Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2898(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B7-0608/2010

Rozpravy :

PV 10/11/2010 - 14
CRE 10/11/2010 - 14

Hlasování :

PV 11/11/2010 - 8.6
CRE 11/11/2010 - 8.6
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0396

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 10. listopadu 2010 - Brusel Vydání Úř. věst.

14. Nadcházející summit EU-USA a Transatlantická hospodářská rada – Dohoda o ochraně údajů EU-USA (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem programu je společná rozprava k těmto bodům:

– prohlášení Rady a Komise o nadcházejícím summitu EU-USA a o zasedání Transatlantické hospodářské rady a

– prohlášení Rady a Komise o dohodě o ochraně údajů EU-USA.

 
  
MPphoto
 

  Stefaan De Clerck, úřadující předseda Rady.(NL) Pane předsedající, paní Redingová, pane komisaři, vážení poslanci, jak víte, diskuse o spolupráci mezi Spojenými státy a EU již po nějaký čas probíhá a především jsme dne 28. května 2010 obdrželi návrh Komise, v němž žádá o souhlas se zahájením jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy o ochraně osobních údajů, což je téma, které bylo již dříve několikrát projednáváno, a to i v této sněmovně.

Zároveň Komise působí v Kontaktní skupině EU-USA na vysoké úrovni pro sdílení informací a ochranu údajů, která v roce 2008 vypracovala zprávu, jež byla dána k dispozici také Evropskému parlamentu. Ochrana údajů, o které se v této zprávě pojednává, je pro Evropu samozřejmě zásadním tématem. Je to jedna ze základních svobod, která je zakotvena v článku 16 Smlouvy a jíž předsednictví přikládá mimořádný význam. Proto předsednictví podporuje veškeré iniciativy zaměřené na zlepšení ochrany údajů v transatlantických vztazích a na zaručení přiměřené úrovně této ochrany.

Tato dohoda by měla zohlednit zásady ochrany údajů zakotvené v různých dokumentech: v Listině základních práv Evropské unie, ve směrnici o ochraně údajů z roku 1995 a v rámcovém rozhodnutí z roku 2008. Řekl jsem, že musíme dosáhnout přiměřené úrovně ochrany údajů, což nelze vyložit tak, že bude vždy obdobná nebo totožná.

Musí existovat vysoká, přiměřená úroveň ochrany práv jednotlivce, ale způsob, jakým jsou tato práva zaručena, se může v jednotlivých zemích lišit. Každý systém má konkrétní typické znaky, a to i pokud jde o ochranu údajů, což nesmí představovat zásadní problém. Důležité však je to, že můžeme zaručit, aby občanská práva obsažená v budoucí dohodě byla vymahatelná a aby byla vymahatelná ve prospěch všech zúčastněných.

Jak Spojené státy a Evropská unie konkrétně zaručí, že tato práva budou vymahatelná? Každá ze smluvních stran o tom bude muset rozhodnout sama. Zastáváme názor, že stejně jako může být evropská směrnice různým způsobem provedena v jednotlivých členských státech, může být různým způsobem provedena i mezinárodní dohoda. Co je však každopádně důležité pro všechny, je konečný výsledek: mít práva, která jsou vymahatelná ve prospěch všech zúčastněných stran po obou stranách Atlantského oceánu.

Rada znepokojení Parlamentu v tomto bodě sdílí, a tudíž ve svém rozhodnutí, jímž povolí zahájení jednání, požádá Komisi, aby v průběhu těchto jednání podala Radě zprávu, která se především zaměří na konkrétní otázku, a to, jakým způsobem bude zaručena specifická vynutitelnost práv zakotvených v této dohodě.

V minulosti již byly uzavřeny odvětvové dohody, jejichž součástí byla konkrétní ustanovení o ochraně údajů, která se u každého odvětví lišila; a nyní se rozdílná ustanovení těchto dohod stala jakousi nerozmotatelnou změtí, která skutečně komplikuje práci policejních úředníků odpovědných za použití ustanovení o ochraně údajů. Jednání o těchto konkrétních dohodách jsou pod velkým časovým tlakem. Totéž platilo o dohodách o jmenné evidenci cestujících (PNR) a o programu pro sledování financování terorismu (TFTP); s těmito diskusemi jste obeznámeni. Pokud tedy hovoříme o připravované komplexní dohodě o ochraně údajů, ve které mají být zakotveny zásady ochrany údajů, musíme se pokud možno vyhnout tomu, aby bylo nutné opětovně sjednávat nové odvětvové dohody.

Na druhé straně musíme být také realističtí a chápat, že jedna komplexní dohoda se Spojenými státy v oblasti ochrany údajů nikdy nedokáže odstranit všechny případné budoucí problémy. Měli bychom proto pamatovat na to, aby i poté bylo nadále možné uzavírat další konkrétní dohody.

Bude tedy muset existovat to, čemu se říká „zastřešovací dohoda”, která stanoví základní práva, ale sama o sobě nebude tvořit základ pro předávání údajů. Údaje musí být předávány na základě jiných stávajících nebo budoucích konkrétních dohod.

Na závěr bych proto, pane předsedo, chtěl zdůraznit, že předsednictví usiluje o to, aby se o mandátu k vyjednávání o této komplexní dohodě rozhodovalo ve stejné době jako o třech mandátech pro dohody o PNR s Austrálií, Kanadou a Spojenými státy, a že bychom tuto záležitost velmi rádi projednali na příštím zasedání Rady ve dnech 2. a 3. prosince. Děkuji za pozornost.

 
  
MPphoto
 

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, baronka Ashtonová se nemohla dnes dostavit, pojednám tedy o summitu EU-USA i o Transatlantické hospodářské radě – která je často označována jako TEC. Jak víte, tento summit se bude konat dne 20. listopadu v Lisabonu; musí prokázat přidanou hodnotu partnerství EU-USA a jeho trvající smysluplnost ve 21. století.

Při této příležitosti bych chtěl vyzvednout aktivní přínos Evropského parlamentu pro vztahy EU-USA a informovat poslance o našich cílech na tomto summitu. EU a USA stále ještě trpí důsledky hospodářské krize. Jádrem jednání summitu proto bude hospodářství a zaměstnanost.

Začneme tím, že zrekapitulujeme příslušné výsledky summitu G20 a projednáme příspěvek každého z nás k udržitelné a vyvážené globální obnově. Chceme také, aby summit zdůraznil nutnost uzavřít v rámci WTO ambiciózní, komplexní a vyváženou dohodu o rozvojovém programu z Dohá. Oznámíme společný záměr postavit se proti protekcionismu doma i v zahraničí. Zaměříme se na prohlubování hospodářských výhod transatlantické ekonomiky. Pokud jde o Transatlantickou hospodářskou radu, velice vítám vaše myšlenky, jež jsou vyjádřeny v usnesení.

Rád bych zdůraznil především tři prvky: význam posilování strategických aspektů Transatlantické hospodářské rady; potřebu toho, aby TEC podporovala a rozvíjela spolupráci ve všech záležitostech, které ovlivňují právní prostředí průmyslových odvětví a spotřebitelů v EU a v USA; a klíčovou úlohu zákonodárců, kteří se musí stát strážci a aktéry procesu sbližování našich přístupů.

Rád bych vás seznámil s některými svými vlastními názory na vztahy EU-USA a s důvody, které mě vedou k závěru, že je TEC důležitá. EU a USA jsou nejvíce integrovanými ekonomikami ve světě; jsme si navzájem největšími obchodními a investičními partnery; sdílíme společné hodnoty a odpovědnost za řešení globálních problémů v nejrůznějších oblastech, ať jsou to inovace nebo problémy v oblasti životního prostředí, energetická bezpečnost nebo přístup k surovinám. A to i přesto, že přístupy obou stran k hospodářským a regulačním otázkám zůstávají odlišné, což dokládá oblast bezpečnosti spotřebitelů a ochrany údajů.

Co mne uspokojuje, je naše prokázaná schopnost spolupracovat v náročných obdobích. Velmi účinně jsme spojili své úsilí v boji proti hospodářské a finanční krizi; náš společný závazek v rámci skupiny G20 a organizace WTO pomohl zabránit protekcionistickým krokům. Nyní, po dvou letech, spějí EU a USA do další fáze: vytváření dobře nastaveného a udržitelného růstu a zaměstnanosti současně s řešením závažných problémů a rostoucí konkurenceschopnosti rozvíjejících se ekonomik.

Otázka zní: jak nám intenzivnější spolupráce s USA může pomoci toho dosáhnout? Podle mého názoru EU i USA musí přehodnotit a snad i nově nastavit transatlantické partnerství a přizpůsobit ho této nové situaci. Dnes se musíme sami sebe ptát, jak by měl vypadat transatlantický trh v roce 2020. Budou EU a USA zaujímat vedoucí postavení v inovativních technologiích, které jsou schopny změnit společnost, jako jsou automobily na elektrický pohon a inteligentní sítě? Podaří se jim společně rozvíjet otevřené sítě služeb IKT a transparentní regulaci? Budou naše malé a střední podniky prosperovat a získají přístup na nové trhy díky ochraně svých práv duševního vlastnictví? Budou spotřebitelé těžit z výměny informací mezi USA a EU v oblasti nebezpečných výrobků? Jak budeme přistupovat k bezpečnostním hrozbám a terorismu? Jednostrannými akcemi, anebo přijetím účinnějších a vzájemně koordinovaných řešení na podporu bezpečného obchodu? Jak bychom měli přistupovat k hospodářským výzvám, jež představují rozvíjející se ekonomiky v oblastech, jako jsou práva duševního vlastnictví, přístup k surovinám nebo subvencování domácích odvětví? Opětovné zahájení činnosti TEC je pokusem tyto strategické vztahy rozvinout.

S mým protějškem, spolupředsedou TEC za USA Michaelem Fromanem, jsme se dohodli, že vytyčíme nové směry. V TEC spatřujeme hlavní politickou platformu, kde můžeme diskutovat o hospodářských otázkách, strategických otázkách – včetně problematiky rozvojových zemí – a otázkách regulace. V rámci poradní činnosti pro Komisi a vládu USA se o zásadní přínos postarali zákonodárci, podnikatelé a spotřebitelé, což by měli činit i nadále rovněž předkládat možná transatlantická řešení stávajících a potenciálních problémů.

Příští zasedání TEC se bude konat dne 17. prosince ve Washingtonu. Mělo by se zaměřit na tři hlavní témata: inovace a nové technologie; vytváření transatlantického trhu a rozvoj strategií pro ekologizaci našich hospodářství.

K energetické politice: v předvečer summitu se sejde Energetická rada EU-USA; bude pokračovat ve formulování společných odpovědí v oblasti energetické bezpečnosti. Naším záměrem je, aby summit vyzval Energetickou radu ke zintenzívnění spolupráce EU-USA v oblasti rozvoje a využívání čistých energetických technologií a k podpoře výměn mezi našimi výzkumnými pracovníky, která jim umožní bez omezení se zapojovat do energetických výzkumných programů obou stran. Tato práce podporuje naše úsilí v oblasti změny klimatu a vytváření nových pracovních míst.

Jsme si vědomi hlubokého znepokojení našich občanů dopadem globální změny klimatu. Na summitu budeme naléhat na USA ohledně nutnosti zajistit, aby konference v Cancúnu přinesla významný pokrok směrem k vypracování komplexního globálního rámce pro řešení problémů vyvolaných změnou klimatu.

K otázce rozvoje: EU a USA jsou největšími světovými poskytovateli pomoci. Musíme usilovat o splnění rozvojových cílů tisíciletí v oblasti zabezpečení potravin, pomáhat nejchudším zemím v přizpůsobování se změně klimatu, a zároveň úzce spolupracovat na koordinaci svých aktivit v přijímajících zemích tak, abychom co nejvíce zvýšili efektivitu a dosah naší pomoci a zabránili zdvojování činností.

K bezpečnosti: uznat, že základní práva a bezpečnost občanů se doplňují a vzájemně posilují; musíme zajistit, aby v celé naší práci byly oba tyto aspekty v náležité rovnováze. Vím, že o této důležité otázce, včetně dohody o jmenné evidenci cestujících, bude v dalším průběhu dnešní rozpravy hovořit Viviane Redingová. EU a USA také musí ucelenějším způsobem spolupracovat na řešení nových hrozeb pro globální sítě, jako jsou počítačové jevy a počítačová trestná činnost.

A konečně v oblasti zahraniční politiky budeme klást důraz na naše společné strategie a co největší posílení našeho vlivu. Musíme podpořit mírový proces na Blízkém východě, s cílem dosáhnout rámce pro dohodu mezi Izraelem a palestinskou samosprávou do jednoho roku. Co se týče Íránu, EU zavedla tvrdší sankce a zároveň je pevně odhodlána usilovat o užší vztahy s touto zemí.

