Předsedající. – Omlouváme se za mírné zpoždění způsobené dopravními problémy. Chtěl bych vám všem doporučit, abyste chodili do Parlamentu pěšky, a to ze tří důvodů: prvním z nich je, že dorazíte včas. Zadruhé proto, že je to zdravé. Zatřetí kvůli tomu, že to způsobuje menší znečištění ovzduší. Takže choďme všichni do Parlamentu pěšky!

Dalším bodem je společná rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení o regionální politice a politice soudržnosti EU po roce 2013, kterou Komisi pokládá Danuta Maria Hübnerová jménem Výboru pro regionální rozvoj (O-0110/2010 – B7-0466/2010);

a prohlášení Komise o budoucnosti Evropského sociálního fondu.

  Danuta Maria Hübner, autorka. – Pane předsedající, v příštích letech bude hnací silou růstu v Evropě nabídka. Klíčové budou udržitelné a konkurenceschopné modely investování. Politika soudržnosti je významným zdrojem evropských veřejných investic a musí fungovat jako katalyzátor strukturálních změn prostřednictvím investic do výzkumu a inovací, účinného využívání zdrojů a do nových a udržitelných pracovních míst a infrastruktury.

Nesmí to být pouze finanční nástroj pro investice. Je to politika, která kromě toho, že funguje jako potenciál růstu, vytváří nové zdroje. Pro maximální využití jejího vlivu bude nutný vhodný makroekonomický a finanční rámec. Klíčovým tématem pro reformu politiky soudržnosti po roce 2013 je, jak ji lépe využít při vytváření růstu, pracovních míst a konkurenceschopnosti evropského hospodářství, udržitelným způsobem.

Podle Smlouvy představuje sociální, hospodářská a územní soudržnost základní zásadu evropské integrace. Tuto politiku musí tudíž být možné uplatnit na všechny evropské občany, nejen výlučně na nejchudší regiony. Je tomu tak z toho důvodu, že se nejedná o politiku dotací, která vychází ze zásady kompenzace za minulost a funguje jako doplněk vnitrostátních cílů, ale je to spíše evropská politika pro budoucnost.

Musí být schopna zohlednit územní situaci na úrovni regionů v době po krizi a musí hledat ta nejúčinnější řešení problémů a příležitosti pro různá evropská území. Musí se z ní stát nedílná součást provádění strategie EU 2020 a jejích vlajkových iniciativ. Velmi silně si uvědomujeme, že je nezbytné zajistit, aby politika soudržnosti a její kumulativní dopad na území celé Unie byly jedním z klíčových nástrojů, který Unii a jejím členským státům umožní dosáhnout ambicí strategie EU 2020.

Politika soudržnosti musí nejen přispívat k vyrovnávání rozdílů v produktivitě způsobených krizí, ale i k navrácení růstu produktivity na správnou cestu. Musí investovat do lepších vztahů mezi vůdčími regiony a regiony, které zaostávají. Musí lépe využívat potenciál územní spolupráce. Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu přijal stanovisko, v němž popisuje svou představu politiky soudržnosti po roce 2013.

V uplynulých letech bylo v mnoha parlamentních usneseních zdůrazněno, že je nezbytné udržovat silnou a komplexní politiku soudržnosti, jež bude dobře vybavena dostatečnými rozpočtovými prostředky, aby regiony a města mohla rozšiřovat svůj rozvojový potenciál. V této mimořádné době jsme přesvědčeni, že se jim musí dostat povzbuzení a pomoci k investicím do průlomových myšlenek, do nových technologií a do inovací. Regiony a města mají rozhodující úlohu v úsilí o to, abychom Evropě dodali energii, která jí pomůže překonat její mimořádné obtíže a dosáhnout účinné transformace našeho hospodářství.

Doufáme a věříme, že Evropská komise sdílí naše odhodlání, jímž zajistíme, aby politika soudržnosti byla i nadále hlavním všeobjímajícím nástrojem Unie. Tuto otázku tedy pokládáme s cílem umožnit Komisi, aby objasnila své  představy o budoucnosti.

  Johannes Hahn, člen Komise. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři Andore, dámy a pánové, úvodem bych rád poděkoval Parlamentu za to, že se mu podařilo zařadit téma na pořad jednání v tak skvělé době, kdy v Bruselu probíhá poslední ze „dnů otevřených dveří“, ve městě je více než 6 000 zúčastněných aktérů a koná se tu více než 130 akcí a seminářů, které se intenzivně zabývají otázkou významu regionální politiky a jež se vyjadřují k její budoucí podobě.

Jak zde již bylo mnohokrát řečeno, regionální politika a politika soudržnosti musí být v budoucnosti – mimo jiné v příštím období financování – velmi důkladně provázány se strategií Evropa 2020, neboť je třeba opravdu dosáhnout evropské přidané hodnoty, o níž sice stále dokola mluvíme, ale kterou je nyní nutné realizovat. V této souvislosti je třeba lépe koordinovat politiky Unie, abychom opravdu fungovali jednotně a uplatňovali integrovaný přístup, a to i ve vztahu k členským státům. Klíčovými slovy musí být zaměřenost a pružnost. Musíme se zaměřit na několik málo priorit strategie Evropa 2020, které jsou pro nás klíčové, a potřebujeme pružná, na míru šitá řešení při uplatňování této strategie v regionech a členských státech.

Myslím si, že je důležité i vytvoření systému pobídek, který funguje na základě jasného vymezení cílů ve spolupráci s regiony a členskými státy, tak, abychom společně s řádným finančním řízením, jež bylo vždy nesmírně důležité a neméně důležité bude i v budoucnu, rovněž skutečně více využívali prvky přístupu zaměřeného na výsledky. Je tomu tak proto, že je naprosto zásadní, abychom se na samém počátku období shodli s regiony a členskými státy na tom, jaké jsou naše cíle a také jaké jsou naše měřitelné ukazatele, na kterých je třeba se dohodnout a jež je nutné stanovit, a to se následně snažili prostřednictvím projektů realizovat.

Rozhodně však jednou z věcí, které by dobrá politika soudržnosti a její jednotlivé prvky mohly a měly splňovat, je úloha hnací síly růstu Evropské unie. Máme tu Pakt o stabilitě a růstu. Je to velice chytře sestavená politika soudržnosti pro všechny regiony, které konec konců nesou odpovědnost za zajištění toho, že růstový prvek Paktu o stabilitě a růstu vejde v platnost, aby si Evropa spolu se svými vnitrostátními hospodářstvími mohla jako celek zachovat světovou konkurenceschopnost a byla schopna dalšího zlepšení svého postavení na mezinárodní úrovni.

Proto bude také nezbytné rámec podpory odpovídajícím způsobem přizpůsobit a rozvinout. Jinými slovy potřebujeme nejen nárůst na straně produktivity, ale je zapotřebí navýšit i objem finančních prostředků, které vstupují do sféry finančního inženýrství, s vědomím toho – a také vezmeme-li v potaz propad přemrštěných rozpočtů v členských státech –, že v tomto ohledu musíme více usilovat o rozvoj produktů zaměřených na soukromý sektor tak, aby se tyto subjekty podílely na investicích do některých regionálních projektů, zejména těch, které jsou zároveň zárukou zdroje příjmů, a abychom my mohli ponechat více prostředků na investice do ostatních projektů, např. do odvětví vzdělávání a odborné přípravy, modernizace vysokých škol a laboratoří aj., které jsou neméně důležité, leč nemohou z tohoto pohledu zabezpečit žádné příjmy.

V příštích týdnech společně předložíme pátou zprávu o soudržnosti a její závěry. Zpráva předloží mnohé z toho, co jsem zde za těch pár minut stihl říci, a kromě toho řadu dalších věcí. Regionální politika, politika soudržnosti nicméně dokáže mimo jiné i pod záštitou sdíleného řízení učinit z evropské politiky viditelnou a hmatatelnou záležitost pro evropské občany.

Dva miliony projektů, což je počet v nynějším období, lze realizovat jedině za předpokladu, že budeme spolupracovat s členskými státy a s občany v regionech.

  László Andor, člen Komise. – Pane předsedající, hospodářská a sociální situace v Evropě před nás i nadále staví velké výzvy. Nezaměstnanost prudce vzrostla, přičemž se očekává, že její míra do konce letošního roku dosáhne 11 %. Navíc pro mnohé Evropany včetně dětí je chudoba nadále každodenní realitou.

Je sice pravda, že pomalu vystupujeme z hospodářské krize, zrovna tak je ale jasné, že naše obnova musí stát na pevných základech a že v současné době si těmito základy nemůžeme být zcela jisti.

Zároveň nesmíme zapomínat na dlouhodobé problémy. Problémy jako stárnoucí populace, rychle se měnící technologie, změna klimatu a další výzvy v oblasti životního prostředí, to vše jsou otázky, které musíme bezodkladně řešit.

Evropský sociální fond je na úrovni EU hlavním nástrojem investic do lidského kapitálu a sociálního začleňování. Po více než půl století byl tento fond hmatatelným důkazem solidarity mezi evropskými občany a měl by jím zůstat i v budoucnosti.

ESF je jedním z klíčových nástrojů, které máme k dispozici k dosahování hlavních cílů strategie Evropa 2020, zejména pak v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a snižování chudoby.

Potřebujeme, aby mezi ESF a strategií Evropa 2020 panoval naprostý soulad, neboť to bude hlavní nástroj uplatňování integrovaných hlavních směrů. Naše nová strategie Evropa 2020 stanoví společné cíle pro Unii jako celek. Každý členský stát si však k jejich dosažení bude s podporou ESF volit svou vlastní cestu. Má-li k tomu dojít, měla by budoucí oblast působnosti ESF být široká, aby zajistila, že všechny členské státy, regiony a místní zúčastněné subjekty budou moci vytvářet operační programy, které budou reagovat na jejich konkrétní potřeby.

Široká oblast působnosti však nesmí vést k tříštění nástrojů. Komise a členské státy by měly společně vymezit klíčové priority, zejména v oblasti zaměstnanosti. Měli bychom usilovat o zlepšení viditelnosti, účinnosti a fungování Sociálního fondu.

Plánovaný přezkum rozpočtu ukáže, jak si Komise představuje budoucí architekturu rozpočtu Unie pro naplnění politických cílů odsouhlasených ve strategii Evropa 2020. Kromě toho se jím zahájí proces diskuse mezi členskými státy a Evropským parlamentem. Těším se na to, jakým způsobem do něj tato sněmovna přispěje.

ESF by měl spolu s dalšími fondy EU přispět k územní a rovněž sociální a hospodářské soudržnosti. Měla by k tomu přispět určitá pravidla, která by byla pro všechny fondy společná a jejichž cílem by bylo usnadnit jejich koordinaci.

Komise již navrhla nové finanční nařízení, které by stanovovalo některá společná pravidla, a v průběhu roku 2011 předloží některé konkrétní návrhy.

Evropští občané očekávají, že fondy na úrovni EU budou zaměřeny na výsledek a úspěchy. Musíme zavést systémy ke sledování výkonnosti činností, jež čerpají podporu z ESF a zvážit, jak pokročit směrem k systémům podpory, které budou více zaměřené na výsledky.

Přístup k fondům by měl být jednodušší a vstřícnější pro uživatele. Diskuse o budoucnosti ESF se nyní nacházejí v rozhodující fázi. Poselství, které jsme od vás obdrželi, je velmi jednoznačné a podstatně podpoří práci, kterou máme před sebou.

Komise předloží svůj návrh nového ESF společně s ostatními strukturálními fondy v polovině roku 2011. Máme jasný mandát pro podporu strategie Evropa 2020, a to konkrétně prostřednictvím využití ESF jako finanční páky, která pomůže přeměnit naše politické cíle v realitu na konkrétních místech.

  Lambert van Nistelrooij, jménem skupiny PPE. – (NL) Pane předsedající, komisaři Hahne, komisaři Andore, dámy a pánové, je mi potěšením vidět vás zasednout všechny pohromadě. Je z toho patrná vaše chuť spolupracovat na splnění celkového cíle sociální, hospodářské a územní soudržnosti. Přečetl jsem si i váš dopis panu Barrosovi ohledně politiky soudržnosti jako součásti jednotné integrované struktury a věřím, že tomuto názoru dostojíte. Umožní vám to postupovat efektivněji, než kdybyste stanovovali výjimky a jednotlivým fondům dovolovali fungovat odděleně. Mnohokrát vám za to děkuji.

Tato nová, obtížná doba vyžaduje novou politiku. Důkazy o tom můžeme nyní pozorovat v Komisi v souvislosti se strategií Evropa 2020. V této souvislosti je soudržnost samým jádrem prováděcích postupů. Evropská přidaná hodnota, o niž v rozpravě o naší budoucnosti tolik chceme usilovat, není nic míň a nic víc než součást provádění a bude pro období 2014–2020 velice důležitá.

A k čemu to všechno směřuje? Nepovolujte otěže v případě mapy státní podpory EU. Cíl 2 musí být ponechán, neboť je naprosto jasný. Upuštění od tohoto cíle povede k vrácení tohoto segmentu evropské koordinace na vnitrostátní úroveň, a to nechceme. Fond pro regionální rozvoj a Sociální fond by měly dál fungovat společně.

Moje druhá poznámka je, že horizontální a integrovaná povaha fondů je naprosto zásadní pro celé spektrum strategie Evropa 2020. Opravdu, „vyčleňování“, jež zavedla paní Hübnerová pro Lisabonskou strategii, v té době skutečně fungovalo. Lisabonská strategie byla především v regionálním a městském prostředí úspěšná v tom, že Evropu více semkla. Evropská koordinace uvnitř členských států i mezi státy je krokem vpřed v dosažení vyváženého rozvoje v Evropě a vytváří příležitosti pro všechny regiony.

A konečně mi dovolte dodat, že některé věci musíme zlepšit. Musíme dosáhnout lepší součinnosti mezi Fondem pro rozvoj venkova, Sociálním fondem, Regionálním fondem a Fondy pro výzkum a vývoj. Je to splnitelné a povede to k lepším výsledkům. Rád bych položil závěrečnou otázku oběma příslušným komisařům: máte v úmyslu zavést v přípravě na jarní summit územní pakt, který by měl být příležitostí pro větší zapojení regionů a měst? Výbor regionů za tímto účelem předložil návrh a chtěl bych vám doporučit, abyste se jím zabývali současně s textem našeho usnesení.

  Constanze Angela Krehl, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, páni komisaři, dámy a pánové, politika soudržnosti v Evropské unii znamená, že se snažíme poskytnout naši podporu slabším regionům. Jde o výraz značné evropské solidarity. Solidarita však nikdy není jednosměrná a moje skupina proto podporuje zásadu, že všechny regiony Evropské unie musí mít možnost se na naší politice soudržnosti podílet. Pro nás to znamená i to, že nebudeme podporovat žádná opatření pro návrat na vnitrostátní úroveň a že nechceme, aby se politika soudržnosti tříštila na odvětvově založené politické přístupy. Nepotřebujeme žádné další fondy pro dopravu ani ochranu klimatu či energetickou účinnost, ale je třeba pracovat na tom, jak výzvy, jimž čelíme, sladit s kvalitní politikou soudržnosti.

Je nám tudíž jasné, že spolu se silnými regiony spadajícími do Cíle 1 potřebujeme i silné regiony, které spadají do Cíle 2, a odpovídající přechodná pravidla. Jedna věc je jistá – že regiony potřebují naši podporu na evropské úrovni. Na druhé straně Evropská unie potřebuje silné regiony, čili zde platí zásada, že každý něco dává a něco bere. Ovšemže musíme přehodnotit naše priority – jednoznačně potřebujeme zvýšení účinnosti. Moje skupina proto rozhodně podporuje návrh, aby například bylo možné v rámci politiky soudržnosti koordinovat rozvoj venkova mnohem lépe, než tomu bylo v minulosti.

Pochopitelně podporujeme i zlepšení infrastruktury, podporu podniků a podporu udržitelného hospodářského rozvoje. Avšak udržitelný hospodářský rozvoj je možné zajistit jen v tom případě, že zaměstnané – lidi – vezmeme s sebou. Jinak řečeno, potřebujeme přístupy zaměřené na politiku zaměstnanosti, potřebujeme vzdělávání, potřebujeme odbornou přípravu, potřebujeme, aby lidé našli uplatnění na trhu práce. A toto je naopak možné jedině ve spolupráci s Evropským sociálním fondem, pod záštitou politiky soudržnosti. Tyto kroky podporujeme, avšak pouze budou-li stanovena některá specializovaná pravidla, která zde v minulosti bývala. Musíme skutečně aktivně pracovat na tom, abychom přístup v této oblasti zlepšili a podstatně posílili sociální aspekt politiky soudržnosti.

V nadcházejících diskusích a jednáních bude moje skupina bojovat za zlepšení a zjednodušení použitelnosti fondu. Zjednodušení procesu předkládání žádostí potřebujeme v prvé řadě proto, aby se snížil počet chyb, a zadruhé aby byl těm, kteří skutečně chtějí pracovat, prostřednictvím evropské politiky soudržnosti usnadněn přístup k práci. Ve vyjednáváních budeme usilovat o zajištění toho, aby byl skutečně realizován princip silnějšího partnerství. Domnívám se, že úloha Parlamentu se po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost posílila. Moje skupina bude záležitost tohoto principu partnerství obhajovat.

  Nadja Hirsch, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedající, myslím, že je správné a vhodné, abychom prosazovali koordinovanou politiku soudržnosti a regionální politiku. Je to mimořádně důležité pro zajištění účinnosti a proto, abychom přes omezenou výši prostředků dokázali příslušné peníze dobře využít. Musím vás nicméně upozornit, že plán spočívá v dosažení této účinnosti prostřednictvím jednoho a téhož souboru pravidel pro všechny. Fondy jsou velmi různorodé, mají jiné cílové skupiny a odlišný obsah. S ohledem na to je koordinace velmi důležitá, stejná pravidla však nepotřebujeme.

