Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/0227(COD)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0050/2010

Rozpravy :

PV 14/12/2010 - 19
CRE 14/12/2010 - 19

Hlasování :

PV 15/12/2010 - 9.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0479

Rozpravy
Středa, 15. prosince 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

10. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. − Vážení kolegové a kolegyně, máme mnoho vysvětlení hlasování, proto budeme muset přísně hlídat čas. Po uplynutí jedné minuty každého přeruším. Omlouvám se za to, ale tak to musí probíhat.

 
  
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie pro rozpočtový rok 2011 ve znění pozměněném Radou

 
  
MPphoto
 

  Ashley Fox (ECR). - Pane předsedající, chci vysvětlit, proč jsem hlasoval proti rozpočtu na rok 2011. Hlasoval jsem proti, neboť v době úsporných opatření by EU měla projevovat zdrženlivost. Své výdaje bychom měli omezovat, a ne je zvyšovat. Podle mého názoru bylo ostudné, že Komise původně navrhovala zvýšení o 6 % a že to Parlament podpořil.

Domnívám se, že můj předseda vlády, David Cameron, udělal dobře, že prosadil snížení této úrovně na 2,9 %, ale víme, že to byl kompromis. Není to kompromis, z něhož by se britští konzervativci nějak zvlášť radovali, a byl jsem hrdý na to, že jsem hlasoval proti unijní rozhazovačnosti.

 
  
MPphoto
 

  Sirpa Pietikäinen (PPE). - (FI) Pane předsedající, je důležité, že Parlament měl poprvé možnost schvalovat rozpočet. Myslím, že v následné rozpočtové politice by měl Parlament prostřednictvím jím zvolených postupů v první řadě zajistit zvýšení příspěvku EU, rozpočtovou podporu materiální účinnosti a politiky v oblasti změny klimatu, a tímto způsobem naplnit Strategii pro Evropu 2020 a dosáhnout zelenější ekonomiky.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). - Pane předsedající, tak jako můj kolega Fox i já sdílím obavy, stejně jako i mnoho britských konzervativců.

V době úsporných opatření, kdy se vlády napříč Evropskou unií – a vlastně vlády po celém světě – snaží utáhnout si opasek a držet výdaje na uzdě, jak se opovažujeme požadovat navýšení peněz daňových poplatníků? Nepochybně nastal čas utáhnout si opasky a jít příkladem. Neměli jsme žádat o navýšení, neměli jsme žádat ani o zmrazení, měli jsme požadovat snížení rozpočtu EU, aby daňoví poplatníci v celé Evropské unii mohli brát své politiky vážně a věděli, že chápeme úzkost, kterou v této době pociťují, a že s nimi tuto úzkost sdílíme, nikoli se tvářit jako vyvolená elita nedbající o lidi, kteří nás do jejích řad vynesli.

 
  
  

Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Helga Trüpel (A7-0369/2010)

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE). (DE) Pane předsedající, právo sestavit rozpočet je základním právem parlamentu. Platí to i pro Evropský parlament. Odpovědnost, důvěra a partnerství jsou tři klíčové aspekty spolupráce mezi Parlamentem, Komisí a Radou. Průběh konzultací o rozpočtu pro rok 2011 nevzbuzoval v tomto směru důvěru. Vyzývám Komisi a především Radu, aby respektovaly práva Evropského parlamentu, protože jak jsem již řekl, právo sestavit rozpočet je základním právem tohoto orgánu.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, včera jsem se ptal sám sebe, zda jsem časovou smyčkou nepropadl do časoprostorového kontinua a neskončil v 70. letech dvacátého století. Dnes si říkám, zda to nejsou 70. léta osmnáctého století.

Dovolte, abych ocitoval postřeh, který vyslovil Thomas Jefferson o vládě ve Spojeném království. Řekl, že „při takové vzdálenosti a mimo dohled svých voličů“ mají vládci nutně sklon ke „korupci, loupení a plýtvání“. Je to vskutku dokonalý obraz toho, co se děje v rozpočtu EU, kde jsou neschválené účetní závěrky, špatné rozdělování finančních prostředků a neustále rostoucí čísla, i přes snahy 27 členských států krotit své výdaje. Toto se děje, když neexistuje žádná spojitost mezi daněmi, zastoupením a výdaji, když EU očekává pugety za utrácení peněz, ale už ne urážky za zvyšování výdajů.

Jediný způsob, jak se nám podaří uvést tato čísla opět do souladu s veřejným míněním, je vrátit rozpočtovou odpovědnost národním parlamentům, neboť ty se musí ospravedlňovat před svými voliči, kteří jsou zároveň jejich daňovými poplatníky.

 
  
  

Zpráva: Jean-Paul Gauzès (A7-0340/2010)

 
  
MPphoto
 

  Cristiana Muscardini (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, my podporujeme toto opatření a děkujeme zpravodaji, který byl velmi přesný.

Nicméně se domníváme, že tato zpráva by měla přinutit evropské orgány, aby i nadále sledovaly budoucí vývoj této nové disciplíny, protože v minulosti vznikaly bohužel až příliš často nejasné situace, které na úkor podniků a střadatelů negativně ovlivnily finanční systém.

Považujeme za velmi důležité zavést nový evropský systém pro agentury a dohled nad všemi orgány centrálních bank s cílem zajistit, aby ratingová hodnocení účinně reagovala na moderní finanční systém a byla prospěšná veřejnosti. Proto děkuji zpravodaji.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Pane předsedající, otázka zní: kdo kontroluje kontrolní orgány? Dokonce i fotbaloví rozhodčí musí projít prověrkou nebo schvalovacím procesem. Pokud to platí o fotbale, pak to jistě platí i pro finanční trhy. Proces hodnocení úvěrové spolehlivosti a zdravého stavu finančních produktů, bank a dokonce celých zemí byl ponechán na ratingových agenturách. Když však tyto agentury získají monopol a podaří se jim vyhnout se jakékoli formě dohledu, dostávají se tak do role jakéhosi boha a jsme svědky jejich uctívání. Tomu musíme zabránit. V Bibli stojí: „Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.“ Tato zpráva se pokouší tuto situaci napravit zavedením dohledu nad ratingovými agenturami. Ve vhodnou dobu by si měl Parlament položit otázku, zda se tato opatření skutečně osvědčila.

 
  
  

Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Helga Trüpel (A7-0369/2010)

 
  
MPphoto
 

  Barbara Matera (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dnešní hlasování o rozpočtu na rok 2011 potvrzuje uzavření nového postupu, který ač byl bolestný, projevil odpovědný a pevný postoj rozpočtových orgánů.

Přestože se jedná o kompromisní řešení zahrnující ústupky ze strany Parlamentu i ze strany Rady, zabránilo to zavedení systému dvanáctin, který by měl vážné důsledky pro financování programů Evropské unie.

Parlament je s dosaženými cíli spokojen. Dává však vinu těm, kdo nesou odpovědnost za neuzavření dohody o programu mezinárodního jaderného experimentálního reaktoru a programu flexibility. Evropská unie ztratila důvěryhodnost u svých mezinárodních partnerů a hrozí jí, že nebude schopná financovat své závazky a nebude ani schopná naplňovat nové oblasti činnosti vyplývající z Lisabonské smlouvy.

Od ledna 2011 musíme proto stanovit priority a zajistit jejich udržitelné financování v příštích letech.

 
  
  

Zpráva: Anja Weisgerber (A7-0050/2010)

 
  
MPphoto
 

  Mario Pirillo (S&D).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nutnost modernizovat měřicí systémy a zároveň zlepšit regulaci nás přiměla ke zrušení evropských směrnic o metrologii.

Jsem rovněž přesvědčen, že jde o první krok k zahájení zásadní a důkladnější reformy v této oblasti. Také není pochyb o tom, že se musíme dohodnout na dostatečném časovém rámci, aby členské státy měly možnost posoudit, jaký dopad bude mít zrušení těchto předpisů na jejich vlastní zákony, a provést veškeré potřebné úpravy.

A konečně, rozhodnutí zrušit různé směrnice dokonale naplňuje požadavek na větší zjednodušení, což je obzvlášť patrné ve všech odvětvích. Nicméně věříme, že léčba nebude horší než samotná nemoc.

 
  
  

Zpráva: Zita Gurmai, Alain Lamassoure (A7-0350/2010)

 
  
MPphoto
 

  Clemente Mastella (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Lisabonská smlouva zavedla klíčovou inovaci v demokratickém fungování Evropské unie tím, že poskytla tento nový praktický nástroj umožňující zapojení občanů do evropské diskuze a integrace.

Evropská občanská iniciativa skutečně zavádí novou koncepci mezinárodní demokracie a dává Evropské unii novou podobu účastnické demokracie. Všichni naši občané se mohou se svými legislativními návrhy obracet přímo na Evropskou komisi.

Návrh Komise vítáme, neboť zapojení občanské společnosti a formulace politik při rozhodování posiluje demokratickou legitimitu našich orgánů a přibližuje Evropskou unii jejím občanům.

 
  
MPphoto
 

  Oriol Junqueras Vies (Verts/ALE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych v první řadě vyjádřit spokojenost nad schválením evropské občanské iniciativy, pro niž jsem byl stínovým zpravodajem za Výbor pro kulturu a vzdělávání, a zároveň si postesknout, že Parlament nehlasoval o dvou otázkách, které považuji za zásadní, a to o právu mladých lidí ve věku nad 16 let podepsat tuto iniciativu a hlasech obyvatel.

Víme, že tyto iniciativy nejsou zahrnuty v Lisabonské smlouvě, a to jsou některé z důvodů, proč se stavíme proti této smlouvě.

 
  
MPphoto
 

  Jens Rohde (ALDE).(DA) Pane předsedající, dánská liberální strana dnes hlasovala ve prospěch občanské iniciativy, neboť tato iniciativa podporuje angažovanost občanů a více otevírá Evropskou unii. Parlament sepsal několik standardizovaných podmínek, které zpřístupní tuto občanskou iniciativu bez ohledu na příslušný členský stát a zajistí snadné použití tohoto nástroje. Občané však musí minimálně pocházet ze čtvrtiny členských států – počet obyvatel z každého členského státu musí být alespoň roven počtu poslanců Evropského parlamentu z tohoto členského státu vynásobenému koeficientem 750 a občané musí mít dostatečný věk, aby mohli volit v parlamentních volbách. Domníváme se, že tyto podmínky jsou důležité také k dosažení platnosti občanské iniciativy, která je nezbytná pro to, aby tato iniciativa byla vnímána jako závažný příspěvek k rozvoji demokracie.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedající, chtěl bych říci pár slov o občanské iniciativě. Je pravda, že díky Lisabonské smlouvě jsme využili novou iniciativu, která povzbuzuje naše občany k účasti na demokracii. Když milion občanů podepíše petici, Komise se jí bude zabývat, ale to je všechno? Podle mého názoru jde o skvělou iniciativu, ale musíme přemýšlet, jak ji dál rozvíjet.

Předpokladem je, aby se naši občané podíleli na demokratickém procesu, a to zejména hlasováním ve volbách. To by byl způsob, jak pokročit v otázkách, které jsou pro občany důležité. Tato nová iniciativa pak může samozřejmě posílit aktivní občanství, ale na druhou stranu si uvědomuji, že by to mohlo vést k situaci, kdy Komise pouze reaguje na podněty a nic konkrétního z toho dál neplyne. V tom případě musíme znovu zvážit, jak bychom skutečně mohli motivovat občany k účasti na politickém rozhodování.

 
  
MPphoto
 

  Morten Løkkegaard (ALDE).(DA) Pane předsedající, chtěl bych jen doplnit to, co již bylo řečeno v souvislosti s podporou dánské liberální strany, chci říci, jak zde již zaznělo, že se jedná o mimořádně důležitou iniciativu. Je to zároveň experiment, který – a po tom právě volám – musíme velice pozorně sledovat, a musíme zajistit, aby na tříleté období, které bylo pro tuto iniciativu nyní stanoveno, navázaly konkrétní kroky, a posoudit, zda se skutečně jedná o vlastní iniciativu občanů nebo – mohu-li to tak říci – zda jsou za tím jiné úmysly. Pro úspěch této iniciativy – a v její úspěch všichni doufáme – je důležité, aby se jí skutečně chopili občané. K tomu bych chtěl ještě dodat, že já osobně věřím, že se objeví nějaká perspektivní, konstruktivní a pozitivní témata, která v souvislosti s tímto projektem Evropské unie občany zajímají, a že to neskončí neustálým „ne“ strany, která si vždy osobuje právo na využití takových iniciativ.

 
  
MPphoto
 

  Sonia Alfano (ALDE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, velmi pečlivě jsem sledovala legislativní proces pro evropskou občanskou iniciativu a jsem ráda – zčásti na základě prohlášení Rady a Komise – že za rok budou zahájeny první petiční akce.

Jsem také hrdá na to, že mohu Evropskému parlamentu oznámit, že bezprostředně po schválení pobuřující směrnice o výzkumu prováděném na zvířatech vzniklo v Itálii široké hnutí občanů, sdružení a výborů organizované zdola. Toto hnutí nebude letos sedět se založenýma rukama, ale bude pracovat na přípravě návrhu pro Komisi, a to návrhu, který pro Evropskou unii požaduje moderní a civilizované zákony a jednoznačně odmítá testování na zvířatech – krutou a vědecky neefektivní praxi – zároveň důrazně podporuje alternativní metody.

Říci „ne“ vivisekci musí být cílem Evropské unie, protože je to přání jejích občanů.

 
  
MPphoto
 

  Ashley Fox (ECR). - Pane předsedající, domnívám se, že občanská iniciativa by mohla být prospěšná, protože občanům umožní, aby se obraceli přímo na Komisi, ale otázkou zůstává, jak bude Komise reagovat na návrhy, které se jí nelíbí.

Domnívám se, že můžeme očekávat celou řadu iniciativ požadujících, aby Komise dělala více, aby bylo více Evropy, a není pochyb o tom, že na takový požadavek bude Komise reagovat nadšeně.

Jak však zareaguje na návrhy, aby bylo méně Evropy, nebo třeba na to, aby Evropa dělala věci lépe nebo aby utrácela méně peněz, nebo třeba na prohlášení, že by nikdy neměly existovat evropské daně? Se zájmem očekávám, jak se Komise k těmto návrhům postaví. Bude k těmto návrhům přistupovat se vší vážností? Pokud bude reagovat pouze na návrhy, které se jí líbí, pak bude tato iniciativa zbytečná.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Pane předsedající, s radostí jsem hlasoval pro tyto návrhy a myslím, že oba zpravodajové odvedli velmi dobrou práci, a to nejen pro Evropskou unii, ale pro naše občany obecně.

Občanská iniciativa byla velmi důležitou součástí Lisabonské smlouvy schválené v Irsku více než před rokem, ale chvíli to vypadalo, že složitost a regulace celý proces zmaří. Díky práci zpravodajů se proces zjednodušil a obzvláště vítám myšlenku, aby iniciátorem tohoto procesu byl panel složený ze sedmi členů pocházejících ze sedmi různých zemí. Mám za to, že díky tomuto a dalším opatřením se budou řešit skutečné zájmy občanů a nebudou se řešit nezadatelná práva.

(GA) Chtěl bych zakončit jedním naším irským příslovím, které říká, že dobrý začátek je polovina úspěchu. A dobrý začátek tady je.

 
  
MPphoto
 

  Nicole Sinclaire (NI). - Pane předsedající, tohle je vlastně fingovaná demokracie, že? Je velká škoda, že jste nechtěli skutečně naslouchat občanům Evropy před prováděním Lisabonské smlouvy, která tuto iniciativu občanů přinesla.

Abych odpověděla panu Foxovi před malou chvílí: po první fázi může Komise usoudit, že se nejedná o užitečný námět. A v tom je ten problém, protože Komise nemá žádný závazný mandát. Jednoduše to vůbec nemusí brát na vědomí. Opět jsme svědky toho, jak Evropská unie nebere v úvahu přání občanů Evropy. Proboha, prosím naslouchejte lidem, protože oni toto nechtějí.

 
  
  

Návrhy usnesení RC-B7-0688/2010

 
  
MPphoto
 

  Jim Higgins (PPE). - Pane předsedající, vítám pracovní program Komise pro rok 2011, pro který jsem hlasoval.

Finanční krize je velká výzva a je nutno se jí postavit čelem. Přeji Komisi úspěch při plnění cílů, které si stanovila. Co se týče eura, je naprosto klíčové, z hlediska celistvosti a soudržnosti Evropské unie a z hlediska solidarity v rámci Evropské unie, abychom měli společnou měnu a ze všech sil se ji snažili chránit.

Pokud jde o zaměstnanost a hospodářství, vítám skutečnost, že v lednu 2011 přijme Komise svůj první výroční přehled o růstu. Tento výroční přehled o růstu poskytne analýzu hospodářské situace Unie včetně možných odchylek a systémového rizika. To je nezbytný předpoklad pro přeměnu Evropy v inteligentní a udržitelnou ekonomiku.

V neposlední řadě jsme Společenstvím 500 milionů lidí. V evropském ringu a na světové scéně musíme bojovat ve vyšší váhové kategorii. V následujícím roce přeji Komisi hodně úspěchů.

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI). - (NL) Hlasoval jsem proti tomuto návrhu z mnoha důvodů, ale nejpodivnější odstavec je ten, v němž se uvádí, že podle tohoto Parlamentu by členské státy měly povinnost vynaložit 0,7 % svého hrubého národního příjmu na rozvojovou pomoc a Komise by měla zajistit dodržování této povinnosti.

Kromě otázky, zda má či nemá rozvojová pomoc nějaký smysl, to také představuje vážné porušení zásady subsidiarity. Další podivností je odstavec 52, kde je Komise vyzývána, aby takříkajíc využila dynamiky pro proces rozšiřování. Může mi někdo říci, jaké dynamiky? Máte tím na mysli neustálé provokace Turecka nebo masivní porušování lidských práv v této zemi, nemluvě o neustále rostoucí islamizaci?

 
  
  

Návrhy usnesení RC-B7-0693/2010

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI). - (NL) V tomto usnesení je nepochybně pár dobrých věcí, například odsouzení prezidenta Mugabeho, zločince, který se zúčastnil summitu v Lisabonu, a odkaz na škodlivé důsledky odlivu mozků z afrického kontinentu.

Usnesení také správně zdůrazňuje klíčovou úlohu rozvoje zemědělských kapacit. Na druhou stranu se musíme opravdu zbavit oněch nesmyslně stanovených 0,7 %. Rozvojová pomoc ve výši 1 miliardy USD, která proudila do Afriky celých 60 let, vedla jen k tomu, že se tento kontinent stále hlouběji propadal do bídy. Namísto poskytování stále více pomoci musíme vynaložit svou energii kromě jiného na boj s nezákonným únikem kapitálu, což toto usnesení ostatně zdůraznilo.

A také na mě v žádném případě nezapůsobil odstavec o přistěhovalectví, a proto jsem nakonec hlasoval proti.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). - Pane předsedající, když se podíváme na špatnou situaci, v níž se nacházejí mnohé africké státy, my všichni v EU a v jednotlivých členských státech EU jim samozřejmě chceme pomoci vymanit se z chudoby, ale myslím si, že bychom měli se svou pomocí nakládat s větším rozmyslem. Dojde-li ke katastrofě, je zcela na místě, že krátkodobě hraje pomoc rozhodující úlohu, ale díváme-li se na vývoj z dlouhodobého hlediska, je přidělování pomoci někdy nesprávné.

Určitě není v pořádku, aby naši daňoví poplatníci v různých členských státech EU posílali peníze africkým vládám, které nespravují svou zemi řádným způsobem, a aby peníze neproudily k těm, kteří je nutně potřebují. Nejlepší způsob jak podpořit rozvoj je pomoci podnikatelům v chudších zemích, kteří vytvářejí bohatství ve vlastních obcích a své přátele a sousedy pomáhají z chudoby.

Pojďme otevřít své trhy, zaměřme svou pomoc na podporu obchodu a rozvoje, nikoli jen na finanční pomoc.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, spolu s řadou poslanců v tomto sále jsem se nedávno zúčastnil summitu Afrického národního kongresu v Kinshase, oficiálně druhé nejhorší zemi na světě. OSN sestavuje seznam zemí podle kvality života a za Demokratickou republikou Kongo je už jen Zimbabwe. Ale samozřejmě si Konžané na rozdíl od Zimbabwanů nemohou říkat, že situace by se zlepšila, jen kdyby došlo ke změně vlády. Mají své pluralitní volby, svou mezinárodně schválenou ústavu atd.

Demokratická republika Kongo zdůrazňuje a koncentruje africkou tragédii. Podle mého názoru můžeme poněkud razantněji než v sousedních zemích přičítat vinu tamní koloniální zkušenosti, aniž bychom si museli zopakovat celou tragédii Svobodného státu Kongo. Je tu samozřejmě prokletí přírodních zdrojů, které rozbíjí vazbu mezi daněmi a výdaji, a politika se tak proměňuje v boj o čest a bohatství. Především však je zde nesourodost, nedostatek národního cítění, nedostatek jazykové a účelné etnické jednoty. „Miluješ-li svou vlast, plať daně“, hlásá smutný nápis v Kinshase. Samozřejmě to nikdo nedělá.

Jsem si jist, že uhádnete, proč jsem se o tom zmiňoval. Předseda Evropské rady řekl, že vlastenectví vede k válce. Rád bych ho tedy zavedl na místo, kde na vlastenectví nenarazíte, aby viděl, k čemu to vede.

 
  
  

Návrhy usnesení RC-B7-0688/2010

 
  
MPphoto
 

  József Szájer (PPE).(HU) Pane předsedající, všichni víme, že v důsledku finanční krize se v některých evropských zemích stává stále přitažlivějším státní pilíř důchodového systému, který nabízí větší míru zabezpečení. Mnohé země přezkoumávají své vlastní systémy a snaží se posílit státní důchodový systém. Přestože důchodový systém spadá v podstatě do oblasti působnosti jednotlivých států, pořád je důležité, jakým směrem se debaty o této problematice v Evropě ubírají. Vítám proto skutečnost, že bod 30 rozhodnutí o pracovním programu Komise, který byl nyní přijat s podporou tří největších skupin v rámci Evropského parlamentu, a to lidové, sociální a liberální, zdůrazňuje, že první, tedy státní pilíř důchodového systému je nutno posílit. Moje rodné Maďarsko učinilo včerejším přijetím rozhodnutí v tomto směru významný krok. Diskuse o důchodovém systému v rámci EU, pokud jde o Bílou a následně Zelenou knihu, musí v tomto duchu dál pokračovat a to je to, co Evropský parlament od Komise požaduje, a proto mi tento návrh udělal velkou radost.

 
  
  

Zpráva: Kinga Gál (A7-0344/2010)

 
  
MPphoto
 

  Clemente Mastella (PPE). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nový institucionální rámec zavedený Lisabonskou smlouvu zdůrazňuje, že účinná ochrana a podpora lidských práv a základních svobod podporují v Evropské unii demokracii a právní stát.

Tuto zprávu jsem podpořil, protože jsem přesvědčen o tom, že Evropská unie nutně potřebuje novou vnitřní politiku v oblasti lidských práv, která je účinná a komplexní a zajišťuje účinné mechanismy odpovědnosti, a to na národní úrovni i evropské úrovni, s cílem řešit četné případy porušování lidských práv, kterých jsme denně svědky.

Chceme zdůraznit, že vstup Lisabonské smlouvy v platnost zásadně změnil podobu práva Evropské unie. Listina základních práv má stejnou právní sílu jako Smlouvy a představuje nejmodernější kodifikaci základních práv, zároveň nabízí vyváženost mezi právy a solidaritou a zahrnuje občanská, politická, ekonomická a kulturní práva, stejně jako práva třetí generace.

 
  
MPphoto
 

  Antonello Antinoro (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rozhodl jsem se hlasovat pro tuto zprávu, a to nejen proto, že to bylo rozhodnutí mé politické skupiny, ale také proto, že jsem bezvýhradně přesvědčen o tom, že tato zpráva má velký význam z institucionálního hlediska a je potřebná v době, kdy jsou vymezeny pravomoci Parlamentu, ale jejich organizace probíhá pomalu.

Pochopitelně jsme si přáli, aby první schvalování rozpočtu podle podmínek Lisabonské smlouvy bylo významnou událostí. Bylo tedy nutné vypracovat náš společný postoj, a zpravodaj se proto snažil nalézt kompromisní pozměňovací návrhy, a zabránit tak rozhodnutím, která jen oddálí konečné uplatňování Lisabonské smlouvy.

Děkuji proto paní Gálové za její práci a doufám, že tato zpráva povede k celkovému zlepšení činnosti evropských orgánů.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedající, nejprve chci poblahopřát paní Gálové k této vynikající zprávě o situaci v oblasti základních práv v Evropské unii. Ale je to jen zpráva. Musíme si uvědomit, že v rámci Evropské unie nás čeká stále ještě hodně práce. Bohužel v praxi ne každý požívá základních práv, i když teoreticky se tvrdí, že tomu tak je. Máme například velké romské menšiny, jejichž základní práva nejsou v řadě ohledů naplňována.

Máme také problémy se svobodou projevu. Právě kvůli svobodě projevu jsme udělili Sacharovovu cenu kubánskému disidentovi, ale problémy jsou stále ještě i v Evropě. Ne všude mohou lidé mluvit svobodně a vyjadřovat svůj názor. Zde v Evropském parlamentu máme konkrétní příklad jednoho z kolegů, který se pohybuje obklopen bezpečnostní ochranou, protože se musí obávat o svou bezpečnost. Musíme hájit základní práva v Evropě a bojovat o to, aby každý v Evropské unii mohl svobodně vyjadřovat své názory.

 
  
MPphoto
 

  Sonia Alfano (ALDE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, je velmi dobře známo, že činnost italské vlády neustálé porušuje Listinu základních práv. Stačí si jen vzpomenout na dohodu mezi Itálií a Libyí, kde byly porušeny desítky článků Listiny, nebo na navrhovaný tzv. náhubkový zákon, který má umlčet tisk a právní systém.

Mluvíme o vládě podporované parlamentem zvoleným nedemokratickým způsobem, aniž by občané měli možnost vyjádřit svůj názor, o vládě, která včera přečkala hlasování o důvěře hlasy opozičních poslanců, kteří veřejně přiznali, že byli osloveni s příslibem, že za své hlasy budou moci znovu kandidovat v příštích volbách a dostanou peníze.

(Řečnice byla provokativně přerušena poslankyní)

Důkazy ukazují, že došlo ke korupci. Pro korupčníka pana Berlusconiho je to běžná věc, jak odhalují konečné rozsudky vynesené v případech Mondadori a Mills.

(Neříkejte mi, že Evropský parlament pouští dovnitř i pomluvače...)

Dne 9. prosince oslavil Evropský parlament Mezinárodní den proti korupci. Italský parlament včera zahájil svůj první den legalizace korupce poslanců.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Paní Ronzulliová, posaďte se a mlčte prosím. Toto se ve sněmovně Evropského parlamentu nehodí. Nemáte slovo a nemůžete tímto způsobem přerušovat jiné řečníky. Prosím, respektujte to. Paní Alfanová, prosím pokračujte. Dávám vám dalších 30 vteřin.

 
  
MPphoto
 

  Sonia Alfano (ALDE). - (IT) Pane předsedající, dne 9. prosince Evropský parlament oslavil Mezinárodní den boje proti korupci. Italský parlament včera zahájil svůj první den legalizace korupce poslanců parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Paní Ronzulliová, to je naposledy, co vám to budu říkat. Pokud znovu vstanete a přerušíte zasedání, požádám vás, abyste opustila sál. Je to dost jasné? Už to prosím nedělejte.

 
  
MPphoto
 

  Sirpa Pietikäinen (PPE). - (FI) Pane předsedající, po přijetí Lisabonské smlouvy je jednou z klíčových nových oblastí zajišťujících blahobyt našich občanů Listina základních práv, která je nyní pro nás všechny závazná. V dalším kroku se různé orgány EU musí zaměřit na sledování a prosazování základních práv ve všech oblastech politiky Evropské unie a ve všech členských státech, a to způsobem, který je závazný a co nejúčinnější.

K dosažení tohoto cíle je důležité, aby se úsilí jednotlivců i různých orgánů zaměřilo na směrnici o rovném zacházení, která je v současné době pozastavena v Radě, a aby se v této otázce pokročilo, abychom tak v konečném důsledku získali právně závazný prostředek pro řešení případů diskriminace v členských státech.

Chtěla bych také říci, že zvlášť důležité je zabývat se případy do očí bijící diskriminace, stejně jako tiché diskriminace týkající se například starších osob.

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI). - (NL) Pane předsedající, samozřejmě jsem hlasoval proti této politicky korektní zprávě. Jako vlámský nacionalista považuji za naprosto nepřijatelné, aby tento parlament automaticky přirovnával nacionalismus ke xenofobii a diskriminaci.

Přímo nebezpečný je návrh na doplnění řízení pro porušení práva proti členským státům postupem, který bude blokovat některá politická opatření do té doby, než Komise rozhodne, zda zahájit formální řízení pro porušení práva, či nikoli. V podstatě to znamená téměř dozor nad členskými státy a tato situace je nepřijatelná.

V budoucnu bude Evropská komise moci zablokovat jakoukoli účinnou politiku vyhošťování a daleko tím překročí svou pravomoc. Provádění těchto úkolů by mělo být ponecháno na jednotlivých členských státech, nikoli na Evropské komisi.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, v dodatku k románu 1984 George Orwell napsal kapitolu o „newspeaku“ a popisoval, jak lze znehodnotit a změnit jazyk, a tím změnit naše myšlení. Jako příklad uvedl slovo „free“ (svobodný, zbavený něčeho). Představoval si slovo „free“ používané v tzv. newspeaku jen ve významu. „this dog is free from lice“ (tento pes je zbaven vší), „this field is free from weeds“ (toto pole je zbavené plevele), takže pojem duchovní nebo politické svobody zmizel, protože neexistovala slova, která by to vyjadřovala. Bylo to zvláštně prorocké, protože více méně právě se to slovu „free“ přihodilo již za našeho života.

Dříve toto slovo znamenalo svobodu od státního nátlaku, tedy svobodu projevu, svobodu shromažďování, svobodu vyznání. Nyní to znamená „entitlement“ (nárok, oprávnění, právo na něco). Mám právo pracovat, mám právo využívat státní systém zdravotní péče atd. Tato zpráva o lidských právech se posunula od pojmu práv jako záruky osobní svobody k právu jako požadavku na všechny ostatní. Místo aby zaručovala právo na rovné zacházení, prosazuje právo na rozdílné zacházení. V Evropě není krize lidských práv, je to krize demokracie a tuto krizi nevyřešíme přesunem pravomoci z volených zástupců na nevolené právníky.

 
  
 

***

 
  
MPphoto
 

  Licia Ronzulli (PPE).(IT) Pane předsedo, dámy a pánové, omlouvám se za svůj předchozí výstup, ale jako Italka nemohu některé postoje vystát. Jsem znechucena, protože paní Alfanová neustále využívá minuty vymezené na vysvětlení hlasování k tomu, aby vykládala lži a překrucovala to, co se v Itálii skutečně děje. Včerejší hlasování o důvěře v italském parlamentu proběhlo zvlášť o každém kandidátovi a za zcela demokratických podmínek. Vzdávám se proto svého vysvětlení hlasování a prohlašuji, že jsem hlasovala pro zprávu pana Juvina.

 
  
  

Zpráva: Philippe Juvin (A7-0338/2010)

 
  
MPphoto
 

  Mario Pirillo (S&D).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, také já jsem přesvědčen o tom, že reklama může hrát důležitou úlohu při stimulaci hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti mezi podniky v zájmu rozšíření nabídky pro spotřebitele.

Evropa však musí v této oblasti provádět přísnější regulaci, jinak zde hrozí stále větší agresivita, zejména v důsledku využívání nových technologií. Stále častěji skutečně dochází k tomu, že spotřebitelé poskytují citlivé údaje, aniž si uvědomují důsledky, které z toho mohou plynout.

Proto vítám zprávu pana Juvina, a to zejména vzhledem k tomu, že se zaměřuje na ty nejzranitelnější osoby, například na děti, které nedokážou nezávisle posoudit obchodní nabídky předkládané stále agresivnějšími reklamami.

 
  
MPphoto
 

  Sirpa Pietikäinen (PPE). - (FI) Pane předsedo, reklama je pro spotřebitele často užitečným zdrojem informací a pomáhá jim při praktickém rozhodování. Toto odvětví zavedlo výborné postupy vlastní kontroly v rámci etických kodexů, které stanoví, jaký druh reklamy je přípustný a dobrý.

V posledních letech se však tato praxe vytrácí, neboť jsme svědky například využívání dětí a objevují se také reklamy zaměřené na děti. Proto jsem přesvědčena, že by Parlament měl v této věci zasáhnout a později využít tuto skvělou zprávu jako východisko k posouzení, zda je třeba směrnici revidovat a zpřísnit.

 
  
MPphoto
 

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE). - Pane předsedající, reklama je klíčovou součástí dobře fungujícího vnitřního trhu a jejím cílem je podpořit hospodářskou soutěž a dát spotřebitelům možnost volby. Hlasovala jsem pro zprávu o reklamě. Nenavrhuje nové právní předpisy či pravidelnou reklamu, ani nekontroluje a neomezuje internet.

Zpráva přispívá k silnějšímu povědomí o nutnosti odpovědné reklamy v boji proti nekalým obchodním praktikám v oblasti reklamy a v zájmu respektování osobních údajů a soukromí spotřebitelů.

Vyzývám obchodnické kruhy, aby převzaly svůj díl odpovědnosti zahrnující vlastní kontrolu a dobrovolná opatření s cílem vyhnout se klamavé, skryté a vtíravé reklamě. Přimlouvám se zejména za to, aby terčem reklamy nebyly děti. Přestaňte používat Batmana, Spidermana a Bamse proti našim dětem.

 
  
  

Zpráva: Bendt Bendtsen (A7-0331/2010)

 
  
MPphoto
 

  Jim Higgins (PPE).(GA) Pane předsedající, vítám Bendtsenovu zprávu, pro kterou jsem hlasoval. Musíme zdůraznit úspory energie jako způsob snižování poptávky po energii, a tudíž dosáhnout energetické účinnosti v celé Evropské unii. Často diskutujeme o obnovitelných zdrojích energie, ale je velmi snadné zapomenout na naši spotřebu elektřiny. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože je nesmírně důležitá. Chci poblahopřát zpravodaji.

 
  
MPphoto
 

  Jens Rohde (ALDE). - Pane předsedající, došlo zde k zajímavému agresivnímu výstupu ze strany naší italské kolegyně.

Minulý týden se hodně lidí vypravilo do dalekého Cancúnu, ale v boji proti změně klimatu velkého pokroku nedosáhli. Dnešním hlasováním o energetické účinnosti jsme skutečně udělali krok kupředu. Jak tato zpráva naprosto správně poukazuje, energetická účinnost je nejefektivnější a nejrychlejší způsob, jak snížit množství emisí CO2. Přesto však opatření přijímaná v členských státech ani zdaleka nestačí. Při našem současném úsilí splníme do roku 2020 pouze polovinu z cílových 20 %. V oblasti energetické účinnosti potřebujeme proto závazný cíl. Tato zpráva obsahuje mnoho řešení. Nyní je nutno je realizovat. Chtěl bych poděkovat panu Bendtsenovi a poblahopřát mu k jeho skvěle odvedené práci na této zprávě.

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). - (LT) Pane předsedající, chtěla bych poblahopřát zpravodaji panu Bendtsenovi k této velmi důležité zprávě o revizi akčního plánu pro energetickou účinnost. Hlasovala jsem pro ni, neboť se domnívám, že je důležitá nejen z ekonomických důvodů, ale také s ohledem na konferenci v Cancúnu. Podařilo se nám tam dosáhnout určitého společného východiska, a tak nejdůležitější je, aby Evropská unie i nadále doma pokračovala ve snižování emisí CO2. Energetická účinnost je nejvhodnějším řešením. Členské státy musí mít pro tuto oblast účinné národní akční plány včetně finančních mechanismů. Je třeba uzavřít dohodu mezi členskými státy a Evropskou komisí o konkrétní pomoci. Rozhodnutí, jako jsou ta dnešní, by byla ku prospěchu všem Evropanům, neboť mluvíme o mnoha nezávislých oblastech – o dopravě, nových technologiích a účinnosti budov, o výrobní a přenosové infrastruktuře. Tento dokument je souborem opatření, zaměřených nejen na ochranu životního prostředí, ale také na podporu národních ekonomik.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedo, také jsem hlasoval pro zprávu pana Bendtsena o energetické účinnosti. V Evropské unii nás k energetické účinnosti, úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů energie zavazuje také program Evropa 2000. Musíme si však uvědomit, že když si sami sobě stanovíme takovéto cíle, musí se k nim zavázat všichni. To byl a je problém v celé Evropě, cíle jsou dobré, ale členské státy se nezavázaly k jejich plnění.

Samozřejmě se předpokládá, že když mluvíme o účinném využívání energie, netýká se to pouze Evropy, ale platí to v mnohem širším rozsahu. Je jasné, že v žádném případě nemůže být energetická účinnost a úspory překážkou hospodářské soutěži. Ale musíme být zároveň schopni konkurovat na světových trzích, a zajistit tak prosperitu a konkurenceschopnost v Evropě. Jak jsem již řekl, důležité je dodržovat závazky, které jsme přijali.

 
  
MPphoto
 

  Sonia Alfano (ALDE).(IT) Pane předsedo, dámy a pánové, jsem přesvědčena, že Evropská unie nemůže ustoupit od úkolů v oblasti energetiky, které budou rozhodovat o osudu naší planety.

Musíme vyvrátit mýtus, že hospodářský rozvoj země je úzce spjat se zvýšenou spotřebou energie. Evropa musí být průkopníkem nového udržitelného hospodářského modelu založeného na menším a produktivnějším využívání zdrojů, včetně energie. Musíme proto oddělit hospodářský růst od závislosti na větším objemu energie prodávané průmyslu a veřejnosti, a naopak ho navázat na rozvoj energetických služeb, které vytvářejí pracovní místa a energetickou účinnost.

Z těchto důvodů se domnívám, že energetická účinnost představuje pro budoucnost EU prioritu, a to z hlediska hospodářství i z hlediska životního prostředí, a doufám, že Komise okamžitě podnikne potřebné kroky ke splnění závazných cílů, které dnes Parlament stanovil.

 
  
MPphoto
 

  Sirpa Pietikäinen (PPE). - (FI) Pane předsedající, hlasovala jsem pro závaznější a ambicióznější politiku v rámci tohoto akčního plánu energetické účinnosti a jsem velmi spokojena s konečným postojem Parlamentu v této záležitosti.

Změně klimatu hlavně nelze zabránit pouhým přijetím mezinárodních závazků nebo prohlášením, potřebujeme praktické řešení jak dosáhnout cílů snížení emisí. V tomto úsilí je zásadním a hlavním projektem zvýšení energetické účinnosti. K dosažení těchto cílů potřebujeme velmi širokou a komplexní politiku zaměřenou na zvýšení energetické účinnosti, politiku, která je závazná a v případě potřeby finančně motivovaná a která zahrnuje sankce. Tento akční plán je dobrým krokem tím směrem.

 
  
 

***

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Pane Silvestrisi, tleskáte mi nebo žádáte o faktickou poznámku v průběhu vysvětlení hlasování? Je to velmi neobvyklé, ale prosím.

 
  
MPphoto
 

  Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vidíte, že tleskám a zároveň také využívám příležitosti, abych učinil faktickou poznámku.

Pane předsedající, máte také v úmyslu přijmout opatření proti poslancům, kteří díky vaší laskavosti využívají vymezený čas k urážení vlády své vlastní země?

Ve vaší přítomnosti jedna kolegyně právě urazila italskou vládu, která včera v hlasování získala důvěru italského parlamentu a má rovněž důvěru italské veřejnosti. Dotčené kolegyni se to možná nebude líbit, ale to je její problém a může to vyřešit se svými přáteli. Tato kolegyně zde využila svého času, aby urážela vládu své země, která je rovněž mou rodnou zemí, místo aby vysvětlila své hlasování.

Pane předsedající, rád bych se vás zeptal, zda máte v úmyslu tyto věci tolerovat navzdory jednacímu řádu, protože je-li tomu tak, budu se v budoucnu účastnit všech vysvětlení hlasování, abych hovořil ve prospěch vlády, která vede Itálii legitimně, se souhlasem země a jejího parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Doufám, že oceňujete skutečnost, že jsem vám umožnil hovořit, i když to, s čím jste vystoupil, ve skutečnosti nebyla faktická poznámka. Mým úkolem není kontrolovat, co se poslanci rozhodnou říkat. Mým úkolem je zajistit, aby to říkali v době, kterou mají vymezenou, aby se vzájemně nepřerušovali, což někdy dělají poněkud neomaleným a hlasitým způsobem. Děkuji vám proto za připomínku. Budu trvat na tom, přinejmenším, dokud jsem předsedajícím, aby se k sobě poslanci chovali zdvořile, a pokusím se dodržovat čas, jak nejvíce budu moci. To, co poslanci říkají v sále, v demokratickém sále, jako je tento, je jejich věc, nikoli moje.

***

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Pane předsedající, k tomuto tématu mám několik poznámek.

Myslím, že v boji proti změně klimatu byl až dosud téměř všechen důraz kladen na obnovitelné zdroje energie, které jsou samozřejmě velmi důležité. Ale v oblasti energetické účinnosti by mohlo být dosaženo ještě mnohem více, a proto tuto zprávu vítám.

Ještě mnohem více by bylo možno dosáhnout v oblasti budov, zejména pokud jde o samotnou tuto budovu, budovy v Bruselu a mnoho dalších veřejných budov. Je velmi důležité, abychom zvýšili jejich energetickou účinnost. Totéž platí pro mnoho druhů dopravy. Pro mnoho velkých nenasytných dieselových motorů. Výrobci by měli být vázáni k tomu, aby jejich výrobky byly energeticky účinnější.

