Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Christofer Fjellner (A7-0290/2010)

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, pro účinnou ochranu veřejného zdraví je nezbytné zajistit, aby pacienti měli rozsáhlý přístup k vysoce kvalitním informacím o léčivých přípravcích. Harmonizace práva v této oblasti nám umožní zajistit vysokou úroveň povědomí evropských pacientů a pomůže vyrovnat rozdíly ve zdravotní situaci ve všech členských státech. Navíc podrobnější legislativa, zejména povinnost zajistit přístup pacientů k informacím, nám umožní zabránit farmaceutickým firmám v nekalé propagaci jejich vlastních výrobků. V současné době není tento postup pod dostatečnou kontrolou. Je také nezbytné zavést konkrétní právní předpisy týkající se farmaceutických zástupců a účinně je zavádět ve všech členských státech. Zprávu jsem podpořil.

  Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, v první řadě bych chtěl panu Fjellnerovi pogratulovat ke skvělému výsledku. Dánští liberálové se rozhodli hlasovat pro přijetí směrnice týkající se informací o léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis. Pro občany Evropské unie je důležité mít přístup ke spolehlivým informacím o těchto léčivých přípravcích, a proto si myslím, že se jedná o kvalitní zprávu, která staví pacienty na první místo.

Přesto jsme ale cítili povinnost nehlasovat o samotném nařízení. Není to proto, že bychom byli proti tomu, aby občané Evropské unie měli přístup ke spolehlivým informacím o léčivých přípravcích na předpis, ale protože některé části návrhu jsou v rozporu s řadou národních ústav. Ještě předtím, než byl představen obal léčivých přípravků, upozornily některé země Komisi na skutečnost, že s ohledem na jejich ústavu existuje právní problém. Předběžné kontroly, které mají provádět úřady u informací, jež jsou poskytovány veřejnosti, jsou v případě několika zemí v rozporu s definicí svobody projevu. Z tohoto důvodu nemůžeme hlasovat pro to, aby Evropská agentura pro léčivé přípravky kontrolovala některé informace dříve, než jsou poskytnuty veřejnosti. Očekáváme však, že Rada i Komise se budou snažit najít řešení tohoto problému do druhého čtení, a proto doufáme, že pak budeme moci hlasovat pro samotné nařízení.

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, legislativní návrh, o němž jsme dnes hlasovali, a který jsem podpořila, nastiňuje význam farmaceutického průmyslu v jeho citlivé roli coby zdroje nepropagačních informací o svých výrobcích.

Farmaceutický průmysl musí mít pocit odpovědnosti za lepší informovanost pacientů a k tomuto úkolu by měl přistoupit jasně a důsledně, protože tak přispěje k omezení nadměrného užívání léčivých přípravků, jež je způsobené komerčními zájmy. Toto hlasování opravdu zdůrazňuje význam existence informací o léčivých přípravcích na internetu i v tištěné podobě podle pravidel, která jsou shodná ve všech členských státech.

To však nezbavuje pracovníky ve zdravotnictví jejich zásadní úlohy coby primárního a nenahraditelného zdroje informací o zdraví a způsobech léčby pro občany. Agenturní vztah mezi lékařem a pacientem zůstává jedinečný a nenahraditelný a ústní komunikace je potvrzena jako základ jakéhokoli lékařského ošetření. Navíc umožňuje lepší informovanost pacientů o léčivých přípravcích, které užívají, a zapojuje je do léčby, kterou mají podstoupit, což z nich činí aktivní účastníky procesu jejich vlastního uzdravování.

  Paolo Bartolozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zprávy poslance Fjellnera mají za cíl integrovat a doplnit stávající předpisy Evropské unie na toto téma, aktualizovat je a umožnit jim, aby byly schopné čelit výzvám, které v oblasti veřejného zdraví přinesl technologický vývoj.

Podle našeho názoru je v jejich středu pacient a jeho právo na informace a přístup k vědeckým informacím, které jsou v dnešní době kvalitativně i kvantitativně na vyšší úrovni a musí být sledovány, přičemž bychom měli začít přesnějším rozlišením mezi vědeckou informací a reklamou.

Zprávy skutečně používají přesná a standardizovaná kritéria stanovení druhů informací, které by měly být poskytovány, které údaje jsou nepovinné, a také prostřednictvím kterých kanálů by měly být zpřístupněny, čímž stanovují povinnosti farmaceutických firem a členských států.

Na základě tohoto porozumění vyjadřujeme naši podporu zprávě, přičemž uznáváme její zásluhy nejen z pohledu zdraví, ale také ze sociálního hlediska.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, hlasoval jsem samozřejmě pro zprávu pana Fjellnera, která hovoří o informacích pro pacienty nejen na příbalových letácích a na jednotlivých obalech léčivých přípravků, ale hlavně si všímá chování farmaceutických firem. Donedávna mnohé z nich poskytovaly kromě informací o léčivých přípravcích také svoji vlastní reklamu. Řekl bych, že neobjektivně ovlivňovaly pacienta a jeho vědomí, aby si všímal určitého produktu.

Jsem pro to, aby pacienti měli co nejlepší, nejaktuálnější informace, které jsou schvalované například při schvalování nového léčivého přípravku, a domnívám se, že jsme k tomu významně přispěli. Tyto kvalitní informace by měly být samozřejmě dostupné na internetu, který je moderním prostředkem komunikace, a to v mateřském jazyce pacientů. Jsem potěšen, že jsme přijetím této zprávy vlastně snížili rozdíly mezi členskými státy Evropské unie, které jsou v této oblasti ještě méně rozvinuté, a také jsem rád, že vztah mezi lékařem a pacientem tím nebyl jakkoliv narušený. Jedná se o základní zdroj informací.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, nejdříve bych chtěl poděkovat panu Fjellnerovi za vynikající zprávu. Nutno říci, že stávající právní předpisy skutečně potřebují upravit a aktualizovat. Konkrétní informace o léčivých přípravcích a látkách, které obsahují, jsou rovněž důležité pro bezpečnost pacientů.

V době, kdy reklama hraje stále větší roli, je nezbytné, abychom určili kritéria, která spotřebitelům a pacientům umožní získat přesné informace o účincích těchto léčivých prostředků. Tyto informace musí vycházet z vědeckého výzkumu, nikoliv z fantazie nebo reklamy. V Evropské unii obecně potřebujeme legislativu, která je aktuální a bere na zřetel bezpečnost pacientů.

  Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, problematika informací o léčivých přípravcích dostupných pouze na předpis je citlivé téma, protože má významný vliv na zdraví a blaho všech občanů.

Evropská komise nám předložila návrh na přezkum směrnice, který představoval riziko vytvoření určité mezery v právních předpisech, která by farmaceutickým firmám umožnila na úkor veřejnosti využít nejasného rozdílu v definici informací a reklamy k propagaci jejich léčivých přípravků na předpis.

V oblasti strategie pro informace o léčivých prostředcích je před námi samozřejmě ještě spousta práce, ale v tomto případě naštěstí Evropský parlament zareagoval tak, jak by měl reagovat vždy. Postavil se na ochranu občanů, hájí právo pacientů na lepší informace a neustoupil tlaku farmaceutických firem.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, omezení a v některých případech předepisování alternativní medicíny, bylinných přípravků a vyšších dávek vitamínových a minerálních doplňků je jedním z největších skandálů evropské regulace.

Nemám ponětí o účinnosti těchto přípravků. Moje žena na ně nedá dopustit, já jsem trochu skeptičtější, ale jak moudře praví král Šalamoun, lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist. V tomto případě není trefnějšího přirovnání.

Ale ať už jsou užitečné, nebo úplně k ničemu, určitě nejsou zdraví škodlivé. Proč pak Evropská unie kriminalizuje činnost, kterou neškodně provozuje asi 20 milionů Evropanů? Odpověď: lobbing velkých farmaceutických korporací, které využily příležitosti zbavit se konkurence malých bylinkářů – k čemuž došlo v celém mém volebním obvodu. V národních parlamentech by se jim tato pravidla nikdy nepodařilo prosadit. Znovu jsme svědky toho, jakým zločinným podnikem nakloněným velkým korporacím je bruselská mašinérie.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, rád bych využil této příležitosti, abych protestoval proti vašemu rozhodnutí vykázat pana Blooma ze zasedací místnosti. Je pravdou, že použil pro Parlament nevhodného výrazu. Tentokrát byl jeho cílem pan Schulz. On sám však velmi často používá termínu „fašista“…

(Předsedající řečníka přerušil)

  Předsedající. – Pane Claeysi, toto není faktická poznámka ke zprávě poslance Fjellnera a já vám nedovolím pokračovat. Řekl jsem panu Gollnischovi, že svou faktickou poznámku bude moci přednést při nejbližší příležitosti, kdy zasedání povede předseda Evropského parlamentu, a tak to také bude.

Zpráva: Christofer Fjellner (A7-0289/2010)

  Anna Rosbach (EFD). – (DA) Pane předsedající, chtěla bych se vrátit ke zprávě poslance Fjellnera (A7-0289/2010) o zřízení Evropské agentury pro léčivé přípravky, která obsahuje mnoho dobrých a důležitých iniciativ. Proto jsem pro ni hlasovala. Bylo to pro mě docela těžké, protože jsem proti zřizování dalších evropských agentur. Nicméně zřízení centrální agentury pro hodnocení léčivých přípravků a poskytování informací veřejnosti o přípravcích vydávaných na předpis určených pro lidi i pro zvířata dává určitě smysl, zejména proto, že v současné době se stále více léků vyrábí v Evropské unii i mimo ni.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, v minulém roce, kdy někteří z nás zvedli plakáty s nápisem „referenda“, prohlásil pan Watson, že naše chování mu připomíná národní socialisty v německém Reichstagu. Pan Schulz sám řekl, že naše chování mu připomnělo Adolfa Hitlera. Vidím, že jste ve složité…

(Předsedající řečníka přerušil)

  Předsedající. – Pane Hannane, je mi jasné, kam směřujete. Už jsem řekl, že na toto téma přišel pan Gollnisch s faktickou poznámkou. Předloží ji, až bude přítomen předseda Evropského parlamentu. Domnívám se, že to je vhodný způsob, jak tuto situaci vyřešit. Pokud nemáte co říct ke zprávě poslance Fjellnera, dám slovo panu Březinovi.

Slyšel jsem, co jste řekl. Řekl jste, že pan Gollnisch nemluví za vás. Budu o tom informovat Parlament. Pan Gollnisch patří do skupiny nezařazených poslanců. To není formální skupina, ale mluví za její významnou část. Uznávám to, a proto jsem navrhl, aby pan Gollnisch přednesl svou faktickou poznámku, až bude přítomen předseda Evropského parlamentu.

Nenechám vás promluvit, pane Hannane, protože pokud bych to udělal, budou se k této citlivé a důležité otázce chtít vyjádřit všichni, takže je mi líto. Přistoupíme teď k vysvětlení hlasování o zprávě poslankyně Evansové.

Zpráva: Jill Evans (A7-0196/2010)

  Jan Březina (PPE). – (CS) Pane předsedající, tato směrnice nepochybně představuje krok vpřed na cestě k předcházení vzniku odpadů a k omezení používání nebezpečných látek. Za poněkud sporné ale považuji zařazení PVC do oblasti působnosti směrnice mezi látky určené k přednostnímu přezkumu. Jak PVC, tedy polyvinylchlorid, tak odpad z něj totiž nejsou právem Evropské unie klasifikovány jako nebezpečné. I kdybychom přijali námitku, že legislativa o nebezpečných látkách i studie jsou staré již 10 let a mohou být tedy v některých aspektech překonané, z proběhlých výzkumů je patrné, že PVC je recyklovatelné a jeho nahrazování alternativními materiály by mohlo mít v mnoha případech negativní dopad na životní prostředí. Nelze se tedy plně ztotožnit s často znějícím argumentem, že odrazování od používání PVC v elektrických a elektronických zařízeních je odůvodněno emisemi dioxinů vznikajících při venkovním spalování. Tento argument totiž zcela opomíjí skutečnost, že spalování jakéhokoliv druhu odpadu je nežádoucí činností.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Pane předsedající, dříve nebo později se elektronická zařízení stanou odpadem, který bohužel stále obsahuje určité nebezpečné látky. Členské státy mají někdy potíže, jak s takovým elektronickým odpadem naložit, proto je nezbytné postupně přejít na takzvaný princip „prevence je lepší než následná léčba“. Sjednocením chemických látek prostřednictvím nařízení o integrovaném systému registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) a směrnicí o omezení nebezpečných látek (RoHS) jsme se alespoň částečně přiblížili ke sjednocení dalších nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Je jasné, že tím nejsou harmonizovány úplně všechny systémy a že je členským státům ponechán určitý prostor pro interpretaci, ale tato harmonizace alespoň odstraňuje stávající značné rozdíly mezi členskými státy. Omezení používání určitých nebezpečných látek v elektronických zařízeních v dnešní době nesmí překročit dva limity. Zaprvé nesmí způsobit nepřiměřené těžkosti malým firmám. Zadruhé seznam zakázaných látek nesmí zastavit vývoj technologií. Nesmíme být předpojatí vůči látkám, které se v současnosti pouze testují, a které mohou v budoucnosti přinést zásadní průlomy ve světě technologií a elektroniky.

  Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasovala jsem pro přijetí zprávy poslankyně Evansové o přepracování směrnice, protože je mi opravdu líto, že z kompromisního textu, který byl přijat díky silnému tlaku průmyslové lobby, zmizely veškeré zmínky o PVC a halogenových retardérech hoření, přestože všechny studie provedené Komisí od roku 2000 prokázaly, že likvidace těchto látek představuje vážné nebezpečí pro lidské zdraví i životní prostředí.

Nemůžeme v žádném případě podporovat, aby byly náklady průmyslu přeneseny na životní prostředí a občany, protože kromě narušení volného trhu to představuje nepřijatelný kompromis mezi kvalitou života lidí a zisky obchodní sféry.

Doufám, že při příští aktualizaci směrnice za tři roky budou upřednostněna práva občanů na zdraví a ochranu životního prostředí.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, snad mi dovolíte, abych obecně prohlásil, že v otevřené společnosti je právo na svobodu projevu nadřazené právu nebýt urážen a že v demokracii mohou o tom, kdo zasedne a bude pracovat ve sněmovně, rozhodovat pouze naši voliči.

Vykázání poslance může podstatně ovlivnit výsledek.

Máme-li pak být nestranní v uplatňování pravidel, musíme odsoudit nemístné narážky bez ohledu na to, ze které strany pocházejí, ale domnívám se, že když umožníte, aby euroskeptikům bylo spíláno do nacistů, je v tom určitá svévole a nespravedlnost …

(Předsedající řečníka přerušil)

  Předsedající. – Ne, pane Hannane, odchýlil jste se od obecného ke konkrétnímu. Pane Kamalle, nebudete-li mluvit ke zprávě poslankyně Evansové, přeruším vás.

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, nemám pochyb o tom, že se mě pokusíte přerušit jako obvykle, když se jedná o svobodu projevu, ale chci opravdu mluvit o nebezpečných látkách a toxicitě. Myslím, že se všichni shodneme, a jako bývalý inženýr elektroniky vím své o úrovni obsahu nebezpečných a toxických látek v těchto zařízeních. Je naprosto v pořádku zabývat se touto otázkou. Chtěl bych ale také promluvit o toxicitě, která dnes proniká do diskuse a demokracie zde v Evropském parlamentu. Zajisté, když německý státní příslušník, socialista mluví …

(Předsedající řečníka přerušil)

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Pane předsedající, ráda jsem hlasovala pro směrnici o nebezpečných látkách v elektronických a elektrických zařízeních v kompromisním znění. Všem nám leží na srdci ochrana přírody a veřejného zdraví, ale je také nutné zachovat si vyvážený postoj. Dnes, kdy prožíváme hospodářskou krizi, není moudré zvyšovat finanční zátěž pro malé podniky i spotřebitele velice přísným nařízením. Proto jsem ocenila, že meziinstitucionální tým pověřil Komisi přezkoumáním původního seznamu nebezpečných látek namísto jejich okamžitého zákazu, což by mělo negativní dopad na SME a také na sociálně ekonomickou situaci Unie.

Návrh usnesení B7-0617/2010 (obchodní dohoda proti padělatelství)

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro přijetí návrhu usnesení, protože představuje výsledek extrémně složitého vyjednávání mezi Evropskou komisí a několika třetími zeměmi, včetně Kanady, Japonska, Spojených států, Austrálie a Mexika.

Boj proti padělání musí být jednou z našich priorit a cílem všech národních i mezinárodních politik. V důsledku toho je k dosažení účinných výsledků nezbytně nutná spolupráce mezi členskými státy.

Dosažená dohoda určitě nepovede k vyřešení složité situace na mezinárodních trzích, ale představuje krok správným směrem. Našim úkolem je pokračovat v práci na občanské a celní ochraně našich zeměpisných označení, která jsou poškozována přinejmenším nekalou konkurencí, která stále používá názvy a zkratky, které se odkazují na nejznámější evropské značky. Nejkřiklavější škody se týkají oborů a výrobců v agropotravinářské oblasti a v sektorech designu, módy a luxusního zboží.

Jsem přesvědčen, že Komise usiluje o plnou informovanost Evropského parlamentu během všech fází vyjednávání mezinárodních dohod. Rád bych zde zopakoval naši žádost o přístup k plnému znění dohod jak pro veřejnost, tak pro Evropský parlament. Závěrem vyzývám Evropskou komisi, aby pokračovala v úsilí plně a přesně informovat Parlament o všech budoucích iniciativách, které v této oblasti hodlá podniknout.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, domnívám se, že zvláštní pozornost si v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví vyžaduje zaručení ochrany práva na zdraví, které je úzce spojené se samotným právem na život.

Ostře se stavím proti tomu, aby byl pod záminkou vysoké ochrany duševního vlastnictví, která se v některých případech jeví až jako přehnaná, vlastně odpírán přístup k základním lékům širokým vrstvám obyvatelstva, a to především v rozvojových zemích. Vyzývám proto Komisi, aby během jednání v technických záležitostech spojených s obchodní dohodou proti padělatelství prosazovala základní zásady ochrany veřejného zdraví a přístup k lékům.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, boj proti padělatelství je nesmírně důležitou problematikou. Před 20 lety jsme se mohli ještě smát, když si někdo koupil „hodinky Rolex“ za 10 dolarů. Trh ve vyšším cenovém segmentu tím nebyl ohrožen. Dnes je situace naprosto odlišná. Zejména výrobky v nižším a středním cenovém pásmu jsou také cílem padělatelů. Padělaná jsou trička, hračky a ochranné oděvy stejně jako duševní vlastnictví. V tomto případě se nejedná jen o otázku finančních zájmů, ale také o bezpečnost na pracovišti, ochranu životního prostředí a zdraví, jakož i sociálních standardů. Každý, komu jde o spravedlivý svět, musí bojovat proti padělání.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, situace, kdy nekalá konkurence zaplavuje evropský trh padělaným zbožím z celého světa, je nespravedlivá a samozřejmě nepřijatelná. Chtěl bych také upozornit na nedostatečně jasnou formulaci ukládající povinnost sledovat poskytovatele internetových služeb. To je v rozporu s právem na soukromí a vypadá to jako pokus o cenzuru. Brání to rovněž elektronickému obchodu, který je součástí hospodářství, které na jednu stranu chceme velmi dynamicky rozvíjet s využitím stále inovativnějších metod, ale které zároveň na druhou stranu stále omezujeme. Rozhodnutí, která dnes v této otázce byla přijata, situaci mírně zlepšují.

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Podpořila jsem společné usnesení o ACTA, i když jsem hlasovala jinak než můj poslanecký klub, protože si také myslím, že musíme přimět Komisi, aby vypracovala analýzy, které rozptýlí poslední otazníky nad dopadem ACTA na evropské občany, a zacelila informační propast z minulosti vzniklou neochotou poskytovat vyjednávané texty. Jde hlavně o stanovisko evropského ochránce osobních údajů, dopadové studie na existující evropskou legislativu či ujištění, že výjimky pro poskytovatele internetového připojení budou nedotčeny. Jsem však velmi pobouřena, že v dohodě zůstává možnost prohledávání počítačů a dalších osobních věcí jednotlivých cestujících na hranicích.

Ráda jsem podpořila i usnesení PPE, které nabídlo velmi kvalitní a vyvážené znění, ovšem bez důležitého tlaku na Komisi před důležitým jednáním o konečné podobě dohody.

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, předpokládám, že váš prst bude na tlačítku ovládajícím mikrofon. Mnoho lidí se mě ptá, co zkratka ACTA znamená, přičemž jsem byl jedním ze stínových zpravodajů obchodní dohody proti padělání.

Vím, že po dnešku se někteří budou podivovat nad naší úrovní transparentnosti, demokracie a svobody projevu, ale chci se zaměřit na pět důvodů, kvůli kterým jsme s usnesením nesouhlasili. Za společné usnesení skupin PPE/ECR jsem byl velmi vděčný. Zaprvé nepřesahuje rámec acquis communautaire. Zadruhé Komise je transparentní. Zatřetí jednání neprobíhá v rámci Světové obchodní organizace (WTO), protože Čína a Indie se od začátku stavěly proti dohodě. Začtvrté se dohoda netýká generických léčiv, jež jsou převáženy přes území Evropské unie a nakonec, rozvojové země se k ACTA mohou přidat, uznají-li to za vhodné. Rozhodly se ale k dohodě nepřistoupit. Jedná se o otevřený mechanismus, ke kterému se jednotlivé země mohou připojit podle své vůle. Je škoda, že stejný princip svobody projevu nedodržujeme také v tomto Parlamentu.

