Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2759(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

B7-0491/2010

Rozpravy :

PV 07/09/2010 - 18
CRE 07/09/2010 - 18

Hlasování :

PV 09/09/2010 - 5.3
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0313

Rozpravy
Čtvrtek, 9. září 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

7. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Zpráva Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (A7-0215/2010)

 
  
MPphoto
 

  Giommaria Uggias (ALDE).(IT) Pane předsedající, (…) krok k lepšímu porozumění textům, které schvalujeme, ze strany obyvatel Evropské unie. Je ještě zapotřebí učinit mnoho, je však důležité, že tyto kroky podnikáme průběžně.

Je jasné, že musíme nalézt způsob, jak vyvážit dva odlišné právní systémy: anglosaský systém a kontinentální systém založený na římském právu.

Část týkající se vyhodnocení dopadu je však také důležitá. Jedná se o nadmíru důležitou část, která se musí promítnout také do vnitrostátních právních předpisů. V tomto ohledu musím podotknout, že mají výrazné nedostatky. Bude důležité vrátit se k tomuto tématu a já věřím, že tak učiníme brzy.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Pane předsedající, jednoduchá, jasná legislativa, které lidé budou rozumět, je mimořádně důležitá, aby lidé Evropskou unii přijímali. Řádná legislativa je však také klíčová pro fungování Evropské unie. Zjednodušení procesu tvorby evropských právních předpisů by tudíž mělo být jedním z hlavních zájmů evropských institucí. Jedním důležitým aspektem je snížení administrativní zátěže našich podniků. To poskytne nový impuls hospodářskému rozvoji a inovacím. Evropa se nicméně ne vždy nachází tam, kde to o ní prohlašuje; to je alespoň zkušenost, kterou mám ve své zemi. Komise se musí velmi snažit zajistit, aby členské státy uzákonily nařízení, která nepřesahují unijní požadavky.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, v této sněmovně dochází k okamžikům, kdy program jednání připomíná karikaturu. Zpráva o „zlepšení tvorby právních předpisů“ přichází z těch samých institucí, které učinily z této části světa nejvíce regulovaný a nejméně konkurenceschopný blok planety, které nás uvedly do byrokratické noční můry společné zemědělské politiky, ekologické kalamity společné rybářské politiky.

Ale dovolte, abych se pokusil být konstruktivní. Mám nápad na zlepšení tvorby právních předpisů: nebuďme šroubovití při tvorbě právních předpisů. Nechte nás, abychom zkusili nevyužívat statutů této sněmovny jako způsobu, jak ukázat, že jsme sympatičtí lidé, že se staráme o nezaměstnané, o Romy, o delší pracovní dobu nebo o cokoli jiného. Těžkopádné zásahy ze strany státu nebývají obvykle nejlepším způsobem řešení problémů. Bude mnohem lepší, když umožníme, aby rozhodnutí byla činěna co možná nejblíže lidem, kterých se týkají.

Proto můj jednoduchý návrh na lepší tvorbu právních předpisů je, abychom na zkoušku tento Parlament na půl roku zavřeli, nevydali žádný právní předpis, a uvidíme, zda si na to naši voliči budou stěžovat.

 
  
  

Návrh usnesení (B7-0492/2010) – společný návrh usnesení (RC-B7-0493/2010)

 
  
MPphoto
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D). - (SK) Na Slovensku dnes slavíme památku obětí holokaustu. V době existence Slovenského státu bylo ze Slovenska vypovězeno do koncentračních táborů více než sto tisíc židů, Romů, homosexuálů a tělesně postižených osob. Z tohoto důvodu jsem dnes podpořila toto usnesení, které jsem shodou okolností také předkládala, protože považuji za velmi důležité, aby Evropský parlament ukázal, že nic podobného již v současné době ani do budoucna v Evropě nechceme. Zažili jsme v Evropě dvě velké války a nyní je nejvyšší čas, abychom právě poté, co Francie začala ve velké míře deportovat rumunské Romy zpět do jejich země, ukázali, že takové kroky pro nás jednoduše nejsou přijatelné, k čemuž pomohlo také hlasování pro toto usnesení. Chtěla bych, pane předsedající, poděkovat všem kolegyním a kolegům, kteří toto naše usnesení podpořili.

 
  
MPphoto
 

  Joe Higgins (GUE/NGL). - Pane předsedající, podpořil jsem usnesení, jehož signatářem je i skupina Evropské sjednocené levice.

Zaměřením se na romskou komunitu ve Francii a jejím pronásledováním a vyhošťováním předvedli francouzský prezident Sarkozy a jeho vláda nejvyšší míru cynismu. Celé to je o hrubém využití menšinové komunity potlačovaných lidí k odlákání pozornosti od ničivých hospodářských a sociálních politik.

Politiky pana Sarkozyho vedla ve Francii k masové nezaměstnanosti a marginalizaci mnoha komunit pracující třídy. Vláda pana Sarkozyho nyní systematicky ohrožuje životní úroveň francouzských pracujících a důchodová práva francouzských obyvatel. Pan Sarkozy a jeho vláda zastupují francouzskou buržoazii a mezinárodní velké společnosti a snaží se využít zranitelnou komunitu jako obětního beránka pro odlákání pozornosti od své obrovské neoblíbenosti.

Vzdávám poctu desítkám tisíc francouzských obyvatel, které minulou sobotu demonstrovaly proti této politice, a vyzývám francouzské pracující, aby uplatnili svou obrovskou tradici solidarity – spolu se všemi menšinovými komunitami a pracujícími lidmi, kteří drží spolu a brání lidská a občanská práva a lepší budoucnost – a nenechali se nachytat tímto cynickým jednáním.

 
  
MPphoto
 

  Cristian Dan Preda (PPE).(RO) Hlasoval jsem především pro usnesení naší politické skupiny, jelikož navrhovalo řešení a nestigmatizovalo politické možnosti. Bohužel tento návrh usnesení nebyl schválen.

Co se týká usnesení navrhovaného skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu a sympatizantů jejích politik, hlasoval jsem pro některé body v tomto textu, které mi připadaly konstruktivní, zejména ústní pozměňovací návrh podporující chybějící propojení mezi situací Romů v Evropě a integrací Rumunska do schengenského prostoru.

Hlasoval jsem také pro druhou část odstavce 10, která požaduje silnou horizontální koordinaci, která by v budoucnu reagovala na takové situace, a pro druhou část odstavce 16, která vyzývá jak Komisi, tak členské státy, aby dodržovaly práva Romů a jejich uplatňování.

Hlasoval jsem rovněž pro bod odůvodnění L, který uvádí potřebu většího zastoupení Romů ve vládních strukturách a státní správě v členských státech. Nemohl jsem však hlasovat pro celé usnesení, protože jej považuji za demagogické.

 
  
MPphoto
 

  Sergej Kozlík (ALDE). - (SK) Klíčovým problémem Evropy je vnější migrace. Každoročně v Evropě přibude 900 000 nových přistěhovalců. Romská otázka je vnitřním problémem Evropy, jelikož migrace Romů mezi členskými státy se počítá ne ve statisících, ale v tisících. To však neznamená, že se nejedná o vážný problém.

Podporuji usnesení Evropského parlamentu týkající se situace romského obyvatelstva v Evropě. Hodnotím pozitivně, že definuje tento problém jako celoevropský. K účinnému řešení problému romské populace nelze přistupovat izolovaně. Zejména v zemích s významným počtem romské populace je zapotřebí zapojit do řešení také evropské zdroje a evropské know-how.

Migrace a repatriace Romů by se neměla stát politickou otázkou. Neměla by se porušovat práva menšin. Avšak práva a povinnosti musí platit nejen pro členské státy, ale také pro konkrétní menšiny.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam (PPE). - Pane předsedající, hlasoval jsem pro usnesení skupiny PPE, protože text tohoto usnesení nabízí konstruktivní a komplexní evropské řešení problému lepšího sociálního začlenění Romů.

Místo využívání jejich závažné sociální a hospodářské situace jako nástroje politicky motivovaných útoků proti některým vládám jednajícím v souladu se zákony, jako je vláda ve Francii a Itálii, navrhuje skupina PPE evropskou romskou strategii.

Přesouvání problémů z jednoho členského státu na druhý nám nepomůže nalézt nezbytné zdroje. Ty můžeme nalézt pouze společně v duchu konstruktivního přístupu.

 
  
MPphoto
 

  Jens Rohde (ALDE). - (DA) Pane předsedající, my v dánské Liberální straně jsme se rozhodli hlasovat ve prospěch společného usnesení o Romech ne proto, že se nedomníváme, že by jazyk ve značné části usnesení byl příliš emocionálně laděný a jeho kritika neopodstatněná, ale proto, že věříme, že je proč pochybovat o způsobu, který si Francie zničehonic vybrala pro vyhoštění Romů. V tomto ohledu si nemyslíme, že je důvod prošetřovat deportace v Dánsku a Německu. Dánsko postupovalo podle všech pravidel, a pokud Německo nemůže poslat domů uprchlíky z válečného konfliktu, který již skončil, koncept postavení uprchlíků zmizí a vznikne zcela nový právní status na světě. Musím říct, že dánská Liberální strana bojuje proti neoprávněné kritice Dánska a Německo je v nepříjemné osamělé situaci. Sociální demokraté ani Socialistická lidová strana nás nepodpořily. Ne, budou raději, když jejich země a sousední země budou pošpiněny spory, pro které neexistuje doložitelné odůvodnění. Upřímně si myslím, že to je velmi nepříjemné. Rád bych skončil zdůrazněním skutečnosti, že poslední výslovná známka tzv. kritiky Dánska a Německa byla definitivně odstraněna během dnešního hlasování.

 
  
MPphoto
 

  Gerard Batten (EFD). - Pane předsedající, nehlasoval jsem pro žádné z těchto usnesení, protože principiálně neuznávám a nikdy uznávat nebudu demokratickou legitimitu Evropské unie.

Mělo by však samozřejmě být právem suverénních národů, aby rozhodovaly, kdo může a nemůže vstupovat na jejich území a na jakém základě. Členské státy Evropské unie se vzdaly tohoto práva, když uznaly nadřazenost práva Evropské unie, a zejména když přijaly směrnici 2004/38/ES o volném pohybu osob.

Francouzi nemohou mít obojí. Nemohou být plnými členy Evropské unie a přitom diskriminovat rumunské cikány.

Pokud by se to Francouzům nelíbilo, navrhuji, aby přijali politiku Nezávislé strany Spojeného království, která spočívá ve vystoupení z Evropské unie a znovunabytí suverenity.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Přijetím usnesení o Romech se Evropský parlament a Evropská komise dle mého názoru správně přihlásily k zodpovědnosti za situaci Romů v Evropské unii. Ze zkušeností, které mám ze své země, si však dovolím upozornit na skutečnost, že při hledání účinných řešení integrace romského etnika nebude stačit pouze poskytovat finanční pomoc nebo hmotné statky v zájmu zlepšení jejich materiální situace. Mnohem důležitější bude naučit Romy, že pro udržení životní úrovně je zapotřebí vynakládat mnohem více úsilí na získání co nejlepšího vzdělání a udržení si trvalého zaměstnání. Protože pouze takto vzdělané a sociálně integrované romské etnikum se zbaví břemene nedůstojného postavení v naší společnosti. Bude to náročná práce a doufám, že ji zvládneme.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedající, hlasoval jsem pro to, aby všichni členové Evropské unie měli stejná práva. Mezi ně patří také Romové.

Chápu, že někteří, například ve skupině Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), se domnívají, že toto usnesení je nástrojem politického sporu vedeného proti Francii. Je pravda, že musíme na věci nahlížet takovým způsobem, abychom neuplatňovali politiku jako nástroj, ale, jelikož Evropská unie je společenstvím hodnot, abychom ukázali, že skutečně vyznáváme myšlenku, že musíme převzít zodpovědnost za naše nejzranitelnější skupiny obyvatel.

Víme, že v současné době je mezi romským obyvatelstvem v řadě evropských zemí nízká sociální účast, a že proto řešení tohoto problému je výzvou, kterou Evropané, občané Evropské unie, sdílí. Nebudeme důvěryhodní, když budeme mimo Evropu vysvětlovat, jak se má zacházet s lidskými právy, pokud my sami nebudeme situaci Romů v rámci Evropské unie řádně řešit.

Doufám, že to bude v Evropském parlamentu vnímáno jako konkrétní čin. Parlament samozřejmě organizuje různé malé pilotní projekty s cílem integrovat Romy do společnosti prostřednictvím vzdělávání apod. Někdy se však zdá, že tato sněmovna nebude ze svého rozpočtu poskytovat peněžní prostředky ani na projekty tohoto druhu a raději je dá Řecku nebo jiné zemi či dokonce zemím mimo Evropu.

Musíme nyní jednou a provždy vyřešit romskou otázku uvnitř Evropské unie. To znamená, že budeme muset prokázat důvěryhodnost a ukázat základní hodnoty, na jejichž základě Evropská unie pracuje.

 
  
MPphoto
 

  Bruno Gollnisch (NI).(FR) Pane předsedající, pozorně jsem poslouchal, co pan Takkula říkal, ale ve skutečnosti byly zpřístupněny velmi vysoké finanční prostředky ve výši několika desítek miliard eur, z nichž bylo dosud použito pouhých 9 milionů eur.

Domnívám se, že tímto usnesením pan Sarkozy a pan Hortefeux, francouzský ministr vnitra, kteří byli nicméně kdysi poslanci tohoto Parlamentu, dnes sklízí, co zaseli. Podporovali otevření našich hranic; uzavřeli příslušné smlouvy; některé dokonce sepsali či je propagovali; a jistě si dnes musí uvědomovat, že křehké bariéry, které byly vybudovány, že dočasná řešení, která umožňovala Romům usadit se ve Francii až po roce 2013, to vše bylo vynecháno.

Závěrem, nejhorší na postojích našich kolegyň a kolegů je dle mého názoru skutečnost, že pod záminkou boje proti diskriminaci se skrývá systematická diskriminace – nebo stigmatizace, abych použil jejich výraz – původní většinové populace. Je velmi dobré chránit menšiny, ale nemyslíte si, že se někdy mohou vyskytnout problémy – kulturní, problémy spojené s chováním či problémy jiného druhu – v chování těchto menšin, které ve skutečnosti brání jejich integraci? Neprospělo by těmto menšinám, kdybychom byli upřímní a zabývali se také těmito problémy? Alespoň pro jedenkrát.

