Předsedající. − Vážení kolegové a kolegyně, máme mnoho vysvětlení hlasování, proto budeme muset přísně hlídat čas. Po uplynutí jedné minuty každého přeruším. Omlouvám se za to, ale tak to musí probíhat.

Ústní vysvětlení hlasování

Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie pro rozpočtový rok 2011 ve znění pozměněném Radou

  Ashley Fox (ECR). - Pane předsedající, chci vysvětlit, proč jsem hlasoval proti rozpočtu na rok 2011. Hlasoval jsem proti, neboť v době úsporných opatření by EU měla projevovat zdrženlivost. Své výdaje bychom měli omezovat, a ne je zvyšovat. Podle mého názoru bylo ostudné, že Komise původně navrhovala zvýšení o 6 % a že to Parlament podpořil.

Domnívám se, že můj předseda vlády, David Cameron, udělal dobře, že prosadil snížení této úrovně na 2,9 %, ale víme, že to byl kompromis. Není to kompromis, z něhož by se britští konzervativci nějak zvlášť radovali, a byl jsem hrdý na to, že jsem hlasoval proti unijní rozhazovačnosti.

  Sirpa Pietikäinen (PPE). - (FI) Pane předsedající, je důležité, že Parlament měl poprvé možnost schvalovat rozpočet. Myslím, že v následné rozpočtové politice by měl Parlament prostřednictvím jím zvolených postupů v první řadě zajistit zvýšení příspěvku EU, rozpočtovou podporu materiální účinnosti a politiky v oblasti změny klimatu, a tímto způsobem naplnit Strategii pro Evropu 2020 a dosáhnout zelenější ekonomiky.

  Syed Kamall (ECR). - Pane předsedající, tak jako můj kolega Fox i já sdílím obavy, stejně jako i mnoho britských konzervativců.

V době úsporných opatření, kdy se vlády napříč Evropskou unií – a vlastně vlády po celém světě – snaží utáhnout si opasek a držet výdaje na uzdě, jak se opovažujeme požadovat navýšení peněz daňových poplatníků? Nepochybně nastal čas utáhnout si opasky a jít příkladem. Neměli jsme žádat o navýšení, neměli jsme žádat ani o zmrazení, měli jsme požadovat snížení rozpočtu EU, aby daňoví poplatníci v celé Evropské unii mohli brát své politiky vážně a věděli, že chápeme úzkost, kterou v této době pociťují, a že s nimi tuto úzkost sdílíme, nikoli se tvářit jako vyvolená elita nedbající o lidi, kteří nás do jejích řad vynesli.

Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Helga Trüpel (A7-0369/2010)

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, právo sestavit rozpočet je základním právem parlamentu. Platí to i pro Evropský parlament. Odpovědnost, důvěra a partnerství jsou tři klíčové aspekty spolupráce mezi Parlamentem, Komisí a Radou. Průběh konzultací o rozpočtu pro rok 2011 nevzbuzoval v tomto směru důvěru. Vyzývám Komisi a především Radu, aby respektovaly práva Evropského parlamentu, protože jak jsem již řekl, právo sestavit rozpočet je základním právem tohoto orgánu.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, včera jsem se ptal sám sebe, zda jsem časovou smyčkou nepropadl do časoprostorového kontinua a neskončil v 70. letech dvacátého století. Dnes si říkám, zda to nejsou 70. léta osmnáctého století.

Dovolte, abych ocitoval postřeh, který vyslovil Thomas Jefferson o vládě ve Spojeném království. Řekl, že „při takové vzdálenosti a mimo dohled svých voličů“ mají vládci nutně sklon ke „korupci, loupení a plýtvání“. Je to vskutku dokonalý obraz toho, co se děje v rozpočtu EU, kde jsou neschválené účetní závěrky, špatné rozdělování finančních prostředků a neustále rostoucí čísla, i přes snahy 27 členských států krotit své výdaje. Toto se děje, když neexistuje žádná spojitost mezi daněmi, zastoupením a výdaji, když EU očekává pugety za utrácení peněz, ale už ne urážky za zvyšování výdajů.

Jediný způsob, jak se nám podaří uvést tato čísla opět do souladu s veřejným míněním, je vrátit rozpočtovou odpovědnost národním parlamentům, neboť ty se musí ospravedlňovat před svými voliči, kteří jsou zároveň jejich daňovými poplatníky.

Zpráva: Jean-Paul Gauzès (A7-0340/2010)

  Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, my podporujeme toto opatření a děkujeme zpravodaji, který byl velmi přesný.

Nicméně se domníváme, že tato zpráva by měla přinutit evropské orgány, aby i nadále sledovaly budoucí vývoj této nové disciplíny, protože v minulosti vznikaly bohužel až příliš často nejasné situace, které na úkor podniků a střadatelů negativně ovlivnily finanční systém.

Považujeme za velmi důležité zavést nový evropský systém pro agentury a dohled nad všemi orgány centrálních bank s cílem zajistit, aby ratingová hodnocení účinně reagovala na moderní finanční systém a byla prospěšná veřejnosti. Proto děkuji zpravodaji.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, otázka zní: kdo kontroluje kontrolní orgány? Dokonce i fotbaloví rozhodčí musí projít prověrkou nebo schvalovacím procesem. Pokud to platí o fotbale, pak to jistě platí i pro finanční trhy. Proces hodnocení úvěrové spolehlivosti a zdravého stavu finančních produktů, bank a dokonce celých zemí byl ponechán na ratingových agenturách. Když však tyto agentury získají monopol a podaří se jim vyhnout se jakékoli formě dohledu, dostávají se tak do role jakéhosi boha a jsme svědky jejich uctívání. Tomu musíme zabránit. V Bibli stojí: „Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.“ Tato zpráva se pokouší tuto situaci napravit zavedením dohledu nad ratingovými agenturami. Ve vhodnou dobu by si měl Parlament položit otázku, zda se tato opatření skutečně osvědčila.

Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Helga Trüpel (A7-0369/2010)

  Barbara Matera (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dnešní hlasování o rozpočtu na rok 2011 potvrzuje uzavření nového postupu, který ač byl bolestný, projevil odpovědný a pevný postoj rozpočtových orgánů.

Přestože se jedná o kompromisní řešení zahrnující ústupky ze strany Parlamentu i ze strany Rady, zabránilo to zavedení systému dvanáctin, který by měl vážné důsledky pro financování programů Evropské unie.

