Předsedající. – Dalším bodem je zpráva o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (přepracované znění), kterou předkládá Jill Evansová jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (KOM(2008)0809 – C6-0471/2008 – 2008/0240(COD)) (A7-0196/2010).

  Jill Evans, zpravodajka. – Paní předsedající, nejprve bych chtěla poděkovat všem svým kolegům, kteří umožnili dosažení dohody v prvním čtení – samozřejmě především všem stínovým zpravodajům, Komisi a španělskému i belgickému předsednictví, stejně jako Výboru pro životní prostředí, pracovníkům skupiny a asistentům. Této dohody se nám podařilo dosáhnout po velkém množství tvrdé, ale konstruktivní práce, která obnášela i některé velmi náročné kompromisy.

Abych tuto rozpravu zasadila do patřičných souvislostí – v Evropské unii se každým rokem prodá přes 9 milionů tun elektrických a elektronických zařízení. Největší část tvoří velké domácí spotřebiče, zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení. Protože tento trh dále roste, stala se odpadní elektrická a elektronická zařízení nejrychleji rostoucím tokem odpadů v Evropské unii. Odhaduje se, že do roku 2020 se jejich objem zvýší na 12,3 milionů tun, přičemž jde o velmi komplexní tok odpadů, v němž jsou přítomny různé nebezpečné látky.

Podle hierarchie způsobů nakládání s odpady je hlavní priorita přisuzována předcházení vzniku odpadů. Znamená to nahrazování nebezpečných látek ve výrobcích, které brání recyklaci těchto výrobků nebo představují při nakládání s odpadem riziko pro zdraví a životní prostředí. Komise odhaduje, že díky nynější směrnici o omezení používání některých nebezpečných látek bylo o 100 000 tun sníženo množství některých těžkých kovů a dvou skupin bromovaných retardérů hoření, které by se jinak dostaly do toku odpadů a mohly by se uvolnit i do životního prostředí. Směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek stanoví všeobecné normy, ale bylo zapotřebí větší jednoznačnosti. Měli jsme tedy velkou odpovědnost postarat se o to, abychom tímto přepracovaným zněním získali jasnější a ambicióznější právní předpis.

Domnívám se, že jsme stávající směrnici v mnoha ohledech zdokonalili. Nyní obsahuje jasnou metodiku s kritérii pro rozhodování o nových omezeních, která doplňuje nařízení REACH a je na něm nezávislá. Rozsah působnosti byl rozšířen tak, aby se směrnice do osmi let vztahovala na všechna elektrická a elektronická zařízení, pokud z její působnosti nejsou výslovně vyňata. Za tři roky budou dodatečné výjimky přezkoumány a zároveň budou jako prioritní záležitost prověřeny tři skupiny ftalátů a jeden bromovaný retardér hoření. Časově omezené výjimky lze udělit na základě jednoznačných kritérií a lhůt pro uplatnění. Nanomateriály budou cíleně posouzeny v rámci budoucích přezkumů omezení.

Vzhledem k ambicím, které jsem v souvislosti s touto zprávou měla, nebudou poslanci překvapeni, že nejsem s konečným výsledkem úplně spokojená. Směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek byla koncipována tak, aby řešila konkrétní problémy konkrétního toku odpadů. Domnívám se, že jsme promeškali příležitost podstatně ji posunout kupředu tím, že bychom do ní doplnili další omezení. Nicméně její podstatu jsme zachovali a návrh Komise jsme v mnoha ohledech zdokonalili.

Pokud jde o srovnávací tabulky, moje skupina podporuje, aby byly pro členské státy povinné, nicméně toto je horizontální záležitost týkající se veškerých evropských právních předpisů a nelze ji vyřešit v jediném dokumentu. Ve snaze pomoci s nalezením řešení jsem v pozměňovacím návrhu 105 navrhla, abychom netrvali na povinných srovnávacích tabulkách a abychom místo toho přijali prohlášení vyzývající Komisi k předložení zprávy o stávajících postupech členských států při vytváření srovnávacích tabulek a o tom, jak to ovlivňuje její práci. To nám v příští diskusi nám poskytne mnohem jasnější přehled o situaci.

Abych to shrnula, podařilo se nám posílit poněkud nejednoznačný a neambiciózní návrh na revizi směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek, která nyní a v blízké budoucnosti zajistí vyšší úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

  Maria Damanaki, členka Komise. – Paní předsedající, pane Potočniku, je tu se mnou komisař příslušný pro toto téma, ale bohužel musí kvůli problému s krkem mlčet. Vím, že na tomto dokumentu dlouho pracoval, tak se maximálně vynasnažím, abych mohla hovořit za něj.

Stojíme na prahu dosažení dohody v prvním čtení týkající se směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Kdyby na tomto důležitém tématu Evropský parlament usilovně nepracoval, tohoto okamžiku bychom nedosáhli. Chtěla bych poděkovat paní zpravodajce Jillian Evansové a rovněž Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin za vynikající práci, kterou na tomto návrhu odvedli, a poblahopřát jim.

Směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek je úspěšným legislativním aktem, který byl přijat roku 2003. Díky němu nedošlo k vyhození tisíců tun zakázaných látek, které by se mohly uvolnit do životního prostředí. Přinesl významné změny v konstrukci elektronických výrobků v Evropské unii i na celém světě. Ostatní země, včetně největších obchodních partnerů EU, si vzaly z Evropské unie příklad a zavedly podobné právní předpisy.

Používáme obrovské a stále větší množství elektronických zařízení, jež obsahují mnoho kovů. Například počítač obsahuje přes 60 surovin. Každý občan Evropské unie vyprodukuje každým rokem v průměru 25 kg elektronického odpadu. Tento právní předpis zajistí, že elektronické výrobky nebudou obsahovat řadu nebezpečných látek, a usnadní recyklaci tohoto velkého toku odpadů. Napomůže tím tomu, aby se Evropská unie stala účinnější z hlediska zdrojů, což je v souladu s naší strategií Evropa 2020.

Průmyslová odvětví a podobně i členské státy však oznámily, že existuje riziko nevhodného nebo neúčinného uplatňování a vymáhání této směrnice. Stávající situace je nedostatečná nejen z hlediska ochrany životního prostředí, ale i s ohledem na vytvoření rovných podmínek soutěže v rámci Evropské unie. Proto je důležité tento právní předpis vyjasnit a zefektivnit. Klíčové je pro Komisi zajistit jeho sladění s nařízením REACH, nicméně skutečným přínosem pro životní prostředí bude jen tehdy, bude-li řádně uplatňován a vymáhán na vnitrostátní úrovni. Doufám, že situaci významně zlepší společné definice a nástroje posuzování nového legislativního rámce pro uvádění produktů na trh, které tento předpis zavádí.

Kromě toho je směrnice ambicióznější v oblasti životního prostředí, protože je rozšířena oblast její působnosti, a sice nejprve na dvě nové kategorie produktů – zdravotnické prostředky a monitorovací a kontrolní přístroje – a za osm let na všechny elektronické výrobky. Další rozšíření působnosti tohoto právního předpisu ještě zvětší jeho přínos pro životní prostředí, nicméně hospodářské subjekty by samozřejmě měly mít dostatek času na přizpůsobení a veškeré změny rozsahu působnosti by měly vycházet ze spolehlivých informací. Komise proto přezkoumá ty změny rozsahu působnosti stávajícího právního předpisu, které dosud nebyly podrobeny posouzení dopadů. Chtěla by tedy tuto záležitost objasnit dvěma prohlášeními.

Za prvé, pokud jde o rozsah působnosti, výklad Komise zní, že členské státy mají podle čl. 2 odst. 1a během přechodného období v délce osmi let povinnost povolit, aby byla na jejich trhu nadále dostupná ta elektrická a elektronická zařízení, na která se nevztahovala směrnice 2002/95/ES, ale měla by se na ně vztahovat nová směrnice.

Za druhé, pokud jde o přezkum podle článku 19, Komise má v úmyslu nejpozději do tří let po vstupu této směrnice v platnost provést posouzení dopadů, ve kterém se zaměří na změny v rozsahu působnosti. V návaznosti na tento přezkum by mohla předložit legislativní návrh v souladu s právem legislativního podnětu, které jí udělují Smlouvy.

Také bychom chtěli učinit následující prohlášení o nanomateriálech. Konstatujeme, že v rámci Komise dosud probíhá práce na vypracování společné definice nanomateriálů. V brzké budoucnosti máme v úmyslu přijmout doporučení ohledně takové společné definice pro všechny legislativní oblasti. Komise se domnívá, že ustanovení směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních zahrnula různé formy látek – včetně nanomateriálů –, které jsou v současnosti zakázány, a látek, které budou v budoucnosti podle této směrnice přednostně přezkoumány.

A konečně vyjadřuje Komise také politování nad nedostatkem podpory pro ustanovení – včetně toho v návrhu Komise – o povinném zavedení srovnávacích tabulek. Komise akceptovala nahrazení závazného ustanovení bodem odůvodnění vybízejícím členské státy k používání tohoto postupu, aby usnadnila dosažení dohody v prvním čtení, ale konstatuje, že by to nemělo být chápáno jako precedens. Budeme nadále spolupracovat v  se spoluzákonodárci a pokusíme se nalézt horizontální řešení této horizontální institucionální otázky.

Komise může kompromisní balíček akceptovat, abychom dosáhli dohody ohledně této směrnice v prvním čtení. Vyzývám Parlament, aby zaujal stejný postoj.

