Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

O-0051/2010 (B7-0302/2010)

Rozpravy :

PV 15/06/2010 - 12
CRE 15/06/2010 - 12

Hlasování :

Přijaté texty :


Rozpravy
Úterý, 15. června 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

12. Ratingové agentury (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předseda. – Dalším bodem je rozprava na tato témata:

– otázka k ústnímu zodpovězení o ratingových agenturách, kterou Komisi pokládají Nikolaos Chountis a Jürgen Klute jménem skupiny GUE/NGL (O-0051/2010 – B7-0302/2010),

– otázka k ústnímu zodpovězení o ratingových agenturách, kterou Komisi pokládá Udo Bullmann jménem skupiny S&D (O-0072/2010 – B7-0309/2010),

– otázka k ústnímu zodpovězení o ratingových agenturách, kterou Komisi pokládá Jean-Paul Gauzès jménem skupiny PPE (O-0077/2010 – B7-0312/2010), a

– otázka k ústnímu zodpovězení o ratingových agenturách, kterou Komisi pokládá Sylvie Goulardová jménem skupiny ALDE (O-0078/2010 – B7-0313/2010).

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Chountis, autor.(EL) Pane předsedo, dnešní rozprava v Evropském parlamentu se týká působení ratingových agentur a dopadu, který má jejich činnost na světové a evropské hospodářství. Evropská unie a Evropská centrální banka vydaly nařízení, která poskytují ratingovým agenturám, jako je Moody’s, SnP a Fitch, právo hodnotit nejen podniky, ale také samotné členské státy Evropské unie.

Když vypukla krize, tytéž orgány Evropské unie připustily, že ratingové agentury sehrály velmi negativní úlohu. Ačkoliv bychom očekávali, že Evropská komise postavení těchto agentur omezí, jejich úloha naopak vzrostla a byla formálně schválena v novém nařízení v listopadu 2009.

Ratingové agentury začaly snižovat úvěrový rating Řecka již na začátku roku 2009, a v důsledku toho Řecko platí dvojnásobnou úrokovou sazbu, než platilo předtím, a ocitlo se v začarovaném kruhu odpisů a spekulativních půjček. Všichni víme, jaké byly konečné výsledky. Právě včera se agentura Moody’s opět pokusila vytvořit kolem řeckého hospodářství a eura negativní klima nehorázným spekulativním zásahem, a to snížením hodnocení stavu řeckého hospodářství o 4 body bez jasného důvodu.

Agentura Moody’s je jednou ze tří soukromých amerických společností, které Evropská unie oficiálně uznává pro účely hodnocení ekonomik členských států, a to i přes to, že ji všichni ekonomové, politici a institucionální subjekty v Evropě a ve Spojených státech obviňují a přisuzují jí velkou odpovědnost za nedávnou krizi.

Abych byl přesný, právě tuto agenturu obvinili bývalí analytici v americkém kongresu, že je jejich nadřízení nutili, aby toxickým cenným papírům vystavovali kladné hodnocení. Právě tuto agenturu obvinily desítky podniků z toho, že z nich prostřednictvím ratingu vymáhala peníze. Právě tato agentura spolu se zbytkem „Nejsvětější Trojice“, jmenovitě agenturami SnP a Fitch, obdržela desítky stížností obcí, regionů a států ve Spojených státech, které byly zavádějícím způsobem navedeny k investicím, a přišly tak o miliony dolarů. Právě tuto agenturu obvinila řada pojistných fondů, které kvůli nesprávnému hodnocení přišly o své investice. Samotný pojistný fond Státu Ohio tratil 450 milionů USD.

Jelikož všechno toto víme a jelikož je nepřijatelné, aby evropské ekonomiky byly hodnoceny soukromými americkými agenturami, které sledují pouze vlastní zájem, měla by tuto činnost vykonávat veřejná, demokraticky kontrolovaná agentura, která není napojena na soukromé zájmy. Místo toho však, pane Barniere, i dnes vidíme obstrukční jednání Komise, s tím výsledkem, že mafie spekulantů i nadále vyvíjí nátlak a usměrňuje hospodářskou politiku na úkor pracujících a občanů členských států Evropské unie.

Myslím, že Evropský parlament by se měl konečně chopit svých povinností, jednat aktivně a požadovat, aby Evropská komise a Rada po konzultaci s Evropským parlamentem tuto nepřijatelnou situaci přímou legislativní cestou ukončila.

 
  
MPphoto
 

  Gianni Pittella, zastupující autora.(IT) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů Evropského parlamentu se snaží prostřednictvím otázky k ústnímu zodpovězení obrátit pozornost na problémy spojené s ratingovými agenturami. Naším cílem je od Evropské komise zjistit, jaké budou další kroky, počínaje možností vytvoření evropské ratingové agentury, kterou podporujeme a máme pocit, částečně na základě toho, co předseda Barroso na toto téma sám řekl, že se již rýsuje.

Musíme vyslovit pochvalu tam, kde je chvála na místě, a uznat, že ratingové agentury dosáhly doslova nemožného. Podařilo se jim sehrát rozhodující úlohu jak ve velmi raných fázích finanční krize v roce 2008, během pádu banky Lehman Brothers, tak i nyní v této druhé fázi, kterou spustila dluhová krize v Řecku.

V roce 2008 ignorovaly – a v některých případech dokonce podporovaly – rizika toxických produktů a nyní se rozhodly přispět ke stabilitě trhů prudkým snížením ratingu Řecka, Portugalska a Španělska, právě když probíhala jednání mezi Evropskou unií, Mezinárodním měnovým fondem a řeckou vládou. Pane předsedo Buzku, zde neexistují žádné dvě možnosti, tito lidé jsou zlo!

To ovšem neznamená, že chci veškerou vinu za to, co se ve světě a v Evropě stalo, svalovat na ratingové agentury. Nicméně to, že se vždy nacházejí na místě činu – a mám na mysli případ Parmalat, případ Enron, případ banky Lehman Brothers –, by nás mělo přimět k tomu, abychom reagovali vhodnějším způsobem a více prakticky, než je tomu v současné době, neboť neděláme nic.

Pane komisaři, kdy bude provedeno šetření této záležitosti a v tomto sektoru? Před časem jsme na tom pracovali s panem Gauzèsem, kdy jsme navrhli regulaci ratingových agentur. Nyní je třeba v rámci odvětví provést šetření s cílem objasnit skandální, nepřijatelnou situaci, kdy v tomto odvětví dochází ke koncentraci a vzniku oligopolu.

Zvládněme situaci dřív, než se ještě zhorší, a přejděme od slov k činům. Stejně jako o nutnosti vytvořit evropskou veřejnou agenturu bychom měli přemýšlet také o úloze, kterou mohou sehrát nezávislé účetní dvory při posuzování svrchovaných dluhů, a zbavit tak soukromé agentury odpovědnosti za tyto dluhy.

Prezident Sarkozy a kancléřka Merkelová – a u toho skončím – oficiálně požádali Evropskou komisi o vypracování několika návrhů na posílení hospodářské soutěže na trhu s úvěrovými ratingy. Je škoda, že v Evropské radě, v níž prezident Sarkozy a kancléřka Merkelová zasedají, to jsou ve skutečnosti vlády, které oddalují schválení souboru opatření v oblasti finančního dohledu, a brání tak zřízení ESMA, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, který bude za sledování odpovídat.

Proto byste si, pane prezidente Sarkozy, paní kancléřko Merkelová, měli zamést nejprve před vlastním prahem, než začnete předsedovi Barrosovi radit, co má dělat.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Paul Gauzès, autor.(FR) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, ratingové agentury byly na konci minulého funkčního období důvodem k obavám tohoto Parlamentu a já bych chtěl v této souvislosti vyzdvihnout to, jak zareagovala Komise i Parlament, který přijal nařízení o ratingových agenturách.

Dnes předkládáme toto téma znovu vzhledem k tomu, co bylo možno vypozorovat o úloze ratingových agentur v průběhu krize. Mohou být kritizovány za to, že nerozpoznaly blížící se krizi, mohou být kritizovány za kolísání svých ratingů a za svá předčasná rozhodnutí při vyhlašování ratingů, zejména pokud se týkají svrchovaných dluhů.