Parlament je s dosaženými cíli spokojen. Dává však vinu těm, kdo nesou odpovědnost za neuzavření dohody o programu mezinárodního jaderného experimentálního reaktoru a programu flexibility. Evropská unie ztratila důvěryhodnost u svých mezinárodních partnerů a hrozí jí, že nebude schopná financovat své závazky a nebude ani schopná naplňovat nové oblasti činnosti vyplývající z Lisabonské smlouvy.

Od ledna 2011 musíme proto stanovit priority a zajistit jejich udržitelné financování v příštích letech.

Zpráva: Anja Weisgerber (A7-0050/2010)

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nutnost modernizovat měřicí systémy a zároveň zlepšit regulaci nás přiměla ke zrušení evropských směrnic o metrologii.

Jsem rovněž přesvědčen, že jde o první krok k zahájení zásadní a důkladnější reformy v této oblasti. Také není pochyb o tom, že se musíme dohodnout na dostatečném časovém rámci, aby členské státy měly možnost posoudit, jaký dopad bude mít zrušení těchto předpisů na jejich vlastní zákony, a provést veškeré potřebné úpravy.

A konečně, rozhodnutí zrušit různé směrnice dokonale naplňuje požadavek na větší zjednodušení, což je obzvlášť patrné ve všech odvětvích. Nicméně věříme, že léčba nebude horší než samotná nemoc.

Zpráva: Zita Gurmai, Alain Lamassoure (A7-0350/2010)

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Lisabonská smlouva zavedla klíčovou inovaci v demokratickém fungování Evropské unie tím, že poskytla tento nový praktický nástroj umožňující zapojení občanů do evropské diskuze a integrace.

Evropská občanská iniciativa skutečně zavádí novou koncepci mezinárodní demokracie a dává Evropské unii novou podobu účastnické demokracie. Všichni naši občané se mohou se svými legislativními návrhy obracet přímo na Evropskou komisi.

Návrh Komise vítáme, neboť zapojení občanské společnosti a formulace politik při rozhodování posiluje demokratickou legitimitu našich orgánů a přibližuje Evropskou unii jejím občanům.

  Oriol Junqueras Vies (Verts/ALE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych v první řadě vyjádřit spokojenost nad schválením evropské občanské iniciativy, pro niž jsem byl stínovým zpravodajem za Výbor pro kulturu a vzdělávání, a zároveň si postesknout, že Parlament nehlasoval o dvou otázkách, které považuji za zásadní, a to o právu mladých lidí ve věku nad 16 let podepsat tuto iniciativu a hlasech obyvatel.

Víme, že tyto iniciativy nejsou zahrnuty v Lisabonské smlouvě, a to jsou některé z důvodů, proč se stavíme proti této smlouvě.

  Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, dánská liberální strana dnes hlasovala ve prospěch občanské iniciativy, neboť tato iniciativa podporuje angažovanost občanů a více otevírá Evropskou unii. Parlament sepsal několik standardizovaných podmínek, které zpřístupní tuto občanskou iniciativu bez ohledu na příslušný členský stát a zajistí snadné použití tohoto nástroje. Občané však musí minimálně pocházet ze čtvrtiny členských států – počet obyvatel z každého členského státu musí být alespoň roven počtu poslanců Evropského parlamentu z tohoto členského státu vynásobenému koeficientem 750 a občané musí mít dostatečný věk, aby mohli volit v parlamentních volbách. Domníváme se, že tyto podmínky jsou důležité také k dosažení platnosti občanské iniciativy, která je nezbytná pro to, aby tato iniciativa byla vnímána jako závažný příspěvek k rozvoji demokracie.

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedající, chtěl bych říci pár slov o občanské iniciativě. Je pravda, že díky Lisabonské smlouvě jsme využili novou iniciativu, která povzbuzuje naše občany k účasti na demokracii. Když milion občanů podepíše petici, Komise se jí bude zabývat, ale to je všechno? Podle mého názoru jde o skvělou iniciativu, ale musíme přemýšlet, jak ji dál rozvíjet.

Předpokladem je, aby se naši občané podíleli na demokratickém procesu, a to zejména hlasováním ve volbách. To by byl způsob, jak pokročit v otázkách, které jsou pro občany důležité. Tato nová iniciativa pak může samozřejmě posílit aktivní občanství, ale na druhou stranu si uvědomuji, že by to mohlo vést k situaci, kdy Komise pouze reaguje na podněty a nic konkrétního z toho dál neplyne. V tom případě musíme znovu zvážit, jak bychom skutečně mohli motivovat občany k účasti na politickém rozhodování.

  Morten Løkkegaard (ALDE). – (DA) Pane předsedající, chtěl bych jen doplnit to, co již bylo řečeno v souvislosti s podporou dánské liberální strany, chci říci, jak zde již zaznělo, že se jedná o mimořádně důležitou iniciativu. Je to zároveň experiment, který – a po tom právě volám – musíme velice pozorně sledovat, a musíme zajistit, aby na tříleté období, které bylo pro tuto iniciativu nyní stanoveno, navázaly konkrétní kroky, a posoudit, zda se skutečně jedná o vlastní iniciativu občanů nebo – mohu-li to tak říci – zda jsou za tím jiné úmysly. Pro úspěch této iniciativy – a v její úspěch všichni doufáme – je důležité, aby se jí skutečně chopili občané. K tomu bych chtěl ještě dodat, že já osobně věřím, že se objeví nějaká perspektivní, konstruktivní a pozitivní témata, která v souvislosti s tímto projektem Evropské unie občany zajímají, a že to neskončí neustálým „ne“ strany, která si vždy osobuje právo na využití takových iniciativ.

  Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, velmi pečlivě jsem sledovala legislativní proces pro evropskou občanskou iniciativu a jsem ráda – zčásti na základě prohlášení Rady a Komise – že za rok budou zahájeny první petiční akce.

Jsem také hrdá na to, že mohu Evropskému parlamentu oznámit, že bezprostředně po schválení pobuřující směrnice o výzkumu prováděném na zvířatech vzniklo v Itálii široké hnutí občanů, sdružení a výborů organizované zdola. Toto hnutí nebude letos sedět se založenýma rukama, ale bude pracovat na přípravě návrhu pro Komisi, a to návrhu, který pro Evropskou unii požaduje moderní a civilizované zákony a jednoznačně odmítá testování na zvířatech – krutou a vědecky neefektivní praxi – zároveň důrazně podporuje alternativní metody.

