Předsedající. – Dalším bodem je rozprava k následujícím otázkám k ústnímu zodpovězení:

– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou jménem Rozpočtového výboru předložil Reimer Böge Radě a která se týká přezkumu víceletého finančního rámce na období 2007–2013 (O-0074/2010 – B7-0310/2010), a

– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou jménem Rozpočtového výboru předložil Reimer Böge Komisi a která se týká přezkumu víceletého finančního rámce na období 2007–2013 (O-0075/2010 – B7-0311/2010).

  Reimer Böge, autor. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, jménem Rozpočtového výboru předkládáme Komisi a Radě k ústnímu zodpovězení tyto otázky týkající se přezkumu víceletého finančního rámce v době, která je provázena neuvěřitelnými problémy v oblasti hospodářství a politiky EU a v níž zároveň zaznívají otázky týkající se udržitelnosti projektu Evropské unie. Předkládáme tyto otázky k ústnímu zodpovězení, protože úzce souvisejí se společnými prohlášeními a sliby, které zazněly v květnu 2006 v rámci interinstitucionální dohody o rozpočtu, který již zřejmě neplatí – nám se to tak alespoň jeví.

Aby toho nebylo málo, je tady ještě provádění Lisabonské smlouvy s novými prioritami například v oblasti zahraničního obchodu, sportu, výzkumu vesmíru, změny klimatu a energetiky. To znamená, že pro tyto nové priority musíme najít také prostor v rozpočtu. V článku 311 je výslovně uvedeno, že Unie musí zajistit prostředky nezbytné k dosažení svých cílů a provádění svých politik, ale nesmí se přitom zadlužit.

Mohli byste namítnout, že prohlášení o přezkumu rozpočtu ze dne 17. května 2006 obsahuje vše, co je pro důkladné posouzení – a v případě potřeby i pro revizi – tehdejších rozhodnutí nezbytné, a že obsahuje také okamžitou záruku zapojení a účasti Parlamentu v procesu utváření stanovisek s tím spojených.

Jako zpravodaj odpovědný v současné době za tuto záležitost se dnes musím s určitým zklamáním zeptat, zda byly tyto dohody a sliby upřímné, nebo zda byly od samého začátku falešné, a to z jednoho prostého důvodu – aby bylo v Radě dosaženo dohody. Pane komisaři Lewandowski, otálí Komise s vypracováním plánované analýzy a návrhů jen proto, že Rada nechce v této oblasti ustoupit? Musíte se rozhodnout, zda chcete stát na straně Rady nebo Parlamentu.

Chtěl bych k tomu doplnit, že článek 4 interinstitucionální dohody výslovně a jasně uvádí, že v případě přezkumu smlouvy, která má dopad na rozpočet, je potřeba příslušným způsobem revidovat také víceletý finanční rámec a interinstitucionální dohodu. Právě kvůli těmto závazkům, počínaje Evropskou službou pro vnější činnost, a kvůli výše uvedeným prioritám je nutná revize, a to nikoli pouze revize technické povahy, ale zcela určitě i politická revize rozpočtu IIV a víceletého finančního rámce. Tyto revize sice nebude nutné provést najednou během prvního roku, s největší pravděpodobností však ovlivní víceleté plánování.

V tomto bodě bych chtěl dodat, že se cítíme uraženi rozhodnutím, které bylo narychlo přijato v rámci záchranného stabilizačního balíčku. Bylo to sice samozřejmě nezbytné a jiná možnost neexistovala, ale zároveň tím byla do jisté míry nemilosrdně pošlapána práva Parlamentu v rozpočtových záležitostech. Komise by měla zvážit, zda by měla využít článek 124, tedy zda by měla převzít iniciativu a v rámci rozpočtového procesu zorganizovat pravidelná setkání na nejvyšší úrovni, na úrovni předsedů orgánů, aby se tyto citlivé otázky konečně dostaly do popředí. Důvodem je také to, že bychom měli – doufejme, že ještě před dohodovacím řízením nebo během něj – hovořit o revizi víceletého finančního rámce – článku 312 týkajícího se postupu schvalování – a o politické revizi rozpočtu IIV také z hlediska politické nutnosti, o úpravách prováděných v souladu s Lisabonskou smlouvou, o rezervách, přezkumech, flexibilitě, politických projektech budoucnosti, jako je Galileo a ITER, a o Evropské službě pro vnější činnost, s cílem definovat projekty s evropskou přidanou hodnotou, a pokud to bude možné, uplatnit samozřejmě omezení.

Když zde dnes mluvím, musím se Komise i Rady velmi vážně zeptat, zda si myslí, že by všechny tyto dohody měly být nyní považovány za mrtvé. Nebo jste skutečně připraveni konzultovat tyto záležitosti s Parlamentem? Je v zájmu Lisabonské smlouvy, abychom během procesu schvalování finančního rámce přijali veškerá nezbytná opatření, která umožní tento zákon přijmout. Do této chvíle jsem si však nevšiml, že by tomu cokoli nasvědčovalo, a proto musím položit následující otázku: jste připraveni a podle svého názoru schopni revidovat víceletý finanční rámec ve spolupráci s námi, sladit jej s ustanoveními Lisabonské smlouvy? Vaše odpovědi, tedy odpovědi Komise i Rady, rozhodnou o naší budoucí spolupráci týkající se rozpočtových otázek v několika následujících letech.

  Luis Espadas Moncalvillo, úřadující předseda Rady. – (ES) Dobré odpoledne. Děkuji poslancům Evropského parlamentu za to, že mám příležitost odpovědět na vaše otázky na toto téma, které je tolik důležité.

Na začátku musím zdůraznit, že na zasedání Evropské rady v prosinci 2005 nebylo dohodnuto, že by měla být provedena revize víceletého finančního rámce. Naopak byla vyzvána Komise, aby provedla úplný a podrobný přezkum všech složek výdajů a prostředků Evropské unie a pak o tom předložila zprávu. Evropská rada rovněž stanovila, že rozhodnutí o všech aspektech zprávy mohou být přijata na základě zprávy samotné a že bude třeba ji zohlednit v případě přípravných studií pro následující finanční rámec.

Komise však tento přezkum doposud nepředložila. Rada se nedomnívá, že v současné době existuje obrovská či velká potřeba revidovat stávající víceletý finanční rámec, především proto, že je třeba zvážit rozpočtovou a makroekonomickou situaci, s níž se v současné době potýkají členské státy. Rada proto přijala postoj, že každá nová potřeba musí být financovaná tak, že budou stanoveny priority nebo přerozděleny částky, které jsou v současné době přiděleny. V každém případě jakékoli rozhodnutí o revizi víceletého finančního rámce vyžaduje návrh Komise, ale Komise žádný takový návrh neobdržela.