Jednu skupinu však chci pochválit. Úžasnou práci u nás doma dělají školy v rámci projektů zelené vlajky. To je třeba uznat a podporovat, neboť působí na děti a jejich rodiče a vytvářejí kladný přístup.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Reimer Böge (A7-0367/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Rozpočtová praxe Evropské unie se řídí některými zásadami včetně zásady konkrétního určení. To znamená, že částka přidělená na příslušnou politiku může být využita pouze na tuto politiku. Tato zásada spolu s dalšími zajišťuje řádné finanční řízení Evropské unie. Zároveň to však vede k určité nepružnosti v rozpočtu. V rámci ročního rozpočtu, a o to více ve víceletém finančním rámci, není možno dopředu předvídat veškeré výdaje, kterým bude Evropská unie čelit. A proto byl již před několika lety zaveden nástroj pružnosti. Tvoří jej finanční rezerva, jejíž výše je každoročně zahrnuta do rozpočtu. Umožňuje financování politik a projektů, jejichž náklady nebylo možno předem odhadnout. Zpráva mého kolegy pana Bögeho doporučuje, aby se prostřednictvím tohoto nástroje financoval program celoživotního vzdělávání, program pro konkurenceschopnost a inovace a pomoc pro Palestinu. Jelikož se jedná o tři oblasti, kde považuji činnost Evropské unie za prospěšnou, bez váhání jsem pro tento dokument hlasovala.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Souhlasím s rozhodnutím Evropského parlamentu poskytnout dodatečnou finanční pomoc na provádění programu celoživotního vzdělávání a programu pro konkurenceschopnost a inovace v roce 2011. Prováděním těchto programů by mohlo být dosaženo cíle stanoveného v lisabonské strategii, tedy proměny Evropské unie v celosvětově konkurenceschopnou ekonomiku založenou na znalostech, udržitelném hospodářském rozvoji a nových pracovních místech a usilující o lepší sociální soudržnost.

V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie v celosvětovém měřítku je třeba věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům a poskytnout jim potřebnou pomoc a finanční podporu. Kromě toho by investice do zelených inovací a rozvoje vědeckého výzkumu podpořily využívání obnovitelných zdrojů energie, což by umožnilo vznik nových udržitelných pracovních míst v různých odvětvích včetně energetiky, výroby a dopravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. − Bögeho zpráva o využití nástroje pružnosti nemůže počítat s mou podporou. Návrh Evropské komise postrádá dostatečné zdůvodnění, proč je toto dodatečné financování nezbytné. Kromě toho jsem k využití nástroje pružnosti obecně velmi kritický. Je zapotřebí snížit jiné rozpočtové položky a umožnit tak financování rozpočtových položek, u kterých vzniká důvodná potřeba dodatečného financování.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Nástroj pružnosti umožňuje financování výdajů na konkrétní účely, které nemohou být financovány v rozsahu maximálních povolených limitů z jedné či více kapitol víceletého finančního rámce. Proto je jeho použití v rámci rozpočtu na rok 2011 vázáno na financování programu celoživotního vzdělávání a programu pro konkurenceschopnost a inovace – v rámci strategie EU 2020 – a rovněž programu pomoci pro Palestinu, mírového procesu a Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA). Vzhledem k důležitosti těchto programů mám v úmyslu návrh podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Parlament se musí bezesporu stavět pozitivně ke zprávě pana Bögeho o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti pro financování programu celoživotního vzdělávání, programu pro konkurenceschopnost a inovace a pro Palestinu. Souhlasím s nutností vyčlenit dodatečné výdaje překračující strop kapitoly 1 a 4. Vzhledem k současné hospodářské situaci jsou tyto výdaje nezbytně nutné z různých hledisek, pro boj s krizí a také pro naši mezinárodní důvěryhodnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Je nepřijatelné, aby financování pomoci pro Palestinu, programů evropského vzdělávání a programů pro zvýšení konkurenceschopnosti a volné hospodářské soutěže bylo zahrnuto v jediném dokumentu. Je jasné, že jde o zlý úmysl. Kvůli tomuto spojení jsem nucen zdržet se hlasování. Znovu ovšem zdůrazňuji svou plnou podporu věci palestinského lidu.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Hlasoval jsem pro tuto zprávu s cílem zajistit uvolnění finančních prostředků z fondů EU v celkové výši přibližně 70 milionů EUR v položkách na závazky a v položkách na platby z Fondu solidarity Evropské unie pro přírodní katastrofy v Portugalsku, které požádalo o finanční prostředky vzhledem ke katastrofě způsobené sesuvy půdy a záplavami na ostrově Madeira, a také ve Francii, která podala žádost o pomoc po katastrofě způsobené bouří Cynthia. Myslím, že musíme tyto členské státy podpořit, aby mohly řešit a co nejvíce omezit následky těchto přírodních jevů. Fond solidarity EU byl vytvořen jako projev solidarity Evropské unie s obyvatelstvem regionů zpustošených katastrofami. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť mám za to, že vyzývá k uvolnění finančních prostředků pro tento účel, a že je tedy zaměřena na konkrétní využití mechanismu, který máme k dispozici.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Částky uvedené v této zprávě jsou naprosto nerealistické. Kromě toho, že by současný finanční rámec musel stačit na pokrytí těchto cílů, pokud by došlo k nárůstu, počítalo se s podstatně nižšími částkami. Přizpůsobení finančního rámce návrhům obsaženým ve zprávě by pružnost Evropské unie nezvýšilo, naopak by ji omezilo. A to je důvod, proč jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. (PL) Chtěl bych především vyjádřit své uspokojení nad skutečností, že Evropský parlament a Rada se dohodly na financování programu celoživotního vzdělávání a programu pro konkurenceschopnost a inovace. Rád bych se zaměřil zejména na program celoživotního vzdělávání. Skládá se ze čtyř odvětvových programů. Zvlášť důležitý je podle mého názoru program Erasmus, který v masovém měřítku umožňuje studentské výměny. To je mimořádně důležité z hlediska získávání nových znalostí a dovedností i z důvodu navazování nových známostí a sbližování kultur jednotlivých členských států. Podobnou úlohu – pokud jde o školní mládež – plní program Comenius.

Tyto programy se jsou prospěšné nejen evropskému hospodářství, ale pomáhají vytvářet evropské uvědomění na základě nadnárodní sítě známostí. Tyto programy by měly mít vysokou prioritu, bez ohledu na rozpočtovou situaci, neboť představují investici, ze které bude Evropská unie těžit v mnoha oblastech – a to nejen v hospodářství, ale také v kultuře a politice. Rozhodnutí o pomoci pro Palestinu je důležité z jiných důvodů, ale rovněž ho považuji za odůvodněné.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Po neúspěchu dohodovacího řízení předložila Evropská komise návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti v rámci nového rozpočtového „manévru“ pro rok 2011. Hlasoval jsem pro něj především proto, že nárůst se týká dvou programů, a sice programu celoživotního vzdělávání a programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), které si zaslouží od Evropské unie tu největší podporu a nejvíce prostředků. Nástroj pružnosti je stanoven v interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni. Po dohodě mezi oběma složkami rozpočtového orgánu (Evropským parlamentem a Radou) umožňuje financování nad stropy stanovené ve finančních výhledech potřeb, které nebylo možno předvídat v době, kdy byl nastaven víceletý finanční rámec na maximální roční částku ve výši 200 milionů EUR. Pro Evropský parlament je to důležitý závěr, neboť to znamená úspěch v dialogu o rozpočtu s Radou.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Chtěl bych ocenit dohodu dosaženou v dohodovacím řízení o používání nástroje pružnosti k financování, a to především k financování programu celoživotního vzdělávání. Považuji za nezbytně nutné, aby Evropská unie investovala do rozvoje kvalitního vzdělávání a odborné přípravy a do podpory vysoké úrovně výsledků. Pouze náročná a kvalitní výuka mohou zvýšit konkurenceschopnost Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnit prostředky z nástroje pružnosti na financování přesně určených výdajů, které nebylo možno financovat v rámci stropů v jedné či více kapitolách víceletého finančního rámce. Rozpočet roku 2011 je třeba navýšit o další výdaje nad rámec stropů kapitol 1a a 4. Proto se navrhuje uvolnit prostředky z nástroje pružnosti podle bodu 27 interinstitucionální dohody. Budou uvolněny následující částky: 18 milionů EUR na program celoživotního vzdělávání z kapitoly 1a, 16 milionů EUR na program pro konkurenceschopnost a inovace z kapitoly 1a, 71 milionů EUR pro Palestinu z kapitoly 4. Obě složky rozpočtového orgánu připomínají, že výše zmíněné rozhodnutí musí být zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie ještě před zveřejněním rozpočtu pro rok 2011.

 
  
  

Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011 ve znění pozměněném Radou

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Rozpočet Společenství na rok 2011 představuje výdaje ke schválení ve výši 141,8 miliard eur a 126,5 miliard eur na přímé platby. Za prioritu Evropského parlamentu v tomto rozpočtu můžeme považovat posílení výdajů na vzdělání a inovace. Z tohoto důvodu jsou v okruhu 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost finanční prostředky na Program celoživotního učení navýšeny o 18 milionů eur a v okruhu 3b – Občanství je pro potřeby programu Mládež v akci navýšení 3 miliony eur.

Potěšil mě závazek příštích čtyř předsednictví Evropské unie (vlád Maďarska, Polska, Dánska a Kypru) k zapojení Evropského parlamentu do budoucích rozhovorů a jednání o příštím víceletém finančním rámci (VFR).

Oceňuji závazek Evropské komise předložit formální návrh do konce června 2011, což umožní projednání návrhů týkajících se jejích vlastních zdrojů společně s víceletým finančním rámcem. Zapojení Evropského parlamentu do těchto záležitostí řeší rovněž Lisabonská smlouva (čl. 312 odst. 5, články 324 a 311).

Doufám, že potřeba jednomyslného přijetí příštího víceletého finančního rámce a nových vlastních zdrojů Radou nepovede k zablokování této záležitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně.(PL) Evropská rada a Parlament se dohodly ohledně rozpočtu na rok 2011. Hlasoval jsem pro jeho přijetí s ohledem na jeho základní politické a institucionální principy, které mimo jiné navrhují posílení role Evropského parlamentu v jednáních o novém finančním rámci na období po roce 2013 a jeho účast v diskusi o nových zdrojích příjmů včetně evropské daně. Další výhodou rozpočtu je jeho větší pružnost za nepředvídaných okolností. Vyhnuli jsme se nebezpečí rozpočtového provizoria, jež by fungování Evropské unie do velké míry paralyzovalo. Taková situace by byla obzvláště škodlivá v době, kdy musíme intenzivně bojovat s následky hospodářské krize a uvést do života Lisabonskou smlouvu. Značnou zásluhu na tom má postoj skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Sonik (PPE), písemně.(PL) Přijetí rozpočtu na rok 2011 je důkazem, že je možné se v Evropské unii dohodnout na kompromisu. Návrh finančního plánu na rok 2011 byl přijat a odhlasován díky dobré vůli všech orgánů, které se podílely na jeho vzniku. Dosaženého kompromisu bychom si měli obzvláště považovat, protože rozhodovací procesy po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost jsou nové a Evropský parlament se poprvé v historii podílel na rozhodování o výdajích jako rovnocenný partner Rady Evropské unie a Evropské komise. Nejedná se o ideální rozpočet, ale domnívám se, že výdaje byly rozděleny rozumně a že pokrývají všechny priority Evropské unie. Hlasováním pro přijetí rozpočtu na rok 2011 jsem také vyjádřil podporu dalšímu rozvoji a myšlence evropské integrace.

 
  
  

ZprávaSidonia Elżbieta Jędrzejewska, Helga Trüpel (A7-0369/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť rozpočet Společenství na rok 2011, který na dílčím zasedání předložil Rozpočtový výbor Evropského parlamentu, posiluje financování priorit vytyčených Parlamentem, jako je vzdělání, inovace, mírový proces na Blízkém východě a v Palestině, Program celoživotního učení, výzkumný program „Lidé“ a program pro konkurenceschopnost a inovace. Blahopřeji Parlamentu, Radě a Komisi k jejich dohodě o možnosti průběžně upravovat rozpočet během roku 2011, bude-li k dosažení právních závazků EU potřeba dalších finančních prostředků, vzhledem k tomu, že právní předpisy neumožňují, aby byl rozpočet EU ve schodku. Kromě rozpočtu vznesl Evropský parlament určité politické požadavky vtahující se k uplatňování pravidel stanovených Lisabonskou smlouvou, zejména s ohledem na nový systém vlastních zdrojů. Zde je dobré podotknout, že Evropská komise oznámila, že předloží formální podnět ke konci června 2011, což zajistí projednání vlastních zdrojů souběžně s budoucím finančním výhledem.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. Hlasovala jsem pro přijetí usnesení a podpořila rozpočet Evropské unie na rok 2011. Vítám dohodu, které bylo konečně dosaženo mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem, a doufám, že se jedná o udržitelný rozpočet, který bude možné plně a předvídatelně realizovat od začátku finančního roku. Přijetím tohoto usnesení my, jakožto Evropský parlament zajišťujeme financování a kontinuitu rozpočtu dohodnutého mezi Radou a Rozpočtovým výborem. Jsem přesvědčena, že bylo potřeba vyčlenit více finančních prostředků na vzdělání, výzkum a inovace, protože Evropská unie musí zvýšit svou účinnost a konkurenceschopnost, aby vybředla z finanční a hospodářské krize. K dosažení tohoto cíle musí EU vytvořit dlouhodobou strategii, jejíž součástí by měl být i tento rozpočet.

 
  
MPphoto
 
 

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. (EL) Schválení rozpočtu Společenství na rok 2011 Evropským parlamentem jen pár dní poté, co tento orgán jej zamítl, dokazuje, že celá procedura je jen špatně maskovanou snahou zastřít skutečný účel rozpočtu, který má sloužit zájmům velkých podniků a jejich snahám o přesunutí tíže hospodářské krize a rostoucích imperialistických zásahů na pracující. Zároveň tato promyšlená hra odhalila velkou konkurenci mezi imperialisty a skutečnost, že subjekty Společenství se přetlačují o pozice, aby po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost mohly co nejlépe sloužit zájmům plutokracie. Už před časem padlo rozhodnutí omezit už tak minimální příspěvky určené pro chudé zemědělce, dělníky a osoby samostatně výdělečně činné a naopak zvýšit prostředky přímo vyplácené monopolním skupinám, službám a infrastrukturám v oblasti civilně-vojenské intervence a na potlačování dělnické třídy a místních hnutí.

Politické mluvčí kapitálu takové triky před pomluvami nezachrání. Jejich skutečná úloha je den ode dne jasnější. Pracující třídy a místní hnutí stupňují svůj boj proti politice Evropské unie a buržoazních vlád, čímž vytvářejí nové možnosti pro místní hospodářství, které bude sloužit jejich potřebám, a nikoliv potřebám kapitálu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Příprava rozpočtu na rok 2011 opět vyvolala skutečné politické vyjednávání mezi poslanci Evropského parlamentu a vládami členských států. V současném ovzduší rozpočtových škrtů chtěla Rada Evropské unie, která zastupuje vlády členských zemí, aby se Unie podílela na úsporných opatřeních, která si evropské země samy předepisují. Navzdory skutečnosti, že Evropský parlament, stejně jako Komise, naopak chtěly, aby politiky zabývající se řešením krize byly dobrovolné, podpořil Parlament postoj Rady v jasném vyjádření solidarity s členskými státy. Výměnou za tento ústupek požadoval Parlament diskusi o zdrojích Evropské unie, zejména o otázce vlastních finančních prostředků, které by byly nezávislé na příspěvcích členských států. Zpočátku byla Rada nepřístupná, ale nakonec našim oprávněným požadavkům ustoupila. Z tohoto důvodu jsme já i další poslanci Evropského parlamentu hlasovali pro rozpočet, jehož ambice jsou sice omezené na krátké období, ale přece jen otevírají vyhlídky pro budoucí politiky EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro přijetí rozpočtu na rok 2011. Tento rozpočet byl posílen o nové postupy stanovené Lisabonskou smlouvou. Zdlouhavá a složitá vyjednávání, která předcházela dosažení dohody, dokazují, že po vstupu nových rozpočtových zásad v platnost budeme nuceni v nejdůležitějších oblastech politiky EU hledat racionální institucionální kompromisy. Poprvé od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost využil Evropský parlament pravomoci, které získal, k plnohodnotné účasti na sestavování rozpočtu Evropské unie. První neúspěšný pokus o dosažení dohody a zahrnutí oprávněných požadavků Evropského parlamentu poukazuje na přetrvávající konflikt mezi orgány, který by ve skutečnosti neměl existovat, protože zabraňuje jejich účinné spolupráci. Cílem všech orgánů Evropské unie je zajistit, aby dohody, které jsou obzvláště důležité pro celou EU a její občany, byly přijaty co nejhladším způsobem. Proto jsem přesvědčen, že v budoucnosti musí dojít k zásadním změnám ve způsobu fungování samotných orgánů, a začlenění Evropského parlamentu do všech fází jednání, zejména těch rozpočtových, musíme považovat za obzvlášť důležité pro realizaci zásad zastupitelské demokracie.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Baudis (PPE), písemně. (FR) Evropská unie se musí vybavit rozpočtem, který odpovídá jejím ambicím. Nesmí se nechat vláčet krizí, ale musí se postavit výzvám, kterým čelí. Díky Lisabonské smlouvě je nyní Evropský parlament rovnocenným partnerem Rady a prokázal se jako proaktivní síla. Hlasoval jsem pro přijetí rozpočtu na rok 2011, protože je na nás, poslancích Evropského parlamentu, abychom Evropě dali jasný politický směr. V roce 2011 bude Evropa usilovat o dosažení svých priorit. Bude moci navýšit své finanční potřeby, aby mohla uplatnit nové pravomoci. Navzdory složité hospodářské situaci dokázal Evropský parlament získat od členských států pevný závazek.

Na návrh Evropského parlamentu zahájí Komise v roce 2011 diskuse o různých druzích vlastních zdrojů, které Evropa potřebuje k zajištění své budoucí finanční nezávislosti. Jsem však hluboce znepokojen, že Parlament nedosáhl konsensu ohledně dodatečného financování projektu ITER po roce 2012. Experimentální termonukleární reaktor, který je vlajkovým projektem mezinárodního výzkumu a evropské vědecké dynamiky, mohl těžit z nevyužitých prostředků a přebytku rozpočtu na rok 2011.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Poté, co se Evropský parlament osvědčil při vyjednávání s Radou o rozpočtu na rok 2011, podmínkách pro sestavení příštího víceletého finančního rámce a otázce vlastních zdrojů EU, prohrál bitvu. Schválením rozpočtu na rok 2011 během prosincového dílčího zasedání jsme potvrdili, že Rada měla pravdu. Naše obavy se netýkaly čísel, ale spíše politických požadavků. Nezapomněli jsme na našich sedm požadavků přijatých během předchozího dílčího zasedání. Pozitivem je, že Komise na jaře 2011 rovněž předloží návrh v otázce vlastních zdrojů. Evropský parlament se bude účastnit těchto debat, stejně jako se bude účastnit diskusí o finančním výhledu. Podmínky jeho účasti však zatím nejsou určené, takže boj za uznání práva spolurozhodování v této oblasti je teprve na začátku.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Přijetí rozpočtu EU na rok 2011 Evropským parlamentem ukazuje, že při ustavení dialogu mezi ním a Komisí můžeme dospět k oboustranně výhodnému řešení. Komise si uvědomila, že Evropský parlament má nyní silnější slovo v oblasti financí EU, a rozhodla se, i když poněkud pozdě, že tuto situaci bude respektovat. Z praktického hlediska rozpočet zůstává v hodnotách vymezených Radou, ale zároveň obsahuje i některé priority Parlamentu. Před dosažením dohody jsme se nacházeli v poněkud zvláštní situaci, kdy jsme měli různé strategie a programy, které nebyly součástí rozpočtového výhledu na následující rok. Tyto strategie a programy nemohou zůstat jen tak na papíře, protože by jenom poukazovaly na nesrovnalosti a nedostatek důvěry v právní předpisy přijaté samotnou Evropskou unií.

Je zřejmé, že není možné rozvíjet programy na podporu mladých lidí, inovací a výzkumu a prohlašovat se za aktivního účastníka globální zahraniční politiky bez finančních prostředků určených k financování všech těchto plánů. Evropský parlament u Rady prosadil potřebu provádět pravidelná hodnocení přínosu nových právních předpisů a jejich financování. Pro nás, coby zástupce přímo volené občany Evropské unie je důležité, aby daňoví poplatníci viděli, že jejich peníze jsou dobře vynaložené.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) S rozpočtem, jenž byl dnes schválen, jsem spokojená, jelikož obsahuje priority přijaté v říjnu Evropským parlamentem, které posilují klíčové oblasti jako vzdělání, mládež, výzkum a inovace. Je nezbytné vybavit Evropskou unii udržitelným rozpočtem, který může být plně realizován předvídatelným způsobem od začátku finančního roku, narozdíl od režimu prozatimních dvanáctin, který by ohrozil realizaci politik Unie. Stejně tak je důležité v době krize usilovat o rozpočet s vizí, který posílí oblasti, které přispívají k hospodářskému růstu a vytváření většího množství kvalitnějších pracovních míst, jako jsou věda a inovace. Pouze ambiciozní rozpočet povede k hospodářskému oživení v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédéric Daerden (S&D) písemně. – (FR) Rozpočet na rok 2011 byl odhlasován odpovědně, s hořkostí a přesvědčením. Odpovědnost: skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů a Evropský parlament na sebe vzaly odpovědnost hlasováním pro přijetí rozpočtu, aby zabránily zablokování orgánů a použití režimu prozatimních dvanáctin. Hořkost: proces spolurozhodování v rozpočtových záležitostech je předem prohraná bitva. Navzdory ústupkům Evropského parlamentu některé členské státy, které narozdíl ode mě nevěří v přidanou hodnotu evropského rozpočtu, zůstaly neoblomné. Přesvědčení: budoucnoust Evropské unie záleží na vlastních zdrojích a dani z finančních transakcí. Abychom mohli tento zásadní cíl přeměnit v realitu, potřebujeme závazek Evropské komise v této otázce. Potřebujeme usnadnění obchodu a dopravy a také rozpočet na rok 2011 a z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování o pozměňovacím návrhu, který k této problematice znovu předložili Zelení, což bylo symbolické, ale nezodpovědné. Usnadnění obchodu a dopravy je příliš důležitým tématem, aby si s ním někdo zahrával v rámci politických strategií předkládání pozměňovacích návrhů, jejichž původním autorem je někdo jiný, a které navíc nepočítají s přidělením rozpočtových prostředků. Účelem původně socialistického pozměňovacího návrhu bylo posunout diskusi v rámci rozpočtového procesu, ale pokud by byl dnes přijat, znamenalo by to volbu Evropské unie bez rozpočtu.

 
  
MPphoto
 
 

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro přijetí rozpočtu s téměř nulovým navýšením oproti roku 2010, abychom ukázali, že Evropský parlament dokáže projevit zralost a odpovědnost v souvislosti s hospodářskou krizí, která ochromuje vnitrostátní vlády. Není správné začít s navyšováním rozpočtu na rok 2011 v době, kdy většina členských států vstupuje do období přísné rozpočtové kontroly. Jsem ráda, že tvrdá jednání, která na toto téma proběhla mezi různými orgány, vedla ke kompromisu a že jsme zabránili vzniku rozpočtové krize v roce 2011.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o novém návrhu rozpočtu na rok 2011, protože posiluje financování v oblastech označených za priority Evropského parlamentu, jako je vzdělání, inovace, konkurenceschopnost a soudržnost pro růst a zaměstnanost, stejně jako zachování a řízení přírodních zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm (S&D), písemně. (SV) My švédští sociální demokraté jsme dnes hlasovali pro přijetí návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011. Jedná se o umírněný rozpočet, který ale obsahuje i důležité investice do výzkumu, iniciativ zaměřených na mladé lidi a nezbytných programů rozvojové pomoci pro Palestinu, a také umožňuje ustavení nové Evropské služby pro vnější činnost a nových orgánů pro finanční dohled.

Zdrželi jsme se však hlasování jak o znění, tak o navrhovaném rozpočtu, pokud jde o nové vlastní zdroje Evropské unie. Podporujeme revizi režimu vlastních zdrojů EU a prozkoumání možnosti daně z finančních transakcí, ale domníváme se, že v současné době máme příliš málo informací, abychom k této otázce mohli zaujmout detailní postoj.

Bez ohledu na formu případného nového režimu přijmů EU bychom chtěli zdůraznit, že musí být rozpočtově neutrální a respektovat pravomoci členských států v oblasti daní.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Rozpočet Evropské unie na rok 2011 bude prvním rozpočtem dohodnutým po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Přestože dohoda, jež byla přijata v rámci nového procesu spolurozhodování, neřeší všechny obavy Evropského parlamentu, jedná se o základ společného porozumění, co se týče rozpočtových priorit Evropské unie. Nové výzvy, kterým EU čelí, poukázaly na důležitost existence postupů, které umožní Komisi provádět v rozpočtu změny v případě, kdy se ukáže, že vyčleněné finanční prostředky nedostačují k dosažení strategických cílů, zejména pokud jde o priority vytyčené v rámci strategie Evropa 2020.

Stejně tak bude úkolem Evropského parlamentu a Rady najít společnou řeč ohledně rychlé a účinné reakcea vytvořit podmínky pro více rovnostářskou a konkurenceschopnější Evropskou unii, která dokáže čelit novým výzvám.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Výsledek diskuse o rozpočtu na rok 2011 byl předvídatelný s přihlédnutím k zodpovědnosti Rady a hlavních politických skupin v Evropském parlamentu, ať už ve vymezení a přijetí současného víceletého finančního rámce, nebo při schvalování následných rozpočtů, které bude muset rámec pokrýt.

Co však dohoda neodstraňuje, ba naopak posiluje, jsou mnohé důvody ke kritice rozpočtu, které jsme zde nezmínili. S ohledem na zhoršující se hospodářskou a sociální krizi, nezaměstnanost a životní podmínky milionů lidí – k nimž velkou měrou přispívají plány reálného sociálního terorismu, který Evropská unie hodlá uvalit na členské státy – znovu poznáme pravý význam tolik vychvalované evropské solidarity: rozpočet, který nepřekračuje hranici 1 % hrubého národního důchodu (HND) Společenství, není schopný naplňovat svou funkci přerozdělovat bohatství a zajistit hospodářskou a sociální soudržnost, což bezpochyby ještě prohloubí už tak škodlivé účinky politik praktikovaných Evropskou unií. Opět zdůrazňujeme, že k tomuto rozpočtu existuje alternativa, která je nejen možná, ale skutečně nezbytná. Alternativa, která by znamenala významné posílení rozpočtu Společenství založené na spravedlivých příspěvcích členských států v souladu s jejich HND.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Vítám dohodu mezi Evropským parlamentem a vládami 27 členských států, zejména proto, že bez ní by platby, které mají irští farmáři obdržet příští rok, byly opožděné.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně.(PL) Hrozba rozpočtového provizoria na rok 2011 zmobilizovala Evropský parlament a Radu Evropské unie k intenzivnějším diskusím, jejichž výsledek – návrh rozpočtu, který byl dnes odhlasován – můžeme považovat za pragmatický kompromis. Jednání, která proběhla mezi orgány, vedla k přijetí většiny návrhů prosazovaných Evropským parlamentem. Dostalo se nám ujištění Rady o její ochotě spolupracovat na stanovení finančního rámce pro období 2014–2020, což bude praktickým naplněním ustanovení Lisabonské smlouvy. Evropský parlament také v této otázce dosáhl dohody s předsedy vlád Maďarska, Polska, Dánska a Kypru, tedy s těmi členskými státy, které budou v příštích dvou letech předsedat Radě EU. Rovněž nás těší rozhodnutí Rady zachovat mechanismus pružnosti v rozpočtu Evropské unie na úrovni 0,03 % hrubého domácího produktu (HDP) EU. Tyto prostředky umožní financování zásadních výdajů, se kterými se během jednání o předchozím rozpočtovém rámci nepočítalo, jakými jsou například Evropská služba pro vnější činnost a systém Galileo. Ústupkem Evropského parlamentu je odložení diskuse o budoucích zdrojích financování Evropské unie, k čemuž vyzývala i Evropská komise. Myšlenka vnitrostátních příspěvků do rozpočtu Evropské unie narazila na rozhodný odpor skupiny členských států, které se obávaly reakce veřejného mínění. K této diskusi se bezpochyby vrátíme v létě 2011, kdy Komise představí několik možností financování Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Julie Girling (ECR), písemně. (jménem delegace britských konzervativců) Britští konzervativci dnes hlasovali proti navýšení rozpočtu o 2,9 %, protože jsme přesvědčeni, že v době, kdy vnitrostátní vlády hledají způsoby, jak snížit své vlastní deficity nebo zlepšit svou finanční situaci, je nevhodné, aby poslanci Evropského parlamentu požadovali navyšování evropských výdajů. Rozpočet Evropské unie nemůže sloužit jako doplněk vnitrostátních rozpočtů v době úsporných opatření, jak argumentují někteří poslanci Evropského parlamentu, spíše by měl odrážet složitou situaci, ve které se členské státy EU nacházejí. Z tohoto důvodu konzervativci původně předložili pozměňovací návrh požadující dlouhodobé zmrazení výdajů na úrovni roku 2010, které by ujistilo veřejnost, že Evropská unie dělá, co může, aby dostala dlouhodobé veřejné výdaje pod kontrolu a postavila je na udržitelném základě.

 
  
MPphoto
 
 

  Estelle Grelier (S&D), písemně. (FR) Dnešní schválení rozpočtu na rok 2011 poukázalo na dvojí selhání Evropského parlamentu. Rozpočet, který přijal, je příliš malý: +2,91 %, což je méně než při prvním čtení (+6 %) a méně, než činil návrh Komise (+5,8 %). Výše přijatých částek je stejná jako u původních návrhů a nedává Radě žádný prostor k vyjednávání, což stěží budí důvěru v možnosti vyjednávání o budoucích rozpočtech. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost postupuje Evropský parlament v rozpočtových otázkách v rámci procesu spolurozhodování s Radou: protože ale dodnes závazně nevíme, jakou roli budou hrát poslanci Evropského parlamentu při přípravě příštích rozpočtových rámců, a nedostává se nám nutné reflexe v otázce nových vlastních zdrojů, riskujeme, že Radě umožníme, aby opanovala budoucnost evropského projektu. Vzhledem k postojům některých členských států existuje reálné nebezpečí, že se tento projekt zadrhne. Nejvíce mě ale konsternoval postoj evropské pravice, která se na začátku jednání projevovala více než odhodlaně, ale jakmile přišly telefonáty od hlav států a vlád, svůj postoj změnila. Každý si o takové názorové změně udělá obrázek sám.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně.(PL) Vítám schválení rozpočtu Evropské unie na rok 2011 jasnou většinou hlasů. Dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou Evropské unie umožnila vyhnout se rozpočtovému provizoriu, což by ohrozilo evropskou politiku soudržnosti a zemědělskou politiku. To je dobrá zpráva zejména pro polské místní samosprávy, zemědělce a podnikatele, kteří ve stále větší míře využívají financování Evropské unie, protože navzdory hospodářské krizi se oproti roku 2010 platby zvýší o 2,91 %. Potěšilo mě také navýšení zdrojů pro prioritní oblasti vytyčené Evropským parlamentem, včetně mládeže, vzdělání, výzkumu a inovací.

 
  
MPphoto
 
 

  Constance Le Grip (PPE) , písemně. (FR) Hlasovala jsem pro přijetí nového rozpočtu a jsem velmi ráda, že evropské orgány konečně našly společnou řeč. Cílem tohoto hlasování Evropského parlamentu je vybavit Evropskou unii stabilním rozpočtem, který může být realizován hned od začátku roku 2011, čímž se vyhneme použití režimu prozatímních dvanáctin, jenž by mohl ohrozit realizaci mnoha evropských politik. Nicméně odsuzuji nedostatek flexibility rozpočtu stejně jako rozhodnutí některých politických skupin, zejména Socialistů, ohrozit projekt ITER, jediný zásadní dlouhodobý výzkumný projekt, ve kterém hraje Evropská unie vedoucí úlohu, odložením hlasovaní o jeho financování. Zřeknutím se úvěrů ve výši 600 milionů eur dostupných k financování projektu ITER na pozadí krize, kdy panuje nedostatek evropských veřejných peněz, projevili Socialisté svou nezodpovědnost a nedůslednost, a ohrožují tak strategický projekt, který přispívá k vytváření pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně.(PL) Potěšilo mě, že i přes mnohé komplikace bylo možné dohodnout se a přijmout po modifikacích Rady rozpočet Evropské unie na rok 2011. To je velmi důležité nejen s ohledem na to, že se nám podařilo vyhnout se rozpočtovému provizoriu, ale především s ohledem na skutečnost, že si můžeme být jisti plánem výdajů týkajících se politiky soudržnosti, která je nesmírně důležitá pro obyvatele Evropské unie a především pro příjemce finančních prostředků EU. Navíc bych chtěla zdůraznit, že došlo k navýšení prostředků na politiku soudržnosti o 10 %. Je důležité, že se nám podařilo dosáhnout politické dohody. Jejím prostřednictvím jsme prokázali evropskou solidaritu a nyní nám pro rok 2011 dává finanční stabilitu.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. (FR) Dnes jsem hlasovala pro přijetí rozpočtu na rok 2011. Po zdlouhavých jednáních se nám podařilo dosáhnout dohody, jež je pro Evropský parlament uspokojivá. Parlament vskutku čeká na uplatnění ustanovení Lisabonské smlouvy. Smlouva stanoví, že Parlament se má účastnit jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu a že tato změna by měla být přijata na všech úrovních. Kromě toho chtěl Parlament zachovat v rozpočtu na rok 2011 určité rezervy. Příkladem je částka 425 000 eur vyčleněná v rozpočtu na rok 2011 pro Evropskou policejní akademii (EPA), která může být nyní uvolněna jen za určitých podmínek. Po odmítnutí Evropského parlamentu podpořit plnění rozpočtu Evropské policejní akademie bude proto agentura muset zavést doporučení poslanců Evropského parlamentu, aby se mohlo rozhodnout o využití jejího celkového rozpočtu na rok 2011.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Rozpočet na rok 2011, první, který byl Evropský parlament oprávněn kontrolovat, pouze prokázal, jak malou pravomoc ve skutečnosti má. Nejenže potvrzuje neoliberální protireformy a místo ve prospěch občanů, kteří jej zvolili, funguje ve prospěch finančních trhů, zachází dokonce tak daleko, že ve jménu naléhavosti situace kapituluje. Na takovém opovrženíhodném jednání se svým hlasem nehodlám podílet.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Po intenzivních jednáních bylo konečně možné dosáhnout dohody ohledně rozpočtu na rok 2011; nejednalo se o ideální rozpočet, nicméně je to dokument, který umožní dosažení cílů vytyčených Evropskou unií. Rozpočet Společenství na rok 2011, který byl schválen na dnešním dílčím zasedání, posiluje financování prioritních oblastí stanovených Evropským parlamentem, jako jsou vzdělání, inovace a mírový proces na Blízkém východě a v Palestině.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. S přihlédnutím k nespočtu byrokratů v Evropském parlamentu i v Evropské komisi toto usnesení přibližuje Evropskou unii k promyšlenému a účinnému rozdělování jejích zdrojů v průběhu času. Pečlivě jsem studoval další prohlášení ve zprávě a s potěšením mohu konstatovat, že jsem zjistil, že někteří členové Evropského parlamentu chápou nutnost použit peníze včas, a ne, až když už je příliš pozdě. Hlasoval jsem pro přijetí.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Stejně jako v případě posledního návrhu na zvýšení rozpočtu na rok 2011, musel jsem se i v tomto případě v zájmu občanů Evropy postavit proti. Je nemožné pochopit, jak si Evropská unie může dovolit zvyšovat svůj rozpočet v době, kdy se v celé Evropě zavádí úsporná opatření. Nejnovější navýšení se odůvodňuje vstupem Lisabonské smlouvy v platnost a novými institucemi, které vytvořila, jako je Evropská služba pro vnější činnost. Strana svobodných Rakouska prokázala velkou předvídavost, když hlasovala proti přijetí Lisabonské smlouvy, která přes několik výhod, jež přinesla, způsobila především nárůst byrokracie a výdajů pro občany. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti rozpočtu na rok 2011.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. (FR) Podporuji hlasování Evropského parlamentu během zasedání ve Štrasburku ve středu 15. prosince 2010, kterým byl schválen rozpočet na rok 2011 a které následovalo po úterní rozpravě. Součástí přijatého rozpočtu je navýšení financování většiny priorit vytyčených Evropským parlamentem při současném dodržení celkových limitů nastavených Radou. Během letošních rozpočtových jednání mí kolegové, poslanci Evropského parlamentu, uzavřeli rovněž dohody s Radou a Komisí o řadě politických požadavků týkajících se rozpočtu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Návrh rozpočtu pozměněný Radou EU ne zcela odráží potřeby a požadavky vytyčené Evropským parlamentem, ale Evropská unie nemůže během prvních měsíců roku 2011 zůstat bez schváleného rozpočtu. Z tohoto důvodu během třístranných jednání, která se konala 6. prosince, našly Komise, Rada a Parlament ten správný kompromis, aby mohl být rozpočet plně realizován od začátku rozpočtového roku 2011. Hlasoval jsem pro jeho přijetí, protože tento zodpovědný postoj je v souladu s úsilím Evropského parlamentu poskytnout občanům EU odpovídající finanční zdroje, což potvrzuje schválení společného prohlášení o prostředcích na platby.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení Evropského parlamentu, protože se domnívám, že navzdory skutečnosti, že návrh rozpočtu v podobě pozměněné Radou ne zcela uspokojuje skutečnou potřebu udržitelnosti, soudržnosti a účinnosti rozpočtu Unie, Evropský parlament dosáhl svého cíle poskytnout Evropské unii rozpočet, který může být plně a předvídatelně realizován od začátku rozpočtového roku.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení Evropského parlamentu, jelikož souhlasím s tím, že navzdory skutečnosti, že návrh rozpočtu v podobě pozměněné Radou ne zcela uspokojuje skutečnou potřebu udržitelnosti, soudržnosti a účinnosti rozpočtu EU, bylo cílem Evropského parlamentu poskytnout Evropské unii rozpočet, který může být plně a předvídatelně realizován od počátku rozpočtového roku.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. (FR) Minulý měsíc jsme byli svědky velmi významného okamžiku, kdy se všechny politické skupiny ujaly své odpovědnosti a dosáhly politické dohody o budoucím financování Evropské unie, která přesahuje rozpočet na rok 2011. Navzdory všem problémům během jednání všichni tři političtí hráči nakonec ustoupili. Přestože Evropský parlament vycházel ze svých nových pravomocí, nevyužil šance pasovat se do role orgánu, který rozhoduje v rozpočtových otázkách. Dopis belgického předsedy vlády, který nám předložilo belgické předsednictví a který zaručuje, že Lisabonská smlouva bude respektována (sic), a že Parlament se bude účastnit budoucích diskusí, nenabízí žádné záruky dobrého politického výsledku. Naše hlasování proti přijetí rozpočtu odráží tuto zmeškanou příležitost a doložku o pozdější revizi (tzv. ustanovení „rendez-vous“), která bude následovat.

Nejlepším nástrojem k dosažení tohoto cíle je, stejně jako v případě úmluvy, přivést ke společnému stolu evropské a vnitrostátní parlamenty, vlády členských států a Evropskou komisi. Pokud jde o obrovský projekt ITER, který vyžaduje a nadále bude vyžadovat nepřiměřeně vysoké náklady na financování, nelitujeme jeho odložení. Jakmile bude předložen v Rozpočtovém výboru Evropského parlamentu, budeme se znovu snažit prokázat, jaké plýtvání finančními zdroji představuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Chystáme se schválit rozpočet Evropské unie na rok 2011, k čemuž poprvé v historii dochází v rámci nového režimu stanoveného Lisabonskou smlouvou. Potěšilo mě potvrzení role Evropského parlamentu v této otázce a podporuji hlavní priority stanovené v dokumentu, o kterém dnes hlasujeme. V roce 2011 musíme věnovat zvláštní pozornost otázkám mládeže, vzdělávání a mobility, což jsou priority zohledněné ve všech částech rozpočtu. Musíme investovat do našich mladých lidí a do odborné přípravy všech občanů Evropy, zejména prostřednictvím programů celoživotního učení Erasmus Mundus a Eures.

Je rovněž nezbytné podporovat investice do výzkumu a inovací i střední a malé podniky, které jsou motorem našeho hospodářství a vnášejí do něj větší dynamiku. S ohledem na význam politiky soudržnosti coby zastřešujícího prvku všech evropských politik vítám její plánované začlenění do dokumentu, který je klíčový pro její úspěšnou realizaci. Z výše uvedených důvodů, a protože se domnívám, že Evropská unie prochází obdobím, které vyžaduje větší úsilí k posílení Evropy a zvýšení její konkurenceschopnosti, přičemž je současné potřeba posílit dialog mezi orgány, hlasuji pro přijetí návrhu předloženého Evropským parlamentem.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. V rámci jednání s Radou ukázal Evropský parlament svou sílu. V souvislosti s Lisabonskou smlouvou učinila Rada v loňském roce Evropskému parlamentu významné ústupky. V rámci rozhodování o tomto rozpočtu se Parlament přiblížil postoji Rady. Zdá se, že tento kompromis je funkční.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. Rozhodnutí o rozpočtu na rok 2011 padlo v náročných a nestabilních časech. V době, kdy jsme svědky velkých škrtů v rozpočtech členských států, je více než kdy předtím důležité zajistit, aby Evropa poskytovala prostředky potřebné k řešení následků krize. Přínos financování ze zdrojů Evropské unie je patrný v celém mém volebním obvodu a poskytuje pomoc těm, kteří budou postiženi současnou bezohlednou politikou britské vlády.