Říci „ne“ vivisekci musí být cílem Evropské unie, protože je to přání jejích občanů.

  Ashley Fox (ECR). - Pane předsedající, domnívám se, že občanská iniciativa by mohla být prospěšná, protože občanům umožní, aby se obraceli přímo na Komisi, ale otázkou zůstává, jak bude Komise reagovat na návrhy, které se jí nelíbí.

Domnívám se, že můžeme očekávat celou řadu iniciativ požadujících, aby Komise dělala více, aby bylo více Evropy, a není pochyb o tom, že na takový požadavek bude Komise reagovat nadšeně.

Jak však zareaguje na návrhy, aby bylo méně Evropy, nebo třeba na to, aby Evropa dělala věci lépe nebo aby utrácela méně peněz, nebo třeba na prohlášení, že by nikdy neměly existovat evropské daně? Se zájmem očekávám, jak se Komise k těmto návrhům postaví. Bude k těmto návrhům přistupovat se vší vážností? Pokud bude reagovat pouze na návrhy, které se jí líbí, pak bude tato iniciativa zbytečná.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, s radostí jsem hlasoval pro tyto návrhy a myslím, že oba zpravodajové odvedli velmi dobrou práci, a to nejen pro Evropskou unii, ale pro naše občany obecně.

Občanská iniciativa byla velmi důležitou součástí Lisabonské smlouvy schválené v Irsku více než před rokem, ale chvíli to vypadalo, že složitost a regulace celý proces zmaří. Díky práci zpravodajů se proces zjednodušil a obzvláště vítám myšlenku, aby iniciátorem tohoto procesu byl panel složený ze sedmi členů pocházejících ze sedmi různých zemí. Mám za to, že díky tomuto a dalším opatřením se budou řešit skutečné zájmy občanů a nebudou se řešit nezadatelná práva.

(GA) Chtěl bych zakončit jedním naším irským příslovím, které říká, že dobrý začátek je polovina úspěchu. A dobrý začátek tady je.

  Nicole Sinclaire (NI). - Pane předsedající, tohle je vlastně fingovaná demokracie, že? Je velká škoda, že jste nechtěli skutečně naslouchat občanům Evropy před prováděním Lisabonské smlouvy, která tuto iniciativu občanů přinesla.

Abych odpověděla panu Foxovi před malou chvílí: po první fázi může Komise usoudit, že se nejedná o užitečný námět. A v tom je ten problém, protože Komise nemá žádný závazný mandát. Jednoduše to vůbec nemusí brát na vědomí. Opět jsme svědky toho, jak Evropská unie nebere v úvahu přání občanů Evropy. Proboha, prosím naslouchejte lidem, protože oni toto nechtějí.

Návrhy usnesení RC-B7-0688/2010

  Jim Higgins (PPE). - Pane předsedající, vítám pracovní program Komise pro rok 2011, pro který jsem hlasoval.

Finanční krize je velká výzva a je nutno se jí postavit čelem. Přeji Komisi úspěch při plnění cílů, které si stanovila. Co se týče eura, je naprosto klíčové, z hlediska celistvosti a soudržnosti Evropské unie a z hlediska solidarity v rámci Evropské unie, abychom měli společnou měnu a ze všech sil se ji snažili chránit.

Pokud jde o zaměstnanost a hospodářství, vítám skutečnost, že v lednu 2011 přijme Komise svůj první výroční přehled o růstu. Tento výroční přehled o růstu poskytne analýzu hospodářské situace Unie včetně možných odchylek a systémového rizika. To je nezbytný předpoklad pro přeměnu Evropy v inteligentní a udržitelnou ekonomiku.

V neposlední řadě jsme Společenstvím 500 milionů lidí. V evropském ringu a na světové scéně musíme bojovat ve vyšší váhové kategorii. V následujícím roce přeji Komisi hodně úspěchů.

  Philip Claeys (NI). - (NL) Hlasoval jsem proti tomuto návrhu z mnoha důvodů, ale nejpodivnější odstavec je ten, v němž se uvádí, že podle tohoto Parlamentu by členské státy měly povinnost vynaložit 0,7 % svého hrubého národního příjmu na rozvojovou pomoc a Komise by měla zajistit dodržování této povinnosti.

Kromě otázky, zda má či nemá rozvojová pomoc nějaký smysl, to také představuje vážné porušení zásady subsidiarity. Další podivností je odstavec 52, kde je Komise vyzývána, aby takříkajíc využila dynamiky pro proces rozšiřování. Může mi někdo říci, jaké dynamiky? Máte tím na mysli neustálé provokace Turecka nebo masivní porušování lidských práv v této zemi, nemluvě o neustále rostoucí islamizaci?

Návrhy usnesení RC-B7-0693/2010

  Philip Claeys (NI). - (NL) V tomto usnesení je nepochybně pár dobrých věcí, například odsouzení prezidenta Mugabeho, zločince, který se zúčastnil summitu v Lisabonu, a odkaz na škodlivé důsledky odlivu mozků z afrického kontinentu.

Usnesení také správně zdůrazňuje klíčovou úlohu rozvoje zemědělských kapacit. Na druhou stranu se musíme opravdu zbavit oněch nesmyslně stanovených 0,7 %. Rozvojová pomoc ve výši 1 miliardy USD, která proudila do Afriky celých 60 let, vedla jen k tomu, že se tento kontinent stále hlouběji propadal do bídy. Namísto poskytování stále více pomoci musíme vynaložit svou energii kromě jiného na boj s nezákonným únikem kapitálu, což toto usnesení ostatně zdůraznilo.

A také na mě v žádném případě nezapůsobil odstavec o přistěhovalectví, a proto jsem nakonec hlasoval proti.

  Syed Kamall (ECR). - Pane předsedající, když se podíváme na špatnou situaci, v níž se nacházejí mnohé africké státy, my všichni v EU a v jednotlivých členských státech EU jim samozřejmě chceme pomoci vymanit se z chudoby, ale myslím si, že bychom měli se svou pomocí nakládat s větším rozmyslem. Dojde-li ke katastrofě, je zcela na místě, že krátkodobě hraje pomoc rozhodující úlohu, ale díváme-li se na vývoj z dlouhodobého hlediska, je přidělování pomoci někdy nesprávné.

