Předseda. – Dalším bodem je prohlášení Rady a Komise o situaci Romů v Evropě. Rád bych na našem zasedání přivítal úřadujícího předsedu Rady pana Chastela, místopředsedkyni Komise paní Redingovou a komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění pana Andora. První, kdo se ujme slova, bude pan Chastel jménem Rady.

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, hodnoty a zásady Evropské unie jsou jasně stanovené ve Smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie, která se stala závaznou se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost.

Respektování zásad právního státu a respektování lidských práv včetně práva osob náležejících k menšinám je v těchto textech přikládán zásadní význam. Rada tudíž potvrzuje svou oddanost těmto hodnotám.

Rada při mnoha příležitostech vyjádřila svou podporu opatřením k napomáhání začlenění Romů. Hlavy států a vlád zasedající v rámci Evropské rady rovněž uznaly specifickou povahu situace Romů v Unii a vyzvaly členské státy a EU k tomu, aby pro podporu jejich začlenění udělaly vše, co je v jejich silách.

Je to již 10 let, co Rada přijala komplexní směrnici zakazující diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu v mnoha oblastech, mezi něž patří podmínky pro přístup k zaměstnání, odborné vzdělávání, sociální ochrana včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče, vzdělávání a dodávání zboží a služeb včetně bydlení. Všechny etnické skupiny, tudíž samozřejmě i Romové, jsou touto směrnicí chráněny. Tato směrnice obsahuje ustanovení o pozitivních opatřeních, která členským státům umožňuje zachovat či přijmout specifická opatření k zabránění či kompenzaci nevýhod spojených s rasovým či etnickým původem.

Někteří z vás se zúčastnili druhého evropského summitu o romské otázce, který se v dubnu konal v Córdobě. Rada tuto velmi důležitou událost, která svedla dohromady všechny hlavní partnery, velmi uvítala. Následně po summitu Rada v červnu jednomyslně přijala několik závěrů nazvaných „Rozvíjení začleňování Romů“.

Ministři jednomyslně uznali, že významná část Romů čelí extrémní chudobě, diskriminaci a sociálnímu vyloučení, což má za následek rovněž nízkou úroveň vzdělanosti a nepřiměřené podmínky bydlení, nedostatek přístupu k zaměstnání a vratké zdraví. Romské ženy a dívky čelí obzvláštním potížím, včetně rizika násobné diskriminace. V mnoha případech se výše zmíněné podmínky v posledních letech výrazně zhoršily a protiromské nálady a násilné útoky proti Romům se stupňují.

Musíme mít na paměti skutečnost, že ačkoli přímou odpovědnost za podporování sociální a ekonomické integrace Romů mají členské státy, spolupráce na úrovni EU s sebou nese významnou přidanou hodnotu. Rada tudíž vyzvala Komisi a členské státy, aby v rámci rozhodnutí a doporučení učiněných orgány EU podporovaly sociální a ekonomickou integraci Romů zajištěním efektivnějšího využití stávajících politik a nástrojů.

Odpovědnost je v této oblasti sdílená: leží na všech, kteří jsou v souladu se svými příslušnými pravomocemi zapojeni do podpory začleňování Romů, a Rada v této oblasti hraje svou roli. Rada rovněž zdůraznila důležitost zajištění aktivního zapojení občanské společnosti, místních orgánů a Romů samotných.

Chtěl bych rovněž poukázat na konkrétní opatření, která byla v poslední době Evropským parlamentem a Radou přijata za účelem usnadnění sociálního začlenění znevýhodněných občanů. Nedávno jsme se v prvním čtení shodli na změně ustanovení o Evropský fond pro regionální rozvoj. Dle těchto ustanovení nyní bude možné poskytnout podporu při zlepšování podmínek bydlení nejopomíjenějších komunit v Evropě, které zahrnují i mnoho Romů.

Tyto dva orgány rozhodně souhlasily s tím, že tato opatření by měla být uplatňována vždy jako součást integrovaného přístupu. Tento přístup zahrnuje zejména opatření v oblastech vzdělávání, zdraví, sociálních věcí, zaměstnání, zabezpečení a opatření na odstranění segregace.

Na závěr bych rád zdůraznil, že z Evropského sociálního fondu je rovněž možné financovat akce proti diskriminaci obecně.

EU musí zajistit bezpečné prostředí, ve kterém budou rozdíly respektovány a ti nejzranitelnější chráněni. To je stanoveno ve Stockholmském programu, který Evropská rada přijala v prosinci 2009. Opatření proti diskriminaci a xenofobii je třeba provádět soustavně a rázně. Romská komunita je ve Stockholmském programu, podle kterého musí členské státy vyvíjet koordinované úsilí vedoucí k úplné integraci ohrožených skupin, výslovně zmíněna.

Tak jako všichni občané EU musí i Romové požívat svobody pohybu a práva na ochranu a nesmí trpět diskriminací jakéhokoliv druhu.

V čase, kdy naši společnost svírá hospodářská krize, si dejme pozor na to, abychom neudělali obětní beránky z našich spoluobčanů, kteří jsou vyloučením postiženi nejvíce. Za tímto účelem je důležité jasně a opravdově pochopit příčiny, dopady a náklady sociálního vyloučení. Co mohou dělat lidé, kterým je odepřeno vzdělání, bydlení, zdravotní péče, a co je ještě horší, zaměstnání? Za účelem usnadnění integrace Romů musíme vyvinout integrovaný přístup, který je ve shodě s evropskými právními předpisy a hodnotami a do kterého se zainteresované strany aktivně zapojí.

Řešení situace Romů se objevuje v pracovním programu trojky předsednických zemí přijatém Radou v prosinci 2009 a zaměřit se na problém integrace Romů si při několika příležitostech předsevzalo i belgické předsednictví.

Poprvé se tak stalo na konferenci o dětské chudobě, která se konala 2. září; dále to bude na vrcholné schůzce o rovnosti naplánované na 14.–16. listopadu, zejména pak při projednávání otázek rovnosti a různosti v zaměstnání; na konferenci o bezdomovectví naplánované na 9.–10. prosince; a konečně na setkání Integrované platformy pro romské začleňování, které se bude konat zakrátko, 7.–17. září. Na závěr bych chtěl uvést, že jak dne 26. července oznámila Rada pro obecné záležitosti Rada Evropské unie bude otázku začleňování Romů sledovat i nadále.

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Pane předsedo, dovolte mi začít poděkováním kolegovi komisaři László Andorovi a kolegyni komisařce Cecilii Malmströmové, protože v uplynulých týdnech mezi našimi týmy probíhala ohledně situace Romů velmi úzká spolupráce. To umožnilo Komisi přes léto dosáhnout jasného a objektivního postoje, jemuž se dnes od sboru komisařů dostalo plné podpory.

Ráda bych rovněž poděkovala panu předsedovi Barrosovi, s nímž jsem v této záležitosti v průběhu léta úzce spolupracovala souběžně s tím, jak se situace vyvíjela ve Francii. S plným souhlasem předsedy jsem také dne 25. srpna zaujala veřejný postoj k situaci Romů ve Francii a k potřebě potvrdit platnost evropského práva a práv a zásad stanovených v Listině základních práv.

Postoj zaujímaný Komisí – která si, což jako politici jistě dokonale znáte, musí být vždy vědoma rizika toho, že se stane prostředníkem politických debat národních stran – byl po celé uplynulé týdny důsledný.

Zaprvé, členské státy jsou odpovědné za veřejný pořádek a bezpečnost svých občanů na svém státním území. To znamená, že nehledě na důležité právo na volný pohyb musí členské státy přijmout opatření proti občanům EU, kteří porušují zákon. Nelze se spoléhat na beztrestnost pod rouškou evropských zásad volného pohybu. Za určitých podmínek mohou členské státy dokonce občany EU, kteří porušili zákon, poslat domů. Mohou tak učinit za předpokladu, že dodrží zásadu proporcionality a procesní záruky, které jsou stanoveny směrnicí EU o volném pohybu osob z roku 2004.

Zadruhé, v Evropské unii se žádný občan nesmí stát cílem represivních opatření jen proto, že patří k určité etnické menšině nebo že je určité národnosti. Toto je jasně uvedeno v Listině základních práv Evropské unie, která zakazuje diskriminaci na základě národnosti nebo etnického původu a která výslovně zakazuje hromadná vyhoštění. V Evropě tedy nesmí docházet k jakýmkoli kolektivním trestům nebo stigmatizaci jakékoli etnické skupiny. Každý člověk má svá práva a také své vlastní povinnosti.

Zatřetí, sociální a ekonomická integrace Romů – a všichni víte, že s 10 až 12 miliony příslušníků je to největší etnická menšina v Evropě – je výzvou pro všech 27 členských států, jak pro země, odkud Romové pocházejí, tak pro země hostitelské. Podle pravidla subsidiarity jsou za zajištění přístupu k bydlení, vzdělání, zdravotnickým službám a zaměstnání odpovědné členské státy, orgány EU však – již více jak deset let – zároveň rozvíjejí strategie a postupy pro finanční podporu vnitrostátních snah, a to zejména prostřednictvím Evropského sociálního fondu, předvstupního nástroje a Evropského fondu pro regionální rozvoj, jehož fungování bylo nedávno upraveno tak, aby z něho mohlo být financováno bydlení pro Romy.

Je velmi důležité zdůraznit, že pro Komisi není sociální a ekonomická integrace Romů pouze záležitostí měsíce srpna. Je to záležitost každodenní a každoroční. Komisař Andor a já jsme dříve tohoto roku, 7. dubna, předložili strategické sdělení o Romech, zcela první svého druhu v Evropské unii. Na jeho základě se konalo ministerské setkání s romskými sdruženími v Córdobě. Jak dnes ráno řekl předseda Barroso, na tomto setkání byli přítomni pouze tři ministři.

Hlavní právní a politické otázky související s opatřeními, která v létě přijala Francie, byly dobře shrnuty v podrobné zprávě, kterou jsme komisař Andor, komisařka Malmströmová a já minulý týden předložili sboru komisařů a která byla dnes schválena.

Dovolte mi vás informovat o tom, kde se nacházíme dnes. V první řadě bych chtěla říci, že díky velmi intenzivnímu dialogu mezi Komisí a francouzskými orgány v uplynulých týdnech spatřuji významný pokrok. Považovala jsem za zásadní, aby se ujasnilo, že úmyslem Francie není zaměřit akce proti romské komunitě, protože takto zacílená akce by byla neslučitelná se základními hodnotami a právy, na nichž je Evropská unie postavena.

Proto bylo tak důležité, že ministr Éric Besson minulý týden přijel na setkání se mnou a Cecilií Malmströmovou. Veřejně nás ujistil, že francouzské orgány jednají se všemi občany stejně, že se nejedná o žádnou cílenou akci proti Romům či proti jiné skupině a že francouzské úřady učiní vše, co bude v jejich silách, aby jednaly přísně v souladu s právem EU. Toto ujištění ze strany francouzského ministra vnímám jako velmi pozitivní vývoj.

Služby Komise, tedy generální ředitelství pro spravedlnost a Právní služba, mezitím od minulého pátku s francouzskými orgány pokračovaly v kontrole, aby se zjistilo, zda to, co bylo řečeno, z technického hlediska odráží skutečnou tamní právní realitu.

Služby Komise určily množství záležitostí, u nichž bude zapotřebí, aby francouzské orgány poskytly doplňující informace, a u nichž bude k zajištění toho, že jejich nynější a budoucí kroky jsou a budou zcela v souladu s právem EU, potřebná aktivní asistence služeb Komise.

Od roku 2008 Komise naléhá na Francii, aby plně provedla směrnici EU o volném pohybu osob včetně procesních a hmotných záruk této směrnice, které do francouzského právního řádu nebyly plně provedeny.

Ačkoli jsou ve Francii tyto záruky díky judikatuře používané soudy částečně realitou – a nedávno jsme byli svědky toho, že soudy rozhodly na základě směrnice EU, ačkoli tato směrnice EU nebyla provedena do francouzského právního řádu – jasně jsme francouzským orgánům sdělili, že provedení tohoto právního předpisu posílí právní jistotu v situacích týkajících se volného pohybu podobných těm z léta tohoto roku.

To je důvod, proč jsem po dnešním setkání se sborem komisařů francouzským orgánům zaslala dopis, v němž se klade důraz na tyto aspekty. Je samozřejmostí, že i ostatním členským státům, které se nacházejí v podobné situaci, se dostane podobné podpory.

Důležitým ponaučením, jenž je třeba si z událostí tohoto léta odnést, je, že integrace Romů je úkolem, jenž musí zůstat na politickém programu všech členských států. To je důvodem, proč jsme se Cecilia Malmströmová, László Andor a já dohodli na pěti opatřeních, které sbor komisařů právě schválil.

Zaprvé, za účelem zajištění souladu opatření týkajících se Romů přijatých všemi členskými státy s právem EU v oblasti volného pohybu a zákazu diskriminace a s Listinou základních práv budeme sledovat a vyhodnocovat pokrok, k němuž v těchto otázkách došlo.

Zadruhé, pro otázky Romů zřídíme pracovní skupinu na vysoké úrovni, která bude analyzovat činnost členských států navazující na sdělení o Romech ze dne 7. dubna. Bude především usměrňovat, vyhodnocovat a srovnávat využívání a efektivitu finančních prostředků EU na integraci Romů ve všech členských státech a určovat základní nedostatky ve využívání tohoto financování. Toto činíme jednoduše proto, že chceme vědět a mít doklad o případech, kdy tyto prostředky a) nejsou využívány a b) jsou využívány, ale nejsou náležitě realizovány.

První zjištění této pracovní skupiny budou sboru komisařů předložena do konce roku a já budu Parlament a Radu o těchto zjištěních informovat.

Zatřetí, vyzývám předsednictví, aby co nejdříve uspořádalo velké zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, bezpečnost a sociální věci za účelem určení lépe cíleného využití vnitrostátního a doplňkového evropského financování podpory sociální a ekonomické integrace Romů. Zasedání Rady by měla následovat každoroční zasedání na ministerské úrovni, protože s tím, že členské státy samy nepřijaly odpovědnost za změnu věcí na svém území, máme nepříjemné zkušenosti. Musíme je oficiálně a veřejně svést dohromady a postrčit je správným směrem.