Takže celkově summit obsáhne řadu otázek, které tvoří jádro transatlantických vztahů. Těším se na diskusi, která bude nyní následovat.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: ALEJO VIDAL-QUADRAS
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Pane předsedající, dne 26. května Komise doporučila Radě udělit pověření k jednání o dohodě EU-USA o ochraně údajů, a předložila návrh hlavních směrů jednání. Toto doporučení ohledně udělení mandátu se nyní projednává v Radě. Vím, že Evropský parlament sdílí můj názor: je to jedinečná příležitost, příležitost dosáhnout vysoké úrovně ochrany osobních údajů a současně vnést do našeho transatlantického partnerství novou dynamiku.

Sdílení příslušných informací je podstatným prvkem účinné spolupráce v boji proti trestné činnosti nejen uvnitř EU, ale také s USA. Bezpečnostní partnerství EU-USA je velmi důležité: je nepostradatelné, a proto bychom měli umožnit jeho fungování.

V minulosti jsme se s ochranou osobních údajů potýkali opakovaně. Tato otázka vyvstávala vždy, když se jednalo o výměně údajů přes Atlantik pro účely vynucování práva. Věříme, že tato dohoda může usnadnit jednání o konkrétních dohodách v budoucnu, jejichž součástí bude sdílení osobních údajů. Kromě toho nám dává příležitost stavět na společném základě a nacházet uspokojivá řešení budoucí spolupráce.

Řeknu to zcela jasně. Potřebujeme všeobecnou dohodu, která poskytne ucelený a právně závazný rámec, skrze nějž bude možné chránit osobní údaje a zaručit práva jednotlivců. Víme také, že v současnosti existuje mnoho konkrétních dohod o sdílení údajů mezi USA a členskými státy a mezi USA a EU. Každá z nich má svá vlastní pravidla ochrany údajů stanovená pro jeden specifický případ. Znamená to spleť různých záruk a předpisů pro zpracování osobních údajů. Máme tedy řešení, které není ani zdaleka uspokojivé a které je stěží ospravedlnitelné, neboť hovoříme o základním právu – a právo na ochranu údajů k základním právům patří.

S vaší pomocí jsem odhodlána s tímto nesystematickým přístupem skoncovat a vyjednat zastřešující dohodu, která:

i) stanoví ucelený a harmonizovaný soubor norem pro ochranu údajů včetně zásadních principů, jako jsou přiměřenost, minimalizace údajů, minimální lhůta pro uchovávání údajů a omezení účelu;

ii) se bude vztahovat na veškeré budoucí i stávající dohody týkající se sdílení informací pro účely vynucování práva;

iii) bude obsahovat všechny nezbytné normy pro ochranu údajů v souladu s acquis Unie pro ochranu údajů a zajišťuje vymahatelná práva jednotlivců, právo na správní či soudní nápravu nebo ustanovení o nediskriminaci;

iv) zajistí účinné uplatňování norem pro ochranu údajů a jejich kontrolu ze strany nezávislých veřejných orgánů.

Domnívám se, že občané i podnikatelé očekávají jediný soubor právně závazných norem pro ochranu údajů, které pak budou jednotně uplatňovány v celé Unii a také při transatlantické spolupráci pro účely vynucování práva. Domnívám se také, že musíme být ambiciózní.

Jsem odhodlána své cíle prosazovat a jsem přesvědčena, že mohu spoléhat na podporu Evropského parlamentu, abychom dosáhli dobré dohody s USA, dohody, která zaručí všem jednotlivcům vysokou úroveň ochrany údajů a umožní nám rozvíjet nezbytnou a důležitou spolupráci se Spojenými státy  v oblasti prevence terorismu a organizovaného zločinu.

 
  
MPphoto
 

  Elmar Brok, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, pane De Clercku, paní Redingová, pane De Guchte, dámy a pánové, skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) podporuje společný návrh usnesení a chtěl by poděkovat těm, kdo zde vystoupili.

V řadě oblastí – nejen v hospodářské, ale i co se týče udržování míru a ochrany životního prostředí – bude naše reakce v globálním měřítku proveditelná pouze tehdy, bude-li společnou odpovědí celé Evropy, a to musíme pochopit – před konáním summitu EU-USA i nyní, když probíhá summit G20. Z toho důvodu bychom zde chtěli navázat užší spolupráci a jako Evropský parlament se jí rovněž snažíme dosáhnout s novými většinami v Kongresu USA, které v tomto ohledu hrají důležitou roli. Pan De Gucht to naplňuje v případě Transatlantické hospodářské rady (TEC), paní Redingová v případě ochrany údajů, a také v případě SWIFT jsme viděli, že parlamenty sehrávají důležitou úlohu, chceme-li jí dosáhnout. Nyní mají Evropané a Američané – na které stále ještě připadá 60 % světového hrubého domácího produktu – společně možnost takové normy stanovit a pozitivně reagovat na výzvy terorismu, záležitosti související s Íránem a Blízkým východem, změnu klimatu a  mnohé další otázky. Musíme zde vyvinout odpovídající úsilí.

Doufám proto, že v těchto všeobecných politických záležitostech budeme moci pokročit a že dosáhneme pokroku v otázce TEC, která byla díky úsilí pana De Guchta oživena. Doufám, že tam lze naplnit původní cíl, tak abychom mohli odstranit obchodní překážky a vyjít na transatlantický trh, což by mohlo bez zbytečných nákladů přinést značný růst – a také, paní Redingová pokrok v záležitostech souvisejících se základními právy, ochranou údajů a podobnými otázkami. Ochrana údajů musí být zaručena, ale z různých důvodů si rovněž potřebujeme údaje předávat. Je proto velmi dobré, že se zde, nehledě na naše rozdílné právní přístupy, pokoušíme dohodnout na společných normách.

Dovolte mi na tomto místě ještě další poznámku, tentokrát o záležitostech spojených s finančními trhy, přičemž samozřejmě nutno dodat, že byl sice přijat právní předpis s cílem zaručit, aby se události z doby před dvěma lety neopakovaly, přesto však například americká centrální banka bez konzultace rozhodla umístit na trh 600 milionů USD, což přirozeně vzbuzuje obavy z inflace, dalších aspektů a z otřesů ve světovém hospodářství. Nekorektní vývoj směnných kurzů ve vztahu k sobě navzájem nám rozhodně nepomůže.

 
  
MPphoto
 

  Hannes Swoboda , jménem skupiny S&D.(DE) Pane předsedající, rád bych také upřímně poděkoval Radě a Komisi za jejich úvodní vystoupení. Zejména bych se chtěl zaměřit na to, co řekl pan De Gucht, protože nutno konstatovat, že USA se od 2. listopadu změnily. Ne že by předtím spolupráce s USA byla bezchybná, ale je třeba se obávat, že nyní bude obtížnější.

Zmínil jste se, pane De Guchte, o protekcionismu. Domnívám se, že protekcionismu musíme čelit společně. Krátkodobě může poskytnout řešení v té či oné oblasti, ale celkově to není žádné řešení, protože vede k oboustrannému stupňování protekcionistických opatření, což rozhodně není v našem zájmu. Zmínil jste se o energetické problematice. Komise dnes zveřejnila zprávu věnovanou energetice – Energie v roce 2020. Některé její aspekty bych sice podrobil kritice, ale způsob myšlení, ze kterého vychází, se ubírá správným směrem. Neumím si však představit, že USA zveřejní podobnou zprávu s podobnými hlavními směry. Tato oblast bude velmi obtížná, a po 2. listopadu tím spíše. Zmínil jste se také o automobilech na elektrický pohon a o vývoji inteligentních sítí společně s USA, což jsou skutečně záležitosti, o něž bychom se měli pokusit. Zároveň však musíme říci USA, že máme také jiné partnery. Podobné věci se můžeme pokusit vyvíjet také s Čínou, Brazílií nebo jinými zeměmi. Musíme u Američanů vzbudit dojem, že na nich nejsme nutně závislí. Rádi bychom na tom s nimi spolupracovali, ale USA není naším jediným partnerem – zejména pokud jde o změnu klimatu. Mějme na paměti chování USA a neschopnost prezidenta Obamy jednat, protože zákony dosud nebyly schváleny. Za současné většiny v Kongresu zákon ještě ani nebyl předložen k projednání – a tudíž musíme předpokládat, že nepodaří-li se nám v některých těchto záležitostech pokročit ve vztahu k zemím jako je Čína, Indie nebo Brazílie, bude situace obtížnější. Tuto skutečnost si musíme jasně uvědomovat.

Na připomínky pana Broka odpovím tak, že zpočátku existovaly velké rozdíly, ale nyní jsou rozdíly menší. Z našeho pohledu je zcela správné a velmi důležité i to, že se USA vracejí k vyrovnanějšímu rozpočtu. Nic proti tomu nemám, naopak, je dobré, jestliže se USA opět snaží vytvářet nová pracovní místa – dobré pro Ameriku, a dobré pro nás. Je však třeba učinit víc, a koordinovaně. Američané si proto i v této oblasti musí zvyknout na větší globální spolupráci, a zejména na spolupráci s Evropou.

 
  
MPphoto
 

  Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, transatlantické vztahy jsou pro Evropu nejdůležitější. Nejen, že na nás dosud připadá polovina světového hospodářství, ale naše demokracie jsou rozhodujícími hybnými silami dodržování lidských práv a právního státu. Někdy se však zdá, že jeden druhého považujeme za něco jednou pro vždy daného, nebo dovolujeme, aby naše rodinné rozmíšky zatemňovaly naše převažující společné zájmy.

Z toho důvodu naše společné usnesení zdůrazňuje význam strategického partnerství, které v řešení globálních výzev a regionálních otázek vyzdvihuje koordinaci a v němž jsou zákonodárci plnoprávnými a důležitými aktéry. Toto strategické partnerství musí vyrůstat z hospodářské a politické svobody.

Jsem potěšena, že poslanci Evropského parlamentu opětovně zdůrazňují náš cíl vytvořit do roku 2015 volný transatlantický trh. Velmi velká – a stále větší – část transatlantických vztahů se týká otázek spravedlnosti, vynutitelnosti práva a lidských práv. Dříve to bylo případ od případu, nyní tyto oblasti skutečně tvoří jeden z ústředních prvků. Čím více opíráme své partnerství o sdílený respekt k našim společným hodnotám, tím důrazněji můžeme vystupovat na podporu těchto hodnot v okolním světě.

Bývalý prezident Georg Bush nedávno opět ospravedlňoval metodu dušení vodou (water-boarding) – která je jednoznačně mučením –, což je jen shrnutím všech věcí, které se za katastrofálních osm let jeho prezidentství nepovedly a kvůli nimž se Západ stal méně svobodným a méně bezpečným. Stále se objevují a rozšiřují důkazy o špatném zacházení jednotek Spojeného království a USA s iráckými vězni, k nimž je třeba zahájit vyšetřování na nejvyšší úrovni, a to i na nadcházejícím summitu a v rámci nezávislých šetření.

Velmi mne potěšilo to, co řekla místopředsedkyně Redingová o dohodě o ochraně údajů. Skutečně je mimořádně důležité zavést tuto „zastřešující dohodu”, jak to nazvala, protože v tuto chvíli hasíme požár při každé jednotlivé dohodě o sdílení informací. Pokud bychom však měli ujednání, jakýsi rámec pro přezkum jednotlivých požadavků o předání údajů, bylo by to nesmírně cenné, protože tomuto tématu věnujeme mnoho pozornosti a týká se jej i řada neshod. Je to velký ideál, jehož dosažení si zaslouží nemalé úsilí.

 
  
MPphoto
 

  Reinhard Bütikofer, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, volby, které se konaly 2. listopadu, představují dost důležitý bod obratu v současných amerických dějinách a člověk má dojem, že tato země si nyní bere oddechový čas. Za takové situace je stále důležitější vysílat signály o naší spolehlivé spolupráci a stanovit jasné priority naší budoucí součinnosti.

Jsem vděčen panu De Guchtovi za to, že v úvodu svého vystoupení nastolil téma Transatlantické hospodářské rady (TEC), a za to, co k této problematice řekl. Musíme vdechnout TEC nový život. Až dosud učinila TEC velmi málo, ale můžeme ještě doufat. Souhlasím také se dvěma aspekty, o kterých jste se, pane komisaři, zmínil, a podporuji je; bilaterální spolupráci – s úmyslem stanovit normy a regulace v oblasti nízkouhlíkových technologií – a především strategickou složku. Doufáme, že je to krok dopředu.

Je politováníhodné, že během jedenapůlhodinového summitu v Portugalsku nebude projednána politika v oblasti klimatu. Nicméně je důležité, aby tam naši představitelé, předseda Barroso a prezident Van Rompuy, jasně řekli, že Evropa nedovolí, aby byla v souvislosti s tím odsouvána do pozadí nebo zpomalována. Zaměření na rozvojovou politiku je dobré, a z evropského hlediska by také bylo dobré, kdybychom mohli usilovat nejen o jakoukoli spolupráci, ale o spolupráci cílenou, s důrazem na rozvojové cíle tisíciletí a politiku v oblasti klimatu.