Písemné vysvětlení hlasování

Zpráva: László Surján (A7-0327/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Po povodních v roce 2002, které způsobily značné lidské a materiální škody v Německu, Rakousku, České republice a Francii, vytvořila Rada Evropské unie nástroj umožňující rychlé uvolnění finančních prostředků na pomoc oblastem zasaženým přírodními katastrofami. Dnes využije výhod tohoto fondu Irsko, jež je zasaženo povodněmi. Hlasovala jsem pro změnu v rozpočtu Evropské unie, která umožní vyplacení finanční pomoci našim irským přátelům. Hlasování symbolizuje evropskou solidaritu tváří v tvář přírodním katastrofám. Tato solidarita se dnes projeví v Irsku a zítra ve Francii. Opravdu, naše země brzy obdrží značnou finanční pomoc určenou na odstraňování následků bouře Xynthia z února 2010.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Povodně, k nimž došlo v listopadu 2009, silně zasáhly Irsko a způsobily velké škody odhadované na více než 520 milionů eur. Opravný rozpočet umožňuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity ke krytí ztrát až do výše 13 022 500 eur v položkách závazků a plateb. Jak jsem řekl již včera, domnívám se, že uvolnění prostředků z Fondu je naprosto oprávněné, jelikož pomáhá těm, které tato přírodní katastrofa postihla nejvíce, a tak je opravný návrh v souladu s rozpočtem Evropské unie.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Dne 24. září 2010 předložila Evropská komise návrh na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity na základě ustanovení bodu 26 interinstitucionální dohody (IIA) ze dne 17. května 2006. Jednalo se o první návrh na uvolnění prostředků z Fondu solidarity v rozpočtovém období 2010. Interinstitucionální dohoda umožňuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity až do maximální roční výše 1 miliardy eur. Je důležité připomenout, že účelem fondu není poskytovat náhradu za škody na soukromém majetku, ale na opravy infrastruktury, a že Fond je nástrojem refinancování.

Irské orgány odhadují celkové škody přímo způsobené přírodní katastrofou na 520,9 milionu eur. Komise navrhuje uvolnění 13 022 500 eur z celkového limitu 1 miliardy v položkách závazků a plateb určených na odstranění následků povodní v Irsku. Při splnění právních náležitostí s tímto opravným rozpočtem souhlasím.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Po povodních, které postihly Irsko loni v listopadu, jsme hlasovali pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie pro tuto zemi. Znovu bychom však chtěli odsoudit zpoždění při uvolňování prostředků. Mezi přírodní katastrofou a okamžikem, kdy členská země skutečně dostane pomoc, uběhne mnoho dlouhých měsíců: v tomto případě se jedná o více než rok. Uvolnění prostředků z Fondu solidarity, a potenciálně i dalších v závislosti na konkrétní situaci, musí probíhat rychleji, abychom tak urychlili účinnou reakci na mimořádné situace. V rámci schopnosti vypořádat se s následky přírodních katastrof by měl existovat rozměr soudržnosti, který by snižoval rozdíly mezi různými regiony a členskými státy Evropské unie. Znovu bychom chtěli zdůraznit, že je rovněž důležité posílit předcházení přírodním katastrofám a uvést do praxe doporučení nedávno přijatá Evropským parlamentem.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro schválení návrhu opravného rozpočtu č. 8/2010, což je nezbytné, máme-li pro Irsko uvolnit 13 022 500 eur z Fondu solidarity z důvodu povodní, které byly v listopadu 2009 způsobeny silnými dešti.

Jsem přesvědčen, že Fond solidarity je cenným nástrojem umožňujícím Evropské unii, aby prokázala solidaritu s obyvatelstvem regionů postižených přírodními katastrofami poskytnutím finanční pomoci k zajištění rychlého návratu k co nejnormálnějšímu životu. Celkový roční disponibilní rozpočet Fondu solidarity je 1 miliarda eur. V roce 2010 dosud nedošlo k přidělení žádné částky, takže celá tato částka je stále k dispozici.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro návrh převést 13 022 500 eur z Fondu solidarity EU do rozpočtu na podporu Irska po rozsáhlých záplavách, které ho zasáhly v listopadu 2009.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh opravného rozpočtu dává jasně smysl vzhledem k účelu prostředků uvolněných z Fondu solidarity. Záplavy, které postihly Irsko v listopadu 2009, způsobily vážné škody, zejména v zemědělském sektoru, na domech a firmách, silniční síti a další infrastruktuře. Chtěl bych však upozornit na zpoždění při uvolnění této pomoci. Je potřeba tento proces zrychlit a učinit jej méně byrokratickým, abychom byli schopni včas reagovat na budoucí přírodní katastrofy.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Hlasoval jsem pro, jelikož se domnívám, že každý národ v EU by se měl cítit jako součást systému sjednocené Evropské unie. Nicméně by bylo žádoucí, aby příště zpravodaj zveřejnil nejen informaci o přidělení zdrojů, ale aby také jasně uvedl, na jaké konkrétní práce a opatření budou tak obrovské finanční zdroje (13 022 500 eur) vynaloženy. V opačném případě dojde nevyhnutelně ke zneužití prostředků a dalším trestným činům. Musí být uvedena konkrétní a obhájitelná částka.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Fond solidarity Evropské unie má k dispozici 1 miliardu eur. V tomto kalendářním roce doposud nebyla podána ani jedna žádost o uvolnění prostředků z Fondu. Pravidla pro uvolnění prostředků z Fondu, které za žádných okolností nemohou být použity na náhradu soukromých škod, nýbrž na obnovu infrastruktury, jsou jasně daná. Irsko nyní požádalo o pomoc, která má být určena na obnovu škod způsobených povodněmi. Hlasuji pro přijetí zprávy, protože v letošním roce zatím nedošlo k uvolnění prostředků z Fondu solidarity a rozpočet by měl být použit na prospěšné projekty. Navíc Irsko splňuje všechna kritéria.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Jak jsem už prohlásil včera, když jsem podpořil zprávu poslance Bögeho, jsem přesvědčen, že je povinností Evropské unie poskytovat pomoc a podporu regionům postiženým přírodními a dalšími katastrofami. Domnívám se, že pojem solidarita je spojen s myšlenkou a hodnotami, na nichž stojí Evropská unie. Je jednou ze základních hodnot, které přispěly k vytvoření Evropské unie a které zajistily její prosperitu a v průběhu času i její další rozšíření. Z tohoto důvodu je v tomto případě uvolnění prostředků nejen opodstatněné, ale jedná se v podstatě o povinnost. Proto doufám, že podobná pomoc bude poskytnuta rovněž italským regionům těžce postiženým nedávnými povodněmi, které srazily místní ekonomiku na kolena.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 8/2010 k souhrnnému rozpočtu na rok 2010 obsahuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie ve výši 13 022 500 eur v položkách závazků a plateb v reakci na povodně, které způsobily škody v Irsku, a odpovídající snížení plateb ve výši 13 022 500 v položce 04 02 01 – Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 1 (2000–2006), hlasovala jsem pro souhlas s postojem Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 8/2010.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych panu Surjánovi poděkovat za vynikající práci. Hlasoval jsem pro přijetí a souhlasím se schválením návrhu opravného rozpočtu č. 8/2010, který poskytuje prostředky na pomoc Fondu solidarity a Fondu solidarity EU – Členské státy, a přesouvá 13 022 500 eur v položkách plateb z oblasti politiky 4 „Zaměstnanost a sociální věci“.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vítám tento návrh opravného rozpočtu, který umožňuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie ve výši 13 022 500 eur v položkách závazků a plateb na pomoc Irsku po povodních, které jej postihly v listopadu 2009 a které způsobily značné škody v zemědělském a obchodním sektoru a také na infrastruktuře, zejména silniční a vodovodní síti, a rovněž v obytných oblastech, v celkové výši přes 520 milionů eur.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podle čl. 37 odstavce 1 finančního nařízení může Evropská komise předkládat návrhy opravných rozpočtů, existují-li „nevyhnutelné, mimořádné a nepředvídatelné okolnosti“. Pokud se týká různých bodů návrhu opravného rozpočtu č. 8/2010, zpráva, kterou jsme přijali, odkazuje na uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie. Dne 24. září 2010 navrhla Evropská komise rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity, které je založené na ustanovení bodu 26 interinstitucionální dohody ze 17. května 2006. V této dohodě a rovněž v nařízení Rady č. 2012/2002, jíž se Fond solidarity EU zřizuje, jsou podrobně uvedeny podmínky způsobilosti pro příspěvek z fondu. Je důležité připomenout, že cílem Fondu není náhrada za škody na soukromém majetku, ale obnova infrastruktury, a že se jedná o nástroj refinancování.

Doporučení: Graham Watson (A7-0300/2010)

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Evropská komise zahajuje debatu o revizi evropské politiky sousedství s cílem definovat budoucí vztahy Evropské unie s jejími jižními a východními sousedy. Cílem iniciativy Východního partnerství EU by měla být podpora společných evropských hodnot s důrazem na fungující demokratické instituce a dodržování lidských práv a svobod. Podpořil jsem zprávu, jež stanovuje obecné principy účasti Moldavské republiky v programech a agenturách Společenství. Domnívám se, že uzavření protokolu by Moldávii umožnilo postupné otevírání nebo posílení účasti v některých programech Společenství, což by nabídlo příležitost podpořit další kulturní, vzdělávací, ekologické, technické a vědecké kontakty a posílit politické vztahy. Pro Moldávii je nezbytné pokračovat v uplatňování akčního plánu EPS a v reformách v zájmu dosažení cílů politické stability a rozvoje demokracie.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí doporučení poslance Watsona, protože uzavření protokolu poskytne Moldavské republice nové příležitosti k zapojení do programů Společenství, o které má zájem. Postupné otevírání programů a agentur Evropské unie účastnickým zemím evropské politiky sousedství povzbudí tyto země v jejich úsilí zaměřené na reformy a modernizaci a umožní podporovat spolupráci s EU v důležitých oblastech, jakými jsou například cla, doprava nebo konkurenceschopnost. Domnívám se, že účast Moldavské republiky na příslušných iniciativách napomůže k propojení jejích domácích a evropských politik. Zároveň také poskytne impuls k dalším jednáním o podpisu nové dohody o přidružení. K tomuto cíli již bylo dosaženo uspokojivého pokroku. Vítám rovněž záměr Rady pokračovat v poskytování makrofinanční pomoci Moldavské republice a odborného poradenství vládě v Kišiněvě.

Jak je také ve zprávě o činnosti připravené Evropskou komisí zdůrazněno, vyvinula Moldavská republika značné úsilí s cílem účinně provádět strukturální reformy v souladu s doporučeními Evropské unie. Kromě toho platforma evropské integrace současné vlády přispěla k nevídaně rychlému rozvoji vztahů s EU. Hlubší zapojování Moldavské republiky do programů a agentur Společenství se proto jeví jako přirozený krok v procesu sbližování s evropskými normami.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro uzavření protokolu, který Moldavské republice umožní větší zapojení do některých programů Společenství, a nabídne tak příležitost k rozvoji spolupráce v oblasti kultury, vzdělání, médií, vědy a technologie a rovněž upevní politické vazby v rámci Východního partnerství a urychlí jednání o nové dohodě o přidružení. Politická stabilita a rozvoj demokracie jsou nezbytné pro komplexní realizaci protokolu a pro co nejrychlejší uzavření všech potřebných memorand o porozumění. Z tohoto důvodu je aktuální ústavní patová situace v Moldavské republice zdrojem obav a vyžaduje rychlé a účinné řešení. Je nezbytné, aby Moldavská republika pokračovala v uplatňování akčního plánu EPS a v reformách, které si stanovila v dokumentu „Rethink Moldova“. Uspořádání voleb v souladu s ústavou je pro budoucí stabilitu a prosperitu Moldavské republiky a rozvoj jejích vztahů s Evropskou unií životně důležité.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Aspirace Moldavské republiky na její směřování do Evropy jakožto součást Evropské unie a příprava na tento cíl jsou možné díky Dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Moldavskou republikou, jež je součástí evropské politiky sousedství. Vítám zapojení Moldavské republiky do některých programů Společenství, jež podporují rozvoj spolupráce v oblastech kultury, vzdělání, médií, vědy a technologií a rovněž upevní politické vazby v rámci Východního partnerství a urychlí jednání o nové dohodě o přidružení.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Nízká účast voličů v nedávném referendu o způsobu volby prezidenta Moldavské republiky a skutečnost, že zemi vede prozatímní prezident, odhalují problémy ve správě země a rozčarování veřejnosti. Situace v Podněstří se zhoršuje, což dále zvyšuje tlak na orgány a moldavskou veřejnost. Země má před sebou ještě dlouhou cestu ke stabilizaci institucí a vytvoření plně funkčního právního státu. Zaslouží si proto zvláštní podporu a pozornost Evropské unie. Zapojení Moldávie do programů EU je důležitým krokem na této cestě.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Moldavskou republikou a Evropskými společenstvími byla podepsána 28. listopadu 1994 a od roku 2004 se na Moldávii vztahuje rovněž evropská politika sousedství (EPS). Předmětem návrhu doporučení je účast Moldavské republiky v programech Evropské unie. Dne 18. června 2007 dala Rada Komisi pokyny k jednání s třinácti sousedními zeměmi o rámcových dohodách o obecných zásadách účasti na programech Společenství. Jednání s Moldavskou republikou započala v březnu 2008.

Moldavská republika se na programech, jichž se účastní, bude spolupodílet i finančně. Konkrétní výše příspěvku závisí na daném programu a je stanovena v rámci memoranda o porozumění. Podpis protokolu umožní Moldávii, aby postupně zahajovala nebo rozšiřovala svou účast v některých programech Evropské unie, což umožní prohloubení kontaktů v oblasti kultury, vzdělání, ochrany životního prostředí, vědy a techniky a posílí to také politické vazby v rámci Východního partnerství a podpoří jednání o nové dohodě o přidružení. Pro úplné uplatnění protokolu je nezbytná politická stabilita a demokracie.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Moldávií a Evropskými společenstvími byla podepsána 28. listopadu 1994 a od roku 2004 se na Moldávii vztahuje rovněž evropská politika sousedství.

Dne 18. června 2007 dala Rada Komisi pokyny k jednání s třinácti sousedními zeměmi o rámcových dohodách o obecných zásadách účasti na programech Společenství a v březnu 2008 začala jednání s Moldavskou republikou.

Součástí protokolu je i rámcová dohoda o obecných zásadách, jimiž se řídí účast Moldavské republiky v programech a agenturách Evropské unie. Moldavská republika poskytla finanční příspěvek na programy, kterých se účastní. Výše příspěvku závisí na konkrétním programu a je stanovena v memorandu o porozumění.

Avšak požadavek Evropské unie ve jménu „politické stability a demokracie“ se jeví jako problém, protože jde o snahu vměšovat se do vnitřních záležitostí země, přičemž otevřeně straní silám hájícím zájmy ekonomických skupin v EU a útočí na nezávislost a suverenitu země i na přání jejích občanů. Z tohoto důvodu nesouhlasíme s přijatým usnesením.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro doporučení pana Watsona a vítám pokračující spolupráci mezi Evropskou unií a Moldávií.

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – Vždy jsem ctil a podporoval evropské cíle Moldavské republiky. Jsem přesvědčen o potřebě široké spolupráce se zemí, která nedávno prokázala svou připravenost jít evropskou cestou. Účast v některých programech Společenství podpoří tuto sousední zemi v realizaci jejích reforem a nabídne příležitost pro rozšíření kontaktů v oblasti kultury, vzdělání, ochrany životního prostředí, vědy a techniky a také prohloubí politické vazby v rámci Východního partnerství a podpoří jednání o nové dohodě o přidružení. Souhlasím s doporučením Grahama Watsona, protože podporuje účast Moldávie v několika programech a agenturách Evropské unie a snahy této naší sousední země o reformy a modernizaci.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Moldavská republika je jednou z nejchudších zemí Evropy. Výzkum prokázal, že naprostá většina jejích obyvatel žije v extrémní chudobě. Vnitřní reformy, které by mohly zlepšit hospodářskou situaci, jsou obvykle zablokovány politickými nebo etnickými konflikty. Evropská unie by proto měla pomoci Moldávii a přispět ke zlepšení situace v zemi v oblasti stability, bezpečnosti a prosperity.

Evropská politika by mohla vyřešit ústavní problém, kterému čelí Moldavská republika, což by mohlo následně vést k dalším prospěšným změnám. Moldavská republika vyjadřuje touhu účastnit se programů evropské politiky sousedství a její finanční příspěvky jsou toho důkazem. Evropská unie by takové země měla podporovat s ještě větším úsilím, a proto posílení spolupráce s Moldavskou republikou je zcela určitě oprávněné.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Uzavření protokolu by umožnilo posílení spolupráce s Moldávií na určitých programech. Povede k užší integraci Moldávie s Evropskou unií. Vzhledem k vysokému počtu Moldavanů, kteří žijí a pracují v Irsku a přispívají tamní společnosti, se jedná o vítaný krok pro budoucnost Evropy.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlavním opatřením na podporu reforem, modernizace a usnadnění transformace v zemích bezprostředně sousedících s Evropskou unií, včetně Moldavské republiky, je postupné otevírání některých programů, institucí a agentur Společenství účasti partnerských zemí evropské politiky sousedství. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, jelikož se domnívám, že Evropská unie musí podporovat Moldavskou republiku a napomáhat jejímu přístupu k některým programům Společenství. To přispěje k dobré spolupráci mezi EU a Moldavskou republikou v různých oblastech, jako je hospodářství, věda, kultura a vzdělání.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a Moldávií. Přestože mám vážné obavy o dodržování lidských práv v Moldávii, povzbudila mě nedávná prohlášení organizace Amnesty International, zejména s ohledem na říjnovou ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Moldávií, což je velmi pozitivní krok.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Jako člen delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Moldávie vítám každý krok, který vede nebo může vést ke konsolidaci politické situace v Moldavské republice a ke zlepšení životních podmínek jejích obyvatel. Za takový krok by mohlo být pokládáno i doporučení, o jehož uzavření dnes hlasujeme a jehož realizace by mohla být posílením správné integrační evropské politiky sousedství. Souhlasím s názorem zpravodaje, že současná krize v Moldavské republice je problémem, který je třeba rychle a především zákonnou cestou řešit. Zcela nejasný a zavádějící výraz „evropské řešení“ je třeba vypustit. Zpravodaj má zřejmě na mysli řešení, které odpovídá dohodám a dokumentu Rady Evropy a obecně přijatým demokratickým pravidlům. V každém případě musíme společně důrazně odmítnout jakékoli formy vnějšího účelového vměšování do vnitřních záležitostí Moldavské republiky. Každý jiný přístup povede jen k eskalaci napětí v Moldavské republice, a nikoliv k pozitivnímu řešení problémů, které zčásti zavinila i EU svým nevyváženým postupem v minulosti.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Index lidského rozvoje v Moldávii je jedním z nejnižších v regionu. Do značné míry jsou za to odpovědné politiky rychlé liberalizace navržené ve prospěch finančních elit Evropské unie. Pevná kontrola ze strany Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu přislíbená v rámci budoucí makrofinanční pomoci situaci jen zhorší.

Umožnit za těchto podmínek moldavské vládě, aby nutila svoje obyvatele financovat nejisté evropské programy a agentury, jako je rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace nebo výzkumný program řízení letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR), i když Moldávie není ani členem Evropské unie, zavání cynismem. Hlasuji proti zprávě.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) V posledních letech se Moldávie stále více snaží přiblížit evropským standardům svobody, demokracie a řádné správy věcí veřejných. Toto popsané úsilí je v souladu s vyjádřenými obavami Moldávie o pokračování na cestě k případnému rozšíření.