  Bogusław Sonik , jménem skupiny PPE. – (PL) Paní předsedající, nejprve bych chtěl upřímně poděkovat zpravodajce paní Evansové za vynikající práci, kterou odvedla při přípravě této zprávy. Bez jejího nasazení a odhodlání by nebylo dosažení kompromisu mezi politickými skupinami a orgány v prvním čtení možné. Směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek patří k legislativním aktům, které staví životní podmínky a udržitelný rozvoj na stejně významné místo, jaké má plynulý pohyb zboží. Díky jejím ambicím v oblasti ochrany životního prostředí dosud došlo ke skvělému zavedení limitů pro přítomnost těžkých kovů v toku odpadů z elektronických a elektrických zařízení a k technologickým inovacím.

Naší prioritou při přezkoumávání této směrnice bylo zvýšení bezpečnostních norem pro elektrické spotřebiče a elektronické přístroje, které mají být prodávány v Evropské unii. Nová pravidla budou vyžadovat, aby všichni výrobci elektrických a elektronických zařízení používali látky, které byly testovány a jsou bezpečné z hlediska zdraví i životního prostředí. Otevřený rozsah působnosti směrnice pozitivně ovlivní harmonizaci společných pravidel vnitřního trhu a pohyb zboží a poskytne evropským podnikatelům právní jistotu.

Domnívám se, že sjednaný kompromis je dobrý a prospěšný z hlediska ochrany životního prostředí a odstranění toxických látek ze zařízení a odpadů. Na druhou stranu poskytuje pozměněná směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek průmyslu a podnikatelům nezbytný časový rámec pro provedení změn a na potřebné přizpůsobení. Navrhovaná metodika pro určení látek, které mají být přezkoumány přednostně, vychází z nařízení REACH, takže vnáší do legislativy Evropské unie právní soudržnost a jednotnost.

  Jo Leinen, jménem skupiny S&D. – (DE) Paní předsedající, doufám, že se našemu komisaři hlas zase vrátí, protože ho budeme na klimatické konferenci v Cancúnu potřebovat. Byl jsem docela překvapen, že zde paní Damanakiová hovoří o revizi směrnice o nebezpečných látkách, poté, co hovořila o revizích v oblasti rybolovu; děkuji vám, že jste pana komisaře zastoupila.

Parlament nedosáhl všeho, čeho chtěl. Odpadla příloha 3, což je nám líto. Nicméně budeme tyto látky nadále sledovat a až bude za tři roky probíhat revize, budete se do této sněmovny muset vrátit se svým posouzením dopadů a pro každou jednotlivou látku doložit, jaké problémy v souvislosti s ní existují. Také máme značný počet výjimek, takže výsledná podoba spíše připomíná švýcarský sýr. Musíme rovněž prověřit, jaké mezery a nedostatky zde jsou s ohledem na lidské zdraví a životní prostředí. Řeknu jen to, že velice kontroverzní byla otázka solárních panelů. Chceme dostat z našeho životního prostředí kadmium, ale s těmito panely se do něj dostává 100 000 tun kadmia. Toto musíme pečlivě sledovat.

Těší mě, že Komise ve svých čtyřech prohlášeních učinila jisté ústupky, takže nyní přijímáme pokrok učiněný v roce 2010 a setkáme se zde zase za tři roky při příležitosti revize. Samozřejmě bych chtěl také poděkovat zpravodajům a stínovým zpravodajům.

  Holger Krahmer, jménem skupiny ALDE. – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, v této směrnici před sebou máme překvapivě rychle hotový právní předpis. Jsem velmi překvapen, že jsme už dosáhli kompromisu, který jsme já a moje skupina – a toto výslovně zdůrazňuji – považovali za přijatelný.

Konec konců má tento právní předpis za sebou velice náročnou cestu Parlamentem. Rozšířili jsme rozsah jeho působnosti, jen abychom jej pak hned zase omezili. Jen tak mimochodem jsme se pokusili prohlásit některé látky za vysoce nebezpečné; možná bychom si měli položit otázku, zda je tento právní předpis opravdu tím pravým fórem pro takovou diskusi. Osobně jsem se domníval, že není dobrý nápad zařadit do směrnice o „nebezpečných látkách“ PVC a nanomateriály. Proto považuji za rozumné, že tomu tak v kompromisu již není.

Předchozí řečník to už řekl: je opravdu pozoruhodné, že tak důkladně uvažujeme o každém gramu znečišťujících látek, a potom někdy diskutujeme tak iracionálně. Zjevně jsou v Evropě průmyslová odvětví, kolem kterých stavíme ochranný plot z politických důvodů. Zdá se, že je to případ podniků v odvětví obnovitelných energií. To, jak je okamžitě zcela vyjímáme z rozsahu působnosti tohoto právního předpisu a říkáme tím, že v zájmu ochrany klimatu a našich cílů v oblasti obnovitelných energií se musíme smířit se znečištěním životního prostředí, je nepochopitelné. Nedává to smysl.

Doufám jen, že neuděláme totéž v případě elektronického odpadu – rozhodnutí v této věci je také za dveřmi –, protože to by bylo ještě více překvapující.