A konečně vzhledem k tomu, že prezidentství je nyní oslabeno a že se v USA nyní projevují nové izolacionistické tendence, bude důležité, aby se Evropa nezávisle chopila iniciativy v mezinárodním měřítku, například na Blízkém východě v otázce Palestinců, Sýrie nebo Libanonu. Měli bychom Američanům zcela jasně říci, že jsme na to připraveni a že tuto odpovědnost chceme převzít.

 
  
MPphoto
 

  Timothy Kirkhope, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, žádné dvoustranné vztahy pro nás nejsou důležitější než vztahy se Spojenými státy. Máme před sebou století nejistoty, které se bude vyznačovat zásadní změnou v hospodářském poměru sil ve světě od liberálních demokracií Evropy a Severní Ameriky ke státům, které zatím ne vždy sdílejí naše závazky vůči právnímu státu, demokracii a lidským právům.

Dokud budu zaujímat své místo v této sněmovně, budu samozřejmě bojovat za jednotu severoatlantických demokracií při prosazování společné vize budoucnosti. Například při sledování našich společných cílů v bezpečnostní oblasti bychom měli usilovat o co největší spolupráci, abychom se vyhnuli nežádoucím potížím.

Proto si cením práce v oblasti rámce pro ochranu údajů a dohod o jmenné evidenci cestujících, ale vyzýval bych k opatrnosti, zvážíme-li možné závažné důsledky zpětného použití nových právních předpisů u stávajících soudních rozhodnutí zde i ve Spojených státech.

Musíme si také uvědomit, že vlastní vyjednávání vlád jednotlivých států se třetími stranami nespadá pod pravomoc EU. Pevně doufám, že v tomto ohledu a v mnoha otázkách společného zájmu dokážeme najít praktické a přijatelné řešení.

 
  
MPphoto
 

  Takis Hadjigeorgiou, jménem skupiny GUE/NGL.(EL) Pane předsedající, domníváme se, že spolupráce by neměla být na překážku nezávislosti. Domníváme se, že Evropská unie by se měla naučit vážit si sama sebe. Domníváme se, že dobrá spolupráce předpokládá respektování nezávislosti druhé strany. Domníváme se, že dialog a vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy by se měly odvíjet v duchu vzájemného porozumění a nezávislosti.

Z velmi závažných otázek, k nimž bych se chtěl vyjádřit, bych vyzdvihl ty, které jsou naší prvořadou odpovědnosti: potřebu vyvinout skutečný tlak na Izrael, aby vyřešil palestinskou otázkou, a na Turecko, aby vyřešilo otázku Kypru, nezbytnost zrušit ve Spojených státech trest smrti, skutečnost, že prezident Obama nedodržel svůj slib uzavřít základnu Guantánamo, nutnost bránit – a toto slovo používám záměrně – osobní údaje a konečně rozsáhlou problematiku změny klimatu. Musíme přesvědčit Spojené státy, aby převzaly své skutečné povinnosti.

 
  
MPphoto
 

  Fiorello Provera, jménem skupiny EFD. - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych se vrátil k pasáži projevu pana komisaře De Guchta, která se týkala mezinárodní rozvojové spolupráce. Víme, jak je důležitá pro dosažení cílů tisíciletí. Snižování nerovností mezi bohatými a chudými zeměmi splňuje morální požadavky a zároveň přispívá k vyřešení důvodů mezinárodních konfliktů a sporů a také ke zlepšování kvality života v rozsáhlých oblastech světa.

Doporučení obsažené v návrhu usnesení, aby na tento cíl bylo do roku 2015 vyčleňováno 0,7 % HDP průmyslových zemí, lze proto podpořit, ale má-li tato pomoc být účinná, je třeba zavést další opatření. V politice rozvojové pomoci je nutná koordinace mezi Evropou a Spojenými státy, abychom se vyhnuli vzájemnému překrývání zásahů v různých zeměpisných oblastech. Musí být lépe určeny osvědčené postupy realizace plánů, které musí odpovídat potřebám příjemců, a nikoli dárců. Důležitá je dobrá správa věcí veřejných v zemích, které těží z rozvojové politiky, aby se zvýšila efektivita zásahů a zabránilo se rozptylování vzácných zdrojů v důsledku korupce, neschopnosti a nezodpovědnosti.

Posledním bodem, o kterém je třeba se zmínit, je soudržnost mezi politikou rozvojové spolupráce a obchodní politikou. Například v zemědělství a rybolovu nemá smysl jednou rukou financovat plány hospodářského rozvoje, a druhou rukou zavírat dveře před produkcí z rozvojových zemí. Významným krokem v tomto důležitém odvětví bude dohoda z Dohá.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Pane předsedající, v příštích měsících se ukáže, jaký dopad bude mít oslabení prezidenta Obamy v jeho vlastní zemi v důsledku poměrně slabého výsledku jeho strany v nedávných volbách do Kongresu. Mám na mysli například, to, zda budou narůstat protekcionistické tendence a ovlivňovat obchodní a hospodářskou politiku, nebo zda prezident Obama obrátí svou pozornost více na oblasti zahraniční politiky, jako je konflikt s Íránem, Blízký východ nebo konflikt v Afghánistánu. Uvidíme.

Evropu a zejména EU by to mělo zajímat jen v omezené míře, protože EU musí být schopna definovat své vlastní akcenty, cíle a zájmy. Platí to zejména pro oblast globálních politik, kde je přítomnost Evropské unie spíše zanedbatelná. Stačí jen pomyslet na blízkovýchodní konflikt, kde dokonce ani nemáme místo u jednacího stolu. Jak každý ví, ve všech těchto závažných otázkách – ať je to Írán, Afghánistán nebo konflikt na Blízkém východě – většinou plujeme v závěsu za USA, bez jakékoli vlastní vize. A v oblastech, kde by byla vhodná užší spolupráce s USA – jako je řešení kyperského problému, kde by USA mohly ovlivnit svého spojence, Turecko – se toho děje velmi málo. Ačkoli se z našeho pohledu zdá, že prezident Obama jeví větší zájem o Pacifik než o Atlantik, musíme se více zaměřit na východní Evropu a na Blízký východ.

Větší spolupráce a koordinace s USA je nepochybně nutná také v Transatlantické hospodářské radě. Není pochyb, že Západ – jinými slovy, Evropa a USA – by si měly zachovat své přední postavení v oblasti výzkumu, inovace a rozvoje. A konečně bychom neměli zapomínat, že důležitým tématem na summitu by měla být lepší ochrana údajů a zachování a posilování práv občanů.

 
  
MPphoto
 

  Ioannis Kasoulides (PPE). – Pane předsedající, vznikem nových světových velmocí, jako je Čína a Indie, se světové těžiště postupně přesouvá od Západu k Východu. V tomto novém prostředí zůstává EU první obchodní mocností světa a USA jsou nadále prvním obchodním partnerem EU, avšak naše spolupráce znamená mnohem více: je klíčovým prvkem mezinárodního systému, jelikož vychází ze společných hodnot, historických vazeb a strategických zájmů, což u jiných strategických partnerů nemusí vždy platit.

Transatlantické partnerství bylo během studené války spojenectvím z nutnosti, a nyní se stalo spojenectvím na základě volby. Vznik multipolárního světa s sebou nese nezbytnost nově nastavit způsoby spolupráce mezi oběma stranami ve všech stávajících dvoustranných i celosvětových otázkách.

Připomínáme závěry Rady EU ze září tohoto roku, které vyzývají k novým podnětům pro transatlantické vztahy a k dalšímu zvážení způsobů, jimiž by bylo možné vytvořit skutečné partnerství na základě silných stránek a charakteristických rysů obou stran. Transatlantické partnerství by se mělo zaměřit na znásobení potenciálních výhod plynoucích z našich hospodářských vztahů a zároveň posílit Transatlantickou hospodářskou radu. Jednostranná opatření, jako bylo kvantitativní uvolnění provedené americkým ministerstvem financí, jsou stejně znepokojivá jako oslabování směnného kursu čínského jüanu.

 
  
MPphoto
 

  Stavros Lambrinidis (S&D).(EL) Pane předsedající, náhlý zájem Spojených států o Evropský parlament po odmítnutí původní dohody SWIFT nyní poněkud opadl. To však neznamená, že se vracíme do starých kolejí. Právě naopak. Posílené pravomoci Evropského parlamentu v oblasti hospodářství, energetiky, boje proti terorismu a základních práv nejsou návratem do starých kolejí. Nynější pocit ve Spojených státech, že s Evropským parlamentem je třeba počítat, za což musíme poblahopřát panu Kennardovi, americkému velvyslanci v Bruselu, není návratem do starých kolejí. Čekají nás důležitá a klíčová jednání o otázkách, jako jsou například ty, o nichž hovořila paní Redingová, a v nichž Evropský parlament, v souladu s vaší žádostí, pane komisaři, podporuje Komisi, a to není návrat do starých kolejí. Návratem do starých kolejí není ani to, že Evropský parlament otevřel styčný úřad v Kongresu USA.

Možná je dobře, že počáteční humbuk opadl, protože můžeme s jasnou hlavou a s využitím nově vytvářených struktur rozvíjet skutečně pevné dlouhodobé vztahy mezi Evropským parlamentem a Kongresem.

 
  
MPphoto
 

  Alexander Alvaro (ALDE).(DE) Pane předsedající, pane De Clercku, pane De Guchte, paní Redingová, slyšeli jsme již dost o tom, jak důležité jsou transatlantické vztahy; nedomnívám se, že to zde kdokoli zpochybňuje. USA jsou jedním z našich nejdůležitějších obchodních partnerů a jedním z našich hlavních spojenců, a jako Němec si jsem velmi dobře vědom toho, že to, co pro nás USA učinily, nikdy nemůže být splaceno. Nicméně je také třeba říci, že pokud neustále přikyvujete, nemůžete jednat z očí do očí.

Chceme-li my, Evropská unie, mít s USA dobré vztahy založené na vzájemné úctě, je načase, abychom odvážně hájili své postavení. Paní Redingová, znovu jste jasně ukázala, že jste správná žena na správném místě, která toho může dosáhnout. Zmínila jste hlavní zásady evropských právních předpisů týkajících se ochrany údajů a domnívám se, že z těchto zásad v souvislosti s dohodou EU-USA o ochraně údajů nesmíme ustoupit. Uzavíráme-li dohodu, která je především zaměřena na ochranu našich občanů, nemůžeme snížit laťku. Taková ochrana – ochrana osobních údajů a ochrana soukromí – je rozličnými způsoby zakotvena v článcích Listiny základních práv, Evropské úmluvy o lidských právech a Lisabonské smlouvy. Cílem dohody EU-USA o ochraně údajů musí být toto uskutečnit; posílit, a ne omezit opatření, která jsme přijali v Evropské unii a jež uplatňujeme. Hovořím zde o právech, která jste zmínila v souvislosti s přístupem k údajům a s jejich vymazáním a opravou; o omezení účelu, o přiměřenosti, o zásadě obejít se pokud možno bez údajů (data avoidance) a zásadě minimalizace údajů.

Zároveň musíme samozřejmě také zajistit, aby se jednání o takové dohodě neodehrávalo ve vzduchoprázdnu. Bude mít dopady na evropskou směrnici o ochraně údajů, kterou je nutné v brzké době přezkoumat, na směrnici o ochraně údajů v odvětví elektronických komunikací a na předávání jmenných evidencí cestujících, o kterém jedná paní in ´t Veldová. To vše je třeba vidět v souvislostech. Paní Redingová, domnívám se, že až bude v Radě ve dnech 2. a 3. prosince projednáván váš mandát, lze mít za to, že tato sněmovna bude stát za vámi. Přeji vám mnoho štěstí a úspěchů. V tomto jsme s vámi.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Jan Philipp Albrecht (Verts/ALE). (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, připravovaná dohoda je v souladu s dlouhodobým přáním této sněmovny konečně stanovit závazné minimální normy a právně zakotvená práva v oblasti ochrany údajů s USA. Záměrem je vyplnit mezery v právní ochraně a dosáhnout vyšší úrovně ochrany údajů pro občany Evropské unie. Úzká spolupráce s našimi americkými partnery je nezbytná a správná. Nesmí však vést k podkopávání ústavně zaručených práv evropských občanů.

Mandát k vyjednávání navržený pro tuto dohodu Komisí je dobrý a nasměrovává nás správným směrem. Pro mne jako zpravodaje Evropského parlamentu je potěšením při této příležitosti Komisi ujistit, že současný návrh má širokou podporu všech skupin v Parlamentu. Z našeho pohledu je nyní naléhavě nutné, aby tento návrh přijala také Rada, takže jednání bude možné zahájit co nejdříve.