Nicméně je jasné, že pokud by muselo být přijato rozhodnutí o revizi finančního rámce, musela by přitom samozřejmě být dodržena Smlouva o fungování Evropské unie, včetně článku 312 této smlouvy.

Chtěl bych využít této příležitosti a zopakovat postoj Rady uvedený v rozpočtových pokynech na rok 2011, které byly přijaty 16. března a předloženy Parlamentu během třístranného dialogu dne 25. března letošního roku: Rada souhlasí s Komisí, že lisabonský legislativní balíček musí mít povahu technického zásahu a nemůže znamenat změnu obsahu interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006.

Musím zdůraznit, že je velmi důležité, aby byl lisabonský legislativní balíček přijat co nejrychleji, aby mohly být nové požadavky stanovené novou Smlouvou provedeny bez nepřiměřeně dlouhých prodlev do právních předpisů. V rámci tohoto procesu je Rada připravena zahájit s Evropským parlamentem jednání o lisabonském legislativním balíčku.

Dámy a pánové, jsem velmi rád, že jsem měl díky této otázce příležitost přednést postoj Rady k této záležitosti, a s velkým potěšením odpovím na jakékoli další otázky, které by poslanci chtěli položit.

  Janusz Lewandowski, člen Komise. – Paní předsedající, začnu rovnou skutečně odpovídat na otázky, protože pokud otázky pokládá Reimer Böge, je to dostatečným důvodem pro to, abychom je brali vážně.

Pokud jde o otázku revize finančního rámce, zprávu o fungování interinstitucionální dohody máte nyní ve svých rukou. Tento dokument analyzuje flexibilitu a rezervy – nikoli jako cíl sám o sobě, ale v kontextu možného dalšího vývoje.

Ze závěrů zcela jasně vyplývá, že rezervy jsou velmi malé téměř ve všech položkách. Nemůžeme očekávat, že například položka 2 (zemědělství) uspokojí další nové potřeby, pokud je bude nutné financovat. Komise může předložit návrhy revize finančního rámce pouze tehdy, pokud jsou přesně známy potřeby, které nelze pokrýt jinými prostředky, což zdaleka není tento případ. Dokonce i v případě rozsáhlého projektu ITER musíme přijmout závazek jeho dlouhodobého financování.

Co se týče rozpočtových linií, které jsou považovány za linie přispívající k zelenému a inteligentnímu růstu v rámci strategie EU2020, který současně podporuje začlenění, identifikovali jsme v návrhu rozpočtu na rok 2011 přibližně 58 miliard EUR, což je 40 % rozpočtu vedoucích k dosažení těchto cílů uvedených ve strategii EU2020.

Pokud jde o druhou otázku týkající se postupu, základním principem ze strany Komise bylo sladit ustanovení stávajícího interinstitucionálního rámce s novým rámcem Lisabonské smlouvy. Cílem bylo zachovat co největší kontinuitu a provést co nejmenší změnu, kterou vyžaduje nová Smlouva, a to na základě primárního předpokladu zachování stejné úrovně flexibility a stejné rovnováhy pravomocí mezi jednotlivými orgány.

Víme, co nás vzhledem k našim předpokladům čeká. Jednou z takových nevyřešených záležitostí je takzvaná „zero zero free flexibility“, která vede k dohodovacímu řízení již od roku 2007. Všichni účastníci dohodovacího řízení jsou si vědomi toho, že tento krok byl nezbytný, a proto bychom jej měli bránit. Jednalo se o ustanovení, které nařizuje, aby Rada jednala na základě kvalifikované většiny o vyrovnání a revizi, jak se také od roku 2007 několikrát stalo. Myslím, že v rámci litery a ducha nové Smlouvy neexistuje nic, co by bylo v rozporu se zmíněnou úrovní flexibility, a  pokud jde o nový inovativní návrhem tohoto článku o flexibilitě v rámci víceletého finančního rámce, budeme velmi flexibilní.

Nový přezkum rozpočtu, který je odložen, by měl být příležitostí k tomu, abychom dospěli až k politické vizi budoucnosti, jak jasně uvedl Reimer Böge. Je to výzva, nikoli zpráva o interinstitucionální dohodě, a my proto doufáme, že splníme očekávání Parlamentu, a jako obvykle jsme připraveni spolupracovat.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Paní předsedající, uvědomuji si, že je to možná z mé strany nevhodné, ale obávám se, že musím vznést faktickou poznámku. Fotografování je pro mne v podstatě příjemnou formou trávení volného času. Říkám si však, zda jsou vhodné ty nové praktiky fotografování ostatních ve sněmovně, zejména fotografování tajně a skrytě.

Vím, že pro politickou stranu Hans-Peter Martin’s List je používání skryté kamery běžnou praxí. Paní předsedající, můžete prosím tuto situaci vysvětlit? Pokud by chtěl kdokoli moji fotografii, může ji samozřejmě dostat. Velmi rád ji komukoli pošlu ve formátu PDF nebo e-mailem. Nicméně jak tady sedím vedle člena strany Hans-Peter Martin’s List, považuji za dětinské, když tady někdo tajně fotografuje ostatní. Paní předsedající, žádám vás, abyste dala tuto záležitost v budoucnu do pořádku, protože je to pro tuto sněmovnu nevhodné, a abyste tuto mou obavu tlumočila dále.

  Předsedající. – Děkuji, pane Obermayre. Váš požadavek jsme zaznamenali a předáme celou záležitost k posouzení.

  Marian-Jean Marinescu, jménem skupiny PPE. – (RO) Jak uvedl pan Böge, Lisabonská smlouva zavazuje Evropskou unii k novým prioritám. Je proto nutné zajistit finanční prostředky potřebné k dosažení souvisejících cílů a provedení příslušných politik EU. Tato situace samozřejmě vyžaduje rozsáhlý přezkum, který bude zahrnovat všechny aspekty týkající se výdajů a financování Evropské unie, včetně technických a politických úprav víceletého finančního rámce a interinstitucionální dohody, jakož i revize některých rozpočtových balíčků schválených na období do roku 2013.

Nesmíme nicméně zapomenout na to, že se nacházíme uprostřed hospodářské krize a že musíme využít všechny zdroje, které máme k dispozici, abychom tuto krizi překonali. Kromě rozsáhlého přezkumu, který musí být proveden obezřetně a do nejmenších detailů, je podle mého názoru nezbytný také pragmatický přístup, který nám pomůže zvládnout úkoly, jež před námi stojí, a který nám pomůže rychleji se z tohoto období krize vymanit. Jako zmínilo předsednictví Rady, jakékoli finanční prostředky, které ještě nebyly vynaloženy, by podle mého názoru měly být převedeny do oblastí podporujících vytváření pracovních míst a přispívajících k překonání krize. Další finanční prostředky nejsou nutné, je pouze potřeba přerozdělit finanční prostředky, které do této chvíle nebyly použity.