Nedávné volby neproběhly nejlepším možným způsobem a skutečnost, že zemi momentálně vede prozatímní prezident, není nejlepší známkou, že konsolidace její demokratické kultury probíhá úspěšně. K tomu je nutné připočíst otázku Podněstří, která může způsobit určitou nestabilitu. Evropská unie by nadále měla vynakládat veškeré úsilí, aby se v Moldávii prováděly potřebné reformy, čemuž odpovídá směřování protokolu o partnerství a spolupráci.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Širší zapojení Moldávie do programů Společenství umožní prohloubení kontaktů v oblasti kultury, vzdělání, ochrany životního prostředí, vědy a techniky a také posílení politických vazeb v rámci Východního partnerství a podporu jednání o nové dohodě o přidružení. Pro provádění protokolu jsou však nezbytné politická stabilita a rozvoj demokracie. Neúspěch ústavního referenda ze dne 5. září 2010 je politováníhodný. Je nezbytné, aby Moldávie pokračovala v uplatňování akčního plánu evropské politiky sousedství (EPS) a reforem, které si stanovila v dokumentu „Rethink Moldova“. Uspořádání parlamentních voleb dne 28. listopadu je nezbytné pro budoucí stabilitu a prosperitu Moldavské republiky a pro rozvoj jejích vztahů s Evropskou unií. Tyto volby musí zemi pomoci, aby v tomto směru udělala pokrok, a musí být zcela v souladu s mezinárodními standardy pro pořádání svobodných a spravedlivých voleb.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Moldávie se v současné době bohužel nachází ve zcela nestabilní oblasti hospodářské a politické změny. Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Moldávií o účasti Moldavské republiky v programech EU dává jejím obyvatelům naději pro pozitivní změnu. Uzavření protokolu posiluje spolupráci v oblasti kultury, vzdělání a dalších. Hlasoval jsem pro jeho přijetí, jelikož doufám, že partnerství napomůže integraci Moldávie s Evropskou unií.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Jako většina v Parlamentu jsem hlasoval pro přijetí doporučení, které vítám, protože vysílá jasný signál podpory a povzbuzení proevropských tendencí Moldavské republiky. Bez signálů, které upevňují přesvědčení občanů Moldávie o správnosti evropské cesty, nebude tato země ležící na hranici Evropské unie schopná vybřednout ze současné patové situace. Nelze si představit lepší načasování než nyní, jen několik dní před konáním předčasných parlamentních voleb v této zemi.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Podporuji protokol, který stanoví obecné zásady pro účast Moldavské republiky v programech a agenturách Společenství. Nabízí Moldávii nové příležitosti k podpoře hlubších vztahů s členskými státy Evropské unie v oblasti kultury, vzdělání, ochrany životního prostředí, vědy a techniky. Jsem přesvědčen, že v rámci Východního partnerství a jednání o nové dohodě o přistoupení dojde k posílení politických vztahů mezi Evropskou unií a Moldávií. Politická stabilita a rozvoj demokracie v zemi jsou nezbytné pro její plnou účast v programech Společenství, a proto je velmi důležité, aby delší období nepokojů a nestability po parlamentních volbách skončilo.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Preferenční vztahy s Moldávií existují od roku 1994, kdy země podepsala Dohodu o partnerství a spolupráci s Evropským společenstvím. V roce 2004 byla Moldávie zahrnuta do evropské politiky sousedství. Institucionální spolupráce mezi Evropskou unií a sousedními zeměmi může, ale nemusí vést k přistoupení země k EU. Bez ohledu na výsledek se EU jako nadnárodní subjekt řídí souborem hodnot založených na míru, svobodě a demokracii, které považuje za zásadní pro prosperitu evropského kontinentu.

Je nezbytné, aby vedle spolupráce se sousedními zeměmi Evropská unie věnovala zvláštní pozornost otázce stability těchto zemí, aniž by se vměšovala do jejich vnitřních záležitostí, a podpořila jejich instituce na cestě k účinnému zavádění právního státu a úplnému dodržování lidských práv. Ratifikace Římského statutu zřizujícího Mezinárodní trestní soud Moldávií v říjnu tohoto roku je velmi pozitivním krokem tímto směrem.

V těchto souvislostech jsem hlasovala pro přijetí legislativního usnesení, které se týká podpisu dodatkového protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci a rámcové dohody mezi EU a Moldávií o obecných zásadách účasti Moldávie v programech EU.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Rád bych poděkoval panu Watsonovi za jeho vynikající práci. Hlasoval jsem pro, jelikož souhlasím, že je nezbytné, aby Moldávie pokračovala v provádění akčního plánu EPS a reforem, které si stanovila v dokumentu „Rethink Moldova“.

Konání voleb v souladu s ústavou je nezbytné pro budoucí stabilitu a prosperitu Moldávie a rozvoj jejích vztahů s Evropskou unií. Všechny strany by se měly sjednotit k nalezení řešení, které bude odrážet důvěru občanů Moldávie v evropskou cestu. Evropská unie i Rada Evropy poskytly významnou pomoc a k včasnému překonání současné složité situace by v ní měly i nadále pokračovat.

  Mario Pirillo (S&D), písemně. – (IT) Přijetí protokolu o obecných zásadách účasti Moldavské republiky v programech Evropské unie je naprosto zásadní pro pokračování strukturovanější spolupráce, která by měla v budoucnu vyústit v dohodu o přidružení.

Současná ústavní krize v Moldávii by mohla ovlivnit komplexní provádění protokolu a souvisejících memorand o porozumění. Po neúspěchu referenda loni v září je velmi důležité, aby se všechny politické síly před nadcházejícími volbami dne 28. listopadu 2010 zachovaly zodpovědně. Politická stabilita je bezpodmínečně nutná pro širší zapojení do programů EU. Stejně tak by zásadně proevropský výsledek voleb mohl přispět k dalšímu rozvoji hospodářství i demokracie v Moldávii.

Z tohoto důvodu, pane předsedající, jsem dnes hlasoval pro přijetí usnesení Evropského parlamentu, doufaje, že všechny procesy spuštěné v Moldávii bude doprovázet technická a vědecká podpora ze strany Evropy.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Jako součást evropské politiky sousedství je postupné otevírání určitých programů a agentur Evropské unie partnerským zemím EPS jedním z mnoha opatření, jehož cílem je podpora reforem, modernizace a transformace v zemích sousedících s Evropskou unií. Rozhodnutí zahájit jednání s Moldavskou republikou, která již byla úspěšně dokončena, padlo v březnu 2008. Návrh protokolu obsahuje rámcovou dohodu o obecných zásadách účasti Moldavské republiky v řadě programů a agentur v oblastech, jako je například doprava, potravinová bezpečnost, cla, bezpečnost letového provozu a další. Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, jelikož tato iniciativa podporuje snahu Moldavské republiky, státu sousedícího s Evropskou unií, o provedení reforem a modernizaci.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro podpis protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Moldávií, protože chápu, že pomoc, kterou EU poskytuje Moldávii, je nezbytná pro zavádění nutných reforem a pro dosažení požadované politické stability v této zemi společně s úplným dodržováním zásad demokratického právního státu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva odkazuje na návrh rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou o obecných zásadách účasti Moldavské republiky na programech Unie. Hlasováním pro přijetí zprávy vyjádřil Evropský parlament souhlas s uzavřením protokolu.

  Traian Ungureanu (PPE), písemně. – Z titulu své funkce stínového zpravodaje PPE pro problematiku dohod mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou velmi vítám hlasování, jež drtivou většinou přijalo uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Moldavskou republikou o účasti Moldávie v programech EU. Ještě před uzavřením dohody o přidružení s Moldavskou republikou se této zemi nabízí možnost účastnit se práce na vnitřních programech a v agenturách EU, a pokračovat tak ve svém sbližování s normami EU, zejména v oblastech, jako je doprava, potravinová bezpečnost, cla a bezpečnost letového provozu. V předvečer parlamentních voleb v Moldavské republice vysílá Evropský parlament jasný signál podpory proevropských reforem a jejich důsledné realizace v této sousední zemi. S potěšením mohu na závěr konstatovat, že Evropský parlament prokázal jednotu napříč politickými stranami během všech fází projednávání této problematiky, což vyústilo ve zformování jednotného postoje k nutnosti uzavřít protokol v co nejkratší možné době, a nabídnout tak Moldavské republice veškeré možné příležitosti k využití výhod vyplývajících z jejích vztahů s EU.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Evropská unie včetně nových členských států, jakým je Litva, by měla zodpovědně dbát na zájmy našich východních sousedů. Posílení spolupráce mezi EU a Moldávií a její zapojení do programů Společenství napomůže jejímu přiblížení k normám a standardům EU. Dohoda o partnerství a spolupráci by umožnila podporu nových úzkých vazeb v oblastech kultury, vzdělání a technologií. Pro Evropskou unii je obzvlášť důležité ukázat výhody budoucího členství v EU mladým lidem v Moldávii. V loňském roce vytvořili moldavští emigranti pracující v jiných evropských zemích, v některých případech i nelegálně, 19 % HDP Moldávie. Chudoba, korupce a obchodování s lidmi jsou problémy, které musíme řešit společně. V rámci přípravy na vstup do Evropské unie čeká Moldávii velké množství vážných strukturálních reforem.

Evropská unie musí i nadále podporovat úsilí Moldávie. Obzvlášť důležité je posílení demokracie a právního státu. Konflikt v Podněstří je evropským problémem, ale zároveň i příležitostí k užší spolupráci s Moldávií, Ruskem a Ukrajinou. Na to nesmíme zapomínat. Doufám, že parlamentní volby konané 28. listopadu umožní Moldávii pokročit vpřed.

Zpráva: Christofer Fjellner (A7-0290/2010)

  Damien Abad (PPE) , písemně. – (FR) Parlament dnes přijal v prvním čtení dvě legislativní zprávy: nařízení vztahující se ke specifickým aspektům Evropské unie a směrnici o pravidlech, která mají členské státy aplikovat na vnitrostátní úrovni. Členské státy budou zodpovědné za vnitrostátní úpravu, která zajistí, aby objektivní a nestranné informace byly přístupné široké veřejnosti. To zahrnuje informace na obalu, zprávu o hodnocení výrobku a informace o způsobu předcházení nemocem. Pacienti by měli mít lepší přístup ke kvalitním informacím o léčivých přípravcích, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis. To zahrnuje informace o vlastnostech léků a o nemocích, které léčí. Máme povinnost chránit spotřebitele a transparentním způsobem je průběžně informovat. Součástí naší práce jakožto evropských poslanců je také vytvářet Evropu, která chrání a informuje. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro tyto dva texty.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Směrnice 2001/83/ES vytváří kodex Společenství týkající se humánních léčivých přípravků. Tato směrnice stanoví pravidla, pokud jde o informace týkající se charakteristik léčiv a jejich užití, které mají být k lékům připojeny. Neposkytuje však harmonizovaný rámec pro obsah a kvalitu informací pro pacienty, jež jsou nereklamní povahy. Zkušenost navíc ukazuje, že rozdílné interpretace těchto textů mohou vést k situacím, kdy je široká veřejnost vystavena skryté reklamě, především na internetu. Komise připravila směrnici, kterou se mění současná právní úprava takovým způsobem, aby zlepšila způsob rozšiřování informací týkajících se léčivých přípravků, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis, mezi širokou veřejností. Jejím cílem je vytvořit právní rámec upravující poskytování specifických informací o léčivech široké veřejnosti ze strany držitelů rozhodnutí o registraci. Evropský parlament připravil návrh legislativního usnesení, které si klade vyšší cíle než návrh Komise. Hlasovala jsem pro tento text, neboť ještě více zlepšuje informace poskytované pacientům a činí je bezpečnějšími.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto důležité usnesení, jehož cílem je umožnit pacientům, aby byli lépe informovaní o lécích, které jim jsou předepisovány. Pokud jde o přístup pacientů k informacím o léčivých přípravcích, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis, jsou zde závažné problémy v současném právním rámci a situace v Evropě je také problematická. Kvůli rozdílům v tom, jak členské státy směrnici vykládají, mají pacienti v různých částech Evropy rozdílný přístup k úplným a vysoce kvalitním informacím o léčivých přípravcích. Pacienti v některých členských státech postrádají snadný přístup dokonce i k těm nejzákladnějším informacím o lécích, které jim jsou předepisovány. Vzhledem k rozdílným interpretacím směrnice v jednotlivých členských státech se domnívám, že je potřeba, aby byla daná ustanovení vyjasněna takovým způsobem, aby všichni občané EU byli schopni dostat informace, které v souvislosti s léčivými přípravky potřebují. Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem také zajišťují, aby informace o předepisovaných lécích byly veřejnosti zpřístupňovány pouze přesně stanovenými komunikačními cestami, včetně specializovaných a certifikovaných internetových stránek chránících zájmy pacientů, jejichž cílem bude omezovat reklamní příležitosti pro farmaceutické společnosti.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Je-li pacientům poskytnut lepší přístup ke kvalitním informacím ohledně léčby, která jim je předepisována, zvyšuje se pravděpodobnost toho, že porozumí rozhodnutím, která je přímo ovlivňují. V pozadí je proto velmi dobrý úmysl; musí však být součástí komplexnější strategie zdravotního vzdělávání, která se zaměřuje na pacienta, a nikoliv na farmaceutické společnosti. Pokud jde o přístup pacientů k informacím o léčivých přípravcích, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis, je zde mnoho problémů spojených se současným právním rámcem i se situací v Evropě. Kvůli rozdílům v tom, jak členské státy směrnici vykládají, mají pacienti v různých částech Evropy odlišný přístup k vysoce kvalitním informacím o příslušných léčivech. V některých členských státech je obtížné získat i ty nejzákladnější informace o lécích, které jsou předepisovány. To vytváří ve zdravotnictví nerovnosti. Pacienti mají na internetu během několika vteřin neomezený přístup k informacím o léčivých přípravcích, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis, které jsou nekontrolované a často nesprávné. Potřebují však mít přístup ke kontrolovaným a bezpečným informacím, tak aby věci nebyly ještě komplikovanější. Ustanovení týkající se informací o předepisovaných lécích je proto potřeba aktualizovat.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych poděkovat zpravodaji, svému kolegovi panu Fjellnerovi, za jeho práci na této zprávě. Hlasoval jsem pro, neboť se domnívám, že je nezbytné zajistit pacientům přístup k informacím o léčivých přípravcích, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis.

Jak Evropský parlament, tak organizace pacientů již nějakou dobu žádají pozměnění současných předpisů, které v jejich aktuálním znění nezaručují nezbytné informace. Vskutku, technický pokrok a jednoduchá dostupnost informací o použití léčiv na internetu se často ukazují jako zavádějící a nepravdivé.

Souhlasím s hlavní myšlenkou této zprávy, která si klade za cíl postavit do středu „pacientovo právo vědět“ a která v jeho důsledku doporučuje, aby farmaceutické společnosti poskytovaly pacientům určité základní informace.

Doufám proto ve větší jasnost právní regulace, která je často nedostatečná, a to částečně díky rozdílné míře, v jaké členské státy provedly předchozí směrnici. Ustanovení vztahující se k informacím o léčivých přípravcích, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis, proto musí být aktualizovány a nová pravidla musí být přijata. Nová právní úprava musí podporovat vyšší zdravotní gramotnost a zapojovat větší měrou zdravotnictví do plnění zásadní úlohy spočívající ve zlepšování zdraví veřejnosti.

  Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) V oblasti zdravotnictví zaručuje přístup k úplným a kvalitním informacím lepší výsledky vzhledem k tomu, že pacienti budou s větší pravděpodobností dodržovat léčbu, které jsou schopni rozumět. Připojuji se k panu zpravodajovi a zdůrazňuji, jak obtížné je získání tohoto druhu informací v některých evropských zemích kvůli tomu, že jednotlivé členské státy vykládají směrnici týkající se léčivých přípravků rozdílně, stejně jako kvůli nevěrohodnosti a nejasnosti těchto informací. Musíme je v souladu s právem pacientů na informace učinit více přístupnými. Abychom však zabránili vytvoření nerovnováhy mezi členskými státy, je naprosto nutné určit prostředky šíření těchto informací a nedávat přednost jednomu prostředku před druhými. A konečně je naprosto klíčové jasně rozlišovat mezi informacemi a reklamou a zabránit farmaceutickým společnostem využívat těchto informačních kampaní k propagaci vlastních výrobků.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE) , písemně. – (PT) Pozměňovací návrhy, které Evropský parlament předložil k návrhu Komise týkajícímu se informací o léčivech, si zasloužily můj hlas, neboť se domnívám, že pro širokou veřejnost je naprosto klíčové mít jednoduchý přístup k poznatkům týkajícím se léků, obzvláště skrze informace zpřístupněné na internetu ve všech evropských jazycích.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti tomuto textu, neboť nemůžeme nechat farmaceutické společnosti a Komisi, aby ze zdraví učinily komoditu jako každou jinou. Spojení mezi farmaceutickým průmyslem v Evropě a farmakovigilancí je opět ve středu rozpravy. Nemůžeme dovolit farmaceutickým společnostem, aby informovaly občany dle své libosti, ani nesmíme dovolit přímou reklamu cílenou na širokou veřejnost, pokud jde o léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis. Obchodní zájmy těchto společností jsou vskutku neslučitelné s cíli obecného zájmu sledovanými našimi zdravotními politikami a bylo by nebezpečné ponechat jim volnost je naplňovat.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Původní návrh směrnice týkající se poskytování informací široké veřejnosti o léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis, který předložila Evropská komise, otevíral farmaceutickým společnostem dveře k propagaci jejich léků. Plénum dnes původní návrh Komise, který byl ušit na míru farmaceutickému průmyslu, pozměnilo. Hlasoval jsem ve prospěch všech pozměňovacích návrhů, které podstatně vylepšily původní znění tím, že posunuly zaměření tohoto předpisu od práva farmaceutického průmyslu propagovat vlastní produkty směrem k právu pacientů mít spolehlivé, objektivní a nezávislé informace. Hlasoval jsem také ve prospěch pozměňovacích návrhů zakazujících poskytování informací o lécích jak v televizi, tak v rádiu a v tisku. Navzdory všem vylepšením, která jsme učinili, však dělící čára mezi informacemi a reklamou zůstává i nadále neurčitá a daný text má stále řadu slabých míst a mezer. V závěrečném hlasování jsem se zdržel, protože si myslím, že nejlepším řešením by bylo, kdyby Komise přehodnotila svůj návrh směrnice na základě vodítek, která jsme jí dnes poskytli. Není také pouhou shodou okolností, že členské státy v Radě k této otázce zaujaly takřka jednomyslně odmítavé stanovisko.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že pacienti musí mít lepší přístup k informacím o léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis. To zahrnuje poskytování objektivních informací o charakteristikách léků a o nemocech, pro které jsou doporučovány, stejně jako předcházení poskytování nevyžádaných informací nebo skryté reklamy.

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Rozlišování mezi informacemi a reklamou, pokud jde o léčivé přípravky, je naprosto nezbytné pro ochranu veřejnosti. Proto jsem hlasovala pro zprávu pana Fjellnera, která vyžaduje, aby byl součástí obalu léků jejich objektivní popis pro pacientovo použití. Přístup k jasným a spolehlivým informacím bude navíc posílen jejich zpřístupněním ve všech jazycích Evropské unie na schválených internetových stránkách a v oficiálních brožurách. Vítám přijetí tohoto návrhu, který značí skutečný pokrok směrem k větší transparentnosti ve věcech týkajících se zdraví.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti této zprávě, proti které jsem se vždycky silně stavěla. I když souhlasím s myšlenkou poskytování lepších informací pacientům, nesouhlasím s prostředky k tomu použitými. Cílem farmaceutického průmyslu nikdy nebude filantropie. Navíc je mezi informacemi a reklamou jen velmi úzká dělicí čára. Je pravda, že znění, které bylo takřka jednomyslně přijato, nemá co do činění s původní myšlenkou Komise. Původní návrh Komise by jednoduše otevřel dveře reklamě maskované označením „informace“. Původní návrh navíc odpovídal jasnému očekávání farmaceutického odvětví, které spočívalo v umožnění překonat zákonný zákaz reklamy na léky. Zpráva, tak jak byla dnes přijata, zahrnuje mnoho dalších záruk: především že informace poskytované farmaceutickými společnostmi za účelem rozšiřování budou předběžně kontrolovány a nebudou šířeny sdělovacími prostředky. Schvalování zveřejnění shrnutí příbalových letáků nicméně znamená, že budou obsahovat některé položky, které budou muset být zvýrazněny, a pak další, jako například nepříznivé reakce, které mohou být běžně ze shrnutí vyloučeny, neboť tak dobře „neprodávají“. Není již to reklamním krokem? Bylo to opravdu kýženým cílem? Je takový výsledek hodný vynaloženého úsilí?

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/83/ES, pokud jde o poskytování informací široké veřejnosti o léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje lékařský předpis. Tato směrnice stanovuje kodex Společenství týkající se humánních léčivých přípravků a pomáhá zajistit právo pacientů na spolehlivé, dostupné a nezávislé informace vztahující se k dostupným léčivým přípravkům, které jsou ověřeny příslušnými orgány.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (ES) Směrnice 2001/83/ES, která stanoví kodex Společenství týkající se humánních léčivých přípravků, zajišťuje harmonizovaný rámec pro reklamu týkající se léčivých přípravků na úrovni Společenství; provádění tohoto rámce zůstává zodpovědností jednotlivých členských států. Tento právní předpis zakazuje propagaci léčivých přípravků podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis široké veřejnosti.