Nemám pochyb, že přesvědčit naše partnery na druhé straně Atlantiku o podrobnostech našich obav nebude snadné. Jsem však přesvědčen, že Spojené státy byly založeny na zásadách svobody, demokracie a základních práv a sdílejí náš respekt vůči právům jednotlivce ve vztahu ke státním orgánům. Není to proto nic nemožného, ani důvod ke konfliktu; spíše existuje reálná možnost upevnit náš společný základ na obou stranách Atlantiku a položit nový základ pro ještě užší spolupráci.

Na závěr bych se však rád zmínil ještě o jednom aspektu, který je pro nás, Parlament, zvlášť důležitý: důvěru našich občanů k transatlantické ochraně údajů získáme jen tehdy, podaří-li se nám vytvořit jednotný rámec v EU. Je proto nanejvýš důležité, aby dohoda s USA o ochraně údajů představovala rámec pro všechny dohody uzavírané EU a členskými státy s USA. Těším se proto na svou práci zpravodaje v souvislosti s dohodou se Spojenými státy o ochraně údajů a na úzkou spolupráci se svými kolegy poslanci tohoto parlamentu, s Komisí, Radou a také s Kongresem USA a vládou USA.

 
  
MPphoto
 

  Geoffrey Van Orden (ECR). – Pane předsedající, v průběhu voleb v polovině prezidentova funkčního období jsem byl v USA a částečně jsem zažil převrat, k němuž tam došlo. Pro Evropany v našich zemích i v Evropské unii z toho plynou poučení. Občané ve Spojených státech i zde u nás chtějí méně vládního vměšování do jejich života, kontroly nad schodky a škrtů ve veřejných výdajích, což by pro nás mělo znamenat nižší rozpočet EU.

Přejdu-li k záležitostem obrany, nedávný přezkum strategické obrany a bezpečnosti Spojeného království nám připomíná, že zdaleka nejdůležitější obranné a bezpečnostní vztahy má Británie s USA. To by mělo platit i o všech ostatních evropských zemích. Velmi doufám, že nová strategická koncepce NATO potvrdí obnovený závazek vůči alianci, jež připoutává Spojené státy k bezpečnosti Evropy. Nesmíme dovolit, aby jej oslabilo nebo podkopalo rozptylování obranných ambic EU. Zdvojování a rozptylování si nemůžeme dovolit, zejména v době, kdy se snižují rozpočty na obranu.

Summit NATO, který se bude konat dne 19. listopadu, je pro 21 spojenců NATO, kteří jsou rovněž členskými státy EU, dobrou příležitostí k doložení svých závazků za nových podmínek.

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL).(PT) Je načase vyzvat USA, aby usilovaly o mírové řešení konfliktů, ukončily vojenskou okupaci a válku, ať už v Iráku, Afghánistánu nebo na Blízkém východě, zrušily embargo vůči Kubě, zastavily podporu agresivních politik Izraele, které jsou příčinou humanitární krize v Gaze a na okupovaných palestinských územích, a usilovaly o jaderné odzbrojení.

Je třeba jasně říci, že záminku boje proti terorismu nelze již nadále používat k podkopávání mezinárodního práva a k porušování lidských práv a základních svobod. Spolupráce je velmi důležitá, abychom snížili chudobu a skoncovali s daňovými ráji a se spekulativními převody kapitálu.

Tento summit se časově shoduje se summitem NATO v Lisabonu, jehož cílem je přezkoumat strategii organizace a na němž USA usiluje o získání aktivní podpory svých spojenců z EU pro vojenskou eskalaci na celosvětové úrovni, skrze kterou a rovněž prostřednictvím vojenské hrozby si chce zajistit využívání zdrojů, kontrolu nad trhem a politickou nadvládu, což zvyšuje nebezpečí a ohrožení lidu. Rádi bychom proto projevili solidaritu s mírovým hnutím, s pracujícími a řadou organizací, kteří stupňují kampaň „Ano míru, ne NATO”, jejíž součástí je demonstrace v Lisabonu dne 20. listopadu.

 
  
MPphoto
 

  Bastiaan Belder (EFD).(NL) Pane předsedající, strategický význam Turecka pro transatlantické vztahy je očividný. Vzhledem k tomu jsem velmi zvědav na stanovisko Rady k nové „Červené knize” národní bezpečnostní rady Turecka. Toto nové vydání logicky navazuje na strategii tureckého ministra zahraničních věcí.

Má první otázka pro Radu se zřetelem k nadcházejícímu transatlantickému summitu zní: sdílí Rada obavu, že současná turecká zahraniční politika nahrává revizionistickým silám v regionu – především Íránské islámské republice – a fakticky tím podrývá stabilitu na Blízkém východě?

Druhá moje otázka zní, zda Rada hodlá nastolit téma Červené knihy na transatlantickém summitu, s ohledem na postavení Turecka, které je důležité pro EU jako kandidátská země a je také důležité jako partner v NATO?

 
  
MPphoto
 

  Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, na pořadu zasedání Transatlantické hospodářské rady v prosinci bude odstranění obchodních překážek, což je u globalistů posvátný cíl, který staví více na víře než na rozumu. Hospodářská teorie nám neustále říká, že mezinárodní obchod činí svět jako celek bohatším. Již zdrženlivěji se vyjadřuje k tomu, zda z něho mají prospěch všichni ve všech zemích.

Problémem, jemuž čelí vyspělý svět, není příliš mnoho, ale příliš málo obchodních překážek. To znamená příliš málo překážek pro výrobky z rozvíjejících se zemí, jako je Čína a její nízké mzdové náklady, silně podhodnocená měna a uměle potlačovaný domácí trh. Znamená to, že čínské zboží, které je již levné díky nízkým mzdám, se uměle stává ještě levnějším kvůli nízké hodnotě své měny. Potlačovaný domácí trh znamená, že existuje zanedbatelná poptávka po dovozu spotřebního zboží a dokonce i nedostatečná poptávka po čínském zboží, takže je Čína zcela závislá na svém vývozu.

Evropa na tuto hrozbu reaguje prohlášeními, že posílí svou konkurenceschopnost, snad díky výzkumu a vývoji. To by mohla být jedna z možností, kdyby Čína dodržovala mezinárodní práva duševního vlastnictví. Avšak jakmile se na Západě objeví nějaká novinka, Čína zcela bezohledně a bez sebemenšího studu tento výrobek okopíruje a vyrábí za zlomek ceny. Na pořadu jednání summitu EU-USA bude zvyšování zaměstnanosti na obou stranách Atlantiku. Určitá naděje tu je, zůstaneme-li i nadále globalisty.

 
  
MPphoto
 

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE).(ES) Vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy jsou, jak již bylo řečeno, založeny na zásadách, idejích, společné historii a společné touze po svobodě. Tyto hodnoty by se však nakonec mohly rozpustit v rétorice a zajít na úbytě, nepřejdeme-li od slov k činům. Jedním z nejspolehlivějších dokumentů, který tato sněmovna vypracovala  na téma transatlantických vztahů v období po prezidentských volbách, je zpráva mého kolegy pana Millána Mona. Tato zpráva je součástí stávajícího společného návrhu usnesení, o němž budeme zítra hlasovat, a obsahuje řadu konkrétních iniciativ, které stále mají význam pro vytvoření skutečného partnerství, o něž, pane komisaři, musíme začít usilovat.

Hovoří se zde o významu hospodářských a obchodních vztahů, a jen 15 členských států EU investuje v Texasu více, než Japonsko investuje v 50 státech USA.

Musíme dodat nový podnět mechanismům summitu, vytvořit Euro-americké shromáždění a, což je nejdůležitější, vytvořit koordinační a konzultační mechanismy pro globální otázky a nejdůležitější oblasti světa – Blízký východ, Írán, Afghánistán – a pro vztahy s novými velmocemi.

Pane předsedající, během své nedávné cesty po Blízkém východě prezident Obama prohlásil, že za nejdůležitější považují partnerství mezi Spojenými státy a Indií. To mi připomnělo jeden ze zásadních aspektů zprávy pana Millána Mona, ve které cituje prohlášení prezidenta Obamy z Berlína, že nejdůležitějším strategickým spojencem Spojených států je Evropa. Nadcházející summit EU-USA bude skvělou příležitostí tento bod vyjasnit a jednoznačně určit, co skutečně je strategické partnerství. Mohli bychom začít tím, že požádáme Spojené státy, aby na základě nových přístupů zavedených Lisabonskou smlouvou podpořily žádost Evropské unie o institucionální zastoupení například na Valném shromáždění Organizace spojených národů.

 
  
MPphoto
 

  Adrian Severin (S&D). – Pane předsedající, není tomu tak dávno, co tento parlament přijal usnesení, ve kterém se hovořilo o nových možnostech rozvíjení transatlantických vztahů po zvolení prezidenta Obamy ve Spojených státech. Nadcházející summit Evropská unie-Spojené státy se bude konat za poněkud odlišné situace. Neznamená to však, že zde možnosti neexistují. Jde prostě o to, že situace je poněkud komplikovanější.

Myslím si proto, že při přípravě tohoto summitu se budeme muset vyrovnat s určitými problémy. Doufám, že se nám podaří své americké spojence přesvědčit, aby si v mezinárodních vztazích nadále zachovali multilaterální přístup a aby se tento postoj projevil v praktické rovině ve vztazích s Evropskou unií. Musíme trvat na rozvoji civilního rozměru misí pro prosazování a zachování míru, v oblasti řešení krizí a v procesu obnovy po skončení krize.

Důležité také je pokusit se o koordinaci našich politik v oblasti rozvojové pomoci, abychom byli v tomto úsilí efektivnější. Co se týče nešíření jaderných zbraní, měli bychom nejen zachovat svou schopnost spolupráce, ale také postupovat inteligentně. Součástí tohoto procesu je ratifikace nové smlouvy START, která dosud čeká na projednání v Kongresu Spojených států. Doufáme, že nová situace v Kongresu neohrozí možnosti odsouhlasení této smlouvy.

USA oznámily a již zahájily revizi vztahů s Ruskem. Myslím, že tato revize má pro nás velký význam a stejně tak je důležité pro trilaterální dialog v budoucnosti: mezi Ruskem, Spojenými státy a Evropskou unií o nejdůležitějších globálních tématech. Především doufám, že na tomto summitu dokážeme u Spojených států upevnit instinkt k evropskému partnerství. Potřebujeme funkční mechanismus pro trvalou komunikaci, konzultace a koordinaci se svými americkými spojenci.

 
  
MPphoto
 

  Marietje Schaake (ALDE). – Pane předsedající, aby byla EU důvěryhodným partnerem a mohla působit jako globální síla, musí vystupovat jednotně. Prezident Obama a jeho vláda to zcela oprávněně dali najevo, a stejně tak i my musíme být schopni otevřeně kritizovat jeden druhého. To je nezbytné, abychom zajistili důvěryhodné transatlantické vztahy vyznačující se vzájemným doplňováním a koordinací.

Jak můžeme spolupracovat při obraně lidských práv, právního státu a demokracie ve světě, když Hillary Clintonová vystoupí s projevem věnovaným vizi globální internetové svobody, zatímco USA trvají na zachování netransparentnosti jednání o Obchodní dohodě o boji proti padělání (ACTA), což vyvolává obrovské obavy ohledně internetové svobody? To si odporuje a podkopává to naši důvěryhodnost. Proč se máme z dokumentů, které pronikly na veřejnost, dozvídat o tom, že v Iráku docházelo k mučení a byly nad ním přimhuřovány oči? Vyzýváme k nezávislému vyšetření.

Proč nemohla Komise zodpovědět mou otázku ohledně požadavků vlády USA, které se týkaly trestních opatření vůči Wikileaks? Považuje transatlantické vztahy za důležitější než otázky kladené poslanci Evropského parlamentu? Proč tlačí USA evropské firmy k přijetí sankcí nad rámec těch, jež EU přijala vůči Íránu? USA by měly respektovat nezávislost EU a svoji doplňující úlohu.

EU i USA musí postupovat transparentně, vzájemně respektovat svou nezávislost a umožnit demokratickou kontrolu našich postupů. Není to snad to, co nás – USA a EU – odlišuje od druhých, především s ohledem na základní svobody a lidská práva?

 
  
MPphoto
 

  Eva Lichtenberger (Verts/ALE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, v transatlantickém dialogu nás mnohé spojuje – hovořím o základních hodnotách, základních právech svobody a demokracie – ale také nás leccos rozděluje, a sice způsob, jímž jsou tato práva uplatňována a konkrétně naplňována v našich transatlantických vztazích. Tento rozpor často velmi jasně vystupuje do popředí zejména v souvislosti s bezpečnostními otázkami. Ochrana údajů je zdrojem trvalého nedorozumění; to dávno víme. Rámcová dohoda – podaří-li se nám ji dobře vypracovat – bude proto velkým pokrokem. Musíme zde najít řešení, které také umožní občanům po obou stranách Atlantiku vymáhat svá práva vůči druhému partnerovi.

