Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2071(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0308/2010

Předložené texty :

A7-0308/2010

Rozpravy :

PV 22/11/2010 - 23
CRE 22/11/2010 - 23

Hlasování :

PV 23/11/2010 - 6.17
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0419

Rozpravy
Pondělí 22. listopadu 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

23. Civilně-vojenská spolupráce a rozvoj civilně-vojenských kapacit (krátké přednesení)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Christiana Ehlera jménem Výboru pro zahraniční věci o civilně-vojenské spolupráci a rozvoji civilně-vojenských kapacit (krátké přednesení) (2010/2071(INI)) (A7-0308/2010).

 
  
MPphoto
 

  Christian Ehler, zpravodaj.(DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, členské státy Evropské unie se na mezinárodní úrovni zavázaly, že významně přispějí k civilně-vojenským kapacitám pro řízení krizí na celém světě. Tento příslib, který byl mnohokrát formulován v rámci helsinského základního cíle, však mnohdy zůstává jen na papíře. Budu konkrétní: Na právě probíhajících civilních misích Evropské unie – např. EULEX nebo EPOL – zůstává 25 % pozic přislíbených členskými státy neobsazeno. Cíle a představy o strukturách civilně-vojenské kapacity Evropské unie, které členské státy opakovaně formulovaly, by ani nemohly být dále od reality. Proto se Evropský parlament rozhodl vypracovat zprávu z vlastního podnětu o rozvoji civilně-vojenských struktur a koordinaci v Evropské unii.

Konkrétně: Parlament v této zprávě opakovaně konstatuje, že zejména civilně-vojenské kapacity Evropské unie patří k nejvýznamnějším nástrojům její zahraniční politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky. Abychom učinili zadost odpovědnosti Parlamentu v souvislosti s lisabonským procesem, zvolili jsme neobvyklou cestu. Nezačali jsme zprávou, ale začali jsme vytvářením empirického základu pro tuto právu. Formulovali jsme velmi konkrétní návrhy vycházející ze zjištěných údajů, a proto jsme získali podporu velké většiny Výboru pro zahraniční věci. Na strategické úrovni jsme učinili několik konkrétních návrhů na vytvoření struktury rovného partnerství mezi vojenskými a civilními útvary nové Evropské služby pro vnější činnost. Na operační úrovni jsme navrhli zřízení stálého operačního velitelství EU, jehož zaměstnance by dosadily členské státy; mělo by to vyřešit otázku vytvoření atraktivního systému pobídek pro vnitrostátní odborníky, aby se takových operací účastnili, otázku vybudování personálních rezerv do budoucna.

Předložili jsme konkrétní návrhy na odbornou přípravu civilně-vojenských zaměstnanců. Jsou zde konkrétní návrhy, jak by mělo být financováno zahájení misí, např. zřízení fondu pro zahájení operace v souladu s článkem 41 Smlouvy. Dále předkládáme návrhy na nástroje pro řízení krizí, zejména v souvislosti s větší budoucí spoluprací mezi policejními a vojenskými silami. Příkladem jsou Evropské policejní síly. Vyvstává však otázka, jak by bylo možné tyto dva nástroje propojit při konkrétních operacích a jak překonat oddělení pouze vojenských a civilních operací.

Předložili jsme návrhy ohledně budoucnosti bojových skupin. Vyzýváme k novému přístupu k této věci. Chceme, aby byly bojové skupiny financovány z mechanismu Athena. Vyzýváme k dalšímu rozvoji kapacit bojových skupin v souladu se zásadami z Osla, k posílení jejich schopnosti zajišťovat civilní mise a k rozšíření definice misí bojových skupin. Zabýváme se záležitostí výzkumu a technologií, otázkou dvojího užití a začleněním civilně-vojenských misí – jakožto součásti výzkumného programu Evropské unie – do Evropského programu pro výzkum v otázkách bezpečnosti. Zabýváme se konkrétními otázkami v souvislosti s vybavením a skladováním a rovněž mezinárodní spoluprací s OSN a NATO. Především nám jde o to, abychom se vyvarovali zdvojování, o lepší využívání stávajících struktur, otázku společné schopnosti letecké přepravy a provádění ujednání „Berlín plus“ za účelem lepší spolupráce těchto dvou organizací v případě krize.