Ustanovení vztahující se k informacím o léčivech však nejsou regulována, neboť směrnice pouze stanoví, že informace vztahující se k jistým dodavatelským aktivitám jsou vyloučeny z ustanovení o reklamě. Právní předpis Evropské unie tedy nebrání členským státům ve stanovení svého vlastního přístupu k úpravě poskytování informací o léčivech za předpokladu, že tyto přístupy budou v souladu s výše zmíněnými pravidly týkajícími se reklamy. Souhlasím s návrhem pana zpravodaje vyloučit možnost zpřístupňování informací od farmaceutických společností v novinách, časopisech a podobných publikacích nebo v televizi či v rádiu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tento návrh směrnice mění dřívější směrnici, pokud jde o poskytování informací široké veřejnosti o léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis. Obecně řečeno se tento návrh zaměřuje v prvé řadě na odpovědnost farmaceutických společností informovat veřejnost, s důrazem na zajištění toho, aby tyto informace nebyly reklamního charakteru. Za druhé, Komisi je prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci dána úloha kontroly a rozhodování, pokud jde o definici toho, co znamená informace a co představuje reklamu. Domníváme se, že tento přístup znamená, že je příliš mnoho rolí týkajících se poskytování informací soustředěno v rukách farmaceutických společností a uvnitř Komise. Tyto role by měly být prováděny na nezávislém základě, měly by být koordinovány a schvalovány zvláštními vnitrostátními orgány tak, abyinformace poskytované pacientům a veřejnosti byly kvalitnější a aby byla chráněna jejich práva.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Schválení tohoto nového právního předpisu o poskytování informací o léčivých přípravcích představuje další krok směrem k zajištění jasnějších a efektivnějších informací pro pacienty o lécích, které berou a které jim jsou předepisovány.

Potřebujeme harmonizovaný právní rámec na evropské úrovni, který nejen zachovává zákaz reklamy na léčivé přípravky podléhající omezení výdeje na lékařský předpis, ale který také bere v potaz právo pacienta na informace. Nejde vůbec o zanedbatelnou záležitost, protože často nejasná hranice mezi „propagací produktu“ a „informacemi o produktu“ může mást pacienty.

Musíme mít na paměti, že pacienti hrají stále aktivnější roli ve zdravotnictví napříč Evropskou unii. Lepší přístup k informacím nereklamní povahy proto může veřejnosti pomoci získat lepší porozumění léčbě, které jim je předepisována, a může dále pomoci jejich zotavení; to vše přirozeně v zájmu jejich zdraví.

Závěrem bych chtěla zdůraznit, že je důležitétransparentně stanovit typy informací na lécích a cesty, kterými mohou být tyto informace šířeny. Musíme snížit riziko skryté reklamy a v případě nutnosti také riziko přemíry nekontrolovaných a zavádějících informací.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro návrh směrnice týkající se poskytování informací široké veřejnosti o humánních léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis, protože se domnívám, že harmonizace právních předpisů v této oblasti je zásadním prostředkem pro zajištění informovanosti evropských pacientů. Je to skutečně velmi citlivé téma, protože se vztahuje k ochraně zdraví, která je základním lidským právem. Plně podporuji požadavek Evropského parlamentu, aby bylo jasně rozlišováno mezi léčebnými informacemi a reklamou. Farmaceutické společnosti totiž nesmí používat právo pacientů na informace jakožto prostředek k zamaskování svých reklamních záměrů, ale musí toto právo používat k zajištění toho, aby evropští spotřebitelé skutečně porozuměli produktům, a to prostřednictvím vědeckých informací o jejich vlastnostech, označování zboží a hodnotících zpráv. Je třeba také poznamenat, že větší přístup k informacím, jak v elektronické formě dostupné prostřednictvím internetu, tak v tištěné podobě, může také přispět k dosažení lepších lékařských výsledků, protože pacient, který je informován o předepisovaných léčivech je pacientem, který je schopen hrát aktivní a lépe informovanou roli v léčebném a zotavovacím procesu.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která je součástí balíčku, kterým se změní současná směrnice o humánních léčivých přípravcích z roku 2001. Tato zpráva se obzvláště zaměřuje na poskytování informací veřejnosti o léčivých přípravcích, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis. Deklarované cíle této směrnice jsou dosažení lepšího přístupu k informacím pro pacienty a vyjasnění pravidel, která jsou v současnosti rozdílně vykládána napříč Evropskou unií, což vede k nerovnostem v oblasti zdraví. Zabývá se také informacemi dostupnými na internetu, které nejsou současnou směrnicí pokryty a které představují obzvláště obtížné téma, neboť je velmi těžké je regulovat.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tento návrh, jenž byl dnes v Parlamentu přijat velkou většinou, je výrazným vylepšením původního návrhu představeného Komisí, neboť lépe hájí práva pacientů na informace. Navzdory výrazným zlepšením v parlamentní zprávě jsem se však zdržela hlasování, protože některé záruky, které by byly nutné pro to, aby lidé měli přístup k jasným a nezávislým informacím o léčivých přípravcích, jsou stále slabé.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Ne všechny pozměňovací návrhy učiněné tímto Parlamentem k návrhu Komise a Rady jdou tím správným směrem. Neopouštějí nikdy logiku jednotného trhu v oblasti léčivých přípravků a i nadále považují ty léčivé přípravky, které jsou prodejné bez lékařského předpisu za zboží jako každé jiné; autoři dokonce zakončují tím, že hovoří o „spotřebitelích“ místo o pacientech. Pozměňovací návrhy nenavrhují zabránit farmaceutickým společnostem v poskytování informací o svých léčivech, které jsou určeny pro širokou veřejnost.

Mají nicméně to pozitivum, že se snaží umožnit členským státům v nejvyšší možné míře regulovat rozšiřování informací zveřejňovaných těmito společnostmi. Obzvláště jim dávají právo veřejně odsoudit společnosti, které zveřejňují informace, jež nejsou v souladu s oficiálními údaji státu, a které tyto informace rozšiřují zavádějícím způsobem. To je lepší než nic. Nemůžu však hlasovat pro tak chabý text. Zdržím se proto hlasování.

  Nuno Melo (PPE) , písemně. – (PT) Přístup ke kvalitním informacím vztahujícím se k léčivým přípravkům, které jsou dostupné pouze na lékařský předpis, přispěje k dosahování lepších výsledků, pokud jde o zdraví pacientů, neboť čím lépe jsou informovaní, tím je pravděpodobnější, že budou lépe rozumět rozhodnutím souvisejícím s k jejich léčbou. Cíl tohoto návrhu proto nemůže být omezen na harmonizování evropských právních předpisů, ale měl by také podporovat zdraví prostřednictvím zlepšování znalostí v oblasti zdraví. Farmaceutický průmysl by měl v podpoře informovanosti v oblasti zdraví hrát důležitou úlohu. Tato úloha by ale měla být jasně vymezena, a zapojení tohoto odvětví přísně regulováno, aby se zabránilo tomu, že by komerční zájmy vedly k nadměrné spotřebě léčivých přípravků.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Především starší a chronicky nemocní lidé mají předepsáno velké množství léčivých přípravků, které se mohou navzájem negativně ovlivňovat – protože, samozřejmě, jeden doktor neví, co předepsal jeho kolega. Mezitím je stále více produktů, od aspirinu přes léky proti nachlazení až po prášky na spaní, prodáváno bez předpisu. Uvědomuje si vlastně někdo možnost, že se i přírodní rostlinné produkty mohou navzájem ovlivňovat s různými léčivými přípravky? Pacienti také přispívají k tomuto zmatku: nic neříkají o předepsaných léčivých přípravcích, které jsme vzali ve špatnou dobu, nebo o lécích, jež jsme se z vlastní vůle rozhodli již nebrat nebo je změnit a tak dále. Hospodářské škody vzniklé v důsledku nedostatečného dodržování léčebných postupů jdou do miliard. Proto je důležité jasné rozlišení mezi reklamou a informacemi, které zpravodaj žádá. To bude mít, doufejme, za výsledek lepší vysvětlení skutečnosti, že se i léky vydávané bez předpisu mohou vzájemně ovlivňovat s léky dostupnými pouze na předpis. Předepisující lékař musí zůstat hlavním zdrojem informací, neboť je to pouze on, kdo volí léky, které jsou maximálně vhodné pro pacientův věk, pohlaví, hmotnost, lékovým intolerancím, které jsou známy, a tak dále. S ohledem na tyto úvahy jsem se zdržel hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Fjellnera, protože věřím, že signál, který vysílá, a zásady, které poskytuje, jsou mimořádně důležité. Evropští spotřebitelé se při čtení příbalových informací léčivých přípravků často cítí ztraceni, protože je považují za složité a protože informace, které obsahují, jsou často matoucí.

Hlavním cílem návrhu směrnice, pokud jde o poskytování informací široké veřejnosti o léčivých přípravcích dostupných pouze na lékařský předpis, je poskytování jednoduchých informací, které jsou jednoduše srozumitelné a použitelné, ale které na sebe neberou podobu reklamy. Je také důležité, aby tyto informace nebyly dostupné pouze v příbalových informacích, ale také jinými způsoby, a proto vítám jejich zveřejňování na internetu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE) , písemně. – (PT) Domnívám se, že stanovení rozdílu mezi informacemi a reklamou s ohledem na léčivé přípravky, je naprosto zásadní pro ochranu občanů. Můj hlas pro Fjellnerovu zprávu byl výsledkem zřetelných zlepšení, která byla do směrnice 2001/83/ES vnesena. Velká většina, která tento dokument schválila, byla přesvědčena o ochraně práva pacientů na informace. Je třeba vyzdvihnout práci, kterou na zlepšení tohoto návrhu, původně představeného Evropskou komisí, odvedl Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych poděkovat panu Fjellnerovi za jeho vynikající práci. Hlasoval jsem pro návrh, protože souhlasím s tím, že informace o léčivých přípravcích, které jsou nereklamní povahy, musí být držiteli rozhodnutí o registraci zpřístupňovány pacientům a široké veřejnosti v souladu se zásadou vyhledávání informací („pull principle“), na jejímž základě mohou pacienti/veřejnost dané informace získat, pokud je potřebují, narozdíl od zásady vnucování informací – „push principle“, kdy držitelé rozhodnutí o registraci informace mezi pacienty a širokou veřejností šíří.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Informace poskytované pacientům by měly splňovat následující hlavní kritéria:

- Spolehlivost: informace poskytované pacientům by měly být založeny na nejnovějších vědeckých poznatcích, měl by v nich být uveden zdroj, ze kterých tyto poznatky pocházejí;

- Nezávislost: musí být zřejmé, kdo dané informace poskytuje a kdo je financuje, aby spotřebitelé mohli rozpoznat možný střet zájmů;

- Informace by měly být spotřebitelům snadno dostupné a zaměřené na pacienty: měly by být srozumitelné a snadno přístupné, měly by zohledňovat zvláštní potřeby spotřebitelů jako je věk, kulturní rozdíly a dostupnost ve všech evropských jazycích. Informace poskytované pacientům o léčivých přípravcích dostupných pouze na předpis by měly být součástí širší strategie „informace pro pacienty“ a širší strategie v oblasti zdravotního vzdělávání.

Pacienti a všichni zájemci by měli být schopni najít přesné, objektivní informace o zdravém životním stylu, o prevenci onemocnění a o určitých onemocněních a rozličných možnostech léčby. To je důvod, proč se domnívám, že tento návrh musí být doplněn o kodex chování týkající se informací poskytovaných pacientům, který by byl vypracován ve spolupráci s organizacemi zastupujícími pacienty. Umožní to, aby se mohli vyjádřit i pacienti.

  Paulo Rangel (PPE) , písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť vítám skutečnost, že kompromisní změny začleněné do návrhu původně představeného Komisí rozhodně přispějí k zajištění přístupu pacientů ke spolehlivým a nezávislým informacím o léčivých přípravcích dostupných pouze na předpis, které jsou na trhu dostupné.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Reklama na léčivé přípravky dostupné pouze na předpis je v Evropské unii zakázána a tak to bude i nadále. Farmaceutické společnosti musí dodržovat jasná pravidla týkající se objektivity informací nereklamní povahy, které rozšiřují. To jsou dvě důležitá sdělení vyslaná dnes kolem oběda přijetím legislativního balíčku o informacích pro pacienty. Hlasování založené na obecné shodě (558 hlasů proti 48), které pouze potvrzuje jednohlasné hlasování, bez jednoho hlasu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Byla přijata řada záruk. Evropská komise navrhla zákaz poskytování informací o léčivých přípravcích dostupných pouze na předpis v televizi nebo v rádiu a Evropský parlament rozhodl o rozšíření tohoto zákazu i na tištěná média. Výrobci mají řadu povinností: popis vlastností produktu, posílené označení na obalu a předběžné povolení orgánů veřejné správy v oblasti zdraví. Nerozumím všemu tomu „rozruchu“, který toto téma vyvolalo, především ve frankofonní části Belgie, mezi sdruženími spotřebitelů a vzájemnými společnostmi, který podporují jistí poslanci Evropského parlamentu, kteří tyto dva právní předpisy odsoudili dříve, než tyto diskuse začaly. Jde o jednoduché politické pózování, které shledávám politováníhodným vzhledem k vysokým očekáváním nemocných pacientů a vzhledem k tomu, že bez těchto předpisů by byla veřejnost vydána na milost kovbojům na internetu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Rozhodli jsme, že budeme hlasovat buď pro, nebo se zdržíme hlasování v závislosti na tom, jak dopadne třetí část pozměňovacího návrhu 31, který zaručuje, že farmaceutické společnosti budou moci poskytovat informační materiály pouze zdravotnickým pracovníkům pro jejich vlastní potřebu, a nikoliv pacientům prostřednictvím zdravotnických pracovníků. To bylo pro Verts/ALE klíčové. Vzhledem k tomu, že tato část byla nakonec přijata, rozhodli jsme se zprávu v závěrečném hlasování podpořit.

  Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE), písemně. – (IT) Pro toto opatření jsme hlasovali z toho důvodu, že se formálně rozlišily informace o léčivých přípravcích a reklama.

Podporujeme větší rozšiřování informací o léčivých přípravcích, pokud to zlepší povědomí pacientů. Nesouhlasíme a nikdy nebudeme souhlasit s žádným opatřením, které se evidentně nebo potají snaží zavést formy reklamy, a proměnit tak etické léčivé přípravky v komerční produkty. Cení se proto skutečnost, že informace o léčivých přípravcích nebude možné zveřejňovat v novinách nebo časopisech, a tím méně vysílat v rádiu nebo v televizi.

Je rovněž dobré, že tento návrh směrnice vyjasňuje, které informace a v jaké míře mohou a musí být zveřejňovány, včetně vědeckých informací a s jasným vyloučením reklamních materiálů.

Pozměňovací návrh, který zavádí certifikaci a sledování internetových stránek, na nichž se zveřejňují zmíněné informace, nás dále ujišťuje, že tyto informace nebudou naplňovat podstatu reklamy. Lékárna musí zůstat základním zdravotnickým zařízením, a jako taková musí být chráněnou oblastí, pokud jde o pravidla obchodu a hospodářské soutěže. Věříme, že toto pravidlo pomáhá lékárnám uskutečňovat jejich obtížnou úlohu ve farmakovigilanci a ve vzdělávání o správném používání léčivých přípravků.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) V době, kdy lidé sami vyhledávají informace musí být pacienti o účincích léčivých přípravků informováni jasně, objektivně, spolehlivě a důkladně. Ačkoliv je reklama na léčivé přípravky v Evropské unii zakázána, Komise jí otevřela dveře. Její návrh – který jsem nepodpořil – postrádal takovou strategii a odlišení od reklamy bylo příliš nejasné. Komise navíc dala příliš mnoho práv a příliš mnoho zodpovědnosti farmaceutickému průmyslu. Teď, když však Parlament učinil zásadní změny, mohu návrh podpořit. Používání oficiálních dokumentů (souhrn informací o přípravku, hodnotící zprávy) společnostmi a způsoby, kterými mohou zpřístupňovat informace, jsou omezeny: noviny a časopisy o zdraví, internetové stránky a dopisy pacientům již nejsou nadále povoleny. Veškerá poučení o léčivých přípravcích musí být v předstihu prověřena a schválena příslušnými orgány. To vylučuje samoregulaci, což původní návrh nečinil. Stále mám své pochybnosti o uskutečnitelnosti tohoto návrhu, neboť povinná vládní informační strategie by stále byla silnější než sledování politik společností ze strany vlád. Přesto jsem však hlasoval pro legislativní návrh, protože i ten nakonec zaručuje lepší informace pro pacienty.

  Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Fjellnerova zpráva ohledně informací o léčivých přípravcích vyvolává oprávněné obavy o možnostech farmaceutických společností dělat reklamu adresovanou pacientům. Mí kolegové z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin daný text jistě vylepšili tím, že odmítli podporovat několik druhů skryté reklamy, a tím, že navrhli, aby orgány členských států v oblasti zdraví kontrolovaly sdělení farmaceutických společností určených široké veřejnosti, která se týkají jejich léků dostupných pouze na předpis. Zůstávám nicméně velmi opatrný ohledně mimořádně nejasné dělící čáry mezi informacemi a reklamou.

Stavím se velmi zásadně například proti myšlence povolit společnostem reklamu na jejich léčivé přípravky prostřednictvím zdravotnického personálu. Nechci, aby byli lékaři vystaveni tlaku a aby se stali obchodními zástupci a zástupkyněmi farmaceutického průmyslu. To je důvod, proč jsem se, navzdory přísnému dozoru uloženému mými kolegy, zdržel hlasování o textu, který považuji za vskutku problematický.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože poskytuje jasné a dlouhodobě udržitelné zlepšení informací pro pacienty o léčivých přípravcích. Reklama na léčivé přípravky je i nadále zakázána. Vztah mezi doktorem a pacientem nebude touto směrnicí negativně ovlivněn a pravomoc poskytovatele služeb předepisovat léčivé přípravky zůstává jasná. Celkově vzato, pro druhé čtení máme velmi úspěšný návrh směrnice z farmaceutického balíčku.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Tato směrnice poprvé přinese jednotnou regulaci poskytování jistých informací určených široké veřejnosti, které se týkají léčivých přípravků dostupných pouze na lékařský předpis. Nezbytnou informací je vysvětlit pacientům přínosy a rizika spojená s léčivými přípravky dostupnými pouze na předpis, aby jim bylo umožněno činit informovaná rozhodnutí. Po konzultacích, mimo jiné s organizacemi pacientů a s zdravotnickými pracovníky, přijme Komise kritéria kvality pro informace. Tato kritéria budou zajišťovat spolehlivost poskytovaných údajů – včetně těch na internetových stránkách a na internetových portálech – a na jejich základě bude farmaceutický průmysl odpovědný za informace, které poskytuje.

Pozměňovací návrhy pana Fjellnera také doporučují informační kampaně ke zvyšování povědomí široké veřejnosti o padělaných léčivých přípravcích, která již mají smrtelné důsledky v některých členských státech, jako je například Spojené království. Celní orgány Evropské unie již po řadu let zaznamenávají rychlý nárůst dovozu padělaných léčivých přípravků, především antibiotik, léků proti bolesti a dokonce léků proti rakovině. V protikladu k některým zprávám v médiích se tato směrnice vztahuje pouze na léčivé přípravky dostupné pouze na lékařský předpis. Nikdo se nemusí bát o svůj bylinkový čaj.

Zpráva: Christofer Fjellner (A7-0289/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Nařízení (ES) č. 726/2004 stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a zřizuje Evropskou agenturu pro léčivé přípravky. Pozměňovací návrh směrnice 2001/83/ES kladl důraz na lepší informování pacientů, zejména ve vztahu k rozlišení mezi informací a reklamou. Na základě tohoto pozměňovacího návrhu je třeba také pozměnit nařízení tak, aby mohl být určitý počet informací vztahujících se k přípravkům, kterých se nařízení týká, rovněž předložen k předběžné kontrole Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. S tímto záměrem vypracovala Evropská komise návrh na změnu nařízení týkající se poskytování informací široké veřejnosti o humánních léčivých přípravcích vázaných na lékařský předpis. Evropský parlament byl vyzván, aby vyjádřil svůj názor na tento návrh, a předložil určitý počet pozměňovacích návrhů k textu Evropské komise. Z těchto důvodů jsem také hlasovala pro usnesení, kterým se mění směrnice 2001/83/ES. Tyto dva soubory právních předpisů jsou spolu úzce spojené ve věci zlepšování informování pacientů o jim vydávaných léčivých přípravcích.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Komunistická strana Řecka hlasovala proti oběma návrhům nařízení a příslušným zprávám Evropského parlamentu, protože přenášejí zodpovědnost za zodpovědnou, spolehlivou a přesnou informaci pro pacienty z vládních resortů na nadnárodní farmaceutické společnosti. Za informace pro pacienty zodpovídají vlády, nikoliv jednotlivci. Zisky farmaceutických monopolů a ochrana veřejného zdraví se vzájemně vylučují. Nedávný podvod s očkováním v souvislosti s domnělou epidemií „nové chřipky“ je typickou ukázkou toho, jak cílená informace přináší miliardové zisky mezinárodním farmaceutickým společnostem. Zastáváme názor, že zodpovědnost za informování občanů o lécích obecně – nejenom o lécích, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, jak stanoví nařízení – by měl mít pouze stát. To je minimální požadavek na ochranu pacientů a pracovníků. Léky, výzkum léků a prostředky pro šíření znalostí a informací jsou v rukou nadnárodních firem, jež se řídí pouze ziskem. Pracovníci a zdravotničtí pracovníci si nemohou být jistí kvalitou a účinností léků a znalostí a informací, které jsou jim poskytovány. Proti takové politice musíme bojovat, abychom z otázek týkajících se zdraví a léků vyloučili obchod. Potřebujeme vládní agentury pro léky a bezplatné vnitrostátní zdravotnické služby.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která se snaží dosáhnout klíčového cíle EU, a sice zajištění řádného fungování vnitřního trhu s humánními léčivými přípravky a lepší ochrany zdraví občanů EU. Dnes schválený dokument vytvoří podmínky pro přípravu jasného rámce pro poskytování informací spotřebitelům o léčivých přípravcích, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, s cílem zajistit, aby spotřebitel mohl učinit informované rozhodnutí. Dokument také zajistí to, aby přímá reklama pro spotřebitele na léky na předpis byla nadále zakázána. V souladu s návrhem Evropského parlamentu musí být v EU vytvořena veřejně přístupná databáze léčivých přípravků ve všech úředních jazycích Unie se zajištěním toho, že tato databáze bude aktualizována a spravována nezávisle na obchodních zájmech farmaceutických společností. Vytvoření databáze zjednoduší vyhledávání informací a umožní, aby byly informace srozumitelné pro laickou veřejnost.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti této zprávě, vůči které jsem vždy dávala najevo svůj jasně odmítavý postoj. I když souhlasím s myšlenkou poskytování lepších informací pacientům, nesouhlasím s prostředky, jak toho dosáhnout. Farmaceutický průmysl nebude mít nikdy filantropické úmysly. Navíc mezi informací a reklamou existuje jen tenká hranice. Je pravda, že text, který byl schválen téměř jednohlasně, nemá nic společného s původním záměrem Komise, který by byl doslova otevřel dveře reklamě klamně označované za „informaci“. Tento návrh navíc odpovídal jasnému očekávání farmaceutického odvětví, že se bude moci vymanit ze zákonného zákazu reklam na léčivé přípravky. Zpráva ve své dnešní schválené verzi obsahuje o mnoho více záruk, a sice že informace poskytnuté farmaceutickými společnostmi pro účely šíření budou především předem kontrolovány a nebudou šířeny médii. Nicméně povolení uveřejňování souhrnných příbalových informací znamená, že některé informace budou zdůrazňovány a některé informace, jako nežádoucí účinky, budou možná z těchto souhrnů pravidelně vylučovány, jelikož by kvůli nim léky nešly tolik na odbyt. Nejde tady již o reklamní postup? Bylo toto skutečně cílem? Stálo to za to?

