Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2856(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

B7-0518/2010

Rozpravy :

PV 21/09/2010 - 14
CRE 21/09/2010 - 14

Hlasování :

PV 22/09/2010 - 5.14
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0341

Rozpravy
Úterý, 21. září 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

14. Evropská strategie pro hospodářský a sociální rozvoj horských regionů, ostrovů a řídce osídlených oblastí (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise o evropské strategii pro hospodářský a sociální rozvoj horských regionů, ostrovů a řídce osídlených oblastí.

 
  
MPphoto
 

  Johannes Hahn, člen Komise.(DE) Pane předsedající, člověk by si skoro mohl myslet, že Evropa byla alpským ostrovem. Nicméně jsem rád, že se Evropský parlament nepřestává zajímat o hospodářský a sociální rozvoj regionů se zvláštními potřebami, specifických oblastí, jako jsou horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti.

Lisabonská smlouva posiluje význam územní soudržnosti. To je uvedeno jako jeden z cílů Unie v článku 174. Z tohoto důvodu Komise předložila zelenou knihu o územní soudržnosti s cílem zahájit komplexní proces diskuse. Jedním z hlavních závěrů těchto konzultací bylo, že nejsou nutně zapotřebí nové a dodatečné finanční prostředky, ale že bychom spíše měli zdůraznit význam koncepcí integrovaného územního rozvoje a větší pozornost zaměřit na silné stránky jednotlivých regionů.

Podle mne mohou být specifické charakteristiky regionu v podstatě silnou stránkou. Tyto regionální zvláštnosti – ať je to jeho status ostrova, skutečnost, že se jedná o horskou oblast nebo o oblast řídce osídlenou – proto automaticky nevytvářejí problémy ani nepotřebují větší pomoc, a to zejména vzhledem k tomu, že tyto oblasti nejsou v žádném případě jednotné. Proto neexistuje jen jedno řešení vhodné pro všechny tyto regiony, i když by mohlo vypadat, že patří k sobě.

Komise považuje za nanejvýš důležité zajistit harmonický společný růst regionů. Mám proto zájem na tom, abychom společnou strategii Evropa 2020 prováděli ve všech regionech, nikoli abychom na rozdílně strukturované regiony uplatňovali různé strategie – což by mohlo naše společné úsilí spíše ohrozit než podpořit. Máme proto pocit, že samostatná politika pro regiony se zvláštními podmínkami není nutná. Naopak, musíme posílit integrovaný přístup naší politiky ve spojení s jinými politikami a regiony musí více usilovat o vytvoření programů přizpůsobených jejich konkrétním potřebám. Musíme posílit způsob navrhování i provádění územního rozměru ve všech oblastech politiky.

Vznikají tak čtyři prioritní oblasti činnosti. Tou první je přiblížení regionální politiky občanům a její vtažení do regionů. V zájmu územní soudržnosti, která je naším cílem, musíme posílit soudržnost oblastí politiky na různých úrovních. To také znamená vzít skutečně vážně přístup mnohoúrovňové správy a do navrhování a provádění našich politik zapojit všechny příslušné zúčastněné strany. Zároveň to však znamená více využívat existujících možností spolupráce, kterou umožňuje meziregionální, nadregionální a nadnárodní partnerství, s cílem zaměřit větší pozornost na úkoly, které jsou společné určitým oblastem, jako jsou rozsáhlé horské regiony, například Alpy nebo Pyreneje.

Za druhé musíme lépe koordinovat politiky pro regiony. Územní soudržnost také znamená věnovat větší pozornost vzájemnému doplňování a soudržnosti regionální a odvětvové politiky. Musíme mít jasno v tom, jaký dopad budou mít jednotlivé politiky na regiony. Komise proto vytvořila meziútvarovou pracovní skupinu pro územní soudržnost, kterou tvoří zástupci různých generálních ředitelství. Jejím hlavním úkolem je analyzovat jednotlivé odvětvové politiky a jejich dopady na regiony, a to zejména na regiony, které se potýkají se specifickými geografickými problémy.

Za třetí potřebujeme pro posílení evropské integrace územní spolupráci. Spolupráce má zvláštní význam pro regiony se specifickými geografickými problémy. Je třeba nalézt přeshraniční řešení společných problémů, ať již formou makroregionálních strategií, jako je např. strategie pro Baltské moře, meziregionálních sítí či výměny osvědčených postupů.

A konečně musíme také více využívat regionálních znalostí. Pokud máme dospět k cílené regionální rozvojové politice založené na zásadě subsidiarity, a podporovat tak cíle strategie Evropa 2020, musíme lépe znát situaci v regionech a dopady politických opatření. Potřebujeme ještě lepší systém monitorování, který zároveň dokáže lépe zpracovávat existující údaje, a potřebujeme ukazatele zaměřené na cíl, abychom zajistili kvalitu našich politik. Toho lze dosáhnout pouze společně s regiony, s regionálním podnikatelským prostředím a s občany.

Vážení poslanci, vážené poslankyně, potřebujeme silnou regionální politiku pro všechny regiony, která bere v úvahu rozdílné potřeby a charakteristiky jednotlivých regionů. Jsem rád, že brzy budu mít možnost vést s Evropským parlamentem diskusi o budoucnosti regionální politiky, včetně těchto zvláštních oblastí, která bude založená na páté zprávě o soudržnosti.

 
  
MPphoto
 

  Jan Olbrycht, jménem skupiny PPE.(PL) Dnes zahajujeme diskusi týkající se regionů, které mají velmi specifické a zvláštní rysy. Jedná se o regiony, kde mnohé aktivity představují dodatečné náklady. Ostrovy i horské oblasti jsou zatíženy dodatečnými náklady, které jsou dány geografickými faktory. Dnešní diskuse je významná i v jiném smyslu, což je velmi důležité pro přijetí dalších opatření, o nichž hovořil pan komisař. Mám na mysli skutečnost, že dnešní rozprava otevírá diskusi na téma politiky soudržnosti po roce 2013.

Usnesení, o němž dnes hovoříme, není ani tak výrazem vůle podpořit konkrétní území – to je obsahem smlouvy – ale týká se velmi specifických opatření a klade specifické otázky ohledně toho, jak bude politika soudržnosti uplatňována po roce 2013. Vezměte prosím na vědomí, že usnesení se v první řadě zaměřuje na integraci regionální politiky s jinými politikami. Zabývá se problematikou ukazatelů a oprávněním k použití politiky soudržnosti a hrubého domácího produktu. Uvádí, že na podporu těchto regionů je třeba využít také jiných politik včetně zemědělské politiky – i když zde o tom nemluvíme, měli bychom to mít na paměti. Hovoří o územní spolupráci a lepším využívání evropského seskupení pro územní spolupráci, na němž jsme pracovali v rámci předchozího finančního výhledu. Jinými slovy, jsme v první fázi vážných rozhovorů o budoucí politice soudržnosti. Tuto diskusi otevíráme tématem specifických regionů, ale právě na začátku se ukazuje, že politika soudržnosti je a musí i nadále zůstat jednou z klíčových politik Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Stavrakakis, jménem skupiny S&D.(EL) Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat panu komisaři za jeho přítomnost zde.

Pro všechny horské regiony a ostrovy má koordinace na úrovni plánování politik i na úrovni provádění programu zcela zásadní význam. Jedná se o oblasti, kde různé politiky, jako je politika zemědělská, regionální, dopravní, politika životního prostředí, rybářská politika a politika zaměstnanosti, musí řešit různě propojené mnohovrstevné problémy.

Evropská unie vypracovala pro tyto oblasti v rámci různých politik velké množství opatření. Co podle mého názoru chybí, je koordinace. Na příkladu takového státu, jako je Řecko, kde většina země je hornatá a kde se nachází více než 200 obydlených ostrovů, snadno pochopíte, že sociální a hospodářskou soudržnost nelze zlepšit, dokud nebude na všech úrovních fungovat koordinace.

Evropská unie tedy bude mít dvojí užitek – na jedné straně zabráníme financování stejných opatření z různých programů a na druhé straně podpoříme růst zvýšením výhod pro občany, nehledě na to, kde žijí

To, že pro horské regiony a ostrovy v Evropské unii je nutný integrovaný přístup k plánování a provádění politik, by mělo být samozřejmostí, nikoli zbožným přáním.

 
  
MPphoto
 

  Riikka Manner, jménem skupiny ALDE. (FI) Pane předsedající, pane komisaři, v tomto usnesení jsme dosáhli vynikajícího kompromisu, takže mé poděkování patří všem mým kolegům, kteří se na něm podíleli.

Jednou z našich hlavních priorit musí být napravení situace v oblastech postižených finanční krizí, a to platí i pro regionální politiku. Jedná se samozřejmě o severní, řídce osídlené oblasti, horské a pohraniční oblasti a ostrovy. Toto usnesení bude sloužit jako velice naléhavá prosba Parlamentu ke Komisi, aby zaměřila zvláštní pozornost v budoucích finančních výhledech a v příštím programovacím období také na oblasti, které jsou vzhledem k přírodním podmínkám trvale znevýhodněné.

Podpora řídce osídlených regionů bude v této chystané politice soudržnosti velmi důležitá, pokud má tato politika i nadále zůstat opravdu komplexní. Chtěla bych připomenout svým kolegům, kteří usnesení podporují, že musí zároveň zajistit naplňování tohoto cíle v praxi – nejen tedy pro toto usnesení hlasovat, ale také dohlédnout na to, aby pro tyto zvláštní oblasti byly ve finančních výhledech vyčleněny finanční prostředky.

Jsem ráda, že tento dokument zdůrazňuje význam využití potenciálu, který mohou tyto regiony nabídnout. Je též důležité povšimnout si velmi cenných zdrojů, které se v těchto oblastech nachází, a nezabývat se jen jejich problémy. Pouze využitím skutečných možností těchto oblastí můžeme v jejich rozvoji opravdu dosáhnout pokroku. Pro tyto zvláštní regiony jsou klíčové jejich tradiční zdroje obživy, energie a oblasti zdůrazňované ve strategii Evropa 2020, jako je výzkum a vývoj.

Se zájmem očekávám pátou zprávu Komise o soudržnosti. Bude zajímavé sledovat, nakolik Komise skutečně bere v úvahu cíle strategie Evropa 2020 a jak se v Evropě využívají specifické zkušenosti z těchto zvláštních oblastí.

 
  
MPphoto
 

  François Alfonsi , jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Pane předsedající, pane komisaři, vypracování evropské strategie pro hospodářský a sociální rozvoj horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí je opravdu důležité.

Článek 174 Lisabonské smlouvy konečně vyjadřuje, že Evropská unie si je vědoma těchto území s trvalým znevýhodněním, které musejí překonávat. Od nynějška proto musí Komise navrhnout konkrétní vhodné strategie, které obyvatelům žijícím na těchto územích zajistí rovné postavení s ostatními Evropany, tak aby jim byla účinně kompenzována jejich znevýhodnění, s nimiž se vyrovnávají v každodenním životě i v hospodářské činnosti.

Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele, což je neustále upřednostňované kritérium pro strukturální fondy, v této souvislosti sám o sobě nestačí. Tyto regiony trpí odlivem obyvatel a vzhledem k tomuto úbytku může zbývající obyvatelstvo dosáhnout dokonce ještě vyššího HDP na obyvatele. K těmto územím musíme proto zaujmout promyšlenější přístup a naše skupina je rozhodnuta na tomto bodu trvat.

