Předsedající. – Dalším bodem je zpráva pana Bendta Bendtsena jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o revizi akčního plánu pro energetickou účinnost (2010/2107(INI)) (A7-0331/2010).

  Bendt Bendtsen, zpravodaj. – (DA) Pane předsedající, cíl EU dosáhnout do roku 2020 úspor energetické účinnosti o 20 % by mohl být ohrožen tím, že se stane jen dalším lisabonským proroctvím. Při současných iniciativách to vypadá, že dosáhneme 10 nebo 11 %. To ale nestačí. Musíme do energetické účinnosti investovat, a to z hospodářských, obchodních. environmentálních a sociálních důvodů. Větší zaměření na energetickou účinnost bude znamenat především to, že budeme spotřebovávat méně energie. To povede k úsporám a dosažení našeho 20% cíle přinese podle údajů Komise finanční výhody v řádu 1 000 EUR na domácnost ročně.

Zatímco Čína a Spojené státy nyní v této oblasti uskutečňují významné investice, v Evropě se věci hýbou pomaleji. Zaostáváme. V Číně tato odvětví subvencuje stát. Spojené státy mají fantastické rámcové podmínky pro podnikání, zatímco evropští občané myslí jen na to, kolik luxusu si pořídíme za svůj měsíční plat. Příliš málo se zaměřujeme na inovaci a na dosažení výsledků. Z politického hlediska se musíme zaměřit hlavně na některé oblasti, které nám mohou umožnit, abychom zanechali tento svět v lepším stavu, než jsme ho převzali – oblasti, které poskytnou také velké hospodářské výnosy, vytvoří nová pracovní místa a zlepší naši konkurenceschopnost.

Další výhodu má energetická účinnost také v tom, že poskytuje práci malým a středním podnikům Evropy. Třemi základními pilíři politiky EU v oblasti energetické účinnosti jsou podle mého názoru vnitrostátní akční plány, výrobková politika a budovy. Existují tři velmi rozdílné druhy politik, a začneme-li od vnitrostátních akčních plánů, neprokázalo se, že by byly příliš efektivní, nicméně však mají značný potenciál. Proto je musíme zefektivnit a umožnit Komisi, aby je aktivně používala jako nástroj. Komise bude mít možnost akční plány odmítnout, pokud nebudou dosti ambiciózní. Z toho vyplyne transparentnost pro občany. Je však nanejvýš důležité, abychom zachovali nezávislost členských států a umožnili jim, aby samy rozhodly, kam chtějí napřít úsilí. V některých zemích je totiž potenciál pro úspory energie v budovách větší než v jiných zemích, stejně tak jako zcela jiné země se přednostně zaměří na větší úspory energie ve výrobě.

Druhým pilířem je výrobková politika, která se týká jak norem, tak označování. Z obou těchto aspektů jsou normy mnohem důležitější a lze velmi snadno demonstrovat výši úspor, kterých bude v důsledku norem dosaženo, a opět, posílí to inovaci.

Důležitá je také politika v oblasti budov. Cíle budou stanoveny v souvislosti s daným plánem do roku 2050. Z hlediska energetické a klimatické politiky jsou budovy zcela nezbytné. Čtyřicent procent energetické spotřeby pochází z  našich budov. Je to oblast, kde lze dosáhnout úspor, které při závěrečném účtování budou evidentní. Jsem přesvědčen, že tyto tři oblasti poskytnou důležitý základ pro konkurenceschopnost a inovaci na mnoho příštích let. Zpráva tedy doporučuje finanční nástroj pro investice s pákovým efektem do projektů souvisejících s energetickou účinností. V některých evropských zemích existují modely, kde se pákový efekt investic projevuje mnohokrát za sebou, a otázka zní, zda by také EU neměla uspořádat své finance tímto způsobem. Doufám, že Parlament se dokáže dohodnout na přijetí této zprávy velkou politickou většinou, neboť je to důležité – jde o velmi důležitou oblast pro Evropu a pro naše podniky.

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Pane předsedající, vážení poslanci, především jsem povděčen parlamentnímu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj za intenzivní diskusi a za tuto zprávu, o které dnes diskutujeme. Týká se to zejména pana Bendtsena, ale i jiných poslanců, kteří byli do této záležitosti po dlouhou dobu zapojeni a projevili vysokou kompetentnost.

Provedeme-li inventuru prozatímní situace se zřetelem na tři 20% cíle, jež byly stanoveny – CO2, podíl obnovitelné energie v energetickém mixu a větší energetická účinnost: v oblasti CO2 a obnovitelné energie dosahujeme solidního pokroku, ale v oblasti energetické účinnosti jsme teprve na začátku. Nepřijmeme-li opatření, cíle nedosáhneme. Znamená to, že jsme sice stanovili – Parlament, Rada, všechny evropské instituce – cíl, ale není pravděpodobné, že náš pokrok, zejména po krizi, povede ke zvýšení energetické účinnosti o 20 %; naopak, podle toho, jak se dnes věci mají, by za období deseti let bylo možné dosáhnout jen maximálně 8, 9, 10 %.

Má druhá poznámka zní, že nejsem zcela spokojen s termínem energetická účinnost, protože mu nikdo kromě nás nerozumí. Zeptáte-li se svých sousedů nebo přátel, chápou, co je úspora energie, ale energetická účinnost je jen jakýsi technický termín. Problém, který s tímto cílem máme, spočívá ve skutečnosti v tom, že dosud nebylo jednoznačně určeno, čeho vlastně má být dosaženo. Máme celkové hodnocení energetické spotřeby za rok 2005 doplněné o údaje za rok 2007 díky začlenění Rumunska a Bulharska, a tento rok je výchozím bodem. Úroveň spotřeby, která je tam uvedena, je dobře známa. V té době – bylo to před mým nástupem do funkce – vycházela veškerá rozhodnutí z běžné předpovědi, jinými slovy, poptávka po energii, která poroste, a od ní pak bylo zase odečteno 20 %. Pomineme-li energetické úspory, naše poptávka po energii fakticky poroste, ptám se sám sebe. V mé zemi – v Německu – pravděpodobně ne. Ale v nových státech – stačí zmínit motorová vozidla, počet automobilů na obyvatele, velikost bytů, průmyslový rozvoj – se jistě bude zvyšovat. Až dosud však neexistovala žádná objektivní zpráva, která by tyto předpovědi zhodnotila. Dvacet procent – z jakého množství, nevíme. Máme PRIMES a jiné modely – mám pochybnosti o mnoha údajích v předpovědích. Existují například zakládající členové Evropské unie, kteří tvrdí, že bez úspor energie jejich poptávka po energii do roku 2020 prudce poroste. Snížení o 20 % poskytuje přesně stejné údaje, jako byly údaje z roku 2005. To jistě není možné. Znamená to především, že potřebujeme údaje, výhledy a předpovědi, kterým se dá věřit. Chceme je vyprodukovat do února nebo do března.

Spoléhám na hlavy států a předsedy vlád, že se v únoru ujmou této záležitosti stejně seriózně, jak to činili před krizí, neboť se mi zdá, že tak, jak se věci mají, nebudou členské státy hlasovat pro závazné cíle. Mohou získat většinu v Parlamentu, ale členské státy chtějí pracovat na základě dobrovolnosti a mají dosud daleko k  tomu, aby se dohodly na závazných cílech, o kterých bylo rozhodnuto před dvěma nebo třemi lety. Musíme tedy vyjasnit, jaká je předpověď pro rok 2020 bez energetické účinnosti – spíš z čistě teoretického hlediska – a poté ji jednoduše snížit o 20 %.

Pak se musíme zeptat: kde začneme? Především v oblasti fondu budov. V oblasti bydlení, práce a průmyslu musíme nejvíce udělat v oblasti již existujících budov. Myslím si, že by v tom veřejní vlastníci jako obce a státy měli jít příkladem. Jinými slovy, o účinnost je třeba usilovat všude tam, kde je vlastníkem stát. Za druhé, máme strukturální programy na evropské úrovni a máme různé programy rekonstrukce v různých zemích. Musíme spojit obojí v jedno. Budeme možná muset poskytnout méně peněz na vydláždění tržnic a budeme mít méně obchvatů, ale místo toho budeme více spolufinancovat energetickou účinnost. Považuji to také za jeden z nepostradatelných cílů na evropské úrovni pro příští rozpočtové období.

Pak přichází téma dopravy. Není pochyb, že tam musíme dosáhnout úspor, když víme, že existují některé členské státy, v nichž je 550 automobilů – s benzínovými a spalovacími motory – na 1 000 obyvatel, a jiné, kde jich je 100 nebo 120. To se srovná, ale nikoli na úrovni 100 automobilů na 1 000 obyvatel v Německu, ale na úrovni 400 až 500 automobilů na 1 000 občanů v Evropě. Proto potřebujeme větší energetickou účinnost v oblasti dopravy. Mimochodem, je to právě nejúčinnější druh dopravy, který je zanedbáván. Za třetí je to průmysl a za čtvrté odvětví energetiky.

Otázka závazné povahy každých takových opatření bývá v Evropském parlamentu dlouze diskutována. Před několika týdny jsme tuto otázku nastolili na neformálním obědě v Radě pro energetiku. Mohu vám říci, že členské státy a ministři energetiky přistupují k tématu energetické účinnosti velmi citlivě, nejsou však zatím připraveni přijmout rozhodnutí o závazných cílech. Mimochodem, vezměme si rozvíjející se členský stát jako Polsko: dokáže dosáhnout snížení o 20 %? Já o tom pochybuji. Nebo si vezměme členský stát s nasyceným trhem jako Německo, Rakousko či Itálie: jak bychom přiměli například Rakousko nebo Německo, aby akceptovaly snížení o 30 %, tak aby Polsko mohlo přizpůsobit těmto cílům svůj hospodářský rozvoj, počet automobilů na občana a vše ostatní? V souvislosti s tím nás čekají ještě některé urputné diskuse ohledně toho, jak to bude v detailech prováděno v různých odvětvích – průmyslu, v odvětví energetiky, dopravy a bydlení – a v členských státech.

Já si nyní vezmu tuto zprávu s sebou a děkuji vám za její obsah. 4. února chci projednat tuto záležitost v Evropské radě, abychom znovu jasně viděli, nakolik to vlády berou vážně, a pak se k vám vrátím s konkrétním návrhem nového plánu pro energetickou účinnost. Jsem si jist, že na jaře a v létě budeme mít dostatek příležitostí vše projednat, včetně otázky závazných cílů.

S ohledem na zásadu subsidiarity může být možná správným přístupem plán o dvou fázích. Fáze 1 by byla dobrovolná. Vyčkáme, až nám budou na ročním základě poskytnuty vnitrostátní akční plány pro energetickou účinnost a budeme konkretizovat, co očekáváme každý rok z hlediska dosažení cílů, ale nebudeme čekat do roku 2020. Místo toho v případě potřeby, pokud zjistíme, že v prvních dvou letech dobrovolná fáze nevedla v členských státech k pokroku z hlediska dosažení 20% cíle, přejdeme k závazným cílům. Pro dnešek vám mnohokrát děkuji.

  Peter Liese, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – (DE) Pane předsedající, pane Oettingere, dámy a pánové, nejprve bych rád učinil jednu opravu: v německém překladu se uvádí, že jsem předsedou Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, ale to není pravda. Jsem zpravodaj. V této úloze bych však rád vyjádřil své upřímné díky panu Bendtsenovi za jeho skvělou práci a výbornou spolupráci. Předložil ambiciózní strategii na téma energetické účinnosti v Evropské unii. Energetická účinnost představuje nejhospodárnější a nejrychlejší způsob snižování emisí a snižování naší závislosti na dovozu energie. To vytvoří v Evropě pracovní místa, a peníze, které investujeme, již nebudou odtékat směrem do Ruska, na Blízký východ nebo do jiných regionů, ale zůstanou v našem hospodářství.