  Julie Girling, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, také já bych chtěla poděkovat zpravodajce a jejímu týmu. Po velmi dlouhých vyjednáváních jsme dosáhli dohody, kterou moje skupina může přijmout.

Nicméně chci využít této příležitosti a zmínit se o několika oblastech. Záměrem přepracování bylo zlepšit stav věcí. Myslím, že právě to je smyslem přepracovávání. Záměrem bylo zjednodušit požadavky a nároky kladené na výrobce. Když se podívám na výsledek, zdá se mi, že je to v mnoha ohledech jeden krok vpřed a dva zpátky. Vítám odstranění přílohy III, která efektivně vytvářela černou listinu mnoha látek, nicméně lituji, že jsme se nedokázali dohodnout na dostupnosti jako na kritériu. Hodně jsme o tom diskutovali.

Za druhé bylo záměrem vytvořit právní jistotu. V této souvislosti se musím zmínit o otevření rozsahu působnosti. Od samého počátku jsem tvrdila, že to vytvoří nejistotu a že důsledkem budou jen nové požadavky na vynětí a na výjimky. Zdálo se mi, že bychom měli alespoň požadovat úplné posouzení dopadů Komise, než toto schválíme. Nezměnila jsem názor, ale připouštím, že jsem tuto při prohrála. Kontroly a vyváženosti, které jsou nyní vloženy do nařízení, podle mého názoru vytvoří řadu výzev, a vítám, že je zařazen i závazek Komise se jimi poté zabývat. Nicméně se domnívám, že by bývalo lépe to udělat dříve. Zajímalo by mě, jak toto otevření rozsahu působnosti ve skutečnosti posílilo právní jistotu a jasnost.

A konečně bych se chtěla zmínit také o reálném nebezpečí nadměrné regulace. Hlasováním pro přepracované znění směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních vlastně pokračujeme ve dvoukolejném přístupu k regulaci a schvalování chemických – nebezpečných – látek v EU. Máme nařízení REACH a jejich provádění uspokojivě postupuje, jak jsme nedávno slyšeli ve výboru. Někdy brzy se budeme muset odhodlat a nechat jako hlavní režim REACH, tak jak to bylo zamýšleno. Očekávám, že Komise toto téma nastolí.

  Sabine Wils, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Paní předsedající, nejprve bych chtěla poděkovat zpravodajce, která odvedla dobrou práci a vzhledem k velkému odporu Rady a většiny zde v Parlamentu zachránila, co se dalo. Velkým úspěchem nového znění je otevřený rozsah působnosti. Je to příkladný přístup a mě těší, že jsme se na něm dokázali dohodnout. Zápornou stránkou je skutečnost, že nebyl rozšířen seznam šesti již zakázaných látek, tak aby zahrnoval i látky jako chlorované a bromované retardéry hoření, ftaláty a PVC. I když existují dostatečné důkazy o zdravotním riziku, které tyto látky představují, nebudou roku 2011, kdy bude nové znění v platnosti, zakázány.

Někteří přední výrobci elektroniky již řadu let dobrovolně uvádějí na trh produkty, např. mobilní telefony, televizory a laptopy, které tyto znečišťující látky neobsahují. Zároveň jim to nijak podstatně nezvýšilo náklady. Promeškali jsme velkou příležitost učinit naše rostoucí odvětví elektrických a elektronických zařízení trochu více šetrné k životnímu prostředí.

Přední výrobci nám ukazují, jak to udělat. Ale místo aby je Evropská unie v jejich dobrých iniciativách podporovala, sama zaostává. Důsledky trpí chudí lidé na tomto světě. Vždyť u nich každoročně odhodíme miliony tun toxického elektrického a elektronického odpadu. Chudí si nemohou dovolit platit lobbisty v Evropské unii.

  Oreste Rossi, jménem skupiny EFD. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, ve výboru jsme byli proti návrhu směrnice, protože zpravodajka radikálně a restriktivním způsobem změnila návrh Komise; rozšířila rozsah jeho působnosti, navrhla postupné vyřazování dalších 33 látek uvedených v příloze III, včetně bromovaných a chlorovaných retardérů hoření, PVC a jejich přídatných látek, omezila rozsah výjimek a lhůtu na přizpůsobení a zavedla restriktivní úpravu pro nanomateriály.

Kdyby byla sněmovna hlasovala pro toto rozhodnutí, které není podloženo dostatečnými vědeckými důkazy, velice závažně by to poškodilo hospodářství a mělo by to značné dopady s na nezaměstnanost.

Díky řadě třístranných rozhovorů, kterých jsem se účastnil jako zpravodaj, se naštěstí dosáhlo více než uspokojivého kompromisu. Jeho součástí je závazek provést do tří let audit a případně i revizi.