Článek 174 Lisabonské smlouvy, pane komisaři, uznává zvláštní povahu těchto území. Pro rozvoj a zvládání specifických problémů musíme proto zavést zvláštní opatření. Tato opatření musí být způsobilá k financování z prostředků strukturálních fondů, zejména tam, kde jsou problémy obzvláště naléhavé, například dopady globálního oteplování na ostrovech a v horách, dodávky energií, dostupnost, dopravní problémy atd.

Také vyzýváme Komisi, aby poskytla zvláštní finanční prostředky přidělené těmto územím v příštím finančním výhledu pro programové období 2014-2020. Chceme také, aby nástroje, jako jsou evropská seskupení pro územní spolupráci, byly sledovány a v širším měřítku uplatňovány, a budeme proto trvat na odstranění překážek přeshraniční spolupráce, která byla zavedena.

 
  
MPphoto
 

  Oldřich Vlasák, jménem skupiny ECR. (CS) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, je to více než dva roky, kdy jsme na půdě Evropského parlamentu diskutovali nad problematikou znevýhodněných, konkrétně pak nejvzdálenějších regionů. Když jsem si s časovou prodlevou přečetl své původní vystoupení, musel jsem konstatovat, že je stále velmi aktuální a že bych nezměnil ani slovo. Bohužel za skupinu Evropských konzervativců a reformistů musím říci, že společný návrh usnesení nepodpoříme, a to ze čtyř důvodů.

Za prvé jsme proti myšlenkám sociálního inženýrství a nadměrných zásahů veřejné moci. Je potřeba si uvědomit, že některé problémy ostrovních, horských či řídce osídlených regionů vyřešit nelze. Jedná se totiž o problémy sui generis, jež mají svá geografická a strukturální specifika, a ty my nezměníme.

Za druhé nesouhlasíme s tezí, že všechny ostrovní, horské či řídce osídlené regiony jsou homogenní skupinou se společnými znaky. Co má společného francouzské horské středisko Chamonix s řeckým ostrovem Lefkada či finskou oblastí nad severním polárním kruhem v okolí Rovaniemi?

Za třetí v předloženém návrhu a vlastní diskusi zcela zapomínáme na příhraniční regiony. Nemusím zde patrně nikomu připomínat, že podle článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie by v rámci politiky soudržnosti měla být zvláštní pozornost věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovým přechodem a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny v důsledku přírodních či demografických podmínek. Zatímco ostrov zůstane vždy ostrovem a hora vždy bude horou, hranice, minimálně ty administrativní, mohou zmizet. Větší důraz na příhraniční regiony by proto měl svůj význam.

Za čtvrté považujeme za zcela předčasné debatovat o nových konkrétních legislativních opatřeních, regionálních rozvojových programech a finančních prostředcích pro tyto oblasti. Je jasné, že debata o evropských fondech a jejich využití po roce 2013 se začíná zintenzivňovat. Je jasné, že jednotlivé státy, regiony a území se v rámci této debaty budou snažit upozornit na svoje problémy a potřeby, které by z evropských zdrojů chtěly financovat. Je nesporné, že znevýhodněné regiony si zaslouží jiné podmínky z hlediska míry spolufinancování, pravidel veřejné pomoci a regulace vnitřního trhu uplatňováním celních předpisů. To by měl zohledňovat i evropský rámec, který musí umožnit zachovat specifičnost těchto regionů a mírnit jejich omezující okolnosti.

Je však otázkou, do jaké míry jsou v tomto případě efektivní komplikované evropské programy. Evropská strukturální politika by se měla spíše řídit myšlenkou, že finanční prostředky musí směřovat primárně do nejchudších regionů, kde jsou nejvíce potřeba. A to bez ohledu na to, zda se jedná například o ostrov, horu či nezalidněnou oblast.

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira, jménem skupiny GUE/NGL.(PT) Pane předsedající, pane komisaři, několik ušlechtilých zásad zahrnutých do smluv a různých právních předpisů Evropské unie není žádnou zárukou, že budou skutečně uvedeny do praxe, jak víme. Územní soudržnost – ve skutečnosti stejně jako hospodářská a sociální soudržnost – je toho velmi výmluvným příkladem. Více než usnesení a strategie chybí těmto cílům obecný politický a makroekonomický rámec a rovněž konkrétní opatření na jejich podporu a provádění.

Bohužel politiky, které Evropská unie provádí, nepřinesly soudržnost, nýbrž větší asymetrii, hospodářskou, sociální a také územní. Velmi reálně hrozí, že v budoucnu se tyto asymetrie dále prohloubí v důsledku ještě přísnějšího uplatňování nástrojů, jako je Pakt stability a růstu, a závažných omezení, která ukládá. Jedná se o velice reálnou hrozbu vzhledem k omezeným rozpočtům Evropské unie, které ani zdaleka nestačí na to, co je zapotřebí, aby územní soudržnost a hospodářská a sociální soudržnost byly uvedeny do praxe. A co víc, tyto prostředky jsou často také nespravedlivě rozdělovány.

I když se horské oblasti, ostrovy a řídce osídlené oblasti od sebe navzájem ve svých specifikách liší, všechny se potýkají s řadou trvalých obtíží a problémů, které mají společné. Některé společné politiky, znovu opakuji, tyto problémy ještě zhoršily, místo aby je řešily nebo zmírnily. To je také případ společné zemědělské politiky a jejích postupných reforem, jejichž velmi negativní dopady je nutno řešit a napravovat. Zvláštní rysy sociálně ekonomické struktury těchto regionů a jejich výrobních systémů je činí zranitelnými vůči deregulaci trhu, o kterou se Evropská unie trvale snaží.

Předložili jsme řadu návrhů k nápravě této situace a podpoře hospodářského a sociálního rozvoje v těchto regionech. Musíme pomoci mobilizovat jejich přirozený rozvojový potenciál podporou místní produkce, povzbuzováním místních a regionálních trhů a podporou a zvyšováním veřejných a soukromých investic do výrobních činností s cílem zachovat úroveň zaměstnanosti a vytvářet více pracovních míst s právy a spravedlivou mzdou.

Nesmíme zapomínat ani na to, že některé z těchto regionů, jako jsou ostrovní regiony, se často navzájem doplňují, pokud jde o jejich výrobu a trhy. Musíme se naučit toto vzájemné doplňování dobře využívat a posilovat jej. Musíme si rovněž uvědomit, že se dále potýkají s problémy v přístupu k programům Evropské unie a při financování oblastí, jako je výzkum a vývoj. Na tyto regiony musíme uplatňovat pozitivní diskriminaci, abychom zlepšili jejich přístup.

Téma, o kterém zde dnes diskutujeme – tedy předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám – je rovněž důležité. Musíme uznat, že tyto regiony jsou katastrofami více ohrožené a že předcházení katastrofám je nutno posílit, jak zdůrazňuje zpráva, kterou jsme zde dnes přijali.

Znovu upozorňujeme, jako již několikrát, že tyto regiony, zejména ty nejvzdálenější, musí i nadále patřit mezi konvergenční cíle, aby nedošlo ke zhoršení řady strukturálních nedostatků, jimiž většina z nich stále trpí, jako v případě autonomních oblastí Madeira a Azorské ostrovy v Portugalsku.

 
  
MPphoto
 

  Fiorello Provera, jménem skupiny EFD.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zítřejší hlasování je důležité pro více než 90 milionů Evropanů žijících v horských oblastech. Článek 174 Lisabonské smlouvy uznává význam horských regionů a specifických území. Tento článek je však nutno uplatňovat prostřednictvím zvláštní politiky. Musíme přejít od slov k činům. Hory nejsou jen čistý vzduch, příroda a dovolené. Kromě toho existují skutečné problémy, s nimiž se obyvatelé žijící v horských oblastech musí každý den s velkými obtížemi vyrovnávat.

Chybějící infrastruktura ztěžuje přepravu osob a zboží a obtížnější je také přístup ke službám vzhledem k dodatečným nákladům pro podniky a občany. Abychom zabránili vylidňování horských regionů, musíme lidem, kteří tam žijí, zajistit slušné životní podmínky, moderní služby a přiměřenou zdravotní péči, jako mají všichni ostatní evropští občané.

Horské regiony také nabízejí velkou příležitost k výrobě čisté energie, úsporám energie a kvalitnímu zemědělství, které je šetrné k životnímu prostředí. To všechno vyžaduje finanční investice do rámcového programu, který se dotýká všech aspektů života na horách. Tuto iniciativu podporují všechny politické skupiny a evropské organizace horských oblastí, jako je Euromontana a Evropské sdružení volených zástupců horských oblastí (AEM). Plní také přání, které vyjádřil osobně prezident Barroso.

Nyní je na Komisi, aby tento požadavek neprodleně provedla a zapojila regiony v souladu se zásadou subsidiarity. Na závěr bych chtěl konkrétně navrhnout jmenování komisaře pro horské oblasti a specifická území, který by tuto novou evropskou politiku účinně koordinoval.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Pane předsedající, přibližně 18 % z celkového počtu obyvatel Evropské unie žije v horských regionech. Tyto regiony se vyznačují společným zaměřením na zemědělství a lesnictví a samozřejmě také na turistiku. Zemědělci v horských oblastech pracují velmi tvrdě a mají relativně nízký příjem. Nicméně významně přispívají k zachování alpské oblasti, a tedy k udržitelnosti. Nesmíme dovolit, aby se z alpské oblasti stala vyprahlá step; přesněji řečeno, chceme, aby i nadále byla dobře udržovanou, kulturní krajinou. Pomoc Evropské unie musí zohledňovat místopisné a klimatické podmínky a také kulturní zvláštnosti horských oblastí. Nemá smysl používat jednotnou šablonu od Gibraltaru až po Nordkapp.

Co tedy potřebujeme? Potřebujeme platbu na plochu, platbu na chov zvířat, abychom podpořili zemědělce v jejich úsilí o chov vhodných druhů i po roce 2013. Potřebujeme zvýšit investiční dotace, které zohlední vyšší náklady, než jaké jsou v údolních oblastech, a potřebujeme, aby potraviny vysoké kvality z alpské oblasti byly označeny, chráněny a certifikovány.

Evropská unie se proto musí nyní vrátit zpět do hry a zajistit, aby zemědělci, a tím i celá alpská oblast, měli po roce 2013 slušnou budoucnost.

 
  
MPphoto
 

  Lambert van Nistelrooij (PPE). (NL) V první řadě bych chtěl poděkovat panu komisaři za odpověď na naši otázku. Konec konců, účelem této otázky bylo znovu přezkoumat politiku, kterou jsme předtím nastínili, a to nyní, kdy je smlouva už definitivně přijata. Samozřejmě platí, že regionální politika ve všech svých podobách nás může přiblížit k našim občanům a jejich skutečnému životu.

Za druhé, územní soudržnost skutečně vytváří onen nový rozměr a máme zprávy, které to potvrzují. Územní soudržnost také souvisí s tím, jak bychom měli řešit naprosto rozdílné situace v zemích, jako je Francie nebo Španělsko. Nejedná se pouze o přidělování stále většího množství konkrétních finančních prostředků. Ne, tendence jasně směřuje k větší soudržnosti a větší rovnováze mezi národními státy. Když se potom podíváme na nový finanční rámec, tj. na nový rámec politiky po roce 2013, vidíme, co je zde tou hybnou silou vpřed, a evropskou přidanou hodnotu.