Výbor pro životní prostředí přijal obsáhlé stanovisko. Nemusím opakovat vše, co obsahuje, ale je také velmi ambiciózní. Ovšem ne vše, co obsahuje, je stejně důležité. Ještě jednou bych však chtěl zdůraznit dvě věci. Za prvé – o tom jsme, pane komisqaři, hovořili –, navrhujeme, aby si Evropská unie vytyčila dlouhodobý cíl v oblasti energetické účinnosti, protože pokud plánujeme až do roku 2050, musíme také přibližně vědět, kolik spotřebujeme. Za druhé jsme také poukázali na problémy spojené s definicí. Domnívám se, že bychom za základ měli vzít množství spotřebované energie, neboť je měřitelné a máme k němu údaje. Nemáme například žádné jiné údaje, pokud jde o měření na jednotku. Proto je to podle mého názoru správný přístup a doufám, že ho v příštích měsících dokážeme odpovídajícím způsobem včlenit do strategie.

  Lena Kolarska-Bobińska, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj. – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, energetická účinnost je jedním z nejzávažnějších problémů, kterým bude Evropská unie v nejbližších 10 letech čelit. Je to také jeden z hlavních prvků naší energetické strategie. V současnosti jsou prioritou konstruktivní návrhy této zprávy a energetická strategie Komise, která má být členskými státy prováděna. Aby k tomu mohlo dojít, je nutné vyřešit některé problémy. Na úrovni EU dosud stojíme před problémem měření energetické účinnosti. V současné době používáme pro tyto účely předpovědi pro rok 2020; avšak přijímat na základě těchto předpovědí právně závazné cíle by nebylo rozumné. Pokud jde o budoucnost, nejsme jasnovidci. Z tohoto důvodu je zapotřebí vyvíjet nové a lepší technologie, a to bylo v dnešní diskusi již zmíněno. Tyto technologie nám umožní dosáhnout našeho cíle.

Je třeba brát v úvahu i regionální rozdíly. Způsob, jakým je využívána energie v Kodani, je odlišný od toho, jakým způsobem je využívána energie ve východním Polsku. Neexistuje žádný jediný plán postupu, který se hodí pro všechno, a musíme zajistit, aby tyto plány byly slučitelné s realitou. Za provádění politik v oblasti energetické účinnosti budou odpovědné regionální a místní orgány, a Evropská komise a členské státy musí tedy koordinovat své činnosti s místními orgány. V opačném případě budeme považováni za byrokraty a zdroj obrovských výdajů ze strany regionů a občanů. Bez víceúrovňového řízení a vyčlenění financí na tento cíl bude celý tento projekt odsouzen k nezdaru.

  Herbert Reul, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, především bych chtěl poděkovat těm, kdo se na přípravě této zprávy podíleli, a zejména panu Bendtsenovi. Chtěl bych se zmínit o dvou aspektech a poskytnout vám možná přestávku k zamyšlení. Všichni se shodujeme na tom, že energetická účinnost, úsporné využívání energie, je nejjednodušším a nejrozumnějším řešením. Otázka zní: jak tohoto cíle dosáhneme? Rád bych také položil tuto otázku: čeho jsme fakticky dosáhli zde v Parlamentu tím, že se stále znovu vracíme k lidem s novými a vyššími procenty? Dosáhli jsme skutečně více, a mělo to větší účinek? Proč a ve kterých oblastech využíváme energii účinněji? Říkají mi, že průmysl, který spotřebovává mnoho energie, ji využívá účinněji, protože takový postup šetří peníze a protože je to pro něj výhodné. Také mi říkají, že když lidé vědí, že některý konkrétní spotřebič spotřebovává méně energie, jinými slovy, zjistí-li to a uvidí-li výhodu pro sebe, rozhodnou se ve prospěch energetické účinnosti. Operovat s procenty je možná zcela nesprávný způsob, jak na to jít, a měli bychom místo toho uplatnit pobídkový přístup.

Má druhá otázka zní: pan komisař učinil některé velmi výmluvné a jasné poznámky ohledně toho, jak složité je jen vysvětlit, co je energetická účinnost. Co to ve skutečnosti je? Jak rozdílně se provádí v členských státech? Mí kolegové poslanci právě poukázali na to, že členské státy jsou také ve velmi rozdílné situaci z hlediska jejich hospodářství a geografie – zcela rozdílné. Je správným řešením pracovat s jedním závazným číslem, nebo bychom měli vymyslet něco jiného? Myslím si, že v energetické politice musíme do určité míry ustoupit od diskuse z doby minulé, kdy jsme se snažili něčeho dosáhnout pomocí prostých čísel, závazných cílů a zázračných řešení, protože jsme zjevně nedosáhli dosti. Snad bychom tentokrát měli vyzkoušet jiný přístup diferencovaných, různých řešení, který bere v úvahu různé situace, ale pak také dosahuje výsledků. Počítá se výsledek, kterého dosáhneme, a ne naše konkrétní podmínky.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající, mám jen jednu otázku pro pana Reula. Není možné mít v průběhu vývoje závazné cíle, a přesto je stále považovat za diferencované? Postavil jste výrazy „závazné” a „diferencované“ proti sobě, zatímco já se domnívám, že je možné obojí spojit. Plně podporuji některá z opatření, jež předložil pan komisař, avšak možná dokážeme najít způsob, jak postupovat diferencovaně podle geografických a jiných podmínek, ale stejně nakonec dosáhnout závazných cílů.

  Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedající, jsem rovněž stoupencem diferencovaných řešení a stejně jako vy, pane Swobodo, neustále uvažuji o tom, jak by se taková řešení dala zavést. Neměli bychom vylučovat vůbec nic tam, kde je třeba něco udělat. Jako svůj výchozí bod vezmu dnešní den. V daný moment se domnívám, že je zásadně nesprávným postupem kupovat si trochu prostoru závaznými cíli a procenty. Rád bych vyzval nás všechny, abychom se více zamysleli nad tím, čeho a jak můžeme dosáhnout krok za krokem. Je mi smutno z toho, že jsme nedosáhli více. Proto možná musíme zvolit odlišný přístup.

  Britta Thomsen, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, ráda bych nejprve poděkovala zpravodaji panu Bendtsenovi a ostatním zpravodajům za jejich plodnou spolupráci při přípravě této zprávy.

Podařilo se nám dosáhnout shody v mnoha oblastech – v neposlední řadě, pokud jde o ambici sklidit snadno dostupné plody vyrůstající ze zlepšování energetické účinnosti. Jsou však také oblasti, kde jsme se neshodli. Neshodujeme se, pokud jde o stanovení ambiciózních a závazných cílů v oblasti energetické účinnosti.

Podle mého názoru je mimořádně důležité, abychom pevně stáli za minimálním cílem zvýšit energetickou účinnost o 20 %. To je cesta dopředu, chceme-li mít ekologické a udržitelné hospodářství, které dokáže v Evropě vytvořit milion nových pracovních míst. Je však zcela nezbytné, aby tyto cíle v oblasti energetické účinnosti byly pro členské státy závazné, neboť není hezké, když každý vidí, že EU má doporučení a cíle ve velmi mnoha oblastech, které nejsou nikdy realizovány v praxi, protože nejsou závazné.

Zároveň jsme viděli, že závazné cíle fungují. Je proto očividné, že by to mělo platit také pro opatření v oblasti energetické účinnosti. Víme, že je to prostě nejlevnější způsob snížení emisí CO2, záruka bezpečnosti dodávek a zároveň také záruka toho, že spotřebitelé budou mít nižší účty za topení – a nižší výdaje za topení budou znamenat pokrok, zejména pro mnoho Evropanů postižených tím, co bychom mohli označit za energetickou chudobu.

Lidé trpí energetickou chudobou, jestliže poměrně velká část jejich příjmu musí být vydávána na vytápění jejich domovů. V současnosti neexistují žádné společné definice energetické chudoby a neexistují ani příslušné politické iniciativy, jak ji snižovat. Důsledky energetické chudoby jsou katastrofální. Vede ke zhoršování zdraví a celkových životních podmínek u nízkopříjmových skupin. Musíme proto poskytovat levné půjčky na investice do oblasti energetické účinnosti v soukromých bytech a musíme také pro tyto účely využívat strukturální fondy.

Těším se na zítřejší hlasování a doufám, že dokážeme získat velkou většinu pro podporu této zprávy a důraznějších opatření boje proti energetické chudobě.

  Fiona Hall , jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, chci veřejně pochválit pana Bendtsena, který na této zprávě pracoval velmi usilovně a úzce spolupracoval se stínovými zpravodaji z jiných stran. Podařilo se mu v této otázce poslance sjednotit a zaslouží si upřímné blahopřání.

Úspora energie se dotýká velmi mnoha položek. V první řadě změny klimatu. Cancún nám připomněl, kolik toho musíme udělat, a úspora energie je nejlevnějším a nejjednodušším způsobem, jak přejít k 30% snížení skleníkových plynů. Za druhé, energetická bezpečnost. Minulý týden jsem byla v Záhřebu, kde jsem diskutovala s kolegy-liberály o přistoupení Chorvatska, a bylo mi řečeno, že Chorvatsko dováží 50 % své energie a že také spotřebovává dvakrát více energie, než by spotřebovávalo, kdyby byla zavedena správná opatření energetické účinnosti.

Nyní, když energetika podle Lisabonské smlouvy spadá do sdílené evropské pravomoci, musí být energetická účinnost také sdílenou odpovědností.

Tím, že uděláme více v oblasti úspory energie, řešíme také velmi praktické problémy, kterým jsou lidé za svého života vystaveni. Příliš mnoho lidí žije v palivové chudobě, bojuje o udržení tepla v domech, které nejsou řádně izolovány. Zajištění větší energetické účinnosti domovů ponechává lidem v peněženkách peníze, které mohou v této době finančních a hospodářských potíží utratit v místním hospodářství. Vytvořilo by to také mnoho tisíc pracovních míst v místním hospodářství.

Takže s ohledem na všechny tyto pozitivní důsledky je značně šokující, uvědomíme-li si, že cíl 20 % v oblasti energetické účinnosti je jedinou částí balíčku 2020, který, jak řekl pan komisař, v současné době spěje k nezdaru. Poslední údaje totiž ukazují, že směřujeme k dosažení pouhých 9 % do roku 2020 oproti plánovaným 20 %.

A myslím si, že nadešel čas, abychom se vzdali a přiznali, že jsme se v roce 2008 zmýlili. Měli jsme již tehdy vyhlásit tento cíl jako závazný a nyní se skutečně musíme pohnout dopředu a najít způsob, který to umožní.

Děkuji panu komisaři, že nám umožnil nahlédnout do toho, co připravuje pro příští rok. Myslím si, že nadešel čas přijmout zde politické rozhodnutí, abychom měli závazný cíl v oblasti úspory energie, protože bez něho skutečně podkopáváme vše ostatní, co děláme v oblasti hospodářství, energetické bezpečnosti a změny klimatu.

  Yannick Jadot, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, nejprve bych chtěl poblahopřát zpravodaji ke kvalitně odvedené práci a v zásadě jednoznačně podpořit zítřejší přijetí této zprávy přijaté ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

Přejděme nyní k neuvěřitelnému potenciálu spojenému s úsporami energie, k bodu, který zde byl nastolen. Zprávy ze samotné Evropské komise uvádějí, že kdybychom zastavili svou nadměrnou spotřebu energie, kdybychom snížili své energetické znečišťování o 20 %, mohli bychom vytvořit milion pracovních míst, mohli bychom uspořit téměř 1 000 EUR na každou evropskou domácnost a mohli bychom výrazně snížit své náklady spojené s dovozem energie zvenku.