S některými částmi rozpočtu však nemohu souhlasit. Například se domnívám, že není vhodné hlasovat pro přijetí nákladných zemědělských dotací a zvýšení výdajů na reprezentaci. Jsem přesvědčen, že v této nejisté hospodářské době je třeba projevit ve výdajích určitou zdrženlivost. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl zdržet hlasování o rozpočtu na rok 2011.

 
  
MPphoto
 
 

  Glenis Willmott (S&D), písemně. Labourističtí poslanci Evropského parlamentu hlasovali proti přijetí rozpočtového balíčku, protože se domníváme, že v době, kdy dochází k velkým škrtům v domácích veřejných výdajích, není vhodné, aby se rozpočet Evropské unie navyšoval.

Rozhodně nepodporujeme velké snižování veřejných výdajů, kterým některé vlády ohrožují svá hospodářství. To ale neznamená, že bychom měli automaticky podporovat celkové navýšení výdajů Evropské unie.

Příští rok bude Evropská unie vykonávat mnoho důležité práce, v mnoha případech půjde o poskytnutí podpory oblastem nejhůře postiženým vnitrostátními škrty. Jsme však přesvědčeni, že v případech, které vyžadují nové výdaje, bylo možné najít úspory, které by uvolnily prostředky pro použití na důležité projekty.

Vzhledem k současnému tlaku na vnitrostátní ekonomiky mohla být tato jednání výbornou příležitostí přesvědčit vedoucí představitele Evropské unie k vypořádání se s nehospodárnými výdaji EU v oblastech, jako jsou zemědělské dotace, které mnohdy podkopávají ekonomiky právě těch zemí, do kterých směřuje mezinárodní rozvojová pomoc EU. Rozpočet však ponechává tyto dotace v podstatě nedotčené.

Na základě toho nemohli labourističtí poslanci Evropského parlamentu podpořit navýšení rozpočtu Evropské unie.

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0353/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu NUTS II Severní Holandsko v Nizozemsku, hlasovala jsem pro přijetí usnesení, protože souhlasím s návrhem Evropské komise a příslušnými změnami provedenými Evropským parlamentem. Rovněž souhlasím, že fungování a přidaná hodnota Evropského fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měly podléhat obecnému hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. března 2006 během pravidelné revize víceletého finančního rámce pro roky 2007–2013 v polovině období.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Pomoc pracovníkům propuštěným z důvodu restrukturalizace a přemístění by měla být dynamická a flexibilní, aby mohla být uplatňována rychle a účinně. Vzhledem ke strukturálním změnám v mezinárodním obchodu je důležité, aby evropská ekonomika byla schopná rychle uplatnit nástroje pro podporu pracovníků postižených takovými změnami a aby je zároveň vybavila dovednostmi potřebnými k rychlému návratu na pracovní trh. Finanční pomoc by proto měla být poskytována na individuální bázi. Je také potřeba zdůraznit, že tato pomoc nenahrazuje odpovědnost, která normálně spočívá na podnicích, a není ani určena na jejich financování a restrukturalizaci. Vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu Severní Holandsko, hlasuji pro přijetí zprávy nebo jinými slovy pro uvolnění prostředků z Evropského fondu na přizpůsobení se globalizaci na podporu Nizozemska.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Finanční a hospodářská krize, kterou procházíme, spolu s neustálými změnami na trhu práce, jež způsobuje měnící se struktura mezinárodního obchodu, připravila o práci mnoho lidí, v mnoha případech dlouhodobě. Právě k řešení takových situací byl vytvořen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. V tomto případě hovoříme o uvolnění prostředků ve výši jen o málo přesahující 2 500 000 eur ve prospěch Nizozemska na podporu 613 pracovníků, kteří byli propuštěni ve dvou obchodních a maloobchodních podnicích mezi 1. květnem 2009 a 31. lednem 2010. Vzhledem k tomu, že Komise považuje žádost za oprávněnou, a domnívá se, že splňuje veškeré stanovené požadavky, a doporučuje ji ke schválení, hlasoval jsem pro její přijetí.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům světové hospodářské krize, která měla vliv zejména na zaměstnanost, nabývá správné využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci zásadního významu pro zmírňování kritické situace mnoha evropských občanů a rodin tím, že přispívá k jejich opětovnému sociálnímu začlenění a profesnímu rozvoji a zároveň poskytuje nové zdroje pro potřeby podniků a podporu ekonomiky. Plán pomoci pro Nizozemsko je předkládán v tomto kontextu v souvislosti s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu Severní Holandsko v Nizozemsku. Doufám proto, že evropské orgány posílí svůj závazek k zavedení opatření na urychlení a zlepšení využití tak důležitého nástroje, jakým je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, jenž je v současné době velmi málo využíván. V tomto roce činily požadavky na uvolnění prostředků jen 11 % z celkových 500 milionů eur, které byly k dispozici.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie je oblastí solidarity, jejíž součástí je i Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). Tato podpora je zásadní pro pomoc nezaměstnaným a těm, kteří byli postiženi přemístěním podniků, k čemuž v éře globalizace často dochází. K přemístění výroby přistupuje stále větší počet podniků, které se snaží využít nižších nákladů na pracovní sílu v jiných zemích, zejména v Číně a Indii, což má nepříznivé dopady na země, jež respektují práva zaměstnanců. Cílem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci je pomoc pracovníkům, kteří se stali obětí přemístění podniků, a hraje také zásadní roli pro usnadnění přístupu k novému zaměstnání. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci využily v minulosti různé členské země Evropské unie, proto je oprávněné poskytnout pomoc Nizozemsku, které podalo žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu Severní Holandsko v Nizozemsku.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Pracovníci, kteří v důsledku finanční a hospodářské krize přišli o zaměstnání, by měli dostat příležitost rychle se vrátit do práce. Členské státy mají povinnost přijmout odpovídající opatření na jejich podporu. Evropský fond na přizpůsobení se globalizaci poskytuje finanční prostředky, o které členské země mohou požádat. Hlasuji pro přijetí zprávy, protože žádost Nizozemska o uvolnění prostředků z EFG je zcela oprávněná a splňuje všechna kritéria.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu Severní Holandsko v Nizozemsku, hlasovala jsem pro přijetí usnesení, protože souhlasím s návrhem Evropské komise a s příslušnými pozměňovacími návrhy předloženými Evropským parlamentem.

Rovněž souhlasím, že:

– Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci by měl podporovat opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání, a znovu chci zdůraznit, že pomoc z EFG by neměla nahrazovat opatření, která spadají do odpovědnosti podniků podle vnitrostátních právních předpisů a kolektivních smluv, a ani sloužit k financování restrukturalizace společností nebo odvětví.

– fungování a přidaná hodnota Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by měly podléhat obecnému hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. března 2006;

Vítám návrh Evropské komise zřídit jiný zdroj finančních prostředků, než jsou nevyužité prostředky z Evropského sociálního fondu, v reakci na opakovaná prohlášení Evropského parlamentu o nutnosti určení vhodných rozpočtových mechanismů pro převod finančních prostředků vzhledem k tomu, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen jako specifický a samostatný nástroj se svými vlastními cíli a rozpočtovým obdobím.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Zcela souhlasím se zpravodajkou paní Materovou, která s potěšením konstatovala, že Komise navrhla k nevyužitým prostředkům Evropského sociálního fondu alternativní zdroje prostředků na platby, v souladu s častými požadavky vznášenými v minulosti Evropským parlamentem.

Rovněž souhlasím se zpravodajkou, že alternativy zvolené v posledních případech (rozpočtové položky určené na podporu podnikání a inovací) nejsou uspokojivé vzhledem k zásadním nedostatkům, kterých se Komise dopustila při realizaci programů pro konkurenceschopnost a inovace. V době hospodářské krize by spíše mělo dojít k navýšení těchto prostředků. Zpravodajka proto vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí identifikovat v budoucnu odpovídající rozpočtové položky pro platby.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci předložená Nizozemskem v souvislosti s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu Severní Holandsko v Nizozemsku splňuje veškerá právně stanovená kritéria způsobilosti. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, skutečně dočasně rozšířilo jeho působnost, protože se očekávalo, že bude schopen zasáhnout v podobných situacích, dojde-li přímým následkem celosvětové finanční a hospodářské krize k „propuštění během doby devíti měsíců nejméně 500 zaměstnanců, zejména z malých a středních podniků, v odvětví NACE 2 v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS 2“. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí usnesení a věřím, že uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci přispěje k úspěšnému začlenění těchto pracovníků na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Tímto hlasováním Evropský parlament: 1) vyzývá zúčastněné orgány, aby podnikly nezbytná opatření k urychlení uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci; 2) připomíná závazek orgánů k zajištění hladkého a rychlého procesu rozhodování o uvolnění prostředků z EFG, z něhož je poskytována jednorázová, časově omezená individuální podpora pracovníkům, kteří se stali obětí propouštění kvůli následkem globalizace a finanční a hospodářské krize, a poukazuje na úlohu, kterou EFG může sehrát při opětovném začlenění propuštěných pracovníků na trh práce; 3) zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG by měla být zajištěna podpora opětovného začlenění propuštěných pracovníků do zaměstnání a opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, která spadají do odpovědnosti firem podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv, a ani sloužit k financování restrukturalizace společností nebo odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení Evropského parlamentu o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve prospěch pracovníků v odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT), kteří byli propuštěni v nizozemském regionu Severní Holandsko.

Evropské odvětví informačních a komunikačních technologií zasáhla jak globální finanční a hospodářská krize, tak strukturální změny na globálním trhu informačních technologií způsobené zejména přemisťováním výroby do Číny a Indie, což také odráží ukazatel IKT 5.

Ukazatel IKT 5 je souhrnem všech hlavních výsledků výzkumu spojených s hospodářským cyklem, náklady a rozpočty přidělenými odvětví informačních a komunikačních technologií. Hodnota tohoto ukazatele pro západní Evropu klesla z úrovně zhruba 160 v srpnu 2008 na přibližně 30 v dubnu 2009.

Nizozemsko připravilo koordinovaný balíček individualizovaných služeb pro 613 propuštěných pracovníků dvou podniků patřících společnosti Randstad, jako jsou nabídka pomoci při přechodu z jednoho zaměstnání do jiného, zřízení center mobility, umisťování propuštěných zaměstnanců, poskytování odborné přípravy a výzkum zaměstnatelnosti. To si vyžádá celkový rozpočet 3 934 055 eur a Nizozemsko dne 8. dubna 2010 podalo žádost o finanční příspěvek ve výši 2 557 135 eur z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu zprávy. Opět jsme schopni pomoci najít nové zaměstnání občanům Evropské unie, kteří byli propuštěni poté, co se jejich podnik dostal do potíží.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Tato žádost je jednou z mnoha nizozemských žádostí, které jsme v nedávné době v Rozpočtovém výboru schválili. Samozřejmě jsem hlasovala pro přijetí zprávy poslankyně Materové o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na podporu občanů v Severním Holandsku, kteří byli propuštěni. Posláním EFG je poskytovat finanční prostředky jednotlivým občanům, kteří přišli o práci v důsledku globalizace. Během jednání o rozpočtu v minulých týdnech vynikla vláda Nizozemska svou tvrdohlavou reakcí na legitimní postoj Evropského parlamentu, který je vždy připraven ke kompromisu. Na tomto místě bych ráda řekla, že žádat na jedné straně Evropskou unii o pomoc v řádu desítek milionů eur, a na druhé straně odmítat legitimní diskusi o otázkách vznesených Evropským parlamentem se zdá být v souladu s národním pohledem na politiku.

 
  
  

Zpráva: Tadeusz Zwiefka (A7-0360/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení, protože jsem přesvědčena, že Evropská unie potřebuje prohloubit spolupráci v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. Domnívám se, že právní úprava Evropské unie v této oblasti by měla být univerzální. Jinými slovy, na základě jejích souhrnných pravidel o kolizních normách může být stanovena použitelnost kteréhokoliv právního řádu – zúčastněných členských států, nezúčastněných členských států nebo států, které nejsou členy Evropské unie. EU si sama vytyčila cíl zachovat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob, proto aby manželé měli možnost zvolit rozhodné právo, na něž mají úzkou vazbu, nebo v případě, že nedojde k volbě, aby se toto právo použilo na jejich rozvod nebo rozluku, mělo by se toto právo použít, i když není právem některého členského státu. Zvyšující se mobilita občanů vyžaduje větší pružnost a právní jistotu, které nové nařízení Evropské unie může posílit.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) Nutnost vytvořit jasný a úplný právní rámec rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky vyplývá z naléhavé potřeby řešit problémy spojené s případy „mezinárodních“ rozvodů. Až do nynějška rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech nepřispívaly k zajištění rovných příležitostí manželů, ani nechránily zájmy dětí dotčených těmito případy. Právě naopak, přispěly k „soutěži“ mezi manželi o to, kdo z nich předloží u soudu žádost o rozvod jako první. Jakožto zprostředkovatelka Evropského parlamentu pro děti nárokované rodiči různých národností a na základě svých pracovních zkušeností podporuji návrh nařízení, které má vytvořit právní jistotu pro dotčené páry se zárukou předvídatelnosti a pružnosti.

Jednou z inovativních myšlenek obsažených v textu nařízení je možnost konzultací s rodinným prostředníkem před, během a po soudním řízení o rozvodu. Prostředník nabízí velkou pomoc, protože páru poskytuje informace o různých formách a podmínkách rozvodu, řeší jakékoliv rozpory mezi nimi, ale také chrání práva dotčených dětí a pomáhá rozvádějícím se rodičům dospět k nejvhodnějšímu řešení s ohledem na zájmy jejich potomků.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Když jde o posílení soudržnosti evropských právních předpisů týkajících se manželského svazku, není jednoduché dospět k tomu, aby se všech 27 členských zemí shodlo. Naštěstí od přijetí Amsterdamské smlouvy v roce 1997 se může skupina členských států, které si to přejí, spojit a prostřednictvím „posílené spolupráce“ společně dosáhnout pokroku v určité oblasti, čímž dojde k vytvoření jádra vedoucích členských států, které posune Evropskou unii dál. Problémy, se kterými se manželé setkávají, pokud jde o uznání svého statutu v různých částech Evropy, zejména během rozvodu nebo rozluky, vedly některé členské státy ke spojení za účelem zlepšení koordinace vnitrostátních právních předpisů. Jsem opravdu ráda, že dojde k realizaci posílené spolupráce, jíž se Francie hodlá zúčastnit. Podle mého názoru se jedná o iniciativu, jejímž zájmem je sbližování Evropanů v oblasti, která se týká nás všech, a ve které je právní jistota naprosto nezbytná. Z toho důvodu jsem hlasovala pro návrh nařízení zavádějící posílenou spolupráci. V budoucnu musíme posílenou spolupráci používat, kdykoli to bude třeba.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože účelem nařízení je vytvořit právní jistotu pro páry z různých členských států, které si přejí rozluku nebo rozvod, což jim zajistí předvídatelnost a pružnost rozvodového řízení.

V tomto ohledu byla přijatá iniciativa krokem vpřed, ale je politováníhodné, že za prvé byla promarněna příležitost rozšířit její působnost na uznání manželského svazku, jeho zrušení, péče o děti a pozůstalost. Nezahrnuje rovněž existenci dalších typů svazků, například svazků homosexuálních párů, které některé členské státy uznávají.

Za druhé je také škoda, že pouze 15 z 27 členských států je připraveno podepsat posílenou spolupráci, což bude mít nepříznivý dopad na občany zemí, které tak neučiní.

Doufám tedy a přeji si, aby v budoucnu došlo k rozšíření působnosti a počet zemí účastnících se posílené spolupráce v této oblasti se zvýšil: dluží to občanům, které zastupují.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy Evropského parlamentu o posílené spolupráci v oblasti práva rozhodného ve věcech rozvodu a rozluky, protože je třeba položit jasný právní základ, z něhož bude vycházet uplatňování předpisů vztahujících se k rozhodnému právu. Ráda bych upozornila na jeden z hlavních cílů Evropské unie, kterým je zachování a rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěna svoboda pohybu osob. Právní situace na evropské úrovni ohledně pravidel týkajících se rozvodu a rozluky manželů různých národností je v současné době velmi matoucí, protože není jasné, jakými právními předpisy by se měly řídit. Tato situace často vede k „soutěži“ mezi manželi o to, kdo z nich předloží u soudu žádost o rozvod jako první, s cílem zajistit, aby rozvodové řízení probíhalo podle právního řádu, který je výhodnější pro jednoho z partnerů. Chci zdůraznit, že nově navrhované nařízení by mělo vytvořit pro dotčené páry právní jistotu a zajistit předvídatelnost a pružnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Rád bych poblahopřál panu Zwiefkovi k přípravě zprávy, kterou podporuji. Cílem tohoto opatření je vytvořit jasný a úplný právní rámec pro oblast rozvodu a rozluky poskytnutím určitého stupně autonomie zúčastněným stranám. Různorodost těchto právních předpisů v členských státech může totiž způsobovat problémy v případě „mezinárodních“ rozvodů.

Vedle právní nejistoty ohledně zákonů použitelných v každém jednotlivém případě může také dojít k „soutěži“ mezi manželi o to, kdo z nich předloží u soudu žádost o rozvod jako první, s cílem zajistit, aby rozvodové řízení probíhalo podle právního řádu, který je výhodnější pro jednoho z partnerů. Evropská unie proto musí tato rizika a nedostatky omezit zavedením možnosti výběru rozhodného práva na základě vzájemné dohody mezi oběma stranami. Z tohoto důvodu souhlasím s tím, že je nutné zúčastněným stranám zajistit spravedlivé a přesné informace, díky kterým se co nejdříve seznámí se svými možnostmi volby.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně.(CS) V souladu s Lisabonskou smlouvou mohou členské státy navázat posílenou spolupráci v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, kam problematika rozvodů a rozluky spadá. Nařízení definuje posílenou spolupráci mezi členskými státy (Belgie, Bulharsko, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko). Smyslem je především odstranit diskriminaci na základě pohlaví, zaručit rovné možnosti obou manželů a mít na zřeteli hlavně zájmy dítěte. Manželé mezi sebou často „soutěží“ o to, kdo z nich jako první předloží u soudu žádost o rozvod s cílem zajistit, aby rozvodové řízení probíhalo podle právního řádu, který lépe chrání především zájmy příslušné strany. Cílem tohoto nařízení je posílit právní jistotu dotčených párů a současně zaručit předvídatelný a pružný průběh řízení. Nařízení jsem podpořila, i když se netýká ČR, ovšem jeho zavedení bude, věřím, dobrým příkladem i pro další členské státy včetně ČR, aby se k němu v budoucnu připojily a využily tak zkušenosti průkopnických členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Tento návrh se nesnaží o harmonizaci hmotného práva rozhodného ve věcech rozvodu a rozluky, ale o stanovení harmonizovaných pravidel pro řešení konfliktů spojených s určením mezinárodní soudní příslušnosti. To znamená, že musíme pracovat v rámci mezinárodního soukromého práva, a nikoliv ve věcném rámci rodinného práva, v němž se i nadále bude každý stát opírat o vlastní zákony.

Z toho důvodu je důležité mít na paměti například to, že navrhované nařízení, prostřednictvím změny článku 7. –A, nevyžaduje, aby stát uznal za platný manželský svazek, byť i jen za účelem jeho ukončení, který jako takový neuznávají vnitrostátní právní předpisy, což by bylo v rozporu se zásadou subsidiarity. To však nebude moci omezovat práva lidí, jejichž svazky členský stát neuznává, což je otázka, ve které je třeba nalézt kompromisní řešení.

S ohledem na výše uvedené si dokážu představit pouze ustanovení k zajištění větší právní jistoty, pokud jde o řešení konfliktů spojených s určením mezinárodní soudní příslušnosti v rámci rodinného práva, a to především s ohledem na zrušení manželství a rozluku, jakožto důležitý krok k vytvoření prostředí svobody a práva, ve kterém je svobodný pohyb lidí realitou.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Jsem potěšen přijetím zprávy, která by měla umožnit párům z různých členských zemí nebo s bydlištěm v jiné zemi, než ze které pocházejí, vybrat si právní řád, kterým se bude řídit jejich rozvod.

V roce 2007 byl rozveden milion manželství, z nichž 13 % tvořili páry různých národností. Během těchto soudních řízení se občané EU potýkali s právními problémy, které měly vliv na jejich rozluku

Podotýkám, že Portugalsko se účastní procesu posílené spolupráce, který umožní pokrok v této otázce, jež byla zablokována v Radě.

Chtěl bych zdůraznit, že by zpráva neměla vézt k požadavku, aby stát uznal za platný manželský svazek, byť i jen za účelem jeho ukončení, který jako takový neuznávají vnitrostátní právní předpisy, což by bylo v rozporu se zásadou subsidiarity.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně.(PL) Chtěla bych poblahopřát zpravodajce k velmi zodpovědnému přístupu, se kterým se ujala tak složitého tématu, jakým je otázka volby rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. O jak citlivou záležitost se jedná, je vidět na skutečnosti, že Řím III je v dějinách Evropské unie prvním příkladem posílené spolupráce probíhající v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvách. Územní rozsah nařízení proto bude omezen na 14 z 27 členských států Evropské unie. Polsko mezi nimi není. Domnívám se, že zavedením možnosti zvolit si právní řád, kterým se bude řídit rozvod, přispěje Řím III k větší právní předvídatelnosti a jistotě. Nicméně s přihlédnutím k omezené působnosti tohoto nařízení – bude se týkat pouze práva rozhodného ve věcech mezinárodního rozvodu – je rovněž nezbytné odpovědět na otázku, kterému soudu bude příslušet rozhodnutí v každém konkrétním případě.

Touto problematikou se zabývá další nařízení Evropské unie – Brusel IIa. Stejně jako zpravodajka se proto domnívám, že je nezbytné provést co nejrychleji revizi tohoto nařízení, aby mohlo být zavedeno pravidlo forum necessitatis. Tím se rozptýlí obavy mnoha členských států, zda jejich soudy budou nuceny rozhodovat o rozvodech párů, které jejich právní systém nepovažuje za sezdané, což je bude následně motivovat k přijetí obecných evropských zásad v oblasti mezinárodních rozvodů a to nepochybně usnadní život mnoha občanům Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) Pokud dva lidé různých národností nebo jednoduše dva lidé, kteří už nepobývají ve stejném členském státu, plánují rozvod, měli by vědět, který soud a v jaké zemi má pravomoc rozhodovat o jejich rozvodovém řízení. Od nynějška si už v brzké době budou moci tito dva rozvádějící se lidé zvolit, kterým právním řádem v rámci Evropské unie se jejich rozvod bude řídit. Jedná se o další velmi konkrétní krok k vytvoření „společného evropského právního prostoru“, který se dotýká každodenního života nás všech. Přestože vítám příjetí zprávy a první využití takzvaného procesu posílené spolupráce, mrzí mě, že ho bylo nutné použít a že nebylo možné dosáhnout dohody všech členských států Evropské unie. Doufám, že i další členské státy se k této spolupráci brzy připojí.

 
  
MPphoto
 
 

  Edvard Kožušník (ECR), písemně.(CS) V Evropském parlamentu zastupuji Českou republiku, která nepřistoupila v oblasti sjednocení kolizních norem k uplatnění mechanismu posílené spolupráce. A to zejména proto, že Česká republika nepokládá návrh nařízení za opatření nezbytné k náležitému fungování vnitřního trhu. Stejně jako jej shledává sporným z hlediska zásady subsidiarity, neboť nařízení se nevyznačuje přidanou hodnotou, která by odůvodňovala zásah do národních úprav rodinného práva členských států. Česká republika také shledává návrh sporným z hlediska zásady proporcionality, neboť zvolená právní forma nařízení není vhodným nástrojem pro unifikaci kolizních norem v oblasti mezinárodního rodinného práva. Přesto však nemíním svým hlasováním bránit státům, které si zvolily mechanismus posílené spolupráce jako nástroj ke sjednocení kolizních norem, pokud jde o určení rozhodného práva ve věcech manželských, aby se touto cestou vydaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně.(CS) Návrh nařízení, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, ve svém kontextu napomáhá k řešení mnohdy složitých a citlivých záležitostí spojených s rozvodovým řízením pro manželství, která jsou právoplatně uzavřena mezi osobami různých národností. Umožňuje těmto rozváděným párům lepší orientaci a výběr práva rozhodného. Ve svém prvopočátku také významně zvyšuje jejich právní jistotu. Uplatnění mechanismu posílené spolupráce, kdy přijatá legislativa bude mimo acquis communautaire, je v tomto případě krokem umožňujícím zúčastněným členským státům vyrovnat se s některými legislativními problémy mezinárodní spolupráce spojenými s rozvody těchto manželství.

Ostatním členským státům, které se v této fázi neúčastní, dává dostatečnou možnost s časovým odstupem vyhodnotit pozitivní a negativní dopady vyplývající z tohoto návrhu nařízení a zvážit případnou možnost zapojení se. V České republice se řadu let v řádně odůvodněných případech v rámci řešení zmiňovaných rozvodových řízení cizí právo již aplikuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nové nařízení umožní mezinárodním párům (páry různých národností, páry, které žijí v různých zemích, nebo páry, které společně žijí v jiné zemi, než ze které pocházejí) zvolit si vnitrostátní právní řád, kterým se bude jejich rozvod řídit, za předpokladu, že u jednoho z partnerů existuje spojení s inkriminovanou zemí, například na základě místa obvyklého pobytu nebo národnosti. Nové právní předpisy rovněž vyjasní, které právo bude rozhodné v případě neexistence dohody mezi partnery. Nové nařízení například umožní, aby si španělsko-portugalský pár žijící v Belgii zvolil, zda se jejich rozvod bude řídit portugalským, španělským nebo belgickým právním řádem.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Rozvod je vážnou záležitostí. Velmi často obnáší rozbité nádobí a dělení majetku. Upřímně obdivuji idealismus zpravodaje Tadeusze Zwiefka. Co se stane, bude-li se chtít německý manžel rozvést v Německu, zatímco jeho žena bude preferovat Sicílii, protože odtud pochází její matka? Jak rozdělíte vysavač nebo pračku, nedojde-li k dohodě? Myšlenka je dobrá, ale potřebuje doladit. V 90 % případů jsou rozvody tragické a skandální. Jsem „pro přijetí“, ale při zvažování takového typu dokumentu bychom neměli zapomínat na detaily. Potřebujeme právní předpis, nikoliv pouhá pravidla.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Rozluka a rozvod jsou vždy obtížné záležitosti, které zahrnují celou řadu právních důsledků. V případě, že manželé pocházejí z různých zemí, je všechno obvzláště problematické. V rámci Evropské unie jsme hledali řešení, ale byli jsme schopni dohodnout se pouze na postupu posílené spolupráce, který jen nepatrně zlepšuje situaci osob, jichž se tato záležitost týká, tzn. párů z různých členských států EU, které se rozvádějí. Působnost tohoto postupu nebyla přesně stanovena, a proto rovněž není zcela jasná.

Spolupráce samozřejmě neznamená, že rozhodnutí, například v případě rozvodu, musí být uznána v členském státě, ve kterém pro to neexistují patřičná právní ustanovení. Stejně tak tento postup nesmí nutit členské státy, aby takto nepřímo uznaly partnerství osob stejného pohlaví. Málo pozornosti bylo rovněž věnováno právům rodičů v případě přeshraniční rozluky. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože jsem přesvědčen o nezbytnosti vytvoření jasného a úplného legislativního rámce pro právo rozhodné ve věcech rozvodu a rozluky. Zavedením článku 3a se manželům poprvé dostává příležitosti vzájemně se dohodnout na právním řádu, kterým se bude řídit jejich rozvodové řízení. Jsem také přesvědčen, že bychom měli zajistit, aby zúčastněné strany byly řádně informovány o praktických důsledcích svého rozhodnutí. V tomto ohledu je třeba zajistit, aby poskytované informace byly přesné a úplné. Domnívám se, že je důležité chránit vztah páru, aby se proces rozluky mohl odehrát v jasném, transparentním a konsensuálním ovzduší mezi oběma stranami, které se tak budou spolupodílet na rozhodování rovnou měrou.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Spolu s dalšími 13 členskými státy Evropské unie (Španělsko, Itálie, Maďarsko, Lucembursko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Bulharsko, Francie, Německo, Belgie, Lotyšsko a Malta) se Portugalsko účastní prvního procesu posílené spolupráce v dějinách EU. Tento proces je uplatňován v oblasti práva rozhodného ve věcech rozvodu a rozluky osob a majetku.

Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o nařízení, které zavádí jasná pravidla pro mezinárodní páry (kde jsou manželé jiné národnosti) usilující o rozvod nebo rozluku osob nebo majetku v zemi svého původu nebo bydliště. Jedná se o plně konsensuální otázku, která usnadní život mnoha Evropanům. Je to rovněž symbolický okamžik, protože se poprvé uplatňuje posílená spolupráce mezi členskými státy Evropské unie.

Cílem těchto ustanovení je posílení právní jistoty a předvídatelnosti v otázce rozvodu a rozluky osob a majetku. Dohoda stanoví pouze harmonizaci konfliktních situací, nikoliv harmonizaci základních vnitrostátních předpisů.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Jedním z hlavních cílů Evropské unie je zachování a rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěna svoboda pohybu osob. Na evropské úrovni je právní situace, pokud jde o právo rozhodné ve věcech rozvodu a rozluky partnerů různých národností, v současné době velmi matoucí. To často vede k „soutěži“ mezi partnery o to, kdo z nich předloží u soudu žádost o rozvod jako první, s cílem zajistit, aby rozvodové řízení probíhalo podle právního řádu, který je výhodnější pro jednoho z partnerů. Účelem návrhu nařízení je vytvoření právní jistoty pro dotčené páry a zajištění předvídatelnosti a pružnosti. Nezbývá mi tedy, než souhlasit se zpravodajem, panem Zweifkou, který podporuje podstatu předpisů určujících právo rozhodné ve věcech rozvodu a rozluky.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Belgie, Bulharsko, Německo, Řecko (svou žádost stáhlo 3. března 2010), Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko předložily Radě žádost o zahájení posílené spolupráce v oblasti práva rozhodného ve věcech manželských a požádaly Komisi, aby Radě předložila návrh k této otázce. Stále se zvyšující mobilita občanů vyžaduje na jedné straně větší pružnost, a na druhé straně více právní jistoty. Za účelem dosažení tohoto cíle musí nařízení zvýšit autonomii zúčastněných stran v oblasti rozvodu a rozluky tím, že partnerům dá možnost zvolit si právo rozhodné ve věci jejich rozvodu nebo rozluky.

Nařízení se bude vztahovat pouze na zrušení manželství nebo ukončení manželských závazků (rozluka), a nikoliv na záležitosti týkající se právní způsobilosti fyzických osob, existence, platnosti nebo uznání manželství, prohlášení manželství za neplatné, jmen partnerů, vlastnických důsledků manželství, rodičovské odpovědnosti, vyživovací povinnosti, správy majetku nebo dědictví, a to i v případě, že vyvstanou pouze jako předběžná otázka v rámci řízení o rozvodu nebo rozluce.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěna svoboda pohybu osob, je jedním ze základních cílů Evropské unie. Z tohoto důvodu vítám tento návrh, který zavádí větší právní jistotu s ohledem na určení práva rozhodného ve věcech vnitrostátního rozvodu a rozluky, a byl bych rád, kdyby se i další členské státy přidaly k úsilí o dosažení slučitelnosti vnitrostátních právních předpisů, které se týkají právních konfliktů v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Tento text si klade za cíl vyřešit problémy, jako je ten následující. A a B jsou státními příslušníky různých členských států Evropské Unie a vstoupili do svazku stejného pohlaví na území členského státu, který zavedl právní předpisy, jež takové svazky umožňují. Tři roky bylo jejich obvyklé bydliště v členském státu, který neumožňuje svazky stejného pohlaví, ale v rámci procesu posílené spolupráce se podílel na přijetí nařízení o rozhodném právu. A a B nyní chtějí svůj svazek zrušit.

Podle pravidel nařízení č. 2201/2003 o soudní příslušnosti spadá tato záležitost pouze do působnosti soudů v členském státě, kde se nachází jejich obvyklé bydliště. To je zjevně nespravedlivé vůči dotčenému páru, který by se musel potýkat s mnoha nepříjemnostmi a investovat mnoho času, aby převedl řízení o rozvodu do působnosti jiného soudu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alf Svensson (PPE), písemně. (SV) Když dnes Evropský parlament hlasoval o návrhu nařízení Rady zavádějícím posílenou spolupráci v oblasti práva rozhodného ve věcech rozvodu a rozluky, rozhodl jsem se zdržet hlasování. Podle mého názoru je rodinné právo, pod které spadá i rozhodování o rozvodech, oblast, kde by měl být dodržován princip subsidiarity a každý členský stát by se měl rozhodovat samostatně. Spolupráce, o které hovoří zpráva, je pro členské státy a Evropskou unii dobrovolná a v současné době se jí účastní 14 zemí. Švédsko mezi nimi není. Podle mého názoru není zcela vhodné, abych jako švédský poslanec Evropského parlamentu přijímal stanovisko, které se výhradně týká formy spolupráce, ve které Švédsko nefiguruje.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) S 16 miliony sňatků mezi partnery různých národností v rámci Evropské unie, z nichž odhadem 140 000 končí každým rokem rozvodem, je jednání a dohoda o této otázce zásadní pro zajištění potřebné právní jistoty občanů. Poté, co jednotlivé členské státy zamítly mnohé předchozí iniciativy, proces posílené spolupráce umožnil zavést potřebná kritéria alespoň ve 14 zemích.

 
  
  

Zpráva: Jean-Paul Gauzès (A7-0340/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože světová finanční krize, ke které částečně přispěly ratingové agentury, prokázala potřebu zavést mechanismus jejich klasifikace a dohledu nad nimi. Souhlasím s tím, že zpráva podporuje vytvoření evropského systému pro registraci ratingových agentur, které vydávají ratingy používané v rámci Evropské unie, a pro dohled nad nimi a rovněž pro přezkum podmínek použití ratingů vydávaných agenturami ze třetích zemí. Dohoda o evropské struktuře dohledu, jež vstoupí v platnost dne 1. ledna 2011, konečně umožní účinné provádění dohledu nad ratingovými agenturami. Je nezbytné, aby od svého vzniku byl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) schopen vykonávat své pravomoci k zajištění důsledného dohledu nad ratingovými agenturami působícími v rámci Evropské unie, stejně jako nad ratingovými agenturami ze třetích zemí, jejichž ratingy se mohou používat v EU, v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány těchto zemí. S ohledem na úvahy Komise o hlubší mezinárodní harmonizaci této sféry vítám také skutečnost, že Spojené státy se rovněž rozhodly navrhnout přísnější pravidla dohledu v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení, protože jsem přesvědčena o potřebě vytvořit mechanismus pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi. Tuto iniciativu ovlivnila globální finanční krize, ke které přispěly i ratingové agentury. Souhlasím s návrhem Evropské komise, aby proces povolování ratingových agentur a dohledu nad nimi řídil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Je však nezbytné, aby od svého vzniku byl orgán ESMA schopen vykonávat své pravomoci k zajištění důsledného dohledu nad ratingovými agenturami působícími v rámci Evropské unie, stejně jako nad ratingovými agenturami ze třetích zemí, jejichž ratingy se mohou používat v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Ratingové agentury v zásadě vydávají nezávislá stanoviska o úvěrové spolehlivosti subjektu, dluhu, finančního závazku nebo finančního nástroje. Někdy však mohou mít stanoviska těchto agentur vážný dopad na hospodářství země, jejíž finanční situaci hodnotí. V roce 2009 přijala Evropská unie nařízení (ES) č. 1060/2009, jehož cílem je regulace ratingových agentur z důvodu ochrany investorů a evropských finančních trhů před rizikem nekalých praktik. Stanoví podmínky pro vydávání ratingů a pravidla pro registraci ratingových agentur a dohled nad nimi. Mezitím byl ve zprávě odborného panelu vysloven závěr, že je potřeba zlepšit rámec pro dohled, aby se snížilo riziko budoucích finančních krizí a jejich závažnost. Nařízení o Evropském orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) zřídilo evropský orgán dohledu. K zajištění jeho hladkého fungování a řádného začlenění do celkového rámce finanční regulace bylo třeba provézt změny v nařízení (ES) č. 1060/2009. Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, jelikož přispívá ke zlepšení kontroly nad ratingovými agenturami.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. (FR) Na základě zprávy mého výborného kolegy a přítele, poslance Jeana-Paula Gauzèse ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), jsem hlasoval pro přijetí návrhu, kterým se mění nařízení z roku 2009 o ratingových agenturách a který uděluje novému Evropskému úřadu pro cenné papíry a trhy (ESMA) pravomoc dohlížet na ně. Podporuji vylepšení navrhovaná zpravodajem, zejména převod nových pravomocí, které si Komise hodlala ponechat, na orgán ESMA, obzvláště pokud jde o sankce. Domnívám se, že je důležité, aby orgán ESMA mohl přenést část svých pravomocí na vnitrostátní orgány. Lituji, že nikde není zmínka o otázce hodnocení států a specifického dohledu, kterého je při tom zapotřebí (i když tento pozměňovací návrh nařízení není pravděpodobně tím správným prostředkem). Navrhuji vytvoření evropské veřejné agentury pro hodnocení států, která by zaručila požadovanou formálnost a nezávislost.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Globální finanční krize ukázala, že je třeba vytvořit mechanismus pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi. Potřebujeme společný a integrovaný dohled nad ratingovými agenturami v rámci celé Evropské unie. Tento důležitý dokument jsem podpořil. V roce 2009 jsme byli svědky přijetí nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách. Umožnilo zřídit evropský systém pro registraci ratingových agentur, které vydávají ratingy používané v Evropské unii, a pro dohled nad nimi. Stanoví rovněž podmínky, za kterých mohou být v EU použity ratingy vydávané agenturami ze třetích zemí. Potřebujeme spolehlivý systém dohledu a kontroly, a proto podporuji navrhované změny, které povedou k posílení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Tato instituce musí být součástí dohledu nad ratingovými agenturami, které působí v rámci Evropské unie, a účinně vykonávat své poslání.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože hospodářská a finanční krize, která zasáhla celý svět, ukázala, že je třeba vytvořit mechanismus pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi. Z tohoto důvodu předložila Evropské komise návrh, aby proces povolování a dohledu nad ratingovými agenturami řídil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Důležité je, že tento orgán bude vybaven vlastní pravomocí pro dohled, ale i vyšetřování, a bude schopen trestat nedodržování nařízení. Sdílím stanovisko Evropského parlamentu, že je potřeba společný a integrovaný dohled nad ratingovými agenturami a jejich produkty v rámci celé Evropské unie. Navíc Evropský parlament navrhuje zaměřit se na zřízení orgánu ESMA pro dohled nad ratingovými agenturami a na určení jeho nových úkolů a pravomocí. Je nezbytné, aby od svého vzniku byl orgán ESMA schopen vykonávat své pravomoci k zajištění důsledného dohledu nad ratingovými agenturami působícími v rámci Evropské unie, stejně jako nad ratingovými agenturami ze třetích zemí, jejichž ratingy se mohou používat v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) V otázce zprávy o ratingových agenturách jsem se zdržel hlasování. Tyto agentury otevřeně slouží zájmům mezinárodních spekulantů. Od začátku krize až doposud hrají negativní roli. Jejich cílené a svévolné snižování ratingů zemí uvnitř Evropské unie i mimo ni zatahuje tyto země do začarovaného kruhu spekulací a půjček. Rozšiřování spreadů prohlubuje finanční problémy zemí a obohacuje trhy na jejich účet. V eurozóně mají praktiky ratingových agentur obzvláště negativní dopad na stabilitu eura. Evropská unie nese značnou politickou odpovědnost, jelikož jim dala právo hodnotit jak podniky, tak ekonomiky členských států. Domnívám se, že je třeba okamžitě zavést účinná opatření, která ukončí spekulativní povahu ratingových agentur, a následně radikálně změnit nařízení (ES) 1060/2009. Zpráva obsahuje některé pozitivní, ale bohužel slabé návrhy a činí pouze nesmělé kroky k dosažení tohoto cíle.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Nutnost této změny pramení z potřeby přizpůsobit nařízení (ES) č. 1060/2009 nové evropské architektuře dohledu a ze zavedení nového mechanismu pro centralizaci činností ratingových agentur.

Za tímto účelem bude evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy – ESMA) vybaven vlastními pravomocemi pro dohled, vyšetřování a uplatňování sankcí. Musíme nyní zajistit, aby od svého vzniku byl orgán ESMA schopen vykonávat své pravomoci k zajištění důsledného dohledu nad ratingovými agenturami působícími v rámci Evropské unie, stejně jako nad ratingovými agenturami ze třetích zemí, jejichž ratingy se mohou používat v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Zpráva představuje technickou úpravu stávajícího nařízení a od ledna 2011 svěří pravomoci novému orgánu dohledu, Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Musíme si uvědomit, že se na jaře 2011 očekává celkové zlepšení ratingových agentur.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, činnost ratingových agentur je už teoreticky na evropské úrovni regulována a je pod dohledem. Ale zpochybnilo to dominantní postavení tří amerických agentur, které rozhodují o evropských trzích, státním dluhu a v konečném důsledku o sazbách, za něž si evropské státy mohou půjčovat? Obávám se, že ne. Nezabránilo to agentuře Standard & Poor, a to docela nedávno, aby pohrozila snížením hodnocení Belgie, nebo agentuře Moody v případě Španělska, či agentuře Fitch v případě Irska.

Ani jedna z těchto agentur nebyla potrestána, ať už jejich zákazníky nebo ztrátou pověsti, za špatně odvedenou práci v případě společnosti Enron nebo krize rizikových hypoték. Nyní tvrdí, že mají politickou úlohu: hrozba Belgii má být pokusem o tlak na vytvoření vlády; absence hrozby Francii má zase uměle zabránit roztříštěnosti eurozóny. Pravdou je, že tyto agentury mají moc pouze díky chybějící regulaci trhu a vaše texty, pro které jsem přesto hlasoval, ke zlepšení situace příliš nepřispějí.