Začtvrté, vyzývám budoucí předsednictví Rady, aby se zaměřila na priority stanovené v červnu v plánu dohodnutém Evropskou platformou romské začleňování. Dialog se zástupci romské komunity by měl být v souvislosti s tím zesílen. Příští zasedání platformy se bude konat za maďarského předsednictví.

Zapáté rovněž vyzveme členské státy, aby za pomoci Komise a v případě potřeby za pomoci Europolu a Eurojustu prošetřily otázku obchodu s lidmi, jímž jsou Romové zvláště ohroženi.

Nyní předám slovo László Andorovi, který promluví o důležitém tématu využívání Evropského sociálního fondu na podporu integrace Romů.

  László Andor, člen Komise. – Pane předsedo, jak místopředsedkyně Redingová právě zdůraznila, Evropská unie je založena na základních právech a hodnotách a Komise je plně zcela zavázána chránit základní práva Romů a jejich úplnou sociální a ekonomickou integraci do naší společnosti.

Druhým bodem, který chci zdůraznit je, že začlenění Romů je společnou odpovědností Evropské unie a členských států. Úspěšná sociální a ekonomická integrace Romů vyžaduje trvalé odhodlání založené na spolupráci všech dotyčných: Komise, členských států, místních vlád, nevládních a mezinárodních organizací.

Komise nečekala na to, až jí nedávné nešťastné události donutí k akci. Dne 7. dubna tohoto roku Komise ve svém zcela prvním politickém prohlášení k sociální a ekonomické integraci Romů v Evropě navrhla strategický a komplexní přístup. Tento přístup v mnoha oblastech souvisejících s integrací Romů stanovuje priority pro činnost Komise i členských států.

Komise je zavázána zdokonalovat účinnost nástrojů a politik jak ve smyslu obsahu, tak ve smyslu procesu, a zdůrazňuje důležitost užší spolupráce mezi EU, vnitrostátními a mezinárodními subjekty a romskými komunitami.

Komise v prohlášení rovněž znovu zdůrazňuje svůj závazek podporovat členské státy a napomáhat jim plně využívat potenciál strukturálních fondů k sociální a ekonomické integraci Romů.

Strukturální fondy EU nabízejí velmi užitečný finanční nástroj na podporu vnitrostátních snah o zlepšení situace Romů. Z 27 členských států má 12 zemí, mezi nimiž jsou jak staré, tak relativně nové členské státy, programy podpory zacílené na Romy a jiné ohrožené skupiny v celkové hodnotě 17,5 miliardy EUR, z nichž 13,3 miliardy EUR pochází z Evropského sociálního fondu.

Příklady projektů zahrnují zásahy na spodních úrovních podporující zaměstnávání Romů a rozvoj nových učebních plánů romských studií ve školách.

Jak paní místopředsedkyně rovněž zmínila, fungování Evropského fondu pro regionální rozvoj bylo v květnu tohoto roku pozměněno a tento fond lze nyní využít i pro renovaci bydlení ve venkovských oblastech, kde žije mnoho Romů.

Začleňování Romů je rovněž významným politickým kritériem pro členství v Evropské unii a EU kandidátské země a případné kandidáty v tomto ohledu podporuje skrze předvstupní nástroje.

Komise v současné době realizuje či plánuje projekty v hodnotě 50 milionů EUR, které jsou zcela výhradně nebo zčásti zacíleny na Romy.

Komise v členských státech s početnými romskými menšinami svolala události na vysoké úrovni za účelem podpory lepšího využívání finančních prostředků EU při integraci Romů. V Maďarsku byl tímto krokem pod záštitou Komise zahájen dialog mezi vnitrostátními orgány a Romy.

Druhá řada událostí na vysoké úrovni, kterých se budu účastnit já a komisař Cioloş, se uskuteční v říjnu v Rumunsku.

Na závěr bych chtěl zmínit, že Komise na žádost Parlamentu realizuje pilotní projekt nazvaný „Koordinace metod integrace Romů na celoevropské úrovni – začleňování Romů“. Tento projekt se skládá ze tří součástí souvisejících s výchovou dětí v raném věku a péčí o ně, se samostatnou výdělečnou činností a mikroúvěry a se zvyšováním informovanosti a povědomí. Související akce započaly v květnu roku 2010.

Pro pomoc s řešením ožehavých právních, lidských a praktických problémů spojených s integrací Romů jsou zde k dispozici nástroje a finanční prostředky EU. Komise je k jejich vyřešení připravena vynaložit nejvyšší úsilí. Pevně věřím v to, že strategie Evropa 2020 je správným rámcem pro boj s chudobou, a tudíž pro zlepšení podmínek Romů v Evropě.

Dostůjme našim zásadám, odolejme snadným, ale nesprávným řešením a vyřešme tento problém společně v duchu solidarity.

  Lívia Járóka, jménem skupiny PPE. – Pane předsedo, jsem potěšena, že orgány EU se dnes tak vnímavě staví k nepříjemné situaci Romů. Z toho důvodu je politováníhodné, že političtí činitelé napříč politickým spektrem zjevně problém Romů využívají jako zbraň proti svým protějškům.

Všichni se shodneme na tom, že svoboda pohybu je jedním ze základních zásad práva Společenství a akceptujeme, že to právo není bezpodmínečné. Jak Komise potvrdila, všechny země EU mají právo přijmout bezpečnostní opatření týkající se cizinců pobývajících na jejich území. Hlavní hodnoty Evropské unie jako nediskriminace, tolerance a solidarita musí být plně respektovány a vyhoštění jakýchkoliv občanů EU musí být realizováno případ od případu na základě řádných soudních rozhodnutí nebo s úplným a informovaným souhlasem všech dotyčných jednotlivců. Zde znovu cituji Komisi prohlášením, že „nikdo nesmí čelit vyhoštění jen proto, že je Rom“.

Politická stanoviska a zákonná rozhodnutí jsou odlišné záležitosti. Můžeme tato vyhoštění shledávat odpornými či za vlasy přitaženými a musíme věnovat pozornost zárukám a zásadám, podle nichž se má jednat, ale posouzení oprávněnosti opatření, která Francie učinila, je výlučnou odpovědností Komise. Repatriace ve velkém se mohou zdát ohavné, nicméně jsou ještě ohavnější v případě, kdy je podpora lidských práv v posledních desetiletích vyjadřována jen neupřímnými a prázdnými slovy, kdy se pro zmírnění strašlivé chudoby Romů technicky vzato neudělalo vůbec nic, kromě monotónního pronesení několika chladných slov o nediskriminaci a toleranci v okamžiku, kdy to bylo politicky užitečné.

My, evropští Romové, odmítáme politické využívání a nesprávný výklad našich problémů. Romové musí zahájit rozpravu o sobě samých, aby odhalili problémy a jasně formulovali, jaké akce a opatření je zapotřebí učinit. Jak v tomto Parlamentu několikrát zaznělo zejména z Evropské lidové strany, chudoba a sociální vyloučení Romů je evropskou záležitostí a vyžaduje svou vlastní strategii; pro řešení společného evropského problému je zapotřebí společné evropské řešení.

Tato strategie musí vyřešit ekonomické prvky sociálního vyloučení Romů i obyvatel neromského původu, jako jsou strukturální nezaměstnanost, nízká úroveň kvalifikace, bydlení ve vážně znevýhodněných mikroregionech a překážky v samostatně výdělečné činnosti, všechny problémy, před nimiž naši lidé při migraci prchají.

(Předseda řečnici přerušil)

  Hannes Swoboda, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedo, jsem zklamán tím, co dnes Komise řekla, a se mnou je zklamána i má skupina.

Zaprvé, pan Barroso: pan Barroso byl vůči učiněným opatřením méně kritický než mnoho ministrů francouzské vlády. To je skandální. Paní Redingová, to, co jste řekla, mi nedává jasnou odpověď. Já a mnoho evropských občanů chceme vědět, zda francouzská vláda porušila zákon, nebo ne. Několik týdnů po tom, co byla opatření přijata, nemůžete říct „prověříme to“. Řekněte „ano“ nebo „ne“, aledejte nám prosím jasnou odpověď.

Věříte všemu, co vám francouzští ministři řekli až poté, co dané kroky uskutečnili. Předem za námi ale nepřišli. Nejdříve lidi vyhostili a pak vám říkají: „Jsme spravedliví a nebudeme nikoho diskriminovat“. Myslím, že pro komisařku je ostuda zde dnes vystoupit a říct takové věci. Není to ani v souladu s vaším vlastním přesvědčením nebo s dosavadním výkonem vašich povinností. Jsem tudíž hluboce zklamán, že co se týče této záležitosti, chcete se z toho tak lehce vyvléct.

(Potlesk)

Vůbec si nejste vědoma odpovědnosti, kterou na sebe berete, protože za několik týdnů další země, snad Itálie, možná Maďarsko nebo další země řekne: „Zbavíme tyto lidí občanství. Když pak budou bez státní příslušnosti, umístíme je do nějakých táborů“. Půda pro to byla připravena a Komise na to neřekne ani slovo. Myslím, že to je skandální, a pro mou skupinu je to nepřijatelné.

(Potlesk)

  Renate Weber, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, po druhé světové válce mezinárodní právní předpisy zakázaly masová vyhoštění a masové deportace. Lidská rasa již kvůli takovým barbarským praktikám trpěla dost.

V roce 2010 Francie, země, jež dala vzniknout lidským právům, využívá lsti. Využívá nevědomosti Romů, nejohroženější skupiny obyvatel Evropy, a platí jim 300 EUR za dospělého a 100 EUR za dítě, pokud opustí zemi. Francouzská vláda hlásá, že to je dobrovolný návrat do vlasti, a cynicky toto hanebné kupování svědomí Romů vykresluje jako humanitární pomoc.

Skutečnost, že orgány odebíraly dospělým a dokonce i dětem otisky prstů nebo že mnoho z nich, jak uvedl i Výbor Organizace spojených národů pro odstranění rasové diskriminace, nevyjádřilo svůj svobodný souhlas s úplným vědomím následků, což zakládá jasné porušení evropského a mezinárodního práva, pozornost nevzbudila.

Itálie se nicméně před dvěma lety řídila stejným vzorcem, a jelikož Evropská komise raději upřednostnila tuto záležitost v tichosti přejít, nese Komise za tuto novou vlnu deportací Romů v Evropě určitou odpovědnost.

Komise nyní musí prokázat, že je skutečně strážkyní zásad a základních práv Evropské unie a oporou jejím zákonům.

(Potlesk)

  Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedo, paní Redingová, musím říci, že zcela sdílím zděšení pana Swobody a paní Weberové. Je velmi ohromující, že potom, co jste se zúčastnila různých schůzek a přijala různé dokumenty, jste stále ve fázi potvrzování, nebo spíše ve fázi neschopnosti potvrdit jasná porušení, kterých se francouzská vláda vyhnáním Romů dopustila. A není to vůbec nové téma: před rokem vám skupina dobrovolnických organizací podala petici ohledně záležitostí, které jsou dnes opět na pořadu dne, jako například nedodržování měsíční lhůty před posláním evropských občanů zpět, která je uložena směrnicí o volném pohybu.

Co se týče práva na individuální přezkoumání situace, nemyslím si, že potřebujete další odborná stanoviska k tomu, abyste došla k závěru, že když jsou v táborech hromadně rozdávány příkazy k vyhoštění za hranice, všechny s identickou adresou, zcela to odporuje přihlédnutí k osobním poměrům a podmínkám. Jsou šestileté děti hrozbou pro veřejný pořádek? Skutečně potřebujete další důkazy, když justice a francouzské soudy rozhodly o tomto případu a francouzská vláda používá extrémně široký a nelegitimní výklad ohrožení veřejného pořádku?

Potřebujete-li soudce, znalce nebo nevládní organizace, poskytneme vám je. Zastavte však prosím toto odmítání reality a tuto neschopnost plnit vaše povinnosti!

Rozprava, která se uskutečnila dnešního rána, byla ostudná. Vedoucího představitele největší politické skupiny Evropského parlamentu jsme o Romech slyšeli mluvit ve spojitosti s krádežemi traktorů v jeho oblasti. Slyšeli jsme Josého Manuela Barrosa, předsedu Evropské komise, jak během rozpravy o Romech hovoří o potřebách bezpečnosti evropských občanů. Jinými slovy, evropští političtí představitelé na nejvyšší úrovni posilují a přiživují tendenci Romy automaticky spojovat se zločinem, prostitucí a nelegálními obchody.

Základní práva a celou Evropu samotnou tím dávají v sázku. Jak dnes ráno řekl pan Cohn-Bendit; toto je zkouška pro vás, paní Redingová; toto je zkouška Lisabonské smlouvy, zkouška vaší užitečnosti. Budete schopna v této situaci prokázat, že Listina základních práv je něco jiného než klam? Je to na vás, je to vaše povinnost a nyní je čas to dosvědčit.

(Potlesk zleva)

  Timothy Kirkhope, jménem skupiny ECR. – Pane předsedo, jako bývalý britský ministr pro přistěhovalectví já i má skupina z celého srdce podporujeme poskytování rovných práv a rovných příležitostí všem lidem. Souhlasím s předsedou mé skupiny Michałem Kamińskim, který dnes ráno řekl, že Evropa nikdy nesmí oživit duchy dřívějšího nacionalismu a že skutečnost, že EU je zónou svobody a tolerance, je jejím největším úspěchem. Měli bychom na to být hrdí, ale nikdy si nesmíme sami sobě namluvit a uvěřit, že zde nejsou žádné velké problémy.

Tato otázka bezpochyby vyžaduje debatu, úvahy a jednání o tom, jak zacházíme se skupinami menšin, jak můžeme lépe integrovat Romy, a o proporcionalitě práv a pravomocí vnitrostátních vlád a EU. Přesto se však domnívám, že Unie je postavena na zásadách právního státu.