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Pane předsedající, jsem překvapen, s jakou lehkomyslností levice v této sněmovně žongluje s pojmy, jako je „hromadné vyhoštění“, když hovoříme o záležitostech probíhajících ve Francii, které jsou vyhodnocovány individuálně případ od případu, a o lidech, kteří získali finanční pomoc na dobrovolný návrat do své země původu. Členský stát má samozřejmě právo a povinnost prosazovat pravidla právního státu a podnikat kroky proti nezákonnému přistěhovalectví a doprovodným problémům. Důležitý klíč k řešení těchto problémů každopádně spočívá v samotných romských komunitách. Rád bych zmínil memorandum bývalého nizozemského ministra pro otázky bydlení, společenství a integrace, pana Van der Laana, socialisty, které mimo jiné uvádí, že mezi Romy je míra kriminality neúměrně vysoká, míra neposílání dětí do školy je nesmírně vysoká, děti jsou zneužívány k žebrání a nezákonnému chování. Takovým postojem se podle socialisty Van der Laana Romové sami vylučují z nizozemské společnosti. Proto je zapotřebí něco udělat. Pane předsedající, vím, že to není populární říkat zde v Parlamentu, ale Romové, stejně jako ostatní lidé, nemají pouze práva, ale také povinnosti.

 
  
MPphoto
 

  Mario Borghezio (EFD).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nehlasovali jsme pro návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který je jistě vyváženější, kvůli jednomu klíčovému bodu, na nějž bychom vás chtěli upozornit: výzva Evropské komisi, Evropě, aby urychlila proces integrace Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru.

Domníváme se – a již jsme na to upozorňovali v době rozšíření EU – že tyto země dosud nepřijaly přísné kontrolní politiky týkající se průkazů totožnosti a uznání státní příslušnosti.

Jsou si Komise a Parlament vědomy, že v těchto zemích lze velmi snadno získat oprávnění pro vstup z mimoevropských zemí, což umožňuje díky svobodnému pohybu osob nelegální vstup do schengenského prostoru? Musíme si na tuto věc dávat velmi dobrý pozor, je zcela nezodpovědné, že jsme tak nečinili, a že prosazujeme rozšíření schengenského prostoru navzdory zdravému rozumu.

Na závěr bych chtěl vyjádřit svou naději, že až se příště sejdeme, bude zde alespoň jeden dobrodinec z řad poslankyň a poslanců tak podporujících Romy, který nám oznámí, že se ujal – mohou si to z poslaneckého platu dovolit – romské rodiny a živí několik dalších osob. Není těžké namísto pouhých slov prokázat skutkem, že jste dobrodinec.

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE). (SK) Nepodpořila jsem schválený návrh usnesení, jelikož si myslím, že nepřispívá k řešení romské otázky v Evropě a zároveň zhoršuje politickou atmosféru mezi jednotlivými státy Evropské unie. Naše neschopnost řešit problémy romské komunity se dá shrnout do jedné věty: víme, co nechceme, ale nevíme, co chceme. Nechceme, aby kdokoli byl potrestaný za přestupky druhého jen proto, že oba patří ke stejnému etniku. Ale také nechceme, aby si někteří mysleli, že pro ně zákony neplatí. Nechceme nikoho nutit, aby se vzdal své kultury, ale také nechceme, aby se jménem etnické identity tolerovalo porušování základních principů spolužití. Francouzská vláda ví, co nechce. Pokud neporušila zákony, není jí co vyčítat. Pokud je porušila, musí o tom rozhodnout soudy. Jednu krátkou poznámku ke schůzce konané tento týden v Paříži: byla bych velmi ráda, kdyby se na tyto schůzky zvaly v první řadě země, od kterých se očekává pozitivní řešení romské otázky.

 
  
MPphoto
 

  Janusz Władysław Zemke (S&D).(PL) Pane předsedající, usnesení, které získalo většinu hlasů v Parlamentu, dostalo také můj hlas. Usnesení se týká jednoho základního rysu práva, který jasně vysvětluje, že žádný trest nemůže být spojován s národností. Zodpovědnost musí mít vždy individuální charakter, a to je základní princip práva. K Romům by mělo být přistupováno stejným způsobem jako k ostatním občanům unie. To také znamená, že podléhají +u, a pokud jej poruší, musí nést zodpovědnost stejně jako ostatní. Nemůžeme připustit situaci, kdy příslušnost k určité národnosti je používána jako důvod pro odejmutí zodpovědnosti za porušení práva. Smysl spočívá v tom, že příslušnost k určité národnosti nesmí nikdy být základem rozhodnutí o tom, jaký trest bude udělen, protože tresty musí být vždy udělovány konkrétnímu jednotlivci.

 
  
  

Návrh usnesení (B7-0491/2010)

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin (ALDE). - Pane předsedající, chci pouze prohlásit, že plně podporuji tento návrh týkající se dlouhodobé péče o seniory.

Vzhledem k současné demografické situaci představuje otázka dlouhodobé péče o starší osoby nepochybně evropský problém. Tato situace sice spadá převážně do pravomocí členských států, ale vzhledem ke svému charakteru a závažnosti představuje evropský problém a takto je také skutečně vnímána.

Jednou z věcí, které toto usnesení zdůrazňuje a které plně podporuji, je nutnost přihlížet k potřebám neformálních pečovatelů. Významným způsobem se podílejí na poskytování péče, kterou starší osoby vyžadují. Členské státy musí přijmout konkrétní opatření na podporu tohoto neocenitelného zdroje a musí tak učinit prostřednictvím odborné přípravy, odpočinku a dalších opatření, která pomohou sladit pracovní a rodinný život.

K tomuto usnesení chci dále podotknout, že požaduje, aby členské státy nejen přijaly záruky na ochranu základních práv osob přijímajících dlouhodobou péči, ale aby navíc zajistily vymáhání a plnění kritérií týkajících se kvality poskytované péče.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Pane předsedající, v souvislosti s návrhem usnesení o dlouhodobé péči o seniory bych rád vyjádřil svou plnou podporu zájmu o tuto záležitost. Vzhledem k nepříznivým demografickým změnám, které Evropu trápí, se jeví jako nezbytná okamžitá opatření v této oblasti. Musíme starším osobám pomoci být aktivní a zaručit jim náležitou péči a zároveň nesmíme zapomínat na lidi, kteří tuto péči poskytují. Často se jedná o lidi, jimž nikdo jiný nepomáhá, neboť mimo péči o seniora si musí rovněž udržet své zaměstnání. Sladit tyto dvě role není vůbec jednoduché. Mám zde na mysli především rodiny ve venkovských oblastech, které se nejčastěji ujímají péče o nemohoucí rodinné příslušníky. Právní situace těchto lidí by měla být regulována. To přiměje i ostatní, aby pečovali o starší osoby, které chtějí stárnout důstojně. Domnívám se, že bychom to chtěli všichni.

 
  
  

Společný návrh usnesení (RC-B7-0484/2010)

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedající, tento návrh je podle mého mínění bohužel neobjektivní. Když uvažujeme o situaci na Blízkém východě, měli bychom mít na paměti, že se zde nachází jeden demokratický stát, s nímž my Evropané sdílíme tytéž hodnoty: Izrael. Demokracie, lidská práva a svoboda projevu jsou významné hodnoty.

Proto je důležité, abychom při posuzování situace v tomto regionu přihlíželi také k celkové situaci a neusilovali pouze o to, abychom jediné tamější demokracii tak či onak uškodili.

Právě tento pohled se bohužel uplatnil, když byla projednávána situace na řece Jordánu. Všichni víme, že vodní zdroje jsou v tomto regionu omezené. Také víme, že při vybudování zavlažovacích systémů a systémů odpadních vod vyvinul Izrael obrovské úsilí, aby zajistil přístup k vodě lidem v Izraeli, i na takzvaných palestinských územích, a vytvořil podmínky pro zemědělství.

Doufám, že náš postoj bude konstruktivní. Doufejme, že v důsledku právě probíhajících mírových jednání se nám podaří pokročit v mírovém plánu. Musíme mít k tomuto regionu konstruktivní a loajální postoj a nesmíme neobviňovat Izrael.

 
  
 

Písemná vysvětlení

 
  
  

Zpráva: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (A7-0215/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně.(FR) Jak může někdo nehlasovat pro zprávu s právě takovým názvem? Proč nezdůraznit potřebu vypracovávat právní předpisy, které jsou pro evropské občany jednoduché, transparentní a srozumitelné? Abych byla přesnější, samozřejmě plně podporuji tuto zprávu z vlastního podnětu Parlamentu, protože zaprvé bychom měli neustále usilovat o tvorbu lepších právních předpisů, a zadruhé protože zpráva zdůrazňuje několik zásadních otázek. Jednou z takových otázek je posuzování dopadů prováděné Evropskou komisí, jejichž nezávislost a důvěryhodnost musí být zaručena.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Zlepšení tvorby právních předpisů se stalo předpokladem pro účinné fungování Evropské unie a může hrát významnou roli v otázce ukončení hospodářské krize a dosažení hospodářského růstu. Pro činnost orgánů je nezbytné splňovat očekávání občanů, podniků působících na vnitřním trhu i vnitrostátních a místních orgánů veřejné správy a zajistit, aby byla rozhodnutí přijímána co nejblíže občanům. Podporuji ustanovení předložená v usnesení, která uvádí, že musíme podporovat proces zlepšování právní úpravy, jehož cílem je zvýšit transparentnost, účinnost a soudržnost právních předpisů Evropské unie. Jako orgán oprávněný k vydávání podnětů pro přijímání právních předpisů, zaujímá Komise klíčovou roli při přípravě legislativních návrhů vysoké kvality, při snižování administrativní zátěže a nákladů podniků a při spolupráci s členskými státy, aby zajistila řádné uplatňování právních předpisů EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Záměrem této iniciativy je analyzovat uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality a zajistit, aby byly tyto zásady v návrzích Evropské unie respektovány. Subsidiarita je dynamický a progresivní koncept, který umožňuje, aby byly aktivity Evropské unie rozšířeny, je-li to nezbytné, či naopak omezeny, když přestanou být oprávněné.

Proporcionalita je hlavní zásadou při výkonu pravomocí Evropské unie, jak výlučných, tak sdílených, které by neměly překročit hranici toho, co je nezbytné k dosažení daných cílů. V této oblasti mají zásadní význam dvě inovace: vytvoření výboru pro posuzování dopadů a skutečnost, že vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, jež vnitrostátním parlamentům přiznává významnou úlohu při posuzování způsobů, jimiž jsou tyto dvě zásady uplatňovány: politickou kontrolu ex ante, jež může vést k přezkoumání či ke zrušení daného návrhu, nebo soudní kontrolu ex post umožňující obrátit se na Soudní dvůr, pokud se domnívají, že došlo k porušení těchto zásad. Tento systém posuzování umožňuje, aby Unie přijímala lepší právní předpisy, aby své návrhy analyzovala a odůvodňovala, takže bude moci zlepšovat kvalitu, přesnost a transparentnost. Vítám skutečnost, že systém posuzování dopadů funguje správně a podporuji posílení procesu analýzy.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) – Zpráva kolegyně de Oedenberg se zabývá zejména hodnocením 15. a 16. zprávy EK o zlepšení tvorby právních přepisů zahrnující roky 2007 a 2008, třetího strategického přezkumu zlepšování právní úpravy z ledna 2009 a akčního programu snižování administrativní zátěže z října 2009. Zpravodajka usiluje o výraznější prosazování subsidiarity a proporcionality jako základních požadavků evropského práva s cílem umožnit členským státům uplatňovat vlastní legislativní pravomoci a usilovat o to, aby očekávání občanů bylo naplněno. V otázce posuzování dopadů právních předpisů a snižování administrativní zátěže je však nutné další úsilí. Zpráva upozorňuje na skutečnost, že až 32 % administrativní zátěže v EU je způsobeno přehnaně důsledným uplatňováním evropských předpisů členskými státy, které překračuje požadavky evropské legislativy.

V nových členských státech se s tímto nešvarem potýkáme velmi často. Vítám, že je poukázáno na nové možnosti evropské občanské iniciativy. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost je totiž prvotně dána občanům EU možnost aktivně se podílet na procesu tvorby evropského zákonodárství. Zpráva jako celek je přínosem pro naši legislativní činnost a souhlasím s jejím přijetím.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o zlepšení tvorby právních předpisů, protože věřím, že je třeba vytvářet pro Evropany legislativu, která je jednoduchá, transparentní a srozumitelná. Je však důležité zajistit, aby se snížila administrativní zátěž a aby byly ekonomické, sociální a environmentální dopady všech nových návrhů Komise pečlivě posouzeny nezávislým orgánem, který musí být odpovědný Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Plně podporuji nynější snahy o vytváření jednoduchých, transparentních a srozumitelných právních předpisů pro Evropany. Navzdory dobře míněným prohlášením, pečlivým studiím a srozumitelným zprávám řady orgánů je skutečností, že evropské právní předpisy nadále trpí oněmi nedostatky, které jsou tak často zdůrazňovány: přílišným objemem, nežádoucí složitostí, nesrozumitelností a řadou výjimek.

Tato skutečnost nejenže Evropany odcizuje rozhodovacímu procesu na evropské úrovni, ale navíc podněcuje debatu, občas nepříliš racionální a nepříliš výstižnou, týkající se evropského zasahování do záležitostí, které by Evropa neposuzovala ani legislativně neregulovala, pokud by se důsledněji dodržovaly zásady subsidiarity a proporcionality. Toto usnesení tedy směřuje správným směrem.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Toto usnesení se zabývá otázkou zlepšení tvorby právních předpisů, což se týká zásady subsidiarity a proporcionality, které jsou nepostradatelné pro řádné fungování Evropské unie a souvisí např. s potřebou posouzení dopadů procesu tvorby právních předpisů, potřebou zjednodušení a kodifikace stávajících právních předpisů a snižování administrativních nákladů, které vyplývají z evropského práva, a to o 25 % do roku 2012.