Určitě není v pořádku, aby naši daňoví poplatníci v různých členských státech EU posílali peníze africkým vládám, které nespravují svou zemi řádným způsobem, a aby peníze neproudily k těm, kteří je nutně potřebují. Nejlepší způsob jak podpořit rozvoj je pomoci podnikatelům v chudších zemích, kteří vytvářejí bohatství ve vlastních obcích a své přátele a sousedy pomáhají z chudoby.

Pojďme otevřít své trhy, zaměřme svou pomoc na podporu obchodu a rozvoje, nikoli jen na finanční pomoc.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, spolu s řadou poslanců v tomto sále jsem se nedávno zúčastnil summitu Afrického národního kongresu v Kinshase, oficiálně druhé nejhorší zemi na světě. OSN sestavuje seznam zemí podle kvality života a za Demokratickou republikou Kongo je už jen Zimbabwe. Ale samozřejmě si Konžané na rozdíl od Zimbabwanů nemohou říkat, že situace by se zlepšila, jen kdyby došlo ke změně vlády. Mají své pluralitní volby, svou mezinárodně schválenou ústavu atd.

Demokratická republika Kongo zdůrazňuje a koncentruje africkou tragédii. Podle mého názoru můžeme poněkud razantněji než v sousedních zemích přičítat vinu tamní koloniální zkušenosti, aniž bychom si museli zopakovat celou tragédii Svobodného státu Kongo. Je tu samozřejmě prokletí přírodních zdrojů, které rozbíjí vazbu mezi daněmi a výdaji, a politika se tak proměňuje v boj o čest a bohatství. Především však je zde nesourodost, nedostatek národního cítění, nedostatek jazykové a účelné etnické jednoty. „Miluješ-li svou vlast, plať daně“, hlásá smutný nápis v Kinshase. Samozřejmě to nikdo nedělá.

Jsem si jist, že uhádnete, proč jsem se o tom zmiňoval. Předseda Evropské rady řekl, že vlastenectví vede k válce. Rád bych ho tedy zavedl na místo, kde na vlastenectví nenarazíte, aby viděl, k čemu to vede.

Návrhy usnesení RC-B7-0688/2010

  József Szájer (PPE). – (HU) Pane předsedající, všichni víme, že v důsledku finanční krize se v některých evropských zemích stává stále přitažlivějším státní pilíř důchodového systému, který nabízí větší míru zabezpečení. Mnohé země přezkoumávají své vlastní systémy a snaží se posílit státní důchodový systém. Přestože důchodový systém spadá v podstatě do oblasti působnosti jednotlivých států, pořád je důležité, jakým směrem se debaty o této problematice v Evropě ubírají. Vítám proto skutečnost, že bod 30 rozhodnutí o pracovním programu Komise, který byl nyní přijat s podporou tří největších skupin v rámci Evropského parlamentu, a to lidové, sociální a liberální, zdůrazňuje, že první, tedy státní pilíř důchodového systému je nutno posílit. Moje rodné Maďarsko učinilo včerejším přijetím rozhodnutí v tomto směru významný krok. Diskuse o důchodovém systému v rámci EU, pokud jde o Bílou a následně Zelenou knihu, musí v tomto duchu dál pokračovat a to je to, co Evropský parlament od Komise požaduje, a proto mi tento návrh udělal velkou radost.

Zpráva: Kinga Gál (A7-0344/2010)

  Clemente Mastella (PPE). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nový institucionální rámec zavedený Lisabonskou smlouvu zdůrazňuje, že účinná ochrana a podpora lidských práv a základních svobod podporují v Evropské unii demokracii a právní stát.

Tuto zprávu jsem podpořil, protože jsem přesvědčen o tom, že Evropská unie nutně potřebuje novou vnitřní politiku v oblasti lidských práv, která je účinná a komplexní a zajišťuje účinné mechanismy odpovědnosti, a to na národní úrovni i evropské úrovni, s cílem řešit četné případy porušování lidských práv, kterých jsme denně svědky.

Chceme zdůraznit, že vstup Lisabonské smlouvy v platnost zásadně změnil podobu práva Evropské unie. Listina základních práv má stejnou právní sílu jako Smlouvy a představuje nejmodernější kodifikaci základních práv, zároveň nabízí vyváženost mezi právy a solidaritou a zahrnuje občanská, politická, ekonomická a kulturní práva, stejně jako práva třetí generace.

  Antonello Antinoro (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rozhodl jsem se hlasovat pro tuto zprávu, a to nejen proto, že to bylo rozhodnutí mé politické skupiny, ale také proto, že jsem bezvýhradně přesvědčen o tom, že tato zpráva má velký význam z institucionálního hlediska a je potřebná v době, kdy jsou vymezeny pravomoci Parlamentu, ale jejich organizace probíhá pomalu.

Pochopitelně jsme si přáli, aby první schvalování rozpočtu podle podmínek Lisabonské smlouvy bylo významnou událostí. Bylo tedy nutné vypracovat náš společný postoj, a zpravodaj se proto snažil nalézt kompromisní pozměňovací návrhy, a zabránit tak rozhodnutím, která jen oddálí konečné uplatňování Lisabonské smlouvy.

Děkuji proto paní Gálové za její práci a doufám, že tato zpráva povede k celkovému zlepšení činnosti evropských orgánů.

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedající, nejprve chci poblahopřát paní Gálové k této vynikající zprávě o situaci v oblasti základních práv v Evropské unii. Ale je to jen zpráva. Musíme si uvědomit, že v rámci Evropské unie nás čeká stále ještě hodně práce. Bohužel v praxi ne každý požívá základních práv, i když teoreticky se tvrdí, že tomu tak je. Máme například velké romské menšiny, jejichž základní práva nejsou v řadě ohledů naplňována.

Máme také problémy se svobodou projevu. Právě kvůli svobodě projevu jsme udělili Sacharovovu cenu kubánskému disidentovi, ale problémy jsou stále ještě i v Evropě. Ne všude mohou lidé mluvit svobodně a vyjadřovat svůj názor. Zde v Evropském parlamentu máme konkrétní příklad jednoho z kolegů, který se pohybuje obklopen bezpečnostní ochranou, protože se musí obávat o svou bezpečnost. Musíme hájit základní práva v Evropě a bojovat o to, aby každý v Evropské unii mohl svobodně vyjadřovat své názory.

  Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, je velmi dobře známo, že činnost italské vlády neustálé porušuje Listinu základních práv. Stačí si jen vzpomenout na dohodu mezi Itálií a Libyí, kde byly porušeny desítky článků Listiny, nebo na navrhovaný tzv. náhubkový zákon, který má umlčet tisk a právní systém.

