Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/0220(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0324/2010

Předložené texty :

A7-0324/2010

Rozpravy :

PV 23/11/2010 - 5
CRE 23/11/2010 - 5

Hlasování :

PV 23/11/2010 - 6.22
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0424

Rozpravy
Úterý 23. listopadu 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

5. Státní podpora k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva, kterou předkládá pan Bernhard Rapkay jménem Hospodářského a měnového výboru o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (KOM(2010)0372 – C7-0296/2010 – 2010 /0220(NLE)) (Α7-0324/2010).

 
  
MPphoto
 

  Bernhard Rapkay, zpravodaj.(DE) Paní předsedající, pane Almunio, dámy a pánové, chtěl bych nejprve poděkovat vám, pane Almunio, a vaší kanceláři. Posouzení dopadu, které jste předložil, je velice dobré. Vychází z faktů, je přesvědčivé a jde přímo k věci.

Je škoda, že ostatní členové sboru komisařů toto posouzení dopadu nečetli. Kdyby tak učinili, nemohli by předložit tento návrh, který nemá s posouzením dopadu nic společného. Nechápu například, jakým způsobem sbor komisařů zvolil rok. V posouzení dopadu o něm není naprosto žádná zmínka. Jediným možným vysvětlením je to, že rok 2014 je přesně v polovině období mezi roky 2010 a 2018. Nic víc.

Možná však také neporozuměli obsahu. Žádný z argumentů ve prospěch tohoto návrhu nelze brát vážně, protože nejsou správné. Je uveden argument, že program státní podpory přijatý v roce 2002, který brzy vyprší, znamenal režim utlumování těžby uhlí. Samozřejmě to naprosto není pravda. Bylo to následné nové ujednání. Vím to, protože jsem při tom byl a byl jsem zpravodajem pro Parlament v roce 2002. Tedy v době, kdy po 50 letech skončila platnost Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), a bylo nutné nové ujednání, nikoli jen pokud šlo o podporu, ale i v dalších věcech.

Pokud by šlo o režim ukončování dotací, co by se například stalo s aktivy ESUO? Nebyl to útlumový režim, bylo to následné nové ujednání. V té době jsme se z dobrého důvodu dohodli na období osmi let návazného režimu, po nichž věc znovu přezkoumáme. Proto je tento argument nesprávný.

Druhý předkládaný argument je otázka udržitelnosti. Všichni jsme pro udržitelnost a všichni samozřejmě víme, že uhlí produkuje velké množství emisí CO2. Rozhodnutí Komise však nemůže zrušit zákony vědy. Co se pak stane? Domácí uhlí se nahradí dováženým. To je jediná věc, která se stane. Dovážené uhlí produkuje naprosto stejné emise CO2 jako uhlí domácí. Problém je prostě v tom, že nebudeme-li mít referenční body, nebudeme je moci používat při vývoji nových moderních technologií pro těžbu a elektrárny. Evropa je v této oblasti na čelním místě a má exportní výhodu. Nemyslím, že bychom se jí měli vzdávat.

Třetí argument spočívá v tom, že podpora má škodlivý vliv a že by peníze byly lépe využity na jiné věci. Není možné říci nic ani proti tomuto argumentu ani proti postoji tržních radikálů. Nemůžete proti ideologii bojovat fakty. Avšak například tvrzení, že by to bylo příliš nákladné, by mělo být posuzováno ve světle toho, co by náhlé ukončení těžby skutečně znamenalo, a rok 2014 by představoval náhlé ukončení. Vedlo by to k nárůstu nákladů na boj s nezaměstnaností a především nákladů týkajících se dlouhodobých uzavírek těžebních šachet. To je velmi komplikovaná a složitá věc. Náklady dlouhodobých uzavírek těžebních šachet se přenáší i na roky a desetiletí po ukončení těžby uhlí. Náklady je třeba platit z veřejných zdrojů. Některé členské státy však zavedly systém, který zajišťuje, že stát za tyto náklady nenese odpovědnost. Proto ani tento argument není neprůstřelný. Z toho důvodu doporučuji, abyste celou věc co nejdříve znovu uvážili a věnovali pozornost těm faktům, která jsou uvedena v posouzení dopadů. Jinak budou výsledkem regionální a sociálně-politické deformace, která nechceme. Proto je návrh uvádějící rok 2018 velmi rozumný.

 
  
MPphoto
 

  Joaquín Almunia, místopředseda Komise.(ES) Paní předsedající, velmi děkuji panu Rapkayovi za jeho zprávu jménem Hospodářského a měnového výboru Parlamentu.

Komise pečlivě a s velkým zájmem analyzovala jak zprávu, tak pozměňovací návrhy předložené na základě této rozpravy, a vzali jsme na vědomí, že zpráva podporuje s velkým důrazem termín uzavření nekonkurenceschopných dolů do roku 2018.

Komise si je rovněž vědoma toho, že v posledních rozpravách, které se konaly ve Výboru stálých zástupců (Coreper), většina podpořila termín 2018, jak uvádí zpráva pana Rapkaye.

Když jsme připravovali návrh nařízení a analyzovali tuto situaci, byli jsme si v Komisi samozřejmě plně vědomi sociálního a regionálního dopadu uzavírání uhelných dolů v určitých regionech EU. Při přípravě nařízení jsme však zohlednili i skutečnost, že některé z dolů nejsou konkurenceschopné a přežívají jen díky stálým injekcím veřejných peněz a státních dotací. Náš návrh přesto umožňuje členským státům poskytovat další provozní podporu, ale jen při této příležitosti, jen za tímto zvláštním účelem umožnit postupné uzavírání nekonkurenceschopných dolů.

Chtěl bych probrat tři témata, kterými se zpráva zabývá.

Zaprvé, návrh na poskytování provozní podpory nebo investic s cílem dosáhnout konkurenceschopnosti dolů. Podobné ustanovení bylo již v předešlém nařízení o podpoře pro toto odvětví. Předchozí nařízení však nedosáhlo požadovaného účinku a místo toho, aby uhelné doly vedlo k rentabilitě, vytvářelo do jisté míry morální riziko.

Doly byly dotovány v marné naději na dosažení rentability. Nyní se musíme vypořádat s důsledky: musíme prodloužit tento zvláštní systém pro produkci uhlí, protože dotčené doly nedosáhly rentability, ani nebyly uzavřeny.

V každém případě, doly, u kterých se dá předpokládat rentabilita, nepotřebují státní podporu a mohou potřebný kapitál získat na kapitálových nebo finančních trzích.

Zadruhé bych chtěl vysvětlit, proč ve svém návrhu považujeme za nutné mít plán minimalizace dopadů na životní prostředí. Tento aspekt zmiňuje čl. 3 odst. 1 našeho návrhu.

Státní podpora narušuje hospodářskou soutěž. Proto smlouva obsahuje ustanovení o prohlášení neslučitelnosti takové podpory v celé řadě případů. Provozní podporu lze povolit pouze tehdy, pokud pravděpodobně přinese kladné účinky. Naše nařízení navrhuje plán na zmírnění dopadu používání uhlí na životní prostředí pro vyrovnání negativních účinků podpory.

A konečně, má třetí poznámka se týká toho, že jestliže je cílem provozní podpory přispět k přechodu k uzavírání nekonkurenceschopných dolů, je jasné, že toto uzavírání musí být postupné a nemůže probíhat až s blížícím se koncem lhůty. Tento postupný přístup musí být v plánu uzavírání jasně stanoven a plán musí zahrnovat i krátící se podíl této podpory v přechodném období.

Náš návrh tedy stanoví lineární omezování podpory o určitá procenta, jehož jasným cílem je odstranění podpory na konci přechodného období.