Nejvýznamnějšími aspekty této oblasti jsou evropská občanská iniciativa, kterou zavedla Lisabonská smlouva a která občanům umožní aktivně se účastnit procesu vytváření evropského práva, dále skutečnost, že Evropský parlament má nyní v rámci řádného legislativního postupu stejné zákonodárné pravomoci jako Rada, a zapojení vnitrostátních parlamentů do dohledu nad uplatňováním zásady subsidiarity. V této souvislosti podle článku 225 Lisabonské smlouvy a vzhledem k tomu, že se domnívám, že je to příklad zlepšování právních předpisů, jsem ve zprávě z vlastního podnětu navrhl vypracovat zvláštní směrnici o biologickém odpadu, která byla v červenci v tomto Parlamentu přijata většinou hlasů: doufám, že Komise na ni bude brzy reagovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Uvědomuji si důležitost jednoznačných právních předpisů, menší administrativní zátěže pro podniky, kvality studií posuzujících dopad, skutečnosti, že by se k nim mělo přihlížet (což však rozhodně nebývá pravidlem) a především důsledného dodržování zásad subsidiarity a proporcionality, kterými se musí řídit každý právní předpis přicházející z Bruselu. Na druhé straně považuji za politováníhodné, že ačkoliv zpráva opakovaně poukazuje na to, co označuje výrazem „gold-plating“, tj. kladení dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva, nezmiňuje velice zajímavou informaci, jež se objevuje ve vysvětlujícím prohlášení. Z tisíců legislativních aktů EU jich jen 72 uložilo 486 povinností ohledně poskytování informací a členské státy následně přijaly více než 10 000 prováděcích aktů. Mám dojem, že tahle informace odhaluje přesný opak, totiž že podstata tohoto zla spočívá v přílišné regulaci ze strany Komise. Pokládám si otázku, jestli není zásada subsidiarity respektována pouze formálně. Smlouvy totiž stanoví oblasti, v nichž má Evropská unie výlučné pravomoci a které proto nelze vůbec zpochybňovat, zatímco v ostatních oblastech se zdá, že některé vnitrostátní parlamenty stále nemohou plně uplatňovat svá práva týkající se tohoto tématu.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. − (FI) Filozof Schopenhauer prohlásil, že bychom měli používat obyčejná slova a říkat neobyčejné věci. Mnozí lidé, především politici a zákonodárci, dělají pravý opak, aniž si to patrně uvědomují. Právě z tohoto důvodu budou mít neustálá kontrola legislativní praxe a její vylepšování pro činnost Evropské unie vždy zásadní význam. Hlasovala jsem pro zprávu paní Geringerové de Oedenbergové o zlepšení tvorby právních předpisů, protože obsahuje důležité návrhy, jak by bylo možné právní předpisy zlepšit. Za prvé, Parlament musí mít na paměti svoji odpovědnost: až příliš často vedla snaha zákonodárců EU získat si pozornost k situaci, kdy parlamentní rozprava o směrnici, kterou bylo možné prosadit, uvízla na mrtvém bodě v důsledku podrobných pozměňovacích návrhů. V duchu Schopenhauerovy zásady jednoduchost a transparentnost legislativy neznamenají, že její obsah je nekvalitní. Složitost a kazuistika často slouží jako prostředky k zakrývání nedostatku myšlenek. Za druhé bych se ráda věnovala problematice posuzování dopadů právních předpisů. Historie několika důležitých legislativních iniciativ jako například směrnice o obchodování s emisemi ukázala, že v posuzování dopadů existují závažné nedostatky. Je třeba, abychom byli precizní, zvlášť při navrhování právních předpisů týkajících se životního prostředí: vyřešený problém v jedné oblasti může způsobit nový problém v jiné oblasti. Jak stanoví usnesení, mají-li být posouzení dopadů objektivní, musí Komise pravidelně a komplexně vést konzultace se zainteresovanými stranami. Domnívám se, že ověřování dopadů právních předpisů na malé a střední podniky (test dopadů na MSP), který zavedla Komise ve svých vnitřních pokynech, představuje vítané opatření. Za třetí, musíme si uvědomit, že při snižování administrativní zátěže mají často klíčový význam vnitrostátní orgány. Pocházím ze země, kde je úřednická mašinérie při uplatňování předpisů natolik puntičkářská, že zátěž často ještě zvyšuje. Odpovědnost členských států v této věci nelze přehlížet.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Jediné pozitivum tohoto textu představuje požadavek na prodloužení období konzultace se sociálními partnery o legislativních návrzích Komise. Zbytek textu je otřesný: podporuje činnost skupiny, které předsedal Edmund Stoiber, klubu podnikatelů obhajujícího deregulaci pod záminkou snížení administrativní zátěže. Navrhuje omezení práva občanské iniciativy, chabého nástroje, který suverénním národům ponechala Lisabonská smlouva, a potvrzuje osmitýdenní lhůtu pro obdržení stanoviska vnitrostátních parlamentů k návrhům Komise.

Přestože text trvá na potřebě srozumitelné evropské legislativy, nikde neprojevuje zájem o to, že většina dokumentů Komise a pracovních skupin je dostupná pouze v angličtině. Co jiného lze také očekávat od shromáždění, jehož většina se nedomáhá práva být skutečným parlamentem?

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Velká složitost otázek, kterými se EU zabývá, znamená, že právní přepisy přijímané po většinu doby jsou příliš komplikované a nejsou dostatečně srozumitelné pro většinu evropské veřejnosti. Proto je potřeba, aby byly připravovány takové právní předpisy, které jsou jednoduché, transparentní a srozumitelné pro Evropany ze všech členských států. Vzhledem ke krizi, již zažíváme, je zároveň nutné najít mechanismy, které výrazně sníží vysoké náklady na legislativní proces EU, abychom mohli jako první jít dobrým příkladem, pokud jde o využívání rozpočtu EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Tato zpráva prohlašuje, že Lisabonská smlouva posiluje úlohu vnitrostátních parlamentů, ale ve skutečnosti musely členské státy Bruselu postoupit ještě více pravomocí. V každodenním životě dále nastávají situace, které dokazují, že v mezinárodní právní oblasti stále přetrvávají problémy.

Například je tomu tak v případě rozvodu manželů, kteří jsou občany dvou různých členských států, kde byly alespoň některé členské státy EU schopny se dohodnout na regulaci pravomocí udělených soudům, nebo v oblasti evropského posuzování dopadů na životní prostředí, kde členské státy odkládají jeho provádění, aby se vyhnuly tomuto požadavku vztahujícímu se na projekty velkého rozsahu, jakým je rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Vypracování hodnocení dopadů vypadá jako rozumný krok a cíl snížit administrativní náklady a zjednodušit právní systém lze rovněž přivítat, avšak Evropská unie tohle dělá už celá léta a občané i podniky se zatím dočkali jen velmi skromných výsledků. Tahle zpráva tuto situaci s velkou pravděpodobností nezmění, a proto jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro zprávu o zlepšení tvorby právních předpisů, protože jsem přesvědčen, že lepší právní předpisy představují nezbytnou podmínku efektivního fungování Evropské unie a jedno z práv našich občanů, jehož nelze dosáhnout bez jasných zákonů, kterým může široká veřejnost porozumět. Lepší regulace v Evropské unii zahrnuje řadu činností jako vytváření posouzení dopadů, snižování administrativní zátěže a zjednodušování a kodifikaci stávající legislativy. Souhlasím zejména s programem Komise zaměřeným na snižování administrativní zátěže způsobené právními předpisy Evropské unie, který probíhá od roku 2005 a jehož cílem je do roku 2025 snížit tuto zátěž o 25 %. Je velmi důležité omezit náklady podniků působících v Evropské unii, aby mohly efektivně fungovat v obtížných ekonomických podmínkách, soutěžit na celosvětové úrovni, a také zefektivnit veřejné administrativní postupy. Musíme se zaměřit na zbytečné požadavky ohledně poskytování informací a uplatňovat zásadu „jen jednou“ stanovenou v zákoně o drobném podnikání. Elektronická komunikace představuje výborný nástroj ke snížení administrativní zátěže. Orgány EU musí aktivně spolupracovat s členskými státy, aby se vyhnuly nesrovnalostem v interpretaci a kladení dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva. Podle Komise je 32 % administrativní zátěže v EU způsobeno rozhodnutími některých členských států, které přesahují požadavky legislativy EU, a neefektivitou jejich administrativních postupů. Nesmíme rovněž zapomínat, že konzultace se všemi zainteresovanými stranami, především se sociálními partnery, mají při přípravě legislativních návrhů zásadní význam.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Jednoznačně jsem podpořil tuto zprávu, jež upozorňuje na zásadní význam tvorby jednoduchých a jasných právních předpisů srozumitelných občanům EU a zdůrazňuje, že evropské orgány musí při formulaci svých návrhů respektovat zásady subsidiarity a proporcionality. Zpráva vyzdvihuje klíčovou roli Komise jako orgánu oprávněného k zákonodárné iniciativě při přípravě legislativních návrhů vysoké kvality.

Parlament se zavazuje, že vyvine veškeré úsilí k tomu, aby tyto návrhy přezkoumal bez odkladu a v souladu s příslušným legislativními postupy. Dále zdůrazňuje význam spolupráce s členskými státy při zajišťování správného provádění právních předpisů.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Rozhodně podporujeme zprávu Komise o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality, protože stanoví hodnocení dopadů vydávaných směrnic.

Tato hodnocení, jež musí být prováděna s využitím seriózních nezávislých studií o nákladech a přínosech, jsou nezbytná, neboť zabraňují přijímání rozhodnutí, která občany i podniky nadměrně zatěžují. Zabránit musíme především takové nové legislativě EU, jež vede k nové administrativní zátěži.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Zlepšení tvorby právních předpisů je nezbytnou podmínkou pro to, aby mohla Evropská unie dobře fungovat a náležitě uplatňovat evropské právní předpisy založené na větší transparentnosti, efektivitě a důsledných rozhodnutích. Náležité uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality, které jsou poté, co Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, nově definovány, musí přispět k jednodušším a soudržnějším právním předpisům pro evropskou veřejnost a také k tomu, aby byla na evropské úrovni přijímána rozhodnutí, jež jsou v nejlepším zájmu Evropanů. Lisabonská smlouva stanoví, že Evropský parlament musí jednat ve spolupráci s Radou a podporovat větší účast vnitrostátních parlamentů při kontrole uplatňování zásady subsidiarity.

Právní prostředí Evropské unie musí mimoto nadále podporovat hodnocení dopadů a snižovat administrativní zátěž. Jak je uvedeno v této zprávě, pro niž jsem hlasoval, právní předpisy bude možné zlepšit jedině významným snížením administrativní zátěže a efektivním uplatňováním evropských právních předpisů při vnitřním plánování legislativy a rovněž prostřednictvím účinných hodnocení dopadů v ekonomické a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. (IT) Hlasovala pro zprávu paní Geringerové de Oedenbergové, jelikož upozorňuje na potřebu vytvářet jednoduché, jasné právní předpisy, kterým mohou občané EU snadněji porozumět.

Respektování zásad subsidiarity a proporcionality, význam příslušných hodnocení dopadů legislativních návrhů, snížení administrativní zátěže, zjednodušení a kodifikace právních předpisů jsou proto klíčovými cíli zprávy o zlepšení tvorby právních předpisů. Měli bychom si také uvědomit, že jednodušší a srozumitelnější právní předpisy jsou nezbytné, abychom dosáhli pokroku při definování budoucí ekonomické a sociální politiky EU.

 
  
  

Návrh usnesení (B7-0492/2010) – Společný návrh usnesení (RC-B7-0493/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro usnesení skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu o situaci Romů v Evropě, protože mne velmi znepokojují kroky, které Francie proti této komunitě podnikla, a pochopitelně podporuji okamžité zastavení tohoto procesu. Francie začala s hromadným vyhošťováním evropských občanů patřících k této menšině v srpnu loňského roku. Romská komunita představuje největší etnickou menšinu v Evropské unii a její populace sídlí v několika členských státech Unie.

Právo všech občanů Evropské unie svobodně cestovat a žít kdekoli v Evropě je ve Smlouvách definováno jako pilíř evropského občanství. Nerozumím proto předstírané hluchotě Evropské komise. Komise měla reagovat a vysvětlit, že vyhoštění evropských občanů členským státem může být legální jedině v případě, že je založeno na důvodech veřejného pořádku, musí být analyzováno u každého jednotlivce, musí být úměrné příslušné hrozbě veřejnému pořádku a nikdy nesmí vést k hromadnému postihu nějaké etnické menšiny. Můžeme se rovněž sami sebe ptát, jestli využívání finančních prostředků k ospravedlnění „dobrovolného opuštění země“ nepředstavuje manipulaci se svobodou občanů a nezákonný způsob, jak zabránit tomu, aby byly tyto aktivity označeny za vyhoštění.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně.(FR) S ohledem na rozpravu o Romech je poselství, které bych ráda vyslala, jasné: musíme zastavit nemístné spory, které se týkají pouze Francie, a namísto toho hovořit jako Evropané o evropské otázce, která vyžaduje evropskou odpověď. Stávající rozprava ukazuje, jak je pro nás v současnosti stále těžké řešit evropské otázky jako Evropané, a nikoli jako státní příslušníci jednoho nebo druhého členského státu. Evropská integrace znamená především sdílení určitých hodnot, na jejichž základě vznikají určité svobody, včetně svobody pohybu, a dále určité povinnosti, včetně dodržování podmínek, jež se týkají výkonu práva pobytu. V současnosti musíme reagovat na utrpení obyvatelstva, které je třeba integrovat. Jedná se o utrpení, kterého využívají mnohé mafiánské sítě a které nenabízí jiné prostředky k přežití, než jsou žebrání, krádeže a prostituce. To je hlavní otázka, již je dnes třeba řešit.

 
  
MPphoto
 
 

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. (EL) Tyto návrhy usnesení předložené v Evropském parlamentu, které roní krokodýlí slzy nad situací a perzekucí Romů, odhalují naprosté pokrytectví politických sil, které podporují jednosměrný proces evropské integrace. Evropská komise se s ohledem na reakci veřejnosti rozhodla ustavit zvláštní pracovní skupinu, jež se má tímto problémem zabývat. Myslí si, že tohle ztiší všeobecné pobouření nad politikou diskriminace a omezí rozhodnutí francouzské a italské vlády Romy vyhostit. Političtí mluvčí kapitálu, kteří se střídavě vládnou členským státům a společně v EU rozhodují, se domnívají, že odsouzením rozhodnutí zmíněných vlád se oni i EU zbaví odpovědnosti za neustálou a systematickou diskriminaci Romů.