Další složitou otázkou byla podrobná definice nanomateriálů. Jednání o ní bylo pozastaveno, dokud nepředloží návrh Komise. Znění, které vzešlo z třístranných rozhovorů, je možné podpořit a přijmout.

  Anja Weisgerber (PPE). – (DE) Paní předsedající, srdečné díky zpravodajce. Směrnice o elektrických a elektronických zařízeních je velice kontroverzní. Názory na různé aspekty se velice lišily. Těší mě proto, že bylo dosaženo dohody, a výsledek třístranných rozhovorů považuji za dobrý.

Chtěla bych se konkrétně vrátit ke dvěma záležitostem. První je otázka rozsahu působnosti. Na jaká zařízení by se směrnice měla vlastně vztahovat? Nesmíme zapomínat na jednu věc, a sice na to, že původně se měla vztahovat na domácí spotřebiče – jinými slovy na bílé zboží. Otevřený rozsah působnosti nyní zahrnuje řadu nových skupin výrobků, do nichž by měly patřit také technologie na výrobu obnovitelných energií. Musím podotknout, že cíl této směrnice byl ve skutečnosti zcela jiný. U domácích spotřebičů je samozřejmě třeba uplatňovat mnohem přísnější a vyšší normy ochrany než u technologií, které deinstalují, recyklují atd. odborní pracovníci.

Proto jsem se naopak zasazovala za vynětí obnovitelných energií. Nebyla jsem pro rozšíření oblasti působnosti, ale pak jsem viděla, že většina jde tímto směrem. Domnívám se, že zahrnout obnovitelné energie do této směrnice by bylo kontraproduktivní. Způsobilo by to konkurenční nevýhodu, takže si myslím, že toto je správné rozhodnutí.

Dále bych chtěla říci něco o příloze III. Měla bych obavy ze zařazení dalších 37 látek jakožto prioritních látek, když neexistují opravdové zdravotní důvody pro jejich budoucí zákaz. Myslím, že by takové opatření vyvolávalo paniku. Proto považuji přijaté rozhodnutí za správné a výsledek mě těší i z tohoto hlediska.

  Kathleen Van Brempt (S&D). – (NL) Paní předsedající, dovolte mi, abych nejprve poblahopřála zpravodajce. Paní Evansová byla pozoruhodně odhodlaná a díky tomu jsme dnes mohli dosáhnout kompromisu, který může skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (skupina S&D) podpořit. Říkám, že jej „může podpořit“, protože bylo provedeno několik významných zlepšení tohoto velmi důležitého právního předpisu. Týkají se rozšíření oblastí otevřeného uplatňování, dali bychom ovšem přednost jejich rychlejšímu zavedení. Dalším výsledkem zlepšení je, že dosud máme samostatnou, nezávislou směrnici – nezávislou na nařízení REACH. Samozřejmě je nezbytné je navzájem koordinovat. Za třetí – a já osobně to považuji za mimořádně důležité – máme díky těmto zlepšením dobrou metodiku, kterou Parlament složitě vyjednal a která by měla zajistit, že látky budou znova přezkoumány, takže budeme moci zjistit, jaké jsou jejich případné účinky. Navíc existuje několik látek, které by měly být považovány za prioritu. Je to hexabromocyklododekan (HBCDD) – musím se podívat do svého dokumentu –, který patří k nejběžněji používaným a nejkontroverznějším bromovaným retardérům hoření, a tři důležité skupiny ftalátů. Samozřejmě probíhá činnost také v souvislosti s nanomateriály. Chtěli bychom pokročit mnohem dále, nicméně jsme rádi, že Komise vydá prohlášení. To je velmi důležité. Chtěli bychom dosáhnout větších výsledků? Ano, samozřejmě, s některými hledisky nejsme spokojeni. Naše skupina by byla samozřejmě ráda, kdyby byly zakázány některé další látky, kdyby byl přezkum proveden rychleji a bylo méně výjimek. Pokud jde o ně, opravdu se musím na chvíli vrátit k solárním panelům. Skupina S&D byla jedinou skupinou, která byla až do konce proti naprosto nesprávné myšlence, že by měly být solární panely vyňaty z působnosti směrnice. V souvislosti s tímto tématem se vynořila zvláštní skupina lobbistů. Podle mého názoru to je naprosto neoprávněné, protože to povoluje, aby kadmium, látka zakázaná od roku 2003, zůstala minimálně na dalších deset let v oběhu. Považuji to za obzvláště nešťastné, zejména u odvětví, které by v tomto ohledu bezpochyby mělo zaujímat vedoucí postavení. Přesto skupina S&D tento kompromis ráda podpoří. Jen doufám, že skupina Evropa svobody a demokracie před sebou nemá špatný dokument, protože jsem neviděla, že by se do třístranných rozhovorů příliš zapojovali.