V této souvislosti je dobré, že tento krok dnes činíme. S určitými rozpaky cítím povinnost upozornit, že musíme dostat více finančních prostředků, ale možná je na to ještě příliš brzy. Mohla by to být konkrétní politika, ale zajisté by mělo být možné dosáhnout toho například také přerozdělováním příspěvků na úrovni členských států. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), jejímž jménem hovořím, bude rovněž požadovat dílčí hlasování. Budeme muset počkat a uvidíme, co se potom stane, bez ohledu na to, zda se vyslovíme pro náš vlastní finanční a právní rámec.

Na závěr mi dovolte, abych dodal, že pocházím z Nizozemska. Nemáme žádné hory ani řídce osídlené oblasti, ale zato máme ostrovy. Dovolím si panu komisaři položit následující otázku: nyní, když naše království prošlo změnami a ostrovy Saba, St. Eustatius a Bonaire získaly v rámci Nizozemska úplnou autonomii, můžeme urychleně prohlásit tyto ostrovy za odlehlé? Už dlouhou dobu se těšíme, že tak učiníme.

 
  
MPphoto
 

  Teresa Riera Madurell (S&D).(ES) Pane předsedající, pane komisaři, chceme-li dosáhnout územní soudržnosti, která je naším cílem a byla představena v nové smlouvě, všechna území Evropské unie musí mít možnost využívat stejných práv a svobod.

Proto bychom měli být velmi hrdí na dohodu dosaženou v Parlamentu, která podporuje přizpůsobení evropských politik konkrétním potřebám ostrovů, horských regionů a řídce osídlených oblastí, tak aby tyto regiony mohly plně rozvinout svůj potenciál a soutěžit na základě rovných příležitostí.

V tomto směru bych chtěla zdůraznit velmi důležitou věc. V současné době totiž některé ostrovní oblasti nemají finanční prostředky na projekty přeshraniční spolupráce, a to z jednoduchého důvodu, leží totiž ve vzdálenosti více než 150 km. Jedná se o nesmyslné a nespravedlivé kritérium zvyšující jejich izolaci a my navrhujeme jeho zrušení.

Dámy a pánové, jak správně řekl pan Schulz, žiji na jednom evropském ostrově a vím z vlastní zkušenosti, že život na ostrově je nákladný. Jako zákonodárci máme povinnost tyto náklady zmírňovat. Pan komisař správně poukázal na to, že článek 174 smlouvy nám k tomu dává příležitost.

 
  
MPphoto
 

  Niccolò Rinaldi (ALDE).(IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, diskuse o problémech řídce osídlených oblastí a odlehlých ostrovů v této sněmovně – zejména s ohledem na můj poslanecký závazek horským oblastem – je prvním krokem k vytvoření sítě pro zachování těchto regionů, v nichž evropští občané žijí ve zcela ojedinělých podmínkách a často s nízkými příjmy. Jedná se o řídce osídlené oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva, kde se projevuje stárnutí obyvatelstva, protože mladí lidé odtud často odcházejí a procento vysokoškolských absolventů je pod celostátním průměrem.

Těmito kritérii, zejména HDP, ale i jinými, se musí inspirovat evropská strategie na podporu horských regionů, které mají méně služeb, problémy s infrastrukturou a které jsou zvlášť ohrožené vzhledem ke krizi v zemědělství a ke změně klimatu. Hory jsou místem, kde lidé žijí a které prozkoumávají, a dnes se musí stát také politickou laboratoří, neboť jsou obrovským zdrojem pro získávání kulturních, čistých energií a rozvoj kvalitního zemědělství a pro zajištění lepších životních podmínek obyvatel měst.

Kromě Komise, členských států a místních orgánů nesou za řízení vlastního osudu v Evropě 21. století také místní komunity, a to prostřednictvím integrovaného přístupu a zejména aktivní účastí na rozhodování.

Mluvím z vlastní zkušenosti, když říkám, že v horských regionech je lepší uspořádat 10 místních sportovních akcí než jeden světový pohár, a to by měla být pracovní metoda pro všechny, měli bychom tedy zvýšit počet obecně rozšířených iniciativ a projevit větší politickou tvořivost, počínaje vytvořením zvláštní delegace pro horské regiony a ostrovy v rámci sboru komisařů.

 
  
MPphoto
 

  Alyn Smith (Verts/ALE). – Pane předsedající, jako místopředseda pracovní meziskupiny pro ostrovy a horské a řídce osídlené oblasti vyjadřuji zájem.

Chtěl bych ocenit kolegy napříč sněmovnou, kteří se usilovně snažili prosadit toto téma na program jednání, protože i když velice vítám, pane komisaři, vaši přítomnost zde a vítám vaše prohlášení, veškerá činnost v souvislosti se skutečným stanovením tempa, jakým se článek 174 provádí a užitečně využívá, probíhala v rámci tohoto parlamentu. Máte velmi zapáleného partnera, pokud jde o to zajistit, aby článek 174 sloužil našim občanům, neboť před nás staví úkol ukázat některým z nejrůznorodějších a nesourodých komunit, které u nás v Evropské unii máme, skutečnou přidanou hodnotu EU.

Zdůrazňuji komunit, protože je důležité uvědomit si, že jsou to právě komunity, kterým se snažíme pomoci. Zeměpisné údaje – ať se jedná o ostrov, o hory nebo o řídce osídlenou oblast – opravdu nejsou důležité. Hovoříme o společném problému způsobeném v důsledku různých geografických zvláštností. Právě zde musíme mít jistotu, že naše řazení do kategorií opravdu vyhovuje – a v současnosti nevyhovuje. Pravidla, která používáme, nejsou pro zvláštní charakteristiky komunit, o nichž mluvíme, vhodná a často vedou ke zkresleným výsledkům. Právě zde jsme měli konkrétní problém s dokumentem GŘ pro regionální politiku „Území se zvláštními zeměpisnými charakteristikami“. Doufám, že si kritiku v bodě 2 návrhu usnesení skupiny Zelených/ Evropské svobodné aliance vezmete k srdci, protože to myslíme vážně. Potřebujeme lepší systém klasifikace, než je ten, který máme.

Nejde o to dávat více peněz chudým, znevýhodněným oblastem. Na všech našich ostrovech ve Skotsku, v horských oblastech a na různých místech je více než dost dynamiky, zápalu a nadšení, které jim pomohou, aby si svou situaci zlepšily samy. Nicméně musíme se ujistit především o tom, že státní pomoc představuje pro jejich život něco navíc, nikoli nějakou překážku, a pokud překážky odstraníme, můžeme společně usilovat o to, aby se jim žilo lépe.

 
  
MPphoto
 

  Marisa Matias (GUE/NGL).(PT) Pane předsedající, pane komisaři, Evropa bez hospodářské, sociální a územní soudržnosti není unií. Horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti mají své vlastní složité problémy, které je nutno překonat v zájmu Evropy a jejích obyvatel. Musíme však jít nad rámec prohlášení o záměru, jinak se dočkáme opačného účinku a posílíme nerovnosti.

Tyto regiony jsou obrovskými zásobárnami důležitých zdrojů. Biologická rozmanitost, lesy, mokřady a krajina poskytují základní služby všem, trpí však vzniklými omezeními regionálního hospodářství. Musíme dávat něco zpět. Lidem, kteří v těchto regionech žijí, musíme všichni nabídnout solidaritu a podporu.

Chtěla bych předložit dva návrhy. První se týká jejich případného přínosu pro vědu a rozvoj. Přírodní bohatství mnoha z těchto regionů z nich dělá skutečné laboratoře pod širým nebem, ale nemají rovný přístup k financování výzkumu. Proč je tedy nevybavíme špičkovými výzkumnými středisky? Tím bychom zároveň vytvořili kvalitní pracovní místa a oživili jejich hospodářství.

Můj druhý návrh se týká energie. Tyto regiony mohou a musí fungovat jako počáteční projekty vykazující potenciál pro energetickou soběstačnost a udržitelnost, zejména prostřednictvím mikrovýroby s využitím místních zdrojů. To by snížilo závislost, zvýšilo rovnost a vytvořilo pracovní místa.

Nakonec bych chtěla upozornit na to, že používání hrubého domácího produktu jako jediného nebo hlavního ukazatele pro přidělení finanční pomoci vede pouze k další nespravedlnosti. Je proto nezbytné použít další údaje, zejména údaje odrážející sociální a hospodářskou realitu těchto regionů.

Na tomto místě se musím zvlášť zmínit o obyvatelích Azorských ostrovů, Madeiry, horských regionů a vylidněných vnitrozemských oblastí Portugalska. Svým úsilím značnou měrou přispívají k rozvoji a kvalitě života všech Evropanů.

Tyto a všechny další regiony mají své vlastní souvislosti. Sociální, hospodářská a územní soudržnost nesmí být považována za charitu. Právě tady rozhodujeme, zda si opravdu přejeme skutečnou evropskou politiku přerozdělování. Ze všech těchto důvodů se domnívám, že toto usnesení je důležitým krokem, ale pouze prvním z mnoha.

 
  
MPphoto
 

  Timo Soini (EFD). (FI) Pane předsedající, Finsko je velká země o rozloze rovnající se zhruba velikosti Velké Británie, ale je nás jen 5,3 milionů. Myslím, že to je něco, co nesmírně obohacuje náš život: pozemky se již nezastavují kdekoli. Svět a Evropa se přelidňují, ale čistá voda a příroda jsou životní nutností. Od obyvatel v zapadlých krajích jsou vybírány daně, takže každý má právo na základní služby. Řídce obydlené oblasti jsou stejně důležité jako města, protože každý člověk a každý život má svou hodnotu.

Ve Finsku, v mojí zemi, je řídce osídlena oblast Laponska, východního Finska a centrální části země, ale všechny přispívají na infrastrukturu země a jsou součástí Finska jako celku, země, kde jsme se navíc zapojovali a zapojujeme do komerčně udržitelných činností. My v Evropské unii, na kterou pohlížím spíše skepticky, musíme také umět pochopit, že tato činnost musí být ekonomicky životaschopná. Kromě toho se tyto regiony musí také rozvíjet.

Také nesmíme dopustit, aby v důsledku právních předpisů Evropské unie docházelo ke stále rychlejšímu vylidňování venkova. Právě s ohledem na to zastávám obzvlášť kritický názor na blížící se vydání směrnice o poštovních službách. Ti pánové by udělali dobře, kdyby se do těchto řídce osídlených oblastí vypravili a ověřili si, v kterou dobu chodí pošta. Na takové věci chci upozornit, a pokud dosáhneme nějakého pokroku, možná bych dokonce začal být trochu méně kritický.

 
  
MPphoto
 

  Angelika Werthmann (NI).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jako Rakušanka se v souvislosti s touto zprávou nejvíce obávám o postavení obyvatel v horských oblastech. Jak již bylo konstatováno v prohlášení, zemědělství je v těchto regionech klíčovým odvětvím hospodářství. Podle statistik ukončí každý den v Rakousku 13 zemědělců svou hospodářskou činnost. Ohroženy jsou především malé farmy. Celkově je současný počet farem poloviční oproti roku 1950. Zemědělci hospodařící na horách mají další nevýhodu v tom, že nemohou být ani zdaleka tak produktivní jako farmy v údolích. Jejich produkty mohou na trhu jen stěží konkurovat kvůli vysokým nákladům na dopravu souvisejících s jejich umístěním. Tradice zavazuje.