Právě toto se nyní stalo v Evropském sociálním fondu, o němž je třeba říci, že malá společenství, obce, by jej – jak řekla řečnice přede mnou – přijaly velice dobře, pokud by právě tyto malé subjekty na místní úrovni nemusely vynakládat tolik času a úsilí na to, aby k těmto penězům vůbec mohly přistupovat a využívat je. A to je přesně to, co potřebujeme, neboť nezaměstnanost, chudoba a sociálně vyloučení lidé existují v každém členském státě Evropské unie, nejen v některých regionech, ale v každém členském státě.

S tímto vědomím považuji za velmi důležité, aby zejména Evropský sociální fond byl v budoucnosti i nyní nadále dostupný menšinám, k nimž lze do jisté míry počítat i mladé lidi, ale i lidi starší a často lidi z řad přistěhovalců, a aby byl dostupnější a těmto lidem poskytl šanci vstoupit na trh práce, což je naším konečným cílem. Strategie Evropa 2020 je naší snahou dosáhnout většího začlenění jednotlivých skupin na pracovním trhu. Doufám, že nezůstane pouhým cílem; namísto toho musíme skutečně přijímat opatření a nástroje k jeho dosažení. Evropský sociální fond je v tomto ohledu velmi účinným nástrojem. Stačí ho jen optimalizovat a především zajistit, aby bylo možné jej využít.

  Elisabeth Schroedter , jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, páni komisaři, dámy a pánové, tato rozprava mne velmi těší, neboť je naším prvním pokusem o dosažení kompromisů ohledně velmi významného projektu, který nás bude zaměstnávat v příštích několika letech. Nejdůležitější věcí těchto kompromisních usnesení Evropského parlamentu je oddělená povaha politiky soudržnosti a jasný závazek vůči ní. Bude hrát úlohu v rámci strategie Evropa 2020, má však i svou vlastní hodnotu, neboť je to právě politika soudržnosti, která v podstatě EU stmeluje. Žádný region Evropské unie nestojí stranou. Sociální soudržnost znamená mimo jiné i to, že ani ti nejchudší z chudých nejsou v Evropské unii odstrkováni, ba naopak, každý dostane šanci.

Avšak prosperita neznamená jen hospodářský růst, neboť růst HDP může být provázen i prohlubováním sociálních rozdílů, čehož jsme v minulosti byli svědky v mnoha regionech. Proto považuji za velmi důležité, aby součástí tohoto usnesení byl i podnět k rozvíjení dalších důležitých kritérií kromě HDP, z nichž bude jasné, co přesně znamená prosperita a co je třeba v regionu udělat.

Naše skupina Zelených / Evropské svobodné aliance je velmi hrdá na to, že se nám tuto věc, i když pouze velmi opatrně, podařilo zanést do usnesení. Navrhujeme, aby bylo při posuzování toho, zda je možné region podpořit či nikoli, zvažováno i toto kritérium. Výsledky budou pak zcela odlišné.

Usnesení tedy velmi jasně obhajuje přístup „nejen HDP“, přičemž doufáme, že Komise tento podnět přijme. To znamená, že se konečně vyhneme jednostrannému rozvoji. Další studie Komise – jmenovitě studie Regiony 2020 – ukazuje, že na regionální rozvoj má znepokojivý a škodlivý dopad změna klimatu. Tomu tedy musíme učinit přítrž. Studie ukazuje, že jestliže nedokážeme změnu klimatu zastavit, třetina obyvatel Evropské unie bude muset opustit své domovy, neboť již nebudou schopni si najít práci nebo nebudou moci dál žít ve svých domovech. Z toho je zřejmé, že regionální rozvoj má tři rozměry. Každému z nich je třeba v budoucí reformě strukturálních fondů přiznat stejnou váhu a zohlednit je rovněž v přisouzené podpoře. Jeden z klíčových zájmů je hospodářská, sociální a územní soudržnost. Znamená to, že rovněž ekologická témata a kritéria jsou důležitým hlediskem prosperity regionů.

Dovolte mi stručně se zmínit ještě o jedné věci, která byla mezi poslanci dojednána, konkrétně to, jak by se mělo přistupovat k ESF v rámci společného balíčku. Ústní pozměňovací návrh je podle mého názoru vhodně formulován a umožňuje nám velkou volnost, a proto vás žádám, abyste ho podpořili.

  Oldřich Vlasák , jménem skupiny ECR. – (CS) – Vážené dámy, vážení pánové, pane komisaři, v diskusi o budoucí politice soudržnosti hájí každý především své zájmy. Proto bude velmi složité najít smysluplný a racionální konsenzus, který podpoří co nejvíce aktérů. První klíčovou otázkou je podle mého názoru to, jaké finanční prostředky bychom měli na politiku soudržnosti vyčlenit. Osobně jsem přesvědčen, že stávající zdroje jsou víceméně dostatečné, politika soudržnosti by se však měla stát jednou z hlavních výdajových priorit evropského rozpočtu. Protože evropský rozpočet není nafukovací, členské státy mají veřejné finance těžce nemocné a nemohou si dovolit posílat do Bruselu více peněz, je třeba také jasně říci, kde by se mělo škrtat. Podle mého názoru jsou to např. přímé platby zemědělcům, peníze globalizačního fondu či administrativní výdaje evropských institucí.

Druhou klíčovou otázkou je, co bychom měli z evropských fondů financovat. V návrhu usnesení o Evropském sociálním fondu se hodně hovoří o boji proti chudobě, podpoře sociálního modelu apod. To je sice pěkné, ale v první řadě musí prosperovat naše ekonomika, lidé musí mít práci, firmy musí vyrábět a poskytovat služby. Evropské fondy by proto měly mít investiční, nikoliv spotřební povahu. Měly by umožnit modernizaci toho, co v souladu s principem subsidiarity nezvládne stát, kraj, obec či rodina. Hlavním cílem politiky soudržnosti musí zůstat snižování ekonomických disparit mezi regiony a členskými státy. A proto také jediným racionálním kritériem je výše HDP.

Za svou skupinu mohu říci, že naším zájmem je politika soudržnosti, která bude srozumitelná, jednoduchá, flexibilní, nezatížená nadměrnou byrokracií a zaměřená na investice a chytrý růst.

  Gabriele Zimmer, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, ráda bych vás upozornila na zásadní rozpor, který nyní v souvislosti s Evropským sociálním fondem (ESF) vyplouvá na povrch. Lisabonská smlouva doporučuje, aby se ESF v prvé řadě zaměřil na aktivní opatření v oblasti trhu práce. Naše skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice považuje za nezbytně nutné, aby byl ESF v budoucnosti uplatňován v širším rozsahu na obecnou sociální politiku, a co je důležitější, aby byl mnohem účinněji využíván k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Evropský sociální fond by v budoucnosti měl rovněž účinně působit v celé Evropské unii a neměl by se soustřeďovat pouze na specifické regiony. Myslíme si však, že by se měl více zaměřovat na konkrétní problémy regionů, které by bylo možné prostřednictvím měr spolufinancování řešit účinněji. Zdroje na Evropský sociální fond by měly být přinejmenším ponechány na současné úrovni. Tedy minimálně ve výši 1 % hrubého rozpočtu Evropské unie. Považujeme to za naprosto nezbytné.

Ráda bych zdůraznila ještě jeden problém. Navrhované větší zaměření na výsledek přirozeně vyvolává otázku související s ESF – jaké ukazatele a referenční kritéria se stanou základem pro hodnocení výsledků a co to bude u každého případu nakonec znamenat pro příslušné předkladatele z hlediska přípravy projektů. Předkladatelé nemají rezervy, aby mohli provádět dodatečné platby nebo splácet půjčené prostředky. Má-li ESF nadále existovat a sehrávat účinnou úlohu, potřebujeme mít předem v této oblasti přehled.

  John Bufton, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, padla zmínka o tom, že Komise po roce 2013 zastaví financování regionálního rozvoje ve všech regionech Unie kromě těch ekonomicky nejslabších, a to zrušením financování cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost.

Mnoho oblastí Walesu podpory v rámci cíle konvergence využívá, což odráží nedostatky v hospodářském rozvoji země, avšak až sedmi velšským regionům nyní hrozí, že o peníze z EU přijdou.

Je možné, že se financování Walesu z prostředků EU, v současnosti v hodnotě 280 milionů GBP, zastaví. Je možné, že přestane být poskytována podpora četným projektům, které byly vytvořeny pod záštitou programu Regionální konkurenceschopnost, což ohrozí tisíce s tím spojených pracovních míst.

Pomyslela Komise alespoň na to, že by provedla posouzení dopadu a vyhodnotila sociální a hospodářské důsledky seškrtání fondů? Jaká přechodná opatření se v této oblasti navrhují? Výdaje na zadlužené země eurozóny, například Řecko, byly s mírným zdráháním prosazeny, přičemž částka se blíží bilionu eur během tří let.

Wales navíc trpí vysokou mírou nezaměstnanosti a budou na něj mít značný dopad škrty ve státní správě chystané britskou vládou. Další hrozbou by pro Wales mohlo být navrhované vrácení strukturálního financování na vnitrostátní úroveň, kdy by se Británie mohla dočkat toho, že bude podceněna při právu na tuto podporu.

Od Spojeného království coby čistého přispěvatele se bude pravděpodobně očekávat, že ponese tu nejtěžší daňovou zátěž. 55 miliard EUR vynaložených na regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost činí jen 6 % celého rozpočtu EU. Spojené království bude i nadále nalévat do Bruselu stále větší částky, i přesto, že jedinou oblastí, kde se část těchto peněz vrací – třebaže jen velmi malá – je oblast, již chce Komise drasticky seškrtat.

Podle mého názoru by bylo pro velšský lid jednoznačně lepší, kdyby Spojené království EU opustilo. Mohli bychom tak ušetřit miliardy a sami si rozhodovat o tom, kam budou tolik potřebné finanční prostředky plynout.

  Pascale Gruny (PPE). - (FR) Pane předsedající, páni komisaři, dámy a pánové, v rozpravě o budoucnosti Evropského sociálního fondu (ESF) jsme dospěli do ústředního bodu. V době, kdy se zaměstnanost stala výzvou číslo jedna všech zemí a všech evropských regionů, jsem hrdá na usnesení, které dnes Parlament navrhl ohledně budoucnosti ESF. Tento dokument je odpovědný, konkrétní a otevírá dveře do budoucnosti. Naše území nyní více než kdy jindy potřebují politiku soudržnosti, a tudíž podporu z evropských strukturálních fondů. ESF funguje od roku 1957 a byl vytvořen Smlouvou o založení Evropského hospodářského společenství – Římskou smlouvou. O jeho legitimitě nikdo nepochybuje.

Můj postoj k budoucnosti ESF je prostý a jednoznačný, a lze ho shrnout do třech bodů.

Zaprvé, Evropský sociální fond se musí zaměřovat na zaměstnanost, boj proti chudobě, to je samozřejmé, ovšem na zaměstnanost dosaženou tím, že lidé začnou pracovat, nikoli jinak. Zaměstnanost se musí v dnešní době stát oblastí, jíž věnujeme plnou pozornost a která bude naší prioritou. Jsem přesvědčena, že člověk, který se vrátí do práce, je zároveň člověkem, který znovu nabyl lidskou důstojnost.

Zadruhé, účinný Evropský sociální fond musí mít jasná a pragmatická pravidla, která by neměla subjekty odrazovat. Proto podporuji mou politickou skupinu, která požaduje ESF více zviditelnit a zejména zlepšit jeho čerpání. Jen si představte, že přidělené rozpočtové prostředky se někdy Evropské unii vrací nevyužité, a přitom míra nezaměstnanosti nikdy nebyla tak vysoká jako dnes.

A konečně zatřetí potřebujeme fond, který je součástí širšího rámce silné evropské politiky soudržnosti. Rozhodnutí týkající se ESF musí být přijímána s partnery, kteří jsou co nejblíže danému místu. Můžete nás, páni komisaři, ujistit, že ESF splní naše očekávání?

  Pervenche Berès (S&D). - (FR) Pane předsedající, pane komisaři, jsem vděčna za příležitost vést rozpravu dříve, než o těchto návrzích bude rokovat Komise. Zaměstnanost, chudoba, hospodářská, finanční a sociální krize v Evropské unii a následná úsporná opatření v rozpočtech členských států nás nutí, abychom se na evropské úrovni problematikou zaměstnanosti a sociálních politik plně zabývali, abychom nahlíželi na Evropský sociální fond (ESF) jako na nástroj hospodářské politiky EU a rozpočet EU využívali nejen k naplnění cílů Smlouvy v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti, ale i k naplnění cílů strategie, jejíž návrh hlavy států a vlád právě přijaly, tedy včetně zvýšení míry zaměstnanosti a boje proti chudobě.

V těchto souvislostech, kdy ESF nyní rovněž prochází přezkumem, bych ráda vyslala jisté signály komisaři Andorovi. Domníváme se, že účinnými schvalujícími orgány pro evropské veřejné výdaje jsou regiony. Neznamená to však, že nástroje hospodářské politiky musí být sníženy na imperativ územní soudržnosti. Soudržnost zahrnuje i soudržnost hospodářskou a sociální. Může být plánována regiony, ale musí splňovat hospodářské a sociální cíle, které se týkají všech částí Evropské unie. Pane komisaři, naléhavě vás žádám, abyste při přezkumu těchto pravidel přihlédnul ke zkušenostem získaným při uplatňování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, kde jsou každému dotčenému pracovníku dostupné možnosti individualizace a přizpůsobení, což může být užitečné rovněž pro Evropský sociální fond. Dále vás naléhavě žádám, abyste spojovali některé z cílů naší strategie Evropa 2020 – zaměstnatelnost, zaměstnanost, boj proti chudobě a výzkum a vývoj. Výzkum a vývoj je nepochybně velmi důležitý pro projekt Galileo i ostatní. Pane komisaři, v otázce sociální inovace je velký neprobádaný prostor, o jehož prozkoumání vás naléhavě žádám, a to za použití ESF, který bude mít v daném případě bez pochyby poněkud odlišné způsoby spolufinancování. Plně souhlasím s tím, co řekla paní Zimmerová: zaměstnatelnost nemůže být jediným cílem ESF. Je zde také otázka boje proti sociálnímu vyloučení a zohlednění nejzranitelnějších skupin populace – mladých lidí, žen, lidí s postižením, romské populace, abych zmínila jen některé z nich.

A konečně bych se, pane komisaři, ráda zmínila o podmínkách použití ESF. Víme, co všichni říkají: v Bruselu je Kafka doma, vládne tam kafkovský duch. Některá pravidla používání ESF je příliš obtížné uplatnit. Proto přemýšlejme o uspořádání, které by se lišilo podle toho, jak kvalitní je využití veřejných prostředků jednotlivými regiony. V regionech, které hravě zvládnou úlohu schvalujících orgánů, uplatňujme mírnější kontrolu. Tam, kde je nutná administrativní podpora, zaveďme nové mechanismy. A konečně pokud se týká vracení peněz, které nejsou v rozpočtech členských států využity, zkuste si prosím představit zrušení tohoto pravidla, neboť to není správná cesta využití Evropského sociálního fondu ke zvyšování zaměstnanosti a sociálního začlenění.

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE). – (RO) Sociální začleňování je obzvláště důležité téma, které tvoří stálou součást regionální politiky. Jak všichni víme, je to mnohem více než jen vytváření pracovních míst.

Usnesení o Evropském sociálním fondu zdůrazňuje úlohu, kterou tento fond hraje v dosažení cílů strategie EU 2020. Bez nástrojů regionální politiky nelze tuto strategii úspěšně provádět na národní, regionální ani místní úrovni. Dokud jsou tedy regionální a sociální politiky navzájem propojené a úspěšně fungují ve společné souhře, neměli bychom podle mého názoru za žádných okolností připustit oddělení Evropského sociálního fondu od skupiny strukturálních fondů.

Tímto rozhodnutím by se připravila cesta k tomu, aby byly finanční prostředky přidělovány na odvětvovém základě, což by vytvořilo velice nežádoucí precedent.

Evropský sociální fond musí zůstat součástí strukturálních fondů, zejména proto, že prokázal svou účinnost v každém regionu Evropy, neboť je, kromě Evropského fondu pro regionální rozvoj, skutečně klíčovou zbraní v boji proti hospodářské krizi.

Potřebujeme silnou a bohatě financovanou regionální politiku EU k tomu, abychom dosáhli sociální, hospodářské a územní soudržnosti. Proto si myslím, že regionální aspekty musí i nadále mít své patřičné místo nejen v rámci revidovaného, ale i budoucího rozpočtu EU.

Musíme odmítnout jakýkoli pokus o vrácení politiky soudržnosti na vnitrostátní úroveň. Regionální politika není žádná charita, nýbrž politika EU určená pro všechny regiony, která bude přinášet hospodářský růst, inovace a konkurenceschopnost, což z ní činí nástroj, jež je k dispozici všem členským státům. Chceme-li řešení, která by odpovídala potřebám a skutečným situacím, a to i těm, kterým budeme muset čelit v budoucnu, musíme udržet stejný rámec. Mám tím na mysli jak základní zásady, tak alokované částky.