Na závěr bych chtěl ještě jednou poděkovat panu Rapkayovi a každému, kdo přispěl k této zprávě, kterou nyní zvažujeme. Vezmeme v úvahu stanovisko Parlamentu ke zprávě a nadále vedeme jednání v Radě, přirozeně po konzultaci s belgickým předsednictvím. S ohledem na postoj Parlamentu a na základě konečného postoje Rady Komise samozřejmě v několika příštích týdnech vydá své stanovisko.

 
  
MPphoto
 

  Herbert Reul, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.(DE) Paní předsedající, pane Almunio, dámy a pánové, nikdo nezpochybňuje fakt, že uhlí je důležitou součástí našich dodávek energie. Je také nesporné, že těžební průmysl musí být konkurenceschopný a že jeho dotování není správný přístup.

Otázkou nyní je, zda je správným termínem rok 2014 nebo 2018. Pan Rapkay uvedl řadu moudrých argumentů, které nebudu opakovat. Mám na Komisi jen jednu prosbu. Ve všech zúčastněných výborech Parlamentu, existuje většinová podpora toho, aby se konkurenceschopnost stala kritériem. Ve chvíli, kdy doběhne lhůta, musíme prostě zajistit, aby existovala dostatečná flexibilita, která by členským státům umožnila udržet zatížení vyplývající z těchto kroků pro lidi, pracovní místa a ekonomické struktury na zvládnutelné úrovni. Jediný argument, který byl zmíněn a který je mimochodem v rozporu s posouzením Komise, která by se původně zřejmě také vyslovila pro rok 2018, uvádí, že by zde mohly hrát roli důvody environmentální politiky. Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že pro klima není žádný rozdíl v tom, zda spalujeme dovezené nebo domácí uhlí. Moje prosba na komisaře je taková, aby zvážil, pokud Parlament a Rada budou moci předložit nové argumenty tohoto druhu, zda by tato čtyřletá lhůta mohla vést k trochu větší pružnosti Komise. Takto chápu zmínku o tom, že Komise tuto otázku zvažuje, a jsem za to vděčný.

 
  
MPphoto
 

  Jan Březina, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj. (CS) Za výbor REGI jsme návrh Komise přivítali s tím, že jsme doporučili provést určité změny. Navrhli jsme rovněž prodloužit lhůtu na uzavření nekonkurenceschopných dolů. Bez této úpravy by totiž vážně hrozilo, že se celé regiony stižené uzavřením dolů propadnou do chudoby a budou čelit vážným sociálním problémům.

Mimo jiné jsme také navrhli možnost přizpůsobení použití kohezních prostředků pro takto postižené regiony. Výbor se rovněž domnívá, že jediným přípustným výsledkem státní pomoci nekonkurenceschopným dolům by nemělo být pouze jejich uzavření, ale měl by být současně umožněn vývoj směřující k nabytí konkurenceschopnosti.

Pokud se důl do jistého data stane konkurenceschopným, je to jistě žádoucí stav, který je v zájmu daného regionu a konečně i Unie jako celku. Význam uhelných elektráren spočívá mimo jiné v tom, že v případě náhlého nárůstu poptávky po energii jsou prakticky jako jedny z mála schopny nezávisle na jiných faktorech okamžitě a pružně zareagovat zvýšením produkce. Nemá-li být zvyšování energetické bezpečnosti Unie jen prázdným heslem, bez stabilních a konkurenceschopných uhelných dolů a uhelného průmyslu se neobejdeme.

 
  
MPphoto
 

  Werner Langen, jménem skupiny PPE.(DE) Paní předsedající, především bych chtěl povzbudit pana Almuniu, aby se držel svého původního návrhu na rok 2018. Tento návrh byl odůvodněný a vycházel z důvodů ekonomické, regionální, sociální a energetické politiky.

Nerozumím tomu, proč sbor komisařů přednesl environmentální důvody, které jsou zcela irelevantní. Jak uvedli předešlí řečníci, je úplně jedno, zda spalujeme dovážené uhlí nebo uhlí, které jsme vytěžili a dotovali sami. Naše klimatická stopa je v obou případech víceméně stejná. Vlastně je pravděpodobně mnohem horší v případě dováženého uhlí, protože to je třeba dopravovat z Kanady, Austrálie nebo jiných oblastí světa. Proto je toto zdůvodnění nesprávné. Chtěl bych poděkovat panu Rapkayovi za vypracování tohoto návrhu v úzké spolupráci se skupinou Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté). Jsem přesvědčen, že jde o nařízení Rady. V Lisabonské smlouvě je mezera, což znamená, že nařízení na základě soutěžního práva nejsou součástí postupu spolurozhodování Parlamentu. Namísto toho tento proces, který nezahrnuje řádné posouzení, stále vychází z nařízení č. 17, které bylo přijato už v roce 1965. Proto nyní potřebujeme, alespoň pokud jde o naše prohlášení, široké většinové hlasování, aby uhlí, které je jedním z nejdůležitějších zdrojů energie, který dosud v Evropě máme, zůstalo v budoucnosti konkurenceschopné.

Naše skupina poskytne zprávě pana Rapkaye svou neomezenou podporu. Chceme povzbudit pana Almuniu, aby přiměl Komisi k předložení nového návrhu obsahujícího rok 2018, a chceme pozměnit dva body ve zprávě, jež byla přijata. Jedním z nich je otázka způsobu, jakým se má podpora postupně snižovat. Jsme toho názoru, že to by mělo být ponecháno na členských státech v rámci uvedeného osmiletého období.

Druhý bod se týká skutečnosti, že regulace jako taková bude ukončena v roce 2030. To je také fáze, ke které ve věci tohoto nařízení dospěla jednání v Radě. Pouze pokud Parlament přijme jasné rozhodnutí ve prospěch roku 2018, budeme schopni provést jasné posouzení sociálních, politických energetických, ekonomických a regionálních důvodů.

 
  
MPphoto
 

  Olle Ludvigsson, jménem skupiny S&D.(SV) Paní předsedající, toto není jednoduchá záležitost. Proto je důležité, abychom v Parlamentu dospěli k vyváženému postoji. Je třeba zvážit dva hlavní aspekty. Na jedné straně není rozumné v dlouhodobém výhledu uměle zachovávat při životě tuto nekonkurenceschopnou formu těžby. Z důvodů týkajících se jak životního prostředí, tak hospodářské soutěže není vhodné pro pokračování nerentabilní těžby uhlí využívat programy státních dotací. Je proto logické, aby byly dotace pro tuto činnost ukončeny.

Na druhé straně bude mít zrušení dotací velký dopad, nejen na desítky tisíc horníků, kteří si budou muset hledat nová pracovní místa, ale i na jejich rodiny a na všechny ostatní, kdo na těžbě závisejí. Pro lidi žijící v postižených regionech to bude velmi těžké přizpůsobení se. Zvažovat tyto dva aspekty není snadné. Nicméně si myslím, že Komise v tomto návrhu nalezla rozumnou rovnováhu. Dotace budou ukončeny. Tento proces však bude pečlivě řízen s ohledem jak na pracovní místa, tak na životní prostředí.

Dotčené regiony budou po ukončení dotací stát před velkými překážkami, ale současně návrh poskytuje příležitost pro komplexní sociální a environmentální opatření s cílem dosáhnout co největší účinnosti tohoto regionálního procesu přizpůsobení se. Je mimořádně důležité, aby vnitrostátní a regionální orgány všechny tyto příležitosti plně využily. Rozsáhlé investice do iniciativ týkajících se aktivního trhu práce a komplexní opatření pro obnovu životního prostředí jsou nezbytná, má-li být konečný výsledek pro tyto regiony přijatelný.