Politika diskriminace však vychází ze samé podstaty imperialistické, nadnárodní unie kapitálu. Čím je daná sociální skupina zranitelnější a zisky kapitálu větší, tím je diskriminace závažnější. Romové se stále více stavějí proti EU, jejím orgánům a silám, které ji podporují. Jedině společným bojem spolu s pracujícími za svržení vykořisťovatelské společnosti a bojem proti EU i jejím stoupencům dosáhnou respektu ke svým právům a uspokojení svých současných potřeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Společný návrh usnesení předložený levicí se snaží směrnici 2004/38/ES interpretovat způsobem, který považuji za politicky naprosto chybný a nezákonný. Text směrnice je jasný: svoboda pohybu v členských státech má své hranice, a pokud to nějaká vláda považuje za přiměřené, může repatriovat i občany EU. Usnesení navíc zcela opomíjí jeden podstatný fakt: Evropa v posledních letech na programy sociální integrace Romů vynaložila již stovky milionů eur. Nepřineslo to ale žádné pozitivní výsledky vzhledem k tomu, že ústřední problém spočívá v neobyčejně malé schopnosti romské populace se integrovat do místní sociální struktury. Usnesení, které nebere v úvahu bezpečnostní potřeby, jejichž plnění po nás občané členských států požadují, a které naopak dláždí cestu nesmírně široké interpretaci zásady svobodného pohybu osob, znamenají další krok k budování Evropy vzdálené názorům a potřebám lidí. Proto jsem hlasovala proti společnému návrhu usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Nedávná vlna vyhošťování etnických cikánů z Francie, obratně prezentovaná jako dobrovolná repatriace, v Evropě opět oživuje debatu o nevyřešeném problému. Vyhoštění těchto lidí do zemí jejich původu zjevně nic nevyřeší. Vrátí se hned, jak to bude možné, a nikdo je nemůže zastavit, protože jsou všichni evropskými občany, kteří mohou jít, kam chtějí, pokud budou respektována ustanovení směrnice 38/2004. Svým hlasováním za prvé vyjadřuji mírné výhrady, jež mám k návrhu usnesení předloženému skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a skupinou Evropských konzervativců a reformistů kvůli tomu, že tiše připouští skutečnost, že vyhoštění jakožto možné řešení není vyloučeno. Naprosto však nesouhlasím se společným návrhem usnesení navrženým ostatními politickými skupinami, které se pod vlivem odporu vůči Sarkozyho vládě pokoušejí udělat z cikánské menšiny oběť většiny a neviní je ze situace, jež jim po staletí vyhovuje.

Události probíhající ve Francii a Itálii musí Evropě připomenout přítomnost menšiny, jež čítá 10–12 milionů lidí, je panevropská a potýká se s významnými integračními problémy. Schovávat je za státními hranicemi je nicméně špatné řešení. Jediné schůdné řešení, jež může přinést dlouhodobé výsledky, je takové, které vyžaduje společné evropské úsilí k integraci této menšiny.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) – Navracení více než 8 tisíc Romů z Francie do země původu – zejména Rumunska a Bulharska – je jistě tématem, které je hodno pozornosti EP. Nejsem zastáncem zbrklých úsudků a vyhrožování, ale dávám přednost cestě důkladného prozkoumání situace a jejího následného vyhodnocení. Dejme průchod dialogu s francouzskou stranou, dejme francouzské vládě šanci vše vysvětlit a objasnit a teprve pak učiňme závěr, zda se skutečně jedná o porušování lidských práv, nebo zda se postup ve vztahu k Romům odehrává v mezích evropského práva. Od Evropské komise očekávám aktivní přístup v duchu jejího poslání strážkyně Smluv.

Byla by chyba, kdyby z důvodu pohodlnosti zvolila strategii mlžení a snahy nechat problém vyšumět. Rád bych ještě dodal, že za jedinou šanci, jak se při řešení romské problematiky pohnout dopředu, považuji přijetí jednotné evropské strategie pokrývající všechny dotčené státy a mající přímou vazbu na Evropský sociální fond, případně jiné finanční nástroje rozpočtu EU. V prvé řadě je ale třeba si přiznat, že romský problém je problém evropský.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) o situaci Romů v Evropě. Domnívám se, že svoboda pohybu je podle směrnice 2004/38/ES základním právem evropských občanů. Tato směrnice rovněž pro uplatňování této svobody stanoví podmínky, které platí v celé Evropské unii: osoby pobývající v členském státě déle než tři měsíce musí být schopné předložit důkazy o tom, že mají zaměstnání či dostatečné prostředky pro své potřeby, nebo o tom, že studují.

Je proto důležité nahlížet na sociální a ekonomickou integraci Romů jako na evropský problém a nalézt jeho evropské řešení. Vyzývám tedy členské státy a Evropskou komisi, ať se na tento problém zaměří, aby mohly poskytnout evropskou politickou odpověď.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Souhlasím s konstruktivním přístupem založeným na dialogu o kulturní rozmanitosti a na tom, co kulturní rozmanitost představuje s ohledem na bohatství lidstva. Vzdělávání je klíčem k integračnímu procesu. Poskytováním vzdělávání a odborné přípravy bojujeme proti vyloučení, nezaměstnanosti a diskriminaci. Zajišťujeme rovněž společnost, která je spravedlivější, kreativnější a dynamičtější. Je významné začleňovat etnické menšiny nejen na trh práce, ale také do všech oblastí společnosti. Ochrana základních práv a vytváření společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva představují cíle evropské integrace. Tleskám všem, kdo podporují integraci na místní úrovni, včetně politiků, učitelů a sdružení. Je to kvůli tomu, že právě tito lidé se často zasluhují o přístup k bydlení, zdravotní péči, vzdělávání, kultuře a lepší kvalitě života.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Casini (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení paní Weberové o situaci Romů v Evropě kvůli jeho vyváženému a konstruktivnímu obsahu.

Nadávat na diskriminaci a přitom patrně využívat skutečné a velice závažné problémy ve stranicko-politických sporech nestačí. Je zjevně třeba rozhodně prosazovat zásady nediskriminace, svobodného pohybu a z nich odvozených práv a povinností, jak to činí usnesení skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Ještě důležitější však je provádět praktické reformy zaměřené na řešení problémů, aby mohla být základní lidská práva uplatňována. Přistěhovalectví je evropský problém a nadešel čas jej řešit na evropské úrovni, jak požaduje usnesení paní Weberové.

Romská otázka se s otázkou integrace překrývá jen částečně a každopádně má svá specifika, která také musí být řešena na evropské úrovni. Struktura EU vychází z premisy, že členské národy trvale obývají určité území. Kočovný způsob života může být rysem některého národa, který je také nutné respektovat; musí však dojít k začlenění v duchu solidarity a v souladu s evropskými pravidly, aniž by jednotlivé členské státy v této věci improvizovaly. Takový je také návrh usnesení, jenž si získal naši podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Castex (S&D), písemně. (FR) Vítám přijetí tohoto společného návrhu usnesení o situaci Romů v Evropě. Vzhledem k nečinnosti Komise a mlčení jejího předsedy José Manuela Barrosa se Evropský parlament postavil proti politice prováděné vládou francouzského prezidenta vůči romské komunitě.

Musím zdůraznit, že politika pana Sarkozyho odporuje zásadě volného pohybu osob zaručené Evropskou unií. Rumunsko je členským státem a Evropská unie zakazuje jakoukoli diskriminaci svých občanů založenou na etnickém původu či státní příslušnosti. Listina základních práv je navíc poté, co v prosinci 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, právně závazná. Usnesení volá po evropské politice, která by reagovala na jejich situaci.

Toto usnesení bylo potřebné, protože kroky pana Sarkozyho, podobně jako pana Berlusconiho v Itálii, jsou pro evropskou pravici charakteristické. Oni chtějí Evropu, která vyhovuje bankám a nadnárodním společnostem. Souhlasí s volným pohybem kapitálu, ale když se jedná o věc chudých a pronásledovaných, tak uzavřou své hranice a zbaví se jich.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE) , písemně. (PT) Na rozdíl od svých kolegů nezpochybňuji legálnost rozhodnutí o vyhoštění učiněných francouzskými orgány. Všechny členské státy to mohou učinit s odvoláním na legitimní důvody vnitřní bezpečnosti a udržení veřejného pořádku. Za politováníhodnou však považuji následnou debatu, jež se snaží klást vinu celé etnické skupině a probudit nepřijatelné xenofobní reakce. Pokud nějaký Evropan spáchá zločin, nemůžeme z toho vyvodit závěr, že všichni Evropané jsou zločinci. Pokud krade Rom, nemůžeme dospět k závěru, že všichni Romové jsou zločinci.

Je důležité posílit podpůrné mechanismy pro začlenění Romů a bojovat proti všem druhům diskriminace, podporovat školní vzdělávání jejich dětí a chránit jejich základní práva. Nikdo nestojí nad zákonem, ani kočovné národy ani vlády, a každý se musí zodpovědně podílet na řešení problémů a nezvyšovat dramatičnost situace nebo napětí.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. Podporuji toto usnesení, které vyjadřuje velké znepokojení nad opatřeními, jež přijaly francouzské orgány a orgány dalších členských států a jež jsou zacílena na Romy a kočovníky a stanoví jejich vyhošťování, a které naléhavě žádá tyto orgány, aby neprodleně přerušily veškerá vyhošťování Romů. Usnesení dále zdůrazňuje, že masové vyhošťování je zakázáno Listinou základních práv a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a že taková opatření jsou v rozporu se smlouvami EU a právem EU, protože představují diskriminaci na základě rasy a etnické příslušnosti, a porušují směrnici o volném pohybu občanů a jejich rodinných příslušníků v EU. Vítám opožděnou, ale silnou reakci komisařky Redingové týkající se toho, že je přesvědčena, že Komise nebude mít jinou možnost než zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti Francii za porušení směrnice o volném pohybu. Romové jsou jedinou nejvíce diskriminovanou komunitou v Evropě. Stále trpí vážnou systematickou diskriminací v oblasti vzdělávání, bydlení, zaměstnání a rovného přístupu ke zdravotní péči a dalším veřejným službám. Jako občané EU ale Romové mají dokonalé a rovné právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně.(FR) Toto usnesení si stanovilo dva cíle: prvním je zdůraznit obtížnou situaci, jíž čelí Romové, kteří jsou diskriminováni po celé Evropě ve všech oblastech společenského a hospodářského života, a druhým je odsoudit vzrůstající stigmatizaci těchto lidí v několika hostitelských zemích, které jim z právních důvodů, jež nachází v evropském právu malý nebo žádný základ, upírají právo volného pohybu v EU. Pro nás všechny nastal čas, abychom přijali odpovědnost, a to jak zdržením se jakékoli populistické diskriminační rétoriky, tak prováděním účinných a proaktivních politik na usnadnění integrace Romů. To se vztahuje v první řadě na členské státy původu, které musí lépe využívat finanční prostředky poskytované Evropskou unií, ale rovněž na hostitelské a tranzitní země. Aby bylo možné vypořádat se s tímto společným problémem, usnesení tedy vyzývá, aby byl na úrovni EU uplatňován komplexní plán týkající se integrace Romů.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. (FR) Parlamentní rozprava o romské otázce se změnila v ostrou politickou debatu mezi levicí a pravicí. Žádný z návrhů usnesení předložených ke hlasování nezodpověděl na naléhavou otázku, jak nejlépe vyhovět potřebám Romů. Je zcela zřejmé, že je romská komunita sociálně i ekonomicky diskriminována v naprosté většině členských států, které zjevně nevyužívají integračních metod, jež Unie nabízí. Má-li romská komunita svá práva, která jsou zjevně přehlížena, nepochybně má také své povinnosti, stejně jako všichni ostatní evropští občané.

To samé platí i pro členské státy, které mají povinnost zajistit těmto evropským občanům domov i příležitost vydělat si na živobytí. Pokud se týká událostí, za něž je Francie kritizována, tak ačkoliv stále čekáme na rozhodnutí Komise o nezákonnosti prováděných akcí, odsuzuji jakékoli hromadné vyhošťování, jež nerespektuje evropské právo. Odmítám se však pouštět do pochybných analogií obsažených v tomto společném návrhu usnesení, který srovnává události letošního léta s deportacemi. Narážky na období nacismu jsou naprosto nepřijatelné.

 
  
MPphoto
 
 

  Harlem Désir (S&D), písemně. (FR) Návrh usnesení o situaci Romů je velkým políčkem pro pana Sarkozyho a ostrou výzvou k pořádku ze strany Evropského parlamentu. Stigmatizace Romů prezidentem v jeho projevu o nestabilitě, prohlášení jeho ministra vnitra namířená proti Rumunům a nehorázné vyhoštění několika stovek Rumunů v rozporu se zákonem jsou urážkou nejen hodnot francouzské Páté republiky, ale také základních hodnot Unie. V historii byli Romové systematicky přehlíženi, diskriminováni a využívání jako obětní beránci. Ať už jsou Francouzi, Rumuny či Bulhary, dnes jsou evropskými občany. Nedůstojné zacházení, jehož se jim dostalo, by nemělo být tolerováno ve společenství založeném na principech právního státu, svobody, rovnosti a nediskriminace, které tvoří jádro Smlouvy o EU a její Listiny základních práv. Usnesení tedy představuje rázné a jednoznačné odsouzení kroků francouzské vlády a diskriminační rétoriky, jež je doprovázela. Odsuzuje nezákonné vyhošťování a požaduje, aby evropské vlády a Komise koordinovaly své kroky směřující k integraci Romů a využívaly přitom finanční prostředky přidělené Parlamentem.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. (RO) Vítám schválení návrhu usnesení o situaci Romů v Evropě a o porušování právních předpisů týkajících se svobody pohybu. Domnívám se, že stanovisko Evropského parlamentu je v současné sociální a ekonomické atmosféře v Evropě velice prospěšné. Opatření, která učinila francouzská vláda, musí nahradit zodpovědný, společný evropský postoj, jenž vezme v úvahu jak charakteristické rysy této menšiny, tak i právo svobodně se pohybovat, jemuž se jakožto evropští občané těší. Doufám, že toto stanovisko přijaté Evropským parlamentem vytvoří a podpoří precedens pro provádění rámcových rozhodnutí o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie na základě trestního práva i akčního plánu provádění Stockholmského programu. Komise musí neprodleně jednat v souladu s doporučeními schválenými v tomto usnesení a odsoudit diskriminační opatření podniknutá proti romské etnické skupině. Komise musí rovněž seriozně plnit svou úlohu koordinátora aktivit členských států při provádění evropských strategií a plánů integrace Romů v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o situaci Romů a o svobodě pohybu v Evropské unii, protože odsuzuji kroky francouzských orgánů i orgánů dalších členských států týkající se Romů a jejich vyhošťování. Doufám, že tyto orgány zastaví vyhošťování Romů, které zakazuje Listina základních práv i Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Připomínám, že tyto kroky jsou v rozporu se Smlouvami a právními předpisy EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Tento návrh usnesení vznikl v době protichůdných prohlášení týkajících se vyhošťování členů romské etnické skupiny z francouzského území. Domnívám se, že tato záležitost je příliš vážná na to, aby se o ní debatovalo způsobem, který je víc emocionální než racionální, a zaslouží si jinou politickou atmosféru, jež umožní debatu prostou klišé. Jsem proto toho názoru, že sněmovna neměla v tomto špatně načasovaném termínu rozhodovat.