V rámci evropských programů musí být členským státům poskytnuta možnost převést finanční prostředky z oblastí, kde není dostatečná poptávka, do oblastí, ve kterých žádosti přesahují přidělené zdroje. Kromě toho existují různé iniciativy, které byly schváleny po roce 2007, jako je Východní partnerství nebo budoucí Strategie pro Podunají. Pokud by byly přerozděleny finanční prostředky těmto nástrojům a současně by zúčastněné členské státy poskytly příspěvky, výrazně by to pomohlo zahájit a realizovat projekty, které mají zásadní význam nejen pro státy v regionu.

  Eider Gardiazábal Rubial, jménem skupiny S&D. – (ES) Paní předsedající, rozpravy, kterých jsme se v posledních měsících v Evropském parlamentu zúčastnili, byly velmi důležité.

Nevytváříme nyní nic víc a nic míň než budoucnost Evropské unie. Diskutujeme například o strategii Evropa 2020, abychom se tak vyhnuli tomu, že bychom zaostávali v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, vytváření pracovních míst, světové konkurenceschopnosti a životního prostředí. Chtěla bych vědět, zda se Komise a Rada domnívají, že těchto cílů lze dosáhnout bez podstatného zvýšení rozpočtu EU, nebo zda se místo toho bude z naší strany zase jednat o pouhá prohlášení, která dobře znějí.

Nesmíme zapomenout ani na to, co jsme tady už připomněli, že před několika měsíci vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, v důsledku čehož byla zprovozněna Evropská služba pro vnější činnost, která také vyžaduje finanční náklady. Chtěla bych vědět, jak ji budeme financovat.

Uvedu příklad, co podle mého názoru nesmíme udělat, a co jsem tady ale bohužel zaslechla. Komise například právě představila opravný rozpočet ve výši 190 milionů EUR na období čtyř let, který je určen k výplatě náhrad pro africké, karibské a tichomořské státy dodávající banány. Skutečně si myslíte, že bychom měli splnit tento závazek na úkor jiných druhů pomoci třetím zemím? Budeme opravdu financovat nové závazky tím, že omezíme finance na závazky přijaté dříve?

Domnívám se, že potřeby jsou jasné a stejně tak by měly být jasné i odpovědi. Pro jistotu ale připomenu, co řekla Rada při přijetí nynějšího finančního rámce, přičemž přímo cituji z daného textu: „Zrychlující se tempo globalizace a rychlé technologické změny i nadále nabízejí nové příležitosti a představují nové výzvy. S ohledem na tyto souvislosti Evropská rada souhlasí s tím, že EU by měla provést komplexní přehodnocení finančního rámce, týkající se příjmů i výdajů, aby podpořila a urychlila modernizaci na trvalém základě. Evropská rada proto vyzývá Komisi, aby provedla úplný a rozsáhlý přezkum zahrnující všechny aspekty výdajů EU, včetně společné zemědělské politiky, a zdrojů, včetně rozpočtové slevy Spojeného království, a předložila zprávu v roce 2008/9.“

Nyní se nacházíme v polovině roku 2010 a Parlament musí dalším dvěma orgánům EU položit otázku k ústnímu zodpovězení, aby zjistil, zda splní závazek, který tyto orgány měly splnit v loňském roce.

Už to zde bylo řečeno a mohla by to být svým způsobem pravda: jsme v obtížné hospodářské situaci, jsme v hospodářské krizi, v níž většina zemí provádí škrty ve svém rozpočtu, a požadovat více peněz pro Evropskou unii bude považováno za absurdní. Nicméně ráda bych k tomu řekla dvě věci.

Za prvé, tyto škrty, ke kterým členské státy EU přistupují, jsou prováděny za účelem snížení schodku, přičemž rozpočty Evropského parlamentu a EU ve schodku nejsou. Nejsou ve schodku v podstatě proto, že je to požadavek vyplývající ze smluv.

Za druhé, což je ještě důležitější, pokud v projekt Evropské unie skutečně věříme a pokud si chceme zachovat svůj význam, musíme reagovat hned. Někteří zvítězí a jiní budou poraženi, a pokud nechceme patřit do skupiny poražených, musíme stanovit jasnou a ambiciózní strategii.

Doufám, že nezůstane jen u prohlášení o našich plánech, protože to si nemůžeme dovolit.

  Anne E. Jensen, jménem skupiny ALDE. – (DA) Paní předsedající, nejprve bych chtěla připomenout Radě, že návrh na přezkum v polovině období vzešel právě z její strany. Požadavek, abychom v polovině období zjistili, zda by finanční prostředky mohly být případně použity jinde, zda bychom mohli přehodnotit způsob, jak jsou finanční prostředky používány, předložila právě Rada. Nyní ale říká, že by o tom raději nemluvila. Teď je to na Komisi. Komise tvrdí, že se na finanční prostředky a jejich flexibilitu samozřejmě podívala. Chtěla bych poděkovat panu Lewandowskému za vynikající zprávu, ze které vyplývá, že flexibilita je v podstatě nulová.

Musíme si proto dát vše do pořádku a zvážit, jaké máme možnosti. Musíme zvážit nejen úroveň flexibility, kterou máme k dispozici, ale také to, zda existují programy, které nejsou funkční. Existují nějaké možnosti pro vytvoření úspor? To bylo pravděpodobně také jedním ze záměrů Rady. Je možné u některých záležitostí změnit prioritu? V této souvislosti máme samozřejmě na mysli nejen vynaložení většího objemu peněz, ale také případnou schopnost vynaložit peníze lépe. To by možná také šlo. Neměli bychom zahájit diskusi na toto téma? Pokud o problémech nebudeme mluvit, nemusí se vždy vyřešit samy. Možná je ta teď správná chvíle diskusi zahájit.

Překvapilo mne, že členské státy dávají v poslední době najevo ochotu poskytnout příspěvky mimo rozpočet EU. Navštívila jsem Agenturu Společenství pro kontrolu rybolovu ve městě Vigo, kde si pronajali loď k provádění kontroly rybolovu, což je velmi potřebné. Členské státy to velmi rády zaplatí mimo rozpočet. Chtěla bych upozornit na to, že aby tak malá agentura shromáždila peníze od 27 členských států, bude to pro ni znamenat spoustu byrokracie. Tato cesta není správná. Musíme vytáhnout hlavy z písku. Musíme vést o této záležitosti otevřenou diskusi a zjistit, jak bychom mohli problémy vyřešit.

  Helga Trüpel, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři Lewandowski, pane Espadasi Moncalvillo, jsem zklamána dnešní odpovědí jak ze strany španělského úřadujícího předsedy Rady, tak i ze strany pana komisaře Lewandowského.