Život zemědělců a jejich rodin vypovídá o společném životě a práci celých generací. V naší současné společnosti je to cosi jedinečného a to musíme bezpodmínečně zachovat.

 
  
MPphoto
 

  Danuta Maria Hübner (PPE). – Pane předsedající, pane komisaři, územní rozmanitost je pro Evropu přínosem. Povinností nás jako evropských institucí je zajistit v tomto směru takové podmínky, aby tato rozmanitost byla ku prospěchu Evropě, její kultuře a hospodářství.

Smlouva vyzývá Společenství, aby ve svých politikách zohlednilo území se specifickými rysy, které s sebou nesou konkrétní výzvy v oblasti rozvoje, a to jak pokud jde o problémy, které je třeba řešit, tak pokud jde o využití příležitostí. V této souvislosti mi dovolte, abych se zmínila o třech záležitostech.

Za prvé, posouzení územních dopadů. Tato otázka byla součástí evropského programu celá léta. Chtěla bych vyzvat Komisi, aby do procesu posouzení dopadů na evropské iniciativy zahrnula územní rozměr. Posouzení územních dopadů by mohlo být výborným horizontálním nástrojem k účinnému řešení konkrétních potřeb těchto území. Chtěla bych proto důrazně podpořit myšlenku přiřazení nástroje pro posouzení dopadů určitému území. Zde by mohlo pomoci využití modelu strategického posouzení vlivu na životní prostředí.

Za druhé jste hovořil, pane komisaři, o meziútvarové skupině pro územní soudržnost. Jsem přesvědčena, že v Komisi stále ještě existuje potenciál ke zvýšení povědomí v mnoha důležitých oblastech politiky o problémech specifických území v oblasti rozvoje. Na základě spolupráce GŘ Regio se všemi ostatními příslušnými službami by měla být určena územní citlivost evropských politik. Domnívám se, že především dopravní a energetická politika by měla být prověřena z hlediska území. Prověřování z hlediska území by se pak mělo stát součástí osvědčených postupů v Evropské unii.

Za třetí bych chtěla vyzvat Komisi, aby si pečlivě prostudovala strategii EU 2020, a zejména její stěžejní iniciativy, a stanovila pro území se specifickými rozvojovými rysy priority zvláštní důležitosti.

Na závěr mi dovolte, abych využila této příležitosti a obecně konstatovala, že ze stěžejních iniciativ strategie EU 2020 převedených na místní a regionální úroveň mohou mít evropští občané jen prospěch.

 
  
MPphoto
 

  Juan Fernando López Aguilar (S&D).(ES) Pane předsedající, pane komisaři, poprvé v historii evropské integrace byl do Lisabonské smlouvy začleněn regionální rozměr a územní soudržnost jako určující cíl Evropské unie.

Účastním se této rozpravy jako další europoslanec z ostrovní oblasti, a to z Kanárských ostrovů, na které se vztahuje článek 174 Smlouvy, tam, kde odkazuje konkrétně na ostrovy, a článek 349, neboť se jedná o nejodlehlejší region. Dělám to však s vědomím, že ostrovy kromě územní roztříštěnosti způsobené tím, že tvoří vždy vnější hranici Evropské unie, jsou zvlášť citlivé na strategie týkající se energetiky, dopravy a infrastruktury, a především na strategie ohledně vnitřní a vnější bezpečnosti Evropské unie na ochranu před hrozbami, zejména před nelegálním obchodováním.

Žádám proto o důraznou podporu tohoto usnesení, a především o jeho převedení do konkrétních politik – které by ho měly naplnit obsahem a jež nemůžeme podrobně projednávat – a zejména o to, aby bylo převedeno do finančního výhledu pro období 2014–2020. Musíme mít rozpočet, který odpovídá cílům a finančně podporuje náročný úkol zajistit Evropanům, kteří žijí na ostrovech Evropské unie, plná a rovná práva a příležitosti, jako mají obyvatelé žijící na pevninských územích tohoto obrovského prostoru evropské integrace.

 
  
MPphoto
 

  George Lyon (ALDE). – Pane předsedající, dovoluji si rovněž přivítat zprávu, o které zde dnes máme jednat. Jako ostrovan žijící na západním pobřeží Skotska jsem si dobře vědom problémů, kterým čelí mnoho našich odlehlých regionů a rovněž naše ostrovní oblasti. Hlavním problémem, s nímž se ostrovy, a pochopitelně i naše horské regiony, potýkají, jsou samozřejmě náklady na dopravu. Ztrácíme tím konkurenceschopnost, což vede k nedostatku příležitostí, úbytku pracovních míst v těchto oblastech a nakonec k odchodu našich mladých lidí.

Bod šest zprávy poukazuje na potřebu zvýšit konkurenceschopnost oblastí, což považuji za základní úkol, který politiku regionální soudržnosti čeká v budoucnu při řešení problémů ostrovanů a obyvatel žijících v horských oblastech.

Dovolte mi, abych, upozornil na konkrétní problém, který jsem chtěl projednat s Komisí, a upozornit na něj pana komisaře. Před třemi lety přišla skotská vláda s užitečnou iniciativou, která se pokusila snížit jízdné za trajekty na ostrovy, aby zjistila, zda to příslušným ostrovům přinese nový impuls. Pilotní projekt probíhal tři roky a nyní dospěl k závěru. Některé ostrovy získaly výhodu dotace, jiné nikoli. Očekávali jsme, že po provedeném vyhodnocení se program rozšíří na všechny ostrovy ve Skotsku.

Bohužel skotská vláda se rozhodla vztáhnout program opět pouze na západní ostrovy a ostatním se žádné výhody dostat nemá.

Pane komisaři, moji voliči v Argyllu to považují za velmi nefér a nespravedlivé; někteří z nich jsou přesvědčeni, že jde o volební úplatek. Pokud vám a komisaři pro dopravu napíši, zajímalo by mě, zda byste na jejich obavy reagovali a prověřili nespravedlivou situaci, v níž se mnozí z mých ostrovních voličů ocitli.

 
  
MPphoto
 

  Malika Benarab-Attou (Verts/ALE).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Alpy jsou jednou z nejhustěji zastavěných horských oblastí v Evropě. Obsahují nejdůležitější vodní zdroje, ale vzhledem k jejich současné hospodářské situaci jsou ohroženy globálním oteplováním.

Alpy by mohly hrát zásadní úlohu, pokud by se do roku 2050 staly uhlíkově neutrální, jak to formulovali čtyři ministři životního prostředí z německy mluvících alpských zemí letos v červnu. Mohly by se stát regionem vybraným pro získávání energie z obnovitelných zdrojů a podílet se na dosažení cíle 20 % pro rok 2020.

(Řečnice se odmlčela)

 
  
MPphoto
 

  Giancarlo Scottà (EFD).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Lisabonská smlouva věnuje zvláštní pozornost regionům závažně a trvale znevýhodněným. Z tohoto důvodu podporuji iniciativu pana Provera týkající se zemědělské, environmentální a kulturní obnovy těchto regionů. Vyzývám proto Komisi, aby se co nejdříve pustila do práce na realizaci politiky pro horské regiony, která bude řešit problémy, klesající počet obyvatel a odchod obyvatel z horských oblastí, spolu se zhoršováním životního prostředí, které to přináší.

Je velmi důležité zajistit zemědělskou činnost, kvalitu života a kulturní dědictví těch, kteří žijí ve znevýhodněných podmínkách, a je nezbytné, aby opatření přijatá Komisí, členskými státy a místními orgány byla navzájem v souladu.

Základní zásadou Evropské unie je zásada subsidiarity, tedy nástroj, který je klíčový pro podporu rozvoje znevýhodněných regionů prostřednictvím trvalých a dobře cílených opatření vyplývajících z regionálních návrhů. Jedná se o významnou výzvu a úkolem bude udržet obyvatele v těchto regionech, či ještě lépe je motivovat k návratu.

 
  
MPphoto
 

  Nuno Teixeira (PPE).(PT) Pane předsedající, pane komisaři, cíl územní soudržnosti, který je nyní zakotven v Lisabonské smlouvě, vyjadřuje evropskou solidaritu a odhodlání členských států a Evropské unie snížit současné rozdíly mezi různými regiony.

Vyhlásit cíle, kterých chceme dosáhnout, v textu smluv však nestačí. V Evropské unii existují regiony, jež jsou trvale znevýhodněny, což značně omezuje jejich hospodářský a sociální rozvoj. Je proto nutné zavést speciální programy, jejichž cílem je úplné a účinné překonání nedostatečného rozvoje v těchto regionech, a to přizpůsobením modelu rozvoje jejich možnostem a zdrojům, což přispěje k dosažení cílů strategie EU 2020.

Tato pobídka pro uvedené regiony by měla vycházet nejen ze zdrojů regionální politiky, prostřednictvím nástrojů strukturálního přizpůsobení, jako je fond soudržnosti a čtyři strukturální fondy, ale také ze změny v používání různých odvětvových politik, které mají v jednotlivých regionech významný územní dopad, a mohou proto příznivě ovlivnit jejich hospodářství.

Určitě bychom měli zachovat hrubý domácí produkt (HDP) jako hlavní ukazatel pro stanovení nároku na evropskou pomoc těmto regionům. Nicméně s ohledem na jejich přírodní znevýhodnění by měla být použita také jiná měřitelná kritéria, jako je například míra nezaměstnanosti, hustota obyvatelstva nebo úroveň vzdělání, která budou věrněji odrážet úroveň jejich rozvoje. To je jediný způsob, jak získat přesnější představu o složité situaci nejvíce znevýhodněných regionů.

V tomto směru bychom měli připomenout případ nejvzdálenějších regionů, jejichž status je uznán v nové smlouvě. Tvoří skupinu regionů EU, jež mají specifické charakteristiky a také si zaslouží zvláštní zacházení. I když těmto nejvzdálenějším regionům jsou jejich zvláštní vlastnosti společné, zároveň se od sebe liší úrovní rozvoje. Pro tyto regiony je třeba kromě HDP použít také ukazatele, které v úplnější míře odrážejí jejich specifickou situaci, a přispívají tak k přesnějšímu posouzení jejich úrovně rozvoje.

 
  
MPphoto
 

  Luís Paulo Alves (S&D).(PT) Pane předsedající, vítám tento návrh usnesení poukazující na potřebu evropské strategie, která dokáže převést zásadu územní soudržnosti – získanou spolu s Lisabonskou smlouvou – na příležitosti umožňující obyvatelům oblastí zatížených různým trvalým přírodním znevýhodněním, aby se do tohoto evropského projektu zapojili.

Pocházím z regionu Azorské ostrovy, kde tato znevýhodnění přibývají a jsou stále aktuálnější, stejně jako je tomu i v jiných oblastech označovaných jako nejvzdálenější regiony Evropy, podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Na základě sdělení Komise z roku 2008 nazvaného „Nejvzdálenější regiony: přínos pro Evropu“ a na základě rozšířené diskuse, do níž se samy nejvzdálenější regiony aktivně zapojily, očekáváme nyní naši vlastní podobu této strategie, která bude muset zohledňovat nejen naše znevýhodnění, ale především náš potenciál.

