Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/0169(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0164/2010

Předložené texty :

A7-0164/2010

Rozpravy :

PV 15/06/2010 - 17
CRE 15/06/2010 - 17

Hlasování :

PV 16/06/2010 - 8.1
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0212

Rozpravy
Úterý 15. června 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

17. Společný program výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169) (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva paní Ekové jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Společenství ve společném programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169) prováděném několika členskými státy (KOM(2009)0610 – C7-0263/2009 – 2009/0169(COD)).

 
  
MPphoto
 

  Lena Ek, zpravodajka.(SV) Pane předsedající, za posledních 150 let se z Baltského moře jako nedotčeného, čistého, oligotrofního moře, jehož vody se vlévají do Severního ledového oceánu, stalo moře nacházející se v ustavičném krizovém stavu. Problémy týkající se eutrofizace, škodlivého růstu řas, toxického odpadu a ohrožené biologické rozmanitosti se stále zvětšují. Stav v Baltském moři je velmi vážný. Navzdory úspěšným pokusům v 90. letech a po roce 2000, jejichž cílem bylo snížit přísun dusíku a fosforu, trpí v současné době téměř celé Baltské moře důsledky eutrofizace. Míra environmentálních toxinů a těžkých kovů je taktéž vysoká, přestože se například podařilo snížit objem vypouštěného olova, rtuti a DDT.

Nevím, zda někteří z vás viděli, jak v tomto rozlehlém a dříve zdravém moři vnitrozemského typu bují řasy. Vyjedete-li si v létě lodí mezi nádherné souostroví, narazíte na zelenou, deset centimetrů silnou, hnilobou zapáchající vrstvu řas. Pokud se této vody napijí psi, uhynou, a vykoupou-li se v ní děti, zvracejí a trpí žaludečními nevolnostmi. Tak vypadá situace na mnoha místech v oblasti Baltského moře dnes. Abychom zabezpečili růst a vytvořili také podmínky pro to, aby se v budoucnosti dařilo našim venkovským komunitám, je velmi důležité, abychom se více obeznámili s tím, jaký má tato situace dopad na Baltské moře.

Ekosystém oblasti Baltského moře je složitý a nelze mu porozumět bez spolupráce výzkumných pracovníků napříč hranicemi celého povodí tohoto vnitrozemského moře. Velké množství výzkumných prací je již v tomto ohledu prováděno, ale často bez náležité koordinace. Návrh, který máme dnes na stole – zkráceně označovaný jako BONUS – má za cíl tento stav změnit. Tato práce bude společným výzkumným programem mezi státy obklopujícími Baltské moře a ruskými vědci a jejím účelem bude plnit environmentální úkoly v této oblasti. V rámci programu BONUS bude vytvořen strategický plán obecného zaměření, na němž se bude podílet více než 500 výzkumných pracovníků z osmi členských států ležících na pobřeží Baltského moře. EU a státy v oblasti Baltského moře budou do environmentálního výzkumu společně investovat téměř 1 miliardu SEK.

V oblasti Baltského moře, tedy v zemích, jejichž ekonomiky jsou různými způsoby závislé na moři, žije osmdesát pět milionů lidí. Zároveň jsou to samotné naše společnosti, které k problémům přispívají, neboť vypouštěné látky a odpad se dostávají do vody. Má-li být Baltské moře ochráněno, je zapotřebí, aby byl vypracován celkový přehled výzkumných činností. Výzkum v této oblasti je roztříštěný a příliš závislý na omezených finančních prostředcích vyhrazených na výzkum na místní, regionální i vnitrostátní úrovni.

BONUS namísto toho staví na zkušenostech získaných prostřednictvím rámcových programů EU pro výzkum a technologický rozvoj. Díky programu BONUS budou národní výzkumné programy a činnosti v zúčastněných státech poprvé začleněny do společného strategického programu s jasným zaměřením.

Ráda bych poděkovala každému – svým kolegům poslancům, španělskému předsednictví a komisařce pro výzkum, inovace a vědu – kdo byl do uskutečňování tohoto projektu zapojen. Tento typ koordinovaných investic do výzkumu v oblasti životního prostředí je jedním z prvků při vytváření udržitelné a dynamické Evropy, která účinně využívá zdrojů. Baltské moře silně ožívá v kultuře všech osmi našich zemí, které na pobřeží tohoto vnitrozemního moře leží: v jejich literatuře, hudbě i umění. Chceme, aby tu zůstalo i našim potomkům. BONUS bude v souvislosti s těmito budoucími investicemi tvořit část programu.