Přesto se domnívám, že musíme tento problém zkoumat s jasnou hlavou. Za prvé, skutečnost, že ratingové agentury hodnotí produkty, které předložily investorům, není sama o sobě nic pohoršujícího. Investoři, kteří investují, kteří poskytují finanční prostředky, mají právo snažit se odhalit rizika a obtíže, které mohou nastat, stejně jako mají právo snažit se zjistit, které ratingy jsou dobré.

Situace se stává poněkud nejednoznačnější tam, kde jsou tyto ratingy využívány v bankovní regulaci, k určení výše vlastního kapitálu, který musí banky mít výměnou za některé ze svých investic. Z tohoto pohledu nařízení z roku 2009 opravdu nenabízí žádné řešení, neboť představou bylo finančně zajistit schválení i kontrolu ratingových agentur. Rating je tedy možná legitimní, ale je legitimní vydávat ratingy tak, jak to dělají agentury?

Domnívám se, že znění, která chcete navrhnout – zdůrazňuji, pane komisaři, že jste právě předložil text týkající se zavedení evropského dohledu nad ratingovými agenturami v rámci nové finanční regulace –, musí umožnit nalézt řešení těchto otázek, zejména otázky hospodářské soutěže v oblasti ratingových agentur. Ze svého pohledu nemám pocit, že souhlas s vytvořením evropské agentury, i když je veřejná, problém jednoduše vyřeší. Jestli je záměrem mít agenturu, která je při vydávání ratingů shovívavější a štědřejší než jiné, příliš velký přínos to nebude.

Podle mého názoru je třeba více se zajímat o podmínky, ve kterých agentury vydávají svá hodnocení. Jsou ratingy soukromých společností a jsou ratingy svrchovaného dluhu. Kladu důraz na ratingy svrchovaného dluhu. Orgán, který na žádost Parlamentu bude odpovídat za sledování těchto agentur působících v Evropě a za dohled nad nimi, je Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ESMA, nový orgán finančních služeb. Myslím si také, že pravomoci přenesené na ESMA by měly zahrnovat nejen možnost účinně dohlížet na agentury, ale také – v souvislosti se svrchovaným dluhem – možnost zajistit nástroj pro sledování, nikoli však cenzuru, jakým způsobem ratingové agentury vydávají ratingy svrchovaného dluhu.

Nemůžeme dopustit situaci – a k takovým situacím skutečně docházelo –, kdy 15 minut před uzavřením trhů sníží agentura ratingové hodnocení země, a vyvolá tak naprosto nežádoucí důsledky. Ve skutečnosti je nutno zavést systém prevence, který přinutí ratingové agentury, aby v případě potřeby informovaly během velice krátké doby dohlížitele o podmínkách, za kterých plánují vydat hodnocení, aby dohlížitel mohl ověřit jak dodržení standardních postupů, tak především to, zda podmínky, za kterých jsou ratingy vydávány, negativně neovlivní situaci, zejména pokud se jedná o svrchovaný dluh. Dluh podniků není totéž co dluh států, zaslouží si jiné zacházení. Nicméně někteří se zmiňovali o účetním dvoře, ale v každé evropské zemi takové soudy neexistují a nejsou zcela nezávislé.

Zde je, pane předsedo, pane komisaři, účel našich otázek. Jak můžeme zlepšit fungování ratingových agentur a především šíření informací a jak můžeme zlepšit hospodářskou soutěž?

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: LIBOR ROUČEK
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Sylvie Goulard, autorka.(FR) Pane předsedající, pane komisaři, pocházíte ze země, kde hodnocení často vyvolávala rozruch – mluvím o Michelinově průvodci nejlepšími restauracemi. Proto nebudeme říkat, že jsme proti ratingům, neboť konec konců přispívají ke zdravému soutěžení a umožňují odměňovat různou kvalitu výkonu.

Proto plně souhlasím s tím, co právě řekl pan Gauzès. Není to otázka démonizace ratingových agentur. Jedná se skutečně o to, abychom zkoumali podmínky, za jakých fungují. V tomto konkrétním případě jsou to organizace, které mají opravdu značné pravomoci, a proto musíme pozorně sledovat způsob jejich práce.

Pan Gauzès mě předešel, když prohlásil, že existuje rozdíl mezi hodnocením soukromých podniků a hodnocením státního dluhu. V obou případech je však problém stejný, jinými slovy, je v pořádku metodika? Jsou k posouzení toho, jak si podnik vede nebo jak stát spravuje svůj dluh, použita správná kritéria? Za druhé, jsou případné vazby mezi ratingovou agenturou a hodnoceným subjektem dostatečně průhledné?

To všechno si nepochybně zaslouží bližší zkoumání a dohled a těší nás, že s návrhy, které vypracoval samotný Parlament v minulém funkčním období s přihlédnutím ke zprávě pana Gauzèse, děláte pokroky.

V tomto směru považuji za velmi důležité, že dál pokračujeme v práci, kterou již započal Parlament. Sdílím názor, že v současné době evropská ratingová agentura není nutně nejvyšší prioritou. Důležité je, že zajišťujeme, aby kontrolní činnost ve své nynější podobě, tak jak je prováděna, byla sledována.

K tomu bych chtěla říci pár slov o Evropském úřadu pro cenné papíry a trhy (ESMA), úřadu, který má být zřízen v nejbližší době. Jsem jedna ze zpravodajů pro balíček opatření v oblasti finančního dohledu, stejně jako pan Giegold, který je v této sněmovně přítomen a který je zpravodajem pro ESMA. Chtěla bych vyslat výzvu k členským státům – předsednictví zde není, ale vím, že mu vzkazy, pane komisaři, dokážete předat, a oceňujeme vaše úsilí dosáhnout v této věci pokroku. Myslím, že členské státy k tomu musí přistoupit se vší vážností.

Na jedné straně nelze vydávat líbivá prohlášení pro sdělovací prostředky, neboť zde panuje oprávněné znechucení z důsledků některých rozhodnutí přijatých agenturami, na druhé straně nelze torpédovat snahu o vytvoření tohoto nového úřadu ESMA. My opravdu chceme, aby tento úřad byl jasně vymezen, vybaven silnými pravomocemi na evropské úrovni, a zejména aby byl schopen provádět dohled nad ratingovými agenturami. To bude jedním z jeho úkolů, a to úkolem velmi důležitým.

V tom se také odráží naše přání, aby například na infrastrukturu trhu a zúčtovací střediska dohlížel evropský orgán. Nedostatečná průhlednost trhu v nás vyvolává obavy. Nejsme proti hospodářské soutěži, naprosto ne. Nejsme proti konkurenci mezi zúčastněnými stranami, to vůbec ne. Zjednodušeně řečeno, způsob, jakým jsou jejich služby hodnoceny, musí být v souladu s pravidly průhlednosti a odpovědného jednání, které charakterizuje trhy hodné toho jména.

Proto znovu doporučujeme postupovat rychle vpřed a vyzýváme státy, aby nebránily procesu vytváření Evropského úřadu pro cenné papíry a trhy, a nezbavily balíček opatření v oblasti dohledu veškerého obsahu, protože pokud bude použito právo veta, mohli bychom nakonec zjistit, že nejsme schopni tento dohled provádět, a přitom každý z nás, v této sněmovně a v hlavních městech, si zde přísnější dohled přejeme.

 
  
MPphoto
 

  Michel Barnier, člen Komise.(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, v první řadě bych chtěl co nejsrdečněji poděkovat politickým skupinám, od nichž vzešla tato řada otázek na velmi důležité téma. Jsem vděčný panu Chountisovi, panu Pittellovi, panu Gauzèsovi, paní Goulardové – která právě hovořila – a dalším poslancům, kteří teprve dostanou slovo.

Rád bych vám otevřeně sdělil svůj názor, abyste plně ocenili mé odhodlání v této věci, stejně tak jako v jiných týkajících se poučení z této krize a průhlednosti, na kterou mají občané a podniky právo. Také jsem měl dne 20. dubna příležitost hovořit k vám o této otázce ratingových agentur a o jejich významu pro fungování hospodářství a finančních trhů.

Pokud jde o kontrolu, zda nějaký produkt, podnik, případně nějaký stát – mám zde na mysli hodnocení důvěryhodnosti státu a k tomuto tématu se ještě vrátím – je v dobré kondici, nebo má horečku, budete se mnou souhlasit, paní Goulardová, dámy a pánové, že když rozbijeme teploměr, teplota neklesne. Otázkou je, zda teploměr funguje správně, a případně zda můžeme za účelem ověření a provedení kontroly použít více teploměrů.