Vyzývám proto Komisi k urychlenému předložení svých návrhů, abychom mohli určit nejlepší strategii ještě před zahájením diskuse o novém finančním rámci, protože nejprve musíme vymezit obsah našich politik, než přidělíme prostředky potřebné k jejich provádění, jak se to stalo s politikami Evropské unie, které jsou nyní předmětem zkoumání.

 
  
MPphoto
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Pane předsedající, jak již konstatovali mnozí kolegové, článek 174 Smlouvy se týká územní soudržnosti, nového cíle Evropské unie. Evropská unie musí proto věnovat větší pozornost hospodářským a sociálním potřebám obyvatel, kteří žijí v horských regionech, na malých ostrovech a ve vzdálených oblastech. Pevně věřím, že EU nyní v nejbližší době určitě zareaguje zavedením konkrétních opatření.

Na základě usnesení jsem doporučil, aby byl kladen větší důraz na významná hospodářská odvětví, na kterých jsou tyto komunity silně závislé. Mám obavy především o rybáře, kteří loví z malých plavidel poblíž našeho pobřeží a ostrovů. Pro okrajové oblasti, kde jiná možnost zaměstnání neexistuje, mají tato malá plavidla mimořádný význam.

V Irsku má většina těchto plavidel délku menší než 15 m a loví ryby v množstvích, která na rybí populace nemají žádný významný dopad. Musí však dodržovat předpisy nastavené pro větší lodě, s nimiž se nemohou srovnávat.

Vyzývám Komisi, aby při přezkoumávání společné rybářské politiky tuto skutečnost uznala a do nové politiky zahrnula pasáž týkající se těchto oblastí při pobřeží a ostrovů, které jsou na rybách závislé.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Politika pro horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti by měla být komplexní, integrovaná a vyvážená a měla by uznávat odlišnost oblastí a odpovídající právo na specifický způsob rozvoje v rámci místních, regionálních či vnitrostátních právních předpisů. Tato politika by měla uznávat znevýhodnění, která pociťují obyvatelé, místní samosprávy a podnikatelé, a vymezit specializované činnosti pro zachování tradičních způsobů zaměstnanosti, podporovat víceleté komplexní programy zaměřené na zvýšení způsobilosti tradiční výroby, podporovat různorodost ekonomických aktivit obyvatelstva rozšiřováním kapacit pro návštěvnost nebo turistiku jako doplněk tradičních způsobů obživy, udržovat a zlepšovat dostupnost služeb a technické infrastruktury, zavést opatření proti odchodu mladých lidí, zachovat si osobitost a kulturní hodnoty charakteristické pro každou stejnorodou oblast, no a samozřejmě, v neposlední řadě, také chránit biologickou a ekologickou rovnováhu.

Péče o tyto oblasti vyžaduje zvláštní přístup a mimořádně citlivé provádění vybraných opatření. To je, dámy a pánové, cesta pro tyto specifické evropské oblasti.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, během krize způsobené sopečným popelem mi trvalo dva dny, než jsem se dostal domů, do své země, protože mezi Irskem a Anglií neexistuje žádné pozemní spojení a žádný tunel. Zcela jasně jsem si uvědomil konkrétní problémy obyvatel žijících na ostrovech bez spojení s pevninou. Totéž platí pro lidi žijící v řídce osídlených horských a kopcovitých oblastech a na jiných znevýhodněných územích. Vztahovalo by se to i na mou vlastní situaci na jihu Irska, podél západního pobřeží až do Pat the Cope’s Donegal. Tyto oblasti nepochybně vyžadují veškerou pozornost.

Chtěl bych upozornit na tři věci. Za prvé, Nuno Teixeira zdůraznil, že podle bodu 3 mohou členské státy přidělit finanční prostředky i na jiné účely než na HDP. To je něco, co bychom u těchto regionů měli podporovat, protože jsou specifické.

Za druhé, tyto regiony jsou nejbohatší v celé Evropě z hlediska biologické rozmanitosti, environmentální ochrany a poskytování veřejných statků. Tuto skutečnost je nutno velmi silně zohlednit v nadcházejících jednáních o společné zemědělské politice.

Za třetí, podle článku 195 Lisabonské smlouvy má Evropská unie nyní některé pravomoci v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Tyto regiony nabízejí velký prostor pro rozvoj intenzivní a udržitelné turistiky. Jsou to oblasti s nádhernou krajinou, s tradičním způsobem života a velice přátelskými lidmi. Pokud se budeme snažit jim pomoci, zejména zde na úrovni Evropské unie, nejenže jim pomáháme přežít, ale můžeme jim zároveň pomoci k tomu, aby si pomohli sami. To nakonec považuji za tu nejlepší podporu, kterou jim můžeme poskytnout.

 
  
MPphoto
 

  Alan Kelly (S&D). – Pane předsedající, upřímně řečeno, oblasti, o nichž dnes večer hovoříme, hospodářsky a sociálně strádají již řadu generací a nyní se vzhledem k vlivům moderní globalizace potýkají s ještě většími problémy.

Zastupuji oblast, která má mnoho ostrovů a největší pohoří v Irsku. Stejně jako předchozí dva řečníci, mí kolegové z Irska, tyto oblasti znám, strádají již celé generace. Obyvatelstvo se přesouvá do městských oblastí, je zde nedostatek ekonomických příležitostí pro mladé lidi – ve výčtu problémů, s nimiž se potýkají, bychom tak mohli pokračovat celý den.

Dle mého názoru je načase připustit, že v rámci politiky soudržnosti se přes dosažení mnoha úspěchů a velmi ušlechtilé úsilí nepodařilo v Evropské unii plně zajistit hospodářský rozvoj, zejména pak v některých oblastech. Doufám, že EU na tento problém zareaguje a že se podaří dosáhnout skutečné, konkrétní změny, a to řešením podstaty této nerovnosti, a co je velmi důležité, přizpůsobováním se moderním potřebám, jako je například oblast komunikací, a zejména širokopásmové připojení příští generace, což podle mého názoru představuje obrovský úkol. Přístup ke komunikacím se stane další velkou výzvou; v tuto chvíli to představuje obrovský problém.

Je načase, abychom těmto komunitám hodili v oblasti hospodářství záchranné lano. Chtěl bych nám všem připomenout, že podle všech smluv je to naše povinnost.

 
  
MPphoto
 

  Vladko Todorov Panayotov (ALDE).(BG) Pane komisaři, dámy a pánové, horské regiony se vyskytují ve většině členských států Evropské unie a hory tvoří nedílnou součást zeměpisu Evropy. Například v Bulharsku je hustota zalidnění v horských oblastech téměř stejná jako v oblastech rovinatých. Proto si velký počet ekologických, sociálních a územních otázek týkajících se těchto regionů zasluhuje podrobné přezkoumání evropským zákonodárcem.

Z hlediska životního prostředí, vzhledem k jejich bohatému ekosystému, rozmanitosti a impozantní rozloze nabízejí hory v Evropě ideální podmínky pro rozvoj a zachování výjimečné biologické rozmanitosti. Křehké horské ekosystémy jsou nicméně obzvlášť citlivé a zranitelné vůči změnám v důsledku lidské činnosti.

Evropská unie se musí naučit co nejlépe a co nejzodpovědněji využívat hospodářské a ekologické přednosti. Těchto cílů lze dosáhnout financováním a podporou ekologicky účinných činností, jako je například vysokohorské zemědělství, tradiční chov zvířat v alpských regionech a integrované hospodaření s lesními zdroji.

Kolegové poslanci, věřím, že tato opatření přinesou mnoho pozitivních výsledků, pokud jde o územní a hospodářskou soudržnost Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Iosif Matula (PPE).(RO) Udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje je dosahováno využitím nejrůznějších územních výhod, které se nabízejí. Tato teorie je jedním z hlavních bodů v zelené knize o územní soudržnosti. Zásada soudržnosti byla posílena právními předpisy upravujícími čerpání ze strukturálních fondů v období 2007-2013, a je jedním z klíčových cílů Evropské unie zavedených Lisabonskou smlouvou. Ustanovení článku 174 je třeba převést do konkrétních strategií rozvoje a konkrétních opatření zaměřených na překonání nevýhod a využití možností, které horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti nabízejí. Toho by mohlo být dosaženo prostřednictvím evropského politického rámce a mohlo by to přinést přidanou hodnotu využitím různých místních aktiv.

Politiky výzkumu a vývoje by vedly k lepšímu využívání obrovského přírodního potenciálu těchto regionů, s přímým dopadem například v oblasti udržitelné energie a cestovního ruchu. To by nám umožnilo obrátit specifické geografické rysy ve výhodu.

Jedním z důležitých aspektů, na který se musíme zaměřit, jsou demografické změny. Musíme podpořit konkrétní demografické politiky zaměřené na obyvatelstvo těchto regionů, nabídnout jim různé možnosti podle konkrétních charakteristik oblasti. Ve znevýhodněných horských oblastech v mé zemi s trvalým úbytkem obyvatel se očekávají opatření, která zlepší jejich hospodářskou situaci, aby jejich obyvatelé měli motivaci zůstávat v těchto osadách a podílet se na jejich rozvoji.

Zmíním se ještě o další velice důležité věci. Domnívám se, že jako hlavní kritérium pro určení způsobilosti k pomoci prostřednictvím regionální politiky je nutno i nadále používat HDP. Zavedení jiných ukazatelů by dlouhodobě zkomplikovalo a zničilo skutečný proces rozvoje v těchto oblastech, a stejně tak politiku soudržnosti jako celek. Tyto ukazatele mohou nicméně členské státy použít při přerozdělování finančních prostředků mezi regiony, až do celkové výše přidělených prostředků, právě ve prospěch zmíněných oblastí.

 
  
MPphoto
 

  Spyros Danellis (S&D) . – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, horské regiony, ostrovy a odlehlé oblasti jsou pro Evropu zdrojem síly a bohatství. Evropská politika v těchto oblastech by měla být zaměřena na posílení jejich pozitivních stránek a zmírnění jejich negativních aspektů, tak, aby se evropští občané nikde necítili odtrženi od svých spoluobčanů a aby lidé měli stejné příležitosti k dosažení prosperity všude v Evropě.

Hrubý domácí produkt oblasti tuto rozmanitost věrně neodráží. Existují zdánlivě bohaté ostrovy a horské regiony, které nemají výrobní základnu a omezují se na odvětví služeb na pokraji zhroucení, a které proto potřebují investice. Kromě toho průměry pro ostrovy s různou úrovní růstu nezajistí automaticky spravedlnost pro všechny.

Další důležité činitele, jako je například pracovní trh a přístupnost oblasti, zvýšené náklady na osobní a nákladní dopravu a potřebná infrastruktura a sítě, to jsou prvky, které je nutno vzít v úvahu v rámci globálnějšího přístupu k regionům, jak z hlediska regionální politiky, tak z hlediska výchozího bodu pro stanovení širších kritérií.

 
  
MPphoto
 

  Tamás Deutsch (PPE). (HU) Pane předsedající, pane komisaři, návrh usnesení správně poukazuje na to, že horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti se potýkají s vážnými problémy, a proto potřebují zvláštní programy regionálního rozvoje a podporu. Jako ukazatele navrhuje HDP. V této souvislosti je důležité zdůraznit, že musíme i nadále používat HDP jako kritérium způsobilosti členského státu k podpoře prostřednictvím regionální politiky, pokud jde o přidělování finančních prostředků EU. HDP je klíčovým měřítkem rozvoje, pokroku a dopadu opatření v rámci regionálního rozvoje a je to ukazatel, který může být spojován také s jinými měřítky.