  Horst Schnellhardt (PPE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, přepracované znění směrnice by mohlo přispět ke zlepšení ochrany spotřebitele i životního prostředí. Myslím si, že jsme toho dosáhli. Zavedli jsme realistický rámec vycházející ze skutečných rizik pro spotřebitele a životní prostředí a poskytující podnikům právní jistotu, kterou potřebují, aby mohly investovat a inovovat. To je velice důležité pro malé a střední podniky, které provádějí výzkum v různých oblastech. Je uklidňující si uvědomit, že jsme byli schopni se u tohoto důležitého tématu dohodnout na pokynech přiměřených rizikům, a v této souvislosti bych chtěl poděkovat také zpravodajce a stínovým zpravodajům.

Slyšeli jsme několik řečníků, kteří vyjádřili své politování nad tím, že bylo upuštěno od panelů. Dámy a pánové, nehovoříme zde o kadmiu, ale o teluridu kadmia. V sázce jsou inovace a investice. Tyto záležitosti skutečně musíme posuzovat odděleně. Nejde o elektrické spotřebiče, ale o zařízení na výrobu elektřiny. To je podstatný rozdíl. Nemůžeme všechno hodit do jednoho pytle a říct: „jsou to všechno jedovaté látky“. Konec konců například mé vlastní tělo obsahuje určité množství síry. Síra není nic, co bych chtěl dobrovolně polykat. Nicméně když jde o chemické sloučeniny, tak se věci mají docela jinak. Proto jsem rád, že se nám nakonec podařilo pokročit v otázce PVC. Podniky, které vyrábějí PVC, v několika posledních letech prováděly hodně výzkumů. Stačí se jen podívat na nejnovější poznatky, abychom zjistili, co se ve světě odehrálo. Nemusíme znova otevírat deset let starou diskusi.

Jsem spokojený se zněním, které nyní máme před sebou. Jsem si jist, že nám to umožní docílit velkého prospěchu pro životní prostředí i spotřebitele a podpořit inovace.

  Salvatore Tatarella (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, v posledních letech jsme byli svědky rozsáhlých pokusů orgánů Společenství o zajištění, že bude při produkci, využívání a likvidaci elektronických výrobků lépe chráněno životní prostředí a lidské zdraví.

Směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních je klíčovým prvkem této politiky. Dodržování směrnice je pro podniky samozřejmě výzvou a zátěží, ale je to rovněž příležitost. Schopnost dodávat méně znečišťující výrobky je vlastně velice důležitým faktorem, který od sebe naše podniky odlišuje natolik, že jej lze považovat na skutečnou konkurenční výhodu. Podniky nesmí vnímat nařízení a ustanovení ve směrnici jenom jako povinnosti, které byly vytvořeny, aby je trestaly. Musí je chápat jako příležitost zlepšit své postupy a kvalitu výrobků.

Nicméně určité výjimky byly považovány za nezbytné – některé z důvodu nynější vážné hospodářské krize, jiné proto, že jsou předmětem pozdější a specifické směrnice. Je to případ nanomateriálů, odvětví týkajících se vesmíru a bezpečnosti, pevných instalací, dopravních prostředků a pojízdných strojů, implantabilních zdravotnických prostředků v humánním lékařství, fotovoltaických panelů a zařízení určených pro výzkum a vývoj.

Na závěr bych chtěl využít této příležitosti a vyjádřit své přání, aby byly směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních a nařízení REACH lépe sladěny a zabránilo se riziku nejasností a překrývání. Podniky a provozovatelé totiž potřebují jasná a jednoznačná pravidla.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Paní předsedající, domnívám se, že základní myšlenku této směrnice bychom měli podpořit. Výbor nakonec dostál své odpovědnosti a návrh Komise podstatně zlepšil. Nicméně je ještě třeba diskutovat o několika záležitostech.

Za prvé musíme mít na paměti mezinárodní rozměr všeho, co děláme. Konec konců jaký bude mít smysl, když Evropská unie zůstane bezúhonná, ale nadále povolíme dovoz nebezpečných látek?

Za druhé, malé a střední podniky musí být s to vypořádat se s našimi nařízeními a především se souvisejícími byrokratickými náklady.

A za třetí, předpokládám, že započatý proces bude dynamický, nikoli statický, takže budeme tuto problematiku muset Evropskému parlamentu v pravidelných intervalech předkládat.

  Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, pane komisaři, myslím, že je to sice jenom malý krok, ale konec konců krok správným směrem. Předložená změna alespoň zahrnuje všechny výjimky, včetně těch předpokládaných. Domnívám se, že to pro podnikatelské odvětví bude důležité také jako určitá orientace.

Obzvláště důležité jsou na této směrnici ovšem pokyny o informování spotřebitelů. Domnívám se, že i v budoucnosti bude velmi důležité, aby spotřebitelé věděli, jaké látky znečišťující prostředí možná kupují spolu s elektronickými nebo elektrickými přístroji. Je to jediný způsob, jak zajistit, že spolu s naší další směrnicí budou dodržovány ty správné postupy, totiž postupy související s likvidací těchto přístrojů.