Úspora energie nebo snížení o 20 % v Evropě se z energetického hlediska rovná 15 ropovodům Nabucco, a my tohoto cíle v současnosti nedosahujeme. Zmínila se o tom paní Hallová, a mně se zdá, že máme problém s počítáním. Jestliže dnes zprávy ukazují, že máme daleko k dosažení 20 %, pak můžeme vypočítat úspory, kterých každoročně dosáhneme nebo nedosáhneme. Víme také, že tento přístup ekodesignu nebo ekoznaček u automobilů atd. nevede k celkové soudržnosti a neumožňuje nám dosáhnout výsledků, o které usilujeme.

Diskuse, kterou tu vedeme, mne poněkud překvapuje. Promiňte, pane komisaři, ale když říkáte, že máme problém s definicí energetické účinnosti, je to snad pravda z teoretického hlediska, ale klimatický a energetický balíček je, pokud jde o cíl, zcela jasný. Říká, že energetická spotřeba musí být snížena o 20 % oproti výchozí úrovni. Tento problém nesmí mít nic společného s definicí energetické účinnosti. Existují úrovně energetické spotřeby, na které se musíme vrátit – to říká klimatický a energetický balíček.

Říkají nám, že žádný závazný cíl nepotřebujeme. Stanovujeme tedy cíl v oblasti obnovitelných zdrojů. Před několika dny jednala Evropská komise v Cancúnu o závazné dohodě týkající se změny klimatu a pokusila se obhajovat Kjótský protokol, a v této sněmovně citujeme agrumenty Spojených států a Číny, když říkáme: „Dáme si dobrovolné cíle a později, když jednoho dne zjistíme, že nefungují, stanovíme závazné cíle.“

Ve zkoumané zprávě navrhli někteří poslanci posílit část týkající se budov. Existuje vyhlídka na přijetí rozsáhlé evropské iniciativy v oblasti budov, které se tak či onak podílejí na naší energetické spotřebě ze 40 %; můžeme jít mnohem dál v oblasti renovace.

A konečně, lidé dnes trpí chladem. Platí velmi vysoké ceny za energii. Jestliže se Evropa vymaní z krize, energie bude v mezinárodním měřítku mnohem dražší. Občané budou konfrontováni s růstem cen energie na dvojnásobek. Musíme postupovat mnohem rychleji a požádal bych vás také, pane komisaři, abyste prosím panu VanRompuyovi zdůraznil, že zasedání 4. února by rovněž mělo být zasedáním o energetické spotřebě. Z tohoto hlediska je plán, který dnes navrhuje, zcela nepřijatelný.

  Konrad Szymański, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, v prvé řadě bych chtěl poděkovat zpravodaji za velmi konstruktivní a otevřenou spolupráci při přípravě této zprávy. Ve svém vystoupení bych se rád zaměřil na jednu otázku. Naše politická skupina nebude moci akceptovat zavedení závazných cílů v oblasti energetické účinnosti pro evropský systém. Především nemáme společnou metodiku pro měření účinnosti, příliš mnoho ukazatelů je nesrovnatelných. Cíle by měly být stanoveny pro každou zemi zvlášť tak, aby byl vzat v úvahu různý potenciál pro úspory, jakož i dosavadní výsledky v této oblasti. Uvedu příklad své země – od roku 1990 Polsko zlepšilo svoji energetickou účinnost o 50 %. Přesto v porovnání s evropským průměrem zůstává Polsko zemí s nízkou účinností. Zavedení jednotného závazného cíle bude politicky škodlivé a bude znamenat, že náklady spojené s provedením změn budou rozděleny mezi členské státy nerovnoměrně.

  Marisa Matias, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, chtěla bych také nejprve říci, že je dle mého názoru nyní vhodný čas pro předložení návrhu usnesení o přezkumu akčního plánu pro energetickou účinnost, a pokud existují nějaké pochybnosti, domnívám se, že rozprava, kterou zde dnes vedeme, věci vyjasní. Politika v oblasti energetické účinnosti má zcela zásadní význam v řadě odvětví, od budov po energetickou infrastrukturu, informační a komunikační technologii, dopravu, finanční záležitosti, všechny tyto otázky a mnoho dalších a všechna ostatní odvětví. Je nezbytné, abychom koordinovali a slučovali politiky, protože jinak svých cílů dosáhnout nedokážeme. Politika v oblasti energetické účinnosti je také nezbytná pro boj proti změně klimatu.

Nemůžeme na jedné straně diskutovat o podpoře snižování emisí a na druhé straně vést jinou diskusi týkající se energetické účinnosti a říkat, že není možná. Chtěla bych se proto zmínit o několika aspektech, které se mi zdají být pro tuto diskusi zásadní. Za prvé je důležité, abychom stanovili závazné cíle. Jak jsem se již dříve zmínila, situace, kdy dosud máme dobrovolná kritéria, nás prostě dostala tam, kde jsme nyní: nemůžeme stanovit závazné cíle, protože nebude možné dosáhnout do roku 2020 zvýšení energetické účinnosti o 20 %. Domnívám se, že jde o nepřijatelný argument, který protiřečí sám sobě, protože to, že nedosáhneme 20% zvýšení energetické účinnosti, je právě důvodem, proč nestanovíme závazné cíle, abychom toho dosáhli. Mají-li cíle tento účinek, pak mají také účinek tím, že poskytují motivaci pro politiky a projekty. Jestliže toho nechceme dosáhnout, pak jsme zbabělci a nemůžeme se spoléhat na dobrou vůli. Musíme se spoléhat, v tomto případě bohužel, na politickou vůli.

Doufám, že zítra se politická vůle přikloní ke stanovení tohoto cíle zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 o 20 %, a nejen proto, že dosažení toho umožní vytvořit milion pracovních míst: nových pracovních míst, a nejsme v situaci, kdy bychom mohli promarnit příležitost pro vytváření pracovních míst. To, co se zde, jak se zdá, děje kolem tohoto nepřijetí žádného společného závazku, je totéž, co se děje s hospodářskou politikou na evropské úrovni.

Evropská unie se jeví jako neschopná mít hospodářskou politiku pro vytváření pracovních míst. Jeví se také jako neschopná mít společnou politiku v oblasti energetické účinnosti. Doufám, že to tak nezůstane, doufám, že budeme úspěšní nejen v tomto odvětví, ale také v odvětví stavebnictví, a upřímně doufám, že zítra budeme schopni dát odpověď, která bude nejen koordinovaná a srozumitelná, ale bude odpovědí na krizi, ve které se nacházíme.

  Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Pane předsedající, projednávaná revize akčního plánu pro energetickou účinnost popisuje více způsobů, jimiž by mohla Evropská unie přispět k naplnění svých ambicí o plánovaném snížení snížení množství skleníkových plynů do roku 2020.

Filozofie předloženého elaborátu vychází z logické úvahy, že když dokážeme zacházet s energiemi racionálně a ve všech odvětvích spotřeby energie provedeme potřebná cenově dostupná opatření k omezení plýtvání energiemi, můžeme dosáhnout výrazného snížení výrobních nákladů a znečištění životního prostředí. Navrhovaná opatření se netýkají pouze oblasti energetické infrastruktury, tedy výroby a přenosu energie, ale i odvětví stavebnictví, průmyslové výroby a dopravy. Opatření jsou zachycena všeobecně jako základní postuláty bez nároků na popis jejich očekávaného přínosu. Je bezpochyby dobré, že Evropská unie bude disponovat jakýmsi souhrnným seznamem opatření, kterými by bylo možné postupně zvyšovat energetickou účinnost. Avšak s přihlédnutím k cílovému termínu závazku EU snížit do roku 2020 množství skleníkových plynů vyprodukovaných v Evropě o 20 % by možná bylo dobré zamyslet se i nad tím, která opatření, v jakém rozsahu, za jakou cenu, s jakým výsledným efektem jsme připraveni v rámci současných možnosti a kompetencí realizovat během nejbližších 10 let.

Neříkám, že bychom se měli vzdát prosazování změn nebo zvyšování efektivity v oblasti výroby a přepravy energií, avšak vzhledem k nákladům a lhůtám plánování, projektování a následné realizace si myslím, že do roku 2020 se toho v této oblasti, jakož i v dalších navrhovaných opatřeních mnoho nezmění. Proto jsem přesvědčen, že by bylo dobré, kdyby Komise již v této době dokázala z uvedeného rozsáhlého podkladu vybrat organizačně, časově i finančně dostupná opatření, na která se můžeme soustředit v zájmu vytvoření silného počátečního impulsu pro přijetí filozofie nakládání s energiemi jako součásti myšlení, nejprve u odborné, a poté i u široké veřejnosti. Už dnes se přece, pane komisaři, pokoušíme podporovat zateplování budov, stimulovat lidi k výměně spotřebičů či vozidel, aby při nákupu investovali raději do těch účinnějších a lepších. Pokračujme v tom důrazněji a možná i sofistikovaněji, přidávejme další stimuly pro zavádění nových a smysluplných opatření. To je myslím cesta, jak zlepšit energetickou účinnost.

  Arturs Krišjānis Kariņš (PPE). – (LV) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, mám otázku. Kdo ví, kolik v Evropě dovážíme ropy a plynu? Kdo ví, kolik v Evropě těžíme ropy a plynu? Odpověď zní, že i když těžíme určité množství v Evropě samotné, v porovnání s našimi pořadavky dovážíme ropu a plyn v obrovských množstvích z Blízkého východu a z Ruska. Tato závislost na dovozech, která má stroupající trend, také znamená, že je pro nás čím dál obtížnější utvářet vztahy s těmito třetími zeměmi na objektivním základě. Avšak, dámy a pánové, zamysleme se na chvilku, jaký význam má tento dovoz ropy a plynu. Co znamená pro naše obyvatelstvo? Ve skutečnosti to je vývoz evropských peněz do těchto třetích zemí. Tím, že dovážíme ropu a plyn, vlastně vyvážíme peníze.

Co víme o budoucnosti? Víme, že cena, kterou platíme za ropu a plyn, v budoucnu jen poroste, protože jsou tyto zdroje čím dál méně dostupné a jejich těžba stále nákladnější. To znamená, že pokud nezměníme své chování, budeme dál vyvážet čím dál větší množství svých vlastních peněz z Evropské unie do třetích zemí.

Dámy a pánové, existuje jednoduchý způsob, jak tento masivní vývoz peněz z Evropské unie zastavit, a je to velice jednoduché: dosáhneme toho úsporou. Úsporou energie. Úsporou energie fakticky získáváme peníze, které můžeme investovat nikoli do třetích zemí, ale do svých vlastních ekonomik. Proto vyzývám všechny kolegy poslance, aby podpořili zprávu pana Bendtsena o energetické účinnosti, která představuje způsob, jak můžeme skutečně pomoci své vlastní ekonomice. Děkuji vám za pozornost.

  Marita Ulvskog (S&D). – (SV) Pane předsedající, také bych nejprve chtěla poděkovat panu Bendtsenovi. Závěr v této zprávě je zcela jasný. Potřebujeme závazné cíle v oblasti energetické účinnosti co nejdříve, a je to důležité z celé řady důvodů: hospodářských důvodů a důvodů týkajících se hospodářské soutěže, životního prostředí a klimatu.

Pan komisař Oettinger zmínil otázku jazyka. Týká se to úspor energie nebo energetické účinnosti, a otázká zní: o čem se tu vlastně bavíme? V mé zemi obvykle říkáme, že je hloupé pouštět oheň komínem ven. Jinými slovy, neměli bychom využívat své energetické zdroje takovým způsobem, abychom z nich získávali nedostatečný prospěch. To se snad rozumí samo sebou, a někteří z vás se zmínili o vyváženosti mezi výrobou energie a náklady spojenými s výrobou, která je spojena s riziky a se spotřebou energie. Musíme samozřejmě být co nejinteligentnější.

Jak máme měřit cíle, o kterých se zmínil pan komisař? Stejně jako ve všech jiných souvislostech, kde máme společné ambice na globální nebo evropské úrovni, musíme se dohodnout na společné metodě měření a pak rozhodnout o závazných cílech. To, co právě teď podrobujeme zkoušce, je neefektivnost toho, že nemáme závazné cíle, a s využitím metody krok za krokem odkládáme provedení změny do budoucna. Myslím si, že bychom s tím měli přestat a měli bychom podpořit pana Bendtsena.