I když má Parlament právo v této rozpravě přednést oprávněné obavy, rád bych požádal o posečkání, dokud Komise jako strážkyně Smluv neučiní v této otázce formální rozhodnutí. Posléze můžeme na základě všech skutečností věc informovaně posoudit a rozhodnout, jak se zaměřit na lepší integraci Romů v Evropě, spíše než abychom preventivně odsuzovali partnerský členský stát.

  Cornelia Ernst, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, takzvaný dobrovolný hromadný odchod Romů z Francie je jasným případem vyhoštění, a to vpravdě největší a nejstarší skupiny obyvatel, jež v Evropě představuje menšinu. To jistě dodá sebedůvěry politické pravici, extrémní pravici. To musíme zamítnout, a to i zde, v Evropském parlamentu. Je to absolutně nezbytné.

Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice tudíž požaduje zastavení těchto deportací. Paní Redingová, byla bych si přála, abyste nás rovněž požádala o zastavení těchto deportací a všeho následujícího, co z tohoto pramení. Vláda prezidenta Sarkozyho porušuje právo EU, protože bez uvážení jednotlivých případů provádí hromadnou deportaci Romů, kteří pocházejí z členských států EU, protože tento krok zrušuje platnost zásady volného pohybu, protože porušuje Listinu základních práv a protože porušuje Listinu s ohledem na rovné zacházení.

Zcela upřímně vám říkám, že je nejvyšší čas jednat. Tento problém jsme již prodiskutovali mnohokrát. Nyní musíme provést skutečná opatření, kterými dosáhneme změny.

Romové jsou v Evropě doma. Jsou součástí Evropského společenství a měli by jí zůstat i nadále. To musíme zajistit. Jsme tudíž velmi kritičtí také k deportaci Romů z Německa, Rakouska, Švédska, Itálie, Belgie a z dalších zemí západního Balkánu. Potřebujeme integrovanou a jedinou evropskou strategii pro všechny Romy, ne jen pro některé z nich. Za to musíme bojovat.

Mou poslední poznámkou je, že evropská myšlenka solidarity a sebeurčení musí být v našem jednání s romskou menšinou patrná, jinak neexistuje.

  Mario Borghezio, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, vyslechl jsem si útoky proti francouzské vládě podobné předchozím úrokům proti vládě italské a rovněž některé velmi silné úroky proti Komisi. Tato obvinění jsou skutečně zcela neoprávněná.

Neslyšel jsem žádnou zmínku o statistikách poskytnutých francouzskými policejními orgány, které prokazují, že v 18 měsících po hromadném odchodu Romů z Bulharska a Rumunska počet krádeží vzrostl o více jak 250 %. V této souvislosti bychom asi měli Rumunsko a Bulharsko donutit zodpovědět několik otázek, když jim bylo nezodpovědně umožněno vstoupit do Evropské unie, aniž by byl tento problém předtím vyřešen.

Upřímně musíme hovořit také k lidem, kteří z jiných států přišli jako hosté. Musíme jim říci, aby respektovali občany jejich hostitelských států a aby nevstupovali do jejich domovů nelegálně a neprováděli činy, které jsou pro hosty nepatřičné. Musí být respektováni a musí být chráněni, použijeme-li slova těch, kteří hovoří o vyšších principech, ale musíme vzít v potaz i oběti jejich zločinů: ostatní čestné občany Evropské unie, kteří možná z dobrého důvodu nejsou vždy rádi, že mají Romy za své sousedy.

To jsou nepříjemné skutečnosti, které si myslí většina občanů a které si někteří lidumilové nemají odvahu připustit, protože pravdou je, že někdy musíte mít i politickou odvahu říct...

(Předseda řečníka přerušil)

  Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedo, nebráním francouzskou vládu. Pan Sarkozy i pan Hortefeux byli oba členy Evropského parlamentu. Měli vědět, že Smlouvy, které podpořili, tedy Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva, ratifikační smlouva a Lisabonská smlouva, u níž se Nicolas Sarkozy vychloubá, že hrál hlavní roli při jejím formování, skutečně otevřou naše hranice komukoliv, kdo si přeje přijít a usadit se v naší zemi.

Navzdory tomu jsem však překvapen a ohromen zejména chybným výkladem právní situace mými kolegy poslanci, jelikož zapomněli na skutečnost, že občané Evropské unie ze střední a východní Evropy dosud nemají definitivní právo usadit se v naší zemi, a to až do roku 2013.

Zadruhé, lidé mluví o utlačované menšině, ale dámy a pánové, vážně se domníváte, že se Romové po šest století neintegrovali v zemích střední a východní Evropy, ve kterých žijí, jednoduše proto, že Rumuni a Bulhaři jsou zlí, nebo že byli Slováky, Čechy, Slovinci či Srby perzekvováni?

Váš posvátný postoj je v podstatě jistou formou rasismu proti domorodým obyvatelům, kteří, mrzí mne, že to říkám, jako obyvatelé v mé zemi nechtějí, aby do jejich země přišlo 12 milionů Romů, aby tam žili. Jediným řešením, jak jste sami navrhli, je opustit Evropu.

(Potlesk)

  Manfred Weber (PPE). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, není žádnou náhodou, že my jako skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) jsme naší kolegyni paní Járókové, která je jedinou zástupkyní romské menšiny v našem Parlamentu, umožnili, aby dnes promluvila jako první. Udělali jsme to proto, že skupina PPE by dnes velmi ráda hovořila o problémech lidí. Nechceme dělat politickou show, nestaráme se o pana Sarkozyho, chceme diskutovat o problémech, kterým s romskou menšinou čelíme, a o tom, jak jí můžeme pomoci.

To je i základem našeho usnesení. Pane Swobodo, řekl jste, že je skandální, že se Komise vyvodila tento závěr. Vše, co k tomu mohu říci je, že vám to přijde zjevně skandální proto, že se Komise nezapojuje do politické show, kterou z toho chcete udělat, a k této události učinila seriózní komentář.

Zadruhé, co se týká svobody pohybu, bylo již vše řečeno. V Evropské unii máme jasná základní pravidla. Svoboda pohybu není bez limitů; na individuálním základě může být omezena, a to je rovněž to, co se událo ve Francii.

Můj třetí bod je opravdu důležitý. V politické debatě o této záležitosti jde o to, jak můžeme menšiny v Evropě integrovat do naší společnosti. Pokud přijmeme skutečnost, že jsme nezaujatí a tolerantní, pak máme společné východisko. Pokud v druhém kroku rovněž přijmeme, že přibližně 90 % se přiklání k většinové společnosti, že jsme skutečně spojení a bereme integraci vážně, pak jsme stále stejného názoru. Rozděluje nás otázka, jak bychom měli zacházet s přistěhovalci,- kteří nepřijímají to, co jim většinová společnost nabízí, kteří odmítají spolupracovat a kteří nepřijmou základní pravidla, nehledě na to, o jaký druh přistěhovalců se jedná.

Levice v tomto Parlamentu opakovaně předkládá argument, že těmto lidem musíme něco nabídnout. My ve skupině PPE tvrdíme, že přistěhovalci tyto nabídky musí rovněž přijmout. Pokud tento požadavek nepřidáte a tvrdě jej nestanovíte, pokud není stát, který to požaduje, pak zničíte ochotu občanů lidi integrovat, a pokud státu nedovolíte využít této přísnosti, pro pravici v tomto Parlamentu děláte užitečnou práci. I takto to je přípustné říci.

(Potlesk)

(Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Rui Tavares (GUE/NGL). – Pane předsedo, děkuji svému kolegovi Manfredu Weberovi za přijetí této otázky.

Řekl jste, že svoboda pohybu v Evropě není bez limitů – a z právního hlediska máte pravdu – a že může být v jednotlivých případech omezena.

Jaký důkaz máte pro to, že se tento druh deportace provádí na základě individuálního přístupu a jak můžete vyvrátit informace, které máme k dispozici jak z tisku, tak od nevládních organizací, které tyto události sledují, tedy že hlavním a vlastně jediným kritériem pro deportaci je kritérium etnické?

  Manfred Weber (PPE). – (DE) Pane předsedo, děkuji za tuto otázku. Odpověď je poměrně jednoduchá. Na otázku, zda bylo právo převedeno do právního řádu, v Evropě neodpovídají politici nebo novináři. V Evropské unii o tom rozhodují soudy. V Evropské unii, a to i ve Francii, máme situaci, ve které se lidé náležející do dotyčných skupin Romů mohou obrátit na soudy a podat jednotlivé stížnosti, jak se již také stalo.

Komisařka zdůraznila, že francouzští soudci jako základ svých rozhodnutí používají i evropské právo. V Evropské unii to tedy nejsou žurnalisté, kteří rozhodují o tom, zda byly právní předpisy provedeny, či nikoliv, ale soudy, a podle prohlášení Komise je jasné, že to tak ve Francii funguje stejně jako v ostatních členských státech Evropské unie.

  Ioan Enciu (S&D). – (RO) Dne 24. června tohoto roku jste v odpovědi na parlamentní otázku potvrdili, že zpráva Agentury pro základní práva líčí situaci pro 12 milionů Romů v Evropské unii v pochmurných barvách.

Pokud Komise ostře nevystoupí proti krizi spuštěné vyhošťováním etnik, které provádí francouzské orgány, zůstane rámcové rozhodnutí o boji proti určitým formám rasismu a xenofobie pouhým hezkým úmyslem. To samé platí i pro akční plán Stockholmského programu, který jste ve své řeči zmínil.

Po tvrzení o tom, že určité etnikum údajně oživilo zločinnost, což je nemožné ověřit, a že stovky tisíc Romů údajně ohrožují mír v západoevropských městech, francouzské orgány nepředložily žádný jiný argument než ten, že pár stovek občanů, které přesvědčily, aby se za úplatu dobrovolně vrátili do zemí svého původu, odešlo z mizerných podmínek v provizorních táborech.

Musíme připustit, že kromě Romů ve Francii je v Rumunsku dalších několik stovek tisíc Romů, které jejich vlastní vláda ignoruje, ale které ve strategii zaměřené na jejich integraci a zlepšení jejich situace ve sjednocené Evropě ignorovat nelze.

Obě situace musí být vyřešeny specifickým, vzájemným přístupem. Otázkou není, zda Romové patří jen do Rumunska, nebo do celé Evropy, ale jak lze integrační opatření na evropské úrovni sladit s opatřeními, kterými se zamýšlí zlepšit jejich situaci na úrovni vnitrostátní. Komise se musí posunout od slov, strategií a faktů...

(Předseda řečníka přerušil)

  Sophia in 't Veld (ALDE). – Pane předsedo, v Evropě máme vnitřní trh, který je velmi úspěšný. Jedním z hlavních důvodů toho je, že Komise je v prosazování pravidel trhu velmi přísná a důsledná. Přeji si, aby byla Komise stejně přísná a důsledná, když v Evropě dojde na prosazování základních práv a svobod.

(Potlesk)

To je, paní komisařko, důvod, proč má skupina tolik trvala na tom mít zvláštního evropského komisaře pro základní práva. Tím jste vy. A my od vás očekáváme, že vystoupíte, ne kvůli evropským vládám, ale kvůli evropským občanům, a jestliže se vám nelíbí, co vidíte, pak byste před tím, co se v Evropě děje, neměla zavírat oči, ale jednat.

V této sněmovně od pana Barrosa ani od vás nechceme slova. Bez této rozpravy bychom se mohli obejít, kdybychom si byli jisti, že je Evropské komise schopna prosadit pravidla – nejen pravidla v oblasti přistěhovalectví a volného pohybu, ale rovněž základní práva – protože to je jediný způsob, jakým můžeme z Evropské unie učinit společenství hodnot, které je úspěšné stejně jako vnitřní trh.

(Potlesk)

  Franziska Keller (Verts/ALE). – Pane předsedo, je velmi dobré a velmi důležité hovořit o integraci Romů a já se divím, že si Komise povšimla až teď, že některé finanční prostředky nebyly správně vynaloženy. Je důležité hovořit rovněž o tom, jak může být reálná situace v členských státech upravena tak, aby vyhovovala potřebám Romů, ale myslím, že to není dnešním hlavním tématem. Dnes hovoříme o masových deportacích Romů prováděných Francií a pro masovou deportaci není ospravedlněním ani nedostatečná integrace.

Je zcela jasné, že Romové ve Francii nejsou vyhošťováni na základě individuálního přístupu, a divím se, že to můžete nevidět. Je velmi děsivé, že Komise, strážkyně Smluv, se to neopováží říci nahlas, že se neodvažuje chránit Smlouvy a Listinu základních práv. Kolektivní trest nemůže připustit. Žádám vás, abyste zaujali pevný postoj a neotáčeli se k diskriminaci Romů ve Francii i v jiných členských státech zády, protože je to ostuda pro Evropskou unii.

(Potlesk)

  Derk Jan Eppink (ECR). – (NL) Pane předsedo, když jsem pracoval jako korespondent ve východní Evropě, byl jsem problému Romů svědkem. Byl to obrovský společenský problém a socialistické režimy nebyly v té době schopny nalézt řešení. Nyní je to problém, kterému čelí Evropa. Je velmi jednoduché pohlížet na situaci Romů výhradně optikou rasismu a xenofobie, tak, jak to v současnosti činí levice. Skupiny lidí, které ve svých karavanech cestují napříč Evropou bez pravidelného příjmu způsobují nesnáze z dlouhodobého hlediska. To je nevyhnutelné, protože z čeho tito lidé žijí? Evropa umožňuje volný pohyb osob, což je velikou výhodou. Avšak kdo se spoléhá na toto právo, má také povinnosti, o čemž se v Parlamentu hovoří příliš málo. První z těchto povinností je zdržet se působení obtíží. Muži posílají romské ženy do ulic žebrat. Jaká je situace ohledně práv žen v romské komunitě? Viděl jsem děti, jak žebrají v době, kdy by měly být ve škole; jaká je situace ohledně povinné školní docházky? Pokud jsou páchány zločiny, oběťmi jsou obyčejní občané. Obvykle jimi nejsou levicoví političtí vůdci žijící ve svých vzdušných zámcích. Abychom se dostali až na dřeň problémů, vyzývám je, aby byli pohostinní a přijali romskou rodinu do své domácnosti.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL). – (FR) Pane předsedo, Romy obklopuje hodně a předsudků. Velká část již byla řečena. Sdílím rozhořčení některých mých kolegů poslanců, ale ráda bych vám uvedla několik souvislostí, abych vše uvedla na pravou míru.

