Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o situaci v Západní Sahaře.

Prohlášení Rady a Komise.

  Andris Piebalgs, člen Komise, jménem místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Paní předsedající, děkuji této sněmovně za velmi včasnou diskusi o Západní Sahaře. Odpovídám jménem paní Ashtonové na otázky k ústnímu zodpovězení, které předložili poslanci Parlamentu.

Evropská komise je znepokojena událostmi, ke kterým došlo počátkem listopadu v Al-´Ajúnu, a vyjadřuje politování nad ztrátami na životech. V Al-´Ajúnu je nyní opět klid, i když pod povrchem jde stále cítit napětí. Evropskou unii znepokojuje, že vypuknutí násilí, jehož jsme byli svědky v Al-´Ajúnu, by mohlo narušit snahu generálního tajemníka OSN naleznout vzájemně přijatelné řešení západosaharského konfliktu.

Pokud jde o obavy, o kterých dnes hovoříme, musíme zajistit, aby se příslušnými kanály dostaly k marockým orgánům. Problém Západní Sahary je na pořadu příštího zasedání Rady přidružení, které se bude konat v prosinci. Mohl by být také projednán v rámci společného parlamentního výboru mezi Evropským parlamentem a Marokem.

Evropská unie se nadále zapojuje do reforem prováděných v Maroku v oblastech, jako je řádná správa, právní stát a dodržování lidských práv. Evropská unie udržuje s Marokem dobrý a otevřený politický dialog na úrovni institucí odpovědných za sledování plnění dohody o přidružení. Na těchto fórech Evropská unie připomněla našemu partnerovi, že je důležité dodržovat mezinárodní závazky, které přijal v oblasti dodržování lidských práv. Pokud jde o využití přírodních zdrojů Západní Sahary, Maroko je odpovědné za splnění svých povinností podle mezinárodního práva, včetně povinností, které souvisejí s využitím přírodních zdrojů Západní Sahary.

Evropská unie podporuje úsilí generálního tajemníka OSN s cílem dosáhnout spravedlivého, trvalého a vzájemně přijatelného politického řešení, které zajistí obyvatelům Západní Sahary sebeurčení v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Paní předsedající, čekám již 70 minut na t kdy začne doba vyhrazená pro otázky, a chtěl bych se zeptat, kdy se vlastně bude konat. Obvykle bývá rozprava na dobu vyhrazenou pro otázky přerušena a potom pokračuje.

  Předsedající. – Doba vyhrazená pro otázky nebude, protože předsedové skupin se na konferenci předsedů výborů dohodli, že se nebude konat. Proto si nemyslím, že má nějaký smysl dále na tuto dobu čekat.

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra , jménem skupiny PPE. – (ES) Paní předsedající, říká se, že filozof Aristotelés se procházel se svými žáky v okolí své proslulé peripatetické školy a jeden z nich pronesl poznámku, která jeho učitele rozčílila. Na svou omluvu řekl, „to nebyla moje myšlenka, ale vašeho učitele Platóna”. Tehdy se Aristotelses zastavil a pronesl větu, která se na evropské scéně mohokrát opakje od čtvrtého století před Kristem až po současnost. Řekl, „Mám rád Platóna, ale více miluji Pravdu”.

Paní předsedající, Maroko je pozitivním a aktivním partnerem Evropské unie a je také strategickým a klíčovým spojencem při zadržování radikálního islámského fundamentalismu. Jak však prohlásil prezident Sarkozy během svého vystoupení zde, Parlament je demokratickou hybnou silou Evropské unie a je neodvolatelně a nezpochybnitelně oddaný věci lidských práv. Nejsou-li tato práva uznávána, nemůže tedy stát stranou a obracet svůj zrak jiným směrem. Musí nahlas a jednoznačně zdůraznit zásady, jimiž se řídíme.

Paní předsedající, Evropská unie byla, je a zůstane Maroku loajálním partnerem, ale toto partnerství je založeno na zásadách a hodnotách, a my se musíme k těmto zásadám a hodnotám hlásit.

Na závěr, paní předsedající, chci říci, že umírněnost v charakteru a temperamentu je zajisté vždy ctností, ale umírněnost při obraně lidských práv a základních svobod, zejména svobody projevu, je vždy neřestí, je vždy slabostí a je vždy zbabělá, a jako představitelé lidu Evropské unie si takové chování nemůžeme dovolit.

  Véronique De Keyser, jménem skupiny S&D. – (FR) Paní předsedající, bylo obtížné dojednat toto usnesení, ale nakonec jsme dospěli k uspokojivému výsledku pro všechny skupiny. Ráda bych poděkovala kolegům poslancům za jejich úsilí, protože si již netroufáme hovořit o Sahaře, neboť víme, jak citlivé je to téma. Proto zde nezaujmeme žádný politický postoj ke konfliktu mezi Marokem a Saharou.

Na druhé straně, první bod odsuzuje násilí, ke kterému došlo při vyklizení tábora poblíž Al-´Ajúnu; a toto odsouzení násilí je jednoznačné, i když zatím nemáme k dispozici všechna fakta, aby bylo možné říci, kdo se čeho dopustil.

Pokud jde o druhý bod, vyslovujeme – mírně řečeno – politování nad tím, že zde neexistuje svoboda tisku a že humanitární organizace a poslanci nemají do tohoto regionu přístup. Máme za to, že cje to nepřijatelné.

Třetí bod s tím úzce souvisí. Bereme na vědomí, že Maroko hodlá zahájit vyšetřování, ale jsme pevně přesvědčeni, že má být – a požadujeme, aby bylo – provedeno mezinárodní šetření k objasnění událostí.

Kromě toho, pokud jde o politický konflikt, ponecháme jeho řešení na OSN a vyzýváme obě strany k obnovení jednání.