Bez ohledu na to zavrhuji jakékoli politické, vojenské či policejní opatření proti členům nějaké etnické skupiny jen kvůli jejich původu. Dějiny 20. století byly bohužel plné situací, kdy nebyli lidé odsouzeni za to, co udělali, ale za to, kým jsou. Brutální dědictví nacismu a komunismu to nade vší pochybnost prokázalo. Myslím, že členské státy Unie mají jedinečné doklady o jejich zacházení s etnickými a náboženskými menšinami.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Fidanza (PPE), písemně. (IT) Svoboda pohybu je ušlechtilou myšlenkou; hrozí však, že zůstane abstraktní myšlenkou, pokud nebude doprovázena důsledností a zákonností. Kdokoli popírá tyto principy ve jménu pokryteckého konání dobra, nese odpovědnost za to, že živí nepřátelské postoje vůči Romům.

Svoboda pohybu nikdy nemůže znamenat svobodu nezákonně se usazovat, nutit ženy, děti a nezletilé, kteří žijí v ostudných hygienických podmínkách, aby kradli, stali se prostitutkami a žebrali, a přitom často odmítat cestu k integraci ve školách a v zaměstnání. EU si vytvořila podrobná pravidla pro volný pohyb evropských občanů, stanovila záruky, požadavky a sankce. V praxi se však tato pravidla ukázala jako zastaralá poté, co do EU vstoupily Rumunsko a Bulharsko a nastal exodus desetitisíců Romů na západ.

Proto naléhavě potřebujeme zpřísnění nyní platné směrnice 2004/38/ES, jež stanoví, že občané EU, kteří po uplynutí tří měsíců v jiném členském státě nejsou schopni se zákonně uživit, mohou být vyhoštěni. Vyhoštění, které dnes nelze uplatnit, pokud nejsou poskytnuty ekonomické stimuly a které probíhá na základě dobrovolnosti, by mělo být nahrazeno konceptem povinného vyhoštění a repatriace, stejně jako je tomu u občanů států mimo EU. Dále by měly být stanoveny závazné mechanismy, které by zajistily, že občané vyhoštění z jiného členského státu pro porušení směrnice 2004/38/ES setrvají v zemi svého původu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Vyhoštění Romů francouzskou vládou a dalšími vládami zemí Evropské unie je hanebný čin. Tento rasistický a xenofobií čin, který má odvrátit naši pozornost od vážné sociální krize, kterou zažíváme, a nalézt obětní beránky, bohužel Evropská komise ani Rada bezprostředně nezavrhly. Neděláme si žádné iluze o pokrytecké úloze, kterou v tomto celém procesu hrají orgány EU, zvlášť když si vzpomeneme, jak horlivé jsou ve své kritice a ve svém zasahování ve třetích zemích.

V tomto případě, kdy se jedná o občany členských států EU, však založily ruce nebo učinily pouze okrajová prohlášení. Kde tedy je ona Evropská unie, která se pyšní tím, že je jedním z největších obhájců lidských práv na světě? Jakýkoli jiný postoj než odsouzení je v této věci nepřijatelný. Zkušenost nás učí, že při jednáních s Francií, jedním z vůdčích států EU, se vždy uplatňuje diskrétnost.

Je třeba opustit neoliberální politiku, kterou nadále provádějí konzervativci a sociální demokraté. Naléhavě potřebujeme novou politiku, jež prosadí pracovní příležitosti spolu s právy, prosperitu a sociální rozvoj pro všechny. To je způsob, jak zabránit vládám, jako je ta francouzská, aby z rasismu a xenofobie učinily státní politiku a EU přeměnily v policejní sílu členských států, jak by si to někteří přáli, a využívaly přitom zavrženíhodných činů jistých vlád.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Společný návrh usnesení, který předložili levicoví poslanci, se vyznačuje opakovanými výzvami ohledně myšlenky rovnosti, ale na několika místech si protiřečí.

Musím poznamenat, že nesouhlasím s předloženým dokumentem vzhledem ke skutečnosti, že vyžaduje rovnost práv mezi romskými komunitami a občany hostitelských zemí, aniž by však podstatným způsobem prosazoval jakoukoli rovnost povinností mezi těmito dvěma stranami. Musím rovněž nesouhlasit, protože dokument nestanoví právní postavení, ale omezuje se na kritizování politik, jež uplatňují vlády Itálie a Francie.

Dokument navíc naprosto přehlíží trvalé problémy s veřejným pořádkem, který se některé členské státy snaží kontrolovat na základě prostředků, které jim dávají k dispozici právní předpisy.

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Goerens (ALDE), písemně. (FR) Ačkoliv jsem hlasoval pro společný návrh usnesení, rád bych učinil následující poznámku. Má podpora pro toto usnesení rozhodně neznamená, že souhlasím s některými radikálními komentáři pronesenými v úterní odpolední rozpravě. Vzhledem ke vší citlivosti, kterou si řešení dotyčné otázky zaslouží, se pokus srovnávat navracení Romů s koncentračními a vyhlazovacími tábory z druhé světové války rovná zlehčování holocaustu. To je nejjistější cesta, jak debatu zadusit. V tomto případě je třeba chladné, rozvážné a zodpovědné debaty. Uvedené srovnání zavání buď zlým úmyslem, nebo nevyzrálostí. Tak či onak záležitosti Romů nijak neposlouží.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně.(FR) Opatření přijatá Francií ohledně vyhoštění Romů (opatření, která již před tím přijaly jiné státy), mě natolik konsternovala, že jsem okamžitě připojila svůj podpis k usnesení Parlamentu a vítám jeho přijetí. Události, k nimž v současnosti dochází ve Francii, jsou nepřijatelné. S plnou znalostí věci Francie vede diskriminační politiku, která popírá zakládající a základní hodnoty a zásady Evropské unie. Zaprvé pak zásady evropského občanství a volného pohybu v Evropské unii: Romové jsou plnohodnotnými evropskými občany. Zadruhé se jedná o zásady nediskriminace a respektování menšin: taková opatření by neměla být za žádných okolností přijímána pouze z důvodu, že daná osoba přísluší k menšině. Dnes jsou to Romové, zítra to budou Arabové a pozítří Židé a proč ne ženy a pak chudí? Všechny tyto zásady jsou základem naší Unie a jsou závazné pro nás všechny, a zejména pro jednotlivé členské státy. Navíc nastal nejvyšší čas, abychom vypracovali evropskou strategii o začleňování Romů. Evropská unie potřebuje silnější politickou vůli: sociální začleňování, bydlení, vzdělávání a boj proti diskriminaci, to všechno jsou oblasti, v nichž Evropská unie musí jednat.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro usnesení o situaci Romů v Evropě, protože tento text výslovně odsuzuje opatření přijatá francouzskými orgány. Usnesení nám připomíná práva všech evropských občanů svobodně se pohybovat a pobývat na území Evropské unie a základní zásady rovného zacházení s občany a zásady nediskriminace. Nicolas Sarkozy a vláda se mýlí, jestliže se domnívají, že mohou opovrhovat hodnotami Unie, evropským právem a Listinou základních práv s naprostou beztrestností: Evropský parlament je důrazně vyzval k nápravě situace a učinil by totéž vůči jakémukoli členskému státu, který by se pokoušel zavést takové praktiky. Usnesení rovněž staví Evropskou komisi před její povinnosti, vyzývá ji, aby ukončila svůj váhavý přístup a konečně zavedla jasnou a rozhodnou strategii pro začleňování romských komunit do všech oblastí – přístup k bydlení, zaměstnání, vzdělávání a zdravotnictví – s cílem ukončit jejich nepřijatelné vyloučení.

 
  
MPphoto
 
 

  Estelle Grelier (S&D), písemně. (FR) Podpořila jsem tento společný návrh usnesení, jelikož jsem přesvědčena, že naléhavě potřebujeme odsoudit politiku francouzské vlády, jež záměrně stigmatizovala jednu etnickou skupinu tím, že ji přímo spojila s trestnou činností, a to pouze za tím účelem, aby odvrátila pozornost od problémů její domácí politiky. Takové zneužití romské otázky je dle mého názoru nepřijatelné a Parlament by na ně měl reagovat. Členové Progresivní aliance včetně sociálních demokratů proto žádali ukončení této diskriminační rétoriky a hromadného vyhošťování, zatímco evropská pravice z velké části podpořila francouzskou vládu v jejím posunu doprava. Naléhavě potřebujeme vytvořit celkovou strategii řešící tuto problematiku, která se dotýká 10–12 milionů občanů EU. Toto usnesení lituje nedostatečné reakce Komise, jež má přece být strážkyní Smluv a jako taková měla kroky francouzské vlády odsoudit. Hromadné vyhošťování je výsměchem Listině základních práv a Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

 
  
MPphoto
 
 

  Lívia Járóka (PPE), písemně. – (HU) Návrh usnesení předložený skupinou Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a skupinou Zelených spolu se skupinou konfederace Evropské sjednocené levice obsahuje také několik nepodložených a navíc nepřijatelných prohlášení. Jak jsem již naznačila v úterní rozpravě o otázkách adresovaných Evropské radě a Komisi, politické názory a právní posouzení jsou dvě různé věci, a ačkoli se nám vyhoštění mohou zdát odsouzeníhodná či přehnaná, pouze Evropská komise má pravomoc posoudit zákonnost kroků, které Francie podnikla. Obviňování nějaké země ze závažného porušení předpisů na základě nepodložených informací, před očekávaným posudkem Komise a bez znalosti jeho závěrů podle mého názoru snižuje autoritu Parlamentu. Jakožto zpravodajka pro parlamentní evropskou strategii pro romskou menšinu jsem však měla pocit, že v současné situaci je nezbytné, aby Evropský parlament formuloval pokroková doporučení v návrhu nějakého oficiálního usnesení.

Je proto důležité prohlásit, že EU a její členské státy sdílejí odpovědnost za integraci Romů, jež vyžaduje komplexní strategii na úrovni EU. Ta by měla být vytvořena za účasti romských komunit, od nejnižší úrovně až po mezinárodní nevládní organizace, ve všech aspektech plánování, provádění a kontroly. Musíme rovněž prohlásit, že musí být vytvořen komplexní rozvojový program, který se bude současně zaměřovat na všechny související oblasti politik a usnadní okamžitý zásah v ghettech potýkajících se s vážnými strukturálními nevýhodami.

 
  
MPphoto
 
 

  Sandra Kalniete (PPE) , písemně. – (LV) Hlasovala jsem pro návrh usnesení navržený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), protože soudím, že musíme přijmout a naplňovat společnou evropskou strategii pro romskou otázku, jež by překonala sociální a ekonomické vyloučení Romů. Problémy menšin jsou v Evropě komplikované a citlivé a bývají často zneužívány k omezeným politickým cílům. Politickou manipulaci, jež v podstatě jádro problému nemůže vyřešit a integraci menšin jen komplikuje, považuji za nepřijatelnou. Náležité financování ze strany EU a spolupráce členských států při naplňování strategie mají pro podporu sociální integrace Romů zásadní význam. EU již má k dispozici několik nástrojů, které by bylo možné využít k odstranění vyloučení Romů, včetně možnosti čerpat z Evropského sociálního fondu. Tyto budou doplněny příležitostí použít až 2 % finančních prostředků ze společného Evropského fondu regionálního rozvoje na výdaje na bydlení pro sociálně vyloučené komunity. Proto je důležité zajistit, aby byly pro integraci Romů podniknuty praktické kroky, a to nejprve v těch členských státech, jejichž jsou státními příslušníky. Zároveň musíme samozřejmě v Unii zaručit svobodu pohybu. Každý případ vyhošťování občanů EU z nějakého členského státu musí být posouzen samostatně a rozhodnutí o vyhoštění musí vycházet z příslušného rozhodnutí soudu.

 
  
MPphoto
 
 

  Timothy Kirkhope (ECR), písemně. − Já i moji kolegové ze skupiny ECR souhlasíme s mnohým z tohoto usnesení a nadále bezvýhradně podporujeme poskytování rovných práv, příležitostí a svobod všem lidem bez ohledu na jejich rasu, náboženství, pohlaví či sexuální orientaci, jak je stanoveno v právních předpisech EU.

Přestože však plně podporujeme integraci Romů v Evropské unii, jsme přesvědčeni, že dříve než tento Parlament učiní své konečné rozhodnutí, by měla Evropská komise jakožto strážkyně Smluv dokončit podrobné právní šetření této záležitosti. Z tohoto důvodu jsme se hlasování o tomto usnesení zdrželi.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. (FR) Je nutné vnést do této debaty, v níž panuje ostudný zmatek, alespoň nějaký pořádek. Některé poznámky pronesené v této sněmovně a zahrnuté do tohoto návrhu usnesení jsou nepřijatelné. Tato sněmovna by měla přestat být fórem pro politické známkování vnitrostátních politik členských států. Francie právo Společenství důsledně uplatňuje a Komise to potvrdila. Dále vyzývám Komisi, aby se tímto dokumentem zabývala co nejdříve a navrhla konkrétní opatření, jež pomohou Romy v Evropské unii integrovat.