Na prvním místě bych ráda uvedla, že do událostí, které v létě ve Francii spustily xenofobní, strach podněcující polemiku, nebyl zapojen jediný Rom. To bylo jednoduše jen odvrácení pozornosti. S posíláním lidí, kteří spáchali trestný čin nebo byli podezření ze spáchání trestného činu, zpět do jejich země to nemá co do činění. Všechny osoby, které byly poslány zpět, měly čisté trestní rejstříky. Jedná se čistě o zaměření se na etnickou skupinu, z níž se dělá obětní beránek.

Jak se při těchto vyhoštěních postupuje? Jsou prováděna systematicky prostřednictvím evakuačních zásahů v provizorních táborech. Policie přijde, obvykle v brzkých ranních hodinách, a legitimuje jednotlivé osoby. Posléze jsou za použití vzorové šablony sepisovány hromadné příkazy k opuštění země. Žádné přešetření případ od případu. Tábory jsou pak zničeny a evakuovaným osobám ani není umožněno vzít si své osobní věci. Existují pro to očitá svědectví.

(Předseda řečnici přerušil)

  Gerard Batten (EFD). – Pane předsedo, Francie se rozhodla, že nechce, aby se na jejím prahu objevil obrovský počet nezvaných Romů, ale oni byli pozváni. Celý problém je přímým výsledkem směrnice 2004/38/ES o právu občanů EU na volný pohyb.

Kterýkoliv občan EU má právo žít v jiném státě EU. Jako mnoho evropských právních předpisů, i toto se v praxi ukázalo absurdní. Z jiných členských států nepřicházejí jen vysoce vzdělaní a kvalifikovaní lidé s vysokou pracovní morálkou. Znamená to, že nemáme žádnou ochranu před vstupem pro společnost nežádoucích a kriminálních živlů.

Francouzské vlády byly myšlenkou Evropské unie vždy nadšené. Nyní tvrdě zjišťují, že nemohou mít EU bez Romů. Francouzi se chtějí připojit k Italům a zvolat „sbohem, Romové“. Ale to nemohou. Je lepší připojit se ke Straně nezávislosti Spojeného království a zvolat „sbohem, Evropská unie“.

  Corneliu Vadim Tudor (NI). – (RO) Pokud mají státy Evropy společného jmenovatele, není jím měna, hospodářství ani civilizace; jejím společným jmenovatelem jsou cikáni.

Jako historik a sociolog budu používat slovo „cikán“, které nemá žádný hanlivý nebo zahanbující podtext, jelikož výraz „Rom“ je umělý a vymyšlený. Konec konců, přesně před 125 lety Johann Strauss zkomponoval operetu „Cikánský baron“, nikoliv „Romský baron“.

Je nešťastné, že stále přetrvává nedostatečná míra rozlišování mezi Romy a Rumuny. Shledal jsem, že kdekoli jde o cikány, hemží se to po celém světě rasovými předsudky, nepravdivými stereotypy a lživými zprávami. Jsou lidé, kteří je nazývají Romy a nesnášejí je, zatímco já je nazývám cikány a miluji je.

Ani cikánům ani mé zemi, Rumunsku, nelze dávat za vinu to, co se v současnosti děje. Největší vlna migrace cikánů do Evropy proběhla v roce 1241, během velké mongolské invaze. Do Evropy byli přivedeni jako zruční řemeslníci, kteří sloužili pomocným vojskům.

Skutečnost, že po tak dlouhé době je v Rumunsku více cikánů než ve zbytku Evropy, je důsledkem následných vln vyhánění a stíhání, které se ve většině zemí „starého kontinentu“ dělo po více jak 500 let. Rumunsko je nyní pranýřováno, protože bylo příliš tolerantní a pohostinné.

Hromadné vyhoštění cikánů není řešením. Když je váš pohodlný život narušen, není to samozřejmě žádná příjemná zkušenost, ale když jsou páchány zločiny, je nutné právo prosazovat případ od případu spíše než zvolit kolektivní sankce.

Proč je pařížská vláda nevyhostí přímo do Indie, země jejich původu?

  Simon Busuttil (PPE). – (MT) Hrozivá situace, v níž se velká část romské komunity nachází, je pro Evropu bezpochyby trapná. Mnoho z těchto lidí žije v zajetí chudoby, z něhož je třeba je neprodleně vysvobodit. Je-li zde však ještě něco trapnějšího, je to politická manipulace a oportunismus, které používají ti, kdo tento problém proměňují na nestoudnou politickou hru. Domnívám se, že je to trapné a skandální i pro Evropu, jelikož tento typ politické manipulace celý problém zkresluje. Skutečný problém se týká situace romské komunity a toho, jak jim z této situace pomoci. To je důvod, proč Evropská lidová strana z plných sil pracuje na zajištění vytvoření účinné strategie pro pomoc těmto lidem; takové strategie, která svede dohromady orgány a členské státy a přímo zapojí Romy. Rovněž je nutné se zabývat právním předpisem o volném pohybu. Tento právní předpis uděluje jak práva, tak povinnosti a obojí je nutné plně uplatňovat. Pokud pak některá osoba poruší právní předpisy, může být deportována. Pokud zejména my ze stran středu tento právní předpis nedokážeme uplatnit v souladu s lidskými právy, pak budou lidé, naši voliči, volit extremistické a populistické strany a budou po nich požadovat, aby tento právní předpis uplatnily ony.

  Sylvie Guillaume (S&D). – (FR) Dámy a pánové, vyjádřím své naprosté odsouzení jednání francouzské vlády, která využila situace Romů k tomu, aby z nich učinila obětní beránky způsobem, kterým tak učinily další vlády států Evropské unie a které v tom i nadále pokračují.

Donucování lidí k tomu, aby opustili zemi, razie v táborech v brzkých ranních hodinách, rozdělování rodin, výhrůžky, ničení nemnohého majetku lidí a vyhošťování: tak francouzská vláda využila Romy tím, že jim dávala za vinu atmosféru nejistoty, zatímco tím zakrývala vlastní nesnáze při řešení hospodářských a sociálních problémů země.

Tato tvrzení a toto jednání je opovrženíhodné a trestuhodné. Přesto však musí poskytnout podnět pro rozhodnou reakci všech, kteří se domnívají, že povinnost podporovat práva jednoduše není jen záležitostí prohlášení, ale nehmatatelné reality, která nás zavazuje jednat.

Pokud se tedy Evropská komise skutečně domnívá, že má za povinnost vydat rozhodnutí, musí nás bezodkladně a bez vyhýbání informovat, zda francouzská vláda porušila právo EU a Listinu základních práv, či nikoliv. Myslím, že mám tušení, jaká by mohla být odpověď.

Evropská komise musí uskutečnit všechny aspekty akčního plánu na integraci Romů jako součást soudržného přístupu, který bude zaměřen zejména na vzdělání, zaměstnání, sociální péči a zdraví. Za tímto účelem musí být Komise zavázána ke koordinaci politik. Boj proti diskriminaci je jedním ze společných cílů a Komise v této věci musí prokázat silnou politickou vůli. Domnívám se, že to je vhodná výzva pro rok 2010, který je, jak bych chtěla všem připomenout, Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

  Sarah Ludford (ALDE). – Pane předsedo, místopředsedkyně Redingová mne rozhodně přesvědčila, že tuto záležitost bude brát vážně a že na ní se svými kolegy tvrdě pracuje.

Přesto jsem však jako ostatní nedočkavá, až uslyším rozhodnutí Komise o tom, zda Francie porušila právo EU, či nikoliv. Doufám, že to uslyšíme velmi brzy a že také uslyšíme, zda má Komise v úmyslu zahájit proti Francii – a dalším členským státům, které si to zaslouží – řízení pro nesplnění povinnosti kvůli porušení směrnice o volném pohybu.

Jak řekli ostatní, akceptuji, že dle směrnice o volném pohybu a dle – politováníhodných – přechodných vstupních opatření existují omezení práv trvalého pobytu, ale od Komise chceme přesně slyšet, zda byla porušena.

Jedním aspektem, který nebyl nikde zmíněn, a je to velmi citlivá otázka, která francouzské vládě umožňuje vykroutit se z otázky etnické diskriminace, je, že Francie neshromažďuje údaje o etnické příslušnosti. Když tedy ministr Lalouche na zasedání, kterého jsem se účastnila, prohlásil, že jedna čtvrtina mladých lidí zatčených ve Francii byla rumunské národnosti, vyhnul se tak prohlášení, že to byli Romové.

(Předseda řečnici přerušil)

  Catherine Grèze (Verts/ALE). – (FR) Ano, nyní je řada na Francii, aby zažila dobu vyhošťování. Tato hromadná vyhoštění založená na příslušnosti k etnické skupině jsou zcela v rozporu s právem EU. V této éře „socio-sarkozyismu“ mají mí francouzští spoluobčané na jazyku jedinou otázku: „Dnes Romové, kdo zítra?“ Pokud máme „myslet evropsky“, jak nám dnes ráno připomněl pan Barroso, pak přišel čas ukázat, že evropské myšlení není omezeno jen na hospodářskou sféru.

Evropa se brzy musí postavit čelem ke své minulosti a uznat genocidu cikánů. Když slyším některé poslance z extrémní pravice, běhá mi mráz po zádech. Pokud v tuto chvíli chceme zajistit, aby s našimi menšinami bylo zacházeno s respektem, pokud chceme podporovat naše hodnoty a dodržovat Listinu základních práv, která je zahrnuta v Lisabonské smlouvě, máme jen jednu možnost, a tou je odsoudit Francii.

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) V Bulharsku je problém Romů obrovský. Stovky tisíc Romů, kteří v Bulharsku žijí, jsou cikánskými barony vědomě udržováni v chudobě. Tito baroni mají příležitost stát se hlavami velkých gangů páchajících organizovanou trestnou činnost na úkor bídy ostatních Romů. Každý bulharský občan, který se stane obětí romského zločinu, tímto trpí.

Před vstupem Bulharska do EU bylo mnoho kritiky zamířeno na naše velmi slabé možnosti integrace způsobené slabou ekonomikou. Co však vidíme dnes? Mocná Francie, zakladatelská země a vedoucí ekonomika v EU, se není schopna vypořádat s integrováním několika stovek Romů, natož pak strádající ekonomika bulharská, kde jich žijí stovky tisíc. Z kroků francouzské vlády netěží nikdo, zvlášť ne Evropská unie. Vyhošťování vyzdvihuje do popředí používání dvojího metru nejen vůči Romům, ale vůči všem bulharským občanům, což způsobuje hluboké zklamání. Bulhaři a Útok jakožto konzervativní strana očekávají při řešení těchto problémů projev solidarity. Celoevropský akční plán ohlášený panem Barrosem je zcela zásadní, protože tento problém již celoevropský je.

Děkuji vám.

  Monica Luisa Macovei (PPE). – (RO) Diskriminace a kolektivní vyhošťování jsou zakázány. To je zákon, který podporujeme nehledě na politickou skupinu, do níž patříme. Komise musí okamžitě, jasně a veřejně předložit přehled každého případu, označit, kdo nese odpovědnost a určit opatření, která je třeba učinit.

Jakékoli obecné spojování romské etnické skupiny se zločinem vede k rasismu a diskriminaci. Trestní odpovědnost je individuální a je potvrzena důkazy a řízeními.

Přesto bych vám zde ráda upřímně zdůraznila odpovědnost každého člověka, včetně odpovědnosti rumunských orgánů a politiků z každé politické strany za to, co během posledních 20 let udělali či neudělali pro tuto etnickou menšinu. Mimochodem, pro ty z vás, kteří si toho nejste vědomi, jsem rumunská občanka.

Jako členské státy a evropské instituce nyní musíme spojit síly a provést strategii pro Romy nehledě na to, kde se tito lidé nacházejí.

  Claude Moraes (S&D). – Pane předsedo, kritickými problémy pro tento Parlament jsou základní problémy chudoby a sociálního vyloučení Romů a my svou odpovědnost budeme brát vážně. Nikdo ale nepochybuje o tom, že důvod, proč jsme dnes zde a proč jsou tu s námi komisaři s Radou, je zjistit, co si Komise, strážkyně Smluv, myslí o francouzské kolektivní akci – jak řekla paní Redingová – proti Romům.

Pokud je to skutečně tak, že si komisařka přeje věc odložit a informovat nás později, je to v pořádku. Ale jsme tu zde, paní komisařko, abychom porozuměli a pochopili, nejen zda prosadíte vašeho rozhodnutí, ale jaké to rozhodnutí je. Je-li zde jen slabá a zmatená odpověď na otázku, zda se jednalo o kolektivní trest – to jsou slova, která jste použila – nebo zda se jednalo o opatření řešená případ od případu, což je vyžadováno směrnicí EU o volném pohybu, pak ji potřebujeme znát. Tuto odpověď od vás očekáváme.

Když ji budeme znát, budeme v pozici, kdy budeme chápat, že ostatní země nemohou jako precedens použít kolektivní trest pro jednu z největších etnických menšin v Evropě. To je dnes pro nás kritický faktor a já vás žádám, abyste byla přesnější, abyste byla strážkyní Smluv. Pouze pak můžeme postoupit k strategii pro Romy, která odstraní základní problémy vedoucí k šíření otázek chudoby a sociálního vyloučení napříč Evropou a kterou si zde v Parlamentu evidentně všichni přejí.

Dnes ale hovoříme o vyhoštěních. Domníváme se, že jsou nezákonná, a domníváme se, že jste podala nedostatečnou a zmatenou odpověď. Buďte přesnější. Buďte strážkyní Smluv.

