zprávu, protože se domnívám, že v Severním Irsku ještě i dnes potřebujeme podporu, abychom byli schopni udržet to, čeho se podařilo dosáhnout. Dokud zde budou na obou stranách ti, kdo se neustále snaží o destabilizaci toho, čeho se podařilo dosáhnout – a jejich vystoupení jsme byli nedávno svědky – nemáme žádnou jistotu, že mír vydrží.

 
  
  

Volba místopředsedy Evropského parlamentu

 
  
MPphoto
 

  Jacek Olgierd Kurski (ECR).(PL) Pane předsedající, byl jsem mezi těmi 334 poslanci Evropského parlamentu, kteří podpořili zvolení pastora Tőkése do funkce místopředsedy Evropského parlamentu. Je to hrdina mých mladých let. Jako novinář z hnutí Solidarita jsem v roce 1989 dělal zpravodajství o rumunské revoluci, když tam Ceauşescova zločinecká bezpečnostní služba Securitate střílela do lidí, a tato revoluce začala dne 16. prosince 1989 v Temešváru projevem pana Tőkése.

Velmi mne dnes mrzí, že se stal obětí, jednak obětí chyby počítače, který špatně spočítal 168 hlasů, a jednak toho, že těchto 168 hlasů přičetla osoba, která řídí toto zasedání, k celkovému součtu hlasů, což se pak stalo příčinou všeobecné rozepře. Pokud tedy kolegové chtějí právoplatnost zvolení pana Tőkése do funkce místopředsedy Evropského parlamentu zpochybnit, jsem pro, aby se hlasování uskutečnilo ještě jednou. Jsem si jist, že výsledek dopadne ještě lépe. Mandát tak vynikající osobnosti v Evropském parlamentu nesmí nikdo zpochybňovat. Domnívám se tedy, že chce-li někdo vznášet pochybnosti, je i v zájmu pana Tőkése, aby se hlasování opakovalo.

 
  
  

Zpráva: Marian-Jean Marinescu (A7-016/2010)

 
  
MPphoto
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana Marinescu – kterému bych při této příležitosti rád poděkoval –, protože se domnívám, že efektivně fungující nákladní doprava využívající nejmodernějších technologií je základní podmínkou nejen konkurenceschopnosti, ale vůbec i samotného přežití evropského obchodu. Mimoto plně podporuji zpravodajovo přání, aby byly znovu použity některé části znění, které Parlament sám schválil při prvním čtení.

 
  
  

Zpráva: David Martin (A7-0043/2010)

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, když jsme dnes začínali hlasovat, setkali jsme se s postupem, který jsme v této sněmovně vskutku ještě nikdy předtím nezažili – s postupem, při němž se jako platné počítaly pouze hlasy pro. Mohu vás, pane předsedající, ujistit, že to byla pouze otázka času. Je to samozřejmě úplně stejný postup, jakého EU použila v několika po sobě následujících referendech.

Evropská ústava či Lisabonská smlouva byly na základě hlasování postupně odmítnuty: odmítlo ji 54 % francouzských voličů, 62 % nizozemských voličů, 53 % irských voličů. Reagovalo se na to pokaždé tím, že se šlo bez ohledu na to dál stejným směrem, aniž by vzaly v úvahu námitky lidí, aniž by se chtělo slyšet něco jiného než „ano“, přestože lidé dali najevo svůj nesouhlas. Nyní jsme tento postup zakotvili, zavedli jako pravidlo i v postupech této sněmovny. Znemožnili jsme lidem, aby se jejich nesouhlas s projektem považoval za platný. Mám pokušení upravit podle toho jedno staré rčení: když říkám „ne“, co z toho nechápeš?

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, když se dívám na dnešní zprávu o postupu jednání a přizpůsobení postupu jednání Lisabonské smlouvě, je zajímavé, že zde hovoříme ke spoustě lidí, kteří sami jsou poslanci Evropského parlamentu, a přesto doopravdy nevědí, co Lisabonská smlouva ve skutečnosti obsahuje a jaké jsou její dopady na každodenní život našich voličů.

Vezměte si například celou tu nouzovou pomoc Řecku. Když se podíváte na to, co bylo předmětem jednání Rady, je to článek 122 Lisabonské smlouvy, který se měl stát článkem solidarity: „V duchu solidarity, když členskému státu vzniknou obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky, nebo nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi.“ Tohoto článku se nyní používá vůči členským státům, ať už jsou nebo nejsou členy eurozóny, jako výmluvy, aby zachraňovaly zemi, která se dostala do problémů nikoli vlivem mimořádných okolností, nýbrž svým vlastním přičiněním.

Neměli bychom voličstvu nijak zakrývat, co pro ně Lisabonská smlouva znamená. Mají ji chápat tak, že bere daňovým poplatníkům peníze na zachraňování zemí, které si nejsou schopny spravovat své vlastní záležitosti?

 
  
MPphoto
 

  Bruno Gollnisch (NI).(FR) Pane předsedající, tento parlament má obzvláštní nadání, že kdykoli dojde na reformu jednacího řádu, je vždycky navržena tak, aby omezila práva menšiny, oněch podlidí, Untermenschen, jimiž do určité míry jsme. V minulém roce jsme hrubě šlapali po pravidle, které v podobě článku 24 jednacího řádu umožňuje nezařazeným poslancům jmenovat svého vlastního zástupce.

Ve své poznámce, která byla – omlouvám se – jednou z těch vůbec nejhloupějších, které jsem tady kdy během své poslanecké dráhy slyšel, jste, pane předsedající, prohlásil, že by k tomu nemohlo dojít, protože nesdílíte mé politické přesvědčení. To je pravda, já jsem nezařazený ze zásady, kdežto vy jste byl nezařazený kvůli tomu, že vás zradili vaši přátelé.

Byl tu nicméně přinejmenším jeden způsob, jak tuto při, pane předsedající, vyřešit, a sice hlasování. V demokracii je hlasování běžně užívaným postupem. Avšak nikoli, nyní bude zástupce nezařazených poslanců vybírat předseda Parlamentu. Opět další fraška.

Tato myšlenka je ve skutečnosti z dílny pana Martina, který to také spolu se zástupci dvou hlavních skupin naplánoval. Připomíná mi to ostatně také předchozí pozměňovací návrhy na změnu jednacího řádu, za nimiž stál pan Corbett, který ovšem nyní už zapadl a ve volbách do Evropského parlamentu byl naštěstí poražen, mým přítelem Nickem Griffinem.

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Pane předsedající, pozměňovací návrh 86 v Martinově zprávě stanoví, že o volbě zástupce nezařazených poslanců na Konferenci předsedů nerozhodují sami nezařazení poslanci, nýbrž předseda Parlamentu. Jako důvod se uvádí nedostatek shody mezi nezařazenými poslanci. Kladu si otázku, v čem je problém. Podobně přece není žádná shoda ani v samotné této sněmovně, když se koná volba předsedy Parlamentu, a právě to je důvod toho, proč pořádáme demokratickou volbu. Zástupce nezařazených poslanců musí být zástupce, a nejlepší řešení je tedy zorganizovat jeho volbu.

Evropský parlament se začíná jevit jako parlament nějaké banánové republiky, ve kterém jeho předseda sám rozhoduje o tom, kdo bude zástupcem jeho protivníků. Zajímalo by mě také, na čem by se takové rozhodnutí zakládalo? Na jeho reprezentativnosti? Na osobní náklonnosti či přátelském poměru k určitému nezařazenému poslanci? Jakými kritérii se bude předseda při rozhodování o jmenování zástupce nezařazených poslanců řídit? Byl bych býval rád, kdyby se k tomu předseda před hlasováním vyjádřil, bohužel jsme ale neměli nárok si takové vyjádření poslechnout.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Pane předsedo, při vší úctě k vám jakož i k této instituci nelze nyní během rokování o jednacím řádu a jeho přizpůsobení Lisabonské smlouvě nevzpomenout mezeru v jednacím řádu, která umožnila takovéto hlasování a takovýto výsledek hlasování při volbě pana Tőkése do funkce místopředsedy.

Nechápu, jak mohou předsedové vydávat rozporné hlasování, a tedy i rozporné výsledky hlasování, a rozumím všem svým kolegům, kteří mají pochybnosti o tom, zda byl jejich hlas správně započítaný. Z tohoto pohledu si myslím, že Evropská unie a Evropský parlament by měly jednat transparentně, přehledně, a pokud někteří kolegové poslanci mají pocit, že jejich hlasování bylo hlasovacím zařízením vyhodnoceno jinak, než jak hlasovali, a neměli si to možnost ověřit na svých monitorech, tak to hlasování bude asi i nadále rozporuplné.

Z tohoto pohledu si myslím, že je třeba, abychom se v zájmu pana Tőkése i v zájmu důvěryhodnosti Evropského parlamentu opravdu k tomuto hlasování vrátili a hlasovali znovu tak, aby o volbě místopředsedy Evropského parlamentu do budoucna nebyly žádné pochybnosti.

 
  
  

Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (A7-0183/2010)

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, rakovina z Řecka metastazuje do celého Středomoří. Tento týden jsme se dočetli, že Evropská komise chystá nouzovou pomoc pro Španělsko, a předseda Evropské rady, pan Van Rompuy, otevřeně přiznává, že v tomto případě by oněch 750 miliard EUR, které na tuto pomoc již byly vyčleněny, ani zdaleka nestačilo.

Nádor se šíří, ale naši vedoucí představitelé se místo toho, aby uvažovali o jeho odstranění, rozhodli pro dlouhodobou chemoterapii, která bude nákladná, bolestivá a její výsledek nejistý. Mám tím na mysli to, že se chtějí snažit o vytvoření mašinérie, kterou pan Van Rompuy nazývá hospodářským řízením a kterou jeho předchůdce nazýval fiskálním federalismem: sjednocení daní, zdanění finančních transakcí, Evropskou agenturu pro správu dluhu či Evropský měnový fond. Všechny tyto nástroje mají posloužit tomu, aby mohli převádět peníze a byli tak schopni udržet svůj projekt při životě i ve chvíli, kdy by bylo samozřejmě mnohem jednodušší zbavit daňové poplatníky břemena této nouzové pomoci a dát zasaženým ekonomikám rázný podnět k tomu, aby provedly devalvaci a vrátily se zpátky na svou tržní hodnotu. Jak vysokou cenu mají naši lidé zaplatit, aby vyhověli ješitnosti jejich elit!

 
  
  

Zpráva: Michael Cashman (A7-0165/2010)

 
  
MPphoto
 

  Clemente Mastella (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, u příležitosti Summitu tisíciletí OSN se nejbohatší země, včetně zemí Evropské unie, opětovně zavázaly k dosažení určitých konkrétních cílů do roku 2015: snížit počet lidí trpících hladem a chudobou, zlepšit kvalitu vzdělání a zdravotnictví a chránit životní prostředí v rozvojových zemích.

Bezmála po 10 letech se domníváme, že Evropa jako významný mezinárodní aktér na poli rozvojové pomoci musí na sebe nyní více než kdy předtím převzít vedoucí úlohu. Je nade vší pochybnost, že vyšší příspěvky na rozvojovou pomoc za posledních několik let pomohly zmírnit utrpení milionů lidí. Pomoc sice funguje, ale učinit je toho třeba ještě hodně, v neposlední řadě i proto, že současná mezinárodní krize přinutí mnohé členské státy ke snížení svých rozpočtů na pomoc těmto zemím.

Pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že musíme v tuto chvíli prozkoumat možnosti vytvoření inovativních finančních mechanismů. Členské státy EU musí začít brát strategické partnerství politické povahy s těmito zeměmi vážně. To znamená, že všichni partneři musí prokázat novou politickou vůli k dosažení prioritních cílů, mezi něž stále patří: soudržnost politiky v oblasti rozvoje, boj proti změně klimatu a globální krizi, řízení a práva, právo na potraviny a rozvoj vzdělání. To je pro nás i nadále výzvou číslo jedna, pane předsedající.

 
  
MPphoto
 

  Sonia Alfano (ALDE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasovala jsem pro Cashmanovu zprávu, protože se domnívám, že tato sněmovna a evropské orgány nesou odpovědnost za to, aby dostály svým závazkům, které mají vůči lidem v méně rozvinutých zemích, zejména v zemích Afriky.

Nemůže se blížit k roku 2015 s vědomím toho, že těch osm cílů, které jsme si stanovili, se nepodařilo dosáhnout, protože kromě dosahování rozvojových cílů tisíciletí, kromě všech těch procent jsou zde – a na to nezapomínejme – miliardy lidí, kteří trpí a nemají možnost vést důstojný život.

Evropská unie musí jít příkladem a jde-li o rozvojovou pomoc, kráčet v čele. Rušení státních dluhů spolu s větší snahou o zajištění lepšího využití poskytnuté pomoci je jedním z klíčových bodů tohoto na solidaritě postaveného projektu, jejichž dosažení – a toho bychom si měli být vědomi – nelze odkládat, leda za cenu dalších obětí na lidských životech.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Volba místopředsedy Evropského parlamentu

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Pal Schmidt, místopředseda Evropského parlamentu, byl nedávno zvolen předsedou nově zvoleného maďarského parlamentu, a moji kolegové a já jsme si proto museli zvolit nového místopředsedu. Jelikož László Tőkés, maďarský poslanec za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), splňuje všechna kritéria, která jsou potřebná pro vykonávání takovéto funkce (bezúhonnost, odhodlání, podpora evropského projektu), hlasovala jsem pro jeho kandidaturu.

 
  
MPphoto
 
 

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. (RO) Jmenování pana László Tőkése do funkce místopředsedy Evropského parlamentu je vzhledem k šovinistickému tónu prohlášení tohoto kolegy poslance urážkou Rumunska. Jeho zvolení do této funkce s sebou ostatně nese ještě vážnější důvod k obavám, protože je výsledkem pochybného postupu hlasování. Na půdě Evropského parlamentu, fóra, které je odpovědné občanům Evropy, by k takovému zvolení nemělo dojít. Jelikož se však již tak stalo, byli bychom bývali rádi, kdyby se toto hlasování konalo za okolností, které by byly v plném souladu s normálním postupem. Protože tomu tak nebylo, bude mít tato volba nepříznivý dopad na obraz Evropského parlamentu, zejména v Rumunsku, kde je tato záležitost předmětem živého zájmu široké veřejnosti. Za daných okolností nezáleží tolik na tom, jestli bude pan László Tőkés svou práci ve funkci, kterou nyní zastává, vykonávat dobře. Tím nejpodstatnějším je to, že byl hluboce uražen jeden evropský národ.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Mircea Paşcu (S&D), písemně. – Dnešní hlasování při volbě pana Tőkése do funkce místopředsedy EP byla ostuda. Zaprvé, vysvětlení předsedy týkající se způsobu hlasování bylo matoucí a rozporuplné. Nikdo proto s jistotou nevěděl, jak má postupovat. Zadruhé, hlasovací zařízení řady rumunských poslanců EP – u nichž se dalo očekávat, že budou hlasovat proti – kupodivu nefungovala tak, jak měla. Zatřetí, hlasování i za těchto okolností proběhlo, předseda však celou tuto záležitost ponechal nevyřešenou a odešel. Začtvrté, rozumný požadavek z pléna, že hlasování by se mělo konat znovu za normálních okolností, byl zamítnut. Zapáté, odmítnuto bylo také sdělení, že hlasů bylo více než přítomných poslanců! Zašesté, byli jsme prostě jen informováni, že hlasování bylo přesto uznáno platným! Zasedmé, ani tehdy nedokázal nikdo vysvětlit, jak může 168 hlasů představovat „kvalifikovanou většinu“ v Parlamentu, který čítá 751 poslanců!

Evropská lidová strana tak ve skutečnosti násilím vnutila svou vůli celému Parlamentu! Mrzí mě to, protože by si jistě dokázali najít i lepší způsob než toto, a my, ostatní poslanci EP, bychom si to také zasloužili!

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0180/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE) , písemně. – (FR) Z politické solidarity se svými přáteli ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) jsem hlasoval pro zprávu mé italské kolegyně Barbary Materové (EPP, Itálie) o návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve výši přibližně 6,6 milionů EUR na pomoc Španělsku, které se potýká s problémem propouštění v odvětví nekovových minerálních výrobků. Aniž bych chtěl nějak zásadně zpochybňovat analýzu, kterou provedla Evropská komise na základě údajů poskytnutých Španělským královstvím, zdá se mi zvláštní, že by se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci měly uvolňovat prostředky na to, co je jednoduše důsledkem toho, že ve Španělsku praskla bublina na trhu s nemovitostmi. Důvodem prudkého poklesu počtu vydaných stavebních povolení, a tedy i spotřeby dlaždic, keramiky a nekovových minerálních výrobků je ve skutečnosti totiž poskytování menšího počtu hypoték. Kam se s tímto způsobem uvažování dostaneme? Můžeme vážně tvrdit, že se jedná o přizpůsobování podmínek globalizaci? Za nepřiměřenou považuji také výši správních výloh, která překračuje 400 000 EUR, i když tím hlavním důvodem takto vysoké částky je studie za 60 000 EUR, což je částka, která se taky zdá neúměrně vysoká. Pokračování příště...

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Zvýšená nezaměstnanost je jedním z nejbolestivějších důsledků nedávné hospodářské a finanční krize. Narůstající nestabilita trhu přispěla k tomu, že situace mnoha společností se zhoršila a tyto společnosti se nyní v menší míře dokáží přizpůsobit globalizaci. V daném případě postihla 181 společností v regionu Comunidad Valenciana. Španělsko svou žádost o uvolnění prostředků z fondu dostatečným způsobem zdůvodnilo a já věřím, že tento požadavek bude podpořen.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) Domnívám se, že pro pracující, kteří byli propuštěni z práce nebo kteří byli postiženi současným globálním hospodářským prostředím, jak k tomu došlo v tomto případě, kdy ve španělském regionu Valencie bylo ze 181 společností propuštěno 2 425 lidí, je zvláštní pomoc naléhavě důležitá. Realizace této pomoci, jejímž cílem je rekvalifikace těchto pracovníků a jejich znovuzapojení do trhu práce je klíčová nejen z hlediska zotavení ekonomiky, ale také z hlediska sociální stability. Proto hlasuji pro toto usnesení. Chtěl bych zde zopakovat doporučení Komise, že prostředky vyplácené v rámci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) by se neměly převádět z Evropského sociálního fondu. Tyto prostředky jsou určeny na odlišné a komplementární cíle, které nelze nahradit jinými. Jelikož se jedná o výjimečné opatření, EGF musí mít své vlastní, autonomní financování a je to vážná chyba, má-li být EGF, toto mimořádné opatření, financován na úkor Evropského sociálního fondu nebo jakéhokoli jiného strukturálního fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Španělsko podalo dne 2. září 2009 žádost o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), kterou zdůvodnilo propuštěním zaměstnanců 181 společností působících ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků v rámci jediného regionu NUTS II, Comunidad Valenciana. Domnívám se, že tato žádost splňuje požadavky na stanovení finančních příspěvků, jak je stanoví článek 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Souhlasil jsem proto s touto zprávou a s návrhem Komise uvolnit částku 6 598 735 EUR, poněvadž z peněz Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) jsou financována jedině opatření, která propuštěným lidem pomohou najít uplatnění na trhu práce, a peníze z tohoto fondu vytvářejí podmínky pro to, aby si tito zaměstanci mohli najít stálá nebo dočasná pracovní místa, přihlásili se do programů odborného vzdělávání a získali znalosti odpovídající potřebám trhu práce, získali živnostenskou koncesi nebo se stali osobami samostatně výdělečně činnými. Litva také již využila podpory z tohoto fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem ve prospěch zpráv o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), protože se domnívám, že je důležité zdůraznit význam tohoto fondu.

Tento nástroj byl vytvořen na podporu opatření v oblasti trhu práce, jejichž cílem bude výlučně pomoc propuštěným pracovníkům v důsledku strukturálních změn v základních vzorcích mezinárodního obchodu, a za účelem pomoci těmto pracovníkům v jejich opětovném začleňování do trhu práce.

Je to nesmírně užitečný nástroj, na který se od roku 2007 až do dnešní dne obrátilo 17 členských států s 55 žádostmi o podporu pro 52 334 propuštěné pracovníky, pro něž byly vyčleněny prostředky v celkové výši 271,9 milionu EUR.

Z analýzy údajů, které máme k dispozici, tak vyplývá, že pro každého propuštěného pracovníka byla z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) uvolněna částka 5 195 EUR, částka, které se v současnosti využívá k poskytování balíčku individuálně zaměřených služeb, specificky zaměřených na znovuzapojení dotyčného pracovníka do trhu práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR)  S ohledem na na španělské pracující regionu Valencie, kteří se stali obětí globalizace, se zdržuji hlasování. Vzhledem k situaci, do níž je důsledky neoliberálních politik prosazovaných Evropskou unií dohnaly, by se člověk cítil oprávněn hlasovat proti této almužně, kterou jim evropská elita uznala za vhodné nabídnout. Nicméně i to málo, co dostanou, může alespoň přispět ke zmírnění jejich utrpení. Logiku Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) však pro to ještě není důvod tolerovat. Podporuje probíhající přesouvání výroby do Maroka a Alžírska a posvěcuje zisky bohatších. Evropská oligarchie si své čisté svědomí umí koupit lacino.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Pro nezaměstnané a pro oběti přesouvání výroby v důsledku globalizace je tato podpora zcela zásadní. Svou výrobu přesouvá stále větší počet společností, které využívají výhod nižších nákladů na pracovní sílu v různých zemích, obzvláště v Číně a Indii, často na úkor zemí, které dodržují práva zaměstnanců. Cílem EGF je pomáhat zaměstnancům, kteří se stali obětí přesouvání společností, a tento fond má zásadní význam pro to, aby měli snadnější možnost získat nové zaměstnání. Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) využila již v minulosti řada jiných zemí EU a nyní je tento fond schopen poskytnout tutéž pomoc španělské Valencii, a to kvůli situaci, která zde v nedávné době nastala, kdy ze 181 společností působících v odvětví „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“ bylo propuštěno více než 2 400 zaměstnanců. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Tato zpráva se týká uvolnění prostředků z EGF ve prospěch španělského regionu Valencie (jedná se o částku 6 598 735 EUR) v souvislosti s tím, že ze 181 podniků, které zde působící v odvětví „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“, bylo propuštěno 2 425 zaměstanců. Tyto prostředky půjdou přímo postiženým zaměstnancům. V Rozpočtovém výboru (COBU) byla tato zpráva přijata bez debat. Na plenární schůzi jsme ji my, Zelení, podpořili také.

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0181/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE) , písemně. – (FR) Z politické solidarity se skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a s Irskem a na základě zprávy mé vynikající italské kolegyně Barbary Materové jsem hlasoval pro návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve výši přibližně 2,7 milionů EUR na pomoc Irsku, které se potýká s problémem propouštění ve sklářském odvětví. Propouštění, které se týká 600 zaměstnanců, postihlo z větší části společnost Waterford Crystal. Aniž bych chtěl zpochybňovat analýzu, kterou provedla Evropská komise, zdá se mi zvláštní, že tato společnost, která má problémy už od roku 2005, by měla být hlavním důvodem přizpůsobování se globalizaci. V roce 2005 oznámila uzavření továrny v Dungarvanu, aby byla schopna konsolidovat všechny své provozy ve své hlavní továrně ve městečku Waterforf v Kilkenny, kde bylo zaměstnáno 1 000 lidí. Tento krok s sebou nesl propuštění téměř 500 zaměstnanců z Dungarvanu. Poté, co 30. ledna 2009 došlo k uzavření této továrny, zorganizovali bývalí zaměstnanci a jejich rodiny několik demonstrací, které skončily v březnu 2009, kdy s těmito zaměstnanci byla uzavřena dohoda a bylo jim vyplaceno 10 milionů EUR (zdroj: Wikipedie). Jedná se o přizpůsobování se globalizaci?

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně.(GA) Upřímně vítám náhradu, která je nyní přidělována bývalým zaměstnancům společnosti Waterford Crystal a přidruženým společnostem z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Tento fond byl zřízen proto, aby pomáhal pracovníkům, kteří trpí vlivem strukturálních změn v celosvětové obchodní síti, a pro místní společenství, které bylo závislé na průmyslové výrobě podniku Waterford Crystal, bude velmi důležitý.

Vzhledem k tomu, že tento průmysl měl pro tento region ústřední význam, vzhledem k tomu, že ve sklářském odvětví a v přidružených společnostech zde bylo zaměstnáno mnoho zručných místních pracovníků, a vzhledem k tomu, že toto odvětví bylo zcela zásadní pro identitu waterfordského regionu, budou tyto prostředky představovat pro tyto pracovníky a jejich rodiny velkou pomoc a dopomohou jim k novým pracovním příležitostem.

Na místní úrovni musí být realizována koordinační opatření, která zajistí, aby byly tyto prostředky byly správně rozděleny. Jelikož je tato pracovní síla starší, než je tomu v případě jiných pracovníků, a jelikož tito lidé vykonávali vysoce kvalifikovanou práci, je nutno zajistit, aby těchto prostředků bylo využito k jejich dalšímu odbornému výcviku a vzdělání, k podpoře podnikání a k zajištění lepších možností získání zaměstnání.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Evropská unie je předním dárcem Mezinárodního fondu pro Irsko, do kterého vkládá přibližně 57 % jeho ročních příjmů.

Oceňuji proto roli, kterou Evropské společenství hraje v poskytování hospodářské a sociální pomoci Irsku, jejímž cílem je mír a usmíření.

Současná operační fáze se blíží ke svému konci, je však důležité, aby Evropské společenství přispívalo do Mezinárodního fondu pro Irsko i nadále a usilovalo o dosažení cílů, které si stanovilo, tedy budování mostů, stmelování komunit a podněcování rozvoje v regionech těchto dvou oblastí Irska, které nejvíce poznamenala nestabilita předchozích let.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Upřímně vítám toto rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc zaměstnanců společnosti Waterford Crystal. Celosvětová hospodářská krize, kterou zároveň provázejí i velké změny v oblasti mezinárodního obchodu, vedla k propouštění zaměstnanců v Irsku a v celé Evropě. Naléhavě žádám irskou vládu, aby jednala rychle a zajistila, aby tyto prostředky byly neprodleně a účelně použity na uspokojení individuálních rekvalifikačních a vzdělávacích potřeb těchto pracovníků. Časový rámec pro využívání těchto prostředků je omezený, a při poskytování potřebných služeb proto nelze ztrácet čas. Je potřeba přezkoumat nařízení o EGF, aby umožňovalo pružnější používání přidělených prostředků, zejména co se týče časového rámce.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Země přezdívaná Keltský tygr se svého času mohla chlubit pozoruhodným tempem růstu, v posledních letech však s obtížemi odolává dopadům krize a důsledkům globalizace. Postiženo bylo irské sklářské odvětví a v současnosti se téměř 600 zaměstnanců nachází v situaci, kdy potřebují pomoc. Souhlasím s uvolněním prostředků z fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) S ohledem na cíle Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) hlasuji pro poskytnutí pomoci zaměstnancům, kteří byli propuštěni ze společností Waterford Crystal v Irské republice. Tato pomoc dosahuje výše 2,5 milionů EUR, které budou postižení zaměstnanci nezbytně potřebovat k tomu, aby si zlepšili své dovednosti, protože převážná většina z nich přesáhla věkovou hranici 45 let. Rád bych nicméně poukázal na markantní odlišnosti a nerovnosti, k nimž v souvislosti s EGF dochází. Jsou způsobeny tím, že členské státy opakovaně nejsou schopny dostupných prostředků využít, ke zjevné škodě zaměstnanců, kteří v těchto zemích přišli o práci, jak k tomu v důsledku neustále se zvyšujícího počtu krachů firem a nezaměstnaných docházelo a dochází v Portugalsku.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Irsko dne 7. srpna 2009 podalo v souvislosti s propouštěním zaměstnanců společnosti Waterford Crystal a třech jejích dodavatelů, resp. následných odběratelů na nižším stupni obchodního řetězce žádost o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF). Domnívám se, že tato žádost splňuje požadavky na stanovení finančních příspěvků, jak je stanoví článek 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Souhlasil jsem s touto zprávou a s návrhem Komise uvolnit částku 2 570 853 EUR, poněvadž z peněz Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) jsou financována jedině opatření, která propuštěným lidem pomohou najít uplatnění na trhu práce, a peníze z tohoto fondu vytvářejí podmínky pro to, aby si propuštění zaměstanci mohli najít stálá nebo dočasná pracovní místa, přihlásili se do programů odborného vzdělávání a získali znalosti odpovídající potřebám trhu práce, získali živnostenskou koncesi nebo se stali osobami samostatně výdělečně činnými. Litva také již využila podpory z tohoto fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) S ohledem na irské zaměstnance společnosti Waterford Crystal, kteří se stali obětí globalizace, se zdržuji hlasování. Vzhledem k situaci, do níž je důsledky neoliberálních politik zastávaných Evropskou unií dohnaly, by se člověk cítil oprávněn hlasovat proti této almužně, kterou jim evropská elita uznala za vhodné nabídnout. Nicméně i to málo, co dostanou, může alespoň přispět ke zmírnění jejich utrpení. Přístup Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) však pro to ještě nelze tolerovat. Nahrává současnému spekulování bank a posvěcuje zisky, které na úkor evropských pracujících inkasují americké fondy, jako například KPS Capital Partners. V království eurokratů nepřijde čisté svědomí opravdu příliš draho.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Pro nezaměstnané a pro oběti přesouvání výroby v důsledku globalizace je tato podpora zcela zásadní. Svou výrobu přesouvá stále větší počet společností, které využívají výhod nižších nákladů na pracovní sílu v různých zemích, obzvláště v Číně a Indii, často na úkor zemí, které dodržují práva zaměstnanců. Cílem EGF je pomáhat pracovníkům, kteří se stali obětí přesouvání společností, a tento fond má zásadní význam pro to, aby měli snadnější možnost získat nové zaměstnání. Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) využila již v minulosti řada jiných zemí EU, takže nyní bychom chtěli tuto pomoc poskytnout Irské republice, zejména společnostem působícím v odvětví sklářském a v odvětví výroby křišťálu. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Tato zpráva se týká uvolnění prostředků z EGF ve prospěch irských zaměstnanců (jedná se o částku 2 570 853 EUR) v souvislosti s propouštěním zaměstnanců společnosti Waterford Crystal a třech jejích dodavatelů působících v odvětví výroby křišťálu. Tyto prostředky půjdou přímo postiženým pracovníkům. V Rozpočtovém výboru (COBU) byla tato zpráva přijata bez debat. Nemám žádný problém hlasovat pro.