Toto všechno nicméně neznamená, že můžeme pominout sociální a ekologické důsledky hospodářských rozhodnutí, neboť růst může být užitečný pouze ve spojení se sociálním rozvojem a zlepšením kvality života. Na úrovni členských států mohou rozhodovací orgány v jednotlivých zemích při přerozdělování prostředků na rozvoj mezi regiony vzít v potaz jiné ukazatele, jako je tomu při určování podpory členských států pro horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti. Chtěl bych však také Komisi upozornit na to, že na úrovni EU musíme stále používat HDP jako základní indikátor způsobilosti k podpoře, aby byla i nadále účinně využívána podpora méně rozvinutými členskými státy.

 
  
MPphoto
 

  Derek Vaughan (S&D). – Pane předsedající, pocházím z Walesu, který má hory, ostrovy, řídce osídlené oblasti a ještě mnohem více. Proto vítám návrhy obsažené v návrhu usnesení.

Ve svém krátkém příspěvku jsem se chtěl soustředit na úlohu místní a regionální samosprávy, neboť je jasné, že veškeré zaváděné strategie, projekty nebo programy budou připraveny, prováděny, plněny a řízeny regionálními a místními orgány.

To je v pořádku, protože právě úroveň samosprávy je nejblíže dotčenému místu a nejblíže občanům. Proto je rovněž správné, aby tyto orgány byly zapojeny ve všech fázích jakéhokoli programu nebo iniciativy.

Rád bych proto věřil, že Komise bude mít toto na paměti a zavede mechanismy, které zajistí plné zapojení místní a regionální samosprávy, a jsem přesvědčen o tom, že tyto orgány pro změnu zase zajistí rozvoj našich komunit a regionů.

 
  
MPphoto
 

  Joachim Zeller (PPE).(DE) Pane komisaři Hahne, dámy a pánové, něco mi na této rozpravě vadí. Když poslouchám některé příspěvky o horských regionech, ostrovech a řídce osídlených oblastech, nabývám dojmu, že tato území stojí mimo vnitrostátní právo a podléhají přímo Evropské unii. Tak tomu však není. Každá z těchto oblastí patří nějakému svrchovanému státu. V souladu se zásadou subsidiarity zůstává provádění evropských rozhodnutí a cílů i nadále záležitostí členských států.

Na evropské úrovni jsme vždy ve sděleních Komise věnovali pozornost právě těmto územím – horským regionům, řídce osídleným oblastem, ostrovům – až do přijetí Lisabonské smlouvy. Zde na půdě Parlamentu byla rovněž přijata mnohá rozhodnutí na podporu těchto regionů. Když slyším, jak si tolik zde přítomných stěžuje, že tyto regiony jsou stále ve špatném stavu, pak si tedy musím položit otázku, co udělaly členské státy s těmi iniciativami, které jsme poskytli na evropské úrovni. Jak s nimi naložily samotné regiony? Jak využily poskytnutou evropskou pomoc? Vyzývá se zde k nové strategii a mně je líto úředníků z generálního ředitelství pro regionální politiku, kteří musí zahrnout velké množství problémů, jimiž ostrovy, horské regiony a řídce osídlené oblasti trpí, do jediné strategie. Zároveň existuje taková inflace strategií – strategie pro Dunaj, Baltské moře, pro změnu klimatu a jiné – že brzy budeme potřebovat strategii pro tyto strategie, pokud si o nich všech máme zachovat přehled.

Žerty stranou, dámy a pánové, ve skutečnosti jde o to – jak zde dnes již zaznělo, a já jsem vděčný komisaři Hahnovi, že se o tom zmínil – že musíme bojovat, abychom si na evropské úrovni zachovali politiku soudržnosti a regionální politiku i po roce 2013. Na to bychom měli svou práci zaměřit a musíme o tom přesvědčit své kolegy. Horské regiony, ostrovy a další oblasti, ty všechny by si našly své místo v pokračující politice soudržnosti a regionální politice po roce 2013. Nemá smysl ztrácet čas jednotlivými návrhy usnesení na toto téma.

 
  
MPphoto
 

  Patrice Tirolien (S&D) . – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, tuto dnešní rozpravu velmi vítám. Znovu se ukazuje, jak je nutné, aby Evropská unie docenila a v co největší míře využila svoji regionální rozmanitost.

V této době, kdy jednáme o nových rámcových programech na období 2014-2020, je důležité zdůraznit změny, které musí být pro konkrétní regiony přínosem. Svůj zájem musíme soustředit na otázky návaznosti a územní soudržnosti.

Rozvoj horských regionů, ostrovů a řídce osídlených oblastí však vyžaduje více než jen soubor odchylek. Musíme přijmout horizontální přístup. Musíme zavést nástroje, které budou schopné zajistit součinnost ve všech oblastech činnosti Evropské unie, a tím zvýšit jejich přidanou hodnotu.

Kromě toho se jako zástupce jedné odlehlé oblasti těším na novou strategii Evropské unie pro nejvzdálenější regiony, kterou útvary Komise slíbily na začátek roku 2011.

 
  
MPphoto
 

  Damien Abad (PPE).(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, naše Evropa je symbolem Společenství v jeho rozmanitosti, a to rozmanitosti vzdálenosti, kultur, přístupů a také rozmanitosti našich území a regionů.

Ačkoliv je Evropská unie složena ze zcela různorodých celků, cíle územní, hospodářské a sociální soudržnosti musí i nadále zůstat pilířem veškeré naší činnosti, a navíc Lisabonská smlouva toto výslovně uznává. Právě v této souvislosti musíme proto věnovat zvláštní pozornost horským regionům, ostrovům a řídce osídleným oblastem.

Byl jsem zvolen za velký jihovýchodní region, který zahrnuje také ostrovy – mám na mysli Korsiku – také Savoy a departement Ain, kde je řada řídce osídlených oblastí, a vidím z vlastní zkušenosti z terénu, že je naprosto nutné uvést Evropu s těmito regiony do souladu.

Aby tomu tak bylo, musíme nejprve zjistit, s jakými problémy se tyto regiony potýkají. Mám na mysli například služby obecného zájmu, včetně sociálních služeb obecného zájmu. Jak to zařídit tak, abychom zajistili všem našim občanům, ať jsou kdekoli, minimální úroveň sociální ochrany?

Musíme rovnoměrně rozvíjet veškerý potenciál těchto regionů, aby dokázaly využívat výhod jednotného trhu a hospodářského rozvoje. Kromě toho se velice snadno pozná, že v současné době se politiky pro ostrovy nebo horské oblasti neuplatňují účinným způsobem.

Na jedné straně se skutečně nedaří zohledňovat specifické místní a regionální podmínky, a na druhé straně je nebezpečné, že tyto zcela přehlížené regiony jsou ponechány svému osudu, bez jakékoli pomoci v boji proti vylidňování, ohrožení životního prostředí či zpomalení hospodářského růstu. Právě tam, s náležitým zřetelem k zásadě subsidiarity, by Evropa mohla přinést přidanou hodnotu.

Považuji se za jednoho z těch, kdo jsou přesvědčeni, že Evropa si sama musí stanovit pro tyto regiony konkrétní cíle. V první řadě přezkoumat různé politiky Evropské unie, které mají na tyto regiony dopad s cílem zahrnout horizontální klauzuli, která umožní vzít tyto specifické podmínky v úvahu. Jsem rovněž přesvědčen, že nad rámec regionální politiky je nutno přezkoumat společnou rybářskou politiku s ochranou drobného a místního rybolovu, zemědělskou politiku a politiku rozvoje venkova, s lépe zacílenou malovýrobou a větší přímou podporou, a poté bychom stejný postup měli uplatnit na dopravu a energetiku.

Na závěr bych rád uvedl, že tam, kde je vůle, nutně nemusí být cesta. Náročné cíle by se neměly omezovat na líbivá slova. Ode dneška za několik měsíců budeme mít zásadní příležitost, kterou musíme využít, a sice jednání o příštím finančním výhledu.

 
  
MPphoto
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D).(RO) Pane komisaři, Evropská unie musí využít svou politiku soudržnosti a zaměřit pozornost na regiony znevýhodněné v důsledku přírodních a demografických podmínek, jako jsou například regiony na severu kontinentu, řidčeji osídlené oblasti nebo ostrovy a přeshraniční a horské regiony.

Více než kterékoli jiné regiony v EU čelí tyto regiony specifickým výzvám, jež představuje obtížný přístup, změna klimatu, regionální integrace a demografické změny. Navíc mají celou řadu společných charakteristik, které vyžadují vytvoření a zavedení zvláštních regionálních programů rozvoje, a rovněž přizpůsobení ukazatelů pro přidělování finančních prostředků, neboť je nutno zohlednit konkrétní charakteristiky jednotlivých regionů. Pozornost je samozřejmě třeba věnovat nízké hustotě obyvatelstva a přístupu k odborným vzdělávacím programům, které následně umožňují obyvatelům přístup na trh práce a ovlivňují míru nezaměstnanosti v těchto oblastech.

Obyvatelstvo v těchto oblastech by nemělo žít z programů pomoci v rámci vnitrostátních veřejných programů. Tyto oblasti musí mít prostředky a schopnosti vhodné pro udržitelný rozvoj a pro přístup ke službám obecného zájmu.

 
  
MPphoto
 

  Richard Seeber (PPE).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Lisabonská smlouva nám poskytla nový právní základ, a zejména článek 174 od nás vyžaduje podporu územní soudržnosti. Pro regionální politiku a pro komisaře pro regionální politiku to konkrétně znamená, že se o tuto oblast politiky musí starat, stejně jako o ty oblasti, které mají zvláštní místopisné charakteristiky, například horské regiony a ostrovy. Pro tuto skupinu musíme proto vytvořit zvláštní politiku. Jak pan Zeller uvedl, nemusí to vést jen k tomu, že budeme mít mnoho programů a budeme na ně dávat peníze, ale spíše by do evropských programů měla být začleněna potřebná flexibilita. To se týká ukazatelů, které mají být poskytnuty, ale především také politik, jež zvláště chceme propagovat.

Není nicméně pouze na komisaři Hahnovi, aby v této oblasti prosadil přijatelnou politiku, protože politiky pro horské regiony mají hrát roli ve všech oblastech evropské politiky. O zemědělské politice již byla řeč. Také zde specifická situace horských regionů vyžaduje pomoc nebo vyrovnání podmínek prostřednictvím zvláštních opatření. To hraje roli v dopravní politice – já osobně pocházím ze země, která čelí výzvám a problémům zejména v souvislosti s mezinárodní přepravou zboží. Také zde se snažíme do směrnice o euroznámce začlenit potřebné výjimky. Poslanec z Finska se zmínil o směrnici o poštovních službách. Kdyby ji četl pozorně, všiml by si, že jsme řešení těchto problémových oblastí velmi dobře začlenili do poslední právní úpravy.

Jako zástupce regionů je komisař Hahn konkrétně odpovědný za to, aby se tyto zvláštní charakteristiky odrazily ve všech oblastech politiky Evropské unie. Teprve pak budeme schopni zajistit, aby našeho cíle územní soudržnosti, jak je stanoveno ve Smlouvě, bylo skutečně dosaženo.