  Marielle De Sarnez (ALDE). – (FR) Myslím, že tato rozprava může být užitečná za dvou předpokladů: jedním je, že povede ke zlepšení životních podmínek obyvatel, jinými slovy 10 milionů Romů, kteří jsou nyní v extrémně zranitelném a ohroženém postavení, a druhým předpokladem je, že nás dovede k tomu, abychom se postavili čelem k naší odpovědnosti. Domnívám se, že si všichni potřebujeme udělat ve věcech pořádek, a nejdříve by s tím měly začít země původu. Potřebují zavést účinnější integrační politiky, jelikož Romové jsou v těchto zemích až příliš často odmítáni a opomíjeni. To se musí změnit. Rovněž hostitelské země, a tím myslím v minulosti Itálii nebo mou zemi, Francii, nyní, ve kterých mají političtí vůdci příliš často budí dojem, že obviňují a označují celou komunitu a využívají Romy jako snadné obětní beránky odpovědné za veškerý strach a nedůvěru. To je nepřijatelné. Evropská unie nemůže tolerovat jakoukoli diskriminační politiku. Ta Evropská unie, která neodhadla rozsah tohoto problému v okamžiku rozšíření. Utracené miliardy nijak každodenní situaci Romů nezlepšily. Potřebujeme dohnat ztracený čas a zavést obsáhlý integrační plán, do něhož by byla zapojena Komise, členské státy a místní orgány, které v přijímání Romů až příliš často nahrazují činnost státu. Děkuji vám.

  Andrey Kovatchev (PPE). – (BG) Ze všeho nejdříve bych chtěl vyzvat kolegy poslance, aby odolali pokušení využít rozpravy na téma „Situace Romů v Evropě“ k dosažení krátkodobých politických cílů a k cílení útoků proti jakékoli jednotlivé vládě v Evropě. Není vhodné stavět se proti tomuto tématu na základě stranické příslušnosti. Od levice jsem neslyšel žádné konkrétní návrhy, pouze útoky. To, co potřebujeme pro integraci této menšiny, je dlouhodobá strategie. Samozřejmě očekávám, že členské státy budou dodržovat evropské právní předpisy a že zaručí úplné zavedení volného pohybu občanů Evropské unie tím, že dodrží zákonné předpisy a administrativními požadavky platné v každém členském státě. To zahrnuje rovněž stejná práva a povinnosti pro každého jednotlivého občana EU, dovolte mi silně zdůraznit slovo „povinnosti“.

Je třeba individuálního přístupu. Ten nemůže být všeobecný a nesmí umožnit, aby byly celé národy nebo skupiny odsuzovány nebo označovány kvůli svému etnickému původu nebo jinému menšinovému rysu. Integrace Romů není záležitostí, která by se týkala jen jednoho členského státu, na jehož území se tato menšina v průběhu let usídlila. Je to celoevropská záležitost, pro níž potřebujeme celoevropské řešení.

Potřebujeme strategii sestavenou evropskými orgány, členskými státy Evropské unie, zástupci romské komunity a občanské společnosti. Abychom však zajistili, že tato strategie nebude jen slovy na kusu papíru, musí být úspěšně uvedena do praxe, což vyžaduje odhodlání na obou stranách: jak ze strany menšiny, tak ze strany většiny. Chceme-li nalézt vyváženou odpověď na tuto obrovskou výzvu, jíž náš kontinent čelí, musíme se sjednotit na základě našich společných hodnot tolerance, svobody, bezpečnosti a solidarity.

Závěrem bych řekl, že nechci, aby spojení se Schengenem přímo nebo nepřímo…

(Předseda řečníka přerušil)

  Kinga Göncz (S&D). – (HU) Vyhoštění Romů z Francie dává vzniknout otázkám ohledně základních práv a základních hodnot. O těch dnes bylo řečeno hodně. Co může být z politického hlediska ještě důležitější, je to, že byla označkována a kriminalizována ohrožená a obzvláště chudá etnická skupina. Jedná se o porušení práva nebýt diskriminován, které může vyústit v nebezpečné tendence. Prezident Sarkozy již našel své následovníky. V Maďarsku již krajně pravicová strana Jobbik hovoří o odebrání občanství maďarským Romům a zadržování Romů v táborech. Poslankyně Evropského parlamentu ze strany Jobbik hovoří o vyřešení otázky veřejné bezpečnosti a nucené integraci.

Během léta Komise podnikla pomalé, nejisté a bezvýsledné kroky. Mám nyní několik otázek. Jak Komise zamýšlí naložit s šířením těchto nenávistných projevů, se stále častějším vyloučením na základě etnické příslušnosti, které stále víc a víc zaplavuje Evropu? Kdy budeme mít komplexní evropskou strategii pro Romy, která by mohla zabránit tomu, aby si země tento problém předávaly jedna druhé, a co plánuje Komise udělat pro sledování vynakládaných evropských prostředků, pomocí něhož by zajistila, aby byly skutečně použity na zlepšení situace Romů?

  Luigi de Magistris (ALDE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, rozhodnutí prezidenta Sarkozyho shledávám jako velmi závažné: ve snaze zastřít vnitřní politické problémy, jak se již stalo v Itálii, se pokouší znovu získat podporu kriminalizováním outsiderů a přistěhovalců a využíváním znepokojení lidí ohledně sociálního zabezpečení.

Předtím, než se Evropa stane Evropou trhů, se musí stát Evropou práv, Evropou solidarity a Evropou začlenění. Proto bylo prohlášení prezidenta Sarkozyho okamžitě následováno velmi závažným prohlášením italského ministra vnitra, který si přeje přijmout Sarkozyho metodu a rozšířit ji na občany EU bez příjmu nebo domova.

Spíše než podporování politik pro začlenění snižujících sociální rozdíly a usilujících o sjednocení lidí je cílem opět kriminalizování lidí. To je velmi vážné, protože přistěhovalci, outsideři a lidé na okraji společnosti jsou užiteční, když jsou potřeba, například pro nelegální práce; jinými slovy když mají povinnosti, ale žádná práva. Pokud outsider, Rom nebo přistěhovalec spáchá trestný čin, je potrestán, nesmí to ale být záminkou pro ospravedlnění velmi závažných vyhoštění.

Pokud chce Komise Evropu solidarity, rovnosti a svobody, musí reagovat.

  Mario Mauro (PPE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, v rozpravě z dnešního rána jsem již zmínil, že bych byl rád, kdybychom si vzájemně pomáhali brát věci, které říkáme, vážně.

Je-li pravdou, že jak tvrdí socialističtí a liberální kolegové poslanci, chování francouzské vlády je nedemokratické, a je-li pravdou, že Komise je slovy pana Swobody slabá, či dokonce skrytě souhlasí s tímto chováním, proč byl pan Swoboda podpořen členy Komise z řad socialistů a liberálů? Proč tito komisaři nerezignují a nedonutí Komisi a vlády postavit se čelem ke své odpovědnosti?

A pokud je to naopak jen propaganda, pak je to propaganda realizovaná s cílem neřešit jádro problému, protože jádro problému a primární strategie je ta, že ve středu všeho jsou lidé. Občané z romské etnické skupiny jsou lidé, i chudí jedinci jsou lidé, protože obtíže s integrací jsou zaměřeny na okrajové čtvrti a dotýkají se nejchudších vrstev obyvatel; všichni tito obyvatelé potřebují pevná pravidla.

Co bychom měli požadovat? Co požadovala francouzská vláda? Uplatnění směrnic Evropské unie, pro které jsme hlasovali v Parlamentu, stanovení pevných pravidel, aby naši lidé měli dobrou budoucnost.

  Rita Borsellino (S&D). – (IT) Pane předsedo, pane Chastele, paní komisařko, dámy a pánové, rozhodnutí francouzské vlády vyhostit více jak tisícovku Romů je krajně závažnou záležitostí, především když uvážíme, že toto opatření bylo učiněno z propagandistických a populistických důvodů v okamžiku, kdy má francouzská vláda daleko k příznivému mínění veřejnosti, jedná se tedy o skutečnou politickou manipulaci.

Toto opatření podrývá především zásadu evropského občanství. Podle směrnice 2004/38/ES o volném pohybu může být tato zásada omezena pouze ve specifických případech a omezení je třeba posuzovat případ od případu. Nedomnívám se, že se tomu tak stalo.

Úkolem Komise, která působí jako strážkyně Smluv, je rychle zasáhnout a pečlivě zhodnotit chování členských států, které je xeonofobní a není v souladu s právem EU. Ráda bych rovněž připomenula, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se Listina základních práv stala závaznou a zakazuje jakýkoli druh diskriminace založené na etnickém původu či národnosti.

Tato dnešní rozprava nám dává příležitost zjistit, co si Komise a Rada myslí o těchto opatřeních a jaké kroky v tomto ohledu podniknou, v neposlední řadě proto, že se upřímně domnívám, že odpověď Komise přišla trochu pozdě.

Svůj příspěvek zakončím dotazem Komisi a Radě. Co se stalo s akčním plánem pro rozvoj evropské strategie pro Romy a jejich integraci a jak Francie a další členské státy využívají evropské peníze vyčleněné na integraci etnických menšin?

PŘEDSEDAJÍCÍ: László TŐKÉS
místopředseda

  Jean-Pierre Audy (PPE). – (FR) Paní místopředsedkyně, pane komisaři, dámy a pánové, jsem šokován pokrytectvím řady vystoupení, která jsem právě slyšel, a chci říci, že právní stát ve Francii nadále trvá. Nevedeme diskriminační politiku, navíc ani nerozeznáváme menšiny. Republika je jednotná a nedělitelná. Rozhodnutí přijímáme podle jednotlivých konkrétních případů pod dohledem soudu a rozhodnutí o tom svědčí. Děkuji vám, paní komisařko, že jste nám to připomněla. Francouzi si však vybrali bezpečnost. Francie je velkorysá k lidem, kteří tam žijí legálně. Vedeme zákroky proti lidem, kteří tam sídlí nelegálně, a Francouzi netolerují nelegální stav. Existuje samozřejmě volný pohyb. Tento volný pohyb se zajisté uplatní pod podmínkou, že jedinci neruší pořádek a že po uplynutí tří měsíců mají k dispozici dostatečné prostředky. Nelze však hovořit o svobodě, není-li zaručena bezpečnost – to je hlava II Listiny základních práv. Svoboda nemůže existovat bez pořádku, protože svoboda bez pořádku znamená anarchii. Za těchto okolností navíc všichni příslušní místní politici požadují zásah pořádkových sil. Nyní musíme vypracovat široký celoevropský integrační program – něco, po čem navíc volá president Băsescu – abychom mohli bojovat proti mafiánským organizacím a obchodu s lidmi, řešit problémy se vzděláním, zlepšovat přístup k sociální péči a zajistit politické zastoupení Romů. Měli bychom vřele přivítat společné řešení. Byla by škoda, kdybychom nemohli najít společné řešení jen proto, abychom odsoudili Francii. Utíká nám politická příležitost a já doufám, že do čtvrtka budeme mít prostředky, abychom toto společné řešení nalezli.

  Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Pane ministře, paní komisařko, velice vám děkuji za vystoupení. Z vašich vystoupení je však naprosto jasné, že nemáte ponětí o tom, co se děje v romských osadách v Evropské unii a v členských státech EU.

To, co se stalo ve Francii, je jen špička ledovce a rozhodnutí pana Sarkozyho není prvním takovým rozhodnutím evropského státníka. Taková rozhodnutí byla již dříve přijata i v jiných zemích. Byla přijata ve Velké Británii a v Itálii a v budoucnu budou jistě přijata znovu. Je naprosto jasné, že Komise nezareagovala dostatečně, a neděláme z toho politické téma my, socialisté, ale právě vaše skupina, která není schopna uznat, že něco takového je v Evropské unii nepřijatelné.

Paní komisařko, chceme-li skutečně řešit romský problém, musíme přestat s prázdnými slovy a frázemi, které si tu vyměňujeme už několik let. Je třeba provést skutečně důkladnou analýzu a řešit tuto situaci ve spolupráci s Romy, nikoli jen s romskými intelektuály, kteří mají často odlišné představy o tom, jak Romové skutečně žijí, ale přímo se zástupci těchto osad, o nichž jsem hovořila.

  Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, kolik častých chybných úsudků o hodnocení jsme tu dnes slyšeli! Hodnocení, která jsou transparentnější, podíváme-li se na práva: na právo nebýt vrácen do vlasti, na němž se všichni shodneme, ale i na právo dětí žít a studovat v důstojném prostředí.

Kdybych nutil své dítě zůstat celé dny v kočárku na křižovatce, kde by bylo vystavené slunci a dešti, a dával mu jíst uprostřed výfukových plynů služebních aut, kdybych tohle udělal, soud by mi dítě vzal. Jestliže členský stát zakročil proti podobné situaci vyvolané etnickými menšinami, křičí se o rasismu.

Článek 7 směrnice 2004/38/ES uvádí, že všichni, kdo jsou zapsáni ve škole z důvodu studia, mají právo pobytu po dobu delší než tři měsíce. Dětem však nesmíme brát otisky prstů. To znamená, že nemůžeme zjistit jejich totožnost v případě, že jeden den se ve škole objeví jedno dítě, zapíše se docházka a druhý den se objeví jiné a řekne: „Ne, to jsem já.“ Ve škole se nesmí zapisovat docházka jmény, ale hláskami, protože je nesmíte identifikovat, jinak jste rasisté.

Poněkud podivné je pro mne pravidlo, že bychom měli respektovat právo nevracet lidi do vlasti, ale nikoli právo na důstojný život, jenž bychom se měli vynasnažit zaručit i etnickým menšinám v EU, které se vyskytují v naší Evropě.

  Juan Fernando López Aguilar (S&D). – (ES) Pane předsedající, v dnešní dopolední rozpravě o stavu Unie byla zdůrazněna zvětšující se vzdálenost mezi evropskými orgány a veřejností. Je to politický problém a navíc i evropský problém. Je to tedy ukázka toho, že základem Evropy není jednotný trh a jednotná měna, ale veřejnost, základní práva a prostor svobody, bezpečnosti a práva.

To znamená, že nedostatečná společenská integrace menšiny, jež je objektivně vyloučena, není problémem dotyčné země, nebo problémem těch zemí, v nichž je integrace Romů na vysoké úrovni, jako je Španělsko.