 
  
MPphoto
 

  Máire Geoghegan-Quinn, komisařka. – Pane předsedající, chci vyjádřit svůj vděk Evropskému parlamentu a zvláště zpravodajce, paní Leně Ekové, za podporu návrhů Komise ohledně společného programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře nazvaného BONUS. Ráda bych poděkovala i stínovým zpravodajům Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za jejich konstruktivní podporu a ráda bych ocenila podpůrné stanovisko Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin týkající se programu BONUS.

Osm z devíti států sousedících s Baltským mořem je členskými státy Evropské unie a všichni víme o velmi složitých a naléhavých problémech životního prostředí, s nimiž se Baltské moře potýká a které před chvílí velmi přesvědčivě nastínila paní Eková. Tyto stále se stupňující nesnáze dnes ohrožují schopnost regionu Baltského moře dále poskytovat rozmanitou škálu zboží a služeb, na kterých jsme se všichni naučili být závislí. Velmi důležitou úlohu při podpoře veřejné politiky v oblasti výzkumu a životního prostředí musí zastávat věda. Roztříštěnost evropského výzkumného systému a nedostatečná koordinace a soudržnost mezi jednotlivými státy podrývají jeho nákladovou účinnost a celkové provádění.

V regionu Baltského moře čelíme skutečné výzvě. Je jasné, že samostatné snahy žádného z jednotlivých států o řešení složitých ekologických problémů v této oblasti nemohou být úspěšné. Aby mohly být otázky životního prostředí v oblasti Baltského moře vyřešeny, musí být v zájmu tohoto regionu nyní neodkladně vyvinuta taktická a ucelená výzkumná strategie, umožněny přeshraniční synergie, sloučeny zdroje, sdíleny znalosti a posílena přeshraniční mobilita výzkumných pracovníků. Tímto způsobem můžeme regionu Baltského moře zajistit udržitelnou budoucnost. Iniciativa BONUS společně se snahami uskutečňovanými v rámci strategie EU pro oblast Baltského moře poskytnou strukturu a prostředky k řešení těchto úkolů účinným a koordinovaným způsobem.

Vítám institucionální dohodu, ke které jsme dospěli, pokud jde o provádění iniciativy BONUS, dne 27. dubna. Dále bych chtěla poukázat na to, že mne mrzí, že se členské státy nemohou dohodnout na vytvoření skutečného modelu v podobě společného fondu, jak uvádí původní návrh Evropské komise. Bez existence společného finančního nástroje nemůže být plně zaručen výběr těch nejlepších nadnárodních výzkumných návrhů založených výhradně na excelenci v oblasti vědy, kvalitě konsorcia a očekávaném dopadu. Neumožňuje to plně realizovat přínosy, vytvářet přidanou hodnotu a zvyšovat efektivnost přeshraniční spolupráce. Proto by Evropská komise chtěla zdůraznit, že důsledky tohoto rozhodnutí by neměly být při podávání příštích návrhů použity jako precedens. Před zahájením jakékoli další iniciativy založené na článku 185 Lisabonské smlouvy se členské státy budou muset zavázat ke skutečnému společnému přeshraničnímu financování a spolupráci.

Abych se vrátila k této nynější iniciativě, Evropská komise plně věří, že prostřednictvím programu BONUS bude v regionu Baltského moře možné optimalizovat potenciál environmentálních výzkumných programů, posilovat vědeckou kapacitu v oblasti, usnadňovat přeshraniční mobilitu výzkumných pracovníků, podporovat synergie a vyhnout se zbytečné duplicitě výzkumného úsilí. To oblasti Baltského moře zajistí udržitelnou budoucnost.

 
  
MPphoto
 

  Anna Rosbach, navrhovatelka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (DA) Pane předsedající, BONUS-169 je důležitým pilotním projektem, který se soustředí na spolupráci při řešení problémů životního prostředí v určité oblasti. Tento program obecně podporují všechny pobaltské státy. Dalším cílem programu je zapojit státy, které nejsou členy EU a které vypouštějí své odpadní vody a znečišťují tedy Baltské moře, jež je považováno za jedno z nejvíce znečištěných moří na světě. Před programem BONUS stojí obrovský úkol spočívající ve vyřešení mnoha environmentálních problémů. Baltské moře ohrožují různé druhy znečištění způsobované továrnami na zpracování papíru a podobnými průmyslovými odvětvími, a stejně tak klesající populace ryb. Dobrý stav ekosystému nepomáhají podporovat ani nevybuchlé yperitové bomby a ruské plynovody. Jsem tedy pevnou zastánkyní programu BONUS. Ten však nesmí stát osamoceně, naopak musí být doplněn o zvyšování ekologické informovanosti v jednotlivých státech a o opatření z jejich strany, včetně poskytnutí finančních zdrojů.