 
  
MPphoto
 

  Rosa Estaràs Ferragut (PPE).(ES) Pane předsedající, v první řadě bych chtěla poděkovat všem těm, kteří podepsali tento návrh usnesení, velmi vřele přivítaný skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a ve Španělsku, v zemi, kterou zastupujeme.

Máme právní rámec, kterým je článek 174 odst. 3 Lisabonské smlouvy. Máme také územní soudržnost, která je novým pilířem stanoveným v této smlouvě, a máme tedy právní základ, z něhož je možno vycházet a těmto regionům pomáhat, a to horským regionům, ostrovům a řídce osídleným oblastem.

V případě horských regionů – jak již bylo řečeno – hovoříme asi o 90 milionech obyvatel; pokud jde o ostrovy, na nich žije 21 milionů lidí ve 14 zemích a mnohem více milionů žije v horských oblastech.

Všechny tyto oblasti mají celou řadu velice podobných problémů v oblasti kultury, školství, dopravy a životního prostředí. Konkrétně existuje jedna nevýhoda, která nás všechny spojuje, a to v oblasti dopravy. Pocházím z Baleárských ostrovů, kde byly dodatečné náklady na dopravu vypočteny na 20 %. To má nepochybně dopad na náš průmysl, zemědělství, strategická odvětví, cestovní ruch a, stručně řečeno, na celý podnikatelský sektor, tedy na celou strukturu hospodářství. Ovlivňuje to tedy naši konkurenceschopnost.

Pokud se tedy poté zaměříme na zdroje, jako je pitná voda nebo půda, která je omezena, nebo suroviny, jako je energie nebo životní prostor v těchto oblastech, zjistíme, že to nepochybně vede k jejich nedostatku a k nedostatečné rozmanitosti hospodářství.

Požadujeme proto, aby nový finanční výhled zohledňoval specifické vlastnosti těchto oblastí a abychom přešli od slov k činům – jak zde rovněž již bylo řečeno – což by se mělo odrazit v rozpočtech, a tedy ve větší územní soudržnosti.

 
  
MPphoto
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE).(PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, odlehlé oblasti Evropské unie, zejména nejvzdálenější regiony (včetně Azorských ostrovů, regionu, který zde zastupuji), horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti trpí přírodním a zeměpisným znevýhodněním, které se obtížně překonává a vyžaduje velké společenské náklady.

Jako příklad bych mohla uvést obtížný přístup, vysoké náklady na poskytování základních veřejných služeb, dodávky energie, atd.

Také bychom neměli zapomínat, že pouze 7 % občanů Evropské unie žije ve městech a že 14 milionů Evropanů žije na ostrovech.

Evropská unie založená a stojící na hodnotách, jako je solidarita a sociální spravedlnost, má politickou a morální povinnost podporovat hospodářský a sociální rozvoj svých vzdálených oblastí. To je ve skutečnosti hlavní důvod existence evropské politiky soudržnosti, a to územní soudržnosti a hospodářského a sociálního sbližování.

Proto začlenění územní soudržnosti jako nového cíle Evropské unie pouze odráží její přirozený proces vývoje a strategie hospodářského a sociálního sbližování jsou podmínkou jejího růstu.

Evropská unie se pro tento přístup rozhodla již dávno a přineslo to velmi kladné výsledky v mnoha regionech, neboť se od cíle 1 přesunula k cíli 2. Ve skutečnosti ještě před tím, než tyto regiony dosáhnou cíle 2, dokonce i když úroveň rozvoje v těchto odlehlých oblastech Evropy zůstává pod evropským průměrem a chybí jim přiměřená podpora, nenahraditelným způsobem již přispívají k bohatství evropské rozmanitosti, každý svými vlastními zvláštními vlastnostmi.

Tyto odlehlé oblasti Evropské unie mají povinnost v co nejvyšší míře využívat všechny nástroje rozvoje, jež jsou jim k dispozici, a především se musí zaměřit na své vlastní specifické přednosti. Je povinností Evropské unie zajistit účinné začlenění a soudržnost všech svých oblastí, jinak její projekt na podporu růstu ztratí důvěryhodnost.

V této souvislosti musí Komise důkladně zvážit směry činnosti předložené v tomto návrhu jako cenný příspěvek k úspěchu projektu evropské integrace, který všichni sdílíme.

 
  
MPphoto
 

  Sari Essayah (PPE). (FI) Pane předsedající, pane komisaři, strukturální fondy jsou základním finančním nástrojem EU v našem úsilí o dosažení cílů pro rok 2020. Obzvláště důležité jsou v řídce osídlených severních regionech a ráda bych uvedla následující čtyři poznámky. V první řadě tyto zvláštní oblasti budou jako první narážet na velké množství problémů a budou jimi nejvíce postiženy. Vzhledem k tomu, že obyvatelé v produktivním věku v mnoha případech odešli za prací, mnohé řídce osídlené oblasti budou jako první čelit problému stárnutí obyvatelstva.

Nejlépe znám samozřejmě situaci ve Finsku a mohu vám říci, že ve východním a severním Finsku brzy bude v některých oblastech více než polovina obyvatel v důchodu. Do roku 2020 bude poměr starších občanů k občanům v produktivním věku, tzv. míra závislosti, nejkritičtější ve východním Finsku, v Itálii a ve východním Německu. Stupeň polarizace mezi jednotlivými regiony se výrazně zvýší a počet oblastí, kde míra závislosti je více než 25 % nad průměrem EU, se do roku 2020 zvýší na 40. Proto je v regionální a strukturální politice důležité vzít v úvahu demografická kritéria související se stárnutím obyvatel, a nepřipustit, aby jediným významným faktorem byl HDP.

Za druhé tyto regiony již nesmí dále ztrácet své obyvatele v produktivním věku. Místo toho je zapotřebí, abychom se zaměřili na konkurenceschopnost v těchto oblastech, vyvedli je z hospodářské krize a aby samy už naplnily cíle EU 2020. Je třeba rozvíjet inovace a odborné znalosti a dosáhnout větší konkurenceschopnosti. Je třeba dosáhnout více za méně peněz. Kritérii výběru pro financování inovací by měly být skutečně dobré výsledky. Důraz je třeba klást na témata, která nejvíce podporují konkurenceschopnost a zaměstnanost v jednotlivých oblastech, a inovací je rovněž zapotřebí v oblasti sociální a v oblasti služeb.

Za třetí potřebujeme regionální programy, které zahrnují opatření v rámci strukturálních fondů a jejichž výsledky lze měřit a hodnotit. Administrativní zatížení, které vyplývá z řídicích a kontrolních systémů v členských státech, musí být úměrné výši dostupných finančních prostředků. Financování musí být podmíněno výsledky a spojeno se strukturálními reformami v hospodářství a s odpovědnou hospodářskou politikou.

A konečně, moje čtvrtá poznámka se týká nutnosti přeshraniční spolupráce mezi regiony, zejména tam, kde se jedná o projekty v souvislosti s obchodem, průmyslem a životním prostředím. Dobrá příležitost se nabízí například v souvislosti s makroregiony Baltského moře a Dunaje, což zde v rozpravě již zaznělo. Je třeba spolupracovat se sousedy EU, ale například Baltské moře také potřebuje, aby se do regionální spolupráce zapojilo Rusko. Jediný domorodý národ Evropy…...

(Předsedající řečnici přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Audy (PPE).(FR) Pane předsedající, jako obyvatel Francouzského středohoří, kraje Auvergne a Limousin bych vám chtěl, pane komisaři, poděkovat za to, co jste uvedl ve svém sdělení. Děkuji všem politickým skupinám, které podepsaly usnesení a které navíc umožnily vytvoření parlamentní meziskupiny pro hory a ostrovy. Děkuji našim partnerům ze sdružení Euromontana a z Evropského sdružení volených zástupců z horských regionů.

Konečně máme v evropské smlouvě slovo „hora“, v článku 174. Musíme co nejvíce využít naše přednosti, tedy zemědělství, lesy, cestovní ruch, průmyslová zařízení. Pane komisaři, obzvláště bych chtěl zdůraznit zemědělství. Máme kvalitní výrobky, které jsou chutné a prospěšné. Promluvte si o nich prosím s vaším kolegou, panem Cioloşem. Musíme zajistit rovné příležitosti, pokud jde o veškerou infrastrukturu, dálnice, vysokorychlostní vlaky, energie, vzdělávání, zdravotní péči a digitální technologie.

Pane předsedající, ve válkách jsme měli stejné povinnosti. My, obyvatelé hor, věříme rovněž v rovná práva.

 
  
MPphoto
 

  Zigmantas Balčytis (S&D). – Pane předsedající, harmonický rozvoj Evropské unie je předpokladem pro její udržitelný hospodářský růst a sociální blahobyt. Zásada územní soudržnosti zavazuje Evropskou unii k předložení konkrétních opatření, která mají pomoci překonat existující znevýhodnění a využít potenciál těchto regionů.

Rámec evropské politiky by byl velmi užitečný a pro znevýhodněné regiony by znamenal dlouhodobý přínos a zároveň by jim pomohl vytvořit a přizpůsobit jedinečné modely rozvoje, které by zvýšily jejich konkurenceschopnost a umožnily jim zvládat problémy.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE).(ES) Pane předsedající, udržení obyvatelstva v řídce osídlených oblastech je ten nejlepší způsob, jak je zachránit. Strategie používá slovo rozvoj, ale já bych chtěl zdůraznit tři zásady.

Za prvé, obchodní modely, které jsou v těchto oblastech motorem rozvoje, musí být zaměřeny na ziskovost a vysokou kvalitu výroby a nové aktivity v souvislosti s nízkouhlíkovým hospodářstvím jsou cestou, jak je podporovat.

Za druhé, sociální hospodářství je tím nejlepším přístupem pro zapojení tohoto obyvatelstva do společných projektů týkajících se jeho životních podmínek.

Za třetí, lidé, kteří v těchto oblastech žijí, musí mít veřejné zdravotnictví, vzdělávání i dopravní a telekomunikační infrastrukturu na srovnatelné úrovni s ostatní veřejností. Je lepší investovat do těchto věcí než dotovat výrobu.

Toto chci pro Euskadii, pane komisaři, a bude to možné pouze tehdy, pokud bude Evropa s těmito regiony a místními samosprávami počítat, pokud jasně stanoví účel finančních prostředků, pokud vyhodnotí jejich dopad a pokud vezme v úvahu rozdílnou situaci jednotlivých oblastí.

 
  
MPphoto
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE).(RO) O nutnosti dobrého vztahu mezi politikou soudržnosti a společnou zemědělskou politikou se již zmínila řada mých kolegů. Také já chci zdůraznit tuto skutečnost spolu s důležitou úlohou, kterou plní evropské fondy pro rozvoj venkova v hospodářském a sociálním rozvoji horských regionů. V této chvíli mluvíme o budoucnosti společné zemědělské politiky. Musíme mít na paměti, že tuto reformu je nutno provést tak, aby se uvolnil potenciál, který horské regiony nabízejí z hlediska svého rozvoje, a dokonce i svého podílu na hospodářském růstu.

Například rozmanitost místních produktů a turistické aktivity by mohly sloužit jako zdroj bohatství mnohých regionů. Nicméně aby toto nastalo, příslušné regiony musí mít přístup k veřejným službám, infrastruktuře a dopravě. Společná zemědělská politika by měla prostřednictvím svého druhého pilíře i nadále zaručovat přístup k těmto službám a zároveň podmínky ...