Dosud se rozprava zaměřovala na tři otázky. Zaprvé, byl uveden argument, že uhelným dolům, které se během doby uzavírání stanou konkurenceschopné, by mělo být umožněno zůstat v provozu. Podle mého názoru by nebylo správné tuto možnost zahrnout, protože podpora, která má být poskytnuta, musí být využita správným způsobem a musí být založena na definitivním uzavření. Zadruhé, bylo projednáno konečné datum podpory na uzavření. V tomto ohledu je důležité upozornit, že stávající nařízení existuje od roku 2002 a že každý věděl, že výjimky z pravidel hospodářské soutěže letos skončí. Proto na tom nebylo nic překvapivého. Mohu být flexibilní, pokud jde o přesný rok. Zatřetí postoj Parlamentu rozdělují názory ve věci prvků životního prostředí a udržitelnosti. Jsem přesvědčen, že tyto prvky by měly být co nejjasnější a rozhodně by měly být význačnější, než se jeví v textu, který vypracoval Hospodářský a měnový výbor. Je velmi důležité, abychom v tomto ohledu vyslali správný signál.

 
  
MPphoto
 

  Sophia in 't Veld, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, musím říci, že jsem velmi dojata novým románkem mezi skupinami EPP a S&D, ale mám pocit, že důvěrné a láskyplné objetí pana Rapkaye a pana Langea drží Evropu pevně uvězněnou v minulosti.

Hovoříme o sedmém prodloužení zvláštního režimu státní podpory. Pan Rapkay sám řekl, že v roce 2002 byl zpravodajem. Kdo nám dá záruku, že v roce 2018 nepovedeme stejnou rozpravu? Protože důvody, které byly platné v roce 2002 a které jsou platné dnes, budou stále platné i v roce 2018. Proto moje skupina bezvýhradně podporuje postoj Komise. Požadovali jsme samostatné hlasování o pozměňovacích návrzích 25 a 27 a vyzýváme své kolegy v obou velkých skupinách, aby hlasovali proti těmto pozměňovacím návrhům a podpořili postoj Komise spočívající v ukončení podpory do roku 2014.

Vím, že hlasování probíhá v jednotlivých výborech, ale také vím, že v obou velkých skupinách je mnoho kolegů, kterým stávající postoj velmi nevyhovuje. Myslím, že by si měli uvědomit, že mají všechnu svobodu světa k tomu, aby hlasovali podle svého svědomí, protože to vlastně není Evropský parlament, kdo rozhoduje. Měli by hlasovat tak, aby dali najevo svůj názor.

Nejednáme, nemusíme dosahovat kompromisu. Můžeme vydat velmi silný politický signál na podporu Komise, a proto si myslím, že tento Evropský parlament by měl jednat jako protiváha velmi silného politického tlaku členských států na Komisi a ukázat, že se dívá do budoucnosti a nikoli do minulosti.

 
  
MPphoto
 

  Philippe Lamberts, jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Paní předsedající, dámy a pánové, skupina Zelených/Evropské svobodné aliance nemá žádné námitky proti investování veřejných prostředků, pokud budou působit jako katalyzátor transformace, kterou naše společnost, náš průmysl, naše hospodářství musí projít, aby se staly spravedlivější, a především udržitelnější. Musíme mít na paměti, že podpora pro nekonkurenceschopné uhelné doly jde proti těmto cílům. Posiluje průmysl, který není udržitelný ani ekonomicky (jinak by nepotřeboval dotace), ani environmentálně.

Jak právě zdůraznila paní in ’t Veldová, po několik desetiletí uhelný průmysl požaduje prodloužení tohoto přechodu a konec je v nedohlednu. Stejně tak, mí milí němečtí kolegové poslanci, po několik desetiletí se mnoho evropských zemí snažilo ukončit průmysl, který je neudržitelný. To platí o mé zemi, Francii, i o mnoha jiných zemích. Proto podporujeme návrh Komise včetně návrhu, aby byly dotace používány tak, aby bylo možné dotčené pracovníky znovu zaměstnat za důstojných a řádných podmínek.

Pod tlakem toho, co jste dnes slyšeli, se však Komise připravuje na poměrně neslavný ústup, pane Almunio, pod tlakem, který mimo jiné vyvíjí váš kolega pan Oettinger, jehož chování v této záležitosti nebylo chováním člena sboru hájícího společný zájem, ale jednání oficiálního zástupce konkrétních odvětvových zájmů určité země, Německa. A co víc, vůbec se tím netají!

Závěrem bych vám chtěl říci, že dokud budou Evropská unie, členské státy vkládat veškerou svou energii do podpory průmyslových odvětví minulosti, ve formě veřejných peněz, které, jak nám, doufám, připomněla irská krize, se stávají mimořádně vzácné, dokud budeme těmito veřejnými penězi podporovat průmyslová odvětví 19. století, neumožníme Evropě zaujmout čelní místo v průmyslových odvětvích 21. století. Mezitím se svět mění, a mění se rychle.

 
  
MPphoto
 

  Konrad Szymański, jménem skupiny ECR.(PL) Paní předsedající, návrh, který předložila Evropská komise, byl zjevně vypracován pod diktátem politiky ochrany klimatu a bez zvážení sociálních důsledků – zejména důsledků v oblasti energetiky – v zemích, jako je Německo, Španělsko a Polsko. Musíme mít na paměti, že světový trh uhlí se nám mění před očima. Poptávka po uhlí a cena uhlí roste. Proto budou doly, které jsou dnes nerentabilní, v budoucnosti možná ziskové.

Odklon od uhlí také představuje velmi závažné problémy pro bezpečnost dodávek energie v zemích, jako je Polsko, které generují až 95 % své elektřiny z uhlí. Odklon od uhlí v takových situacích může znamenat jen jednu alternativu – ještě větší závislost na plynu, který je dovážen jen z jednoho směru. Proto, než rozhodneme z důvodu politického nátlaku ve prospěch opuštění uhlí v takových případech, měli bychom zajistit diversifikaci i bezpečnost dodávek plynu, protože to je dnes jediná reálná alternativa pro odvětví energetiky v zemích, které k tomuto účelu používají uhlí.

To jsou důvody, proč podporujeme kompromisní pozměňovací návrhy, které přednesl Hospodářský a měnový výbor a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a v nichž jsme navrhli, aby nařízení dalo státním rozpočtům – které přece jen nejsou rozpočty Evropské unie – možnost zachovat doly v zemích, v nichž je to nezbytné, i kompromisní pozměňovací návrh, který navrhuje platnost nařízení do roku 2030. Myslím, že prvotní návrhy Evropské komise byly právě tomuto postoji bližší. Až v poslední fázi se Evropská komise rozhodla navrhnout nerealistický termín roku 2014.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Paní předsedající, pokračování podpory uhelného průmyslu není jen odůvodněné, podle mého názoru je i naprosto nezbytné. Musíme poskytovat podporu nejen do roku 2014, ale i poté. Je naší povinností chránit občany Evropské unie před četnými negativními dopady globalizace. Znamená to také nabídnout pracovníkům v odvětvích, jež nejsou plně konkurenceschopná na světovém trhu, dlouhodobé přeškolování, aby si mohli najít nová pracovní místa.

Nemusíte být odborník, abyste si uvědomili, že v těžebním průmyslu pracují specializovaní pracovníci. Mnoho horníků konává své povolání po celý svůj život. Proto podle mého názoru potřebujeme mnoho času na to, abychom jim všem mohli nabídnout nová pracovní místa. Nemusí již být rozumné dávat možnost přeškolení starším horníkům. Musíme hornickým oblastem umožnit, aby postupně snižovaly svou závislost na těžebním průmyslu, aniž by byla významně snížena jejich prosperita. Tyto regiony mají stále značný ekonomický potenciál, pokud dostanou příležitost k restrukturalizaci svých ekonomik. Drastické snížení dotací na těžbu uhlí v posledních letech představovalo pro mnoho hornických regionů tvrdou zkoušku. Řada oblastí nebyla schopna dostatečně rychle reagovat na změny ekonomických podmínek v důsledku svých silných vazeb na těžební průmysl. Výsledkem byla zvýšená chudoba. Nemusí tomu tak být. Můžeme chránit mnoho evropských regionů před zásadními hospodářskými a sociálními škodami, a proto musíme hlasovat pro tato nařízení.