  Jean-Paul Besset (Verts/ALE). - (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych poukázal na jeden aspekt tohoto usnesení, který má pro mne zásadní a nikoli vedlejší důležitost a jenž politikám regionální soudržnosti dává plný význam. Problém spočívá v nalezení nejvhodnějšího nástroje, který by nám umožnil co nejpřesněji měřit stav rozvoje evropských regionů, a mít tak k dispozici co možná nejlepší podpůrné nástroje k rozhodování, určené obzvláště k rozhodování o způsobilosti pro poskytnutí finančních prostředků z evropských fondů. Jde o to mít politický kompas, který nás dovede k takto „zaměřenému přístupu k územnímu rozvoji“, abych citovala navrhované usnesení, k tomuto integrovanému přístupu. A jak takové vodítko, na kterém bychom mohli zakládat naše politiky regionální soudržnosti, vypadá? Máme dnes jen jeden ukazatel, hrubý domácí produkt, a ten je vynikajícím ukazatelem a skvělým nástrojem, co se týče měření hospodářského růstu a vytváření bohatství. Otázky regionálního rozvoje se však neomezují jen na zvýšení hrubého domácího produktu. Dobré životní podmínky lidí nemůžeme takto jednoduše vyjádřit jako index nebo křivku. Kdyby to možné bylo, hrozilo by, že nakonec budeme mít ukazatel, který by neudával nic víc než zkreslený, zaujatý, a tedy jednostranný pohled. Abychom mohli zkoumat regionální politiky soudržnosti, které se týkají cíle udržitelného rozvoje regionů – jenž, a to zdůrazňuji, je naším společným cílem –, musíme doplnit index hrubého domácího produktu o další kategorii nástrojů měření, zejména v sociální sféře a sféře životního prostředí. Musí být možné posuzovat míru nezaměstnanosti, nejistých pracovních vztahů, vzdělávání, zdraví, kvality životního prostředí, kvality ovzduší a vody, ochrany zdrojů, přístupu k základním službám aj. V důsledku je tedy zapotřebí učinit maximum proto, abychom kromě hrubého domácího produktu vytvořili celý soubor sociálních a environmentálních ukazatelů k usnadnění uplatňování regionální politiky soudržnosti, jejímž cílem je udržitelný rozvoj založený na třech pilířích tvořených hospodářskými, sociálními a environmentálními faktory.

  Elie Hoarau (GUE/NGL). - (FR) (začal mluvit mimo mikrofon) … má více než 250 regionů v celkem 27 členských státech. Ne všechny tyto regiony jsou homogenní. Existují mezi nimi velké rozdíly z hlediska bohatství, rozvoje a životní úrovně. S cílem snižovat tyto rozdíly a zvýšit konkurenceschopnost regionů zavedla Evropská unie regionální politiku soudržnosti a konvergence založenou na solidaritě, vybavenou odpovídajícími finančním zdroji: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fondy soudržnosti. I přes dosažený pokrok v této oblasti by však bylo iluzí se domnívat, že tyto rozdíly zmizí v roce 2013 či 2020. Proto by bylo vhodné zachovat principy politiky soudržnosti a též související finanční zdroje i po roce 2013. Přirozeně je třeba tuto regionální politiku soudržnosti a konvergence rozvíjet spolu s dalšími strategiemi, například strategií EU 2020. Na druhé straně ji ale musíme rozvíjet nezávisle na této strategii a musíme zajistit, aby pod záminkou regionalizace specifického cíle strategie EU 2020 neodčerpávala nebo nepohltila konkrétní prostředky vyčleněné na politiku soudržnosti. Parlament na to musí nepřetržitě pečlivě dbát, neboť tato otázka má zásadní význam pro všechny regiony, a zvláště pak pro oblasti, které zaostávají, obzvláště pro nejvzdálenější regiony.

  Giancarlo Scottà (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, cíle budoucí regionální politiky a politiky soudržnosti se musí shodovat s prioritami strategie Evropa 2020, a tudíž se zaměřit na udržitelný rozvoj, sociální začlenění a zaměstnanost. Musí podporovat efektivní vývoj evropských regionů vyrovnáváním rozdílů mezi nimi a posilováním specifických rysů marginalizovanějších oblastí, které se stále potýkají s problémy v regionálním rozvoji.

Příslušné projekty musí zohledňovat méně rozvinuté regiony, neboť ty byly současnou krizí nejvíce postiženy. Nové výzvy, jako je hustota zalidnění v některých oblastech a vylidňování jiných, zejména horských oblastí, je vedle změny klimatu zapotřebí řešit prostřednictvím konkrétních kroků vedoucích k posílení místního a regionálního zapojování. Tento víceúrovňový přístup musí povzbuzovat integrovaný rozvoj znevýhodněných oblastí tím, že budou zapojeny orgány na místní a regionální úrovni i občanská společnost.

Naléhavě vyzývám Komisi, aby vzala v potaz zvláštní charakteristiky každého regionu, konkrétně aby zohlednila regionální rozměry různých úrovní rozvoje a aby zjednodušila mechanismy řízení a kontroly spolufinancovaných projektů s cílem zajistit jejich účinné a včasné provádění.

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Toto téma je pro mě nesmírně důležité, neboť pět ze šesti bulharských regionů se dostalo na žebříček deseti nejchudších oblastí Evropské unie. Důvod je zřejmý – ti, kdo vedli Bulharsko do Evropské unie, vyvolali v lidech mylný pocit, že jakmile se Bulharsko připojí k EU, zemi zaplaví miliardová pomoc z evropských fondů. Všichni víme, že se tak nestalo. Titíž lidé se snažili na klíčové pozice dostat své lidi, aby mohli slíznout smetanu ve formě provizí z přidělených prostředků evropských fondů. Při nynějších volbách je bulharský lid z úřadů odstranil, není zde ale nikdo, kdo by učinil krok kupředu a zaujal jejich místo a pomohl tak Bulharsku absorbovat efektivně evropské fondy. Dámy a pánové, sice váhavě, ale přece jen se Bulharsko stává novou zemí. Nemůže se měřit s Francií, Německem ani jinými zakládajícími zeměmi. Potřebujeme vaše know-how k tomu, aby se tyto politiky a s nimi spojené finanční prostředky dostaly k lidem, pro něž byly opravdu určeny, a aby v této oblasti skutečně existovala politika konvergence.

  Markus Pieper (PPE). – (DE) Pane předsedající, dnes jsme svědky toho, že mezi všemi skupinami Parlamentu panuje shoda v základních otázkách. Chceme silnou politiku soudržnosti a strukturální politiku pro všechny evropské regiony. Nezáleží na tom, zda hovoříme o čistém přispěvateli nebo o jednom z nejchudších členských států; strukturální politika zůstává nejsilnějším projevem evropské solidarity. Pomáháme nejchudším regionům, aby dohnaly své sousedy, zároveň však pomáháme silnějším regionům, aby zůstaly konkurenceschopné. Evropa bude schopna zajistit udržitelný rozvoj v oblastech, jako je ochrana životního prostředí, průmysl a dodávky energie, a ovládnout světové trhy jedině za předpokladu, že dokáže ty nejlepší technologie ještě více zlepšit.

Abychom zajistili, že těchto cílů dosáhneme, potřebujeme jasná a spravedlivá pravidla. To znamená, že ve středu zájmu musí zůstat politika soudržnosti ve prospěch chudších regionů. Čím nižší hrubý domácí produkt (HDP) má region, tím více pomoci se mu musí od nás dostat. Každý, kdo zpochybňuje použití HDP jako ukazatele, například zelení a bohužel i někteří liberálové a socialisté, útočí na samé kořeny evropské solidarity. HDP je zárukou, že jsou plně zohledněny faktory jako sociální síla, vzdělávání a pracovní příležitosti. Chudé regiony často nemohou všechny tyto věci poskytovat na odpovídající úrovni a selhávají i v otázce ochrany životního prostředí. Z toho důvodu musí být HDP i nadále spolehlivým ukazatelem regionální politiky.

V regionální politice se potřebujeme spoléhat na naše místní orgány a federální státy. Strategii Evropa 2020 chceme provádět na základě vyzkoušené a osvědčené zásady společného rozvíjení programů, společné administrace a regionálního spolufinancování. Z toho důvodu nesmíme dopustit, aby došlo k uskutečnění požadavku vytvoření nezávislých fondů EU pro zaměstnanost, ochranu klimatu a energetiku. Kdybychom měli nahradit regionální politiku silnější odvětvovou politikou, jediný, kdo by na tom vydělal, by byly nové agentury EU, zatímco naše místní orgány a federální státy by byly, co se týká regionální politiky a politiky soudržnosti, pouhými přihlížejícími.

Velmi mne těší, že Evropský parlament zaujal jasný postoj jménem regionů. Má to co dělat s přijetím evropské myšlenky. Nemůžeme lidi nutit, aby ji přijali. Toto přijetí musí vycházet zdola a být součástí regionální politiky.

  Alejandro Cercas (S&D). – (ES) Pane předsedající, v příštích několika měsících budeme diskutovat a rozhodovat o budoucí organizaci strukturálních fondů, které mají zásadní roli pro to, abychom  překonali krizi a zvládli strategii Evropa 2020.

Domnívám se, že až nadejde čas, bude důležité, abychom se poučili ze zkušeností a podpořili dvě rozhodnutí: rozhodnutí o tom, že Evropský sociální fond (ESF) zůstane součástí souboru základních pravidel upravujících využívání Fondu soudržnosti a politiku soudržnosti, ale zároveň i rozhodnutí, že budou beze změn zachovány cíle, pravidla a rozpočet ESF.

Proč? Je to proto, vážení kolegové, že ESF musí i nadále poskytovat odbornou přípravu a připravovat pracovníky pro vstup na trh práce a pro sociální soudržnost, neboť proto byl vytvořen.

Potřebujeme ho nyní a budeme ho potřebovat i v příštích několika letech, a to nejen pro výstavbu silnic. To proto, že hlavním kapitálem Evropy jsou její lidé, a jestliže EU chce hrát svou roli a udržet svůj sociální model, musí své lidi nadále odborně připravovat. Pro naše prostředky neexistuje lepší využití než to, pro které byly vytvořeny. To vše se ale musí dít v rámci celkové struktury, která bude vyváženě fungovat v součinnosti s územní politikou soudržnosti.

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, článek 4 SFEU vyjmenovává sdílené pravomoci Unie a členských států. Je zde uveden vnitřní trh, dále sociální politika a hned za ní hospodářská, sociální a územní soudržnost. Je z toho zřejmé, jaké jsou priority stanovené ve Smlouvě.

V souvislosti s tím článek 9 výslovně uvádí, že při vymezování a provádění svých politik a činností by Unie měla přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví. Tato otázka je zdůrazněna v článku 10 našeho usnesení o budoucnosti sociálního fondu a pro mne má skutečně zásadní význam.

Toto ustanovení nám dává rámec. Souhlasím s mnoha řečníky, kteří vyjadřovali, že potřebujeme rámec, který bude vytvářet synergie mezi všemi evropskými politikami a strukturálními fondy. Skutečně, musí být určitým motorem, který nám umožní dosáhnout cílů strategie EU 2020.

Souhlasím rovněž s komisařem Andorem v tom, že občané EU očekávají systémy pomoci zaměřené na výsledek. Existuje zde také silný argument pro větší viditelnost těchto fondů a naléhavá potřeba jejich zjednodušení.

Pravidelně hovořím s dobročinnými organizacemi, společenstvími a dalšími skupinami, které mají k těmto fondům přístup. Mají velké problémy s přílišnou byrokracií a dalšími složitostmi, s nimiž se při práci setkávají. Není to však jen otázka běžných byrokratických překážek, panuje zde i nejistota ohledně výkladu pravidel a nařízení.

Znovu a znovu jsme tuto otázku diskutovali v plénu a ve výboru, avšak zatím se nic k lepšímu nezměnilo. V souvislosti s pravidly a nařízeními se mne nedávno jeden kolega zeptal, proč pořád „sypeme písek do soukolí“. Je třeba, abychom se vzhledem k této konkrétní situaci problémem skutečně zabývali. Možná se můžeme chopit této otázky právě teď.

A konečně bych ještě jednou chtěla zdůraznit a zajistit, aby článek 9 neboli sociální doložka prostoupil všechna naše politická rozhodnutí, neboť to povede ke skutečné soudržnosti v EU.

  François Alfonsi (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, nejprve bych rád vyjádřil, že politiku regionálního rozvoje velice podporujeme. Regiony považujeme za vhodnou úroveň, na níž mají být evropské hospodářské politiky strukturovány. Má vskutku přirozenou schopnost odolávat globalizaci a tím i udržet zaměstnanost a zajistit, že bude v rámci Evropy rozložena stejně. Zadruhé územní politika soudržnosti podle našeho názoru tvoří součást dlouhodobé budoucnosti. V roce 2014 se prahová hodnota 75 % HDP přirozeně znovu obnoví. Domnívá se však někdo, že překročí-li nejchudší regiony v budoucnu hranici 75 %, bude územní soudržnost Evropy dokončena? Může být rozdíl mezi výší 75 % pro ty nejchudší a 150 % nebo více pro ty nejbohatší – tedy dvojnásobek – přijímán jako naplnění cílů Evropy ve smyslu soudržnosti? Měli bychom se proto na evropskou politiku soudržnosti dívat z dlouhodobé perspektivy. Prahová hodnota 90 %, to se mi jeví jako cíl, který dnes můžeme vytyčit, zároveň je ale potřeba jednoznačně upřednostňovat ty, kdo jsou pod hranicí 75 %. A konečně k prioritám této politiky: mnozí hovořili o sociální soudržnosti, zejména za pomoci Evropského sociálního fondu (ESF), boji proti globálnímu oteplování a o přeshraniční územní spolupráci, což je rovněž priorita Komise; touto záležitostí se nebudu šířeji zaobírat. Chtěl bych se zaměřit na podporu evropské rozmanitosti. Je vyjádřena především na úrovni regionů a jejich kulturního dědictví, a je to devíza, která bude zohledněna a zdůrazněna v kontextu politiky regionálního rozvoje.

  Kay Swinburne (ECR). – Pane předsedající, Zvláštní výbor Parlamentu pro finanční, hospodářskou a sociální krizi dospěl k závěru, že jedním z nástrojů podpory hospodářské obnovy je financování soudržnosti, které půjde napříč všemi regiony EU.

Moje země, Wales, je v současné době příjemcem financování soudržnosti, a vzhledem k tomu, jak těžce byl tento region postižen hospodářským propadem, jako řada dalších i já uznávám hodnotu těchto fondů v případné reformě hospodářství.

Fondy je samozřejmě nutné řádně využít v udržitelných projektech, ideálně tak, aby přímo nebo nepřímo prospěly různým malým a středním podnikům s cílem zajistit návratnost investic pro budoucí investiční programy v těchto regionech podle užití.

Financování soudržnosti by mělo být mechanismem pro povzbuzení hospodářského růstu v celé EU, avšak mělo by mít i specifický cíl a podpořit malé a střední podniky a drobné podnikatele, kteří tvoří páteř našeho hospodářství. Cílem by, a to jak před rokem 2013, tak po něm, měly být investice, nikoli utrácení.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, v této rozpravě o tzv. politice soudržnosti v Evropské unii jsme nezdůraznili základní vlastnosti takové politiky, například: zaprvé skutečnost, že žádná politika soudržnosti EU nemůže odstranit nerovnosti v růstu vyvolané kapitalistickým přístupem k výrobě, který funguje výhradně podle kritéria zisků z kapitálu. Zadruhé to, že peníze, které Evropská unie zpřístupnila regionům, nejsou zaměřeny na uspokojení místních potřeb; jsou určeny jen na projekty, které prospějí kapitálu. Zatřetí, že rozprava o snižování prostředků slouží zájmům velkých kapitalistických skupin, a za čtvrté, že plány kapitálu pro budoucí politiku soudržnosti slouží urychlení kapitalistických restrukturalizací a strategii EU 2020 namířené proti obyčejným lidem, což se rovněž využívá v Řecku k reformě státu podle plánu Kapodistrias a Kallikratis.

Podle mého názoru by tudíž bylo lepší provést zespolečenštění samotných výrobních prostředků, čímž se problém vyřeší a na náš kontinent bude vnesena skutečná soudržnost.

  Juozas Imbrasas (EFD). – (LT) Všichni velmi dobře víme, že cílem politiky soudržnosti Evropské unie je omezit nerovnoměrnosti v rozvoji jednotlivých členských států EU a regionů. Rád bych vás ale upozornil na skutečnost, že při provádění takového rozsáhlého programu v regionální politice je nutné, aby pokrýval všechny regiony EU, a já souhlasím s názorem, že tato politika by neměla být přesouvána na národní úroveň. Musíme zajistit stabilní a udržitelný hospodářský růst a vytváření pracovních míst. Silná a dobře financovaná regionální politika EU je nezbytnou podmínkou pro zajištění sociální, hospodářské a územní soudržnosti.

Jako vždy (tedy stejně jako dříve) by také měla být věnována větší pozornost regionům, které zaostávají. Je správné, že pro příští programovací období existují plány vyčlenit finanční zdroje na investice nutné pro realizaci městských a také příměstských projektů, bez oslabení financování venkova, neboť města mají na hospodářství okolních venkovských oblastí pozitivní dopad.

V tomto případě by nejdůležitějšími aspekty v diskusích měly být: působnost politiky soudržnosti EU, platnost cílů, vazba mezi strategií 2020 a možnostmi provádění politiky soudržnosti EU a zjednodušení jejích postupů.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, strukturální fondy a Fond soudržnosti jsou nástroji financování regionální politiky EU, jejímž cílem je překlenout rozdíly v rozvoji mezi regiony a podpořit regionální soudržnost.

Výzvy, před něž bude naše politika soudržnosti v budoucnosti postavena, jako je globalizace, demografické změny, změna klimatu a zabezpečení dodávek energie, jsou velmi složitě vzájemně provázané. Naše zdroje jsou omezené, a tudíž bychom se měli zaměřovat na klíčové priority a více usilovat o nalezení synergií různých politik. Podporuji požadavek na jednoduchý, spravedlivý a transparentní přechodný systém politiky soudržnosti po roce 2013. Restrukturalizace politiky záleží na tom, zda budou všechny zúčastněné subjekty – regiony, členské státy a EU – v takové situaci, kdy budou moci na tyto nové výzvy neprodleně reagovat.

  Csaba Őry (PPE). – (HU) Nacházíme se v bodě, kdy jednotlivé politiky a směry strategie 2020 jsou již na cestě ke svému uvedení do praxe, a právě nyní si musíme uvědomit, že nemáme prakticky žádnou představu o jejich financování ani pozadí tohoto financování. Plyne z toho jediné, a to, že poukazováním na důležitost a nezbytnost politiky soudržnosti v určitém smyslu zároveň chceme v průběhu nadcházejících diskusí o rozpočtu zajistit, aby byla společná evropská politika jednotnější a nikoli roztříštěná.