  Ivo Vajgl, jménem skupiny ALDE. – (SL) Paní předsedající, pane komisaři, tato rozprava a usnesení, o kterém budeme zítra hlasovat, byly vyvolány dvěma incidenty: smrtí čtrnáctiletého chlapce, který byl zabit kulkou marockého policisty, a o několik dní později násilným vyklizením protestního tábora, ve kterém bylo ubytováno více než deset tisíc obyvatel Západní Sahary, kteří se mírovou cestou snažili upoutat pozornost světa, a i naši pozornost, k neúnosné sociální, politické a hospodářské situaci uplatňované na jejich území.

Tento incident si vyžádal nové oběti na lidských životech, čehož litujeme. Tito lidé zaplatili za tento vleklý problém, se kterým jsme všichni obeznámeni, nejvyšší možnou cenu. Západní Sahara je posledním příkladem na světě, který připomíná, že se dosud nezavršil proces dekolonializace, kdy sousední země těží z výhod nezákonné okupace cizího území, odmítá rezoluce Rady bezpečnosti, opakovaně ignoruje požadavky OSN na vyhlášení referenda a právo lidu Západní Sahary na sebeurčení a porušuje lidská práva a normy mezinárodního práva.

Západní Sahara, země písku a kamení, kterou se vine zeď hanby o délce více než tisíc kilometrů, je dosti bohatá, aby vzbudila chutě a očekávání Maroka a těch zemí, které aktivně nebo pasivně podporují jeho neúprosný postoj. Víme, které to jsou. Problém Západní Sahary je problémem politickým, problémem dekolonizace. Může být řešen jen jediným způsobem, stejným způsobem, jakým byly řešeny podobné problémy jinde, totiž na základě mezinárodního práva, sebeurčení národů a dohod. Musíme posílit úlohu OSN v Západní Sahaře; mandát MINURSO je příliš slabý, neboť tato mise pouze zachovává status quo a dokazuje, že je bezmocná a pouze formální.

Pane komisaři, velice vám děkuji za vaše jednoznačná slova. Nehledě na odlišné zájmy některých vlivných členských států, nebo právě kvůli nim, by Evropská unie měla převzít aktivnější roli a využít všech prostředků, jimiž disponuje. Také Maroko, kterému se dostává z mnohých míst podpory a pochopení, by mělo vyvinout úsilí o konstruktivní řešení této situace.

  Raül Romeva i Rueda , jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Paní předsedající, nejprve bych chtěl uvítat to, že konečně máme možnost hovořit o Západní Sahaře a přijmout usnesení. Pro jednou nátlak z Maroka neslavil úspěch, jako tomu bylo jindy. Domnívám se, že je to dobré pro posílení důvěryhodnosti Parlamentu, ale i pro transparentnost událostí, které se v Západní Sahaře odehrávají.

Za druhé chci nahlas, jasně a důrazně odsoudit nezodpovědný a provokativní způsob, jakým byl vyklizen tábor Gdaim Izyk. Pravdou je, že násilí bylo pácháno z více stran, ale myslím si, že je zcela neospravedlnitelné stavět ty, kdo se brání proti útokům, na stejnou úroveň s těmi, kdo se na nich dopouštějí represí, perzekuce a mučení.

Žádáme proto nezávislé vyšetření pod záštítou OSN. Nejedná se o konflikt mezi rovnocennými soupeři. Ne každý nese stejnou míru odpovědnosti a ne každý v tomto konfliktu používá stejnou strategii a stejné zbraně.

Musíme samozřejmě vyzvat všechny strany ke klidu, ale – což je nejdůležitější, – musíme požadovat, aby Marocké království ukončilo svůj nepřátelský postoj vůči saharskému lidu a zastavilo šikanování poslanců, médií a obránců lidských práv.

Evropská unie již nemůže nad tím dále zavírat oči, jako by se nic nedělo. My v Evropské unii máme velkou historickou odpovědnost, zejména některé země, jako je Španělsko a Francie.

Postupujme ovšem citlivě, jak nás o to požádala paní ministryně Jiménezová, ale co je nyní nutné citlivým způsobem udělat, je říci marockému režimu „dost”. Je velmi dobře, že chceme mít dobré obchodní vztahy s Marokem. To je nezbytná a pozitivní věc, ale ne na úkor lidských práv nebo za cenu porušování mezinárodního práva.

Paní Jiménezová, paní baronko Ashtonová, k tomu, abychom dospěli ke spravedlivému, trvalému a vzájemně přijatelnému řešení, musí být provedeno referendum o sebeurčení. Umožněme to.

  Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, zmrazený konflikt o Západní Saharu destabilizuje okolní region. Neústupnost Maroka dále upírá spravedlnost lidu Západní Sahary, který již po dobu 20 let čeká na referendum o nezávislosti.

Souhlasím s tím, že Maroko je důležitým spojencem Západu v boji proti terorismu, je však krajně politováníhodné, že Maroko neplní své deklarované závazky vůči podmínkám plánu OSN na řešení. Nyní v souvislosti se zprávou o násilí páchaném na lidu Západní Sahary bychom měli dát tamní misi OSN mandát k monitorování lidských práv saharského lidu. Úsilí o posílení této kapacity však tristně a důsledně blokuje Francie. To je téměř ojedinělý úkaz v rámci všech misí OSN: je to jediná mise bez mandátu v oblasti lidských práv. Maroko i Fronta Polisario musí pochopit, co od nich očekává mezinárodní společenství, pokud jde o normy.. My v EU máme nemalý vliv na Maroko, zejména co se týče oblasti práv rybolovu a pomoci.

Doufáme, že nadcházející referendum, které se má uskutečnit v Jižním Súdánu a které vytvoří na jihu nový svrchovaný stát, bude všechny zúčastněné strany znovu motivovat v jejich úsilí o nalezení konečného řešení tohoto vleklého sporu o Západní Saharu – území a lid, který podle mého zasluhuje mírovou a prosperující budoucnost.

  Willy Meyer, jménem skupiny GUE/NGL. – (ES) Paní předsedající, rád bych uvedl něco zcela zjevného: musíme říci Marockému království, že toto není jeho parlament. Zdrojem svrchovanosti tohoto parlamentu jsou občané Evropy, a proto rozhoduje o svém programu jednání, otázkách a usneseních, a neustálé vměšování Marockého království do záležitostí této institucí je nepřijatelné.