Druhou významnou oblastí, ve které jsou naše zásady podobné, ale naše přístupy se značně liší, je oblast změny klimatu. Proto bych byla velmi ráda, kdyby byla zařazena na pořad jednání a důkladně projednána. Nesmíme dovolit, aby Evropská unie používala transatlantický dialog k oslabování svých vlastních slibů a závazků.

 
  
MPphoto
 

  Mirosław Piotrowski (ECR). – (PL) Pane předsedající, jedním ze zásadních principů spolupráce v Evropské unii je svoboda pohybu osob. Jako mezinárodně právní subjekt usiluje reformovaná Evropská unie o rovné zacházení se všemi občany, a součástí toho je i svoboda cestovat po celém světě. Před nadcházejícím summitem Evropská unie-USA je třeba znovu poukázat na to, že vůči čtyřem z 27 členských států včetně Polska je dosud uplatňován restriktivní vízový režim.

Během summitu by jako jedna z priorit měla být projednána problematika rovného zacházení s členskými státy EU v rámci programu bezvízového styku. Bude to první zkouška efektivity prezidenta Evropské rady pana Van Rompuye. Zjistíme také, zda jsou rozhovory s prezidentem Barackem Obamou považovány za počátek konkrétního dialogu, nebo zda se ukáže, že se jedná o pouhou zdvořilostní schůzku u příležitosti probíhajícího summitu NATO. Zaujetí pevného postoje v otázce víz ukáže, zda USA berou Unii jako mezinárodně právní subjekt vážně.

 
  
MPphoto
 

  Marietta Giannakou (PPE).(EL) Pane předsedající, společný návrh usnesení předložený politickými skupinami podporujeme. Musíme samozřejmě tyto otázky projednat před summitem EU-USA a před summitem G20. Spojené státy jsou naším přirozeným spojencem. Spojenectví však znamená rovnost a pravé spojenectví proto může existovat jen tam, kde jsou vztahy založeny na rovnoprávném základě.

Musíme rozvíjet užší, institucionalizovanou spolupráci, abychom především mohli podporovat globální demokracii a lidská práva, společnost založenou na znalostech a vědě, světovou bezpečnost a stabilitu a výměnu údajů, a to jak řekla paní Redingová, na základě rovnosti a vzájemnosti. V tomto rámci byl samozřejmě přehlédnut světový obchod s drogami a hrozba, kterou představuje pro mezinárodní politiku, bezpečnost a stabilitu.

Musíme také spolupracovat v oblasti úsilí zaměřeného na řešení krizí, urovnávání konfliktů a rozvoj třetích zemí. Zatímco však Evropa rozvoj třetích zemí zásadně podporuje, Spojené státy tak nečiní. Chceme-li skutečnou rovnováhu, musí se Spojené státy a Evropa o otázky rozvoje a bezpečnosti v celkovém rámci mezinárodního působení podělit.

 
  
MPphoto
 

  Knut Fleckenstein (S&D).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych se ve stručnosti zmínil o třech bodech, také jménem některých mých kolegů z Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Jsou to body klíčového významu, a chtěl bych představitele Komise požádat, aby se jimi zabývali na svých jednáních.

Za prvé, ačkoli byla daň na podporu cestování již přijata, jedná se o nepřijatelné jednostranné rozhodnutí vlády USA. Doufáme, že ji dokážete přesvědčit, aby se nad tím znovu zamyslela.

Za druhé, s vyloučením Rumunska, Polska, Bulharska a Kypru z programu bezvízového styku Evropský parlament nemůže souhlasit a podle našeho názoru by neměl dovolit další trvání této situace.

Za třetí, vítáme společné úsilí o vypracování mezinárodní bezpečnostní normy a o rozvíjení koncepce inteligentní bezpečnosti, ale jednostranná opatření, jako je povinná kontrola kontejnerů, nejsou řešením, protože jsou subjektivní a nepřiměřená. Výše nákladů je v naprostém nepoměru k možným přínosům a je nesmyslné toto očekávat od evropských přístavů a podniků.

 
  
MPphoto
 

  Vladko Todorov Panayotov (ALDE).(BG) Pane komisaři, dámy a pánové, nástupem prezidenta Obamy do funkce začala ve vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy nová éra stabilní spolupráce. Summit v Cancúnu, který začne za dva týdny, poskytne dobrou příležitost pro to, aby USA a Evropa zaujaly stejný postoj a postavily se do čela ostatních zemí v úsilí o trvalou, závaznou dohodu v oblasti boje proti globální změně klimatu.

Důležitý je čas. Platnost Kjótského protokolu za dva roky vyprší, ale my potřebujeme jistotu a čas na přizpůsobení. Musíme dát rozvojovým zemím jasný signál tím, že s nimi budeme spolupracovat v oblasti transferu technologií a poskytneme jim přiměřenou finanční podporu.

Jsem si jist, a čínský velvyslanec to rovněž zdůraznil během dnešního setkání s námi, že USA, Evropská unie a Čína se u jednacího stolu ujmou své zodpovědnosti a stanou v čele úsilí o dosažení nové dohody, jež zaručí bezpečnost budoucím pokolením.

 
  
MPphoto
 

  Godelieve Quisthoudt-Rowohl (PPE).(DE) Pane předsedající, Spojené státy a Evropa jsou západními partnery se společným osudem. Přístup na trhy třetích zemí je společným tématem a zájmem EU i USA, zejména z toho důvodu, že po překonání finanční krize lze očekávat hospodářský vzestup rozvíjejících se zemí, jako je Brazílie, Indie a Čína, v nichž stále existují významné diskriminační překážky obchodu, k nimž patří i překážky necelní.

Jsme přesvědčeni, že Transatlantická hospodářská rada nejen může, ale skutečně musí hrát důležitou roli v podpoře společného přístupu Evropské unie a USA k obchodním vztahům se třetími zeměmi. Vyzýváme ji tedy, aby usilovala o společný přístup a o společnou strategii pro nové dohody o volném obchodě uzavírané mezi USA a EU, i když si uvědomuji, že to nebude bez problémů. Tato harmonizace mezi USA a EU je mimoto naléhavě a oprávněně požadována průmyslem v rámci G8 a G20 a také na jednáních WTO. Kromě toho – a očekávám, že USA toto přání sdílejí, – bychom byli rádi, aby bylo co nejdříve dokončeno rozvojové jednací kolo z Dohá. Bude však nezbytné, abychom nejen my předložili nové a zásadní návrhy, ale aby nám vyšly naproti rozvíjející se ekonomiky. Také zde by společná strategie USA a Evropské unie byla prospěšná pro obě strany.

Smím-li se na vás obrátit přímo, pane komisaři De Guchte: v oblasti spolupráce by bylo dobré, aby Komise a Parlament mohly pochytit něco ze způsobu, jímž Washington spolupracuje v oblasti obchodní politiky.

 
  
MPphoto
 

  Corina Creţu (S&D).(RO) Myslím si, že jedním z bodů k diskusi během transatlantického dialogu na nadcházejícím bilaterálním summitu Evropská unie-USA musí být zrušení vízových požadavků pro čtyři členské státy EU, jejichž občané jsou dosud vystaveni cestovním omezením, a sice Rumunsko, Bulharsko, Polsko a Kypr.

Odsuzuji nedostatečnou flexibilitu USA s ohledem na trvalý pokrok, kterého tyto země dosahují, zejména poté, co přistoupily k Evropské unii. Domnívám se, že představitelé Evropské unie musí proti tomuto hnidopišskému sledování technických detailů souvisejících se zařazením do programu bezvízového styku rozhodněji a efektivněji vystoupit. Je povinností Evropské unie jako celku aktivněji a viditelněji projevovat solidaritu se všemi občany členských států.

Ráda bych také zdůraznila potřebu spolupráce v oblasti rozvoje a humanitární pomoci v době, kdy vztahy mezi USA a Evropskou unií mají obrovský význam pro stávající hospodářské a geostrategické prostředí.

 
  
MPphoto
 

  Marielle De Sarnez (ALDE).(FR) Pane předsedající, nikdo v této sněmovně nám nemůže dát seriózní záruku, že opatření přijímaná na obou stranách Atlantiku zabrání budoucí finanční krizi. Tuto otázku tedy musíme vrátit na pořad jednání a rovněž musíme pokročit v otázce dohledu, kapitálových rezerv bank, zákazu určitých finančních produktů a v boji proti daňovým rájům.

Mým druhým bodem je, že jsme na sobě navzájem finančně, hospodářsky a měnově zcela závislí, což je nám všem jasné. Proto žádné rozhodnutí přijímané jednostranně, bez konzultace, nejde správným směrem. Mám samozřejmě na mysli postup Evropského rozvojového fondu (EDF) před několika dny. Musíme postupovat společně, abychom například umožnili reformu mezinárodního měnového systému.

Musíme také společně přijmout opatření směřující k větší vyváženosti, transparentnosti a demokratičnosti mezinárodních institucí. Chceme-li, aby byl názor Evropy na zásadní otázky slyšet, musíme skutečně převzít iniciativu a vystupovat jednotně. Právě to můžeme například dokázat za několik málo hodin na summitu G20, alespoň v to pevně doufám.

 
  
MPphoto
 

  Francisco José Millán Mon (PPE).(ES) Pane předsedající, nejdůležitějším strategickým vztahem Unie je její vztah ke Spojeným státům. Musíme vést trvalý dialog o dvoustranných i globálních otázkách a snažit se co nejlépe koordinovat své postupy. To je podle mého názoru hlavní poselství zítřejšího usnesení.

Proto jsem litoval toho, že se neuskutečnil plánovaný summit v květnu. Navíc tehdejší zdůvodnění, že není o čem jednat, jsem považoval za absurdní. Dva natolik významní partneři, navíc v době celosvětové hospodářské krize a tváří v tvář problémům, jako je terorismus, změna klimatu, energetická bezpečnost nebo šíření jaderných zbraní, mají vždy o čem jednat.

Kromě toho existují závažné regionální konflikty, například mírový proces na Blízkém východě, íránská jaderná hrozba nebo problém Afghánistánu, jež podle mého názoru zasluhují koordinovaný postup Spojených států a Evropské unie.

Doufám, že nadcházející summit v Lisabonu bude úspěšný. Existuje mnoho otázek, jimiž je třeba se zabývat a o nichž jsem se již zmínil. Navíc svět se mění. Asie je na vzestupu; pomysleme na význam Číny nebo Indie, kterou prezident Obama nedávno navštívil. Dokonce se hovoří o post-západním světě.

Za těchto podmínek měnícího se světového řádu potřebujeme úzkou koordinaci mezi Evropou a Spojenými státy. Mnohé zájmy, ideály a hodnoty máme společné. Budeme silnější, jestliže budeme postupovat koordinovaně.

Dámy a pánové, Lisabonská smlouva vytvořila také nové orgány pro posílení úlohy Evropské unie ve světě. Měli bychom proto zlepšit také své mechanismy pro dialog a koordinaci se Spojenými státy. Usnesení přijaté Parlamentem v březnu tohoto roku obsahuje mnoho myšlenek, jak posilovat tyto institucionální mechanismy pro dialog mezi Bruselem a Washingtonem.

Mou poslední poznámkou je politování nad tím, že se představitel Rady zmínil pouze o výměně údajů; nepřišel sem hovořit o summitu, o kterém jsme neslyšeli nic. Komise se o tom bohužel zmínila jen velmi stručně. Kdo sem skutečně přišel hovořit o summitu?

 
  
MPphoto
 

  Wolfgang Kreissl-Dörfler (S&D).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, musíme společně bojovat proti mezinárodnímu terorismu; o tom není sporu. Tento boj však musí probíhat na základě našich společných hodnot a právního státu, a ne na základě velmi individuálních interpretací práva, s nimiž nedávno vystoupil bývalý prezident USA George W. Bush ve své knize a v diskusních pořadech. Zmiňuji se o tom také v souvislosti s novými většinami v Kongresu USA.

Pro nás je rozhodující zvyšování úrovně ochrany údajů a dodržování práv našich občanů; je totiž nezbytné objasnit jednu věc, a to, že píseň svobody nemůže znít na nástroji násilí. Nemůžeme říkat lidem v jiných zemích, co očekáváme od právního státu, pokud společně nedodržujeme tytéž zásady a nejednáme podle nich.

Jsem však velmi potěšen, že prezident Obama vnesl do USA závan čerstvého vzduchu, přestože se může zdát, že jeho postavení bylo v poslední době poněkud oslabeno. Jedno je jasné, totiž to, že budeme na straně těch, kdo tento právní stát brání.

 
  
MPphoto
 

  Mario Mauro (PPE). – (IT) (Řečník začíná hovořit s vypnutým mikrofonem) … kdy se nová mocenská centra světa přesouvají, podle mého názoru transatlantická oblast stále zůstává oblastí s nejrozvinutějším a nejefektivnějším hospodářstvím na planetě.