Není zde sice pochyb o tom, a již to bylo mnohými zdůrazněno, že vytváření pracovních míst a zvýšení zaměstnanosti řadíme v žebříčku priorit na přední místo, současně ale víme, že evropské trhy práce zažívají strukturální napětí. Zatímco v některých oblastech se na pracovních místech nedostává osob se správnou kvalifikací nebo dovednostmi, jinde naopak vysoce kvalifikovaní pracovníci nemohou najít práci v důsledku nedostatku vhodných pracovních míst. Je zřejmé, že Evropský sociální fond má v boji za změnu tohoto stavu vedoucí úlohu, neboť jeho politiky jsou koncipovány tak, aby odstranily tyto rozdíly a jednotlivé regiony více sblížily.

Nehovoříme tu o rozsáhlých projektech. Mluvíme o malých projektech a o pružnějším přizpůsobování. Podporujeme sice koncept jednotné politiky a využívání synergií v oblasti politiky soudržnosti, rád bych ale také zdůraznil, že ve věcech, které se týkají Sociálního fondu, potřebujeme vyšší míru pružnosti a transparentnosti a méně pravidel. V tomto smyslu by měla existovat samostatná pravidla platná pro Sociální fond, a já vítám prohlášení komisaře ohledně zavedení hodnocení zaměřeného na výsledek, neboť za největší slabinu těchto politik, která rovněž podkopává jejich autoritu, považuji to, že často nejsme schopni vidět výsledky dosažené díky vynaloženým fondům v konkrétní oblasti.

  Georgios Stavrakakis (S&D). – Pane předsedající, zcela jistě nemusím komisaře Hahna přesvědčovat, že politika soudržnosti je jednou z nejúspěšnějších politik EU, jejíž výsledky již ovlivnily životy milionů občanů, ať už žijí kdekoli v Evropě. Jsem si jist, že nemusím přesvědčovat ani komisaře Andora, že aspekty sociální politiky v politice soudržnosti jsou úspěšně naplňovány díky silné součinnosti mezi ESF a EFRR. Oba další komisaře, kteří se zabývají fondy EU pro rozvoj venkova a rybolov, nemusím dále přesvědčovat ani o tom, že tyto fondy jsou účinnější ve spojení s jinými fondy, jak tomu bylo dříve, než jsou-li používány samostatně, jak tomu je v tomto období.

Patřím k těm, kdo předpokládají, že bychom v příštím období měli mít návrhy na ještě intenzivnější součinnost silné politiky soudržnosti se všemi ostatními fondy, přičemž vycházím ze skutečnosti, že v synergii mohou tyto fondy vést k mnohem lepším výsledkům než každý sám. Z nějakého důvodu však nemohu pochopit, že v Komisi zaznívají hlasy, které volají po přístupu v podobě odvětvových nástrojů, jež však (podle mého názoru) ignorují skutečný stav.

A konečně to, co říkáme v usnesení, jež bude, jak pevně doufám a věřím, ještě dnes přijato velkou většinou, podporuje nejen tato sněmovna, ale i většina členských států, všech 271 regionů Evropy a tisíce místních orgánů.

Jsem přesvědčen, že pokud se Komise vydá cestou sektorizace zdrojů EU, dostaneme se do historicky jedinečné a konfliktní situace, kdy na jedné straně bude stát Komise a proti ní všichni ostatní – Parlament, Rada a regiony.

V nadcházejících týdnech bude strana, která se domnívá, že by bylo nejlepší, aby se na politiky EU vztahoval integrovaný přístup k plánování, provádění a konkrétní realizaci, svádět těžký boj s druhou stranou, podle níž bude správnou cestou rozdělení zdrojů EU na odvětví. Buďte si jisti, že co se toho týká, prvně jmenovaná skupina bude určitě proti tomuto řešení, jednoduše proto, že je to špatná cesta pro Evropu.

  Riikka Manner (ALDE). – (FI) Pane předsedající, páni komisaři, politika soudržnosti není jen otázkou solidarity: zčásti je to pro nás i prostředek k tomu, abychom mohli vytvářet přidanou hodnotu pro Evropu jako celek.

Náš region se například vyznačuje velkou odborností a velmi silným potenciálem založeným na přírodních zdrojích. Těchto cílů, jež jsou současně úzce spjaty se strategií Evropa 2020, můžeme dosáhnout jedině prostřednictvím účinné politiky soudržnosti pokrývající celou Evropu, která bude mít ve svém rozpočtu přiměřené finanční prostředky na období po roce 2014.

V nadcházejícím finančním období bude velmi důležité, abychom se dál snažili snižovat rozdíly mezi zeměmi z hlediska HDP. Navíc je zcela zásadní vzít v potaz současné regiony spadající do Cíle 2 a zohlednit specifika výzev, jimž čelí. Krom toho bych na vás, páni komisaři, chtěla apelovat v souvislosti s článkem 174: řídce osídlenými regiony, horskými oblastmi a ostrovy bude zapotřebí se zabývat i v příštím období politiky soudržnosti, stejně jako tomu bylo s velkým úspěchem doposud, mimo jiné ve vztahu k financování.

Na závěr mi dovolte poděkovat za to, že jsem měla příležitost zúčastnit se této velmi důležité rozpravy.

  Konrad Szymański (ECR). – (PL) Pane předsedající, domnívám se, že při plánování změn, které mají takový strategický význam, bychom měli věnovat pozornost zkušenostem z poslední doby. Tyto zkušenosti nám jasně říkají, že tam, kde byly peníze vynaloženy na investice do hmotné infrastruktury a rozdělování probíhalo především podle kritéria HDP, těžila z těchto výdajů celá Evropská unie, jak členské státy, které jsou čistými přispěvateli do evropských fondů, tak ti, kdo jsou čistými příjemci. Urychlení procesu snižování rozdílů v úrovni infrastruktury posílilo jednotný trh a usnadnilo investice, které koneckonců i nadále tečou především od čistých přispěvatelů k čistým příjemcům. Vzniká tak jasná evropská přidaná hodnota, o níž jsme dnes tolik hovořili.

Proto s obavami sleduji situaci, kdy plánujeme reformu politiky soudržnosti a současně doplňujeme nová kritéria – velmi vágní sociální a ekologická kritéria – pro systém rozdělování těchto fondů. Tyto peníze by měly i nadále sloužit zejména nejchudším regionům, jak jsou vymezeny měřitelnými kritérii, a zejména pro dosažení cílů v oblasti hmotné infrastruktury.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, všichni víme, že účelem Evropského sociálního fondu je zmenšení rozdílů v prosperitě a podpora hospodářské a sociální soudržnosti. Ale dnes, v roce boje proti chudobě, se Evropa nachází v recesi, máme nezaměstnanost, zavíráme podniky, a naplnění tohoto cíle je na vahách.

Proto byste měli, vážení komisaři, dle mého názoru priority evropských fondů, včetně Evropského sociálního fondu, neprodleně revidovat. Ovšem rád bych vám, páni komisaři, řekl, že ve vašich hospodářských politikách vnímáme absurdity a paradoxy. Jinak řečeno, vy – Komise, MMF a Evropská centrální banka – jste pro Řecko zavedli ostudné memorandum, které omezuje veřejné výdaje, omezuje platy, omezuje příjmy; zároveň však Komise v reakci na moje otázky ohledně toho, proč je Řecko v čerpání finančních prostředků Společenství v prodlení, odpověděla, že je to kvůli nedostatečné likviditě jeho veřejných financí, jinými slovy vlastně kvůli podstatě jejího politického memoranda.

Můžete nám, pane komisaři, laskavě vysvětlit, jak může Řecko čerpání zvýšit? Není to absurdita? Paradox ve vašich hospodářských politikách?

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) V současnosti, v období 2007–2013, věnujeme na politiku soudržnosti Evropské unie nejméně jednu třetinu našeho rozpočtu.

Podle řady nových návrhů by se od roku 2013 měla část tohoto rozpočtu přesměrovat na naplnění cílů strategie Evropa 2020. Zástupci měst a regionů sdružení ve Výboru regionů nás však varují před významným snížením příspěvků na regionální politiku. Podle mého názoru bychom jejich věcné argumenty měli vzít zcela vážně na vědomí. Je nám například jasné, že i nadále budeme muset podporovat ty regiony, které zatím nedosahují ani 75 % hrubého domácího produktu Evropské unie. Finanční prostředky, které dostanou přiděleny, bychom však měli přednostně směřovat především na budování základní infrastruktury, podporu lidských zdrojů či zaměstnanosti, zvýšení investic do vědy, výzkumu a inovací, a na cíl zeleného růstu. Měli bychom se rovněž snažit, abychom zlepšili propojení mezi regionálními a místními strukturami a zároveň snižovali byrokratickou zátěž. Takovouto rozvážnou a vyváženou regionální politikou můžeme nakonec přispět k tomu, aby i nová strategie Evropa 2020 byla skutečně úspěšná.

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, v době, kdy členské státy omezují veřejné výdaje, se vláda Spojeného království snaží prověřit systém příspěvků, aby práce měla vyšší cenu.

Domnívám se proto, že v této souvislosti sehrávají fondy jako ESF zásadní úlohu v zajišťování zaměstnatelnosti těch, pro něž je zaměstnání obtížně dosažitelné a kdo mají nízkou kvalifikaci.

My v Severním Irsku dostáváme z ESF velké částky prostřednictvím Ministerstva pro vzdělávání a zaměstnanost a připomínám, že při posledním hodnocení ESF Sněmovnou lordů bylo konstatováno, že ESF i nadále výrazně přispívá k podpoře hospodářského růstu v Severním Irsku zaměřeného na vytvoření znalostní ekonomiky s vysoce kvalifikovanou a pružnou pracovní silou.

Je proto důležité, aby bylo možno budoucí projekty ESF a jim přidělené finanční prostředky posuzovat v kontextu domácích programů, jelikož mnohé z nich mají podobné cíle. Toto společné a zacílené uvažování může přinést větší výsledky. Flexibilita na regionální úrovni je pro úspěšné fungování ESF rovněž velmi důležitá.

Domnívám se, že omezené zdroje ESF, které budou k dispozici po roce 2013, by měly být nadále zaměřeny na pomoc těm, pro něž je zaměstnání nejobtížněji dosažitelné, a nejméně kvalifikovaným, aby si našli zaměstnání nebo se do něj vrátili, zejména skrze přístup k odborné přípravě a dalšímu vzdělávání.

  Erminia Mazzoni (PPE). – (IT) Pane předsedající, jedná se o zásadní usnesení, neboť bere v úvahu důležitý požadavek na obnovu ve spojení s vytvořením politiky pro boj proti krizi do roku 2020, tím, že bude nastolena rovnováha mezi nezbytnými inovacemi a plným respektováním základních zásad politiky soudržnosti. Ta je a musí zůstat pilířem evropské integrace. Musí i nadále hrát důležitou roli jako nástroj pro vyrovnání rozdílů mezi členskými státy a současně pro posílení identity těchto regionů.

Usnesení tedy bez ohledu na strukturu politiky soudržnosti a poté, co znovu potvrdilo hodnotu a význam víceúrovňového řízení, partnerství a integrovaného přístupu coby základních principů, potvrzuje především výhody kombinace ukazatele HDP, jenž musí zůstat jediným kritériem pro stanovení způsobilosti, s novými a smysluplnějšími ukazateli výhradně pro účely analýz a hodnocení; potřebu stanovit nová pravidla pro Evropský sociální fond, který by nicméně měl být dál regulován nařízením o obecných ustanoveních o politice soudržnosti; a potřebu zjednodušit postupy a používat nástroje finančního inženýrství, jak uvedl i komisař Hahn.

Ano, odkazuji na projev komisaře Hahna, zejména na to, když zmiňoval, jak moc je důležité, abychom v rámci této politiky soudržnosti zachovali Pakt o stabilitě. To je všechno pěkné a správné, abychom však dosáhli tohoto cíle, je třeba odstranit nebo změnit nešťastnou dohodu, která říká, že investiční výdaje musí být započítávány do parametrů Paktu o stabilitě; protože jinak by to bylo jako na jedné straně žádat více investic a na druhé straně je zatěžovat omezeními.

Výzvy, které má Evropa před sebou, jsou nelehké: zaměstnanost, růst, rozvoj a konkurenceschopnost. Takové jsou cíle evropské strategie, která navrhuje hladký a udržitelný růst podporující začlenění. Jak bylo mnohokrát řečeno, řešit je lze jedině za předpokladu, že budoucí evropský finanční rámec vezme v potaz důležitost regionální politiky pro dosažení skutečné hospodářské, sociální a územní soudržnosti a bude-li možné zaručit přiměřené financování navzdory tomu, že naše zdroje jsou omezené, vykonáváním politiky, kde cíle jsou stanoveny v souladu s prioritami a hodnoceny podle výsledků.

  Victor Boştinaru (S&D). – (RO) Až dosud byla politika soudržnosti úspěšným nástrojem pro vyrovnávání rozdílů mezi členskými státy a napomohla projevům solidarity, která je pro EU naprosto základní hodnotou. Snižovat rozdíly je však nutné nejen v zájmu Evropské unie, ale i v zájmu každého jednotlivého občana a regionu, což si jednak žádá lidské zdroje, ale také dostatečné finanční prostředky.

Současná politika soudržnosti potřebuje zlepšení, avšak bez jakýchkoli významných změn. Především musíme odmítnout a zavrhnout přesun politiky zpět na vnitrostátní úroveň a její nedostatečné financování. V současné situaci, kdy jsou bohatší i méně bohaté členské státy postiženy dopady hospodářské krize, by se škrtání rozpočtu vyčleněného na politiku soudržnosti rovnalo ohrožení všech úspěchů posledních let a nebylo by možné snížit rozdíly, proti nimž jsme se až dosud snažili bojovat.

Proto souhlasím s předsedou José Manuelem Durão Barrosem, že rozpočet vyčleněný pro politiku soudržnosti musí být v budoucnosti minimálně ve výši toho současného. Jinak zůstanou jen krásná slova a podkopeme samotný evropský projekt.

  Ivars Godmanis (ALDE). – Pane předsedající, toto usnesení je ze strategického pohledu velmi dobře napsáno. Musíme je podpořit. Nicméně budeme muset určit, kde dnes existují problémy. Chtěl bych pana komisaře upozornit, že k 1. září byla míra absorpční kapacity Sociálního fondu pouhých 18 %, což je poloviční – čili dvakrát horší – kapacita než v minulém období.

Sedmnáct členských států je pod hranicí 18 %. Některé z nich uvízly v absorpci Sociálního fondu někde na 10 nebo 11 %. Nepanuje zde žádná zákonitost – země s nejvyšším deficitem nevykazují nejhorší míry absorpce. Skutečností ale je, že některé země v roce 2010 ustrnuly na 10 %.

Komise musí tuto situaci objasnit. Při pohledu na jiné fondy – Fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti – není situace o nic lepší. Celková míra absorpce je 17,95 %. Avšak nižší než uvedenou absorpci má na 60 % členských států. V případě některých z nich je toto číslo třikrát nižší.

V návrhu rozpočtu na rok 2011 snížila Rada částku financování na méně než 1 000 milionů EUR, protože členské státy nemají žádnou jasnou představu o tom, jak splnit své povinnosti. Náš Rozpočtový výbor podpořil Výbor pro regionální rozvoj v jeho požadavku, aby se obnovila původní výše finančních prostředků uvedená v návrhu rozpočtu. Otázkou je, zda bude možné tyto peníze absorbovat. Nemá smysl hovořit o nadějné budoucnosti, pokud to možné nebude.

  Roberts Zīle (ECR). – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Pane komisaři, jsem přesvědčen, že návrh, který připravila vaše předchůdkyně v pozici komisařky pro regionální politiku paní Hübnerová, je rovněž vyvážený a skutečně dobrý. Krize způsobila problémy mnohým členským státům, které jsou čistými přispěvateli, a v důsledku toho vznikl tlak, aby byly budoucí finanční výhledy z hlediska peněz omezeny, čemuž rozumím a což všichni víme. V tomto případě je i tento zásadní směr, který politika soudržnosti představuje, velice významný. Pro nás pro všechny je však důležité, abychom se nenechali zmást, abychom zaujali konzervativnější postoj a nepustili ze zřetele dva základní prvky politiky soudržnosti, konkrétně nezávislou politiku, jejímž cílem stále je a zůstane vyrovnání úrovně rozvoje mezi méně rozvinutými regiony a zbytkem Evropské unie, a zadruhé to, aby se hlavním kritériem nikdy nestal hrubý domácí produkt v přepočtu na hlavu prostřednictvím parity kupní síly. Nebudeme-li těmto základním prvkům věnovat pozornost, jakékoli jiné diskuse (například jak lépe propojit politiku soudržnosti a dosažení cílů Evropské unie pro rok 2020) nedosáhnou ničeho, a to ani v rámci strategie EU 2020 v souvislostech politiky soudržnosti. Děkuji.

  Thomas Mann (PPE). – (DE) Pane předsedající, nehovoříme tady o zanedbatelných částkách. Pro období 2007–2013 je z Evropského sociálního fondu (ESF) k dispozici 75 miliard EUR, což se rovná téměř 8 % rozpočtu EU. Vzhledem k tomu, že Brusel poskytne peníze do ESF pouze za předpokladu, že členské státy přijmou odpovědnost za spolufinancování, znamená to, že bude na stole zhruba 150 miliard EUR pro vytvoření většího počtu kvalitnějších pracovních míst. Naštěstí však nejsou peníze ESF využívány na financování zbytečných studií, ale jdou přímo lidem, kteří je potřebují. Proto je tak cenný a proto jej lidé mohou pociťovat na vlastní kůži, a to včetně dlouhodobě nezaměstnaných, přistěhovalců, mladých lidí, kteří mají možnost získat kvalifikaci ověřenou závěrečnou zkouškou, kterou napoprvé propásli, desítek tisíc osob procházejících odbornou přípravou a rekvalifikacemi, zaměstnanců, kteří se chtějí dále vzdělávat, a nadějných podnikatelů. Škála jeho cílových skupin je široká.