Čas na prohlášení o dobrých úmyslech skončil, nyní musíme realizovat vskutku evropskou strategii integrace Romů v Evropě. Co se stalo s těmi 20 miliardami EUR schválenými členy této Sněmovny a rozdělenými členskými státy v rámci politiky soudržnosti? Z těchto peněz nemají prospěch ti, pro které jsou určeny. Musíme tuto situaci zastavit a více kontrolovat správné nakládaní s evropskými fondy.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Evropská unie musí podniknout rázné kroky proti diskriminační a brutální politice, jejíž obětí jsou Romové ve Francii. Volný pohyb není privilegiem kapitálu. Eurokratům se to možná nelíbí, ale toto právo mají všichni evropští občané. Je povinností všech Evropanů bránit práva romských občanů, ze kterých současná francouzská vláda udělala obětní beránky. EU musí jít příkladem a odsoudit tuto xenofobní vládní politiku. Neudělat to by znamenalo podpořit excesy vlád, které se již tak vážně provinily.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Po několik desetiletí byla Francie příkladnou zemí, pokud jde o integraci občanů pocházejících z celého světa, kteří si tuto zemi zvolili jakožto cíl své cesty. Je třeba připomenout, že rumunští občané budou moci plně využívat volného pohybu v 10 zemích EU včetně Francie až od ledna 2014. Kromě toho mají všichni občané EU povinnost poskytnout důkazy o svých prostředcích obživy poté, co zůstanou v jiném členském státě déle než tři měsíce. Pokud se prokáže, že pro systém sociálního zabezpečení hostitelské země představují příliš velkou zátěž, lze učinit opatření dle odstavců 9 a 10 směrnice 2004/38/ES. Ačkoli lze hromadné vyhošťování rumunských občanů romského etnika zpochybnit, lidé, kteří proti němu zuřivě protestují, by se měli zajímat také o mnoho jiných věcí, a se stejnou intenzitou. Měly by je zajímat děti, jejichž rodiny jim často brání chodit do školy, ženy a děti využívané k žebrání, žebrání jakožto zvolený způsob života, odmítání práce a spoléhání se místo toho na systémy sociálního zabezpečení třetích zemí. Takové jsou důvody mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Hlasoval jsem proti tomuto společnému návrhu usnesení předloženému levicovými, středolevými a liberálními poslanci Parlamentu, protože francouzská vláda prezidenta Sarkozyho musí být požádána, aby okamžitě zastavila vyhošťování cikánské populace. Žádáme Komisi a Radu, aby i ony postupovaly stejným způsobem. Odsuzujeme nejen deportace ve Francii, ale také ty v Německu, Rakousku, Švédsku, Belgii a Itálii. Potřebujeme evropskou strategii boje proti chudobě diskriminaci, jimiž Romové v Evropě trpí. Romové jsou součástí Evropské unie od jejího rozšíření v letech 2004 a 2007. Proto mají právo, stejně jako každý evropský občan, na volný pohyb a pobyt v celé EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) V nynější debatě o Romech jsem nakonec hlasoval pro návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Ukazuje tento problém objektivním způsobem a také navrhuje rozumná řešení. Návrh přeložený skupinou konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice naopak ukazuje, jak je přístup těchto politiků vzdálený od skutečného světa. Hovoří o „závažné soustavné diskriminaci“ a o všeobecných proticikánských náladách a naprosto přitom opomíjejí skutečnost, že i Romové musí dodržovat právní předpisy stejně jako jakýkoli jiný evropský občan.

To je zjevně levici trnem v oku, když si stěžuje na snímání otisků prstů vyhoštěných Romů. Dle jejich názoru se jedná o nespravedlivou diskriminaci. Titíž lidé však nemají žádný problém požadovat od všech ostatních občanů, aby poskytli své otisky prstů při vydání pasu. Taková je logika levice. I kdyby Sarkozyho vláda jednala z oportunismu, její reakce je rozumná a nezbytná k tomu, aby ochránila občany Francie. Proto jsem hlasoval proti návrhu usnesení předloženému levicí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Mulder (ALDE), písemně. − (NL) Poslanci nizozemské Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) hlasovali pro návrh usnesení B7-0504/2010 o vyhošťování Romů. To však nemění nic na faktu, že dle uvedených směrnic mohou být lidé v jednotlivých případech nuceně repatriováni do zemí svého původu, pokud to ustanovení těchto evropských směrnic umožňují.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro návrh usnesení iniciovaný skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), protože navrhuje konsistentní, dlouhodobá opatření směřující k řešení romského problému v Evropské unii. Návrh usnesení skupiny PPE také výslovně a přímo žádá, aby přistoupení Rumunska k schengenskému prostoru nebylo spojováno s romskou otázkou. Po zamítnutí tohoto návrhu jsem hlasoval pro společný návrh usnesení předložený skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, skupinou Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu a dalšími skupinami, který sice není tak obsáhlý, nicméně nabízí do značné míry vyvážený pohled na daný problém.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a skupinou Evropských konzervativců a reformistů o situaci Romů V Evropě z následujících důvodů: 1) zaměřuje se na kroky (evropskou strategii: akční plán, využívání prostředků, spolupráci mezi členskými státy a dalšími stranami, zapojení Romů a tak dále), které je třeba podniknout, abychom zabránili vyloučení, jež romská komunita v různých evropských zemích zakouší; 2) neomezuje se pouze na rozdělování viny; 3) neodvrací pozornost veřejnosti od podstaty problému, tj. dosavadního selhávání politik zaměřených na integraci Romů; 4) nepřispívá k neplodné politické konfrontaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Je povinností členských států a evropských orgánů rozvíjet a podporovat provádění opatření nezbytných k vytvoření politického a sociálního prostředí, jež umožňuje provádění opatření k integraci Romů v oblasti vzdělání, zdraví, sociální ochrany a začlenění do trhu práce. Situace romských žen zároveň představuje další zajímavý aspekt, jelikož jsou oběťmi dvojí diskriminace: kvůli svému pohlaví a kvůli tomu, že patří k menšinové skupině.

Vyzývám Evropskou komisi, aby navrhla evropskou strategii podporující začlenění, jež se zaměří na specifické problémy menšinové romské komunity žijícími napříč hranicemi členských států. Orgány EU by měly projevit alespoň minimální zájem o monitorování boje proti diskriminaci a o podporování integrace Romů.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance vítá výsledek hlasování Parlamentu, který plně splnil svou úlohu garanta základních hodnot v EU. Odmítl mlčet o situaci ve Francii a rovněž neopomněl kritizovat opožděnou a nedostatečnou odpověď Komise. Tato vyhošťování jsou pro Evropu nepochybně klíčovým důkazem její schopnosti řídit se svými vlastními pravidly stanovenými v Listině základních práv. Je odpovědností Komise podniknout patřičná opatření počínaje urychleným dokončením její analytické zprávy, jež jasně poukáže na odpovědnost příslušných vlád.

Dnešním hlasováním začíná etapa, jež je pro důvěryhodnost našeho orgánu klíčová. Bitva za dodržování práv menšin nicméně ještě neskončila. Nyní je více než kdy jindy třeba přiznat menšinám v EU všechna práva a zajistit, aby byla tato práva naplňována.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Soullie (PPE), písemně. (FR) Hluboce lituji faktu, že Parlament přijal návrh usnesení, který předložili socialisté, liberálové, Zelení a komunisté a jenž se týká situace Romů v Evropě.

Považuji za nepřijatelné tímto způsobem Francii kritizovat, jelikož není jediným členským státem, který Romy vrací do jejich vlastní země. Zřízení některých romských táborů jednoznačně narušuje veřejný pořádek a někdy dokonce porušuje právo na soukromé vlastnictví a zátěž, kterou klade na náš systém sociálního zabezpečení, francouzskou vládu opravňuje, aby učinila opatření v souladu s ustanoveními evropských Smluv. Navracení do Rumunska a Bulharska bylo prováděno podle francouzského i evropského práva a byla při něm striktně dodržována lidská práva.

Vítám rozhodnutí skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) ustavit pracovní skupinu pro integraci Romů s cílem nalézt evropské řešení otázek spojených s kočovným způsobem života. Je třeba, abychom k tomuto tématu zaujali konstruktivní přístup.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Zdrželi jsme se hlasování o návrhu usnesení předloženém skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a skupinou Evropských konzervativců a reformistů, protože nemůžeme souhlasit se záměrem podpořit vstup Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru, neboť tyto země nejsou schopny zajistit srovnatelné sociální, ekonomické a bezpečnostní podmínky. Náš postoj je v souladu s naším jasným „ne“ jejich přistoupení k EU, které jsme vyjádřili v minulosti.

Na druhé straně jsme rozhodně hlasovali proti usnesení předloženému levicí, jelikož zasahuje do autonomie a diskrečních pravomocí zemí jako Francie a Itálie, jež se rozhodly tvrdě postupovat proti lidem, kteří nerespektují zákon. Podle statistik, z nichž bychom měli v našich úvahách vycházet, se od nedávného příchodu velkého počtu Romů ze zemí východní Evropy počet loupeží ve Francii zvýšil o více než 200 %.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně k návrhu usnesení B7-0492/2010. (PT) Romská etnická skupina je menšinou, přičemž většina jejích členů je občany nějakého členského státu Unie. Evropští občané mají právo svobodně se pohybovat a usazovat v jakémkoli členském státě EU, pokud dodržují ustanovení směrnice 2004/38/ES. Toto právo je nicméně možné omezit z důvodů veřejného pořádku, bezpečnosti nebo veřejného zdraví. Nemůžeme však zapomínat na to, že opatření, jakým je vyhoštění občanů EU, musí být prováděno případ od případu a nesmí se vztahovat na skupiny či komunity.

Řešení tohoto problému spočívá v uplatňování strategie vstřícné k Romům, jež umožní spolupráci mezi státy, institucemi i dalšími stranami a zapojení romských komunit do jejího plánování a uskutečňování, a ve vypracování programu intervence v marginalizovaných oblastech se strukturálními nevýhodami. Jsem si vědom příležitosti, kterou nabízí právní předpisy o Evropském fondu regionálního rozvoje v souvislosti se způsobilostí intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných komunit a potřeby lepšího působení Evropské platformy pro začleňování Romů. Stejně tak důležitý je rozvoj konstruktivního dialogu mezi státy a členy romské komunity. Z výše uvedených důvodů hlasuji pro daný návrh usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně ke společnému návrhu usnesení RC-B7-0493/2010. (PT) Romská etnická skupina představuje menšinu, přičemž většina jejích členů jsou občané nějakého členského státu Evropské unie. Všichni evropští občané mají práva a povinnosti, které stanoví směrnice 2004/38/ES a které se týkají práva na volný pohyb v Evropské unii, a to podle podmínek v ní určených. Členské státy mají nicméně právo omezit svobodu pohybu a přistěhovalectví občanů Evropské unie na svém území, a to bez ohledu na státní příslušnost a z důvodů veřejného pořádku, bezpečnosti či veřejného zdraví.

Členské státy nemají povinnost informovat Evropskou komisi před uplatněním ustanovení o veřejném pořádku, které zůstává jejich svrchovaným právem. Sdílím přesvědčení, že Evropská unie a její členské státy společně nesou odpovědnost za podporu začleňování romské komunity prostřednictvím integrované strategie a také spolupráce mezi členskými státy, Evropskou komisí, ostatními evropskými orgány a dalšími zainteresovanými stranami v souladu se zásadou nediskriminace. Přesto nemohu hlasovat pro odsouzení opožděné a nedostatečné reakce Komise na situaci Romů v Evropě a kontrolu dodržování lidských práv, jelikož tuto odpovědnost nesou všichni. Z těchto důvodů se hlasování o tomto návrhu usnesení zdržuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro společný návrh usnesení o situaci Romů a svobodě pohybu v Evropské unii, protože se domnívám, že situace 10–12 milionů Romů vyžaduje evropskou integrační strategii pro Romy. Volný pohyb osob je jednou ze základních zásad EU. Evropští občané romského původu mají bez ohledu na svou státní příslušnost také právo se volně pohybovat po EU. Stejně jako jakýkoli jiný Evropan mají svá práva i povinnosti. Pokud nějaká osoba spáchá trestný čin, bez ohledu na svůj etnický původ a státní příslušnost plně pocítí moc zákona. Žádná národnost ani etnická skupina spojená s kriminalitou nicméně neexistuje. Domnívám se, že celá etnická skupina či populace nějaké země nemůže a nesmí být stigmatizována kvůli činům, kterých se dopustili někteří její členové. Díky Lisabonské smlouvě nabývá Listina základních práv Evropské unie právní platnosti. Článek 2 tohoto dokumentu jasně stanoví, že EU je založena na hodnotách respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu, jakož i respektování lidských práv, včetně práv osob náležejících k menšinám. Věřím, že EU a členské státy mají společnou odpovědnost za podporu integrace Romů prostřednictvím strategie EU pro romskou menšinu.

 
  
MPphoto
 
 

  Traian Ungureanu (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem proti společnému návrhu usnesení předloženého levicí, protože tento dokument zavádí otázku romské menšiny v Evropě špatným směrem. Usnesení přijaté během plenárního zasedání je spíše ideologickým textem než konkrétním akčním plánem. Usnesení předložené skupinou Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu je v podstatě ukázkou pokrytectví zahaleného do „pokrokového“ politického diskurzu. Toto usnesení se pokouší nás všechny přimět, abychom věřili, že nyní jsme rasisty všichni.

Až na levicové politiky pochopitelně. Usnesení bylo vypracováno a odhlasováno bez patřičné znalosti situace Romů ve východní či západní Evropě. Romská otázka není vnitrostátním problémem a nelze ji popisovat ve smyslu rasové politiky. Romská otázka sahá hluboko do evropské historie a nadále zůstává nevyřešena. Používáním klišé a politické agendy, zejména v podobě střetu socialistů s pravicovou vládou ve Francii, se nedosáhne ničeho kromě volebních cílů levice. Hlasoval jsem pro usnesení skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) právě proto, že tento dokument navrhuje konkrétní opatření a volá po koordinaci na evropské úrovni. Romská otázka není otázkou rasismu, ale realismu. Pokud se bude romská otázka řešit způsobem navrhovaným levicí, rychle vyvstane znovu a vyvolá nové krize v jednom či druhém členském státě. Výsledek dnešního hlasování je politováníhodný a neproduktivní.

 
  
  

Návrh usnesení (B7-0491/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o dlouhodobé péči o seniory, jelikož pokládám za nanejvýš důležité zaručit podmínky pro aktivní stárnutí a víc pomáhat při zajišťování lepší kvality života všech starších osob v EU. Tento návrh usnesení se zaměřuje na snížení nerovností v oblasti zdraví, na ochranu seniorů v Evropské unii a v souvislosti s poskytováním zdravotní péče na boj proti neodpovídající léčbě, které jsou starší osoby často podrobeny, a to pomocí efektivnějších strategií pro lidské zdroje zaměřených na snížení nedostatku personálu, šířením informací i komunikačních technologií a podporou péče v rodině a samostatnosti starších osob.