Mám pocit, že se toho dá říci hodně o fungování teploměru, a tedy o fungování ratingových agentur, které hrají významnou úlohu při posuzování rizik v souvislosti se situací podniků, stejně jako států. Krize ukázala, a nadále ukazuje, pane Chountisi – máte pravdu – že ne vždy fungovaly příkladným způsobem, a někdy s velmi vážnými důsledky.

To je oblast, dámy a pánové, ve které skupina G20 přijala silná rozhodnutí – stejně jako v jiných otázkách – a tato rozhodnutí v našem případě zahrnovala zavedení dohledu a pravidel správy. Připomínám vám, že v době krize – mnozí z vás se o tom zmiňovali, i pan Gauzès a paní Goulardová – Komise rychle převzala odpovědnost a regulaci činnosti ratingových agentur si v minulých dvou letech stanovila jako svou jako prioritu.

V září 2009 – jinak řečeno, rok po pádu banky Lehman Brothers – bylo přijato nařízení o ratingových agenturách za velmi výrazné podpory, pomoci a se zlepšeními ze strany Parlamentu – a jsem opět velmi vděčný panu Gauzèsovi – s cílem řešit problémy, které vznikly v důsledku fungování těchto agentur a které v jistém smyslu k finanční krizi přispěly.

Nařízení zavedlo systém povinné registrace pro všechny agentury se sídlem v Evropské unii a uložilo řadu přísných požadavků, které mají pokud možno zabránit případným dalším střetům zájmů, zlepšit úroveň ratingového hodnocení a používané metodiky, a rovněž zajistit průhlednější fungování těchto agentur.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že tato nová pravidla značně zlepší nezávislost a integritu ratingového procesu, zprůhlední tuto činnost a zlepší kvalitu samotného ratingového hodnocení, i ratingová hodnocení státního dluhu zemí Evropské unie a jejích finančních institucí.

Před dvěma týdny, dne 2. června – jedná se o druhou fázi – přijala Komise na můj popud navrhovanou změnu k nařízení o ratingových agenturách s úmyslem pověřit budoucí Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA) výhradní odpovědností za probíhající registraci a dohledem nad ratingovými agenturami.

Stále ještě však zbývá zřídit Evropský úřad pro cenné papíry a plně souhlasím s tím, co před chvílí konstatovala paní Goulardová, a o čem jste všichni zde přesvědčeni. Jak jsme o tom nedávno hovořili se zpravodaji pro soubor opatření v oblasti dohledu, tzv. de Larosièrův balíček, je nutno mezi Parlamentem a Radou dosáhnout dynamického, věrohodného kompromisu v zájmu realizace toho, co bylo navrženo, tedy vytvoření těchto tří nezávislých orgánů k 1. lednu. Tak daleko zatím ještě nejsme.

Musíme usilovat o to, a zde opět apeluji na tuto sněmovnu, Radu a Parlament, abychom sblížili své postoje. Znovu zdůrazňuji, pane předsedo, že Komise, a především já osobně, jsme ochotni k dosažení tohoto dynamického kompromisu přispět.

Kromě toho za účelem zvýšení výhod průhlednosti a posílení konkurence mezi ratingovými agenturami bylo zavedeno ustanovení usnadňující přístup k informacím o strukturovaných finančních produktech všech ratingových agentur, které mají zájem o zveřejnění nevyžádaného úvěrového ratingu.

Jinými slovy, když agentura obdrží informace, které jí umožní vypracovat ratingové hodnocení na strukturované produkty, ostatní agentury mají právo využít těchto informací pro vypracování svého vlastního ratingu.

V této fázi se právě nacházíme. To nestačí. V Evropě a po celém světě se stále více prosazuje názor, že současným nedostatkům ve způsobu hodnocení úvěrové důvěryhodnosti, které se v důsledku krize zřetelně projevily, nebyla věnována dostatečná pozornost, a v této věci chci vyjádřit svůj souhlas s panem Chountisem.

Proto jsem požádal své služby, aby znovu posoudily celou architekturu a úlohu ratingových agentur. Právě v tomto rámci, pane Pittello, budeme v příštích měsících provádět to, co jste nazval šetřením, ale v každém případě se jedná o objektivní, velmi přesnou analýzu a zkoumání metod, které tyto agentury používají, z hlediska nových právních předpisů a v souladu s nimi, i když ještě nejsou plně provedeny. Na to si budeme muset počkat do začátku prosince.

Já, stejně jako vy všichni, dámy a pánové, jsem toho názoru, že zde vyvstal problém, který úplně jednoduše souvisí s rozmanitostí tohoto trhu. Tento trh je příliš koncentrovaný, soustředěný ve velmi málo rukách. Konkurence v tomto sektoru je nedostatečná a to nás znepokojuje. Aniž bychom v dané chvíli vybrali jednu konkrétní možnost, pane Pittello, Komise zkoumá strukturální opatření, včetně vytvoření nezávislé Evropské ratingové agentury, kterou někteří z nás – mluvím zde za sebe – velmi vítáme, zejména pokud jde o hodnocení rizik země. O těchto hodnoceních se právě zmínil pan Gauzès, a také paní Goulardová a pan Pittella.

Další strukturální opatření, které zvažujeme, je větší zapojení nezávislých veřejnoprávních subjektů do procesu hodnocení. Zvláštní pozornost musí být věnována státnímu dluhu – neboť právě ten máme na mysli, když mluvíme o Řecku a případně i o dalších státech – abychom zajistili, že používané metody jsou skutečně správné a přiměřené.

Zvláštní pozornost si zaslouží také nedostatek obvyklé obezřetnosti ze strany bank a ostatních finančních institucí a chybějící alternativní kritéria pro posouzení spolehlivosti investice. Současná finanční nařízení, která výslovně stanoví používání úvěrových ratingů, je rovněž nutno důkladně znovu přezkoumat.

To všechno jsou témata a my se nechceme vyhýbat žádným obtížným otázkám, na nichž Komise pracuje. První obecné zásady budeme schopni předložit v září, a zároveň se budeme zabývat i jinými důležitými otázkami, které se týkají průhlednosti a kontroly v souvislosti s regulací derivátových produktů a prodeje nakrátko.

Kromě toho na konci tohoto roku, případně počátkem roku 2011, předložíme některé legislativní návrhy, nejen abychom pokračovali – opakuji vaše vlastní slova, paní Goulardová – v tom, co s vaší podporou započal můj předchůdce, což je prováděno, ale nedostačuje, nýbrž také abychom dosáhli větší míry průhlednosti, a zabránili tak střetům zájmů a zajistili větší počet a větší různorodost těchto hodnocení, a pokud jde o hodnocení rizika států, jejich nezpochybnitelnost.

 
  
MPphoto
 

  Antolín Sánchez Presedo, jménem skupiny S&D.(ES) Pane předsedající, pane komisaři, ratingové agentury nedokázaly předvídat krizi rizikových hypotečních úvěrů, riziko strukturovaných finančních produktů ani pád banky Lehman Brothers.

Nařízení přijaté v dubnu 2009 podporuje jejich průhlednost, samotné agentury podřizuje evropskému dohledu a začíná se zabývat otázkami, které souvisejí s jejich odpovědností a kvalitou, a řeší některé střety zájmů v jejich činnosti. Ve stejném duchu navazuje nový návrh Komise.

Jsem přesvědčen, že my v Parlamentu přispějeme k tomu, že dohled začne fungovat k 1. lednu 2011, a kromě toho budeme spolupracovat na projektech dohledu v zájmu přísnějšího regulačního rámce.

Úloha, kterou ratingové agentury sehrávají v dluhové krizi a v krizi schodků veřejných rozpočtů, odhaluje diskreční povahu metod, které agentury používají pro svá ratingová hodnocení, jejich vypracování a sdělování, dále velmi procyklický vliv ratingových hodnocení ze strany agentur někdy přirovnávaných k hasičům-pyromanům, kteří oheň ještě přiživují, a jejich střet s postoji hlavních mezinárodních a evropských finančních institucí v takové míře, že Evropská centrální banka se rozhodla, že při transakcích v oblasti státních dluhů nebude brát jejich ratingová hodnocení v úvahu. To všechno vyvolává potřebu důkladně přehodnotit jejich úlohu a konfrontovat je s obecnými zájmy.