Co se stane po roce 2013? Členské státy musí finanční prostředky využívat mnohem efektivněji a navíc musíme zohlednit specifické rysy jednotlivých regionů. Chtěl bych, aby vznikl na míru šitý postup vycházející zdola a aby fungovala účinná koordinace s programy, jako je Daphne a PROGRESS. Zastávám větší pružnost, jednodušší kontroly a transparentnější přidělování finančních prostředků. Jsem však proti tomu, aby ESF fungoval v samostatném právním rámci. Domnívám se, že fond by měl nadále podléhat nařízení o strukturálních fondech, což zajistí, že související způsobilost bude upravena na úrovni členských států. Proto jsem spolu se svými 45 kolegy předložil pozměňovací návrh 1 a chtěl bych vás požádat, abyste ho v následujícím hlasování podpořili.

  Evgeni Kirilov (S&D). – Pane předsedající, všichni souhlasíme s tím, že politika soudržnosti měla až dosud velmi pozitivní dopad. To je viditelné a hmatatelné. Ohledně podoby politiky soudržnosti po roce 2013 však panují různé názory.

Měli bychom ji dále rozvíjet a přizpůsobovat novým výzvám a skutečnostem způsobem, který bude stavět na jejích úspěších, nikoli tím, že ji budeme od základů transformovat. Toto je stejně důležité co se týká jejích základních zásad, tak z hlediska budoucího rozpočtu. Potřebujeme opatření a je třeba, aby byla podpořena přiměřenými finančními zdroji z rozpočtu EU i členských států.

Rozpočtový výbor nedávno zdůraznil, že se při přidělování strukturálních fondů v budoucnosti bude snažit vyhnout státům, které zcela propadly. Pevně věřím, že do kategorie těchto států nebudou spadat nové členské státy. Z toho vyplývá, že omezení finančních prostředků pro soudržnost řešením být za žádných okolností nemůže. Nejedná se jen o otázku finanční – bude to mít negativní vliv i na principy solidarity.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). – (GA) Děkuji vám, pane předsedající. Chtěl bych říci pár slov o politice soudržnosti.

– Budoucnost politiky soudržnosti je zde zasazena do kontextu rostoucí nezaměstnanosti a omezování veřejných financí po celé Evropě.

Je pravděpodobné, že můj region – Border, Midlands a Western (BMW) – v mé zemi bude opět spadat do intervalu 75 až 100 % HDP. Po roce 2013 je nutné přijmout opatření, jež budou uznávat toto změněné hospodářské postavení Irska, a zejména regionu Border, Midlands a Western. Programy Cíle 2 se musí zaměřovat na budování kapacit v regionech, aby tak bylo možné účinně přispívat k rozvoji zelenějšího, inteligentnějšího a udržitelného hospodářství, a to v Irsku i ve zbytku Evropy.

Hospodářskou i sociální nutností jsou v regionu Border, Midlands a Western regionální lety. Je tedy nutné zachovat financování závazku veřejných služeb, jinak tyto vnitrostátní lety z ekonomických důvodu nepřežijí.

Je třeba, aby EU i nadále podporovala přeshraniční spolupráci Irska. Přeshraniční spolupráce může být řešením roztříštěnosti v pohraničních regionech, co se týče trhu práce, uspořádání obchodu a infrastruktury.

  Sophie Auconie (PPE). – (FR) Pane předsedající, páni komisaři, dámy a pánové, dnešní den má mimořádný politický význam pro budoucnost regionální politiky EU. A to ze dvou důvodů: zaprvé proto, že dnes ráno jsme my, poslanci Evropského parlamentu, spojili síly a sdělili jsme své požadavky Evropské komisi a evropským ministrům. Chceme vytěžit z našich úspěchů v této klíčové politice a změnit ji v souladu s požadavky tak, aby byla přístupnější a viditelnější. Chceme silnou a dobře financovanou politiku, která by skutečně přinesla hospodářský rozvoj všem našim regionům. Chceme zjednodušení pravidel, ne jen poslouchat, jak se o tom mluví; chceme, aby se tato pravidla zabývala vedoucími subjekty v projektech a potenciálními příjemci. Chceme, aby byla zvláštní pozornost věnována odlehlým městům a regionům. Pracovala jsem na tomto usnesení v době, kdy jsem byla členkou pracovní skupiny a parlamentního Výboru pro regionální rozvoj. Podporovala jsem potřeby potenciálních příjemců a podařilo se mi zajistit, aby byly zohledněny a přizpůsobeny potřebám formulovaným v našich regionech. Chci jednotnou a sociální Evropu, pro niž je však základem Evropa vítězná a cílevědomá.

Druhou mimořádně důležitou událostí dnešního dne je dnešní odpoledne, kdy se 140 regionů a jejich 140 vedoucích představitelů sejde s poslanci Evropského parlamentu; budou zastupovat 85 % populace EU, a vydají se na symbolický pochod do sídla Evropské komise – později se s nimi uvidíme, pane komisaři –, aby zde demonstrovali, do jaké míry jsme si my všichni, regiony a Parlament, vědomi významu této politiky soudržnosti pro podniky, občany, sociální sféru a hospodářství, a dnešní odpoledne tak bude projevem jednoty a dokladem toho, nakolik je tato první silná politická kampaň kampaní lidí, což bude jasný signál vyslaný Evropské komisi, přímo prostřednictvím regionů.

  Ricardo Cortés Lastra (S&D). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, byl bych rád, aby politika soudržnosti byla i po roce 2013 výtečným příkladem solidarity v rámci EU. Chtěl bych, aby politika soudržnosti byla skutečnou reakcí na krizi a její důsledky, a k dosažení těchto cílů je nutné, aby byla začleněna do strategie EU 2020, konkrétně do cíle vytváření pracovních míst.

Politika soudržnosti se musí být stále více zapojovat a občanská společnost musí hrát při vytváření a řízení projektů stále větší roli. Je důležité, abyste vy v Komisi vnímali politiku soudržnosti spíše jako investice než výdaje a jako příležitost k budování důvěry a udržitelného rozvoje.

Nechci, aby politika soudržnosti přehlížela specifické potřeby sociálních skupin, které se potýkají s největšími obtížemi, neboť to neodpovídá integrovanému přístupu ani strategičtějšímu pojetí, že investice mají plynout do odvětví budoucnosti.

Zkrátka potřebujeme, jak už jsme mnohokrát řekli, politiku soudržnosti kvalitní, řádně financovanou a přítomnou ve všech regionech Evropské unie.

  Edit Bauer (PPE). – (HU) Páni komisaři, vážení kolegové, dnes tu o regionální politice a politice soudržnosti zaznělo mnohé. Já bych ale ráda hovořila o úloze Evropského sociálního fondu, který má zásadní roli a význam i pro politiku soudržnosti, neboť pokud nějaké velké skupiny zaostávají, máme problém s politikou soudržnosti jako celkem. Úloha Evropského sociálního fondu bude strategií 2020 dále posílena, neboť jejím klíčovým tématem je zaměstnatelnost. Na tomto místě bych vás ráda upozornila na dvě věci:

první z nich je zajistit, aby existovala druhá šance. Musíme poskytnout druhou šanci těm, kdo přišli o práci v době krize, která urychlila některé procesy globalizace, například, že se hromadná výroba v masivním měřítku stěhuje z Evropy pryč, a těm, kdo nemohou své dovednosti na trhu práce uplatnit, protože po nich není poptávka. Pro tento problém máme označení „nesoulad mezi dostupnými a potřebnými dovednostmi“. Druhou šanci musíme poskytnout i těm, kdo jsou nezaměstnatelní z důvodu chybějící kvalifikace, jako jsou například osoby, které předčasně ukončily školní docházku.

Druhým bodem je, že by strategie 2020 přispěla ke zvýšení úrovně zaměstnanosti žen o 25 %. Bude to však možné pouze za předpokladu, že členské státy budou schopny za pomoci Evropského sociálního fondu poskytnout potřebné zázemí v oblasti služeb, zejména péči o děti a starší osoby. Vzhledem k tomu, že požadovaná podpora je často jen menšího rozsahu, budou muset být pravidla pro vyplácení prostředků pravděpodobně pružnější než pro projekty financované z velkých strukturálních fondů. Naprosto nevyhnutelné však je zajištění přísnějšího dohledu a hodnocení, aby financování bylo transparentnější a účinnější.

  Kerstin Westphal (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane Hahne, pane Andore, dámy a pánové, nemusím zdůrazňovat, jak důležité jsou politika soudržnosti a regionální politika pro proces společného soužití a společného růstu v Evropě. Nicméně se rovněž domnívám, že regionální politika a politika soudržnosti se v budoucnosti musí více zaměřovat na naše města. Města jsou v Evropě důležitou hybnou silou rozvoje. Přitom ale v současné době trpí environmentálními, hospodářskými a sociálními problémy.

Proto bych chtěla panu Hahnovi položit konkrétní otázku. Jaké jsou podle vás možnosti, co se týká zvýraznění městského rozměru politik? K této věci jste se, pane Hahne, nedávno vyjádřil při události, která se konala v rámci této sněmovny, s tím, že uvažujete o specifickém procentuálním podílu finančních prostředků, které by byly vyhrazeny pro zvýraznění městského rozměru. Platí to stále? Pokud ano, jaké procento jste měl na mysli?

  Jan Olbrycht (PPE). – (PL) Pane předsedající, páni komisaři, je překvapivé, že před schválením nového finančního rámce často vedeme diskuse, jejichž cílem je obhájit politiku soudržnosti – politiku, která se ukázala jako jedna z nejúčinnějších a nejviditelnějších v Evropské unii.

Ve skutečnosti jsou diskuse o politice soudržnosti do značné míry diskusemi o Evropské unii – o tom, jaká Unie je, jak by měla fungovat a jak by ji měli vnímat občané. Nehovoříme jen o penězích, přemýšlíme také o tom, zda skutečně zavádíme opatření, jež vedou k hospodářskému růstu.

Musíme vzít na vědomí fakt, že politika soudržnosti je velice specifickým nástrojem, který propojuje snížení rozdílů s podporou opatření, jež vedou k větší konkurenceschopnosti. Tyto dva cíle nejsou neslučitelné – snaží se, aby byla politika soudržnosti příznivá pro rozvoj. Stojí za to o ní hovořit, neboť se nejedná o charitu, ve skutečnosti tato politika prosazuje opatření, která mají usnadnit rozvoj. Z toho důvodu je tato politika součástí strategie EU 2020.

Krom toho stojí za připomenutí, že se jedná o jedinou politiku, která je nesmírně komplikovaná z hlediska realizace, neboť vychází ze společné administrace, již členské státy sdílejí. To na jednu stranu znamená, že nástroje, jimiž je politika prováděna, jsou mimořádně náročné a postupy velmi složité, na druhé straně to ale má jednoznačný dopad na zvýšení spolupráce mezi Evropskou unií, členskými státy a místními orgány. Proto nehajme tuto politiku soudržnosti jen ve vazbě na nové hospodářské podmínky. Zamysleme se nad tím, jak ji zlepšit a posílit.

  Salvatore Caronna (S&D). – (IT) Pane předsedající, v posledních několika dnech se zde v Bruselu konaly Dny otevřených dveří. Mnoho zástupců měst a regionů hovořilo o tom, jak řešit závažné problémy, jimž čelí naše města, a o starých a nových potřebách, které se týkají pracovníků, rodin i malých a velkých výrobních společností.

Hospodářská krize, která zasáhla naše společnosti, nám všem ztížila a zkomplikovala hledání vhodných řešení nových a závažných společenských problémů. V této souvislosti by dle mého názoru každému mělo být jasné, že politika soudržnosti je zkrátka a dobře jediným reálným nástrojem, který mají regiony k dispozici k nalézání řešení. Proto můžeme říci, že v několika posledních letech přinesla politika soudržnosti zásadní povzbuzení evropskému integračnímu procesu, a to ve všech regionech. Nyní musíme tuto politiku nově vymezit pro období po roce 2013 – nacházíme se tedy ve zlomovém bodě. Z tohoto důvodu je životně důležité vyhnout se určitým rizikům.

První zásadní hrozbou by byl přesun politiky zpět na úroveň států – to by byl závažný krok zpět. Dále je nutné při přípravě finančního rozpočtu určit vhodné požadavky pro slabší oblasti, aniž bychom tím postihli ty více konkurenceschopné a rozvinutější. A konečně je nezbytné těm, kdo prokázali svou účinnost, zjednodušit postupy a získat větší právně závaznou pravomoc k penalizaci těch, kdo účinnost neprokázali. Očekáváme, že Komise bude postupovat v těchto intencích.

  Regina Bastos (PPE). – (PT) Pane předsedající, páni komisaři, dámy a pánové, po čtyřech po sobě následujících letech, kdy míra nezaměstnanosti klesala, od roku 2004 až do roku 2008, současná hospodářská krize veškerý dosažený pokrok smazala. Míra nezaměstnanosti v celé Evropské unii prudce stoupla. V Portugalsku jsme bohužel například dosáhli rekordní jedenáctiprocentní nezaměstnanosti.

Dalším negativním jevem je nezaměstnanost mladých lidí v EU. Evropa nyní prochází obdobím transformace a máme před sebou velké výzvy. Krize smazala léta hospodářského a sociálního pokroku a odhalila nedostatky v hospodářství členských států a tedy i v hospodářství samotné Evropské unie. Strategie Evropa 2020 nám ukazuje cesty, jimiž se můžeme vydat. EU musí zvýšit své úsilí o podporu zaměstnanosti a sociálního začlenění, jež je nedílnou součástí její strategie boje proti hospodářské a sociální krizi.

Proto vítám návrh usnesení o budoucnosti Evropského sociálního fondu (ESF), o němž dnes jednáme, neboť tento fond je pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 klíčový. Je vlastně hlavním finančním nástrojem, který EU umožňuje plnit strategické cíle její politiky zaměstnanosti cestou zlepšení úrovně vzdělávání a odborné přípravy Evropanů. ESF je základní hybnou silou strategie Evropa 2020 a je třeba jej posílit a současně s tím zaručit, aby jej členské státy využívaly k investicím do rekvalifikací, zaměstnanosti, odborné přípravy a odborného přeškolování.

A konečně bych ráda zdůraznila, že reforma ESF, která bude probíhat společně s reformou dalších strukturálních fondů, by měla nejen usnadňovat a zjednodušovat jeho řízení a zlepšovat transparentnost, ale měla by zároveň zaměřit fondy na výsledek a úspěchy, které mohou přinést výrazné změny v každodenním životě široké veřejnosti.

  Sergio Gaetano Cofferati (S&D). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, není pochyb o tom, že strukturální fondy byly jedním z nejúčinnějších nástrojů pro utváření evropských politik, a především pro zajišťování kvality evropského hospodářství. Proto považuji za velmi důležité je nejen opětovně potvrdit, ale také se zamyslet nad tím, jak zlepšit jejich účinnost zavedením jakési pružnosti mezi jednotlivými fondy. Hovořím především o Evropském sociálním fondu, který je dnes pro nás zásadní, neboť potřebujeme zajistit kvalitu budoucích pracovních míst v této části světa.

Stimulovat obnovu a růst je jistě důležité, současně je ale třeba se zaměřit na konkurenceschopné modely, které v sobě spojují jak zaměření na kvalitu toho, co je vyráběno prostřednictvím znalostí, tak kvalitu toho, jak je to vyráběno. Kvalitní pracovní místa jsou velmi důležitá pro důstojnost lidí, včetně jejich schopnosti tvorby zisku.

Jsem přesvědčen, že Evropský sociální fond potřebuje konkrétní a jednoduchá pravidla. Jednoduchost není nepřítelem účinnosti a kvality a v případě, že existují přísné kontroly, dokonce s menší pravděpodobností povede ke krokům, které jsou porušením pravidel. Jsem přesvědčen, že zjednodušení a větší kontrola by měly jít ruku v ruce. Tak můžeme strategii Evropa 2020 skutečně vybavit nástroji, které jsou, jak se ukázalo, účinné, ale očividně potřebují určitou aktualizaci.

  Rosa Estaràs Ferragut (PPE). – (ES) Pane předsedající, především bych chtěla poděkovat pracovní skupině pod vedením předsedkyně Výboru pro regionální rozvoj, neboť jejich zásluhou můžeme dnes vést tuto rozpravu.

Všichni budete jistě souhlasit, že politika soudržnosti je klíčovým prvkem pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 a rovněž pro naplnění cíle evropské integrace a dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jak je stanoveno v Lisabonské smlouvě, na niž se lidé v takové míře odvolávají.

Nyní musíme podle mého názoru přistoupit k tomu, že si uvědomíme, kde jsme se dopustili chyb, a že zlepšíme naši dosavadní práci. Všichni se shodneme na tom, že procesy musí být mnohem pružnější, že je třeba snížit počet byrokratických překážek a že kontroly musí být jednodušší. Kromě toho se regionům, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné, jako například ostrovům, horským oblastem, přeshraničním a vzdáleným regionům, musí dostat zvláštní péče. Hrubý domácí produkt musí být i nadále hlavním kritériem, přičemž mohou existovat i jiné ukazatele pro jiné rozhodovací procesy, a regiony a orgány na místní úrovni musí sehrávat základní úlohu. Myslím si, že na tomto se všichni shodneme.

Takže jsme se vydali touto cestou; Komise by však měla pro nás pro všechny objasnit, zdali je toto skutečně ta cesta, kterou bychom se měli vydat, či zda by měla být použita cesta jiná. Musí objasnit, zda budeme mít stejný rozpočet, který je naprosto nezbytný pro to, aby nikdo netratil a aby všechny regiony mohly pokročit v oblasti inovací, konkurenceschopnosti, rozvoje, příjmů a pokroku, a to obzvláště v době krize, kdy je srozumitelnost důležitější než kdy jindy.