Je to evropský problém, a proto bez ohledu na právní reakci, za niž odpovídá v první řadě Komise a v poslední řadě soudy, existuje politický postup, za který odpovídá Parlament. Parlament musí především jasně říci, že cílené vyhošťování na etnickém základě odporuje potřebné evropské integraci občanů. Dále musí říci, že populistická gesta, která mají údajně překonat problémy vlád členských států spojené s průzkumy veřejného mínění tím, že nalezenou obětního beránka, směřují proti Evropské unii a proti požadované integraci občanů. A konečně musí říci, že při každém pohrdavém gestu vysílajícím signál, že existují vlády, které se nestarají o to, co říkají evropské orgány, protože věří průzkumům veřejného mínění, se budou muset střetnout s Parlamentem, s Komisí a s evropskými orgány jako celkem.

  Jan Mulder (ALDE). – (NL) Pane předsedající, téměř všichni vystupující řekli, že právo je v Evropské unii třeba vykonávat rovným dílem, a Komise uvedla, že Francie musí ještě v souvislosti s vyhoštěním Romů zodpovědět některé otázky. Mám pro Komisi následující otázku. Byla stanovena lhůta, v níž má Francie na otázky odpovědět? Kdy Komise řekne, že nadešel čas, aby Francie dala jasnou odpověď? A kdy bude na základě toho Komise schopna přijmout jasné stanovisko?

Dále je zde skutečnost, že na integraci Romů se vynakládají velké prostředky. Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění uvedl řadu příkladů, z nichž jedním byl, pokud jsem dobře rozuměl, úspěšný dialog s Romy v Maďarsku. Podle mého názoru nemusí dialog stát moc peněz. Neexistují žádné lepší příklady úspěšných integračních projektů, než je dialog, který byl zahájen v Maďarsku?

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, paní komisařko Redingová, v tom roce, kdy jsem se stala poslankyní EP, jsem vás poznala jako komisařku, která se v mnoha oblastech zasazuje proti diskriminaci, a až doposud jsem si myslela, že je správné, abyste byla komisařkou pro základní práva. vaše dnešní vystoupení, vaše postoje v posledních několika týdnech a to, s jakou váhavostí se zabýváte tím, co se stalo ve Francii, tedy masovou deportací Romů, mě ovšem velmi zklamalo. V tomto ohledu souhlasím s mnoha lidmi, kteří to považují za skandální.

Na jedné straně tvrdíte, že francouzská vláda vám sdělila, že nedošlo k žádné cílené akci, v níž by byla porušena základní práva, a poté na druhé straně později uvádíte, že se chcete ujistit, že i Francie se řídí evropským právem. To tedy znamená, že Francie porušila v tomto ohledu evropské právo. Proč to neřeknete jasně a jednoduše?

Očekávám od vás stejně srozumitelný postoj, jaký obvykle používá Komise k obraně tržní svobody, jak již bylo řečeno, na obranu svobody usazování a volného pohybu všech evropských občanů, neočekávám od vás prostou kapitulaci.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Země východní Evropy, kde se nacházejí velké romské menšiny, jsou často kritizovány za to, že se o Romy nestarají odpovídajícím způsobem. Po této obecné kritice však nenásledují žádné konkrétní návrhy možných způsobů civilizované a kulturní integrace Romů do většinové společnosti.

Nynější deportace tisíců Romů z Francie do zemí jejich původu ukazuje, že způsob života přistěhovalých romských rodin, jejich hodnotový žebříček a jejich vztah k většinové společnosti jsou nepochopeny dokonce i v zemi, která má bohaté zkušenosti s integrací přistěhovalců doslova z celého světa.

Nechci hodnotit rozhodnutí francouzské vlády. Vím však, že problém Romů nevyřeší. Může se však stát startovacím mechanismem nového společného procesu Evropské unie a členských států směřujícího ke komplexnímu a intenzivnímu řešení tohoto problému. Vedoucí úlohu v tomto procesu by však měla převzít Evropská unie, neboť jednotlivé státy přistupují k tomuto problému víceméně s určitou dávkou egoismu.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, vidíme pokusy obvinit prezidenta Sarkozyho z politického akcionismu, aby se odvrátila pozornost od francouzských problémů, ale tato nešťastná deportace Romů svědčí o velkých problémech. Ve stovkách osad žijí Romové uzavřeni v paralelním světě a často upadají do trestné činnosti. To samozřejmě vyvolává obavy a strach v lidech, kteří žijí v okolí.

Nesmíme zapomínat na incident, který vedl k nynější situaci. Důvodem byl, konec konců, útok padesáti maskovaných Romů na francouzské policisty. Volný pohyb, kterému se těší občané EU, nelze používat jako omluvu. Byl bych také rád, kdyby se věnovala pozornost skutečnosti, že zejména Rumunsko má velkorysou politiku udělování občanství, takže hlavně Romům, ale i členům moldavské mafie, se štědře rozdávají pasy.

Pro nás je na jedné straně pochopitelně nepřijatelné chtít neomezený volný pohyb po EU – mobilitu, po které se dnes mnohokrát volalo, zatímco na druhé straně se volně rozdávají pasy a občanství, a podporuje se tak nekontrolovaný příliv lidí do Evropy.

  Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, není to poprvé, co vedeme rozpravu o Romech. Máme samé dobré úmysly, ale upřímně řečeno, výsledky jsou neuspokojivé. Samozřejmě jsme do velké míry zodpovědní všichni. V tomto případě můžeme říci, že pokud jde o integraci Romů, ať hodí kamenem ten, kdo je bez viny.

Chtěla bych nicméně poděkovat Komisi za nové politiky, které dnes načrtla. Byla bych ráda, kdyby byla proběhla důkladná rozprava o těchto tématech, ale to nebylo možné. Jsme svědky obvyklého představení, a co mě znepokojuje nejvíce, je skutečnost, že Romové se používají jako figurky pro politické účely tak, jak je dnes používá levice. Tatáž levice, která po léta vládla na celonárodní i na místní úrovni a která umožnila, aby Romové vedli nedůstojný život v nuzných koloniích, kde jsou děti nuceny žebrat, nechodí do školy atd.

Proto se, pane Swobodo, za vlády levice neskandalizovalo. Neslyšela jsem ani slovo pobouření, když se tyto věci děly. Chtěla bych apelovat na předsedajícího: příště nás nechte vest skutečnou rozpravu o politikách, programech a o faktech.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D). – (RO) Viděla jsem kroky a prohlášení používaná ke stigmatizaci etnické skupiny. Slyšela jsem i prohlášení, která vytvářejí negativní obraz státu nebo národa, tedy něco, co je v rozporu s evropským duchem a zásadami a vytváří populistické a xenofobní postoje, které podkopávají zásady EU.

Nemůžeme připustit, aby byly vůči Romům používány předsudky s politickými cíli. V Evropské unii nemůžeme akceptovat existenci lidí první a druhé třídy. Cílem koordinace na úrovni EU musí být zlepšení situace Romů, nikoli omezení práv občanů.

Dvanáct milionů Romů, cikánů nebo kočovníků, jak se jim říká v jejich zemích původu, je společným problémem vyžadujícím společná řešení. Považuji za nepřijatelné jakkoli spojovat otázku Romů a záležitosti týkající se schengenských víz nebo přístupu Rumunska a Bulharska.

  Rui Tavares (GUE/NGL). – (PT) Bylo poněkud trapné vidět dnes dopoledne předsedu Komise, jak uhýbá před tímto problémem, ale musím říci, že dnes odpoledne to začalo být směšné. Komisařka pro základní práva nás přijde navštívit a první věc, o které mluví, je trestná činnost? Paní Lullingová, vaším portfoliem jsou základní práva a já jsem existenci vašeho portfolia a energie, kterou jste mu osobně věnovala, obhajoval, ale momentálně vás, paní komisařko, v této roli nepoznávám.

Zatímco tu ovšem mluvíme, základní práva evropských občanů – právo na volný pohyb a právo na nediskriminaci – jsou porušována. Je porušován duch Smluv a není respektována samotná historie této Unie, nejen dávná historie druhé světové války, ale i historie devadesátých let.

Připomeňme si, co jsme všichni říkali Rumunsku a Bulharsku, když chtěly vstoupit do Evropské unie. Říkali jsme, že pokud nepronásledují menšiny, pokud neprovádějí etnické čistky a pokud se chovají v souladu s lidskými právy, mohou vstoupit do Evropské unie. Vstoupily, aby pak viděly, že mocnější země uprostřed Evropské unie mohou naprosto bez problémů dělat věci, které jsme Rumunsku a Bulharsku zakazovali před vstupem do Evropské unie, aniž by si toho Komise povšimla.

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Pane předsedající, mnohé bylo řečeno a proběhlo mnoho polemik. Neodpovím stejným způsobem, protože se musíme uklidnit a uvědomit si, proč tu jsme. Hlavně proto, abychom řešili problémy, ne proto, abychom další problémy vytvářeli. Jedna konkrétní otázka zněla: Kdo jednal na summitu v Córdobě se zástupci Romů? Odpověď zní: László Andor a já, dva španělští ministři, francouzský státní tajemník a finský ministr. To bylo všechno, z 27 vlád.

Podíváte-li se na dostupné dokumenty o tom, kdo kolik utrácí ve prospěch romské populace, pochopíte, že naše vlády většinou nevyužívají finanční prostředky na investice do zlepšení života romské populace, ale o tom ať hovoří můj kolega László Andor.

Já navážu na vystoupení pana Swobody, protože jeho tón byl stejný jako tón vystoupení mnohých poslanců Evropského parlamentu. Jsem překvapena, protože sdílíme tytéž hodnoty a zásady, a když se podívám na usnesení Socialistické strany, je to doslovná kopie toho, co jsem jménem Komise říkala v srpnu. Budu citovat, co jsem tehdy řekla: „Lituji, že … řečnické obraty používané v uplynulých týdnech v některých členských státech byly otevřeně diskriminační a částečně pobuřující. Situace Romů je vážná věc. Neměla by být na programu jen v srpnu, ale po celý rok a ti,kteří tvoří politiku, by se jí měli věnovat pozorně a odpovědně. Těm, kdo rozhodují na vnitrostátní úrovni, přísluší důležitá úloha zajistit jak veřejný pořádek, tak sociální integraci všech občanů Evropy, kteří se rozhodli žít na území jejich státu. Protože Evropa, to není jen společný trh, to je zároveň i Společenství hodnot a základních práv. Evropská komise na to dohlédne.“

Takové bylo oficiální prohlášení Komise. Komise však odmítá dívat se na romskou otázku černobíle a dělat z této záležitosti stranickou a politickou otázku.

Stejně jako vy jsem i já naprosto jasně odsoudila výroky, které se ozývaly nejen ve Francii, ale i v mnoha jiných členských státech. Stejně jako vy se i já domnívám, že volný pohyb je jednou ze základních svobod naší Evropské unie. Celá Komise tuto myšlenku podporuje.

Nejsou zde však jenom práva. Jsou zde i povinnosti a Komise má povinnost vyvážit tato práva a povinnosti, které jsme nepředložili my, ale o nichž rozhodla tato sněmovna v roce 2004, a vyjádřila tak zájmy voličů. Jsme v každodenním styku s francouzskými orgány, abychom dosáhli této rovnováhy práv a povinností v praxi. To jsme řekli jasně, a proto ministři přijeli do Bruselu a vedli velmi upřímné a jasné debaty s Komisí. Řekla jsem vám, co ministři řekli Komisi.

Naše právní služby zároveň nadále analyzují, jaká je na místě situace, neboť nemůžeme členskému státu prostě vyhlásit válku. Existují pravidla pro analyzování toho, co členský stát udělal, a já jsem vám řekla naprosto jasně, že tato analýza ještě nebyla dokončena a že doposud nemáme všechny důkazy, zda šlo o diskriminaci, či nikoli, nebo zda byly použity procedurální záruky, a to na základě posuzování každého jednotlivého případu, s písemným odůvodněným rozhodnutím a s jednoměsíční lhůtou na opuštění země.

To vše se stále analyzuje. Víme, a jsou to nepříjemná fakta, že Francie neprovedla směrnici z roku 2004 o volném pohybu, pokud jde o procedurální záruky, a právě o těchto procedurálních zárukách hovoříme, takže se věci ujala Komise. Proto jsem dnes poslala jménem Komise dopis francouzským orgánům právě k této otázce. Můžete si být jisti, že pokud existuje zákonný důkaz týkající se Francie nebo kterékoli země, budu jednat, a z minulosti víte, že já mohu obvinit i „velké“ země a obvykle to u Soudního dvora vyhrávám. Ale abych u Soudního dvora vyhrála, musím mít solidní podklady, není možné přijít jen se stranickými politickými prohlášeními. Komise je solidní organizace, která se musí držet pravidel, a přesně to Komise dělá a nadále dělat bude.

Lituji jedné věci. Zapomeňme na stranické a politické vášně, neboť to je v politice normální. Lituji, že jsme vlastně jen velmi málo hovořili o osudu Romů, a přitom jsme tady právě proto.

Měli jsme sdělení a akční plán. Máme romské platformy. Všechna opatření držíme v rukou. Proč se tato opatření neuplatňují? Máme tu past chudoby a diskriminaci. Měli byste Komisi pomoci přimět členské státy, aby tato opatření uplatňovaly. Peníze jsou k dispozici, ale nepoužívají se k řešení problému.

Proč je tomu tak? Já osobně jsem přesvědčena, že by tomu tak mohlo být proto, že v našich členských státech není příliš populární vzít si peníze z EU a investovat je do romské komunity. Doufám, že se mýlím a že se na základě pěti iniciativ, které jsem navrhla, věci v budoucnu změní. Spoléhám na to, že mi Parlament pomůže pokročit tímto směrem, protože sama, s pomocí pana Andora, to nedokážu.

Potřebuji vaši pomoc, ale ne ve stranických polemikách. Potřebuji vaši pomoc při konkrétních akcích, které mají řešit a překonávat problémy.