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0179/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Vítám rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci ve prospěch pracovníků, kteří v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize přišli o zaměstnání, a to hned ve třech případech – ve španělských regionech Comunidad Valenciana a Castilla-La Mancha a současně s tím i zaměstnanci společnosti Waterford Crystal, která v Irsku vyráběla křišťálové sklo. Celková výše této pomoci je v těchto případech 11 milionů EUR a je určena ve prospěch 3 663 propuštěných zaměstnanců. Pomoc poskytnutá z prostředků Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci sice nevyřeší všechny problémy způsobené finanční a hospodářskou krizí, přesto však orgány EU naléhavě vyzývám, aby podané žádosti včas a efektivně vyhodnotily a členské státy, aby těchto prostředků aktivně využívaly.

V mé rodné zemi, v Litvě, byla finanční pomoc nedávno poskytnuta pracovníkům, kteří přišli o zaměstnání v odvětví stavebnictví, výroby nábytku a o oděvním průmyslu, a rovněž zaměstnancům továrny Snaigė ve městě Alytus. Ti, které celosvětová finanční a hospodářská krize zasáhla nejtíživěji, tuto podporu velmi ocenili.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE) , písemně. – (FR) Z politické solidarity se skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a na základě zprávy mé italské kolegyně Barbary Materové (PPE, Itálie) jsem hlasoval pro návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve výši přibližně 2 milionů EUR na pomoc Španělsku, které se potýká s problémem propouštění v odvětví dřevařské výroby. Španělské království svou žádost zdůvodňuje na základě toho, že hospodářská a finanční krize způsobila náhlé zhroucení celosvětového hospodářství, což mělo vážný dominový efekt na řadu odvětví, obzvláště na poptávku v odvětví stavebnictví, a potažmo tedy i na poptávku po dřevařských výrobcích. Tato krize však ve skutečnosti způsobila to, že praskla bublina na španělském trhu s nemovitostmi, a není zjevné jak zdůvodnit, že se jedná o přizpůsobení podmínek globalizaci… Když si uvědomíte, co bude tímto způsobem financováno (například 57 subvencí na podporu podnikání, z nichž každá činí 3 000 EUR, celkem tedy 171 000 EUR, 16 odborných pracovních seminářů spojených s pracovními stážemi, každý v ceně 12 500 EUR, celkem 200 000 EUR, atd.), kde zde hledat přizpůsobování se globalizaci? Pokračování příště...

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k vysokému počtu odvětví a podniků postižených krizí a globalizací se nelze vyhnout otázkám ohledně životaschopnosti a udržitelnosti evropského hospodářského modelu. Poskytování pomoci zaměstnancům, kteří přišli o práci, je nepopiratelně záslužným činem, což ale už nelze říci o udržování současného stavu, který vede k prohlubování současných obtížných situací, mezi něž patří i situace dřevařů a korkařů v Castilla-La Mancha.

Kromě občasného přidělování pomoci musí být Evropská unie a její členské státy schopny napomáhat vytváření hospodářského prostředí, které nebude zatíženo zbytečnými byrokratickými překážkami, které bude příznivé pro podnikatele a ve kterém se vyplatí riskovat a zavádět inovace.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) Vzhledem ke krajně nepříznivým důsledkům spojeným s uzavřením 36 dřevařských společností ve španělském regionu Castilla-La Mancha, k němuž došlo v rozmezí pouhých devíti měsíců a které připravilo o práci 585 lidí, jsem hlasoval pro poskytnutí pomoci z prostředků Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Tato situace je o to horší, že tento region trpí úbytkem obyvatel a pracovní síly, jíž téměř ve všech případech chybí jakákoliv jiná odbornost. Chtěl bych proto zdůraznit, že je potřeba, abychom věnovali zvláštní pozornost nepříznivých dopadům současné hospodářské krize na převážně venkovské oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Španělsko dne 9. října 2009 podalo v souvislosti s propuštěním 585 zaměstnanců 36 společností zabývajících se výrobou dřevěných, dřevařských a korkových produktů kromě nábytku a výroby slaměných a proutěných předmětů žádost o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) v celkové výši 1 950 000 EUR. Souhlasím s hodnocením Komise, že tato žádost splňuje kritéria způsobilosti, jak je stanoví nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), a s doporučením Komise předloženém rozpočtovému orgánu, aby tato žádost byla schválena, poněvadž z peněz Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) jsou financována jedině opatření, která propuštěným lidem pomohou najít uplatnění na trhu práce, a peníze z tohoto fondu vytvářejí podmínky pro to, aby si propuštění zaměstanci mohli najít stálá nebo dočasná pracovní místa, přihlásili se do programů odborného vzdělávání a získali znalosti odpovídající potřebám trhu práce, získali živnostenskou koncesi nebo se stali osobami samostatně výdělečně činnými. Litva také již využila podpory z tohoto fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) S ohledem na španělské pracující regionu Castilla-La Mancha, kteří se stali obětí globalizace, se zdržuji hlasování. Vzhledem k situaci, do níž je důsledky neoliberálních politik zastávaných Evropskou unií dohnaly, by se člověk cítil oprávněn hlasovat proti této almužně, kterou jim evropská elita uznala za vhodné nabídnout. Nicméně i to málo, co dostanou, může alespoň přispět ke zmírnění jejich utrpení. Přístup Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) však pro to ještě nelze tolerovat. Nahrává spekulacím na trhu v oblasti stavebnictví a jeho rozkladu a posvěcuje zisky, které z úroků vznikají bankám. Eurokratičtí tyrani si umí čisté svědomí pořídit snadno.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Pro nezaměstnané a pro oběti přesouvání výroby v důsledku globalizace je tato podpora zcela zásadní. Svou výrobu přesouvá stále větší počet společností, které využívají výhod nižších nákladů na pracovní sílu v různých zemích, obzvláště v Číně a Indii, často na úkor zemí, které dodržují práva zaměstnanců. Cílem EGF je pomáhat pracovníkům, kteří se stali obětí přesouvání společností, a tento fond má zásadní význam pro to, aby měli snadnější možnost získat nové zaměstnání. Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) využila již v minulosti řada jiných zemí EU, takže by tento fond měl být nyní schopen poskytnout tutéž pomoc španělskému regionu Castilla-La Mancha, kde došlo k propuštění 585 zaměstnanců 36 společností působících v odvětví průmyslové výroby dřevěných a korkových produktů s výjimkou nábytku a výroba slaměných a proutěných předmětů. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. Tato zpráva se týká uvolnění prostředků z EGF ve prospěch španělského regionu Castilla-La Mancha (jedná se o částku 1 950 000 EUR) v souvislosti s tím, že z 36 podniků, které zde působící v odvětví „výroba dřevěných a korkových produktů s výjimkou nábytku; výroby slaměných a proutěných předmětů“, bylo propuštěno 585 zaměstanců. Tyto prostředky půjdou přímo postiženým zaměstnancům. V Rozpočtovém výboru byla tato zpráva přijata bez debat. My ze skupiny Verts/ALE, jsme ji podpořili.

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0178/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE) , písemně. – (FR) Ze solidarity se skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a na základě zprávy mé italské kolegyně Barbary Materové jsem hlasoval pro návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve výši 1,1 milionů EUR na financování technické pomoci spojené s EGF. Podle čl. 8 odst. 1 nařízení o EGF z roku 2006 zůstává z podnětu Komise každoročně na tyto technické činnosti k dispozici 0,35 % z celkového objemu prostředků (500 milionů EUR). To činí 1 750 000 EUR. Na technickou pomoc nebyly dosud uvolněny žádné prostředky. Upřímně řečeno, uspořádání dvou setkání 27 odborníků (1 z každého členského státu), z nichž každé stálo 35 000 EUR, celkem 70 000 EUR, a dvou seminářů o EGF, z nichž každý stál 100 000 EUR, to vše se jeví jako činnost, která nemá valný smysl, zvlášť pokud by to mělo vést k tomu, že EGF bude hradit své provozní náklady, a nikoli přizpůsobování se globalizaci. A co říci o těch 10 studiích, z nichž každá stála 25 000 EUR? ... Pokračování příště… Skutečně se nicméně vnucuje dojem, že tyto technické činnosti se provádějí kvůli tomu, aby se utratily peníze, jen proto, že pro to existuje právní základ.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Souhlasím s touto zprávou, protože více než polovina těchto prostředků, kterou jsou vyčleněny pro Komisi na technickou pomoc, bude použita na financování studií a hodnocení již uskutečňovaných případů, kdy byly čerpány prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), a jejich praktické uplatnění s tím, že budou shromážděny úspěchy a poznatky, z nichž se bude možno do budoucna poučit, a druhá část těchto prostředků přidělených na technickou pomoc bude použita na vytváření databáze s údaji o dlouhodobém znovuzačleňování do trhu práce. Vyzývám rovněž k tomu, aby alespoň část přidělených prostředků byla použita na technická opatření, která by mohla přispět ke zkrácení postupu podávání žádostí, který je v řadě případů, kdy jsou podávány žádosti o pomoc, neúměrně dlouhý. Ráda bych členské státy vyzvala k tomu, aby se seznámily s možnostmi a příležitostmi, které EGF nabízí v případě hromadného propouštění zaměstnanců, a chopily se jich a aby využívaly těchto dostupných prostředků na podporu propuštěných pracovníků a pomohli jim najít nové uplatnění na trhu práce. Členské státy bych dále také chtěla vyzvat k tomu, aby si mezi sebou vyměňovaly osvědčené praktické možnosti a učily se, a to především od těch členských států, ve kterých již fungují vnitrostátní informační sítě o EGF, zahrnující sociální partnery a zainteresované subjekty na místní úrovni, aby v případě, že dojde k hromadnému propouštění, měly spolehlivě fungující systém pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Evropská komise vyzývá k čerpání prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, aby mohla poskytovat vhodnou a dostatečnou technickou pomoc, která bude reagovat na množící se žádosti z různých zemí, jež se potýkají s nárůstem počtu nezaměstnaných pracovníků způsobeným mezinárodní hospodářskou a finanční krizí a globalizací, která nepříznivě doléhá na platební schopnost mnoha společností. Jednohlasný souhlas při hlasování v parlamentním výboru je důkazem toho, že mezi poslanci EP, kteří se tímto problémem nejvíce zabývají, panuje ohledně tohoto požadavku shoda. Domnívám se proto, že stejně by v této věci měla smýšlet i sněmovna.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, které chce podpořit zlepšení v poskytování pomoci a uplatňování mechanismů pomoci zaměřených na propuštěné pracovníky, a právě tak uznávám i význam Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) pro rekvalifikaci pracovníků v manuálních profesích a pro zmírňování socioekonomických dopadů celosvětové krize. Kromě posílení opatření, která zajistí důkladnější sledování, kontrolu a hodnocení provádění podpůrných plánů, které již byly schváleny, bych chtěl poukázat na to, že je třeba, abychom věnovali svou pozornost a své úsilí na podporování iniciativ, které povedou k většímu a širšímu využívání prostředků z EGF ze strany členských států, zejména Portugalska.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Souhlasil jsem s touto zprávou a s návrhem Komise uvolnit částku 1 110 000 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) na financování technické pomoci ve prospěch Komise. Podle č. 8 odst. 1 právního základu lze na podnět Komise každoročně uvolnit na technické zabezpečení částku ve výši 0,35 % z maximálního ročního objemu prostředků Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF). Každoročně tak lze na pokrytí potřeb uvedených jako nezbytných pro fungování fondu využít maximálně 1,75 milionů EUR. Souhlasil jsem s návrhem Komise, že z této částky by se měly platit následující činnosti: činnosti spojené se střednědobým hodnocením EGF – sledování a studie o provádění, vytváření vědomostní základny, výměna informací a zkušeností mezi členskými státy a odborníky a inspektory z Komise, budování sítí, organizace setkání expertní skupiny pro EGF, organizace seminářů o využívání prostředků z fondu jakož i informační a publikační činnosti a další rozšiřování webových stránek EGF a financování publikací ve všech jazycích EU. Tyto činnosti EGF mají důležitou úlohu a účelem peněz z tohoto fondu je poskytování jednorázové podpory pracovníkům, kteří byli propuštěni ze zaměstnání v důsledku globalizace nebo celosvětové finanční a hospodářské krize, aby jim byl usnadněn jejich návrat na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Erminia Mazzoni (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu s neodbytným přesvědčením, že je důležité, aby postupy spojené s Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci byly dynamičtější.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady z 20. května 2010 požaduje, aby byla uvolněna částka 1 110 000 EUR na financování činností spjatých s kontrolou a sledováním, především však na financování činností a technického a administrativního zabezpečení souvisejího s používáním prostředků ze strany členských států a sociálních partnerů. Poskytování jednoznačných informací má zásadní význam, pokud se má zkrátit délka trvání úředních postupů, a stejně tak má-li být transparentnost a jasnost, je klíčové, aby Unie byla vybavena nástroji, které ji přiblíží k jejím občanům. Od 1. května 2009 začalo být také možné využívat tohoto fondu na podporu pracovníků, kteří přišli o zaměstnání v důsledku hospodářské krize a krize finančních trhů, čímž význam a potřebnost tohoto fondu ještě vzrostla.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Pro nezaměstnané a pro oběti přesouvání výroby v důsledku globalizace je tato podpora zcela zásadní. Svou výrobu přesouvá stále větší počet společností, které využívají výhod nižších nákladů na pracovní sílu v různých zemích, obzvláště v Číně a Indii, často na úkor zemí, které dodržují práva zaměstnanců. Cílem EGF je pomáhat pracovníkům, kteří se stali obětí přesouvání společností, a tento fond má zásadní význam pro to, aby měli snadnější možnost získat nové zaměstnání. Je tedy také nezbytné, aby byla vyhodnocována výkonnost tohoto mechanismu pomoci. Komise s ohledem na to uvažuje o uvolnění prostředků z EGF, které by pokryly správní výlohy spojené s přípravou průběžného hodnocení fungování fondu. Součástí tohoto hodnocení budou studie o využívání EGF, znovuzačleňování pracovníků do trhu práce a budování sítí propojujících jednotlivé služby poskytované členskými státy, které mají pravomoci v záležitostech týkajících se EGF, výměna osvědčených postupů a zároveň s tím i tvorba a spuštění webových stránek.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) má za cíl poskytování rychlé pomoci pracovníkům, kteří se stali obětí strukturálních změn v mezinárodním obchodu.

Dne 24. dubna 2010 Komise přijala nový návrh na využití EGF. Tento návrh se týká uvolnění částky ve výši 1 110 000 EUR z tohoto fondu, částky, která by měla pokrýt primární činnosti EGF, mezi něž patří studie v oblasti sledování a provádění, vytváření vědomostní základny, výměna informací a zkušeností mezi členskými státy a evropskými odborníky z EGF, organizace seminářů a další rozšiřování webových stránek EGF a publikace ve všech evropských jazycích.

Využívání prostředků tohoto fondu lze podle mého názoru jedině vítat, protože pro členské státy je to reálný podnět ke správnému využívání možností, které EGF nabízí, zejména co se týče zaměstnanců. Domnívám se, že velmi užítečné je i vytváření vědomostní základny, protože tato základna funguje jako pojítko mezi členskými státy, které je vede ke vzájemné spolupráci a k tomu, aby čerpaly inspiraci od zemí, které mají v této oblasti větší zkušenosti. A konečně považuji též za povzbudivé, že členské státy vede v tomto procesu tým odborníků, a věřím, že projekt EGP se bude i v budoucnu nadále rozvíjet.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Tato zpráva se týká uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na technickou pomoc z podnětu Komise ve výši 1 100 000 EUR. Podle návrhu Komise má tato částka sloužit k hrazení následujících činností: činností spojených se střednědobým hodnocením EGF (článek 17) – studie týkající se sledování a využívání prostředků fondu, vytváření vědomostní základny, výměny informací a zkušeností mezi členskými státy a odborníky a inspektory z Komise, budování sítí, organizace setkání expertní skupiny styčných osob pro EGF, organizace seminářů o využívání prostředků z fondu jakož i informační a publikační činnosti (článek 9) a dalšího rozšiřování webových stránek EGF a financování publikací ve všech jazycích EU. V Rozpočtovém výboru (COBU) byla tato zpráva přijata bez debat. Proto ji my Zelení podporujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Nedávné finanční zemětřesení připravilo spoustu lidí zcela nebo zčásti o zaměstnání. Je dobře, že EU je založena na principu solidarity. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) byl založen v roce 2006 a od té doby bylo podáno téměř 30 žádostí o čerpání prostředků v celkové výši 154 milionů EUR, z nichž byla poskytnuta pomoc 33 000 pracovníků v celé Evropě. Této pomoci bylo využito v celé řadě různých odvětví, včetně odvětví výpočetní techniky, mobilních telefonů a automobilového průmyslu.

Baltským státům zasadila finanční krize bolestivý úder. V rozmezí října 2008 a července 2009 přišlo o zaměstnání 1 600 pracovníků litevských stavebních společností. Polovině z nich se nepodařilo najít novou práci nebo odešli do důchodu a žádali o pomoc. Většina nákladů se hradí z prostředků EGF, zbytek hradí litevský Fond zaměstnanosti. Chtěl bych EGF poděkovat za poskytnutí této pomoci, která byla velmi pečlivě zvolena a je sociálně zodpovědná. Uvedu jeden konkrétní příklad: v období do května 2009 přišlo během pěti měsíců o svou práci 651 lidí, kteří byli zaměstnáni v litevské společnosti AB Snaigė, což je výrobce chladicích zařízení, a u dvou jejích dodavatelů. Mělo to přímý dopad na zaměstnance a jejich rodiny jakož i na město Alytus, ve kterém Snaigė sídlí. Vzhledem k této situaci, k níž došlo, byla velká část peněz z EGF rozdělena mezi pracovníky. Přidělené peníze dají pracovníkům příležitost, aby si našli práci, studovali a prošli rekvalifikací.

 
  
  

Zprávy: Barbara Matera (A7-0180/2010, A7-0181/2010, A7-0179/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – EGF byl vytvořen za účelem pomoci pracovníkům, kteří byli postiženi nepříznivými dopady globalizace. Komise přijala návrhy na uvolnění prostředků z tohoto fondu na pomoc Irsku a Španělsku. Chtěl bych poukázat na to, že skutečné případy, v nichž jsou tyto prostředky potřebné, bývají zpravidla velmi naléhavé, a postup umožňující uvolnění těchto prostředků by měl být proto pokud možno efektivní a rychlý. S ohledem na to jsem souhlasil se závěry, k nimž došla naše zpravodajka, a hlasoval jsem tedy pro tuto zprávu.

 
  
  

Zprávy: Barbara Matera (A7-0180/2010, A7-0181/2010, A7-0179/2010, A7-0178/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) má zcela zásadní význam pro znovuzačleňování pracovníků, kteří v důsledku celosvětové hospodářské a finanční krize ztratili zaměstnání, na trh práce.

Evropské orgány sehrály důležitou roli v napomáhání hospodářské obnově členských států, které takovou pomoc nejvíce potřebují.

Znovu tak vyzývám orgány EU, aby při poskytování této pomoci postupovaly společně a rychlým a pružným způsobem a uplatňovaly zjednodušené postupy, tak aby mohly rychle reagovat na potřeby pracovníků nejvíce postižených současným hospodářským poklesem.

 
  
  

Zpráva: Michail Tremopulos (A7-0139/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sonia Alfano (ALDE), písemně. (IT) Podle průzkumu, který koncem roku 2009 uveřejnil sicilský region, se 75 % občanů domnívá, že evropské fondy nemají žádný, anebo jen velmi malý příznivý dopad. Když pak uvážíme, že podle Účetního dvora zůstalo 51 % všech prostředků vyčleněných pro Sicílii v programovém období 2000–2006 nevyužito a že značné procento použitých prostředků nebylo ušetřeno nesrovnalostí, lze snadno pochopit onu téměř naprostou nedůvěru veřejnosti.

Zpráva mé kolegyně poslankyně má tedy mou plnou podporu. Důvěru v orgány lze obnovit pouze na základě naprosté transparentnosti s tím, že bude zároveň zajištěno informování veřejnosti o účelném využívání veřejných prostředků. Každý musí mít možnost znát, komu byly prostředky přiděleny a především ovšem k jakému účelu jsou určeny, a musí mít zároveň i možnost sledovat všechny fáze od plánování až po provádění intervencí.

Bude-li evropským občanům umožněno sledovat využívání evropských prostředků, bude to nejen základním důkazem demokratičnosti celého procesu, ale bude to současně také odrazovat od všech forem vysávání těchto veřejných zdrojů. Připomínám přitom, že transparentnost neznamená pouze uveřejnění dokumentů: to je pouze první krok. Informace musí být přístupné a srozumitelné; jinak se z jejich poskytování stane pouhý technický úkon, který účelu demokratické kontroly nijak neposlouží.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která hájí jednotný a otevřený přístup k meziregionální výměně osvědčených postupů s cílem umožnit těm, kdo se podílejí na politice soudržnosti, čerpat ze zkušeností druhých. Domnívám se, že zvýšený důraz na otázky týkající se projektového řízení, které vykonávají ti, kdo se podílejí na provádění politiky soudržnosti, je klíčovým činitelem při zlepšování a zjednodušování tohoto řízení. Členské státy by měly decentralizovat provádění politiky soudržnosti, aby bylo možné zajistit víceúrovňové řízení při zachování zásady partnerství a subsidiarity. Vítám vytvoření referenčního manuálu pro audit a jeho zjednodušení, zejména v bodech souvisejících se způsobilostí, finančním inženýrstvím a podáváním finančních zpráv.

Chtěl bych poukázat na překážky objevující se v souvislosti s využíváním strukturálních fondů, jak je prezentují potenciální kandidáti. Potýkají se s velkou byrokratickou zátěží, s množstvím nadměrně složitých pravidel, nedostatečnou transparentností rozhodovacího procesu a pravidel spolufinancování a se zpožděním v platbách. Má-li se podařit tyto překážky odstranit, je třeba určit dlouhodobá kritéria vztahující se na projekty spolufinancované z prostředků strukturálních fondů a zvláštní opatření vytvořená spolu s novými kvalitativními ukazateli pro regiony se specifickými geografickými rysy, jako jsou nejvzdálenější regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, podporuji postoj pana Winklera a hlasoval jsem pro přezkoumání inovační politiky Společenství. Zejména pak souhlasím s přáním vytvořit rozsáhle koncipovanou strategii, která se bude týkat nejen inovací technologických, ale také inovací správních, organizačních a sociálních. Domnívám, že pro tento účel má klíčový význam, aby se na tvorbě opatření na podporu inovací koncepčně podílel finanční svět a malé a střední podniky a aby byla věnována pozornost politickým a hospodářským cílům na regionální úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Původní verze této zprávy z vlastního podnětu pana Michaila Tremopulose se mi nelíbila ani trochu. Podala jsem tedy deset pozměňovacích návrhů, které měly změnit její orientaci. Mně a mým kolegům ve skupině Evropské strany lidové (Křesťanských demokratů) se tak podařilo vrátit francouzštině a němčině status jednacích jazyků vedle angličtiny, omezit požadované informace na informace, které jsou reálně potřebné, zachovat předpoklad, že evropských prostředků bylo využito řádným způsobem, a tak dále. Využívání prostředků by skutečně mělo být transparentnější, ale neměla by se z toho stát záminka pro to, aby se postupy podávání žádostí o přidělení prostředků z evropských fondů neúměrným způsobem komplikovaly. Díky našemu přispění budou mít evropští občané dostupné informace o využívání prostředků z evropských fondů, aniž by to ovšem vedlo ke zvýšení byrokracie. Hlasovala jsem tedy pro tuto pozměněnou verzi této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE) , písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu mého řeckého kolegy poslance Michaila Tremopulose o transparentnosti v regionální politice a jejím financování. Vítám Evropskou iniciativu pro transparentnost (ETI), která byla přijata Evropskou komisí za účelem zvýšení transparentnosti, otevřenosti a zodpovědnosti v řízení Evropské unie. Podporuji názor, že je třeba zavést metody řízení a podávání žádostí, které zaručí transparentní postupy, poskytnou potenciálním příjemcům lepší přístup k prostředkům strukturálních fondů a sníží byrokratické zatížení žadatelů. Řídící orgány v členských státech musí transparentním způsobem prezentovat všechny fáze projektů financovaných z prostředků strukturálních fondů. Přál bych si také, aby poslanci Evropského parlamentu byli informováni a zapojeni do provádění projektů ve svých volebních obvodech.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Účelné využívání prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti je nezbytnou podmínkou růstu našich ekonomik a tvorby pracovních míst. V zájmu zajištění transparentnosti využívání těchto prostředků by měla být v co nejúplnější podobě realizována Evropská iniciativa pro transparentnost. O rozhodnutích Komise o financování důležitých projektů je v současnosti nedostatek informací. Také členské státy informují veřejnost o příjemcích podpory z EU na různé úrovni. Domnívám se, že transparentnost by měla být zajištěna na všech úrovních, protože jde ruku v ruce s procesem zjednodušování postupů pro získání prostředků ze strukturálních fondů a protože umožňuje veřejnou účast na diskusi o vynakládání veřejných peněz, která je důležitá pro účelné využívání prostředků EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) V době, jako je ta naše, kdy se z hospodářské a finanční krize stává všudypřítomný fenomén, který se projevuje bez rozdílu ve všech odvětvích, není výjimkou ani odvětví zemědělství, které potřebuje výraznou finanční pomoc a transparentnost.

Zpráva pana Tremopulose navazuje na sdělení Komise o Evropské iniciativě pro transparentnost a předkládá návrhy, jejichž cílem je prosadit zpřístupnění údajů o příjemcích finančních prostředků jakož i transparentnost ve společném řízení a partnerství. Budu hlasovat pro tuto zprávu, a to právě z toho důvodu, že jak se domnívám, více informací a především jednodušší informace mohou složitý svět, jakým je politika soudržnosti EU, přiblížit světu podnikatelskému.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Evropská iniciativy pro transparentnost je v platnosti od roku 2005, kdy byla přijata Komisí. Jen o rok později byla uveřejněna zelená kniha, jejímž cílem bylo zvýšit transparentnost, otevřenost a odpovědnost řízení EU. Důvodem pro přijetí těchto dokumentů byla základní právo evropských občanů vědět, kdo je příjemcem prostředků z evropských fondů. Každý z nich ve větší či menší míře na tyto projekty přispívá.

Uveřejňování informací o důležitých projektech na internetu před rozhodnutím o jejich financování je v mezinárodních finančních institucích běžný postup. Evropská komise představovala v tomto směru až doposud výjimku, přestože není žádný dobrý důvod k tomu, aby se výkonný orgán Společenství řídil méně přísnými normami transparentnosti. Za těchto okolností je požadavek Parlamentu, aby Komise včas uveřejňovala informace na internetu a umožnila tak přímý přístup k dokumentaci evropských financí, v dokonalé shodě s politikou transparentnosti, která je schválena na úrovni EU. Je důležité, aby projekty schvalované Komisí byly mimo veškeré podezření a aby o nich byla široká veřejnost informována už od prvních fází podávání žádostí o financování.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Transparentnost v přidělování prostředků ze strukturálních fondů, zajišťovaná především následným zveřejňováním příjemců, názvů provozovaných činností a částka veřejných prostředků poskytnutých jejich provozovatelům, má pro diskusi o tom, jakým způsobem mají být vynakládány veřejné prostředky z evropských fondů, ústřední význam.

Definice pojmu „příjemci“ a částka veřejných prostředků vyplacených příjemci (částky přidělené, anebo částky skutečně vyplacené), k jejichž zveřejnění má dojít, není jasná.