Za druhé, dámy a pánové, hlavní problém spočívá v tom, že jde o okupaci armádou, policií a marockými osadníky; nezákonnou okupaci „nesamosprávného území”, jak je definováno mezinárodním právem. Maroko nemá žádnou svrchovanost nad Západní Saharou; opakuji, žádnou. Nemůže uplatňovat své zákony, ani svou svrchovanost a Parlament proto musí vyslat zcela jednoznačný signál mezinárodnímu společenství a saharskému lidu, neboť pouze ten musí rozhodnout o své budoucnosti prostřednictvím referenda o sebeurčení, jak se na tom shodla Rada bezpečnosti OSN.

Veškeré porušování a represe, kterých se v Západní Sahaře dopouští marocká vláda, mají jen jeden cíl: zajistit, aby nemohli uplatnit své právo na sebeurčení. Evropský parlament proto musí zaujmout rozhodnější postoj k obraně tohoto práva, postavit se za saharský lid a odsoudit porušování. Vyklizení Tábora důstojnosti nikdy nemělo být dovoleno.

Byl jsem tam jen několik hodin před tou událostí. Byl jsem do své funkce zvolen a bylo mi zabráněno vystoupit ze španělského letadla, abych byl přítomen tomu, co se bohužel mělo stát o několik hodin později, protože nechtěli žádné svědky. Měli mnoho co skrývat, a Parlament se nemůže podílet na systematickém zatajování všeho, co tato represe znamená. Pokud jde o dohodu o přidružení, dámy a pánové, paní baronko Ashtonová – která je buhužel nepřítomna –, kdy bude zmrazena? Kdy řekneme, že tento přístup je nepřijatelný? Domnívám se, že Parlament se musí vyslovit nahlas a jednoznačně, dámy a pánové.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE). – (PL) Paní předsedající, Západní Sahara dnes stojí na rozcestí. Nedávné akce vlády Maroka nesmíme ignorovat. O tom, co se v táboře na předměstí města Al-´Ajúnu skutečně stalo, existují rozporné zprávy. Avšak nesmíme brát na lehkou váhu to, že 15 000 lidí ztratilo své domovy a bylo přinuceno opustit města, ve kterých žili, a to je fakticky jen jeden příklad porušování lidských práv, které sahá do roku 1975. My, poslanci Evropského parlamentu, se musíme podívat zblízka na historii tohoto regionu a na krutost, s jakou bylo zacházeno s obyvateli Západní Sahary, a musíme posílit politiku zaměřenou na řešení tohoto konfliktu a tohoto problému.

Některé členské státy se pokusily řešit tyto problémy ve spolupráci s OSN, avšak toto úsilí nepřineslo žádné úspěchy. Nebylo možné dohodnout se na doporučeních nezbytných pro to, aby bylo Maroko povoláno k zodpovědnosti. Bezpečnostní síly OSN jsou ve své činnosti v Západní Sahaře omezeny, ačkoliv by měly být schopny zajišťovat plnou kontrolu a dohlížet na humanitární pomoc. Kromě toho Maroko nezrušilo blokádu volného přístupu do regionu pro novináře a mezinárodní pozorovatele.

Jeden pozorovatel OSN zcela správně prohlásil, že pozornost věnovaný tomuto regionu Afriky by mohla zachránit životy a ochránit Sahařany před marockou vyhlazovací politikou. Hnutí Amnesty International vyzývá, aby bylo provedeno nezávislé šetření páchaného násilí. To je dobrá myšlenka. Měla by být realizována. Dodnes není známo, kolik lidí v důsledku marockých akcí zahynulo, bylo vážně zraněno nebo prostě zmizelo.

Chtěl bych na závěr vyzvat naši sněmovnu k rozhodné reakci, která ukončí dosavadní pomalou mezinárodní diplomacii, a k navržení řešení, které ochrání Sahařany před dalšími ukrutnostmi.

  María Muñiz De Urquiza (S&D). – (ES) Paní předsedající, násilí, které otřáslo Západní Saharou a které důrazně odsuzujeme, a zároveň litujeme ztráty lidského života a požadujeme dodržování lidských práv, nesmí vypuknout znovu.

Musí existovat trvalé, spravedlivé a vzájemně přijatelné řešení tohoto konfliktu v rámci OSN, který trvá již více než 30 let, odsuzuje tisíce saharských uprchlíků k zoufalství a uvrhuje sousedící oblast, která má pro Evropskou unii zásadní význam, do nestability.

Vyzýváme proto Maroko, které je předním a spolehlivým partnerem Evropské unie a se kterým sdílíme významné zájmy a plány, aby zdvojnásobilo své úsilí v dialogu s cílem dohodnout se na ukončení konfliktu. Vyzýváme ke klidu také saharský lid a jeho představitele, kterým vysíláme poselství solidarity v jejich situaci. Vyzýváme je také k otevřenému a konstruktivnímu dialogu.

Žádáme Evropskou unii, aby se jako důvěryhodný vyjednavač v tomto regionu připojila k úsilí skupiny zpřátelených zemí Sahary, mezi které patří má vlastní země, Španělsko, o usnadnění takového dialogu. Zahájení vyšetřování událostí v Sahaře marockým parlamentem a skutečnost, že marocké orgány jsou připraveny informovat Parlament o tom, co se stalo, jsou významné signály, kterých si ceníme. Nenahrazují však politiku transparentnosti informací, jež zaručí přítomnost všech médií v této oblasti.

Usnesení, které zítra přijmeme, je výsledkem složité dohody, která vyjadřuje znepokojení Parlamentu týkající se stability v zemích Maghrebu a lidských práv. Je také výrazem podpory Parlamentu pro jednání o ukončení konfliktu bez předběžných podmínek, ale na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN, jež potvrzují právo saharského lidu na sebeurčení.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Paní předsedající, marocké orgány zasluhují naše odsouzení za útok na tábor Gdaim Izyk, po kterém následovaly další závažné incidenty v Al-´Ajúnu. Práva jednotlivců – Sahařanů, kteří mírovým způsobem požádovali lepší životní podmínky, byla pošlapána. Kromě toho byla omezena svoboda tisku a informací a desítkám poslanců tohoto a jiných parlamentů včetně parlamentu mé země, baskického parlamentu, byl znemožněn přístup do této oblasti.