Jinými slovy Parlament splnil své nové úkoly a povinnosti. Zprávu podpořila ve Výboru pro zahraniční věci široká většina poslanců ze všech skupin a považujeme ji za významný příspěvek k budoucímu budování civilně-vojenských struktur v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 

  Csanád Szegedi (NI). (HU) Paní předsedající, dámy a pánové, první a nejdůležitější věc, kterou musíme objasnit, je, zda považujeme za důležité, aby civilní a vojenské síly vhodným způsobem spolupracovaly. Pro mě osobně a pro moji stranu Jobbik – Hnutí za lepší Maďarsko – zní odpověď jednoznačně „ano“. Domníváme se, že spolupráce mezi civilními a vojenskými orgány je důležitá. Velmi dobrým příkladem takové spolupráce v Maďarsku byla Maďarská garda (Magyar Gárda), která byla založena roku 2007 a byla s to dobře spolupracovat – chcete-li – s vojenskými orgány, ať už šlo o protipovodňovou ochranu, pomoc obětem úniku červeného kalu, dárcovství krve nebo distribuce chleba, jinými slovy v sociálních záležitostech. Právem se můžete zeptat, jakou odměnu za to dostali – snad státní vyznamenání nebo uznání? Nedostali nic, místo toho, aby maďarská vláda těmto lidem poděkovala za jejich sebeobětování, přijala nepochopitelné rozhodnutí Maďarskou gardu rozpustit. Abychom mohli zahájit spolupráci mezi civilními a vojenskými silami, musíme ctít jednotlivce, kteří jsou členy organizací jako Maďarská garda. Lidem, kteří se chtějí do takových organizací zapojit z lásky ke své vlasti a národu a chtějí chránit jejich životní podmínky, musí být dovoleno pracovat a společnost musí tyto své spoluobčany ocenit.

 
  
MPphoto
 

  Martin Ehrenhauser (NI).(DE) Paní předsedající, spojení civilních a vojenských sil není ničím novým. Vezměte si například Situační středisko, které se dlouho nacházelo v Radě. Již zde byly shromažďovány vojenské i civilní informace. Toto Situační středisko nyní přechází ke Službě pro vnější činnost. Domnívám se, že je důležité zdůraznit především to, že Evropská unie si na mezinárodní scéně získala dobré jméno a velké uznání díky svému civilnímu mechanismu. Nicméně se domnívám, že potřebujeme, aby byly civilní a vojenské síly jasně odděleny.

V tuto chvíli bych chtěl promluvit ještě o něčem, o čem se před chvílí zmínil pan Szegedi. Chtěl bych vyjádřit vážné pochybnosti ohledně pochodu, který nedávno uspořádala maďarská strana Jobbik v rakouském státě Burgenland. Jeho účastníci pochodovali s puškami a nasazenými bajonety. Myslím si, že toto je naprosto nepřijatelné. Chtěl bych vyjádřit svůj jednoznačný nesouhlas s takovými akcemi. Je to bezpochyby proti evropskému duchu.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 
 

  Csanád Szegedi (NI). (HU) Paní předsedající, měl bych velice, velice stručnou odpověď. To, co říká můj kolega, je zkrátka lež. Ani Jobbik – Hnutí za lepší Maďarsko – ani Maďarská garda se nikdy nedopustili žádného trestného činu – každý si to může snadno ověřit – a nikdy neporušili žádný zákon. Je to tedy prostě součást neoliberální politické propagandy, která se pokouší je ukázat ve špatném světle. Ani Maďarská garda, ani členové hnutí Jobbik se totiž nikdy nedostali do střetu se zákonem a máme v úmyslu i nadále jednat zákonně.

 
  
MPphoto
 

  Martin Ehrenhauser (NI).(DE) Paní předsedající, nikdy jsem nenaznačil, že by se strana Jobbik dopustila nějakého trestného činu. Nicméně jsem prohlásil, že se v Burgenlandu uskutečnil cílený ozbrojený pochod s puškami a nasazenými bajonety. O toto šlo a to jste nepopřel.

 
  
MPphoto
 

  Maria Damanaki, členka Komise. – Paní předsedající, zaměřím se na zprávu, protože je mimořádně užitečná a důležitá. Chtěla bych panu Ehrenhauserovi poděkovat za jeho příspěvek.

Zpráva je užitečná, protože se správně soustředí na klíčové prvky civilně-vojenské spolupráce, a to je právě prioritou Komise. Zabývá se hlavními záležitostmi souvisejícími s komplexním přístupem Evropské unie ke krizovému řízení. Zřízení Evropské služby pro vnější činnost je určitým vyjádřením této priority. Samotný koncept této služby, který vysoká představitelka zavádí, ukazuje stejnou cestu, jaká je navržena ve zprávě – totiž začlenění struktur společné bezpečnostní a obranné politiky do Evropské služby pro vnější činnost.