Vítám doporučení obsažená v této zprávě jako příspěvek ke kultuře vzájemné důvěry mezi všemi zainteresovanými subjekty, která povede k lepšímu využívání evropských prostředků.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – V EU je celá řada fondů, k nimž mají přístup občané jakož i další subjekty. Mnozí si stěžují, že získání přístupu k prostředkům z těchto fondů je spojeno s postupy, které jsou složité a neúměrně byrokratické. Mělo by být k dispozici více jasnějších informací o postupech spojených s těmito fondy a měla by být zajištěna větší transparentnost, pokud jde o využívání těchto prostředků. Souhlasím se závěry, k nimž došel zpravodaj, a rozhodl jsem proto hlasovat pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Hlasuji pro opatření navržené v této zprávě, protože se domnívám, že transparentnost se musí stát klíčovou podmínkou pro dosažení obecných cílů všech politik a zejména pak politik soudržnosti.

Různá forma prezentování údajů a různé podmínky týkající se jejich zpřístupňování, které jsou důsledkem evidentních rozdílů mezi jednotlivými členskými státy a řídícími orgány ve výkladu minimálních požadavků Evropské iniciativy pro transparentnost znemožňuje úplné srovnání na úrovni EU. S radostí proto vítám zavádění jasnějších pravidel, pokud jde o zveřejňování informací o příjemcích prostředků v rámci společného řízení. Snižování byrokracie, zjednodušování procesu získávání prostředků a umožnění větší kontroly finančního řízení jsou pozitivními kroky.

Domnívám se také, že dobrou myšlenkou je i návrh na dvojjazyčnost úředních informací, které o postupu poskytování prostředků podávají členské státy veřejnosti.

A konečně si také myslím, že Komise by měla jít příkladem a sama uplatňovat postupy, které podporují transparentnost. Měla by se tak zachovat především v záležitosti poskytování prostředků na velké projekty EU, u kterých nikdo nechápe, proč jsou zde i nadále benevolentnější požadavky na transparentnost, než je tomu u podobných projektů, jako například v případě Evropské investiční banky nebo Světové banky.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o transparentnosti v regionální politice a jejího financování, aby byla zajištěna větší kontrola nad způsobem využívání veřejných prostředků. V zájmu větší transparentnosti je naléhavě potřebné, aby kromě současných minimálních požadavků bylo zajištěno, že seznamy těch, kdo získali prostředky ze strukturálních fondů, uveřejňované na webových stránkách Komise, budou obsahovat podrobnější informace. Příkladem takových podrobnějších informací mohou být údaje o místě, souhrny schválených projektů, typy poskytnuté podpory a uvedení bližších informací o partnerech projektu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Regionální politika a Fond soudržnosti Evropské unie mají základní význam pro zásadu solidarity mezi členskými státy. Je zcela klíčové, aby prostředky, které mají k dispozici, byly využívány účelným a cíleným způsobem a aby přispívaly k rozvoji oblastí, pro něž byly tyto prostředky získány. Transparentnost v používání těchto prostředků je v první řadě odpovědností členských států a pokuty za špatné řízení povedou k výraznějšímu snížení nevyvážeností v rámci Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) Vzhledem k velikosti a regionální rozmanitosti Evropy a zároveň i s ohledem na potřebu důvěryhodnosti evropských orgánů jsem hlasoval pro, protože se domnívám, že sdílení veřejných informací a normalizace postupů je zásadní pro zajištění nezbytné transparentnosti provádění a financování regionálních politik zaměřených na hospodářskou a sociální soudržnost a posilování spravedlivější Evropy. Chtěl bych také zdůraznit, že snaha o zajištění shody s obecnými pravidly a uveřejňování objektivních informací o veřejných investicích by neměla vést k větší byrokracii. Domnívám se naopak, že má-li dojít ke zlepšení transparentnosti a účinnosti evropských politik, je důležité, aby se míra byrokracie snižovala.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Transparentnost regionální politiky a jejího financování jsou obzvláště citlivá témata a velmi důležitá pro oblast, kterou zastupuji.

Benátský region a další regiony severní a střední Itálie spadají v rámci politiky soudržnosti na období 2007–2013 pod cíl 2, nazvaný Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, na který bylo vyčleněno 16 % dostupných prostředků. Většina těchto prostředků (83 %) je vyčleněna ve prospěch oblastí, které ve svém rozvoji pokulhávají za ostatními a mezi které patří oblasti jižní Itálie.

Souhlasím s názorem zpravodaje, že Evropská iniciativa pro transparentnost (ETI), která vznikla z podnětu Komise, se musí opírat o referenční parametry, které budou pro všechny stejné, aby bylo možné zaručit homogenní a efektivní úroveň transparentnosti. Tím, že bude vymezen typ požadované dokumentace, zaručen přístup k této dokumentaci, a to především v případě tzv. velkých projektů, a tím, že bude vytvořen společný vzor, kterého se budou všichni držet, se předejde plýtvání a nedostatečné transparentnosti postupů. Stanovením jasných a podrobnějších společných pravidel, které ovšem nesmějí mít nepříznivý vliv na výkonnost správy, bude odměňovat řádné regiony a trestat ty, kteří nebudou schopni definovat své požadavky a projekty s dostatečnou přesností.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Tremopulosova zpráva vychází z myšlenky, že transparentnost je nezbytnou podmínkou pro dosažení cílů politiky soudržnosti, a já výzvy k větší transparentnosti v regionální politice plně podporuji. Zpráva rovněž vyzývá členské státy k tomu, aby plně zapojily regionální a místní orgány do provádění politik, a já jsem si jist, že až bude Skotsko nezávislé, bude skotská vláda schopna do těchto věcí zapojit všechny skotské regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Poskytování veřejných informací o příjemcích prostředků z fondů EU je úhelným kamenem Evropské iniciativy pro transparentnost (ETI). Domnívám se, že požadavek obsažený ve finančním nařízení, aby členské státy podávaly informace o způsobu využívání finančních prostředků z fondů EU v rámci společného řízení, a to především následným zveřejňováním příjemců, je nedostatečný. Komise se omezuje na úlohu navrhovatele jakési společné orientační normy pro zveřejňování údajů a poskytování odkazů na elektronické adresy členských států, které občané EU najdou na webové stránce DG REGIO a přes které se dostanou na stránky, na nichž budou zveřejňovány požadované údaje o příjemcích prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (angl. zkr. ERDF) a Fondu soudržnosti. V případě těchto zmíněných prostředků spravovaných v rámci tzv. sdíleného řízení jsou tyto odkazy a jejich obsah výlučnou odpovědností členských států a zakládají se na informacích poskytnutých řídícími orgány. Různá forma prezentování údajů a různé podmínky týkající se jejich zpřístupňování neumožňují úplné srovnání na úrovni EU. Souhlasil jsem proto s návrhy předloženými Evropským parlamentem, aby databáze členských států byly plně přístupné a kompatibilní a bylo tak možné snáze získat přehled o prezentovaných údajích a zajistit, aby nashromážděné údaje byly uveřejňovány a spravovány strukturovaným, navzájem porovnatelným způsobem, umožňujícím jejich plnou využitelnost. Provedení těchto návrhů přispěje k ETI.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) O práci Komise a Parlamentu, kterou odvádí v oblasti transparentnosti regionální politiky a jejího financování, mám dobré mínění. Je to oblast, která pohlcuje lví podíl rozpočtu EU, a daňoví poplatníci proto mají právo vědět, jak jsou jejich peníze používány, a měli by mít neomezený přístup k těmto informacím.

Chtěl bych rovněž vyjádřit naději, že tato přijímaná opatření povedou k vytvoření nových pravidel, která budou inspirována znalostí zveřejněných údajů, a že prováděcí postupy se díky tomu zjednoduší a zprůhlední.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Mají-li se evropské orgány a agentury přiblížit občanům, kterým slouží, a zdůraznit své přispění k sociální a hospodářské soudržnosti a udržitelnému rozvoji Evropy, musí být jednou ze základních starostí Evropské unie otázka, jak zvýšit svou transparentnost.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podporuji Komisi v její snaze o prosazení normy a dobře stanoveného způsobu zpřístupňování informací o příjemcích prostředků Společenství. Umožní nám to odstranit neshody ve způsobu, jakým tyto informaci uveřejňují jednotlivé členské státy. To nám pak na celoevropské úrovni umožní získat celkový přehled o poskytnutých údajích a současně ovšem také získat v očích evropských občanů pověst důvěryhodné a zodpovědné instituce.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že potřeba transparentnosti regionální politiky s ohledem na to, aby potenciální příjemci měli lepší přístup k databázi Evropské iniciativy pro transparentnost (ETI), je skutečně velmi důležitá. Domnívám se, že pokud jde o transparentnost regionálních politik, je naprosto nezbytné zapojení místních a regionálních orgánů, neboť jsou v tomto ohledu povinny plnit dvojí úlohu. Na jedné straně budou využívat výhod, které jim přináší ETI tím, že jim usnadní a v maximální možné míře umožní přístup do databáze příjemců prostředků z fondů, což by mohlo poskytovat konkrétní příklady osvědčených postupů v oblasti regionálního financování. Zároveň však budou místní a regionální orgány zastávat klíčovou úlohu ve zpřístupňování této databáze, k čemuž budou využívat všech vhodných prostředků, tak aby tyto informace byly v maximální míře přístupné občanům.

Musí být rovněž zavedeny systémy měření úrovně využívání databáze ETI, abychom měli co nejjasnější představu o tom, v jaké míře jsou informace obsažené v této databázi využívány. Ukáže-li se, že se jich využívá v nedostatečné míře, orgány, které ji takto nedostatečně spravují, budou muset najít účinnější metody, jak propagovat její využívání.

 
  
MPphoto
 
 

  Erminia Mazzoni (PPE), písemně. (IT) Dohledatelnost příjemců, přidělených prostředků a projektů je klíčovým aspektem nástrojů, jimiž se řídí Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti, pokud jde o zaručení transparentnosti výdajů. Transparentní systém optimalizuje investice a snižuje náklady. Vzhledem k důležitosti této věci bude prospěšné, zvýší-li se pokuty za porušování předpisů týkajících se komunikace a povinnosti uveřejňovat informace, podaří-li se prosadit modernější a funkčnější systém propojující řídící orgány, definovat společný základ pro normalizaci postupů jednotlivých států a vytvořit vazbu mezi uveřejňováním informací, monitorováním a kontrolou. Tyto činnosti by se měly stát součástí balíčku opatření pro boj proti krizi. S podobným návrhem přišel Parlament v době, kdy se hlasovalo o Výroční zprávě o ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům, a kdy šlo o to, že jsou-li vyžadovány transparentní postupy, předchází se tak pochybením.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Transparentnost v používání prostředků Společenství a veřejné informace o příjemcích prostředků EU mají zásadní význam pro Evropskou iniciativu pro transparentnost (ETI). Toto zpřístupnění informací umožní vyhodnocovat, jakým způsobem se veřejné prostředky používají, což je zcela nezbytné pro dobré fungování demokracie a řádnou správu prostředků, kterých je vždy omezené množství. V této krizové době však potřebujeme ještě další mechanismy, které umožní větší transparentnost, zejména to, aby Komise podávala předběžné informace o rozhodnutích týkajících se financování velkých projektů. Je proto třeba i nadále pokračovat ve vytváření veškerých použitelných mechanismů, které povedou k větší transparentnosti ohledně příjemců prostředků EU. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE), písemně. (SK) Zveřejňování informací týkajících se financování projektů z evropských fondů jednoznačně umožní veřejnosti v členských státech zapojit se do diskuse o lepším využívání veřejných financí.

Zvýšení transparentnosti podle mého názoru vyžaduje zavedení jasných pravidel týkajících se zveřejňování informací, důsledkem čehož ovšem nesmí být přílišné administrativní zatížení potenciálních příjemců, kteří už i tak zápasí s komplikovanými administrativními požadavky.

Velice bych uvítal, aby ke zveřejňování informací o velkých projektech na internetu docházelo včas a umožňovalo přímý přístup k projektové dokumentaci, a to především k hodnocení vlivu na životní prostředí, jehož důležitost je ze strany subjektů mnohokrát brána na lehkou váhu, anebo je dokonce zcela obcházena. Občanská společnost by tedy měla mít možnost na stránkách Komise zasílat svoje stanoviska a přispívat tak k demokratické kontrole a ke zvýšení kvality projektů.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Evropská iniciativa pro transparentnost byla zahájena už před lety, podařilo se v ní dosáhnout však jen omezeného pokroku. Zveřejněním příjemců dotací, například zemědělských, vyšlo najevo, že tyto prostředky jdou často ve prospěch velkého obchodu, královských domů atd. Pokud to EU myslí s transparentností vážně, pak ji musí uplatňovat důsledně i ve svém rozhodování. Iniciativa pro transparentnost je z větší míry, ostatně jako vždy, pouhou snůškou prázdných slov, a to je důvodem toho, proč jsem zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Shromažďování informací o tom, jakým způsobem se ve skutečnosti využívá veřejných dotací a kdo má z těchto peněz ve skutečnosti prospěch, je důležité a je to rovněž správná věc. Nesmí to vést ovšem k tomu, aby Komise získala natolik rozsáhlé pravomoci, že by si členské státy například už nemohly vybírat své vlastní projekty a partnery. Zdržel jsem se proto hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně.(PL) Finanční transparentnost veřejných orgánů je základem moderní demokracie. Občané musí mít přístup k informacím o tom, jakým způsobem bylo vydáno každé euro – protože každé euro pochází z daní, které zaplatili. Není žádným tajemstvím, že Evropská iniciativa pro transparentnost, kterou Komise přijala v roce 2005, přináší své první plody. Jsem tomu velmi rád. Na druhé straně je toho třeba ještě hodně udělat. Rmoutí mne, že normy týkající se transparentnosti používané v Evropské komisi při provádění regionální politiky jsou na nižší úrovni, než je tomu v jiných institucích, mj. zejména normy, které se používají v Evropské investiční bance. K tomu, aby tento stav nadále přetrvával, není žádný důvod. Sdílím uspokojení, které je vyjádřeno v usnesení nad pokrokem v oblasti sociální kontroly nad rozdělováním prostředků pro uskutečňování cílů regionální politiky. Velmi také oceňuji důraz, který je v usnesení kladen na úlohu instituce občanské společnosti v systému vytváření programů politiky soudržnosti. Jsem si jist, že opatření, která tato usnesení navrhuje, přispějí k zvýšení efektivnosti těchto programů a k legitimizaci politiky soudržnosti EU. S ohledem na tyto faktory jsem se rozhodl toto usnesení podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy pana Tremopulose, která obsahuje ustanovení zaměřená na zlepšení efektivity a transparentnosti evropské regionální politiky. Chceme-li potenciálním příjemcům evropských strukturálních fondů zajistit lepší přístup k dostupným prostředkům, zdá se mi, že nadbytečné administrativní požadavky spojené s podáváním žádostí o přidělení prostředků z těchto fondů bude třeba zjednodušit a postupy spojené se získáním prostředků EU učinit transparentnějšími. Stanovení jasnějších a jednodušších pravidel a způsobů jejich uplatňování povede k tomu, že používání prostředků z fondů EU bude efektivnější. Také si myslím, že lepší informovanost o projektech realizovaných Evropskou unií, zejména o projektech spojených s využíváním strukturálních fondů, je pro občany velmi důležitá. Jsem tedy pro to, aby Evropská komise v zájmu široké veřejnosti uveřejňovala více informací o velkých projektech uskutečňovaných díky těmto prostředkům, ať už se jedná o projekty dokončené, nebo projekty, které stále ještě probíhají.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Chci pozdravit svého kolegu z řad řeckých Zelených, Michaila Tremopulose, a poblahopřát mu k dnešnímu přijetí jeho zprávy o transparentnosti, regionální politice a jejím financování. Výsledek, 629 hlasů pro a jen 6 proti, svědčí o tom, že odvedl vynikající práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. (FR) Podpořila jsem a hlasovala jsem pro Tremopulosovu zprávu, která vyzývá Evropskou komisi a vnitrostátní řídící orgány, aby uplatňovaly větší transparentnost při přidělování a využívání strukturálních fondů. Je důležité, abychom měli srovnatelné údaje o správě těchto prostředků v rámci celé Unie a majitelé projektů a občané měli představu o tom, jaké má EU v přidělování prostředků priority, které zainteresované subjekty prostředky již získaly, jak tyto prostředky byly použity a jaké jsou u různých projektů postupy a časové rámce. Cílem těchto kroků je informovat potenciální příjemce o těchto prostředcích a účinnějším způsobem sledovat jejich využívání. Důležité bylo nicméně i to, aby míra transparentnosti nebyla překročena a aby orgány pověřené správou těchto prostředků a vlastníci projektů nebyli neúměrným způsobem zatíženi požadavky na poskytování informací, které jsou bezpředmětné, neúčelné a kontraproduktivní. Z tohoto důvodu jsme já a moji kolegové z předsednické většiny Výboru pro regionální rozvoj původní znění pozměnili, aby nemohlo docházet k tomu, že cíle transparentnosti bude dosahováno na úkor cíle politiky soudržnosti, jímž je zjednodušování, protože jsou to právě tyto dvě hlavní otázky, jednoduchost a viditelnost, jimiž se politika soudržnosti musí zabývat.

 
  
MPphoto
 
 

  Nicole Sinclaire (NI), písemně. – Hlasovala jsem proti tomuto opatření, ovšem nikoli proto, že bych byla proti transparentnosti, to ani zdaleka ne; jako jedna z několika mála poslankyň a poslanců EP ze Spojeného království, kteří si nechali prověřit účty, veřím ve větší transparentnost. Toto hlasování je však pro EU typické: předstírá transparentnost, ale zavádí na úkor daňových poplatníků větší byrokracii. Moji voliči si zaslouží něco lepšího.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva charakterizuje transparentnost obecně uplatňované vůdčí zásady procesu plánování a rozhodování v oblasti politiky soudržnosti a předkládá několik technických a správních návrhů, které osvědčily svůj přínos z hlediska větší efektivity práce na poli regionální politiky. Kromě otázek souvisejících se zajištěním širšího využívání údajů o příjemcích, potřeby menšího administrativního zatížení a zrychlení postupů je cílem tohoto dokumentu, kterému jsem dal svůj hlas, nastolit transparentnost v partnerství mezi regiony, členskými státy a Evropskou unií.

S ohledem na tuto snahu a na základě pozměňovacího návrhu, který jsem podepsal, byl do tohoto dokumentu zahrnut poukaz na potřebu cílenějšího, pravidelnějšího a včasnějšího informování partnerských organizací, zejména prostřednictvím technické pomoci a odborného výcviku. Pro partnery nejvzdálenějších regionů EU to má nepochybně stejně velký užitek jako pro nejvzdálenější regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Dámy a pánové, chtěl bych zdůraznit, že transparentnost je pro zemi, jako je ta má, pro Litvu, velice důležitá. Fondy EU, jako je strukturální fond a Fond soudržnosti, napomohly formování hospodářského, sociálního a environmentálního vývoje Litvy a po nějaký čas jej budou formovat i v nadcházející době. Je proto důležité, aby občané měli možnost stát se svědky tohoto procesu a měli vliv na přidělování těchto prostředků. Má-li k tomu dojít, je nezbytná účast společnosti. Účast společnosti se může v rozhodovacím procesu, v přidělování prostředků EU a v jejich využívání, uplatňovat různými způsoby. Větší účast společnosti by vedla ke snížení korupce a ke zvýšení efektivního využívání těchto prostředků, což má pro zemi jako Litva obzvlášť velký význam. Veřejná známost je důležitá i pro příjemce prostředků EU. Byly by tak podníceny diskuse o používání veřejných peněz v zemi, což je opět jedna z hlavních zásad fungování demokratického státu. Chtěl bych také podtrhnout potřebu zapojení regionálních a místních orgánů a především ovšem běžných občanů. Zpráva obsahuje několik poznámek týkajících se rozsáhlé internetové platformy, která by umožňovala získat přehled a učinit si lepší představu o existujících prostředcích. Jako začátek je to dobré, ale je třeba udělat ještě víc pro to, aby se podařilo zapojit lidi z různých vrstev společnosti – bohaté i chudé, lidi z velkých měst i z malých vesnic. Občanská společnost a nevládní organizace by rovněž mohly přispět k zefektivnění programů a k jejich odpovědnějšímu provádění.

 
  
MPphoto
 
 

  Kerstin Westphal (S&D), písemně. – Jménem skupiny S&D chci vyjádřit náš obecný souhlas s touto zprávou. Je důležité, aby Evropský parlament bojoval za větší transparentnost v regionální politice, odmítání však tzv. jmenovité pranýřování, jak se žádá v bodě 16 této zprávy. Souhlasíme samozřejmě se zavedením přísnějších požadavků na komunikaci a poskytování informací, ale pro dosažení daného cíle, jímž je větší transparentnost a který také podporujeme, nelze používat špatných prostředků. Obáváme se, že jmenovité pranýřování by mohlo vést k honům na čarodějnice. Z Evropské komise by se neměla dělat morální autorita, která označováním viníků, jejich pranýřováním a obviňováním udržuje skupinovou kázeň. Tento postup odmítáme i proto, že by mohl přivodit komplikovanější situaci a mohlo by se stát, že by v členských státech nedošlo k jeho provedení. I přes tuto výhradu souhlasíme – jak bylo výše řečeno – s obecným pojetím této zprávy a považujeme ji za velmi užitečnou.

 
  
  

Zpráva: Seán Kelly (A7-0190/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Projekt sjednocené Evropy vymysleli otcové zakladatelé, aby zajistili mír v Evropě. I když v Severním Irsku stále panuje napětí, musí současná Evropa pokračovat v poskytování finanční pomoci na podporu usmíření mezi tamními dvěma komunitami, které proti sobě tak dlouho bojovaly. Proto by Evropská unie měla zajistit další financování konkrétních projektů, které umožní vytvoření vazeb potřebných k zajištění trvalého míru. Vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie nedávno z důvodů právní povahy zrušil nařízení (ES) č. 1968/2006, které právě tyto finanční příspěvky umožňovalo, byli poslanci Evropského parlamentu nuceni přijmout nové nařízení založené na patřičném právním základě. Proto jsem hlasovala pro přijetí nového nařízení.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně.(GA) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o dalším poskytování finančních příspěvků Evropské unie do Mezinárodního fondu pro Irsko. V letech 2007 až 2010 vložila Evropská unie do tohoto fondu 15 milionů EUR. Financování z prostředků Evropské unie (jež představuje 57 % všech příspěvků) je pro účinnost tohoto fondu zásadní.

Od svého založení v roce 1986 měl fond pozitivní vliv na události jak v Irsku, tak v Severním Irsku a poskytl podporu mnoha přeshraničním iniciativám. Podporoval mír a usmíření, prosazoval navazování vztahů a angažovanost a napomáhal hospodářskému a společenskému pokroku. Fond měl jasný a zásadní vliv na jím dotčené komunity a velkou měrou se podílel na úsilí o dosažení trvalého míru, zejména co se týká aktivit ve spolupráci s programem PEACE v Severním Irsku a v pohraničních okresech.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Mezinárodní fond pro Irsko slouží jako dobrý příklad nadnárodní a mezinárodní spolupráce. Fond, který řídí nezávislý mezinárodní orgán, je financován několika zeměmi: Evropskou unií, Spojenými státy, Kanadou, Novým Zélandem a Austrálií. V Severním Irsku i v Irské republice podporují jeho projekty navazování kontaktů, dialog a usmíření mezi nacionalisty a unionisty. Tato mezinárodní podpora však bude v roce 2010 ukončena. Měli bychom se proto zamyslet, jakým způsobem by mohly být priority v oblasti činnosti fondu financovány po tomto datu, zejména pak ty, jež se váží k podpoře hospodářského a společenského pokroku a podpoře mírového dialogu.

Projekty realizované Mezinárodním fondem pro Irsko se již nyní doplňují s činnostmi v rámci programu PEACE Evropské unie. Bylo by užitečné určit, co se s těmito projekty stane v souvislosti s nadcházejícím plánováním rozpočtu Evropské unie. Vyzývám proto Evropskou komisi, aby prozkoumala, jak by strukturální fondy mohly navázat na roli Mezinárodního fondu pro Irsko, a to zejména s ohledem na cíl Evropské územní spolupráce.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – Po mnoha letech nestability v Irsku byl za účelem zajištění hospodářské a finanční stability v regionu ustaven Mezinárodní fond pro Irsko (MFI). Jak jsme viděli, zpráva se zabývá plány fondu do budoucnosti a ustavuje některé klíčové cíle, které je třeba naplňovat. Souhlasím se závěry zpravodaje, a proto jsem se rozhodl hlasovat pro přijetí zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro příjetí zprávy poslance Kellyho o návrhu na nařízení Evropského parlamentu a Rady o finančních příspěvcích Evropské unie do Mezinárodního fondu pro Irsko (MFI).

Projekty směřující ke spolupráci a usmíření mezi regiony si zaslouží podporu, zejména s ohledem na prosazování společenského a hospodářského pokroku. MFI sehrál v procesu usmíření mezi komunitami klíčovou úlohu a uznání si zaslouží i Evropská unie, která v této oblasti hrála zásadní roli. Z úspěchů iniciativ MFI se můžeme poučit a využít tyto zkušenosti v dalších oblastech Unie, kde dochází k marginalizaci komunit a ke vzniku napětí.

Rád bych vyzdvihl využití finančních prostředků Evropské unie na podporu projektu MFI „Fotbal pro mír“. Podpora usmíření a vzájemného porozumění mezi mladými lidmi prostřednictvím sportu je iniciativa, která si zaslouží pochvalu. Využití sportu jako prostředku k posílení jednotlivců a k boji proti sociálnímu vyloučení bychom vskutku neměli podceňovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Mírový proces v Severním Irsku je příkladem úspěchu, který si zasloužil a i nadále by si měl zasluhovat podporu evropských orgánů. Stejně jako v případě evropské integrace i v postkonfliktní situaci, jako je tato, může být cesta ke stabilitě prošlapána vytvořením faktické solidarity, která usnadní a rozšíří přeshraniční vztahy a kontakt mezi komunitami. Doufám, že se i další oblasti Evropské unie, které se potýkají s fenoménem separatistického terorismu, poučí z irského procesu, což jim umožní vymýtit násilí a vytvořit takovou společnost, kde všichni cítí sounáležitost a kde se zároveň dodržují zákony, tradice a lidská práva.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro další pokračování činnosti Mezinárodního fondu pro Irsko, protože věřím, že je potřeba zdůrazňovat poslání Evropské unie, co se týče míru mezi národy a komunitami, jakožto klíčový faktor hospodářského a společenského rozvoje a také posílení lidské důstojnosti a kvality života občanů. To je zřetelně vidět v případě Irska. Evropská unie by měla i nadále hrát klíčovou roli při udržování míru a odstraňování regionálního, etnického a kulturního napětí, čimž bude přispívat k vytvoření podmínek pro společenský a hospodářský pokrok.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Od svého založení v roce 1986 přispívá Mezinárodní fond pro Irsko k podpoře hospodářského a společenského pokroku a rozvoji vzájemných kontaktů, dialogu a usmíření mezi nacionalisty a unionisty v celém Irsku. Evropská unie musí i nadále podporovat mírový proces v Irsku prostřednictvím příspěvků do Mezinárodního fondu pro Irsko, jak to činila od roku 1989. Posílení této podpory povede ke zvýšení solidarity mezi členskými státy a jejich občany. To je důvod, proč jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
  

Doporučení pro druhé čtení: Marian-Jean Marinescu (A7-0162/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Jednalo se o hlasování ve druhém čtení o nařízení o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. Hlasovala jsem pro přijetí kompromisů dosažených Parlamentem a Radou Evropské Unie. Tyto kompromisy by totiž měly umožnit podporování podmínek pro lepší řízení přidělování přístupových kapacit a správu velkých evropských železničních koridorů pro nákladní dopravu. Po přijetí by toto nařízení mělo zlepšit účinnost velkých toků železniční nákladní dopravy v evropských koridorech, čímž přispěje ke snížení znečištění ovzduší způsobeného dopravou. Ze všech těchto důvodů jsem hlasovala pro přijetí znění vyjednaného s Radou, abychom dosáhli dohody ve druhém čtení.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro přijetí doporučení pro druhé čtení obsažené ve zprávě mého rumunského přítele Mariana-Jeana Marinesca o postoji Rady během prvního čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. Podporuji změny provedené v souvislosti s uspořádáním mezinárodních železničních koridorů za účelem vytvoření evropské železniční sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. Rovněž podporuji myšlenku vytvoření „jediného kontaktního místa“ v podobě jednoho společného orgánu zřízeného správní radou každého nákladního koridoru, který žadatelům nabídne možnost požádat na jednom místě a v rámci jednoho úkonu o přidělení trasy v případě, že v jejím rámci dojde k překročení alespoň jedné hranice.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Podporuji nařízení o vytvoření evropské železniční sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu, jehož realizace, jak věříme, přinese přidanou hodnotu celé Evropské unii, jelikož povede k propojení Evropy společnou železniční sítí. Tím se zajistí účinný pohyb osob a zboží mezi regiony Evropy. Společně s tímto nařízením padlo také rozhodnutí o zavedení lhůt pro zprovoznění železničních koridorů. Byla přijata delší pětiletá varianta, která je výhodná pro Litvu, během níž bude v Litvě muset dojít k výstavbě evropské železnice. V současné době, kdy Litva zažívá bolestivé důsledky hospodářské krize, je toto rozhodnutí obzvláště výhodné, protože Litvě, stejně jako dalším zemím těžce zasaženým krizí, se v blízké budoucnosti nebude dostávat finančních zdrojů pro investice do projektů rozvoje železniční infrastruktury.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Oblast nákladní dopravy na úrovni Evropské unie může v době, kdy zažívá stabilní růst, nabídnout obrovský potenciál. Za těchto okolností se zdá být paradoxní, že stále méně společností využívá železniční nákladní dopravu. Pouze 10 % veškerého zboží v Evropské unii se přepravuje po železnici. Ve skutečnosti objem železniční nákladní dopravy oproti době před 20 lety poklesl o polovinu. Evropská komise uznala klíčovou roli železniční nákladní dopravy od roku 2001.