 
  
MPphoto
 

  Lambert van Nistelrooij, jménem skupiny PPE.(NL) Vážený pane předsedající, paní komisařko Geoghegan-Quinnová, paní zpravodajko Eková, specifické problémy a mimořádná situace související s Baltským mořem vyžadují zvláštní přístup. Proto mne těší, že nyní můžeme věci vyřešit dohodou a že se může začít pracovat. Chtěl bych se s vámi nicméně podělit o několik úvah.

Jak již uvedla paní komisařka, v první řadě jsme zvolili skutečně společný nástroj, společný fond, na který se vztahují kritéria, jako je vynikající kvalita a interdisciplinární přístup. Výsledkem konzultací je spíše pragmatický přístup spočívající v tom, že si země budou moci ze seznamu projektů vybírat i samy, aby tak zapojily své vlastní univerzity a instituce. Nemám proti tomu samo sebou žádné námitky, skutečně souhlasím, ale vyžaduje to posouzení. Vše je nutné provádět efektivně, a bude-li to realizováno správně a bude-li spolupráce úspěšnější než v minulosti, může se to stát dobrým příkladem toho, co očekáváme od strategie EU 2020. Evropa doplácí trochu více a členské státy zvlášť. Nemluvíme pouze o výzkumu samotném, ale také o následném provádění. Kvalita životního prostředí musí být i účinně obnovována, bedlivě ji tedy sledujme.

Chtěl bych učinit dvě další poznámky. Zaprvé, přístup k Baltskému moři může posloužit jako vzor i pro další makroregiony, například Podunají. Mohu se paní komisařky zeptat, zda se v tomto smyslu úvahy týkající se tohoto regionu …

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Adam Gierek, jménem skupiny S&D .(PL) Nařízení týkající se výzkumu dobrých životních podmínek v oblasti Baltského moře, která jsou obsažena v návrhu Komise, zavádějí určitý důležitý prvek – strategickou fázi plánování. Bez této fáze bychom se zabývali pouze extenzivním rozvojem tohoto výzkumu. Tím, co potřebujeme, je širší akční plán, lepší strategie, která kromě samotného moře zahrne i jeho úmoří, jež je v současné době, jak všichni víme, sužováno vážnými povodněmi.

Zvláštní pozornost by měla být věnována také výběru odborníků a, z důvodu široké škály navržených projektů, se nemůže omezit pouze na jevy, jež lze reprodukovat v laboratoři. Zdejší výzkum prováděný v terénu je úzce spjat s územím, které spadá do jurisdikce určité země. Proto musí být právní předpisy EU v souladu s vnitrostátním právem. Komise by to měla při výběru nezávislých odborníků zohlednit.

Při zvyšování výzkumných schopností nových členských států nacházejících se v regionu Baltského moře by mělo být vzato v úvahu zaprvé to, že výzkumný potenciál v těchto zemích je odlišný a že celkově dobré schopnosti výzkumných pracovníků doprovází nedostatečné vybavení laboratoří. Proto jsem překvapen, že pro podíl, jako věcný příspěvek na infrastrukturu do společného fondu, byla předepsána hranice ve výši 25 %. Zadruhé, pro mnoho zemí je společný fond nepřijatelný, a to jak z právních důvodů, tak vzhledem ke skutečnosti, že by se mohl nepříznivě dotknout výzkumných plánů, které se zde v současné době realizují. Zatřetí, strategická fáze programu potřebuje čas; mělo by jí být využito lépe.

Pro oblast Baltského moře a jeho úmoří je tedy nezbytné nejdříve stanovit výzkumné priority a poté by účastníci projektu měli investovat do svých výzkumných zařízení, aby je připravili pro použití k práci na těchto prioritách. Začlenění Ruska do tohoto výzkumu za rovných podmínek na základě východního partnerství je důležitou skutečností.