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici spolehlivé informace, žádáme OSN, aby provedla oficiální šetření toho, k čemu došlo. Víme však, že tam byli mrtví, zranění a stovky lidí byly zatčeny. Litujeme všech úmrtí, ke kterým došlo během tohoto incidentu, protože všichni – ať jsou to maročtí policisté, nebo saharští aktivisté – jsou nenahraditelní. Chtěla bych vyjádřit soucit se všemi pozůstalými rodinami.

K útoku na tábor došlo v den, kdy v New Yorku začalo třetí kolo neformálních rozhovorů o situaci v Západní Sahaře. Tento útok neprospěl dialogu, dohodám nebo míru; je naopak překážkou mírového a spravedlivého řešení okupace Západní Sahary.

Chci vyzvat strany konfliktu ke klidu. Řešení tohoto problému vyžaduje neustálý dialog vedený mezi Marokem a saharským lidem, založený na vzájemném respektu a zaměřený na splnění rezolucí OSN, jež zahrnují naplnění práva saharského lidu na sebeurčení.

Skončím s jistou mírou sebekritiky: musíme vždy kritizovat porušování lidských práv. Nezáleží na tom, kým, kde, jak nebo proč jsou porušována, protože demokratické zásady a hodnoty musí vždy být nadřazeny zájmům. Proto vyzývám Evropskou unii ke zvýšení úsilí.

  João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, události posledních týdnů v Západní Sahaře nebyly ojedinělým incidentem. Jsou součástí dlouhé historie tři a půl desetiletí trvajících represí, násilí a útisku lidu. Historie Západní Sahary je historií neustálých pokusů Maročanů zablokovat jednání o naplnění nezcizitelného práva saharského lidu na sebeurčení.

Je proto na čase znovu odsoudit brutální represe marockých orgánů na okupovaných územích vůči všem, kdo vystupují proti kolonizaci a bojují za legitimní právo svého lidu na sebeurčení. Je také na čase odsoudit skutečnou humanitární tragédii, jíž jsou vystaveni Sahařané, kteří jsou nuceni žít v uprchlických táborech daleko od svých domovů, a vyzvat k větší mezinárodní humanitární pomoci. Mělo by být také požadováno dodržování mezinárodního práva a rezolucí OSN a uspořádání referenda.

Evropská unie a členské státy nesou za toto vše velkou odpovědnost, kterou nemohou ignorovat, nemají-li se stát spoluviníky, neboť Maroko je země, která v důsledku některých dohod uzavřených s EU, požívá zvláštní status.

  Santiago Fisas Ayxela (PPE). – (ES) Paní předsedající, tisíce Sahařanů opustily svá města a pokojně vybudovaly tábor Gdaim Izyk, aby požadovaly lepší životní podmínky. Marocké bezpečnostní síly tento tábor násilím vyklidily, a v důsledku toho vypukly vážné nepokoje v Al-´Ajúnu. Marocké ozbrojené síly zabily mladěho Sahařana a za nejasných okolností zahynul jeden španělský občan.

V současnosti nejsou k dispozici žádné spolehlivé údaje o počtu mrtvých, raněných, pohřešovaných nebo uvězněných osob během těchto nepokojů. Kromě toho byl mnoha poslancům Evropského parlamentu znemožněn vstup na území Sahary, stejně jako novinářům, kteří se dosud při výkonu své práce potýkají s vážnými problémy.

Maroko je přítelem a strategickým spojencem Evropy a není dobré, aby mezi přáteli vyvstávaly pochybnosti nebo nedorozumění. Jestliže Maroko nemá co skrývat, musí umožnit objasnění toho, k čemu došlo. Proto – ačkoliv je pravdou, že marocký parlament ustavil vyšetřovací komisi, – si myslím, že je nezbytné, aby byla ustavena mezinárodní komise, aby Evropané a politici a novináři měli volný přístup do této oblasti a aby byl misi OSN pro referendum v Západní Sahaře rozšířen mandát i na oblast ochrany lidských práv jak v oblasti kontrolované Marokem, tak na území kontrolovaném Polisariem.

Komise a evropské vlády, a nejméně ze všech španělská vláda, nemohou hledat jiné způsoby reakce na tuto situaci. Realpolitika se nesmí stát záminkou pro pro přehlížení takových událostí. Musí požadovat vysvětlení těchto závažných událostí a vyzvat Maroko a Polisario k co nejrychlejšímu obnovení rozhovorů s cílem dosáhnout mírové dohody na základě rezolucí OSN.

  Pier Antonio Panzeri (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych nejprve říci panu Salafranca Sánchez-Neyrovi, že ještě před vyřešením konfliktu mezi Platónem a pravdou jsme možná potřebovali poněkud více času, než jsme předložili toto usnesení, a to nejméně ze dvou důvodů.

Za prvé, mohli jsme shromáždit všechny informace, aby bylo zaručeno, že Parlament zaujme pevnější postoj, a za druhé, probíhala řada schůzek a slyšení v příslušných výborech. Parlament se legitimním způsobem rozhodl postupovat v této záležitosti bez jakékoli prodlevy. To v žádném případě nesnižuje požadavek na uskutečnění těchto slyšení a potřebu udržet jednání s Marokem otevřená.

Proto se domnívám, že by bylo dobré po hlasování zaměřit své úsilí třemi konkrétními směry: zajistit novou vedoucí úlohu pro Evropu s její diplomacií a politikami sousedství; přispět k pozitivnímu výsledku jednání, jež zahájila OSN; a konečně, využít všech parlamentních nástrojů – počínaje Výborem pro zahraniční věci a smíšeným výborem – s cílem zajistit, že toto zasedání bude nadále pokračovat a pomůže najít řešení. Myslím si, že by bylo užitečné cílevědomě usilovat o dosažení těchto konkrétních cílů.