Lhůta pro bílou knihu o evropských politikách v odvětví dopravy pak byla stanovena na rok 2010. Trh železniční nákladní dopravy se nyní musí potýkat s výzvami v podobě zlepšování kvality nabízených služeb zapříčiněné nedostatečným souladem, což představuje v konkurenci s dalšími způsoby nákladní dopravy nevýhodu. Je nemožné vysvětlit pokles v oblasti železniční nákladní dopravy v situaci, kdy existují tři různé legislativní balíčky zabývající se železniční dopravou. Chybí dostatečné sladění s vnitrostátními právními předpisy a propojení železničních systémů mezi jednotlivými státy. Vzhledem k této situaci zamýšlí nařízení předkládané Evropským parlamentem zefektivnit železniční nákladní dopravu prostřednictvím podpory harmonizace mezi členskými státy a správci infrastruktury.

 
  
MPphoto
 
 

  Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. – Podporuji snahy o zefektivnění železniční nákladní dopravy s ohledem na její ekologické výhody v porovnání se silniční nákladní dopravou. Chci však jasně říct, že jsem proti pokračující liberalizaci železnic v Evropské unii, která je zodpovědná za dnešní roztříštěnost, nedostatek investic a špatnou účinnost železniční nákladní dopravy. Tento kompromis s Radou představuje snahu o zlepšení situace, a proto jsem pro něj hlasovala. Staví ale na liberalizaci železnic, se kterou silně nesouhlasím. Toto hlasování se však netýká deregulace, která je již obsažena ve Smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Cornelis de Jong (GUE/NGL), písemně. – Podporuji veškeré snahy o zefektivnění železniční nákladní dopravy kvůli jejím ekologickým výhodám v porovnání se silniční nákladní dopravou.

Chci však jasně říct, že jsem proti pokračující liberalizaci železnic v Evropské unii, která je zodpovědná za dnešní roztříštěnost, nedostatek investic a špatnou účinnost železniční nákladní dopravy.

Tento kompromis s Radou představuje snahu o zlepšení situace. Proto jsem pro něj hlasoval, přestože. staví na liberalizaci železnic, se kterou silně nesouhlasím. Toto hlasování se však netýká deregulace, která je již obsažena ve Smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Návrh nařízení vymezuje koridory pro železniční nákladní dopravu, jinými slovy trasy protínající území několika členských států, na kterých správci koordinují řízení a využívání infrastruktury. To představuje opravdovou evropskou přidanou hodnotu, protože toto nařízení povede ke zlepšení transparentnosti v přidělování a správě slotů a bude podporovat nadnárodní koordinaci na všech úrovních: úrovni dostupných kapacit, investic, práce na infrastruktuře, provozního řízení a tak dále. Vytvoření jediného kontaktního místa pro každý koridor také umožní společnostem komunikovat pouze s jedním partnerem. To symbolizuje správu železničních koridorů v evropském kontextu. Nařízení tak představuje jasný signál ve prospěch evropské dopravní politiky a infrastruktury. Jedná se o zásadní krok k železniční nákladní dopravě, která je rychlejší a spolehlivější, a je tudíž důvěryhodnou a ekologickou alternativu k dálkové silniční nákladní dopravě. Skutečně evropský přístup byl o to potřebnější, protože pouze v tomto měřítku je trh železniční nákladní dopravy relevantní.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o přispění k vytvoření konkurenceschopnější evropské železniční sítě pro nákladní dopravu. Proměnlivost odvětví dopravy v posledních desetiletích a rostoucí otevřenost národních železničních trhů (což kvůli nesouladu mezi nimi vede k vážným problémům) vyžadují realizaci těchto opatření, která přispějí k vytvoření účinné distribuční sítě mezi členskými státy Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) V průběhu posledních desetiletí se tržní podíl železnic na přepravě zboží neustále snižoval, až v roce 2005 dosáhl hodnoty pouhých 10 % z tohoto typu dopravy. Ve snaze čelit této výzvě podpořila Komise myšlenku účinnějšího řešení problému. V prosinci 2008 navrhla nařízení o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou přepravu zboží.

V dubnu 2009 přijal Evropský parlament návrh v prvním čtení, a podpořil tak Komisi. Rada také dosáhla politické shody o tomto nařízení, i když s některými změnami. Aniž bychom zpochybňovali důležitost železniční přepravy zboží a potřeby její koordinace na evropské úrovni, a přestože podporujeme vytvoření takzvaných koridorů pro nákladní dopravu, faktem zůstává, že v současném hospodářském a finančním klimatu, které panuje v zemích Evropské unie, předpokládá vytvoření integrovaného nákladního dopravního systému nutně značné investice členských států, u nichž ale nelze zaručit, že jsou v pozici, aby takové investice mohly přislíbit nebo poskytnout. Nechceme podrývat cíle tohoto nařízení, avšak máme-li jej schválit, neměli bychom proto zapomenout, že současné klima úsporných opatření bude mít samozřejmě vliv na jakýkoli jiný plán.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Fidanza (PPE), písemně. (IT) Uvítal jsem hlasování v plénu, které schválilo doporučení pro druhé čtení ohledně nařízení o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu.

Zpráva navrhuje opatření pro zavedení devíti koridorů určených pro dopravu zboží mezi členskými státy Evropské unie a zřízení jediného kontaktního místa pro každý z nich s cílem zajistit pro všechny veřejné i soukromé železniční společnosti potřebné informace o přidělování kapacity v každém koridoru. Důraz klade na interoperabilitu nákladní dopravy a navrhuje opatření pro napojení na námořní přístavy a splavné vnitrostátní vodní cesty.

Nařízení zcela jistě představuje velký krok vpřed na cestě ke koordinaci evropské železniční dopravy, v současné době pouze té nákladní, a doplňuje liberalizaci železničního trhu, což je absolutní priorita tohoto odvětví.

Je mi líto, že se jistí poslanci Evropského parlamentu pokusili sabotovat prioritní projekt koridoru mezi Stockholmem a Neapolí tím, že předložili pozměňovací návrh na vyjmutí obce Brenner z plánované trasy. Tento nezodpovědný pokus byl zmařen díky prozíravosti italských poslanců EP. Z těchto důvodů jsem bez váhání podpořil doporučení pro druhé čtení.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) S nadšením jsem hlasovala pro přijetí tohoto textu. Představuje zásadní krok vpřed pro nákladní dopravu a dopravu v Evropě obecně, která tak bude konkurenceschopnější a levnější. Evropa směřuje k většímu propojení svých železničních sítí, nákladních koridorů a námořních i říčních přístavů. Jedná se o důležitý krok k dosažení udržitelného rozvoje sektoru železniční dopravy v Evropě, který tak po dlouhé době bude konečně schopný nabídnout skutečnou alternativu k letecké a silniční dopravě. Od této chvíle budou mezinárodní koridory spojující členské státy řídit přeshraniční orgány, které budou koordinovat správu infrastruktury a přidělování slotů. K završení toho všeho bude pro každý železniční koridor zřízeno jediné kontaktní místo, jejichž vytvoření jsem aktivně podporovala. Tato inovace Evropě umožní posunout se vpřed a charakterizuje její vůli po dosažení lepší spolupráce a hlubší integrace v oblasti dopravy. Vítám přijetí této zprávy, která posiluje základy velké evropské železniční sítě pro nákladní dopravu, po které volám již několik let.

 
  
MPphoto
 
 

  Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL), písemně. – Vysvětlení hlasování o zprávě poslance Marinesca (A7-0162/2010). Podporuji veškeré snahy o zefektivnění železniční nákladní dopravy kvůli jejím ekologickým výhodám v porovnání se silniční nákladní dopravou. Chci však jasně říct, že jsem proti pokračující liberalizaci železnic v Evropské unii, která je zodpovědná za dnešní roztříštěnost, nedostatek investic a špatnou účinnost železniční nákladní dopravy. Tento kompromis s Radou představuje snahu o zlepšení situace, a proto jsem pro něj hlasovala. Staví ale na liberalizaci železnic, se kterou silně nesouhlasím. Toto hlasování se však netýká deregulace, která je již obsažena ve Smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Mann (PPE), písemně. (DE) Právě jsem hlasoval proti změně ve zprávě poslance Marinesca, jejímž cílem je ustavení ústředního koordinačního orgánu, který má být jediným kontaktním místem pro správu železniční nákladní dopravy. Dalších 162 kolegů poslanců hlasovalo stejně na základě petice, k jejímuž zrodu jsem přispěl. Jsme pro kvalitu a konkurenceschopnost v oblasti železniční nákladní dopravy. Chceme flexibilní a účinná řešení a stejně tak věříme v podporu železniční dopravy z ekologických důvodů. Nesmí to však mít jakýkoliv vliv na místní a dálkovou osobní dopravu. Žádné takové jasné prohlášení ale v komplikovaném znění zprávy není. Evropský parlament bohužel hlasoval pro doporučení Komise a většiny Rady, aby přidělování tras vlakům v budoucnu řídil další centrální koordinační orgán. To bude mít za následek roztříštěnost pravomocí, což se vážně projeví na sestavování jízdních řádů. V Německu, které je tradiční tranzitní zemí, je železniční síť již téměř plně vytížená. Všechny tři plánované koridory procházejí důležitými demografickými centry. Ve spolkové zemi Hesensko se jedná o města Fulda a Frakfurt, které leží na trase mezi Stockholmem a Palermem. Dobrá pověst Evropského parlamentu coby hlavního ochránce spotřebitelů v Evropě dnes byla poškozena. Členské státy přijdou o pravomoc rozhodovat o svých vlastních železničních sítích a výsledná zpoždění vlaků se dotknou všech občanů Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Tato zpráva pouze potvrzuje obrázek Evropy coby úplného opaku Evropy solidarity a spolupráce, po které dnešní doba volá více než kdy jindy. S půdou bychom měli nakládat v obecném zájmu všech Evropanů, a nikoliv v individuálním zájmu soukromých podniků. Privatizace dopravní politiky slouží zájmům eurokracie na úkor mých spoluobčanů. Hlasuji proti tomuto škodlivému textu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Evropská železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu je nezbytná, má-li Evropská unie dosáhnout cílů vytyčených ve své strategii pro růst a zaměstnanost. Vzhledem k tomu umožní vytvoření železničních koridorů, které zajistí rychlé a účinné spojení mezi jednotlivými vnitrostátními sítěmi, umožní zlepšit podmínky pro využívání infrastruktury. Je nezbytné, abychom schválili toto nařízení, aby se železniční nákladní doprava stala konkurenceschopnější v porovnání se současnou situací. Přinese to nejen hospodářské, ale také ekologické výhody, protože železniční doprava je šetrná k životnímu prostředí. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti kompromisním návrhům nařízení o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. Odejme moc vnitrostátním orgánům pro správu infrastruktury, které do nynějška pracovaly velmi účinně a výkonně, a to i na mezinárodní úrovni. Navrhovaná opatření budou mít za následek také větší byrokracii, což nemůže být naším cílem. Toto zvýšení byrokracie omezí účinnost. Část kapacity nebude využita. Podle mého názoru bude toto všechno mít na fungování železnice v Evropě negativní dopad.

Pokud chce Evropská unie skutečně přenést více nákladní dopravy na železniční síť, pak by si měla stanovit priority při zavádění transevropských dopravních sítí. Například úplné rozšíření jižního koridoru prostřednictvím takzvaného Koralmského tunelu by přineslo nebývalý přesun nákladní dopravy na železnici. Měli bychom podporovat železniční nákladní dopravu, nikoliv další centralizaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – Rozhodl jsem se hlasovat pro doporučení pro druhé čtení, jelikož řada nedávných neformálních třístranných schůzek se španělským předsednictvím vedla k dohodě. Domnívám se, že je důležité neztratit tempo. V prvním čtení v dubnu 2009 podpořila má skupina cíl vytvoření konkurenceschopné sítě železniční nákladní dopravy prostřednictvím vytvoření koridorů napříč Evropskou unií, jak Komise uvedla ve svém návrhu z prosince 2008. Mou podporu této dohodě dále posiluje význam železniční sítě v Litvě a hospodářské možnosti, které mé zemi nabízí. Zastavení poklesu tržního podílu železnice na nákladní dopravě má mimořádný význam – nejen pro samotnou Litvu, ale pro celou Evropskou unii. Jsem přesvědčen, že trhu železniční nákladní dopravy tato dohoda přinese výhody. Přispěje ke zvýšení kvality služeb a vytvoření součinnosti mezi vnitrostátními železničními systémy.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilja Savisaar (ALDE), písemně. (ET) Pane předsedající, dámy a pánové, bohužel jsem nemohla podpořit soubor čtyř kompromisních pozměňovacích návrhů, protože Estonsko a Lotyšsko byly vynechány ze železničního koridoru popsaného v bodě 8 přílohy I. S přihlédnutím k budoucnosti železnice obecně a také k projektu „Rail Baltica“, bylo možné očekávat zahrnutí Tallinnu a Rigy do trasy koridoru. Přijaté změny bohužel omezily naše možnosti – kterými disponují Estonsko a Lotyšsko – následkem čehož jsme se při zapojování všech členských států Evropské unie do jednotného železničního systému nehnuli z místa.

 
  
MPphoto
 
 

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. – Podporuji úsilí o zefektivnění železniční nákladní dopravy kvůli jejím ekologickým výhodám v porovnání se silniční nákladní dopravou. Chci však jasně říct, že jsem proti pokračující liberalizaci železnic v Evropské unii, která je zodpovědná za dnešní roztříštěnost, nedostatek investic a špatnou účinnost železniční nákladní dopravy. Tento kompromis s Radou představuje snahu o zlepšení situace, a proto jsem pro něj hlasovala. Staví ale na liberalizaci železnic, se kterou silně nesouhlasím. Toto hlasování se však netýká deregulace, která je již obsažena ve Smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Přes dlouhodobý pokles nabízí železniční nákladní doprava v porovnání s ostatními alternativami silniční dopravy stále největší úroveň bezpečnosti a účinnosti. Zpráva se snaží zvýšit tržní podíl železniční nákladní dopravy vytvořením koridorů mezi alespoň dvěma členskými státy, aby přeprava zboží byla rychlejší.

Po přečtení zprávy chápu věc tak, že vytvoření koridorů nezvýhodní dopravu zboží na úkor osobní dopravy, protože rozumím-li tomu správně, neexistuje rozdíl v přístupu k těmto dvěma typům železniční dopravy. Jediné kontaktní místo bude strategicky důležité pro koordinaci, jelikož řízení požadovaných tras bude probíhat skrze něj. V představách Rady je toto místo pouhým informačním stánkem, ale já souhlasím s názorem zpravodaje, že má zásadní význam pro zajištění požadovaného toku zboží.

Tato síť koridorů umožní lepší synchronizaci evropské železniční dopravy. Povede k vytvoření rozhraní mezi různými druhy dopravy a poskytne nový impuls pro investice do tohoto odvětví. Z tohoto důvodu se domnívám, že tento projekt si zaslouží můj hlas.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. (DE) Tuto zprávu naprosto odmítám, i když konečné hlasování není bohužel ve druhém čtení možné. Pro Deutsche Bahn jakožto jediný subjekt potýkající se na liberalizovaném německém trhu s konkurencí se bude strategie jediného kontaktního místa prakticky rovnat vyvlastnění, jehož následkem bude konkurenční znevýhodnění, které nemůže být napraveno, protože Německo má smíšenou osobní a nákladní dopravu a neexistují tam samostatné vysokorychlostní železniční sítě. Naléhavě bych poradil Deutsche Bahn, aby zvážila právní kroky proti tomuto rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně.(PL) Jsem si jistý, že myšlenka zřízení evropské železniční sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu je oprávněná a důležitá. Existují však vážné pochybnosti o výkladu čl. 12 odst. 2a, kterým se ustavuje jediné kontaktní místo. Výhrady se týkají zejména pravomocí při rozhodování o možnosti využití konkrétní železniční sítě. Kromě toho situaci komplikuje skutečnost, že některé členské státy ještě nepřistoupily k deregulaci přístupu na svůj železniční trh.

S ohledem na výše zmíněné jsem hlasoval proti druhé části pozměňovacího návrhu 83.

 
  
  

Zpráva: David Martin (A7-0043/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro rozhodnutí o přizpůsobení jednacího řádu Evropského parlamentu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Úpravy přijaté na plenárním zasedání vstupují v platnost 1. prosince 2010. Zavedení změn jednacího řádu bylo nutné vzhledem k příchodu 18 nových poslanců, zvýšení legislativních pravomocí a novému rozpočtovému procesu, který staví Evropský parlament na stejnou úroveň s Radou. Další změny se týkají dodržování Listiny základních práv Evropské unie a zásady subsidiarity s přihlédnutím k rostoucímu vlivu vnitrostátních parlamentů; právu Evropského parlamentu navrhovat změny Smluv; postupu pro jmenování předsedy Komise vzhledem k tomu, že Evropský parlament získal v této oblasti větší pravomoci; možnosti vystoupení členského státu z Evropské unie a konečně k porušení základních zásad ze strany členského státu. Lituji, že nový jednací řád nepřezkoumala vyšší právní autorita, abychom se ujistili, že je v souladu s hierarchicky vyššími dokumenty, zejména se Smlouvami a ústavami členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Hlasuji pro přijetí návrhu na přizpůsobení jednacího řádu Evropského parlamentu Lisabonské smlouvě. Větší pravomoci Evropského parlamentu se musí odrážet ve větší zodpovědnosti. Lisabonská smlouva má zásadní význam, protože Evropská unie ji potřebuje, aby skloubila rozšíření a prohloubení. S touto smlouvou se jí to podařilo udělat vyváženě a důvěryhodně, přičemž zlepšila důslednost, legitimitu, demokratičnost, efektivitu a transparentnost rozhodování, vyjasnila rozdělení pravomocí mezi Evropskou unií a členskými státy a přispěla ke zvýšení účinnosti vztahů v rámci jednotlivých orgánů Evropské unie i mezi nimi.

Změny povinností dosažené přizpůsobením jednacího řádu Lisabonské smlouvě jsou především výsledkem úsilí skupiny Evropské lidové strany (PPE) o vyjasnění a zjednodušení rozhodovacího procesu v Evropském parlamentu a jeho vtahu s vnitrostátními parlamenty.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Kvůli tomu, že evropské orgány vydávají velké množství právních předpisů, jež vznikají participativním způsobem, kvůli velkému množství dokumentů, se kterými se pracuje, a skutečnosti, že hierarchie mezi zdroji a právními normami není často jasná, je nezbytné, aby Evropský parlament snížil tato rizika tím, že bude pracovat na přizpůsobení svých stanov nedávno přijaté Lisabonské smlouvě. Jsem přesvědčen, že je to nezbytné v zájmu vyjasnění jednotlivých postupů a v zájmu právní jistoty.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost potřebuje Evropský parlament ukázat, že se přizpůsobil novým provozním podmínkám a sdílené odpovědnosti v rámci rozhodovacích procesů. Chtěl bych poukázat na dopad posílení pravomocí Evropského parlamentu, nové složení zastoupení jednotlivých států a navázání užších vztahů s vnitrostátními parlamenty. Souhlasím se změnami jednacího řádu, které byly nyní navrženy, také vzhledem ke zjednodušení a jasnému stanovení regulačních postupů s cílem dále posílit schopnost reagovat na potřeby veřejnosti, institucí a členských států a zároveň také zajistit podmínky pro účinné provádění evropských politik.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem proti pozměňovacímu návrhu 110, který předpokládá spolupráci Evropského parlamentu s parlamenty členských států, ale nikoliv s regionálními parlamenty. Tento postoj ignoruje ústavní realitu některých členských států, například přestože tento týden Vlámsko učinilo historický krok na cestě k nezávislosti, zůstává prozatím belgický federální parlament z hlediska Evropské unie „vnitrostátním“ parlamentem. Nicméně belgická ústava dává vlámskému parlamentu v určitých otázkách týkajících se Evropské unie plnou pravomoc. Pozměňovací návrh ignoruje politickou realitu i v dalších členských státech: je směšné, že tato Sněmovna nemůže plně spolupracovat se skotským parlamentem v oblastech, jako je rybolov, na kterých má Skotsko z celého Spojeného království největší zájem.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Schválení Lisabonské smlouvy přineslo Evropskému parlamentu novou odpovědnost, což znamená, že musí přizpůsobit svůj jednací řád novým ustanovením. Toto opatření tak sladí jednací řád Evropského parlamentu s novými výzvami, které přináší Lisabonská smlouva. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Současnou úpravu jednacího řádu si částečně vyžádal vstup Lisabonské smlouvy v platnost. Do té míry se jedná o formální postup. V průběhu těchto změn se však dvě velké skupiny – Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu – snaží omezit práva poslanců¸ kteří nepatří ani do jedné z těchto velkých skupin. To je obzvlášť špatné a nespravedlivé, protože by to zaniklo v rozvleklé diskusi o zásadních změnách Lisabonské smlouvy. Například bylo navrženo, že nezařazení poslanci se už nebudou moci sami rozhodnout, kdo je bude zastupovat, jak je tomu v současnosti. Jedná se o unikátní jev v demokratické politice, který je nepřijatelný. V jakémkoliv demokratickém parlamentu hodném takového označení má politická skupina právo rozhodnout o svých zástupcích v určitých výborech.

Zde se však navrhuje, aby předseda – který je členem jedné ze dvou velkých politických stran – rozhodl, kdo z nezařazených poslanců je bude zastupovat na Konferenci předsedů. Jinými slovy, jejich političtí odpůrci si budou moci vybrat zástupce, jehož názory jsou jim nejbližší. To je skandální. Podle mého názoru může být zástupce nezařazených poslanců zvolen pouze hlasováním shromáždění všech nezařazených poslanců. Proto jsem hlasoval proti navrhované změně.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Přírodní katastrofy, které lidem způsobují ztrátu obživy a veškerého majetku, jsou stále častější. Obzvlášť tvrdě jsou postiženi lidé, jejichž domy zasáhly záplavy, protože ty obvykle poškodí nebo zničí veškeré vybavení domu. Navíc vážné škody utrpí i zemědělská půda, jejíž obnova je velmi drahá. Takto postižení lidé mají často problém obnovu škod uhradit nebo si to nemohou vůbec dovolit. Hlasoval jsem pro přijetí usnesení, protože je důležité poskytnout pomoc lidem, kteří byli zasaženi katastrofou.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), v písemné formě. (IT) Evropský parlament přijal rozhodnutí o přizpůsobení jednacího řádu Lisabonské smlouvě. Některé z pozměňovacích návrhů jednacího řádu Evropského parlamentu, které poslanci přijali, se týkají příchodu 18 nových poslanců z 12 členských států, posílení legislativních pravomocí a zavedení nového rozpočtového procesu, který staví Evropský parlament na stejnou úroveň s Radou. Pozměňovací návrhy jednacího řádu rovněž berou v úvahu rozpočtová pravidla, jelikož Evropský parlament bude v těchto otázkách rozhodovat ve spolupráci s Radou. Změny se týkají zejména tříletého finančního rámce, který se stane právním aktem vyžadujícím schválení dokumentů předložených poslancům, projednání návrhu rozpočtu, jeho odsouhlasení a konečné přijetí Evropským parlamentem.

Pozměňovací návrhy, které považuji za velmi důležité, se vztahují k dodržování Listiny základních práv Evropské unie, právu poslanců předkládat pozměňovací návrhy ke smlouvám, postupu pro volbu předsedy Komise a především odstranění zvláštního ustanovení týkajícího se jmenování vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Doufám, že tyto pozměňovací návrhy budou v textu Smlouvy o Evropské unii brzy provedeny s ohledem na zásadní inovace, které představují pro celou Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), v písemné formě. (PT) Hlasuji pro přijetí zprávy poslance Davida Martina po dlouhém vyjednávání za účasti všech členů poslaneckého klubu Evropské lidové strany (PPE) ve Výboru pro ústavní záležitosti, jehož jsem členem. Zpráva se soustřeďuje na změny v interním jednacím řádu Evropského parlamentu, které jsou po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost potřebné. Po úvodním hlasování na listopadovém zasedání, na němž byly zajištěny potřebné změny, které se přímo týkají vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, byly další pozměňovací návrhy odloženy, aby tak bylo více času na úvahy. Skupina PPE, do níž patří portugalská Sociálně demokratická strana (PSD), podepsala různé kompromisní pozměňovací návrhy, zejména co se týká interpelací na předsedu a místopředsedu Komise nebo vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedu Euroskupiny, realizaci statutu poslanců, přezkumu smluv a aktů přenesené pravomoci. Rád bych však zdůraznil pozměňovací návrhy týkající se meziparlamentní spolupráce, vztahu mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v průběhu legislativního procesu a složení delegace Evropského parlamentu při konferenci COSAC – tři záležitosti, kterým jsem jakožto místopředseda skupiny PPE pro vztahy s vnitrostátními parlamenty musel věnovat zvláštní pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), v písemné formě. (PT) Evropský parlament dnes hlasuje o nezbytném přizpůsobení interního jednacího řádu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Po hlasování na listopadovém zasedání bylo další hlasování o pozměňovacích návrzích, které se netýkají přímo vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, odloženo na dnešní zasedání. Poslanecký klub Evropské lidové strany, do něhož patřím, podepsal jako závazek 12 pozměňovacích návrhů týkajících se několika oblastí: interpelací na předsedu a místopředsedu Komise a vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, otázek k písemnému zodpovězení pro Radu a Komisi, pravidelné meziparlamentní spolupráce, realizace statutu poslanců, delegace při Konferenci výborů pro záležitosti Společenství a evropské záležitosti parlamentů Evropské unie, přezkumu smluv a delegování zákonodárné moci.

Hlasuji pro přijetí dalších změn v dokumentu, mezi nimiž bych chtěl vyzdvihnout zavedení principu subsidiarity a proporcionality při posuzování legislativy a ve vztahu Evropského parlamentu s vnitrostátními parlamenty v průběhu legislativního procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rafał Trzaskowski (PPE), v písemné formě.(PL) Tímto druhým kolem pozměňovacích návrhů končí dlouhý proces přizpůsobování jednacího řádu Evropského parlamentu změnám zavedeným Lisabonskou smlouvou. Ačkoli pozměňovací návrhy, o kterých jsme dnes hlasovali, se v menší míře týkají zásadních změn vztahujících se k Lisabonské smlouvě, které posílily pozici Evropského parlamentu v procesu rozhodování, jsou důležitou součástí změn jednacího řádu a umožní nám v plné míře využit nových možností. Stejně jako u všech změn, zejména pak takových důležitých změn, které se týkají základních práv, závisí mnoho na způsobu jejich realizace.

Ďábel se skrývá v detailech, a proto je velmi důležité sledovat tento proces až do samého konce.

 
  
  

Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (A7-0183/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), v písemné formě. (PT) Jedním ze základních cílů pro rok 2011 bude udržovat, podporovat a získávat finanční prostředky pro technologický výzkum a vývoj v Evropské unii, získávat dostatečné finanční zdroje pro rámcový program a přispívat tak k plnění strategie Evropa 2020.

Nárůst počtu žádostí o financování vzrostl v poměru k růstu kontrolních mechanismů, které byly stanoveny, aby se zajistilo správné využívání finančních prostředků Společenství.

Interní byrokracie a vytváření stále dalších pravidel a administrativních postupů snižují důvěru veřejnosti v tento proces. Pro menší organizace, jako jsou malé a středně velké podniky, začínající technologické firmy, menší ústavy, univerzity a výzkumná centra, je obzvláště obtížné se v tomto složitém prostředí vyznat.

Chtěla bych proto apelovat na usnadnění přístupu k financování výzkumu. Musí být vytvořena kultura vzájemné důvěry zahrnující všechny zúčastněné strany. To povede ke stimulaci výzkumu a inovací, čímž se Evropa stane atraktivnějším místem pro život a práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), v písemné formě. (FR) Návrh rozpočtu Evropské komise pro rok 2011 neodpovídá problémům, kterým Evropa čelí. V situaci, kdy máme 142 miliard EUR závazků – tedy 1,15 % hrubého národního důchodu Evropy – navrhuje Komise financovat nové priority, stejně jako programy, které jsou již obsažené ve finančním rámci na období 2007–2013, přečerpáním financí z fondů již existujících programů a z rozpočtové rezervy, která se tak prakticky blíží nule. Strategie Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost, která má být cestovní mapou Evropské unie na příštích deset let, stejně jako boj proti globálním změnám klimatu nemohou být naplněny bez finančních zdrojů. Je nepřijatelné, aby nový nástroj pro spolupráci s industrializovanými zeměmi byl financován z prostředků vyčleněných na rozvojovou pomoc. Omezení evropské finanční pomoci pro mírový proces na Blízkém Východě o třetinu není realistické. To není seriózní přístup. Očekávali jsme od Komise více odvahy. Evropský parlament ale stále čeká na hrubý střednědobý finanční výhled, který je pro Evropu velmi potřebný. Tato otázka musí být v centru nadcházejícího vyjednávání o rozpočtu s Radou. Delegace francouzské strany Demokratického hnutí v Evropském parlamentu za to bude bojovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm, Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), v písemné formě. (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme se rozhodli hlasovat pro přijetí mandátu k jednání o rozpočtu na rok 2011. Do značné míry souhlasíme s prioritami vytyčenými ve zprávě. Například se domníváme, že je důležité investovat do mládeže, výzkumu a inovací a zelených technologií. Jsme také přesvědčeni, že je důležité, aby nové strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, byly poskytnuty dostatečné finanční prostředky, které umožní její úspěch.