To, co tady předvádíte, je svalování odpovědnosti na jiné. Pan Espadas Moncalvillo říká: ano, potřebujeme, aby Komise něco vypracovala. Pak říká docela správně pan komisař Lewandowski: potřebujeme politickou vizi budoucnosti Evropské unie, nicméně už nám neřekne, jak by mohla vypadat. Dnes prostě jen zopakoval: ano, musíme o tom mluvit a my vám předložíme zprávu. Komise a Rado, měly jste mnoho let na to, abyste s touto politickou iniciativou pokročily. Ráda bych vám připomněla, že když v roce 2006 většina Evropského parlamentu odhlasovala současný finanční výhled, stalo se tak pod podmínkou, že v polovině období bude proveden přezkum a že budou prověřeny všechny příjmy a výdaje. Rakouský kancléř Schüssel při této příležitosti řekl: „Pokud se nám nepodaří přijít s novým systémem, při příštím finančním výhledu si půjdeme navzájem po krku.“ Musíme ukončit poskytování rozpočtové slevy Spojenému království a musíme se opravdu dozvědět, jak jsme na tom z hlediska našich politických cílů, ale samozřejmě musíme také schválit rozpočet. To se doposud nestalo a já toho hluboce lituji. Nyní skutečně potřebujeme diskusi o finančních zdrojích evropského rozpočtu. Nepotřebujeme například daň z emisí CO2 a daň z finančních transakcí právě proto, abychom zabránili uvalení nové daňové zátěže na občany a zároveň vytvořili transparentní základ pro evropský rozpočet?

Co se týče příjmů, každý říká, že k zemědělské politice nemůžeme přistupovat bez rozmyslu, zvláště poté, co bylo provedeno posouzení jejího celkového fungování, a že tato politika musí být ekologičtější a udržitelnější. V této souvislosti ale nebyly dosud zmíněny žádné návrhy. Pokud jde o strukturální fondy, když mluvíme o politice v oblasti klimatu, pak je naprosto zřejmé, že musíme změnit také strukturální politiku, že musí být udržitelnější, pokud máme skutečně přijmout cíle v oblasti změny klimatu.

Totéž platí o pro všechny naše cíle v oblasti vzdělávací politiky, tedy strategie Evropa 2020. Nebo si vezměte naši výzkumnou politiku: pokud chceme podpořit evropské talenty jiným způsobem a investovat více do rozvoje inteligence a vzdělání, pak je nutné to zohlednit v příštím finančním výhledu. A chceme-li taktéž hrát odpovědnou roli v oblasti zahraniční politiky a prevenci krize, je potřeba to zohlednit v evropském rozpočtu. I když jsme si teď všichni vědomi toho, že členské státy jsou odpovědné za snížení svého dluhu, musí existovat i shoda na evropské úrovni v oblasti našich společných globálních zájmů ve světě a ta se musí odrazit v příštím finančním výhledu. Neměli bychom už dále ztrácet čas, protože jsme na starých strukturách již promarnili roky. Proto naléhavě potřebujeme, aby se na tomto přezkumu začalo pracovat, abychom mohli skutečně identifikovat nové priority.

  Jacek Włosowicz, jménem skupiny ECR. – (PL) Rozpočtový výhled na období 2007–2013, který byl přijat Evropským parlamentem v roce 2006, je bezpochyby úspěchem celé Unie. Říkám úspěchem, protože finanční rámec vytvořený na šest let je dalším krokem směrem k větší integraci jednotlivých členských států. Nemusím nikomu připomínat důležitost politiky soudržnosti – zejména pokud se týká vnitřních záležitostí Evropské unie, protože politika soudržnosti do značné míry přispívá ke zvyšování životní úrovně, zejména ve 12 nově přijatých členských státech. Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na finanční prostředky určené pro rozvoj konkurenceschopnosti evropského hospodářství nebo finanční prostředky poskytované zemědělcům.

V poslední době se stále více mluví o tom, že by měl být větší objem prostředků přidělen mimo jiné na podporu inovací a vývoj ekologických technologií. Nepochybně se jedná o otázky, které jsou pro hospodářství Evropské unie – zejména během krize – důležité. Taková prohlášení ale vyvolávají obrovskou úzkost v zemích, jako je Polsko, protože existuje reálné nebezpečí, že budou sníženy zdroje na politiku soudržnosti, přitom politika soudržnosti je v podstatě jedním ze základů Evropské unie. Měli bychom tedy udělat vše pro to, abychom zajistili, že politika Unie nepřijde o svůj nejdůležitější prvek.

Musíme respektovat a chápat rozdíly mezi regiony, ale současně musíme všemi prostředky usilovat o eliminaci negativních rozdílů a nepřípustných sociálních disproporcí. Na mezinárodní scéně bude respektována pouze Evropa rovných příležitostí a jedině taková Evropa se stane významným partnerem nejdůležitějších politických a hospodářských mocností v dnešním světě.

Proto se ptám: je možné, že se přezkum víceletého finančního rámce ovlivněný nynějšími finančními a hospodářskými problémy snaží porušit jeden ze základních principů evropské solidarity a zasáhnout členské státy s nejkratší dobou přítomnosti ve strukturách Unie?

  Marta Andreasen, jménem skupiny EFD. – Paní předsedající, revize víceletého finančního rámce přichází v době závažné hospodářské a finanční krize v Evropě. Nejsme proto schopni pokrýt požadavky Lisabonské smlouvy a strategie Evropa 2020.

Předseda Evropské komise dramaticky oznámil, že pokud nebudou urychleně přijata opatření k řešení dluhové krize, mohlo by v Řecku, Španělsku a Portugalsku dojít k zániku demokracie. Myslí si někdo, že tyto země jsou ve stavu financovat navýšení rozpočtu EU? Myslí si někdo, že ostatní členské státy jsou ve stavu finančně těmto zemím pomoci a navíc financovat navýšení rozpočtu EU? Odpověď na obě otázky je „ne“. V tuto chvíli bude nutné učinit některá obtížná rozhodnutí umožňující snížení rozpočtu EU. Nyní je třeba zbavit se programů, které se nejeví jako účinné, a takových máme ve stávajícím rozpočtu EU mnoho.

  Daniël van der Stoep (NI). – (NL) Paní předsedající, před časem jsem předložil Radě a Komisi písemné otázky týkající se nařízení a víceletého finančního rámce. Byly zaměřeny zejména na navrhovaný čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení a rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 6. května 2008 ve věci C-133/06. Rada uvedla, že se nařízením stále zabývá, a proto bych chtěl vědět, zda už přijala k čl. 8 odst. 3 své stanovisko.