Je důležité, aby Komise a členské státy tyto informace poskytovaly už nyní, protože přechodné období osmi let je opravdu velmi, velmi dlouhá doba.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Paní předsedající, ve vyspělých industrializovaných zemích se životní cyklus elektrických a elektronických zařízení stále více zkracuje. Proto se zrychluje i tempo výměny těchto zařízení a v  důsledku toho se odpad z elektronických a elektrotechnických zařízení stává stále větší zátěží pro životní prostředí.

Je to druh odpadu, který je komplexní a velmi často obsahuje nebezpečné látky, jejichž likvidaci zatím nelze uspokojivě provést. Proto je na místě zvážit otázku možné náhrady těchto látek již ve stadiu výroby elektrických a elektronických zařízení.

Podle dostupných informací bychom se měli postupně zaměřit zejména na hledání neškodných náhrad halogenových retardérů hoření nebo levného a rozšířeného PVC. Nicméně zejména v případě PVC si myslím, že bude nezbytné zvolit velmi citlivý přístup, abychom nalezli ten správný kompromis mezi požadavky ochrany životního prostředí a zájmy výrobního odvětví.

  Maria Damanaki, členka Komise. – Paní předsedající, vážení poslanci Parlamentu, chtěla bych ještě jednou zpravodajce poblahopřát k pilné práci, díky níž podle všeho Parlament dosahuje dohody. Je to velmi důležité. Máme teď tedy soubor pravidel stanovených Parlamentem, díky němuž mohou členské státy zajistit, že elektronické výrobky uváděné na evropské trhy nebudou obsahovat některé nebezpečné látky. Tento návrh byl kompromisem a všichni víme, že kompromisy vedou k dalším kompromisům. Je to samozřejmé, takže je rovněž samozřejmé, že Parlament, Komise a všechny zúčastněné strany projevily hodně dobré vůle. Výsledkem je něco, co může většina z nás podpořit.

Komise na toto téma měla hodně co říci. Byli bychom rádi, kdyby bylo kompromisní znění a rozsah působnosti jasnější, pokud jde o závazky členských států a hospodářských subjektů během osmiletého přechodného období. Komise ve svých prohlášeních ohledně rozsahu působnosti nastínila, jakým způsobem bychom měli – podle našeho názoru – kompromisní znění s ohledem na působnost vykládat. Proto bych chtěla zajistit, aby Parlament tato prohlášení uvedl do svého záznamu. V každém případě bereme velmi vážně svůj závazek provést posouzení dopadů všech změn v rozsahu působnosti ve srovnání se stávající směrnicí. Začneme na tom pracovat, jakmile revidovaná směrnice vstoupí v platnost.

Pokud jde o vymáhání, domníváme se, že ustanovení o posuzování shody a označování přinesou pozitivní výsledky. Stanoví totiž jednoznačné povinnosti jak ohledně způsobu, jakým hospodářské subjekty prokazují shodu svých výrobků, tak ohledně toho, jak by členské státy shodu měly ověřovat.

Tímto tedy naše práce nekončí. Chtěla bych vám všem poděkovat za příspěvky a návrhy. Komise je uváží.

  Jill Evans, zpravodajka. – Paní předsedající, nejprve bych chtěla poděkovat všem svým kolegům za jejich připomínky. Každému, kdo tuto rozpravu poslouchal, bude jasné, jaké přesně panovaly rozdíly mezi skupinami a jak složitý proces to někdy byl. Máme však podporu všech skupin a já velmi doufám a věřím, že se to při středečním hlasování projeví.

Také s velkým potěšením slyším, že Komise je v této směrnici angažována, protože pokud bude tento toto znění ve středu přijato, bude budoucnost směrnice spočívat téměř výhradně v rukou Komise. Nemáme již pravomoc spolurozhodování a Komise by měla v budoucnosti přezkoumat rozsah působnosti a budoucí omezení. Takže bych ji ráda vyzvala, aby se přednostně věnovala budoucím omezením a mohli jsme dále čistit tento velmi významný tok odpadů, který dosud působí tolik problémů s ohledem na lidské zdraví i životní prostředí.

Jak jsme dnes večer slyšeli od kolegů, prevence je lepší než léčba a existují mnohem problematičtější látky než těžké kovy a bromované retardéry hoření, jejichž používání je omezeno podle stávající směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek. Rovněž existuje množství důkazů o potřebnosti budoucích omezení.

Tuto rozpravu samozřejmě se zájmem sledovalo hodně lidí, včetně průmyslových subjektů a nevládních organizací. Domnívám se, že jsme tímto konečným kompromisem zůstali věrní původním cílům směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek, a pokud jej Parlament ve středu při hlasování podpoří, budeme mít účinnější právní předpis.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu 24. listopadu 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Podle posledních údajů se v Evropské unii každým rokem prodá 9,3 milionů tun elektrických a elektronických zařízení. Největší část tvoří velké domácí spotřebiče, zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení. Jak se trh rozšiřuje a inovační cykly se zkracují, zařízení jsou častěji nahrazována a množství odpadních elektrických a elektronických zařízení se tak zvětšuje. Podle odhadů bude tento druh odpadu do roku 2020 tvořit až 12,3 milionů tun.