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o poskytování informací široké veřejnosti o humánních léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis. Toto nařízení stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi, zřizuje Evropskou agenturu pro léčivé přípravky a pomáhá zajistit právo pacientů na spolehlivé, dostupné a nezávislé informace, schválené příslušnými orgány, o dostupných léčivých přípravcích.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, jak je spolupráce pacienta a správné podávání léčivých přípravků důležité pro úspěšnou léčbu, je podstatné, aby měla veřejnost, tedy pacienti, přístup ke kvalitním informacím nereklamního rázu, které jsou pravdivé, aktuální a nezavádějící, v souladu se souhrnem údajů o přípravku. Nejvhodnějším orgánem pro poskytnutí aktuálních a přesných informací o každém léčivém přípravku je držitel rozhodnutí o registraci tohoto přípravku. Parlament se správně rozhodl, že se zaměří na zájmy pacientů a na jejich ochranu. S takovým přístupem nemohu než souhlasit, i když se nedomnívám, že je potřeba omezit možnosti, které návrh Komise poskytuje pro šíření informací farmaceutickým průmyslem podle tzv. zásady vnucování informací –„push principle“. Šlo o vyvážený návrh, který zohlednil zájmy všech stran, na kterém se podíleli zdravotničtí pracovníci a který chrání veřejnost od reklam na léčivé přípravky podléhající omezení výdeje na lékařský předpis, které jsou zcela správně i nadále zakázány. Nedomnívám se, že tento text, který byl právě schválen, skutečně hodně změní skutečný přístup pacientů k informacím, což pokládám za nevyužitou příležitost.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Je důležité, aby byli pacienti lépe informováni o všech lécích, které užívají. Je také důležité, aby veškeré informace, které dostanou, byly objektivní a aby farmaceutický průmysl nezastřel hranici mezi informacemi a reklamou. Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti (ECON) vykonal pozměněním tohoto návrhu dobrou práci a já jsem mohl zprávu podpořit.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Nesouhlasím s reklamou určenou široké veřejnosti v souvislosti s léčivými přípravky. Je důležité, aby pacienti měli přístup k informacím o lécích, které užívají, ale cítím, že tento druh reklamy by velmi poškodil roli lékařů jakožto dohledu a mohl by narušit jejich zodpovědnost vůči pacientům.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji panu Fjellnerovi k jeho důležité práci ohledně se o  informací určených široké veřejnosti a týkajících se humánních léčivých přípravků podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis a zejména o postupů EU při registraci léčivých přípravků a dozoru nad nimi.

Současný právní rámec EU o vědeckých informacích poskytovaných spotřebitelům představuje mnoho problémů, především pokud jde o různé výklady směrnice jednotlivými členskými státy.

Cílem dnes schválené zprávy je zlepšení úrovně harmonizace nařízení v tomto odvětví ve snaze zaplnit mezery a odstranit rozdíly, které dnes existují, s ohledem na ochranu práva na zdraví. Vše je zasazeno do širší strategie zdravotní gramotnosti, jejímž cílem je zajistit, aby měla evropská veřejnost snadný přístup k vědeckým informacím o léčivých přípravcích vázaných na lékařský předpis.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože mě zvláště zajímají témata spojená se zdravím, především pokud jde o rovný přístup pacientů k léčebné péči a informacím. V současné době se úroveň informací o dostupných léčivech na trhu velice v Evropě liší, což považuji až za nespravedlivé vůči pacientům. Pacienti musí mít právo obdržet ucelené, správné informace o léčivech. Návrhy mého kolegy Christofera Fjellnera jdou přesně tímto směrem a kladou důraz na pacienta. Pozměňovací návrhy, které předložil Evropský parlament k legislativnímu návrhu Komise, zdůrazňují, že výrobci léčivých přípravků musí poskytovat základní informaci, jako je charakteristika přípravku, označení, příbalová informace pro pacienty a veřejně dostupná verze zprávy o posouzení. Přesto, abychom mohli zajistit spolehlivost informací, myslím, že musí vnitrostátní orgány přísně sledovat specializované internetové stránky, které tyto detaily poskytují.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva je připomínkou toho, čím by měla být Evropská agentura pro léčivé přípravky. Nelze se stavět proti textu, který stanoví tak samozřejmá fakta, jako je potřeba „klást důraz na práva a zájmy pacientů“, potřeba nařídit společnostem, aby zveřejňovaly výčet nežádoucích reakcí na svá léčiva, a potřeba zveřejňovat informace ve všech úředních jazycích Evropské unie.

Je ovšem zarážející, že takové samozřejmosti je třeba připomínat 15 let po vytvoření této agentury. Parlament by měl odsoudit nedostatek transparentnosti agentury a říci nahlas a jasně, že by agentura měla být v zájmu všech reformována.

  Nuno Melo (PPE) , písemně. – (PT) Přístup ke kvalitním informacím vztahujícím se k léčivým přípravkům podléhajícím omezení výdeje na lékařský předpis přispěje k dosažení lepších výsledků z hlediska zdraví pacientů, neboť lépe informovaní pacienti budou pravděpodobně lépe rozumět rozhodnutím, jež souvisí s jejich léčbou. Proto cílem tohoto návrhu nemůže být pouze harmonizace evropských právních předpisů, ale také podpora zdraví prostřednictvím lepší informovanosti o zdraví.

Farmaceutický průmysl by měl ve zvyšování informovanosti o zdraví hrát důležitou úlohu, ta však musí být jasně definována, a zapojení tohoto odvětví striktně regulováno, aby se zabránilo nadměrné spotřebě léčivých přípravků z komerčních důvodů. Je rovněž nutné vyhnout se zavádějící reklamě a pokusit se poskytovat lepší informace spotřebiteli (pacientovi), který má přístup k řadě nekontrolovaných informací prostřednictvím internetu, což není případ spolehlivých informací poskytovaných farmaceutickými laboratořemi.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) V rámci ochrany práv a zájmů pacientů by tito pacienti měli mít o léčivech k dispozici kvalitní, objektivní, spolehlivé informace nereklamní povahy. Pokud chceme chránit zdraví, musí být příbalové informace co možná nejjasnější a nejobsažnější a musí splňovat základní kritéria kvality. Ve stejné snaze o ochranu pacientů a poskytování informací široké veřejnosti musíme podporovat ten nejsnazší přístup k informacím, zvláště shrnutím charakteristik přípravku a poskytnutím těchto informací v příbalovém letáku jak v elektronické, tak v tištěné podobě. Proto budeme muset zajistit dostupnost schválených a registrovaných webových stránek nabízejících značné množství nezávislých, objektivních informací nereklamní povahy.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Zpráva pana Fjellnera je velmi aktuální. Skrytá reklama léčiv je nepřijatelná. Lékaři musí mít možnost léky pacientům doporučit. Lékaři musí regulovat a předepisovat léky pacientům, aby zabránili spekulacím a soutěži mezi výrobci léčiv. Farmaceutické společnosti by se měly omezovat na podporu formou poskytování informací, ale v žádném případě nemohou na svých pacientech léky zkoušet a podsouvat jim je. Za léčbu jsou zodpovědní lékaři; ti také musí také rozhodovat o tom, který lék by měl pacient po dobu léčby užívat.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Vzhledem k tomu, že jen v Německu zemře každoročně přibližně 25 000 lidí následkem nežádoucích reakcí na léky a interakcí mezi léky a 3 % nehod lze přičíst lékům podléhajícím omezení výdeje na lékařský předpis, je jasné, že musíme pacienty lépe informovat. Například bychom si mohli vzít příklad z Francie, kde je jakékoliv funkční poškození jasně označeno na obalu. Musíme pacientům poskytnout informace, ale také jim musíme pomoci se vyznat v nepřeberném množství léčivých přípravků, například dohodou o každodenním postupu, vzhledu obalu nebo zvláštním označení. Tak ušetří státní pokladně miliardy a pacienti budou ušetřeni nežádoucích reakcí a interakcí. Tento návrh obsahuje několik podnětů s cílem umožnit pacientům, aby byli lépe informováni o lécích, které jim byly předepsány, a o užívání těchto léků. Je otázka, zda budou pacienti skutečně využívat tento lepší přístup k vysoce kvalitním informacím, vzhledem k jednání mnoha pacientů. Je však samozřejmě důležité, aby byly informace dostupné v celé EU. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro zprávu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Plně podporuji zprávu, jež obsahuje mnoho důležitých inovací, vzhledem k tomu, že se zaměřuje na právo pacienta na informace.

První inovace se týká internetu: záměrem Parlamentu je upozornit spotřebitele na rizika nákupu léčiv přes internet a rovněž usilovat o návrh legislativy ad hoc o tomto způsobu prodeje.

Druhá inovace se týká zákazu reklamy na léčiva podléhající omezení výdeje na lékařský předpis, protože je důležité rozlišovat mezi generickými a negenerickými léky, nejenom z hlediska informací, které má pacient obdržet, ale především ve vztahu k dodržování osvědčených metod při výrobě aktivních látek, zejména mimo Evropu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE) , písemně. – (PT) Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o poskytování informací široké veřejnosti o humánních léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis, zavádí nová pravidla vzhledem k transparentnosti a účinnosti informací, s důrazem na zájmy pacientů, jejich ochranu, což je důvod, pro který jsem hlasovala pro zprávu. Důležitými body je zřízení Evropské agentury pro léčivé přípravky a jasné přispění k zajištění práva pacientů na spolehlivé, dostupné a nezávislé informace, schválené příslušnými orgány ohledně dostupných léků.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Existuje mnoho zdrojů nezávislých a podložených informací o možnostech léčby dostupných v Evropské unii. Tyto zdroje zohledňují kulturní specifika dané populace a konkrétní souvislosti, včetně určujících zdravotních faktorů. Lepší přístup pacientů ke kvalitním informacím přispěje k jejich lepšímu zdravotnímu stavu, neboť lépe informovaní pacienti budou spíše pokračovat v potřebné léčbě a budou lépe chápat rozhodnutí, která s jejich léčbou souvisí. Proto tedy bude tento návrh, bude-li řádně formulován a proveden, přínosem.

Nařízení, které je předmětem rozpravy, není uzpůsobeno technickému vývoji a možnostem a problémům v souvislosti s internetem. Pacienti v Evropě již mají přes internet neomezený přístup k nekontrolovaným a často nesprávným informacím o léčivých přípravcích vydávaných pouze na lékařský předpis, které mohou získat během několika sekund. Přístup ke kontrolovaným a bezpečným informacím o léčivých přípravcích na internetu je však pro většinu pacientů velmi omezen. To je zejména problém pro ty, kdo tyto informace potřebují ve svém mateřském jazyce. Cílem návrhu tedy nemůže být pouze harmonizace evropských právních předpisů, ale také zlepšení zdravotního stavu populace její větší informovaností o zdraví.

  Paulo Rangel (PPE) , písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky, pokud jde o poskytování informací široké veřejnosti o humánních léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis. Domnívám se, že je velmi důležité zajistit pacientům přístup ke spolehlivým a nezávislým informacím o léčivých přípravcích vydávaných na lékařský předpis, které jsou na trhu dostupné.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Na dnešním zasedání jsme hlasovali při prvním čtení o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, týkajícího se informací o léčivých přípravcích (postupy EU pro registraci léčivých přípravků a dozor nad nimi). Parlament a organizace sdružující pacienty takový návrh požadovaly již dlouhou dobu s cílem umožnit pacientům, aby byli lépe informováni o léčivech, jež jsou jim předepsána a jež užívají.

Současné nařízení není uzpůsobené technickému vývoji a možnostem a problémům v souvislosti s internetem. Pacienti v Evropě již mají přes internet neomezený přístup k nekontrolovaným a často nesprávným informacím o léčivých přípravcích vydávaných pouze na lékařský předpis, které mohou získat během několika sekund.

Zpravodaj navrhl, aby bylo změněno zaměření návrhu a aby byly farmaceutické společnosti povinny poskytovat pacientům určité informace, čímž by se „právo pacientů na informace“ stalo jádrem těchto právních předpisů. Lepší přístup pacientů ke kvalitním informacím přispěje k jejich lepšímu zdravotnímu stavu, neboť lépe informovaní pacienti budou spíše pokračovat v potřebné léčbě a budou lépe chápat rozhodnutí, která s jejich léčbou souvisí. Proto tedy bude tento návrh přínosem.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tato zpráva vítá návrh Komise o poskytování informací pacientům, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis (KOM(2008)0662-0663). Parlament a organizace sdružující pacienty takový návrh požadovaly již dlouhou dobu s cílem umožnit pacientům, aby byli lépe informováni o léčivech, jež jsou jim předepsána a jež užívají. Lepší přístup pacientů ke kvalitním informacím přispěje k jejich lepšímu zdravotnímu stavu, neboť lépe informovaní pacienti budou spíše pokračovat v potřebné léčbě a budou lépe chápat rozhodnutí, která s jejich léčbou souvisí. Proto tedy bude tento návrh, bude-li řádně formulován a proveden, přínosem. Cílem návrhu tedy nemůže být pouze harmonizace evropských právních předpisů, ale také zlepšení zdravotního stavu populace její větší informovaností o zdraví. Farmaceutický průmysl by měl ve zvyšování informovanosti o zdraví a podpoře dobrého zdravotního stavu populace hrát důležitou úlohu, ta však musí být jasně definována, a zapojení tohoto odvětví striktně regulováno, aby se zabránilo nadměrné spotřebě léčivých přípravků z komerčních důvodů.

  Christel Schaldemose (S&D), písemně. – (DA) My, dánští sociální demokraté v Evropském parlamentu (Dan Jørgensen, Christel Schaldemoseová, Britta Thomsenová a Ole Christensen), jsme se zdrželi hlasování o zprávě týkající se návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky, pokud jde o poskytování informací široké veřejnosti o humánních léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis. I když zpráva obsahuje řadu dobrých návrhů, nedomníváme se, že můžeme hlasovat pro návrh, který je proti dánské ústavě.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropské agentura pro léčivé přípravky, pokud jde o poskytování informací široké veřejnosti o humánních léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis. V budoucnu to zajistí právní rámec EU umožňující evropským občanům, aby měli rovný přístup ke správným a jasným informacím o léčivých přípravcích.

Ve zprávě předložené Komisí dne 20. prosince 2007 týkající se „současné praxe při poskytování informací o léčivých přípravcích pacientům“ se uvádí, že členské státy přijaly různá pravidla a postupy s ohledem na poskytování informací o léčivých přípravcích, což vedlo k situaci, kdy pacienti a široká veřejnost mají k těmto informacím nerovný přístup. Evropští občané mají právo přístupu ke správným a jasným informacím o léčivých přípravcích. Myslím, že je důležité, že nařízení chrání zájmy pacientů a zajišťuje, aby byla využívána nejmodernější komunikační média k tomu, aby byly široké veřejnosti poskytovány správné, přístupné a srozumitelné informace, a to transparentně, nezávisle na obchodních zájmech farmaceutických společností.

Zpráva: Christofer Fjellner (A7-0290/2010), (A7-0289/2010)

  Göran Färm (S&D), písemně. – (SV) Vzhledem k tomu, že jsem v předchozím zaměstnání jednal jako poradce pro jednu ze zúčastněných stran v této věci, zdržel jsem se dnes hlasování o těchto zprávách, tedy A7-0289/2010 a A7-0290/2010.

Zpráva: Jill Evans (A7-0196/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Každý rok vznikne v Evropě přibližně 9,3 milionu tun odpadu z elektronických zařízení. Avšak tato zařízení často obsahují významné množství vysoce škodlivých materiálů. Tento odpad představuje velký problém z hlediska ochrany životního prostředí. Pokud ponecháme stranou přepracování tohoto odpadu, zdá se jako velmi zásadní od počátku omezit používání těchto nebezpečných látek. Velké průmyslové skupiny již začaly jejich používání omezovat. Nicméně potřebujeme jasná pravidla, abychom této důležité snaze poskytli společný rámec. Proto jsem hlasovala pro legislativní usnesení Parlamentu o schválení směrnice omezující používání těchto látek. Nešlo však o jednoduché hlasování. Návrh jistě obsahuje řadu odchylek, zejména pokud jde o fotovoltaické panely. Vzhledem k tomu, že panely umožňují snížení emisí skleníkových plynů, považovali jsme za vhodné tolerovat látky, které obsahují. Z tohoto však přirozeně vzešla rozprava o prioritách environmentální politiky Unie, která naneštěstí čelí vzájemně protikladným problémům.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Tuto zprávu jsem podpořil. Jen v EU se každý rok prodá přibližně 9,3 milionu tun elektrických a elektronických zařízení, přičemž největší část z nich tvoří velké domácí spotřebiče, zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení. S dalším růstem trhu a zkracováním inovačních cyklů se nahrazování zařízení zrychluje a z odpadních elektrických a elektronických zařízení se stává nejrychleji se zvětšující tok odpadů. Odhaduje se, že do roku 2020 se objem odpadních elektrických a elektronických zařízení zvýší na 12,3 milionu tun. Odpadní elektrická a elektronická zařízení obsahují různé nebezpečné látky, které se mohou uvolnit do okolí a poškodit lidské zdraví a životní prostředí, zejména pokud se s nimi nezachází správně. Tyto problémy nebyly v prvním znění směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek vyřešeny.

Podporuji návrhy obsažené v dokumentu, že by Evropská komise měla posílit prevenci v používání škodlivých látek a pravidelně přezkoumávat zákaz jiných nebezpečných látek a jejich nahrazení náhradami či technologiemi šetrnějšími k životnímu prostředí, které by zajistily vhodnou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Evropský parlament společně s Radou v rámci řádného legislativního postupu schválil dohodu, když při prvním čtení přijal přepracované znění směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Pro evropské spotřebitele je to dobrá zpráva: elektrická a elektronická zařízení prodaná v Evropské unii představují v prodeji spotřebního zboží významnou část (objem elektrických a elektronických zařízení prodaných každý rok jen v Evropské unii se odhaduje na 9,3 milionu tun). Stále častější nahrazování těchto různých zařízení představuje problém s odpadem a s nebezpečnými látkami v nich obsaženými. Z důvodu bezpečnosti a veřejného zdraví je nutné jejich používání omezit. Motivem přepracování stávající směrnice, která je z roku 2003, je ještě více pokročit v omezení používání nebezpečných látek. Předpokládá se také, že Komise za tři roky provede přezkum svých právních předpisů, za účelem dalšího uzpůsobení právních předpisů budoucím inovacím.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych poblahopřát zpravodajce, paní Evansové, za její práci a za dobrý kompromis, kterého mezi našimi politickými skupinami dokázala dosáhnout.

Cílem schváleného textu, přepracovaného znění stávající směrnice, je nastavit ambicióznější parametry pro používání elektrických a elektronických zařízení. Je třeba poznamenat, že v minulých letech vyvinuly evropské orgány velké úsilí a udělaly velký pokrok v tom, že zneškodňování a výroba elektronických zařízení je šetrnější k životnímu prostředí a lidskému zdraví.