  Proinsias De Rossa (S&D). – Pane předsedající, společné politiky jsou pro dosažení výsledků zásadní. To je i mechanismus prosazování změn dynamickým způsobem, a já zastávám názor, že změn lze nejlépe dosáhnout strukturovaným zapojením všech zúčastněných subjektů.

Základní úloha, kterou v hospodářské, sociální a územní soudržnosti, tvorbě pracovních míst a zlepšování kvality života hrají služby obecného zájmu, včetně služeb sociálních, byla prozatím v této rozpravě zcela opomenuta.

Ve stejné chvíli, kdy diskutujeme o tom, jak zvýšit účinnost fondů EU při dosahování soudržnosti, ohrožují politiky Rady a Komise v oblasti rozpočtové konsolidace služby obecného zájmu, které mají pro soudržnost zásadní význam. Bez nich nebudou mít fondy, které Evropa může nalít do členských států, žádný smysl.

Dalším problémem je nepříznivý dopad tržních pravidel EU na právo orgánů na regionální a místní úrovni udržovat a podněcovat služby obecného zájmu, včetně služeb sociálních. Ano, vytvořme účinnější fondy, které budou zaměřené na výsledek, ale musíme zastavit nesmyslné kroky, které naše společnosti okrádají o zásadní veřejné služby.

  Tamás Deutsch (PPE). – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, silná a účinná politika soudržnosti je podle mne nepředstavitelná. Bez určitého politického konsenzu – politické vůle, chcete-li – nezbytného pro vývoj a provádění politiky, věřím, že otázky předsedkyně Hübnerové a související návrh rozhodnutí přitom politický konsenzus politických skupin, politických rodin, či snad dokonce různých evropských orgánů podporují.

Z tohoto pohledu tedy považuji za nepřijatelné a odsouzeníhodné hlasy, které v dnešní rozpravě varovaly před používáním HDP jako prvotního a výlučného ukazatele a měřítka způsobilosti pro získání podpory pro regionální rozvoj. Chtěl bych ještě jednou vyjádřit svou rozhodnou a jednoznačnou podporu pevným postojům, které zaujali jmenovitě pan Olbrycht a paní Mazzoniová, a jež jsem sám zmiňoval v předchozích rozpravách Evropského parlamentu a které sdílí i komisař Hahn, a to, že HDP sice nevypovídá o všech aspektech stupně vývoje dané oblasti, ale stále je to nejspolehlivější ukazatel, který máme. Ovšemže na úrovni členských států mohou tvůrci politik využívat alternativní nástroje k odstranění případných nedostatků těchto politik a rovněž k zohlednění environmentálních a sociálních stránek rozvoje. Chceme-li však trvat na evropské solidaritě a zajistit vyrovnávání členských států, je důležité, aby HDP zůstalo základním a výlučným ukazatelem pro rozdělování fondů na úrovni EU.

  Sylvana Rapti (S&D). – (EL) Pane předsedající, Evropský sociální fond je nástroj, základní nástroj, s nímž budeme budovat lepší Evropu, tak abychom mohli zvýšit solidaritu mezi lidmi a státy. Avšak stejně jako u každého jiného nástroje je velmi důležité, abychom se zamysleli nad tím, jak bychom jej měli využít.

Páni komisaři, dámy a pánové, představíme-li si Evropský sociální fond jako kladivo, můžeme jej použít k zatloukání hřebíků, které udrží konstrukci Evropy dlouhodobě stabilní. Ovšem nebudeme-li dávat pozor, upadne nám kladivo na nohu a my nebudeme moci chodit. Použila jsem tuto metaforu ke znázornění toho, že můžeme vytvořit sebelepší konstrukci, sebelepší infrastrukturu, zapomeneme-li ale na to, že ji stavíme pro občany Evropy, bude nám k ničemu. Mají-li v ní lidé žít, prospívat a mít důstojnou práci s reálnou vyhlídkou do budoucna, musí být evropská konstrukce stabilní.

Páni komisaři, nikdy prosím nezapomeňte na to, že základní investicí do Evropského sociálního fondu je člověk.

  Jan Kozłowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, páni komisaři, politika soudržnosti by měla být v novém finančním rámci zachována a posílena.

V souladu se zásadou solidarity a subsidiarity, které jsou základními zásadami Unie, by politika soudržnosti měla podporovat ty regiony, které budou muset dohnat největší odstup z hlediska infrastruktury, hospodářství, technologií, zaměstnanosti nebo sociální integrace a které ze svých vlastních zdrojů nedokážou tuto propast překlenout. Tato podpora by měla zaměřená na provedení integrovaných strategií regionálního rozvoje, které obsahují rovněž cíle stanovené na vnitrostátní a unijní úrovni. Politika soudržnosti by měla jít nad rámec územní rozvojové politiky a měla by v sobě spojovat různé odvětvové politiky, jako například odvětví dopravy, energetiky, vzdělávání, výzkumu, vývoje a zaměstnanosti.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Pane komisaři Andore, pane komisaři Hahne, politika soudržnosti je nejúspěšnější a nejlépe vnímanou veřejnou politikou Evropské unie. Současně je to důležitý nástroj, který bude v Unii v budoucnu zcela nezbytný. Konvergence nových baltských a středoevropských států není ani zdaleka dokončena. Navíc tyto prostředky potřebují i některé regiony ve Španělsku, Portugalsku a Řecku.

Bylo by však mylné se domnívat, že jediným účelem politiky soudržnosti je podporovat konvergenci, neboť se jedná o nejkomplexněji integrovanou investiční politiku, která podporuje cíle strategie 2020. Bylo by hrubou chybou, kdyby se politika soudržnosti rozdělila. Rovnalo by se to rozpadu Evropské unie. Jako člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova se domnívám, že je velmi důležité, abychom se v budoucnosti zaměřili na větší soulad a synergii mezi regionálními politikami a politikami rozvoje venkova.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, politika soudržnosti je nezbytná a zatím byla úspěšná.

Podle mého názoru je nyní třeba nebát se podívat dopředu a mít odvahu se zeptat, zda v dnešní době směřují finanční prostředky na správná místa a mají zamýšlený dopad. Peníze jsou vyčleňovány porůznu a v těchto dnech již nejdou do těch nejchudších regionů ani tam, kde by skutečně mohly být potřebné. Myslím, že nastal čas položit si otázku, zda bychom neměli politiku soudržnosti přesunout zpět na úroveň členských států, s tím, že prostředky na úrovni EU by byly směřovány pouze tam, kde je to skutečně potřeba.

Zadruhé bych chtěla říci, že je rozhodně nutné omezit byrokracii – v současnosti je 30 až 40 % peněz, které jsou k dispozici, vynakládáno na byrokracii, což je rozhodně příliš.

  Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Úspěchy politiky soudržnosti Evropské unie a přidaná hodnota, kterou tato politika může přinést strategii EU 2020, jsou nezpochybnitelné. Současně je zapotřebí zdůraznit úlohu, již tato politika hraje v posilování konkurenceschopnosti regionů a v tom, že pomáhá zvyšovat jejich přizpůsobivost.

Přestože by cíle politiky soudržnosti měly odpovídat cílům strategie EU 2020 se domnívám, že by zde měla panovat dostatečná pružnost, která umožní zohlednit specifické regionální rysy a podpořit slabší regiony s většími potřebami, aby byly schopné překonat sociálně-ekonomické obtíže a přirozené handicapy, díky čemuž bude možné redukovat nerovnosti.

Silná a dobře financovaná regionální politika Evropské Unie, která poskytuje výhody všem regionům v EU, je předpokladem k tomu, aby byly naplněny naše budoucí cíle.

  Juan Fernando López Aguilar (S&D). – (ES) Pane předsedající, jsem vděčný za příležitost vystoupit v rozpravě, na níž velmi záleží poslancům, kteří pocházejí z ostrovů nebo na nich žijí, a například v mém případě se jedná o Kanárské ostrovy. Činím tak v souladu se svou účastí v rozpravě o regionální politice podle článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, která proběhla nedávno, a zmíním jen tři body.

Zaprvé bych rád zdůraznil, že tato rozprava o hospodářských, sociálních a územních aspektech politiky soudržnosti musí být v souladu se stanoveným finančním výhledem pro období 2014–2020. Nikoli navzdory krizi, ale právě kvůli ní je cíl soudržnosti důležitější než kdykoli jindy.

Zadruhé bych chtěl upozornit na to, že naše politika soudržnosti není politikou odvětvovou, nýbrž průřezovou, což znamená, že její regionální rozměr nelze považovat za zvláštní odvětvovou politiku, ale je třeba ho chápat spíš tak, že tato politika se musí vztahovat na oblast energetiky, dopravy, komunikací a inovací.

Zatřetí bych rád poukázal na to, že je to obzvláště důležité pro ostrovní oblasti, které jsou vždy vnější hranicí Evropské unie, a jsou tedy velmi zranitelné z hlediska zabezpečení před nezákonným obchodováním a hrozbami globalizace.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, jak víme, 27 členských států EU, s velkým počtem regionů, měst a společenství a s obyvatelstvem čítajícím 500 milionů osob, má samozřejmě obrovské množství různých potřeb a problémů. Každá iniciativa EU na úrovni Bruselu má navíc spoustu dopadů na regionální a místní úroveň.

Od sedmdesátých let byla pro znevýhodněné regiony dostupná strukturální pomoc, která měla zajistit lepší vyváženost růstu hospodářství a prosperity. Avšak při pohledu na současnou situaci se nezdá, že bychom se těmto cílům jakkoli přiblížili. Například miliardové dotace vyplacené regionům Irska a Řecka je neochránily před tím, aby na ně v plné míře dopadly důsledky finanční a hospodářské krize. Regiony, které po rozšíření v roce 2004 ztratily postavení území spadajícího pod Cíl 1, na tom nejsou o moc lépe. Jejich situace se zlepšila jen statisticky, na papíře, dobře ale víte, že papíru se nenajíte. Velké regiony mohou vykazovat silný růst, současně však mohou jejich součástí být malé regiony, které bojují o přežití.

Proto musíme zvýšit účinnost politiky soudržnosti a zajistit, aby jednotlivé projekty byly udržitelnější.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE). – (RO) Domnívám se, že by Evropská komise měla jasně a podrobně vysvětlit, jak hodlá dosáhnout součinnosti fondů soudržnosti a fondů společné zemědělské politiky, neboť harmonizace fungování těchto fondů by vytvořila větší přidanou hodnotu pro činnosti EU a posílila by rovněž účinnost dosahování našich cílů.

V neposlední řadě podporuji ty, kdo dnes požadovali, aby byla pravidla upravující všechny fondy zjednodušena, a to jak na úrovni evropské, tak na úrovni členských států. Dále podporuji ty kolegy poslance, kteří uvedli, že HDP musí zůstat hlavním kritériem pro určování způsobilosti pro získání podpory.

  Derek Vaughan (S&D). – Pane předsedající, Wales ze strukturálního financování obrovsky vytěžil. Není proto překvapivé, že podporuji základ politiky soudržnosti v současné podobě.

Domnívám se, že by měly být prostředky ze strukturálního financování přístupné celkově všem regionům EU a že přiměřená podpora by měla být poskytnuta i těm regionům, které již nemají postavení konvergence. Myslím si, že by konkurenceschopnost měla být zachována, a proto naléhám na všechny kolegy, kteří se o to zajímají, aby se dnes odpoledne zúčastnili pochodu organizovaného Výborem regionů.

A konečně se domnívám, že Evropský sociální fond by měl zůstat součástí politiky soudržnosti a neměl by se přesouvat do oblasti odvětvových projektů. Těším se na zveřejnění páté zprávy o soudržnosti někdy kolem 9. listopadu. Zejména se těším na diskusi o některých konkrétních bodech, které zahrnují mimo jiné zjednodušení procesu, především pro žadatele. Dále se těším na diskusi o vymezení městské oblasti. Je to velmi důležitá otázka, o níž budeme diskutovat.

Současně se pochopitelně musíme postarat o to, aby měly politika soudržnosti a strukturální fondy v budoucnosti přiměřený rozpočet.

  José Manuel Fernandes (PPE). – (PT) Pane předsedající, páni komisaři, vážení kolegové, při pohledu na cíle politiky soudržnosti je zřejmé, že tato politika má evropskou přidanou hodnotu. Je dokladem evropské solidarity tím, že snižuje regionální nerovnosti a přispívá k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Musíme proto mít potřebné rozpočtové položky, aby se nám to povedlo. Politika soudržnosti musí současně být dostatečně pružná, aby mohla reagovat na specifika jednotlivých regionů, zejména těch méně rozvinutých, přičemž by jako hlavní kritérium způsobilosti měl být zachován hrubý domácí produkt.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova musí být koordinován s fondy politiky soudržnosti, abychom tak zvýšili účinnost a maximalizovali výsledky. Také podporuji požadavek, aby Komise provedla hodnocení absorpce fondů politiky soudržnosti, což umožní přijmout opatření vedoucí k jejímu navýšení, a to s největší naléhavostí.

  Liisa Jaakonsaari (S&D). – (FI) Pane předsedající, strategie Evropa 2020 byla bezprostředně po nejhlubší hospodářské krizi v historii Evropy považována za nový začátek. Rozprava, která následně proběhla, se však točila především kolem rozpočtové kázně a okrajově i dalších věcí. Připadalo mi, že největší potlesk si vysloužili ti, kdo říkali, že musíme provést další škrty. Rada škrtá, členské státy škrtají a nyní se zdá, že i zde v Parlamentu panuje všeobecný pocit, že by také rozpočet EU měl být seškrtán.

Takto nelze budovat budoucnost. S takovou nebude mít Evropská unie brzy žádnou politiku soudržnosti, žádnou regionální politiku, žádnou politiku zaměstnanosti ani žádnou hospodářskou politiku – bude mít pouze finanční politiku. Komisaři Hahne a komisaři Andore, jste tímto obecným ovzduším škrtů znepokojeni? Myslím si, že rozprava, kterou v tuto chvíli vedeme, je poněkud naivní.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, vaše prohlášení, pane Hahne, že politika soudržnosti a regionální politika jsou v dobrém stavu a že by měly být politikou, která je blízko občanům a začleňuje rozmanité kvalitně definované nástroje, je – zdá se mi – dobrou odpovědí na otázku, která byla dnes v této sněmovně položena.

Překonání krize, která byla pro nás všechny náročná, a plnění cílů hospodářské strategie 2020 si nutně vyžadují politiku soudržnosti a jasné cíle jak pro členské státy, tak pro regiony. Letošní rok jsme vyhlásili Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Tomuto cíli se budeme věnovat až do roku 2020. Avšak nebude-li Evropský sociální fond začleněn do politiky soudržnosti, nepodaří se nám jej dosáhnout. Jeho začlenění očekávají i orgány na místní úrovni a rovněž to bylo řečeno ve Výboru regionů, který je zastupuje. Měli bychom proto v této sněmovně k jejich velmi rozhodnému stanovisku přihlédnout.

  Inés Ayala Sender (S&D). – (ES) Pane předsedající, je dobře známo, že územní soudržnost ve spojení s hospodářskou a územní prosperitou členských států a jejich regionů potřebuje komunikační sítě, které usnadňují a umožňují skutečně volný pohyb osob, zboží a služeb přes hranice. Jsou nezbytné k zajištění většího souladu systémů mobility, většího souladu cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti a k plánování transevropských sítí, které jsou mnohdy opomíjeny nebo jsou prováděny jiným způsobem, aniž by bylo zajišťováno dodržení nezbytných výchozích standardů.

Dosud se ovšem evropská politika týkající se transevropských sítí potýkala s obrovským a politováníhodným nedostatkem finančních prostředků, a to jak ze strany Evropské unie, tak členských států, obzvláště v přeshraničních úsecích, které každý považuje za území nikoho.

Je pravda, že v členských státech, jimž se povedlo tyto dvě politiky zkoordinovat, se dostavil multiplikační efekt, který rychle posunul kupředu historicky zaostalé regiony, města a jejich občany, a to jejich začleněním v rámci soudržnosti, kterou všichni požadujeme.

Chceme-li tedy dosáhnout hlavního cíle odstranění rozdílů a přiblížení regionů i jejich občanů k naší oblasti prosperity a dobrých životních podmínek za pomoci lepších komunikačních kanálů, musíme doplnit ještě jednu vážnou rozpravu o období po roce 2013, která se bude týkat naléhavé potřeby jednou provždy zajistit dostatečné finanční prostředky pro transevropské sítě.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, politika soudržnosti pokrývá a sjednocuje rozmanité rozvojové cíle i očekávání nejen regionů, ale i jednotlivých sociálních skupin. Úspěchy politiky soudržnosti a zkušenosti, které jsme získali, ukazují, že by to mohla a měla být politika schopná postavit se řadě nových problémů, které jsou obsaženy ve strategii Evropa 2020.

Rychlejší hospodářský růst se nemusí vždy promítat do snížení chudoby. Z toho důvodu sehrává Evropský sociální fond tak důležitou úlohu a je třeba koordinovat různé politické strategie. Mimořádný význam získává vytváření pracovních míst a na míru šité odpovídající systémy pro vzdělávání a přeškolování. Politika soudržnosti je základem realizace udržitelného rozvoje městských aglomerací a venkovských oblastí, s přihlédnutím k jejich zvláštní povaze a možnostem. Řádná koordinace různých politických strategií umožní, aby Fond pro regionální rozvoj a další fondy zmírnily všechna zpoždění ve vývoji a zohlednily zvláštní povahu méně rozvinutých oblastí, včetně oblastí venkovských.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE). – (PT) Politiky soudržnosti nejsou jen dalším nástrojem evropské integrace, ale lze je zároveň vnímat jako skutečné ztělesnění a dynamický důkaz samotného evropského projektu ve smyslu společenství občanů sdílejících hodnoty sociální spravedlnosti a solidarity.