  Jorgo Chatzimarkakis (ALDE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, energetická účinnost vždy byla největším zdrojem, jaký nám byl nabídnut. Je to spící obr se skrytým, ale obrovským potenciálem pro evropské hospodaření s energií. To vše je pravda, a hezké na tom je to, že je to zcela oproštěno od ideologie. Navíc přístup k této otázce může být technologicky neutrální.

Jediné, co nás zde zajímá, a to je moment, který je zjevně také poněkud rozdělující, je otázka, zda tyto cíle jsou závazné, či nikoli. V této souvislosti musím, pane komisaři, říci, že se mi líbí váš dvoufázový přístup, kdy začnete s důvěrou v členské státy a s uzavíráním dobrovolných dohod, a poté, jestliže zjistíte, že těchto cílů do roku 2020 nedosáhneme, možná přitáhneme šrouby. To je správný přístup, který je třeba uplatnit.

Tato zpráva celkově jde správným směrem – lze jí málo co vytknout. Existuje však jedna otázka, kterou bych chtěl položit, a sice úloha regionálních fondů. Vy jste se o té otázce zmínil, pane komisaři. V regionálních fondech, spolu s fondy soudržnosti, máme v Evropské unii ve svých rukou skvělý nástroj, který nevyužíváme. V této oblasti energetické účinnosti bychom mohli nakonec vytvořit evropskou přidanou hodnotu, které bychom mohli inovativně využívat tak, abychom problém energetické účinnosti řešili způsobem, jenž v minulosti nebyl uplatňován. Jako nynější zpravodaj pro rozpočtové absolutorium pro Komisi vidím, jak zbytečně jsme plýtvali penězi v oblasti soudržnosti. Zastavme toto plýtvání! Podporuji důraz, který na tuto otázku kladete, pane komisaři Oettingere, i to, že se snažíte iniciovat lepší využití těchto fondů, a to i pro tento nástroj energetické účinnosti. To je jediný způsob, jak zajistíme, aby zde skutečně existovala soudržnost, alespoň v odvětví energetiky.

Mám pocit, že musím varovat před pomlouvačnými kampaněmi, jakých jsme byli svědky v případě žárovek a sprchových hlavic. Takové kampaně jsou právě tím, co občany odcizuje. Musíme tedy zajistit, abychom se celkově zaměřili na dosažení energetické účinnosti a abychom měli tento cíl na zřeteli, aniž bychom se uchylovali k ideologickým pomlouvačným kampaním, které nakonec vedou k tomu, že občané ztrácejí pozitivní dojem o EU.

  Bas Eickhout (Verts/ALE). – (NL) Především bych chtěl poblahopřát zpravodaji panu Bendtsenovi ke zprávě, kterou připravil a která stanoví základ toho, co se zde musí stát.

Uveďme však všechno do perspektivy. Každý ví, že Evropa musí do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů buď o 80 %, nebo, což podporujeme my, o 95 %. To je neuvěřitelná výzva. Kde můžeme dosáhnout největších úspor? Největších úspor lze dosáhnout, jestliže spotřebováváme ještě méně energie. Budeme pak muset méně energie dovážet, méně energie nahrazovat, tj. rozvíjet méně alternativních zdrojů, a to je prostě nejlevnější cesta dopředu. Je proto absurdní, zatímco si již uvědomujeme, že Evropa je na cestě k nesplnění právě tohoto cíle v oblasti energetických úspor, abychom se, a zejména ti z nás v Komisi, i nadále zaměřovali na dosažení snížení a cílů v oblasti obnovitelné energie. Znamená to, že cílem, který nesplníme, je úspora energie nebo spotřeba menšího množství energie.

Existuje však tolik energie, jež by mohla být uspořena všude kolem nás. Například ze zastavěných ploch. Zastavěné plochy spotřebovávají přibližně 40 % naší energie, přičemž 99 % z toho připadá na existující budovy. Ty musí být přizpůsobeny, aby byla zajištěna jejich větší energetická účinnost. Současné tempo přizpůsobování je v Evropě 1,4 % ročně: jinými slovy, bude nám trval více než 60 let, abychom zcela nahradili naše zastavěné plochy. To nám bude trvat do roku 2070, ale my jsme si přece sami stanovili cíle, kterých musíme dosáhnout do roku 2050!

To je právě to, oč by tu mělo jít: musíme zajistit, abychom mohli dosáhnout úspor energie například na zastavěných plochách v mnohem kratší lhůtě, a z tohoto důvodu jsme předložili pozměňovací návrh k evropské iniciativě pro budovy. Uspoří to všem peníze, je to levnější volba, budeme se připravovat na budoucnost a – což je nejdůležitější – uspoří to peníze lidem. Nebudou muset tolik utrácet za energii. A to je argument, který slyšíte málokdy. Nakonec však obyčejní lidé budou muset utrácet méně za energii. Právě o to by tu mělo jít!

  Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Pane předsedající, již od září 2009 si Evropané vyměňují tradiční žárovky, na které byli zvyklí, za ty, jež byly vyrobeny novou, energeticky úspornou technologií. Nutnost této výměny byla zdůvodňována hesly o úspoře energie a k výměně došlo nehledě na příznaky, že finanční náklady, které budou muset nést občané EU, budou příliš vysoké, zejména v  tak krátkém časovém období. Je veřejným tajemstvím, že údaje, které tehdy předložila Evropská komise a které se týkaly důsledků takové výměny, pocházely z reklamních materiálů výrobců těchto žárovek vyrobených na základě nové technologie, a existují dosti pádné důkazy, které nasvědčují, že tomu tak skutečně bylo.

Ve zprávě, kterou projednáváme, můžeme najít podobně příliš optimistická tvrzení. Nedostatečně se poukazuje na rozdíly v rozvoji členských států EU a v důsledku toho i na náklady, které budou muset nést, budou-li tato doporučení realizována. Mají-li průmyslové závody zvyšovat úspory energie o 2 % ročně, jak je stanoveno, a zároveň snižovat emise skleníkových plynů, povede to k růstu výrobních nákladů a k převádění výroby mimo Evropu.

  Jacky Hénin (GUE/NGL). – (FR) Pane předsedající, pokusit se dosáhnout úspor je skutečnou výzvou – výzvou, která nám umožní snížit závislost Evropy, výzvou, která nám umožní uvolnit podstatné finanční zdroje, jimiž můžeme financovat výzkum v oblasti nových forem výroby energie, a výzvou, která nám umožní oživit naše regiony.

Zatímco ve středu naší pozornosti musí být energetická účinnost budov, je nezbytné, aby se cíle a činnosti Unie, jakož i členských států, zaměřily na sociální bydlení, protože chudí musí mít z našeho úsilí v oblasti energetické účinnosti největší prospěch. Musíme skoncovat s touto skandální situací, kdy nutíme ty nejchudší, aby platili největší účty za energii, a zároveň jsou ve jménu energetické účinnosti zaváděny daňové úlevy, jež umožňují těm nejbohatším snižovat své výdaje, a přitom platit nižší daně.

Skutečná politika v oblasti energetické účinnosti by také měla znamenat příležitost k levnějšímu prodeji elektřiny železnicím, metrům a tramvajím, jak se to stalo ve Francii předtím, než to zakázaly evropské směrnice o jednotném energetickém trhu.

Jedním z prvních opatření by tedy bylo zrušit jednotný energetický trh v Unii, protože hospodářská soutěž u výrobků jako elektřina, které nelze skladovat a lze je obtížně přepravovat, je z hlediska energetické účinnosti poněkud mimo.

A konečně, energetická účinnost nevytvoří kvalitní pracovní místa, pokud nebude vycházet ze skutečně strategické iniciativy EU v oblasti průmyslu, která nebude trpět omezeními volného trhu.

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE) . – (PL) Pane předsedající, souhlasím se zpravodajem, že by měl být kladen větší důraz na systémové inovace, jako jsou inteligentní sítě, inteligentní měřicí systémy, snadnější integrace obnovitelných zdrojů energie, jakož i vypracování komplexní strategie pro výrobce a distributory tepla. Domnívám se však, že největších úspor a největší účinnosti má být dosaženo posilováním osobní zodpovědnosti každého občana Evropské unie. Stejně jako jsme se naučili šetřit vodou, musíme se naučit vážit si energie a efektivně ji využívat. Je třeba zjednodušit a urychlit veškeré postupy při udělování povolení na novou infrastrukturu, aby se maximalizovaly možné úspory.

Energetická účinnost a energetická bezpečnost budou prioritami nadcházejícího maďarského předsednictví Evropské unie. Polsko, které převezme předsednictví od Maďarska a problematiku energetické bezpečnosti zahrnulo do své agendy, také zintenzívní diskusi o moderních legislativních i nelegislativních řešeních, jež umožní, aby evropské odvětví energetiky zůstalo konkurenceschopným a zároveň se zlepšovala energetická účinnost.

Na tomto místě musím zdůraznit, že pro mne osobně je stále naléhavější otázkou věrohodnost předpovědí a kvalita modelu PRIMES používaného Evropskou unií, zejména s ohledem na to, že se nepodařilo dosáhnout konsensu v Cancúnu. To je téma pro zvláštní diskusi, ale chtěl bych nyní vyzvat ke zvážení nového, pokrizového přístupu k otázce spotřeby a energetické poptávky v Evropské unii. Nejvhodnější cestou k realizaci moderních, energeticky účinných řešení se zdá být doprava. Energetickou účinnost v Evropské unii je třeba přizpůsobit poptávce, což přímo souvisí s výdaji a změnami v návycích občanů. Změny podle mého názoru budou vyvolány měřitelnými výhodami pro spotřebitele a vhodnými pobídkami a dlouhodobými formami financování pro výrobce.

  Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zpráva pana Bendtsena je pozitivní nejméně ze čtyř důvodů:

– potvrzuje, že energetická účinnost je nejefektivnšjším a nejrychlejším způsobem snižování emisí skleníkových plynů a že pevný závazek zajistit pro tuto oblast zdroje a investice povede k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst pro malé a střední podniky;

– předkládá cenné návrhy týkající se použitelných finančních nástrojů a vyzývá Komisi, aby se důrazně zaměřila na odbornou přípravu, přístup malých a středních podniků k informacím a rekonstrukci existujících budov;

– vytyčuje konkrétní cíle a potvrzuje smlouvy o energetické účinnosti jako nástroj pro nakupování, zaručené úspory energie a odrazový můstek pro vytváření pracovních míst a snižování účtů evropských občanů za energie;

– a konečně, zpráva bude ještě užitečnější, jestliže budou moci být stanoveny závazné cíle týkající se emisí bez jakéhokoli zpochybňování.

Musíme zajistit, aby byl 20% cíl dosažitelný; nesmíme pustit tuto příležitost, a to by vyslalo Evropě povzbudivý signál.

  Vladko Todorov Panayotov (ALDE). – (BG) Pane předsedající, dosažení vysoké míry energetické účinnosti je zásadním politickým cílem Evropské unie, neboť jde o jednu z nedílných součástí celkové strategie budování konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, které bude stimulovat činnost podniků a podpoří zaměstnanost vytvářením spousty nových pracovních míst. Zítřejším hlasováním o plánu pro energetickou účinnost vyšle Evropský parlament Komisi a Radě důrazný signál, že v této oblasti je nezbytné přijmout naléhavá a cílená opatření.

Vyzývám především Evropskou komisi, aby provedla důkladnou analýzu efektivity existujících právních předpisů týkajících se obnovy současného fondu budov a vyšších energetických norem pro nově postavené budovy. Jinými důležitými prioritami, které, jak doufám, budou součástí nového plánu pro energetickou účinnost na rok 2011, je vytváření efektivní energetické infrastruktury a vývoj moderních technologií pro vozidla.