Hlasoval jsem pro toto opatření, které do těchto souvislostí zapadá a jistě pro společnosti a malé a střední podniky představuje jak zátěž, tak i příležitost. Schopnost nabídnout spotřebitelům méně škodlivé výrobky je pro podniky dobrou příležitostí pro vylepšení jejich podnikových procesů a jejich celkové konkurenceschopnosti. Konečně, nové parametry, které jsou předmětem této zprávy, zaručí jak větší ochranu evropských spotřebitelů, tak větší respekt vůči životnímu prostředí.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (přepracované znění), protože se domnívám, že dohoda dosažená s Radou splňuje cíl přispět k ochraně lidského zdraví a životního prostředí zjednodušením a větší soudržností stávajících právních předpisů.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Podle Komise se jen v EU každý rok prodá přibližně 9,3 milionu tun elektrických a elektronických zařízení, přičemž největší část z nich tvoří velké domácí spotřebiče, zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení. S dalším růstem trhu a zkracováním inovačních cyklů se nahrazování zařízení zrychluje a z odpadních elektrických a elektronických zařízení se stává nejrychleji se zvětšující tok odpadů. Odhaduje se, že do roku 2020 se objem odpadních elektrických a elektronických zařízení zvýší na 12,3 milionu tun. Cílem přepracování směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek je rozšíření oblasti působnosti směrnice a posílení její části o předcházení vzniku odpadů tak, aby mohlo být poškození životního prostředí napravováno přednostně u zdroje, v souladu s čl. 174 odst. 2 Smlouvy. Tato směrnice se však především zaměřuje na velké distributory a nebere v potaz možné rozpočtové dopady pro malé a střední podniky vyrábějící elektrická a elektronická zařízení. Nenabízí ani řešení následně po návrhu KOM(2008)0809 a po zprávě o BioInteligenci, podle které v tomto novém režimu budou mít malé a střední podniky vyrábějící zdravotnické, kontrolní a monitorovací přístroje pravděpodobně problémy.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Toto přepracované znění vztahující se k omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních je podle Komise potřebné z důvodu nejistoty vzhledem k oblasti působnosti, nejasností ohledně zákonných ustanovení a rozdílů mezi členskými státy s ohledem na shodu předmětných výrobků.

Před hlasováním jsem byl několikrát telefonicky žádán, abych odmítl zařazení polyvinylchloridu (PVC) do seznamu látek určených k přednostnímu přezkumu v příloze III směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek. Chtěl bych říci, že s tímto zařazením nesouhlasím, jelikož soupis řady podezřelých výrobků, včetně PVC, jenž není založen na žádných kritériích, nemá smysl. Uvažování o nějakém výrobku jako o výrobku a priori v budoucnosti ohroženém zákazem, aniž by to bylo jakkoliv vědecky podloženo, vede k nepřijatelné situaci, kdy je definovaná legislativa nedostatečná. V případě PVC bylo závěrem původního přezkumu uskutečněného v souladu s nařízením o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), že tato látka není velmi nebezpečná a nejde o látku, která by měla být přednostně zařazena do přílohy III. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože během jednání, která předcházela hlasování na plenárním zasedání, byl tento seznam vyňat. Komise by neměla uskutečňovat nové posouzení tři roky po vstoupu tohoto právního předpisu v platnost.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Množství prodaných elektrických a elektronických zařízení v EU a nevyhnutelný nárůst odpadu z těchto zařízení ukazují na to, že je potřeba nahradit určité nebezpečné látky v nich obsažené, aby byl minimalizován jejich dopad na životní prostředí a zajištěna ochrana spotřebitelů a veřejného zdraví. Uvědomujeme si, že je to nutné, a vnímámě hledání řešení, která by mohla přinést odpověď. Proto jsme pro tuto zprávu hlasovali. Během diskusí, které se konaly v minulých měsících, dosáhla Rada s Parlamentem dohody na základě jednání o některých diskutabilnějších a znepokojujících otázkách. Kladně vnímáme skutečnost, že v navrženém konečném textu byl z oblasti působnosti směrnice vyloučen polyvinylchlorid, což umožňuje pokračování výroby v některých průmyslových odvětvích, zejména v Portugalsku, jelikož začlenění PVC do textu, tak jak bylo navrženo, by mohlo vážně tato odvětví poškodit.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Zdržel jsem se hlasování o zprávě paní Evansové o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, protože považuji přístup Parlamentu za zvláštní. Na jedné straně se zpráva neúprosně staví, a to bez jakéhokoliv vědeckého důkazu, proti nanočásticím, které, protože jsou malé, musí být jistě nebezpečné. Na straně druhé návrh směrnice vylučuje odpady ze solárních panelů s tvrzením, že chce podpořit rozvoj technologií pro obnovitelnou energii. Buď jsou elektrické látky nebezpečné, nebo nikoliv. Pokud je cílem zavést zásadu předběžné opatrnosti, pak by se měla uplatňovat i na solární technologie.

  Matthias Groote (S&D), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro zprávu o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, protože rozšíření oblasti působnosti pro pokrytí všech elektronických zařízení představuje jasný pokrok. Přesto velké množství výjimek pokládám za problematické. Především v oblasti obnovitelných energií se tato směrnice nevztahuje na fotovoltaické moduly, sestávající z části ze sloučenin teluridu kadmia. Tato látka je nejen zdraví škodlivá, je také nebezpečná a měla by tedy spadat do oblasti působnosti směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek. Nebezpečí, že by v důsledku toho musela fotovoltaická zařízení úplně ze střech zmizet, nehrozí. Spíše existuje na trhu mnoho alternativ bez teluridu kadmia. Nesouhlasím tedy v tomto ohledu s rozhodnutím většiny Parlamentu a Rady.

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Objem odpadních elektrických a elektronických zařízení stále narůstá a shromažďuje se v nich několik nebezpečných látek. Tyto látky se mohou uvolnit do okolí a poškodit lidské zdraví, pokud se s nimi nezachází správně.

Tato směrnice umožní mnohým společnostem učinit ještě větší pokrok v navrhování nových a bezpečnějších elektrických a elektronických zařízení prostřednictvím podpory technologických inovací. Omezení nebezpečných látek od začátku výroby také povede k omezení nákladů na recyklaci. Konečně, což je podstatné, dosáhli jsme výjimky pro solární panely pro podporu rozvoje technologií pro obnovitelnou energii v Evropě.

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně. – (PL) Polsko je jedním z největších výrobců televizí, rádií a domácích elektrických spotřebičů v Evropě. V této zemi také prodej tohoto typu spotřebičů rok od roku narůstá. Rozvoj technologie a růst poptávky po zboží tohoto typu také způsobují nárůst objemu takzvaného e-odpadu (elektronického odpadu) a existuje problém se zpracováním tohoto odpadu a dopadem tohoto zpracování na znečištění životního prostředí. Nová ustanovení směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek jsou tedy nadmíru důležitá pro výrobce tohoto typu spotřebičů. Tito výrobci jsou povinni vyloučit škodlivé látky a zvýšit bezpečnostní normy u spotřebičů určených ke každodennímu užívání. To jsou také dobré zprávy pro spotřebitele, protože nová pravidla zavádějí povinnost používat látky bezpečné pro zdraví a životní prostředí, což se vztahuje na všechny výrobce elektrických spotřebičů v celé Evropské unii.

  Jutta Haug (S&D), písemně. – I když není kompromis dosažený při prvním čtení příliš ambiciózní, vylepšuje současný právní předpis – hlasovala jsem tedy pro zprávu. Kromě nového způsobu omezení látek je klíčovým zlepšením otevřená oblast působnosti: všechna elektrická a elektronická zařízení, včetně generátorů elektrického proudu, budou ve střednědobém horizontu spadat pod směrnici o omezení používání některých nebezpečných látek. Největším nedostatkem je však dlouhý seznam výjimek, zahrnující fotovoltaické panely. Vyloučení této rozhodující „čisté“ technologie z právních předpisů vztahujících se k ochraně životního prostředí vyšle špatný signál, jak do celé EU, tak do celého světa. Jde o vytvoření správného regulačního rámce pro logicky promyšlené udržitelné investice! I když výroba fotovoltaických panelů s nebezpečnými látkami, jako je telurid kadmia, může být rentabilnější, již dlouhou dobu existují méně problematické alternativy, u kterých se prokázalo, že výborně fungují. Nevidím tedy potřebu pokrývat naše střechy a pole potenciálně nebezpečným odpadem a přenechávat problém s jeho odstraňováním budoucím generacím. V tomto bodě naprosto nesouhlasím se stanoviskem a rozhodnutím většiny Evropského parlamentu a Rady.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Kompromis sjednaný mou kolegyní Jill Evansovou znamená v této právní oblasti pokrok. Právní jistota, kterou poskytuje, povede k lepší ochraně životního prostředí, a proto jsem hlasoval pro zprávu.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Stále narůstající výroba televizí, rádií a domácích elektrických spotřebičů je výsledkem rozvoje moderních technologií a vzrůstu poptávky po tomto typu výrobků. Jako spotřebitelé očekáváme od těchto spotřebičů, aby byly funkční a ergonomické, ale především bychom měli požadovat, aby různé typy výrobků splňovaly příslušné normy, které stanoví bezpečnostní standardy jak pro uživatele, tak pro životní prostředí. Použité spotřebiče vyměňujeme za nové, čímž vytváříme znepokojující množství odpadu, a nebezpečné látky použité při jejich výrobě způsobují ekosystému nezvratné škody.

Proto je nutné zavést nové právní předpisy, které omezí používání nebezpečných látek při výrobě spotřebičů používaných v našich domovech a které zároveň podpoří výrobce při zavádění inovativních, ekologických opatření.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Současná směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek omezuje používání šesti nebezpečných materiálů, které byly dříve obsaženy v některých elektrických a elektronických zařízeních. Směrnice se přepracovává, aby byla zjednodušena a aby bylo pro výrobce snazší rozlišit, které látky jsou zakázané, a zabránilo se tak zbytečným zmatkům, které by mohly být nebezpečné pro spotřebitele a pro zdroje společností zabývající se zpracováním odpadů.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Evropská unie potřebovala detailní soubor pravidel o používání některých látek považovaných za nebezpečné v elektrických a elektronických zařízeních. Tato nutnost vyplývá z podkladů Komise, podle kterých se jen v EU každý rok prodá přibližně 9,3 milionu tun elektrických a elektronických zařízení.

S dalším růstem trhu a zkracováním inovačních cyklů se nahrazování zařízení zrychluje a z odpadních elektrických a elektronických zařízení se stává nejrychleji se zvětšující tok odpadů. Po krátkém přechodném období, umožňujícím společnostem přizpůsobit se novému právnímu předpisu, bude používání nebezpečných látek zakázáno ve všech elektrických a elektronických zařízeních, avšak s určitými výjimkami, jako jsou fotovoltaické panely. Na základě tohoto opatření budou muset i konkurenční průmyslová odvětví ze třetích zemí dodržovat stejné závazky, platné pro naše vlastní podniky, s výslovným požadavkem, aby dovážené výrobky splňovaly stejné bezpečnostní normy zajištěné pravidly EU.

Proto se skutečně domnívám, že je prioritou ochránit některé primární hodnoty, jako je veřejné zdraví a životní prostředí, i když vím, že se nacházíme v podmínkách jasně ovlivněných silnou hospodářskou krizí, která postihla Evropu a svět.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Současná směrnice o omezení některých nebezpečných látek omezuje používání šesti nebezpečných materiálů při výrobě některých elektronických a elektrických zařízení. Jejím záměrem je zajistit, aby jedovatý odpad z vyhozených evropských mobilních telefonů, počítačů a ledniček nepoškozoval životní prostředí či lidské zdraví prosakováním chemikálií do půdy na skládkách či vypouštěním toxických výparů do ovzduší při spalování odpadu. Směrnice se zjednodušuje.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních je velkým problémem pro veřejné zdraví, pro životní prostředí a pro nakládání s odpady. Tato rizika jsou ještě větší při recyklaci a procesech za účelem využití odpadů prováděných v nedostatečných podmínkách v rozvojových zemích, zejména v případě nelegálního vývozu na skládky v chudších zemích. Na základě tohoto legislativního návrhu budou všechny dotyčné materiály zařazeny do této směrnice. Všechny materiály tak v budoucnu budou muset splňovat ustanovení směrnice, pokud to dle posouzení o dopadu na životní prostředí bude považováno za nutné.

Tato směrnice přispívá k ustanovení jasných pravidel ve členských státech, pokud jde o uvádění těchto látek na trh a následovně o jejich opětovné použití. Tato směrnice povede k významnému zlepšení stávající situace, proto jsem hlasovala pro zprávu. Přesto se domnívám, že některé nebezpečné látky, které byly ze směrnice vyňaty, by do ní měly být do tří let zahrnuty, na základě přezkumu a posouzení jejich dopadu.

  Nuno Melo (PPE) , písemně. – (PT) Častější používání elektrických a elektronických zařízení, společně s jejich významným technologickým rozvojem, vedlo k jejich stále se zkracujícímu životnímu cyklu. Ten zase vedl k vážným problémům s ohledem na používání nebezpečných látek v těchto zařízeních, stejně jako k obtížím při nakládání se stále větším objemem odpadů. Cílem této směrnice týkající se omezení používání určitých nebezpečných látek je tedy rozšířit její oblast působnosti a posílit její část o předcházení vzniku odpadů tak, aby mohlo být poškození životního prostředí napravováno přednostně u zdroje, v souladu s čl. 174 odst. 2 Smlouvy. Toto přepracování je zásadní pro to, aby mohlo dojít k úspěšnému omezení nebezpečných látek v tomto typu zařízení.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Plně podporuji zprávu paní Evansové. Chtěl bych však dodat, že bychom této otázce měli věnovat více pozornosti. Používání olova, hořčíku, rtuti a kovů vzácných zemin v elektronických zařízeních a průmyslové technologii je nevyhnutelné. Naším úkolem je přinutit výrobce, aby začali používat méně škodlivé materiály. Tam, kde to není možné, je důležité informovat veřejnost o možném škodlivém účinku všech použitých škodlivých látek na spotřebitele.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních upravuje používání nebezpečných látek v zařízeních a součástkách. Je to také důležitý nástroj pro ustanovení evropské i celosvětové normy pro výrobce. Cílem rozšíření oblasti působnosti směrnice je vzít také v potaz zpracování odpadu nebezpečných látek. Zdržel jsem se hlasování, jelikož zpráva ještě úplně neřeší všechny problémy spojené se zacházením s nebezpečnými látkami.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Došlo nepochybně k rychlému růstu trhu s elektrickými zařízeními, zejména v oblasti informačních technologií a telekomunikací. Tato skutečnost a stále kratší inovační cykly také vedou ke stále narůstajícímu objemu elektrického odpadu. Cílem přepracování směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek je předcházet používání nebezpečných látek, které by mohly poškodit životní prostředí nebo lidské zdraví. Některé návrhy jsou sporné: na jedné straně se velcí výrobci počítačů, jako HP, ACER nebo Sony Ericsson, vyslovili pro zákaz všech bromovaných retardérů hoření v elektrických a elektronických zařízeních. Na straně druhé nejsou výsledky studií Komise zjevně zcela přesvědčivé, alespoň pokud jde o potenciální škody na životním prostředí. Navíc zástupci průmyslu vyjadřují své obavy, pokud jde o zákaz PVC, zejména v oblasti kabelového průmyslu. Záporné vlastnosti PVC jsou sporné a existují obavy, že v případě zákazu kabelů pokrytých PVC dojde k nárůstu nákladů. Před zavedením konkrétních zákazů je třeba tyto argumenty zvážit. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu z mnoha důvodů. Souhlasím s tím, že pevné instalace a fotovoltaické panely by měly být vyloučeny z oblasti působnosti směrnice. Potěšilo mě také schválení způsobu přezkumu nebezpečných látek vyjmenovaných v příloze IV, protože takto může být seznam látek, které mají být prověřeny Komisí (příloha III), vyňat. Také se domnívám, že nepříliš široká definice „závislosti“ ve smyslu potřeby elektřiny pro fungování zařízení je správná. Myslím si rovněž, že je předčasné do právních předpisů zahrnovat hodnocení nanomateriálů, které nyní Komise prověřuje. Konečně, jsem potěšen skutečností, že oblast působnosti je „otevřená“, aby zahrnovala všechna elektrická a elektronická zařízení.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE) , písemně. – (PT) Důvodem mého hlasování pro zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (přepracované znění) bylo vylepšení textu po vzájemné dohodě s Radou, což by mělo přispět k podstatnému zlepšení ochrany veřejného zdraví a životního prostředí a zpracování odpadu. Chtěla bych vyzdvihnout zjednodušení a větší soudržnost nového právního předpisu. Změna systému a omezení používání nebezpečných materiálů byly nezbytné vzhledem k podstatnému nárůstu prodeje elektrických a elektronických zařízení v EU.

Tímto právním předpisem zabraňujeme tomu, aby odpad z elektrických a elektronických zařízení, jako jsou mobilní telefony, počítače a ledničky, poškozoval životní prostředí a lidské zdraví kvůli uvolňování chemikálií do prostředí, buď ze skládky, nebo při uvolňování jedovatých plynů při spalování odpadu.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych poděkovat paní Evansové za její vynikající práci. Hlasoval jsem pro zprávu, protože souhlasím s tím, že směrnici o omezení používání některých nebezpečných látek je nutno přepracovat v souvislosti s mezinárodními závazky EU snížit celkové množství uvolňovaných dioxinů a furanů s cílem postupně minimalizovat jejich výskyt a, kde je to uskutečnitelné, zcela zabránit jejich výskytu.

Konečný osud velkého množství odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) zůstává nejasný. Spalování při vysokých teplotách je i nadále výjimkou. U významného množství OEEZ hrozí, že budou i nadále zpracovávána v nevyhovujících podmínkách v EU nebo ve třetích zemích. S emisemi dioxinů a furanů se lze vypořádat pouze výběrem materiálů ve fázi navrhování zařízení.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Jen v EU se každý rok prodá přibližně 9,3 milionu tun elektrických a elektronických zařízení, přičemž největší část z nich tvoří velké domácí spotřebiče, zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení. S dalším růstem trhu a zkracováním inovačních cyklů se zrychluje nahrazování zařízení a z odpadních elektrických a elektronických zařízení se stává nejrychleji se zvětšující tok odpadů. Odhaduje se, že do roku 2020 se objem odpadních elektrických a elektronických zařízení zvýší na 12,3 milionu tun.

Přepracované znění směrnice se vyznačuje následujícími klíčovými prvky:

- otevřená oblast působnosti

- rozlišení mezi směrnicí o omezení používání některých nebezpečných látek a nařízením o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)

- úprava kritérií pro udělování výjimek

- kritéria pro rozhodování o době trvání výjimky/odkladu

- spolurozhodování o budoucích omezeních namísto postupu projednávání ve výborech

- konkrétní ustanovení o nanomateriálech.

Jsem ráda, že při prvním čtení bylo dosaženo dohody. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože nový návrh směrnice je jednodušší a poskytne výrobcům snazší nástroj pro klasifikaci jejich výrobků podle kategorií zamýšlených ve směrnici. Při úpravě kritérií pro udělování výjimek zpráva také bere v potaz sociální a hospodářské dopady spojené s ochranou zdraví a životního prostředí.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Podle Komise je vhodné přepracovat současnou směrnici o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, přijatou v roce 2003, za účelem jasnosti a právní jistoty. Toto přepracované znění samozřejmě vyžaduje rozšíření oblasti působnosti směrnice, aby přispělo k ochraně lidského zdraví a ekologicky vhodné recyklaci a odstraňování odpadních elektrických a elektronických zařízení. Vzhledem k této otázce je nyní zásadní vzít v úvahu možný dopad doporučovaných řešení na malé a středně velké podniky.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Téměř před osmi lety schválil Evropský parlament směrnici o omezení používání některých nebezpečných látek, čímž reagoval na silnou poptávku spotřebitelů po bezpečných a zdraví neškodlivých každodenních spotřebních výrobcích. Toto zohledňování bezpečnosti se především uplatnilo v podobě zákazu používání olova, rtuti a kadmia v nejrůznějších výrobcích, jako jsou domácí spotřebiče, rádia a televizory, elektrické vláčky a videohry. Vítám dnes schválené přepracované znění, které rozšiřuje oblast působnosti na jiné výrobky, aniž by však byly předem odsouzeny tak důležité látky jako PVC. Stejně tak bylo důležité znovu zvážit restriktivní stanovisko o nanomateriálech přijaté Výborem pro životní prostředí v červnu. Tyto revoluční nekonečně malé částice si zaslouží lepší přístup než jen jednostranné stanovisko, tedy pro či proti, jako u geneticky modifikovaných organismů. Je také nezbytné, aby byla směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek proveditelná, a v tomto ohledu vítám, že byly zohledněny možné dopady těchto látek na zdraví a životní prostředí, že byl stanoven způsobu přezkumu a byla zajištěna doplňkovost s nařízením o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH).

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Na dnešním zasedání jsem hlasoval pro revizi směrnice o používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

Text – přepracované znění směrnice z roku 2003 – z části vyplývá z nových vědeckých znalostí o tomto tématu a jeho záměrem je omezit používání materiálů jako je kadmium, chlor, rtuť nebo polyvinylchlorid (PVC), u nichž se prokázalo, že ohrožují lidské zdraví.