Komise na druhou stranu říká, že nařízení, a tedy i čl. 8 odst. 3, nemá druhý právní základ a v této souvislosti odkazuje na článek 312 Lisabonské smlouvy. Mohla by se Komise k tomu vyjádřit podrobněji? Koneckonců do této chvíle se jí nepodařilo mne o tom přesvědčit. Podle mého názoru druhý právní základ očividně existuje, protože chybí jakákoli zmínka o jednomyslnosti v Radě, která je jedním z požadavků čl. 312 odst. 2. Já to tedy vidím tak, že je vytvářen nezákonný rozhodovací proces, který byl dříve zmíněným rozsudkem Evropského soudního dvora zakázán. Kromě toho bych chtěl zdůraznit, že tak jako tak byla přechodová klauzule čl. 312 odst. 2 nizozemským parlamentem v listopadu 2009 zablokována a nelze se o ni opírat.

  Salvador Garriga Polledo (PPE). – (ES) Paní předsedající, vítám Radu a pana komisaře.

Chystáme se změnit ohnisko zájmu. Strategie Evropa 2020 v návrhu rozpočtu na rok 2011 zmiňuje 58 miliard EUR neboli přibližně 40 % určených na financování sedmi hlavních projektů – vlajkových lodí, jak je nazývá Komise. Nicméně v návrhu rozpočtu na rok 2011 hovoří o 85 % na soudržnost a přírodní zdroje.

Komise navíc nikde do strategie Evropa 2020 vyjádřené v návrhu rozpočtu na rok 2011 nezahrnula slova „soudržnost“ nebo „zemědělství“. To znamená, že v rozpočtu budou šedé překrývající se zóny, protože se podle mého názoru určitě všichni shodneme na tom, že soudržnost a společná zemědělská politika by měly být do strategie Evropa 2020 zahrnuty. Vznikne tak napětí mezi členskými státy a dojde na neoficiální návrhy, jak se již také stalo, které se objeví náhle, budou zkritizovány a pak budou někam zasuty a už se o nich nikdo nezmíní.

Pane komisaři, Rada také přijala nové závazky mimo stávající víceletý finanční rámec. Jedná se například o „potravinový nástroj“, Galileo, plán hospodářského oživení, mezinárodní termonukleární výzkumný reaktor, finanční dohled a plán na stabilizaci financí. Těmito závazky se rychle vzdalujeme od víceletého finančního rámce, který jsme přijali v prosinci 2005.

Musíme nejprve vyjasnit, zda bude možné financovat všechny tyto vlajkové projekty, aniž by to bylo ke škodě zemědělské politiky a politiky soudržnosti, a zda bude muset dojít ke škrtům v tradičních politikách, abychom tak mohli financovat nové priority, které nám předkládá Rada. V červenci tohoto roku začne pracovat zvláštní výbor pro příští víceletý finanční rámec.

Pane komisaři, potřebujeme tento přezkum, který – jak říkám kolegovi poslanci, který právě opustil tuto místnost – nemusí nutně zahrnovat zvýšení potřebných zdrojů, ale možná jen jejich reorganizaci. Pane komisaři, potřebujeme tento přezkum právě proto, abychom mohli současně s jeho vypracováním zahájit činnost tohoto zvláštního výboru.

  Andrea Cozzolino (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hospodářská, sociální a finanční krize, která se projevuje v posledních měsících a letech, nová Lisabonská smlouva s novými pravomocemi a výzva, kterou jsme si prostřednictvím strategie Evropa 2020 sami stanovili, to vše vyžaduje mobilizaci obrovského objemu nových finančních zdrojů.

Paradoxem, jehož jsme svědky i v této rozpravě, je to, že právě teď jsou Komise i Rada očividně zticha a nejsou schopny rozhodnout a zvolit z několika možností tu správnou. Víme však, že pokud chceme z tohoto těžkého hospodářského a sociálního období vyjít, pokud chceme řešit závažné otázky životního prostředí, rozvoje politiky soudržnosti a zemědělství v následujících letech, pak musíme mnohem více investovat do Evropy a jejího fungování, a tím do její základní funkce, tedy do rozpočtu.

Proto se nesmíme ani v době rozpočtových omezení bát diskusí o mnohem větších investicích do zdrojů a musíme mít sílu a schopnost rozproudit diskusi a rozpravu, které se budou zabývat otázkou zvýšení zdrojů a jejich efektivnějšího a flexibilnějšího využití. To je výzva, před níž stojíme.

  Martin Ehrenhauser (NI). – (DE) Paní předsedající, tento přezkum velmi nutně potřebujeme. Máme už několik let zpoždění, kvůli němuž Evropskou komisi dohání jedna politická realita za druhou. Na tyto změny, jejichž předzvěstí byla Lisabonská smlouva, musí být nyní samozřejmě pohlíženo také ve světle finanční a ekonomické krize.

Když pan komisař neustále říká, že bychom si nyní měli stanovit politické cíle a priority, můžu mu říct, co by podle mého názoru mělo touto prioritou být: jsou to úspory, konkrétně úspory administrativních výdajů v rámci rozpočtového okruhu 5.

Nyní jsme v situaci, kdy neznáme přesný rozsah administrativních výdajů Evropské unie. Administrativní výdaje útvarů EU, decentralizovaných útvarů, nejsou v rámci okruhu 5 pokryty. Proto mne napadá otázka: jak zajistíte, aby naše administrativní výdaje mohly být konečně transparentní? Co konkrétně podniknete pro to, aby byly výdaje výrazně sníženy?

  José Manuel Fernandes (PPE). – (PT) V usnesení o rozpočtu na běžný rok Parlament schválil možnost, aby byl víceletý finanční rámec na období 2007–2013 prodloužen až do let 2015–2016. Všichni jsme si vědomi toho, že členské státy ve snaze zvládnout schodek a snížit dluh veřejných financí omezují investice. To znamená, že bude dále pozdrženo využívání finančních prostředků EU. Tyto zdroje jsou však pro sociální, hospodářskou a územní soudržnost zásadní.

Jsou proto Komise a Rada ochotny tak jako Parlament prodloužit víceletý finanční rámec na období 2015–2016? Je potřeba překonat problémy vyvolané globalizací, stárnutím obyvatel a změnou klimatu. Jsem si jistý, že zavádění strategie Evropa 2020 je správnou volbou, pomocí níž zajistíme zaměstnanost, kvalitu života a náš sociální model. Nicméně máme-li tyto investice zvládnout, jak můžeme zvýšit rozpočet Evropské unie? V roce 2009 činil přebytek rozpočtu více než 2,2 miliardy EUR. Jsou Komise a Rada ochotny souhlasit s tím, aby byly tyto přebytečné finanční prostředky z rozpočtu EU použity k posílení rozpočtu na následující rok nebo k vytvoření fondu na financování priorit EU?

Jak by postupovaly ve vztahu k Parlamentu v otázce stanovení priorit EU? Obhajují jasnou eskalaci priorit EU tak, abychom mohli transparentně a na základě všeobecné shody rozhodnout, co konkrétně chceme finanční pomocí podpořit a co podporujeme striktně z politického pohledu, ale bude to mít nějaký dopad na rozpočet?