Doufám, že Evropská komise díky tomuto návrhu shromáždí údaje o osvědčených metodách dlouhodobé péče, která by mohla být přidanou hodnotou pro Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012), s cílem omezit jakékoli formy diskriminace, zlepšit dlouhodobou péči a zmírnit dopady chudoby mezi staršími osobami. Rovněž doporučuji vytvoření střediska pro sledování aktivního stárnutí, jehož úkolem bude podporovat osvědčené metody.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně.(FR) Ačkoli budou některé země, jako je Itálie a Německo, zasaženy s větší pravděpodobností než ostatní, všechny členské státy Evropské unie se musí zabývat otázkou stárnutí obyvatelstva. Musíme se postavit této výzvě. Stále často však jednáme v krátkodobém horizontu a zapomínáme učinit opatření týkající se změny, k níž dochází v našich společnostech. Jedná se o vynikající usnesení, protože poskytuje stručný a naprosto komplexní přehled toho, jak se budeme muset přizpůsobovat (infrastruktura, zdravotní systémy, mezilidské vztahy atd.). Je zásadní, abychom v této oblasti nadále působili. Již dnes se musíme vyhnout případným obtížím zítřka.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Tuto zprávu podporuji. Podle hlavních směrů politiky zaměstnanosti musí členské státy vyvinout veškeré úsilí k dosažení jejího nejdůležitějšího cíle – zajištění udržitelného růstu a podpory vytváření pracovních příležitostí. Musíme vyřešit také dlouhodobé problémy členských států: demografické změny, globalizaci a vytváření nových technologií. Abychom toho dosáhli, musíme investovat do udržitelného růstu, který by napomohl zachování stávajících pracovních příležitostí a vytváření příležitostí nových, a zvláště se přitom zaměřit na malé a střední podniky, které v Evropě vytváří většinu pracovních míst. Musíme rovněž sledovat následující sociální cíle v oblasti zaměstnanosti: podporu kvalitního vzdělání a celoživotního vzdělávání mezi nynějšími a budoucími pracovníky; boj proti nezaměstnanosti se zvláštním důrazem na podporu zaměstnanosti mladých lidí, starších osob, zdravotně postižených a žen a vstřícnějším postojem k nestandardním pracovním smlouvám.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Vzhledem k demografickým změnám odehrávajícím se v Evropské unii počet starších osob rychle vzrůstá, a musíme se proto vypořádat s následujícími hlavními úkoly: splnit vyšší nároky na zdravotní péči, přizpůsobit zdravotní systémy potřebám stárnoucí populace a zachovat jejich udržitelnost ve společnostech s menším počtem pracovních sil. V současné době je mezi staršími osobami značně rozšířena chudoba, jelikož v mnoha členských státech EU dochází k dramatickému snižování důchodů a dalších sociálních dávek. Je proto důležité vytvořit udržitelné systémy financování dlouhodobé péče, které budou financovat poskytování péče starším osobám. Musíme rovněž stanovit minimální standardy pro všechny oblasti péče, včetně minimálních mezd.

Ráda bych zdůraznila, že musíme snížit nerovnosti v oblasti zdraví a chránit starší osoby ve společnosti a v zařízeních poskytujících péči. Musíme také bojovat proti sociálnímu vyloučení starších osob a proti jakékoli formě diskriminace založené na věku. Musíme pro starší osoby zajistit podmínky pro aktivní stárnutí a také důstojný a naplňující život.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Kvalitní vzdělávání a odborná příprava jsou nutností, pokud jde o osobní naplnění jednotlivce, rovnost, boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě, aktivní občanství a sociální soudržnost. Vyzývám členské státy, aby regulovaly požadavky na kvalifikaci kladené na pracovníky v sociální a zdravotní oblasti pečující o seniory a aby navrhly a zavedly moderní systémy odborné přípravy, jež by pomohly zvýšit úroveň vzdělání pracovníků v systémech péče o seniory, a tak zlepšit kvalitu poskytovaných služeb. Je zásadní, aby byly navýšeny investice na zajišťování speciálního geriatrického lékařství s cílem zlepšit kvalitu péče poskytované seniorům.

 
  
MPphoto
 
 

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (S&D), písemně. (DA) Dánští sociální demokraté se nedomnívají, že by měly být zavedeny minimální mzdy stanovené v odstavci 12 tohoto návrhu usnesení. Navzdory tomu se dánští sociální demokraté rozhodli hlasovat pro usnesení, neboť až na zmíněný požadavek na zavedení minimálních mezd obsahuje řadu stanovisek a iniciativ, které podporujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Rozhodnutí Evropského parlamentu přijmout návrh usnesení o dlouhodobé péči o starší osoby je prospěšné, neboť tyto osoby, jakožto evropští občané, musí nadále užívat svých práv a svobod, udržet si své místo ve společnosti a zůstat v kontaktu s ostatními generacemi. Domnívám se, že EU a členské státy musí vzít v úvahu stárnutí obyvatelstva, aby mohly navázat spolupráci zaměřenou na vytvoření udržitelného systému financujícího poskytování péče starším osobám a zajišťujícího náležité odborné vzdělání personálu, který v daném odvětví pracuje, tím, že mu nabídne přijatelný plat, což pomůže zlepšit kvalitu poskytovaných služeb. Městské služby a služby územního rozvoje musí přijmout opatření usnadňující přístup starším osobám a osobám se sníženou pohyblivostí tam, kde to potřebují: sociální služby přizpůsobené jejich potřebám, sociálním a kulturním aktivitám. Příslušné orgány musí starší osoby pravidelně informovat o jejich nárocích a o změnách právních předpisů, které se jich týkají.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, neboť jsem zastánkyní přístupu starších osob ke kvalitním zdravotnickým službám a náležité péči. Vzhledem k demografickým změnám posledních let, především ke stárnutí populace, musíme starší osoby podporovat, aby mohly ve svých domovech vést důstojný a samostatný život.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), písemně. (SV) Musíme udržet vysoké standardy péče o starší osoby a tato péče musí být prioritou sociálního systému vytvořeného v souladu s demografickými změnami. Plně chápeme stanovení požadavků na minimální sociální standardy u všech smluv v oblasti péče, považujeme však za nešťastné stanovit minimální mzdy, které u nás ve Švédsku většinou určeny nejsou, jelikož stanovení výše mezd je odpovědností sociálních partnerů. Stanovování výše mezd navíc nespadá do pravomocí EU. Ačkoliv se nedomníváme, že by se tato situace měla jakkoli měnit, rozhodli jsme se hlasovat pro návrh usnesení, jelikož jeho hlavní téma považujeme za velmi důležité.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) V důsledku zvyšující se průměrné délky života a rostoucí zranitelnosti starších osob kvůli jejich závislosti na sociálních službách, které bývají často neodpovídající a způsobují rozpad rodinných vazeb, čelíme situaci, kdy mnozí lidé v této nejobtížnější etapě svého života končí osamoceni a bez finančních prostředků k obživě a v mnoha případech i v situaci katastrofální chudoby, jež vyžaduje, aby vnitrostátní vlády převzaly odpovědnost za poskytování základní péče.

Otázka průběžné péče v Evropě i v Portugalsku je pro Sociálně demokratický střed/Lidovou stranu (CDS-PP) velmi důležitá a již několik let jednoznačně podporujeme vytváření patřičných sítí, které mají poskytovat tento druh péče a podporovat rodiny se staršími osobami i soukromé pečovatele. S uspokojením shledávám, že tento návrh usnesení navrhuje, aby vnitrostátní vlády podporovaly neformální poskytovatele průběžné péče, jimiž jsou často rodinní příslušníci, a aby byly těmto pečovatelům přebírajícím úlohu, jež by za jiných okolností připadla státu, zajištěny podmínky nezbytné k tomu, aby se mohli starat o své starší příbuzné a nebyli přitom postiženi, například po profesionální stránce.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) V posledních letech byla v EU zaznamenána demografická změna směřující ke stárnutí obyvatelstva. Tento jev způsobuje podstatné tlaky na rozpočet a vede k vysoké poptávce po dodatečné infrastruktuře zdravotní a sociální péče. Je tedy nezbytné zavádět politiky pro začleňování seniorů a pro boj proti všem formám diskriminace založené na věku. Překvapuje mě, že se v mnoha členských státech financování a zajišťování speciálního geriatrického lékařství v průběhu let snížilo. Poskytování péče seniorům by mělo dosahovat vysoké kvality.

Členské státy by tedy měly disponovat politikami ke zlepšování odborné přípravy. Rád bych vám rovněž připomněl obrovské přispění dobrovolnických subjektů, náboženských organizací a charit v této oblasti. Členské státy by měly být obzvláště pozorné, pokud jde o zajištění ochrany základních práv pro osoby, které péči využívají dlouhodobě. Členské státy by měly přednostně podporovat zřizování jednotek domácí paliativní péče a navrhnout a zavést moderní systémy odborné přípravy, jež by pomohly zvýšit úroveň vzdělání pracovníků v systémech péče o seniory. Komise by měla připravit studii, jež by poskytla jasnější představu o rostoucích požadavcích na péči o seniory a odhadla budoucí potřeby speciální péče do roku 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Vědecký i technologický pokrok a pozitivní vývoj civilizací umožnily prodloužení průměrné délky života. V důsledku neoliberálních tezí a trvalého cíle kapitalismu, jímž jsou stále vyšší zisky, si však vlády nyní přestávají vážit úlohy starších lidí a stárnoucí obyvatele považují za přítěž, což je nepřijatelné.

Ačkoliv tento návrh usnesení neřeší podstatu problému, tj. příčiny snižování sociální podpory, obsahuje požadavek boje proti sociálnímu vyloučení starších osob a proti všem formám diskriminace na základě věku.

Také kritizuje omezení specializované geriatrické medicíny, chybějící podporu vzdělávání těch, kteří se na péči o starší osoby specializují, a chybějící komunitní infrastrukturu, infrastrukturu domácí péče i péče o starší osoby v podmínkách dostupných všem.

Proto tuto výzvu podporujeme, avšak budeme nadále bojovat proti příčinám této situace a za skutečnou změnu politik zaměřených na pomoc starším lidem.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Pročítání návrhu usnesení předloženého Výborem pro zaměstnanost a sociální věci, o němž jsme hlasovali, mi připomnělo bolestivou a zahanbující epizodu z období letních veder v roce 2003, během něhož ve Francii zemřelo více než 15 000 starších osob. Příčina oné tragédie spočívá v nedostatku personálu v domovech důchodců a v nezdravém trendu v našich společnostech, především v mé vlastní zemi, nechávat mnohé starší osoby osamocené a bez prostředků. Nemohu však zapomenout ani na obrovskou odpovědnost, kterou Evropská unie nese za dezintegraci našich systémů sociálního zabezpečení v důsledku hospodářské a obchodní politiky, kterou uplatňuje, rozpočtového malthusiánství, jež se pokouší prosadit, a své čistě matematické představy o sociálním zabezpečení, kterou sdílí spolu s našimi vedoucími politickými představiteli. Spolu s vládami, které ji podporují, ji považuji za spoluodpovědnou za nízkou úroveň mezd, nízkou kupní sílu a důchody. Nemohu opomenout ani kulturu smrti, kterou hlásá velké množství textů projednávaných v této Sněmovně. Upřímně řečeno nemám pocit, že je na místě dávat Bruselu jakékoliv pravomoci v politice týkající se starších osob, a to ani pravomoc vypracovávat statistiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Ibrisagic (PPE), písemně. − (SV) Vysvětlení hlasování: dnes jsme hlasovali pro návrh usnesení (B7-0491/2010) o dlouhodobé péči o seniory. Chtěli bychom nicméně zdůraznit, že nesouhlasíme se vším, co usnesení obsahuje. Znepokojuje nás hlavně požadavek na zavedení minimálních mezd. V této souvislosti podporujeme zásadu subsidiarity. Gunnar Hökmark, Christofer Fjellner, Anna Ibrisagic, Anna Maria Corazza Bildt.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Jedná se o otázku, které v mojí politické straně přikládáme velkou důležitost a kterou považujeme za velmi významnou, aby mohli senioři se závažnými zdravotními problémy prožít poslední část svého života v co nejlepších podmínkách. Je proto nezbytné vyčlenit i navzdory krizi co nejvíce prostředků na dosažení co nejvyšší podpory pro všechny, kteří využívají dlouhodobé péče, aby senioři mohli vést kvalitní život. Toto prosazovala moje strana v Portugalsku a k této otázce jsme předložili několik návrhů portugalskému parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Demografické změny v posledních letech, zejména stárnutí populace, vedly ke zvýšení tlaku na rozpočty a vysokým požadavkům na lepší zdravotní infrastrukturu a infrastrukturu sociální péče. Hlasoval jsem pro návrh usnesení o dlouhodobé péči o seniory, který členské státy vyzývá, aby bojovaly proti sociálnímu vyloučení těchto osob i proti všem formám diskriminace na základě věku, jelikož členské státy musí zaručit přístup k odpovídající zdravotní a sociální péči, což je základní zásada evropského modelu solidarity.

Je důležité uznat význam kvality a kontinuity péče a členské státy proto musí zavést programy poskytování pomoci a domácí péče starším osobám nebo v nich pokračovat v těch zemích, kde již existují, a sice pod vedením obecních a místních orgánů v příslušných oblastech jejich pravomocí. Ve všech členských státech musí být zavedeny záruky ochrany základních práv osob využívajících dlouhodobou péči.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Tento návrh usnesení plně podporuji. Doufám, že po prohlášení Evropského parlamentu budou následovat další kroky. Je nezbytné ostře a efektivně reagovat na každý případ diskriminace vůči starším osobám. Je nezbytné vypracovat směrnici právně závaznou pro vnitrostátní vlády, jež umožní podat žalobu proti opatřením směřujícím ke snížení důchodů a proti nedodržování dalších závazků státu týkajících se starších osob. V Lotyšsku, odkud pocházím, v roce 2009 vláda ve snaze „zalepit díru“ v rozpočtu snížila důchody a zmařila tak naděje lidí na sociální stabilitu a spravedlnost. Hlasoval jsem pro toto usnesení v naději, že podobné zásahy a svévolné zneužívání moci se již nebudou opakovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Již mnoho let jsme svědky toho, že financování krátkodobé ani dlouhodobé péče již není dále udržitelné. Veškerá opatření se však v této věci odkládají a dotčení lidé i jejich příbuzní jsou odsouváni na vedlejší kolej. Stejně jako v případě výchovy dětí jsou i pečovatelské služby o příbuzné a dobrovolní komunitní pracovníci značně podhodnoceni a sociální sítě jsou ve jménu kapitalismu ničeny. Místo toho jsou lidé přesvědčováni, že nekontrolované hromadné přistěhovalectví je nezbytné k tomu, abychom zajistili udržitelnost sociálních systémů, a tím i péči o starší osoby.