Přestože jsem si vědom silného nesouhlasu ze strany výrobců v tomto odvětví, zvláště s omezením používání PVC, domnívám se, že primární povinností politiky, a tedy demokraticky zvolených politiků, je snažit se kontrolovat používání látek, které mohou poškodit lidské zdraví, i když pouze potenciálně. Zároveň musíme podporovat používání alternativních a náhradních látek v rámci dostupných technologií.

Domnívám se, že zvláště důležitý je konečný osud odpadních elektrických a elektronických zařízení, zejména v případech, kdy tato zařízení obsahují materiály později označené za nebezpečné. V těchto případech musí být odstraňování těchto odpadů o to přísnější a opatrnější.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podle Komise se jen v EU každý rok prodá přibližně 9,3 milionu tun elektrických a elektronických zařízení, přičemž největší část z nich tvoří velké domácí spotřebiče, zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení. S dalším růstem trhu a zkracováním inovačních cyklů se zrychluje nahrazování zařízení a z odpadních elektrických a elektronických zařízení se stává nejrychleji se zvětšující tok odpadů. Odhaduje se, že do roku 2020 se objem odpadních elektrických a elektronických zařízení zvýší na 12,3 milionu tun. Odpadní elektrická a elektronická zařízení představují komplexní tok odpadů, v němž jsou přítomny různé nebezpečné látky. Tyto látky nebo z nich transformované produkty se mohou uvolnit do okolí a poškodit lidské zdraví, zejména pokud se s nimi nenakládá správně. Rizika pro lidské zdraví a životní prostředí dále zvyšují recyklace a procesy za účelem využití odpadů prováděné v nevyhovujících podmínkách v rozvojových zemích. Podle čl. 174 odst. 2 Smlouvy by poškození životního prostředí mělo být napravováno v první řadě u zdroje. Podle hierarchie způsobů nakládání s odpady uvedené v rámcové směrnici o odpadech je hlavní prioritou předcházení vzniku odpadů, jež je mj. definováno jako přijímání opatření k předcházení vzniku odpadů, která omezují obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích. Skutečně doufám, že tato zpráva tyto problémy pomůže vyřešit.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Z elektronických zařízení vzniká nejrychleji se zvětšující tok odpadů v Evropě a snižování karcinogenních a jedovatých látek v tomto toku odpadů musí být nejvyšší prioritou. Otevřená oblast působnosti právního předpisu, tak jak ji doporučuje Výbor pro životní prostředí, představuje mnohem lepší přístup, než je přístup navrhovaný Komisí. Konečný seznam konkrétních výrobků by z nařízení mohl vyloučit nové výrobky, a my musíme zajistit, aby právní předpisy nejen usnadňovaly inovace v průmyslu, ale také s nimi držely krok. Je povzbuzující, že několik společností nyní postupně zastavuje používání některých těchto potenciálně škodlivých látek ve svých výrobcích. Stále však musíme přijmout ambiciózní právní předpisy, které podpoří zbytek průmyslových podniků, aby následovaly ostatní a prováděly inovace pro zajištění ochrany životního prostředí.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Podpořil jsem zprávu o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Tato zpráva je krok správným směrem. Rozšiřuje kategorii zařízení mj. na lékařské přístroje. Kromě těžkých kovů jako je rtuť a olovo je zakázána také řada bromovaných retardérů hoření. Navíc zpráva zajišťuje otevřenou oblast působení a umožňuje tak, aby se tato směrnice v budoucnu vztahovala na všechna elektronická zařízení, s určitým počtem konkrétně stanovených výjimek, a také na jiné nebezpečné látky. K tomu jsou stanovena jasná kritéria. Lituji však, že do této směrnice nebyl zařazen zákaz PVC, jak navrhovala skupina Zelených/Evropské svobodné aliance. Je velmi důležité snížit množství nebezpečných látek v elektronickém odpadu. I když evropské právní předpisy zakazují vývoz nebezpečného odpadu pro recyklaci, studie prokázaly, že se vyvážejí více než dvě třetiny evropského elektronického odpadu. Tento e-odpad se často odváží na nelegální skládky do míst jako je Západní Afrika, kde je odpad zpracován ve velmi nevyhovujících podmínkách a způsobuje velké zdravotní problémy a znečišťuje životní prostředí. Tento rychle rostoucí trh s odpady je velice výnosný, proto je nutný rozumný dohled a monitorování pro omezení nelegálního vývozu elektronického odpadu.

  Marianne Thyssen (PPE), písemně. – (NL) Dnes si už nelze představit náš každodenní život bez elektrických a elektronických zařízení. Evropský systém omezení používání nebezpečných látek, který upravuje používání nebezpečných látek v těchto elektronických zařízeních, se stal vlastně obecně platným systémem, používaným v nejméně 28 zemích mimo EU. Doposud se omezení uplatňovalo na rtuť, olovo, kadmium a řadu retardérů hoření na základě současné směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek. Rychlý rozvoj technologií a lepší vědecké znalosti nás přinutily tento právní předpis přepracovat. Přepracování této směrnice je rovněž nutné proto, aby se stala účinným, pružným nástrojem. Od této chvíle bude jistě možné rychleji vyloučit nebezpečné látky, což prospěje lidem i životnímu prostředí. Je také definován vztah mezi nařízením o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) a je také stanovena směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek, čímž se zabránilo dvojí regulaci. Z těchto důvodů jsem dnes rozhodně podpořila dohodu, které dosáhly Parlament s Radou. Doufám, že také bude brzy možné dosáhnout dohody, pokud jde o směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Nakonec oba legislativní nástroje jsou spolu nevyhnutelně propojené.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Zpráva se vydařila, bere vyrovnaně v potaz nejdůležitější otázky týkající se průmyslu i ochrany životního prostředí. I když v této tolik složité záležitosti jistě nedosáhneme naprosté spokojenosti, velice se k tomuto stavu díky této zprávě blížíme.

  Kathleen Van Brempt (S&D), písemně. – (NL) Hlasovala jsem pro zprávu paní Evansové, protože celková vyváženost dohody dosažené s Radou je pozitivní. Nicméně jako stínová zpravodajka bych chtěla vyjádřit svůj nesouhlas s tím, že solární panely byly vyloučeny z oblasti působnosti směrnice po intenzivním lobbyingu tohoto odvětví. V důsledku toho budou solární panely prodávané na evropském trhu moci po (alespoň) dalších deset let obsahovat kadmium, zatímco v žádných jiných elektrických a elektronických zařízeních nebude kadmium povoleno. Výslovně nesouhlasím se situací, kdy odvětví, které má být hybnou silou v našem vývoji k zelené ekonomice, se snaží vyhnout tomuto důležitému právnímu předpisu na ochranu životního prostředí a kdy většina v Parlamentu a Rada ustoupila zájmům jednoho typu technologie (používání solárních panelů s tenkými vrstvami teluridu kadmia).

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Při dnešním hlasování jsem podpořil zprávu o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Nedávno jsme viděli význam problému, jenž je předmětem námi schváleného právního předpisu, když několik milionů domácností v celé Evropské unii vyměnilo své CRT televizory za LCD obrazovky. Dnes tytéž domácnosti uvažují o tom, že LCD televizory vymění za LCD LED televizory (televizory s LED podsvícením).

Podle znalců se z použitých elektrických a elektronických zařízení stává nejrychleji se zvětšující tok odpadů. Navíc studie vypracované výzkumným ústavem Öko-Institut prokázaly nepříznivý účinek PVC a halogenovaných retardérů hoření na životní prostředí a na lidské zdraví. Jsem si jistý, že dnes přijatý dokument přispěje k omezení množství nebezpečných látek tohoto typu.

Návrh usnesení B7-0617/2010 (Obchodní dohoda proti padělatelství)

  Damien Abad (PPE) , písemně. – (FR) Parlament dnes schválil návrh usnesení o mezinárodní obchodní dohodě proti padělání (ACTA) pro zajištění lepšího mezinárodního provádění opatření proti padělatelství. Nástroj ACTA umožňuje, aby byla stávající nařízení účinnější, a poskytuje lepší ochranu proti zneužití autorských práv, ochranných známek, patentů, designu a zeměpisných označení. Hlasoval jsem pro toto usnesení, předložené mou politickou skupinou, Evropskou lidovou stranou (Křesťanskými demokraty), protože se domnívám, že ACTA představuje pro evropský průmysl ochranný štít. Budeme tak moci zajistit ochranu autorských práv i kreativitu a inovace v kulturní a vědecké oblasti. Dnes bychom se jistě měli zastavit a přemýšlet o tom, jak lépe bojovat proti pirátství, a tato mezinárodní dohoda je krok směrem k účinnějšímu provádění opatření proti padělání.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro společný návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a skupinou Evropských konzervativců a reformistů o obchodní dohodě proti padělání, známé jako ACTA. Cílem této dohody je bojovat proti šíření padělání a nárůstu pirátství vůči výrobkům chráněným autorskými právy zřízením nové mezinárodní struktury řízení. Myslím, že je zásadní chránit kreativitu před krádeží, kterou ve skutečnosti pirátství a padělání jsou. Unie, jejímž cílem je stát se nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomikou na světě, nemůže nadále tomuto velkému problému jen přihlížet. Proto vítám přijetí tohoto usnesení. Je to přesvědčivý text, který měl spojit všechny poslance Evropského parlamentu. Bohužel byl přijat jen těsnou většinou. Zatímco Evropská komise nabízela pevné záruky s ohledem na dodržování základních práv, levice v Parlamentu se raději uchýlila k nepodloženým protestním heslům. Podle mého názoru musí Evropská unie razit cestu v boji proti nedbalosti a nedostatečné vůli, kterých se v této oblasti často dopouštějí Čína a Rusko. V sázce je naše konkurenceschopnost v globalizované ekonomice.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Boj s paděláním je důležitým prvkem politické strategie EU, jejímž cílem je zajistit spravedlivé a jednotné podmínky pro naše výrobce, pracovní místa pro naše občany a dodržování zásad právního státu. S objevem digitálních technologií získalo padělání nekontrolovatelnou mezinárodní dimenzi, a proto je mezinárodní spolupráce hlavním nástrojem pro řešení tohoto problému. Podpořil jsem tento návrh usnesení, který stanoví cíle a priority Evropského parlamentu v mnohostranných jednáních o obchodní dohodě proti padělání, jejímž cílem je poprvé zřídit komplexní mezinárodní rámec pro účinnější boj proti porušování práv duševního vlastnictví. Cítím, že je důležité zajistit, aby opatření v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví nebyla inovacím a hospodářské soutěži překážkou a aby omezení práv duševního vlastnictví a ochrana osobních údajů nebyly porušeny, nebo aby nebyl omezen volný tok informací nebo nebylo neoprávněně bráněno zákonnému obchodu.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti tomuto textu, protože evropské právo ustoupilo požadavkům určitých vlád a tlaku kulturních odvětví na úkor základních práv evropských občanů. Všechny záruky, které jsme požadovali od Komise, skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) ihned zamítla. To vysílá Komisi špatný signál před jednáními v Sydney příští týden. Navíc nejasná definice pojmu „obchodní měřítko“, který se vztahuje k nárůstu trestních postihů v oblasti porušování autorských práv on-line, by mohla podnítit státy k tomu, aby přijaly právní předpisy vedoucí ke kriminalizaci soukromých uživatelů a technických zprostředkovatelů. Důsledkem dohody ACTA nesmí být to, že Evropská unie bude moci vyšetřovat jednotlivce nebo zavede systémy pružné reakce či podobné systémy. Konečně, Komise musí rychle vyhodnotit – raději před zavedením dohody ACTA než po něm – dopad jejího uplatňování a jejích důsledků na základní práva, na ochranu údajů a na směrnici o elektronickém obchodu.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Vytvoření nástroje na účinnou ochranu práv duševního vlastnictví nám umožní posílení mezinárodní spolupráce v boji proti padělání. Cílem není vytvořit nová práva, ale zajistit dodržování práv stávajících prostřednictvím represivních opatření a vytvořením komplexního mezinárodního rámce pro pomoc jednotlivým stranám. Jde o složitou dohodu vyznačující se protichůdnými zájmy, což, pokud jde o účinky dohody, umožňuje různý výklad. Ochrana práv duševního vlastnictví je zásadní, ale na druhé straně je velmi důležité zajistit rovnováhu tak, aby nebyly ohroženy svoboda slova a inovace a aby jednotlivci mohli neomezeně užívat svých občanských a základních svobod. Padělání je velice vážný problém, který pro evropský průmysl, hospodářství a inovace představuje obrovské nebezpečí.

Doufám, že tato dohoda bude krok správným směrem a že při nadcházejících jednáních vyřešíme dvojsmysly a opomenutí, kterými je text stále postižen, jako například při uvádění nesprávných zeměpisných označení. Blahopřeji Komisi za její úsilí o zvýšení transparentnosti jednání a doufám, že tento postoj nezmění a bude Parlament plně informovat o vývoji jednání.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro společný návrh usnesení o obchodní dohodě proti padělání, navržený skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, společně s dalšími třemi politickými skupinami z Evropského parlamentu. Záměrem tohoto usnesení bylo jak respektovat základní svobody a individuální práva, tak zachovat volný přístup k internetu. Usnesení také usilovalo o zajištění přístupu k léčivům v rozvojových zemích. Je politováníhodné, že toto usnesení Parlament neodhlasoval, neboť stanovisko socialistů podporovalo zájmy evropských občanů.

  Mário David (PPE) , písemně. – (PT) Celkově souhlasím s tímto návrhem usnesení, který se týká obchodní dohody proti padělání, schválené po dlouhých měsících debat a úsilí najít kompromisní řešení mezi různými politickými skupinami, čehož se bohužel nedosáhlo. V zájmu prospěšného fungování trhů, ochrany jednotného trhu, konkurenceschopnosti evropských společností v celosvětovém hospodářství a tvorby a zachování pracovních míst v EU je důležité, aby padělání ve svých různých podobách bylo pro Unii prioritou v rámci vnitřní i mezinárodní politiky. Jsem si vědom toho, že dohoda ACTA nepřináší řešení tak složitého a vícerozměrného problému, jakým je padělání. Domnívám se však, jak je zmíněno v bodě 3, že dohoda ACTA představuje cenný nástroj pro zvýšení účinnosti stávajících norem, a je tak prospěšná pro vývoz z EU a ochranu držitelů práv při jejich působení na světovém trhu, kde jsou různí držitelé práv průmyslového a duševního vlastnictví často oběťmi systematického a obecně rozšířeného porušování autorských práv, ochranných známek, patentů, designu a zeměpisných označení.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Hlasoval jsem proti tomuto usnesení, které uvádí stanovisko Evropského parlamentu před parafováním obchodní dohody proti padělání (ACTA), protože konzervativní většina v tomto Parlamentu odmítla vznést otázku potřeby záruk pro naše občany vůči této celosvětové dohodě o autorských právech. Před parafováním dohody se Parlament ještě musí přesvědčit o tom, že právní základ těchto jednání je slučitelný s Lisabonskou smlouvou. Komise nám musí také dokázat, že spolupráce mezi poskytovateli služeb a držiteli autorských práv nebude omezovat základní práva občanů, zejména právo na soukromí, právo na svobodu slova a právo na řádný soud. To si vyžaduje posouzení dopadu dohody ACTA na ochranu údajů a na základní práva. Od Rady a Komise potřebujeme záruku, že dohoda ACTA nebude vyžadovat žádné změny práva EU, pokud jde o trestněprávní opatření vztahující se k vymáhání práv duševního vlastnictví. Ustanovení občanskoprávního vymáhání patentů by mohla mít také negativní dopad na přístup ke generickým léčivům a Komise by se na tento problém měla zaměřit. Měli bychom odepřít svůj souhlas s dohodou ACTA, dokud neobdržíme písemné záruky k těmto rozhodujícím problémům.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Nad obsahem obchodní dohody proti padělání (ACTA) se stále vznáší otazník. Hlavním cílem této dohody, kterou roky v největší tajnosti vyjednávalo přibližně deset zemí, je boj proti padělání a ochrana práv duševního vlastnictví. Nicméně je třeba poznamenat, že Čína, Brazílie, ani Indie se těchto jednání nezúčastnily. Navíc, zatímco se s paděláním musí bojovat, dobře známá ustanovení v dotčené smlouvě v sobě zahrnují zavedení opatření, které lze považovat za útok na osobní svobodu: dohled nad poskytovateli přístupu k internetu, posílení kontrol na hranicích a obtížnější přeprava generických léčiv vyráběných s nízkými náklady do rozvojových zemí. Všechno to jsou obavy, které ve svých reakcích uvedli mnozí poslanci Evropského parlamentu, kteří nechtějí slepě důvěřovat jednáním vedeným Evropskou komisí. Návrh schválený velice těsnou většinou nemůže být vlastně považován za podporu, jelikož stále přetrvávají pochyby o tom, zda je text v souladu s acquis communautaire a je slučitelný s dodržováním základních práv.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Zdržela jsem se hlasování o usnesení o obchodní dohodě proti padělání (ACTA), protože se domnívám, že přestože text obsahuje několik důležitých bodů, je vůči dotyčné dohodě přehnaně kritický. Celkově se domnívám, že dohoda ACTA je prospěšná hospodářským zájmům EU a vyváženě sleduje jak ochranu práv duševního vlastnictví, tak zajištění základních práv.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Po velkém nátlaku ze strany Evropského parlamentu došlo k výraznému posílení transparentnosti jednání o obchodní dohodě proti padělání (ACTA) a od kola jednání na Novém Zélandě je Parlament plně informován. Dojednaný text bere v potaz hlavní obavy, které Parlament vyjádřil, zejména pokud jde o otázky jako dodržování základních práv, ochrana soukromí a údajů, respektování důležitosti svobodného internetu, užitečnost ochrany role poskytovatelů služeb a potřeba ochránit přístup k léčivům. Boj proti padělání je prioritou a pro dosažení tohoto cíle je zásadní mezinárodní spolupráce. Když budou mít nové rychle se rozvíjející a rozvojové země možnost připojit se k dohodě, což podpoří širokou ochranu práv duševního vlastnictví, dosáhne dohoda ACTA požadované mnohostrannosti.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Sjednaná dohoda je důležitým krokem v boji proti padělání a je klíčovým prvkem v politické strategii EU pro zajištění spravedlnosti, rovných podmínek pro evropské podniky v hospodářské soutěži, zachování pracovních míst pro občany a dodržování právního řádu. Boj proti padělání by měl být jednou z priorit vnitřní a mezinárodní politické strategie a pro dosažení tohoto cíle je zásadní mezinárodní spolupráce.

Dohoda ACTA je nástroj, který zvyšuje účinnost stávajících norem, a je tak prospěšná pro vývoz z EU a ochranu držitelů práv při jejich působení na světovém trhu. Chci zdůraznit význam ochrany zeměpisných označení pro evropské společnosti a pracovní místa v Evropě a vítám úsilí Komise o zařazení ochrany zeměpisných označení do oblasti působnosti dohody ACTA. Konečně chci zdůraznit význam potvrzení Komise, že uplatňování dohody ACTA nebude mít žádný dopad na základní práva a ochranu údajů či na úsilí, které EU v současnosti vynakládá k harmonizaci prováděcích opatření týkajících se práv duševního vlastnictví.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Kdybych se byl nerozhodl bojkovat zasedání po zoufalé epizodě sociálně-eurokratického totalitarismu, jíž jsme právě byli svědky, byl bych hlasoval pro společný návrh usnesení levicových skupin o dohodě proti padělání. Byl bych tak učinil nikoliv proto, že jsem změnil své politické přesvědčení, ale protože se domnívám, že tato dohoda nedostatečně chrání náš průmysl před paděláním, že nezaručuje dodržování zeměpisných označení, že nemá velký smysl, pokud nezahrnuje Čínu, největšího padělatele na světě, a že ohrožuje práva a svobody občanů, pokud jde o práva duševního vlastnictví. Také souhlasím se všemi požadavky na předchozí informace, posouzení dopadu a jiné požadavky uvedené v tomto usnesení. Stručně řečeno je dohoda ve své současné verzi zbytečná a potenciálně škodlivá. Nemělo by se o ní ani jednat, natož aby o ní jednala pouze Evropská komise, vzhledem k otázkám, ke kterým se vztahuje.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti návrhu usnesení o obchodní dohodě proti padělání předloženému skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a skupinou Evropských konzervativců a reformistů, protože tento text je zcela nedostatečný pro ochranu osobních svobod. Poslanci EP pravidelně vyjadřovali své četné obavy ohledně jednání o této mezinárodní dohodě a před tím, než byla dohoda definitivně schválena členskými státy a Evropskou unií, bylo důležité vyzvednout řadu problémů, především problémy vztahující se k přístupu k léčivům, zodpovědnosti poskytovatelů přístupu k internetu a prohledávání osobních zavazadel cestujících na hranicích. Bohužel společný návrh usnesení předložený skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, skupinou Zelených/Evropské svobodné aliance, skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a skupinou konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, pro který jsem hlasovala a který tyto obavy vyjadřoval, těsně neprošel hlasováním.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Jsem zklamaný, že dnes nebylo schváleno usnesení, které má skupina podpořila. Obchodní dohoda proti padělání (ACTA) může mít silně negativní dopad na občanské svobody a dnešní hlasování nijak tyto obavy nezmírnilo.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropskými konzervativci a reformisty o obchodní dohodě proti padělání (ACTA). Usnesení vyjadřuje stejné obavy jako obavy občanů EU s ohledem na ochranu údajů. Výslovně odmítá regulaci ve smyslu „třikrát a dost“, což bylo opatření, o jehož použití se diskutovalo v případě porušení autorských práv. Usnesení také zdůrazňuje, že dohoda se musí shodovat s acquis communautaire, jinými slovy se společným souborem práva EU. Padělané výrobky a mezinárodní porušování autorských práv poškozují evropské hospodářství, čímž také ohrožují pracovní místa v Evropě. Proti tomuto musí být přijata rozhodná opatření.

  Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Oceňuji, že z konečné podoby této mezinárodní dohody byla eliminována nejkontroverznější ustanovení, jako je odpovědnost třetích stran, povinná kontrola paměťových zařízení při překračování hranic či povinné uplatňování „digitální gilotiny“. Ačkoliv vítám, že je zde snaha, aby bylo právo duševního vlastnictví více chráněno, tak si nejsem zcela jist, že podoba dohody, která nám je zde předkládána, je zcela optimální. Velmi mne mrzí, že smluvními stranami nejsou země jako Čína či Rusko. Skutečnost, že dohoda více akcentuje ochranu držitelů práv, a nikoliv ochranu samotných autorů, ve mně vzbuzuje obavu, zda dohoda opravdu bude sloužit k obecné ochraně práva duševního vlastnictví, a nikoliv jen k ochraně práv úzké skupiny subjektů usídlených zejména v USA.

Ostatně to, že se nepodařilo do dohody prosadit ochranu zeměpisných označení, tuto mou obavu jen potvrzuje. Způsob, jakým byla dohoda sjednána, asi není nutné opakovaně komentovat, nicméně věřím, že obdobně netransparentní způsob vyjednávání, který byl zvolen v případě ACTA, se již nebude opakovat a Parlament bude pro příště při sjednávání dalších dohod obdobného charakteru včas informován o postupu jednání a obsahu dohody.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Obchodní dohoda proti padělání (ACTA) zvýšila a stále zvyšuje účinnost pravidel, která podporují vývoz Evropské unie a chrání ty občany, kteří jsou stále častěji oběťmi rozšířeného porušování svých práv duševního vlastnictví při svém působení na světovém trhu.

Jak je účinně zdůrazněno ve společném návrhu usnesení, představuje boj proti padělání na celosvětové úrovni klíčový prvek politické strategie Evropské unie, s cílem mocinabídnout standardní podmínky hospodářské soutěže všem evropským výrobcům. Domnívám se, že v tomto odvětví, jako v jiných, došlo nyní k jasné shodě nad základními rysy spolupráce mezi státy. Ochrana autorských práv, ochranných známek, patentů, designu a zeměpisných označení je bez pochyb citlivé téma, protože se dotýká základních lidských práv, ale dnešní návrh představuje vážnou výzvu pokračovat správným směrem. Komise se musí zavázat k tomu, že zaručí zařazení účinných metod pro skutečné prosazení ochrany zeměpisných označení, protože to je podstatné pro podniky a pro zaměstnanost evropských občanů.

  Constance Le Grip (PPE) , písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o obchodní dohodě proti padělání předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropskými konzervativci a reformisty. Toto usnesení zdůrazňuje, že boj proti padělání je prioritou v rámci vnitřní a mezinárodní politické strategie Unie a že mezinárodní spolupráce je klíčovým prvkem při celosvětovém plnění tohoto cíle. Tím, že tento akt vyzdvihuje hlavní zájmy Evropského parlamentu a našich spoluobčanů, jako je dodržování základních práv, ochrana soukromí a osobních údajů, uznání zásadní role neomezeného přístupu k internetu, význam ochrany úlohy poskytovatelů služeb a potřeba ochránit přístup k léčivům, činí stávající pravidla účinnějšími. Jeho cílem je zajistit lepší ochranu proti veškerému porušování práv duševního vlastnictví, ochranných známek, designu a patentů v zájmu vývozu Společenství a držitelů práv. Naproti tomu, co uvádějí odpůrci dohody, je dohoda plně slučitelná s acquis communautaire. Například nezavádí takzvaný postup „třikrát a dost“.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o obchodní dohodě proti padělání (ACTA), jelikož tato dohoda: 1. je plně v souladu s acquis communautaire; 2. bude mít pozitivní dopad na opatření pro celosvětovou ochranu práv duševního vlastnictví a pro ochranu proti jiným územím jako jsou Asie, Austrálie, Tichomořský region atd.; 3. ochrání hospodářskou soutěž na úrovni EU a kulturní rozmanitost, a přispěje k tvorbě pracovních míst.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro usnesení o obchodní dohodě proti padělání (ACTA). Dohoda ACTA se týká vymáhání práva v oblasti duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni a obchodního porušování autorských práv. Jde o velice citlivé téma, kdy držitelům práv musíme poskytnout přiměřenou ochranu a rozumný návrat jejich investic, aniž bychom, na druhé straně, porušili občanské svobody, omezili přístup k léčivům nebo kriminalizovali jednotlivce za banální porušení autorských práv. Pro vyhotovení tohoto posouzení se ideálně hodí Výbor pro obchod, až bude zvažovat, zda má či nemá Parlament dát svůj souhlas s dohodou ACTA.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Ochrana proti padělkům a ochrana duševního vlastnictví jsou v mezinárodním měřítku významným prvkem, o jehož důležitosti není pochyb. Z navrhované dohody ACTA však nevyplývá jasný význam pro kvalitní a zejména vyváženou ochranu zájmů všech občanů členských států EU. Tato delší dobu připravovaná dohoda postrádala v různých stupních přípravných fází transparentnost a ve svém kontextu se přiklání více k zájmům jedné skupiny. Ačkoliv tato dohoda rovněž mimo jiné deklaruje posílení kontroly příslušných orgánů nad zbožím v tranzitním a vývozním režimu či jednání ex officio, vyvstává zde otázka spojená s dosahem a dalšími možnostmi vymahatelnosti dohody, protože její účinnost se – bez vyjednané ratifikace celou řadou významných světových zemí – zdá diskutabilní.

K samotnému zajištění ochrany duševního vlastnictví lze uvést, že ve světovém měřítku je nyní řada uznávaných, fungujících a dostatečně ověřených nástrojů, institucí a smluvních ujednání, které oblast ochrany proti padělkům v současné době zajišťují. Rovněž ujišťování o tom, že není třeba změnit acquis communautaire, by u dokumentu takovéhoto významu a charakteru zasluhovalo podložení důkladnější právní analýzou.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení, protože představuje významný krok v boji proto padělání, aniž by zpochybňoval otázky jako přeprava generických léčiv, a zajišťuje základní práva, jako právo na soukromí a ochranu údajů.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Obchodní dohoda proti padělání (ACTA) byla sjednána za zády našich občanů a v opozici proti OSN a její Světové organizaci duševního vlastnictví, jedinému orgánu, který je oprávněn takovéto dohody sjednávat. V případě dohody ACTA mezi sebou jednal nepatrný počet zemí o pravidlech, která mají být v oblasti práv duševního vlastnictví obecně platná. Toto zneužití mezinárodního práva ku prospěchu nejbohatších zemí a jejich nejbližších spojenců je naprosto nepřijatelné.

Navíc vzhledem ke skutečnosti, že existují nejasnosti o možnosti patentování živých bytostí a možných překážkách pro oběh generických léčiv, nejde nezbytně o to, litovat toho či onoho a přitom přijmout, že jsme byli postaveni před hotovou věc. Hlasuji proti tomuto textu.

  Nuno Melo (PPE) , písemně. – (PT) Zveřejnění návrhu obchodní smlouvy proti padělání dne 2. října 2010, které následovalo po kole jednání v Tokiu, je velmi důležité. Je také nutné, aby Komise Parlamentu a veřejnosti zpřístupnila konečný text dohody ACTA po schůzce, na které se projednávaly technické stránky a která se konala v Sydney ve dnech 30. listopadu až 3. prosince 2010.

Boj proti padělání je jednou z hlavních priorit vnitřní a mezinárodní politické strategie a mezinárodní spolupráce je pro dosažení tohoto cíle zásadní. Jsme si velmi dobře vědomi toho, že vyjednaná dohoda nevyřeší složitý a vícerozměrný problém padělání, ale představuje krok správným směrem k vyřešení tohoto vážného problému, jenž způsobuje velké ztráty v hospodářství EU i v hrubém domácím produktu členských států.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Je velmi důležité, aby tato dohoda co nejdříve nabyla účinnosti. Jakékoliv zpoždění povede k prostému rozkrádání duševního vlastnictví. Výdaje výrobců jsou nepředstavitelné. Velice aktuálním problémem současnosti je pirátství na internetu. Mnoho poskytovatelů internetových služeb a občanů Evropské unie je zapleteno do neetických činností. V této souvislosti musíme regulovat všechny operace spojené se stahováním a takzvanou výměnou informací. Nečinnost u předcházení padělání podporuje beztrestnost a jeví se jako cynický přístup. Plně tento návrh usnesení podporuji.

  Vital Moreira (S&D), písemně. – (PT) Zdržel jsem se hlasování o společném návrhu usnesení předloženém skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, skupinou Zelených/Evropské svobodné aliance a skupinou konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice o obchodní dohodě proti padělání, protože se domnívám, že dotyčný text je příliš kritický a měl by být vyváženější. V předložené verzi je jasně uvedeno, že naše konečné stanovisko se bude stavět proti schválení dohody. Domnívám se, že dohoda celkově podporuje hospodářské zájmy Evropské unie, zvláště vzhledem ke skutečnosti, že chceme, aby naše hospodářství bylo založené na inovacích, výzkumu a rozvoji neboli na inteligentním růstu.

Proto se domnívám, že zvýšená ochrana práv průmyslového vlastnictví, včetně patentů, je pro evropskou konkurenceschopnost zásadní. Na druhé straně se domnívám, že původní obavy o generických léčivech, o ochraně práva přístupu k internetu, o ochraně zeměpisných označení či o označení původu byly v konečných jednáních úspěšně překonány. Nelze si nevšimnout dosaženého pokroku. Samozřejmě ne vše je uspokojivé, ale je nutné posuzovat mezinárodní dohodu souhrnně.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro návrh usnesení skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů)/Evropských konzervativců a reformistů a proti ostatním skupinám, protože mezinárodní dohoda ACTA umožňuje účinněji bojovat proti padělání, což povede k lepší ochraně autorských práv a v širším měřítku pomůže chránit evropský průmysl. Dále dohoda ACTA pomůže chránit spotřebitele před padělanými výrobky, které jsou na evropských trzích čím dál rozšířenější.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) o dohodě ACTA, poněvadž se domnívám, že je velmi důležité, aby dohoda nabyla účinnosti. K tomu musí dojít rychle, bez dalších prodlev nebo plýtvání časem, jinak hrozí, že jednání skončí ve slepé uličce, na úkor jak výrobců, tak evropských spotřebitelů.

Evropa se musí povinně nadále soustředit na dva problémy. Prvním problémem je to, že evropská zeměpisná označení musí být povinně chráněna jak občanskoprávně, tak z hlediska celních kontrol, protože dnes jsou tato označení poškozována. To má dopad nejen na zemědělsko-potravinářský průmysl, jehož výrobky, které jsou předmětem padělání, jsou poškozovány nekalou soutěží, typicky zahrnující používání jmen, která kopírují a připomínají známé evropské značky, ale také na průmyslové činnosti v odvětví designu a módy. Druhým problémem je závazná potřeba společných pravidel pro prodej přes internet.. V tomto odvětví došlo k nárůstu prodeje knih, filmů, hudby a milionů kusů padělaného zboží, což poškozuje nejen spotřebitele, ale také evropské výrobce.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanskými demokraty) a Evropskými konzervativci a reformisty o obchodní dohodě proti padělání (ACTA), protože cílem této dohody je zajistit spravedlnost a zdravou konkurenci. Dohoda zavádí plný mezinárodní rámec pro posílení boje proti porušování práv duševního vlastnictví. Podporuje přidružení jiných rozvojových zemí k dohodě, protože účast na dohodě ACTA není omezená.

Jednání o dohodě nyní berou v potaz hlavní obavy EU, včetně: dodržování základních práv a respektování soukromí; ochranu údajů; respektování role internetu; obranu role poskytovatelů služeb a potřebu zabezpečit přístup k léčivům a chránit veřejné zdraví.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE) , písemně. – (PT) Jsem přesvědčena o tom, že tento návrh usnesení představuje důležitý krok v boji proti padělání, přičemž udržuje potřebnou rovnováhu mezi protichůdnými hodnotami. Nezpochybňuje svobodu slova a inovace a zaručuje základní práva, jako je právo na soukromí a ochrana údajů.

Existují zde sice protichůdné zájmy, které dohodu ztěžují, ale s určitým úspěchem zde bylo dosaženo dohody, jež je především průnikem společných přání. Je třeba pochválit transparentní přístup Komise při informování Parlamentu o těchto jednáních a já doufám, že během nadcházejících jednání bude možné vyřešit dvojsmysly a opomenutí, na které stále všechny strany poukazují. Domnívám se, že dosažená dohoda posílí mezinárodní spolupráci v boji proti padělání tím, že vytvoří nástroj pro účinnou ochranu práv duševního vlastnictví a zaručení základních práv. Je také podstatné zajistit dodržování stávajících práv prostřednictvím represivních opatření a vytvořením komplexního mezinárodního rámce pomoci zainteresovaným stranám.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože představuje významný krok v boji proti padělání, aniž by zpochybňoval takové otázky, jako je přeprava generických léčiv, a zajišťuje základní práva, jako je právo na soukromí a ochrana údajů.

  Paulo Rangel (PPE) , písemně. – (PT) Boj proti padělání, které je celosvětovým fenoménem, si vyžaduje mnohostranný přístup, založený na posílení spolupráce mezi velkými světovými subjekty. Jsem si vědom toho, že sjednaná dohoda nevyřeší složitý problém padělání, jsem však přesto přesvědčen, že představuje krok správným směrem.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Dnes jsem hlasoval pro nedávno sjednanou obchodní dohodu proti padělání (ACTA).

Cílem nové mnohostranné dohody ACTA mezi Evropskou unií, Spojenými státy, Kanadou, Japonskem, Mexikem, Marokem, Novým Zélandem, Singapurem, Jižní Koreou a Švýcarskem je posílit ochranu duševního vlastnictví a přispět k boji proti padělání a pirátství výrobků, jako jsou světově známé oděvní značky, hudba a filmy.

Jsem si vědom toho, že sjednaná dohoda nevyřeší složitý a vícerozměrný problém padělání, ale domnívám se, že představuje krok správným směrem. Vyzývám Evropskou komisi, aby potvrdila, že text nebude mít žádný dopad na základní svobody a právní předpisy Evropské unie. Chci také poznamenat, že Parlament má právo vetovat mezinárodní dohody.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasováním v Evropském parlamentu těsně neprošlo usnesení žádající Komisi, aby objasnila a posoudila dopady obchodní dohody proti padělání (ACTA). 306 poslanců bylo pro, 322 proti, 26 poslanců se zdrželo hlasování. Usnesení předložila skupina Zelených (včetně Pirátské strany), Sociální demokraté, Liberálové a levice. Místo toho bylo prosazeno náhradní usnesení předložené skupinou Evropské lidové strany/Křesťanských demokratů a skupinou Konzervativců. Toto usnesení v zásadě schvaluje dosavadní postup vyjednavatelů, bez žádných konkrétních požadavků vůči Komisi ohledně dalších objasnění a posouzení. Šlo o prohru, ale poslední slovo v této věci ještě zdaleka nebylo vyřčeno. Usnesení nemá žádný oficiální dopad, ale pouze vyjadřuje postoje Parlamentu. Rozhodující hlasování proběhne (pravděpodobně) někdy na začátku příštího roku, až bude Parlament požádán o to, aby dal k dohodě svůj souhlas. Pokud bude dohoda při hlasování zamítnuta, odstoupí se od ní. Dnešní hlasování nám připomenulo, že budeme muset nadále tvrdě pracovat, abychom dostali více informací o dopadech dohody ACTA, tak aby Evropský parlament mohl učinit při svém konečném schvalovacím zasedání informované rozhodnutí.

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. – (FR) Obchodní dohoda proti padělání (ACTA) je dohoda, která chrání naše občany, naše tvůrce, naše umělce a naše podniky, a proto ji podporuji. Pomáhá totiž objasnit možnosti právního postihu v případě, že v jedné ze zemí, která je smluvní stranou dohody, dojde ke zjevnému porušení práv duševního vlastnictví. Přístup Komise byl transparentní, dohoda ACTA nemůže překročit acquis communautaire ani žádné z opatření přijatých v rámci evropských směrnic a nemůže za žádných okolností porušit základní práva. Dohoda byla sjednána mimo tradiční mezinárodní instituce (Světová obchodní organizace a další), protože Čína a Indie se postavily proti jakékoliv dohodě. Dohoda ACTA je dohodou otevřenou a všechny státy, které si přejí se jí svobodně účastnit, se k nám mohou připojit, abychom našim spoluobčanům mohli poskytnout právní i fyzickou ochranu proti škodám způsobeným paděláním. Hlasovala jsem tedy pro tento návrh usnesení.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. – (SV) Evropský parlament při mnoha příležitostech vyjádřil svůj názor o dohodě ACTA. Například já jsem hlasoval pro návrh usnesení Parlamentu v březnu 2010 o nedostatečné veřejné kontrole a transparentnosti při jednáních a podepsal jsem písemné prohlášení Parlamentu týkající se dohody ACTA. V té době si Komise zasloužila kritiku, stejně jako nyní, za nedostatečnou transparentnost při jednáních jak vůči poslancům Parlamentu, tak vůči evropským občanům. Myslím, že za současné situace jsou předešlá stanoviska Parlamentu přiměřená, a hlasoval jsem proti všem návrhům v usnesení. Je důležité, aby Parlament bral svou zodpovědnost za mezinárodní dohody velmi vážně. Komise sjednává a podepisuje dohody. Parlament má právo být během tohoto procesu plně a okamžitě informován a poté, co Komise dohodu podepsala, má právo ji schválit, či zamítnout. Je rozumné, aby Parlament své stanovisko vyjasnil, což jsme již mnoha způsoby učinili za tím účelem, aby Komise nesjednávala dohody, které nemají podporu Parlamentu. Společný návrh usnesení žádal po Komisi, aby před podpisem smlouvy předložila řadu časově náročných rozborů, přičemž by hrozilo, že dojde k situaci, kdy by ostatní smluvní strany začaly pochybovat o tom, zda je Evropa skutečně zodpovědnou smluvní stranou, se kterou lze uzavírat mezinárodní obchodní dohody. Evropa by tak nemusela v budoucnu dostat příležitost účastnit se jednání o mezinárodních dohodách o volném obchodu.

  Bogusław Sonik (PPE), písemně. – (PL) Podpořil jsem návrh usnesení Evropského parlamentu o obchodní dohodě proti padělání (ACTA), protože si myslím, že v rámci boje proti pirátství je zapotřebí stanovit společné zásady pro vymáhání práv duševního vlastnictví. Problém padělání zboží a nepovoleného užívání duševního vlastnictví jiných osob je stále velmi rozšířený. Řeší se obzvláště těžko v případě nehmotného vlastnictví, jako jsou autorská práva k hudebním a literárním dílům a patentům. Dohoda ACTA bude dobrým nástrojem pro ustanovení společné právní platformy, jejímž cílem bude bojovat proti padělání a pirátství.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Velmi mě těší, že zpráva skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských konzervativců a reformistů byla schválena. Výsledkem je, že jedovaté, demagogické snahy opozice neměly šanci. Blahopřeji autorům, našemu koordinátorovi, panu Casparymu, a celé skupině k tomu, že v této důležité věci vystupovala jednotně.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro návrh usnesení mé skupiny, protože boj proti padělání je zásadní a aby byl účinný, musí být celosvětový. Padělání představuje rostoucí paralelní ekonomiku a umožňuje praní špinavých peněz ve velkém. Navíc náš průmysl, už tak z hlediska vývozu poškozený podhodnoceným yuanem a slabým dolarem, nemůže ještě přihlížet tomu, jak padělky vyrobené mimo EU nekale soutěží s našimi výrobky na vnitřním trhu. Toto celosvětově organizované okrádání má vážný dopad na kreativitu a inovace a katastrofální účinky na pracovní místa a bezpečnost oklamaných spotřebitelů. Náš model rozvoje, zaměřený na znalostní hospodářství, vyžaduje ochranu základního práva, kterým je duševní vlastnictví, na mezinárodní úrovni. Toto hlasování tedy otevírá cestu k ratifikaci obchodní dohody proti padělání, což usnadní právní postihy v případě porušení práv duševního vlastnictví v jedné ze zemí, které dohodu podepsaly. Takto pokládáme základy vícestranné strategie, která ochrání to, co dělá náš hospodářský rozvoj dynamickým: naše vynálezy, naše značky a naše umělecká díla.