Je pravda, že se v rostoucí míře objevují v mnoha ohledech pochopitelné snahy o uzavření obchodní dohody například se zeměmi, jako je Čína. Dle mého názoru však nesmíme zapomínat, že stávající vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou již velmi dlouho vazbou, jíž si musíme cenit nad všechny jiné a střežit téměř žárlivě.

Tato úvaha vyplývá z historie Evropy i Spojených států. Projevuje se zajisté společnou láskou k demokracii, míru, právům a k tržnímu hospodářství. Urychlení procesu posilování transatlantické hospodářské integrace je nepostradatelné pro podporu globálního rozvoje založeného na kombinaci hodnot, jejichž určeným cílem je pro všechny lidi na světě zajistit přijatelnou životní úroveň skrze spravedlivou a efektivní politiku multilateralismu, která přispěje k budování demokratičtějšího a tudíž svobodnějšího uspořádání světa.

Obracím se proto na všechny, kdo v této době řídí zahraniční politiku Evropské unie. Po léta jsme sledovali, jak schopnosti vedení USA – ať byl prezidentem kdokoli – vždy měly obrovský význam pro přijímání globálních transatlantických rozhodnutí. Je načase, abychom také uchopili situaci do rukou. Svoji moc odvozujeme z vůle pěti set milionů lidí a z nové pevnější institucionální struktury, což nám musí pomoci odolat pokušení skrýt se za amerického obra a místo toho vzít osud našich občanů do vlastních rukou, přičemž možná požádáme naše přátele ve Spojených státech, aby se vyjádřili k otázce přidělení jednoho právoplatného křesla Evropské unii v Organizaci spojených národů.

 
  
MPphoto
 

  Ioan Enciu (S&D).(RO) Vítám dohodu EU-USA o ochraně údajů, která musí být podpořena, aby se posílila spolupráce v oblasti boje proti trestné činnosti a proti terorismu. Evropský parlament při různých příležitostech opakovaně poukazoval na to, že v oblasti ochrany údajů je v USA nedostatek legislativy, která by odpovídala evropským právním předpisům, což vyvolává vážné otazníky nad tím, jaké ochrany se evropským občanům ve Spojených státech skutečně dostane.

V této souvislosti bych se chtěl zeptat Komise a Rady, jaké záruky budou v praxi poskytnuty pro práva Evropanů domáhat se soudní nebo správní nápravy a rovněž pro zásadu přiměřenosti ve vztahu k různým americkým orgánům a agenturám, které údaje zpracovávají a mají k nim přístup, a v neposlední řadě, jak bude zaručen nezávislý dohled nad celým procesem.

 
  
MPphoto
 

  Nuno Melo (PPE).(PT) Svět prochází velmi náročným obdobím. V těchto těžkých časech bychom neměli mít žádné pochyby o tom, kdo je naším spojencem a kdo je naším nepřítelem. Spojené státy jsou jedním z klíčových spojenců Evropy. Boj s terorismem probíhá v celosvětovém měřítku, je namířen proti subjektům, které nemají tvář v našem společném prostoru ani mimo něj, a jeho cílem je ochrana hodnot naší civilizace, které chceme hájit.

Avšak přednostní důraz na hodnoty, které chceme hájit, také znamená, že bychom v Parlamentu, Komisi a Radě mohli a měli požadovat jasná pravidla v oblasti ochrany údajů, ochrany osobních práv a práva na soukromí. Prevence, vyšetřování a stíhání trestné činnosti nesmí být prováděny za cenu znevažování a porušování práv jednotlivce. Nesmí to dovolit ani Evropa, ani Spojené státy. Znovu zdůrazňujeme nesmírný význam transatlantických vztahů a dobré spolupráce mezi Evropou a USA na všech úrovních; proto bychom měli podpořit jednání o budoucí globální dohodě, jež stanoví pravidla, zabezpečí práva a na základě vzájemnosti nebude od USA vyžadovat nic menšího, než co jsme i my s ohledem na tento společný cíl připraveni Spojeným státům poskytnout.

 
  
MPphoto
 

  Edit Herczog (S&D). – Pane předsedající, chtěla bych přivítat zasedání Transatlantické hospodářské rady dne 15. prosince a zejména její diskuse o inovaci, digitální agendě a energetických technologiích. V několika posledních letech jsme viděli, jak obtížné je harmonizovat stávající právní předpisy a dokonce přístupy k méně náročným odvětvím a službám. Je to tedy zásadní příležitost k vytvoření našich právních předpisů pro tyto nové oblasti, které doposud právně upraveny nejsou. Hovoříme právě o těchto nových oblastech; nové výzvy jako stárnutí obyvatelstva nebo změna klimatu vyžadují další rozvoj právních předpisů pro základní technologie.

A konečně, pane komisaři, je nejvyšší čas jednat o energetické bezpečnosti a do budoucna přemýšlet o Transatlantické energetické radě. Přeji vám hodně zdaru na vašem zasedání dne 15. prosince.

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, pořad jednání EU-USA je zaplněný jako vždy a obě strany by měly využít této příležitosti k propracování společných postojů k otázkám, jako je finanční regulace, změna klimatu, prohlubování obchodních styků, šíření jaderných zbraní a boj proti terorismu. Otázkou číslo jedna na pořadu jednání by však měla být hospodářská obnova.

Transatlantické hospodářské vztahy jsou nesmírně důležité pro světovou prosperitu, neboť bilaterální obchod našich dvou ekonomik představuje téměř 4,3 bilionu USD. Naše hospodářské partnerství je jednou z rozhodujících hybných sil celosvětové hospodářské prosperity a představuje nejrozsáhlejší, téměř integrované a nejdéle trvající hospodářské vztahy na světě. Na naše ekonomiky společně připadá polovina světového hospodářství. Proto musíme vypracovat společné strategie pro opatření, která se chystáme přijmout s cílem zajistit stabilní zotavení z krize, k čemuž patří regulace finančních trhů, stimulační balíčky a strategie pro omezení měnové manipulace jiných velkých globálních ekonomik.

Na druhé straně bychom měli znovu zvážit, zda konání summitů EU-USA v půlročních intervalech je dobrý nápad. Rozhodnutí prezidenta Obamy nezúčastnit se předchozího letošního summitu v Madridu odhalilo přílišnou míru spolupráce ze strany EU. Budeme-li trvat na častých bilaterálních summitech, riskujeme jejich devalvaci do té míry, že se stanou bezvýznamnými.

 
  
MPphoto
 

  Françoise Castex (S&D).(FR) Pane předsedající, členové Komise, rád bych se vrátil k dohodě o boji proti padělání, o které se nyní vedou jednání, zejména se Spojenými státy. Tato dohoda vyvolává některé otázky také u Spojených států, zejména u úředníků z Patentového úřadu USA. Dále, 75 profesorů práva z USA zaslalo nedávno prezidentu Obamovi dopis. Soudí, že obchodní dohoda o boji proti padělání (ACTA), která je jednoduchou exekutivní dohodou, by protiřečila ústavě USA.

Zatímco se Evropský parlament, jak víte, chystá k dohodě ACTA přijmout usnesení, což dosud vyvolává značný neklid a ani zdaleka nenachází jednomyslnou podporu mezi našimi spoluobčany, myslím si, že by bylo vhodné znát jasnou odpověď vyjednavačů USA ke dvěma bodům: Může být ACTA Spojenými státy ratifikována? Je ACTA podle jejich názoru závaznou, nebo dobrovolnou dohodou? Vždyť dohoda o boji proti padělání, která nezahrnuje Čínu, Indii a Brazílii a která by nebyla prováděna Spojenými státy, by značně ztratila na důvěryhodnosti. Děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, rád bych poděkoval panu komisaři De Guchtovi a paní komisařce Redingové za jejich intenzivní, ale realistický přístup k summitu EU-USA. Dle mého názoru je načase uznat, že USA nemohou bez Evropy dosáhnout žádný ze svých strategických cílů. Podobně EU nemůže hrát svou zamýšlenou roli světového aktéra bez úzké spolupráce s Amerikou. Paradoxně globalizace a vzestup jiných než západních mocností poskytují USA a EU spíše více než méně důvodů k posílení své spolupráce. Zároveň vidíme, že transatlantická mezera se rozšiřuje, a nikoli zužuje.

V současných amerických plánech a zájmech zaujímá Evropa méně významné místo. Je proto velmi důležité si uvědomit, že čas a možnosti pro upevňování vzájemného partnerství jsou omezené. Pravděpodobně v následujících deseti letech budou mít USA a EU možnost vytvořit mezinárodní program pro svět založený na hodnotách a stabilitě, avšak pouze pod podmínkou, že budou postupovat společně.

Začít se musí dokončením transatlantické oblasti volného obchodu, kterou Evropský parlament podporuje po několik let, překonáním vnitřních rozporů v Evropě a bojem proti protekcionismu.

 
  
MPphoto
 

  Simon Busuttil (PPE). – Pane předsedající, rád bych hovořil o všeobecné rámcové dohodě o ochraně údajů, o které začala vyjednávat paní Redingová. Téměř každý týden slýcháme o dalším teroristickém útoku nebo pokusu o útok, což samozřejmě poškozuje blahobyt našich občanů. Potřebujeme účinný nástroj k boji proti terorismu. To je jen jedna zjevná oblast, kde můžeme spolupracovat se svými přáteli za Atlantikem. Tato rámcová dohoda o ochraně údajů je nepochybně naléhavě zapotřebí. Paní Redingová, ohledně této dohody máte naši podporu.

Samozřejmě, tuto dohodu nechceme jen kvůli boji proti terorismu, ale i proto, že máme obavy spojené s ochranou údajů. Chtěli bychom, abyste chránili soukromí našich občanů a chránili zejména zásady nezbytnosti a přiměřenosti. Podle našeho názoru nemusíme volit mezi bezpečností a soukromím, domníváme se, že ve skutečnosti dokážeme zajistit obojí.

Byl bych rád, paní Redingová, kdybyste do těchto jednání vstupovala s pocitem, že se můžete opřít o podporu Evropského parlamentu, a s klidnou myslí, neboť víte, že stojíme za vámi při sjednávání dohody, která je dobrá pro naše občany a jež zaručí naši bezpečnost i naše soukromí.

 
  
MPphoto
 

  Danuta Jazłowiecka (PPE).(PL) Pane předsedající, před dvěma lety, když byl Barack Obama zvolen do funkce prezidenta Spojených států, se zdálo, že po obtížném funkčním období jeho předchůdce se vztahy mezi Evropou a Amerikou budou normalizovat. Zdálo se, že skončí doba, kdy na mezinárodní scéně Washington jednal na vlastní pěst. Všichni jsme se domnívali, že Spojené státy a Unie, postižené mimořádně silnou krizí, budou spolupracovat a pokusí se změnit svět, aby zajistily hospodářskou bezpečnost.

Dnes víme, že to byla planá naděje. Po klimatickém summitu v Kodani a poté, jakým způsobem pan Obama ignoroval španělské předsednictví, Američané znovu ponížili nás i ostatní svět přijetím jednostranného rozhodnutí natisknout peníze. Bez ohledu na četné sliby dané představitelům evropských vlád to rozhodnutí učinili bez jakékoli konzultace. Ve snaze uspokojit své vlastní zájmy přijali opatření, jež negativně ovlivní evropské hospodářství.

Nadcházející summit EU-USA by měl být využit k vyjádření našeho nesouhlasu a k výzvě, aby se k nám chovali jako k partnerům. Spolupráce není jen v našem zájmu, ale je také v zájmu Washingtonu, zejména s ohledem na nový geopolitický pořádek, který vzniká.

 
  
MPphoto
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D).(SK) Vztahy mezi Evropskou unií a USA jsou vztahy mezi dvěma velmocemi, ale přesto se často neubráním dojmu, že převládá jakýsi úzkoprsý egoismus nad pragmatismem.

Na jednacím stole jsou však některá velmi důležitá témata, která musíme společně se svými americkými partnery řešit.

Listopadový summit bude prvním setkáním USA a EU po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Vzhledem k tomu, že Evropská unie a USA představují polovinu světového hospodářství, velmi důležitým tématem bude ekonomika. V období velké krize je nutné koordinovat makroekonomické politiky, dohodnout se na regulaci finančního odvětví, pokusit se o zrušení daňových rájů a podobně. Je třeba se zaměřit na konkrétní problémy a nejednat na úkor druhých, jinými slovy je nutné, aby dva partneři nejednali na úkor ostatního světa, ale tak, jak by se slušelo na dvě zodpovědné, vedoucí světové síly.

Platformou pro zodpovědnou a pragmatickou politiku je kromě listopadového summitu EU-USA i prosincové zasedání Transatlantické hospodářské rady.