Chtěli bychom však zdůraznit, že nepovažujeme za nutné zvýšení přímých zemědělských dotací. Navíc nesouhlasíme s tím, aby Evropská unie poskytovala stálou tržní podporu mléčnému průmyslu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Role Evropského parlamentu při vyjednávání rozpočtu byla rozšířena vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. V době hospodářské, finanční a sociální krize jsou finanční prostředky na nastartování růstu a konkurenceschopnosti Evropské unie zásadní. V této souvislosti je důležité, aby Fond solidarity Evropské unie byl navýšen za předpokladu, že ho vlády budou účinně využívat ke zmírňování dopadů krize na chudší regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) Vzpomínám si, že rozpočtový proces na rok 2011 byl prvním svého druhu od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a že nesporně vyžaduje větší spolupráci a koordinaci s druhým orgánem zodpovědným za rozpočet. Rád bych upozornil na problém a úsilí o zajištění dostatečných finančních prostředků pro strategické rozvojové cíle Evropské unie, zejména v oblasti mládeže a inovací, spolu s energetickou účinností, bojem proti globálním změnám klimatu a podporou zaměstnanosti a rovnosti pohlaví. Jsem také přesvědčen, že je nezbytně nutné zajistit životaschopnost mechanismů, které zaručují udržitelnost zemědělství. To se obzvláště týká mléčného průmyslu. V souvislosti se současnou krizí a velkým tlakem na veřejné finance členských států bych chtěl znovu zdůraznit potřebu zajištění udržitelnosti rozpočtu Evropské unie, abychom mohli usilovat o hlavní cíl sociální a hospodářské soudržnosti. Myslím si však, že je důležité, aby návrh rozpočtu pro rok 2011 od samého počátku odrážel finanční důsledky stěžejních iniciativ obsažených ve strategii Evropa 2020. Patří mezi ně: „Inovace v Unii“, „Mládež v pohybu“, „Evropa méně náročná na zdroje“, „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“ a „Průmyslová politika pro éru globalizace“.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Hlasovali jsme proti zprávě o návrhu rozpočtu na rok 2011, protože ani trochu neodpovídá dnešním potřebám financování Evropské unie, v níž vytvoření eurozóny prohloubilo sociální a územní nerovnosti, a nebere dostatečně v úvahu zásadu hospodářské a sociální soudržnosti.

V době krize je ještě více třeba jiný rozpočet Evropské unie, který přinejmenším zdvojnásobí příspěvky z fondů tak, aby alespoň polovina rozpočtu (vypočítaného na základě 2 % hrubého národního produktu Evropské unie) směřovala na investice do výrobního sektoru a na podporu sociálních funkcí členských států. To by vedlo k vytvoření více pracovních míst zaručujících práva zaměstnanců, boji s chudobou a snížení regionálních nerovností s cílem podporovat hospodářskou a sociální soudržnost.

Na druhou stranu je také velmi důležité zvýšit spolufinancování Evropské unie pro země se slabšími ekonomikami, a to zejména na sociální programy a produktivní investice.

Je také nutné podstatně snížit množství peněz určených pro armádu a změnit hlavní cíle rozpočtu tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi rozvojem a sociálním pokrokem.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Návrh rozpočtu na rok 2011 bude prvním od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a při jeho přípravě je potřeba větší spolupráce a koordinace mezi všemi účastníky vyjednávání, aby během tohoto procesu bylo dosaženo shody na celkových výdajích. Na červencovém trojstranném jednání musí být jednoznačně připravena cesta, aby mohly být předem určeny body, u nichž by mělo být dosaženo větší shody. Hlavní body, které musíme mít na paměti, jsou rozpočtové důsledky evropského stabilizačního mechanismu, strategie Evropa 2020 a programy zaměřené na mládež.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), v písemné formě. (DE) Rozpočet na rok 2011 obsahuje mnohé body, které můžeme vážně kritizovat. Například rozpočet Evropského fondu pro uprchlíky, který kromě dalších aktivit podporuje usazování žadatelů o azyl v Evropské unii, je navýšen, zatímco příspěvky pro agenturu Frontex se omezují. Stejně tak se snižuje i finanční podpora Palestiny, ale rozpočet pro kandidátské země Evropské unie, včetně například Turecko, se podstatně zvyšuje. Proto jsem hlasoval proti přijetí zprávy o rozpočtu na rok 2011.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Naše skupina, Zelení, nebyla proti prioritám zpravodaje pro třístranné jednání. Předložili jsme několik detailních pozměňovacích návrhů na „zelenější“ strukturální fondy, rozvoj venkova a zemědělskou politiku, které byly všechny zamítnuty, což není žádné velké překvapení, ale které mohou být znovu předloženy během podrobnějšího prvního čtení v Evropském parlamentu v září. Zelení poslanci z dalších výborů podepsali pozměňovací návrhy jménem svých příslušných výborů. Vzhledem k přístupu zpravodaje, který nechtěl zbytečně prodlužovat text, byla většina z nich zamítnuta.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), v písemné formě. (PT) Podporuji postoj naší skupiny k tomuto dokumentu Evropského parlamentu v reakci na návrh rozpočtu na rok 2011, který navrhla Evropská komise. Jsme přesvědčeni, že není možné jasně definovat důsledky návrhu rozpočtu na zásadní iniciativy strategie, a že potřebujeme další a přesnější informace.

Potěšilo mě také začlenění programu zaměřeného na mládež jako jedné z priorit v návrhu Komise pro příští rok, ale zklamalo mě pouze symbolické navýšení jeho rozpočtu, od těchto iniciativ jsme očekávali daleko více. Poslanci z nejvzdálenějších regionů i já jsme podpořili pozměňovací návrh, protože jsme přesvědčeni, že je nepřijatelné, aby rozpočet Programu možnosti voleb z hlediska odlehlosti a izolovanosti na rok 2011 byl nižší než na rok 2010, obzvláště pak v době, kdy uzavření dohody mezi Evropskou unií, Kolumbií a Peru bude mít zásadní dopady na produkci banánů, cukru a rumu. Zároveň také vyzýváme Komisi, aby co nejdříve podpořila studii o dopadu situace na tyto regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE), v písemné formě.(PL) Zpráva o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rok 2011, která byla dnes přijata na plenárním zasedání Evropského parlamentu, zmiňuje šest priorit pro jednání o rozpočtu na rok 2011. Jednou z nich jsou programy zaměřené na mládež jako Mládež v pohybu, Celoživotní učení, Mládež v akci a Erasmus Mundus. V bodu 12 obecných poznámek poukazuje zpráva na to, že navýšení přidělených prostředků na tyto programy v návrhu rozpočtu je i přes současnou vysokou míru čerpání prostředků (dosahující v období 2007–2009 každoročně 95–100 %) nedostatečné. Vítám, že výsledný text, který byl přijat, vyzývá ke zvýšení přidělených prostředků na tyto programy, aby mohly být realizovány způsobem odpovídajícím jejich významu pro občanskou společnost v Evropě.

Navzdory hospodářské krizi, která donutila členské státy k výrazným úsporám, pokračuje Evropská unie v rozšiřování svých činností. To však musí probíhat tak, aby se současně zachovala odpovídající výše finanční podpory již existujícím programům. Zpráva poslankyně Jedrzejewské upozorňuje na tuto otázku, která podle mého názoru byla správně označena za prioritu pro jednání o rozpočtu.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), v písemné formě. (DE) Dámy a pánové, mandát pro třístranná jednání má pro Evropský parlament velký význam, protože definuje jeho vyjednávací pozici. Rozpočet na rok 2011 je značně ovlivněn hospodářskou krizí a recesí, což je jasně vidět, kromě jiného i na velmi malých rezervách. Jsou zde však i pozitivní signály. Jedním z nich je prioritní zaměření na programy pro mládež. Chce-li Evropská unie najít udržitelnou cestu z krize, je nezbytné investovat do mladých lidí, protože představují naši budoucnost. Navíc vzhledem k hospodářské situaci v Evropě musíme podporovat mandát pro sociálně vyvážený rozpočet Evropské unie, který bude brát v úvahu konkurenceschopnost. Děkuji.

 
  
  

Zpráva: Werner Langen (A7-0187/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), v písemné formě. (IT) Jak nám nedávná hospodářská a finanční krize názorně ukázala, potřebujeme zavést lépe regulovanou a transparentnější strategii pro trhy s deriváty, abychom zabránili nadměrně spekulativním situacím. Zejména vítám návrh zpravodaje, aby centralizovaná kontrola trhu byla svěřena do rukou Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), a také výzvu, aby náklady na budoucí infrastrukturu trhu nesli účastníci trhu, a nikoliv daňoví poplatníci. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro přijetí zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), v písemné formě. (FR) V tomto usnesení vyzývá Evropský parlament k přísnějšímu dohledu nad trhy s deriváty. Podpořila jsem ho, protože se mi zdá, že je důležité, aby Evropský parlament vyslal jasný signál Radě a Komisi, že podniká legislativní opatření. Cílem je zabránit nadměrným spekulacím zavedením standardizovaného postupu a dozorčích orgánů a také využitím centrálního registru transakcí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), v písemné formě. (FR) Hlasoval jsem pro zprávu z podnětu mého skvělého německého kolegy Wernera Langena o trzích s deriváty, kterou vypracoval v reakci na sdělení Evropské komise na stejné téma. Podporuji iniciativu Komise zaměřenou na vylepšení regulačního systému derivátů. Je nezbytně nutné, aby budoucí Evropský orgán pro cenné papíry a trhy hrál klíčovou roli při schvalování zúčtovacích míst v Evropské unii a byl pověřen dohledem nad nimi.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), v písemné formě. (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože si myslím, že musíme zvýšit transparentnost trhů s deriváty (obchodování s budoucími transakcemi) a zajistit jeho lepší regulaci. Derivátové nástroje mohou hrát užitečnou roli při umožňování převodu finančních rizik v rámci ekonomiky, ale v důsledku nedostatečné transparentnosti a regulace sehrály během finanční krize velmi negativní úlohu. Vítám iniciativu Komise pro zlepšení regulace derivátů, zejména těch volně dostupných, s cílem omezit dopad rizik na stabilitu finančních trhů jako celku, a pro standardizaci smluv o derivátových nástrojích, používání centralizovaných úložišť údajů a organizovaných obchodních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), v písemné formě. (IT) Zpráva poslance Langena navrhuje řadu opatření s cílem zprůhlednit trh s derivátovými finančními produkty. Vzhledem k tomu, jak v roce 2008 vznikla finanční krize, a s ohledem na nestálost, kterou tyto komplexní produkty vnesly na trhy, se nepochybně jedná o slibný krok k zavedení větší stability a transparentnosti. Proto jsem hlasovala pro přijetí zprávy poslance Langena.

Nicméně bychom měli zdůraznit jiný bod, představující základní princip v jakékoliv debatě o financích, hospodářské krizi a trhu. Bez ohledu na všechny možné deriváty a složité finanční inženýrství byla krize roku 2008, s jejímiž negativními následky se naše společnost stále potýká, způsobena tím, že jsme se dlouhou dobu myslně domnívali, že se nemusíme zabývat reálnou ekonomikou. Proto vítám jakékoli současné opatření podporující transparentnost finančních trhů a produktů nabízených bankami a trhy s cennými papíry, všichni ale musíme mít na paměti, že je nutné přehodnotit ekonomický systém, na kterém stojí světové trhy. Naše volba tedy musí být zaměřena na posílení reálné ekonomiky jakožto jediného zdroje bohatství a trvalé stability.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), v písemné formě. (IT) Nejprve bych rád pogratuloval mému příteli a kolegovi, poslanci Langenovi, k jeho návrhu zprávy, který byl dnes předložen k hlasování.

S ohledem na finanční a hospodářskou krizi pozorujeme nebezpečí, které představují určité finanční nástroje, jež trhy bezostyšně používají bez jakýchkoliv pravidel a omezení. Mnozí občané a mnoho místních orgánů, včetně těch v Itálii, se stalo obětí těchto vysoce rizikových nástrojů a nyní se potýkají s alarmujícími rozpočtovými deficity.

Abychom předešli takové nešťastné situaci, jsem přesvědčen, že je vhodné, ba nutné, řádně regulovat deriváty, abychom vytvořili stabilnější a bezpečnější trh, který umožní provozovatelům i spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí. Evropská unie musí začít podporovat radikální změny dosavadní finanční politiky a musí vyslat jasné signály, že zabrání nástrojům, jako jsou volně dostupné deriváty, aby v budoucnu znovu ohrozily celý finanční trh.

Podporuji též pokyny stanovené panem Langenem v textu, který byl dnes schválen, v neposlední řadě proto, že finanční deriváty nejsou jen výsadou profesionálů v oboru, ale jedná se o nástroje pro širší využití. Z tohoto důvodu zajistí přísnější legislativa větší transparentnost a umožní „účastníkům trhu správně hodnotit příslušná rizika“.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), v písemné formě. (PT) Přísnější regulace trhů s deriváty musí vzít v úvahu specifickou situaci podniků, které musí i nadále zajistit, aby jejich finanční a operativní rizika byla kryta výhodnými podmínkami a určitým způsobem byla upravena i pomocí derivátů.

Firmy mimo finanční sektor užívají těchto nástrojů ke krytí rizik vztahujících se na měnu, úroky a suroviny. Taková ochrana, která není spekulativní, pomohla dosáhnout stability a růstu zaměstnanosti a investic.

Navrhovaná regulační opatření však nesmí vést ke zjevnému zhoršení krytí rizik pro podniky.

Chtěla bych požádat o výjimku a snížení požadavku na množství kapitálu v případě dvoustranných smluv o derivátech, zejména pro malé a středně velké podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), v písemné formě. (EL) Hlasoval jsem proti, protože i když zpráva obsahuje pozitivní body a snaží se pro trh s deriváty zavést některá minimální omezení a pravidla, problém ve skutečnosti zásadně neřeší. Jednou ze základních příčin hospodářské a finanční nestability je rozvoj a nárůst nebankovních transakcí, které zahrnují rizikové prémie a další finanční deriváty.

Nedávný kolaps peněžních trhů a spekulace proti řeckým dluhopisům odhalily nejen potřebu přísnější regulace finančního systému, ale také to, že určité transakce, jako například ty s rizikovými prémiemi, by měly být zakázány. Podle mého názoru by bylo špatné a nedostatečné soustředit se pouze na „regulační politiky“, jako jsou ty uvedené ve zprávě, které neuvádí problém do souvislostí ani nenabízejí adekvátní řešení.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Trh s deriváty, jak dokázala hospodářská, finanční a sociální krize, kterou v současné době zažíváme, vyžaduje účinnou regulaci, která umožní větší transparentnost marketingu těchto finančních nástrojů. Tyto produkty musejí být pod účinnějším dohledem, aby obchodování s nimi nemělo nepříznivé dopady na trh. Vzhledem k rozmanitosti derivátů a potřebě chránit investory také podporuji přísnější pravidla, která se týkají informací.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) Vítám zapojení evropských institucí s cílem zajistit nejvyšší možnou účinnost, bezpečnost a korektnost na trzích s deriváty, jako uznání jejich významu pro udržitelný hospodářský rozvoj, spolu s potřebou zajistit regulaci a ověření postupů a jednání o transakcích či uvádění těchto finančních nástrojů na trh. Vzhledem k velikosti trhu s deriváty a jeho vlivu na celosvětovou ekonomiku, jak se jasně ukázalo během současné hospodářské a finanční krize – a také vzhledem k exponenciálnímu nárůstu rizikové složky na globálním trhu – jsem přesvědčen, že zajištění transparentnosti je naprosto nezbytné. Je to důležité nejen kvůli zajištění účinného dohledu nad trhy, ale také pro udržení jasných, výstižných a ucelených norem týkajících se hlášení. Swapy úvěrového selhání na státní dluhy, které byly používané finančními spekulanty, vedly k neodůvodněně vysoké úrovni rozpětí úrokových sazeb různých států. To podtrhuje potřebu transparentnosti na trhu a posílených evropských předpisů týkajících se jednání o swapech úvěrového selhání, zejména pak těch, které souvisejí se státním dluhem. Doufejme, že budoucí legislativa přinese na trhy s deriváty nejen větší transparentnost, ale také pevné právní předpisy. Rád bych zdůraznil, že náklady na budoucí infrastrukturu trhu by měli nést jeho účastníci, nikoliv daňoví poplatníci.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Místo návrhu na zrušení trhů s deriváty se většina Evropského parlamentu omezila na podporu zákazu spekulativního obchodování se swapy úvěrového selhání na státní dluh. Vyzývají Komisi, aby zvážila maximální hranice rizika pro deriváty, zejména swapy úvěrového selhání, a uzavřela o nich dohodu se svými mezinárodními partnery. Nicméně z toho, co zde bylo řečeno, vyplývá, že Komise může předložit svůj návrh ohledně trhů s deriváty až v září a Evropský parlament o něm bude rozhodovat společně s Radou.

Celé toto čekání je nešťastné, když sledujete dramatický růst úrokových sazeb, jež vyplývají ze závazků státních emitentů v některých zemích eurozóny, na neudržitelnou úroveň, a víme, jak negativní vliv měly na celý proces swapy úvěrového selhání. Nelze nadále umožňovat existenci spekulativních cenných papírů založených na státním dluhu.

Je pravda, že Evropský parlament dnes prosazoval úplný zákaz swapů úvěrového selhání – které jsou čistě spekulativními obchody sázejícími na porušení závazku dlužníka – ale poté se omezil na požadavek trestu s delším odnětím svobody v případě rychlého prodeje cenných papírů a derivátů. Pokud jde o nás, vyjádřili jsme podporu pozitivním návrhům, ale jsme proti zpátečnické pozici a velkému zpoždění v regulaci kapitálových trhů.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE), v písemné formě. (FR) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy poslance Langena o trzích s deriváty, protože stejně jako zpravodaj jsem si jistá, že je třeba toto odvětví regulovat a zvýšit transparentnost na trzích s deriváty. Zejména podporuji myšlenku povinného zavedení zúčtovacích míst pro obsluhu transakcí s deriváty mezi subjekty na trhu. Díky standardizaci transakcí a zajištění nezávislosti zúčtovacích míst dosáhneme značného pokroku.

Regulační mechanismy, které budou díky spolupráci Komise, Rady a Evropského parlamentu brzy zavedeny, by však neměly převzít plnou kontrolu nad trhy s deriváty, které ve světě financí plní důležitou roli. Je nutné rozlišovat, stejně jako to dělá zpravodaj, derivátové nástroje používané k přímému krytí rizik spojených s předmětem podnikání společností od těch, které se používají čistě spekulativně. Právě tato druhá skupina představuje systémové riziko a z toho důvodu by měla být pod vhodným dohledem, který by zabránil opakování krize, kterou jsme nedávno zažili.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) V minulosti hrály derivátové nástroje důležitou roli při přenosu rizik v ekonomice. Nedostatek transparentnosti a regulace trhů s deriváty měl však velmi zhoubný vliv na finanční krizi. Jedním z nástrojů, který měl největší dopad na evropské ekonomiky a vedl ke zvýšení úroků státních dluhů, byly swapy úvěrového selhání (CDS). Toto nařízení podporuje zákaz spekulativního obchodování s tímto nástrojem, protože takové obchodování může vést k narušení trhů se státními dluhopisy. Je velmi důležité rozlišovat mezi derivátovými produkty používanými jako nástroje pro řízení rizik na pokrytí skutečného rizika daného subjektu a deriváty používanými čistě pro spekulativní účely. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Jsem rád, že klíčové body usnesení zůstaly v textu zachovány, zejména odstavce 33, 34, 35 a 36, a také body odůvodnění K, S a X. Z tohoto důvodu jsme hlasovali pro jeho přijetí. V opačném případě, pokud by byla byť jen jedna část zamítnuta, my zelení bychom hlasovali proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (S&D), v písemné formě. – Klíčové aspekty zprávy poslance Langena jsou přijatelné. Během diskuse ve výboru toho však bylo hodně řečeno na téma nebezpečí, které tento sektor představuje. Je jasné, že objem obchodování s deriváty vede k otázkám, jak tuto oblast regulovat, a tak se transparentnost a harmonizovaný dozorčí přístup považují za velmi důležité faktory. Zároveň není ale nutné zvyšovat náklady obchodování trváním na soustředění zúčtování těchto obchodů do jediné burzy. Poslanec Langen si je naštěstí dobře vědom omezení takového přístupu, který by zvýšil náklady na burze až desetinásobně oproti jiným způsobům. Musíme také zajistit zachování derivátových nástrojů takzvaně šitých na míru, jež firmám umožňují zajištění proti budoucímu růstu cen na komoditních trzích. Měli bychom rovněž zajistit mezinárodní kompatibilitu – zejména se Spojenými státy, které představují největší trh.

 
  
  

Zpráva: Maria Badia i Cutchet (A7-0154/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), v písemné formě. (FR) Rychlý rozvoj internetu vede k šíření vzájemně propojených předmětů, které jsou tam volně dostupné a směnitelné. Vzniká tak „internet věcí“, který obsahuje všechno od knih po auta, včetně elektrických spotřebičů a potravin. Tato zpráva Evropského parlamentu z vlastní iniciativy je reakcí na sdělení Evropské komise, jež obsahuje 14 opatření k zajištění vedoucí pozice Evropské unie v rozvoji těchto nových sítí vzájemně propojených předmětů. Zpráva Evropského parlamentu se obzvlášť zabývá otázkou respektování soukromí, způsoby, kterými internet věcí může obohatit kvalitu života evropských spotřebitelů a jeho dostupností a inkluzivním charakterem. Jelikož s těmito prioritami naprosto souhlasím, hlasovala jsem pro přijetí této zprávy z vlastního podnětu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), v písemné formě. (IT) Vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií přinesl během posledních 20 let opravdovou revoluci v oblasti znalostí, především díky rostoucí obeznámeností veřejnosti s možnostmi internetu a celosvětové sítě.

Umístili jsme znalosti na internet, čímž jsme odstranili vliv vzdálenosti na výměnu informací, nejnovější hranicí této technologie je možnost kombinovat nový systém identifikace prostřednictvím radiové frekvence s výrobky, které tak mohou okamžitě předávat informace spotřebitelům.

Jsem pro realizaci pilotních projektů, které mají prozkoumat etické a sociální důsledky těchto nových zdrojů informačních technologií, které by mohly v budoucnu představovat nové možnosti zaměstnanosti v odvětví, a proto podporuji zprávu poslankyně Badia i Cutchetové.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), v písemné formě. (PT) Vítám obecný směr oznámení zveřejněného Komisí. Vývoj nových aplikací a samotné fungování „internetu věcí“, společně s obrovským vlivem, které budou mít na každodenní život a zvyky veřejnosti v Evropě, jsou velmi úzce spojeny s důvěrou, kterou mají evropští zákazníci v tento systém.

Zajištění právního a regulačního rámce, který na jednu stranu ochrání evropského spotřebitele, a na druhou stranu bude podporovat veřejné i soukromé investice do „internetu věcí“, je jasnou prioritou.

„Internet věcí“ představuje z ekonomického pohledu obrovskou příležitost, jelikož nám umožní optimalizovat výrobní procesy a spotřebu energie, a také napomůže vytvoření nových pracovních míst a nových služeb pro rostoucí počet evropských občanů a firem.

Chce-li být Evropská unie na tomto trhu opravdu ve vedoucí pozici, měla by k této oblasti přistupovat proaktivně podporou výzkumu a pilotních projektů.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), v písemné formě. (PT) Rychlý a trvalý nárůst používání internetu znamená, že je dnes pomocí počítačů a mobilních zařízení propojeno zhruba 1,5 miliardy lidí. Dalším krokem je progresivní přechod od sítě vzájemně propojených počítačů k síti vzájemně propojených předmětů – internet věcí – od knih po auta, od domácích spotřebičů po potraviny. Například lednice může být naprogramovaná tak, aby rozpoznala prošlé nebo téměř prošlé výrobky. Tyto technologické inovace mohou pomoci reagovat na různá očekávání společnosti a veřejnosti, a stejně tak působit jako katalyzátor růstu a inovací přinášející výhody pro ekonomiku i veřejné blaho.

Musí však podléhat specifické a dalekosáhlé regulaci, která umožní tomuto internetu věcí, aby reagoval na výzvy ohledně důvěry, přijetí a bezpečnosti. Je nezbytně nutné zajistit plné respektování soukromého života a ochranu osobních údajů. Musí dojít k zavedení dostatečných opatření na ochranu údajů proti možnému zneužití a dalším rizikům spojeným s osobními údaji. Proto podporuji tento proaktivní přístup, aniž bychom ale zapomínali na to, že cílem internetu věcí je v první řadě prospívat lidem.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), v písemné formě. (IT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy. Vývoj internetu věcí představuje obrovskou příležitost pro růst a konkurenceschopnost a také vede k významné sociální změně, která má zásadní dopad na chování občanů. Z tohoto důvodu vítám záměr Komise zveřejnit v roce 2010 sdělení o respektování soukromí a důvěře v informační společnost, protože podle mého názoru je velmi důležité trvale sledovat aspekty týkající se ochrany osobních údajů.

Stejně důležitá je i debata o technických a právních aspektech práva na „umlčení čipů“. Kromě toho, vzhledem k rozsáhlým změnám, které internet věcí přinese, je nezbytné, abychom umožnili jednotný rozvoj technologií na regionální úrovni, který zabrání vytvoření větších rozdílů, než jsou ty současné, a také abychom řádně zapojili do tohoto procesu vlády a věnovali pozornost i těm nejvzdálenějším regionům.

Jsem též přesvědčena, že je důležité zvýšit evropské financování internetu věcí v souvislosti s výzkumnými projekty sedmého rámcového programu a pilotních projektů spadajících do rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci, a také se zaměřit na rozvoj širokopásmové infrastruktury, její plošné zavedení a další snížení nákladů na datový roaming.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), v písemné formě. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o internetu věcí, protože se domnívám, že její přijetí přispěje k rozvoji inovativní technologie v rámci Evropské unie. Dále přinese evropským firmám obchodní příležitosti a také další výhody v podobě boje proti globální změně klimatu a zlepšené řízení energetiky a dopravy.

Jakožto stínový zpravodaj jsem předložil pozměňovací návrhy, které napomohou k ochraně osobních údajů a zabrání jejich využití firmami, jež k nim mají přístup, pro jiné účely. Můžeme tudíž říci, že zpráva obsahuje důležitá ustanovení na ochranu základních práv občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), v písemné formě. (RO) Internet věcí představuje koncepci budoucnosti se základy v přítomnosti. Zda bude „fungovat“ ve prospěch všech občanů harmonizovaným a účinným způsobem, záleží na našem pohledu na věc. Nový systém zavádění technologií do každodenního života musí být realizován v přísném souladu s právy spotřebitelů na soukromí. Komise musí neustále, nikoliv pouze tehdy, považuje-li to za nutné, konzultovat s pracovní skupinou pro ochranu údajů. Hovoříme zde o zařízeních a technologiích, které jsou schopné přenášet polohu, vlastnosti a identitu předmětu. Kromě práva na vypnutí musí být tyto mechanismy zaváděny pouze na žádost jednotlivců, nikoliv jako standardní výrobní funkce. Zároveň musí Komise v době, kdy se bude rozhodovat o realizaci projektů týkajících se internetu věcí, zvážit, kterou síť pro propojení těchto předmětů zvolí. V současné době čelíme na internetu mnoha kybernetickým útokům. Podle mého názoru může použití internetového připojení pro internet věcí způsobit bezpečnostní riziko a velké zatížení současné sítě. Vývoj paralelní sítě pro propojení předmětů by mohl v současné situaci nabídnout řešení prostřednictvím sdílení digitálního spektra a dividend.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), v písemné formě. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy poslankyně Badia i Cutchetové na podporu zavedení internetu věcí. Jsem přesvědčena, že nové informační technologie přinášejí naší společnosti značný užitek, ale zároveň je velmi důležité zajistit, aby byly brány v úvahu jejich možné dopady na zdraví a životní prostředí, a také hledisko ochrany soukromí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Internet se stal běžnou součástí každodenního života milionů lidí a hraje dnes nezastupitelnou roli jako prostředek komunikace a nástroj pro předávání znalostí a informací. Exponenciální nárůst obsahu dostupného na internetu z něj udělal nástroj se širokou škálou využití, která se stále rozrůstá. Zároveň se ale stal i místem pro nový druh trestné činnosti, který využívá rychlosti a dematerializace informačních toků a obrovského množství osobních údajů, které dávají k dispozici uživatelé sítě.