Závěrem bych řekl, že energetická účinnost má potenciál k tomu, aby se stala, a musí se stát, výnosným podnikem. Může toho dosáhnout na vlastní účet a přinést vysokou sociální návratnost.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, realita ukazuje, že přijmout akční plán pro energetickou účinnost nestačí. Je třeba zhodnotit výsledky plnění plánu z roku 2006 a politiky přijaté na podporu dosažení cílů, diverzifikovat metody zvyšování energetické účinnosti. Argument krize nelze používat jako omluvu pro nesplnění 20% cíle v roce 2020, ani pro odepisování řešení zaměřených na zvládání vážného problému energetické chudoby.

Je důležité informovat o pozitivních zkušenostech jiných zemí, nezapomínat na Čínu a Spojené státy a investovat do financování opatření, jež zvýší energetickou účinnost v budovách, sociálním bydlení a v dopravě a průmyslu. V rozpočtu EU by měly být vyčleněny nezbytné zdroje na pomoc členským státům a rodinám, jež mají větší potíže. Energetická účinnost také zvyšuje zaměstnanost, odstraňuje chudobu a je faktorem pokroku a sociálního rozvoje. Do toho přece musíme investovat.

  Richard Seeber (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, předložil jste velmi rozumný plán, a pan Bendtsen ho ještě vylepšil. Musí se nám podařit vyvrátit rovnici „větší hospodářský růst rovná se zároveň větší spotřeba energie”. To pro nás jako politiky představuje zvlášť velkou výzvu, neboť máme normální technologický pokrok, který se samozřejmě vyznačuje tím, že máme energeticky účinnější výrobky a hospodářské postupy. Musí se nám však podařit i přes silnější hospodářský růst snižovat naše účty za energie. V souvislosti s tím musíme prosazovat skutečně inovativní řešení a poskytovat ve své politice správně pobídky. Dějiny ekonomiky také ukazují, že dlouhododobě nejúspěšnějšími společnostmi byly ty společnosti, které této účinnosti dosáhly – ať již ve vztahu k surovinám nebo energii – to je heslo, kterým se řídily. Pro nás Evropany s naší vysokou životní úrovní je to zvlášť velká výzva.

Musíme pohnout s energetickou účinností, pokud realisticky doufáme v dosažení svých cílů v oblasti klimatu. Dovolte, abych vám připomněl, že důležitým cílem naší politiky je snižování závislosti na dovozu fosilních paliv. Navíc kapitál uvolněný v důsledku nižších účtů za energie otevírá velký potenciál pro spotřebu, což zase může dlouhodobě přispívat k našemu hospodářskému růstu.

Vzledem k tomu se domnívám, že přístup, který jste zvolili, totiž nestanovit tyto cíle jako závazné, je správný. Neměli bychom připustit, abychom se ztratili v diskusích o definicích a problémech měření. Je důležité, že vytyčujeme cestu dopředu. Komise a zpravodaj zaujímají v tomto ohledu správný přístup. Měli bychom samozřejmě ponechat tento cíl jako nezávazný, ale to neznamená, že bychom měli snižovat své ambice. Z uvedených důvodů musí tyto ambice zůstat vysoké, ale zvolení takové cesty, kdy by toho mohlo být dosaženo jen prostřednictvím závazného cíle, není správnou cestou, kterou bychom měli jít, a naše skupina proto tento přístup odmítá.

  Hannes Swoboda (S&D). – (PL) Pane předsedající, rád bych nejprve poblahopřál panu Bendtsenovi k jeho velmi dobré zprávě. V zásadě mám jen jednu poznámku, pane komisaři, a sice, že jste vzešel z prostředí regionální politiky ve velkém státě, v Německu, zatímco já pocházím z prostředí místní politiky. Těchto cílů nedosáhneme, ať budou závazné, či nikoli – a já jsem stoupencem závazných cílů –, pokud přímo neoslovíme státy, regiony a obce a nevysvětlíme jim, co lze udělat. Když přemýšlím o rekonstrukci bydlení, o politice v oblasti dopravy – což jste bohudík opakovaně zmínil – a o boji proti energetické chudobě, jsou to oblasti, které nejsou regulovány na vnitrostátní úrovni, ale zásadně na místní, regionální a obecní úrovni. Proto musíme být i na této úrovni aktivní. Bylo by velkou příležitostí získat pro náš evropský projekt energetické účinnosti, úspor energie a samozřejmě dalších oblasti energetické politiky města a obce.

Rád bych vás proto požádal, abyste postupovali podle toho a možná také věnovali pozornost tomu, jak se lépe dostat k občanům, zejména prostřednictvím měst, obcí a regionů; takové propojení je totiž zcela nezbytné, má-li být umožněno skutečné přijetí těchto cílů, ať již jsou závazné, či nikoli

  Maria Da Graça Carvalho (PPE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, energetická účinnost je nezbytná pro zvýšení bezpečnosti dodávek, zlepšování kvality ovzduší, snižování emisí skleníkových plynů a posilování konkurenceschonosti naší společnosti. Energetická účinnost znamená dosáhnout více s méně zdroji. Tato zpráva vytyčuje ambiciózní vizi energetické účinnosti, například prostřednictvím stanovení jednotlivých cílů a pozitivních pobídek. Zavádějí se důležité prvky v souvislosti s modernizací energetické infrastruktury, jako jsou inteligentní sítě, energetická účinnost v budovách a dopravě, využití informačních a komunikačních technologií a rozvoj vědeckého výzkumu v oblasti energetiky.

Tato zpráva zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit dvojnásobné množství finančních prostředků na vědecký výzkum, technický rozvoj a demonstrace v oblasti energetiky. V oblasti financování zpráva vyzývá k využívání strukturálních fondů na podporu energetické účinnosti a vyzývá k tomu, aby to bylo jako jedna z priorit zohledněno v rozpočtu EU na období po roce 2013.

S ohledem na toto všechno bych chtěla poblahopřát zpravodaji, panu Bendtsenovi k výtečně odvedené práci a k dosažené vyváženosti; chtěla bych vyzvat vás všechny, abyste tuto důležitou zprávu podpořili.

  Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Pane předsedající, ačkoli v oblasti energetické účinnosti a úspor energie bylo přijato mnoho legislativních opatření, ne všechna přinášejí žádoucí výsledky. Podle vědeckých výzkumů při současném tempu postupu nedokážeme stanoveného 20% cíle dosáhnout ani z poloviny. Je proto nutné přijmout závaznější opatření a zavést v členských státech větší kontrolu. Domnívám se, že při revizi akčního plánu pro energetickou účinnost musí Evropská komise seriózně zvážit to, že členské státy dostatečně nevyužívají možnosti úspor energie, což brání zvyšování energetické nezávislosti. Je také nezbytné, aby jednotlivé členské státy stanovily závazné cíle v oblasti energetické účinnosti a monitorovaly, jak jsou realizovány, protože jinak obrovský potenciál energetických úspor zůstane nevyužit.

  Lambert van Nistelrooij (PPE). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, jsem rád, že mohu učinit k této zprávě několik poznámek. Je to vynikající zpráva, protože nám umožní dosáhnout několika věcí najednou: nejen cílů v oblasti životního prostředí a snižování emisí CO2, ale také některých našich cílů ve výrobě a dalších cílů, které mají zajistit, abychom zůstali konkurenceschopní. Bude to příjemné jak životnímu prostředí, tak našim peněženkám.

Pane komisaři, hovořil jste také o své ambici vypracovat akční plán v krátké časové lhůtě. Dovolte mi však tři poznámky: první moje poznámka se týká vnitrostátních akčních plánů pro energetickou účinnost. Zde existuje mnohem větší prostor ke zlepšení a musí být Evropskou komisí kriticky prozkoumány. Pane komisaři, uvedl jste, že budete pracovat ve dvou fázích. První fáze bude zahrnovat konzultace, ale s vyvíjením určitého tlaku, a druhá fáze bude možná spojena s určitou mírou donucení. Ve svých dřívějších diskusích s panem komisařem a ve svých pozměňovacích návrzích jsem naléhal na vyvinutí tlaku, a jsem potěšen, že tato otázka nyní nabývá na významu.

Mám na pana komisaře jen jednu otázku: budete mít dostatečné nástroje, které vám umožní udržet kurs při přechodu do donucovací fáze? Mohl byste nám k tomu podat vysvětlení, nyní nebo v blízké budoucnosti nebo ve svém akčním plánu?

Má druhá poznámka se týká regionální politiky. Hovořil o tom také pan Swoboda. S těmito fondy by se dalo dělat mnohem více. V mnoha zemí se fondy, které jsou k dispozici pro účely zlepšování energetické účinnosti, dokonce ani nevyužívají. Proto jsem předložil pozměňovací návrh k článku 81, aby bylo jeho znění upřesněno. Ne vždy to musí znamenat více peněz; jedná se také o rozumné vynakládání již existujích zdrojů.

A konečně moje třetí poznámka – a zde také souhlasím s opanem Swobodou –, musíme dosáhnout toho, aby se do úspor energie zapojili občané, místní orgány a podniky pomocí takových opatření, jako jsou známky kvality, pakty s primátory či starosty měst a dohody s průmyslem. V mé zemi, v Nizozemsku, jen dohody s průmyslem již přinesly 2% zlepšení energetické účinnosti ročně. Tak takové je měřítko toho, čeho bychom mohli konkrétně dosáhnout! Děkuji vám, přeji vám mnoho úspěchů a děkuji zpravodaji.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Pane předsedající, 50 – 125 milionů evropských občanů je postiženo energetickou chudobou. Proto si myslíme, že by za prioritní úkol měly být považovány úspory energie a politiky energetické účinnosti v oblasti sociálního bydlení.

Jen 1 % budov, které budou existovat v roce 2020, budou nové budovy. Proto když diskutujeme o existujících budovách, nemůžeme hovořit o závazných cílech, aniž bychom vyčlenili dostatečné finanční zdroje. Z tohoto důvodu si myslíme, že jsou nutné inovativní systémy financování a rovněž i fiskální nástroje, jež učiní investice do energetické účinnosti atraktivními a poskytnou dlouhodobou institucionální podporu.

Pane komisaři, nedávno se v Parlamentu konalo zasedání programové skupiny CONCERTO, pět let po jejím ustavení. 400 představitelů místních a regionálních orgánů se bohužel zmiňovalo o tom, že na místní a regionální úrovni není známo, že všechny členské státy mají možnost použít 4 % prostředků poskytnutých z Evropského fondu pro regionální rozvoj na vnitrostátní úrovni na zlepšování energetické účinnosti budov.

Proto bych vás pane komisaři na závěr požádala,, abyste využili střednědobého přezkumu k vyčlenění větších finančních prostředků na programy energetické účinnosti a zejména na podporu možnosti využít v budoucím finančním výhledu až 15 % prostředků z Evropského findu pro regionální rozvoj na zlepšování energetické účinnosti.

  Antonio Cancian (PPE). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych poděkoval zpravodaji panu Bendtsenovi za jeho precizní zprávu.

Pan komisař zahájil toto zasedání tím, že řekl – a já s ním souhlasím –, že když dnes hovoříme o energetické účinnosti, jsme poněkud rétoričtí, že 20% cíl obklopuje nejistota vzhledem k tomu, že se již snížil na polovinu, a že ve skutečnosti příliš nevíme, o čem mluvíme. Dodal bych, že kultura úspor energie a energetické účinnosti neexistuje.

Proto se nacházíme v situaci a v okamžiku, kdy nemáme žádnou jinou možnost než provést změnu. Jak? Za prvé, domnívám se, že bychom měli přejít k inovaci a novým technologiím v obou oblastech – energetické účinnosti budov a především energetické účinnosti dopravy.

Chtěl bych se také zaměřit na nezbytnost toho, abychom na dosažení těchto cílů měli dostatek zdrojů. Domnívám se, že musíme utrácet, abychom ušetřili. Pan předseda Barroso dnes v Parlamentu prohlásil, že nebudou použity eurobondy a že má připraveny jiné finanční nástroje.