Nyní otevřeně padají otázky, zda jsou ratingové agentury schopné provádět objektivní a odpovědná hodnocení, zejména hodnocení státního dluhu. Kladené otázky jsou dosti zásadní – jak jste prohlásil, jsou strukturální povahy – a ovlivňují jejich soulad s demokratickými zásadami, protože mají dopad na úsilí důchodců, zaměstnanců a zranitelných skupin obyvatelstva, kteří nechtějí být svědkem toho, jak je toto úsilí mařeno a pošlapáváno v důsledku nezodpovědnosti ve způsobu, jakým fungují trhy.

Jsou to otázky, které mají vliv na nezávislost. Jsou veřejné ratingové agentury slučitelné se soukromým vlastnictvím? Je možné, aby byly zároveň soudcem i zúčastněnou stranou? Je možné, aby bylo ratingové hodnocení jako obchodní model založeno na platbách ze strany právě těch subjektů, které mají být předmětem hodnocení? Mohou si subjekty samy vybírat, kdo je bude přezkoumávat?

Senát Spojených států se těmito otázkami již zabývá a musíme se s nimi vypořádat i zde. Jsou to otázky, které mají vliv na odpovědnost a udržitelnost.

Je možné zajistit odpovědnou správu, která upouští od krátkodobých výhledů a zajišťuje stabilitu? Mohou agentury zůstat lhostejné k závazkům evropských orgánů a k úsilí hlavních mezinárodních veřejnoprávních subjektů? Budou reagovat na vlivy trhu, a především jejich důsledky, které by mohly – jak jste uvedl – být označeny za škodlivé? Budou zachovány výsady regulace? Bude regulátor vázán pravidly, která vyžadují jejich ratingová hodnocení? Bude i nadále přetrvávat nedostatek konkurence?

Co se týče legitimity, mohou si agentury zachovat tak velký vliv na naše hospodářství s tak malou mírou kontroly? Není nutné jít nad rámec kontrolního dohledu a zaměřit se na vnitřní kontrolu samotné struktury správy, a dokonce samotného podnikání?

Bylo by třeba zavést veřejný evropský systém ratingového hodnocení a stávajícím evropským agenturám zadat novou úlohu, přičemž by zároveň měla být poskytována podpora novým agenturám a zvážena nutnost zavedení celosvětového systému ratingového hodnocení v duchu nových zásad.

To jsou otázky, které si vyžadují odpověď, pane komisaři.

 
  
MPphoto
 

  Sharon Bowles, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, není to tak dávno, kdy se ozývaly hlasy, že ratingové agentury neměly snižovat hodnotu řeckých a jiných dluhopisů. „Podívejte se, co to udělalo s eurem,“ říkali.

Nyní jsem chtěla říci, zda je nutno ještě cokoli dodávat, aby bylo jasné, k jakému obrovskému střetu zájmů by došlo, kdyby země skutečně hodnotily svůj vlastní dluh. Potom dnes dopoledne v rozpravě o statistice pan komisař Rehn prohlásil, že včerejší snížení hodnocení agenturou Moody’s není „vhodně načasováno“ a že ovlivní uvažování Komise o regulaci ratingových agentur.

Je mi líto, chápu zklamání, ale pomyslela jsem si: „nezbláznil jste se?“ Nestojím o hodnocení, která jsou „výhodná“, ať již výhodná pro investiční banky nebo „výhodná“ pro centrální banky. Samozřejmě že ratingová hodnocení byla trochu příliš „výhodná“ pro regulátory, kteří na ně spoléhali a opomíjeli důkladnou analýzu.

Veřejná agentura pro nestátní aktiva má nyní určitou přitažlivost, ale jak si poradíme s předpokládanými zárukami? Jak si poradíme s politickým vměšováním v případě ohrožení bankovního kapitálu s příslušnými makroekonomickými důsledky?

Máme určitý způsob jak postupovat při zkoumání kapacity, nezávislosti a integrity, ale jednou věcí jsem si jista – a to že zásady řízení a správy společnosti mají svůj význam, jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, a to by mělo platit pro Evropský úřad pro cenné papíry a trhy i pro ostatní evropské úřady pro cenné papíry.

 
  
MPphoto
 

  Sven Giegold, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Pane předsedající, pane Barniere, děkuji vám, že jste hovořil německy.

Za prvé, chtěl bych říci, že krize, které jsme už zase znovu zažili, vyvolávají některé zásadní otázky. Kromě toho, co již bylo řečeno, bych rád zdůraznil zvláště některé aspekty. Jedním z nich je to, že z ratingových agentur se často staly agentury, které provádějí jen odhad, jinými slovy, agentury, které už nebyly schopné vyhodnocovat rizika víc než kdokoli jiný. V důsledku toho musíme značně snížit význam, který je přikládán hodnocením vydávaným těmito ratingovými agenturami ve srovnání s jinými hodnoceními na trhu.

Druhým základním problémem, který se objevil, je oligopolizace tohoto trhu. Existuje pouze několik spolehlivých poskytovatelů. Proto je logické rozšířit počet poskytovatelů a také jejich zázemí. Do té míry dávají vaše poznámky, pane Barniere, o přivedení více subjektů na trh – což zde opakovali i jiní – smysl.

Za třetí, máme základní problém pobídek, o nichž toho v této rozpravě zatím mnoho řečeno nebylo. Jaká situace tedy panuje v oblasti ratingových agentur? Dochází zde k tomu, že agentury poskytující ratingové hodnocení jsou vybírány svými klienty z nevelkého počtu stávajících agentur a jsou za to placeny. Je to podobné jako v případě studentů vysokých škol, kteří před zkouškami chodí za svým profesorem a vyjednávají s ním úplatu a pak se všichni diví, jak to, že známky jsou neustále tak dobré. Na tento problém pobídek je nutno se zaměřit.

Vím, že se Komise také zabývá tím, jak to udělat, aby ti, kteří nabízejí finanční produkt, si už nemohli vybírat, jak tomu bylo dříve, ratingovou agenturu. Tím se dostáváme k jádru nezbytných reforem v těch odvětvích, ve kterých působí soukromí poskytovatelé – ti které jsou předmětem hodnocení; jinými slovy, do oblastí jiných než jsou vládní dluhopisy. Tento falešný systém pobídek musíme odstranit. Spíše než nahradit soukromý oligopol veřejným monopolem, jak někdy navrhovali ti nalevo, bychom měli zajistit, aby veřejná agentura byla zárukou, že pro vydávání ratingových hodnocení budou důsledně vybírány různé subjekty a že kvalita ratingů bude zveřejňována a systematicky kontrolována.

Pane Barniere, těším se na vaše návrhy. Doufám, že tyto návrhy nám umožní systematicky řešit problémy, které v této oblasti přetrvávají po předchozím úsilí, i snahách pana Gauzèsa a minulé Komise a Rady – za což jsme vděčni, a že to dokážeme i bez vytvoření nového monopolu, ale spíše důslednou snahou vypořádat se s problémy pobídek a regulace.

 
  
MPphoto
 

  Kay Swinburne, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, v době finanční krize začalo být velmi brzy jasné, že došlo k obrovským pochybením ze strany ratingových agentur. Z toho důvodu to byla jedna z prvních věcí, kterou se Evropská unie loni zabývala. Aktualizace směrnice s cílem přenést na agentury převážně se sídlem ve Spojených státech odpovědnost za jejich působení v rámci EU je třeba uvítat jako krok k pozornějšímu sledování jejich činnosti zde v Evropě.

Ratingové agentury jsou mimořádně mocné organizace a jsou schopné změnou ratingu hýbat trhy. Je proto nutné zjistit jejich nezávislost a neustále ji udržovat. Nicméně žádná rozhodnutí v souvislosti s ratingovým hodnocením, která uvolňují proud miliard eur, by neměla trh zaskočit. Ratingové agentury by například měly zveřejňovat své průběžné zátěžové testy a scénářové analýzy, aby zvýšily průhlednost trhu a otřesy omezily na minimum.

Nesmíme však zapomínat, za jakým účelem ratingové agentury vlastně vznikly, tj. pro posouzení rizik selhání subjektu, ať se jedná o produkt nebo společnost, zejména veřejně kótovanou společnost, včetně finančních institucí nebo dokonce svrchovaných států. Stejně tak bychom neměli ratingové agentury vinit z tohoto, že reagovaly na všeobecně uznávané informace o stavu našich bank, neměli bychom je používat ani jako výmluvu pro reakci trhu na hrozivý stav našich veřejných financí.