  Frédérique Ries (ALDE). – (FR) Paní předsedající, chtěl bych poděkovat panu komisaři, který dnes večer jasně ukázal, že jeho pozice je na straně ústupků. Ano, museli jsme odsoudit násilí na obou stranách. Ano, bylo nutné, abychom vyzvali k trvalému řešení tohoto konfliktu, který trvá již více než 30 let. A ano, očividně bylo nutné, abychom poukázali na význam svobody tisku jako na základní pilíř každé demokratické země.

Nicméně přesto lituji v některých otázkách nedostatečnou vyváženost tohoto textu. Například bych ocenil, kdyby byl zmíněn osud Mustaphy Salmy, disidenta z Fronty Polisario, uneseného za to, že se odvážil vyzývat k dialogu. Samozřejmě jsou zmíněna lidská práva, ale ne pro všechny, což je politováníhodné. V tomto konfliktu to není jen otázka nevinných na jedné straně a viníků na straně druhé. Odpovědnost, byť nestejně velká, je na obou stranách tohoto již vice než 30 let trvajícího konfliktu...

Především – a to je zásadní, – všechny strany mají nyní stejnou odpovědnost za nalezení spravedlivého, realistického a udržitelného řešení, a když říkám všechny strany, myslím tím Maroko, myslím tím Frontu Polisario a také Alžírsko, klíčového symbolického hráče, který je zmíněn až v závěrečné pasáži našeho usnesení.

Na závěr bych, paní předsedající, chtěl ještě říci, že plně podporuji návrhy na pokračování tohoto konstruktivním dialogu, které předložil pan Panzeri.

  Marco Scurria (PPE). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, mezi přáteli může člověk hovořit otevřeně a říkat věci tak, jak jsou. Proto říkáme Maroku, že musí učinit mnohem víc pro řešení situace v Západní Sahaře.

Evropská unie nemůže, a neměla by nadále tvrdit, že se vlastně nic neděje, protože riskujeme, že se dopustíme vážné chyby. Riskujeme, když řekneme těm, kdo se rozhodli pro mír, jak to prostřednictvím Fronty Polisario učinil saharský lid, že se rozhodli špatně.

Ti, kdo nevysílají sebevražedné atentátníky, nepodnikají útoky a svoji důvěru vkládájí v mezinárodní organizace, se na titulní stránky nedostanou. Kvůli takovým lidem se světové velmoci nescházejí. Paní předsedající, to není správné, protože Sahařané jsou odvážný, ale mírný lid, žijí řádným životem podle svého náboženství a jejich ženy mají ve společnosti důležitou roli. Sahařané bojují za svou zemi, ke které je jejich láska stejně nekonečná jako jejich poušť; a bojují za svou identitu, a není správné, aby byli ponecháni napospas svému osudu.

Hlasování, které jsme v rámci tohoto dílčího zasedání stanovili na zítřek, je důležitým signálem, že Evropská unie usiluje o převzetí určující role v osudu této oblasti.

  Norbert Neuser (S&D). – (DE) Paní předsedající, komisaři, oceňuji jednoznačná slova, která zvolil pan Piebalgs. Je důležité, aby Evropský parlament jasně ukázal, kde stojí, a aby také odsoudil brutalitu, ke které tam došlo. Je to už dávno, co jsme v Evropském parlamentu měli rozpravu o Západní Sahaře, a myslím si, že jsme ve svých činech příliš zdrženliví a konáme až nyní, kdy si tyto události vyžádaly oběti na životech.

Jsem potěšen, že budeme schopni se všemi stranami přijmout zítra usnesení, které možná nepůjde tak daleko, jak by si ta či ona skupina přála, ale představuje široký konsensus a je jasným signálem pro Maroko a pro obyvatelstvo Západní Sahary, že Evropský parlament setrvává na svých základních hodnotách.

Jako předseda meziskupiny bych chtěl vyjádřit svůj upřímný dík všem jejím členům, kteří zajistili, že Západní Sahara zůstala, a i nadále zůstane na pořadu dne. Jsem přesvědčen, že spolu s panem Piebalgsem a paní baronkou Ashtonovou musíme i nadále dostát svým závazkům vůči Západní Sahaře.

  Ana Gomes (S&D). – (PT) Paní předsedající, brutální útok na mírový protest tábora Sahařanů vážně otřáslo jednáním pod záštitou OSN. Připomnělo mi to ty nejhorší časy ve Východním Timoru: v rámci OSN probíhají jednání, a zároveň se podnikají útoky na lidi s cílem tato jednání zmařit. Španělsko by mohlo být advokátem této bývalé kolonie, kterou opustilo, stejně jako bylo Portugalsko pro sebeurčení ve Východním Timoru, ale není tomu tak, neboť si nepřeje zkompromitovat své obchodní a další zájmy v Maroku.

Nyní je již známo, že Madrid a OSN byly o útoku předem informovány. Od zanedbání je jen krůček ke spoluvině. Zvlášť velkou odpovědnost za povzbuzování Maroka v pokračování okupace nese Francie. Pokud jde o Evropskou unii, vysoká představitelka Unie pro zahraniční vztahy a bezpečnostní politiku hovořila o útoku až týdny poté, co k němu došlo, a učinila to v mimořádně stručném a bezobsažném prohlášení. V tomto usnesení se Parlament obrací na Evropskou unii, požaduje nezávislé mezinárodní vyšetření událostí a zjištění počtu usmrcených a pohřešovaných osob a vězňů, požaduje neomezený přístup pro mezinárodní tisk, humanitární organizace a pozorovatele, požaduje, aby OSN monitorovala lidská práva v Západní Sahaře a požaduje okamžité propuštění všech Sahařanů zadržovaných v Maroku nebo na okupovaném území Západní Sahary.

  Guido Milana (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, v této sněmovně mne dnes večer mrzí jen jedna věc, totiž to, že diskutujeme o saharském lidu pouze proto, že Maročané napadli tábor poblíž Al-´Ajúnu, a to je ostuda demokracie v tomto Parlamentu.