Mluvíme o vládě podporované parlamentem zvoleným nedemokratickým způsobem, aniž by občané měli možnost vyjádřit svůj názor, o vládě, která včera přečkala hlasování o důvěře hlasy opozičních poslanců, kteří veřejně přiznali, že byli osloveni s příslibem, že za své hlasy budou moci znovu kandidovat v příštích volbách a dostanou peníze.

(Řečnice byla provokativně přerušena poslankyní)

Důkazy ukazují, že došlo ke korupci. Pro korupčníka pana Berlusconiho je to běžná věc, jak odhalují konečné rozsudky vynesené v případech Mondadori a Mills.

(Neříkejte mi, že Evropský parlament pouští dovnitř i pomluvače...)

Dne 9. prosince oslavil Evropský parlament Mezinárodní den proti korupci. Italský parlament včera zahájil svůj první den legalizace korupce poslanců.

  Předsedající. − Paní Ronzulliová, posaďte se a mlčte prosím. Toto se ve sněmovně Evropského parlamentu nehodí. Nemáte slovo a nemůžete tímto způsobem přerušovat jiné řečníky. Prosím, respektujte to. Paní Alfanová, prosím pokračujte. Dávám vám dalších 30 vteřin.

  Sonia Alfano (ALDE). - (IT) Pane předsedající, dne 9. prosince Evropský parlament oslavil Mezinárodní den boje proti korupci. Italský parlament včera zahájil svůj první den legalizace korupce poslanců parlamentu.

  Předsedající. − Paní Ronzulliová, to je naposledy, co vám to budu říkat. Pokud znovu vstanete a přerušíte zasedání, požádám vás, abyste opustila sál. Je to dost jasné? Už to prosím nedělejte.

  Sirpa Pietikäinen (PPE). - (FI) Pane předsedající, po přijetí Lisabonské smlouvy je jednou z klíčových nových oblastí zajišťujících blahobyt našich občanů Listina základních práv, která je nyní pro nás všechny závazná. V dalším kroku se různé orgány EU musí zaměřit na sledování a prosazování základních práv ve všech oblastech politiky Evropské unie a ve všech členských státech, a to způsobem, který je závazný a co nejúčinnější.

K dosažení tohoto cíle je důležité, aby se úsilí jednotlivců i různých orgánů zaměřilo na směrnici o rovném zacházení, která je v současné době pozastavena v Radě, a aby se v této otázce pokročilo, abychom tak v konečném důsledku získali právně závazný prostředek pro řešení případů diskriminace v členských státech.

Chtěla bych také říci, že zvlášť důležité je zabývat se případy do očí bijící diskriminace, stejně jako tiché diskriminace týkající se například starších osob.

  Philip Claeys (NI). - (NL) Pane předsedající, samozřejmě jsem hlasoval proti této politicky korektní zprávě. Jako vlámský nacionalista považuji za naprosto nepřijatelné, aby tento parlament automaticky přirovnával nacionalismus ke xenofobii a diskriminaci.

Přímo nebezpečný je návrh na doplnění řízení pro porušení práva proti členským státům postupem, který bude blokovat některá politická opatření do té doby, než Komise rozhodne, zda zahájit formální řízení pro porušení práva, či nikoli. V podstatě to znamená téměř dozor nad členskými státy a tato situace je nepřijatelná.

V budoucnu bude Evropská komise moci zablokovat jakoukoli účinnou politiku vyhošťování a daleko tím překročí svou pravomoc. Provádění těchto úkolů by mělo být ponecháno na jednotlivých členských státech, nikoli na Evropské komisi.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, v dodatku k románu 1984 George Orwell napsal kapitolu o „newspeaku“ a popisoval, jak lze znehodnotit a změnit jazyk, a tím změnit naše myšlení. Jako příklad uvedl slovo „free“ (svobodný, zbavený něčeho). Představoval si slovo „free“ používané v tzv. newspeaku jen ve významu. „this dog is free from lice“ (tento pes je zbaven vší), „this field is free from weeds“ (toto pole je zbavené plevele), takže pojem duchovní nebo politické svobody zmizel, protože neexistovala slova, která by to vyjadřovala. Bylo to zvláštně prorocké, protože více méně právě se to slovu „free“ přihodilo již za našeho života.

Dříve toto slovo znamenalo svobodu od státního nátlaku, tedy svobodu projevu, svobodu shromažďování, svobodu vyznání. Nyní to znamená „entitlement“ (nárok, oprávnění, právo na něco). Mám právo pracovat, mám právo využívat státní systém zdravotní péče atd. Tato zpráva o lidských právech se posunula od pojmu práv jako záruky osobní svobody k právu jako požadavku na všechny ostatní. Místo aby zaručovala právo na rovné zacházení, prosazuje právo na rozdílné zacházení. V Evropě není krize lidských práv, je to krize demokracie a tuto krizi nevyřešíme přesunem pravomoci z volených zástupců na nevolené právníky.

***

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, omlouvám se za svůj předchozí výstup, ale jako Italka nemohu některé postoje vystát. Jsem znechucena, protože paní Alfanová neustále využívá minuty vymezené na vysvětlení hlasování k tomu, aby vykládala lži a překrucovala to, co se v Itálii skutečně děje. Včerejší hlasování o důvěře v italském parlamentu proběhlo zvlášť o každém kandidátovi a za zcela demokratických podmínek. Vzdávám se proto svého vysvětlení hlasování a prohlašuji, že jsem hlasovala pro zprávu pana Juvina.

Zpráva: Philippe Juvin (A7-0338/2010)

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, také já jsem přesvědčen o tom, že reklama může hrát důležitou úlohu při stimulaci hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti mezi podniky v zájmu rozšíření nabídky pro spotřebitele.

Evropa však musí v této oblasti provádět přísnější regulaci, jinak zde hrozí stále větší agresivita, zejména v důsledku využívání nových technologií. Stále častěji skutečně dochází k tomu, že spotřebitelé poskytují citlivé údaje, aniž si uvědomují důsledky, které z toho mohou plynout.

Proto vítám zprávu pana Juvina, a to zejména vzhledem k tomu, že se zaměřuje na ty nejzranitelnější osoby, například na děti, které nedokážou nezávisle posoudit obchodní nabídky předkládané stále agresivnějšími reklamami.