 
  
MPphoto
 

  Satu Hassi, jménem skupiny Verts/ALE.(FI) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ráda bych poděkovala zpravodajce, paní Ekové, za její vynikající práci. Výsledkem strategie EU pro oblast Baltského moře je výzkumný program BONUS, jenž si zcela zasluhuje podporu a je výtečnou iniciativou. 

I já samotnou strategii považuji za velmi důležitý krok kupředu. Rozšíření EU přibližně před šesti lety znamenalo, že Baltské moře se ve všech ohledech stalo vnitřním mořem EU. Lidé si to začali uvědomovat velmi pomalu. Jak paní Eková uvedla, pokud jde o Baltské moře, bylo provedeno mnoho výzkumných prací, ale výzkum byl příliš málo koordinován na to, aby mohla být vybudována znalostní základna, zlepšeny například politiky EU v tom smyslu, že bychom je učinili inteligentnějšími.

Věřím, že koordinovaný výzkum nám pomůže si uvědomit alespoň dvě věci. Zaprvé, environmentální stav Baltského moře je alarmující. Patří k nejvíce znečištěným mořím. Nejrozsáhlejším mořským dnem na světě, kterému se nedostává kyslíku – jinými slovy mrtvým – je Baltské moře. Říká se, že největší poušť v Evropě leží v podstatě na dně Baltského moře.

Doufejme, že lidé díky výzkumu lépe pochopí i to, že za stav Baltského moře neseme vinu my sami. Hlavním problémem je eutrofizace, jejíž následky zpravodajka také dobře popsala. Hlavním zdrojem živin podílejících se na eutrofizaci – dusíku a fosforu – je zemědělství. Týká se to hlavně zemědělství EU v povodí Baltského moře.

Doufám tedy, že společně organizovaný a koordinovaný výzkum pomůže dostatečně informovat lidi o všech těchto skutečnostech a že nám také pomůže vyvinout lepší a inteligentnější metody a postupy ve všech odvětvích, zvláště v zemědělství, neboť umělá hnojiva, která se dostala do jezer a moří, nejsou, jak zemědělci vědí, ničím jiným než plýtváním prostředky.

Musíme si však zapamatovat, že výzkum nemůže vyřešit vše. Musíme rovněž pochopit, že záchrana Baltského moře bude také vyžadovat opravdové změny v politice, zejména v oblasti zemědělství, ale i v jiných odvětvích. Věřím, že ze záchrany Baltského moře, které je v současné době jedním z nejvíce znečištěných moří světa, učiníme příběh se šťastným koncem, z něhož se bude moci poučit celý svět.

 
  
MPphoto
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE).(PT) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, vítám program výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169), který sjednotí vnitrostátní výzkumné činnosti členských států a Evropské komise týkající se environmentálního řízení a řízení mořských zdrojů v oblasti Baltského moře. BONUS-169 je inovativním vzorem a příkladem pro další typy regionální spolupráce v oblasti vědeckého výzkumu.

Podobně jako region Baltského moře, i další regiony, například jihovýchodní Evropa, by měly z koordinovaného postupu členských států a Komise prospěch a mohly by tak řešit společné výzvy a podpořit udržitelný vývoj ve svých regionech.

Vyzvala bych proto Parlament i Komisi, aby zvážily možnost vytvoření společného výzkumného programu pro jihovýchod Evropy, který by se zaměřil na oblasti vysoké důležitosti, jako je moře, biologická rozmanitost a zdroje energie z mořské vody s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje oblasti euroatlantické osy a regionů podél ní ležících.

 
  
MPphoto
 

  Petru Constantin Luhan (PPE).(RO) Zapojení EU do společného programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře dokazuje, že evropské instituce chtějí docílit lepší harmonizace politik, programů a dalších činností v rámci odvětví výzkumu. Aby bylo možné se prostřednictvím sjednocení všech výzkumných činností do homogenního a dobře zkoordinovaného programu, jenž by podpořil udržitelný rozvoj regionu, vypořádat s výzvami a zlepšit programovou účelnost a účinnost, vyžaduje to společnou akci na úrovni EU.