Sdílím zájem obsažený v usnesení ohledně nutnosti řešit omezení přístupu k internetu z politických důvodů a také zajištění větší bezpečnosti pro děti a mladistvé při používání sítě. Souhlasím s názorem, že používání a každodenní správa sítě by měla být ponechána v rukou soukromých osob, ale jsem přesvědčen, že členské státy se nemohou oprostit od svojí role aktivního regulátora. Jeho hlavním cílem by bylo především zabránit zneužívání a porušování práv občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) Vliv nových technologií na bezpečnost a kvalitu života veřejnosti je nesporný a zdůrazňuje jak výhody, tak i rizika, která s sebou přináší. V této souvislosti obnáší „internet věcí“ pro lidi řadu nových výhod, aniž by to ale bránilo identifikaci možných rizik spojených s nástrojem, který oplývá velkým potenciálem. Rád bych zdůraznil přístup podporující výzkum a spouštění pilotních projektů spolu s využíváním objevujících se příležitostí, zejména v oblasti optimalizace úspor energií, výrobních procesů, vytváření nových pracovních příležitostí a výzev. Je však nezbytné, aby Evropská unie disponovala společným referenčním rámcem k posílení ustanovení týkajících se dohledu nad systémem, důvěrnosti, bezpečnosti informací, etické správy, soukromí, sběru a uchovávání osobních údajů a informací o spotřebitelích. Rychlý vývoj „internetu věcí“ si žádá správu, která je bezpečná, transparentní a multilaterální. Vzhledem k tomu všemu sdílím obavy Komise ohledně bezpečnosti, ochrany osobních údajů a soukromí veřejnosti společně se správou „internetu věcí“ v zájmu respektování soukromí a ochrany osobních údajů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Internet věcí je projekt, který byl zahájen v roce 1999 ve Spojených státech. Stále více roste jeho popularita a očekává se, ze během následujících 10–15 let přinese revoluci do interakce mezi lidmi a předměty a mezi předměty navzájem prostřednictvím narůstajícího využití technologie identifikace na základě radiové frekvence (RFID).

Proces rozvoje internetu věcí s veškerými inovacemi a pozitivními aspekty, které může vnést do našeho každodenního života, v sobě skrývá také značnou dávku nejistoty, na koncepční i na technické úrovni, což si zaslouží určité obavy. Technologii, která se za tím skrývá, takzvanou RFID, se říká štítek: jedná se o elektrickou součástku sestávající z čipu a antény. Čip, který je široký jen několik milimetrů, je schopný uchovávat, přijímat a vysílat informace bez jakéhokoliv kabelového spojení. To vyvolává mimo jiné otázky ohledně vlastnictví, správy a soukromí.

Pokud jde o soukromí a ochranu údajů, zpravodaj poukazuje na „potřebu zajistit v procesu rozvoje internetu věcí ochranu všech základních práv, a nejen práva na soukromí“, což považujeme za pozitivní názor. Nicméně máme vážné pochyby o správě údajů. Cesta vpřed zůstává nejasná, a proto jsme se zdrželi hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), v písemné formě. – S rozvojem stále vyspělejších technologií je důležité, aby Evropská unie a další političtí činitelé drželi s vývojem krok. Zpráva se zabývá celou řadou důležitých témat, jako je soukromí a zdravotní problematika, a já zcela podporuji zpravodajovu výzvu, aby Evropská unie byla v této oblasti proaktivnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Takzvané informační a komunikační technologie (IKT) hrají důležitou úlohu při podpoře společenského rozvoje, ekonomického růstu, výzkumu, inovací a tvořivosti ve veřejném i soukromém sektoru v Evropě. Rychlé změny, kterými internet prošel v nedávných letech, vedly k novým obavám a nutnosti přijetí společného referenčního rámce Evropské unie k posílení existujících ustanovení týkajících se chodu systému, zejména pak ohledně důvěrnosti, bezpečnosti informací, etické správy, soukromí a sběru a uchovávání osobních údajů a informací o spotřebitelích. Vzhledem k tomu je nezbytné, aby orgány odpovědné za „internet věcí“ respektovaly bezpečnost, ochranu údajů a soukromí jakéhokoliv uživatele, protože jen takový přístup přinese výhody všem občanům Evropské unie. Z toho důvodu jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Jeden a půl miliardy lidí je dnes již on-line a používá internet. Ten představuje razantní nástup nového druhu síťové technologie, jejímž cílem je umožnit komunikaci mezi lidmi a předměty a mezi předměty navzájem. Informace o výrobcích se budou ukládat, přijímat a posílat. Je zde však obava, že všechny výhody nové technologie budou převážené jejími nevýhodami. Je nutné zajistit stálou ochranu soukromé sféry a zabránit zneužití osobních údajů. Nicméně se zdá, že budoucí uživatelé sítě budou ještě zranitelnější, než je tomu dnes. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože je nad míru jasné, že opatření, která autor navrhuje, jsou potřebná.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), v písemné formě. (DE) Vždy je důležité věnovat se s vývojem nových technologií, v tomto případě takzvaného internetu věcí, společně s možnými výhodami otázkám etiky a chránit osobní práva. Zpráva jde tímto směrem, a z toho důvodu jsem hlasoval pro její přijetí.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), v písemné formě. (LT) Internet, který se ve větší míře začal používat teprve před 20 lety, se stal nedílnou součástí společnosti, stejně jako telefon nebo rádio. Dnes je k internetu připojeno 1,5 miliardy lidí a během několika let se tento počet zdvojnásobí. Nejmodernější technologie brzy umožní připojení k internetu nejen počítačům ale také automobilům, či dokonce knihám, potravinám a dalším věcem. Po připojení auta k internetu bude možné řidiče informovat o tlaku v pneumatikách. Naprogramované ledničky budou schopné rozpoznat prošlé výrobky. Hlasoval jsem pro zprávu, protože internet věcí oživí ekonomiku poznamenanou krizí a pomůže vytvořit nová pracovní místa a nové služby pro rostoucí počet občanů a firem v Evropské unii. Také nám umožní optimalizovat výrobní procesy a šetřit energii, což je velmi důležité v boji proti globální změně klimatu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – My Zelení jsme výrazně podporovali zprávu naší socialistické kolegyně, poslankyně Badia i Cutchetové. Jedná se o důležitou novou aplikaci internetové technologie. Očekává se, že internet věcí vstoupí do našich životů během příštích 10 – 15 let. Pro bezdrátový příjem a přenos informací využívá technologii RFID (identifikace na základě radiové frekvence). Ta pracuje s malým čipem, jenž má velkou kapacitu pro ukládání velkého množství informací o předmětu nebo člověku, na kterém je umístěn. Například v zemědělsko-potravinářské oblasti umožňuje technologie RFID lepší a rychlejší sledovatelnost výrobku a poskytuje informace o obsahu: o chemických vlastnostech, obsahu lepku atd. Podobné aplikace se již používají, například existuje čip, který dokáže v reálném čase předávat řidiči informace o tlaku v pneumatikách. Tato nová technologie způsobí revoluci a rozšíří interakce mezi lidmi a věcmi a mezi věcmi navzájem. Inovace spočívá ve vzájemném vztahu mezi věcmi. Nejčastěji citovaný přiklad se týká lednic, které, budou-li správně naprogramovány, dokážou odhalit jakýkoliv výrobek, který se blíží nebo již překročil datum spotřeby.

 
  
  

Zpráva: Francisco Sosa Wagner (A7-0185/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Alvaro, Jorgo Chatzimarkakis, Jürgen Creutzmann, Wolf Klinz, Silvana Koch-Mehrin, Britta Reimers a Michael Theurer (ALDE), písemně.(DE) Boj proti sexuálnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii je zcela zásadní. Musíme využít všech prostředků, abychom šíření dětské pornografie v komunikačních sítích zastavili. Stálá a účinná obrana proti zneužívání dětí je jak politickou zodpovědností, tak povinností právního státu. Německá delegace Svobodné demokratické strany (FDP) v Evropském parlamentu je přesvědčena, že je nezbytné usilovat o odstranění tohoto kriminálního obsahu, a to co možná nejdříve.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Svým hlasem jsem podpořila tuto zprávu, jejímž cílem je ovlivnit průběh nadcházejícího fóra pro správu internetu, které bude od 25. do 29. září zasedat ve Vilniusu. Parlament žádá fórum, aby při své činnosti zvýšilo zapojení rozvojových zemí a aby i koordinovalo svoje působení s národními a regionálními fóry. Dále pak vyzývá EU k tomu, aby vyvinula strategii pro základní aspekty správy internetu a také aby podpořila reformu ICANNu (Internetové korporace pro přidělená jména a čísla).

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Nemám jinou možnost než hlasovat pro přijetí zprávy pana Sosy Wagnera o nutnosti zajistit etické a bezpečné řízení internetu.

Tento nástroj, který v komunikaci překonává čas i vzdálenost, nabízí nezměrné množství potenciálních výhod, zároveň je však každodenním zdrojem rizik jak pro ochranu osobních údajů, tak pro bezpečí dětí. Je nezbytné umožnit svobodnou výměnu informací a komunikaci, ale jedině se zárukou toho, že se těm nejzranitelnějším jednotlivcům a nejcitlivějším údajům dostane potřebné ochrany. Jedině tak může být internet i nadále hybnou silou pozitivních společenských změn, respektující důstojnost každého jednotlivce.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Internet je označován za „celosvětový veřejný statek“ a snahy o jeho správu a řízení ze strany jisté vlády se často stává terčem značné kritiky.

Evropská unie by měla vyvinout takovou strategii, která bude odrážet shodný pohled jejích členů na základní aspekty správy internetu a kterou bude možné obhájit jak na mezinárodní scéně, tak v bilaterálních vztazích s USA.

Podporuji souhlasné stanovisko Evropské komise k současnému modelu řízení, založenému na vůdčím postavení soukromého sektoru.

Ráda bych také vyzvala k většímu zapojení rozvojových zemí, zejména prostřednictvím finanční podpory jejich účasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Internet má posledních 20 let obrovský vliv na společnost a veřejný život. EU je toho dobrým příkladem, neboť i když představuje pouze něco přes 7 % světové populace, v celosvětovém měřítku představuje téměř 19 % internetových uživatelů. Správa internetu je jednou z priorit politiky, jejímž cílem je zaručit veřejnosti možnost plně využívat potenciál internetu a zároveň hledat nejlepší možná řešení problémů týkajících se nevhodného nebo nelegálního obsahu, poskytovat dostatečnou ochranu uživatelům a snažit se řešit otázky ohledně kontrolních pravomocí v globální internetové sféře.

Naprosto souhlasím s myšlenkou, že internet je celosvětovým veřejným statkem, jehož řízení by mělo vždy chránit a respektovat všeobecné zájmy. Považuji za klíčové, aby EU vyvinula strategii týkající se základních aspektů správy internetu, a podporuji iniciativu španělského předsednictví za vytvoření „Evropské charty práv internetových uživatelů“. Je také důležité jít vstříc vnitřní reformě Internetové korporace pro přidělená jména a čísla (ICANN), aby získala reprezentativnější strukturu s větší možností kontroly ze strany mezinárodního společenství a zároveň se stala zodpovědnější a transparentnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o řízení internetu zabývající se citlivými oblastmi, jako jsou ochrana základních práv a svobod, přístup a využívání internetu a kyberkriminalita. Přijetí návrhu španělského předsednictví na vytvoření Evropské charty práv internetových uživatelů a uznání páté základní svobody (svobody přístupu k internetu) by EU poskytlo účinnější nástroje umožňující na jedné straně lepší ochranu v oblastech spojených s bezpečností, na straně druhé široký a nediskriminační přístup k internetu.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm, Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), písemně. (SV) My švédští sociální demokraté jsme se rozhodli zdržet se hlasování o znění části věnované blokování webových stránek. Domníváme se, že uvedená opatření lze v některých situacích ospravedlnit, například pokud jde o kriminalitu spojenou s dětskou pornografií, avšak odkaz v textu na blokování webových stránek v případech kyberkriminality podle nás sahá příliš daleko, a proto jej nemůžeme podořit .

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Je nespornou skutečností, že internet dnes hraje veřejnou roli a že ovlivňuje nejen každodenní život, ale i masová hnutí, politické ideje a komunikační strategie. Lze říci, že internet zaujímá nenahraditelnou veřejnou úlohu, a to nemohou členské státy Evropské unie ignorovat. Měly by vyzývat k většímu přístupu a zapojení v oblasti správy internetu, aniž by přitom byla narušována vedoucí úloha soukromého využívání a každodenní správy, neboť ty se ukázaly pro životnost a růst internetu jako zásadní. Role členských států je čím dál tím důležitější, stejně jako otázky související s kyberkriminalitou, ochranou bezpečnosti a soukromí uživatelů a také se svobodným přístupem veřejnosti k internetu a svobodou vyjadřování se jeho prostřednictvím.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) S ohledem na stále narůstající důležitost internetu v každodenním životě veřejnosti a institucí a dokonce i v chodu mnoha zemí a na jeho dopad na ekonomický, kulturní, společenský a lidský rozvoj je správa internetu záležitostí zásadního významu na celosvětové scéně. To znamená, že pro Evropskou unii je klíčové udržovat podmínky pro aktivní zásahy v této oblasti a chránit veřejnost a její hodnoty a principy. Z toho důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy a zdůrazňoval jsem i důležitost toho, aby v institucích, které mají v současné době dohled nad internetovými trhy, jako jsou například Internetová korporace pro přidělená jména a čísla (ICANN) a Autorita pro přidělování čísel na internetu (IANA), působilo více zástupců z celého světa.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva vychází z důležitosti úlohy internetu, který se stal nenahraditelným nástrojem pro propagaci demokratických iniciativ, politickou debatu, digitální gramotnost a šíření vědomostí. Přístup k internetu zajišťuje dodržování řady základních práv, včetně úcty k soukromému životu, ochrany údajů, svobody vyjadřování a sdružování, svobody tisku, nediskriminace, vzdělávání a kulturní a jazykové diverzity – a zároveň na těchto základních právech i závisí.

Zpráva proto upozorňuje na to, že instituce a účastníci veřejného života na všech úrovních nesou zodpovědnost za to, aby zajistili, že každý bude moci uplatnit své právo být součástí informační společnosti.

Zpráva se rovněž zabývá hrozbami kyberkriminality ve společnostech využívajících informační a komunikační technologie a uvědomuje si nárůst podnětů k páchání teroristických útoků, zločinů z nenávisti a k šíření dětské pornografie. Ty ohrožují celou společnost včetně dětí a zpráva uvádí, že „při stanovení globální strategie je třeba posílit úlohu veřejných orgánů“. A nakonec zpráva ukazuje znepokojení týkající se struktury Internetové korporace pro přidělená jména a čísla (ICANN), která je stěží reprezentativní, a omezené možnosit kontroly, kterou mezinárodní společenství včetně EU nad činnostmi ICANNu má.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Tato zpráva uznává důležitost internetu v propagaci kulturní různorodosti a podpoře demokratického občanství. Pro šíření demokratických hodnot je však zároveň klíčové, aby se vlády zdržely zavádění cenzury, a proto vítám ustanovení uvedená v odstavci 13.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. (RO) Diskuze o správě internetu je jistě obzvlášť důležitá v situaci, kdy se tento komunikační nástroj stal pro profesní i osobní život lidí v mnoha zemích naprosto nezbytným. Právě z tohoto důvodu je pro nás přinejmenším zcela nepředstavitelné přenechat strategické rozhodování týkající se internetu výhradně soukromé společnosti odněkud z USA.

Zpráva, o níž jsme dnes hlasovali, je zásadní pro vytvoření modelu řízení zahrnujícího i koncové uživatele. Domnívám se, že je třeba podporovat spolupráci mezi univerzitami a podnikatelskou sférou, a to i na lokální, regionální a národní úrovni. Zároveň musíme zapojit i hráče z asijských trhů, a to s ohledem na extrémně rychlý vývoj této oblasti. Dále je důležité věnovat značnou pozornost hledání rovnováhy mezi ochranou soukromí uživatelů a shromažďování osobních údajů na nejrůznějších stránkách, nejen kvůli vzniku sociálních sítí, ale také kvůli rozvoji internetového nakupování. Další obzvláště důležitou skutečností je, že internet je skvělým nástrojem pro šíření evropského kulturního dědictví a evropských hodnot a stejně tak hybnou silou inovací, umožňujících nám zmenšit propast mezi námi a jinými částmi světa.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Vítám body odůvodnění této zprávy, které označují internet za celosvětový veřejný statek, který je zapotřebí spravovat s ohledem všeobecný zájem. Zpráva zdůrazňuje význam internetu pro politickou debatu. Kvůli takto formulovaným principům jsem hlasoval proti přijetí zprávy. Neboť jak můžeme na jedné straně prosazovat respekt ke společnému zájmu a na straně druhé zároveň vyzývat ke společnému veřejno-soukromému řízení, které nebude brzdit volnou hospodářskou soutěž ? Ačkoli tento text upozorňuje na důležitost obecného zájmu, jeho důsledky jsou právě opačné. Euroliberální dogmatismus znamená pro Evropu katastrofu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Internet je v dnešní době globálním nástrojem, a proto by jeho správa měla brát ohled na veřejný zájem. Internet je v dnešní době také jedním z hlavních způsobů šíření demokratických hodnot ve světě a nenahraditelným nástrojem pro prosazování nejrůznějších myšlenek, politickou debatu a šíření vědomostí. Je proto klíčové, aby se rozvíjel takovým způsobem, který umožní, aby k němu všichni v rámci EU měli stejný přístup. Rovněž je důležité, aby byl bezpečný pro všechny uživatele, zvláště pak děti, jež se dokáží hůře bránit potenciálním rizikům souvisejícím s jeho používáním. Pokud chceme udržet status internetu jako celosvětového veřejného statku, musíme se vyhnout scénáři, kdy by byl ovládnut samostatným celkem nebo skupinou organizací. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Co se týče internetu, musíme na jedné straně hájit zásadu svobody vyjadřování, na druhé straně bojovat proti kyberkrimilnalitě a jejímu zneužívání. Nesmíme však skončit tak, že budeme ve jménu boje proti kriminalitě a terorismu shromažďovat údaje i tam, kde není podezření ničím podloženo. Internet dal vzniknout novým problémům, například těm spojeným s ochranou údajů v sociálních sítích nebo s některými projekty typu Google Street View. Problematika nejnovějšího vývoje na internetu ve zprávě nebyla téměř vůbec zohledněna, a proto jsem se hlasování zdržel.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Internet je globální veřejnou komoditou a měl by fungovat na základě kritéria veřejného zájmu. Je třeba vytvořit specifickou infrastrukturu pro jeho řízení, aby byla zajištěna jeho bezpečnost, integrita a autenticita a omezily se možnosti kybernetických útoků. Otevřená globální spolupráce na správě internetu je nezbytná a my potřebujeme, aby byla navržena Evropská charta práv internetových uživatelů a uznána pátá základní svoboda v EU: přístup k internetu. Proto jsem dnes hlasoval pro přijetí zprávy Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o řízení internetu, s ohledem na to, že EU by měla přijmout strategii zahrnující přístup k internetu bez diskriminace a a zaručující jeho neutralitu, úctu k soukromí, ochranu údajů, svobodu vyjadřování a ochranu menšin. Zvláštní důraz bychom měli věnovat skupině, která je vůči útokům z kyberprostoru nejzranitelnější, a dále je nutné zavést potřebná omezení, abychom zajistili nejvyšší možnou ochranu menšin a přispěli k mezinárodní spolupráci v boji proti nelegálnímu a škodlivému obsahu na internetu.

 
  
MPphoto
 
 

  Fiorello Provera (EFD), písemně. (IT) Internet se v současné době stal klíčovým nástrojem pro rozvoj vnitřního trhu, jenž je základním kamenem růstu a vývoje EU. Přes 60 % evropské populace má dnes přístup ke světu informačních technologií. Proto se zdá nezbytné, aby Unie stála v čele debat o správě internetu, čímž by zaručila, že tato služba, která je dnes nepostradatelná ve společenském i obchodním styku, bude náležitě zrcadlithodnoty EU, jako jsou ochrana uživatelů a menšin. Z toho důvodu jsem podpořila obsah i návrhy zprávy pana Sosy Wagnera.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. (ES) Nejprve chci panu zpravodaji poblahopřát k jeho zprávě a jejímu skvělému načasování s ohledem na nadcházející setkání Fóra pro správu internetu (IGF), které se bude poprvé konat na území EU.

EU se podílí na činnosti IGF už od jeho počátku, ovšem skutečnost, že se setkání IGF bude konat ve Vilniusu, dává naší delegaci zvláštní význam. Letos je tomu pět let, co IGF vzniklo, a v souladu s Tuniskou agendou bude muset rozhodnout, zda dále pokračovat. Delegace EU už ve Sharm-el-Sheikhu vyjádřila svůj souhlas s dalším fungováním IGF v jeho současné podobě, a to kvůli významné roli, kterou toto fórum hraje jakožto nástroj pro otevřený dialog všech zúčastněných subjektů na poli řízení internetu.

To musí zůstat naším stanoviskem i v debatách, jež se budou konat ve Vilniusu. Pokud jde o další záležitosti, jako je například vývoj Internetové korporace pro přidělená jména a čísla, který bude v nadcházejících debatách bezpochyby zaujímat důležité místo, zpráva pana Sosy Wagnera jasně vyjadřuje společné stanovisko představitelů evropských institucí, které budeme na IGF zastávat.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V závěrečném hlasování jsem hlasoval proti přijetí zprávy, protože podporuje vládní zasahování do správy internetu, což se neshoduje se stanoviskem Zelených.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexandra Thein (ALDE), písemně. (DE) Boj proti sexuálnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii má naprosto zásadní význam. Musíme využít všech dostupných prostředků, abychom dostupnosti dětské pornografie na internetu zabránili. Stálá a účinná prevence zneužívání dětí je záležitostí jak politické zodpovědnosti, tak zásad právního státu. Členové delegace německé Svobodné demokratické strany v Evropském parlamentu jsou přesvědčeni, že kriminální obsah tohoto typu by měl být v co nejkratší době odstraněn.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Sosy Wagnera, protože si myslím, že EU by měla mít na meznárodním poli ve všech aspektech správy internetu vůdčí úlohu. Tato zpráva zachovává důraz kladený EU na nezbytnost bezpečnosti a stability celosvětové internetové sítě, na úctu k lidským právům, svobodu vyjadřování, soukromí, ochranu osobních údajů a propagaci kulturní a jazykové rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o řízení internetu, zdržela jsem se však hlasování o odstavci požadujícím upřednostnění ochrany vlastníků práv duševního vlastnictví tím, že je klade naroveň s uživateli.

Kvalitní správa internetu musí všem zaručit rovný přístup k prostředkům, zejména kulturnímu bohatství, v rámci digitálního prostředí, nelze toho však dosáhnout na úkor práv tvůrců, především autorů. S těmito právy není možné zacházet jako s pouhými právy duševního vlastnictví; autoři by měli mít možnost vybrat si, jakým způsobem svoji tvorbu lidem zpřístupní.

Dále je nutné zaručit soukromí uživatelů a tvořivost.

Proto je naprosto zásadní dosáhnout rovnováhy mezi právy uživatelů a tvůrců, aby se jednotlivci jakožto informovaní občané, uživatelé a tvůrci mohli rozvíjet.

 
  
  

Zpráva: Hermann Winkler (A7-0143/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), v písemné formě. (PT) Ačkoli jsem hlasoval pro přijetí této zprávy, povšiml jsem si omezení týkajících se některých regionů, zejména těch nejvzdálenějších, pokud jde o přístup k inovacím. Je třeba brát ohled na obtíže spojené s nedostatkem kritického množství, abychom v těchto regionech podpořili lepší využívání potenciálu v oblasti výzkumu a inovací. Jedinečné geografické a klimatické charakteristiky nejvzdálenějších regionů jim dávají zvláštní výhody, pokud se týče rozvoje specifických aktivit v oblastech biologické rozmanitosti, mořských zdrojů, klimatických změn, obnovitelné energie, vody, životního prostředí, přírodních zdrojů, zdraví a nových technologií.

Především co se týče přírodních zdrojů a biologické rozmanitosti, umožňují nejvzdálenější regiony evropskému výzkumu privilegovaný přístup k tropickým ekosystémům obdařeným unikátní biologickou rozmanitostí a zemědělstvím. To umožňuje vést v rámci Evropského výzkumného prostoru výzkum v „přírodní laboratoři“. Jsou také dobrými místy pro experimentování. Avšak navzdory možnostem mnoha regionů a úsilí, které je jejich rozvoji věnováno, mají některé z nich stále problémy se zlepšováním faktorů přispívajících ke konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti podle Lisabonské strategie, především v souvislosti s výzkumem a vývojem.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), v písemné formě. (IT) Pane předsedající, souhlasím s názorem pana Winklera, který jsem svým hlasováním podpořil, že by EU měla přezkoumat svoji strategii pro podporu inovací. Zejména souhlasím s přáním nabídnout široce pojatou strategii, která se bude vztahovat nejen na technické inovace, ale také na inovace administrativní, organizační a sociální. Domnívám se, že pro dosažení tohoto cíle jsou klíčovými jednak zapojení finančního světa a malých a středních podniků při definování opatření na podporu inovací, jednak pozornost věnovaná politickým a hospodářským cílům na regionální úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), v písemné formě. (FR) Tato zpráva z vlastního podnětu se věnuje opatřením Společenství v oblasti inovací a stanovuje řadu priorit pro vymezení nové inovační politiky. Parlament vyjadřuje přání neomezovat inovace na oblast technologie, ale zahrnout také inovace administrativní, organizační nebo sociální. Zdůrazňuje rovněž důležitost vývoje nových ukazatelů inovací, lépe přizpůsobených hospodářstvím, jež jsou stále výrazněji založená na znalostech. Nakonec, a to je podle mého názoru důležité, zpráva podporuje zlepšení dopadů spojení rámcových programů pro výzkum a inovace se strukturálními fondy. Protože se směřováním uvedeným v této zprávě zcela souhlasím, podpořila jsem při hlasování její přijetí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), v písemné formě. (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy z vlastního podnětu mého německého kolegy, Hermanna Winklera, reagující na sdělení Evropské komise s názvem „Přezkum inovační politiky Společenství v měnícím se světě“. Inovace jsou klíčovou součástí úspěchu při vyrovnávání se s významnými společenskými a ekologickými výzvami, kterým Unie v současné době čelí, a jsou důležité i pro dosažení jejích strategických politických cílů. Naše cíle v oblasti energetiky a klimatu se nám nepodaří splnit do roku 2020, pokud nezrychlíme vývoj a všeobecné zavádění kvalitních, udržitelných a účinných energetických technologií. Podporuji posílení dialogu mezi univerzitami a podniky. Co se týče rozpočtových hledisek, a to na úrovni statického financování ve veřejném sektoru, je nutné, aby prostředky na inovační politiku pocházely z celého Společenství .

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), v písemné formě. (LT) Podpořil jsem přijetí této zprávy. Vědecký výzkum a inovace jsou klíčem k úspěšnému vyrovnání se s aktuálními společenskými a ekologickými výzvami EU a k naplnění jejích strategických politických cílů v oblastech zahrnujících konkurenceschopnost, klimatické změny, zaměstnanost, demografické změny a mnoho dalšího. Aby EU zůstala konkurenceschopná, musí investovat do udržitelných technologií a zajistit, aby se jim dostalo požadované finanční podpory. Až doposud Evropa v oblasti vědeckého výzkumu a inovací zaostávala, protože tato oblast je značně roztříštěná a přetrvávají zde rozdíly mezi vědeckým výzkumem a inovacemi a tržní replikací. Domnívám se, že budoucí plán Evropské komise pro inovace musí vyřešit otázky financování vědeckého výzkumu a inovací soukromým sektorem, které by společnostem umožnilo vytvářet inovativní produkty a služby a přizpůsobovat je trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), v písemné formě. (IT) Inovace, ať již se týkají produktů nebo procesů a jsou radikální či nepatrné, jsou v současné době hybnou silou pro konkurenceschopnost aktuálních ekonomických a obchodních systémů usilujících o efektivitu a udržitelnost. Je proto nutné podporovat výzkum, který za každou inovací a každým objevem stojí, zejména pokud se mu podaří spojit malé a střední podniky a svět nových technologií.

Z toho důvodu můžu jedině podpořit zprávu z vlastního podnětu pana Winklera, která představuje třetího činitele, jímž uzavírá znalostní trojúhelník; jinými slovy zákazníka. V současné neustále se měnící situaci, kterou každodenně zažíváme, potřebujeme záchytné body. Proto je důležité, aby růst a konkurenceschopnost ekonomického a sociálního systému stále zůstávaly v lidském měřítku.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), v písemné formě. (RO) V současné době je na inovace využíváno méně než 1 % evropského rozpočtu. To je aktuální stav v době, kdy si Evropa uvědomila, že její budoucnost leží ve znalostním trojúhelníku výzkum – inovace – vzdělávání. Za těchto okolností je požadavek Evropského parlamentu na navýšení prostředků na inovace zcela pochopitelný. Pomalu začínáme uvažovat o finančním výhledu na období let 2014–2020 a i na tento požadavek musíme brát ohled. Proměna evropského hospodářství v udržitelné musí znamenat zvýšení konkurenceschopnosti evropských společností a musí také vytvořit nové příležitosti pro národní ekonomiky, které budou vycházet z hospodářských a ekologických výzev, jimž Evropa čelí.