 
  
MPphoto
 
 

  Takis Hadjigeorgiou (GUE/NGL), písemně. (EL) Nařízení se vztahuje jak na dohled nad ratingovými agenturami, který vykonává Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, tak na dohled nad užíváním ratingů jednotlivými subjekty, které probíhá na vnitrostátní úrovni. Dohled nad užíváním ratingů jednotlivými subjekty zůstane v kompetenci vnitrostátních orgánů dohledu. Vnitrostátní orgány však nebudou mít pravomoc přijímat opatření proti ratingovým agenturám, které budou jednat v rozporu s nařízením. Právě kvůli tomuto bodu je návrh zkoumán z hlediska dodržení zásady proporcionality. Návrh vytváří kontrolní systém, ale v kontextu současného neoliberálního prostředí jej nelze skutečně uplatnit; jedná se tak pouze o nový psychologický tah určený především široké veřejnosti.

Není určen k tomu, aby nahradil předešlý systém; je určen k zavedení nového kontrolního systému, který předtím neexistoval, a to dokonce ani v této podobě, což umožnilo ratingovým agenturám jejich nekontrolované chování. V tom smyslu je lepší tento systém než žádný.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Havel (S&D), písemně.(CS) Hlasoval jsem pro zprávu o zřízení centralizovaného dohledu nad ratingovými agenturami. Celkově souhlasím s obsahem zprávy pana Gauzèse o návrhu nařízení, který zavádí model centralizovaného dohledu nad ratingovými agenturami prostřednictvím orgánu ESMA, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, a to především s ohledem na významnou mobilitu služeb ratingových agentur a jejich okamžitý dopad na finanční trhy. Centralizovaný dohled může přispět k vyšší transparentnosti ve světě ratingových agentur a může podpořit větší konkurenci mezi jednotlivými agenturami. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu. Obávám se ale, že navrhované období, během kterého mají být provedeny všechny změny týkající se přenesení kompetencí a povinností z příslušných orgánů dohledu v členských státech na orgán ESMA, není dostatečné a mělo by být prodlouženo.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože globální finanční krize, ke které ratingové agentury částečně přispěly, dokázala, že je nezbytné vytvořit rámec pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi. Za tím účelem bylo v roce 2009 přijato nařízení o ratingových agenturách. Umožnilo zavedení evropského systému registrací ratingových agentur, které vydávají ratingy používané v rámci Evropské unie, a dohledu nad nimi. Stanoví také podmínky, za kterých mohou být v EU používány ratingy vydávané agenturami ze třetích zemí. Dohoda o evropské architektuře dohledu, která vstoupí v platnost 1. ledna 2011, stanoví, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) bude uplatňovat vlastní pravomoci dohledu zejména ve vztahu k ratingovým agenturám. Je proto nezbytné upravit nařízení o ratingových agenturách s cílem podřídit povolování ratingových agentur a dohled nad nimi orgánu ESMA. Tento orgán bude vybaven vlastní pravomocí pro dohled, ale i vyšetřování, a bude schopen trestat nedodržování nařízení. Pokuty budou udělovat členské státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně.(PL) Mechanismus pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi je nezbytný. Musíme vzít v úvahu skutečnost, že ratingové agentury přispěly svým dílem ke krizi. V roce 2011 dostaneme od Komise návrh různých doplňujících opatření, která se týkají ratingů, jejichž zavedení bude možné po přijetí této zprávy. Výše zmíněné úvahy mě přiměly, abych zprávu podpořil, což jsem učinil jako výraz svého přesvědčení, že vstoupí rychle v platnost a přinese pozitivní výsledky.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Soukromým ratingovým agenturám se dostalo nových práv, aby nastavily standardy, a slibů přenesení pravomocí od orgánů veřejné správy. Jejich závislost na soukromých partnerech nezná hranic. Stejně jako jejich svévole. Veřejné orgány se vzdaly. To je ostudné.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Je potřeba přistoupit k této změně, aby nařízení (ES) č. 1060/2009 mohlo být přizpůsobeno nové evropské architektuře dohledu a aby mohl být zaveden nový mechanismus pro centralizaci činností ratingových agentur. Z toho důvodu získá evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy – ESMA) nové pravomoci pro dohled, vyšetřování a udělování sankcí. Je nezbytné, aby od svého vzniku byl orgán ESMA schopen vykonávat své pravomoci k zajištění důsledného dohledu nad ratingovými agenturami působícími v rámci Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Pro tuto zprávu jsem nemohl hlasovat, a přestože podporuji mnohé z projednávaných bodů a celkovou představu o zvýšené transparentnosti, zlepšení informovanosti a dohledu nad ratingovými agenturami a dalšími finančními subjekty, bude tento návrh sloužit zájmům investorů, kteří jsou profesionálové a mají daleko od takzvané „reálné ekonomiky“, protože tím získají větší právní jistotu. Přestože jsem tedy přesvědčen o nutnosti tvrdé práce k dosažení transparentnosti a práva na jasné informace ve finančním systému, jak se praví ve zprávě, z tohoto důvodu se domnívám, že ještě potřebnější je skoncovat s finančními spekulacemi a dosáhnout regulace finančních trhů pod dohledem členských států. Zprávě jde o transparentnost, informovanost a určitou míru dohledu nad finančními subjekty, ale její snaha je příliš opatrnická a pro-kapitalistická a snaží se zalíbit finančnímu sektoru, což je vize, kterou nesdílím a nepodporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Jedná se o velmi důležitý nástroj k informování občanů Evropské unie o situaci v podnicích a bankách, ale také ke srovnání konkurenceschopnosti různých značek a výrobků. Hlasoval jsem pro přijetí. Rovněž doufám, že v budoucnu bude nařízení doplněno o kontrolu údajů o podpoře politických stran a sledovanosti masových médií, aby se tím zabránilo manipulaci veřejného mínění za peníze. Ratingové agentury nepracují tvrdě na získávání informací a jejich analyzování. Jsou ochotné ukázat příznivý výsledek těm, kdo si za něj zaplatí. Všichni, kdo manipulují veřejné mínění, a zrazují tak společnost, si zaslouží tvrdě potrestat.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Finanční krize víc než cokoliv jiného odhalila nebezpečné monopolní postavení ratingových agentur, jejichž hodnocení nejsou vždy odpovídající a někdy můžou být dokonce velmi riskantní. Je proto důležité vytvořit mechanismus jejich sledování a dohledu nad nimi. Jelikož jsou součástí velmi složitého systému finančních trhů, bylo rozhodnuto vytvořit pro tento účel dvojí systém. Kromě toho zpráva stanoví také podmínky, za kterých mohou být v EU používány ratingy vydávané agenturami ze třetích zemí.

Je samozřejmě nezbytné, aby systém dohledu umožňoval uvalení sankcí. Teprve budoucnost ukáže, do jaké míry tomu tak skutečně bude. Skutečnost, že vzniklo několik orgánů Evropské unie pro dohled, což s sebou nese větší množství administrativy a zvýšení nákladů, není dobrým znamením pro evropské daňové poplatníky. Přihlédl jsem k tomu při hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí nařízení Evropského parlamentu, protože souhlasím, aby:

– registrace ratingových agentur v rámci Evropské unie a stálý dohled nad nimi byly výhradně v kompetenci evropského orgánu dohledu , jmenovitě Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), který by měl mít výhradní pravomoc podepisovat dohody o spolupráci při výměně informací s příslušnými orgány ve třetích zemích;

– evropský orgán dohledu (ESMA) byl zodpovědný za registraci ratingových agentur a stálý dohled nad nimi s právem vyžádat si prostřednictvím pouhé žádosti nebo rozhodnutí veškeré informace, které potřebuje, od ratingových agentur, osob podílejících se na činnostech ratingu, organizací, jež jsou předmětem hodnocení, a třetích stran, které na ně mají vazby, třetích stran, jež jsou subdodavateli ratingových agentur, a jakýchkoliv dalších osob, jež mají blízké a věcné vazby na ratingové agentury nebo jejich činnost;

– po převodu pravomocí pro dohled z příslušných orgánů na evropský orgán dohledu (ESMA) byla registrace ratingové agentury potvrzená příslušným orgánem platná v rámci celé Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Globální finanční krize, na níž měly podíl i ratingové agentury, ukázala, že je třeba vytvořit mechanismus pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi. To bylo v roce 2009 účelem přijetí nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách.

Za tímto účelem bylo již v roce 2009 přijato nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách. To umožnilo vytvořit na evropské úrovni systém pro registraci ratingových agentur, které vydávají ratingy používané v Evropské unii, a pro dohled nad těmito agenturami. Stanoví také podmínky, za kterých mohou být v Evropské unii používány ratingy vydané agenturami ve třetích zemích, s uplatněním dvojitého systému rovnocennosti a potvrzení ratingů. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí a podporuji zpravodaje, pana Gauzese, v jeho návrhu zaměřit se na začlenění Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy do systému pro dohled nad ratingovými agenturami a na určení jeho nových úkolů a pravomocí. Je vskutku nezbytné, aby od svého vzniku byl orgán ESMA schopen vykonávat své pravomoci k zajištění důsledného dohledu nad ratingovými agenturami působícími v rámci Evropské unie, stejně jako nad ratingovými agenturami ze třetích zemí, jejichž ratingy se mohou používat v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení Evropského parlamentu, jelikož souhlasím, že transparentnost informací poskytovaných vydavatelem finančního nástroje, který je ohodnocen příslušnou ratingovou agenturou, představuje značnou přidanou hodnotu pro fungování trhu a ochranu investorů.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Globální finanční krize, na níž měly podíl i ratingové agentury, ukázala, že je třeba vytvořit mechanismus pro sledování a dohled nad nimi. Za tímto účelem bylo již v roce 2009 přijato nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách. To umožnilo vytvořit na evropské úrovni systém pro registraci ratingových agentur, které vydávají ratingy používané v Evropské unii, a pro dohled nad těmito agenturami. Stanoví také podmínky, za kterých mohou být v Evropské unii používány ratingy vydané agenturami ve třetích zemích, s uplatněním dvojitého systému rovnocennosti a potvrzení ratingů. Během diskusí, které přijetí nařízení (ES) č. 1060/2009 předcházely, trval zpravodaj na tom, že je nezbytné zavést integrovaný dohled nad ratingovými agenturami a společnou kontrolu jejich produktů na úrovni Evropské unie.

Tato zásada byla akceptována a Komise se zavázala, že v tomto směru předloží legislativní návrh. Dohoda o evropské struktuře dohledu, jež vstoupí v platnost dne 1. ledna 2011, konečně umožní účinné provádění dohledu nad ratingovými agenturami. V nařízení o zřízení orgánu ESMA se zdůrazňuje, že tento orgán bude mít vlastní pravomoci v oblasti dohledu, které se budou týkat zejména ratingových agentur..

 
  
MPphoto
 
 

  Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL), písemně. (EL) Nařízení se vztahuje jak na dohled nad ratingovými agenturami, který vykonává Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, tak na dohled nad tím, jak ratingy užívají jednotlivé subjekty na vnitrostátní úrovni. Dohled nad tím, jak ratingy používají jednotlivé subjekty, zůstane v kompetenci vnitrostátních orgánů dohledu. Vnitrostátní orgány však nebudou mít pravomoc přijímat opatření proti ratingovým agenturám, které budou jednat v rozporu s nařízením. Právě kvůli tomuto bodu je návrh zkoumán z hlediska dodržení zásady proporcionality.

Návrh vytváří kontrolní systém, ale v kontextu současného neoliberálního prostředí jej nelze ve skutečnosti uplatnit; kromě toho, že se jedná o nový psychologický tah určený především široké veřejnosti. Není však určen k tomu, aby nahradil předešlý systém; je určen k zavedení nového kontrolního systému, který předtím neexistoval, a to dokonce ani v této podobě, což umožnilo ratingovým agenturám jejich nekontrolované chování. V tom smyslu je lepší tento systém, než žádný.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) S radostí jsem hlasoval pro přijetí zprávy. Postupný proces regulace finančních trhů začíná získávat obrysy. Zlepšila se ochrana investorů a zvýšila se transparentnost. Nařízení mají nyní širší záběr a jsou propracovanější, čímž poskytují lepší ochranu pro všechny zúčastněné.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Globální finanční krize, ke které ratingové agentury částečně přispěly, dokázala, že je nezbytné vytvořit mechanismus pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi. Z tohoto důvodu dne 1. ledna 2011 vznikne Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

Zároveň ale pokračující krize a stále nové objevy o tržních mechanismech poukazují na to, že je nutné úkoly a zodpovědnost tohoto orgánu neustále přizpůsobovat a v případě potřeby i rozšiřovat. Proto jsem velmi uvítal podrobné specifikace a vysvětlení pravomocí orgánu ESMA ve vztahu k příslušným národním orgánům. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy.

 
  
  

Zpráva: Anja Weisgerber (A7-0050/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně.(LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto dokumentu, protože přispívá k potřebnému zjednodušení právního rámce Evropské unie. Jsem přesvědčena, že stávajících osm platných směrnic v oboru metrologie práci v této oblasti neprospívá, ale naopak brzdí. Zároveň sdílím stanovisko zpravodajky, že by členské státy měly mít více času ke zvážení toho, zda zrušení směrnic povede k právní nejistotě, z které by vyplývala nutnost harmonizace příslušných pravidel na evropské úrovni. Jsem proto přesvědčena, že musí být přijato rozhodnutí, které zruší směrnice, ale které zároveň poskytne dostatečný čas k analýze možných dopadů v širším kontextu přezkumu základních právních nástrojů v oboru.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Metrologie je vědou o měření. Od dávných dob přijímali Evropané celou řadu měřicích systémů v různých oblastech (délka, objem, měření obsahu alkoholu atd.). Například přijetí metrického systému vedlo ke zlepšení spolupráce mezi různými hospodářskými subjekty na kontinentu, a následně i po celém světě. V mnoha oblastech však stále přetrvává široká škála měr a měřicích systémů. Vzhledem k touze odstraňovat překážky spolupráce mezi Evropany uplatňuje Evropská unie dlouhodobě politiku harmonizace měřících systémů. Důležitým krokem bylo v tomto směru přijetí směrnice 2004/22. Zatímco se připravujeme k přezkumu těchto právních předpisů, řada nástrojů se nyní zdá již zastaralá a měla by být pro větší čitelnost odstraněna. Hlasovala jsem pro přijetí tohoto textu, jelikož přináší vítanou úpravu právních předpisů o metrologii.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Souhlasím s potřebou zjednodušit acquis Společenství a aktualizovat směrnice, které už pozbyly platnost, a přizpůsobit je současnosti. Příslušné směrnice jsou zastaralé a nepřispívají ke zlepšení regulace. Komise se domnívá, že právní předpisy o metrologii není nutné harmonizovat, protože dle jejího chápání mezi členskými státy existuje dostatečná spolupráce a současná situace, kdy jsou vzájemně uznávána pravidla založená na mezinárodních parametrech různých členských států je uspokojivá. Měli bychom však vzít v úvahu, že připustit mezeru v regulaci této problematiky by nebylo prospěšné a že bychom neměli přispívat ke vzniku právní nejistoty.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Projednávaná zpráva hovoří o možnosti zrušení až osmi směrnic v šesti oblastech, které se týkají metrologie, s cílem zjednodušit existující evropské právní předpisy v této oblasti: jde o vodoměry na studenou vodu pro nečistou vodu (směrnice 75/33/EHS); lihoměřiče a lihoměrné tabulky (směrnice 76/765/EHS a 76/766/EHS); závaží střední a vyšší než střední přesnosti (směrnice 71/317/EHS a 74/148/EHS); měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách motorových vozidel (směrnice 86/217/EHS); měření objemové hmotnosti obilí (směrnice 71/347/EHS) a kalibraci nádrží na plavidlech (směrnice 71/349/EHS).

Vzhledem k různým možnostem, které se týkají osmi projednávaných směrnic – úplné zrušení, zrušení za určitých podmínek a nepodnikání žádných kroků – dospěla Komise k závěru, že neexistuje jednoznačně nejlepší řešení. Nicméně z důvodu zlepšení regulace Komise nicméně upřednostňuje možnost zrušení všech směrnic v plném rozsahu, což znamená, že preferuje nové nařízení pro oblast měřicích přístrojů.

Podporuji toto rozhodnutí Komise z hlediska legislativní kvality, ale domnívám se, že by členské státy měly dostat více času k prošetření možných dopadů v širším kontextu přezkumu základních právních nástrojů v oblasti, zejména směrnice o měřicích přístrojích (směrnice 2004/22/ES).

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně.(PT) Jedním z cílů Evropské unie je jednoduché a aktuální acquis Společenství. Udržování zastaralých pravidel v platnosti nedává smysl. V oblasti metrologie panuje představa, že harmonizace není třeba, protože stávající právní úprava spočívá ve vzájemném uznávání pravidel založených na mezinárodních parametrech různých členských států. Je však důležité, abychom nepřipustili vznik mezery v regulaci této problematiky, aby nedocházelo k vytváření právní nejistoty.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se zrušuje osm směrnic Rady v oblasti metrologie, protože stejně jako zpravodajka podporuji vytyčený cíl zlepšování legislativy. Rovněž sdílím názor, že „členské státy by měly mít více času k prozkoumání otázky, zda zrušení směrnic povede k právní nejistotě“. Domnívám se, že dotčené směrnice o měřicích přístrojích musí být zrušeny a zjednodušeny provedením revize právního základu metrologie: směrnice o měřicích přístrojích. Obecně vzato se domnívám, že to zlepší přístup občanů k projednávaným právním předpisům a umožní účinnější práci v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Na problematiku metrologie se vztahuje osm směrnic Evropské unie v šesti různých oblastech. Z důvodu přehlednějšího zákonodárství navrhuje Komise jejich zrušení. Podle Komise není harmonizace nutná, protože současná situace vzájemného uznávání vnitrostátních předpisů funguje uspokojivě. Zpravodajka však zastává názor, že by členské státy měly dostat více času k prošetření, zda zrušení směrnic povede ke vzniku právní nejistoty. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, jelikož zpravodajka bere v úvahu problémy spojené se vznikem právní nejistoty.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Zrušení evropských směrnic se v podstatě rovná ponechání vakua v systému Evropské unie, ale modernizace systému směrnic, jako je ten v oblasti metrologie, je rozhodně tím správným krokem k vytvoření širšího a aktuálnějšího společného systému. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy o zrušení osmi směrnic Rady o metrologii. Princip, který sdílí Rada a Komise, je však postaven na křehké rovnováze, protože každý členský stát bude muset spoléhat na vzájemné uznávání vnitrostátních norem ve snaze nezpůsobit problémy podnikům v sektorech závislých na právních předpisech o metrologii až do přijetí revize směrnice o měřicích přístrojích, která bude harmonizovat příslušné právní předpisy na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Sdílím stanovisko zpravodajky, jež prosazuje zlepšení regulace v oblasti metrologie.

Komise upřednostňovala úplné zrušení všech osmi směrnic týkajících se metrologie; stanovisko zpravodajky je však více vyvážené a dává členským státům více času k prozkoumání otázky, zda zrušení směrnic povede k právní nejistotě, která by učinila harmonizaci právních předpisů v oblasti metrologie na evropské úrovni nezbytnou. Zavádí se tak přechodné období s cílem analyzovat možné dopady zrušení směrnic a nutnost revize základní směrnice v této oblasti (směrnice 2004/22/ES).

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Souhlasím se zpravodajkou, paní Weisgerberovou, která podporuje obecný cíl zlepšení regulace. S ohledem na tento návrh však není zcela jasné, která volba je nejlepší. Ve své zprávě o posouzení dopadů dospěla Komise k závěru, že v otázce dotčených osmi směrnic (úplné zrušení, zrušení za určitých podmínek, nepodnikání žádných kroků) neexistuje jednoznačně nejlepší řešení.

Nicméně z důvodů zlepšení regulace upřednostňuje Komise úplné zrušení všech směrnic (a spoléhá na vzájemné uznávání vnitrostátních předpisů) před harmonizací, to znamená před novou revizí směrnice o měřicích přístrojích. Opakuji, že sdílím názor zpravodajky, že členské státy by měly mít více času k prozkoumání otázky, zda zrušení směrnic povede k právní nejistotě, která by učinila harmonizaci příslušných pravidel na evropské úrovni nezbytnou.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Zrušení všech osmi směrnic s největší pravděpodobností způsobí další administrativní zátěž, jelikož členské státy budou moci zavádět vnitrostátní předpisy o měřicích přístrojích, na které se vztahují směrnice, jež by měly být zrušeny. Směrnice, o jejichž zrušení se uvažuje, ani ty, které by zůstaly v platnosti, nepřispějí ke zvýšení celkové úrovně ochrany spotřebitelů. To by mohlo být dosaženo pouze jejich změnou. Domnívám se, že členské státy by měly mít více času k prozkoumání otázky, zda zrušení směrnic povede k právní nejistotě, která by učinila harmonizaci příslušných pravidel na evropské úrovni nezbytnou. Rovněž podporuji návrh zpravodajky, aby celý proces byl dokončen do 1. května 2014. V konečném důsledku jsem hlasovala pro přijetí zprávy, protože nabízí takové řešení, v jehož rámci budou všechny směrnice zrušeny, ale které zároveň poskytuje dostatek času analyzovat možné dopady v širším kontextu revize základního právního nástroje v této oblasti, směrnice o měřicích přístrojích (směrnice 2004/22/ES).

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s obecným cílem zlepšení regulace v oblasti metrologie. Jsem však přesvědčen, že je třeba více reflexe, protože ukvapená standardizace by mohla způsobit více škody a právní nejistoty než užitku.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Tímto hlasováním Evropský parlament prokázal, že podporuje obecný cíl zlepšení regulace. S ohledem na tento návrh však není zcela jasné, která volba je nejlepší. Komise dospěla ve svém posouzení dopadu při posuzování různých možností týkajících se těchto osmi směrnic o metrologii (úplné zrušení, zrušení na určitých podmínek, nepodnikání žádných kroků) k závěru, že neexistuje jednoznačně nejlepší řešení. Nicméně z důvodů zlepšení regulace upřednostňuje Komise úplné zrušení všech směrnic (a spoléhá na vzájemné uznávání vnitrostátních předpisů) před harmonizací, to znamená před novou revizí směrnice o měřicích přístrojích. Evropský parlament sdílí názor, že členské státy by měly dostat více času k prošetření, zda zrušení směrnic povede ke vzniku právní nejistoty, jež by byla důvodem pro evropskou harmonizaci právních předpisů.

Proto jsme se rozhodli pro takové řešení, v jehož rámci budou všechny směrnice zrušeny, ale které zároveň poskytuje dostatek času analyzovat možné dopady v širším kontextu revize základního právního nástroje v této oblasti, směrnice o měřicích přístrojích (směrnice 2004/22/ES).

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože významně přispívá k omezení byrokracie, po čemž se neustále volá, a umožňuje zrušení více než 20 směrnic, které jsou zastaralé a nepotřebné. Jedná se o správný přístup ke zjednodušení a zeštíhlení Evropy.

 
  
  

Zpráva: Zita Gurmai, Alain Lamassoure (A7-0350/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Toto důležité usnesení jsem schválila, protože jsem přesvědčena, že evropská občanská iniciativa bude významným nástrojem pro zařazování určitých témat na pořad jednání a podpoří větší přeshraniční diskuse uvnitř EU. Občanská iniciativa poskytuje evropským občanům právo předložit legislativní návrh. Aby tato iniciativa mohla být efektivní, měli by se organizátoři evropské občanské iniciativy seskupit do výboru občanů, který budou tvořit osoby pocházející z různých členských států. To zajistí, že otázky, které vzniknou, budou skutečně evropské, přičemž samozřejmým přínosem bude usnadnění sběru podpisů od samého počátku. Myslím si, že občanská iniciativa bude úspěšná jen tehdy, nevytvoří složité povinnosti pro její organizátory a neposílí jejich frustraci. Je také velmi důležité, aby tento proces byl v souladu s požadavky EU na ochranu údajů a byl od počátku až do konce plně transparentní. Evropská občanská iniciativa je novým nástrojem participativní demokracie v celoevropském měřítku, a proto by měla být věnována značná pozornost komunikačním a informačním kampaním zaměřeným na zvyšování povědomí o evropské občanské iniciativě.

 
  
MPphoto
 
 

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. (EL) Kompromis mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně nařízení o takzvané občanské iniciativě, který doprovázejí směšné triumfální řeči o posilování demokratických institucí EU, není ničím jiným než urážlivým pokusem manipulovat lidmi a ohlupovat je. To, co je klamně nazýváno občanskou iniciativou, není jen nepotřebné; může se ukázat, že je to i lidem nebezpečné. Bez ohledu na dohodnuté formální náležitosti týkající se sběru 1 000 000 podpisů pod petici požadující, aby Komise předložila příslušný legislativní návrh, se v podstatě jedná stále o totéž: Komise není povinna legislativní iniciativu předložit a není vázána jejím obsahem.

Naopak, „občanská iniciativa” tohoto druhu, řízená a zmanipulovaná mechanismy kapitálu a buržoazního politického systému, může být institucemi EU využívána k předkládání nanejvýš protilidových a reakčních řešení EU a monopolů jakoby na základě „lidového požadavku“. Kromě toho bude „iniciativy” tohoto druhu využíváno ke sběru podpisů, prohlášení a požadavků proti organizovaným hnutím prostého lidu a pracující třídy, proti masovým demonstracím a zápasům a různým formám boje. Různé „občanské iniciativy“ nemohou zakrýt reakční tvář EU a nemohou ani zabránit eskalaci třídního zápasu a boje lidových mas.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Občanská iniciativa byla přislíbena v Lisabonské smlouvě a nyní je konečně uváděna do života. Tato nová forma účasti na formulování politiky Evropské unie umožňuje, aby se evropští občané obrátili přímo na Komisi a požádali ji o předložení návrhu k otázkám jejich zájmu, pokud budou tyto otázky spadat do pravomocí EU. Čekali jsme pouze, až bude zaveden jednací řád, aby se toto nové právo evropských občanů stalo realitou. To se nyní stalo a já jsem při hlasování tento návrh podpořila. „Výbor občanů“ tvořený jednotlivci alespoň ze sedmi členských států může příslušnou iniciativu zaregistrovat u Komise. Poté může začít proces shromažďování podpisů v listinné podobě nebo po internetu. Milion podpisů, které jsou vyžadovány, musí pocházet alespoň ze čtvrtiny členských států EU a musí být shromážděn do 12 měsíců. Členské státy budou prohlášení o podpoře ověřovat. Podepisovat mohou pouze občané Evropské unie, kteří dosáhli věku opravňujícího je volit v evropských parlamentních volbách. A konečně Komise jako strážce smluv s konečnou platností rozhodne, zda by navrhovaný legislativní postup měl být zahájen.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Rozhodnutí přijaté Evropským parlamentem o právu evropské občanské iniciativy předkládat legislativní návrhy podporuji. Předpokládá se, že uvedení této iniciativy do života vytvoří přímou vazbu mezi občany a institucemi, a překlene tak propast, která je dělí, a zajistí, že se instituce EU budou zabývat konkrétními problémy, které jsou pro občany důležité. Díky evropské občanské iniciativě se občané EU mohou přímo obracet na Evropskou komisi a iniciovat jakýkoli právní akt. Komise bude tím, kdo rozhodne, jaký bude následný postup u úspěšných občanských iniciativ. Evropský parlament bude moci přispět k dosažení těchto cílů pořádáním veřejných slyšení nebo přijetím usnesení. Protože se jedná o novou iniciativu, bylo by užitečné, aby Komise každé tři roky předložila zprávu o jejím provádění a v případě potřeby navrhla revizi tohoto nařízení. Aby se zaručilo účinné provádění této iniciativy, mělo by se to obejít bez složitých administrativních postupů. Je také třeba zajistit, aby tento proces byl v souladu s požadavky EU na ochranu údajů.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Poté co byl dosažen kompromis v otázce pravidel, jimiž se bude řídit evropská občanská iniciativa, byla tato zpráva přijata velmi velkou většinou: 628 hlasů pro, 15 proti a 24 se zdrželo hlasování. Jsem potěšen tímto hlasováním, které počínaje rokem 2012 poskytuje evropským občanům možnost, aby mohli jasněji vyslovit svůj názor. Postata je jednoduchá, je to svým způsobem petice na evropské úrovni: výbor občanů složený z občanů nejméně sedmi členských států bude mít rok na to, aby shromáždil milion podpisů k danému tématu veřejného zájmu, který vyžaduje pozornost Komise. Komise pak musí během tří měsíců rozhodnout, zda považuje za vhodné k tomuto tématu přijmout legislativní návrh či nikoli, a musí toto své rozhodnutí zdůvodnit. Nemusíme souhlasit s některými podmínkami, jež členské státy získaly, jako je požadavek, že pro podpis petice je nutné, aby byl daný člověk občanem, a ne prostě rezidentem Evropské unie; nebo to, že státy mohou od jednotlivců vyžadovat průkazy totožnosti pro účely ověření jejich podpisu. Nicméně občanská iniciativa je pozitivní myšlenkou a krokem k participativní demokracii, který nyní musíme uvést do praxe.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože evropská občanská iniciativa včleněná do Lisabonské smlouvy je obrovským krokem k užším vztahům mezi Evropskou unií a evropskými občany. Tato nová iniciativa poskytne občanům stejné pravomoci v oblasti politické iniciativy, jaké již má Rada ministrů a Evropský parlament. Poskytne též občanům možnost vyjádřit svůj názor, protože jim umožní předkládat některé důležité otázky evropským institucím. Takový obousměrný proces je vzájemně výhodný. Se zavedením této iniciativy bude existovat záruka, že instituce Evropské unie se budou zabývat konkrétními problémy, které jsou pro občany důležité. Evropský parlament kromě toho bude moci občanům k dosažení těchto cílů pomáhat tím, že využije všech prostředků, jimiž disponuje, aby občanské iniciativy podle své volby podpořil, a sice zorganizováním veřejných slyšení nebo přijetím usnesení.

Evropská unie však musí zajistit, aby byl tento proces v souladu s požadavky EU na ochranu údajů a od počátku až do konce byl plně transparentní. Získat důvěru občanů a povzbudit jejich zájem o práci Evropské unie dokážeme jedině tím, že zajistíme bezpečné prostředí, ve kterém občané budou moci předkládat své návrhy.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Občanská iniciativa, která dává milionu Evropanů právo předkládat legislativní iniciativy, zakládá v Evropské unii koncepci participativní demokracie, která je již stanovena v Lisabonské smlouvě. EU tak podniká nový, důležitý krok a Parlament tak od občanů, které zastupuje, obdrží zpětnou vazbu ohledně toho, zda odvádí dobrou práci. Vítám, že se Parlament snažil pokud možno dosáhnout toho, aby byl postup při této legislativní iniciativě pro občany EU co nejjednodušší, protože jsou to oni, kdo ho budou skutečně používat. Nepotřebujeme složitý postup, který by občanům EU přinesl jen frustraci.

Byly přijaty hlavní požadavky Parlamentu přijaty, například právo provádět kontrolu přípustnosti již na začátku a nikoli až po shromáždění prvních 300 000 podpisů. Za vítězství Parlamentu a občanů EU považuji to, že minimální počet členských států, ve kterých musí být sbírány podpisy, je jedna čtvrtina, a ne třetina, jak bylo původně navrženo. Doufám, že až rozhodnutí Parlamentu vstoupí v roce 2012 v platnost, budou občané EU předkládat co nejvíc iniciativ.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy o občanské iniciativě, neboť velmi dobře vím, že je prostě prostředkem pro vyjádření vůle občanů Evropy, a nikoli účinnou formou zapojení do současných politik nebo dosažení jejich změny. Komise se až do poslední chvíle snažila toto konkrétní občanské právo omezit, a proto konečný text není odrazem skutečných ambicí; zavádí například zvláštní složité postupy pro výkon tohoto práva. Důležité pozměňovací návrhy předložené skupinou Konfederace evropské sjednocené levice a Severské zelené levice byly bohužel zamítnuty, a v důsledku toho nemohou iniciativy podepisovat rezidenti EU, kteří nejsou občany některého z členských států, což brání rovnoprávnému zapojení rezidentů bez ohledu na státní příslušnost, a neexistuje ani záruka, že se podpisy budou shodovat s identifikačními čísly podepsaných osob.

Nehledě na to je konečný text mnohem lepší verzí než původně navržený text, neboť jako minimum stanovuje jednu čtvrtinu členských států, navrhuje, aby iniciativy byly registrovány okamžitě, a požaduje, aby Komise organizovala veřejná slyšení pro každou úspěšnou iniciativu a zaručila naprostou transparentnost financování každé iniciativy.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Tuto iniciativu jsem vždy považoval za jednu z nejdůležitějších inovací Lisabonské smlouvy. Možnost, že milion občanů z významného počtu členských států bude moci předložit legislativní návrh, by měla přispět k posílení evropského občanství u občanské společnosti organizované na úrovni EU. Zdůraznil jsem význam tohoto opatření vzhledem k tomu, že poslanci Evropského parlamentu právo na legislativní iniciativy nemají. Doufám, že praktické provádění této legislativní iniciativy nebude narážet na nadměrnou byrokracii, což by od použití tohoto nového nástroje odrazovalo.

 
  
MPphoto
 
 

  Cornelis de Jong (GUE/NGL), písemně. Ačkoli evropskou občanskou iniciativu plně podporuji, hlasoval jsem proti konečnému legislativnímu usnesení, protože jsem zklamán tím, jak málo bylo nakonec tímto slibným nástrojem dosaženo. Nesouhlasím zejména s ustanovením, jež požaduje, aby podepsané osoby ve většině členských států uváděly svá osobní identifikační čísla. Jsem také proti tomu, že se do evropské občanské iniciativy mohou zapojit jen občané EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Přijetí základních pravidel „občanské iniciativy“ stanovené Lisabonskou smlouvou znamená další krok k přímé demokracii v Evropě. V budoucnu bude Komise muset zvážit navržení nového evropského předpisu, jakmile o to požádá milion občanů alespoň z jedné čtvrtiny všech členských států. Tento nový nástroj tedy dává evropským občanům možnost skutečně ovlivňovat legislativní proces tím, že vznesou příslušný požadavek nebo vysloví znepokojení vyjádřené vůlí lidí na evropské úrovni. Je to vítězství našeho hnutí, které důsledně vyzývá k většímu přiblížení Evropské unie jejím občanům prostřednictvím budování pevnější, transparentnější a přístupnější Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. (FR) Těší mne, že jsem spolu s velkou většinou poslanců hlasovala pro zprávu o „občanské iniciativě“, která zavádí bezprecedentní míru lidového zapojení do legislativního procesu EU. Vždyť tím, že Parlament poskytuje milionu občanů právo politické iniciativy, dává dobrý příklad participativní demokracie. Touto cestou by se Evropská unie měla nyní ubírat: musí se ještě více přiblížit svým občanům.

 
  
MPphoto
 
 

  Martin Ehrenhauser (NI), písemně. (DE) V porovnání s původním návrhem byla provedena některá drobná vylepšení. Proto jsem hlasoval pro zprávu. Chtěl bych nicméně říci, že dokonce i s touto bezzubou občanskou iniciativou stále existuje šokující nedostatek demokracie v EU, která nemá přímou demokracii v jakékoli podobě. V důsledku toho musí být příštím krokem zavedení povinných referend o úspěšných iniciativách. Zavedení povinných veřejných slyšení iniciátorů peticí organizovaných Komisí a Parlamentem je velmi vítáno. Nyní musí členské státy provést občanskou iniciativu ve svých předpisech rychle, bez ztráty času a bez zbytečné byrokracie.

Kontroly průkazů totožnosti místními orgány, které mají být prováděny například v případě národních petic požadujících referenda, nebudou pro posouzení prohlášení o podpoře nutné. Volební orgány v jednotlivých státech by měly vycházet z namátkových kontrol, jak navrhuje Evropský parlament.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě, jednom z nejvýznamnějších ustanovení zavedených Lisabonskou smlouvou, podle kterého může milion občanů požádat Komisi o předložení určitých legislativních návrhů. Návrhy přijaté Evropským parlamentem by měly umožnit, aby se pravidla vztahující se k občanské iniciativě stala jasnější, jednodušší a snáze aplikovatelná.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Občanská iniciativa, která byla dnes schválena, je dalším krokem k Evropě, která bude vytvářena lidmi a pro lidi, a posiluje demokratickou povahu a transparentnost Evropy a podporuje většímu přiblížení Evropy k jejím občanům a k aktivní, zainteresované a participativní občanské společnosti. Od této chvíle budou evropští občané moci předložit požadavek, aby Evropská komise navrhla právní předpis k danému problému pod podmínkou, že bude zaručen určitý minimální počet podepsaných osob pocházejících alespoň z pětiny členských států.

Musím však vyjádřit určité rozčarování nad vyloučením kolektivních subjektů a organizací coby „organizátorů“ (čl. 2, bod 3), přičemž mám na mysli zejména nevládní organizace a politické strany, základní články zastupitelské demokracie, a také termín „výbory občanů” zvolený pro označení skupiny organizátorů.

Také zůstávám na pochybách, pokud jde o pokus stanovit u podepsaných osob minimální věk 16 let, když ve většině členských států se volební právo, aktivní nebo pasivní, získává při dosažení plnoletosti, ve věku 18 let. To by mělo být standardem, jak navrhla Komise v oddílech 7 a 2 článku 3 návrhu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně – (PT) Jsem potěšen přijetím této zprávy o evropské občanské iniciativě zavedené Lisabonskou smlouvou, jejímž cílem je přisoudit občanům stejné pravomoci politické iniciativy, jako má v současnosti Rada ministrů a Evropský parlament.

Každá iniciativa bude mít 12 měsíců na to, aby shromáždila milion podpisů, které musí pocházet alespoň z jedné čtvrtiny členských států, v současnosti ze sedmi. Minimální počet podepsaných osob za každou zemi je různý, od 74 250 u Německa až po 3 750 u Malty. V případě Portugalska minimální počet podepsaných osob požadovaný pro podporu některé iniciativy bude 16 500.

Platnost prohlášení o podpoře bude posuzována členskými státy. V Portugalsku bude muset být uvedeno číslo identifikačního průkazu, cestovního pasu nebo občanského průkazu. Podepsané osoby by měly být občany EU a měly by dosáhnout věku opravňujícího volit v evropských volbách (v Portugalsku 18 let).

Bude pak na Komisi, aby každou iniciativu analyzovala a v tříměsíční lhůtě rozhodla, zda navrhne evropský právní předpis k dané otázce. Exekutiva Společenství pak bude muset „uvést, jaká opatření hodlá přijmout a důvody, jež k tomu opravňují, či nikoli“. Toto zdůvodnění bude zveřejněno.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Fidanza (PPE), písemně. (IT) Zprávu pana Lamassourea a paní Gurmaiové o občanské iniciativě vítám. Toto hlasování schválilo a dokonce pomáhá stanovit hlavní zásady pro provádění evropské občanské iniciativy stanovené v Lisabonské smlouvě.

Iniciativu může zaregistrovat výbor občanů tvořený osobami pocházejícími alespoň ze sedmi členských států, a jakmile Komise provede kontrolu přípustnosti, může výbor začít sbírat nezbytný milion podpisů v listinné nebo elektronické podobě. Tento příklad participativní demokracie v sobě skrývá velké možnosti, protože zahrnuje v první řadě občany a umožňuje jim v určitém slova smyslu podílet se na naší práci.

Společná práce obou spoluzpravodajů ukázala, že lze překonat i ideologické rozdíly, pokud se pracuje efektivně a v zájmu občanů. Tento základní postoj je typický pro skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který je vždy proaktivní, otevřený dialogu a spolupráci, ale zároveň je zakotven v pevných a neotřesitelných hodnotách.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Jedná se o zjevně demagogickou iniciativu, propagandu Evropské unie, která slouží jen k tomu, aby se pokusila zastřít probíhající oklešťování demokracie a pomohla nám zapomenout na to, že ti, kdo řídí Evropu, zabránili referendu o samotné Lisabonské smlouvě, jež takzvanou občanskou iniciativu předjímala.

Avšak omezení takové občanské iniciativy obsahuje již samotná Smlouva o Evropské unii, když v článku 11 stanoví, že je vyžadován milion podpisů z významného počtu členských států, a dále uvádí, že občané mohou vyzvat Evropskou komisi pouze k předložení příslušného návrhu k otázkám, u kterých chtějí tito občané požádat Unii o přijetí právního nástroje k naplnění Smluv.

Jinými slovy, po celém tom shromažďování podpisů a plnění požadavků, jež stanoví tento návrh nařízení, neexistují žádné záruky, že přání občanů budou zohledněna. Zpráva přijatá Evropským parlamentem v každém případě mírně vylepšuje návrh Evropské komise, ale musí vyhovět podmínkám Smlouvy, která již od samého počátku fakticky omezuje jakékoli prohlubování občanské iniciativy. Proto jsme se zdrželi hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Každou občanskou iniciativu musí podepsat více než milion občanů Evropské unie, kteří musí pocházet alespoň ze čtvrtiny členských států Evropské unie: to byl nejdůležitější bod tohoto nařízení. Irská vláda hodlá ověřovat podepsané osoby z Irska kontrolou podle voličských seznamů této země pro volby do Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Goebbels (S&D), písemně. (FR) Hlasování o nařízení zavádějícím evropskou občanskou iniciativu jsem se zdržel. Parlament se podle mého názoru mýlí, když chce tyto iniciativy co nejvíce usnadnit, zejména snížením počtu členských států, ze kterých musí pocházet osoby, které je podepsaly. Zůstávám stoupencem zastupitelské demokracie. Občanské iniciativy nepomohou vyřešit hospodářské, sociální, environmentální a společenské problémy EU. To, co je označováno za občanské iniciativy, bude v zásadě sloužit extremistickým politickým silám, které se těchto nástrojů zmocní, aby získaly podporu pro obnovení trestu smrti, proti výstavbě minaretů, proti „plíživé islamizaci“ Evropy a pro další populistická témata.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) Již od loňského roku, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, jsme na to všichni čekali: na nařízení o občanské iniciativě, které stanoví postupy pro její praktickou realizaci, její pravidla a základní postupy a které především konečně umožní tento nový nástroj používat. Od této chvíle milion evropských občanů, to jest přibližně 0,2 % obyvatelstva EU, může požádat Komisi, aby předložila návrhy v určitých oblastech: je to důležitý krok k participativní demokracii, který by měl umožnit a podpořit přeshraniční diskuse v Evropě, neboť iniciativu musí předložit občané žijící v různých členských státech; významný krok při stmelování občanů Evropy v naději, že tento nástroj bude evropskými občany skutečně využíván, že bude efektivní a že Evropská komise bude schopna na návrhy předložené občany následně reagovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Evropská občanská iniciativa je jednou z nejzajímavějších inovací stanovených v Lisabonské smlouvě. Je to jakási evropská petice, která umožní milionu evropských občanů z reprezentativního počtu členských států EU předložit na pořad jednání Komise jakoukoli záležitost. Jinými slovy to znamená vznik skutečné legislativní pravomoci pro evropské občany, neboť Komise bude povinna na tuto občanskou iniciativu reagovat tím, že zadá vypracování studie nebo navrhne směrnici. Za situace, kdy pocit sounáležitosti občanů s Unií je stále ještě příliš slabý a kdy je zvlášť znepokojivá zejména míra neúčasti v evropských volbách, tento nový nástroj umožní, aby se evropští občané stali plnohodnotnými účasníky evropské demokracie. Proto považuji za poněkud politováníhodné, když dnes slyším zaznívat hlasy o rizicích, s nimiž je občanská iniciativa spojena. Kompromis dosažený s Radou je zcela spravedlivý a kritéria, jimiž se řídí přípustnost tohoto projektu, zaručí, že nečestné iniciativy nikdy nespatří světlo světa. Diskusí vyvolaných občany při uplatňování tohoto nástroje bychom se neměli obávat. Hlasovala jsem pro tento text.