Opak je ve skutečnosti pravdou. Toto přistěhovalectví hrozící finanční kolaps naopak ještě urychlilo. Debata o finanční variabilitě a o finanční zátěži péče přichází už příliš pozdě. Pokud nyní chceme učinit prioritou rozvoj paliativní a domácí lékařské péče, nebude možné jen tak změnit názor a v této věci zcela obrátit. Snahu vyřešit problém zneužívání starších osob potřebujících péči je každopádně třeba přivítat. Seznam požadavků měl vzniknout již před několika lety. Přesto jsem pro něj hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Velmi mne těší přijetí tohoto usnesení, které v zásadě: vyzývá členské státy, aby přihlédly k demografickému vývoji v posledních letech, a zvláště pak ke stárnutí populace vedoucímu ke zvýšení tlaku na rozpočty a vysokým požadavkům na lepší zdravotní infrastrukturu a infrastrukturu sociální péče; vybízí členské státy, aby bojovaly proti sociálnímu vyloučení starších osob i proti jakékoli formě diskriminace na základě věku; a připomíná členským státům, že zajištění přístupu k odpovídajícím zdravotním a pečovatelským službám je základní zásadou evropského modelu solidarity.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Přijetí tohoto návrhu usnesení opět dokazuje, že Evropský parlament a jeho poslanci se hluboce zabývají otázkou zdravotní péče o starší osoby. Ve stárnoucí společnosti je stále důležitější chránit a obohacovat náš „podzim života“.

Soustavné vzdělávání osob pracujících v tomto odvětví, výzva, aby všechny členské státy zahájily informační kampaně o stravovacím režimu a prevenci dehydratace zaměřené na starší osoby a rozvoj elektronického zdravotnictví s cílem omezit neefektivitu a plýtvání jsou jen některá z opatření navržených tímto usnesením.

Žádný členský stát se nemůže vyhnout zásadnímu závazku zlepšit podmínky těchto mužů a žen, kteří jsou často ponecháni, aby se o sebe postarali sami. Proto doufám, že vzhledem k cíli vytvořit skutečnou „společnost pro všechny“ může přijetí tohoto usnesení poskytnout nový podnět pro členské státy, aby osoby různého věku získaly příležitost aktivně se zapojit do života společnosti, aniž by je společnost nechávala jejich osudu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alf Svensson (PPE) , písemně. (SV) Dnes jsem hlasoval pro usnesení B7-0491/2010 o dlouhodobé péči o seniory. V tomto usnesení je nicméně jeden odstavec, s nímž nesouhlasím. V odstavci 12 usnesení požaduje, aby všechny smlouvy v oblasti péče splňovaly určité minimální standardy, včetně minimálních mezd. Tento požadavek švédští křesťanští demokraté odmítají. Odporuje rovněž švédskému modelu kolektivních dohod. Náš švédský model se ukázal být v zájmu pracovníků i zaměstnavatelů. Pevně věřím, že mzdy jsou záležitostí, o které by se mělo rozhodovat prostřednictvím dohody mezi sociálními partnery, a politici by se v této věci neměli snažit jeden druhého přetrumfnout.

 
  
  

Společný návrh usnesení (RC-B7-0484/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro společný návrh usnesení o stavu Jordánu a zejména oblasti jeho dolního toku, jelikož považuji za zásadní upozornit na devastaci této řeky a především jejího dolního toku. Návrh žádá vlády Izraele, Jordánska i palestinskou samosprávu, aby s podporou Evropské unie vytvořily komisi pro povodí řeky Jordánu otevřenou i dalším pobřežním zemím.

Považuji za nezbytné vypracovat plán hospodaření s vodou, který bude moci napravit devastaci řeky Jordánu a poskytne finanční i technickou podporu pro její rekultivaci, především jejího dolního toku. Otázka hospodaření s vodními zdroji v podobě spravedlivého společného využívání vody, jež respektuje potřeby všech národů žijících v regionu, má zásadní význam pro dosažení trvalého míru a stability na Blízkém východě. Mám proto dojem, že by se mělo zvýšit úsilí, pokud jde o dodatečnou finanční a technickou podporu projektů hospodaření s vodními zdroji, podporu jejich spravedlivého využívání a přesun nezbytné technologie do zemí daného regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. Usnesení o stavu Jordánu podporuji, jelikož požaduje konkrétní kroky v otázce, jež se přímo dotýká ekonomických, sociálních a kulturních životních podmínek národů regionu. Závažné zhoršení stavu Jordánu má dopad na všechny aspekty života společností závislých na vodních zdrojích této řeky. Usnesení vyzývá ke společně plánovaným přeshraničním řešením otázek znečištění a nadměrného využívání vodních zdrojů a upozorňuje tak na výsledky procesu budování důvěry a míru, které může přinést izraelská, palestinská a jordánská spolupráce při řešení problému zhoršování stavu řeky Jordánu.

Usnesení oprávněně zdůrazňuje potřebu začlenit plány a návrhy na obnovu Jordánu do vztahů Unie s pobřežními zeměmi. Vzhledem k naléhavosti tohoto problému by měla EU ve svých projektech rozvoje regionu učinit z obnovy Jordánu svou prioritu.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro společný návrh usnesení o stavu Jordánu, neboť hodnota této řeky z hlediska životního prostředí, přírodní krásy, kultury, historie, zemědělství a hospodářství musí být zachována. Náležité hospodaření s vodními zdroji, jež respektuje potřeby všech národů v regionu, má rovněž nesmírný význam pro stabilitu na Blízkém východě.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Problémy řeky Jordánu daleko přesahují běžné obavy týkající se zhoršení životního prostředí v oblasti vodních toků. Jak podotýká usnesení, které jsme přijali, Jordán není jen řeka. Její význam je daleko větší, než jaký má její vodní stav, neboť ovlivňuje státy a národy žijící v různých zeměpisných šířkách v politickém, symbolickém a náboženském smyslu.

Zvláštní význam, který jí přisuzují dějiny lidstva, ospravedlňuje zájem Evropy, a především této sněmovny, o její osud. Doufám a přeji si, aby státy sousedící s Jordánem nechaly stranou své staré rozepře a nedůvěru a spojily se ve snaze zabránit dalšímu zhoršení stavu této řeky.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Řeka Jordán a zejména její dolní tok je kulturní krajinou, která má jednak univerzální hodnotu a rovněž značný historický, náboženský a environmentální význam. Tato řeka je bohužel devastována v důsledku nadměrného využívání, znečišťování a nevhodné správy jejího toku, což má za následek 50% ztrátu biologické rozmanitosti. Obnova Jordánu, a zejména oblasti jeho dolního toku, má obrovský význam pro místní izraelské, jordánské a palestinské komunity, jež se v souvislosti se zásobováním vodou potýkají s podobnými problémy.

Obnova Jordánu nabízí také rozsáhlý přínos z hospodářského hlediska i s ohledem na budování vzájemné důvěry. Existence aktivní spolupráce mezi vládami, organizacemi občanské společnosti a zainteresovanými místními komunitami může významným způsobem přispět k mírovému úsilí v tomto regionu. Vyzýváme proto orgány dotčených zemí ke vzájemné spolupráci na obnově řeky spočívající ve vypracování a uplatňování politik, jež se zaměří na dosažení konkrétních výsledků v oblasti řízení poptávky po vodě pro potřeby domácností a zemědělství a v oblasti ochrany vodních a přírodních zdrojů. Vyzýváme rovněž Radu, Komisi a členské státy EU, aby se zasadily o vytvoření komplexního plánu nápravy devastace Jordánu a podpořily jej.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Jak již prohlašuje tento návrh usnesení, povodí řeky Jordánu, a zvlášť jejího dolního toku, představuje kulturní krajinu světového významu a značné historické, symbolické, náboženské, environmentální, zemědělské a ekonomické hodnoty jak pro Blízký východ, tak pro vzdálené oblasti. Současný zhoršený stav řeky z hlediska životního prostředí a z něj vyplývající úroveň znečištění dávají vážné důvody k obavám.

Potřebnou a nezbytnou obnovu řeky Jordánu, jež je nevyhnutelná z hlediska životního prostředí a sociálního a kulturního hlediska, samozřejmě nelze vyjmout z geopolitického kontextu regionu. Je nutné přiznat, že palestinské obyvatelstvo na Západním břehu se již potýká s vážným nedostatkem vody v důsledku toho, že značnou část řeky využívá Izrael a židovské osady na Západním břehu, a také v důsledku pokračující izraelské okupace části Golanských výšin, kde se nachází řada významných pramenů. Spravedlivé rozdělení vodních zdrojů respektující potřeby všech národů regionu má prvořadý význam pro dosažení trvalého míru a stability na Blízkém východě, které jsou zase neoddělitelné od požadované obnovy dolního toku Jordánu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL), písemně. − (CS) Situace na Blízkém východě je již léta komplikovaná, a to jak situace politická, tak ekonomická a ekologická. Řek zde nikdy mnoho nebylo, jejich průtok je velmi nestabilní, lesy již ve starověku ustoupily zemědělské půdě a pastva každoročně likviduje keře, stromky i jinou zeleň. Řeka Jordán má již jen malý průtok znečištěné vody a Mrtvé moře stále více vysychá. Technicky je zajištění dostatečného průtoku vody v řece velkým problémem, který lze řešit pouze v mírovém politickém klimatu. Evropská unie se dlouhodobě podílí na řadě projektů, jejichž hlavním cílem je podpora mírového rozvoje celé oblasti.

Je proto žádoucí i podpora klíčového programu, a to zajištění obnovení racionálního vodního režimu na středním a dolním toku Jordánu. Protože v řadě míst Sahelu i Asie se místní vlády setkávají s podobnými problémy, bude nejen odpověď Komise, ale i konkrétní kroky k nápravě cennou inspirací pro řešení podobných problémů i v řadě dalších míst. Přijetí společného návrhu usnesení podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Přístup k pitné vodě je základním lidským právem. V červenci přijala Organizace spojených národů na summitu národů v Cochabambě rezoluci požadující, aby to bylo uznáno. Řeka Jordán je devastována a palestinský národ zbaven přístupu k pitné vodě, protože Izrael, Jordánsko a Sýrie odklonili prakticky celý tok řeky. Dohody o spolupráci mezi státy při obnově řeky a zlepšení způsobu rozdělování vodních zdrojů v regionu musí Evropská unie bezpochyby podporovat.

Tento výlučný zájem o řeku Jordán je nicméně za situace, kdy je ničeno tolik jiných řek, šokující. Právě tohle toto usnesení obhajuje. Hlasuji pro usnesení v naději, že srovnatelná pozornost bude věnována i jiným vodním tokům ve světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Hlasoval jsem pro společný návrh usnesení o stavu Jordánu, jelikož musí být všechny země ležící podél toku řeky vyzvány k její obnově. Oblast dolního toku řeky Jordánu je zcela zničena: špatné hospodaření způsobilo vážné znečištění, jež vedlo k poklesu biologické rozmanitosti o 50 %.

V mírové smlouvě podepsané v roce 1994 Izrael a Jordánské království souhlasily, že budou na společných hranicích spolupracovat při ekologické obnově řeky Jordánu a chránit její vodní zdroje. Palestinci však byli vyhnáni z izraelské bezpečnostní zóny vytvořené na Západním břehu v celé oblasti dolního toku řeky Jordánu, jež je protiprávně okupována izraelskými osadníky, kteří zavlažují půdu vodou, jež patří Palestincům.

To znamená, že se palestinské obyvatelstvo na Západním břehu potýká s vážným nedostatkem vody. Proto požadujeme, aby Izrael skoncoval s politikou výstavby osad, a to i v oblasti dolního toku řeky Jordánu. Země ležící podél toku řeky musí s podporou EU ustavit komisi pro řeku Jordán, přičemž cílem bude tuto řeku obnovit, aby bylo možné zajistit dostatečné množství vody pro zásobení obyvatel žijících podél toku řeky.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení. V usnesení se prohlašuje, že řeka Jordán je dnes v katastrofálním stavu. Hladina Mrtvého moře každý rok klesá o 30 cm. Pobřežní země, především Sýrie a Jordánsko, využívají vodní zdroje řeky a vůbec neinvestují do vývoje zařízení na čištění odpadních vod a zařízení na přípravu pitné vody. Jestli EU velmi rychle nezvýší tlak na všechny uživatele vodních zdrojů, je ekologická katastrofa nevyhnutelná. V tomto směru je usnesení velmi aktuálním signálem pro vlády Sýrie, Jordánska a Izraele. Je nezbytné přimět všechny vlády Blízkého východu k tomu, aby pochopily, že EU není požární stříkačka, která může vyřešit jejich problémy. Musíme syrskou, jordánskou a izraelskou vládu přinutit, aby myslely na budoucnost. Za tímto účelem jim musíme pomáhat při plánování konkrétních kroků, avšak za žádných okolností nesmíme rozdávat finanční prostředky těm, kteří bezohledně využívají přírodní zdroje, aby tak dosáhli svých sobeckých cílů.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Vítám dnešní důležité hlasování o usnesení, které upozorňuje na devastaci řeky Jordánu, zejména jejího dolního toku, a vyjadřuje v té souvislosti obavy. Vyzývá orgány všech pobřežních zemí, aby spolupracovaly a obnovily řeku Jordán tím, že vypracují a uskuteční politiky, jež se zaměří na dosažení hmatatelných výsledků v oblastech řízení poptávky po vodě v domácnostech i v zemědělství, ochrany vod a hospodaření s odpadními vodami z kanalizace, zemědělství a z průmyslu, a také na zajištění toho, aby do dolního toku řeky Jordánu přitékalo dostatečné množství sladké vody. Usnesení vítá spolupráci mezi místními izraelskými, jordánskými a palestinskými komunitami, které v oblasti dolního toku řeky Jordánu čelí podobným výzvám souvisejícím s vodou, a vyzývá Izrael i Jordánsko, aby plně dodržovaly své závazky učiněné v mírové smlouvě, které se týkají obnovy řeky Jordánu.

 
Poslední aktualizace: 24. března 2011Právní upozornění