 
  
MPphoto
 

  Gunnar Hökmark (PPE).(SV) Paní předsedající, když dojde na státní podporu pro uhelný průmysl, mám za to, že bychom měli učinit vše, co je v našich silách, abychom učinili evropské hospodářství co nejvíce konkurenceschopné, a měli bychom toho dosáhnout v mnoha různých oblastech. Musíme mít cíl, pokud jde o automobilový průmysl, strojírenský průmysl a zdravotnický průmysl. Abychom byli úspěšní, musíme naši ekonomiku transformovat tak, aby splňovala požadavky moderní hospodářské soutěže a globálního hospodářství.

S ohledem na to mám vážné pochyby o současném záměru prodloužit státní dotace pro nerentabilní uhelné doly. Bude to znamenat, že na státní úrovni budeme utápět peníze v podnicích, které nejsou rentabilní, které nejsou schopny podporovat pracovní místa, o nichž mluvíme, a které nepomohou zlepšit životní prostředí. Bude to také znamenat, že transformace, kterou potřebujeme k tomu, abychom byli skutečně konkurenceschopní, bude pomalejší. Bude to znamenat, že se nám nepodaří rozvíjet se v jiných oblastech a že za několik málo let budou lidé stále zaměstnáni v odvětvích, která nenabízejí dlouhodobou jistotu a příležitost k obživě a že ty regiony, o nichž teď mluvíme, budou stále závislé na těžbě uhlí s nerentabilními uhelnými doly.

Za této situace jsem přesvědčen, že bychom měli návrh Komise podpořit, a budeme pro něj hlasovat.

 
  
MPphoto
 

  Wolf Klinz (ALDE).(DE) Paní předsedající, pane Almunio, musíme teď něco vydržet a neprodlužovat agónii. To mě napadá, když přemýšlím o tématu, o němž dnes jednáme. Podporuji návrh Komise na ukončení státní podpory do roku 2014 pro doly, které do té doby nebudou konkurenceschopné. Náklady na každé pracovní místo v průmyslu těžby uhlí jsou mnohem vyšší než je průměr. Tyto peníze nejsou vynakládány na rozvoj udržitelné a konkurenceschopné zaměstnanosti pro budoucnost. Proto jsem přesvědčen, že je správné ukončit státní dotace pro nekonkurenceschopné doly v roce 2014. Uvolněné peníze musíme investovat do výzkumu a vývoje a do vzdělávání a odborné přípravy. To je jediný způsob, jak můžeme udržet náš technologický náskok a zůstat konkurenceschopní z hlediska globální ekonomiky jako celku.

 
  
MPphoto
 

  George Sabin Cutaş (S&D).(RO) Paní předsedající, myslím, že jak návrh na uzavření dolů, tak návrh na snížení dotací by byly příliš předčasné a měly by nežádoucí socioekonomické a regionální následky.

Nesmíme zapomínat, že evropské těžební odvětví zajišťuje zhruba 100 000 pracovních míst, 42 000 v těžbě uhlí a 55 000 v souvisejících odvětvích a že některé regiony v Evropě jsou na tomto odvětví ekonomicky zcela závislé. Velký počet lidí v těchto regionech pracuje v dolech nebo má zaměstnání související s tímto odvětvím.

Tato opatření by mohla mít nepříznivé důsledky, protože by mohla komunity zanechat napospas naprosté chudobě. Právě proto je třeba rychle připravit strategii pro rekvalifikaci pracovníků, jichž se týká plán uzavírání dolů.

Současně je třeba zvláštní podpory ze strukturálních fondů Evropské unie pro zajištění vzájemné pomoci pro regiony, které budou v důsledku těchto opatření trpět. Kromě toho mohou horníci a jejich rodiny ztratit důvěru v politický proces, v němž jsou přijímána rozhodnutí, která je přímo ovlivňují, pokud budou tato rozhodnutí činěna v nevhodnou dobu.

Musíme svou pozornost zaměřit také na řídce osídlené regiony, které ze socioekonomického hlediska budou trpět nejvíce. Nevěřím, že rok 2014 je realistický termín pro uzavření dolů. Na druhé straně termín roku 2020, který navrhl Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, nezískal dostatečně kladnou odezvu. Proto se domnívám, že bychom se mohli shodnout na roce 2018.

Chci ještě zmínit další věc, a to že uhelný průmysl je nedílnou součástí evropské politiky a je vlastním zdrojem Evropské unie, a zaručuje tak bezpečnost dodávek. Je nutné přechodné období, které těmto dolům a dolům, které by se mohly stát konkurenceschopné, umožní postupně zvyšovat konkurenceschopnost, čímž by byl zajištěn přístup k evropskému uhlí a předešlo se nepříznivému socioekonomickému dopadu.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Strejček (ECR). (CS) Podle mého názoru není sporu o tom, že dotace do jakýchkoliv segmentů ekonomiky pokřivují a ničí hospodářskou soutěž a že státní pomoc je proto pro zdravé fungování trhu škodlivá nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě.

My tady mluvíme o regionech, které budou postiženy nebo by mohly být postiženy vysokou mírou nezaměstnanosti, ale na druhou stranu je třeba vzpomenout na regiony, které už restrukturalizací v tomto segmentu ekonomiky prošly, prošly vysokou mírou nezaměstnanosti a vyrovnaly se s tím. ECR proto při dnešním hlasování podpoří všechny návrhy, které povedou k tomu, aby jednotlivé členské státy měly dostatek času na to, aby mohly provést důslednou rekvalifikaci zaměstnanců, aby mohly zorganizovat zahlazování a odstraňování ekologických zátěží spojených s těžbou uhlí a zároveň aby měly schopnost v čase absorbovat případné sociální otřesy.

 
  
MPphoto
 

  Salvador Garriga Polledo (PPE).(ES) Paní předsedající, pane komisaři, je hanba, že Parlament nemá právo na nic víc než na konzultaci, když hovoříme o budoucnosti 180 000 evropských rodin a vynikajících vlastních zdrojích energie Evropské unie.

Dotace nejsou běžnou cestou ke konkurenceschopnosti, ale zajišťovat konkurenceschopnost evropského uhlí prostřednictvím dotací je strategicky nezbytné, především z toho důvodu, že 60 % evropské energie se dováží a ze zbývajících 40 % tvoří velkou část jaderná energie, kterou většina této sněmovny nepodporuje, a také z důvodu nárůstu cen: cena evropského uhlí se stále více přibližuje mezinárodní ceně uhlí.

Kromě toho bych se vás chtěl zeptat: co je to konkurenceschopné uhlí? Zeptejte se sami sebe, zda všechno uhlí, které Evropská unie dováží, zahrnuje sociální a bezpečnostní náklady dolů, které jsou zahrnuty v nákladech na evropské uhlí. Je to model, který mnozí z vás pro Evropu chtějí? Souhlasíte s tím, aby se dovážely produkty z jiného kontinentu, které nesplňují zásady preferencí Unie a nezačleňují sociální práva? Odmítáte tuto myšlenku u evropského uhlí?

Čím delší toto období bude, tím lépe, abychom mohli zavést technologie čistého spalování a ukládání, které již v Evropské unii existují. Bez evropského uhlí, jestliže se rozhodneme evropské doly uzavřít, nebude žádná motivace k dalšímu snižování emisí z tepelných elektráren, které budou nadále spalovat dovážené uhlí a produkovat CO2. Čemu dáváte přednost: chcete, aby k nám CO2 přicházel ze zemí mimo Evropskou unii nebo chcete, aby bylo možné CO2 zpracovávat a ukládat pomocí naší vlastní evropské technologie?