  Anna Záborská (PPE). – (FR) Pane předsedající, právě diskutujeme o velmi důležitém tématu. Více než dvacet kolegů poslanců však nemělo možnost se k této záležitosti vyjádřit. Navrhuji proto, že v budoucnu by měl předsedající mít možnost změnit pořad jednání a prodloužit rozpravu tak, aby všichni kolegové poslanci měli možnost zúčastnit se tak důležité rozpravy, jako je tato.

  Hannes Swoboda (S&D). – Pane předsedající, budu velmi stručný. Zaprvé, paní komisařko, rozpravu o romských záležitostech jsme vedli před několika měsíci. Parlament o takovou rozpravu usiloval.

Zadruhé, nejsem zcela spokojen, ale to, co jste nyní uvedla ve své odpovědi, bylo přesvědčivější a jasnější než to, co jste řekla na začátku rozpravy.

  László Andor, člen Komise. – Pane předsedající, stejně jako v minulosti budu i v budoucnu vždycky k dispozici k diskusi o romských záležitostech.

Svou část odpovědi zaměřím na několik klíčových bodů. Na začátku tohoto roku, krátce poté, co začalo funkční období této Komise, vedla moje první oficiální návštěva do Paříže na zahajovací konferenci Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Velký dojem na mne udělala atmosféra a velmi upřímný úmysl nevládních organizací a představitelů vlád řešit chudobu a spolupracovat na tom, co jsme později nazvali cíli Evropy 2020.

Není pochyby o tom, že události uplynulých dvou měsíců nebyly tím, co jsme si představovali a co jsme podporovali v únoru v Paříži. Pro mnohé z nás je to zklamání a já chápu tu část této sněmovny, která je k tomuto vývoji velmi kritická.

Přestože však chápeme velmi složitou povahu těchto problémů, myslím si, že bychom měli obrátit svou pozornost k mnohem skandálnější situaci, která panuje v zemích původu Romů, kteří nyní čelí obtížné situaci, neboť Francie a další země se rozhodly je vyhostit. Hovoříme o přibližně deseti milionech lidí, z nichž mnozí žijí v nemožných podmínkách.

Není pravda, jak jsem slyšel v jednom z dnešních prohlášení, že tito lidé se nikdy neintegrovali. Není pravda, že Romové nejsou kulturně, nebo z jakéhokoli jiného důvodu, schopni se integrovat do většinové společnosti. Zde musím prohlásit, že přestože je to komplikovaná záležitost, většina Romů měla před rokem 1989 zaměstnání. Velmi často byli chudí a prováděli nekvalifikované práce, ale byli do určité míry integrováni na trhu práce a měli základní životní úroveň.

Musíme jasně říci, že změna hospodářství znamenala rovněž rozvrat. Romové se zjevně stali hlavní obětí tohoto přechodného období. Jestliže to neuznáme, nepochopíme dnes podstatu problému a neuvědomíme si, jak velké úsilí je třeba vyvinout. Musí to být evropské úsilí, neboť postižené země nemají dostatek prostředků, energie a odhodlání, aby tento problém vyřešily samy.

Rád bych kategoricky odmítl domněnku, nebo obvinění, že Komise si až nyní povšimla, že některé z těchto finančních prostředků, tedy Sociální fond a strukturální fondy, nedosahují svých cílů a nic nepřinášejí výsledky.

O tom jsme jednali velmi otevřeně v Córdobě za účasti pana George Sorose. Jednali jsme o tom na parlamentní konferenci, které předsedal pan Swoboda, a je řada dalších setkání, která se tím mají zabývat. Na dvoudenní červnové konferenci Evropského sociálního fondu byla této věci rovněž věnována pozornost, stejně jako na konferenci, která se koná v těchto dnech v Budapešti. Podobné konference jsou plánovány na příští rok do Bulharska a na Slovensko. Ta hlavní, jíž se má zúčastnit i prezident Băsescu, se bude konat v říjnu v Bukurešti a bude se zabývat výhradně tím, jak by bylo možno lépe využívat evropské fondy na řešení těchto problémů.

Společně s Parlamentem vyvíjíme velkou aktivitu při zavádění nového programu mikrofinancování. Jedním z hlavních argumentů pro tento program mikrofinancování je skutečnost, že marginalizovaným komunitám, zejména Romům, se většinový finanční sektor ani evropské finanční programy dostatečně nevěnují a nepomáhají jim.

Potřebujeme ale dlouhodobou strategii. Nikdo nesmí věřit tomu, že existuje zázračné řešení, nějaká rychlá náprava tohoto problému, a že jde jen o to najít rychlé řešení. Potřebujeme dlouhodobou strategii. Máme dlouhodobou strategii, konkrétně strategii Evropa 2020, s číselnými cíli a pevné odhodlání bojovat s chudobou. Členské státy pracují na svých vlastních reformních programech. Nebylo by prostě přijatelné, kdyby v zemích, kde žije velký počet Romů, chybělo pevné odhodlání zavést pro romské komunity programy na omezení chudoby spočívající v zaměstnanosti, a což je stejně důležité, ve vzdělání.

Nejdůležitější je vzdělávání v raném dětství. Komisařka Vassiliou je při všech těchto diskusích v duchu s námi a bude i členkou pracovní skupiny navrhované Viviane Redingovou, až bude skupina zřízena. Začíná to vzděláváním v raném dětství a pokračuje to vhodnou přípravou na účast na trhu práce. Je to ale namáhavý boj a bude stát spoustu energie.

Souhlasím však se všemi, kdo zdůrazňují, že bychom tuto bezprostřední situaci měli brat vážně a neměli bychom jen hovořit o dlouhodobých plánech na integraci. Existuje totiž riziko rozrůstání rasismu a xenofobie. Jak řekl předseda ve svém dnešním dopoledním projevu, rasismus a xenofobie nemají v Evropské unii naprosto žádné místo.

  Předsedající. – Nakonec bych rád přidal subjektivní poznámku. Vzhledem k tomu, že předsedám této schůzi, nemohu přispět do diskuse na toto téma, ale předal jsem svůj komentář písemně, neboť toto téma považuji za velmi významné.

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedající, chci říci v rychlosti jen pár slov na zakončení této rozpravy, která je zajisté mimořádně zajímavá. Chtěl bych říci, že tato rozprava by byla užitečná, pokud by nám v budoucnosti pomohla pokročit ve věci integrace Romů. Myslím si, že právě to si musíme odnést z této časné odpolední rozpravy. Jak jsem již řekl, tato problematika se obvykle odráží v závěrech, k nimž dospívá Rada v různém složení, včetně Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Cílem všech těchto závěrů je podpora integrace Romů v členských státech. Při četbě různých dokumentů Rady můžete posoudit, jak často se Rada pravidelně tímto problémem zabývá a vystupuje proti stigmatizaci etnické skupiny. Belgické předsednictví navíc nedávno zdůraznilo, že integrace je nadále jednou ze základních zásad Evropské unie a že tato věc si zaslouží projednávání na příslušných fórech. Aby byla tato rozprava solidní, musí zahrnovat všechny dotčené země a musí být vedena s chladnou hlavou, což je zásadní. Pochopitelně jsme dobře zaznamenali nedávná rozhodnutí Komise a žádost o svolání společného zasedání Rady EPSCO a Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci. Vhodnost této žádosti nebudu již dále komentovat. Chtěl bych jen říci, že Rada EPSCO tuto žádost stejně částečně předvídala, neboť problematika integrace Romů byla zařazena na program jejího příštího zasedání, které se bude konat 21. října.

  Předsedající. – Obdržel jsem šest návrhů usnesení(1) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 9. září 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Jsem pevně přesvědčena, že problémy, jimž Romové čelí, nemohou být řešeny za pomoci drastických opatření. Musíme zasáhnout zodpovědně a zapojit do tohoto procesu všechny evropské státy bez ohledu na to, jak se toto úsilí může zdát těžké. Romové jsou evropskými občany a musí požívat veškerých základních práv zaručených evropskými právními předpisy: práva na usazení a pobyt a práva na volný pohyb. Porušení těchto práv ve Francii vytváří nebezpečný precedens a může mít dlouhodobý negativní dopad. Myslím si, že naší povinností je vyhnout se obviňování a zejména kriminalizaci určité skupiny přistěhovalců, a to hlavně proto, že dobrovolně repatriovaní Romové měli čistý trestní rejstřík. Také se domnívám, že řešením není vypovězení romských občanů z jednoho regionu Evropy do jiného, nebo dokonce provádění hromadného vyhošťování. Musíme podniknout společné evropské kroky směřující k integraci této menšiny a vypracovat evropskou strategii pro Romy. Mezi prioritní oblasti této strategie bude muset patřit vzdělávání, zdraví a přístup na trh práce. Pro nás je velmi důležité společně najít konkrétní řešení podporující sociální začlenění Romů a v žádném případě nedovolit, aby se zástupci této komunity cítili být odsunuti na okraj.

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE) , písemně. – (RO) Chtěl bych zdůraznit, že vypovídání romských občanů, které provádí francouzské orgány, neporušuje nutně Smlouvu. Tuto záležitost je třeba zkoumat případ od případu, neboť evropští občané nemají bezpodmínečné právo na volný pohyb, ale toto právo je třeba vykonávat v souladu se směrnicí 2004/38, v níž se jasně stanoví podmínky pro jejich pobyt. Občané EU mohou být navíc vypovězeni z důvodů bezpečnosti, veřejného pořádku a veřejného zdraví. Problém nelegálnosti těchto opatření vyvstane jen tehdy, jestliže byli vypovězeni Romové, kteří mají legální pobyt. Na druhé straně Romové, stejně jako ostatní občané Evropy, mají jek práva, tak povinnosti. Řešením je vypracování účinné a soudržné evropské strategie na podporu sociálního začlenění Romů, aby mohli plnit své občanské povinnosti. Dalším klíčovým aspektem je vykořenění diskriminace tím, že se změní způsob, jakým lidé Romy vnímají. Ani Francie, ani ostatní členské státy by neměly ponechávat plnou odpovědnost za řešení situace Romů na bedrech Rumunska. Pokřivené informace v médiích ve Francii a snaha využít vypovězení Romů pro volební účely, jsou naprosto neužitečné. Při řešení tohoto citlivého problému musíme prokázat solidaritu a odpovědnost. Naše schopnost toho dosáhnout je zkouškou hodnot, které EU po léta hlásá.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Naprosto odsuzuji porušování lidských práv francouzskou vládou při kolektivním vypovídání Romů. Tento model extrémistického populistického chování podporovaný Silviem Berlusconim bohužel funguje i v zemi, která ráda prohlašuje, že je domovem lidských práv. Zároveň musím poukázat na Evropskou komisi, že její pasivní postoj vůči porušování ustanovení článků 14, 27 a 30 směrnice 2004/38 ve Francii signalizuje její spoluúčast na zachování a neustálém obnovování diskriminace největší evropské menšiny. Situace Romů se zhoršuje, a to jak v důsledku neexistence koordinované politiky evropské integrace, tak v důsledku extrémistických činů, které ohrožují evropské hodnoty. V důsledku toho vyzývám Komisi k rozhodnému zákroku, kterým by skoncovala s hromadným vypovídáním Romů v souladu s pravomocemi, které jsou jí svěřeny na základě článku 258 konsolidovaného znění Smlouvy o EU. Jinak se vystavujeme riziku, že se toto nedemokratické ostudné chování bude šířit, jak bylo uvedeno v prohlášeních zástupců finské vlády a ve zpětné vazbě ze včerejší neformální ministerské schůzky v Paříži.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Každému je jasné, že volný pohyb v rámci EU je základním právem, které je evropským občanům zaručeno. Dalším zásadním právem je nestát se cílem akcí z důvodu pohlaví nebo rasy, etnického nebo sociálního původu nebo z důvodu toho, že hovoříte konkrétním jazykem, vyznáváte určité náboženství nebo mate určité politické přesvědčení. Proto bych rád zdůraznil, že pokus spojovat sociální integraci některých občanů EU s procesem přístupu Rumunska nebo Bulharska k schengenskému prostoru je neodůvodněný a nespravedlivý. Zodpovědnost za sociální integraci Romů neleží jen na Rumunsku, Bulharsku nebo Francii, ale na Evropě. Z tohoto důvodu se domnívám, že integrace Romů musí být pro EU prioritou a že členské státy musí nalézt společné řešení ve spolupráci s Evropskou komisí.

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Usnesení Evropského parlamentu o vyhošťování Romů z Francie je nutným krokem v boji proti nepravostem páchaným pravicovými vládami. Tímto usnesením požadujeme, aby byla respektována základní práva, která náleží občanům Evropské unie, právo na svobodu pohybu a na přístup na trh práce.

Francouzské orgány sice tvrdí, že navracení Romů bylo dobrovolné, ale jsou k dispozici nespočetné výroky, které prokazují opak. Rozhodnutí francouzské vlády svědčí o tom, že tato vláda není schopna zvládnout takovou situaci. Politicky viděno současná francouzská vláda vytváří obětního beránka a doufá, že na jeho účet nasbírá politické body. Francie musí přehodnotit svůj postoj vůči přistěhovalcům bez ohledu na jejich národnost nebo etnický původ.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Situace romských občanů, kteří spáchají trestný čin ve státech EU, musí být řešena bez obecných předsudků a stereotypů založených zejména na nepřijatelných kritériích, jako je etnický původ, abez uplatňování kolektivního přístupu. Pokud jde osituaci romských komunit, Evropská komise musí požádat členské státy, aby uplatnily konkrétní opatření a pomohly jim tak řešit problémy, které byly v každém státě zjištěny, ve spolupráci sjejich zastupitelskými strukturami. Komise navíc může tento přístup podpořit přidělením dodatečných prostředků z rozpočtových linií, které zůstaly nevyužité. Problematika sociální integrace občanů Evropské unie nemá nic společného se schengenským acquis a nespadá do této oblasti. Schengen je společný prostor volného pohybu a Rumunsko splňuje požadavky acquis Společenství voblastech, jako je policejní spolupráce, ochrana osobních údajů, víza a ochrana námořních a pozemních hranic, což potvrdily všechny odborné posudky. Rumunsko tedy již prokázalo, že je schopno účinně řídit tok přistěhovalců na vnější hranici schengenského prostoru vsouladu s normami, kterými se řídí stávající členské státy Schengenu, které se vsoučasné době stímto problémem potýkají.