Parlament by měl najít vůli k tomu, aby projednal tuto otázku z vlastní iniciativy, neboť zahnívá na mezinárodních jednacích stolech již 30 let. To je nejvýznamnější politická skutečnost. Byli jsme k tomu donuceni akty násilí, a ne proto, že jsme se samostatně rozhodli zaručit lidská práva. Co to je, že se tam má konat referendum o sebeurčení, když ne otázka dodržování lidských práv?

Právě proto, že Maroko je naším přítelem, nebo Maroko je v těchto vztazích tou silnější stranou, musíme důrazně požadovat, že nelze nadále toto naše odkládat, a navázat na to všemi následnými opatřeními. Musíme usilovat o vytvoření podmínek pro to, aby úkolem mise OSN pro referendum v Západní Sahaře (MINURSO) nebyla pouze příprava podmínek pro referendum, které je neustále odkládáno. Musíme se pokusit využít všech prostředků, které má Evropská unie k dispozici, abychom tuto akci uskutečnili a zajistili, že referendum ospravedlní 30 let utrpení lidu.

  Gilles Pargneaux (S&D). – (FR) Paní předsedající, komisaři, ponechme stranou rozpravu z dnešního odpoledne a usnesení, které budeme zvažovat zítra, a vraťme se k hlavnímu problému, který, pokud vím, během této diskuse ještě nebyl zmíněn.

Pro Maroko je to skutečná národní otázka, nezapomínejme, že tento závažný politický problém je diplomatickou výzvou pro vztahy Maroka se zeměmi Afriky a Maghrebu, především s Alžírskem.

Za druhé, je to výzva hospodářská, neboť tento problém brzdí vytvoření prosperujícího a stabilního Maghrebu. Je to také bezpečnostní výzva vzhledem k aktivistickým činnostem teroristické organizace Al-Kajdá v islámském Maghrebu a následně je to i humanitární výzva pro saharský lid, o který tu jde, zejména obyvatele táborů v Tindoufu, kteří nemohou vycházet ven.

Musíme se vrátit k tomu, co je důležité. Důležitá je rezoluce 1920 přijatá jednomyslně v OSN, která požaduje, abychom byli schopni předložit na jednací stůl otázku autonomie navržené Marokem, a která také vyzývá k návštěvám rodin mezi Západní Saharou a tábory v Tindoufu.

Takové jsou tedy v zásadě výzvy, které považujeme za důležité. Jak navrhl náš kolega Panzeri, v příštích týdnech je třeba obnovit dialog za účasti všech stran, zejména marockých orgánů, což se stane, neboť se na dne 1. prosinec plánuje návštěva ministra zahraničních věcí.

  Antonio Masip Hidalgo (S&D). – (ES) Paní předsedající, dne 18. listopadu paní ministryně Jiménezová ve španělském parlamentu zdůraznila stanovisko Mezinárodního soudního dvora v Haagu, a totiž že k dekolonizaci dosud nedošlo a že Západní Sahara nemůže být Marokem asimilována. Po 35 let tam existuje nezákonné utrpení a okupace. Tábor ztělesňuje vzdálenost mezi Marokem a saharským lidem bez ohledu na to, kolid osadníků a vojáků bylo přemístěno do této oblasti, odkud byly vypovězeny tisíce původních obyvatel.

Maroko uplatňuje nenávistné represe vůči všem, koho považuje za odlišného. Brzy tam dojde k podobným koloniálním soudům, jako byl ten ze dne 5. listopadu v Casablance, kde byli inzultováni zahraniční a evropští pozorovatelé. Zabraňme zničení vznešené, hrdinné skupiny lidí, která je přítelem Evropy.

  Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, tak závažná událost, k jaké došlo v posledních týdnech na úkor saharského lidu, nemůže zůstat nepotrestána, a proto je Evropský parlament vázán povinností a musí zasáhnout.

Na druhé straně není pochyb o tom – jak správně řekl pan Salafranca Sanchéz-Neyra –, že za tuto dobu obyvatelé Maroka přinesli Africe mnoho významných příspěvků, což znamená, že je můžeme považovat nejen za přátele, ale za zvlášť nakloněné postojům Evropská unie.

Bez ohledu na sankci, kterou jsme povinni uplatnit a je zcela nezbytná, by měla nastolena nová fáze jednání, která již byla zahájena ve společném výboru, Dříve než OSN plně objasní porušování základních práv, jež skutečně musí být potrestáno, by měla tato jednání přispět k dosažení ochrany základních práv, která již nelze dále porušovat tak jako dosud.

  Metin Kazak (ALDE). – (IT) Paní předsedající, chci také poblahopřát panu komisaři Piebalgsovi za mimořádně dobře vyvážené, spravedlivé přednesení postoje Evropské komise k událostem v Západní Sahaře. Domnívám se, že riskujeme, že tímto usnesením naděláme víc škody než užitku, protože nevěnuje pozornost úsilí, jež vyvíjí Maroko pro dosažení trvalého, spravedlivého řešení konfliktu v Západní Sahaře.

Chtěl bych říci, že mnohé mezinárodní organizace jsou dosud přítomny a provádějí šetření událostí, ke kterým došlo. Domnívám se, že nejlepším fórem pro dialog s Marokem je společný parlamentní výbor EU-Maroko. Myslím si, že je třeba podpořit úsilí o nalezení vzájemně přijatelného řešení pod záštitou OSN, a ne činit jednostranná prohlášení.

  Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Paní předsedající, nemohu dostatečně silně vyjádřit, že situace v Západní Sahaře skutečně vyvolává naše znepokojení. My v této sněmovně velmi dobře víme, že tento konflikt, který probíhá již mnoho let, může mít dopady na území, která jsou mu velmi vzdálená. Žijí tam lidé, kteří nemají žádnou naději, jsou vystaveni represím a ponižování. V situacích jako je tato lidé, kteří jsou ponižováni, mohou často představovat přirozenou základnu pro teroristickou činnost. Mohou být náchylní k indoktrinaci terorismem a Západní Sahara se může stát místem, odkud je terorismus dále šířen. Evropská unie by proto měla odsoudit všechny případy porušování práva, ale myslím si, že by mělo být vynaloženo větší úsilí na pomoc silám OSN, takže budou moci ještě účinněji zajišťovat bezpečnost v této oblasti.