Nevěřím, že zamítnout možnost uhlí Evropské unie, jak činíte, je liberalismus: podle mě je to pokrytectví.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D).(RO) Paní předsedající, uhlí je důležitou složkou energetické kombinace Evropské unie. Odvětví těžby uhlí zajišťuje v Evropské unii 280 000 pracovních míst, zvláště v oblastech s jediným průmyslovým odvětvím. Proto je důležité, aby Unie uspokojovala co největší část svých potřeb uhlí z domácí produkce, samozřejmě za konkurenceschopné ceny, na základě zefektivnění těžby a zpracování uhlí.

Pokud nebude poskytována státní podpora, produkce klesne o 20 %, což povede ke ztrátě 100 000 pracovních míst. Státní podpora pro černouhelný průmysl je pro nekonkurenceschopné doly naprostou nutností. Jsou nekonkurenceschopné kvůli svému zastaralému technickému vybavení. Státní podpora by těmto zařízením umožnila pořídit lepší vybavení pro zajištění jistoty pracovních míst.

Ve srovnání s návrhem Komise jsme pro posunutí termínu pro uzavření dolů. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku hlasoval pro rok 2020 a my podpoříme kompromis, kterého zpravodaj, pan Rapkay, úspěšně dosáhl spolu s kolegy poslanci z jiných politických skupin.

Podporujeme vypuštění čl. 3 odst. 1 písm. h), zvláště procenta stanoveného pro postupné rušení poskytované podpory, aby členské státy, které hodlají poskytovat státní podporu nekonkurenceschopným uhelným dolům, měly maximální možnou flexibilitu.

Myslím však, že členské státy by také měly předložit plán hospodářského a sociálního rozvoje hornických regionů, v nichž často existuje jen jedno průmyslové odvětví. Cílem těchto plánů rozvoje by měla být tvorba pracovních míst a investice do energetické účinnosti a produkce energie z obnovitelných zdrojů.

Blahopřeji zpravodaji, panu Rapkayovi, k jeho zprávě a práci, kterou odvedl.

 
  
MPphoto
 

  Jorgo Chatzimarkakis (ALDE).(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, zaprvé bych chtěl poděkovat panu Almuniovi za otevřenou rozpravu, která se odehrála v Komisi. Existují dobré důvody, proč jste se vy a předseda Komise, pan Barroso, zúčastnili rozpravy ve sboru komisařů s představou velmi různých let. Jsem rád, že Komise je schopna z pohledu regulace jednat o problémech tak otevřeně a pak změnit své rozhodnutí. Je to obdivuhodné i významné. Je dobře, že zde stojíte za tímto novým rozhodnutím.

Toto rozhodnutí je podloženo řadou dobrých důvodů. Nicméně, postižené členské státy připravovaly plány. Plány existují a já mohu jen říci, že jsem potěšen odstraněním doložky o přezkumu, která uváděla, že po roce 2012 budeme muset znovu otevřít tento pytel blech v nejvíce zasaženém členském státě, jinými slovy v Německu. Znamená to, že vaše rozprava ve sboru měla také velmi úspěšný výsledek. Vím, že nakonec přijde rok 2018. Jsem rovněž rád, že těžební průmysl má jistotu plánování a budu podle toho hlasovat. Podle mě je zde však vítězem regulační politika.

 
  
MPphoto
 

  Theodor Dumitru Stolojan (PPE) . – (RO) Paní předsedající, vyslechl jsem názory kolegů poslanců, kteří zdůraznili, jak důležité je uhlí pro energetickou bezpečnost evropského hospodářství.

Chtěl bych uvést další argument. V některých zemích, včetně Rumunska, dochází v letech sucha, jejichž počet roste, k poklesu produkce energie z vodních a jaderných elektráren. Jediným zdrojem, který moje země i jiné státy měly bezprostředně k dispozici pro zvýšení produkce energie, je uhlí.

Máme řadu dolů, které nejsou rentabilní, ale mají restrukturalizační programy sahající za rok 2014. Jako liberál jsem proti poskytování dotací komerčním společnostem, ale nikoli v případě podniků, které mají konečné programy restrukturalizace. V důsledku toho hodlám podpořit pozměňovací návrh, který navrhuje delší přechodné období pro ukončení dotací pro nerentabilní uhelné doly.

 
  
MPphoto
 

  Petru Constantin Luhan (PPE).(RO) Paní předsedající, ačkoli dotované uhlí tvoří jen malou část produkce elektrické energie v Evropské unii, okamžité a současné uzavření černouhelných dolů bude mít v některých oblastech Evropy značný sociální dopad. Hovoříme zde o velkém počtu lidí pracujících v tomto průmyslovém odvětví, kteří nebudou schopni najít ihned nové zaměstnání v jiných sektorech, což vyvolá nezaměstnanost a vznik znevýhodněných oblastí.

Myslím, že jsou nutná okamžitá opatření k rekvalifikaci těchto lidí s využitím fondů Evropské unie. Než k tomu dojde, je naprosto nezbytné prodloužit termín pro možné poskytování státní podpory v souvislosti s uzavřením výrobních jednotek, alespoň do roku 2018.

Také mám za to, že musí být na příslušném členském státu, aby stanovil míru snížení státní podpory po určitém období a členským státům nesmí být uloženy minimální limity.

 
  
MPphoto
 

  Elmar Brok (PPE).(DE) Paní předsedající, pane Almunio, dámy a pánové, chtěl bych říci několik věcí naši liberálním přátelům, a zejména paní in ’t Veldové. Hospodářská soutěž nebude narušena, protože uhelné elektrárny budou nadále fungovat s dováženým uhlím, což zvýší jejich uhlíkovou stopu. Jinými slovy, tento argument nedává smysl, ať se na něj díváte z jakékoli strany.

Kromě toho, po roce 2018 v tom nelze pokračovat například v případě Německa, protože smlouva, která platí pro všechny zúčastněné a nikoli jen pro daný stát vyžaduje ukončení všeho v roce 2018, aby tak dlouhodobé náklady na uzavření šachet nemusel nést stát. Dlouhodobé náklady, které budou po několik století dosahovat mnoha milionů, budou podporovány formou nadace. Pokud by toto opatření mělo zkrachovat, stálo by to stát s jistotou mnoho peněz po nedohlednou dobu.

Pokud vypracujete tak chytrou koncepci s jasným koncovým bodem, je důležité jí řádně dostát a nepokoušet se přijít s teoretickými definicemi trhu, které jsou zcela odtrženy od reality smlouvy.

 
  
MPphoto
 

  Antonio Masip Hidalgo (S&D).(ES) Paní předsedající, chtěl bych poděkovat zpravodaji, který pochází z mé oblasti, z Asturie, která před mnoha lety formovala počátky Španělska a Evropy a která díky svému uhlí a svému lidu stojí na čele moderní společnosti.

Těžební oblasti musí pokračovat v tomto chvályhodném revitalizačním úsilí, aniž by se potýkaly s překážkami ze strany Evropské unie. Namísto toho by měly mít její podporu. Potřebujeme odstranit hrozbu ukončení místní těžby uhlí a umožnit tomuto strategickému odvětví rozumně přežít. Také musíme tomuto odvětví pomoci dosáhnout v přiměřené době konkurenceschopnosti, aniž by byly podniky později penalizovány. A především musíme brzy dosáhnout těžby, jenž neznečišťuje životní prostředí.

Významné investice do čistého uhlí musí být především ku prospěchu Evropy a jejích vlastních těžebních oblastí. Je absurdní, aby ti, kdo se staví proti evropskému uhlí, hájili nebo tolerovali uhlí z jiných částí světa, kde se produkuje s větším dopadem na životní prostředí, s nedostatečnou bezpečností a za nekonkurenceschopné mzdy. Tato situace bude diskriminovat naše vlastní území a je prostě nepřípustná. Zachovejme své vlastní těžební odvětví tím, že využijeme nové technologie.