 
  
MPphoto
 

  Malcolm Harbour (ECR). – Pane předsedající, jsem velmi potěšen, že jste si mne povšiml, protože chci zejména poděkovat panu komisaři De Guchtovi za to, co jsem považoval za velmi důležité přeorientování Transatlantické hospodářské rady. V červenci jsem jako předseda Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů byl na služební cestě ve Washingtonu. Vrátil jsem se tam později a prohlásil jsem, že je třeba změnit zaměření hospodářské rady tak, aby začala sledovat dlouhodobé strategicko-technické otázky, jimiž se oba zabýváme, a zejména aby zahájila práci na budování základů pro normy, na čemž můj výbor v několika uplynulých měsících odvedl značný kus práce.

Měli bychom vytvářet společné normy pro budoucí technologie, a ne budovat nové obchodní překážky tím, že budeme pracovat každý samostatně. Jak ve svém projevu uvedl, pomůže nám to připravit společné výzkumné programy, společné příležitosti pro podniky a spolu s našimi partnery ve Spojených státech posílit svou konkurenceschopnost.

Myslím si, že tento prvek vašeho dnešního vystoupení je velmi důležitý. Mrzí mne, že o tom hovořilo tak málo mých kolegů – vím, že paní Herczogová ano –, ale doufám, že dokážeme spolupracovat, abychom s tím pokročili. Pan Elmar Brok odešel, což je škoda, protože jsem mu chtěl říci, že tato nová orientace s sebou nese nové výzvy, z čehož plyne potřeba zaměstnat nové lidi, kteří budou pracovat na jeho dialogu transatlantických zákonodárců.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Pane předsedající, odvolávám se na dohodu o ochraně údajů a rád bych poukázal na to, že všechny stávající dohody musí zcela vyhovovat evropským normám pro ochranu údajů. To se netýká jen dohod o předávání bankovních údajů, ale také oblasti jmenné evidence cestujících. Komise nesmí v jednáních o dohodě o ochraně údajů s USA z tohoto postoje ustoupit. Nemůžeme připustit, aby evropské normy byly přizpůsobovány normám USA. Potřebujeme jednotnou ochranu místo nesystematického přístupu, který existoval doposud, a každá nová jednotlivá dohoda o výměně údajů musí obsahovat zásady jako omezení účelu, minimální doba pro uchovávání a právo občanů EU použít účinné opravné prostředky v souvislosti se zpracováním údajů.

Nesmíme v žádném případě dovolit, aby se EU i nadále přibližovala ke stále grotesknějším systémům profilování v USA nebo aby zásobovala USA osobními údaji občanů EU. Bez ohledu na to by dohoda bez příslušných záruk neobstála u Evropského soudního dvora.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE) – Pane předsedající, jako člen delegace EU-USA mám na nadcházejícím summitu zvláštní zájem a těším se na to, až se v rámci této delegace vydám v prosinci do USA. Je spravedlivé říci, že USA jsou naším přirozeným spojencem, a proto bych odporoval výroku, který tu dnes večer zazněl, že svět je v důsledku americké politiky spíše méně než více bezpečný. Chceme-li ukazovat prstem, měli bychom se, dříve než ukážeme prstem na Ameriku, podívat na země, kde neexistuje žádná svoboda, kde neexistuje žádná demokracie a kde nacházejí útočiště teroristé.

Nicméně je důležité, abychom na další zasedání a summity s USA přicházeli jako rovnocenní partneři, protože právě to budou respektovat; viděli jsme zejména v Kodani, že jsme byli považováni – jak si někteří mysleli – za slabochy. To se nesmí opakovat, zejména v otázkách, jako je kvantitativní uvolňování. Musíme se osmělit a dosáhnout toho, aby naše hlasy byly slyšet.

 
  
MPphoto
 

  Mario Pirillo (S&D).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové z Komise a Rady, dámy a pánové, aby mohla být naše spolupráce úspěšná, musí být vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy založeny na nejvyšší možné záruce bezpečnosti. Musíme odstranit všechny problémy zde, v Evropské unii. Vízové požadavky pro občany čtyř zemí, které tvoří součást 27 členských států, jsou závažným omezením svobody. Minulý týden delegace z Parlamentu předložila tento problém kanadským orgánům a zdá se, že si to vezmou za své a budou to řešit.

Obchod se Spojenými státy je důležitý, neboť posiluje naše euro a umožňuje Evropské unii soutěžit s velkým čínským, japonským a indickým trhem, a v Kanadě jsme zaznamenali opatrný postoj k americkému a mexickému trhu. Dobrým úvodem k jednáním je součinnost s USA v oblasti změny klimatu, udržitelné energie a globálního trhu.

 
  
MPphoto
 

  Angelika Werthmann (NI).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, odvolávám se na dohodu o ochraně údajů. Považuji za samozřejmé, že po uzavření dohody o ochraně údajů bude nutné prověřit stávající dohody mezi USA a EU a aktualizovat je v souladu s touto novou rámcovou dohodou. To je skutečný účel dohody, o kterou zde usilujeme. Mám za to, že kdybychom to neudělali, vznikne riziko právní nejistoty. Naší nejvyšší prioritou koneckonců musí být ochrana našich občanů.

 
  
MPphoto
 

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, dovolte mi nejprve zodpovědět některé konkrétní otázky, jež byly položeny, a začnu od změny klimatu. Nová většina ve Sněmovně reprezentantů pravděpodobně ještě více zúží prezidentu Obamovi manévrovací prostor. Musíme zajistit, aby USA neustoupily od svých závazků z Kodaně, a musíme je povzbudit, aby přispěly k úspěšnému výsledku zasedání COP 16 v Cancúnu.

Mezitím můžeme pokročit v konkrétních otázkách, jako jsou finanční prostředky na rychlé zahájení činnosti, snížení emisí z odlesňování a usnadnění chudým a rozvojovým zemím přizpůsobit se změně klimatu. Toto a stejně tak i biologický výzkum v oblasti čistých technologií, lze prosadit bez vnitřní legislativy USA.

Padla zde také otázka týkající se programu bezvízového styku USA a toho, že některé členské státy EU – Bulharsko, Kypr, Polsko a Rumunsko – do něj dosud nejsou zařazeny. Přikládáme tomu velký význam a budeme s našimi partnery v USA na vyřešení této otázky pracovat.

Pokud jde o zavedení poplatku ESTA pro cestující v rámci programu bezvízového styku, Komise opakovaně vyjádřila znepokojení nad tím, že tyto nové požadavky nejsou slučitelné se závazkem USA usnadnit transatlantickou mobilitu a že představují zvýšenou zátěž pro evropské občany cestující do USA. Musíme zajistit, aby úsilí v bezpečnostní oblasti, jako je jmenná evidence cestujících, bylo doprovázeno usnadněním transatlantického cestování pro oprávněné cestující.

Pokud jde o otázku týkající se dokumentů Wikileaks, momentálně nejsme schopni tuto informaci obsaženou v uniklých dokumentech komentovat. EU je však zásadně pevně odhodlána prosazovat dodržování absolutního zákazu mučení a krutého, nehumánního a ponižujícího zacházení. To je vše, co v tuto chvíli můžeme říci.

Zazněla zde otázka paní Quisthoudtové týkající se možnosti dohody o volném obchodu s USA. V tuto chvíli o tom, paní Quisthoudtová, neuvažujeme, protože co se obchodních vztahů EU-USA týče, dřívější studie v této oblasti vypracovaná GŘ pro obchod dokládá, že necelní překážky zůstávají v obchodních vztazích EU-USA vážným problémem, a dochází k závěru, že pokud by byla odstraněna polovina necelních překážek a rozdílů v regulaci, došlo by v EU a USA k nárůstu HDP přibližně o 160 miliard EUR a k navýšení vývozu o 2,1 % v EU a 6,1 % v USA. Ve skutečnosti již mezi USA a EU tolik cel neexistuje. Nicméně stávající překážky bývá často velmi obtížné odstranit, ale právě proto v TEC naléháme na brzkou a přímou spolupráci, například před tím, než přijmeme předpisy v důležitých oblastech, zejména na rozvíjejících se trzích a v oblasti nových technologií.

Pokud jde o TEC a o to, jakou problematikou by se mohla zabývat, v současnosti spolu s našimi americkými partnery připravujeme konečný program pro příští zasedání TEC, přičemž máme na zřeteli doporučení poradců. Hlavní témata, o nichž uvažujeme, jsou inovace a nové technologie, strategie pro ekologizaci našich hospodářství a budování transatlantického trhu. V rámci těchto témat budeme mít možnost projednat široký okruh otázek včetně e-zdravotnictví, interoperability elektronických zdravotních záznamů, bezpečného obchodu, vzájemného uznávání schválených obchodních norem a celkového přístupu k regulaci, inovačního akčního partnerství a výměny informací v oblasti bezpečnosti spotřebních výrobků. Budeme také jednat o společných odpovědích na hospodářské výzvy. Dále budu, koncem listopadu, jak o to požádal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jednat o normách. Přesné datum je, myslím, 29. listopadu.

Poslední otázka se týkala 100% kontroly příchozích nákladních kontejnerů. Jsme znepokojeni požadavky USA, aby od července 2012 procházely všechny námořní kontejnery směřující do USA před nakládkou na loď v zahraničním přístavu kontrolou. Domníváme se, že tento požadavek nepřinese průkazné bezpečnostní výhody a stane se překážkou hladkému obchodu. Z těchto důvodů Komise neplánuje provádět 100% kontrolu v evropských přístavech. Ministryně vnitřní bezpečnosti USA Janet Napolitanová oznámila plány odložit lhůtu pro 100% kontrolu z července 2012 o další dva roky. Komise doufá, že tento odklad povede k tomu, že Kongres USA přezkoumá svou politiku a dá přednost přístupu k bezpečnosti dodavatelského řetězce založenému na analýze rizika.

Hlavní výzvy pro EU v příštím roce nabízejí mnoho synergií a možností spolupráce s USA: řešení hospodářské krize; správa věcí veřejných, obnovení růstu a pracovních míst pomocí urychlení reforem, budování oblasti svobody, práva a bezpečnosti a posilování našeho významu na světové scéně. S výhledem na nadcházející summit EU-USA a na období po něm nás čeká řada důležitých úkolů. Jedním z nich je budování otevřenějších a navenek zaměřených vztahů EU-USA, které by v celém rozsahu zohledňovaly vztahy, jež EU i USA budují s novými velmocemi, jako je Čína, Indie, Rusko a Brazílie.

V oblasti hospodářství jsou ústředním bodem jednání zaměstnanost a růst. Budeme porovnávat informace o výsledcích G20, zejména co se týče finančních a bankovních reforem a nutnosti uzavřít celosvětovou obchodní smlouvu, a v tomto rámci hledat přidanou hodnotu vztahů EU-USA. Zároveň se musíme více zaměřit na využití úplného potenciálu transatlantického trhu. Mým cílem bude znovu zaměřit TEC na transatlantický program pro zaměstnanost, růst a inovaci. S podporou vedoucích představitelů EU a Senátu USA budu usilovat o dosažení pokroku v této oblasti na nadcházejícím zasedání TEC dne 17. prosince.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: ROBERTA ANGELILLI
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, po poznámkách mého kolegy pana De Guchta, které se týkaly všeobecné smlouvy a vztahů se Spojenými státy, se chci zaměřit na budoucí zastřešující dohodu o ochraně údajů. Je zcela jasné, že musíme sdílet údaje, abychom mohli bojovat proti terorismu a organizovanému zločinu, a zároveň musíme chránit práva občanů na ochranu údajů. Obsahem těchto jednání bude pokusit se dosáhnout obojího v rovnováze.

Jak jsem vám již řekla, dne 26. května tohoto roku předložila Komise návrh mandátu k vyjednávání. Nyní očekáváme, až se na tomto mandátu shodne Rada, což bude doufejme počátkem prosince, a následně budeme moci zahájit skutečná jednání. Naprosto souhlasím s tím, co bylo v této sněmovně řečeno. Musíme se zaměřit na právní jistotu v zastřešující dohodě, místo toho, abychom – a cituji jednoho poslance tohoto parlamentu – „hasili požár při každé jednotlivé dohodě o ochraně údajů”.

Podaří-li se nám – Spojeným státům a Evropě – stanovit společné normy, pak se tyto normy dříve či později stanou normami světovými. Musíme ukázat, že tyto normy vycházejí z našich hodnot spravedlnosti a základních práv a z práva na vzájemnost, přičemž obojí musí být jednoznačně zařazeno na pořad transatlantických jednání.

Nastolena musí být také otázka práv jednotlivce. To, co předkládá Komise, by pro naše evropské občany a  pro občany Spojených států znamenalo: vymahatelná práva jednotlivce, jako je právo na přístup k osobním údajům, které jsou o dané osobě shromažďovány, právo na jejich opravu a vymazání, právo na správní či soudní nápravu bez ohledu na státní příslušnost a místo pobytu a právo na náhradu veškerých utrpěných škod.