  Estelle Grelier (S&D). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, je škoda, že evropský rozpočet, který by měl být symbolem solidarity a vůlí jednat společně, se stal rigidním nástrojem, kterému občané nerozumí a který zaostává za očekáváním evropské společnosti a nedovoluje, aby mohl být použit v boji proti sociálním dopadům krize.

Z tohoto pohledu není dne, kdy bychom z médií nebo z úst vrcholných politiků neslyšeli slova o potřebě silnějšího evropského rozpočtu. Zvyšuje se napětí mezi příjmy, které jsou příliš skromné, příliš závislé na příspěvcích členských států, a penězi, které musí Unie vynaložit, aby povzbudila růst. Komise například v návrhu rozpočtu na rok 2011 uvádí manévrovací prostor ve výši 50 milionů EUR na podporu nových projektů spojených se zaměstnaností a konkurenceschopností podniků, které jsou hlavními prioritami. Revize finančního rámce je proto pro budoucnost Evropské unie závažnou výzvou, pokud chceme, aby EU byla skutečným politickým a hospodářským vůdcem a především i hráčem, který je blíže svým občanům v době, kdy je téměř 25 milionů z nich nezaměstnaných.

  Lambert van Nistelrooij (PPE). – (NL) Paní předsedající, rozprava k otázce pana Bögeho mnoho ovoce nepřinesla. Nepodařilo se uskutečnit plánovaný přezkum v polovině období, a nynější sliby jsou navíc velmi skrovné. Proto je potřeba, aby byl do řízení těchto záležitostí zapojen i Parlament. Rád bych přednesl tři návrhy.

Zaprvé, pokud nejsou k dispozici žádné nové peníze, musíme prostě změnit priority v rámci rozpočtů. Musíme důkladně prověřit, kde lze najít velké prostředky v oblasti zemědělství a Fondu soudržnosti, a směrovat je mnohem více do potřebných záležitostí, jako jsou dohody o strategii EU 2020.

Zadruhé musí být zvýšena flexibilita, jak již uvedl pan komisař. Bez flexibility bychom nikdy nemohli zvýšit finanční prostředky na plán obnovy související s krizí. Musíme důkladněji hledat všechny oblasti, kde je stále prostor pro využití prostředků jiným způsobem.

Zatřetí musíme inovovat. Příkladem je převod finančních prostředků ze sedmého rámcového výzkumného programu do Evropské investiční banky (EIB). Tyto prostředky pak byly použity na podřízené úvěry pro podnikatelské subjekty a vysoké školy, což v tomto okamžiku krize dodá obrovský impuls investicím v příštích letech.

Chtěl bych vědět, jaký máte k této věci postoj, jak bude propojena důležitost s finančními prostředky. A poslední myšlenka: možná byste mohli podpořit nápady, které v této sněmovně tak často zaznívají.

  Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat svému kolegovi, panu Reimeru Bögemu, za tyto otázky a za tuto rozpravu o rozpočtu.

Dnes jsme hlasovali o rozpočtu na rok 2011 a všichni víme, jak obtížně jsme ve velmi napjatých rozpočtových rezervách manévrovali. Víme také, že jsme měli vypracovat přezkum rozpočtu v polovině období. Pokud jde o neoficiální dokument Komise, který jsem četla, chtěla bych se zeptat, v jakém je teď stavu. Vím, že to s tímto tématem moc nesouvisí, ale má Komise stále v úmyslu dále projednávat některé myšlenky obsažené v tomto dokumentu? Mám na mysli zejména postoj k výdajům v zemědělství a jakékoli pokusy přesunout tuto politiku opět na národní úroveň.

Jiní poslanci samozřejmě diskutovali o faktech týkajících se rozpočtů a vlád členských států a také o tom, zda je možné hledat další finanční prostředky, když všechny členské státy mají finanční a ekonomické problémy. Pokud však máme mít více Evropy, jsou k tomu potřeba další zdroje. Myslím, že jedním z velkých problémů, které v tomto Parlamentu máme, je skutečnost, že jsme dostatečným způsobem neobjasnili, jakou má rozpočet Evropské unie hodnotu a funkci.

Jestli si vzpomínáte, dnes jsme hlasovali o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Když jsou občané v obtížné situaci, ať už kvůli povodním nebo krizi na pracovním trhu, obracejí se na Evropskou unii s žádostí o pomoc a podporu z rozpočtu. Tím se v Evropské unii rozvíjí solidarita a tu nelze vyjádřit penězi. Toho si podle mého názoru musíme být vědomi.

Budeme-li nadále vše hodnotit a počítat v eurech, místo abychom se podívali na to, co se snažíme v Evropské unii vytvořit, myslím, že omezíme do budoucna naši vizi o to, čeho si v Evropské unii všichni tolik ceníme. Z tohoto pohledu je tady možná vhodné použít příměr ke koláči – lidé se dívají na rozpočet Evropské unie jako na koláč. Budeme-li na něj mít stále větší požadavky, ale nezvýšíme přitom zdroje, budeme rozpočet porcovat na menší a menší kousky.

  Giovanni La Via (PPE). – (IT) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, přezkum víceletého finančního rámce je proces, který je pro budoucnost Unie klíčový.

Podle Lisabonské smlouvy přechází na úroveň EU soubor nových odpovědností a tyto odpovědnosti vyžadují zdroje. Nicméně na základě nynějšího víceletého finančního rámce a vzhledem ke sníženým rezervám v jednotlivých okruzích si nemyslím, že budeme schopni tyto nové odpovědnosti stanovené Lisabonskou smlouvou financovat.

V takové hospodářské krizi, jakou nyní zažíváme, je nepravděpodobné, že by členské státy zvýšily své příspěvky. Můžeme však zrevidovat současný hospodářský rámec. To znamená, že se můžeme podívat na to, jak co nejlépe využít zdroje, které máme k dispozici. V návaznosti na to pak musíme znovu prozkoumat nový víceletý finanční rámec, protože alternativní možnost – zabořit hlavy do písku a předstírat, že problém nevidíme – mi nepřipadá jako nejlepší strategie, jak problém řešit.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Pane komisaři, máte pravdu v tom, že víceletý finanční rámec na období 2007–2013 a jeho přezkum musí odrážet politickou vizi, a musíme mít odvahu tuto novou politickou vizi přijmout. Základem pro přezkum víceletého finančního rámce a pro budoucí finanční výhled musí být strategie EU 2020.

Hospodářská a finanční krize má bohužel dopad na rozpočet EU i rozpočty jednotlivých států. Musíme najít také řešení sociální krize, která vznikla v důsledku hospodářské a finanční krize. Přezkum víceletého finančního rámce v polovině období poskytuje vhodnou platformu pro hospodářské oživení Evropské unie.