 
  
MPphoto
 

  María Muñiz De Urquiza (S&D).(ES) Paní předsedající, konkurenceschopnost je důležitá, ale nemůže být jediným kritériem. Naše energetická závislost znamená, že pouze uhlí nám může zaručit bezpečné dodávky jako vlastní zdroj fosilního paliva, a ekonomický a sociální význam těžby v několika evropských oblastech znamená, že uzavření dolů nesmí být považováno za nevyhnutelné, ať v roce 2014, nebo 2018.

Jestliže budeme v roce 2018 nadále závislí na uhlí jako na zdroji energie, budeme muset nadále zaručit dodávku energie, buď pomocí podpory (pokud doly nebudou konkurenceschopné), nebo bez podpory (pokud konkurenceschopné budou).

Musíme také zvážit nejen ekonomickou konkurenceschopnost uhlí, ale i jeho konkurenceschopnost z hlediska zaměstnanosti a životního prostředí. Evropské uhlí je bezpečné uhlí a my si to musíme uvědomit, zvláště v době, kdy jsou nehody v dolech mimo Evropu téměř každodenní událostí. Evropské uhlí je navíc uhlí, které může být čisté.

Proto v pozměňovacích návrzích k Rapkayově zprávě požadujeme prodloužení podpory na náklady související se zachycováním CO2 a na jakoukoli jinou technologii, která umožní čistější spalování uhlí, na dobu neurčitou.

 
  
MPphoto
 

  Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). (CS) Toto opatření potvrzuje starou moudrost, že finančník drží stát asi tak jako provaz oběšence. Chtěl bych říci tři poznámky. Zaprvé, myslím si, že peníze by měly jít na podporu konkurenceschopnosti ohrožených dolů, kterých je asi 5 % v celé Evropské unii. Dále bychom měli zabránit dovozům dotovaného uhlí ze zahraničí. Zatřetí, měli bychom zabránit případným lobbistickým střetům. Připomínám příklad z Ruské federace, kde naftová lobby způsobila zavření uhelných dolů v oblasti Vorkuty, čímž způsobila sociální katastrofu. Toto by se v Evropské unii stát nemělo.

 
  
MPphoto
 

  Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE).(ES) Paní předsedající, s cílem zmírnit sociální a energetický dopad a zajistit bezpečné rezervy energie jsme v plénu předložili tři pozměňovací návrhy s těmito záměry: zaprvé, aby se snížil celkový objem podpory za rok, avšak bez procentního limitu či limitu na podnik. V tomto ohledu oceňujeme postoj pana Langena ve věci odstraňování pevných referenčních dat a možnosti každého členského státu rozhodovat podle svých zájmů.

Druhým cílem je, aby byla podpora kryjící výjimečné náklady prodloužena do roku 2030. Takové návrhy pomohou zmírnit energetickou závislost mnoha zemí EU, včetně Španělska. Zajistily by pokračování domácí produkce a zachování tisíců pracovních míst, na nichž jsou do velké míry závislé významné regiony Španělska a Evropy jako celku.

 
  
MPphoto
 

  Ioan Enciu (S&D).(RO) Paní předsedající, především bych chtěl poděkovat panu Rapkayovi za jeho úsilí.

I já si myslím, že je mimořádně důležité, aby bylo přechodné období co možná nejdelší – 2018, jak bylo navrženo. Navrhoval jsem ještě delší dobu pro uzavření nekonkurenceschopných dolů nebo případně dosažení rentability některých z nich, protože na této činnosti se podílí většina obyvatelstva v hornických oblastech.

Je naprosto nezbytné mít plány odborné rekvalifikace a socioekonomické obnovy. Uzavření dolů před provedením takových plánů povede k mimořádně závažným sociálním problémům. Je potřebná dlouhá doba na realizaci plánů odborné rekvalifikace a obnovu čistého životního prostředí v těchto oblastech. Zejména během současné krize by bylo vhodné využít i evropské strukturální fondy vzhledem k sociálnímu, ekonomickému a environmentálnímu významu pro Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 

  Iuliu Winkler (PPE) . – (RO) Paní předsedající, naši kolegové poslanci v této sněmovně zmínili, že se jedná o opakovanou rozpravu vedenou v Evropském parlamentu. Rozprava je to skutečně opakovaná, ale probíhá za jiných hospodářských a sociálních podmínek než dříve.

Zažíváme globální recesi a Evropská unie je v krizi. Nikdo nevěří, že jsme se z této krize již vymanili, protože mnoho členských států stále čelí realitě recese. Za těchto okolností nejsem přesvědčen, že – v tomto Parlamentu – musíme k dané situaci přispívat dalšími 100 000 nezaměstnanými k těm, které již v Evropské unii máme.

Zadruhé, jednáme o nové evropské energetické strategii – o dalším podkladovém faktoru. Jsem přesvědčen, že náš přístup v této nové strategii nesmí zvyšovat naši závislost na jediném uhlovodíkovém zdroji, ale musí zvyšovat naši ekonomickou nezávislost.

A konečně byla také zmíněna ekonomika 21. století. Skutečně věřím, že se touto ekonomikou musíme zabývat, musíme se však současně zaměřit na diversifikaci stávajícího potenciálu. V tomto ohledu blahopřeji zpravodaji, panu Rapkayovi.

 
  
MPphoto
 

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE).(PL) Paní předsedající, s ohledem na zvláštní povahu nařízení, o němž dnes jednáme, nezapomínejme na to, že existují členské státy Evropské unie, jejichž produkce energie je založena hlavně na uhlí. Proto musí být změny navrhované při práci na nařízení realizovány způsobem, který umožní úpravu rychlosti změny podle možností absorpce ze strany občanů a sociálních struktur. Vítám kompromis, kterého bylo dosaženo. S ohledem na úlohu uhlí při zajišťování bezpečnosti dodávek energie je nutné stabilizovat jeho těžbu na požadované úrovni. Úloha uhlí jako paliva v energetické bilanci bude nadále zásadní pro energetické odvětví z hlediska stabilizování bezpečnosti dodávek energie v Evropě. Doufám, že Rada bude naše obavy sdílet a bude pozorně naslouchat postoji, který schválil Evropský parlament.

 
  
MPphoto
 

  Jens Geier (S&D).(DE) Paní předsedající, pane Almunio, dámy a pánové, chtěl bych se stručně dotknout dvou bodů. Jeden z nich se týká konkurenceschopnosti, jež je ve zprávě zmíněna v řadě různých oblastí. Chtěl bych vás požádat, abyste nezapomněli, o kolika důlních neštěstích slýcháme ve sdělovacích prostředcích. Důvodem je to, že těžba, a zvláště pak těžba uhlí, probíhá na celém světě, ale bohužel bezpečnostní standardy na jiných místech jsou velmi nízké při porovnání s těmi v německých či jiných evropských šachtách. Může se to zdát jako přehnané, ale osobně nemám dobrý pocit z konkurenceschopnosti vykoupené za cenu životů horníků. Pokud se však podíváme na důsledky časného ukončení těžby uhlí pro průmyslovou politiku,, chtěl bych říci, že evropský průmysl důlního zařízení je konkurenceschopný. Chtěl bych vyzvat všechny ty, kdo si myslí, že těžba je průmyslem minulosti, a zejména pana Klinze, aby nějaký důl navštívili. Brzy si uvědomí, že doly využívají velmi technologicky vyspělá řešení a že je otázkou, zda chceme či nechceme, aby toto odvětví bylo nadále rentabilní. Vím, že toto není to, co skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu chce. Obávám se, že průmysl důlního zařízení bude těžební produkci následovat a přesune se z Evropy pryč.