Ačkoliv důslednější sledování jejich činnost je třeba podporovat, je nutno vypracovat zásadnější návrh k jiné otázce, a to proč se trhy, investoři, společnosti a svrchované státy tolik spoléhali na ratingové agentury, místo aby raději sami provedli přiměřenou důkladnou analýzu a shromažďovali informace? A zejména proč trh s úvěrovými ratingy ovládla tři jména, když na trhu jich existuje mnohem více? Až odpovíme na tyto obecnější otázky, pak způsob, jakým jsou ratingové agentury volány k odpovědnosti, nabude většího smyslu. Jejich velkou moc a vliv na trzích by měla provázet také výrazná odpovědnost.

 
  
MPphoto
 

  Jürgen Klute, jménem skupiny GUE/NGL.(DE) Pane předsedající, chtěl bych vám jen připomenout, že ratingová agentura Moody´s včera večer opět snížila úvěrové hodnocení Řecka. Všichni víme, že řecká vláda v posledních týdnech vyvinula na své občany nesmírný tlak, aby dostala krizi pod kontrolu. Všichni víme, že Evropská unie shromáždila balíček v hodnotě 750 miliard EUR, aby podpořila země, které se ocitly v krizi, a pomohla jim ji překonat. Úvěrové hodnocení Řecka bylo přesto sníženo. Stejný osud postihl ve skutečnosti také Španělsko, protože poté co přijalo úsporný balíček, byl jeho rating rovněž snížen.

Pane Barniere, právě jste použil přirovnání s teploměrem a řekl jste, že se nesmí rozbít. Velice však pochybuji, že teploměr je opravdu vhodné přirovnání pro ratingové agentury. Teploměr samozřejmě nijak nepomáhá zlepšit stav klientů, předmětného pacienta – to prostě dělat neumí. Konec konců, teploměr není lék a stav pacienta zjevně ještě zhoršuje. Je však nepřijatelné, aby zemím, které se takto snaží, bylo hodnocení ještě sníženo, i přes všechno, co udělaly.

To vyvolává otázku, co tyto ratingové agentury skutečně dělají. Již bylo řečeno, že blížící se krizi agentury nezaznamenali. Proto ratingové agentury nemohly pomoci krizi předvídat ani popsat. Těsně před svým krachem obdržela banka Lehman Brothers velmi kladné ratingové hodnocení. S metodami, které agentury používaly, tedy nemohly nebo nechtěly zjistit, co nás čeká. V tomto směru tento nástroj úplně selhal.

Nepomohly nám ani při zvládání krize. K tomuto cituji z tisku: „Ratingová hodnocení krizovou situaci přes veškeré úsilí nezlepšila a panuje obava“ – jak uvádějí sdělovací prostředky – „že skrze samé balíčky už vůbec nic neuvidíme.“ To znamená, že nás stáhnou dolů a situace se ještě zhorší.

Na závěr bych rád zdůraznil, že země a společnosti prostě nelze srovnávat. Musíme se na tato ratingová hodnocení zaměřit důkladněji. Dělat jen kosmetické úpravy nestačí. Co potřebujeme, je celková reforma systémů hodnocení úvěrové důvěryhodnosti.

 
  
MPphoto
 

  Godfrey Bloom, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, ratingové agentury zaprodaly svou duši ďáblu před několika lety, když se začaly spoléhat na ty společnosti, jejichž dluhopisy bylo třeba hodnotit za úplatu. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

To nevyhnutelně vedlo k zavádějící klasifikaci. Většina ratingových agentur zaměstnává děti, které si stěží dokáží porozumět účetní rozvaze. Hodnocení změní, až když je katastrofa jasná už všem. Paradoxně, jsou to obvykle zajišťovací fondy, které zjistí, co se za čísly opravdu skrývá. Odhalily například společnost Enron. Ale pravda o číslech může být nepopulární, zejména zde, a proto je nemáme rádi.

Nicméně i mládež v ratingových agenturách, šňupající drogy ví, že Irsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Spojené království a Portugalsko jsou hospodářsky podlomeny. Kaput je kaput v každém jazyce!

Co tedy tento Parlament navrhuje? Naši vlastní námi placenou ratingovou agenturu, která bude zaručeně tančit, jak my budeme pískat. Může udělovat známku AAA rizikovým dluhopisům vydanými neúspěšnými ekonomikami eurozóny. Otázka zní, kdo by se jimi nechal oklamat. Tvrdím, že s výjimkou některých rad anglických hrabství a korespondentů BBC v oblasti hospodářství prakticky nikdo. Až si lidé v Evropě uvědomí, že byli pokusnými králíky v kolosálním nevydařeném měnovém experimentu, toto místo vypálí a mnozí z nás přijdou o hlavu, a kdo by jim to mohl zazlívat?

 
  
MPphoto
 

  Marine Le Pen (NI).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nyní jasně vidíme, jakou škodu způsobily ratingové agentury. Krize státního dluhu jen potvrdila jejich procyklický charakter. Přestože před vypuknutím požáru byly ratingové agentury úplně slepé, chovají se teď doslova jako žháři a rozdmýchávají plameny krize. Nařízení Komise ze září 2009 zůstalo, jako vždy, bez povšimnutí. Vzhledem k nedostatku předvídavosti jim vlastní jsou evropské orgány opět nuceny přijímat naléhavá opatření.

Návrhy, které jsou nám předkládány, se pohybují v rozmezí od zachování zákona trhu deformovaného zjevným střetem zájmů, až po nadměrnou regulaci v sovětském stylu, která je Evropské komisi tak drahá. Pro nás to znamená dostat se z bláta do louže. Přání, které nedávno vyjádřil pan Barroso, aby ratingové agentury podléhaly dohledu Evropské centrální banky a Komise, je jen pouhou iluzí, zejména po ohromujícím prohlášení pronesené panem Trichetem v únoru 2010 a cituji: „Úsilí o posílení účetní bilance bank vyžaduje vysoký stupeň utajení“. Jinými slovy, vyžaduje neznámo a tajemno.

Je zřejmé, že se zabýváme důsledky daného problému, nikoli příčinami. I při znalosti toho, zda agenturám musí platit investoři nebo emitenti dluhopisů a zda jsou emitenti soukromým nebo veřejným, nezávislým nebo sledovaným subjektem, nic to neřeší. Jak říká Maurice Allais, do té doby, kdy již nebude možné dále uplatňovat úvěr ex nihilo, abychom mohli nakupovat, aniž něco získáme, a prodávat, aniž něco vlastníme, bude kapitalismus postupovat od prosperity ke krizi se stále zhoubnějšími důsledky pro národy a ekonomiky.

Především proto musíme zakázat vytváření veškerých peněz či dluhopisů bez skutečného a hmatatelného krytí. Tím skoncujeme s divokými a nesmyslnými spekulacemi na trzích, což znamená, že ratingové agentury již nebudou zapotřebí.

 
  
MPphoto
 

  Edward Scicluna (S&D). – Pane předsedající, nedávný útok ze strany evropských vedoucích představitelů na ratingové agentury, pokud jde o načasování a míru snížení ratingu vyměřeného na státní dluhy zemí, mohou někteří považovat za poněkud přehnaný.

Nicméně selhání ratingových agentur jsou nyní dobře známá – myslím, že napříč Parlamentem o tom panuje všeobecná shoda. Agentury udělily vysoký rating dluhopisům, které následně ztratily hodnotu. Nyní když se vývoj obrátil a hospodářský výhled v  celé Evropě zůstává i nadále neradostný, proviňují se tím, že přehnaně reagují v opačném smyslu. Dokonce ani impozantní a bezprecedentní balíček v hodnotě 750 miliard EUR je podle všeho nepřesvědčil. Na druhou stranu na to musíme reagovat opatrně, aby to nevypadalo, že chceme střílet na posla, a to jen proto, že přináší špatné zprávy.

Jedna věc je jistá. Bez ohledu na to, zda ratingové agentury finanční produkt nadhodnocují nebo podhodnocují, jejich vliv na světové finanční trhy je obrovský. Ve skutečnosti mohou, a také to dělají, držet zemi a její obyvatele, včetně zaměstnanců a důchodců, jak rukojmí. To se nemůže obejít bez politických důsledků, které je třeba řešit.