Dále je pro inovativní kapacity společností zcela zásadní, a to především s ohledem na problémy spojené s hospodářskou a úvěrovou krizí, uvolnit více prostředků na evropské i národní úrovni a vytvořit přiměřené finanční nástroje. Rozdělování zdrojů mezi velké množství cílů a řadu specifických evropských iniciativ nepřineslo dosud uspokojivé výsledky. Financování musí být zaměřeno na oblasti, v nichž se tzv. bumerangový efekt projevuje nesilněji. Klíčovým kritériem zde musí být přidaná hodnota pro Evropu.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), v písemné formě. (IT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy. Především bych rád poblahopřál zpravodaji, panu Winklerovi, k jeho vynikající práci.

Inovace a výzkum, podobně jako vzdělávání a školení, jsou klíčovými faktory, které umožní, aby byla Evropa schopná pozitivně konkurovat v technologicky konkurenčním světě. V současné době však bylo pro tento sektor vyčleněno pouhé 1 % evropského rozpočtu, což je množství, které rozhodně nestačí na to, aby Evropa dokázala čelit všem náročným výzvám. Nastal čas, kdy Evropská unie musí do oblasti výzkumu a inovací investovat více. Jsem přesvědčen, že dokážeme překonat hospodářskou krizi, a jedním ze způsobů, jak to udělat, je dát k dispozici více finančních prostředků.

Věřím také, že je důležité poskytnout finanční pobídky a podporovat soukromé investice do technologických inovací, neboť pouze prostřednictvím výzkumu můžeme dosáhnout konkurenčního prostředí, které odolá i zvyšujícímu se počtu přesídlených společností. Souhlasím rovněž s plány na vytvoření „nástrojů přizpůsobených podmínkám uživatelů“ a zjednodušení administrativy pro malé a střední podniky, které by měly rozhodující technologické inovace podporovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), v písemné formě. (PT) Inovační politika se musí zaměřit na velké společenské problémy, jimž nyní čelíme, a přivést dohromady všechny, kterých se to týká.

Je nezbytné investovat do znalostí a reforem propagujících technologický pokrok, výzkum, inovace, vzdělání a výcvik, abychom jak ve střednědobém, tak v dlouhodobém měřítku podpořili prosperitu, růst a zaměstnanost.

Boj s novými výzvami vyžaduje inovativní přístup v zavádění nových technologií společně s inovativním přístupem k sociálním otázkám na organizační úrovni.

Ráda bych vyzvala ke zvýšení úsilí, abychom od technologických inovací pokročili k inovacím sociálním – inovacím ve veřejných službách a v jednotlivých regionech.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), v písemné formě. (IT) Inteligentní růst založený na znalostech a inovační ekonomice vyžaduje konkrétní opatření ze strany nadnárodních i národních institucí.

Zlepšená politika na podporu podnikatelů ve výzkumném sektoru musí být doprovázena strategií na podporu investic do nových experimentů, abychom mimo jiné zajistili, že na evropském pracovním trhu budou konkurenceschopní kvalifikovaní pracovníci. Zároveň s naší výzvou pro jednotlivé státy, aby více investovaly do inovací, bychom jim měli nabídnout evropský regulační rámec, který bude zároveň všeobecný i specifický, s jednotnými, koordinovanými pokyny pro vývoj a s nástroji umožňujícími sledovat, zda financování přináší požadované výsledky.

Navrhuji a podporuji regulaci na evropské úrovni týkající se odborné přípravy, výcviku a odborného vzdělávání, kterou již některé státy začlenily do vzdělávacích systémů, a stejně tak i opatření týkající se „práv a povinností“ v oblasti vzdělávání. Pokud však chceme dosáhnout vyčlenění 3 % HDP na financování výzkumu, musí akademická obec poskytnout větší záruky, pokud se týče například akademické produktivity přednášejících, a musíme zabránit nesystematickému přidělování zdrojů, jež v posledních letech vedlo k nepřiměřenému a nevyrovnanému využívání již značně omezených zdrojů s neuspokojivými výsledky.

Souhlasím rovněž s tím, že je třeba usilovat o jednotné řešení sporů týkajících se patentů za účelem standardizace práv na nadnárodní úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), v písemné formě. (RO) Inovace mají v moderní společnosti obzvlášť důležité místo. Společnost založená na inovacích dokáže předcházet možným krizím, ať již socioekonomickým nebo přírodním. Proto je zásadní, aby inovační politika podporovala pokrok ve společnosti a nenutila ji kvůli nejrůznějším byrokratickým překážkám stagnovat. Jak pan Winkler uvádí ve své zprávě, inovace musí v dnešní době brát ohled na přínos pro společnost. Věřím, že inovace 21. století musí brát ohled i na to, jaký budou mít dopad na jednotlivce a společnost jako celek. Inovace, jako je například „Internet věcí“, musí zohledňovat a respektovat právo na soukromí a ochranu osobních údajů jednotlivců. Evropská společnost se nesmí stát společností „Velkého bratra“. Právě naopak, inovace musí lidem umožnit svobodně komunikovat v otevřené společnosti. Náš pokrok je ve skutečnosti založen na přispění technologických a sociálních inovací. Z toho důvodu prosím Komisi, aby se touto záležitostí zabývala s maximální zodpovědností a aby předložila svoji vizi návrhu na budoucí akční plán pro inovace.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Význam znalostí a inovací se stává stále podstatnější součástí politické agendy a politického žargonu a existuje jen málo těch, kdo by se důležitost investic v této oblasti a potřebu propojit znalosti, inovace, podnikání a pracovní místa odvážili zpochybňovat.

Rizikem jednomyslné shody na tomto konceptu by však mohlo být, že se zcela vyprázdní, jako se to stalo s jinými módními tématy, například životním prostředím, ekonomickou udržitelností nebo podporou podnikání. Tato témata zaplňují stránky volebních prohlášení a programů, ale téměř vždy nakonec ztratí jakékoli vlastní odlišující rysy a zůstanou pouhým konstatováním faktů. V tomto ohledu, i přes vážně míněné snahy vlády v některých aspektech, musím upozornit na negativní technologický populismus, jímž, jak se zdá, portugalský ministerský předseda trpí. Bylo by lepší soustředit se více na obsah a méně na prohlášení o pracovních podmínkách a vědecké produkci a myslet na to, že ačkoli konkurenční snahy potřebují ambice, nesmí jim chybět ani realistický přístup.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) V dnešní době se všeobecně přijímá skutečnost, že inovace jsou nezbytné pro úspěch a udržitelnost ekonomického a společenského rozvoje a pro úspěch evropské integrace. Důležitost inovací, které musí být vždy doprovázeny výzkumem a vzděláváním, se ukázala ještě zřejmější v situaci zrychlujícího se vývoje světové i lidské reality. S ohledem na to podporuji tuto zprávu o přezkoumání evropské inovační politiky, zdůrazňující naléhavou potřebu EU soustředit své snahy na vytváření zdrojů v této oblasti. Zároveň bych rád vyzdvihl důležitost pobídek pro soukromý sektor a jako prioritu označil komplexní, jednotnou strategii pro naplnění evropské inovační politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Souhlasíme s řadou aspektů této zprávy, ačkoli se způsob, jakým jsou formulovány, nesoustředí vždy na ty nejpodstatnější otázky. Souhlasíme například s tím, že inovace jsou pouze jednou ze součástí potřebných k tomu, abychom se vyrovnali s výzvami dneška jak na společenské, tak na celosvětové ekologické úrovni, a že existují další oblasti, které jsou pro společnost stejně důležité.

Priorita, která je dána oblastem zahrnutým v takzvané strategii Evropa 2020, jako jsou například podnikání, zaměstnanost, demografické změny nebo inkluzivní společnost, je taková, že dokument a analýza nutných inovací v měnícím se světě zdaleka nestačí k tomu, co je potřeba pro podporu skutečné hospodářské a společenské soudržnosti, pro růst produktivity, vytváření pracovních míst a obnovu platů ve členských státech. Tyto oblasti považujeme za klíčové, a proto jsme se hlasování zdrželi.

Ve svém sdělení o přezkoumání evropské inovační politiky v měnícím se světě, vydaném 2. září 2009, nastínila Evropská komise vývoj, který se na poli inovační politiky EU odehrál od roku 2005. Nyní se dá očekávat, že se některé aspekty navrhovaného akčního plánu pro inovace, jenž by měl být v brzké době předložen, budou přehodnocovat a realizovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), v písemné formě.(PL) Zpráva o výzvách, které stojí před inovační politikou Evropské unie, je velice kvalitním dokumentem, který se zabývá těmi nejzásadnější otázkami spojenými s touto oblastí. Společně s mými kolegy ze skupiny S&D jsme podpořili přijetí této zprávy, a to včetně pozměňovacího návrhu č. 46, který vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaly své úsilí o dosažení shody o patentu Společenství a o jednotné řešení sporů týkajících se patentů. Celá tato záležitost již trvá dlouhá léta a dlouhá léta se dokola opakují tytéž argumenty ve prospěch jednotného patentu, stejně jako ty stejné sporné otázky (například do kolika jazyků by se evropské patenty měly překládat). Některé právní otázky se od té doby, co v platnost vstoupila Lisabonská smlouva, podařilo vyjasnit. Budeme mít dvě nařízení: jedno se bude týkat samotného patentu, druhé jazykového systému.

Navíc je zde problematika systému řešení sporů týkajících se patentů, jehož zavedení bude vyžadovat regulaci vztahu mezi Evropskou unií a Evropskou patentovou organizací způsobem, který bude v souladu s kompetencemi evropských institucí, a to včetně Evropského parlamentu. Aniž bych zacházela do podrobností patentového systému, které budou nepochybně předmětem mnoha diskuzí, ráda bych zdůraznila, že tato záležitost je v Evropském parlamentu jednou z nejdůležitějších výzev současného volebního období. Proto se domnívám, že při každém dalším kroku bychom měli vyzývat ostatní instituce k zahájení konstruktivní spolupráce v této oblasti, což je přesně to, co zpráva pana Winklera činí.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), v písemné formě. – Zpráva pana Winklera se věnuje řadě důležitých otázek včetně ekologických inovací a zeleného podnikání. S ohledem na výzvy, před nimiž naše planeta stojí, je jasné, že inovace v těchto oblastech jsou zcela zásadní. Moje země, Skotsko, stojí v čele mnoha aspektů ekologických inovací, zejména v oblasti obnovitelné energie. Skotská vláda zavedla cenu Saltire v hodnotě 10 milionů liber, jejímž cílem je podpořit inovace ve využívání energie přílivu a odlivu, což dobře zapadá do širšího úsilí EU o vhodnou politiku v měnícím se světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), v písemné formě. (LT) Výsledkem celosvětových snah o přilákání investic je, že nejenom některá výrobní zařízení, ale také příslušné výzkumné a vývojové kapacity se stále častěji přesouvají do třetích zemí. Tento trend představuje vážnou hrozbu pro Evropu jakožto místo pro průmysl. Proto je nutné čelit mu prostřednictvím cílené podpory inovativního potenciálu dříve, než se stane zcela nezvratným. Podle Komise se v současné době přímo na opatření spojená s inovacemi využívá méně než 1 % rozpočtu EU. S ohledem na společenské výzvy, které máme před sebou, je to nedostatečné množství. Proto souhlasím s požadavky na navýšení rozpočtu EU pro inovace. To by se mělo odrazit v připravovaných plánech v rámci finančního výhledu na období 2014–2020. Dále pak, a zejména vzhledem k problémům spojeným s finanční a úvěrovou krizí, je pro inovativní kapacitu podniků zcela zásadní, aby bylo zpřístupněno větší množství finančních prostředků jak na úrovni EU, tak na národní úrovni, a aby byly vytvořeny přiměřené finanční nástroje. Aby se podařilo inovační politiku zefektivnit, je potřeba lepší koordinace a propojení všech podpůrných nástrojů a zároveň lepší struktura řízení; jinými slovy, finanční podpora musí být lépe zacílená.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), v písemné formě.(PL) Bez neustálého zavádění inovací neexistuje šance na rozvoj. Inovativní opatření jsou zapotřebí ve všech oblastech hospodářského i společenského života – od nových terapeutických metod přes stále rychlejší způsoby komunikace a nové nápady v průmyslu a vědě až po alternativní metody získávání energie. To je vzhledem ke světové ekonomické krizi a problému stárnoucí společnosti obzvlášť významné. Rád bych upozornil na to, že kromě všeobecného charakteru inovační politiky je důležitá také občanská iniciativa.

Inovativnost malých a středních a rovněž zemědělských podniků je nezbytnou součástí nutnou pro vytvoření konkurenceschopné ekonomiky. Zatímco se budeme zabývat rychlým rozvojem hospodářství, což zahrnuje i péči o životní prostředí, neměli bychom zapomínat ani na občany a na nedostatek sociální rovnosti, neboť tyto rozdíly by se mohly časem ještě zvětšit, což by mohlo fungování opatření usilujících o rozvoj komplikovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), v písemné formě. (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože jsem přesvědčen, že současná přeměna evropského hospodářství na udržitelné musí naše evropské podniky učinit konkurenceschopnějšími. Je zásadní, aby se hospodářské výzvy proměnily v nové příležitosti pro národní ekonomiky. Boj proti přesouvání nejen výrobních zařízení, ale také příslušných výzkumných a vývojových kapacit do třetích zemí se musí stát jedním z našich cílů.

Vedle politického cíle týkajícího se konkurenceschopnosti se musí Evropská unie vyrovnat také s dalšími velkými výzvami, jimž naše společnosti v současné době čelí, včetně klimatických a demografických změn. K dnešnímu datu je na opatření spojená s inovacemi využíváno méně než 1 % rozpočtu Unie. Vzhledem ke společenským výzvám, jež máme před sebou, považujeme toto číslo za nedostatečné.

Z toho důvodu jsem podpořil stanovisko zpravodaje, který v připravovaných plánech v rámci finančního výhledu na období 2014–2020 vyzývá k navýšení rozpočtu EU na inovace. Je nezbytné, aby pobídky byly cílené a aby se podařilo identifikovat a rozvíjet koordinaci mezi nástroji na podporu nových technologií a lepší koordinaci mezi zúčastněnými stranami. Vedle podpory z veřejných peněz je zapotřebí podporovat a propagovat investice soukromého sektoru do inovací.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Ve spojení s výzkumem a odbornou přípravou jsou inovace jednou z nejdůležitějších součástí hromadění znalostí v rámci EU. Inovační politika Společenství je velmi důležitá pro naplnění cílů stanovených ve strategii EU 2020. Inovace však vyžadují také finanční zdroje, kterých je zejména v podnikání nedostatek a jež je pro podniky, především ty malé a střední, velmi obtížné získat. Schválení tohoto nařízení je proto důležitým krokem k poskytnutí podpory podnikatelům, kteří jsou hybnou silou inovací v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE), v písemné formě. (SK) Považuji za nepřípustné, aby celosvětová hospodářská soutěž dospěla k tomu, aby se nejen výrobní zařízení, ale i příslušné výzkumné a vývojové kapacity přesouvaly do třetích zemí.

Takovému trendu je třeba důrazně bránit odvážnou a důkladně promyšlenou inovační politikou, která zaručí konkurenceschopnost ekonomiky EU, stejně jako přechod na znalostní a nízkouhlíkové hospodářství.

Z toho důvodu považuji za nedostatečný objem finanční podpory EU pro inovace, který představuje méně než 1 % rozpočtu EU, a souhlasím se zpravodajem, že by se tento nedostatek měl napravit ve finančním výhledu na období let 2014-2020, na němž se začne pracovat již koncem tohoto roku.

Zároveň je nezbytné, aby se vzhledem k tomu, že finanční krize přispěla ke zmrazení úvěrů na inovační projekty podniků, také členské státy vážně zamyslely nad výrazným zvýšením financování výzkumu a vývoje, což z dlouhodobého hlediska zaručí jejich konkurenceschopnost a přispěje k zachování i k vytváření pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Výzkum, inovace a vzdělávání jsou důležitými faktory konkurenceschopnosti země. Pokud mají podniky zůstat schopné inovovat, potřebují investovat velké množství peněz – což je často problém, obzvlášť vzhledem k úvěrové krizi. V dobách, kdy je zdrojů nedostatek, je zásadní šířit a podporovat udržitelné technologie. Opakuji, že na jednu stranu je zapotřebí podporovat zemědělské regiony prostřednictvím rozšíření širokopásmového připojení k síti v těchto oblastech, zároveň s tím se však omezuje jejich infrastruktura, a to v důsledku privatizace železniční sítě, pošty atd.

Zatímco mluvíme o důležitosti univerzit a výzkumných kapacit, finanční podpora těchto institucí se ve skutečnosti snižuje. Jako vždy v této souvislosti zdůrazňujeme význam malých a středních podniků, teprve se však uvidí, zda to bude mít nějaký skutečný účinek. Zpráva v podstatě jenom omílá stará opatření, a proto jsem se hlasování zdržel.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), v písemné formě. (EL) Strategie pro následujících deset let (EU 2020) stanoví jako svůj druhý hlavní cíl navýšení investic do výzkumu a vývoje na 3 % HDP do roku 2020. Tato zpráva z vlastního podnětu vyzývá Komisi ke konkrétním a ambiciózním iniciativám, a to ve stínu neúspěchu Lisabonské strategie v této oblasti.

Je třeba si uvědomit, že výdaje na výzkum a vývoj jsou v Evropě nižší než 2 %, ve srovnání s 2,6 % v USA a 3,4 % v Japonsku, především kvůli nízké úrovni soukromých investic. Proměny, které se odehrávají na pracovním trhu v souvislosti se současnou hospodářskou krizí a měnícím se výrobním procesem, znamenají nutnost rozvíjet inovační sektor, který bude přinášet nejen technologickou, ale také společenskou přidanou hodnotu.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), v písemné formě. (FR) Vyrovnat se s velkými hospodářskými, společenskými a ekologickými výzvami nadcházejících desetiletí umožní Evropě budoucí inovace. Je zapotřebí zvýšit naše úsilí o zavedení ambiciózní inovační politiky v Evropě. Tato úvaha je podstatou zprávy pana Winklera, kterou jsem podpořil. Nejdříve potřebujeme navýšit finanční podporu vyčleněnou na tuto politiku. Podíl evropského rozpočtu určený na inovace musí být výrazně zvýšen a já doufám, že se to odrazí v dalším finančním výhledu na období 2014–2020.

Členské státy musí také zvýšit snahy co nejdříve dosáhnout barcelonského cíle prostřednictvím vyčlenění nejméně 3 % svého HDP na výzkum a vývoj. Rovněž zcela zásadní je zlepšit koordinaci evropské politiky s politikami národními. Aby byla inovační politika efektivní, musí být pojata komplexně, soudržně a s výhledem do budoucna. Dále je nutné posílit dialog mezi výzkumným a hospodářským sektorem. V tomto ohledu vítám vznik Evropského institutu pro inovace a technologie, který pomůže rozvoji vztahů mezi těmito dvěma oblastmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Mrzí mě, že požadavek Zelených na dílčí hlasování o vypuštění výzvy k vytvoření Evropského patentového soudu neuspěl a tato výzva proto ve zprávě zůstala zahrnuta. Zpráva zároveň vyzývá k využívání jednotných patentových nástrojů, patentových platforem a udělování plných práv a zdůrazňuje význam kvality patentů.

 
  
  

Zpráva: Michael Cashman (A7-0165/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), v písemné formě. (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť věřím, že vymýcení chudoby je záležitostí nejvyšší důležitosti. Boj s chudobou je jedním z hlavních cílů politiky spolupráce a rozvoje EU, stanovených v Lisabonské smlouvě, a vzhledem k tomu, že jde o morální povinnost, jejíž dlouhodobý přínos pro zájmy EU je zcela zásadní, domnívám se, že je nezbytné dát tomuto cíli v rámci naší zahraniční politiky prioritu. Za pozornost stojí také to, že navzdory hluboké ekonomické krizi, v níž se Evropa i zbytek světa nacházejí, bychom neměli a nesmíme zanedbávat zahraniční pomoc, protože je pro vytvoření spravedlivějšího a solidárnějšího světa nezbytná.

Vzhledem k tomu, že cíle stanovené na summitu tisíciletí v roce 2000, kde jsme se zavázali zvýšit náš příspěvek na boj proti chudobě, mají ke svému naplnění ještě daleko a že rok 2015 – rok, kdy mají být tyto cíle splněny – se rychle blíží, měli bychom prověřit různé faktory přinášející maximalizaci dopadů rozvojových cílů tisíciletí, neboť jde o velice naléhavou záležitost. Proto bych rád poděkoval zpravodaji za tento dokument a využil příležitosti k vyjádření své podpory tomuto projektu.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), v písemné formě. (IT) Téměř osm milionů dětí každoročně umírá před dosažením věku pěti let. Tři a půl milionu umírá bezprostředně po narození kvůli komplikacím během těhotenství. Asi čtyři miliony umírají v pouhých pěti zemích: v Indii, Nigérii, Demokratické republice Kongo, Pákistánu a Číně.

Mnohým z těchto úmrtí by se dalo předejít prostřednictvím jednoduchých opatření, jako jsou kojení, používání moskytiér napuštěných insekticidy a očkování, zejména proti zápalu plic a malárii. Mnoho matek si neuvědomuje důležitost očkování a nebo, pokud si ji uvědomují, jsou tak chudé, že na zaplacení cesty do nemocnice či k lékaři nemají dost peněz.

Abychom těmto dětem dali budoucnost, nejsou potřeba obrovské investice; stačilo by dát zmíněným zemím léky, které stojí velmi málo a které jsou pro nás součástí každodenní preventivní medicíny, vybudovat studny s pitnou vodou, poskytnout jednoduché moskytiéry a zajistit, že se zásoby dostanou do vybraného cíle.

Proto potřebujeme především politické odhodlání k úsilí o záchranu mnoha životů, o zastavení tohoto tichého masakru nevinných dětí, jejichž jediným proviněním je to, že se narodily v chudé zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), v písemné formě. (FR) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy pana Cashmana, protože se zdá, že Parlament by měl dát jasně najevo svůj kladný postoj k realizaci rozvojových cílů tisíciletí. Současná hospodářská krize tyto cíle nesmí zpochybnit. Tyto cíle, přijaté během summitu tisíciletí v roce 2000, mají stále ještě daleko k naplnění. Jde o vymýcení extrémní chudoby a hladu, zajištění základního vzdělání, podporu rovnosti pohlaví, snížení dětské úmrtnosti, zlepšení hygieny matek, boj proti HIV a AIDS, malárii a tuberkulóze, zachování životního prostředí udržitelným způsobem a zavedení světového partnerství pro rozvoj. V září roku 2010 se sejdou všechny členské státy Organizace pojených národů, aby stanovily svůj postup a zlepšily výsledky. Přijetím tohoto rozhodnutí dává Evropský parlament představitelům států a vlád najevo, že je odhodlán naplnit rozvojové cíle tisíciletí.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), v písemné formě. (LT) Podporuji přijetí této zprávy. Vymýcení chudoby je jedním z hlavních cílů rozvojové politiky EU. Nepříznivé následky hospodářské a finanční recese však pokrok rozvojových a těch nejméně rozvinutých zemí ještě více zpomalily. Proto by měly členské státy EU vyvinout zvláštní úsilí, aby zajistily, že konkrétní opatření týkající se rozvojové pomoci budou přijata co nejdříve a budou zahrnovat oblasti obchodu, rozvojové spolupráce a jednotné zemědělské politiky. Musíme také usilovat o zapojení rozvojových zemí do světové ekonomiky a podporovat v těchto zemích rozvoj obchodu. Komise by měla zajistit efektivní administrativu podpůrných opatření pro rozvojové a nejméně rozvinuté země a průhlednost a efektivitu při distribuci finanční pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Gerard Batten, John Bufton, David Campbell Bannerman, Trevor Colman a Nigel Farage (EFD), v písemné formě. – Strana UKIP nepodporuje zrušení dluhu na základě toho, že je to z hospodářského pohledu nevhodné, a to z následujících důvodů: 1. Věřitelský národ je obvykle zároveň sám dlužníkem. Spojené království je například významným poskytovatelem zámořské pomoci, a proto i jeho daňoví poplatníci obvykle nedobrovolně podporují příjemce pomoci, zatímco britské dluhy závratně rostou. 2. Zrušení dluhů brání zemím třetího světa v získání dalších mezinárodních financí. Proto není ani v zájmu dlužníků. 3. Zrušení dluhů přináší morální riziko. Co se zeměmi třetího světa, které své dlužní závazky plní, jichž rozhodně není málo? 4. Zrušení dluhů nepřímo omlouvá zpronevěru, korupci a zneužívání půjček, tolik rozšířené v afrických dlužnických zemích. 5. Kdo rozhodne, s ohledem na dnešní obrovské dluhy většiny mezinárodních ekonomik, které zrušení je přiměřené? To je další morální riziko.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), v písemné formě. (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Cashmana zabývající se tím, do jaké míry se daří plnit rozvojové cíle tisíciletí, stanovené v roce 2000. Vypadá to, že podle všeho nebudou tyto cíly naplněny. EU má obrovskou zodpovědnost v tom, že je hlavním zdrojem pomoci chudým zemím, a v tomto ohledu je jí také věnována pozornost na mezinárodním poli ohledně záležitostí rozvoje. Zpráva pana Cashmana podává spravedlivé zhodnocení plnění rozvojových cílů tisíciletí, a to s důrazem na extrémní chudobu, postavení žen, zdraví, vzdělávání a životní prostředí. Tato zpráva nám připomíná, že Evropská unie musí zaručit konzistentnost rozvojové politiky. Aktivity států v oblasti zemědělství, rybolovu nebo podnikání nesmí rozvoji bránit. V celé této zprávě dává Parlament najevo svůj aktivní přístup prostřednictvím podpory nových způsobů financování, které je třeba všeobecně zavést. Zpráva, navržená během summitu tisíciletí v roce 2000, má dnes větší hodnotu než kdy dříve. Je povinností našich představitelů tyto realistické a dosažitelné cíle co nejrychleji uskutečnit. Jde především o otázku vůle.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), v písemné formě. (LT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože plnění rozvojových cílů tisíciletí musí zůstat klíčovým zájmem Evropské unie. Splnění těchto cílů, navzdory všem nepříznivým okolnostem, je velmi důležitou a také naléhavou výzvou na evropské i mezinárodní úrovni. EU a mezinárodní společenství by měly zaměřit své snahy a přijmout konkrétní opatření, aby podpořily šance na úspěch těchto cílů. Ráda bych zdůraznila, že na úspory na úkor nemocných a hladových teď není čas. Proto bychom měli věnovat zvláštní pozornost oblastem, jako jsou zdraví, ženy a děti nebo boj proti chudobě, a více se věnovat otázkám zaměstnanosti a slušné práce. Ráda bych upozornila na to, že omezení chudoby prostřednictvím splnění rozvojových cílů tisíciletí musí být vnímáno jako všeobecný cíl politiky EU a že Evropa musí stát v čele společného úsilí o naplnění slibů EU, daných těm nejchudším. Souhlasím s výzvou Evropského parlamentu, aby byla většina finanční pomoci EU věnována těm, kteří jsou nejvíce v nouzi, především ženám, dětem a lidem s postižením a všem, kteří tuto pomoc nejvíce potřebují. Zvláštní pozornost je třeba věnovat rovněž rovnosti pohlaví, právům menšin a boji proti diskriminaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), v písemné formě. (PT) Vítám roli, kterou Evropa hraje jako největší poskytovatel rozvojové pomoci na světě.

Rozvojová pomoc již dokázala přispět k odstranění chudoby milionů lidí v rozvojovém světě. Počet lidí, kteří trpí extrémní chudobou, se snížil z 1,8 miliardy na 1,4. Podařilo se učinit významné pokroky v boji s malárií a tuberkulózou, dětská úmrtnost prudce klesá.

V nedávné době však velkou část pokroku, kterého bylo v posledním desetiletí dosaženo, zničily potravinové a palivové krize a světová hospodářská recese.

Bohaté země jsou zodpovědné za současnou finanční, hospodářskou a klimatickou krizi, globální oteplování však nejvíce ohrožuje rozvojové země. To znamená, že musíme posílit opatření pro boj s klimatickými změnami, jako například poskytnutí vhodných technologií.