Chtěla bych se zmínit zejména o rozvoji dopravní infrastruktury a energetické účinnosti v budovách. V dubnu 2009 jsme změnili nařízení, takže všechny členské státy mohou využít peněžní prostředky z EFRR ve výši 4 %, které mají být použity na zvýšení energetické účinnosti v obytných budovách a na výstavbu sociálního bydlení. Začala již Komise spolu s členskými státy upravovat operační programy, aby je přizpůsobila této změně a zvýšila úroveň čerpání Evropských fondů?

  Edit Herczog (S&D). – Paní předsedající, myslíte si, pane komisaři, že Lisabonská smlouva je největším politickým úspěchem této sněmovny? Já ano. Souhlasíte s tím, že nové kompetence vyplývající z Lisabonské smlouvy pro nás představují nejvhodnější prostředky pro modernizaci našeho hospodářství? Já ano. Myslíte si, že je to způsob, který nám umožní dosáhnout růstu a zaměstnanosti? Já ano. Pokud odpovídáte tak jako já „ano“, pak musíte souhlasit také s tím, že prioritou číslo jedna této sněmovny, Rady i Komise musí být řízení obecnějšího finančního rámce a poskytnutí finančních prostředků k dosažení našich cílů stanovených v Lisabonské smlouvě.

  Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, myslím, že pan komisař na začátku správně řekl, že se musíme z finanční krize poučit a musíme přijmout taková opatření, abychom zajistili, že se již nebude opakovat.

V tom má naprostou pravdu a Lisabonská smlouva nám samozřejmě poskytuje nad podobnými událostmi větší kontrolu, protože v nedávné minulosti se nám skutečně dostalo ponaučení, kdy politika ani politici neměli situaci pod kontrolou, takže jsme připustili, aby si bankéři, regulátoři a ratingové agentury dělali, co chtěli, a nyní vidíme, kam jsme se v důsledku toho dostali.

Musíme zajistit, aby se podobná situace už nikdy neopakovala, a my jakožto politici, zejména zde v Evropské unii, musíme převzít nad těmito věcmi kontrolu, protože ji máme mít, a všichni ostatní by se tím měli řídit, dodržovat zákon a zajistit, aby byly při každodenních činnostech používány správné postupy.

  Luis Espadas Moncalvillo, úřadující předseda Rady. – (ES) Paní předsedající, chtěl bych reagovat na některé příspěvky, ne na všechny, protože jich bylo velmi mnoho, ale na některé bych rád stručně reagoval.

Zejména panu Lewandowskému bych chtěl říct toto: souhlasím s jeho obavou, že v tomto období hospodářské nejistoty a obtíží by všechny dostupné zdroje měly být členskými státy i samotnou Evropskou unií použity k boji s nezaměstnaností a k tomu, abychom se co nejdříve vymanili z krize.

Panu Marinescu bych chtěl říct, že v pokynech Rady bylo skutečně dohodnuto, že v důsledku posílení Evropské služby pro vnější činnost nedojde ke zvýšení nákladů. Jinými slovy, za žádných okolností by na tento účel neměly být vynaloženy větší výdaje a věnovány větší prostředky, ale naopak by měla být zachována rozpočtová neutralita.

Paní Gardiazábal Rubialové bych chtěl říct, že stávající rozpočtový rámec poskytuje dostatečné flexibilní mechanismy umožňující pokrýt některé z iniciativ, které navrhuje, a že rozpočet Evropské unie není ve schodku, ale je samozřejmě tvořen příspěvky od členských států a zejména zdroji hrubého národního důchodu. Snadno lze pochopit, že intenzivnější využívání tohoto zdroje by zhoršilo situaci jednotlivých členských států, která, jak všichni dobře víte, je v tuto chvíli velmi prekérní. V krizové situaci, kterou nyní zažíváme, by tento způsob zvýšení rozpočtu EU byl proto kontraproduktivní.

Tato výchozí pozice však neznamená, že nelze uvažovat o přezkumu, pokud existuje nebo se v tomto plánovacím období objeví výjimečná situace, jak se v minulosti již několikrát stalo. K tomu však lze přistoupit pouze v případě, že byly zváženy jiné možnosti financování.

Paní Trüpelové bych chtěl říct, že to skutečně může být zvnějšku chápáno tak, že Komise naznačuje, že Rada neříká úplně přesně, jakou potřebu je třeba mít na zřeteli nebo jakým způsobem postupovat, aby došlo ke změně finančního rámce, a Rada by zase po ní mohla chtít dokument, který by sloužil jako platforma pro zahájení tohoto přezkumu. Ve skutečnosti jsme ale všichni vtaženi do velmi složité makroekonomické situace, jak už jsem řekl, což vyžaduje dvě věci: zaprvé stanovit jako prioritu vyřešení problémů na národní úrovni a zadruhé vyvíjet nadále na úrovni EU úsilí v rámci nynějšího finančního rámce, bez jakýchkoli změn, dokud nebudeme mít dostatečně podloženou a odsouhlasenou studii.

Panu Wlosowiczovi bych chtěl zdůraznit, že jej v jeho obhajobě politiky soudržnosti podporuji. Rada tuto politiku vždy obhajovala jako symbol Evropské unie a platformu pro dosažení konvergenčních cílů, které si EU stanovila. Proto by mělo být jasné, že Rada bude tuto politiku vždy plně podporovat.

Paní Andreasenové bych chtěl říct, že s ní rozhodně souhlasím, že v současné situaci není možné zvýšit zdroje EU. Jak jsem již uvedl ve svém prvním příspěvku, tyto zdroje je třeba využívat na základě přidělení priorit a přerozdělení plateb, aby se zvýšila účinnost výdajů a abychom svých cílů dosáhli co nejchytřejším způsobem.

To v žádném případě neznamená, že by v některé ze zemí, které jste zmínil, existovalo riziko ztráty demokracie. Proto se domnívám, že bychom měli eliminovat i pouhou možnost vzniku tohoto rizika, i když je to riziko velmi malé.

Pokud jde o pana van der Stoepa, chtěl bych uvést, že navrhneme, aby byla prověřena možnost flexibility v nařízení týkajícím se finančního rámce.

Panu Cozzolinovi bych chtěl říct, že můj postoj, který jsem vysvětlil dříve, se nemění, to znamená, že vzhledem k nynějšímu myšlenkovému přístupu budou členské státy, které vyvíjejí obrovské úsilí zaměřené na snížení schodku, obtížně hledat další prostředky, kterými by přispěly do rozpočtu Evropské unie.

Panu Ehrenhauserovi bych chtěl říct, že v rámci možností co nejvíce upřednostníme a přerozdělíme rozpočtový okruh 5 a snížíme jeho objem nebo přidělované finance, za předpokladu, že tato úprava nebude mít negativní dopad na řízení nebo inteligentní a účinné rozdělení výdajů. Toto opatření je tedy součástí obecného vývoje směrem k flexibilitě a určení priorit, o nichž jsem se zmínil dříve.