  Nicole Kiil-Nielsen (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, dne 8. listopadu marocké orgány použily násilí při vyklízení tábora založeného pobléž Al-´Ajúnu v Západní Sahaře, což vedlo k obětem na životech a četným zraněním.

Jsem naprosto šokována tím, že některý z členských států, v tomto případě Francie, by měl vznést námitky proti požadavku, aby se těmito událostmi zabývala vyšetřovací mise OSN. Návrh Ugandy na zasedání Rady bezpečnosti OSN, které se konalo dne 16. listopadu, byl však legitimní i žádoucí. Je jedna věc, že se Francie schovává za nedostatek rozhodnosti Rady bezpečnosti, když zneužila svého práva veta, aby zabránila objasnění těchto incidentů. Což je tak obtížné vyrovnat se s pravdou?

Evropa, která se tak ráda považuje za vzor ochrany lidských práv, však musí požadovat nezávislou a transparentní vyšetřovací misi pod záštitou OSN a rozšíření mandátu mise OSN pro referendum v Západní Sahaře (MINURSO). Obecněji spoléháme na paní baronku Ashtonovou, že bude nalezeno spravedlivé a trvalé řešení této situace, která je pro saharský lid nepřijatelná.

  Dominique Vlasto (PPE). – (FR) Paní předsedající, stejně jako mí kolegové poslanci odsuzuji ztrátu života v tomto konfliktu. Rád bych však řekl, že navrhovaný text není vyvážený a lituji, že hlasování o tomto usnesení bylo uspěcháno. Bylo by lepší počkat na výsledky vyšetřování, uspořádat řádnou diskusi na solidních základech a umožnit kolegům poslancům vytvořit si správný obraz o tom, co se skutečně děje. Toto by ovšem mohlo být považováno za ovlivňování jednání OSN o budoucnosti Západní Sahary. Musím říci, že mne to znepokojuje v době, kdy znovu nabírá na obrátkách evropsko-středomořská politika. Bude zapotřebí čas, abychom zjistili fakta a kdo je za co odpovědný. Z mého pohledu je to nezbytné pro stabilitu tohoto vysoce citlivého regionu a pro blahobyt jeho lidu.

  John Bufton (EFD). – Paní předsedající, také budu dnes hovořit o znepokojujícímu vývoji v Západní Sahaře.

Jak jsme si přečetli v tisku, dochází k násilným konfrontacím v uprchlických táborech, kde je od marockého vpádu v 70. letech dvacátého století internována většina obyvatel Západní Sahary. Vpadnout do jejich země je jedna věc, ale odsoudit velkou část obyvatelstva k životu v uprchlických táborech je věc druhá.

Hnutí Západní Sahara v exilu odvážně upozornilo celý svět na tuto situaci. Rada bezpečnosti tuto poslední násilnou epizodu zkoumala, ale nezašla tak daleko, aby vyzvala k nezávislému vyšetření.

Je zcela jisté, že marocké orgány nebudou nestranné, jestliže bude vyšetřování ponecháno v jejich rukou. Marocké orgány nemohou s určitostí říci ani to, kolik lidí bylo zabito při zásahu na tábor v Al-´Ajúnu. Vzhledem k blízkosti Západní Sahary a Evropy a k jejímu potenciálu destabilizovat citlivý severoafrický region by mohlo dojít k eskalaci, pokud se situace nepohne vpřed.

Upřímně věřím, že by mělo proběhnout nezávislé vyšetřování, a vyzývám Radu bezpečnosti OSN, aby jej zahájila.

  Bernadette Vergnaud (S&D). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, ráda bych nejprve poznamenala, že nejsem přesvědčena o správnosti vydávat tak brzy stanovisko s hlasováním o událostech, ke kterým došlo v Al-´Ajúnu dne 8. listopadu, když nemáme k dispozici všechna fakta, jež by nám poskytly nezbytný zpětný pohled a objektivitu.

Nicméně vzhledem k těmto okolnostem mne utěšuje, že jsme dosáhli relativně vyváženého a umírněného společného usnesení, které zohledňuje problematiku lidských práv a které příliš neodsuzuje kteroukoli ze stran, ačkoliv některé body jsou diskutabilní. V každém případě si myslím, že nejdůležitější je dále nepodněcovat situaci, aby vyšetřování a jednání mohlo být vedeno v klidné atmosféře, a myslím si, že je rozumné nenechat se na základě dílčích a často rozporných zpráv zatáhnout do zpochybňování privilegovaného statutu sousední partnerské země.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Paní předsedající, snaha Maroka potlačit zprávy o incidentech v Západní Sahaře neukazuje tuto zemi v příliš dobrém světle. Když byla napadena flotila s humanitární pomocí pro Gazu, následoval okamžitý mezinárodní protest. Když však byl vyklizen protestní tábor v okupované Západní Sahaře, byli přitom usmrceni lidé a vyhlášen zákaz vstupu do příslušného města, dokonce i pro novináře, k žádné společné dynamické akci ze strany mezinárodního společenství nedošlo.

Samozřejmě bylo možné očekávat, že vzhledem k nezvladatelné situaci se osvobozenecké hnutí v určitém momentě již nebude cítit vázáno příměřím. To se nabalilo na referendum o Západní Sahaře – referendum, o jehož účastnících ve skutečnosti nikdy nemohla být dosažena dohoda. Mezitím se tam usazovalo stále více a více Maročanů. Podle mého názoru musí být tyto incidenty plně vyšetřeny. Evropská unie by měla působit jako neutrální prostředník a pokusit se přinutit obě strany sporu zasednout znovu k jednacímu stolu.