 
  
MPphoto
 
 

  Salvatore Iacolino (PPE), písemně. (IT) Evropská občanská legislativní iniciativa představuje zásadní krok v procesu budování Evropy založené na občanských právech. Přísná kritéria přípustnosti, přístupné a zjednodušené postupy a reprezentativnost členských států představují hlavní pilíře tohoto nástroje, který vrací na první místo hodnotu participativní demokracie.

V souladu s hodnotami Unie poskytuje Lisabonská smlouva nejméně 1 milionu občanů zastupujících alespoň jednu čtvrtinu členských států reálnou možnost účinného občanského zapojení do tvorby pravidel odpovídajících očekáváním evropského lidu. Doufáme, že tento nástroj podpoří občanská práva a že v brzké době budeme moci pozitivně zhodnotit dosažené výsledky a tam, kde to bude nezbytné, provedeme příslušné úpravy v zájmu občanů tak, abychom tento skutečně inovativní projekt ještě více zefektivnili a zvýšili jeho flexibilitu. Unie založená na euru bude tímto způsobem koordinována s Evropou, která spočívá na právu evropských občanů na občanství.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Souhlasím s touto zprávou, protože evropská občanská iniciativa je novým nástrojem participativní demokracie v celoevropském měřítku. Je to nástroj, který by měl být používán samotnými občany, a jeho cílem je posílit přímou demokracii, aktivní občanství a vliv evropských občanů na politiky Evropské unie. Tato iniciativa byla zakotvena ve Smlouvě zakládající Ústavu pro Evropu a poté v Lisabonské smlouvě s cílem poskytnout občanům stejné pravomoci v oblasti politických iniciativ, jaké již má Rada ministrů a Evropský parlament. Jsem potěšen, že zpráva podporuje využití moderních technologií jako vhodného nástroje participativní demokracie. Zavedení této iniciativy vytvoří přímou vazbu mezi občany a institucemi, překoná tak propast mezi nimi a zajistí, že instituce EU se budou zabývat konkrétními problémy, které jsou pro občany důležité.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Jahr (PPE), písemně. − (DE) Občanská iniciativa, která byla dnes přijata, je důležitým krokem k většímu přiblížení Evropské unie jejím občanům. Konečně poskytuje občanům Evropské unie možnost aktivně se zapojit do politických událostí. Kromě toho jim umožňuje nejen zapojit se do politiky, ale také přímo vyzvat Komisi k přijetí opatření.

Je důležité zajistit, aby iniciativa byla maximálně vstřícná k občanům a přímá a nepodporovala možnost zneužití. Avšak ať je občanská iniciativa k občanům sebevstřícnější, bude-li využívána nadměrně, bude její význam klesat. Občanská iniciativa zavede více demokracie a významně přispěje k větší modernizaci Evropy a jejímu přiblížení životu jejích občanů. Chtěl bych ještě jednou vyzvat Parlament a také Komisi, aby zajistily, že odpovídající úloha v tomto procesu bude přisouzena Petičnímu výboru.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Jedním z hlavních cílů evropské občanské iniciativy je více přiblížit evropské instituce občanům a usnadnit evropským občanům uplatňování jejich práv a výsad. Iniciativa nepochybně zlepší životy obyvatel členských států a pomůže vytvářet prosociální obraz Unie. Autoři návrhu se také snažili vytvořit co nejjednodušší model pro organizování shromáždění a shromažďování podpisů v rámci této iniciativy. Chtějí-li Evropané vyjadřovat své názory k záležitosti, kterou považují za důležitou, je naší povinností zajistit, že budou vyslyšeni a jejich požadavkům bude věnována pozornost. To je koneckonců skutečným smyslem demokracie.

 
  
MPphoto
 
 

  Sandra Kalniete (PPE), písemně. (LV) Evropský parlament dnes přijal historické rozhodnutí, které poskytuje občanské společnosti možnost daleko více se zapojovat do rozhodovacího procesu. Aktivní občanská společnost, která se podílí na tvorbě politických rozhodnutí, je jedním z úhelných kamenů každé demokracie. Je to jeden z hlavních požadavků kvalitních politik, jež po dlouhá léta umožňují členským státům Evropské unie dosahovat vysoké úrovně demokracie, lidských práv a blahobytu, a Evropě jako celku umožňují stát se nejrozvinutějším světovým regionem. Úkolem občanské společnosti není jen účastnit se voleb. Občané se také musí každodenně zapojovat do rozhodovacího procesu, vyjadřovat svůj názor na konkrétní rozhodnutí nebo události politického života. Je v jejich zájmu, aby se začali podílet na demokratické kontrole mocenských orgánů a kritizovali politiky za jejich činy. Bez aktivní občanské společnosti by nebylo možné obnovit nezávislost států Pobaltí a zajistit náš návrat do Evropy. Proto s pevným přesvědčením hlasuji ve prospěch občanské iniciativy.

Evropský právní systém až dosud neobsahoval dostatečně rozvinuté, jasné mechanismy umožňující Evropanům aktivně se zapojovat do procesu tvorby rozhodnutí a upozornit evropské instituce na aktuální oblasti zájmů občanů. Domnívám se, že občanská iniciativa posílí důvěru lidí v Evropskou unii a podpoří legitimitu přijímaných rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Tunne Kelam (PPE), písemně. Hlasoval jsem pro pozměňovací návrhy k občanské iniciativě, jež předložil Evropský parlament, neboť se domnívám, že tuto iniciativu posilují a umožňují zapojení většího počtu lidí. Je to historický moment, kdy evropští občané obdrží konkrétní opatření umožňující nastolovat důležité otázky a témata na úrovni EU. Vyzývám Komisi, aby věnovala pozornost pozměňovacímu návrhu, který požaduje jednoduché postupy a transparentní informace pro občany. Vytvořit takový mechanismus je jedna věc, ale musí být také občanům EU přístupný a pochopitelný, tak aby jej mohli plně využívat. Parlament chce zmírnit kritéria týkající se podepsaných osob tím, že požaduje, aby tyto osoby zastupovaly nikoli třetinu, ale nejméně pětinu členských států.

Vyzývá také k vytvoření snadno přístupného, bezplatného systému sběru podpisů po internetu. Zvláště bych rád zdůraznil, že je třeba vytvářet výbory občanů pro organizaci iniciativ. Hnutí občanských výborů bylo jedním z nejdůležitějších faktorů, jež v roce 1991 vedly k obnovení nezávislosti Estonska. Je to jasné znamení, že občané společně mohou bořit zdi.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Rozhodnutí Parlamentu zavést možnost volby občanské iniciativy pro občany EU podporuji. Nový petiční systém pro celou EU je důležitým prostředkem, jak umožnit občanům větší zapojení, a zajistí přímější demokracii. Smlouva o Evropské unii jako celek zlepšuje demokratické fungování Unie. Občané se mohou podílet na demokratickém životě Unie a přímo se obracet na Komisi. Občanská iniciativa poskytuje občanům právo iniciativy obdobné tomu, které má Evropský parlament a Rada. Aby se zajistilo, že občanská iniciativa bude probíhat správně, je zapotřebí nejméně milion hlasů alespoň z jedné pětiny všech členských států. Kromě toho Parlament ve svém usnesení doporučuje opatření, jež využívání občanské iniciativy usnadní.

Komise by například měla zvážit využití stávajících programů, jež podporují mobilitu a aktivní občanství, a také nových forem komunikace, jako jsou sociální sítě, což povzbudí veřejnou diskusi. Vítám, že zastoupení a kanceláře v členských státech budou fungovat jako styčná místa a poradní orgány.

 
  
MPphoto
 
 

  Sabine Lösing a Sabine Wils (GUE/NGL), písemně. − (DE) I přes některá zlepšení vyplývající z kompromisu mezi Komisí a Parlamentem obsahuje občanská iniciativa stále zbytečné byrokratické překážky. Navíc existuje riziko, že bude využívána jako nástroj, například velkými společnostmi a organizacemi, protože je sice zaručena transparentnost, avšak neexistuje žádné omezení finančních příspěvků ze strany podniků. Mimo jiné z těchto důvodů jsme se zdrželi závěrečného hlasování.

Některé z našich kritických připomínek:

1. Z této iniciativy nejsou vyloučeny podniky.

2. Nebylo rozhodnuto, zda se iniciativy mohou účastnit mladší občané ve věku od 16 let. Závisí to na volebním zákoně v každé zemi.

3. Do iniciativy se nemohou zapojit občané třetích zemí, kteří žijí v EU.

4. Neposkytuje se žádná náhrada nad 100 000 podpisů (0,005 EUR za podpis). V důsledku toho bude iniciativa pro iniciátory velmi nákladná, a proto není stejně přístupná pro všechny.

5. Nejsou zakázány dotace společností na podporu evropské občanské iniciativy a tyto dotace nemají stanoven žádný horní limit.

6. Nejsou poskytnuty žádné konkrétní informace o možnosti odvolat se, pokud bude iniciativa odmítnuta, k Soudnímu dvoru Evropské unie.

7. Odmítne-li Evropská komise příslušný návrh legislativního textu, není povinna své rozhodnutí zdůvodnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Občanská iniciativa vytvoří přímou vazbu mezi občany a institucemi, a překlene tak stávající propast a přiměje instituce EU, aby se zabývaly hlavními problémy, jež občané pociťují. Chci zdůraznit několik momentů, které nesmí být přehlédnuty:

1. Občanská iniciativa bude úspěšná jen tehdy, když nařízení, které s ní souvisí, bude pro občany snadno pochopitelné a použitelné, aniž by organizátorům byly stanoveny nadměrné povinnosti.

2. Po jednáních vedených s Komisí a Radou jsme dosáhli společného porozumění, na základě kterého je potřeba, aby osoby podporující danou občanskou iniciativu poskytly některé údaje o své totožnosti a aby je určené subjekty členských států ověřily. Je však nutné zajistit, aby tento proces byl v souladu s předpisy EU v oblasti ochrany údajů. Každá organizace, která bude chtít občanskou iniciativu podpořit, musí zajistit plnou transparentnost ohledně poskytované podpory, aby podepsané osoby věděly, kdo stojí za iniciativou, kterou se rozhodli podpořit.

3. Do poskytování veškerých potřebných informací týkajících se občanské iniciativy musí být zapojeny informační úřady Evropského parlamentu v členských státech a informační sítě Komise, jako je Europe Direct a Citizen Signpost Service.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně.(PL) Výsledek dnešního hlasování o občanské iniciativě mne potěšil. Zavedením občanské iniciativy se Lisabonská smlouva stala legislativním prostředkem pro občany EU, ale nesmíme zapomenout, že shromáždění milionu podpisů ještě neznamená, že nový právní předpis bude přijat. Tento proces musí projít celým dlouhým legislativním postupem EU a my, poslanci Evropského parlamentu, musíme zajistit, aby postupy byly zjednodušeny a abychom se zde vyhnuli zklamání. Myslím, že bychom měli zorganizovat v členských státech kvalitní informační kampaň o tomto nástroji, tak aby problémy předkládané v rámci občanské iniciativy EU odpovídaly tomu, co je uvedeno ve Smlouvách, a byly v souladu s hodnotami EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Díky této důležité iniciativě Evropského parlamentu bude milion evropských občanů moci požádat Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh k danému problému. Pravidla pro provedení „občanské iniciativy“ schválená dnes Evropským parlamentem stanoví, že podepsané osoby musí pocházet alespoň ze sedmi členských států. V případě Portugalska bude pro podporu iniciativy vyžadováno, aby ji podepsalo nejméně 16 500 osob. Spolu s Lisabonskou smlouvou bylo zavedeno „právo na občanskou iniciativu“, na základě kterého smí milion evropských občanů požádat Evropskou komisi, aby předložila určité legislativní návrhy. Nařízení schválené na dnešním plenárním zasedání stanoví nezbytné podmínky pro to, aby mohly být občanské iniciativy v budoucnu předloženy.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě, protože postoji mé skupiny vyhovuje sice jen povrchně, neboť ignoruje důležité otázky, například myšlenku umožnit iniciativám navrhovat změny ve Smlouvách nebo prodloužit období pro sběr podpisů z navrhovaných 12 na 18 měsíců, ale přesto se domnívám, že tato zpráva je značným, byť nedostatečným vylepšením textu předloženého Komisí. Občanská iniciativa je jedním z mechanismů účasti veřejnosti stanovených v Lisabonské smlouvě, aby bylo občanům a občanské společnosti umožněno zapojit se do procesu tvorby evropských politik. Předložený text jsem podpořil, neboť vytvoření tohoto mechanismu a postupu, který s ním souvisí, umožňuje. Zjednodušuje například proces registrace iniciativ a snižuje požadavky na počet členských států, které budou občané reprezentovat (z jedné třetiny na jednu čtvrtinu). Znamená také pokrok oproti návrhu Komise, neboť zlepšuje transparentnost v oblasti financování kampaní při sběru podpisů.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Evropská občanská iniciativa bude významným nástrojem umožňujícím zařadit do programu Evropské unie určité téma. Tato iniciativa byla zavedena Lisabonskou smlouvou a umožní milionu evropských občanů vyzvat Komisi, aby předložila návrhy k tématům v rámci svých pravomocí. Tato iniciativa zaručuje občanům EU právo na vyjádření jejich názoru a současně jim přiznává právo iniciativy podobné tomu, které již mají Evropský parlament a Rada.

Občanské iniciativy by také měly povzbudit širší přeshraniční diskusi, neboť budou muset být sestaveny občany několika různých členských států. Tyto iniciativy však mohou být realizovány jen tehdy, jestliže budou splňovat určité formální předpoklady a požadavky na shodu se základními hodnotami Evropské unie, aby bylo možné zabránit zneužití tohoto nástroje k nedemokratickým účelům. Tyto požadavky zaručují důvěryhodnost, a tedy i účelnost každé iniciativy. Je také nutné zajistit, aby byl tento proces v souladu s požadavky EU na ochranu údajů a od začátku až do konce zcela transparentní.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Nesdílím názor svých kolegů ze skupiny S&D, a proto jsem se zdržel hlasování. Nezáleží na tom, kdo ten nesmysl napíše, je ale hloupost jej násobit. Občanská iniciativa je bezpochyby nutná, ale shromažďovat milion podpisů, aby někdo vyjádřil svůj názor, je nesmysl. Rád bych se zeptal zpravodajů, zda již sami někdy sbírali hlasy. Pokud ano, měli by vědět, že minimální náklady na jeden notářsky ověřený podpis činí 20 eur. To znamená 20–30 milionů eur, aby bylo možné zavést nový právní předpis. Kdo tuto akci zaplatí? To si mohou dovolit jen velké podniky, a ne obyčejní lidé. Není to pak podvod? Nezapomínejme: i tyto lidi zastupují poslanci Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Gay Mitchell (PPE), písemně. − Tato iniciativa byla přislíbena během lisabonského procesu, a proto mne těší, že se s ní nyní pokročilo.

Je nezbytné, aby občanská iniciativa nebyla otevřena politické, podnikatelské nebo jiné manipulaci. Měla by být ponechána skutečné iniciativě občanů, a nikoli manipulována na základě skrytých cílů. Měla by být otevřená a transparentní.

Je třeba uvést celou věc do pohybu, Komise by proto měla oznámit dohodnuté podmínky pro danou iniciativu, jakmile o nich bude dosažena shoda.

Možná by bylo na začátku tohoto procesu rozumné, aby Komise zorganizovala jakousi jednotnou anketu v celé EU s cílem otestovat situaci a vytipovat desítku nejžhavějších témat, u kterých by občané uvítali iniciativu se svými spoluobčany.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Evropská občanská iniciativa je prvním malým krokem správným směrem. Hlasoval jsem pro ni, protože je to první nástroj přímé demokracie v EU. Celkově je však tato občanská iniciativa pouhou nápodobou přímé demokracie, která vyvolá u občanů pocit, že mají právo spolurozhodovat o některých otázkách v Evropské unii. Občanská iniciativa nezahrnuje žádné důsledky bez ohledu na to, kolik lidí ji podepíše. Očividné jsou paralely se systémem peticí za referendum v Rakousku. V Rakousku se tyto petice zpravidla jen odloží do šuplíku, a víceméně totéž se stane s občanskými iniciativami EU. Kromě toho se někdo zjevně postaral o to, aby mohly být potlačovány nekonformní názory. Konečnou kontrolu přípustnosti každé občanské iniciativy provádí Komise. V této reálné Evropské unii vládcové nejen vyhlašují předpisy a směrnice, ale chtějí také ovládat vůli občanů.

Evropská občanská iniciativa však přinejmenším dává nekonformním hnutím a stranám možnost rozvíjet své myšlenky. V budoucnu bude možné organizovat kampaně na evropské úrovni, jako je tomu v Rakousku, a ukázat občanům, že existují cesty do jiné, lepší Evropy, které z bruselských slepých uliček vedou jinam.

 
  
MPphoto
 
 

  Vital Moreira (S&D), písemně. (PT) Ačkoli nařízení o občanských iniciativách přirozeně podporuji, nesouhlasím s tím, aby se do těchto iniciativ mohli zapojovat poslanci Evropského parlamentu nebo poslanci parlamentů jednotlivých zemí a aby mohly být financovány politickými stranami nebo veřejnými institucemi.

Domnívám se, že obě tato řešení jdou proti duchu tohoto nového mechanismu, jehož cílem je poskytnout prostým občanům a občanské společnosti možnost zapojit se do politického života Unie. Nesouhlasím ani s tím, aby byly Komisi poskytnuty pravomoci přijímat prostřednictvím „výkonného aktu“ některé technické specifikace nutné pro provádění tohoto právního předpisu. Opatření s obecnou působností přisouzená Komisi pro provádění legislativních nástrojů by neměla být považována za „prováděcí akty“ nacházející se pod kontrolou členských států, ale za „akty v přenesené pravomoci“ pod přímou kontrolou zákonodárce.

Stejně tak nedává po Lisabonské smlouvě smysl pokračovat v uplatňování „regulativního postupu“ v rámci tradičního systému výborů, neboť ten se jasně týká otázek, které jsou v současnosti pokryty legislativním postupem nebo postupem pro „akty v přenesené pravomoci“. Zmíněná ustanovení jsou proto v rozporu s Lisabonskou smlouvou. I přes tyto konkrétní námitky se domnívám, že celkově se jedná o výborný právní předpis, který odpovídá politickému a ústavnímu významu tohoto nového mechanismu participativní demokracie v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro stanovisko Evropského parlamentu k evropské občanské iniciativě, protože plně podporuji toto právo občanů zakotvené v Lisabonské smlouvě. Jako optimista se domnívám, že se může stát jedním z hlavních nástrojů pomáhajících přiblížit Evropskou unii obyčejným lidem. Občansky aktivní část společnosti bude nakonec moci přímo ovlivňovat rozhodnutí přijímaná na úrovni EU. Je třeba uznat, že v době, kdy na mnohé evropské iniciativy pohlíží veřejnost spíše kriticky, evropská občanská iniciativa se od samého počátku většinou setkává s pozitivním hodnocením a souhlasem. Doufám, že konečně budeme mít jasná pravidla nezatížená zbytečnými byrokratickými požadavky a že to pomůže evropské společnosti vyjádřit své mínění.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Tato zpráva plně splňuje má očekávání, zejména ve třech aspektech: Za prvé, minimální věk pro podporu legislativní iniciativy byl stanoven na 18 let, což je minimální věk pro účast ve volbách do Evropského parlamentu a je vyžadován také pro účast na nástrojích přímé demokracie, jako je referendum. Za druhé to, že od občanů žijících v Evropě, kteří hodlají podepsat prohlášení o podpoře, musí být vyžadován průkaz totožnosti, aby bylo možné provést kontrolu, jež toto nařízení v souladu s platnými právními předpisy vyžaduje. A třetím spektem je to, že po vstupu nařízení v platnost má být poskytnuta 12měsíční lhůta, aby se příslušným vnitrostátním správním orgánům, z nichž mnohé se s nástrojem tohoto druhu setkají poprvé, umožnilo připravit všechny nezbytné právní, správní a finanční opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně.(PT) S velkým uspokojením jsem hlasovala pro tuto zprávu týkající se občanské iniciativy, jednu z největších inovací Lisabonské smlouvy. Tento nový právní nástroj se může stát jednou z možností k většímu zapojení evropských občanů. To, že bude milionům občanů umožněno navrhovat Evropské komisi, jaké právní předpisy by měla ke konkrétní otázce přijmout, je skutečně velmi pozitivním krokem k většímu přiblížení Evropy jejím občanům. Vysoce oceňuji práci zpravodajů, jejichž cílem bylo občanskou iniciativu zjednodušit a očistit od veškerého byrokratického balastu, a učinit ji tak co nejpřístupnější.

Souhlasím s většinou požadavků vznesených Evropským parlamentem, zejména s tím, aby ověřování přípustnosti každé iniciativy bylo prováděno při jejím předložení, a nikoli po shromáždění 300 000 podpisů, což by mohlo zvýšit očekávání podepsaných občanů. Podporuji snížení minimálního počtu členských států zapojených při počátečním podpisu iniciativy. Původní návrh byl takový, aby podepsané osoby pocházely nejméně z jedné třetiny členských států, a Evropský parlament a Rada dosáhly dohody o tom, že podepsané osoby by měly pocházet z jedné čtvrtiny všech členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Podporuji iniciativu zpravodajů paní Gurmaiové a pana Lamassourea, že organizátoři evropské občanské iniciativy by se měli sdružovat do výborů občanů, jejichž členové budou pocházet z různých členských států. Tímto způsobem se zajistí, že budou kladeny otázky, které jsou skutečně evropské povahy, přičemž samozřejmým přínosem je usnadnění sběru podpisů od samého počátku.

Podporuji myšlenku zpravodajů, že evropská občanská iniciativa je novým nástrojem participativní demokracie v celoevropském měřítku. Předkládané nařízení proto možná není dokonalé a praxe může postavit tvůrce evropských rozhodnutí před nové výzvy. Z tohoto důvodu souhlasím s výzvou zpravodajů, aby Komise každé tři roky předkládala zprávu o jejím uskutečňování a v případě potřeby navrhla revizi tohoto nařízení.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Smyslem občanské iniciativy, kterou zavedla Lisabonská smlouva, je poskytnout občanům právo zapojit se do demokratického života Evropské unie. Jejím cílem je umožnit pbčanům vyjádřit svůj názor tím, že budou moci předkládat institucím EU některé důležité otázky. Tyto otázky se týkat potíží, se kterými se setkávají ve svém každodenním životě a kterým není podle jejich názoru věnována dostatečná pozornost ze strany odborů, politických institucí ani kterýchkoli jiných běžných partnerů těchto institucí. Občanská iniciativa náležitě vytvoří přímou vazbu mezi občany a institucemi, a přiměje tak instituce EU, aby se zabývaly konkrétními závažnými problémy, jež pociťují občané. Občanská iniciativa musí vyhovět určitým administrativním požadavkům, ale respektovat kromě jiného také základní hodnoty EU. To jí zajistí věrohodnost a efektivitu, což bude klíčem k jejímu úspěchu.

Je nutné zajistit, aby byl tento proces v souladu s ustanoveními EU v oblasti ochrany údajů, a zaručit také plnou transparentnost. Každá organizace, sdružení nebo dokonce politická strana bude mít možnost občanskou iniciativu podle své volby podpořit při zajištění plné transparentnosti poskytované podpory, tak aby podepsané osoby věděly, kdo za iniciativou, kterou se rozhodli podpořit, stojí.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Jsem rád, že byla schválena tato zpráva, která představuje velmi důležitý krok při stvrzování ústavní povahy Evropské unie, poskytuje občanům mechanismus přístupného a efektivního demokratického zapojení, což nepochybně napomůže větší účasti a zájmu občanů na evropském politickém životě a posilování vztahů solidarity mezi různými členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE) , písemně. (FR) S přijetím této zprávy o evropské občanské iniciativě, jedné z hlavních oblastí pokroku, který přinesla Lisabonská smlouva, triumfálně vstoupila do Evropy participativní demokracie. Milion evropských občanů se nyní bude moci obrátit na Komisi a požadovat, aby vyjádřila stanovisko k otázce, která bude společnost zajímat, za předpokladu, že bude spadat do rámce pravomocí Komise. Milion občanů, kteří musí pocházet alespoň z jedné čtvrtiny členských států a musí dosáhnout věku pro právo volit, jinými slovy, pouhé 0,2 % obyvatel EU. Podpisy musí být shromážděny v listinné nebo elektronické podobě a musí být ověřeny. Organizátoři budou muset uvést o sobě informace: kdo jsou, co podporují, pro koho pracují. To může znamenat významný krok z hlediska demokratické legitimity Evropské unie. Je to krok k většímu přiblížení občanů k EU, o které se domnívají, ať již oprávněně či nikoli, že je na hony vzdálena jejich každodenním starostem.

Nemělo by však být ignorováno riziko, že iniciativy by mohly využít určité nevládní organizace nebo konkrétní průmyslová odvětví. Aby mohla být iniciativa úspěšná, musí skutečně vycházet od občanů. Musí pomoci posunout diskusi dopředu, přimět občany, aby byli s Evropskou unií srozuměni, a přispívat k rozvoji evropské občanské společnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. (IT) Dnes jsme v plénu hlasovali o evropské občanské iniciativě. Tato iniciativa byla zakotvena v článku 11 Lisabonské smlouvy s cílem vybavit občany stejnými pravomocemi politické iniciativy, jaké již má Rada ministrů a Evropský parlament. Evropská občanská iniciativa je novým nástrojem participativní demokracie v celoevropském měřítku.

Dne 31. března 2010 předložila Komise svůj návrh nařízení a 14. června schválila Rada celkový přístup k evropské občanské iniciativě. V listopadu přijal tuto zprávu Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu, včetně mandátu k vyjednávání. Trialog, který se konal 30. listopadu, dosáhl dohody ohledně různých pozměňovacích návrhů. Hlavní body této dohody se týkají: spojení registrace a kontroly přípustnosti; počtu podpisů, které musí pocházet alespoň z jedné čtvrtiny členských států; vytvoření výboru občanů; minimálního věku pro podporu iniciativy; a systému sběru podpisů v elektronické podobě.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – (FR) Naši občané očekávali tento nový nástroj, který jim poskytne určitý vliv na politiku EU. Prokázali již, že budou vědět, jak ho používat, aby se mohli zapojit do legislativní diskuse: vezměte si petici za moratorium na pěstování geneticky modifikovaných organismů, kterou iniciovaly Greenpeace a Avaaz a která byla minulý týden zaslána předsedovi Komise Josému Manuelu Barrosovi. Bohužel občané byli rychlejší než zákonodárci a petice dorazila dříve, než byla stanovena pravidla pro postup, na jejichž základě vstoupí občanská iniciativa v platnost počátkem roku 2012.

Je proto na poslancích Parlamentu, aby předali a podpořili požadavek vyjádřený téměř 1,2 milionu osob a zajistili, že na něj bude řádně reagováno. Parlament dokázal využít svého vlivu v jednáních s Radou a Komisí, aby učinil tuto iniciativu co nejpřístupnější a nejefektivnější a připravil pro ni půdu. Nyní již neexistuje nic, co by bránilo občanům v přímém zapojení do fungování EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Debora Serracchiani (S&D), písemně. (IT) Dnešní hlasování dalo zelenou prvnímu příkladu evropské demokratické iniciativy. Evropská občanská iniciativa je jedním z nejinovativnějších ustanovení Lisabonské smlouvy a prvním krokem k přímé demokracii.

Tato iniciativa je nástrojem, který umožňuje občanům vyzvat Evropskou komisi k předložení legislativního návrhu ke kterékoli otázce, která je podle jejich názoru v jejich zájmu, tím, že občané předloží milion podpisů, což představuje 0,2 % obyvatel Evropské unie. Mezi nejcitlivější témata, která mohou mobilizovat občany, aby vyzvali EU k přijetí právních předpisů k těmto záležitostem, patří otázky související se životním prostředím, sociálními záležitostmi a pohromami vyvolanými finanční krizí.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) S návrhem občanské iniciativy, který byl dnes přijat, jsme uvedli do života jeden z důležitých prvků Lisabonské smlouvy, díky čemu se budou občané moci přímo zapojit do diskuse o Evropské unii. To je zvlášť důležité pro Evropský parlament, který je volen lidovým hlasováním. Naším úkolem nyní je věnovat tomuto nástroji seriózní pozornost, což povede k ještě větší demokratizaci veřejného života v Evropě. Nebylo by dobré, kdyby to měla být jen mrtvá listina a občané získali dojem, že jim dáváme jen teoretickou možnost zapojení do legislativní iniciativy. Pro evropské instituce to bude důležitou zkouškou, do jaké míry skutečně slouží občanům, a ne sobě samým. Je dobré, že po třech letech platnosti tohoto předpisu budeme moci revidovat ustanovení, která se ukáží být nedostatečně efektivními, tak aby to byl skutečně systém, který zaručí demokratickou diskusi.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro přijetí pravidel pro evropskou občanskou iniciativu. Evropský parlament při svých jednáních s Radou ministrů dosáhl dostatečného úspěchu. Občanská iniciativa dává obyvatelům Evropské unie možnost zařadit návrh na pořad evropské politiky. Jakmile bude shromážděn milion podpisů, je Evropská komise povinna tento návrh zvážit a uvést důvody, proč bude či nebude převeden v oficiální legislativní návrh. Evropská unie požadovala, aby byly podpisy shromážděny nejméně v devíti různých členských státech EU, ale Parlamentu se podařilo snížit tuto hranici na sedm. Kromě toho bude organizátorům, kteří dokáží shromáždit dostatečný počet podpisů, umožněno také osobně vysvětlit svůj návrh Evropské komisi a Evropskému parlamentu. Škoda, že Parlament nedokázal zvrátit pravidlo, podle kterého musí osmnáct zemí od svých občanů požadovat, aby při podpisu občanské iniciativy uvedli číslo průkazu totožnosti. To lidi odradí. Někteří se budou obávat, že jejich údaje totožnosti budou zneužity. Existují země, které se na číslo průkazu totožnosti ptát nebudou, čímž bude v zákoně vytvořena nerovnost v rámci EU. Nyní bude záležet především na Evropské komisi, nakolik bude evropské občany brát vážně.

 
  
MPphoto
 
 

  Ernst Strasser (PPE), písemně. (DE) Dnešní hlasování o evropské občanské iniciativě vytvořilo nový prvek přímé demokracie skoro přesně rok poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Využil jsem svého mandátu v Evropském parlamentu, abych prezentoval v Bruselu starosti lidí z Rakouska. Této zásady se držím, a proto je pro mě důležité, aby starosti lidí zazněly na evropské úrovni. Evropskou občanskou iniciativu je třeba považovat za příležitost k většímu zapojení lidí do rozhodovacího procesu v EU. Občané EU mají nyní poprvé možnost předkládat Komisi legislativní iniciativy, a v důsledku toho aktivně ovlivňovat politiku EU.

Po dlouhých jednáních lze považovat za úspěch, že byla snížena původní hranice přípustnosti 300 000 podpisů a počet členských států snížen na jednu čtvrtinu. Jednou ze zvláštností Rakouska je to, že mladí lidé se mohou zapojovat do občanských iniciativ poté, co dosáhnou věku 16 let. To znovu ukazuje, že pro Rakousko je důležité zapojit do projektu EU mladé lidi, protože jsou to koneckonců oni, kdo ponesou myšlenku Evropy kupředu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Evropská občanská iniciativa je nástrojem zapojení veřejnosti a jeho cílem je reagovat na nedostatek demokracie a zmenšit vzdálenost, která existuje podle názoru evropských občanů mezi nimi a evropskými institucemi. Díky institucionalizaci této iniciativy, která je zakotvena v Lisabonské smlouvě, budou evropští občané moci nepřímo vyzvat Evropskou komisi, aby předložila určité legislativní opatření za předpokladu, že bude spadat do jejích pravomocí.

Tato zpráva předložená Evropským parlamentem definuje kritéria pro naplňování tohoto evropského práva na iniciativu, aby byla ve všech členských státech jednodušší, přístupnější, rychlejší, transparentnější a jednotnější. Díky této iniciativě bude možné vytvořit skutečný evropský veřejný prostor, což posílí veřejný dialog a zvýší zapojení občanské společnosti. Domnívám se, že by měly být zdůrazňovány, prováděny a plně realizovány veškeré iniciativy zaměřené na odstraňování rozporů mezi občany a evropským projektem.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu o občanské iniciativě. Nová ustanovení zavedená Lisabonskou smlouvou posilují participativní demokracii a představují důležitý krok k upevnění principu občanství. Evropským institucím důvěřuje 42 % evropských občanů. Jedním z důvodů by mohlo být to, že evropští občané se dozvídají málo o evropských iniciativách a politikách, které se jich týkají. A právě proto občanská iniciativa nabízí evropským občanům nejen příležitost k přímému zapojení do procesu tvorby rozhodnutí, ale opravňuje je také k tomu, aby se podíleli na přípravě evropského programu. Občanská iniciativa proto napomůže tomu, aby se důležité starosti a požadavky evropských občanů staly předmětem evropské legislativy. Není to nová myšlenka. V roce 2003 jsme navrhli shromáždit milion podpisů pod požadavek, aby Komise předložila směrnici o integraci osob s postižením do společnosti.

Tehdy bylo sebráno jen kolem 700 000 podpisů, avšak Evropské komisi byly předloženy legislativní návrhy. Vzhledem k tomu bude nezbytné, abychom v zájmu splnění svých závazků vůči evropským občanům zajistili, že žádosti předložené prostřednictvím občanské iniciativy budou převedeny v legislativní akty, které zlepší situaci těchto občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. Vítám tuto zprávu jako jednu z možností, jak povzbudit občanské zapojení v Evropě tím, že umožníme evropským občanům navrhovat právní předpisy, které by mohly ovlivnit jejich každodenní život. Občané budou moci dát Evropské unii najevo, co si o její práci myslí. S milionem podpisů, které musí pocházet alespoň z jedné čtvrtiny všech států EU, navrací tato iniciativa určitou moc zpět do rukou lidu. Postup byl Parlamentem zjednodušen, aby se zajistilo snadnější použití a co nejvíce zvýšila účast lidí na této iniciativě. Jakmile budou ověřeny všechny podpisy, Komise do tří měsíců rozhodne, zda může být navržen nový právní předpis, a své důvody bude muset zveřejnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) V tomto parlamentu se často odvoláváme na občany Evropské unie, jejichž zájmy zde zastupujeme. Ale zároveň titíž občané dlouhé roky vnímali nejen tento Parlament, ale všechny evropské instituce jako příliš vzdálené a málo citlivé k jejich problémům.

Evropská občanská iniciativa to může změnit. Jejím prostřednictvím budou občané moci říci přímo: toto chceme, toto nechceme a toto se musí změnit.

Rádi též hovoříme o integraci Evropy. Ale co víc spojuje lidi z různých zemí než potřeba hledat společný pohled, formulovat společný návrh a ucházet se o podporu lidí hovořících různými jazyky? Uvedení občanské iniciativy do života způsobí v praxi to, že občané z různých členských států budou jedním hlasem hovořit o tématech, která jsou pro ně důležitá. Společná iniciativa a společný zájem budou půdou, ze které může vyrůst skutečná evropská identita.

Jsem přesvědčena, že v nejbližším období se toto praktické evropanství začne formovat. Věřím, že na rozdíl od frází v brožurách evropských institucí bude živé a životaschopné, protože zdrojem této nové evropské identity, nového evropanství bude samotný občan.

Vítám proto předložený návrh nařízení o tom, jak se má občanská iniciativa realizovat, a jsem připravena učinit vše pro to, aby byl hlas občanů nejen vyslechnut, ale také respektován.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0688/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Domnívám se, že pracovní program Komise na rok 2011 má být ambiciózní, jeho hlavním cílem by měla být evropská hospodářská obnova, a to cestou plnění politických priorit strategie EU 2020 a rozpočtu ve víceletém finančním rámci pro rok 2011, s novými opatřeními v oblasti financování a výdajů, s novým rozhodnutím v oblasti „vlastních zdrojů“ vycházejícím z obavy, že podmíněné financování může ztížit situaci slabších vnitrostátních ekonomik a nemusí mít žádoucí dopad na plnění strategie EU 2020, jež má napomoci opětovnému nastartování hospodářství. Domnívám se, že pro hospodářskou obnovu jsou důležité strukturální fondy a konkurenceschopnost evropských regionů, neboť v době krize může podmíněnost spolu s úspornými opatření dále nepříznivě ovlivnit vnitřní vývoj EU. Důraz je třeba položit na reformu společné zemědělské a rybářské politiky, přičemž musí být vždy zohledněny lišící se výchozí stav v různých regionech, a to zahrnuje opatření přizpůsobená různým skutečnostem. Mimořádně důležitou úlohu by měly sehrát malé a střední podniky, a tento přístup zahrnující internacionalizaci malých a středních podniků v globálních obchodních vztazích a úsilí o jejich modernizaci a konkurenceschopnost v rámci priorit tohoto pracovního programu je třeba ocenit.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. Chtěla bych obrátit vaši pozornost na určité velmi důležité otázky, které v pracovním programu Komise na příští rok chybějí. Tyto problémy se týkají lidských práv. Hodlá Komise během příštího roku iniciovat nějaká konkrétní opatření v oblasti lidských práv?

Slyšeli jsme, že místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku paní baronka Ashtonová hodlá během svého funkčního období věnovat zvláštní pozornost lidským právům. Avšak v jejích praktických krocích a prohlášeních byla až dosud lidským právům věnována velmi malá pozornost. Jedním z cílů služby pro vnější činnost je aktivizovat postupy EU v oblasti lidských práv, ale nyní, když neexistuje rozpočet na rok 2011, nebude Evropská služba pro vnější činnost moci od 1. ledna 2011 plnit své úkoly v celém rozsahu.

Můžete nám, pane předsedo, říci, jaký je váš plán B a jak hodláte posilovat důvěryhodnost EU, pokud jde o ochranu a podporu lidských práv ve světě?

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Parlament byl vyzván, aby vyjádřil své stanovisko k prohlášení Komise týkajícímu se pracovního programu Komise na rok 2011. Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení, jež obrací pozornost na potřebu řádné spolupráce mezi Komisí a Parlamentem a na úlohu Komise jako strážce smluv a obecného zájmu EU. Usnesení také klade zvláštní důraz na cíle strategie „Evropa 2020“ v oblasti růstu a zaměstnanosti a vítá „evropský semestr“ zaměřený na efektivnější řízení veřejných financí. Tento růst musí být inteligentní (musí podporovat digitální technologie, výzkum a vývoj a vzdělávání); udržitelný (s cílem dosáhnout 20% zvýšení energetické účinnosti) a podporující začlenění (bojem proti diskriminaci mezi pracovníky a lepšími průmyslovými vztahy). Komise se dále musí zaměřit na vnitřní trh, prostor svobody, bezpečnosti a práva a na svou vnější politiku, která je dosud v plenkách.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto společné usnesení Evropského parlamentu, protože rozebírá a hodnotí priority činností Evropské komise na rok 2011 a budoucí výzvy. Na minulém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku pan předseda Barroso představil pracovní program Komise na příští rok, proto má Evropský parlament za to, že je velmi důležité zahájit dialog s Komisí a věnovat zvláštní pozornost hlavním strategickým cílům EU. Parlament dále vyzývá Komisi, aby předložila realistický a jasněji vymezený časový harmonogram k důležitým návrhům, jež mají být předloženy a které musí být efektivní a musí být uvedeny do praxe a prováděny lépe než v minulosti. Chtěla bych upozornit na to, že Komise sice plánovala vytvořit nová pracovní místa a splnit cíle strategie Evropa 2020 co nejdříve, v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí však v programu Komise na příští rok neexistují žádné konkrétní návrhy týkající se tvorby nových a kvalitních pracovních míst. Komise znovu navrhuje tytéž legislativní iniciativy týkající se vysílání zaměstnanců a pracovní doby, jak to učinila v pracovním programu na předchozí rok, a slibuje, že posílí práva migrujících pracovníků v celé Evropské unii. Plná hospodářská obnova vyžaduje společnou evropskou strategii vytváření udržitelného růstu a zaměstnanosti podporovanou nezbytnými pravomocemi a zdroji.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že současná krize, do které byla Evropa vtažena, i nadále dopadá na hospodářství členských států, je třeba provést zásadní úpravy na vnitrostátní úrovni a v samotné Unii. Uvědomuji si zásadní význam roku 2011 pro úspěšnou budoucnost Unie a výzvu, kterou to představuje pro Evropskou komisi a obecně vzato pro Unii jako celek, a hlasuji ve prospěch tohoto návrhu usnesení. Rád bych proto vyzvedl všechny návrhy, které ukazují na záměr Evropské komise zkoumat růstový potenciál jednotného trhu. Domnívám se, že maximální využití potenciálu jednotného trhu prostřednictvím větší integrace trhů a posilování evropské firmy a důvěry spotřebitelů může mít pákový efekt pro evropské hospodářství. Domnívám se však, že Komise by měla jít v této problematice dále, předložit ambicióznější a konkrétnější návrhy na řešení potřeb těch, kdo na tomto trhu operují.