Efektivní uplatňování těchto práv by zaručila kontrola a sledování těchto norem pro ochranu údajů ze strany nezávislých veřejných orgánů, přičemž by v této souvislosti mělo být začleněno i ustanovení o nediskriminaci, které zajistí ochranu veškerých osobních údajů bez ohledu na státní příslušnost a místo pobytu dotyčné osoby, a dále nesmíme zapomínat na to, že je třeba nastolit rovnováhu mezi právy a bezpečností a rovněž, alespoň dle mého názoru, že nelze připustit jakoukoli diskriminaci na základě rasové příslušnosti.

Chceme-li tomu zabránit, bude Komise zajisté potřebovat pomoc ze strany Parlamentu. Slyšela jsem, že chcete navázat nebo jste již navázali konkrétní nové dvoustranné vztahy mezi Parlamentem a Kongresem Spojených států. Myslím si, že to bude velmi důležité i pro větší pochopení takových dohod o ochraně údajů na obou stranách Atlantiku, takže zde byste v průběhu jednání mohli velmi pomoci.

 
  
MPphoto
 

  Stefaan De Clerck, úřadující předseda Rady.(NL) Paní předsedající, mohu být velmi stručný, protože se samozřejmě shoduji se slovy paní místopředsedkyně Komise Redingové, totiž že to byla dobrá rozprava a že příští fáze proběhne ve dnech 2. a 3. prosince. Rada skutečně doufá, že bude následně schopna vytvořit konečnou podobu mandátu, aby Komise mohla zahájit seriózní diskusi a spolu s ní i jednání.

To je příležitost ke zlepšení spolupráce mezi EU a Spojenými státy; příležitost k dosažení rovnováhy mezi bezpečností a ochranou soukromí; příležitost ke sjednocení roztříštěného tématu; a ovšem příležitost převést výslovný požadavek Evropského parlamentu do pevné rámcové dohody.

Předpokládám, že dnešní rozprava připravila Radu na schválení mandátu Komise k vyjednávání, za předpokladu, že i Komise bude v přiměřených intervalech poskytovat zpětnou vazbu, na jejímž základě se bude dále rozvíjet diskuse o konkrétních podrobnostech a o aspektu vymahatelnosti práv. Doufám proto, že Komise dosáhne v brzké době dobrých výsledků – doufejme po zasedání Rady, které se bude konat ve dnech 2. a 3. prosince. Děkuji vám za tuto rozpravu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Obdržela jsem čtyři návrhy usnesení(1) předložené v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 11. listopadu 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně.(RO) EU a USA tvoří největší obchodní partnerství, připadá na ně polovina světového hospodářství. Na druhé straně, oba partneři musí úžeji spolupracovat, aby podpořili růst a zaměstnanost ve svých hospodářstvích, zejména za situace, kdy 30 milionů pracovních míst ve světě za několik uplynulých let zlikvidovala hospodářská krize. V tomto ohledu zůstává Transatlantická hospodářská rada nejpříhodnějším mechanismem pro dosažení cíle vytvořit do roku 2015 jednotný transatlantický trh. Svoboda pohybu je v EU velmi významným právem, proto musí Komise pokračovat v politickém a technickém dialogu o dosaženém pokroku a o směrech budoucího postupu.

Měla bych se zmínit o tom, že rumunská vláda nedávno přijala právní rámec pro vytvoření národního systému informací ve vízové oblasti, což s ostatními členskými státy usnadní výměnu údajů souvisejících se žádostmi o udělení víz. Tento systém IT zlepší kontrolu na hranicích Rumunska a na vnějších hranicích EU. Jedná se o nezbytný krok směrem k přistoupení k Schengenskému prostoru.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně.(PT) Podepsání rozšířené dohody se Spojenými státy o ochraně údajů je nezbytné a velmi potřebné; zabrání tomu, aby bylo ze strany členských států k těmto otázkám přistupováno na základě jednotlivých bilaterálních dohod. Jsem si plně vědom potíží, jež s podpisem této dohody souvisejí, neboť na obou stranách Atlantiku existují značně rozdílné přístupy k ochraně údajů. V EU je právo na ochranu osobních údajů výslovně zakotveno v článku 8 Listiny základních svobod a článku 16 Lisabonské smlouvy. Ve Spojených státech žádný obecný právní předpis pro ochrany soukromí neexistuje a ani v ústavě této země nenajdeme žádný výslovný odkaz na základní právo na ochranu soukromí. V oblasti přístupu k údajům, jejich oprav, vzájemnosti, právní ochrany a nezávislého dohledu je ještě třeba učinit mnohé. Vyzývám proto Radu, aby co nejdříve schválila mandát ke sjednání této dohody tak, aby bylo možné pokročit v jednáních a dosáhnout pokroku, kterého je tak naléhavě zapotřebí, a rovněž následného převodu těchto výsledků do příslušných souborů právních předpisů co nejrychleji.

 
  
MPphoto
 
 

  Kinga Gál (PPE) , písemně.(HU) Nejprve bych chtěla poblahopřát zpravodaji ke skvěle odvedené práci. To, že je přijímána v předvečer přezkumové konference v Astaně, dodává této zprávě zvláštní důraz a vysílá poselství tvůrcům rozhodnutí v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. S potěšením konstatuji, že díky mým pozměňovacím návrhům byly do zprávy včleněny odkazy vztahující se k ochraně národnostních menšin, která je nedílnou součástí celkové bezpečnostní koncepce OBSE a jejího lidského rozměru, a že se zprávě podařilo zaměřit pozornost na úlohu vysokého komisaře OBSE pro národnostní menšiny. Úkoly a odpovědnost vysokého komisaře jsou zvlášť důležité pro prosazování mírového soužití národnostních menšin a pro prevenci případných menšinových a národnostních konfliktů. Zdůraznění úlohy vysokého komisaře je také důležité proto, aby se zajistilo, že zainteresované strany budou přikládat náležitou váhu návrhům a stanoviskům tohoto úředníka vzhledem k neexistenci jakýchkoli donucovacích prostředků.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně.(FI) Po několik let je významným kritériem, kterým měříme vztahy mezi EU a Spojenými státy, politika v oblasti klimatu. Právě kvůli ní zesílila představa o Spojených státech jako o jednostranném aktérovi, který postupuje samostatně. Je však načase, abychom tuto představu přehodnotili.

Je pravda, že Spojené státy se distancovaly od hlavního směru politiky v oblasti klimatu, když odmítly ratifikovat Kjótský protokol. Nicméně čas ukázal, že celá dohoda není účinná a nevede k vyřešení složitého problému změny klimatu. Agentury, na něž připadají velká množství emisí, začaly investovat do rozsáhlých partnerství v oblasti technologie a rozvoje čisté energie, čímž zvolily cestu, která je mnohem slibnější a otevírá nové obzory.

Nyní je načase, aby si Evropa uvědomila, co se děje. Spojené státy se nehodlají zapojit do žádného systému obchodování s emisemi. Obama nedávno řekl, že nejdůležitější je dělat správné věci, což je samozřejmě užitečné, ať smýšlíme o změně klimatu jakkoli. Tyto užitečné kroky zahrnují investice do čisté energie a zlepšování energetické soběstačnosti. O obchodování s emisemi Obama řekl, že je to prostředek, a nikoli cíl, a že existují i jiné způsoby, jak se zhostit tohoto nesnadného úkolu.

Stala se Evropa strašákem politiky v oblasti klimatu, který neumí posoudit situaci ani se poučit ze svých chyb? Vyvážíme pracovní místa do zahraničí a zdražujeme ceny energie; děláme vše těžkopádně, místo abychom volili citlivé postupy. Měli bychom předcházet znečištění, a stejně tak bychom měli také investovat do čisté energie a zaměřit se na energetickou soběstačnost a zalesňování. Obchodování s emisemi naopak nezasluhuje naši podporu. Bylo nám prodáno jako příprava na mezinárodní systém, který se nikdy nerealizoval. Proč bychom v něm měli pokračovat, a tím škodit našim občanům a zbavovat je práce a živobytí?

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. (CS) Chystaný summit EU-USA jistě potvrdí mimořádný význam těchto vztahů. Stále více se prosazující globalizace vyžaduje, aby jak EU, tak i USA prováděly politiku všech azimutů a strategický význam transatlantického partnerství se neoslabil. Z tohoto důvodu je nutné přistupovat k takovým jednáním s maximální otevřeností, která je nezbytným předpokladem dělného charakteru chystané schůzky. Uplynulé dny zdůraznily tři témata, která by měla být v centru pozornosti vyjednávačů za Unii: odlišné strategie, s nimiž EU a USA přistupují k současné světové ekonomické krizi; odlišné přístupy v oblasti politiky reagující na nepříznivou ekologickou situaci planety a klimatické změny; otázky bezpečnosti. Jednostranné a s EU nekonzultované rozhodnutí americké centrální banky (FED) nakoupit vládní obligace USA za 600 miliard oslabí ekonomické postavení Evropy. Je tedy nezbytné, aby se EU jasně vyslovila pro hledání jiné globální měny, než je americký dolar. Je nutné, aby Unie trvala na své roli průkopníka ekologických technologií i legislativy a v daném směru vyvíjela nátlak jak na vládu, tak i na Kongres USA. Pokládám za nutné vyzvat představitele EU na chystaném summitu, aby dali Washingtonu jasně najevo naši podporu úsilí prezidenta Baracka Obamy o celosvětové jaderné odzbrojení a o ratifikaci nové smlouvy START, která byla podepsána ruským a americkým prezidentem letos v Praze.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně.(LT) Od triumfálního vítězství Baracka Obamy v prezidentských volbách před dvěma lety se postoje EU a USA značně sblížily, zejména v oblasti odzbrojení, boje proti změně klimatu a v otázkách tlumení ohnisek mezinárodních konfliktů. To je významný kapitál a v této linii je nutné pokračovat. Pro dosažení společných transatlantických cílů je však bohužel stále ještě nutné některé věci uskutečnit. Velká část společnosti USA je proti činnostem v oblasti boje se změnou klimatu. Ambiciózní návrh zákona o snižování emisí skleníkových plynů je stále blokován v Senátu. Ani v otázce zrušení trestu smrti, která má pro EU velký význam, jsme nezaznamenali žádný pokrok. V Lisabonu se příští měsíc bude konat summit EU-USA. Doufám, že EU dokáže přesvědčit svého partnera, USA, aby učinil další pokrok při dosahování zmíněných společných cílů. Je také důležité rostoucí měrou do transatlantického dialogu zapojovat Rusko.

 
  
MPphoto
 
 

  Debora Serracchiani (S&D), písemně.(IT) V souvislosti s bojem proti terorismu a organizovanému zločinu se potřeba sdílet údaje mezi Evropskou unií a Spojenými státy objevuje stále častěji a důrazněji, a tudíž je nezbytné vypracovat všeobecný a společný právní rámec pro ochranu osobních údajů. Jeho prostřednictvím musíme zajistit úroveň ochrany tak, aby odpovídala té, která je evropským občanům zaručena uvnitř Unie. Mandát k vyjednávání pro Komisi se proto ubírá správným směrem. Pokud jde o okruh působnosti, musí se tento právní rámec vztahovat také na stávající dvoustranné dohody. Doufám, že Rada mandát schválí tak, jak byl předložen, a že Parlament bude v plné míře a neprodleně informován o veškerém vývoji jednání, neboť bude mít k budoucí dohodě poslední slovo.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Nadcházející summit mezi Evropskou unií a Spojenými státy bude prvním summitem po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost; jedním z jejích cílů bylo umožnit Evropě více se zaměřit na vztahy se třetími zeměmi. Nadcházející summit nám poskytne možnost nastínit rámec transatlantické spolupráce na několik příštích let. Vzhledem ke svému globálnímu postavení a společným hodnotám, jako je právní stát, demokracie a lidská práva, musí Evropská unie a Spojené státy sehrát rozhodující úlohu při řešení problémů 21. století. Potřebujeme konstruktivní, intenzivnější spolupráci v oblastech, jako je překonání hospodářské a finanční krize, boj proti terorismu, světová stabilita, mír na Blízkém východě, nešíření jaderných zbraní, rozvojová pomoc a změna klimatu. Blíží se třetí klimatický summit v Cancúnu. Doufám, že Spojené státy projeví větší míru odhodlání, pokud jde o společné povinnosti v boji proti změně klimatu. Jako jedna z významných sil na mezinárodní scéně bychom měli jít ostatním zemím příkladem. Nedávná ekologická katastrofa u pobřeží Mexického zálivu jasně ukázala, že pohromy nemají hranic a jejich dopady zakouší celý svět, v konečném důsledku tedy i naši občané. Je zcela zřejmé, že je zapotřebí spolupráce na globální úrovni. Na pozadí voleb, které se konaly minulý týden, je třeba poznamenat, že tyto volby mohou představovat výchozí bod pro nové, užší vztahy mezi Evropským parlamentem a Kongresem. Intenzivnější dialog bude výhodný pro obě strany.

 
  

(1) Viz zápis.

Právní upozornění - Ochrana soukromí