  Marian-Jean Marinescu (PPE) , písemně. – (RO) Všichni evropští občané musí dodržovat vnitrostátní aevropské zákony. Romové jsou evropskými občany. Všechny členské státy musí dodržovat své vlastní zákony a zákony EU. EU má 27 členských států. Skutečností je, že Romové představují určitý problém. Nemá to nic společného s okolnostmi, za nichž čelí diskriminaci, ale sjejich sociální situací. Jde o situaci vnucenou obecně hospodářskými poměry, ale zejména různými aspekty jejich vlastní tradice: kočování anízká vzdělanost mají za následek nedostatečnou odbornou kvalifikaci. Chceme-li skutečně vyřešit tento konkrétní problém, musíme vypracovat a zavést evropskou politiku, kterou by zavedly všechny členské státy. Tato politika musí být založena především na vzdělání. Vzdělání může nabídnout pracovní příležitosti, které významně přispějí k sociální integraci Romů.

  Katarína Neveďalová (S&D), písemně. – (SK) Dámy apánové, situace romské menšiny vEvropě je skutečně kritická. Příslušníci této skupiny jsou často oběťmi útoků, adokonce ietnických čistek. Ráda bych se připojila ke kritice nedávných kroků francouzské vlády, která vypověděla několik stovek těchto občanů Unie a zastrašovala je různým porušováním právních předpisů. Pravdou však je, že nevíme ožádném jiném masovém vyhošťování lidí, kteří byli obviněni z podobného porušování právních předpisů. Události ve Francii lze proto charakterizovat jako etnickou čistku. Moje otázka zní: kdo to bude příště? Budou to občané patřící k jiným menšinám nebo přistěhovalci? V EU se pohybujeme po velmi tenkém ledě. Tolerovali jsme taková opatření v minulosti v případě jiných členských států, konkrétně Velké Británie a Itálie, a je to tu znova. Musíme se jednoznačně distancovat od takových opatření a přísně trestat země, které je uplatňují. Takovými opatřeními vytvoříme dvojí úroveň rovnosti a Romové skončí na té nižší úrovni. Musíme najít řešení této situace. Podle mého názoru bychom měli více investovat do vzdělání této komunity, neboť to je jediná možná cesta. Možná už je příliš pozdě na záchranu nynější generace, ale snad můžeme zachránit generace budoucí.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Musíme zahájit vážnou diskusi s cílem nalézt evropské řešení problému, kterým je postižena řada našich států. Tuto diskusi musíme vést ovšem konstruktivně a musíme se vyhnout okázalým pózám nebo demagogii.

Evropská levice již zase ukázala, že je slepá tváří v tvář takovému výjimečnému stavu, jako je situace Romů, který nechtěla a ani neuměla řešit. Využívá tento problém k rozdmychávání plamenů a dělá z tohoto výjimečného stavu čistě propagandistický nástroj.

Já jsem vždycky podporoval společnost, v níž vládne začlenění a přijetí všech, a právě proto všichni, kdo chtějí být součástí takové společnosti a národa a integrovat se do nich, musí dodržovat určitá pravidla. Socialista Tony Blair řekl, že přistěhovalectví a splývání kultur vždycky představuje určité obohacení, ale lidé, kteří přicházejí do jiného státu, jsou konfrontováni s jistým hodnotovým systémem. A těmito hodnotami se musí řídit všichni. Právě proto, ponecháme-li stranou veškeré kulturní nebo náboženské rozdíly, existují některé společné zásady právního státu, které jsou součástí našeho kolektivního dědictví, a všichni je musí respektovat.

  Sirpa Pietikäinen (PPE), písemně. – (FI) Základní hodnoty Evropské unie zahrnují respektování lidské důstojnosti, toleranci a otevřenost. Dále je jedním z opěrných pilířů EU volný pohyb osob. S Lisabonskou smlouvou se stala Listina základních práv právně závaznou a dodala váhu dimenzi lidských práv v Evropské unii. Situace týkající se evropských Romů ukazuje, že v oblasti rovnosti v každodenním životě a v oblasti uplatňování základních práv máme stále co dohánět. Pokud jde o právní nástroje dostupné na evropské úrovni, problémem, mimo jiné, je, že Evropská komise nemůže kromě jiného zasahovat do věcí, které nejsou – alespoň v současné době – v její kompetenci, a to navzdory právní závaznosti Listiny základních práv. Směrnice o rovnosti, která zakazuje všechny formy diskriminace, a pokrok, který zaznamenává Rada, je podle mého názoru nejdůležitějším nástrojem v boji proti diskriminaci Romů a mnoha dalších občanů Evropy. Existuje mnoho zranitelných skupin, včetně starších lidí a sexuálních menšin. Je třeba zajistit, aby směrnice měla horizontální dosah a bránila jak aktivní, tak pasivní diskriminaci na jakémkoli základě a aby neobsahovala žádné mezery a výjimky. Vevropské civilizované společnosti, která respektuje lidská práva a rovnost, není místo pro diskriminaci a každý znás by měl mít stejnou šanci podílet se na životě takové společnosti. Základní práva je třeba uplatňovat ihned, ne až za pět nebo za deset let.

  Cristian Dan Preda (PPE), písemně. – (RO) Romové nejsou jen největší menšinou, ale inejvíce marginalizovanou komunitou v Evropské unii. Jestliže se spor mezi pravicí a levicí posune z vnitrostátní na evropskou úroveň ajestliže se vdůsledku toho vyvine místo větší politické odpovědnosti větší společenská nesnášenlivost, jejich osud se nezlepší. Romové potřebují politiku začlenění na vnitrostátní úrovni bez ohledu na to, v které zemi žijí, a zásah na evropské úrovni, jestliže není vnitrostátní úroveň odpovídající, jako v případě, kdy jde o přistěhovalecké komunity. Zkušenost některých nevládních organizací v Rumunsku nebo v Bulharsku, ve Francii nebo ve Španělsku by však měla vládám nebo agenturám EU poskytnout modely osvědčených postupů.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – (RO) Chtěla bych se připojit k těm, kdo odsoudili nepřijatelná opatření francouzské vlády proti Romům. Romská populace je největší etnickou menšinou v Evropské unii. Hovoříme o 10 nebo 12 milionech lidí, což je více než počet obyvatel Belgie. Problémy Romů nejsou problémy konkrétního státu, jsou to problémy Evropské unie. Dokud to nepochopíme a nebudeme se tím zabývat, každé přijaté opatření skončí neúspěchem. Problematika romské integrace se nevyřeší nuceným vyhoštěním nebo násilím, bonusy ve výši 300 EUR nebo sympózii o kulturní rozmanitosti. Budeme-li takto pokračovat, budeme plýtvat časem a prostředky a problém se bude zhoršovat, zatímco romská populace bude chudnout, bude stale více vyloučena a bude inklinovat k trestné činnosti. Musíme skoncovat s drsným přístupem a vážně se podívat na příčiny jejich chování, což znamená na jejich tísnivé poměry, pokud jde o vzdělávání a zdravotní péči, na znemožněný přístup na trh práce, na diskriminaci a neúčinnou kontrolu trestné činnosti. Jasná strategie integrace těchto lidí do společnosti se musí snažit dosáhnout konkrétních dlouhodobých cílů. Tato opatření musíme přijmout společně, nesmíme si donekonečna přehazovat horký brambor z jednoho státu do druhého.

  Bogusław Sonik (PPE), písemně. – (PL) Romové, neboli cikáni, jak se jim kdysi říkalo, jsou hodni stejného respektu jako všechny ostatní etnické skupiny. Je to lid, který je v Evropě přítomen po staletí. Romové přinesli do evropské kultury také bohatství své kultury a tak by měli být vnímáni – se svou poezií, písněmi a hudbou, se svými řemeslnými dovednostmi a se svou tradicí cestovat a donekonečna kočovat. Byly pokusy je vyhladit, zatímco jiní se pokoušeli je usídlit, naučit je vzdát se svých zvyků a přimět je zříci se svých tradic a hodnot. Neuspěli – Romové jsou stale s námi. Svět se však mění. Dnes je jejich svět od základu odlišný od světa, který je obklopuje – tedy svět, jenž ovládla myšlenka kariéry za každou cenu, spotřeby, zbohatnutí a úspěchu. Tato situace je výzvou pro nás všechny, pro celou Evropu. Evropská unie musí vyvinout účinné podpůrné programy pro příslušníky této komunity tak, abychom respektovali jejich tradice a zároveň jim umožnili prolomit izolaci a vyloučení. Evropská unie nebyla založena jen pro to, aby lidé žili v klidu a bohatli. Musí se vypořádat i s nejobtížnějšími problémy. Nevěřím ani tomu, že by některý členský stát Evropské unie nebyl schopen postavit skutečné pachatele trestných činů před spravedlnost a místo toho by se prostě spokojil s obecným podezříváním některé skupiny z toho, že má sklony k páchání trestných činů.

  Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Situace Romů v Evropě je problém, který se mne zvláště dotýká, ne jako francouzské poslankyně EP, ale jako evropské občanky. Velká většina Romů je evropskými občany. Jako takoví plně požívají volného pohybu a práva pobytu podle smluv a směrnice 2004/38/ES.

Toto právo je však, stejně jako všechna práva, spojeno s povinnostmi. Navíc právo ve všech svých dimenzích musí být dodržováno všemi. Odhaduje se, že v současné době je v Evropě 11 milionů Romů. Je zřejmé, že je to záležitost celoevropská, a moje skupina je doposud jediná, která prokázala, že se nad touto věcí zamyslela a konstruktivně přispěla k této rozpravě.

Musíme například uvážit, jak co nejlépe mobilizovat evropské fondy, abychom zlepšili podmínky pro integraci Romů v zemi jejich původu. Na evropské úrovni musíme také zavést do praxe strategii pro romskou menšinu a zapojit romskou komunitu do jejího rozvoje, provádění a sledování.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D), písemně. – (HU) V několika uplynulých týdnech události ve Francii na jednu stranu ukázaly, že přílišné zjednodušování problému nemůže vést k trvalému řešení, které by zlepšilo situaci těch, jichž se to týká. Romové jsou zvláštní menšinou v tom smyslu, že mají statut dvojí menšiny. Tvoří etnickou komunitu a většina z nich patří ke společensky znevýhodněným společenským skupinám. Dnes jsou Romové stále oběťmi diskriminace, marginalizace a segregace v mnoha oblastech veřejného a soukromého života. Romská komunita stále není ve všech členských státech uznána za národnostní nebo etnickou menšinu a netěší se proto ve všech dotyčných zemích právům spojeným s tímto statutem. Výsledkem je, že jejich schopnost plně se účastnit veřejného života je omezená, a v mnoha případech ji lze realizovat pouze na dobrovolnické bázi. Většinová společnost a Romové sdílejí společenskou odpovědnost za asymetrickou integraci romských komunit. Většinová společnost musí přijmout Romy bez asimilace a podporovat je jako znevýhodněnou společenskou skupinu. Romové musí na druhou stranu přijmout pravidla většinové společnosti jako celku a měli by vyvinout větší iniciativu při řešení svých vlastních problémů. Dalším poučením z událostí ve Francii je skutečnost, že sociální integraci romských komunit nelze provádět pouze na vnitrostátní úrovni. Kromě místní, regionální a celostátní úrovně musí členské státy spolupracovat i na úrovni EU. V rozpočtovém období po roce 2013 je třeba na tento úkol vyčlenit značné prostředky ze strukturálních fondů EU a z Fondu soudržnosti.

  László Tőkés (PPE), písemně. – (HU) Den co den jsme svědky prudkých útoků na francouzskou politiku a na přísná opatření proti rumunským a bulharským Romům. Někteří socialisté a liberálové nazývají prezidenta Nicolase Sarkozyho populistou, xenofobem a rasistou, když pro své stranické politické cíle využívá neštěstí cikánů, kteří zamířili do západní Evropy. Problém vyhoštěných Romů byl bohužel příliš zpolitizován. Mnoho lidí jednostranně přeceňuje zásadu volného pohybu v rámci Evropské unie a zapomíná, že problém Romů ve střední a východní Evropě nelze vyřešit emigrací nebo kočováním po celém kontinentu. Jejich situace může být uspokojivě řešena pouze v jejich domovských zemích, členskými státy a ve spolupráci s EU.

Někteří lidé, vedeni čistě propagandistickými cíli, rovněž zapomínají, že volný pohyb nemůže být sám o sobě cílem. Naopak. Právo zůstat ve své domovské zemi a vést v ní důstojný život je základní univerzální a evropskou hodnotou, na niž má právo i největší evropská etnická a sociální menšina. Musíme se proto vynasnažit zajistit, aby se všichni občané Evropské unie cítili ve své vlastní zemi doma, a aby proto nebyli nuceni hledat štěstí v zahraničí. Nejlepší odpovědí pseudodemokratickým obráncům Romů, jejichž chování hraničí s politickým cynismem, mohou být slova nositele Nobelovy ceny Elieho Wiesela: Romové nejsou ostatně posíláni do Osvětimi, ale jen do Rumunska.

  Traian Ungureanu (PPE), písemně. – Existují dva způsoby, jak řešit romskou otázku. Jedním z nich je přidat se k našim socialistickým a liberálním kolegům a prohlašovat: Teď jsme všichni rasisté! To by ale přineslo užitek jen morálním gestům levice. Romům by to nijak nepomohlo.

Druhým způsobem je poctivě řešit skutečný problém. Měli bychom připustit, že právo na bezpečnost a právo na volný pohyb jsou stejně důležitá. A navíc, místo abychom spojovali romský problém s přistoupením Rumunska k Schengenu, měli bychom si uvědomit, že Rumunsko udělalo mnoho pro vzdělávání a integraci Romů. Na rumunských zkušenostech bychom měli stavět ve spolupráci s ostatními evropskými státy, neboť romský problém není národním problémem, ale je celoevropskou skutečností, která vyžaduje celoevropskou politiku.