 
  
MPphoto
 
 

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. (IT) Pracovní program Komise na rok 2011 potřebuje více ducha Evropské unie a větší odvahu při řešení hlavních politických a institucionálních problémů EU, a to zejména s ohledem na vstup Lisabonské smlouvy v platnost a v souladu s ní. Otázky, které je třeba řešit, zahrnují: 1. větší respekt k úloze Evropského parlamentu při formulování návrhů, náležité zohlednění postojů, jež zaujímá ve svých stanoviscích a iniciativních návrzích; 2. užší a interinstitucionálně lépe vyvážená spolupráce v otázkách rozpočtu a finančních perspektiv; 3. větší odvaha při formulaci návrhů na účelné využívání zdrojů EU, jež umožní plnit závazná a konkrétní hodnotící kritéria; 4. efektivní a důrazná správa EU v oblasti hospodářství a také finanční zainteresovanost zaměstnanců na úspěchu podniku, která umožní širší a vyváženější hospodářský a sociální rozvoj podporující začlenění. I když pracovní program Komise na rok 2011 obsahuje jen některé z výše uvedených bodů, považuji nicméně za nutné ho podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro usnesení, které se týká pracovního programu Komise na rok 2011, který má být jako první přijat v rámci nového programového období a měl by přispět k prohlubování dialogu mezi Parlamentem a Komisí, s cílem zlepšovat vzájemný vztah mezi politickými a rozpočtovými prioritami na úrovni EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Komise předložila ambiciózní pracovní program Komise na rok 2011, který obsahuje tyto hlavní body: i) růst podporující začlenění; ii) udržitelný růst a iii) finanční regulace. Pokud jde o téma růstu podporujícího začlenění, kde Komise zdůrazňuje udržitelnost systémů sociálního zabezpečení a boj proti chudobě, jsem pro to, že je třeba nalézt přesnou vyváženost mezi chudobou a sociální podporou a určit, kterým směrem by se měly ubírat reformy evropských systémů sociálního zabezpečení.

Pokud jde o téma udržitelného růstu, je důležité pochopit, jak bude dosaženo vyváženosti mezi nezbytnou ochranou životního prostředí a budoucími reformami společné zemědělské politiky (SZP) a společné rybářské politiky (SRP). A konečně, pokud jde o finanční regulaci a posílení hospodářské správy, za prioritu číslo jedna je nutno považovat jakékoli kroky směřující k tomu, aby se evropský bankovní systém stal pevnějším a odolnějším vůči krizovým scénářům a zlepšily se rozpočtové politiky členských států a jejich hospodářská koordinace, neboť závažnou výzvou roku 2011 bude východisko z krize a položení základů pro politiku růstu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti návrhu usnesení Evropského parlamentu o pracovním programu Evropské komise na rok 2011, protože v zásadních otázkách podporuje její vlastní postoje a ignoruje skutečnou potřebu skoncovat s neoliberálními, militaristickými a antisociálními politikami, jež Evropská komise upřednostňuje.

Ačkoli je Evropská komise kritizována, že neposkytuje odpovědi, které Parlament požaduje, ve skutečnosti tak učinila, když sama sobě blahopřeje k tomu, že hlavní pozornost věnuje hospodářské reformě, přičemž upřednostňuje udržitelnost rozpočtu a sociální udržitelnost staví až na druhé místo, nebo když i nadále podporuje prohlubování jednotného trhu, nebo když trvá na co nejrychlejším dokončení jednacího kola z Dohá a sjednání příslušných dohod o volném obchodu.

To, oč většina v Parlamentu usiluje, je tak pokračování ve stejné politice, což znamená podporovat výše uvedené úsporné programy v různých členských státech bez ohledu na růst nezaměstnanosti a prohlubování chudoby, nerovnosti, asymetrie a hospodářské recese, jež tyto úsporné programy vyvolají, zatímco hospodářská a finanční uskupení pokračují s ještě většími zisky. Ze všech těchto důvodů jsme nuceni hlasovat proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Evropská komise v roce 2011 zveřejní návrhy na změnu společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky. Pro zemědělce a rybáře v Irsku jsou obě tyto iniciativy mimořádně důležité.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) V roce 2011 předloží Komise svůj návrh víceletého finančního rámce na období let 2013 až 2020. Je mi jasné, že v oblasti zemědělství a rozvoje venkova musí být stejná úroveň financování, jako je nyní, a že musí být zajištěna potravinová soběstačnost lidu Evropy. Výroba potravin a obnova venkovských oblastí jako hospodářských oblastí a rekreačních oblastí snadno přístupných z měst musí být v budoucnu jednou z nejvyšších priorit Evropy. Odhodlání Komise usilovat o udržitelný růst podporující integraci bere v úvahu cíle v oblasti životního prostředí a klimatu pro rok 2020 a vyžaduje investice do ekologických technologií, což na druhé straně vytvoří pracovní místa.

Vítám výzvu Parlamentu, aby nový víceletý finanční rámec na období po roce 2013 vzal v úvahu rozšiřování povinností EU. Velký význam mají plány v oblasti obchodní politiky EU. Komise je povinna dovést k pozitivnímu závěru jednání v rámci Světové obchodní organizace. Musíme zaujmout velmi kritický postoj k stále většímu zaměření na bilaterální obchodní dohody, zejména při jednáních se sdružením Mercosur, jež budou v příštím roce pokračovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Mann (PPE), písemně. (DE) Právě jsem hlasoval pro pracovní program Komise na rok 2011, avšak s výhradami. Tento program již neobsahuje slíbené sdělení generálního ředitelství pro podniky a průmysl (GŘ pro podniky a průmysl) o sociální odpovědnosti podniků. Místo toho generální ředitelství pro vnitřní trh a služby (GŘ pro vnitřní trh a služby) zahájilo konzultace na internetu o zveřejňování nefinančních informací ze strany podniků. To je alarmující a naznačuje to možnou změnu v politice. GŘ pro vnitřní trh a služby se již neptá, zda je regulace v oblasti sociální odpovědnosti podniků potřebná, ale na to, jak by tato sociální odpovědnosti podniků měla být strukturována. GŘ pro podniky a průmyslzorganizovalo několik seminářů na téma transparentnosti, na kterých se ukázalo, že téměř všichni zaměstnavatelé a svazy jsou důrazně proti povinné sociální odpovědnosti podniků. Od roku tato otázka rámcově spadá do působnosti GŘ pro podniky a průmysl, neboť iniciativy v oblasti sociální odpovědnosti podniků představují příspěvek podniků k udržitelné společnosti v rámci jejich podnikatelských aktivit. Jsou výsledkem podnikatelského závazku a jsou založeny na individuální iniciativě a zodpovědnosti. Ohledně této základní koncepce, která se vyvíjela po řadu let na mnoha fórech za účasti různých zainteresovaných stran, existuje konsensus.

GŘ pro podniky a průmysl má institucionální znalosti potřebné pro výkon kontroly nad těmito procesy. Vyzývám Komisi, aby odpovědnost za řízení a strukturalizaci sociální odpovědnosti podniků ponechala na GŘ pro podniky a průmysl. I nadále jsem proti myšlence povinného podávání zpráv týkajících se sociální odpovědnosti, neboť to povede k nové byrokratické zátěži a odradí firmy od přijetí dalších dobrovolných závazků.

 
  
MPphoto
 
 

  Arlene McCarthy (S&D), písemně. Finanční krize těžce poškodila hospodářství všech evropských členských států. V tomto usnesení vyzýváme k důrazné a rozhodné odpovědi ze strany Evropské komise, aby byl podpořen růst a zajištěna masivní a trvalá obnova, která prospěje všem evropským občanům. Podporujeme výzvu k přezkumu systému vlastních zdrojů, aby se vytvořil systém, který bude spravedlivý, jasný, transparentní a z hlediska daňové zátěže neutrální; vítáme posouzení možností volby, jež by snížilo náklady na EU pro občany, například tím, že se napraví nynější nedostatečné zdanění finančního odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nový pracovní program Komise na rok 2011 je založen na třech bodech: 1) růst podporující začlenění; 2) udržitelný růst a 3) finanční regulace. Budeme proto muset usilovat o dosažení udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení pro boj proti chudobě, při současném dosažení hospodářského růstu, který je zainteresován také na ochraně životního prostředí, zlepšování hospodářské správy, posilování evropského bankovního systému a jeho odolnosti vůči budoucím krizovým scénářům a zlepšování rozpočtových politik členských států, neboť hlavní výzvou roku 2011 je vyjít z krize a navrátit se k politice růstu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Blahopřeji. Konečně někdo věnoval pozornost rozdílu mezi Evropskou komisí a bohy. Místo planých řečí je načase začít skutečně pracovat. Evropská komise by neměla ignorovat otázky poslanců Parlamentu; její povinností je plnit rozhodnutí Evropského parlamentu. Vypadá to, jako by na to někteří komisaři zapomněli. Pokud ne, co se stalo s usnesením o souhrnné monitorovací zprávě, kterou Evropský parlament přijal dne 11. března 2004 a která otevřela téma cizinců v Lotyšsku? Ta jednoduše zmizela z pořadu jednání. Kdo byl za to odpovědný? Komu snížili plat? Kdo byl pokárán? Nikdo. Ať žije Evropská rada!

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně.(PT) Hlasovala jsem pro usnesení týkající se pracovního programu Evropské komise na rok 2011, protože souhlasím s jejími hlavními cíli. Faktem je, že hlavní prioritou pro rok 2011 by mělo být urychlení hospodářské obnovy. V pracovním programu Komise bych velmi pozitivně poukázala na zlepšování hospodářské správy a dokončení reformy finančního odvětví pomocí opatření, která umožňují obnovení růstu, aby se vytvořila pracovní místa. Efektivní a udržitelný růst hospodářství podporující začlenění je důležitý pro obnovení důvěry a optimismu v EU. Investice do výzkumu a vývoje, energetická bezpečnost a horizontální politiky práce, jež umožňují skutečný pohyb pracovníků, jsou proto základními pilíři pracovního programu, který je zaměřený na růst. Je nutné také zdůraznit cíl budování společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Pracovní program Komise na rok 2011 v dostatečné míře neodráží významné události, jež od roku 2008 dopadají na Evropu, ani naděje a očekávání evropských občanů. Je odsouzeníhodné, že se tento program více nezaměřuje na ztrátu 7 milionů pracovních míst vyvolanou finanční krizí a fakticky zaručuje stálou nezaměstnanost v příštích letech. Tento aspekt je jedním ze základních problémů, jimž EU v roce 2011 bude čelit. Komise proto bude muset najít takový způsob, aby její iniciativy a návrhy vytvořily dostatek slušných pracovních míst pro prosté občany. Komise musí věnovat pozornost názorům sociálních partnerů v oblasti důchodů a zajistit, aby se v budoucích bílých knihách odrazila očekávání zainteresovaných subjektů, což zahrnuje posílení prvního pilíře, což je pilíř veřejný.

Vítám aktualizaci informačního a poradního portálu o pracovních místech EURES, který je určen pro mladé pracovníky, tak aby byl pro ně přístupnější. Lituji však, že tento návrh byl odložen na rok 2012, když ho dnešní mladí lidé potřebují již nyní. Program Komise se nezmiňuje o otázce rovnosti žen a mužů. V důsledku toho je třeba přijmout evropskou směrnici, která bude řešit 17,4% rozdíl v odměňování žen a mužů, a také směrnici o boji proti násilí páchanému na ženách.

 
  
MPphoto
 
 

  Britta Reimers (ALDE), písemně. − (DE) Jelikož hlasovací seznam byl na poslední chvíli změněn, neměla jsem dostatek času, abych prověřila obsah a rozhodla se, zda podpořit jednu nebo druhou stranu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance podpořila společné usnesení a také mnohé z předložených pozměňovacích návrhů. Jsem rád, že zůstal beze změny odkaz, v němž uvádíme, že Evropský parlament důrazně žádá Komisi, aby předložila odvážné a inovativní návrhy na zásadní revizi systému vlastních zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D) , písemně. – (PL) Přijetí usnesení o pracovním programu Komise na rok 2011 jsem podpořila. Ve svém předchozím vystoupení jsem nastolila otázky potřeby připravit návrh směrnice o násilí páchaném na ženách, rychlou a účelnou transpozici Stockholmského programu a začlenění sportu do rozpočtu na příští rok. Je také důležité pokračovat v přípravě směrnice o nediskriminaci. Vyzývám Komisi a členské státy, aby v roce 2011 byly učiněny rozhodné kroky v tomto směru.

Ačkoli občané tuto směrnici netrpělivě očekávají, některé členské státy nadále zpochybňují platnost jejího přijetí. Je obtížné si představit, že je nedostatečně pociťována potřeba mít jediný právní předpis o antidiskriminaci, který by hájil rovný přístup ke všem lidem, a ne pouze k vybraným sociálním skupinám. Finanční argumenty, jež zdůrazňují vysoké náklady spojené s přijetím směrnice týkající se osob s postiženími, mne nepřesvědčily. Dokonce i během krize musí Evropa zachovávat rovný přístup ke všem svým občanům.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Komise předložila svůj pracovní program na rok 2011 v době, která je pro Evropskou unii zvlášť citlivá: obnova po hospodářské krizi není dosud dokonána, což znamená, že program na příští rok musí být i nadále zaměřen na dynamiku obnovy evropského hospodářství. Rok 2011 by měl být rokem, kdy se do evropských politik začne prolínat strategie EU 2020 s výhledem na dosažení cílů inteligentního, udržitelného a integrovaného růstu.

Znovu opakuji, že je důležité pomocí urychlení programu reforem EU 2020 obnovit růst vytvářející pracovní místa. V této souvislosti bych zdůraznil význam těchto stěžejních iniciativ: Unie inovací, Digitální program pro Evropu, Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa a Evropská platforma proti chudobě. Myslím, že je nutné zajistit provedení strukturální reformy, aby se zlepšila evropská konkurenceschopnost a urychlil hospodářský růst, zejména prostředním politiky soudržnosti, jež podporuje investice do reálného hospodářství. Každá budoucí politika soudržnosti by měla také zajistit, aby nový víceletý finanční rámec byl zaměřen na dosažení cílů strategie EU 2020 a na evropské politiky v rámci Lisabonu. Evropský parlament se na tom musí aktivně podílet a je důležité, aby Komise co nejdříve předložila model interinstitucionální spolupráce sledující tyto cíle.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0693/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože EU a Africká unie musí společně řešit důležité otázky společného zájmu, aby mohly úspěšně realizovat partnerství mezi Afrikou a EU, které je založeno na oboustranném zájmu na využití spojených potenciálů. Aby mohla existovat užší spolupráce, musí být zaručena demokratická správa věcí veřejných a lidská práva, ale bohužel pan Robert Mugabe byl pozván a aktivně se účastnil 3. summitu Afrika-EU. Vyzývám proto všechny aktéry, aby v budoucnu zaujali důraznější politický postoj, a aby tak vyslali jasný signál o pevné víře EU v právní stát a demokracii.

Je také důležité, aby všechny členské státy Africké unie ratifikovaly Chartu Africké unie o demokracii, volbách a vládě a plně podporovaly Mezinárodní soudní dvůr. To by zaručilo zásady demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a zároveň by otevřelo možnosti účinné spolupráce v oblasti hospodářské, sociální, kulturní a v dalších oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Od káhirského summitu EU-Afrika v roce 2000 uskutečňuje Evropská unie vůči Africe mimořádně široce zaměřenou vnější politiku. V roce 2005 zahájila EU realizaci své strategie pro Afriku. O dva roky později se změnilo stanovisko a lisabonský summit EU-Afrika tenkrát skončil vytvořením strategického partnerství s Afrikou. Zcela nedávno skončil třetí summit Afrika-EU. Neskončil naprostým úspěchem: litovali jsme například přítomnosti diktátora Roberta Mugabeho, a naopak, uvítali bychom přítomnost představitele ze Súdánu. Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o budoucnosti tohoto partnerství. Nový akční plán je založen na osmi závažných nových tématech: 1 – mír a bezpečnost; 2 – demokratické vládnutí a lidská práva; 3 – obchod, regionální integrace a infrastruktura; 4 – rozvojové cíle tisíciletí; 5 – energetika; 6 – změna klimatu; 7 – migrace, mobilita a zaměstnanost; 8 – věda, informační společnost a vesmírné partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Je třeba dále rozvíjet strategické partnerství mezi Afrikou a Evropskou unií, abychom mohli čelit společným výzvám spolu, podporovat udržitelný hospodářský růst a rozvíjet spolupráci v oblasti energie, obchodu a změny klimatu. Při rozvíjení spolupráce je nutné poskytnout značnou podporu boji proti chudobě, ochraně lidských práv, včetně sociálních, hospodářských a environmentálních práv, a řešit výzvy v oblasti míru a bezpečnosti na africkém kontinentu. Vítám program spolupráce v oblasti obnovitelných energií a přijaté závazky umožnit Africe přístup k moderním a udržitelným energetickým službám, zvýšit využití obnovitelných energií v Afice a zlepšit energetickou účinnost v Africe ve všech odvětvích. EU a Afrika by měly spojit úsilí o snížení emisí z odlesňování a znehodnocování lesů a přijmout účinná opatření v boji proti změně klimatu. Na provádění vytyčených činností by měly být poskytnuty nezbytné finance při zajištění účinného parlamentního dohledu nad využíváním finanční pomoci EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Bylo mi potěšením hlasovat pro tento společný návrh usnesení o závěrech třetího summitu EU-Afrika. S ohledem na potřebu afrického kontinentu diverzifikovat svá investiční partnerství, konkrétně s asijskými zeměmi a Latinskou Amerikou, je navrhovaný strategický plán EU-Afrika na období 2010–2013 zvlášť relevantní v tom, že by mohl zvýšit význam Unie pro Středomoří a dohody z Cotonou. Domnívám se, že regionální integrace afrických zemí prostřednictvím Africké unie – a v této souvislosti obchod a investice – nabude obrovský význam z hlediska politické a hospodářské stability a udržitelného růstu v Africe. Doufám proto, že představitelé Afriky a EU nejen dodrží dohodu z Tripolisu, ale uznají také, že toto strategické partnerství bude mimo jiné cenným nástrojem podpory obchodu v rámci afrických regionů. Sdílím také přesvědčení pana předsedy Barrosa, že z hlediska hospodářského a sociálního rozvoje Afriky má zásadní význam obnovitelná energie, a podporuji jeho výzvu k revoluci v oblasti ekologických energií v Africe.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro usnesení o budoucnosti strategického partnerství Afrika-EU v období předcházejícím 3. summitu Afrika-EU, protože se domnívám, že partnerství navázané mezi oběma kontinenty před třemi lety během portugalského předsednictví EU by mělo být i nadále posilováno tak, abychom mohli společně čelit společným výzvám a podporovat udržitelný rozvoj, mír a lidská práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Byl jsem v Lisabonu v prosinci 2007, kdy se uskutečnil první summit EU-Afrika, který položil základ pro trvalý dialog mezi Evropou a africkým kontinentem, s nímž jsme spojeni mimořádně důležitými historickými, kulturními, hospodářskými a obchodními vztahy, a otevřel cestu ke spolupráci, kterou se vydali evropští a afričtí vedoucí představitelé tři roky poté v Tripolisu.

Domnívám se, že trvalé a zdravé partnerství EU-Afrika je zásadní pro rozvoj a pokrok, a proto se domnívám, že investice, jež obě strany vkládají do upevňování svých vztahů, jsou plně oprávněné. Žijeme v době, kdy tradiční politiky spolupráce, uskutečňované pouze prostřednictvím humanitární pomoci, již neodpovídají potřebám rozvojových zemí, zejména na africkém kontinentu.

Domnívám se tedy, že budoucnost spolupráce se zcela určitě bude vyvíjet směrem k vytváření obchodních vztahů a hospodářských partnerství a také k efektivní výměně v oblasti výzkumu, inovace a vzdělávání, k oblastem, ve kterých spolupráce EU-Afrika musí být posílena.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně(PT) Ve dnech 29.–30. listopadu 2010 se v Tripolisu konal 3. summit EU-Afrika. Mrzí mne, že společná strategie Afrika-EU nedokázala vytvořit nové strategické vztahy.

Znovu opakuji naději na uzavření plodné dohody na příštím summitu a v udržitelné cíle pro oba partnery se zaměřením na boj proti chudobě a zaručující spravedlivý příjem a podporu a také dodržování základních lidských práv včetně sociálních, hospodářských a environmentálních práv v Africe.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) V souvislosti s vážnou krizí ve světovém hospodářství jsou problémy afrických zemí nesmírné. Krize prezentovaná jako finanční nakonec vyjevila hranice hospodářského růstu, jak je chápe kapitalismus, konkrétně dostupnost úrodné půdy pro výrobu potravin a dalších organických surovin a množství geologických zásob pro těžbu minerálních surovin a výrobu energie pro průmyslová odvětví.

Tato situace urychluje přetahování o Afriku, světadíl, který je nesmírně bohatý na přírodní zdroje. Cílem je dominující postavení trhů a přírodních zdrojů. Právě v těchto souvislostech by měla být chápána politika EU vůči Africe; vydírání za účelem podpisu takzvaných dohod o hospodářském partnerství; podpora odštěpení jižního Súdánu; podpora a finance pro africkou strukturu pro mír a bezpečnost, která usiluje o rozmístění svých vojenských jednotek tak, aby mohly utlačovat její národy; aby sloužila zájmům EU a jejích hospodářských a finančních seskupení. To jsou jenom dva příklady.

V tomto usnesení se proto jedná o neokolonialismus. Vazby, které udržují země tohoto regionu v područí zájmů, které jsou jejich lidu cizí, musí být uvolněny, musí být nastolena skutečná spolupráce a musí se jim pomoci při upevňování nezávislosti a svrchovanosti v zájmu jejich hospodářského a sociálního rozvoje a pokroku.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Tři roky nyní uplynuly od posledního summitu Afrika-EU, který byl začátkem dialogu, o nějž usilovala Evropa i africký kontinent. Toto partnerství má zásadní význam z hlediska rozvoje a pokroku a je důležité, aby obě strany usilovaly o posilování svých vztahů. Partnerství by se nemělo týkat jen pomoci Společenství; měly by být také navázány obchodní vztahy a hospodářská partnerství s výměnou zkušeností v oblasti výzkumu, inovací a vzdělávání, což upevní budoucí vztahy.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Strategické partnerství Afrika-EU je jediným nástrojem Evropské unie pokrývajícím vztahy mezi kontinenty. Představuje posun ve vztazích mezi EU a Afrikou: stávají se skutečnými partnery, kteří k sobě navzájem přistupují na rovnoprávném základě a jejichž dialog zahrnuje široký okruh témat společného zájmu. Nejedná se již o vztahy mezi dárci a příjemci. Jsou to vztahy strategické důležitosti a musí být průběžně aktualizovány a posilovány, mají-li Evropa a Afrika čelit výzvám, před kterými stojíme. Hovořím o plnění rozvojových cílů tisíciletí, potravinové krizi, hospodářské a finanční krizi, změně klimatu atd. Témata summitu v Tripolisu: „Investice, hospodářský růst a vytváření pracovních míst“ připomíná, že podmínkami pro rozvoj jsou mír a bezpečnost, hospodářská a politická správa a respekt k lidským právům. Jedním z klíčů k hospodářskému a sociálnímu rozvoji Afriky je právní a soudní ochrana soukromých investic. Nebude-li prosperita, nemůže být žádný sociální, lidský, ani hospodářský rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Tato budoucnost je mlhavá, zejména nyní, před summitem Afrika-EU. Nejlepším způsobem, jak ji zajistit, je financování programů veřejného vzdělávání. Lidé, kteří mohou získat středoškolské vzdělání, by preferovali život ve svých zemích, než aby žebrali v Evropě. Musíme podporovat vlády, které zaměřují své úsilí na to, aby učinily své země přitažlivými pro jejich vlastní občany. Hlasoval jsem pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Pro EU je důležité navázat úzké vztahy s Afrikou a řešit stávající a budoucí výzvy prostřednictvím společné strategie. Tyto výzvy zahrnují zejména nastolení demokracie v Africe, zlepšení životních podmínek tamního lidu a také udržitelné využívání surovin, které je výhodné pro obě strany. Dalším problémem, který je nutné vyřešit, je korupce. Brání mnoha africkým státům v rozvoji takovým směrem, který by zlepšil blahobyt jejich občanů. Miliony EUR z pomoci EU bohužel i nadále mizí v důsledku korupce. Mohly by být využity konstruktivně a přinášet přímý prospěch občanům. Musíme uplatňovat zásadu pomoci lidem, aby si pomohli sami. Toto usnesení to bohužel nezohledňuje a pouze předpokládá, že se bude pokračovat v dosavadních praktikách.

Jedním z hlavních důvodů, proč lidé emigrují z Afriky a přicházejí do Evropy, je chudoba. Místo abychom zpochybnili evropskou praxi vývozních subvencí, která má těžký dopad na schopnost přežití některých afrických států, stále jen přicházíme s dalšími prázdnými slovy. Negativní důsledky migrace jsou úmyslně přehlíženy, a proto jsem cítil povinnost hlasovat proti tomuto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně.(PT) Vztahy Evropská unie-Afrika mají jednoznačně zásadní význam. Jsem proto potěšena přijetím strategického akčního plánu na období 2010–2013 a navázanými partnerstvími. Mimo jiné bych chtěla poukázat na jedno partnerství, které se týká míru a bezpečnosti, spolu s úsilím EU zajistit předvídatelné a udržitelné financování pro africké mírové operace, a na potřebu vytvářet na místní úrovni samostatnost, houževnatost a odhodlání chránit během ozbrojených konfliktů civilní osoby. Chtěla bych také zdůraznit úsilí o spolupráci v otázkách společného zájmu, jako jsou: demokratické vládnutí a lidská práva; obchod, regionální integrace a infrastruktura; a rozvojové cíle tisíciletí. V rámci tohoto konečného aspektu by měl být zdůrazněn příslib zemí Evropské unie, že obnoví svůj závazek vyčlenit do roku 2015 0,7 % svého hrubého národního produktu na rozvojovou pomoc. Z hlediska dosažení rozvojových cílů tisíciletí mají zásadní význam konkrétní politiky týkající se zdraví matek, novorozenců a dětí, genderové problematiky, vzdělávání, půdní politiky, udržitelného rozvoje, přístupu k vodě a hygienickým zařízením.

 
  
MPphoto
 
 

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. (IT) Mrzí mne přítomnost prezidenta Zimbabwe pana Mugabeho na summitu, který se konal dne 30. listopadu v Tripolisu, a mrzí mne nepřítomnost mnoha evropských hlav států a předsedů vlád. Konstatuji také, že nový zákon Spojených států o nerostných surovinách pocházejících z nelegálních zdrojů („Conflict Minerals“) je velmi důležitým krokem v boji proti nezákonné těžbě nerostných surovin v Africe.

Vyzývám proto Komisi a Radu, aby předložily podobné návrhy, aby se zaručila vysledovatelnost nerostných surovin dovážených na trh EU, a Africkou unii, aby spolupracovala při udržitelné těžbě v odvětví surovin.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. Ze společných bodů, na kterých se dohodlo několik skupin, jsou našimi tyto: 1. vítá přijetí strategického akčního plánu na období 2010–2013 a s ním spojená partnerství a doufá, že tento akční plán bude přínosem s ohledem na dohodu z Cotonou a na Unii pro Středomoří a že je projevem ambiciózního přístupu k vztahům mezi oběma kontinenty; 2. zdůrazňuje, že základní principy společné strategie Afrika-EU by měly být vytvořeny tak, aby vycházely vstříc trvalým potřebám rozvojových zemí, pokud jde o boj proti chudobě a o záruku slušného příjmu a živobytí a také pokud jde o záruku dodržování základních lidských práv, včetně sociálních, ekonomických a environmentálních práv; 3. doufá, že obtíže, se kterými jsme se setkali při realizaci prvního akčního plánu na období 2008–2010, pro nás budou poučením a že naše další kroky se budou držet plánů, které se v podstatě staly základem závěrečného prohlášení hlav států a vlád; 4. se zájmem poukazuje na to, že soukromý sektor a občanská společnost, především v Africe, by se v budoucnosti mohly na strategii podílet podstatně efektivnějším způsobem, než tomu bylo dosud.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Jeden americký zákon již vytvořil omezení týkající se nelegální těžby nerostných surovin pocházejících z nelegálních zdrojů. Společné usnesení o budoucnosti strategie EU-Afrika vyzývá EU, aby učinila totéž. Nerostné suroviny, které se dovážejí do EU, musí být vysledovatelné. Nezákonná těžba je dnes až příliš často příčinou občanských válek a konfliktů v regionu, zatímco by toto bohatství ve skutečnosti mohlo být hnacím motorem udržitelného hospodářského vývoje.

Nezbytná jsou opatření v oblasti budování kapacit, řádné správy věcí veřejných, rozvoje infrastruktury a investic. Nelze se obejít bez politiky, která se vyznačuje participací, je zodpovědná v sociální i environmentální oblasti a přináší lidem prospěch. Jedním z hnacích motorů rozvoje je také zemědělství. Proto musíme udržitelným způsobem posilovat odvětví zemědělství a rybolovu, zejména pokud jde o drobné zemědělce a rybáře.

Důkladně by měla být vedena diskuse na téma zemědělské půdy a vlastnictví půdy. Důležitá pro řešení problému chudoby v Africe je Dohoda z Cancúnu, vzhledem k obrovskému potenciálu přírodních zdrojů – slunečního světla, větru, řek a přílivu a odlivu –, jimiž africké země často disponují ve velkém množství. Znění usnesení se nevyhýbá kontroverzním otázkám, a proto jsem ho přijal.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) 3. summit Afrika-EU, který se konal v Tripolisu, hlavním městě Libye, usiloval o zvýšení úrovně spolupráce mezi oběma kontinenty. K tématům růstu, investic a tvorby pracovních míst zdůraznil tento summit potřebu vytvářet hospodářský růst schopný generovat zaměstnanost, a dále udržitelný sociální rozvoj.

Strategie EU-Afrika bude uváděna do života v souladu s akčním plánem přijatým na období 2010–2013, který je zaměřen na osm prioritních oblastí, jež byly vytyčeny již na lisabonském summitu v roce 2007. V závěrečném prohlášení z Tripolisu byla zmíněna konkrétní opatření týkající se soukromého podnikání, hospodářské integrace a sociálních otázek, míru a bezpečnosti na africkém kontinentu, dodržování lidských práv a provádění rozvojových cílů tisíciletí.

Oceňuji především toto partnerství mezi oběma kontinenty, které demonstruje přidanou hodnotu pro oba partnery a význam pokračování podpory regionální a globální integrace afrického kontinentu. Domnívám se však, že je důležité, aby Evropský parlament převzal v tomto partnerství aktivnější úlohu a aby byl vypracován plán financování efektivního provádění akčního plánu na období 2010–2013.

 
  
  

Zpráva: Kinga Gál (A7-0344/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Význam ochrany a podpory lidských práv a základních svobod je na ústředním místě demokratických hodnot samotné Evropské unie. Souhlasím s tím, že při naplňování těchto hodnot by mohly sehrávat významnou úlohu regionální orgány, a navrhuji uplatňovat přístup zdola nahoru. Vstup Lisabonské smlouvy v platnost je třeba považovat za posílení tohoto systému na několika úrovních ochrany lidských práv, včetně Listiny. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost vznikla potřeba reagovat na vývoj v oblasti ochrany těchto práv, vzhledem k tomu, že Listina má stejnou právní platnost jako Smlouvy a musí být začleněna do primárních právních předpisů EU. Nové horizontální povinnosti, které vytvořila Lisabonská smlouva, lze uvítat, a úsilí orgánů musí být lépe koordinováno v zájmu jejich efektivity. Mělo by být také připomenuto, že v rámci Komise bylo vytvořeno nové portfolio „spravedlnost, lidská práva a občanství“ a v souvislosti s touto novou situací je třeba od Komise očekávat nový postup. Od nového sdělení Komise: Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií lze očekávat, že budou dosaženy hmatatelné výsledky.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Evropská integrace velmi dlouho spočívala jen v úsilí o vybudování vnitřního trhu. V posledních deseti letech však zákonodárce EU zachvátila bezprecedentní soutěživost. Na začátku byla automatická tichá dělba práce mezi Radou Evropy odpovědnou za záležitosti týkající se svobod jednotlivce a jednotným trhem v embryonálním stadiu, což bylo Evropské společenství. Zanedlouho poté se však vnitrostátní soudy v členských státech musely zabývat spory, jež se na základě lidských práv dovolávaly práva Společenství. Proto byla po dlouhém období těhotenství, v roce 2000, přijata Listina základních práv, a v platnost vstoupila v minulém roce spolu s Lisabonskou smlouvou. S Listinou má Evropský soudní dvůr jednotnou právní základnu, na základě které může chránit základní práva evropských občanů. Tento nový systém je však teprve v začátcích. Proto jsem podpořila tento text, který všem zainteresovaným evropským stranám, včetně členských států a orgánů, připomíná jejich povinnosti podle Listiny a potřebu rozvíjet skutečnou kulturu občanských svobod a účinné spolupráce na toto téma.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Účinná ochrana a podpora lidských práv a základních svobod vytváří společný základ demokracie a právního státu v EU. Proto podporuji povinnosti posílené Lisabonskou smlouvou v boji proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a v podpoře sociální spravedlnosti a ochrany. I když toho bude dosaženo, je nezbytné zajistit spolupráci mezi Evropskou unií a vnitrostátními instuitucemi, navázat účinnou interinstitucionální spolupráci za účelem sledování stavu dodržování lidských práv v EU. Komise by měla trvale sledovat provádění právních předpisů v oblasti ochrany lidských práv na vnitrostátní úrovni a v případě nedostatků by měla poskytovat návrhy konkrétních opatření. Bylo by užitečné, aby byla každoročně vydávána zpráva o stavu základních práv v EU, což zajistí, aby občané EU byli náležitě informováni o novém systému základních práv. Orgány EU by dále měly posílit spolupráci s mezinárodními organizacemi v oblasti ochrany lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Mám radost, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost jsme v oblasti lidských práv dosáhli některých významných výsledků, za prvé proto, že Listina základních práv Evropské unie se stala právně závaznou, a za druhé proto, že Evropská unie je povinna přistoupit k Evropské úmluvě o lidských právech. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože z hlediska strategie Evropské unie v oblasti práv dítěte je velmi důležité rozvíjet praktická opatření pro boj proti zneužívání dětí, sexuálnímu zneužívání a dětské pornografii a podporovat bezpečnější používání internetu a odstranit dětskou práci a chudobu. Další naléhavou výzvou je boj proti obchodování s lidmi, především se ženami a dětmi. Přestože byly v této oblasti přijaty četné zákony na úrovni EU i na úrovni vnitrostátní, každoročně je do EU nebo v rámci EU propašováno několik set tisíc osob, a proto existuje naléhavá potřeba použít nově navrhovanou směrnici Evropské unie o boji proti obchodování s lidmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Účinná ochrana základních práv a úcta k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti a právnímu státu by měly být globálním cílem všech evropských politik a nezbytnou podmínkou pro upevnění evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Rok 2009–2010 byl v této souvislosti velmi významný; v platnost vstoupila Lisabonská smlouva, v rámci které se Listina základních svobod stala právně závaznou a přetváří tedy základní hodnoty v konkrétní práva přímo vymahatelná u evropských a vnitrostátních soudů.

Musí být zaručeno, aby veškeré nové legislativní návrhy odpovídaly Listině a aby podle stejné logiky byly prověřeny všechny nástroje, které jsou již v platnosti. Je důležité, aby byla posílena spolupráce a soudržnost mezi různými odpovědnými institucemi na evropské a vnitrostátní úrovni, a to pro účely kontroly a uplatňování tohoto nového obecného rámce vytvořeného Lisabonskou smlouvou, aby se zajistilo její efektivní provádění. Doufám také, že Komise co nejdříve završí proces přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech, což poskytne další mechanismus ve prospěch dodržování lidských práv.

Jsem velmi potěšen, že se do středu evropské architektury konečně dostali občané a ochrana jejich práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu týkající se stavu dodržování základních práv v Evropské unii (2009) – účinného provádění po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, protože se domnívám, že je nutné podporovat kulturu základních práv v Evropské unii a členských státech. Ochrana základních práv by měla být cílem všech evropských politik, zejména zahraniční politiky, v zájmu podpory míru, lidských práv a základních svobod.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost vzniklo nové paradigma v oblasti základních práv v rámci Unie, a Listina základních práv se tak stala právně závaznou. Jsme povinni učinit z Unie společenství, jež chrání základní práva uvnitř i navenek.

Jak jsem již vícekrát informoval, dosud se vyskytuje příliš mnoho útoků na svobodu projevu, jako nedávno v případě Saúdské Arábie a Ázerbajdžánu. V tomto usnesení zpravodajka poukazuje na některé situace, které jsou naléhavější a častější jak v členských státech, tak v Evropské unii jako celku. Výzvou nyní je na tyto otázky reagovat a přijmout strategie a opatření potřebné pro řešení těchto problémů.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně (PT) Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se vytvořila v oblasti lidských práv EU nová situace, neboť Listina základních práv se stala právně závaznou a poskytuje Evropské unii status právního subjektu, který jí umožňuje podepisovat mezinárodní smlouvy.

Účinná ochrana a podpora lidských práv a základních svobod jsou základem demokracie a právního státu v Evropské unii a nezbytnou podmínkou pro upevnění evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva, což vyžaduje kroky na několika úrovních (na úrovni mezinárodní, evropské, vnitrostátní, regionální a místní). V této souvislosti stojí za povšimnutí významná úloha, kterou v konkrétním uplatňování a podpoře těchto práv mohou hrát regionální a místní orgány.

Jsem také potěšen výzvou adresovanou Komisi, aby vyhlásila rok 2013 Evropským rokem občanství a vyvolala tak diskusi o evropském občanství a informovala evropské občany o jejich nových právech plynoucích ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Zpráva o stavu dodržování základních práv v Evropské unii jako obvykle vyvolala dva zvrácené trendy: první spočívá v požadování stále nových a nových práv pro menšiny všeho druhu na úkor práv většiny našich spoluobčanů; druhý spočívá v kritizování vlasteneckých politických hnutí a v tom, že jsou označováni za staré levičáky a metají se na ně hanlivé urážky, přičemž dochází k pokusům o zpochybňování legitimity jejich volebních vítězství a o potlačování jejich svobody projevu. Militantní xenofobie a antivlastenectví jsou velmi vyčerpávající. Nejste v situaci, abyste mohli soudit výsledky demokratických voleb konaných v demokratických zemích. Nedávná vítězství národních stran ve Francii, Maďarsku, Rakousku, Švédsku, Nizozemsku i jinde nesvědčí o nějaké znepokojivé úchylce.

Svědčí o tom, že občané Evropy jsou unaveni vašimi politikami, vašim liknavým přístupem k přistěhovalectví, vaší slabostí při hájení hospodářských zájmů našich národů, vaší samolibostí ve vztahu k finančním zájmům mocných a vaším podkopáváním našich systémů sociální ochrany. Jste to vy, kdo neustále pošlapává jejich práva, zvláště jejich právo na bezpečnost, na zaměstnání, na slušnou mzdu, na zachování jejich kultury a na určení jejich vlastní budoucnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. Záležitosti týkající se porušování lidských práv, zásad demokracie a diskriminace národnostních menšin jsme na půdě Evropského parlamentu projednávali mnohokrát a nadále v tom pokračujeme. Udělujeme Sacharovovu cenu, podporujeme humanitární opatření a usilujeme o získání práv a výsad nejen pro lid Evropy, ale celého světa. Velmi mne však mrzí, že dosud nedokážeme vynutit dodržování základních lidských práv v členských státech Unie.

Polská národnostní menšina v Litvě, která představuje téměř 7 % z celkového počtu obyvatel, stále ještě trpí diskriminací a její práva jsou hrubě porušována. Proto znovu apeluji na poslance Evropského parlamentu, kteří jsou shromážděni v této sněmovně, a také na předsedu Evropského parlamentu, Komisi a Evropskou radu, aby přijali účinná opatření, jež zajistí, aby se litevská vláda držela zásad demokracie a respektovala důstojnost svých občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Timothy Kirkhope (ECR), písemně. Skupina ECR je oddaným stoupencem lidských práv a základních svobod. Domníváme se, že EU má být aktivní v obraně základních práv; avšak primární odpovědnost nesou členské státy, v souladu se svými tradicemi demokracie a právního státu. Jsme toho názoru, že zpráva paní Gálové jistě obsahuje dobré prvky, ale celkově příliš zdůrazňuje úlohu EU v oblastech, které, jak se domníváme, jsou ve výlučné pravomoci členských států, to se týká napřklad přistěhovalectví a systémů soudnictví. Proto jsme se při dnešním hlasování o této zprávě zdrželi.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost vzniklo pro EU více povinností týkajících se vytváření kultury ochrany lidských práv v EU a členských státech. Je důležité, aby EU podporovala ochranu lidských práv nejen na své domácí půdě, ale po celém světě, kde bohužel nadále dochází k závažným útokům na tato práva. Jedině tak lze podporovat mír, lidská práva a základní svobody.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Mrzí mne, že – jak se uvádí ve zprávě – ani Rada, ani Komise nenásledovaly doporučení zprávy z roku 2007 o využívání evropských zemí ze strany CIA pro dopravu a nezákonné zadržování vězňů, a že o tom neinformovaly Parlament. Podporuji celkové hodnocení v tom, že je třeba, aby EU zdvojnásobila své úsilí s cílem zabránit porušování základních lidských práv, jemuž až příliš často v tomto roce byli vystaveni přistěhovalci a příslušníci třetích zemí, kteří v Evropské unii žijí. Ačkoli nesouhlasím s částí hodnocení zprávy týkající se úlohy EU ve světě jako garanta lidských práv a úlohy Evropské služby pro vnější činnost, neboť je vágní v otázce slučitelnosti této úlohy s potřebou respektovat zásadu nevměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí, hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podporuji její celkovou myšlenku, tedy že je třeba, aby Evropská unie ve všech aspektech své práce respektovala lidská práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Ochrana a podpora lidských práv a základních svobod je zásadní pro demokracii a právní stát v EU. Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech pomůže zdokonalit mechanismus dodržování lidských práv, a sice možnost obracet se s žalobami na Evropský soud pro lidská práva. Je také důležité, aby orgány EU a členské státy dále usilovaly o zvyšování povědomí, aby zajistily, že občané budou tato základní práva znát, a tak zaručily, že tato práva budou lépe ochraňována. Je také nutná účinnější spolupráce s mezinárodními organizacemi působícími v oblasti ochrany základních práv a svobod.