  Ulrike Rodust (S&D). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, podporuji dosažený kompromis v rámci tohoto usnesení. Jako koordinátorka Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu ve Výboru pro rybolov jsem také zainteresována na dohodě o rybolovu s Marokem. Je dobře, že v usnesení vyzýváme k dodržování mezinárodního práva v souvislosti s využíváním zdrojů v Západní Sahaře. Většina poslanců této sněmovny bohužel neví, že existuje stanovisko vydané právní službou Parlamentu, ve kterém se uvádí, že stávající dohoda o rybolovu s Marokem je v rozporu s mezinárodním právem, pokud nebude prokázáno, že z této dohody má prospěch lid Západní Sahary. V současnosti pro to žádný důkaz neexistuje a Evropská komise proto jednání o prodloužení této dohody pozastavila. Skutečně doufám, že se podaří nalézt diplomatické řešení. Musí nám však být jasné, že kvůli hospodářským zájmům nemůžeme ignorovat mezinárodní právo.

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, jsem také velmi potěšena, že konečně máme v této sněmovně usnesení týkající se konfliktu v Západní Sahaře. Myslím si, že se to mělo stát mnohem dřív a na jiném základě, a ne až poté, co se odehrály tyto kruté incidenty v táboře Gdaim Izyk.

Skutečně nechápu, proč Maroko nechce připustit nezávislé šetření. Nemá-li co skrývat, šetření by mělo být provedeno. Tak proč tomu tak není? Skutečně doufám, že toto usnesení bude zítra v Parlamentu přijato; to samozřejmě neznamená, že by neměl veden dialog s Marokem. Na příští týden jsou pozváni marocký a alžírský ministr zahraničních věcí a Fronta Polisario k účasti na zasedání Výboru pro zahraniční věci. Doufám, že přijedou a zapojí se s námi do diskuse.

Nemyslím si však, že návrh na odklad přijetí usnesení je smysluplný, protože pro nás jako Evropský parlament je důležité, abychom dodržovali a podporovali zásadu dodržování lidských práv a také zásadu práva lidu na sebeurčení – v tomto případě pro Sahařany. Poprvé jsem navštívila tábory poblíž Tindoufu před 23 lety. Od té doby lidé bojují, aby konečně mohli uplatňovat své vlastní zákony a uspořádat referendum, které bude poctivé a spravedlivé. Jsem proto potěšena, že toto usnesení je nyní připraveno a že bude zítra snad skutečně také přijato.

  Cristian Dan Preda (PPE). – (FR) Paní předsedající, za prvé bych chtěl říci, že je pravda, že jsme mohli vést delší diskusi a předložit odlišný text. Zároveň však bylo tomuto textu věnováno víceméně stejné množství času, kolik se obvykle dostává mimořádným usnesením. Našim marockým partnerům by proto mělo být řečeno, že jde ve skutečnosti o konsensus dosažený různými politickými skupinami.

Domnívám se, že to je jedna fáze tohoto dialogu. Snad poprvé podporuji návrh přednesený panem Panzerim na pokračování dialogu v parlamentním výboru o určitých záležitostech, které nás s našimi marockými kolegy spojují. JTento výbor byl před nedávnem vytvořen a může být podpořen – proč ne? – skupinou přátel z Maroka, protože je jich zde mnoho. Skutečně se také těším na dialog s marockým ministrem zahraničních věcí. Oznámil, že příští týden vystoupí ve Výboru pro zahraniční věci. To poskytne další příležitost k pokračování tohoto dialogu.

  Andris Piebalgs, člen Komise. – Paní předsedající, poté co jsem velmi pozorně sledoval rozpravu, bych chtěl navázat na své úvodní vystoupení. Domnívám se, že je velmi vyvážené a velmi korektní.

Chtěl bych jen zopakovat poslední větu. Generální tajemník OSN má podporu EU pro dosažení spravedlivého, trvalého a vzájemně přijatelného politického řešení, které zajistí lidu Západní Sahary sebeurčení v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti. Rozhodně bych doporučil oběma stranám, aby podpořily úsilí OSN.

  Předsedající. – Obdržela jsem sedm návrhů usnesení(1) k ukončení této rozpravy. Tím tato rozprava končí.

Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.

(Zasedání bylo přerušeno ve 20:00 a pokračovalo v 21:00).

Písemná prohlášení (článek 149)

  Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Při pozorném pohledu na záběry, které jsou k dispozici na internetu, si člověk dovede představit míru násilí použitého proti marockým donucovacím orgánům. Scény, kterých jsme byli svědky v táboře Gdaim Izyk a na silnici do Al-´Ajúnu, dokazují smrtící akty násilí páchané vůči marockým bezpečnostním službám. Ušetřena nebyla dokonce ani vozidla záchranné služby. Skutečnost je velmi vzdálena tomu, o čem by nás chtěla přesvědčit propaganda. Náš parlament proto musí projevit zdrženlivost a rozvážnost, namísto toho, aby neoprávněně svaloval vinu na marocké orgány a činil je plně odpovědnými za tuto situaci.

  Debora Serracchiani (S&D), písemně. – (IT) Poslední násilné události související se sporem mezi Marokem a Frontou Polisario o Západní Saharu vyžadují větší pozornost vzhledem k negativním dopadům. jež by mohly mít na stabilitu tohoto regionu. Vyklizení tábora v Al-´Ajúnu, jak se zdá, mělo za následek přibližně deset mrtvých, více než 700 raněných, 150 pohřešovaných a 160 osob uvězněných marockými orgány a má se za to, že vedlo k zabití 1 španělského občana saharského původu, Babyho Hamdaye Buyemy. V souladu se zásadami Všeobecné deklarace lidských práv, zejména článkem 2, nesmíme ponechat saharský lid osamocený, ale musíme dokončit jednání vedená pod záštitou OSN. Evropská unie musí zasáhnout a vyzvat marockou vládu, aby se zdržela dalšího krveprolití a propustila Sahařany, kteří jsou nezákonně zadržováni. Obnovení neformálních rozhovorů mezi stranami konfliktu, které se konaly ve dnech 7. a 8. listopadu 2010, musí představovat první znamení, že strany jsou schopny dosáhnout mírového, spravedlivého řešení.

PŘEDSEDAJÍCÍ: RAINER WIELAND
místopředseda