Plně podporujeme rozvoj civilních kapacit za účelem řádné vyváženosti zdrojů. Nyní byly dojednány odpovídající úpravy náboru zaměstnanců, takže můžeme do Evropské služby pro vnější činnost dosadit osoby s vhodnou odbornou způsobilostí. Jak všichni víme, před tím to nebylo možné.

Byla zohledněna řada bodů této zprávy a byla zahájena konkrétní opatření. Souvisí zejména s posílením součinnosti mezi civilními a vojenskými složkami, lepší využitelností bojových skupin Evropské unie, odbornou přípravou, financováním a spoluprací s klíčovými partnery, zvláště s NATO a OSN. Rovněž podporujeme posílení vztahů mezi Evropskou unií a OSN.

Již jsme toho hodně společně udělali. Vysoká představitelka se znovu sešla s generálním tajemníkem OSN minulou sobotu v Lisabonu. Vztah mezi EU a NATO je důležitou otázkou, jak ukázala zrovna včera vrcholná schůzka NATO v Lisabonu. Také podporujeme provádění všech praktických opatření, která mohou posílit konkrétní spolupráci mezi EU a NATO, zejména zajistit spolupráci, když jsou síly obou organizací rozmístěny na stejném dějišti.

Komise a vysoká představitelka osobně očekávají, že budou s Evropským parlamentem v této důležité záležitosti civilně-vojenské spolupráce spolupracovat.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 23. listopadu 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Krzysztof Lisek (PPE), písemně.(PL) Civilně-vojenská spolupráce a rozvoj civilně-vojenského potenciálu patří k nejdůležitějším prvkům společné bezpečnostní a obranné politiky. Bohužel mnoho souvisejících aspektů zůstává ve stadiu plánování. Členské státy v diskusi na toto téma souhlasí, že by na to měly být poskytnuty podstatné zdroje. Ve skutečnosti však tyto plány nejsou prováděny a my dosud nemáme zcela utvořené struktury. S ohledem na vzrůstající hrozbu přírodních katastrof, teroristických činů a konfliktů za hranicemi Evropské unie doufám, že tato zpráva přispěje k využívání civilně-vojenského potenciálu a civilně-vojenské spolupráce. Zpráva obsahuje praktická doporučení v této oblasti, mimo jiné se zmiňuje o vytvoření civilně-vojenských struktur v rámci Evropské služby pro vnější činnost, využívání bojových skupin a Evropských policejních sil, optimalizaci krizového řízení a využívání finančních prostředků z příštího rámcového programu. Cílem toho všeho je zlepšit využívání finančních prostředků, aby mohla být civilně-vojenská spolupráce plně realizována. Dalším podstatným cílem je zabránit zdvojování úsilí při misích, jichž se NATO účastní v tandemu s evropskými silami. Doufám, že zpráva bude důležitou pobídkou k zahájení práce na utváření účinných civilně-vojenských struktur. Paní baronka Ashtonová by se měla postarat o to, aby byly návrhy obsažené v této zprávě provedeny co nejrychleji.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně.(RO) Evropská unie musí v krizových situacích reagovat rychle, což vyžaduje účinnější koordinaci jejích civilních a vojenských struktur. Zřízení stálého operačního velitelství Evropské unie, které by existovalo vedle útvaru schopnosti civilního plánování a provádění, by maximalizovalo přínosy civilně-vojenské koordinace. Zpráva požaduje, aby členské státy vytvářely civilní kapacity, aby bylo co nejrychleji dosaženo skutečného pokroku. S ohledem na to chci zdůraznit, že pokud jde o civilní oblast, Rumunsko aktivně přispívá ke splnění civilního základního cíle pro rok 2010. Rumunsko se také podstatně zapojuje do civilních misí Evropské unie, díky čemuž dosáhlo třetího místa v evropském žebříčku účasti na těchto misích a přispívání spolehlivými a rozmanitými odbornými znalostmi prostřednictvím policistů, příslušníků vojenské policie, vojáků, diplomatů, soudců a odborníků na lidská práva. Rumunsko je také v pokročilé fázi procesu přijímání strategie pro vytváření vnitrostátních civilních kapacit.

 
Poslední aktualizace: 8. dubna 2011Právní upozornění