Pane komisaři, nedávno jsme přijali zprávu zřizující fond pro financování energetické účinnosti s využitím prostředků, které zbyly z předchozích plánů obnovy. Myslím si, že dokonce i s omezeným rozpočtem je tento fond velice symbolický, neboť zavádí zásadu zapojení soukromého kapitálu v rámci modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), racionálnějšího využití finančních prostředků, které máme již k dispozici – Fondu soudržnosti a dalších – a jejich uložení do zásobníku, který dokáže přitahovat peníze, čili namísto toho, aby se peněz zbavoval, půjčuje je na rozvoj rozsáhlých projektů; mělo by jít o revolvingový fond, který tomu všemu dodá smysl.

Domnívám se, že je to správný systém pro vyhledávání zdrojů a zajištění toho, aby účinnost již nebyla tabuizovaným tématem.

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, akční plán pro energetickou účinnost by měl být revidován v souladu s celostním přístupem, který spojuje četné strategické politiky Evropy.

Investovat do energetické účinnosti je nezbytné, protože to pomůže zajistit splnění cílů v oblasti snižování emisí do roku 2020, avšak je také důležité zdůraznit iniciativy, které nám umožní plněji využívat dosud nevyužitý potenciál EU v oblasti úspor energie.

Jsem spokojen s tím, že je věnována značná pozornost energetické náročnosti budov; iniciativy v tomto směru musí být podnikány i na evropské úrovni. Naše podniky by měly opět přemýšlet o tom, jak mohou zlepšit účinnost svých výrobních procesů a svých výrobků.

A konečně, stanovení povinných cílů v oblasti účinnosti je dobrá věc, protože bez nich bude obtížné dosáhnout v EU ambiciózních výsledků.

  Anni Podimata (S&D). - (EL) Pane předsedající, pane komisaři, ráda bych se vrátila k jednomu aspektu: významu přijetí závazného cíle v oblasti energetické účinnosti pro evropské hospodářství. V obtížných hospodářských podmínkách v řadě členských států, které potřebují silné podněty k růstu a ochraně a vytváření pracovních míst, vytvoří závazný cíl příhodné investiční prostředí pro posilování konkurenceschopnosti a vývozního potenciálu evropských společností, zejména malých a středních podniků obchodujících v oblasti energeticky účinných technologií a služeb.

Členské státy získají podněty potřebné pro posilování těchto trhů v každé ekonomice, u nichž mohou nabídnout největší přidanou hodnotu a vytvářet nejvíce pracovních míst. Kromě toho domácnosti, podniky a veřejný sektor získají značné komparativní hospodářské výhody, neboť budou mít nižší účty za energii. Chtěla bych proto poblahopřát zpravodaji k jeho zprávě a vyzvat Evropskou komisi, aby návrhy obsažené v Bendtsenově zprávě realizovala, a současně tak pomohla našim ekonomikám z krize.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, jistě, energetická účinnost je velmi důležité téma, a přirozeně musíme velice úsporně zacházet s fosilními palivy. Jistě, potřebné důležité údaje musí představovat výzvu, ale musí si také vždy zachovat přiměřený smysl pro proporcionálnost; musí být vždy realistické. Musí být účelné pro společnost, ale také pro jednotlivce, a musí být dostupně pro vlastníky. Pro občany musí být srozumitelné a vysvětlitelné, a především musí být pro ně ekonomicky schůdné. A to proto, že bez přijetí ze strany veřejnosti nebude existovat žádná ochrana klimatu. A zejména tento aspekt, jak jsem shledal, v této zprávě chybí.

  Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, jednání v Cancúnu byla poměrně úspěšná. Jednání o změně klimatu dosahují pokroku. Země jako Čína na výsledky z Cancúnu čekají. Přijímají opatření, dokonce i po neúspěchu Kodaně. Nebudeme-li investovat do odvětví, jako je energetická náročnost a úspory energie, proděláme na tom dvojnásob. Na jedné straně naše domácnosti, naše podniky a naše veřejné služby i nadále ponesou absurdně vysoké výdaje, a na druhé straně riskujeme, že v Evropě ztratíme vedoucí pozici v ekologickém hospodářství.

Proto musíme myslet na to, že máme-li již nyní problémy při soutěžení se zeměmi jako Čína, jak budeme schopni soutěžit v budoucnosti s ekologickou Čínou? Proto je skutečně důležité, abychom podpořili závazný cíl pro Evropskou unii, v zájmu dosažení 20% úspor energie.

  Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, politiky v oblasti energetické účinnosti prováděné až dosud různými členskými státy nám neumožní dosáhnout do roku 2020 cíle 20% snížení spotřeby energie; budeme rádi, když se nám podaří dosáhnout 10 %, což rozhodně není uspokojivý výsledek.

Jestliže spotřeba energie i nadále poroste, může být ohroženo také dosažení 20% cíle v oblasti obnovitelných energií, neboť tento cíl je vypočítán jako určitý podíl na finální energetické spotřebě EU. Jsem rozhodně pro stanovení závazného cíle i v oblasti energetické účinnosti, aby se zajistilo, že klimatické a energetické politiky Evropy se navzájem posilují.

Fakta bohužel naznačují, že spoléhání se na dobrou vůli členských států nebude fungovat. Evropská unie musí ukázat cestu jasnými a efektivními politikami a cíli. Přestaňme investovat do nových zařízení na výrobu další energie a investujme své peníze a své úsilí do nejčistší energie na světě, energie, kterou využívat nemusíme.

Konečně vyzývám k přijetí pozměňovacího návrhu 2, který vyzývá Komisi, aby v roce 2011 vystoupila s iniciativou týkající se energetické náročnosti budov.

  Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, energetická účinnost je klíčovým slovem našeho budoucího hospodářství, avšak měla by být podporována, nikoli vnucována: do hry musí být vtaženy členské státy s cílem zajistit, že každému, kdo se rozhodne pro zvýšení energetické účinnosti svého podniku nebo domova, se dostane pomoci.

Neumíme si představit, že donutíme soukromé osoby investovat, aniž bychom je přesvědčili nebo povzbudili: zlepšovat energetickou účinnost znamená pomáhat životnímu prostředí a šetřit zdroje, ale v tak citlivé oblasti, jako je tato, je nezbytné spojit tyto možnosti volby s evropskými politikami zaměřenými na vytvoření jednotného evropského energetického trhu.

Závazné cíle znamenají jen zbytečné a velmi často i neefektivní výdaje; je lepší přesvědčit občany, instituce a orgány, že úspory v této oblasti mají dopad i na bezpečnost lidí a životní úroveň.

  Csanád Szegedi (NI). – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, náš postoj je takový, že podstata změny klimatu, jejíž vliv v poslední době roste, nespočívá výlučně ve znečišťování životního prostředí způsobeném lidstvem. My všichni však máme společnou odpovědnost za to, abychom podle svých nejlepších schopností skoncovali s ničením svého životního prostředí na místní i globální úrovni a abychom podle svých nejlepších schopnosti vyvinuli úsilí k obnovení jejího původního, zdravého stavu. Výzva k energetické účinnosti je tudíž také vítána. Na budovy, které užíváme, připadá přibližně 40 % světové spotřeby energie, a proto řešení problematiky těchto budov má mimořádný význam. Musíme podniknout opatření k dosažení nových hodnot emisí CO2 blížících se nule a musíme také najít řešení problémů povznesení existujících budov na novou úroveň z hlediska energetické účinnosti. Kromě toho musíme trvale snižovat spotřebu a znečišťující emise z vozidel a za tímto účelem požadovat zavedení hybridních a plně elektrických technologií. Jsem přesvědčen, že my jako poslanci této sněmovny a jako politikové musíme, pokud jde o energetickou účinnost, jít příkladem.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, i já bych chtěla zdůraznit důležitost podpory energetické účinnosti, neboť to může přinést značný prospěch celému hospodářství. Nutno zmínit také sociální výhody, k nimž patří vytváření nových pracovních míst do roku 2020.

Myslím si, že je velmi důležité vyvíjet nové, průlomové energetické technologie. To je cesta k zachování konkurenceschopnosti energeticky náročných evropských podniků v podmínkách globální hospodářské soutěže. Podporuji dosažení shody na společné metodice pro měření vnitrostátních cílů v oblasti energetické účinnosti a monitorování pokroku při jejich dosahování.

Vítám také práci Komise směřující „k jednotnému energetickému trhu”. Měla by předložit praktické návrhy na zjednodušení a urychlení autorizačních postupů pro projekty infrastruktury.

  Catherine Stihler (S&D). – Pane předsedající, děkuji panu Bendtsenovi za to, že se ve svých úvodních poznámkách zmínil o odvětví stavebnictví. Ráda bych jen obrátila jeho pozornost na to, že v lednu se bude hlasovat o mé zprávě o stavebních výrobcích a že jsme v rámci této zprávy diskutovali také o energetické účinnosti.

Avšak dvě krátké poznámky. Pan Swoboda se zmínil o významu místních orgánů. Ráda bych jen tuto sněmovnu upozornila na momentální citlivost rozpočtových škrtů, zajisté ve Spojeném království, které se dotýkají místních orgánů. Myslím si, že to musíme zohlednit v této rozpravě i v diskusích, které budou probíhat.

Chci také položit Komisi jednu otázku. Ve zprávě hovoříme o významu inteligentních měřičů a pro minimální společnou funkci se uvádí datum konec roku 2011. Budeme schopni toho dosáhnout, pane komisaři? Lituji, že zde dnes večer nemáme nikoho z předsednictví, ale myslím si, že toto je důležité. Připojila bych se také k předřečníkům, kteří nastolili otázku energetické chudoby, kterou, a myslím si, že všichni v této sněmovně budou souhlasit, je velmi důležité zdůraznit.

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Pane předsedající, vážení poslanci, rád bych nejprve podpořil poznámku pana Swobody o tom, že realizace probíhá na místě – regionálně i lokálně. Ve skutečnosti máme s programy rekonstrukce mnohostranné, většinou pozitivní zkušenosti – každé euro z veřejných zdrojů často přitáhne šest nebo sedm eur soukromých investic. Musíme také prozkoumat, zda do toho lze zapojit naše regionální programy. Pro mne bylo obtížné si představit, že nějaký místní orgán by se kvůli financování obrátil přímo na Komisi, avšak větší otevření regionálních programů pro účely aktivní rekonstrukce fondu budov by mi připadalo jako velmi důležitý krok nejpozději pro příští finanční období.

Pak je zde také otázka úrokové míry půjček. Chceme využít místních strukturálních bank, abychom snížili úroky z půjček na rekonstrukci budov? Chtěl bych také poukázat na jeden aspekt v souvislosti s fondem budov. Bylo vícekrát řečeno, že jestliže zvýšíte energetickou účinnost, ušetříte peníze. To je pravda, ale ne hned. Při pohledu na evropský bytový fond vidíme, že požadovaná rekonstrukce každého obydlí – od oken po aktivní a pasivní izolaci, a dále vhodná elektrická zařízení a optimalizace vytápěcích soustav – by v průměru stála 30 000 až 60 000 EUR na jeden byt. Tyto peníze neuspoříte v prvním roce. Výsledek toho je takový, že musíme investovat po příštích 10 let, aby mohly být snižovány výdaje za energii a reinvestovány po dobu příštích 40 let. V podstatě to představuje mezigenerační smlouvu naruby. Až dosud moje generace nahromadila obrovské dluhy, jak dokumentují měnové problémy, které máme. Nyní poprvé máme možnost investovat prostřednictvím energetické účinnosti tak, že v příštích desetiletích budou naše děti sklízet ovoce v podobě nižších výdajů za energii. Můžeme toho dosáhnout? Jsme připraveni to dokázat? Spoléhám na vás. V souvislosti s rozpočtovými problémy musíme stanovit nové priority. Každý, kdo přijde s energeticky účinnou rekonstrukcí z evropského rozpočtu, musí ji posuzovat také z hlediska jejích důsledků. Nedostaneme již žádné další peníze, tak kde chceme reorganizovat? To bude zásadní otázka související s tímto tématem i na úrovni evropského rozpočtu.