Musíme pochopit, jak ratingové agentury tvoří a prodávají svá ratingová hodnocení. Jednoznačným problémem je dohoda mezi emitentem cenných papírů a agenturami. Za druhé je zde otázka počtu samotných agentur a míry účinné soutěže mezi nimi. Pokud banky a finanční instituce mají být regulovány, a to je nezbytné, proč by se mělo k ratingovým agenturám přistupovat odlišným způsobem, zejména vzhledem k oligopolní struktuře trhu ratingových agentur?

Příčiny tohoto problému, včetně střetu zájmů, jsou tedy jasné. Zdá se však, že řešení jsou méně přímočará, a tak si zachovejme chladnou hlavu a pojďme najít správné řešení a dávejme pozor na přehnané reakce s vážnými důsledky.

 
  
MPphoto
 

  Wolf Klinz (ALDE).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, ratingové agentury sehrály v celosvětové finanční krizi a v problémech s eurem otřesnou úlohu a ani zdaleka si nezaslouží chválu. Nedostatečná průhlednost, střety zájmů, financování prostřednictvím smluvních subjektů a zveřejňování klasifikace v problematické době s procyklickým účinkem nebo pět minut po dvanácté, hovoří samo za sebe. Ratingové agentury o to nedbaly a nedbají a tyto problémy nevidí.

Osobně jsem navrhoval, aby EU nyní začala jednat, a jsem rád, že si myslíte totéž. Měli bychom vytvořit evropskou ratingovou agenturu na základě modelu nadace. Tento model nadace musí být samozřejmě finančně nezávislý. Nesmí být předmětem jakéhokoli politického vměšování, ani ze strany Evropské centrální banky, ani ze strany Komise či jednotlivých členských států. Jako nezávislá nadace by se tato evropská agentura mohla stát vážným konkurentem oligopolu, či doslova monopolu těchto tří ratingových agentur, o nichž právě hovoříme. Mělo by to být tak, aby u každého produktu nabízeného v Evropě a od všech emitentů působících v Evropě byla vyžadována dvě ratingová hodnocení, z nichž jedno musí pocházet od této evropské agentury.

Aby tato nadace mohla být nezávislá, musí být nezávislá také finančně. To znamená, že potřebujeme zajistit finanční prostředky pro počáteční fázi, které by mohla poskytnout Evropská investiční banka, případně Komise, a poté by se tato evropská nadace musela financovat sama. Zbývá vyjasnit otázku, zda by tyto finanční prostředky měly pocházet od zadavatelů nebo od uživatelů. O tom se již dříve zmínil pan Giegold. Také v této věci je třeba dospět k rozhodnutí.

V obecné rovině bychom měli také zvážit, zda nemůžeme poněkud omezit svou závislost na ratingových agenturách, protože mi připadá, že se na ně v současné době příliš spoléháme.

 
  
MPphoto
 

  Vicky Ford (ECR). – Pane předsedající, vítám rozpravu o ratingových agenturách. Je velmi zapotřebí, abychom se zabývali tím, proč se spoléháme na ratingová hodnocení, a jak podpořit větší počet agentur, aby se zvýšila konkurence, a rovněž abychom zkoumali otázku střetu zájmů z hlediska ratingových hodnocení placených dlužníkem. Nicméně bych řekl, že všichni investoři odjakživa dobře vědí, že tento potenciál pro střet zájmů existuje a že ratingová hodnocení sama o sobě nejsou doporučením k nákupu či prodeji.

Také bychom neměli zapomínat, že k dosažení našich cílů pro rok 2020 potřebuje EU investice a že potřebuje důvěru trhu. Když ratingová hodnocení fungují, zlepšuje se přístup dlužníků na kapitálové trhy, snižují se úrokové sazby, a co se týče emitentů státních dluhopisů, šetří se tak peníze daňových poplatníků. Rovněž slouží investorům jako určité vodítko, ale jak jsem řekl, nikoli pro rozhodování o tom, zda nakoupit a prodat.

Nezapomínejme prosím, že v Evropě žádný emitent státních či podnikových dluhopisů s hodnocením AAA ještě nikdy neselhal. Dokonce i v období této krize je selhání ratingového hodnocení AAA ve strukturovaných úvěrech v Evropě nižší než 0,3 %, což znamená, že 99,9 % dluhopisů s hodnocením AAA uspělo. Tuto důvěru investorů velmi potřebujeme. Musíme zaměřit pozornost na naše ratingové agentury, ale uvědomme si prosím, že nedělaly všechno špatně.

 
  
MPphoto
 

  Claudio Morganti (EFD).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že ratingové agentury by měly být průhlednější a odpovědnější, ale nesouhlasím s těmi, kdo by chtěli omezit jejich působnost a funkce. Selhání ratingových agentur, pokud jde o předvídání rizik a varování trhu před nimi, jsou jen odrazem mnohem výraznějších pochybení stávajících veřejných finančních institucí a orgánů a celého bankovního systému.

Věřím ve volný trh a věřím, že i v oblasti hodnocení je žádoucí větší míra otevřenosti a konkurence. Nicméně vytvoření evropské veřejné ratingové agentury by bylo nelogickým, nešťastným a autoritářským krokem za účelem rozšíření veřejné kontroly nad trhem.

Stručně řečeno, bylo by příliš zjednodušující omezit se v naší analýze na otázku odpovědnosti ratingových agentur za současnou finanční krizi, když tato krize je především krizí hospodářskou. Údaje a přijaté politiky ukazují, že v Evropě a v mnoha zemích existovala víra, že by bylo možné naradit reálné hospodářství financemi, a v důsledku toho zrušit celé výrobní odvětví.

 
  
MPphoto
 

  Anni Podimata (S&D).(EL) Pane předsedající, pane komisaři, dnešní rozprava o rámci pro dohled a kontrolu fungování ratingových agentur je bohužel ještě aktuálnější po včerejším rozhodnutí agentury Mood´s snížit ratingové hodnocení Řecka o plné 4 body. V posledních měsících to samozřejmě není poprvé, kdy byl Řecku zásadním způsobem snížen úvěrový rating. Nicméně včerejší snížení je zjevně provokací a nemá oprávnění, neboť nebere v úvahu pokrok dosažený při uplatňování programu finanční restrukturalizace přivítaný zástupci trojky, která od včerejška zasedá v Athénách, ani vytvoření Fondu finanční stability či skutečnost, že na financování řeckého hospodářství bylo vyčleněno 110 miliard EUR.

Má smysl v době, kdy prezident Evropské centrální banky, šéf německé Deutsche Bank a zástupce Evropské komise blahopřejí řecké vládě k provádění memoranda, neboť tím přispívá k zotavení eura vůči dolaru a k zotavení evropských finančních trhů, aby Moody’s ještě více snižovala klasifikaci Řecka na základě úplně opačného hodnocení? Domnívám se, že tento krok jasně dokazuje existující střet zájmů vzhledem k tomu, že nejen podkopává úsilí Řecka o finanční restrukturalizaci, ale zároveň podněcuje pokračující spekulativní útoky trhů na řecké hospodářství a na celou eurozónu.

To opět potvrzuje, že tyto agentury vydávají ratingová hodnocení, aniž by zaručily svou spolehlivost a bez jakékoli kontroly pobídek k vydání hodnocení a výsledků těchto hodnocení, což vyvolává závažné otázky, pokud jde o demokracii a národní a evropskou svrchovanost, vzhledem k tomu, že hovoříme o hodnocení ekonomik v eurozóně.

Bylo by možno uvést mnoho dalších příkladů. Avšak potřebujeme především vědět, co podnikáme na ochranu evropských ekonomik před spekulacemi vyvolanými těmito pochybnými a neprůhlednými hodnoceními. Okamžitá opatření jsou nutná na dvou úrovních. Za prvé je třeba přijmout opatření na zřízení konkurenceschopné evropské ratingové agentury, a za druhé vytvořit pro tyto agentury přesně vymezený a věrohodný operační rámec, který stanoví průhledné a jednotné normy pro hodnotící kritéria, pro dobu zveřejnění hodnocení, spolu s výslednou reakcí trhu, a konečně pro posouzení ratingových hodnocení v čase z hlediska jejich správnosti a spolehlivosti.