Evropská unie musí rozvíjet strategii v oblasti práv dítěte pomocí praktických opatření, která bojují proti zneužívání dětí, sexuálnímu zneužívání a dětské pornografii, podporují bezpečnější používání internetu a odstraňují dětskou práci a chudobu. Prioritou musí zůstat boj proti obchodování s lidmi, především se ženami a dětmi, jež představuje jednu z forem otroctví, kterou nelze tolerovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Lidská práva a základní svobody hrají v demokracii a právním státě zásadní úlohu. Je proto důležité zajistit, aby tyto základní hodnoty byly v Evropské unii chráněny. Právo na svobodu projevu, náboženského vyznání, shromažďování a sdružování spolu s právem volného pohybu a respektováním lidské integrity a důstojnosti jsou úhelnými kameny svobodné společnosti. Nehlasoval jsem pro tuto zprávu, protože neklade důraz na křesťanské hodnoty a na omezení, jež rezidentům způsobuje přistěhovalectví.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech, jak stanoví Lisabonská smlouva, je problematické. Předává základní práva v EU pod kontrolu Evropského soudu pro lidská práva. Kromě právních problémů, na které upozorňují i soudci Soudního dvora Evropské unie, je jasné, že soud, který svým rozsudkem zakáže umisťovat do školních tříd kříže, není vhodnou institucí pro tvorbu rozhodnutí pro EU. Kříž je symbolem křesťanství, což je jeden ze základů Evropy a našich základních hodnot. Evropský soud pro lidská práva také nedávno upoutal pozornost svými výroky, včetně pokusu zabránit transferům z Rakouska do Řecka v rámci nařízení Dublin II. Evropský soud pro lidská práva se, jak se zdá, domnívá, že členské státy s nejlepším systémem sociálních služeb by měly nést celé břemeno uprchlíků v EU. Tento výrok Evropského soudu pro lidská práva nepovede k lepší integraci uprchlíků a není efektivním způsobem řešení azylových problémů, jimž EU čelí. Navíc není zaručena nestrannost soudců Evropského soudu pro lidská práva. Jeden ze soudců přiznal, že bude prověřovat případy předložené žadateli o azyl podrobněji než jiné případy. Přednostní přístup k jisté kategorii navrhovatelů je nevhodný. Kromě toho v Evropském soudu pro lidská práva zasedá soudce z Turecka, které lidská práva nedodržuje a vojensky okupuje oblasti EU. Pro mne Evropský soud pro lidská práva není ani evropským soudem, ani soudem pro lidská práva. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Ochrana lidských práv a základních svobod je v srdci demokracie a právního státu v EU. Po přijetí Lisabonské smlouvy v loňském roce se Listina základních práv Evropské unie stala právně závaznou a vytvořila nový evropský právní rámec, ve kterém se univerzální hodnoty vyjádřené v Listině konečně staly hmatatelnými právy. Hlasoval jsem pro zprávu paní Gálové, protože tento text schvaluje účinné naplňování základních práv v Evropské unii po Lisabonu. Je to nejen vnitřní krok Evropské unie, ale také vnější postoj na obranu a ochranu lidských práv a podporu míru pro blaho občanů v ovzduší, kdy pokoj v duši, bezpečnost a právo zaručuje zákon.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem dnes pro zprávu o stavu základních práv v EU. Zpráva je užitečná tím, že vyjasňuje úlohu, kterou budou hrát orgány EU v oblasti lidských práv v nové evropské architektuře, zvláště po Lisabonské smlouvě, podporou větší transparentnosti, demokratické kontroly a přístupu k dokumentům ze strany institucí EU. Pokud jde o Listinu základních práv, která je nyní závazná a pokrývá široký okruh práv, Komise se vyzývá, aby vypracovala výroční zprávu o dodržování ustanovení Listiny spolu s hodnocením uplatňování různých práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně.(PT) Tato zpráva zdůrazňuje závazky vyplývající z Lisabonské smlouvy v oblasti boje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporuje spravedlnost a sociální ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte. Důraz na tyto body spolu s výslovným odkazem na osoby, které patří k menšinám, další základní hodnotou Evropské unie, byl důvodem pro můj hlas pro zprávu. Podporuji postoj Evropského parlamentu v jeho požadavku vůči Komisi, aby dokončila jednání a technické konzultace, aby Evropská unie mohla bez dalšího odkladu přistoupit k Evropské úmluvě o lidských právech.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. Touto zprávou Evropský parlament znovu zdůrazňuje, že účinná ochrana a podpora lidských práv a základních svobod tvoří společné jádro demokracie a právního státu v EU a základní podmínku pro upevňování evropského prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, a že vyžaduje opatření na různých úrovních (na mezinárodní, evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni); dále zdůrazňuje úlohu, kterou při konkrétním provádění a podpoře takových práv mohou sehrát regionální a místní orgány; vyzývá proto všechny orgány EU, vlády a parlamenty členských států k budování nového institucionálního a právního rámce, který vytvořila Lisabonská smlouva, s cílem vyvinout pro Unii komplexní vnitřní politiku v oblasti lidských práv, jež zajistí efektivní mechanismy skládání účtů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, s cílem řešit porušování lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D) , písemně. – (PL) Zprávu paní Gálové zprávu o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (2009) jsem podpořila. Chtěla bych upozornit na bod 13, který požaduje úplné a důsledné uplatňování Stockholmského programu. V září tohoto roku nás pan Barroso ujistil o tom, že Komise v této oblasti intenzívně pracuje. Je důležité zachovat časový program této práce a její hladký průběh. Všichni Evropané musí požívat stejných práv. V Evropě 21. století není místa pro diskriminaci.

Chtěla bych se dotázat maďarského a polského předsednictví, jaká opatření hodlají přijmout pro efektivní uplatňování Stockholmského programu. Musíme splnit své povinnosti vůči občanům a provádět právní předpisy, které přijímáme. Chtěla bych také zdůraznit, že podle bodu 39 usnesení by se členské státy měly zasadit o právě probíhající školení vnitrostátních soudců o základních právech a svobodách, včetně nových aspektů v této oblasti po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Ani sebelepší předpis nic nezmění, není-li správně vykládán a prováděn.

 
  
  

Zpráva: Philippe Juvin (A7-0338/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože je nutné přijmout opatření k zastavení nekalých obchodních praktik v oblasti reklamy, které mají negativní dopad především na spotřebitele. Aby bylo možné dosáhnout hmatatelných výsledků, je důležité posílit evropskou spolupráci v boji proti nekalým praktikám v oblasti internetové reklamy, a obzvláště by měly být chráněny nejzranitelnější osoby, jako jsou děti, mladiství, senioři atd. Nutno podotknout, že informovanost o právech spotřebitelů v oblasti reklamy je nedostatečná, a proto podporuji návrh na přijetí opatření, aby byl usnadněn přístup k informacím a posílena transparentnost. Je navíc nezbytné rozvíjet kritický přístup k sdělovacím prostředkům, pokud se jedná o kvalitu obsahu, protože spotřebitel, který je dobře informovaný, má na trhu silnější pozici. Domnívám se, že vzhledem k nedostatečnému povědomí o reklamních metodách bychom měli připravit zvláštní vzdělávací program určený dětem a mladistvým, který si bude klást za cíl pomoci jim lépe pochopit, interpretovat, a tedy i zvládat reklamu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Evropská unie učinila věcí své cti chránit spotřebitele na vnitřním trhu. Není to jen záležitost etiky, ale záležitost politické strategie. Větší důvěra spotřebitele v řadu výrobků, které se tlačí na trh, povzbuzuje poptávku. Z tohoto hlediska je úloha reklamy nejednoznačná. Je to vlivný nástroj pro rozvíjení poptávky, ale kvůli pochybným praktikám může zároveň být i negativním faktorem fungování trhu. Tyto prohřešky jsou častější v internetové reklamě a hlavními oběťmi jsou ti nejslabší z nás. Hlasovala jsem pro toto usnesení, jež na závěr konzultací a studií Parlamentem již provedených vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření ke změně stávajících nařízení. To, že se budeme těmito novými podvodnými praktikami zabývat, bude dalším krokem k jednotnému trhu, který respektuje jednotlivce.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Hlasoval jsem pro tuto zprávu k dopadu reklamy na chování spotřebitelů. Klamavá a agresivní reklama znepokojuje spotřebitele i podniky a ve zprávě je několik cenných doporučení, jak tomu čelit.

Evropští spotřebitelé a podniky musí být před firmami, které se uchylují ke klamavé reklamě, chráněni. Aby lidé a podniky v EU chápali svá práva, musí vědět o směrnici o nekalých obchodních praktikách a o směrnici o klamavé a srovnávací reklamě. Zboží jako alkohol a on-line hazardní hry je nutné mít pod kontrolou tak, aby byli chráněni zranitelní spotřebitelé.

Vítám zejména to, že tato zpráva žádá Komisi o vypracování studie o dopadech agresivní reklamy na zranitelné spotřebitele a o řádné uplatňování příslušných právních předpisů týkajících se ochrany dětí.

Znepokojení vyvolává reklama založená na chování spotřebitele a objevující se praktiky agresivní reklamy, jako je využívání sociálních sítí a čtení zpráv elektronické pošty za účelem získávání informací pro využití v reklamě. Komise se těmito útoky na soukromí spotřebitelů musí zabývat.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) S ohledem na rychlý vývoj reklamních technologií a šíření reklamy prostřednictvím internetu, mobilních telefonů a sociálních sítí je nezbytné přijmout účinná opatření na ochranu spotřebitele před dopadem nevyžádané a klamavé reklamy. Zvláštní pozornost by měla být věnována nejzranitelnějším skupinám osob, včetně dětí a mladistvých. Měla by být posílena spolupráce mezi členskými státy proti nekalým praktikám v oblasti internetové reklamy, aby se zamezilo důsledkům narušování vnitřního trhu a nekalých obchodních praktik. Dále je třeba poskytnout spotřebitelům více informací o jejich právech v oblasti reklamy a zajistit, aby byly tyto informace přístupnější a transparentnější. Komise by měla trvale sledovat a vyhodnocovat provádění právních předpisů regulujících nekalé obchodní praktiky v členských státech a vypracovávat zprávy o provádění právních předpisů. Protože stále není dostatek informací o sociálně-psychologických dopadech reklamy na spotřebitele, je nutné přijmout opatření pro výzkum těchto dopadů.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se zabývá nekalými obchodními praktikami v oblasti reklamy a zaměřuje se na problémy vznikající v důsledku vyvíjení nových reklamních praktik a technologií. Chtěla bych poukázat na to, že reklama má značný dopad na rovnost žen a mužů, zejména když reklama často obsahuje diskriminující a/nebo nedůstojná sdělení založená na všech myslitelných formách genderových stereotypů, které brání rozvoji strategií rovnoprávnosti žen a mužů. Souhlasím proto s tím, že Evropský parlament by měl vyzvat Komisi a členské státy, aby zajistily, že média a odborníci v odvětví reklamy zaručí respektování lidské důstojnosti a vyvarují se zobrazení přímo či nepřímo diskriminujících nebo stereotypizujících či zobrazení podněcujících k nenávisti na základě pohlaví, původu, etnické příslušnosti, věku, náboženské či jiné víry, sexuální orientace, postižení či společenského postavení. Pokud jde o ochranu zranitelných skupin osob, Komise by měla nechat vypracovat studii o dopadech klamavé a agresivní reklamy na zranitelné spotřebitele. Ráda bych zdůraznila, že zejména děti, mladiství a senioři potřebují zvláštní ochranu před negativním dopadem reklamy.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Reklama je spojena s nekalými praktikami a narušuje veřejný a soukromý prostor a zároveň činí některé cílové skupiny veřejnosti zranitelnými. V posledních letech doznává značného rozvoje oblast internetové reklamy, která má jen na evropském trhu aktuální hodnotu více než 14 miliard EUR. Je důležité, abychom posílili evropskou spolupráci v boji proti nekalým praktikám v oblasti internetové reklamy, jak ukazuje úspěch akcí „sweep“, tj. systematických a simultánních kontrol internetových stránek provedených členskými státy, které byly doposud omezeny na tři oblasti: letenky, zvonění do mobilního telefonu a elektronika. Tyto kontroly by měly být prováděny mnohem častěji a jejich oblast působnosti by měla být rozšířena. Rychlému rozvoji v odvětví reklamy odpovídá samoregulace vnitrostátních trhů s důrazem na zodpovědnost příslušných aktérů a na šíření osvědčených postupů.

Samoregulaci je nutné podpořit na úrovni EU a zavést tak tradici sebekázně a odpovědné komunikace. Evropská směrnice o nekalých obchodních praktikách, která se zabývá aspekty internetové reklamy v rámci vztahů mezi podniky a spotřebiteli, již nepostačuje, protože oblast internetové reklamy se dennodenně vyvíjí. Sociální sítě se rozvíjejí do takové míry, s jakou před několika lety nikdo nepočítal.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu k dopadu reklamy na chování spotřebitelů. Při zvažování vlivu, který má reklama na spotřebitele a na hospodářství, je ovšem důležitější než kdy předtím přijmout opatření bránící tomu, aby určité nekalé reklamní praktiky ovlivňovaly a určovaly výběr zboží.

Rozšíření nových systémů komunikace jako internet znamená, že je třeba věnovat ještě větší pozornost spotřebitelům a zejména zranitelnějším skupinám společnosti, jako jsou děti a mladiství. Je naší povinností bojovat proti šíření nepravdivých a klamavých informací a především určitých praktik, jako jsou nevyžádané zprávy elektronické pošty, jež zasahují do soukromého života uživatelů a do jejich soukromí.

Souhlasím se zpravodajem panem Juvinem, když vyzývá k přijetí opatření zaměřených na potlačení nekalých reklamních praktik rozšířením oblasti působnosti platné směrnice. Domnívám se, že opatření, o kterém jsme dnes hlasovali, poskytuje potřebnou vyváženost mezi svobodou projevu a ochranou spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Reklama je jedním ze základních nástrojů nezbytných pro existenci fungujícího trhu a hospodářskou soutěž, a koneckonců pro spotřebitele, protože je-li řádně regulována, zajišťuje informovanější výběr. Nové technologie ve službách reklamy však otevírají nový prostor pro vývoj nových, nekalých reklamních praktik, což opravňuje ke změně směrnice o nekalých obchodních praktikách.

Aby mohla reklama plnit své základní funkce na volném a konkurenceschopném trhu, musí být dobře regulována a obchodní praktiky, jež trh deformují, musí být náležitě trestány. Zvlášť důležité je to u forem on-line reklamy po internetu a telefonu, která často oslovuje veřejnost, aniž by byla vyžádána, a nastoluje důležité otázky týkající se mimo jiné nekalých praktik a neoprávněného nakládání s osobními údaji. Proto se domnívám, že je to výborná iniciativa, která zasluhuje mou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně (PT) Tato zpráva se týká nekalých obchodních praktik v oblasti reklamy, jež jsou definovány ve směrnici o nekalých obchodních praktikách, a zaměřuje se na problémy spojené s vývojem nových reklamních praktik a technologií. Zpráva se netýká vztahů b2b (podnikatelé s podnikateli), které již upravuje směrnice 2006/114/ES.

Nekalé praktiky v reklamě mají mnoho forem: zamoření veřejného a soukromého prostoru a zaměření na osoby, jež jsou zvlášť zranitelné, jako například děti. Vzhledem k tomu, že nejvíce jsou reklamě po internetu vystaveni mladí lidé a děti, souhlasím s tím, že je nutné vypracovat integrovanou evropskou politiku boje s neregulovaným užíváním internetu a komunikačních prostředků.

Za tím účelem navrhuji vytvoření nového, povinného prostoru, jehož konkrétním cílem bude předávání poznatků o rizicích spojených s užíváním internetu a komunikačních prostředků, zejména v souvislosti s nekalými obchodními praktikami, a který bude zaměřen na děti ve školách prvního stupně, a zavedení povinného předmětu v posledním roce studia nebo odborné přípravy učitelů škol prvního stupně a pracovníků dětské pečovatelské služby, kde získají znalosti o tom, jak připravovat děti na bezpečné a zodpovědné užívání internetu a komunikačních prostředků, spolu s průběžnou odbornou přípravou vzdělávacích pracovníků v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. (IT) Vývoj prostředků komunikace a rozvoj internetu přispívají k šíření skrytých reklamních zpráv a nekalých reklamních praktik, které často pronikají do soukromého života spotřebitelů.

Je důležité pečlivě zvážit důsledky, které to může mít pro nejzranitelnější skupiny, jež před škodlivou a nekontrolovanou masáží reklamy musí být chráněny. Nesmíme také zapomínat, že reklama někdy vyjadřuje sociální stereotypy spojené například s lehkovážným pohledem na sexualitu a násilí nebo nevhodná sdělení, jež mohou negativně ovlivnit chování vnímavých dětí a mladistvých, kterým ještě chybějí potřebné kritické schopnosti.

Je proto nutné aktualizovat platný právní předpis týkající se tohoto tématu a zajistit lepší provádění a výklad směrnice o nekalých obchodních praktikách. Na závěr bych chtěla zdůraznit, že je nezbytné, aby spotřebitelé byli řádně informováni o tom, jakým způsobem jsou používány a zpracovávány získané údaje, zejména v případech, když jsou tyto údaje od nich vyžadovány výměnou za snížení ceny a v rámci jiných nabídek podporujících prodej. V této souvislosti by bylo užitečné podpořit účinné informační kampaně týkající se příslušných práv spotřebitele, a pokusit se tak kompenzovat nedostatečné znalosti o otázkách spojených s využíváním osobních údajů.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (S&D), písemně. Hlasoval jsem pro zprávu k dopadům reklamy na chování spotřebitelů, protože se shoduji se zpravodajem v tom, že v éře digitalizace nabyla reklama nové dimenze, která vyžaduje – jak doporučuje zpravodaj – zavést celounijní systém označování internetových stránek po vzoru projektu „European Privacy Seal“, který by vydával osvědčení o dodržování ochrany údajů ze strany příslušných stránek. Spotřebitelé musí mít informace, které jsou jasné, nikoli manipulativní, a objektivní, aby byli schopni přijímat rozumná rozhodnutí. Sofistikované a agresivní reklamní techniky již mnoho let brání spotřebitelům vybírat zboží a služby na základě úplných informací. Platí to zejména o občanech, kteří jsou obzvláště zranitelní, jako jsou děti. Musíme mít disciplinovanější přístup, který skutečně hájí zájmy občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Schvaluji tuto zprávu, protože se zabývá nekalými obchodními praktikami v oblasti reklamy, jak je definuje směrnice o nekalých obchodních praktikách, a zaměřuje se na problémy vznikající v důsledku vývoje nových reklamních praktik a technologií. Reklama je nástrojem, který je přínosný jak pro vnitřní trh, jinými slovy, jakožto „mazadlo“ hospodářské činnosti (posílení hospodářské soutěže, konkurenceschopnosti, inovací a tvořivosti), tak pro spotřebitele (rozmanitost výběru, snížení cen). Jedná se o významné hospodářské odvětví, přičemž evropský trh s internetovou reklamou má sám o sobě hodnotu více než 14 miliard EUR. Neměla by však být idealizována, neboť v ní dochází k nekalým praktikám, zamořuje veřejný prostor, například reklamními billboardy, i soukromý prostor, například nevyžádanou elektronickou poštou, cíleně se zaměřuje na zranitelné skupiny osob, jako jsou děti a příliš zadlužené osoby, vytváří potenciální překážky bránící přístupu na vnitřní trh v případech, kdy jsou nezbytné náklady na reklamu příliš vysoké, narušuje vnitřní trh tím, že vybízí k nákupu zboží a služeb, které by si spotřebitelé běžně nekoupili, a může vést k obrovským ztrátám. V důsledku těchto a jiných problémů, jež vznikají díky využití nových technologií, navrhuje zpravodaj řadu opatření na ochranu spotřebitelů. Ačkoli reklama upravená podle charakteristik jedince není sama o sobě problémem, nesmí vést k rozvoji invazivní reklamy založené na sledování spotřebitelů, při kterém jsou porušovány zásady ochrany údajů a soukromého života.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Jahr (PPE), písemně. − (DE) Chceme, aby spotřebitelé byli zodpovědní, dobře informováni a byli schopni činit rozumná rozhodnutí. Naším cílem je poskytnout spotřebitelům veškeré informace, jež potřebují, abychom jim umožnili přijímat rozhodnutí správná z ekonomického hlediska. Reklama se také významně podílí na informování spotřebitelů. Musí však obsahovat objektivní, spolehlivé a relevantní informace, jinak údajné informace pro spotřebitele rychle uvedou spotřebitele v omyl nebo dokonce vedou k tomu, že je spotřebitel podveden. Cílem této politiky je zajistit poctivé a bezpečné obchodní podmínky pro rovnoprávné zapojení spotřebitelů na trhu. Pro mne je však také důležité, aby se spotřebitelé nestali oběťmi. Spotřebitelé činí nákupní rozhodnutí, čímž uplatňují nemalý vliv, ale musí zajistit, že ho budou využívat správně.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Reklama je důležitým nástrojem, který zajišťuje řádné fungování volného trhu. Přináší značný prospěch nejen hospodářství, ale i spotřebitelům, kteří díky reklamě mají zajištěnu širokou možnost volby výrobků. Trvalý rozvoj nových technologií a zejména internetu má bohužel za následek, že podniky v oblasti reklamy stále častěji používají neetické a nečestné praktiky.

Jak zmiňuje zpravodaj, stávající právní předpisy neregulují všechny tyto otázky v dostatečné míře. Je nezbytné přijmout opatření k účinné ochraně evropských spotřebitelů a také je vzdělávat v oblasti práv, jimiž disponují. Skupinám, které jsou neetickými praktikami nejvíce ohroženy, jako jsou děti, mladí lidé a senioři, by se mělo dostat zvláštní ochrany. S návrhy předloženými zpravodajem proto souhlasím.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Nová média, zejména stránky sociálních sítí a blogy, otvírají nové příležitosti pro komunikaci a reklamu. Možnosti internetové reklamy kladou nové nároky na právní předpisy na ochranu spotřebitelů. Stávající směrnice týkající se nekalých obchodních praktik na vnitřním trhu směrem od podniku ke spotřebiteli před těmito novými metodami reklamy nechrání. Mladí spotřebitelé, a zejména mladiství a děti, tyto nové technologie užívají v široké míře a mohou být vystaveni klamavé a agresivní reklamě. Studie „Děti EU na internetu“ (EU kids online) ukazuje, že třetina uživatelů internetu používajících internet denně je ve věku 9–10 let, zatímco ve věkové skupině 15–16 let je to 77 % uživatelů. Vzhledem k tomu je stále důležitější přijmout v této oblasti naléhavá opatření, včetně zavádění omezení a zároveň vzdělávání a poskytování informací. Podporuji toto usnesení, aby bylo spotřebitelům poskytnuto více informací o nových technických možnostech komunikace a o rizicích, která s nimi souvisejí.

 
  
MPphoto
 
 

  Edvard Kožušník (ECR), písemně.(CS) S řadou poznatků a návrhů, které se v materiálu objevují, se dá souhlasit, avšak s některými tezemi a návrhy, které mají tendenci posilovat stát pod rouškou ochrany spotřebitelů, se ztotožnit nedokáži. Dle mého názoru by zpráva měla klást více důraz na vzdělávání uživatelů, jak se chovat na internetu, jak zabezpečovat svůj počítač a jak a komu poskytovat osobní údaje. Nikoliv, aby státy přicházely s technickými nástroji, které by měly být implementovány pod záminkou ochrany občanů. Počítač je zranitelný stejně jako jakékoliv jiné elektronické zařízení připojené prostřednictvím sítí elektronických komunikací k internetu. Úkolem politiků a států by mělo být vzdělávání občanů vysvětlující, že soukromí je třeba si chránit, že stejně jako si zamykají a zabezpečují své domovy, je v dnešní době nutné, aby stejně obezřetně chránili i svá elektronická zařízení, jejichž prostřednictvím komunikují se světem. Dalším úkolem politiků je nastavit přísné tresty za to, když někdo zneužívá osobní údaje či jinak narušuje soukromí osob. A je v zásadě jedno, zda to činí prostřednictvím internetu či jiným způsobem.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně.(FR) Z názvu této zprávy z vlastního podnětu jsem usoudil, že Parlament bude konečně zkoumat sociální model, který nám prodávají zadavatelé reklamy, aniž by je o to někdo žádal. Avšak kromě několika málo zajímavých bodů, jako je kontrola cílené reklamy a diskriminace v reklamě, nebo výzva k omezení televizní reklamy zaměřené na děti, tento text daleko zaostává za tím, co jsme mohli očekávat. Omezuje se na kritiku nezákonné reklamy, která prý stojí v cestě naší svatosvaté svobodě hospodářské soutěže, a vyzdvihuje výhody reklamy pro občany, které označuje za spotřebitele, a pro média. Nikoli s mým požehnáním. Jsem proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) S nekalými obchodními praktikami v reklamě je třeba bojovat. Dostáváme se čím dál blíže závažnému jevu osobního zadlužení. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom zabránili dalšímu zhoršování tohoto problému. Reklama může a měla by být pro podniky důležitým nástrojem, sloužit jako zdroj příjmu, podněcovat konkurenceschopnost, umožňovat zdravou hospodářskou soutěž a podněcovat tvořivost. Všichni víme, že existují zranitelné osoby, například děti, které jsou zvláštním cílem reklamních kampaní. Souhlasím proto s tím, že této otázce by měla být věnována zvláštní pozornost, abychom mohli budovat společnost, která bude hospodářsky i sociálně lépe udržitelná. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. (HU) Pokud jde o dopad reklamy na chování spotřebitelů, reklama je prospěšná pro vnitřní trh stejně, jako je prospěšná pro spotřebitele. Podporuje hospodářskou soutěž, zvyšuje konkurenceschopnost a podněcuje inovaci a tvořivost. Představuje také významné hospodářské odvětví, neboť jen samotný trh internetové reklamy má obrat 14 miliard EUR. Musíme si však být vědomi také druhé strany mince. Mnohé reklamy se pokoušejí manipulovat zranitelným cílovým publikem, jako jsou děti a těžce zadlužené osoby. Domnívám se, že je důležité posilovat evropskou spolupráci v boji proti nekalým reklamním praktikám.

Za nepřijatelné považujeme výskyt diskriminačních genderových stereotypů, jež by mohly působit jako překážka rovnosti žen a mužů. Musíme vhodnými prostředky zajistit, aby média a odborníci v odvětví reklamy respektovali lidskou důstojnost a aby se vyvarovali přímé či nepřímé diskriminace nebo stereotypizujících zobrazení.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro tuto zprávu k dopadům reklamy na chování spotřebitelů, neboť jednoznačně směřuje ke zlepšení stávajícího legislativního rámce na ochranu spotřebitelů před reklamou a poukazuje na potřebu přezkumu tohoto rámce s ohledem na nová reklamní média, která nejsou dosud regulována. Zprávu jsem podpořil i proto, že usiluje o lepší harmonizaci mezi členskými státy s cílem zabránit mezerám v zákonech, jež podnikům umožňují používat v členských zemích EU klamavé reklamní praktiky. Myslím si, že odkaz na „skryté“ reklamní praktiky, které se vyvinuly na internetu a jsou tam nyní používány, je namístě; reklama je v mnoha případech maskována jako názory nebo komentáře na stránkách sociálních sítí, ve fórech a blozích. Jsem také potěšen, že zpráva tlumočí Radě a Komisi znepokojení v souvislosti s reálným rizikem, které představují podniky, jež jsou současně poskytovateli obsahu a prodejci reklamy. To je jedním z hlavních důvodů mého hlasování pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně.(FR) Reklama je všudypřítomná, na ulicích, v tisku, v televizi, rozhlase, na internetu, a ať se nám to líbí nebo ne, má obrovský vliv na chování spotřebitelů. Je to komunikační kanál. Ačkoli informativní úloha reklamy je pro efektivní fungování vnitřního trhu nezbytná, spotřebitelé mají právo být informováni a chráněni. Proto je tato zpráva o nekalých obchodních praktikách v reklamě a o problémech spojených s rozvojem nových reklamních praktik a technologií velmi důležitá. Řízení reklamy je nezbytné, máme-li ji udržovat v rozumné a důvěryhodné míře. Je nezbytné posílit evropskou spolupráci v této oblasti, a stejně tak je důležité podpořit společnou regulaci. V neposlední řadě je internetová reklama často agresivní a proniká do soukromí. Je třeba se tím zabývat hlouběji.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Hlasoval jsem pro z několika důvodů:

1. je načase uznat existenci všech masmédií na internetu;

2. nepravdivé informace a pomluvy by měly být trestně stíhány;

3. aby byl omezen přístup ke zranitelným skupinám, jako jsou děti;

4. aby byl internet vyčištěn od nevyžádaných zpráv elektronické pošty a potrestáni ti, kdo je šíří;

5. aby byla zavedena velmi přísná pravidla týkající se inzerce;

6. aby měl Parlament za povinnost vytvořit zvláštní systém, který bude vyhledávat plottery a hackery a volat je k odpovědnosti.

Dejme se do toho.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Reklama je pro podniky mocným nástrojem, který může být někdy využíván tak, aby působil na podvědomí. Cílem reklamy je ovlivnit spotřebitele a chování při nákupu. Je však nutné zabránit používání nekalých obchodních praktik. Nejdůležitějším úkolem je chránit veřejný prostor, zranitelné osoby a soukromí. Posouzení, zda reklama tyto hranice překročila, je samozřejmě mimořádně časově náročné. V případě citlivých oblastí týkajících se legálních drog, jako je alkohol a cigarety, je již dávno zavedena přísná regulace.

Další oblasti budou i nadále předmětem samoregulace v členských státech, jako doplněk k ustanovením právních předpisů. Je co dohánět, nejen v oblasti internetové reklamy, ale například i v případech, kdy jsou zatajeny dodatečné náklady a kdy použití nových technologií a reklamních metod, jako jsou stránky sociálních sítí nebo blogy, představují nový prostor. Protože je důležité chránit spotřebitele před „skrytou“ reklamou a podobnými problematickými reklamními taktikami, hlasoval jsem pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. (LT) Moderní reklama daleko předběhla právní rámec v této oblasti. Reklama na internetu – ve vyhledávačích, elektronické poště, na sociálních sítích a v internetové televizi – a v mobilních telefonech je často spotřebitelům předkládána bez jejich souhlasu, a co hůř, pracuje s jejich údaji, někdy shromážděnými bez jejich vědomí, nebo aniž by si toho byli plně vědomi. Dále existují desítky mezer v právním rámci týkajícím se takové reklamy. Ačkoli například reklama na alkohol je v televizi zakázána, na internetu je nezletilcům stále přístupná. Na druhé straně může internetová reklama velmi snadno překonávat hranice kterékoli země. Iniciativa zaměřená na zpřísnění regulace takové reklamy, a tedy na ochranu spotřebitelů, jejich soukromí a osobních údajů před neoprávněným nebo neadekvátním využitím, je velmi vítána.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně.(PL) Reklama, jak zdůraznil zpravodaj, je důležitým hospodářským odvětvím. Přináší však s sebou mnohá nebezpečí. Plně podporuji stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, jež poukazuje na nutnost odstranění reklamního obsahu, který je diskriminační. Je také mimořádně důležité – a zpravodaj to uvádí – chránit skupiny, které jsou vůči manipulaci prostřednictvím reklamy zvlášť zranitelné, jako jsou děti, mladiství a senioři. Podporuji zpravodajův návrh na vysílání vzdělávacího programu v celé Evropské unii určeného dětem, který by jim pomohl pochopit metody užívané v reklamě. Měli bychom také zvážit vytvoření podobných programů určených pro zbývající dvě skupiny, které jsou zranitelné vůči manipulaci – pro mladistvé a seniory. Možná by bylo dobré rozšířit vzdělávání i na osoby jiných věkových skupin. S ohledem na tyto poznámky jsem se rozhodl zprávu k dopadu reklamy na chování spotřebitelů podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Dopad reklamy na spotřebitele často nabývá obrovských rozměrů, jež mohou vést k riziku nekalých obchodních praktik. Mé rozhodnutí hlasovat pro tuto zprávu vychází z toho, jakým způsobem je reklama na trhu používána. Působí jako nástroj, který je přínosný jak pro vnitřní trh – jakožto „mazadlo“ hospodářské činnosti –, tak pro spotřebitele. Především však se jedná o významné hospodářské odvětví. Musíme vzít samozřejmě v úvahu také negativní aspekty, které reklama může mít: nekalé praktiky, zamoření veřejného i soukromého prostoru, ovlivňování nejzranitelnějších skupin osob, vytváření potenciálních překážek bránících přístupu na trh a narušování vnitřního trhu. Je proto důležité posílit evropskou spolupráci v boji proti nekalým praktikám v reklamě prostřednictvím procesu koregulace, který může zlepšit účelnost a použitelnost přijímaných opatření. Je také podle mého názoru nezbytné ochraňovat nejzranitelnější kategorie osob a posílit vzdělávání a informace, zlepšit transparentnost inzerce. Velmi dobrou myšlenkou by bylo provést informační kampaň o právech spotřebitele s využitím vzdělávacích materiálů.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně.(PT) Dopad reklamy na chování spotřebitelů je realitou, která by neměla být zametána pod koberec, a tato zpráva to nečiní. Tato zpráva, pro kterou jsem hlasovala, se týká nekalých obchodních praktik v oblasti reklamy, jak jsou definovány ve směrnici o nekalých obchodních praktikách, a zaměřuje se na problémy spojené s rozvojem nových reklamních praktik a technologií.

Reklama je pozitivním nástrojem jak pro vnitřní trh, tak pro spotřebitele. Je však důležité bojovat proti různým formám zneužívání, z nichž bych zdůraznila především nekalé praktiky, zamoření veřejného i soukromého prostoru, jako je nevyžádaná elektronická pošta, nežádoucí zaměření na zranitelné osoby a možné narušování vnitřního trhu, tedy prodej zboží a služeb, které by si spotřebitelé běžně nekoupili.

Analýza stávajících právních předpisů a návrhů na jejich přezkum nebo zdokonalení by se měla zaměřit na posouzení těchto případů narušení. Podporuji přání zpravodaje zintenzívnit evropskou spolupráci v boji proti nekalým reklamním praktikám, ať již rozšířením oblasti působnosti společných opatření nebo jejich pravidelným opakováním.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Souhlasím se zpravodajem panem Juvinem v tom, že je důležité posílit celounijní spolupráci v boji proti nekalým praktikám v oblasti internetové reklamy, jak ukazuje úspěch tzv. akcí „sweep“ (tj. systematických a simultánních kontrol internetových stránek provedených členskými státy), které byly doposud omezeny na tři oblasti: letenky, zvonění do mobilního telefonu a elektronika. Souhlasím se zpravodajem, který navrhuje rozšířit jejich oblast působnosti, pravidelně je opakovat a podporovat společnou regulaci, čímž budou do přípravy legislativy zapojeny různé strany, kterých se tato problematika týká, tak aby výsledná opatření byla efektivnější a snadněji použitelná.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Tato zpráva se zabývá nekalými obchodními praktikami v oblasti reklamy, jak je definuje směrnice o nekalých obchodních praktikách, a zaměřuje se obzvláště na problémy spojené s rozvojem nových reklamních praktik a technologií. Netýká vztahů b2b (podnikatelé s podnikateli), které již upravuje mj. směrnice 2006/114/ES. Reklama je nástrojem, který je přínosný jak pro vnitřní trh – jakožto „mazadlo“ hospodářské činnosti (posílení hospodářské soutěže, konkurenceschopnosti, inovací a tvořivosti) –, tak pro spotřebitele (rozmanitost výběru, snížení cen). Jedná se o důležité hospodářské odvětví, neboť samotná internetová reklama na evropském trhu má hodnotu více než 14 miliard EUR. V době, kdy informovanost o právech spotřebitelů v oblasti reklamy je nedostatečná, je nutné přijmout opatření, aby byl usnadněn přístup k informacím a posílena transparentnost reklamy.

Protože si široká veřejnost není vůbec vědoma problémů spojených s využíváním jejích osobních údajů ani dostupných nástrojů umožňujících tomuto riziku čelit, je nutné často organizovat informační kampaně o základních právech spotřebitele v oblasti reklamy, především pokud jde o využívání osobních údajů, ať už jsou poskytovány dobrovolně nebo shromažďovány automaticky. Je také nutné zavést pedagogické nástroje určené pro uživatele internetu (např. informovat o technologiích, jež jsou určeny ke správě „stop“ zanechaných na internetu, a o prostředcích umožňujících chránit své soukromí).

 
  
MPphoto
 
 

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. (IT) Chtěl bych poblahopřát panu Juvinovi k jeho vynikající práci. Se směrnicí o nekalých obchodních praktikách z roku 2005, která nezajišťuje odpovídající právní rámec pro boj proti klamavé a agresivní reklamě, se na internetu rozvíjí řada nových, přesvědčivějších forem reklamy. Usnesení umožňuje zajistit lepší informovanost evropských spotřebitelů o nových formách reklamy vyskytujících se na internetu, jež pronikají do soukromí osob, vyzývá k větší ochraně zranitelných spotřebitelů a zdůrazňuje úlohu reklamy při podporování pozitivních vzorů chování.

Chtěl vyjádřit obavy zejména nad banalizací reklamy založené na chování spotřebitele a reklamních praktik pronikajících do soukromí osob (čtení obsahu elektronické pošty, využívání sociálních sítí a zeměpisné zaměřování, opětovná cílená reklama po opuštění stránek – tzv. „retargeting“), které jsou útokem na soukromí spotřebitelů. Vyzývám proto Komisi, aby zavedla povinnost vkládat do příslušných internetových reklam jasně čitelný výraz „reklama zaměřená na chování spotřebitele“.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. Tato zpráva se zabývá nekalými obchodními praktikami v oblasti reklamy, jak je definuje směrnice o nekalých obchodních praktikách, a zaměřuje se obzvláště na problémy spojené s rozvojem nových reklamních praktik a technologií. Netýká se vztahů b2b (podnikatelé s podnikateli), které již upravuje mj. směrnice 2006/114/ES. Reklama je nástrojem, který je přínosný jak pro vnitřní trh (jakožto „mazadlo“ hospodářské činnosti – posílení hospodářské soutěže, konkurenceschopnosti, inovací a tvořivosti), tak pro spotřebitele (rozmanitost výběru, snížení cen).

Jedná se o významné hospodářské odvětví, přičemž evropský trh s internetovou reklamou má sám o sobě hodnotu více než 14 miliard EUR. Reklama by však neměla být idealizována, neboť v ní dochází k nekalým praktikám, zamoření veřejného prostoru (např. ve formě reklamních billboardů) i soukromého prostoru (např. ve formě nevyžádané elektronické pošty), cílenému zaměřování se na zranitelné skupiny osob (jako jsou děti a příliš zadlužené osoby), vytváření potenciálních překážek bránících přístupu na vnitřní trh (v případech, kdy jsou nezbytné náklady na reklamu příliš vysoké) a narušování vnitřního trhu (nákupu zboží a služeb, které by si spotřebitelé běžně nekoupili).

 
  
MPphoto
 
 

  Olga Sehnalová (S&D), písemně.(CS) V dokumentu pana zpravodaje Juvina bych chtěla zdůraznit zejména problematiku ochrany osobních údajů na internetu. Je nutné skutečně zaručit, aby byli spotřebitelé jednoznačně a srozumitelně informováni o sběru, zpracování a využívání svých osobních údajů. Spíše než regulaci internetu však preferuji cestu vzdělávání internetových uživatelů a regulaci či omezení aplikovat pouze v ojedinělých případech. Zavádění cenzorských praktik povede pouze k hledání jiných, daleko sofistikovanějších podvodných systémů a řešení, která budou před regulací vždy o krok napřed. Důležité jsou informační a vzdělávací aktivity a zapojení internetového uživatele více do volby, pokud jde o nakládání s jeho osobními daty. Je důležité, aby Komise zahájila přípravu informačních kampaní o základních právech spotřebitele v oblasti reklamy, především pokud jde o využívání osobních údajů. Dále bych uvítala vypracování unijních pedagogických programů, které by učily děti a další zranitelné skupiny chápat úskalí reklamy. Ve zprávě vítám rovněž zaměření na ochranu zranitelných skupin spotřebitelů a zaručení lidské důstojnosti v reklamě.