Mám ještě druhou otázku, kterou bych tád vznesl. Dva poslanci této sněmovny, pan Jadot a pan Eickhout, řekli, že podstata je jasná. Nemohu však souhlasit: není jasná. Říkám to s rozhodnutími Evropské rady zde na stole. Mimochodem, poslední rozhodnutí Evropské rady z března tohoto roku, ve kterém se uvádí, cituji, „a přejít ke zvýšení energetické účinnosti o 20 %”, je samo o sobě jakýmsi polevením v důslednosti. Je tomu tak proto, že „přejít k 20 %” rovněž znamená, že 18, 19 nebo 17 % by také postačovalo. Hlásím se k 20 % beze změn, přestože Evropská rada v březnu poprvé přijala něco jako ústup od nich. Rozhodnutí z března 2007 vychází z projekcí spotřeby energie v roce 2020, které měly být sníženy o 20 %.

Orgánem, který v této souvislosti dodává Evropě studie, je PRIMES. Budu citovat tři sloupce čísel, abych vám ukázal, s jakými problémy se v této souvislosti setkáváme, o kterých se dosud nehovořilo. Energetická spotřeba Itálie za rok 2007 byla 173 milionů tun. Projekce na rok 2020 vykazovala růst na 208 milionů tun, od toho pak bylo odečteno 20 %. Tím se pak Itálie dostává zhruba tam, kde byla předtím. Projekce stoupá a odečte se 20 %.

Nebo vezměme jako příklad skutečně malou zemi – Lucembursko. Energetická spotřeba Lucemburska za rok 2007 byla 4,6 milionů tun. Předpovídaná poptávka vzrůstá na 5,6 milionu tun, ale to je pak opět sníženo na 4,5 milionu. Nebo vezměme si například Portugalsko. Spotřeba za referenční rok činila 23,8 milionu tun, což se pak zvyšuje na 30 milionů a poté opět snižuje na 24 milionů. Naléhavě potřebujeme tyto projekce prodiskutovat. Toto je velmi důležitá věc a během rozpravy jsme se jí celkově zabývali jen velmi zběžně, země po zemi.

Mnoho z vás povstalo na obhajobu závazných cílů. Jsem optimistou a realistou. Kdybychom měli v Komisi předložit závazný cíl pro každý členský stát, byly by dnes členskými státy, jichž jsme také občany, odmítnuty. Nemáme tedy šanci to udělat, neboť bychom pak nedosáhli vůbec ničeho. Dvoufázový plán, kdy vezmeme členské státy s sebou, by byl realističtější a vhodnější. V rámci takového plánu bych vyzval členské státy, aby nyní na základě dobrovolnosti vytvořily vnitrostátní plány účinnosti, ale oněch 20 % by stále platilo. Jestliže po uplynutí dvou let zjistíme, že jsme nedosáhli dostatečně konzistentního pokroku, pak vydáme závazné cíle, které by členské státy, jak předpokládáme, již nemohly odmítnout. Žádám vás o posouzení, zda by toto – včetně toho, jak znáte své vlády – možná nebyla lepší evropská cesta k našim společným cílům.

Ať již budou závazné či dobrovolné povahy, vnitrostátní akční plány jsou potřebné. Můžeme zkoumat obsahy, konzistentnost a dopad těchto plánů z politického hlediska. Nebudeme také jistě akceptovat beze změny jakýkoli plán, jehož obsah nebude splňovat naše specifikace. Každý takový plán bychom na politickém základě poslali zpět.

Pro dnešek vám všem mnohokrát děkuji. Rád se sem do Parlamentu v březnu vrátím, abychom formálně zahájili rozpravu s návrhem. Tato zpráva je na cestě k tomu vynikajícím prvním krokem.

  Bendt Bendtsen, zpravodaj. – (DA) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, děkuji vám za konstruktivní rozpravu. Jestliže lidé sedí a poslouchají, mohlo by se zdát, že ohledně energetické účinnosti panuje značná neshoda. Ať již se závaznými cíli nebo bez nich je energetická účinnost něčím, k čemu musíme zaujmout postoj. Je to věc, s níž musíme něco udělat. Chtěl bych poukázat na to, že i když jsme toto téma – závazné cíle – vyčerpávajícím způsobem prodiskutovali, zpravodajové o tom samozřejmě také diskutovali a shodli se na tom, že je důležité, abychom zajistili soulad se stávajícími právními předpisy EU v této oblasti. Zavedli jsme právní předpisy na spoustu věcí. Je důležité, aby tyto právní předpisy byly dodržovány, a je důležité, aby byly prováděny. Je také důležité, abychom přijali opatření v souvislosti s rozvojem měst, budovami, využitím nových energetických technologií a v zájmu lepší výrobkové politiky. Postoj musíme zaujmout také k dopravě, a v neposlední řadě je důležité zajistit v budoucnu pro mnohé z těchto iniciativ v oblasti energetiky financování. Z místa, kde stojím, je v dosahu ještě mnoho zralých plodů, které máme možnost utrhnout – jinými slovy, možností ke zvýšení energetické účinnosti v Evropě.

Proč je to nyní tak důležité? Nebudu opakovat, co v této souvislosti řekl můj kolega poslanec, pan Kariņš z Lotyšska, totiž že Evropa platí spoustu peněz jak Blízkému východu, tak Rusku. Nemohly by být tyto peníze lépe využity v Evropě? To není vše: není pochyb, že jestliže chce Evropa v této oblasti zaujímat vedoucí pozici, je nezbytné, abychom investovali. Tyto investice samozřejmě budou přinášet dividendy v podobě vyšší zaměstnanosti, inovativnějších podniků a nových pracovních míst – zejména pracovních míst pro naše malé a střední podniky v Evropě.

Na závěr svého vystoupení bych chtěl poděkovat všem, kdo se zapojili. Chtěl bych poděkovat Komisi a příslušným službám. Chtěl bych říci, že vy všichni jste byli velice ochotni spolupracovat, a chtěl bych poděkovat své skupině, která mi projevila značnou důvěru a podporovala mne po celou dobu mé práce při přípravě této zprávy. Chtěl bych také poděkovat stínovým zpravodajům za jejich mimořádně konstruktivní spolupráci, při níž projevovali i nesouhlas. Nyní, když jsme se dostali tak daleko, je však důležité, že tento parlament teď Komisi vysílá jasný signál ohledně toho, kterou cestou se musíme vydat, abychom v budoucnu dosáhli energetické účinnosti.

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
Místopředseda

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra (ve středu 15. prosince 2010).

Písemná prohlášení (článek 149)

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Opatření pro energetickou účinnost jsou naprosto nezbytná pro to, aby EU mohla dosáhnout cílů, které si stanovila v oblasti boje proti změně klimatu. Máme cíl snížit spotřebu energie o 20 %. Ačkoli máme směrnice pro další dva cíle, které jasně stanoví, jak bude těchto cílů dosaženo, pro energetickou účinnost takový nástroj nemáme. Proto trvám na tom, že potřebujeme směrnici o energetické účinnosti.

Abychom byli schopni dosáhnout požadovaných výsledků, musí být energetická účinnost podporována na všech úrovních, ve všech vnitrostátních a evropských politikách. V této souvislosti jsou jedním z klíčů k úspěchu inovace. Proto si myslím, že energetická účinnost by se měla stát prioritou budoucího rámcového programu pro výzkum.

V neposlední řadě se domnívám, že orgány veřejné správy musí jít v tomto ohledu příkladem a postarat se o to, aby budovy, které vlastní, byly energeticky účinné.

Kromě toho mohou členské státy podporovat energetickou účinnost prostřednictvím požadavků stanovených při zadávání veřejných zakázek. Proto musí být dána přednost podnikům, které používají čistší technologie.

Členské státy mohou podpořit poptávku po ekologicky šetrných produktech pomocí daňových opatření nebo dotací slučitelných s vnitřním trhem.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Akční plán pro energetickou účinnost není soutěž, ve které jsou do cesty kladeny překážky a bariéry. Je to začátek kulturního procesu, klíčového cíle evropské politiky, jejímž cílem je ovlivnit chování jednotlivců a podniků. Je to proces, který je usnadněn nikoli přísnými omezeními, jež vytvářejí nedostupné náklady pro občany a podniky, ale skutečnými pobídkami; proces, který je realizován prostřednictvím energetické infrastruktury, měnícího se rozvoje měst, výrobků, balení a dopravy. Chtěla bych zdůraznit, že energetická účinnost je považována za nákladově nejefektivnější způsob řízení emisí skleníkových plynů a dalších emisí uvolňovaných v souvislosti s výrobou energie. Podle studie provedené organizací Confindustria, což je generální konfederace italského průmyslu, by v samotné Itálii mohla mít energetická účinnosti sociálně-ekonomický dopad na celé národní hospodářství v hodnotě přibližně 238 miliard EUR a mohla by zvýšit hodnotu celkové produkce, což by bylo provázeno nárůstem zaměstnanosti v období 2010–2020 přibližně o 1,6 milionu standardních pracovních jednotek. Domnívám se proto, že je nezbytné nejen směřovat investice do tohoto odvětví, ale také zajistit účinné provádění a posilování evropských nástrojů, které máme k dispozici.

  Adam Gierek (S&D), písemně. – (PL) Energetická účinnost v nejobecnějším smyslu znamená omezení individuální spotřeby racionálnějším používáním přístrojů. Zásadní příležitosti pro zvýšení hrubé energetické účinnosti se však nacházejí ve fyzikálních a chemických průmyslových procesech, které jsou založeny na: 1) lepším využití toků tepla z fosilních nebo jaderných paliv, a to a) převodem Carnotova cyklu na vyšší teplotu a tlak, b) použitím vhodné rekuperace odpadního tepla, například v kogeneračních procesech, 2) snížení odporu v ohmech při přenosu proudu, 3) snížení tepelné odolnosti ve výměnících tepla, 4) zvýšení tepelné odolnosti pomocí izolačních materiálů ve stavebnictví, 5) snížení třecího odporu, 6) snížení ztrát magnetického pole, 7) zkrácení příliš dlouhých řetězců energetické přeměny.

Politický cíl 3x20 do roku 2020 se tedy netýká pouze omezení spotřeby energie o 20 % v hrubém vyjádření, například v důsledku zvýšení cen, protože to by způsobilo pouze pokles životní úrovně, ale týká se omezení spotřeby pomocí racionalizace, která by umožnila získat ze stejného množství primární energie o 20 % více užitečné práce. Budou proto potřeba vhodné metody, pomocí nichž by členské státy vyhodnotily provádění tohoto politického cíle.

  András Gyürk (PPE), písemně. – (HU) Revize akčního plánu pro energetickou účinnost z roku 2006 je stále naléhavějším úkolem, protože v souvislosti s cíli EU 20-20-20 je nedostatečný pokrok nejvíce patrný v oblasti cílů energetické účinnosti. Mnoho iniciativ již míří správným směrem, ale nynější úspěchy jsou v porovnání s rozsahem nevyužívaných možností stále nepatrné. Evropa si nedostatečný pokrok nyní začala přiznávat a uvědomila si, že si nemůže dovolit brát rozvoj energetické účinnosti na lehkou váhu. Tyto investice mohou snížit emise levněji než jakékoliv jiné řešení a mohou okamžitě oživit ekonomiku. Znamením obratu k lepšímu je, že na základě rozhodnutí Evropského parlamentu mohou být dosud nevyužité zdroje plánu hospodářské obnovy použity na rozvoj energetické účinnosti a ekologických investic.