 
  
MPphoto
 

  Juozas Imbrasas (EFD).(LT) Na pozadí obecné krize nastala krize v oblasti ratingových agentur, která odhaluje rizika tohoto systému. Především se nikdo necítí být odpovědný za konečný výsledek posouzení rizik, ačkoli tyto agentury svou činností významným způsobem ovlivňují stabilitu finančního trhu a závisí na nich možnost získat významný úvěr a cena úvěru. Na druhou stranu je dobře, že Komise uznává nutnost obnovit důvěru v trh a zvýšit ochranu investorů a stanoví pro celou EU nová pravidla upravující obecné postupy pro regulaci ratingových agentur. Změna pravidel pro ratingové agentury znamená lepší dohled na úrovni Evropské unie a větší průhlednost v tomto odvětví, ale je nutné zkoumat toto odvětví i nadále a podrobněji.

Je nutno zajistit odpovídající kontrolu ratingových agentur a přiměřeným způsobem postihovat porušení pravidel. Činnost ratingových agentur je nutno zprůhlednit, aby investoři a uživatelé ratingových hodnocení byli lépe chráněni, a co je nejdůležitější, aby se oblast úvěrových ratingů stala konkurenceschopnější.

 
  
MPphoto
 

  Othmar Karas (PPE).(DE) Pane předsedající, včerejší nepochopitelné rozhodnutí agentury Moody´s jasně ukázalo rozhodující vliv a moc ratingových agentur a nedostatečnou průhlednost při rozhodování. Každá ratingová agentura musí být registrována a jejich činnost a podklady pro jejich rozhodnutí zkoumány. Musíme zaručit nezávislost ratingových agentur, a to znamená, že nesmíme připustit, aby ratingové agentury byly financovány těmi, jejichž úvěrová spolehlivost je prověřována.

Je nutno vyloučit neslučitelné činnosti a střety zájmů. Není možné, aby ratingové agentury poskytovaly firmám konzultace a zároveň je hodnotily. Nezbytná je průhlednost, což znamená, že je nutno zveřejňovat modely a podklady pro hodnocení. Monopolní nadvládě musíme čelit nezávislým druhým názorem a větší konkurenceschopností, a proto také potřebujeme agentury, které mají sídlo v Evropě. Byl navržen model nadace, ale jinou variantou by mohl být model společnosti s ručením omezením. Na podzim bude moci frakce Kangaroo Group společně s panem Klinzem předložit návrhy Komise.

 
  
MPphoto
 

  George Sabin Cutaş (S&D).(RO) Problém je, že činnost ratingových agentur nejenže vedla k současné finanční krizi, ale také přispěla k jejímu zhoršení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady týkající se ratingových agentur zavedené v roce 2009 bylo koncipováno jako reakce na potřebu regulace jejich činnosti. Toto nařízení zavedlo povinnou registraci pro všechny ratingové agentury působící v rámci Evropské unie a soustředí se na tři hlavní aspekty, tj. dohled, průhlednost a střet zájmů.

Nicméně problém průhlednosti a problém s oligopolní strukturou trhu ratingových agentur jsme ani zdaleka nevyřešili. Není normální, aby hospodářství členských států a potažmo jejich společnosti závisely na hodnocení pouhých tří agentur. Spekulace o ratingovém hodnocení země může tlačit státy, které se nějakým způsobem nacházejí v kritické situaci, k bankrotu. Za těchto okolností se domnívám, že je nutno vytvořit výlučně evropskou ratingovou agenturu, která bude představovat skutečnou konkurenci a alternativní nástroj pro stávající společnosti.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Pane předsedající, všichni víme, že je naprosto absurdní, aby dvě soukromé americké firmy a jedna ze Spojeného království rozhodovaly o bankrotu členských států EU. Podle mého názoru tento oligopol ratingových agentur je velmi nestabilní. Další neuvěřitelná věc je doba, kdy tyto agentury začínají vyvíjet aktivitu. Euro se sotva začalo zotavovat, a už bylo někomu sníženo hodnocení. Všechny ty řeči o tom, že tyto agentury si uvědomují svou odpovědnost, je možno uvést na pravou míru, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že půjčky nezaměstnaným americkým občanům ve formě balíčků cenných papírů často získávaly trojnásobný rating a, a byly tudíž označeny jako zcela bezpečné.

Při bližším zkoumání byl zdánlivý nestranný postoj hodnotitelů odhalen jako podvod, protože jsou placeni emitenty cenných papírů. Kvalita ratingových hodnocení je tak zpochybněna. Konec konců před mezinárodní finanční krizí daly bankám, které následně zbankrotovaly, nejvyšší hodnocení.

Je proto nejvyšší čas, aby ratingové agentury začaly podléhat kontrole. Zesílený dohled nad ratingovými agenturami by se však neměl omezit pouze na úroveň EU.

 
  
MPphoto
 

  Elena Băsescu (PPE).(RO) Na pozadí současné krize je činnost ratingových agentur předmětem neustále sílící kritiky vzhledem k tomu, že se jim nepodařilo objektivně zhodnotit míru rizika u úvěrů pro společnosti, a dokonce pro státy. Tyto agentury včas nevyhodnotily riziko krize, ale snížily ratingové hodnocení několika evropských států, a tím krizi ještě více prohloubily.

Hlavním problémem je nedostatek konkurence na trhu ratingových služeb, protože je ovládán pouze třemi americkými společnostmi. V tomto ohledu podporuji návrh pana předsedy Barrosa na vytvoření evropské ratingové agentury. Jak jistě všichni víte, jedna ze tří agentur změnila minulý týden úvěrový rating Německa z důvodu nepřijatelné chyby.

Závěrem chci říci, že Evropská unie musí do budoucna zajistit lepší regulaci činnosti ratingových agentur.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Strejček (ECR). (CS) Pane předsedající, pane komisaři, já tady dnes odpoledne velmi pečlivě poslouchám debatu, která se týká ratingových agentur, a rozhodně tedy nejsem žádným zastáncem ratingových agentur, ani jejich advokátem.

Na druhou stranu já se nebojím toho, že by mezi ratingovými agenturami vznikaly nějaké monopolní či oligopolní vztahy, to tedy v žádném případě. Ani jednou jsem tady ale neslyšel vystoupení, které by poukázalo na to, kde se vzaly ty velké dluhy, jak je možné, že některé ze států se dostaly do takových finančních potíží, že z toho neumí vyjít ven. Myslím si, že by bylo docela dobré bavit se o systému státních zásahů do fungování volného trhu. A kdybychom možná šli v těch úvahách tímto směrem, měli bychom méně starostí s ratingovými agenturami.

 
  
MPphoto
 

  Lara Comi (PPE).(IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, ještě jednou vám děkuji za to, že jste mi umožnili vystoupit v této rozpravě, která se koná několik dní po dalším snížení hodnocení řeckého dluhu ratingovou agenturou.

Otázky spojené s povahou a správou těchto agentur, které se nyní staly téměř oficiálními institucemi vzhledem ke své důležitosti pro náš hospodářský systém, jsou v současné době převládajícím tématem v politické diskusi vzhledem ke své úloze ve světové finanční krizi a v současné krizi v eurozóně.

Hospodářský systém, jako je náš, nemůže fungovat bez nezávislých subjektů, které provádějí analýzu veřejných účtů a účtů soukromých firem. Úkolem je zajistit, aby tyto ratingové agentury vykonávaly svou činnost průhledným způsobem a v souladu s obecnými normami, protože chyba z jejich strany by skutečně mohla způsobit bankrot firmy nebo by mohla být významným činitelem při nástupu nové krize.

Jsem pevně přesvědčena, že ratingové agentury nesmíme znárodnit, ale spíše usilovat o dosažení rovnováhy mezi jejich nezávislostí a potřebou zajistit přiměřenou míru odpovědnosti vůči vládám. Nalezení vyváženého řešení je tedy podle mého názoru správný způsob jak zajistit lepší budoucnost, a to i v Evropě.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papanikolaou (PPE).(EL) Pane předsedající, pane komisaři, včerejší snížení úvěrového hodnocení Řecka agenturou Moody’s nepochybně vyvolává řadu otázek, jak prohlásili i jiní poslanci.

Na tomto místě bych chtěl doplnit jeden bod, abychom se snažili pochopit, zda je rámec působnosti těchto ratingových agentur konečně jasný, zda je průhledný a zda byl oficiálně schválen. Většina opatření přijatých soukromými subjekty proti těmto konkrétním agenturám ve Spojených státech amerických je neopodstatněná, neboť zákon z roku 1993 stanoví, že ratingové agentury nenesou odpovědnost za finanční ztráty v důsledku chybného hodnocení.