  Sirpa Pietikäinen (PPE). - (FI) Pane předsedo, reklama je pro spotřebitele často užitečným zdrojem informací a pomáhá jim při praktickém rozhodování. Toto odvětví zavedlo výborné postupy vlastní kontroly v rámci etických kodexů, které stanoví, jaký druh reklamy je přípustný a dobrý.

V posledních letech se však tato praxe vytrácí, neboť jsme svědky například využívání dětí a objevují se také reklamy zaměřené na děti. Proto jsem přesvědčena, že by Parlament měl v této věci zasáhnout a později využít tuto skvělou zprávu jako východisko k posouzení, zda je třeba směrnici revidovat a zpřísnit.

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE). - Pane předsedající, reklama je klíčovou součástí dobře fungujícího vnitřního trhu a jejím cílem je podpořit hospodářskou soutěž a dát spotřebitelům možnost volby. Hlasovala jsem pro zprávu o reklamě. Nenavrhuje nové právní předpisy či pravidelnou reklamu, ani nekontroluje a neomezuje internet.

Zpráva přispívá k silnějšímu povědomí o nutnosti odpovědné reklamy v boji proti nekalým obchodním praktikám v oblasti reklamy a v zájmu respektování osobních údajů a soukromí spotřebitelů.

Vyzývám obchodnické kruhy, aby převzaly svůj díl odpovědnosti zahrnující vlastní kontrolu a dobrovolná opatření s cílem vyhnout se klamavé, skryté a vtíravé reklamě. Přimlouvám se zejména za to, aby terčem reklamy nebyly děti. Přestaňte používat Batmana, Spidermana a Bamse proti našim dětem.

Zpráva: Bendt Bendtsen (A7-0331/2010)

  Jim Higgins (PPE). – (GA) Pane předsedající, vítám Bendtsenovu zprávu, pro kterou jsem hlasoval. Musíme zdůraznit úspory energie jako způsob snižování poptávky po energii, a tudíž dosáhnout energetické účinnosti v celé Evropské unii. Často diskutujeme o obnovitelných zdrojích energie, ale je velmi snadné zapomenout na naši spotřebu elektřiny. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože je nesmírně důležitá. Chci poblahopřát zpravodaji.

  Jens Rohde (ALDE). - Pane předsedající, došlo zde k zajímavému agresivnímu výstupu ze strany naší italské kolegyně.

Minulý týden se hodně lidí vypravilo do dalekého Cancúnu, ale v boji proti změně klimatu velkého pokroku nedosáhli. Dnešním hlasováním o energetické účinnosti jsme skutečně udělali krok kupředu. Jak tato zpráva naprosto správně poukazuje, energetická účinnost je nejefektivnější a nejrychlejší způsob, jak snížit množství emisí CO2. Přesto však opatření přijímaná v členských státech ani zdaleka nestačí. Při našem současném úsilí splníme do roku 2020 pouze polovinu z cílových 20 %. V oblasti energetické účinnosti potřebujeme proto závazný cíl. Tato zpráva obsahuje mnoho řešení. Nyní je nutno je realizovat. Chtěl bych poděkovat panu Bendtsenovi a poblahopřát mu k jeho skvěle odvedené práci na této zprávě.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). - (LT) Pane předsedající, chtěla bych poblahopřát zpravodaji panu Bendtsenovi k této velmi důležité zprávě o revizi akčního plánu pro energetickou účinnost. Hlasovala jsem pro ni, neboť se domnívám, že je důležitá nejen z ekonomických důvodů, ale také s ohledem na konferenci v Cancúnu. Podařilo se nám tam dosáhnout určitého společného východiska, a tak nejdůležitější je, aby Evropská unie i nadále doma pokračovala ve snižování emisí CO2. Energetická účinnost je nejvhodnějším řešením. Členské státy musí mít pro tuto oblast účinné národní akční plány včetně finančních mechanismů. Je třeba uzavřít dohodu mezi členskými státy a Evropskou komisí o konkrétní pomoci. Rozhodnutí, jako jsou ta dnešní, by byla ku prospěchu všem Evropanům, neboť mluvíme o mnoha nezávislých oblastech – o dopravě, nových technologiích a účinnosti budov, o výrobní a přenosové infrastruktuře. Tento dokument je souborem opatření, zaměřených nejen na ochranu životního prostředí, ale také na podporu národních ekonomik.

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedo, také jsem hlasoval pro zprávu pana Bendtsena o energetické účinnosti. V Evropské unii nás k energetické účinnosti, úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů energie zavazuje také program Evropa 2000. Musíme si však uvědomit, že když si sami sobě stanovíme takovéto cíle, musí se k nim zavázat všichni. To byl a je problém v celé Evropě, cíle jsou dobré, ale členské státy se nezavázaly k jejich plnění.

Samozřejmě se předpokládá, že když mluvíme o účinném využívání energie, netýká se to pouze Evropy, ale platí to v mnohem širším rozsahu. Je jasné, že v žádném případě nemůže být energetická účinnost a úspory překážkou hospodářské soutěži. Ale musíme být zároveň schopni konkurovat na světových trzích, a zajistit tak prosperitu a konkurenceschopnost v Evropě. Jak jsem již řekl, důležité je dodržovat závazky, které jsme přijali.

  Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, jsem přesvědčena, že Evropská unie nemůže ustoupit od úkolů v oblasti energetiky, které budou rozhodovat o osudu naší planety.

Musíme vyvrátit mýtus, že hospodářský rozvoj země je úzce spjat se zvýšenou spotřebou energie. Evropa musí být průkopníkem nového udržitelného hospodářského modelu založeného na menším a produktivnějším využívání zdrojů, včetně energie. Musíme proto oddělit hospodářský růst od závislosti na větším objemu energie prodávané průmyslu a veřejnosti, a naopak ho navázat na rozvoj energetických služeb, které vytvářejí pracovní místa a energetickou účinnost.

Z těchto důvodů se domnívám, že energetická účinnost představuje pro budoucnost EU prioritu, a to z hlediska hospodářství i z hlediska životního prostředí, a doufám, že Komise okamžitě podnikne potřebné kroky ke splnění závazných cílů, které dnes Parlament stanovil.

  Sirpa Pietikäinen (PPE). - (FI) Pane předsedající, hlasovala jsem pro závaznější a ambicióznější politiku v rámci tohoto akčního plánu energetické účinnosti a jsem velmi spokojena s konečným postojem Parlamentu v této záležitosti.