Energetická strategie 2020 zveřejněná Evropskou komisí v listopadu přiřazuje energetické účinnosti rovněž nejvyšší prioritu. Nyní máme také zprávu pana Bendtsena, která obsahuje konkrétní doporučení, jak bychom mohli účinněji využít naše možnosti. Jsem rád, že do zprávy byla zahrnuta také inovativní řešení, jako jsou inteligentní sítě a společnosti poskytující energetické služby (ESCO), které realizují investice přinášející návratnost energetické účinnosti. Nejdůležitějším tématem však nadále zůstává financování. Pomoc v oblasti energetické účinnosti musí být zahrnuta také v budoucím dlouhodobém rozpočtu EU, se zvláštním ohledem na programy rekonstrukce budov v bývalých socialistických zemích. Je to oblast, kde lze s relativně malými náklady dosáhnout obrovských úspor.

  Jiří Havel (S&D), písemně. – (CS) Energetická účinnost patří ke klíčovým prioritám strategie Evropa 2020 a energetické strategie pro Evropu 2011–2020, což činí předloženou zprávu velmi důležitou a aktuální i ve vztahu k nedávnému summitu v Cancúnu. Zpráva navazuje na akční plán energetické účinnosti z roku 2006, vyzývá Komisi k aktualizaci tohoto plánu, k revizi směrnice o energetických službách a též ke stanovení závazného cíle dosáhnout do roku 2020 zlepšení ve výši 20 % v oblasti energetické účinnosti. Ve zprávě jsou diskutovány argumenty pro výhodnost vyšší energetické účinnosti: sociální (potenciál vytvoření 1 milionu pracovních míst či pokles energetické chudoby v EU), ekonomické (potenciální energetické úspory až do výše 100 miliard EUR), strategické (zachování konkurenceschopnosti evropských podniků přes energetické úspory) a v neposlední i argumenty bezpečnostní (vyšší energetická soběstačnost EU). Zpráva obsahuje doporučení v oblasti energetické infrastruktury, rozvoje měst a budov, informačních a komunikačních výrobků, dopravy, pobídek a financování. Za důležité považuji zejména úlohu finančních zdrojů (strukturální fondy, nástroj Evropské investiční banky ELENA, vnitrostátní fondy pro energetickou účinnost apod.) při financování projektů v oblasti energetické účinnosti. Celkově se domnívám, že předložená zpráva kolegy Bendta Bendtsena obsahuje precizní analýzu dané problematiky, jakož i relevantní doporučení v oblasti energetické účinnosti, a proto ji doporučuji schválit v navrhovaném znění.

  Edit Herczog (S&D), písemně. – (HU) Je v zásadním zájmu EU a všech jejích členských států získat z co nejmenšího množství energie maximální užitek. Přitom lze snížit závislost na vnějších dodávkách energie, posílit zajištění dodávek energie a tím i konkurenceschopnost Evropské unie. Energetická účinnost musí proto mít při provádění strategie Evropa 2020 zvláštní prioritu a čerpání co největšího objemu energetických fondů by mělo být podmíněno právě zásadou energetické účinnosti. V souladu s cíli prováděnými v rámci strategie EU 2020 (od roku 2005 dále) v Maďarsku se předpokládá, že v rámci národního akčního plánu budou provedeny velmi důležité kroky v oblasti energie vyrobené z obnovitelných zdrojů i energetické účinnosti. Od roku 1991 funguje Fond pro energetickou účinnost (EHA), který občanům poskytuje úvěrovou podporu pro investice do energetické účinnosti.

Dále má maďarská vláda v plánu zlepšit o 60 % energetickou účinnost největších spotřebitelů veřejného sektoru, a to modernizací veřejných institucí (včetně instalace solárních kolektorů a modernizace izolace a topných systémů) na základě návrhu komplexního programu stavební energetiky a ochrany klimatu. Jsou to velké plány, ale jejich realizaci vážně ohrožuje finanční a hospodářská krize, která stále přetrvává. Proto musíme požádat Komisi, aby věnovala velkou pozornost národním akčním plánům a jejich provádění a aby zajistila, že směrnice EU, které byly doposud přijaty, budou provedeny ve vnitrostátních právních předpisech, protože na tom může záviset provádění strategie EU 2020 v oblasti energetické účinnosti a dosažení cílů snížení emisí CO2. Pokrok v této oblasti lze očekávat pouze tehdy, budou-li společně používány vhodné finanční nástroje a bude-li vytvořen vhodný legislativní rámec.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Zvýšení energetické účinnosti přímo přispívá k lepšímu zajištění dodávek energie v celé EU. Pokud jsou změny zavedeny správně, přinesou snížení emisí znečišťujících látek. To je určitě velmi pozitivní směr rozvoje, který podporuje naše úsilí v boji proti změně klimatu. Používání nejnovějších technologií v modernizaci infrastruktury přinese rovněž finanční úspory, a v následně i hospodářský růst v členských státech EU. Díky tomu, jak zdůrazňuje sám zpravodaj, budou vytvořena nová pracovní místa, a to nejen v městských oblastech, ale také na místních trzích a na venkově. Všechny tyto cíle budou zpočátku samozřejmě vyžadovat odpovídající zdroje a investice. Myslím si však, že zcela jednoznačně stojí za to zajistit, aby Evropa dosáhla energetický úsporného a efektivního hospodářství, které bude šetrné k životnímu prostředí.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie musí přijmout opatření k zajištění budoucnosti svých dodávek energie a k ochraně svých životně důležitých energetických zájmů. Při dosahování tohoto cíle hrají klíčovou roli opatření v oblasti energetické účinnosti, protože zaručí, aby bylo cílů stanovených v oblasti klimatu a energie dosaženo při co nejnižších nákladech. Myslím si, že je potřeba zahájit rozsáhlé konzultace s místními a regionálními zástupci s cílem vytvořit dobře definované zásady energetické účinnosti a dále poskytovat podporu při navrhování projektů a zajištění přístupu k 9 miliardám EUR poskytnutých Komisí prostřednictvím politiky soudržnosti. Chytré využití těchto prostředků nám umožní dosáhnout cíle 20% zvýšení energetické účinnosti, což do značné míry pomůže splnit cíle Evropské unie v oblasti udržitelnosti a konkurenceschopnosti. Snížení spotřeby prostřednictvím energetické účinnosti je navíc nejudržitelnější způsob snížení závislosti na fosilních palivech a přinese výrazný pokles dovozu (přibližně o 25–26 %).

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Co se týče revize akčního plánu pro energetickou účinnost, jedním z nejúčinnějších způsobů snížení emisí CO2 a dalších plynů je energetická účinnost. Má také obrovské výhody v oblasti vytváření pracovních míst a hospodářského růstu. Od přijetí akčního plánu energetické účinnosti v roce 2006 prošlo hospodářské prostředí významnými změnami. Proto za nezbytný krok určitě považuji revizi politiky EU v oblasti energetické účinnosti a její sladění s našimi aktuálními prioritami. Domnívám se, že jako základ pro toto hodnocení bychom měli použít dokument vyhodnocující výsledky a nedostatky akčního plánu z roku 2006. Musíme udělat vše pro to, abychom byli schopni splnit 20% cíl stanovený ve strategii Evropa 2020.

Hodnoty týkající se emisí a obnovitelných zdrojů energie jsou snadno měřitelné, avšak mnohem obtížnější je vypočítat údaje o energetické účinnosti. V této souvislosti potřebujeme pomoc Komise. Prostřednictvím statistických údajů poskytnutých Komisí budeme moci sledovat změny naší energetické politiky. Je všeobecně známo, že značné možnosti jsou také v oblasti energetické účinnosti budov. Musíme proto prosazovat modernizaci stávajících budov, protože podíl nově postavených budov se snižuje. Je mnoho budov, především v zemích střední Evropy, které by – po vhodné rekonstrukci – mohly mít z hlediska účinnosti důležitý potenciál. Pokud jde o legislativní opatření na podporu energeticky efektivních řešení, daleko před námi jsou v tom USA a Čína. Musíme udělat vše pro to, abychom naši nevýhodu minimalizovali. Evropská unie a členské státy musí podporovat opatření a prostředky na zvýšení financování v této oblasti.

  Pavel Poc (S&D), písemně. – (CS) Přestože si Evropská unie stanovila cíle pro snížení spotřeby energie o 20 % do roku 2020, nejsou na rozdíl od cílů v oblasti snižování emisí a obnovitelných zdrojů energie závazné. Členské státy proto nejsou dostatečně motivovány, aby dosáhly v oblasti energetické účinnosti co možná nejlepších výsledků. Technologie i praktické postupy, jak zlepšit energetickou účinnost, již existují, ale když nebudou stanoveny závazné cíle, nebudou tyto projekty náležitě financovány a následně ani realizovány. Pokud by se ale EU podařilo cíle do roku 2020 splnit, znamenalo by to finanční úsporu až ve výši 78 miliard EUR ročně. Kromě menší závislosti na dovozu ropy a zemního plynu, a tudíž i vyšší bezpečnosti dodávek energie by to navíc znamenalo i významné finanční úspory pro domácnosti. Tuto skutečnost považuji za velmi důležitou, protože v současné době roste počet lidí žijících v tzv. energetické chudobě, kdy většinu rodinného rozpočtu pohltí účty za elektřinu a plyn. Pokud však budou stanoveny závazné cíle, mohly by domácnosti podle údajů Evropské komise ušetřit až 1000 EUR ročně. Kromě větší konkurenceschopnosti by lepší energetická účinnost podpořila vytvoření stálých pracovních míst a zároveň by došlo ke snížení emisí CO2 o 780 milionů tun, což je více, než požaduje Kjótský protokol.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Výhody snížení spotřeby energie a závislosti v Evropě by byly současně hospodářské, politické i v oblasti ochrany životního prostředí. Akční plán pro energetickou účinnost má proto dalekosáhlý dopad. Byla jsem zpravodajkou pro stanovisko Výboru pro životní prostředí o přínosu informačních a komunikačních technologií pro energetickou účinnost a vím, že jedním z nejdůležitějších úkolů je umožnit, aby součástí dodávek energie byly obnovitelné zdroje energie. K dosažení tohoto cíle mohou pomoci inteligentní sítě a na základě inteligentního měření spotřeby v domácnostech si můžeme uvědomit, kdy můžeme šetřit energii, což nám pomůže snížit spotřebu. Komise se musí na tyto dva prvky v akčním plánu náležitě soustředit a členské státy musí poskytovat plnou podporu instalaci potřebné infrastruktury, v případě potřeby prostřednictvím veřejných zakázek.

  Vladimir Urutchev (PPE), písemně. – Energetická účinnost je nákladově nejefektivnějším opatřením ke snížení emisí skleníkových plynů. Na základě nižší spotřeby energie jsme méně závislí na dovozu ropy a plynu a jejich kolísajících cenách. Je zásadní zaměřit se na investice do energetické účinnosti a omezit vynakládání peněz na dovoz ropy a plynu. Tyto peníze by měly vytvořit pracovní místa v malých a středních podnicích, zemědělství, lesnictví a průmyslu. Z odhadů Komise vyplývá, že v případě 20% zvýšení energetické účinnosti by mohl být vytvořen až jeden milion nových pracovních míst v Evropě a průměrné domácnosti by mohly ušetřit nejméně 1 000 EUR za rok. Od posledního akčního plánu pro energetickou účinnost bylo dosaženo mnohé, ale nemáme žádný důkaz, že cíl bude možné do roku 2020 splnit. Na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni by měly být zavedeny nové nástroje na podporu energetických úspor s důrazem na dvě hlavní oblasti: rekonstrukci stávajících budov a opatření na podporu financování. Staré budovy mají nejvyšší potenciál účinnosti, avšak schází nám vhodné finanční nástroje k využití tohoto potenciálu. Aby se věci daly do pohybu tak, jak potřebujeme, měli bychom se při revizi akčního plánu pro energetickou účinnost těmito dvěma otázkami zabývat.