Reklama může účinně napadnout stereotypy a čelit jim. Může pozitivně působit proti rasismu, sexismu, diskriminaci apod. Může však také přispět k negativním jevům, násilí, závislostem, jako jsou kouření či alkoholismus, či k poruchám přijímání potravy jako mentální anorexie a bulimie. Zpráva poukazuje i na další důležité aspekty, kterým je třeba věnovat pozornost. Proto jsem zprávu podpořila.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Internetová reklama se přizpůsobuje chování uživatelů. Na základě profilu uživatele mohou inzerenti svou reklamu zaměřovat cíleně a vyhnout se osobám vně jejich cílové skupiny. Průzkumy však ukazují, že uživatelé ve značné míře odmítají reklamu upravenou podle uživatele, která je často vnímána jako průnik do soukromí. Mnozí lidé mají dokonce pocit, že jsou sledováni. Celkem 62 % dotázaných znepokojuje to, že v případě reklamy upravené podle uživatele je ignorována ochrana údajů, a pochyby mají také odborníci v oblasti ochrany údajů, protože osobní údaje jsou uchovávány, porovnávány a spojovány s jinými údaji. Teoreticky může každý uživatel tuto možnost zakázat. Avšak příslušný odkaz není snadné najít, a proto tato zpráva navrhuje usnadnit spotřebitelům odmítnutí zasílání jakékoli další reklamy elektronickou poštou prostřednictvím přímého a funkčního internetového odkazu.

Zpráva dále umožňuje, aby spotřebitelé byly spotřebitelům poskytovány jednoznačné, srozumitelné a komplexní informace o sběru, zpracovávání a využívání jejich údajů. Jejich údaje musí být uchovávány přísně odděleně od údajů získaných při reklamních činnostech. Obsah soukromé internetové pošty nesmí být za žádných okolností zneužíván pro reklamní účely a musí být použito automatické nastavení systémů na ochranu soukromého života na internetu (tzv. privacy by design).

 
  
  

Zpráva: Bendt Bendtsen (A7-0331/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Souhlasím s hlavními cíli tohoto akčního plánu, který by měl zajistit lepší tok informací na místní úrovni nebo vytvoření jednoho kontaktního místa s ohledem na omezené využití zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj na opatření týkající se energetické účinnosti, přičemž členské státy a regiony přecházejí v zájmu svého rozvoje k horizontálnímu přístupu k energetické účinnosti, neboť představuje výhodný způsob stimulace hospodářské konkurenceschopnosti a snižování nedostatku paliv. Souhlasím také s tím, že by Komise při stanovení směrů rozvoje energetické politiky měla své postoje konzultovat s místními a regionálními zástupci a také poskytovat finanční podporu místním a regionálním projektům prostřednictvím inovačních programů využívajících stávající zdroje energie a strukturální fondy. V tomto rámci možných opatření se navrhuje, aby byly vytvářeny významné pobídky pro regiony, které až dosud v oblasti energetické účinnosti dosahovaly nadprůměrných výsledků, podporovaly svou energetickou soběstačnost, a aby na druhé straně tyto pobídky podporovaly sdílení osvědčených postupů mezi těmito regiony a regiony, jež v této oblasti dosáhly jen malého pokroku.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože jsme povinni si životního prostředí vážit, nacházet úsporné možnosti výroby energie a bojovat proti změně klimatu. Je třeba zajistit udržitelný rozvoj, ale hospodářský rozvoj je také důležitý. Tyto dvě dimenze musí být navzájem sladěny. Není možné bojovat proti změně klimatu, aniž bychom zvažovali energetickou účinnost. V souvislosti s tím musí být vytyčeny komplexní a realistické cíle a sankce tak, aby energetická účinnost nezávisela jen na hospodářské výhodnosti. Energetická účinnost se týká hlavně budov, protože budovy představují v oblasti v energetické účinnosti obrovský potenciál. Proto podporuji zpravodajův názor, že je třeba zaměřit se na renovaci existujících budov, neboť tempo výstavby nových budov v EU trvale klesá a mnoho starých budov může významně přispět ke zvýšení energetické účinnosti, pokud budou řádně renovovány.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně.(FR) Otázka energie je pro Evropu velkou výzvou. Nesmíme zapomínat na to, do jaké míry náš kontinent vděčí za svůj rozvoj poměrně snadnému přístupu k energii, kterému se evropské země těšily po více než století. Nyní otázka energie získala ještě jeden odlišný aspekt. Použití fosilních paliv se stále více stává záležitostí minulosti. Dvojí tlak, který vyvolává otázka globálního oteplování a nevyhnutelně stále obtížnější zajištění dodávek ropy a v menší míře plynu, nás nutí přemýšlet o nových řešeních. Od roku 2006 existuje akční plán pro energetickou účinnost, který řeší dva konkrétní aspekty účinnosti. Abychom šetřili způsobem, který sníží závislost EU na jejích mezinárodních partnerech, je nutné řešit účinnost výroby i účinnost spotřeby: méně energeticky náročných budov, více úsporných strojů, ale také modernější výrobní technologie, které nám umožní spojit konkurenceschopnost a inovace s úsporami z rozsahu. Tento zásadní text (včetně závazného cíle dalšího 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020), který staví Evropskou unii mezi vedoucí síly v této oblasti, jsem samozřejmě podpořila.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Od přijetí akčního plánu pro energetickou účinnost v roce 2006 bylo dosaženo mnoha úspěchů, avšak politické a hospodářské podmínky se od té doby dost změnily. Proto existuje jasná potřeba zrevidovat politiku energetické účinnosti EU a přizpůsobit ji nynějším prioritám a rozvoji. Energetická účinnost představuje nejhospodárnější a nejrychlejší způsob snižování CO2 a jiných emisí. Nese s sebou obrovské výhody jak v oblasti hospodářského růstu, tak při vytváření pracovních míst. Domnívám se, že jako základ pro přezkum evropské politiky v oblasti energetické účinnosti by mělo být provedeno důkladné posouzení výsledků a nedostatků akčního plánu pro energetickou účinnost z roku 2006. Je stále zřejmější, že EU nejde správnou cestou ke splnění svého 20% cíle, a proto je nutné přijmout další účinná opatření na podporu energetické účinnosti. Velká pozornost musí být věnována renovaci existujících budov, protože dosud byl v této oblasti jen malý pokrok. Tempo výstavby nových budov v EU trvale klesá a v oblasti účinnosti má největší potenciál mnoho starých budov, pokud budou řádně renovovány. To by pomohlo snížit celkovou energetickou závislost EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Zpráva pana Bendtsena z vlastního podnětu, přijatá velkou většinou, vysílá vítaný politický signál týkající se problematiky energie několik dní po skončení summitu v Cancúnu a dva měsíce před energetickým summitem, který se koná 4. února 2011. Energetická účinnost je bezpochyby jednou z nejdůležitějších oblastí našeho boje za ochranu životního prostředí. Úspory energie a energetická účinnost představují nejhospodárnější a nejrychlejší způsob snižování emisí CO2 a posílit zabezpečení dodávek. V této zprávě vyzýváme k zintenzívnění úsilí o dosažení 20% cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2020. Mrzí mne však, že pozměňovací návrh vyzývající Evropskou komisi, aby v příštím roce zahájila iniciativu zásadní renovace existujících budov, nezískal potřebnou většinu. Ve zprávě jsou zmíněny pouze nové budovy, a nikoli otázka správy existujících budov. Budovy představují 40 % spotřebované energie a přibližně 36 % emisí skleníkových plynů v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože je nezbytné přijmout konkrétní opatření k provádění akčního plánu pro energetickou účinnost, zejména proto, že je stále zřejmější, že EU nesplní svůj cíl snížit emise skleníkových plynů o 20 %. Chtěla bych upozornit na to, že energetická účinnost představuje nejhospodárnější způsob snižování CO2 a jiných emisí. Kromě toho představuje jedinečnou příležitost k podpoře a vytváření pracovních míst a zároveň snižuje závislost na dovozu energií. Evropský parlament proto vyzývá Komisi, aby při přípravě nového akční plán pro energetickou účinnost zohlednila potřeby spotřebitelů energie vyžadujících zvláštní ochranu. Dále vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření a účinné politiky, jako například vnitrostátní akční plány či cílená sociální opatření, jež umožní snížit míru energetické chudoby, a pravidelně podávaly zprávy o své činnosti směřující k řešení tohoto problému. Komise by měla odpovídat za předkládání statistik vývoje všech zásadních součástí energetické politiky EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Chtěl bych poblahopřát panu Bendtsenovi za tuto důležitou a aktuální zprávu o energetické účinnosti. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že vysoká energetická účinnost nám pomůže výrazně snížit emise CO2.

Z politického opatření tohoto druhu mohou vzejít různé výhody: za prvé by mohla být vytvořena nová pracovní místa, ale bylo by také možné dosáhnout většího zapojení malých a středních podniků, které jsou spojujícím článkem italského a evropského hospodářství a kterým by mohly být poskytnuty nové příležitosti k rozvoji. Za tímto účelem bude nezbytné zajistit vhodné finanční nástroje na posílení odborného vzdělávání, výzkumu a přístupu k informacím. Proto souhlasím s tím, že je třeba revidovat politiky Evropské unie v oblasti energetické účinnosti a realizovat konkrétní plány na zvýšení konkurenceschopnosti.

Pokud jde o budovy a ekodesign, souhlasím s tím, že je třeba zaměřit se na renovaci existujících budov, neboť nabízejí v oblasti energetické účinnosti největší potenciál, pokud budou řádně renovovány. Abychom těchto cílů dosáhli, je nutné posílit opatření, nástroje a finanční podporu ze strany členských států a na evropské úrovni, například vytvořením ad hoc fondů

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), písemně.(CS) Zpráva o energetické účinnosti správně vyzývá k většímu důrazu na inovativní systémy, jako jsou inteligentní sítě nebo inteligentní měřiče, k pružnějšímu začleňování obnovitelných zdrojů energie a k vytvoření globální strategie výroby tepla Je třeba v této souvislosti připomenout politický cíl, podle kterého by do roku 2015 mělo mít 50 % domácností inteligentní měřiče a do roku 2020 80 % domácností. Jsem rád, že neprošly návrhy na zavedení legislativních opatření v oblasti energetické chudoby a místo nich byla přijata taková formulace, z níž jasně vyplývá, že k řešení problému energetické chudoby jsou způsobilejší členské státy a že se tedy jedná o problém, který by se měl řešit na úrovni členských států. Zlepšení energetické účinnosti by rovněž mělo napomoci umožnění využití 15 % ERDF na projekty energetické účinnosti, i když se na druhou stranu domnívám, že energetická účinnost by měla být horizontální evropskou prioritou financovanou z jiných zdrojů, než jsou strukturální fondy.

Považuji za úspěch odmítnutí návrhů na zavedení celoevropské energetické nebo uhelné daně, která by vedla pouze ke zdražení energie a dopadla by tvrdě zejména na nízkopříjmové skupiny. Zároveň jsem toho názoru, že cíle v oblasti energetické účinnosti by neměly mít právně závaznou povahu a že by se neměla zavádět plošná podmíněnost strukturálních fondů splněním kritérií energetické účinnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Energetická účinnost je nezbytná pro zlepšování zabezpečení dodávek a kvality ovzduší, snižování emisí skleníkových plynů a posilování konkurenceschopnosti naší společnosti. Energetická účinnost znamená dosáhnout „více“ s „méně“ zdroji. Tato zpráva vytyčuje ambiciózní vizi energetické účinnosti, například stanovením individuálních cílů a pozitivních pobídek. Důležité prvky se zavádějí v oblasti modernizace energetické infrastruktury, např. inteligentní sítě, energetická účinnost v budovách a dopravě, využití informačních a komunikačních technologií a rozvoj vědeckého výzkumu v oblasti energetiky. Tato zpráva zdůrazňuje, že je třeba zdvojnásobit objem finančních prostředků na vědecký výzkum, vývoj a demonstrace technologií v oblasti energetiky. Co se týče financování, zpráva prosazuje také to, aby byla energetická účinnost podporována využíváním strukturálních fondů, což bude prioritou rozpočtu EU po roce 2013. S ohledem na toto všechno bych chtěla poblahopřát zpravodaji panu Bendtsenovi k výtečně odvedené práci a chtěla bych vyzvat vás všechny, abyste tuto důležitou zprávu podpořili.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Budovy představují přibližně za 40 % spotřebované energie a 36 % emisí skleníkových plynů v EU. Při příštím přezkumu akčního plánu pro energetickou účinnost by měly mít prioritu budovy s vysokou energetickou účinností. V současné době je 30 % bytů v Evropě zdravotně závadných a má vysoké náklady na energii. Proto je důležité nejen podporovat nové, udržitelné budovy, ale také udržitelně renovovat existující budovy. Proto musí členské státy ihned zahájit program důkladných rekonstrukcí existujících budov, aby bylo do roku 2050 dosaženo v odvětví stavebnictví téměř nulové energetické spotřeby. S energetickou účinností navíc souvisí i energetická chudoba. Vyzýváme proto Komisi, aby vypracovala nový akční plán pro energetickou účinnost, který zohlední potřeby spotřebitelů vyžadujících zvláštní ochranu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. Chtěl bych přivítat tuto zprávu o energetické účinnosti, protože zvýší energetickou bezpečnost a pomůže vytvářet sociální a hospodářské výhody pro hospodářství EU. Skupina S&D poukázala na to, že energetické zdroje nejsou mezi členské státy rozděleny rovnoměrně. Přijímáme-li právní předpisy týkající se energetické účinnosti, musíme mít vždy na paměti evropskou solidaritu. Říká se, že jednou z nejrychlejších cest k energetické účinnosti jsou úspory energie. Podpora energetické účinnosti vytvoří nová pracovní místa a uspoří vládám členských států ročně miliardy na nákladech na vytápění.

Velmi vítám vytvoření intenzivní nízkouhlíkové společnosti, ale musíme být opatrní a nastolit správnou rovnováhu mezi členskými státy založenou na jejich schopnostech a zdrojích. Znepokojuje mne, že od členských států jako Rumunsko se budou očekávat stejné výsledky jako od jiných členských států, jako je např. Švédsko, které dosáhlo v oblasti energetické účinnosti prokazatelných výsledků. Zásadním nástrojem pro podnícení a podporu energetické účinnosti v období od roku 2014 do roku 2020 bude 8. finanční výhled.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o akčním plánu pro energetickou účinnost, protože předkládá návrhy důležité pro životní prostředí a pro hospodářství, a konkrétně na předložení evropského právního předpisu, který zavede závazné cíle pro snížení energetické spotřeby.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) V roce 2008 se Evropa zavázala, že nejpozději do roku 2020 dosáhne snížení energetické spotřeby o 20 % a zajistí, že 20 % její energetické spotřeby bude pocházet z obnovitelných zdrojů. Tento cíl je základem, který má Evropě pomoci splnit její záměr spočívající ve snížení emisí CO2 a také snížit závislost na fosilních palivech, ale mělo by i nadále plně platit, že jde o cíl, ke kterému se jednotlivé státy zavazují dobrovolně.

Aby tomu tak bylo, pak bude důležitější, aby se členské státy namísto zavádění závazného limitu dohodly na řešeních, jež umožní větší energetickou účinnost a menší plýtvání energií a která nebudou mít dopadu na rozvoj a nebudou příliš nákladná pro evropská průmyslová odvětví a pro výrobce, zejména v dnešní době hospodářské krize.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně (PT) Tato zpráva se zaměřuje na politiku v oblasti energetické účinnosti v EU. V souvislosti s tímto problémem podporuji, že je třeba stanovit závazné cíle. V zelené knize Komise (2005/2006 v konečném znění) o energetické účinnosti se odhaduje, že v Evropě by přímo či nepřímo mohl být vytvořen přibližně milion nových pracovních míst. Podle tohoto sdělení mají největší prospěch z opatření v oblasti energetické účinnost malé a střední podniky a dále by díky opatřením energetické účinnosti mohla průměrná domácnost ročně ušetřit v průměru 1 000 EUR.

Povinná opatření v oblasti energetické účinnosti mají také zásadní význam pro snížení energetického schodku vyplývajícího z dovozu ropy a plynu z Perského zálivu a z Ruska.

V Evropské unii již máme závazné cíle pro zvýšení podílu obnovitelných energií na 20 %. Ve stávajícím rámci, bez závazných cílů v oblasti energetické účinnosti, bychom mohli využít tohoto potenciálu jen z poloviny. Je to také otázka právní jistoty a důležitý signál pro směrování nových investic.

Pro EU a Portugalsko vidím u tohoto závazného cíle více výhod než ztrát. Jestliže cíle EU 2020 navíc zůstanou pouhým záměrem, tato strategie ničeho nedosáhne.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Slibů ohledně zvýšení energetické účinnosti je čím dál víc, ale Evropské unii hrozí, že nesplní navrhované cíle: dosáhnout 20 % snížení do roku 2020. Poslední údaje ukazují na roční průměr pouze 9 % bez ohledu na to, jak by mohlo zvyšování energetické účinnosti přispět ke snižování emisí, spotřeby a energetické závislosti.

Zpráva obsahuje širokou škálu prvků, jež zcela dostatečně pokrývají rozsáhlou oblast energetické účinnosti, avšak naznačuje i cesty, které by mohly úspěšné dosažení vytyčených cílů zkomplikovat.

Obsahuje však také aspekty, se kterými nesouhlasíme, jako je údajné spojení mezi energetickou účinností a takzvanou strategií Evropa 2020, jež předpokládá vytvoření jednotného energetického trhu, podporu tržních nástrojů, evropský systém obchodování s emisemi maskující část zisků z energetické účinnosti a přehlížení potřeby chránit silný veřejný sektor energetiky, který musí každý stát podporovat.

Ačkoli souhlasíme s tím, že na realizaci těchto cílů musí být vyčleněny prostředky Společenství, máme stále pochybnosti o praktické proveditelnosti využití až 15 % EFRR nebo využití Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) pro cíle v oblasti energetické účinnosti, neboť své potřeby a priority při rozdělování těchto prostředků by měly určovat členské státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE), písemně.(FR) Ke zlepšení energetické účinnosti v rozhodujících odvětvích, jako je doprava a stavebnictví, může být zavedena celá řada opatření, jež skýtají nevyužité možnosti.

Není však realistické stanovit pro závazný cíl zlepšení energetické účinnosti do roku 2020 alespoň o 20 %, protože neexistuje metoda hodnocení ani jednotné ukazatele. Místo toho bychom se měli zaměřit na konkrétní odvětvové cíle, jako je závazek snížit energetickou spotřebu v existujících budovách o 38 %.

Hlavní překážkou bránící renovaci budov v oblasti bydlení a malých a středních firem je nedostatek financí. Namísto boje za nerealistické cíle by Evropská komise měla předložit inovativní řešení a podpořit vznik partnerství mezi veřejnými a soukromými subjekty, protože tato tvořivá ekologie je zdrojem pracovních příležitostí.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Tuto zprávu jsem podpořil, protože jejím cílem je zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 %, a napomoci tak přechodu k udržitelnému a ekologickému hospodářství. Nese s sebou obrovské výhody jak v oblasti hospodářského růstu, tak při vytváření pracovních míst. Tato místa budou vytvořena ve venkovských i městských oblastech. Je známou skutečností, že budovy představují v oblasti energetické účinnosti obrovský potenciál. Proto je třeba zaměřit se na renovaci existujících budov, neboť tempo výstavby nových budov v EU trvalé klesá a mnoho starých budov má v oblasti účinnosti největší potenciál, pokud budou řádně renovovány. V odvětví čistých technologií je třeba překonat rozdíly mezi USA a Čínou na jedné straně a EU na straně druhé. Obě tyto země jsou v přijímání legislativních opatření zaměřených na podporu energeticky účinných řešení mnohem dále než EU. Proto by měla EU a členské státy podporovat opatření a nástroje zaměřené na posílení financování. Na úrovni EU by měly být vytvářeny pobídky ke zřizování vnitrostátních fondů pro energetickou účinnost, jež podporují smlouvy o energetické účinnosti. Smlouvy o energetické účinnosti, prostřednictvím kterých zákazníci získávají zaručenou úsporu energie, vytvářejí pákový efekt, neboť takto investované prostředky se v časovém horizontu 2–15 let vrátí. V malých a středních podnicích jsou tak vytvářena pracovní místa, spotřebitelé ušetří na platbách za energie a zároveň jsou snižovány emise.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. (FI) Když jsem podobně jako většina poslanců v mé skupině hlasovala proti povinnému cíli energetických úspor o 20 %, nezaujímala jsem postoj k významu energetických úspor, ale ke způsobu, jakým se ho pokoušejí prosadit. Význam větších energetických úspor je nesporný. Nicméně pokusy o řešení problémů EU v oblasti klimatu, energetické bezpečnosti a dodávek energie nejsou podle mého názoru udržitelné ani rozumné.

V proslulém klimatickém a energetickém balíčku 20-20-20 byl cíl v oblasti úspor energie jediným nezávazným cílem, neboť se vycházelo z toho, že porostou spolu s ostatními povinnými cíli, jako jsou cíle v oblasti snižování emisí a v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Cíl v oblasti úspor energie nebyl plněn tak, jak jsme chtěli, ale nyní bychom neměli zatěžovat své Společenství dalším závazným cílem, který se překrývá s jinými závaznými cíli a navíc nevíme, jak ho bude dosaženo, ale měli bychom v první řadě zkoumat, zda tyto ostatní cíle byly stanoveny správně.

Při zavádění snížení emisí a cílů v oblasti obnovitelných energií se naše členské státy a jejich podniky dostávají pod tlak a převažuje pokušení zavádět krátkodobá, neudržitelná řešení. Jestliže k tomu všemu zavedeme ještě další omezení, ocitneme se v situaci, kdy si EU bude pod sebou doslova podřezávat větev a zároveň vyvolá velký odliv příjmů bez jakékoli další výhody v oblasti klimatu, životního prostředí nebo naší energetické bezpečnosti.

Ve snaze učinit něco dobrého jsme dosáhli pravého opaku. Průmysl v celosvětovém měřítku ztrácí na životaschopnosti, ve jménu udržitelné energie neudržitelně spalujeme dřevo, a samotný problém, emise oxidu uhličitého, přitom za našimi hranicemi nabývá stále závažnější podoby.

Je na čase přijmout citlivá a udržitelná opatření a neuchylovat se ke krátkozrakým silovým řešením bez čehokoli skutečně hmatatelného.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Zvýšení energetické účinnosti v celé EU je základní součástí udržitelné evropské strategie v oblasti energetiky. Umožní co nejrychleji a nejhospodárněji snížit emise CO2 a zároveň zlepšit energetickou bezpečnost. Vítám, že zpráva zdůrazňuje zvýšené investice do energetické účinnosti v budovách, což vytvoří nová pracovní místa v odvětví stavebnictví a v malých a středních podnicích a přinese možné roční energetické zvýhodnění ve výši až 1 000 EUR na domácnost. Zpráva také poukazuje na potřebu zvýšit energetickou účinnost v celém systému dopravy, a to přechodem od energeticky velmi náročných druhů dopravy, jako jsou nákladní a osobní automobily, k druhům přepravy s nízkou spotřebou energie, jako je železniční doprava. Vítám aspekty zprávy, které vyzývají Komisi a členské státy, aby energetické účinnosti věnovaly pozornost, kterou zasluhuje, a zároveň zajistily, že budou dodržována ustanovení četných právních předpisů vztahujících se k této oblasti, které jsou na úrovni EU a na vnitropolitické úrovni již v platnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Při dnešním hlasování jsem přijetí Bendtsenovy zprávy o revizi akčního plánu pro energetickou účinnost podpořil. Není pochyb, že energetická účinnost představuje nejhospodárnější a nejrychlejší způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Skutečností je, že budovy zodpovídají přibližně za 40 % spotřebované energie a za 36 % emisí skleníkových plynů v EU. Proto si myslím, že jedním z nedůležitějších úkolů je zvýšit energetickou účinnost budov, a mělo by toho být dosaženo zahájením prací na renovaci existujících zařízení a výstavbou účinnější společné infrastruktury v budovách a systémech vytápění. Hlasoval jsem pro financování izolace budov ze strukturálních fondů.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE) , písemně. – (RO) Zpráva o energetické účinnosti je pro přijetí akčního plánu EU v této oblasti na příští období velmi důležitá. Bude mít obrovský vliv na metody používané ke snižování emisí CO2, na hospodářský růst a vytváření pracovních míst v oblastech, jako je IT, stavebnictví a služby. Hlasoval jsem pro účinnější ochranu spotřebitelů zasluhujících zvláštní ochranu. Těmto spotřebitelům musí zlepšení energetické účinnosti přinést největší prospěch. Potřebné investice však budou vyžadovat více finančních zdrojů. Dále jsem hlasoval pro vytvoření finančních zdrojů pro zvyšování energetické účinnosti na celostátní, regionální či místní úrovni. Tyto zdroje by mohly hrát důležitou úlohu při rozvoji malých a středních podniků a společností poskytujících služby spojené se zvyšováním energetické účinnosti. Hlasoval jsem proti stanovení právně závazného cíle dosáhnout do roku 2020 energetických úspor ve výši nejméně 20 %, neboť tento donucovací prvek na úrovni EU by mohl mít nepříznivý dopad na jednotný trh. Myslím si, že přechod k udržitelnému, ekologickému hospodářství bude pokračovat i bez zavádění zbytečných legislativních opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Ve své zprávě o revizi akčního plánu pro energetickou účinnost pan Bendtsen oprávněně poukazuje na to, že vnitrostátní politiky dosud plně nevyužívají potenciálu v oblasti energetické účinnosti. Musíme proto posilovat strategie Evropské unie v tomto směru. Hlasoval jsem pro návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně.(FR) Tato zpráva podporuje zásadu energetické účinnosti a obhajuje uvádění spotřeby energie na energetických štítcích. To je dobrá věc, ačkoli člověk by si možná přál, aby se diskuse rozšířila na energetickou nenáročnost a ekoznačky. Zpráva také vyjadřuje znepokojení nad energetickou chudobou. To je dobrá zpráva. Jaká škoda, že z nich činí nástroje ekologického kapitalismu, že podporuje volnou hospodářskou soutěž, vyzývá k zásahu finančních prostředníků a vychvaluje pozitiva trhu s uhlíkem. Zcela anuluje výhody, které slibuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Akční plán odpovídající evropské energetické politice musí řešit tyto otázky: přechod k energetickému systému s nízkouhlíkovými emisemi, zajištění bezpečnosti energetických dodávek a zajištění lepší konkurenceschopnosti Unie a dodávek energie všem spotřebitelům za dostupné ceny. Dosažení těchto cílů vyžaduje značné finanční a lidské úsilí.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Toto je 10 hlavních směrů pro energetickou účinnost:

1. energeticky účinné technologie; 2. dopravní technologie; 3. účinné využití energie; 4. bezpečnost energetických přenosových sítí; 5. sběr a skladování zboží používaného pro výrobu energie; 6. využití energie v dodavatelských zemích; 7. vytváření a distribuce energetických zdrojů; 8. antimonopolní programy pro spotřebu energie a dodávky energie; 9. nanotechnologie v odvětví energetických dodávek a jeho rozvoj; 10. účinné právní předpisy v oblasti energetiky.

Tyto aspekty v této zprávě bohužel nejsou obsaženy. Hlasoval jsem pro s vědomím, že hlavní úkol teprve začal.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Energetická účinnost je oblastí s velkým potenciálem do budoucna, kde EU již má nějaké zkušenosti. Navíc v členských státech EU sídlí mnohé technologicky vyspělé podniky. Kromě zřejmých výhod pro životní prostředí nabízí toto odvětví také příležitosti pro posílení hospodářského růstu a vytváření pracovních míst. V minulosti se však jasně ukázalo, že EU si často vytyčuje ambiciózní cíle a pak má problémy s jejich dosažením nebo je vůbec nesplní. K tomu by mohlo dojít v případě budov, které samozřejmě mají z hlediska úspor energie velký potenciál.

Je mnohem jednodušší provádět opatření tohoto druhu v nových budovách než v existujících starých budovách. Zvlášť velký problém představují památkově chráněné budovy. V neposlední řadě nesmíme dovolit, aby se situace vymkla z rukou tím, že přijmeme opatření ke zvýšení energetické účinnosti, jejichž realizace bude tak nákladná, že náklady na bydlení se stanou téměř neúnosné. Podle toho jsem také hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně.(PL) Nelze nesouhlasit s výrokem zpravodaje, že „energetická účinnost představuje nákladově nejúčinnější a nejrychlejší způsob snižování CO2 a jiných emisí“. Opatření ke zlepšení energetické účinnosti kromě toho přispívají k hospodářskému růstu a k vytváření pracovních míst. Tento jev lze pozorovat například v nových členských státech, kde okruh problémů, před nimiž stojíme, je mimořádně velký.

Za zmínku také stojí, že podpora Evropské unie pro izolaci budov je jedním z nejviditelnějších rysů politiky soudržnosti. Modernizované budovy jsou jedním z nejlepších vývěsních štítů Evropské unie v tomto regionu. Vzhledem k tomu podporuji návrhy obsažené ve zprávě, které se týkají zvýšení výdajů na zlepšení energetické účinnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro akční plán pro energetickou účinnost, protože se domnívám, že je důležité podpořit Evropskou unii, aby pokročila dále směrem k ekologické a udržitelné budoucnosti. Snižování energetické spotřeby pomocí systému inovací v energetické infrastruktuře a městském rozvoji je cílem stanoveným Evropou v novém akčním plánu, který předloží Komise v únoru. Domnívám se také, že cíle nesmí být závazné, protože pokud urychlíme časový plán, riskujeme finanční poškození podniků i jednotlivců. Opatření akčního plánu musí logicky souviset s vnitrostátními plány, aby bylo možné vypracovat společnou metodiku pro měření cílů v oblasti energetické účinnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně.(PT) Zpravodaj, člen skupiny PPE, ve svém přezkumu akčního plánu pro energetickou účinnost předkládá vyvážený návrh na dosažení cíle energetické úspory o 20 % stanovený Evropskou radou v roce 2007.

Pragmatický způsob provádění politiky energické účinnosti navržený zpravodajem, prostřednictvím individuálních cílů a bez zavádění právně závazných cílů, se mi za současných hospodářských a politických podmínek zdál být nejvhodnější způsobem dosažení příslušných cílů. Avšak ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) bylo přijato řešení zahrnující zavedení povinných cílů snížení energie nejméně o 20 %, pozměňovací návrh schválený hlasy socialistů, liberálů a Zelených.

Ze zprávy, pro kterou jsem hlasovala, bych poukázala na různá opatření Společenství a členských států, jež podporují energetickou účinnost: provádění platných právních předpisů v této oblasti, energeticky účinný městský rozvoj, výstavba energeticky účinných budov a financování těchto i jiných opatření vytvořením vnitrostátních fondů pro energetickou účinnost.

Mělo by být zdůrazněno, že tato zpráva Evropského parlamentu je důležitým příspěvkem k přezkumu akčního plánu pro energetickou účinnost, který právě probíhá v Evropské komisi.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Částečně díky některým zlepšením původního plánu souhlasím s panem Bendtsenem v tom, že energetická účinnost je nejhospodárnějším opatřením ke snižování CO2 a dalších emisí a že představuje jedinečnou příležitost k podpoře a vytváření pracovních míst a zároveň snižuje závislost na dovozu energií. Zpravodaj poznamenává, že podle Komise by mohly přínosy spojené s úsporou energie přesáhnout částku 1 000 EUR na jednu domácnost ročně.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Energetická účinnost představuje nejhospodárnější a nejrychlejší způsob snižování CO2 a jiných emisí. Nese s sebou obrovské výhody jak v oblasti hospodářského růstu, tak při vytváření pracovních míst v oblasti IT, stavebnictví a služeb. Tato pracovní místa vznikají ve venkovských i městských oblastech, často v malých a středních podnicích, a jde o místní práce, které nemohou zabezpečit externí dodavatelé. Komise hodlá počátkem roku 2011 předložit nový revidovaný plán, který musí obsahovat tyto prvky: – závazný cíl EU dosáhnout do roku 2020 zvýšení energetické účinnosti alespoň o 20 % – začlenit do všech energetických politik opatření boje s energetickou chudobou – revize směrnice o energetických službách v roce 2011 – podpora investic do inteligentních sítí a ze strany členských států plnění požadavků třetího legislativního balíčku o vnitřním trhu instalovat do roku 2020 inteligentní měřiče do 80 % domácností – členské státy musí stanovit roční cíle v oblasti renovace fondu budov – Komise musí předložit politiky k dosažení téměř nulových energetických ztrát do roku 2050 – pro dosažení cílů v tomto odvětví musí Komise posoudit inovativní systémy financování, jako jsou revolvingové fondy.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (S&D) , písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je důležité, aby cíl 20% energetické účinnosti byl povinný nejen z důvodu snižování CO2, ale i z důvodů sociálních. Velká část výdajů evropských domácností jde na úhradu účtů za energie. Zavedení účinných opatření, jež omezí plýtvání energií a pomohou snížit energetickou chudobu, je socialistickým cílem.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. (FR) Dokud se nestane realitou bláznivá výzva týkající se vesmírné sluneční energie a celý svět se nebude těšit z výhod této téměř nevyčerpatelné elektrické many, nemá Evropská unie ve své současné energetické politice jinou možnost volby, než získávat dodávky energie z co nejvíce zdrojů a dát se cestou energetické účinnosti. Jde o klíčovou prioritu evropské strategie pro příští desetiletí zdůrazněnou ve zprávě pana Bendtsena, která byla dnes odpoledne schválena většinou poslanců Evropského parlamentu. Vítám zejména přijetí závazného cíle uspořit 20 % energie do roku 2020, což by EU přineslo úsporu přibližně 100 miliard EUR. Aby toho mohlo být dosaženo, musíme samozřejmě učinit více v nejrůznějších oblastech, jako jsou energetické služby, doprava (kdy budeme mít rámec pro standardizaci elektrických vozidel?) a budovy. Posledně uvedený prvek zasluhuje zvláštní pozornost, neboť víme, že budovy zodpovídají přibližně za 40 % spotřebované energie a 36 % emisí skleníkových plynů v EU. Existuje například značný potenciál úspor energie ve veřejných budovách, což by usnadnilo přechod ke stabilnímu, ekologickému hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. Tato zpráva důrazně a aktuálně upozorňuje Komisi a Radu na význam závazného cíle v oblasti energetické účinnosti před důležitým energetickým summitem 4. února 2011 a v době, kdy Komise připravuje svůj akční plán pro energetickou účinnost. Má-li Evropa reagovat na výzvy energetické bezpečnosti a změny klimatu, jsou nezbytná ambiciózní opatření EU zaměřená na úspory energie a energetickou účinnost. Mají také hospodářský smysl, vytvářejí pracovní místa a šetří peníze spotřebitelů na účty za energie. Až dosud členské státy nedodržovaly svůj slib snížit do roku 2020 spotřebu energie o 20 %, neboť nedosahovaly dostatečného pokroku. To, že se tento cíl stane závazným, pomůže (jako v případě obnovitelné energie) zajistit, aby vlády EU tohoto potenciálu skutečně využívaly.

Zpráva také vyzývá k důraznějším opatřením k řešení energetické spotřeby budov, hlavně renovací existujícího fondu budov. Protože budovy se podílejí ze 40 % na energetické spotřebě v EU, do budoucna je nezbytné se tímto odvětvím zabývat. Zelení doufají, že touto zásadní otázkou se bude zabývat také energetický summit EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Akční plán pro energetickou účinnost je nejhospodárnějším prostředkem ke zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství a zabezpečení energetických dodávek do Evropské unie. Plán začít zlepšovat energetickou účinnost je také výbornou příležitostí pro rozvoj malých a středních podniků. Zpráva pana Bendtsena správně obrací pozornost na způsoby účinného a účelného využití energie, aniž by bylo nutné omezovat její spotřebu, protože ta v členských státech i nadále roste. Používání nových energetických technologií ve stavebnictví a dopravě umožňuje významné úspory na úrovni celé Unie. Aby však tyto metody mohly být zaváděny, je nutná kampaň k informování občanů a také snižování nákladů na energeticky úsporné technologie. Největší překážkou bránící zavádění inovativních zařízení je ovšem jejich vysoká cena. Pro mnoho členských států je přijetí závazných cílů do roku 2020 obtížné.

Nesmíme však zapomínat, že každý členský stát se nachází v odlišné fázi rozvoje energetické politiky. Závazný cíl 20% podílu obnovitelné energie na konečné energetické spotřebě do roku 2020 se zejména pro 12 nových členských států může ukázat jako příliš velká výzva.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Jsem potěšen tím, že Evropský parlament se vyslovil pro povinný cíl 20% energetických úspor do roku 2020. Na základě současné politiky dosáhne EU podle odhadů pouze 11% úspory energie. Domácnosti přitom vyplýtvají každoročně energii za 1 000 EUR a ročně vyvezeme do bohatých ropných zemí naše evropské bohatství v ceně nejméně 350 miliard EUR. Lepší izolace domů, energeticky účinnější doprava a účinnější přístroje zajišťují nižší účty za energii pro spotřebitele a podniky.

Přijetí těchto účinných opatření často brání překážky, jako jsou vysoké investiční náklady nebo nejistota ohledně jejich výhodnosti. Pokud evropští ministři tento návrh podpoří, vlády budou muset důrazněji podpořit opatření na úsporu energie. Tato opatření nakonec přinesou peníze, protože budou nižší platby za energii.

Úspory energie jsou pro nás nejlevnějším způsobem dosažení našeho cíle v oblasti klimatu a povedou ke snížení emisí CO2 o 560 milionů tun. Úspory energie nám proto dokonce umožňují stanovit o něco vyšší cíl v oblasti klimatu. Bohužel zatím beznadějně zaostáváme; podle nedávné zprávy musíme evropský cíl ztrojnásobit, máme-li dosáhnout úspory energie o 20 %. Je proto důležité, aby byl tento cíl stanoven všem členským státům EU jako závazný.

 
  
MPphoto
 
 

  Konrad Szymański (ECR), písemně. Poslanci Evropského parlamentu ze skupiny ECR se domnívají, že energetická účinnost může sehrát rozhodující úlohu tím, že pomůže EU dosáhnout jejích cílů v oblasti obnovitelné energie a snižování emisí. Má také zásadní význam pro zajištění naší energetické bezpečnosti a přispívá k naší hospodářské konkurenceschopnosti. Podporujeme mnohé z obsahu této zprávy, jako je zaměření na inteligentní sítě a inteligentní měřiče, financování z Evropské investiční banky a ze soukromého sektoru a také potenciál výzkumu a vývoje z hlediska posilování energetické účinnosti. Poslanci Evropského parlamentu ze skupiny ECR však nepodporují stanovení závazných cílů v oblasti energetické účinnosti. Domníváme se, že EU a členské státy jsou již motivovány k provádění politik energetické účinnosti skrze cíle v oblasti obnovitelné energie a snižování emisí a také cíle v oblasti úspory energie podle směrnice o energetických službách. Členové skupiny ECR se proto hlasování o této zprávě zdrželi.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem proti zprávě pana Bendtsena, protože číselné údaje byly znovu změněny a cíle jsou restriktivní. Jedná se sice o nelegislativní zprávu, ale důsledky směrnice o ekodesignu ukázaly, jak obezřetně je nutné k těmto záležitostem přistupovat. V důsledku zákazu klasických žárovek jsem musel poté, co mi praskla úsporná žárovka obsahující rtuť, vyklidit celou místnost, aby nikdo neutrpěl újmu na zdraví. Právě takovým věcem musí být v pravý čas zabráněno.

 
  
MPphoto
 
 

  Hermann Winkler (PPE), písemně. − Hlasoval jsem proti této zprávě. Vítám přístup této zprávy týkající se akčního plánu pro energetickou účinnost. Domnívám se však, že zavedení povinných cílů v oblasti energetické účinnosti „shora“ a stanovení povinných cílů modernizace a rekonstrukce soukromých a veřejných budov (jako jsou školy) je chybou. V době, kdy mají kraje, místní orgány a soukromé domácnosti omezený rozpočet, je tyto nerealistické cíly nadměrně zatíží. Například Komise EU, jejíž budovy spadaly pod nová kritéria účinnosti, musela nedávno přiznat, že by nedokázala splnit dodatečné požadavky na energetickou rekonstrukci svého fondu budov. EU nesmí vyžadovat, aby druzí dělali to, co nemůže udělat sama.

Pro mnoho středních podniků, a zejména pro malé dodavatele v Sasku, zacházejí tato opatření opravdu příliš daleko. Příliš podniky zatíží a povedou samozřejmě ke ztrátě pracovních míst a ke zvýšení nákladů pro spotřebitele. Kritické stanovisko musíme podle mého názoru zaujmout zejména k výzvě, aby byla kritéria energetické účinnosti uplatňována v politice veřejných zakázek. Správná cesta k úsporám energie zahrnuje vzdělávání evropských občanů a zavedení systémů daňových pobídek.

 
  
MPphoto
 
 

  Joachim Zeller (PPE), písemně. − (DE) Jsem proti této zprávě. Ačkoli obsahuje některé návrhy, které stojí za zvážení, mám nevalné mínění o politických gestech toho druhu, jež vyzývají k restriktivním opatřením, která jsou v praxi téměř neproveditelná. Zvlášť bezpředmětné vzhledem k finanční situaci všech zúčastněných stran jsou požadavky, aby místní a regionální orgány a soukromí vlastníci domů prováděli energetické rekonstrukce svých nemovitostí. Dokonce i Komise EU musela přiznat, že by nedokázala splnit komplexní požadavky na energetickou rekonstrukci svého fondu budov. Navíc dosud nebyl předložen žádný důkaz pro tvrzení, že energetické rekonstrukce vedou k úspoře přímých nákladů. V důsledku investic do výroby a údržby infrastruktury a do zařízení na výrobu obnovitelné energie rostou náklady na energii rychleji, než kolik mohou kompenzovat možné úspory pramenící z opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Stávající směrnice EU o energetické účinnosti z roku 2002 byla prováděna v jednotlivých členských státech velmi odlišně, což znamená, že v Evropě k této otázce neexistuje žádný společný přístup. Trvat na mnohem větší mobilizaci strukturálních fondů pro financování opatření v oblasti energetické účinnosti není vhodné s ohledem na probíhající diskuse o financích. Jsem jednoznačně pro diskusi o energetické účinnosti založené na širokém konsensu na všech politických úrovních a za účasti všech zainteresovaných aktérů a na vytvoření systému pobídek. Jsem však proti regulacím zaváděným „shora“ , za které musí zaplatit jiní.

 
Poslední aktualizace: 2. května 2011Právní upozornění