Program BONUS je pro region Baltského moře obzvláště důležitý. Jeho úloha by se však neměla omezovat jen na tento region. Byl bych rád, kdyby tento program v budoucnu posloužil jako model pro další typy regionální spolupráce v Evropě, například v oblasti Dunaje nebo Středozemního moře. To nám umožní vybudovat mocnou, dynamickou a konkurenceschopnou Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE).(LT) Provádění společného programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře BONUS-169 odkrylo katastrofální stav Baltského moře, a to zvláště v oblastech, kde jsou plánovány projekty energetické infrastruktury velkého rozsahu, které jsou uskutečňovány nejen členskými státy Evropské unie, ale i dalšími zeměmi, jež s EU sousedí. Na některých místech došlo ke zvýšení genotoxicity v řádech stonásobků. Program BONUS již ukázal svůj potenciál přispět ke sledování životního prostředí v Pobaltí, a proto je nezbytné v aktivním zkoumání stavu Baltského moře pokračovat. Aby byla v co největší míře zajištěna komplexnost a objektivita výzkumu, je velmi důležité, aby vědci ze všech zemí v okolí Baltského moře byli do výzkumu zapojeni za stejných podmínek. Tento program je něco jako preventivní opatření, které upozorňuje na složitou ekologickou situaci Baltského moře. Jen když budeme řádně financovat vědecký výzkum a sledovat hrozby, včas zabráníme ekologickým katastrofám; a já věřím, že zajistíme, aby Baltské moře…

 
  
MPphoto
 

  Elena Oana Antonescu (PPE).(RO) Problémy životního prostředí v určitých regionech by mohly být vyřešeny mnohem úspěšněji, kdyby jednotlivé země spojily své provedené výzkumné činnosti. Proto vítám návrh Komise a návrh zpravodajky na podporu programu BONUS pro region Baltského moře.

Myslím, že bylo dobrou myšlenkou začlenit bod odůvodnění, který žádá Komisi o provedení závěrečného hodnocení programu, aby bylo možné pozorovat kvalitu a účinnost při provádění programů tohoto typu, zvláště pokud jde o pokrok, kterého bylo v souvislosti se stanovenými cíli dosaženo. Tyto výsledky by měly být zveřejněny na internetových stránkách programu, aby si občané mohli vyhledat informace o tom, jak program probíhá a jak je plněn. Zástupci podnikatelského sektoru mohou ve skutečnosti při přípravě svých obchodních plánů využívat doporučení a příležitostí vyplývajících z výsledků výzkumu v tomto regionu.

Pro nás je důležité, aby výsledky tohoto programu jednoznačně přispěly životnímu prostředí, občanům a rozvoji tohoto regionu, zejména na pozadí současné hospodářské krize.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE).(PL) Vážený pane předsedající, plně podporuji zřízení společného programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře BONUS. Jsem si jist, že vytvoření společného nadnárodního výzkumného programu založeného na vzájemné přeshraniční spolupráci a výměně zkušeností přispěje k zefektivnění kroků za účelem ochrany Baltského moře a pomůže dosáhnout udržitelného rozvoje regionu. Program BONUS byl zahájen osmi členskými státy. Pobaltské země zahrnují ještě jednu zemi, Rusko. Skutečnost, že se programu účastní i ruští vědci, má tedy své odůvodnění. Tento výzkumný program by měl poskytnout celou řadu návrhů k Unií vyvíjené strategii pro tento region a k úloze makroregionů v příští politice soudržnosti, o níž jsme v Parlamentu diskutovali před dvěma měsíci. Je škoda, že jsme nebyli schopni jednat otevřeně, a pokud jde o Baltské moře, neurčili jsme následky a nebezpečí v souvislosti s výstavbou a využitím (…).

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Piotr Borys (PPE).(PL) Děkuji mnohokrát, pane předsedající, že jste mi udělil slovo.

Rád bych uvedl, že na dnešní výzkum spojený s celou oblastí Baltského moře by mělo být pohlíženo jako na součást ohromné teritoriální soudržnosti celé Evropské unie. Soustřeďme se dnes na několik souběžných strategií: strategii EU v oblasti Baltského moře, evropsko-středomořské partnerství a strategii pro Podunají. Je však třeba mít na paměti, že tyto regiony musí být navzájem propojeny.

Obchod se zbožím je v současné době uskutečňován zejména s Indočínou, a proto je tak důležité se zaměřit na zajištění toho, že i strategie EU v oblasti Baltského moře bude zahrnovat možnost spojení se sítí TNT „sever-jih“. Tato strategie je dnes naštěstí již veřejnosti k dispozici a já doufám, že region Baltského moře bude rovněž úzce spojen i s jihem Evropy prostřednictvím sítě TNT založené na několika paralelních řešeních.