Ráda bych vyzvala k tomu, aby byly na pomoc rozvojovým zemím vyčleněny další prostředky. Ty by měly být udržitelné ve střednědobém i dlouhodobém měřítku a měly by pocházet ze soukromých zdrojů, trhu s uhlíkem a z veřejného sektoru průmyslových nebo těch hospodářsky nejrozvinutějších rozvojových zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), v písemné formě. – Hlasoval jsem proti přijetí této zprávy z důvodu kontroverzního znění odstavce č. 42 týkajícího se potratů. Z morálních důvodů s potraty nesouhlasím, a proto takový odstavec nemohu přijmout. Nicméně musím dodat, že podle mého názoru odvedl zpravodaj ve všech ostatních oblastech vynikající práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Casini (PPE), v písemné formě. (IT) Je velmi smutné, že už dlouhá léta není Parlament schopen vyřešit tragický rozpor. Do každého dokumentu přinášejícího nadšené návrhy opatření pro boj s chudobou, hladem a násilím ve světě se vždy někomu podaří zahrnout prohlášení, ať již přímé nebo nepřímé, o takzvaném právu na potrat jakožto nástroji pro zdraví a vývoj populací.

Tato iniciativa některých lidí se na jednu stranu střetává se zdánlivým nezájmem většiny, na stranu druhou s určitou nedůvěrou menšiny. Avšak onen rozpor a tragičnost jsou zcela očividné. Zásada stejné úcty ke všem lidským bytostem a oné zvláštní, spravedlivé solidarity s nejmladšími členy společnosti se opomíjí ve stejné chvíli, kdy bychom měli usilovat o úspěšné naplnění cílů boje s diskriminací a ochrany zdraví.

K tomu došlo i dnes v případě zprávy pana Cashmana, jejíž odstavec č. 42, který je v rozporu s celým zbytkem dokumentu, donutil mě a řadu další poslanců naprosto odmítnout zprávu jako celek. Při celkovém srovnání se totiž ukáže, že prosazované negativní body naneštěstí převažují nad těmi pozitivními, obsaženými v dalších částech textu.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), v písemné formě. (PT) Plnění rozvojových cílů tisíciletí je prioritou rozvojové politiky. Pouze několik měsíců po zasedání OSN na vysoké úrovni, navzdory výraznému pokroku, kterého bylo v některých oblastech rozvojových cílů dosaženo, je pravda taková, že jsme ještě daleko od toho, v co jsme doufali. Je zapotřebí učinit ještě více. Členské státy by měly respektovat svůj závazek daný oficiální rozvojové pomoci (ODA). Je třeba prozkoumat nové finanční mechanismy, které v současném období krize nebudou znamenat zvýšení daní. Především je ale nezbytné vnést do rozvojových politik konzistentnost (podle rozhodnutí schváleného v květnu tohoto roku o konzistentnosti rozvojových politik v EU a o konceptu větší veřejné rozvojové pomoci).

Vítám skutečnost, že Parlament si za svoji prioritu stanovil plnění rozvojových cílů v oblasti zdraví, vzdělávání, nezranitelnějších skupin společnosti a vymýcení chudoby prostřednictvím konkrétních opatření v obchodní, zemědělské a rybářské politice. Učinil to s ohledem na výzvy k nové světové správě věcí veřejných, která dává větší prostor rozvojovým zemím a podporuje v těchto zemích demokracii, mír a právní stát. Zároveň jsem však proti pojetí potratů jakožto antikoncepčního prostředku.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), v písemné formě. (PT) Scott McKenzie kdysi zpíval: „If you’re going to San Francisco, be sure to wear some flowers in your hair, If you’re going to San Francisco, you’re gonna meet some gentle people there“. Svět takový ale ve skutečnosti není a takový postoj nemůžeme při řešení současné hospodářsky a společensky komplikované reality uplatňovat. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti přijetí této zprávy, i když samozřejmě nepochybuji o tom, že za jejím vznikem stál dobrý úmysl. „Imagine there’s no countries, it isn’t hard to do, nothing to kill or die for, and no religion too. Imagine all the people living life in peace“. Ale i sám John Lennon dodával: „You may say I’m a dreamer“. V reálném životě to takhle bohužel nefunguje. Záleží však na nás, jestli svět učiníme spravedlivějším a bezpečnějším místem, kde bude moci každý žít s trochou úcty.

Návrhy obsažené v této zprávě usilují o plnění mnoha cílů, aniž by se zaměřily nebo si stanovily účinné priority. Střílení do všech stran ale znamená, že žádný ze zmíněných cílů není uskutečnitelný. Zdá se mi také, že jsou příliš centralistické a zaměřené na centrální vládu. S takovým přístupem nesouhlasím. Domnívám se spíš, že by investice do rozvojových cílů tisíciletí měly zahrnovat zejména projekty na úrovni Unie, jako jsou například vesnice tisíciletí, s výrazným zapojením všech institucí EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), v písemné formě. – Plně podporuji přijetí této zprávy o plnění rozvojových cílů tisíciletí. V době, kdy státy provádějí škrty ve svých rozpočtech na finanční pomoc, přispívá EU o 20 miliard euro méně, než se zavázala. Členské státy EU nesmí váhat, když dojde na plnění jejich závazků v rámci Evropského konsensu o rozvoji. Rozvojové cíle tisíciletí je navíc nutné vnímat jako možnost rozvoje a zároveň boje a vyrovnání se s hlavními příčinami chudoby. Členské státy musí do roku 2015 vyčlenit 0,7 % HND na pomoc, jak bylo slíbeno, a nikoli tento podíl ještě zmenšovat, což je obzvláště alarmující v době krize, kdy se sám HND snižuje. Vedle toho je pro EU nepřijatelné rozšířit definici oficiální rozvojové pomoci tak, že bude zahrnovat i jiné finanční toky, například dočasné úlevy nebo opatření na rušení dluhů. Aby rozvinutý svět vyřešil problém nedostatečného vývoje, musí odhodlaně bojovat proti daňovým rájům a nedovolenému pohybu kapitálu, které zbavují rozvojové země nutně potřebných zdrojů. Věřím, že zodpovědnost za rozvoj by měla zůstat v působnosti komisaře pro rozvoj, jenž by měl usilovat o lepší soudržnost politiky, především co se týče obchodu a jednotné zemědělské a rybářské politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), v písemné formě. (FR) Přijetím usnesení o pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí vyslal Parlament důrazný signál. Ukazuje to, jaký význam přikládá Evropa omezení chudoby, hladu, nemocí a dětské a mateřské úmrtnosti ode dneška do roku 2015. Těsně před setkáním Evropské rady je signál jasný. Představitelé států a vlád se musí držet svých finančních závazků, a to i – možná více než dříve – v současném období světové hospodářské a finanční krize. Je zapotřebí příspěvek ve výši 0,7 % HDP od členských států. Aby Evropa dodržela své finanční závazky, musí vytvořit nové mechanismy financování, jako je například daň 0,05 % z finančních transakcí. Vzhledem k tomu, jaké výše tyto transakce v současné době dosahují – naposledy to byla 70násobná hodnota celosvětového HDP – by taková daň mohla každoročně zajistit až 10 miliard eur. Měla by navíc výhodu v tom, že by donutila přispívat i finanční sektor. To se zdá spravedlivé, s ohledem na to, že tento sektor těžil z obrovských státních podpor, aby přestál tuto neočekávanou krizi, kterou sám způsobil. Jednostranná iniciativa EU by mohla působit jako katalyzátor i na celosvětové úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), v písemné formě. (FR) Vítám hlasování o zprávě pana Cashmana nazvané Pokrok směřující k dosažení rozvojových cílů tisíciletí – střednědobé přezkoumání v rámci přípravy na zasedání OSN na vysoké úrovni, které se bude konat v září 2010. Její přijetí bylo prostě nezbytné! Pouhých pět let před rokem 2015, termínem stanoveným pro splnění rozvojových cílů tisíciletí, se mezinárodnímu společenství nabízí jedinečná příležitost zdvojnásobit úsilí o jejich dosažení. Situace je kritická a vyžaduje naléhavé jednání. Je nezbytné obnovit snahy o smazání dluhů nejméně rozvinutých zemí a vydat se cestou snížení dluhové zátěže rozvojových zemí.

Podporuji také zavedení posílených opatření na sledování plnění závazku vyčlenit do roku 2015 na oficiální rozvojovou pomoc 0,7 % HND. Financování rozvojových cílů tisíciletí musí začít na národní úrovni a na splnění těchto cílů musí rozvojové země vytvářet a přidělovat vlastní prostředky, dárcovské společenství však musí dodržet svůj slib podstatně navýšit oficiální rozvojovou pomoc. Dané závazky je naprosto nezbytné dodržet i na setkání v září.

 
  
MPphoto
 
 

  Harlem Désir (S&D), v písemné formě. (FR) Splnění rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015 je základní povinností mezinárodního společenství. Tomu se však dosud nepodařilo vybavit se na plnění tohoto závazku dostatečnými prostředky. Ve druhé třetině období je jasné, že mnoha nejméně rozvinutým zemím se nepodaří dosáhnout žádného z cílů – vymýcení chudoby, poskytnutí přístupu ke vzdělání a zdravotní péči – a že k jejich splnění bude mít daleko i většina rozvojových zemí. Evropa je největším světovým dárcem, se svým příspěvkem 0,4 % HND se však nemůže spokojit, když se zavázala do roku 2010 vyčlenit na oficiální rozvojovou pomoc 0,56 %, což byl cíl, který si sama stanovila. Skutečnost je taková, že nároky na pomoc jsou nyní vyšší než kdy dříve, zejména v oblasti bezpečnosti potravin, boje proti klimatickým změnám, vzdělávání, zdraví (především v případě pacientů s HIV), mateřské a reprodukční zdravotní péče. Prostřednictvím zprávy pana Cashmana vyzývá Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu Evropskou radu, aby 17. června podpořila návrh na 0,05% daň z mezinárodních finančních transakcí, která by přinesla 10 miliard eur, a aby si za cíl stanovila dosažení 0,63 % evropského HND do roku 2012, s výhledem na zvýšení této hodnoty na 0,7 %.

 
  
MPphoto
 
 

  Leonidas Donskis (ALDE), v písemné formě. (LT) Jakožto stínový zpravodaj jsem rozhodně hlasoval pro přijetí této zprávy, jejímž cílem je zajistit úspěšné dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Plně schvaluji úsilí svých kolegů o to, aby byl hlas Evropské unie v této oblasti jednotný a progresivní. Zároveň jsem však nemohl podpořit dva předložené pozměňovací návrhy, jejichž obsah je pro mě jako pro liberála nepřijatelný. Proto jsem svým hlasováním nepodpořil výzvy EU k jednostrannému zavedení daní z měnových a derivátových transakcí za účelem financovat globální veřejné statky včetně rozvojových cílů tisíciletí. Evropská unie by neměla svým občanům přinášet další daňovou zátěž, především daně, jejichž mechanismy a dopady ještě nebyly plně prověřeny. Nesouhlasím ani s tím, aby opatření týkající se rozvojové pomoci byla právně závazná.

Pro členské státy je důležité plnit své závazky na zvýšení oficiální rozvojové pomoci, Evropská unie by však neměla členské státy kvůli částečnému neúspěchu při plnění povinností v souvislosti se změnami způsobenými finanční krizí právně trestat. Ne všechny členské státy byly finanční krizí zasaženy stejným způsobem a ne všechny budou schopné dosáhnout cíle 0,7 %. Evropský parlament by je měl podpořit mírnějším a přijatelnějším způsobem, než jsou přísná právní opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek (ALDE), v písemné formě. (SV) Je alarmující, kolik poslanců tohoto Parlamentu hlasovalo proti tomu, aby bylo ženám v rozvojových zemích poskytnuto právo na kontrolu jejich vlastního těla a reprodukce tím, že se pokusili o vypuštění odstavce č. 42 zprávy. Ukazuje to na velmi znepokojivý trend mezi odpůrci potratů v Evropě, kteří využívají program pomoci na zveřejňování svých názorů. Možnost plánování rodiny je důležitým faktorem pro to, aby bylo ženám v rozvojových zemích umožněno převzít kontrolu nad vlastním životem a v důsledku toho se pozvednout z chudoby.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), v písemné formě. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy pana Cashmana, neboť máme před sebou ještě dlouhou cestu ke splnění rozvojových cílů tisíciletí. Je nezbytné posílit existující opatření tak, aby bylo možné cílů dosáhnout do roku 2015, zejména prostřednictvím zavedení zodpovědnosti přijaté členskými státy ohledně pomoci rozvojovým zemím.

Vítám přijetí odstavce č. 42, který „vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby zvrátily znepokojující pokles ve financování v oblasti pohlavního a reprodukčního zdraví a práv v rozvojových zemích a aby podporovaly politiky týkající se dobrovolného plánování rodiny, bezpečného provádění potratů, léčení pohlavně přenosných infekcí a poskytování pomůcek pro reprodukční zdraví ve formě léčivých přípravků pro záchranu života a antikoncepce, včetně kondomů“.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Vymýcení chudoby a zmenšení rozdílů mezi bohatými a chudými jsou důležité cíle a všechny vlády by jim měly věnovat pozornost a vyčlenit na ně patřičné prostředky. OSN je přijala na summitu tisíciletí v roce 2000 a Evropská unie, jakožto největší dárce, má na výsledcích tohoto společného úsilí velký podíl.

Navzdory veškerým snahám vyvinutým rozvojovými zeměmi, z nichž mnohé čelí krizím, které by mohly jejich odhodlání ohrozit, leží zodpovědnost především na státech, které z podpory těží, pokud jde o zodpovědnost za dobrou správu věcí veřejných, právní stát a základní občanské svobody. Nemohu se přenést přes zklamání, že pod zástěrkou dobrých úmyslů usiluje zpravodaj o to, aby tento Parlament přijal rozhodnutí, jež hrubě porušuje práva členských států a třetích zemí tím, že obhajuje potraty jako prostředek k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Nejde o žádnou novou taktiku, ale to neznamená, že je proto méně nenápadná nebo hanebná.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) Mezinárodní společenství učinilo zásadní závazek týkající se plnění rozvojových cílů tisíciletí. Evropa je největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě. Tato finanční podpora rozvojových zemí pomohla omezit chudobu, snížit úmrtnost a zlepšit dovednosti milionů lidí. Skutečnost je ta, že rozsah extrémní chudoby se podařilo zásadně omezit, téměř 90 % chudých dětí chodí do školy a dětská úmrtnost prudce klesá. Zbývá toho ještě hodně vykonat a musí se poskytnout ještě hodně pomoci, mají-li méně rozvinuté země splnit rozvojové cíle vymýcení chudoby a zpřístupnění vzdělání a zdravotní péče. Evropa, stojící v čele podpory základních lidských práv, která má solidaritu jako jeden ze svých hlavních principů a která je největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci, se musí v této záležitosti ujmout vůdčí role, a to především na dalším zasedání OSN, jež se má konat v září. Jsem však zklamaný, že tato zpráva míchá dohromady vznešené cíle a citlivá témata související s individuálním svědomím, jako jsou potraty. Podpora politik ve prospěch potratů plnění rozvojových cílů nepomůže. Proto jsem hlasoval proti přijetí této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Původním cílem Deklarace tisíciletí z roku 2000 bylo snížit počet lidí žijících v extrémní chudobě na polovinu, poskytnout všem čistou vodu a vzdělání a zastavit šíření viru HIV a AIDS. Zpráva přiznává, že ke splnění těchto cílů máme ještě daleko, ačkoli byly samy o sobě již omezené. EU jako celek seškrtává svůj rozpočet na pomoc, protože její země v poslední době utratily miliony dolarů na záchranu svých bank a účet předaly svým občanům, zatímco ekonomické a finanční skupiny, které banky řídí, vyvázly bez škrábnutí.

Text však obsahuje některé rozpory, na něž je podle našeho názoru třeba upozornit, přinejmenším tehdy, když kritizuje liberalizaci obchodu, ale zároveň podporuje otevření obchodu prostřednictvím uzavření kola jednání z Dohá v kontextu WTO a přijímá dohody o hospodářském partnerství a oblasti volného obchodu. Liberalizace trhu přispívá k nerovnosti a vytváří podmínky pro vykořisťování pracovníků a nadměrné využívání přírodních zdrojů, více chudoby a více sociálního vyloučení a posiluje vztahy závislosti mezi zeměmi. Obětování rozvojové pomoci těmto cílům, tak jako to učinily EU a USA, znamená, že rozvojové cíle tisíciletí se do roku 2015 nepodaří splnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), v písemné formě. (FR) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, neboť podporuji úsilí o splnění hlavního cíle rozvojové politiky, jímž je omezení chudoby. Členské státy mají důležitou zodpovědnost a musí se držet svých závazků; je potřeba jim to znovu připomenout. Ačkoli je dosavadní pokrok povzbudivý, zejména pokud jde o nárůst chudých dětí absolvujících školní docházku nebo boj proti malárii a tuberkulóze, bude nutné vyvinout značné úsilí, aby byly závazky všech ode dneška až do roku 2015 splněny, a to navzdory současnému období krize. Podporuji rovněž zavedení daně z měnových a derivátových transakcí, stejně jako zmírnění dluhové zátěže rozvojových zemí a zrušení dluhů nejméně rozvinutých států. Svým hlasem jsem také podpořila přijetí několika pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je rozvíjet opatření v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, neboť jsou zásadní v boji proti AIDS a pro snižování mateřské úmrtnosti. Jsou to opatření, která není možné opomíjet.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), v písemné formě. – Zpráva pana Cashmana vyzývá EU a její členské státy k zavedení řady politik na poli mezinárodního rozvoje a já tyto výzvy rozhodně podporuji. Je třeba dodat, že kroky lze přijímat i na jiných úrovních než jen na úrovni EU nebo členských států. Například Skotsko významně přispělo svojí prací s rozvojovými zeměmi a skotská vláda rovněž zveřejnila strategii mezinárodního rozvoje s cílem přispět k plnění rozvojových cílů tisíciletí.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE), v písemné formě. (FI) Ráda bych odkázala na bod č. 14 zprávy o dosažení rozvojových cílů tisíciletí, který vyzývá EU k vyčlenění důležitých finančních prostředků za účelem pomoci chudým státům v boji s dopady změny klimatu a dále trvá na tom, aby tyto finanční prostředky byly ke stávajícím závazkům týkajícím se rozvojové pomoci skutečně doplňkové.

Změny klimatu jsou skutečností a my se s nimi musíme naučit žít. Jednou z významných chyb, které ekologické hnutí ve svém hodnocení situace učinilo, bylo to, že po dlouhou dobu naprosto odmítalo mluvit o přizpůsobení. V tomto případě šlo o luxus, který jsme si mohli dovolit pouze na západě, protože opatření potřebná k adaptaci a nezbytné finanční prostředky chudé země světa neměly. Přínosem Kodaně bylo založení klimatického fondu pro rozvojové země.

Význam klimatických změn bychom však mezi problémy, jimž rozvojové země čelí, neměli přeceňovat. Vypadá to, jako by klimatické změny v našich představách všechny ostatní problémy přebíjely. Lidé by si měli konečně uvědomit, že i když se nám podaří snížit emise, všechny ostatní problémy prostě nezmizí. Nic nemůže být dál od pravdy. Potřebujeme zaručit, že nebudeme bránit stovkám milionů dětí v očkování nebo vzdělání a že neohrozíme boj s erozí či jiné řešitelné ekologické problémy ve jménu klimatických změn.

Nejlepší cestou, jak pomoci klimatu, je pomoci lidem z chudoby, protože je to právě chudoba, která když už nic jiného, nutí lidi uchylovat se k řešením škodícím životnímu prostředí. Proto jsem přesvědčena, že by ve zprávě mělo být výslovně uvedeno, že peníze vyčleněné na boj proti klimatickým změnám a na přizpůsobení se těmto změnám by neměly pocházet z ostatních závazků EU týkajících se rozvojové pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), v písemné formě. (FR) Tato zpráva obsahuje několik pozitivních bodů. Patří mezi ně důraz kladený na ekologický dluh zemí ze severu vůči těm z jihu nebo požadavek na další pomoc této oblasti. Podporuji rovněž požadavek, aby odpis státního dluhu nebyl nadále považován za součást oficiální rozvojové podpory.

Totéž platí i pro snahu o zavedení spravedlivého rozdělování bohatství, podporu lokálních statků a opatření na podporu přístupu k půdě, vodě a jiným zdrojům nutným pro biologickou rozmanitost. Je však politováníhodné, že zpráva, ačkoli obsahuje takovéto návrhy, zároveň podporuje dohody o hospodářském partnerství, kola jednání z Dohá a všechny dohody WTO; jinými slovy, že ve skutečnosti podporuje opačné principy, než jaké hlásá. Proto jsem se rozhodl hlasování zdržet.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) EU zůstává hlavní hybnou silou při plnění rozvojových cílů tisíciletí a je také největším světovým poskytovatelem pomoci. To znamená, že musí převzít zodpovědnost a hrát vůdčí roli při zasedání OSN na vysoké úrovni, které se bude konat v září roku 2010. Dosažení rozvojových cílů tisíciletí, především vymýcení chudoby, je klíčové pro ukončení utrpení milionů lidí po celém světě. Je však důležité si znovu připomenout, že s pomocí lstivého využití boje proti chudobě jako zástěrky se objevily pokusy podloudně zahrnout odkazy na témata způsobující zásadní rozpory, především politiku potratů, jež ale zároveň nejsou zdůrazněny tak, jak si zasluhují.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Omezení chudoby je jedním z hlavních cílů rozvojové politiky už od nepaměti. V posledních desetiletích se však podařilo dosáhnout jen máločeho; iniciativy rozvojové politiky spíš často mířily právě opačným směrem. Za pozornost stojí obzvláště to, že v mnoha státech slouží finanční prostředky od průmyslových zemí k udržení moci diktátorů nebo vládnoucích vrstev a k potlačování chudých mas. Dokonce i programy boje s hladomorem zřejmě dosáhly jen toho, že prudce vzrostl počet obyvatel. Pokud chceme bojovat proti chudobě, je v každém případě nezbytné zabránit spekulaci s potravinami a přezkoumat rozvojovou politiku.

Mikroúvěry jsou pro svépomoc očividně dobrým přístupem. Měli bychom ale zároveň mít možnost očekávat, že státy, které dostávají rozvojovou pomoc, přijmou zpátky přistěhovalce, kteří do našich zemí přišli nelegálně. Je nepravděpodobné, že se nám podaří stanovené cíle splnit, jestliže komplexně nepřehodnotíme svoji rozvojovou politiku. Proto jsem zprávu odmítl.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), v písemné formě. (RO) Domnívám se, že je důležité vypustit z bodu č. 22 výzvu k co nejdřívějšímu ukončení vývozních zemědělských dotací. Autor zprávy i ostatní poslanci si jistě velmi dobře uvědomují, že vývozní dotace – které podporují zemědělskou produkci v Evropě během současné krize – nejsou tím skutečným problémem. Závěrečného hlasování jsem se však zdržel proto, že se domnívám, že zpráva by měla více vycházet z reality a být pragmatičtější a méně ideologická.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), v písemné formě. (DE) Tato zpráva nebere v úvahu skutečnost, že EU může poskytovat pomoc ostatním pouze tehdy, pokud bude sama mít pevný hospodářský základ. Čím dříve EU překoná následky krize, tím rychleji bude schopna začít s dlouhodobou a udržitelnou rozvojovou pomocí. Zpráva o rozvojových cílech tisíciletí to nebere dostatečně v potaz, a proto jsem hlasoval proti jejímu přijetí.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), v písemné formě.(PL) Vzhledem k povinnostem členských států EU a potřebě souladu s obsahem Lisabonské smlouvy jsem se rozhodl podpořit zprávu o pokroku směřujícím k dosažení rozvojových cílů tisíciletí: střednědobé přezkoumání v rámci příprav zasedání OSN na vysoké úrovni, které se bude konat v září 2010. Evropská unie, která je největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci, by měla aktivně usilovat o naplňování svých priorit, jako je například omezení a odstranění chudoby. V této souvislosti od Evropské rady očekáváme, že na svém zasedání v červnu 2010, několik měsíců před zasedáním OSN na vysoké úrovni týkajícím se pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí, přijme jednotné stanovisko. S problémy rozvojových zemí, jako jsou chudoba, hlad, zdravotní péče a vzdělávání, je totiž nutné bojovat důsledně.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Jsem rád, že jsme dnes přijali zprávu pana Cashmana o rozvojových cílech tisíciletí. Dokud budeme schopni zajistit rozvojovou pomoc, bude se dařit zachraňovat životy a mýtit chudobu. V září 2010 se všechny členské státy Organizace spojených národů sejdou v New Yorku, aby diskutovaly o pokroku při dosahování rozvojových cílů tisíciletí a shodly se na krocích potřebných pro jejich dosažení.

Zpráva, kterou jsme dnes přijali, je nesmírně důležitým dokumentem v tom ohledu, že pomáhá definovat ambiciózní stanovisko EU před zářijovým zasedáním a vyvíjí politický tlak na členské státy EU. Prosazení této zprávy drtivou většinou vysílá jasnou politickou zprávu napříč politickými tábory představitelům států a vlád EU před tím, než se 17. června sejdou v Bruselu, o tom, že by EU měla zůstat zcela a plně oddána plnění rozvojových cílů tisíciletí, a to především v době finanční krize.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Soullie (PPE), v písemné formě. (FR) Tato zpráva o pokroku při dosahování rozvojových cílů tisíciletí se vyvinula v něco, co jsem nemohla podpořit: považovala jsem za důležité hlasovat proti přijetí celé zprávy poté, co byl přijat druhý bod odstavce č. 42 návrhu zprávy pana Cashmana, o němž se hlasovalo. Nejasnost, co se týče výrazu „bezpečné provádění potratů“, nebylo možné přehlížet. Potraty, jakkoli nezbytné za některých výjimečných okolností, nelze považovat za antikoncepční metodu. Navíc jako všechny lékařské procedury nejsou nikdy úplně bez rizika. Nesmíme je trivializovat. Rozvoj závisí především na úctě k životu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), v písemné formě. (NL) Je čím dál tím jasnější, že je zapotřebí zvýšit úsilí, pokud chce svět rozvojové cíle tisíciletí splnit. Proto podporuji rozhodnutí o závazku Unie k efektivnější, soudržnější politice s cílem omezit chudobu a hlad na polovinu, poskytnout všeobecné základní vzdělání, odstranit nerovnosti mezi muži a ženami a zlepšit zdravotní situaci mnoha lidí.

Chci vidět Evropu, jak přijímá svoji zodpovědnost, počínaje cílem 0,7 %. Zapotřebí je také soudržnější rozvojová politika. Zemědělské dotace poskytované evropským zemědělcům znamenají, že zemědělci v rozvojových zemích nejsou schopni dostat za svoje produkty dobrou cenu. Chceme-li, aby se chudoba stala minulostí, musíme začít s „férovým obchodem“.

Rád bych také viděl zavedení daně z měnových a derivátových transakcí a také bych rád, aby se v rámci G20 a Organizace spojených národů skoncovalo s daňovými ráji, daňovými úniky a nedovoleným pohybem kapitálu. Nastal nejvyšší čas na větší transparentnost a automatické zveřejňování zisků a zaplacených daní. Dlouhodobě jsem zastáncem systému podávání zpráv po jednotlivých zemích, který by rozvojovým zemím umožnil ponechat si své zdroje na vlastní rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), v písemné formě. (LT) Záměry představené v programu rozvojových cílů tisíciletí jsou velmi vznešené a myslím si, že bychom měli všemožně usilovat o jejich naplnění. Litva je malou zemí a její rozpočet pro bilaterální rozvojovou spolupráci je omezený. Globální cíle jsou velmi složité a pro nás někdy nedosažitelné. Většina naší bilaterální podpory (okolo 50 %) je orientována na země, které jsou součástí evropské politiky sousedství. Není to proto, že bychom se o obyvatele Afriky nebo Karibiku zajímali méně než o ty, kteří žijí poblíž. Pro Litvu a země v podobné situaci je však podstatný nikoli malý finanční příspěvek, ale jeho efektivita. Jak to jen jde, potřebujeme dosáhnout lepších výsledků s poměrně malými zdroji, a to ve vzdálených zemích není vždy možné. Důležité pro nás je pomoci, kde jen můžeme, když ne prostřednictvím finanční podpory, tak alespoň sdílením našich zkušeností s integrací a dalšího výzkumu, který by mohl být užitečný. Omezení chudoby, ať již v Litvě nebo v nejvzdálenějším koutě Afriky, by mělo být jednou z našich hlavních priorit. Boj proti korupci a pomoc těm nejchudším – to je naše morální povinnost a také dlouhodobý zájem EU. V poslední době vzrostl počet podzaměstnaných a těch, jejichž zaměstnání je nejisté, a proto je pro nás důležité orientovat veškeré naše úsilí především na ochranu těch nejzranitelnějších skupin.

 
  
  

Návrh rozhodnutí o zřízení a početním složení delegace v Parlamentním výboru CARIFORUM-ES

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) CARIFORUM-ES, představující partnerství mezi evropskými zeměmi a některými státy Karibiku, je očividně něco, co bychom měli podporovat. Rozvoj, boj proti chudobě, demokracie, lidská práva a zastavení celosvětového ohrožování míru, bezpečnosti a stability jsou základními pilíři, na jejichž základě se dá karibský region posílit. Nepovažuji však za přínosné sestavovat speciálně pro tento účel delegaci v parlamentním výboru, obzvlášť pokud by v ní neměli být žádní nezařazení poslanci. Proto jsem hlasoval proti tomuto návrhu.

 
Poslední aktualizace: 27. září 2010Právní upozornění