Panu Fernandesovi musím říct, že za žádných okolností neuvažujeme o odkladu víceletého finančního rámce. Vše se naopak vyvíjí obvyklým způsobem a nový finanční rámec bude přijat v náležitém časovém horizontu.

Totéž říkám i paní McGuinnessové: vzhledem k nedostatku zdrojů, zhoršení hospodářské situace a problémům, které mnohé země zažívají, není v tuto chvíli možné přidělit více zdrojů. Na nás teď je, abychom se pokusili najít způsob, jak tyto zdroje využívat lépe.

V reakci na jiného řečníka bych chtěl také říct, že rozpočet EU byl upraven, aby reagoval na krizi a tváří v tvář této nové situaci, která se projevuje v posledních dvou letech, nestagnoval, a že také reaguje na sociální problémy, které se objevily. Tak tomu je například v případě plánu evropské hospodářské obnovy.

Kromě toho bych chtěl na závěr říct, že ostatní připomínky poslanců Parlamentu předám Radě a osobně i jménem Rady jim děkuji za jejich příspěvky.

  Janusz Lewandowski, člen Komise. – Paní předsedající, chtěl bych poděkovat poslancům za jejich příspěvky. Když tak poslouchám vaše připomínky, slyším jasný hlas pro přezkum, což – jak to chápete vy – má přinést nové peníze na financování nových výzev. Na druhou stranu slyším také obavy z důsledků nynější finanční krize, která si vynucuje další snížení veřejných výdajů členských států.

Zazněla tady řada otázek k přezkumu – který už není přezkumem v polovině období, protože byl po dohodě obou složek rozpočtové pravomoci odložen. Dojde na něj v září a budou v něm vyčísleny nové vlastní zdroje možných kandidátů, které by měly nahradit dosud převažující národní příspěvky. Nebude to zpráva ani tak technická, jako spíše politická, která se bude týkat také důsledků Lisabonské smlouvy, jejíž velkou zastánkyní je paní Herczogová. Domnívám se, že Lisabonská smlouva by neměla být spojována jen s dodatečnými administrativními výdaji, jak je tomu dnes, a měla by prokázat, že je přidanou hodnotou, a to nejen pokud jde o nová pracovní místa a nový typ administrativních výdajů, které patří mezi daňovými poplatníky v Evropské unii obvykle k nejméně oblíbeným.

Pokud jde o článek 8.3, který zrušila Rada, musíme hájit flexibilitu v jakékoli podobě. Jasně to vyplývá z našich dohodovacích řízení od roku 2007. Pan Garriga Polledo vyjmenoval některé hlavní výzvy. Nejde jen o dohledové agentury, ale především o projekty ITER, Galileo a další velké projekty, které lze jen obtížně vměstnat do stávajícího víceletého rámce. Nicméně čísla máme. Co se týče projektu ITER, je naprosto jasné, co přijde v letech 2012–13. Abychom to však vyřešili, musíme nejprve přijmout dlouhodobý závazek a teprve pak stanovit pro tuto potřebu rozpočet.

Co se týče administrativy, nemohu panu Ehrenhauserovi slíbit vyčerpávající odpovědi týkající se transparentnosti, ale mohu mu slíbit, že nulový růst myslíme v Komisi velmi vážně. Do roku 2013 nevzniknou žádná další pracovní místa. Takto chápu nutnost omezit se, což je v době krize potřeba. Nemohu dát úplnou odpověď na otázky související s tím, jak v rámci nynějšího režimu naložit s přebytky, ale tato záležitost by mohla být příspěvkem k projednání v rozpravě o pravidlech příštího finančního výhledu.

Paní McGuinnessová se ptala na neoficiální dokument. Na ten se již zapomnělo, ten je passé, neexistuje! V říjnu nebo listopadu by se měly objevit nové dokumenty týkající se dvou velkých oblastí výdajů – soudržnosti a společné zemědělské politiky – a měly by mít oproti dokumentu, který unikl, takzvanému neoficiálnímu dokumentu, odlišný charakter.

Těším se na spolupráci při dalším postupu. Kalendář máme velmi jasný: v listopadu hlasování o lisabonském balíčku v Parlamentu, což případně vyvrcholí dohodovacím řízením. To znamená v říjnu hlasování a v listopadu dohodovací řízení.

  Reimer Böge, autor. – (DE) Paní předsedající, omlouvám se, ale protože máme jen pár minut, než přejdeme k dalšímu bodu, chtěl bych uvést jen dvě závěrečné poznámky.

Chápu obtížnou a závažnou situaci členských států, která byla zmíněna v některých argumentech předložených úřadujícím předsednictvím. Odpovědi Rady však stále plně neodrážejí potřeby a rozpočtové problémy, jimž čelí Evropská unie jako celek, ani její budoucí směřování. Proto musíme na této záležitosti spolupracovat.

Z odpovědí komisaře jsem vyrozuměl, že Komise maličko pootevřela dveře k dalšímu jednání, a my se nyní budeme snažit otevřít ty dveře o něco víc. Výbor pro rozpočet proto předloží průběžnou zprávu o postupu schvalování přezkumu víceletého finančního rámce na základě článku 81 jednacího řádu, tak aby plenární zasedání dostalo mandát pro další jednání v září.

Rozprava je ukončena (článek 149).

  Georgios Stavrakakis (S&D) , písemně. – (EL) Zatímco Lisabonská smlouva stanovuje Evropské unii nové priority, strategie EU 2020 obsahuje ambiciózní cíle v odvětvích, která jsou klíčová pro budoucnost EU, čímž se mění údaje, na nichž je založen současný víceletý finanční rámec. Ještě důležitější však je, že důsledky nynější hospodářské krize, které si ještě plně neuvědomujeme a které nadále narůstají, ukázaly, že problémy, k jejichž řešení jsme vyzýváni, se rok od roku dramaticky mění a vyžadují úpravy na mnoha úrovních, aby byla zachována účinnost našich politik. Všichni nicméně víme, že žádnou novou politiku, iniciativu ani program vytvořený Evropskou unií nelze realizovat bez potřebných finančních prostředků. Rezervy stávajícího víceletého finančního rámce jsou velmi malé, dokonce – řekl bych – přiškrcené, a neponechávají prostor pro manévrování v dalších letech. Například na základě rezerv v hlavách 1a a 4 nelze splnit nepředpokládané požadavky. Proto je naléhavě nutné revidovat současný víceletý finanční rámec s cílem zajistit potřebné zdroje, které Evropské unii umožní splnit její závazky a reagovat na zvýšenou poptávku evropských občanů. Ztrácíme čas, a tím ztrácíme i příležitosti.

(Zasedání bylo přerušeno v 18:55 a obnoveno v 19:05)

Písemná prohlášení

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
Místopředseda