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Ricardo Cortés Lastra (S&D).(ES) Pane předsedající, pane komisaři, otázky, jako je nezaměstnanost, rozvoj venkova, zemědělství, rybolov, doprava, podpora obnovitelných zdrojů energie a ochrana životního prostředí, jsou pro naše ostrovy, horské regiony a řídce osídlené oblasti zásadní.

Potřebujeme ucelenou a koordinovanou strategii, která by důsledně napomáhala jejich rozvoji. Tyto oblasti mají obrovský potenciál pro hospodářský a sociální rozvoj, který nemůžeme promarnit.

Aby však toto bylo možné, musíme zároveň vyrovnat nevýhody vyplývající z jejich specifické zeměpisné či demografické situace. V tomto směru je nezbytným opatřením v rámci regionální politiky odstranění některých omezení účasti v programech přeshraniční spolupráce, jako je například požadavek, aby vzdálenost mezi přeshraničními regiony nepřesáhla 150 kilometrů, což brání větší spolupráci mezi ostrovními regiony a hraničícími pobřežními regiony.

 
  
MPphoto
 

  Gabriel Mato Adrover (PPE).(ES) Pane předsedající, pane komisaři, hovoříme-li o územní soudržnosti, musíme hovořit o ostrovech, horských regionech a také o nejvzdálenějších oblastech. To znamená hovořit o jejich problémech a obtížích, o jejich znevýhodnění v důsledku přírodních podmínek a o jejich strukturálních nevýhodách. To však v podstatě také znamená hovořit o tom, jak můžeme odstranit překážky bránící jejich rozvoji. To znamená hovořit o strategiích, které mají tyto nevýhody změnit v příležitosti. Lepší propojení, odpovídající politika sousedství a stabilita politik a strukturálních fondů jsou otázky, které musíme neprodleně řešit, na základě dvou hlavních výchozích předpokladů, a to územní soudržnosti a zásady solidarity.

Jsou lidé, kteří ve strategie nevěří. Já jim však věřím a toto usnesení by mělo být důkazem o závazku Parlamentu daného těmto regionům a jeho požadavku na Komisi, aby přijala politická rozhodnutí zohledňující potřeby těchto zranitelných oblastí, jejichž problémy v době hospodářské krize, jakou v současné době prožíváme, ještě ostřeji vystupují na povrch.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Ačkoliv je půl jedenácté večer, stále zde ještě jednáme o tomto zajímavém a důležitém tématu, neboť horské regiony přes svůj zřejmý potenciál přírodních zdrojů a jedinečné fauny a flóry stojí neustále v pozadí a není jim věnována dostatečná pozornost.

Tyto oblasti vyžadují zvláštní opatření a speciálně uzpůsobené rozvojové strategie, které jim pomohou překonat trvalé znevýhodnění a přispějí k využití jejich přirozeného potenciálu, dobudování silniční a železniční dopravy, je to pro ně otázka přežití a prosperity. Z tohoto důvodu plně podporuji vytvoření zvláštního evropského integrovaného rámce pro řešení otázky horských regionů v souladu se zásadou územní soudržnosti, která patří k hlavním cílům Evropské unie, a zdůrazňuji však potřebu doplnit politický rámec o konkrétní právní rozměr spojený s uvolněním...

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Bogusław Sonik (PPE).(PL) Konkurenceschopnost a prosperita závisí na schopnosti občanů dané oblasti a schopnosti podniků, které jsou v ní usídleny, co nejlépe využívat jejích zdrojů. Politika Evropské unie by měla takovou činnost podporovat a klást důraz především na snižování rozdílů v úrovni rozvoje mezi jednotlivými regiony, které mají specifické přírodní a zeměpisné podmínky. Podpora harmonického rozvoje má posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost Evropské unie.

Úsilí je třeba zaměřit na rozvíjení silných stránek a hledání možných oblastí konkurenční výhody horských regionů a ostrovů. Jedná se o jakési zvláštní budování mostů mezi ekologickou stabilitou, výkonností hospodářství a sociální soudržností s cílem zajistit v těchto problematických regionech příležitosti k rozvoji pro všechny. Evropská unie je po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost povinna taková řešení hledat.

 
  
MPphoto
 

  Johannes Hahn, člen Komise.(DE) Pane předsedající, chtěl bych se k tomuto poděkování připojit a také bych rád poděkoval pánům poslancům a paním poslankyním. Vyslechli jsme 47 projevů – počítal jsem je –, což svědčí nejen o životaschopnosti Parlamentu, ale také o závažnosti tohoto tématu. Zvláště mě těší, že pouze jediné z těchto 47 vystoupení bylo negativní, a týkalo se toho, zda má smysl, abychom vůbec nějakou politiku soudržnosti měli. To by nám mělo dodat jistotu, že se jedná o velmi důležitou oblast politiky, která je schopna oslovit občany Evropy a Evropu zviditelnit, dokonce – a to především – i v regionech, které jsou tématem dnešních diskusí a rozpravy. Vzhledem k tomu, že to zde dosud nezaznělo, bych chtěl zdůraznit, že v tomto novém období máme nyní možnost použít upravený systém spolufinancování a vytvořit tak rovnováhu v rámci regionů. S ohledem na to, co řekl pan Zeller a jiní, jsme vytvořili příležitost reagovat na místní úrovni – a do značné míry v souladu se zásadou subsidiarity – na zvláštní potřeby a vycházet při tom ze znalostí těch, kdo za ně zodpovídají. Máme také řadu nejrůznějších možností v oblasti státních dotací – například v oblasti politiky hospodářské soutěže – a měli bychom tyto příležitosti využívat v zájmu občanů.

Mnoho z těchto projevů se týkalo otázky ukazatelů, což je něco, s čím se v diskusi o regionální politice setkáváme často. Souhlasím s panem Deutschem a dalšími, kteří se domnívají, že jako hlavní ukazatel je nutno stále používat hrubý domácí produkt. Nicméně plně chápu potřebu a přání používat doplňkové ukazatele. Již existují různé projekty, například v rámci programu ESPON. Jedním z těchto projektů je projekt EUROISLANDS, který se týká stanovení doplňujících ukazatelů, které jsou především a speciálně navrženy tak, aby nám umožnily vytvářet lepší politiky v těchto regionech, společně s těmi, kdo nesou hlavní odpovědnost. Neměly by být a nemohou být v první řadě používány pro vypracování nových finančních ukazatelů, ale mají nám umožnit přesněji přizpůsobit naše politiky v těchto regionech potřebám obyvatel.

Chtěl bych obzvláště poděkovat těm řečníkům, kteří poukázali na skrytý potenciál regionů a na to, co lze ještě provést například v oblasti výzkumu a vývoje. Máme některé regiony s výjimečnou polohou, kde se provádí specifická výzkumná činnost. Mám na mysli například Kanárské ostrovy a jejich observatoře, neboť výzkum, který zde probíhá, by nebylo možno provádět nikde jinde – nikde jinde totiž nejsou právě tyto zeměpisné, topografické a klimatické podmínky. Tyto faktory musíme lépe využívat, a to i v odvětví obnovitelných zdrojů energie. Také bych se připojil k těm, kdo výslovně poukazovali na přístup k internetu. To je opravdu něco, čemu musíme v budoucnu věnovat zvláštní pozornost, protože je nutno přiznat, že zde stále ještě existuje velký nevyužitý potenciál.

Ještě jednou vám děkuji za všechny příspěvky do rozpravy. Regionální politika má před sebou velký úkol, a sice nejen vyrovnávat rozdíly v regionech, ale také uspokojit potřeby osmi z 10 lidí, kteří chtějí, jak víme, mít pracovní perspektivu v regionu, kde se narodili a kde, obecně řečeno, zestárnou. Z tohoto důvodu bychom měli a musíme provádět politiku, která právě tyto potřeby zohledňuje, a také to děláme. Naše politika vychází z lidí a jejich potřeb a doufáme, že toho tímto způsobem dosáhneme. Je to úkol, který nikdy nekončí, který neustále potřebuje nové impulsy. V tomto smyslu dnešní rozprava, a především tato zpráva, významně přispěla k vytvoření základu pro naše rozhodování. Mohu vás ujistit, že intenzivní práce na těchto otázkách není pro nás v Komisi jen pouhou povinností a odpovědností, ale také radostí.

(Potlesk)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ Rodi KRATSA-TSAGAROPOULOU
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. Obdržela jsem šest návrhů usnesení předložených v souladu s článkem 110 odst. 2 jednacího řádu(1).

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, ve středu 22. září, v 12:00.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně.(FR) Toto usnesení, které bude zítra předloženo k hlasování v Parlamentu, napomáhá tomu, aby se institucionální subjekty stávaly citlivější k obtížím, s nimiž jsou tyto regiony konfrontovány, a já jsem tomu ráda. Zaměřím se na tři důležité aspekty této zprávy, z nichž pramení moje největší obavy a které samy o sobě opravňují můj podpis. Jelikož pocházím z horské oblasti, z Pyrenejí, citlivě vnímám problémy, s nimiž se podobná území potýkají. Hory vzhledem ke svým zeměpisným a demografickým omezením vyžadují „zvláštní programy regionálního rozvoje“ a já doufám, že politika soudržnosti po roce 2013 to bude zohledňovat. Můj politický boj se soustředí na obranu a propagaci evropských seskupení pro územní spolupráci. Doufám, že úspěch evropského seskupení pro územní spolupráci v mém regionu, tedy nemocnice v Puigcerdá, může sloužit jako povzbuzení pro další evropské projekty tohoto typu. A konečně, významným návrhem je zrušení kritéria 150 km pro ostrovy, které požadovala řada místních zainteresovaných subjektů. Skutečností je, že některé ostrovy stále ještě nemohou využívat přeshraniční programy vzhledem ke své odlehlosti. Trpí proto ještě výraznější izolací a to musíme napravit.

 
  
MPphoto
 
 

  Edward Scicluna (S&D), písemně. – Jsem rád, že Parlament a Komise jednají o otázce horských regionů a ostrovů. Jako maltskému poslanci zastupujícímu dva ostrovy, Maltu a Gozo, z nichž každý má méně než 500 000 obyvatel, je mi toto téma nutně velmi blízké. Není pochyb, že ostrovy a malé regiony si zaslouží, aby s nimi na úrovni EU bylo zacházeno v souladu s jejich specifickými potřebami. Existují například výrazné hospodářské rozdíly mezi ostrovem Gozo a zbývající částí Malty: Národní statistický úřad Malty uvádí, že na ostrově Gozo činí HDP na jednoho obyvatele méně než 75 % HDP Malty. V takových případech by Komise měla uznat a připustit i jiné specifické aspekty regionální politiky EU, než je financování, které se v případě ostrova Gozo mimochodem dosud ani neuskutečnilo. Horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti v EU mají samozřejmě společné rysy, které je odlišují od jiných regionů. Často je trápí špatné dopravní spojení, což vede k nedostatku pracovních příležitostí a špatné dostupnosti. Statisticky jsou s větší pravděpodobností také chudší než ostatní části jejich členského státu. Nemůžeme si dovolit je přehlížet.

 
  

(1)Viz zápis.

Poslední aktualizace: 27. ledna 2011Právní upozornění