Z tohoto pohledu dovedeme pochopit, že někteří trvají na tom, aby politiky soudržnosti byly zaměřené na všechny regiony a aby kritéria způsobilosti byla rozšířena nad rámec současného důrazu na hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele, čímž by byly spravedlivější. Nesmíme nicméně ztrácet ze zřetele primární a jediný účel politik soudržnosti, jímž je dosáhnout stejné životní úrovně všech Evropanů, a to vždy znamená věnovat zvláštní pozornost nejchudším regionům, jako jsou některé z nejvzdálenějších regionů, které potřebují zvláštní přizpůsobená opatření.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Chtěla bych Evropskou komisi požádat o zajištění toho, aby budoucí politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti Evropské unie obsahovala velké částky vyčleněné na odvětví dopravy, zejména na intermodalitu, a dále na energetickou účinnost obytných budov. Domnívám se, že tyto investice budou na jedné straně vytvářet pracovní místa a investice na místní a regionální úrovni a zároveň podpoří hospodářský blahobyt a rozvoj malých a středních podniků v těchto odvětvích.

V neposlední řadě, komisaři Hahne, doufám, že po roce 2013 budeme mít samostatnou rozpočtovou linii pro strategii Evropské unie pro region Podunají. Chtěla bych připomenout, že strategie Evropské unie pro region Baltského moře obdržela 20 milionů EUR jen na rok 2011. Strategie Evropské unie pro region Podunají se může stát jedním z nejúspěšnějších projektů Evropské unie.

  Iosif Matula (PPE) . – (RO) Načasování dnešní rozpravy o politice soudržnosti po roce 2013 je zcela správné, pokud vezmeme v úvahu též Dny otevřených dveří, které se v Bruselu konají.

Skutečnost, že do Bruselu přijeli četní účastníci z většiny evropských regionů, aby zde představili své iniciativy, snahy a výsledky, ale také vyjádřili svou nespokojenost v řadě různých oblastí regionálního rozvoje, posiluje můj názor, že politika soudržnosti EU přináší konkrétní výsledky.

Jedním z významných aspektů, který je v probíhajícím programovacím období zvažován, je míra účinnosti využívání současných finančních prostředků. Budeme se muset zaměřit na prováděcí opatření cílená na zvýšení úrovně absorpce přidělených finančních prostředků, zejména v regionech, které se v tomto ohledu potýkají s obtížemi. Proto se musíme na evropské, vnitrostátní i regionální úrovni snažit provádění politiky soudržnosti zjednodušit. Rozhodně se musí zachovat rovnováha mezi zjednodušením postupů a zajištění účinnosti a řádným finančním řízením, aby byla vytvořena politika, již lze snadno provádět s vyšším profilem čerpání.

  Seán Kelly (PPE) – (GA) Pane předsedající, nemám moc času. Proto se zaměřím jen na několik bodů.

– Pane předsedající, zaprvé není možné, aby byla agenda Evropského sociálního fondu přesunuta zpět na úroveň členských států, stejně jako nelze na tuto úroveň převést společnou zemědělskou politiku. Potřebujeme více Evropy, nikoli méně.

Zadruhé je zoufale nutné zjednodušit proces předkládání žádostí. Setkal jsem se se skupinami, které se neobtěžovaly s podáváním žádosti, i když mají na finanční prostředky nárok, protože žádost byla příliš složitá. Ve skutečnosti si někteří museli najmout odborníka, aby za ně žádost vypracoval. To je směšné a musíme tomu učinit přítrž.

Zatřetí se domnívám, že je nutné zachovat Cíl 1 i Cíl 2. Zastupoval jsem svou skupinu v Mannheimu a viděl jsem zde výsledky Cíle 2. Myslím, že je důležitý.

A konečně chci říci, že je současně nutné – přestože někteří mí kolegové ze skupiny PPE se mnou souhlasit nebudou – nevnímat HDP jako výlučné kritérium. Rozhodně by to mělo být kritérium hlavní, nikoli však jediné. Domnívám se, že takovou rozpravu potřebujeme, a těším se na ni.

  Luís Paulo Alves (S&D). – (PT) Evropský sociální fond (ESF) je pravděpodobně nástroj, který v největší míře podporuje soudržnost. Je proto třeba, aby byl úzce koordinován s Fondem pro regionální rozvoj. Je nezbytné k problémům, které je nutné řešit, zaujmout přístup na místní úrovni – jinými slovy zajistit globální vizi pro činnosti prováděné na místní úrovni. Jen místní a regionální orgány nejlépe vědí, jaká je situace na místě, jak moc investic budou potřebovat do oblasti vytváření pracovních míst a jaká jsou nejvhodnější opatření na podporu zaměstnanosti v jejich regionech. Musíme také přihlížet k pozitivním zkušenostem regionů.

Na Azorech, nejvzdálenějším regionu, kde nezaměstnanost obecně dosahuje rekordních úrovní, je nyní míra nezaměstnanosti 6,5 %, čili nejnižší v Portugalsku. Je tomu tak z velké míry díky strategii prognostického plánování užívané pro zaměstnanost, jež stanoví, které faktory se mají řešit a jak stanovených cílů dosáhnout, a dále je to důsledek používání ESF jakožto operačního nástroje této strategie uplatňovaného především na oblast vzdělávání a odborné přípravy a dalšího zlepšování zaměstnanosti.

Celoplošné provádění politiky soudržnosti, to je jediný způsob, jak zajistit úspěch strategie Evropa 2020.

  Piotr Borys (PPE). – (PL) Pane předsedající, politika soudržnosti či regionální politika by mohla být jednou z hlavních hybných sil rozvoje Evropské unie. Je to politika více než přátelská k občanům, neboť se soustřeďuje na praktické cíle a na řešení praktických důležitých problémů. Proto je třeba dokončit oblasti územní soudržnosti v rámci politiky soudržnosti. Ke klíčovým tématům zde patří výstavba silnic, vysokorychlostní železnice a úplná soudržnost, která zvýší mobilitu po celé Evropě.

Pokud jde o Evropský sociální fond, zdá se, že nebudeme schopni uvést ambiciózní návrhy strategie Evropa 2020 do praxe. Třetina Evropanů dnes nemá odbornou kvalifikaci. Domnívám se, že tento fond by měl v současnosti ve velké míře investovat právě do odborného a dalšího vzdělávání a měl by přinést zvýšení kvalifikovanosti v naší evropské společnosti. Navíc lze tento fond zaměřit nejen na otázky sociálního začleňování, ale i na větší odbornou mobilitu evropských občanů.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Politika regionálního rozvoje je klíčovým prvkem hospodářského, sociálního a územního rozvoje Evropské unie, proto si její soustavná modernizace, která reaguje na nové trendy, zasluhuje zvláštní pozornost a musí být prioritou Evropské unie i po roce 2013.

Bohatě nasbírané zkušenosti z minulosti musí vést k odstranění opakování chyb, ke zlepšení účinnosti a rychlého a kvalitního provádění politiky soudržnosti, i k fungování partnerství a ke zvýšení transparentnosti. Jsem přesvědčen, že realizace politiky soudržnosti musí být v budoucnosti více zaměřena na výsledky a jejich kvalitu, což vyžaduje lepší monitorování a hodnocení účinnosti programů provádění regionální politiky i politiky soudržnosti, aby byly finanční prostředky směřovány do infrastruktury, vědy a výzkumu, do boje proti nezaměstnanosti – pro podniky, pro občany – aby regiony zkrátka rostly a doháněly ty nejlepší.

  Silvia Costa (S&D). – (IT) Pane předsedající, chtěla bych vyjádřit svou podporu zachování vlastního rozpočtu a vlastních pravidel pro Evropský sociální fond, ačkoli s cílem jeho větší integrace do všech ostatních strukturálních fondů.

Pravidla je však nutné nejméně v pěti oblastech revidovat: potřebujeme proces zjednodušit a intenzivněji monitorovat výsledky, a to nejen co se týče postupů; musíme skutečně co nejlépe využít nabyté zkušenosti, například ty z posledních dvou let v italských regionech, s cílem nabízet ucelené balíčky pokynů, odborné přípravy a rekvalifikace a pomáhat lidem, kteří byli propuštěni pro nadbytečnost nebo jsou nezaměstnaní, aby si našli práci v malých a středních podnicích; musíme podporovat odborné stáže mezi vzdělávacími institucemi, vysokými školami a podniky, čímž zajistíme příležitosti k průběžné odborné přípravě, která zohlední potřebu nových dovedností; potřebujeme projekty se silnějším nadnárodním prvkem, jež měly dosud jen experimentální povahu; a potřebujeme více iniciativ zaměřených na práci při studiu pro mladé lidi na vnitrostátní a nadnárodní úrovni.

Domnívám se, že mimo jiné na základě těchto bodů musíme zvážit vyhlídky na zavedení nových pravidel pro Evropský sociální fond.

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, hovoříme o politice soudržnosti a regionální politice. Někteří z vás už možná vědí, že na veřejnost unikl dokument o budoucnosti společné zahraniční politiky do roku 2020, který se zabývá i územními výzvami, jimž budeme muset do budoucna čelit. Takže mezi všemi našimi politikami existují vazby. V každé z nich chceme příslušně financovaný rámec politiky.

Mám několik poznámek, které s tímto usnesením souvisí. Potřebujeme také soudržnost v členských státech. Zažili jsme případy, kdy politiky členských států zcela podlomily pozitivní výsledky politiky soudržnosti a regionální politiky. Tento týden jsme se setkali se zástupci regionálních orgánů, kteří hovořili o obrovské frustraci, již zažívají, když se pokoušejí získat prostředky z fondů. Jejich hlas nestačí jen slyšet, musíme mu naslouchat a reagovat na něj.

Podporuji toto usnesení.

  Csaba Sógor (PPE). – (HU) Regionální politika a politika soudržnosti Evropské unie jsou mimořádně důležité, a to nejen pro zvýšení konkurenceschopnosti, ale i pro to, aby se koncepce jednotné Evropy stala skutečností. Dle mého názoru se všichni shodneme na tom, že skutečně jednotná Evropa bude ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vybudována jedině za předpokladu, že v celé Evropě bude panovat vyvážený hospodářský rozvoj. Pro účinnou realizaci strategie EU 2020 a pro naplnění jejich cílů je nepostradatelné, aby z tohoto procesu těžily všechny regiony na různých úrovních rozvoje. Je proto třeba zachovat míru dostupnosti fondů politiky soudržnosti pro méně rozvinuté regiony na současné úrovni. Musíme zabránit tomu, aby se Evropa rozlomila ve dví v důsledku zpomalení procesu vyrovnávání úrovně členských států, které se k EU připojily počínaje rokem 2004.

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Přes všechny ty strategie a rámce bychom neměli zapomínat na to podstatné – Evropa není projekt budování skanzenu. Není to komunistická utopie, kde každý pracuje a všichni dostanou, co chtějí. A Evropský sociální fond není nástroj pro realizaci takových nápadů. Je to nástroj, který pomáhá rozvoji, ale je to v prvé řadě pomoc pro ty, kteří si nedokážou pomoci sami.

Pokud se někdo nedokáže postarat o své zaměstnání, o své bydlení, jídlo či zdraví, je třeba mu pomoci, to je solidarita. Nikoli uměle vytvořená pracovní místa, která deformují trh práce, nikoli vyrovnávání sociálních a regionálních rozdílů, které zavání rovnostářstvím. Nechceme-li dopadnout jako kníže Potěmkin, nepoužívejme slovo sociální častěji než slovo zodpovědný. Před nereálností a nezodpovědností nás varuje světová finanční krize.

  Jiří Havel (S&D). – (CS) Vážený pane předsedo, chtěl bych poděkovat za dnešní prezentaci a chtěl bych poděkovat za následnou bohatou diskusi. Naplňuje mě obrovským optimismem. To, že existuje shoda na potřebnosti politiky soudržnosti, je nepochybně pro všechny dobrá zpráva a to, že existuje shoda uvnitř tohoto parlamentu, samozřejmě ještě lepší.

Chtěl bych poděkovat Komisi za to, že připravuje usnadnění v čerpání fondů, měl jsem možnost prostudovat návrh nového finančního nařízení, určitě je to krok správným směrem.

Konečně bych chtěl poznamenat, že soudržnost má svůj absolutní a relativní rozměr. Ten absolutní všichni chápeme v podpoře těch nejchudších regionů, ale ten relativní, uvnitř těch jednotlivých států, je stejně důležitý. Přimlouvám se, abychom na něj nezapomněli.

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat panu Hahnovi, někdejšímu rakouskému ministrovi pro vědu a výzkum, za to, že inicioval novou rozpravu, která zásadně přispěje k podpoře růstu v Evropě. Kdyby každý malý nebo střední podnik v Evropě vytvořil jedno pracovní místo navíc, neexistovala by v Evropě nezaměstnanost. Proto bychom se měli zamyslet nad tím, jak bychom mohli těmto malým a středním podnikům umožnit, aby si mohly najmout nové zaměstnance a hrát aktivnější úlohu na mezinárodních vývozních trzích.

Velmi důležitými aspekty jsou i výzkum a dopravní infrastruktura. Hlavní úkoly má Komise před sebou v podobě restrukturalizace spojení mezi východem a západem, například z Paříže do Budapešti, ale i spojení mezi severem a jihem. Nová pracovní místa, která Evropa v tuto chvíli tolik potřebuje, lze vytvořit právě v těchto oblastech.

  Nuno Teixeira (PPE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, politika soudržnosti je velkým pilířem evropské solidarity. Uplatňováním soudržnosti můžeme dosáhnout cíle snížení regionálních rozdílů a povzbudit harmonický rozvoj po celé Evropské unii. Musíme vytvořit rámec pro nadcházející období 2014–2020, který by mohl účinnost regionální politiky posílit. Musíme na všech úrovních podporovat řádnou správu prostřednictvím většího zapojení a účasti regionálních a místních orgánů, s ohledem na zásadu subsidiarity, jak ji stanoví nová Lisabonská smlouva.

Nesmí se zapomínat na specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Tato skupina regionů čelí velkým problémům a musí využívat i v budoucnosti zvláštních ustanovení vztahujících se k provádění evropských politik. Je třeba, aby hrubý domácí produkt zůstal i nadále hlavním kritériem způsobilosti, musíme však přihlédnout i k jiným ukazatelům, abychom si o regionální situaci mohli vytvořit ucelenější představu.

  Johannes Hahn, člen Komise. – (DE) Pane předsedající, byla to velmi živá a angažovaná rozprava. Chtěl bych všem zúčastněným poděkovat. Dále bych chtěl každému připomenout a také zopakovat a potvrdit to, že regionální politika je investiční politika, která pokrývá všechny regiony. Měla by být chápána jako integrovaná politika, a z toho důvodu se samozřejmě zaměřuje na města. To je však také proto, že ve městech se soustřeďují jiné oblasti politiky, k nimž řadíme plýtvání energií, snižování spotřeby energie, využití energie, dopravu a sociální problémy. Na všechny tyto faktory musíme nahlížet v celkových souvislostech.

Plně podporujeme výzvu ke zjednodušení postupů. Chtěl bych vás ale v této otázce požádat o pochopení, neboť musíme zohlednit i požadavky daňových poplatníků. Několik řečníků se dnes zmínilo o tom, že je nezbytné situaci zjednodušit, musíme to však provést zavedením standardizovaných pravidel pro jednotlivé fondy, a to je možné a proveditelné.

Děkuji za tuto rozpravu a za podporu, které se mi od Parlamentu dostalo. Chtěl bych vás však požádat, abyste svůj názor projevili i na vnitrostátní úrovni, abyste získali podporu pro řadu záležitostí, které jste dnes zmínili, a díky čemuž by regionální politika mohla i v budoucnu zůstat základem evropské politiky.

  László Andor, člen Komise. Pane předsedající, i pro mne to byla mimořádně potřebná a užitečná rozprava o budoucnosti politiky soudržnosti a v jejím rámci o budoucnosti Evropského sociálního fondu.

Souhlasím s každým, kdo zdůraznil, že jde o rozhodující finanční nástroj na podporu strategie Evropa 2020 a jejích tří klíčových cílů – jde o inteligentní a udržitelný růst podporující rovněž začlenění. V rámci růstu podporujícího začlenění musíme podporovat oba cíle, tj. zvyšovat zaměstnanost a snižovat chudobu. Tyto dva cíle jsou vzájemně propojené a my musíme zajistit, aby ESF byl schopen podporovat širokou škálu různých cílů v rámci sociální agendy.

Je jasné, že rozprava určila hlavní hrozby pro politiku soudržnosti, jako je sektoralizace nebo přesun zpět na úroveň států či oslabení celkové kapacity v důsledku snížení objemu finančního krytí. Musíme se těmto možnostem vyhnout a určit oblasti, kde je potřeba učinit další kroky. Musíme zajistit inovace ve smyslu toho, co ESF financuje, a také bychom se měli zabývat tím, jak tyto cíle financuje.

Jsem zcela otevřen spolupráci s poslanci na konkrétních otázkách, jako je zjednodušení, zlepšení postupu hodnocení, posílení podmíněnosti, prozkoumání možností finančního inženýrství a nutnost spolupráce s dalšími zdroji financování, neboť před námi stojí obrovské výzvy.

Jsme si vědomi problémů s absorpcí, zejména v posledních několika letech v Řecku, a intenzivně spolupracujeme se službami a orgány členských států na tom, abychom odstranily překážky rychlejšího vyplácení prostředků. Dosažení pokroku v této oblasti je společným zájmem, který vyjadřuje jak Komise, tak členské státy. Je však zcela zřejmé, a dle mého názoru se všichni s komisařem Hahnem shodneme na tom, že musíme zajistit, abychom v budoucnosti měli kvalitní politiku soudržnosti, a mým cílem je zajistit také to, aby v rámci ní existoval silný a viditelný Evropský sociální fond.