 
  
MPphoto
 

  Joaquín Almunia, místopředseda Komise.(ES) Paní předsedající, opakuji, co jsem řekl ve svém zahajovacím projevu: Komise i já velmi pečlivě přihlížíme k všem argumentům, které jste zde všichni předložili, a jakmile bude zpráva pana Rapkaye přijata, pečlivě zohledníme i postoj Parlamentu.

Myslím, že musíme rozlišovat – jak činily prakticky všechny projevy – mezi uhlím jako primárním zdrojem energie a nařízením upravujícím státní podporu nekonkurenceschopných uhelných dolů, což je jiná věc.

Náš návrh, o němž dnes jednáme a který bude v několika příštích týdnech projednávat Rada, se zabývá druhým problémem, jinými slovy nekonkurenceschopnými uhelnými doly a nikoli využíváním uhlí, které je předmětem jiné debaty, kterou jsme vedli a která bude samozřejmě v Evropě pokračovat.

Náš postoj je takový, že musíme ukončit nekonkurenceschopnou těžbu uhlí, která vyžaduje trvalé využívání státních dotací v pevně stanoveném období. Tento postoj je jasný a není to poprvé, co byl vyjádřen. Jak někteří z vás připomněli, sahá hluboko do minulosti. Problém spočívá v tom, že termíny, které byly postupně stanoveny, nedodržoval každý. Cílem našeho návrhu je zajistit, aby byly tyto termíny dodržovány jednou provždy.

Toto je okamžik, kdy na rozdíl od situace, za níž se odehrávaly předešlé rozpravy, musíme zvážit podporu těžby uhlí. Musíme přihlédnout k dalším dvěma věcem. První je problém změny klimatu, o němž jsme jednali při mnoha příležitostech a pro nějž má Evropská unie velmi konkrétní cíle. Druhý problém se týká dopadu krize a následných půjček státních rozpočtů, rozpočtů na vnitrostátní úrovni, protože tato záležitost znamená ještě větší tlak na veřejné finance.

Nejsou to samozřejmě jediné problémy, k nimž je třeba přihlédnout. Rovněž musíme zvážit (jako vy ve vašich téměř všech vystoupeních), jaký by měl být termín pro zrušení státní podpory těžby uhlí za nekonkurenceschopných podmínek.

O tomto tématu probíhá debata a my jsme v rozpravě v Parlamentu vyslechli různé postoje. Probíhá i rozprava v Radě a my vyčkáme zasedání Rady na začátku prosince, abychom zjistili postoj Rady. Rozhodně probíhá rozprava v Komisi a bude probíhat i další.

Jak víte (a jak zmínil pan Langen), jedná se o nařízení Rady. Stanovisko Parlamentu je velmi důležité, ale smlouva uvádí, že v záležitostech státní podpory, je nařízení nařízením Rady. Rada určí svůj postoj. V současné době – na posledním zasedání Výboru stálých zástupců – je v Radě většinový postoj pro konečný termín trvalého ukončení této podpory v roce 2018, což je i návrhem Komise. Naše pravidla však říkají, že pokud Rada nerozhodne jednohlasně, nelze návrh Komise legálním způsobem upravit.

Bez ohledu na rozhodnutí, ke kterému Rada dospěje, je prakticky jisté, že nebude jednomyslné, ale Komise bude postoji Rady velmi pečlivě naslouchat, stejně jako velmi pečlivě naslouchá argumentům Parlamentu a bude naslouchat i postoji Parlamentu při hlasování. Komise přijme svůj konečný postoj na základě své analýzy příslušných postojů Rady, podle svých výsad stanovených ve smlouvě i na základě postojů Parlamentu a rozpravy o zprávě pana Rapkaye.

Jen musím říci, že Komise nesouhlasí s argumenty ve prospěch neomezené podpory pro nekonkurenceschopné uhelné doly a chci vám připomenout, že pokud by neexistovalo nové nařízení o uhlí na základě návrhu Komise, který by vstoupil v platnost od 1. ledna 2011, platil by obecný rámec státní podpory, který je o mnoho přísnější než návrh Komise, návrh, který vzejde z rozprav v Radě nebo stanoviska Parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Bernhard Rapkay, zpravodaj.(DE) Paní předsedající, pane Almunio, právě to je ten problém. Máte pravdu, když potvrzujete panu Langemu, že se jedná o nařízení Rady. Rovněž však jde o to, zda Komise vyslyší argumenty předložené v Radě a zde v Parlamentu. Musíte upustit od tohoto svého velmi přísného návrhu, aby bylo možné zaujmout rozumný, demokratický přístup zahrnující většinové rozhodnutí, které nevyžaduje jednomyslnost.

Chtěl bych směřovat druhou poznámku na pana Chatzimarkakise. Doložka o přezkumu, kterou jste zmínil, je v tomto případě zcela bezvýznamná. Spory, k nimž došlo v Německu, měly jen zachránit tvář tamějšího ministra pro hospodářské věci, nic víc. Nyní bych se chtěl věnovat obavě, kterou vyjádřil pan Almunia. Nikdo zde, a dokonce ani zpráva sama nezpochybňuje skutečnost, že se jedná o režim ukončování dotací, pane Almunio. Zda je rozumný z hlediska energetické politiky nebo technologie, to je jiná otázka. To, co řekl pan Geier, je naprosto správné, to však nezpochybňujeme. Jedinou otázkou je, zda bychom to měli učinit poměrně náhle v roce 2014 nebo zda existuje rozumný přechodný režim do roku 2018. Jinak nic nezpochybňujeme. Situace není taková, jak popisoval například pan Lambert, který přečetl svůj projev a pak odešel. Měl zde zůstat, protože se mohl něco dozvědět. Není to tak, že existují členské státy, které neudělaly vůbec nic. Není to pravda v případě Španělska, Polska, Rumunska či Německa. V roce 1990 pracovalo v těžebním průmyslu v Německu více než 200 000 lidí. Nyní, o 20 let později, tento počet činí asi 20 000. To znamená pokles o 90 %, kdy zůstalo pouze 10 % pracovních míst. Od roku 2002 došlo během platnosti tohoto nařízení, které je stále v platnosti, k uzavření řady dolů. Nechovejme se, jako by se nic nestalo.

Otázkou je, zda potřebujeme rozumné přechodné období, abychom byli schopni dosáhnout cíle, aniž bychom přitom způsobili sociální a politické škody. Mohu jen říci – ano, potřebujeme. Toto čtyřleté období by nemělo být problémem, protože ho nikdo nezpochybňuje. Předejte prosím toto sdělení Komisi.

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční dnes v 11:30.

(Zasedání bylo na několik minut přerušeno.)

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Při přípravě tohoto dokumentu dosáhl zpravodaj důležitého úspěchu – nalezl odpověď na dvě otázky: jedna se týká životního prostředí a druhá sociální ochrany. Z pohledu Rumunska, a já věřím, že tento pohledí sdílí i Německo, Polsko, Španělsko či Maďarsko, je těžební průmysl důležitou složkou domácí ekonomiky. Uzavření uhelných dolů by mohlo mít zásadní sociální dopad, mohlo by přispět k růstu nezaměstnanosti a většímu odlivu obyvatel z regionů, které mají jen jedno průmyslové odvětví - těžbu. Současně bude mít uzavření dolů významný dopad i na odvětví energetiky. Vím, že to vše jsou argumenty pro i proti tomuto opatření. Současná realita nás však vede k jedinému závěru: prodloužit lhůtu pro uzavření uhelných dolů, které nejsou konkurenceschopné, s cílem podpořit je při hledání schůdných alternativ pro všechny, kdo jsou součástí tohoto odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Gierek (S&D), písemně.(PL) Evropská komise se pokouší – za jakoukoli cenu a způsobem, který nemá ekonomické odůvodnění – omezit těžbu uhlí. Toto úsilí uměle podněcuje nárůst nákladů na produkci energie v uhelných elektrárnách. Mám na mysli náklady na emise. Je to politika, která narušuje hospodářské základy zemí, v nichž se většina energie vyrábí z uhlí. Taková strategie svědčí o nedostatku pochopení toho, že musíme mít důslednou palivovou a energetickou politiku, která bude dávat přednost ekonomické efektivitě a konkurenceschopnosti. Rovněž svědčí o nedostatku jednotné energetické politiky zaručující bezpečnost dodávek energie a o nedostatku předpisů založených na jednotných kritériích pro celý společný trh, která by vedla ke spravedlivé hospodářské soutěži při udržení minimálních sociálních nákladů. Dnes stojíme před brutálním porušováním těchto zásad.