Změně klimatu hlavně nelze zabránit pouhým přijetím mezinárodních závazků nebo prohlášením, potřebujeme praktické řešení jak dosáhnout cílů snížení emisí. V tomto úsilí je zásadním a hlavním projektem zvýšení energetické účinnosti. K dosažení těchto cílů potřebujeme velmi širokou a komplexní politiku zaměřenou na zvýšení energetické účinnosti, politiku, která je závazná a v případě potřeby finančně motivovaná a která zahrnuje sankce. Tento akční plán je dobrým krokem tím směrem.

***

  Předsedající. − Pane Silvestrisi, tleskáte mi nebo žádáte o faktickou poznámku v průběhu vysvětlení hlasování? Je to velmi neobvyklé, ale prosím.

  Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vidíte, že tleskám a zároveň také využívám příležitosti, abych učinil faktickou poznámku.

Pane předsedající, máte také v úmyslu přijmout opatření proti poslancům, kteří díky vaší laskavosti využívají vymezený čas k urážení vlády své vlastní země?

Ve vaší přítomnosti jedna kolegyně právě urazila italskou vládu, která včera v hlasování získala důvěru italského parlamentu a má rovněž důvěru italské veřejnosti. Dotčené kolegyni se to možná nebude líbit, ale to je její problém a může to vyřešit se svými přáteli. Tato kolegyně zde využila svého času, aby urážela vládu své země, která je rovněž mou rodnou zemí, místo aby vysvětlila své hlasování.

Pane předsedající, rád bych se vás zeptal, zda máte v úmyslu tyto věci tolerovat navzdory jednacímu řádu, protože je-li tomu tak, budu se v budoucnu účastnit všech vysvětlení hlasování, abych hovořil ve prospěch vlády, která vede Itálii legitimně, se souhlasem země a jejího parlamentu.

  Předsedající. − Doufám, že oceňujete skutečnost, že jsem vám umožnil hovořit, i když to, s čím jste vystoupil, ve skutečnosti nebyla faktická poznámka. Mým úkolem není kontrolovat, co se poslanci rozhodnou říkat. Mým úkolem je zajistit, aby to říkali v době, kterou mají vymezenou, aby se vzájemně nepřerušovali, což někdy dělají poněkud neomaleným a hlasitým způsobem. Děkuji vám proto za připomínku. Budu trvat na tom, přinejmenším, dokud jsem předsedajícím, aby se k sobě poslanci chovali zdvořile, a pokusím se dodržovat čas, jak nejvíce budu moci. To, co poslanci říkají v sále, v demokratickém sále, jako je tento, je jejich věc, nikoli moje.

***

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, k tomuto tématu mám několik poznámek.

Myslím, že v boji proti změně klimatu byl až dosud téměř všechen důraz kladen na obnovitelné zdroje energie, které jsou samozřejmě velmi důležité. Ale v oblasti energetické účinnosti by mohlo být dosaženo ještě mnohem více, a proto tuto zprávu vítám.

Ještě mnohem více by bylo možno dosáhnout v oblasti budov, zejména pokud jde o samotnou tuto budovu, budovy v Bruselu a mnoho dalších veřejných budov. Je velmi důležité, abychom zvýšili jejich energetickou účinnost. Totéž platí pro mnoho druhů dopravy. Pro mnoho velkých nenasytných dieselových motorů. Výrobci by měli být vázáni k tomu, aby jejich výrobky byly energeticky účinnější.

Jednu skupinu však chci pochválit. Úžasnou práci u nás doma dělají školy v rámci projektů zelené vlajky. To je třeba uznat a podporovat, neboť působí na děti a jejich rodiče a vytvářejí kladný přístup.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Reimer Böge (A7-0367/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Rozpočtová praxe Evropské unie se řídí některými zásadami včetně zásady konkrétního určení. To znamená, že částka přidělená na příslušnou politiku může být využita pouze na tuto politiku. Tato zásada spolu s dalšími zajišťuje řádné finanční řízení Evropské unie. Zároveň to však vede k určité nepružnosti v rozpočtu. V rámci ročního rozpočtu, a o to více ve víceletém finančním rámci, není možno dopředu předvídat veškeré výdaje, kterým bude Evropská unie čelit. A proto byl již před několika lety zaveden nástroj pružnosti. Tvoří jej finanční rezerva, jejíž výše je každoročně zahrnuta do rozpočtu. Umožňuje financování politik a projektů, jejichž náklady nebylo možno předem odhadnout. Zpráva mého kolegy pana Bögeho doporučuje, aby se prostřednictvím tohoto nástroje financoval program celoživotního vzdělávání, program pro konkurenceschopnost a inovace a pomoc pro Palestinu. Jelikož se jedná o tři oblasti, kde považuji činnost Evropské unie za prospěšnou, bez váhání jsem pro tento dokument hlasovala.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Souhlasím s rozhodnutím Evropského parlamentu poskytnout dodatečnou finanční pomoc na provádění programu celoživotního vzdělávání a programu pro konkurenceschopnost a inovace v roce 2011. Prováděním těchto programů by mohlo být dosaženo cíle stanoveného v lisabonské strategii, tedy proměny Evropské unie v celosvětově konkurenceschopnou ekonomiku založenou na znalostech, udržitelném hospodářském rozvoji a nových pracovních místech a usilující o lepší sociální soudržnost.

V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie v celosvětovém měřítku je třeba věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům a poskytnout jim potřebnou pomoc a finanční podporu. Kromě toho by investice do zelených inovací a rozvoje vědeckého výzkumu podpořily využívání obnovitelných zdrojů energie, což by umožnilo vznik nových udržitelných pracovních míst v různých odvětvích včetně energetiky, výroby a dopravy.

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. − Bögeho zpráva o využití nástroje pružnosti nemůže počítat s mou podporou. Návrh Evropské komise postrádá dostatečné zdůvodnění, proč je toto dodatečné financování nezbytné. Kromě toho jsem k využití nástroje pružnosti obecně velmi kritický. Je zapotřebí snížit jiné rozpočtové položky a umožnit tak financování rozpočtových položek, u kterých vzniká důvodná potřeba dodatečného financování.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Nástroj pružnosti umožňuje financování výdajů na konkrétní účely, které nemohou být financovány v rozsahu maximálních povolených limitů z jedné či více kapitol víceletého finančního rámce. Proto je jeho použití v rámci rozpočtu na rok 2011 vázáno na financování programu celoživotního vzdělávání a programu pro konkurenceschopnost a inovace – v rámci strategie EU 2020 – a rovněž programu pomoci pro Palestinu, mírového procesu a Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA). Vzhledem k důležitosti těchto programů mám v úmyslu návrh podpořit.