Činnost těchto konkrétních agentur se proto často stává nekontrolovatelnou. Hra spekulací nezná mezí, nemá žádné hranice a chybějící evropský legislativní rámec staví Evropskou unii a všechny země do ošidné situace.

Musíme pochopit, že svobodná ekonomika neznamená zákon džungle, neznamená nezodpovědnost. Tam, kde to nechápou, musíme reagovat legislativní cestou, musíme ji uložit zákonem. Hovořil jste, pane předsedající, o větší konkurenceschopnosti a větším počtu agentur. V blízké budoucnosti toho od Komise hodně očekáváme.

 
  
MPphoto
 

  Michel Barnier, člen Komise.(FR) Pane předsedající, každému z vás děkuji za kvalitu a otevřenost vašich příspěvků. Nebudu se vracet k úloze těchto agentur či k významu ratingových hodnocení, která vydávají. Velmi dobře to právě teď popsala paní Comiová.

Moje druhá předběžná poznámka navazující na výroky pana Papanikolaoua a pana Strejčka, které právě zazněly, se týká nutnosti zlepšit způsob fungování těchto agentur. Musí být průhledné – k tomu se vrátím – a ratingová hodnocení musí být co nejprůkaznější a nejobjektivnější. Tohoto cíle dosáhneme, musíme jej dosáhnout, ale to nezbavuje podniky, zejména finanční instituce, povinnosti být řádně spravovány, mít systém vnitřního i vnějšího dohledu a nástroje krizového řízení – také to je součástí návrhů vypracovaných Komisí – a ani státy to nezbavuje povinnosti provádět vlastní řádnou správu, řádně spravovat své veřejné finance a kontrolovat své výdaje.

Nyní přejdu k ratingovým agenturám. Doufáme, že nový návrh na změnu nařízení týkajícího se těchto agentur bude bez průtahů přijat, a bude tak možno zajistit jejich účinnější sledování Evropským úřadem pro cenné papíry a trhy. Paní Le Penová zde již není, ale měla by si poopravit své informace. Na tyto agentury nebude dohlížet ani Centrální banka, ani Komise. Chtěli jsme více dohledu a větší průhlednost na trhu a je jen logické, že tento nový úřad, Evropský úřad pro cenné papíry a trhy, by měl být tím, kdo tuto úlohu převezme. Jak velmi správně konstatoval pan Klinz, tuto průhlednost potřebujeme, když vidíme, k čemu v posledních několika letech dochází.

Nicméně jak jsem již uvedl v úvodu svého projevu, tyto návrhy, spolu s platnými právními předpisy – o těchto právních předpisech týkajících se ratingových agentur hovořil pan Cutaş, které by měly být řádně provedeny ode dneška do konce roku, ale které budou v plném rozsahu platné až v prosinci 2010 – neřeší všechny problémy.

Některé otázky, například, nebyly důkladně zkoumány. Diverzifikace, větší konkurence – paní Swinburnová a pan Scicluna připomněli, že je nutno, aby trh agentur nebyl soustředěn v rukách několika osob. O novém rozšířeném modelu „emitent platí“ velice jasně pohovořil také pan Giegold. Je to dobrý model? Je udržitelný? Tuto otázku nastolil rovněž pan Karas.

Touto otázkou se musíme zabývat souběžně při posuzování pravidel obsažených v nových právních předpisech, které mají vstoupit v platnost v prosinci, neboť jsme se zaměřili zejména na střety zájmů a jejich omezení. Budou tyto právní předpisy dostatečné? V každém případě se musíme nad tímto modelem „emitent platí“, o němž hovořil pan Giegold, zamyslet.

Třetí otázka, kterou musíme řešit v rámci našeho nového přístupu, je evropská a vnitrostátní legislativa. Copak není pravda, že tyto právní předpis, jak se domnívám, příliš spoléhají na úvěrová hodnocení ratingových agentur? A konečně, paní Băsescuová mluvila právě o otázce konkrétní metodiky pro hodnocení důvěryhodnosti země. I zde musíme provést podrobnější zkoumání.

Rád bych poděkoval panu Sánchezu Presedovi za podporu rychlé dohody o souboru opatření v oblasti dohledu. To je skutečně jeden z klíčových momentů, neboť potřebujeme, aby Evropský úřad pro cenné papíry a trhy prováděl nad těmito agenturami dohled a kromě toho měl i další úkoly.

Ano, potřebujeme více strukturovanou reakci. Proto pozorně zkoumáme všechny problémy, které jsem právě uvedl, konkrétně otázku nezávislosti, po níž tak volala paní Bowlesová, a ostatně i já si přeji nezávislost – tím mám na mysli důvěryhodnost – pro tyto agentury, pro všechny subjekty, které si nevedou příliš dobře, pro struktury trhů a hospodářskou soutěž, včetně myšlenky – podle mého názoru oprávněné – na vytvoření evropské agentury, a to především pro řešení otázky hodnocení důvěryhodnosti země, a snad i dalších otázek.

Nezmínil jsem se o statutu této agentury. Bude to veřejná agentura, soukromá agentura, partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo nadace, jejíž myšlenku nastínil pan Klinz? V příštích týdnech se budeme věnovat i všem těmto otázkám.

Mnozí z vás, například paní Bowlesová, právě teď pan Chountis a před chvílí paní Podimata, poukazovali na nedávné snížení řeckého ratingu. Jako komisař nehodlám začít podrobně komentovat každé ratingové hodnocení vydané jistou ratingovou agenturou. Zabralo by to příliš mnoho času a není to naším úkolem. Pokud jde o věrohodnost ratingů, které byly vydány nebo jsou vydávány, neměli bychom to příliš dramatizovat.

To mi nezabrání, ani mému kolegovi a příteli panu Rehnovi, který k vám hovořil dnes dopoledne, říci, že jsem byl překvapen – a své překvapení vyjádřil také pan Mölzer – včerejším načasováním tohoto posledního hodnocení Řecka jednou z agentur. Dámy a pánové, jsme si dobře vědomi – a musíme to říci okolnímu světu – že Řecko, jak uvedl pan Klute, v současné době vyvíjí obrovské úsilí ve snaze stabilizovat své veřejné finance a obnovit silný, zdravý růst.

Komise má v tento proces plnou důvěru, sice není snadný, ale je nezbytný a musí uspět. Je také důležité zdůraznit, že Řecko není samo. Má výhodu evropské solidarity – tato solidarita se projevila před několika týdny na nejvyšší úrovni ze strany hlav států a předsedů vlád, Komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu a bude v praxi pokračovat zřetelným způsobem i nadále.

Různá ratingová hodnocení a veškerá pozornost, která je na ně soustředěna, také spory o metodiku a načasování, to všechno mě povzbuzuje v naší práci na reformě těchto agentur, v práci, kterou jsme zahájili, jak jsem uvedl v našem sdělení ze dne 2. června, a chtěl bych upozornit, že nejpozději koncem letošního nebo začátkem příštího roku předložíme na tato témata několik legislativních návrhů.

Na závěr jste, pane Klute, říkal, že když mluvíme o všech těchto otázkách, že se nejedná pouze o ratingové agentury. Tento prvek, tento nástroj, který je bezpochyby nutno zdokonalit – větší průhlednost, kontrola, důvěryhodnost a rozmanitost – musíme začlenit do celkové architektury, která je inteligentní regulací a účinným dohledem. Toto jsou ponaučení z krize, která stále ještě trvá, a my musíme ze všech těchto ponaučení čerpat. Znovu zdůrazňuji, znovu opakuji, ani jeden subjekt, ani jeden produkt, ani jeden trh, ani jeden region nesmí zůstat mimo účinný dohled a inteligentní regulaci.

Právě tento program navrhla dne 2. června Komise, před několika dny jej podpořila Rada ministrů v Lucemburku a doufám, a přeje si to i pan předseda Barroso, že podporu vyjádří i Evropská rada. Kromě toho, dámy a pánové, můžete se spolehnout, na mě, na nás, že vám odnynějška do začátku příštího roku budeme předkládat návrhy, jeden za druhým, krok za krokem, týkající se všech závazků, které jsme přijali, abychom se na evropské úrovni a v dobré spolupráci s ostatními regiony světa, a zejména se Spojenými státy, z této krize postihující občany, spotřebitele a podniky co nejvíce poučili.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je uzavřena.

 
Poslední aktualizace: 27. září 2010Právní upozornění