  Předsedající. – Obdržel jsem dva návrhy usnesení(1) předložené v souladu s čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat po krátké přestávce.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Dnešním usnesením ze čtvrtka 7. října 2010 bude Evropský parlament požadovat, aby Komise zvážila podstatné zlepšení nástrojů politiky soudržnosti. Díky Lisabonské smlouvě má soudržnost nejen hospodářský a sociální, ale i územní dopad. Regionální politika je jedním z hlavních prvků evropské integrace. Je to druhý okruh rozpočtu Unie zařazený hned za společnou zemědělskou politikou. Evropa potřebuje přijmout integrovanou strategii pro rozvoj svých regionů. Jednou z hlavních výzev této politiky je rozvoj přeshraničních dopravních spojů. K prioritám v této oblasti patří propojení Francie a Španělska přes Pyreneje, což obzvláště zajímá voliče z jihozápadní Evropy. Stávající silniční a železniční spojení očekávání nesplňují. Některé regiony, třebaže jsou propojeny z pohledu sociálně-ekonomického, nejsou v současnosti vybaveny odpovídajícími komunikačními prostředky. Různé projekty, které tak má Komise v této zeměpisné oblasti realizovat, budou uskutečněny ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Zasluhují si tedy zařazení do diskuse o politice soudržnosti po roce 2013.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) V současné hospodářské a sociální krizi je Evropský sociální fond (ESF) jedním ze základních finančních nástrojů Evropské unie pro boj proti masové nezaměstnanosti, ale i chudobě a sociálnímu vyloučení. Tento fond navíc sehrává důležitou roli ve vztahu ke vzdělávání pracovníků, k celoživotnímu odbornému vzdělávání, ke zlepšování pracovních příležitostí a začlenění pracovníků na trhu práce. Souhlasím s tím, že pro dosažení cílů strategie Evropa 2020, zejména v oblastech zaměstnanosti a sociálních věcí, je zapotřebí ESF posílit a zvýšit jeho účinnost a současně zlepšit postupy financování z tohoto fondu. V současnosti je jeho systém financování příliš složitý, a proto je velice důležité, aby Komise postupy financování ze strukturálních fondů zjednodušila a zvýšila jejich pružnost, protože jedině tak členským státům umožní, aby peníze přidělené z ESF co nejefektivněji a nejúčinněji využívaly pro vytváření nových a lepších pracovních míst. Pokud jde o financování ze strukturálních fondů, nesmíme zapomínat na transparentnost a posilování kontroly nad prostředky určenými na pomoc. Dále bych chtěla vyzvat Komisi, aby v budoucnosti rozdělovala peníze z ESF ještě účinněji a cíleněji a aby přijala veškerá možná opatření k zajištění toho, že se peníze z EU dostanou přímo lidem, kteří se potýkají s chudobou a potřebují pomoc nejvíce. Také pouze účinnější a silnější fond může přispět ke snížení nezaměstnanosti a chudoby v Evropě v budoucnu.

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně . – (CS) Usnesení předložené na základě otázky k ústnímu zodpovězení považuji z mnoha hledisek za důležité. Stojí jistě za zmínku, že společný postoj prezentovaný v návrhu usnesení zdůrazňuje výzvu, která se opírá o zkušenosti ze stávajícího programového období, aby struktura politiky soudržnosti pro období po roce 2013 byla jednoduchá, spravedlivá a transparentní. Za klíčové považuji ponechání HDP jako hlavního kritéria pro určování způsobilosti pro pomoc v rámci regionální politiky. Lze však diskutovat o přidání dalších měřitelných ukazatelů pro určování způsobilosti pro pomoc v rámci regionální politiky, pokud však bude prokázán jejich význam. Za důležité současně považuji udržení Evropského sociálního fondu jako součásti nařízení o obecných ustanoveních týkajících se finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti. Je třeba zdůraznit, že tento fond by měl mít vlastní pravidla. Při formování regionální politiky a politiky soudržnosti po roce 2013 považuji za naprosto nezbytnou její koordinaci s druhým pilířem společné zemědělské politiky v oblasti rozvoje venkova, tak aby nedocházelo ke křížení obou politik či dokonce k vzájemným rozporům stanovených cílů.

  Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Strukturální fondy přispívají na stovky hospodářských, sociálních a kulturních projektů v každém regionu Evropy a k aktivitám dochází co nejblíže občanům. Jejích úloha bude pro úspěch strategie EU 2020 rozhodující. Stejně jako drtivá většina mých kolegů z Výboru pro regionální rozvoj se i já domnívám, že je nutné zajistit, aby v budoucnosti existovala silná a dobře financovaná politika soudržnosti zaměřená na všechny evropské regiony. Minulý rok se rozšířily fámy, že by snad Evropská komise mohla plánovat částečný přesun agendy strukturálních fondů zpět na členské státy. To je nepřijatelné. Budu bojovat za zajištění evropské přidané hodnoty politiky soudržnosti na regionální úrovni. Někteří by také chtěli, aby se strukturální fondy ještě více zaměřovaly na nejchudší regiony. To je šílenství – politika soudržnosti nemá být politikou almužny; i takzvaně bohaté regiony se potýkají s řadou sociálních a hospodářských strukturálních problémů. Politika soudržnosti vyžaduje solidaritu mezi všemi regiony. Bylo by dále na místě prozkoumat vhodnost kritéria používaného k posouzení způsobilosti pro získání pomoci ze strukturálních fondů. HDP sice musí zůstat hlavním kritériem, Komise by však měla přihlédnout i k dalším ukazatelům, které mohou o regionálních problémech vypovídat lépe.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Všichni víme, že evropský sociální fond je hlavním finančním nástrojem, který má Evropská unie k dispozici na podporu politik zaměstnanosti jednotlivých států. V současnosti čelíme na úrovni EU krizovému scénáři a členské státy nemají stejnou schopnost se se situacemi vyvolanými hospodářskou a finanční krizí vyrovnat. Vítám záměr Evropské platformy pro boj proti chudobě, tedy zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti, která bude těžit z vhodné finanční podpory. Domnívám se však, že podpora z Evropského sociálního fondu musí být založena na solidaritě. Budoucí Evropský sociální fond musí podporovat snahu regionů odborně připravovat lidské zdroje, aby se mohly s co nejnižšími náklady na pracovní sílu podřídit jejich hlavním směrům rozvoje.

  Zita Gurmai (S&D), písemně. – ESF se ve své historii vždy přizpůsoboval aktuálním hospodářským prioritám EU. Je zřejmé, že i nyní je nutné jej v důsledku změny okolností přizpůsobit. Je nutné jej přizpůsobit strategii EU 2020, jejímž stěžejním cílem je zvýšení zaměstnanosti. Musí se přizpůsobit krizi. ESF sám o sobě není nástroj pro zvládání krizí, nyní ale musí v období krize reagovat. Neměli bychom zapomínat, že makroekonomická krize je sice v zásadě za námi, ale úroveň zaměstnanosti zůstává stále velmi nízká. Nezaměstnanost v Evropě stoupla. Některé evropské země jsou nuceny uchýlit se k rozpočtovým škrtům, které ohrožují pracovní místa, obzvláště ve veřejném sektoru. Většinu pracovníků ve veřejném sektoru tvoří ženy. Proto propouštění ve veřejném sektoru na prvním místě ohrožuje právě je. Posílení podílu žen na pracovním trhu je klíčovým cílem strategie EU 2020 i zodpovědných tvůrců politik – účast žen má mimořádný význam pro zajištění ochrany našeho sociálního modelu a jeho přetvoření. Měli bychom proto pomoci těm, kteří v důsledku rozpočtových škrtů přišli o práci. Některé země by upřednostnily, kdyby ESF byl v příštím rozpočtu do určité míry přesunut na úroveň států. Já jsem však pevně přesvědčena, že Evropský sociální fond musí zůstat nedílnou součástí politik EU.

  Edit Herczog (S&D), písemně. – (HU) Hovoříme-li o budoucnosti politiky soudržnosti, a zejména o cílech, prioritách a struktuře této politiky, musíme zmínit celounijní integraci EU, regionální trhy s energií a strategické sítě infrastruktury podporující využívání obnovitelných zdrojů energie, neboť projekty rozvoje měst i venkova financované ze strukturálních fondů jsou velmi důležitou součástí investic EU do energetiky. Patří k nim například investice do lokálního vytápění, některé projekty energetické účinnosti a místní a regionální projekty rozvoje energetických sítí. Musíme v budoucnosti zlepšit využívání finančních prostředků EU tak, aby podporovaly energeticky účinná opatření a podněcovaly širší využití zdrojů ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro tento účel. Pokud jde o energetickou politiku, měly by být finanční prostředky používané na výzkum, vývoj a demonstrace oproti současné úrovni do roku 2020 zdvojnásobeny. K tomu by měl patřit podstatný nárůst finančních prostředků vyčleněných na obnovitelné energie, inteligentní sítě a energetickou účinnost. Jedním z nástrojů, které by nám mohly pomoci k dosažení tohoto cíle, je politika soudržnosti a regionální politika Evropské unie po roce 2013.

  Tunne Kelam (PPE), písemně. – Mimořádně důležité bude propojení a vzájemné přizpůsobení budoucí politiky soudržnosti EU a strategie EU 2020, protože pouze podpora vztahů mezi nimi může zajistit udržitelný hospodářský růst, konkurenceschopnost a vytváření nových pracovních míst. Současně bychom neměli dovolit, aby se politika soudržnosti roztříštila. EU 2020 bude významnou složkou budoucí politiky soudržnosti, nemůže ji však nahradit. Je naléhavě potřeba provést radikální zjednodušení pravidel financování, aby se zvýšila dostupnost fondů EU na místní úrovni a na úrovni nevládních organizací. Tyto úrovně skýtají nejlepší potenciál pro smysluplné a správně zacílené využití prostředků EU. V současnosti si často nadměrná byrokratická náročnost vyžádá víc času a energie než samotné vypracování projektů. Tento nepoměr je stále závažnější praktickou i morální překážkou dalšího pokroku. Při přípravě rámce pro příští finanční období bude důležité, aby se včas zapojili zástupci regionů a podnikatelského sektoru. Jejich zkušenosti a praktický pohled by měly být vnímány jako cenná podpora v účinném provádění budoucí regionální politiky a v získání dalších prostředků.

  Ádám Kósa (PPE), písemně. – (HU) Návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci správně zdůrazňuje význam podpory malých a středních podniků a vytváření synergií mezi strukturálními fondy, neboť Evropský sociální fond sice je jako celek úspěšný, stále však dochází k chybám a fond se potýká s řadou problémů, zvláště v době finanční a hospodářské krize. Kromě toho do budoucna poklesnou i příležitosti poskytované plánem evropské hospodářské obnovy a pozitivní účinky tohoto plánu. Podle tohoto plánu již ustanovení obecného nařízení o blokových výjimkách (nařízení (ES) (č. 800/2008) členským státům umožnila dočasně poskytovat na základě splnění celé řady podmínek dodatečnou podporu a kompenzace za zaměstnávání lidí s postižením.

Pokud jde o zjednodušení navržené v souvislosti s ESF, není to nejdůležitější otázka týkající se řízení fondu. Naopak prioritou by mělo být zajistit, aby členské státy skutečně dosáhly synergie (křížová podpora a způsobilost) při plánování a provádění. Krom toho by měl být omezen pokračující nárůst odborníků bez užitečných kvalifikací, neboť by měla být zredukována nezaměstnanost znevýhodněných skupin. Současně by měly být posilovány sítě odborníků a profesní spolupráce. Jedním z rámců pro dosažení tohoto cíle by mohl být mimo jiné rozvoj přeshraniční spolupráce založené na vazbách uvnitř regionu.

V neposlední řadě mi dovolte vyjádřit se k tomu, co řekli komisař Hahn a komisař Andor: větší pozornost by měla být věnována i otázkám urbanizace a udržitelnosti. Zásadním faktorem pro dosažení a zajištění aktivnějšího a zdravějšího stáří je snížení zátěže rodin a nerovnoměrného rozložení úkolů ve společnosti, které znesnadňuje založení rodiny, jakož i zlepšení dostupnosti.

  Marian-Jean Marinescu (PPE) , písemně. – (RO) Politika soudržnosti má zásadní význam pro evropský proces integrace. Potřebujeme jednotnou regionální politiku na úrovni EU, která povede k udržitelnému růstu, vytváření pracovních míst a modernizaci v celé Evropské unii. Úspěšně našich cílů můžeme dosáhnout jedině na základě potřebné součinnosti evropských politik a prostřednictvím vhodných rozpočtových nástrojů. V rámci navrhovaného přezkumu rozpočtu EU a v budoucím finančním rámci musíme mít na paměti regionální aspekty. Bude třeba, aby politika soudržnosti po roce 2013 zajišťovala snadný a transparentní přechod na základě vhodného měřitelného posouzení zkušeností z minulosti a řádného vyhodnocení specifických hospodářských a sociálních rysů dotčených regionů, čímž se zároveň zajistí hmatatelný pokrok v této oblasti. HDP musí zůstat hlavním kritériem pro určování způsobilosti pro pomoc v rámci regionální politiky. Poté, co bude provedeno podrobné hodnocení prokazující jejich životaschopnost, musí však být přijaty i další ukazatele. Zásada subsidiarity, víceúrovňové řízení, strategické plánování a zjednodušené provádění regionální politiky musí být účinně provázány, abychom dosáhli optimální rovnováhy mezi kvalitou, výkonem a finanční kontrolou.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Dovolte mi několik poznámek. Zasvěcení vědí, že v současné době začínají na intenzitě nabírat debaty o tom, jak má tato politika v budoucnu vypadat, občas se dokonce vyslovuje otázka, zda by tato politika měla vůbec existovat. Politika soudržnosti má své stoupence, ale i kritiky. Rád bych připomněl základní myšlenku, která stála u vzniku politiky soudržnosti v roce 1974 – princip solidarity ekonomicky vyspělejších s ekonomicky slabšími. V EU stále přetrvávají značné rozdíly a bez jejich vyrovnávání není myslitelné bezproblémové naplnění představy o volném pohybu služeb či kapitálu uvnitř EU. Existuje řada expertních studií, které prokazují, že politika soudržnosti v principu funguje a vytváří požadovanou přidanou hodnotu, proto vnímám kritické hlasy spíše jako upozornění na procedurální selhání a výzvu pro zlepšení v budoucnu.

Víme, že situace se od roku 1974 změnila a politika soudržnosti je nyní důležitým nástrojem pro rozvoj evropských regionů a měst. To je silný argument i pro to, aby pokračovala a zahrnovala celé území EU. Je nutná diskuse o intenzitě podpory v různých regionech, která bude výsledkem jednání mezi Radou a Parlamentem. Důvěřuji Komisi, že přijde s dobrými návrhy. Chci vyjádřit přesvědčení, že při správném nastavení bude kritiky ubývat a politika soudržnosti obhájí svou existenci pro všechny občany EU.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Jsem paní Hübnerové vděčný za její zodpovědnou práci. Všechna témata, jež byla do textu usnesení začleněna, jsou v současnosti pro Lotyšsko důležitá. Bohužel v programu politiky soudržnosti vystupuje Lotyšsko jako jediný region. Naopak například Polsko je složeno z regionů šestnácti. V této souvislosti dochází při uplatňování strukturálních fondů EU v Lotyšsku k donebevolajícím porušením. Obdržel jsem řadu informací, že úředníci lotyšského ministerstva hospodářství a ministerstva pro místní rozvoj v žádném případě nepodporují uplatňování fondů EU, naopak, celý proces zpomalují tím, že od obyčejných lotyšských občanů požadují nezákonné platby. Žádostem o finanční prostředky neprospívá ani to, že Lotyšsko představuje jediný region. To skýtá politicky angažovaným silám příležitost brzdit projekty místních orgánů, kde není jejich politická strana zastoupena. A stejně tak dávají zelenou těm, kteří jsou součástí jejích úzkého kroužku korupce. V důsledku toho všeho nemůže region jako Latgale plně využít finančních prostředků vyčleněných na provádění politiky soudržnosti. Je naléhavě nutné celkově prošetřit uplatňování a účinnost strukturálních fondů EU v Lotyšsku. Jsem připraven hrát v takovém přezkumu aktivní úlohu.

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. – (FR) Navzdory ujištěním ze strany Komise a Rady je politika soudržnosti ohrožena tím, že velikost jejího rozpočtu vyvolává v některých lidech závist. Tato politika, která podporuje vyvážený rozvoj evropských regionů, se rovná jedné třetině výdajů Společenství v letech 2007–2013. Je důležité připomenout si některé její zásady. Politika soudržnosti by měla i nadále být politikou Společenství, uchovat si náležité finanční prostředky, zajistit decentralizované nakládaní s fondy a víceúrovňovou správu a zachovat si celkový a integrovaný přístup, aby mohla reagovat na složité výzvy, jimž musí čelit všechny evropské regiony. Přestože HDP by měl zůstat hlavním kritériem pro určování způsobilosti regionů pro evropské dotace, byl to namáhavý boj, abychom dosáhli probíhajících konzultací o dalších kritériích. Evropa, která se vyznačuje humanistickou tradicí, by měla zůstat v popředí diskusí o nových způsobech, jak hodnotit dobré životní podmínky našich občanů. A konečně si v rámci příští politiky soudržnosti zaslouží zvláštní pozornost územní spolupráce. Tento cíl je zhmotněním Evropy v každodenním životě našich spoluobčanů a umožní „stále užší svazek evropských národů“.

  Richard Seeber (PPE), písemně. – (DE) Evropská regionální politika po roce 2013 musí pokrývat všechny regiony a zároveň být dostatečně pružná, aby zohledňovala regionální a územní rozdíly. Chceme-li tedy, aby byl plně prozkoumán potenciál růstu regionů a aby bylo dosaženo hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii, je zcela zásadní klást důraz nejen na cíl konkurenceschopnosti, ale i na soudržnost. Zejména musíme vzít v úvahu problémy malého rozsahu v bohatých členských státech. Musíme věnovat zvláštní pozornost i potřebám horských oblastí, neboť plánujeme a provádíme strukturální opatření. Specifické geografické rysy těchto oblastí dávají vzniknout různým specifickým problémům, které se musí promítnout do koordinovaných strategií a opatření. Spolu s městským rozměrem je nesmírně důležitý rozvoj venkovských oblastí jako součást regionální politiky. Koordinací odvětvových a územních opatření můžeme maximalizovat synergie a předejít možným střetům.

PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS
Místopředseda