Cílem směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, která byla přijata roku 2003, bylo postupné omezování první části nebezpečných látek. Předpokládalo se snížení množství látek, které jsou odstraňovány a mohou se při tom uvolnit do životního prostředí. Přezkum směrnice byl proveden s cílem zavést přísnější úpravu omezení nebezpečných látek. Domnívám se, že tento kompromisní balíček, kterého bylo dosaženo po dlouhých vyjednáváních mezi Radou a Parlamentem, je důležitým krokem směrem k větší jasnosti a zjednodušení směrnice. Obzvláště významným aspektem této úpravy je to, že vyjímá z rozsahu působnosti směrnice látky, které by byly zakázány bez jakýchkoli vědeckých důkazů, což by poškodilo mnoho podniků na trhu.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Vzhledem k tomu, jak důležitý je přezkum této směrnice, musíme mít na paměti, že jeho hlavním cílem je přísněji a důsledněji upravit omezení používání nebezpečných látek. Domnívám se, že tento kompromisní balíček představuje významný pokrok směrem k větší jasnosti a zjednodušení směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek. S ohledem na záměr nařízení je třeba uvážit mnoho aspektů. Chtěla bych zvláště upozornit na jeden z nich, na vynětí látek – např. PVC a nanomateriálů –, jejichž výroba by byla zakázána, z rozsahu působnosti směrnice. Tento zákaz by byl vynucen bez jakýchkoli vědeckých důkazů, a nejen to, poškodilo by to kromě toho technologický rozvoj související s výrobou těchto látek. Z tohoto důvodu můžeme být se sjednanou dohodou celkově spokojeni. Na jedné straně posiluje potřebnou ochranu životního prostředí tím, že zakazuje látky, jež jsou na základě spolehlivých vědeckých zkoušek považovány za nebezpečné. Na straně druhé však brání vytvoření černé listiny jiných látek, jejichž rizika nebyla vědecky prokázána a jejichž zákaz by poškodil nejen výrobce a výzkum, ale především spotřebitele.

  Pavel Poc (S&D), písemně. – (CS) Obnovitelné zdroje mají za cíl přispívat k ochraně životního prostředí. Je zcela proti jejich smyslu, aby vytvářely nová nebezpečí pro životní prostředí i lidské zdraví. Směrnice RoHS i usnesení Rady ze dne 28. ledna 1988 o akčním programu Společenství v boji proti znečistění životního prostředí kadmiem směřují zásadním způsobem proti používání kadmia, protože Evropa patří mezi oblasti zvláště ohrožené tímto kumulativním karcinogenním jedem. Rád bych vyjádřil zásadní nesouhlas s pozměňovacím návrhem č. 12. Tento návrh vyjímá z působnosti směrnice RoHS fotovoltaické panely. Smyslem této výjimky však bohužel není podpora solárních technologií. Jde ve skutečnosti o legalizaci výroby článků na bázi teluridů kadmia. CdTe články umožňují výrobcům dosahovat vyšší míry zisku než články křemíkové. Schválení tohoto návrhu tedy představuje podporu výroby CdTe článků na úkor článků křemíkových, které mají neomezené zdroje materiálu pro výrobu a neobsahují toxické látky. Situace je o to vážnější, že pokud bude výjimka ze směrnice RoHS fotovoltaickým článkům udělena, revize a přehodnocení tohoto rozhodnutí bude možné až za několik let. Jedině pokud budou výrobci solárních panelů muset již nyní dodržovat požadavky směrnice RoHS stejně jako všichni ostatní, urychlí to výzkum netoxických fotovoltaických technologií.

  Richard Seeber (PPE), písemně. – (DE) Revize směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních je obzvláštní výzvou. Její přepracování je však naléhavě potřebné, aby byly odstraněny nejistoty ohledně rozsahu působnosti, nedostatek jednoznačnosti právních ustanovení a definic a rovněž rozdíly mezi členskými státy a případné procedurální překrývání s jinými právními akty Evropské unie, například s nařízením REACH. Původní návrh Komise byl příliš šitý na míru velkým podnikům. Stávající znění více zohledňuje hospodářskou kapacitu malých a středních podniků. Tyto malé a střední podniky přece tvoří páteř evropské konkurenceschopnosti. Také byl jasně stanoven postup pro stanovení výjimek a příslušné lhůty pro rozhodnutí Komise. Je třeba rovněž vyzdvihnout požadavek, aby byla směrnice do 10 let přezkoumána a přizpůsobena technologickému pokroku. Tento přezkum musí zohlednit zejména dostupnost a spolehlivost alternativních produktů i socioekonomické dopady.