 
  
MPphoto
 

  Máire Geoghegan-Quinn, komisařka. – Vážený pane předsedající, chtěla bych poděkovat zpravodajce, paní Ekové, a deseti poslancům Evropského parlamentu, kteří si udělali čas na to, aby mohli být dnes v tak pozdní večerní hodinu přítomni a jednat o této otázce.

Velmi mne těší, že všechny iniciativy článku 185, vyhlášené jako spolupráce v rámci sedmého rámcového programu EU, byly nyní přijaty. Pro všechny instituce Evropské unie je to politickým úspěchem. Iniciativa BONUS by zemím v regionu Baltského moře nepochybně pomohla účinněji řešit velmi složité a naléhavé problémy životního prostředí v této oblasti prostřednictvím podpory synergií a tím, že by nedocházelo k nehospodárné duplikaci výzkumného úsilí čistě vnitrostátní povahy.

Vzhledem k hlavním globálním politickým problémům, se kterými se potýkáme v oblastech politik, jako je změna klimatu, energie, potraviny a zdraví, se požadavek spojit zdroje a pracovat společně stává nezbytným. Iniciativy článku 185 hrají při řešení některých z těchto klíčových otázek nejdůležitější úlohu. Zkušenosti, které díky těmto iniciativám získáme, nám umožní nalézt mnohem lepší způsoby, jak spolupracovat na evropské úrovni a plně využívat jak vnitrostátních výzkumných programů, tak výzkumných programů Společenství.

Jak jsem v souvislosti s ratifikací v lednu tohoto roku na svém slyšení v Evropském parlamentu uvedla, jsem pevně odhodlána k úplné realizaci Evropského výzkumného prostoru, ale pokud chceme tohoto cíle dosáhnout, musíme pracovat společně v duchu jednoty a spolupráce. To je pro budoucí hospodářský rozvoj Evropské unie zásadně důležité, máme-li zajistit, že EU bude celosvětově zaujímat vedoucí pozici v oblasti výzkumu, inovace a vědy.

 
  
MPphoto
 

  Lena Ek, zpravodajka.(SV) Vážený pane předsedající, BONUS je ve skutečnosti pilotním projektem založeným na článku 185 a mohu ujistit každého, kdo bude na programu BONUS pracovat, a každého, kdo jej bude číst, nebo každého, koho se dotkne, že to nebude jednoduché. Není snadné zkombinovat finanční prostředky na výzkum od Evropské unie a prostředky pocházející z různých členských států. Je to obrovský úkol. Není lehké zkoordinovat rozmanité akademické formy výzkumu a tradice 16 velkých výzkumných týmů, 500 vědců a osmi zemí s tím, že se zbytek Evropy bude dívat na to, jak bude iniciativa skutečně probíhat a s tím, že každý, kdo bude mít na starost přezkum a kontrolu, bude ověřovat, že provádíme správné věci a že ty se ukazují jako efektivní.

To bude od zapojených výzkumných pracovníků vyžadovat hodně. Bude to vyžadovat mnoho ze strany členských států a jejich vlád a já vás mohu ujistit o tom, že to bude vyžadovat pevná politická rozhodnutí a silné politické vedení, ale udělat to musíme. Naše výzkumné programy musejí být důkladně vyhodnoceny a my musíme tuto velikou zodpovědnost přijmout, neboť je nutné, abychom v zájmu Baltského moře řešili problémy společně. Potřebujeme však také nalézt model, který nám umožní udělat pokrok i v ostatních částech Evropy. Týká se to velkých řek, Středozemního moře a toho, jak celkově spravujeme společné prostředky daňových poplatníků v rámci programů EU a vnitrostátních programů.

Baltské moře je součástí naší společné historie a kultury již od konce doby ledové, přes dobu Vikingů, časy, kdy se jeho prostřednictvím uskutečňoval středověký obchod a kdy bylo vnímáno jako „moře svobody“ během studené války a nyní je mořem, které naši rodiče i děti milují a za jehož správu jsme odpovědni. Vzhledem k těmto obtížím a velikým výzvám, jimž čelíme, bych tedy ještě jednou chtěla poděkovat všem zúčastněným. Práce nekončí rozhodnutími, která tu přijmeme, a dokumenty, které podepíšeme. Práce začíná právě v této chvíli.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.

 
Poslední aktualizace: 27. září 2010Právní upozornění