Otázkou je, jaký druh průmyslu Unie potřebuje – průmysl, který je ku prospěchu Unie, nebo průmysl, který je nadnárodní, firemní a investuje své daně v daňových rájích? Primární průmyslová odvětví a produkce energie vyžadují mnoho let investic a koncentrace kapitálu, což znamená, že je třeba dotací. Kromě toho nemusí být rentabilní za jakoukoli cenu. Levná energie a palivo jsou nezbytné k tomu, aby byl konkurenceschopný sekundární průmysl, včetně strojírenského. Hovoříme tedy o čisté rentabilitě. Chtěl bych říci, že hospodářské problémy Unie během krize nejsou jen výsledkem nečestných globálních finančních spekulací, ale i nedostatku rozumné, jednotné a spravedlivé průmyslové politiky v Unii samotné, zejména politiky v oblasti paliv a energie.

 
  
MPphoto
 
 

  Edit Herczog (S&D), písemně.(HU) Existuje několik argumentů proti tak rychlému ukončení dotací. Mám na mysli především sociální a ekonomické důsledky v regionálním měřítku. Je důležité, abychom vynakládali dotace s cílem řádně usnadnit uzavření dolů: zajistit, aby byli dotčení zaměstnanci rekvalifikováni a využiti v jiných odvětvích trhu práce. Naprosto nezbytná je i obnova životního prostředí. Jinak existuje riziko, že EU ušetří méně peněz plynoucích z ukončení dotací, než bude muset vynaložit na zmírnění škod. Je třeba pečlivě zvažovat, zda je užitečné uhelné doly vůbec zavírat, jestliže tím dosáhneme jen toho, že zbývající elektrárny budou muset domácí uhlí nahradit uhlím dováženým z oblastí mimo společný trh.

Je účelné zavírat uhelné elektrárny, jeden z nejlevnějších zdrojů elektřiny, když se na celém světě začínají objevovat jasné známky nedostatku energie? Musíme rovněž myslet na zvyšující se energetickou poptávkou Evropské unie i na úlohu uhlí v oblasti bezpečnosti dodávek energie. Nesmíme dovolit uzavření zařízení, jako je maďarská elektrárna Vértes a důl Oroszlány, bez pečlivě připravených a podrobných plánů. Tyto plány musí řešit situaci zaměstnanců, obnovu životního prostředí a musí pomocí dobře odůvodněných posouzení dopadů prokázat, že uzavření je nevyhnutelné a představuje nejlepší možnost ke snížení emisí znečišťujících látek. Program zeleného růstu nesmí zahrnovat žádná opatření, která by způsobila závažné ekonomické a sociální problémy.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. (FI) Pokus Evropské unie omezit spotřebu uhlí je naprosto správný a řádný. Protože dlouhodobým cílem Evropy a lidské rasy je nezávislost na fosilních palivech, musíme si uvědomit, že se evropské uhelné doly dříve či později budou muset přizpůsobit změně. Globalizace znamená, že dojde k významnému cenovému tlaku na uhlí. Z toho důvodu se produkce přesune do zemí s levnější pracovní silou a oblasti Evropské unie, v nichž se uhlí produkuje, zaznamenají odliv pracovních míst a příjmů, protože doly již nejsou schopny reagovat na konkurenci. Ačkoli je to vývoj nevítaný, nemohou být kroky úřadů v rozporu se základními principy tržního hospodářství. Nerentabilní produkce by neměla být navždy udržována při životě na přístrojích. Musíme mít na paměti, že strukturální změna tohoto rozsahu bude mít nevyhnutelně dalekosáhlé a dramatické sociální důsledky. Uzavření dolů často znamená konec hlavního zdroje obživy v oblasti. To se projeví na schopnosti měst a obcí zajistit svým občanům služby a na úpadku celých komunit. Je v zájmu všech, pokud dochází k tak velkým sociálním změnám, jaké jsou spojeny s postupným uzavíráním dolů, aby existovaly správné kontrolní mechanismy a dostatečné přechodné období. Uhlí bude nicméně v blízké budoucnosti v našich životech hrát klíčovou úlohu. Bude stále potřebné, například v ocelářském průmyslu, a studie jeho využití jako suroviny pro výrobu polymerů jsou povzbudivé. Kromě toho bylo dosaženo vynikajícího poměru nákladů a přínosů při kombinovaném výrobě tepla a energie s využití uhlí. Proto bychom neměli podléhat iluzi, že uzavření uhelných dolů samo o sobě znamená politický cíl. V budoucnosti musí být rentabilní těžební průmysl možností – i v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Veronica Lope Fontagné (PPE), písemně. (ES) Existují různé důvody pro podporu dotací na uhlí: strategické důvody, důvody regionální udržitelnosti a důvody sociální.

Pokud jde o strategické důvody, musíme vzít v úvahu skutečnost, že trh se rychle mění. Proto by nebyl vhodný odklon od uhlí, aniž bychom měli životaschopnou alternativu. Ani environmentální argument není relevantní, protože dovážené uhlí je stejně tak znečišťující jako uhlí domácí. Navíc bychom neměli zapomínat na to, že doly, z nichž uhlí dovážíme, často nedodržují sociální práva.

Pokud jde o regionální udržitelnost, jsou doly v mnoha případech v řídce obydlených oblastech, které jsou z hlediska obživy regiony plně závislé na tomto průmyslu, a my riskujeme, že se naše země změní v pouště.

Poslední a nejdůležitější důvod představuje více než 180 000 rodin, které by mohly být postiženy. Ve Španělsku, v mém regionu Aragonie, jsme průkopníky obnovitelných zdrojů energie a dosahujeme téměř 60% energetické nezávislosti. Jediný zdroj, který můžeme skladovat, je uhlí, a potřebujeme více času na zdokonalení našich technologií a jejich využití v těžbě, abychom tak přeměnili naše domácí uhlí na uhlí čisté a udržitelné.

(Zasedání bylo přerušeno v 11:05 do hlasování a znovu zahájeno v 11:30)

 
  
MPphoto
 
 

  Sirpa Pietikäinen (PPE), písemně. (FI) Přes všechny hezké řeči o klimatu bude Evropa přijetím této zprávy stále lpět na své černouhelné minulosti. Podle strategie Evropa 2020 by EU chtěla rychle přejít k nízkoemisní budoucnosti založené na formách energie z obnovitelných zdrojů. Budou to však jen slova, pokud budoucnosti Parlament dovolí členským státům vyhazovat miliardy na uhelné doly.

Platnost stávajících pravidel pro podporu by skončila v prosinci, ale podle návrhů Komise bude prodloužena do roku 2014. Černouhelná beznaděj je ještě posílena tím, že Parlament chce platnost pravidel pro podporu prodloužit až do roku 2018. Před dvěma lety činila podpora ze strany členských států EU pro průmysl produkující a využívající černé uhlí, tedy antracit, celých 2,9 miliardy EUR. To jen ukazuje, že stále existuje mnohokrát více podpory pro fosilní paliva než pro obnovitelné zdroje energie, přestože naše cíle v oblasti klimatu by volaly pro právě opačné politice.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS
místopředseda

 
Poslední aktualizace: 8. dubna 2011Právní upozornění