  Mario Mauro (PPE), písemně. − (IT) Parlament se musí bezesporu stavět pozitivně ke zprávě pana Bögeho o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti pro financování programu celoživotního vzdělávání, programu pro konkurenceschopnost a inovace a pro Palestinu. Souhlasím s nutností vyčlenit dodatečné výdaje překračující strop kapitoly 1 a 4. Vzhledem k současné hospodářské situaci jsou tyto výdaje nezbytně nutné z různých hledisek, pro boj s krizí a také pro naši mezinárodní důvěryhodnost.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Je nepřijatelné, aby financování pomoci pro Palestinu, programů evropského vzdělávání a programů pro zvýšení konkurenceschopnosti a volné hospodářské soutěže bylo zahrnuto v jediném dokumentu. Je jasné, že jde o zlý úmysl. Kvůli tomuto spojení jsem nucen zdržet se hlasování. Znovu ovšem zdůrazňuji svou plnou podporu věci palestinského lidu.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro tuto zprávu s cílem zajistit uvolnění finančních prostředků z fondů EU v celkové výši přibližně 70 milionů EUR v položkách na závazky a v položkách na platby z Fondu solidarity Evropské unie pro přírodní katastrofy v Portugalsku, které požádalo o finanční prostředky vzhledem ke katastrofě způsobené sesuvy půdy a záplavami na ostrově Madeira, a také ve Francii, která podala žádost o pomoc po katastrofě způsobené bouří Cynthia. Myslím, že musíme tyto členské státy podpořit, aby mohly řešit a co nejvíce omezit následky těchto přírodních jevů. Fond solidarity EU byl vytvořen jako projev solidarity Evropské unie s obyvatelstvem regionů zpustošených katastrofami. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť mám za to, že vyzývá k uvolnění finančních prostředků pro tento účel, a že je tedy zaměřena na konkrétní využití mechanismu, který máme k dispozici.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Částky uvedené v této zprávě jsou naprosto nerealistické. Kromě toho, že by současný finanční rámec musel stačit na pokrytí těchto cílů, pokud by došlo k nárůstu, počítalo se s podstatně nižšími částkami. Přizpůsobení finančního rámce návrhům obsaženým ve zprávě by pružnost Evropské unie nezvýšilo, naopak by ji omezilo. A to je důvod, proč jsem hlasoval proti této zprávě.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Chtěl bych především vyjádřit své uspokojení nad skutečností, že Evropský parlament a Rada se dohodly na financování programu celoživotního vzdělávání a programu pro konkurenceschopnost a inovace. Rád bych se zaměřil zejména na program celoživotního vzdělávání. Skládá se ze čtyř odvětvových programů. Zvlášť důležitý je podle mého názoru program Erasmus, který v masovém měřítku umožňuje studentské výměny. To je mimořádně důležité z hlediska získávání nových znalostí a dovedností i z důvodu navazování nových známostí a sbližování kultur jednotlivých členských států. Podobnou úlohu – pokud jde o školní mládež – plní program Comenius.

Tyto programy se jsou prospěšné nejen evropskému hospodářství, ale pomáhají vytvářet evropské uvědomění na základě nadnárodní sítě známostí. Tyto programy by měly mít vysokou prioritu, bez ohledu na rozpočtovou situaci, neboť představují investici, ze které bude Evropská unie těžit v mnoha oblastech – a to nejen v hospodářství, ale také v kultuře a politice. Rozhodnutí o pomoci pro Palestinu je důležité z jiných důvodů, ale rovněž ho považuji za odůvodněné.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Po neúspěchu dohodovacího řízení předložila Evropská komise návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti v rámci nového rozpočtového „manévru“ pro rok 2011. Hlasoval jsem pro něj především proto, že nárůst se týká dvou programů, a sice programu celoživotního vzdělávání a programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), které si zaslouží od Evropské unie tu největší podporu a nejvíce prostředků. Nástroj pružnosti je stanoven v interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni. Po dohodě mezi oběma složkami rozpočtového orgánu (Evropským parlamentem a Radou) umožňuje financování nad stropy stanovené ve finančních výhledech potřeb, které nebylo možno předvídat v době, kdy byl nastaven víceletý finanční rámec na maximální roční částku ve výši 200 milionů EUR. Pro Evropský parlament je to důležitý závěr, neboť to znamená úspěch v dialogu o rozpočtu s Radou.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Chtěl bych ocenit dohodu dosaženou v dohodovacím řízení o používání nástroje pružnosti k financování, a to především k financování programu celoživotního vzdělávání. Považuji za nezbytně nutné, aby Evropská unie investovala do rozvoje kvalitního vzdělávání a odborné přípravy a do podpory vysoké úrovně výsledků. Pouze náročná a kvalitní výuka mohou zvýšit konkurenceschopnost Evropy.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnit prostředky z nástroje pružnosti na financování přesně určených výdajů, které nebylo možno financovat v rámci stropů v jedné či více kapitolách víceletého finančního rámce. Rozpočet roku 2011 je třeba navýšit o další výdaje nad rámec stropů kapitol 1a a 4. Proto se navrhuje uvolnit prostředky z nástroje pružnosti podle bodu 27 interinstitucionální dohody. Budou uvolněny následující částky: 18 milionů EUR na program celoživotního vzdělávání z kapitoly 1a, 16 milionů EUR na program pro konkurenceschopnost a inovace z kapitoly 1a, 71 milionů EUR pro Palestinu z kapitoly 4. Obě složky rozpočtového orgánu připomínají, že výše zmíněné rozhodnutí musí být zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie ještě před zveřejněním rozpočtu pro rok 2011.

Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011 ve znění pozměněném Radou

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Rozpočet Společenství na rok 2011 představuje výdaje ke schválení ve výši 141,8 miliard eur a 126,5 miliard eur na přímé platby. Za prioritu Evropského parlamentu v tomto rozpočtu můžeme považovat posílení výdajů na vzdělání a inovace. Z tohoto důvodu jsou v okruhu 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost finanční prostředky na Program celoživotního učení navýšeny o 18 milionů eur a v okruhu 3b – Občanství je pro potřeby programu Mládež v akci navýšení 3 miliony eur.

Potěšil mě závazek příštích čtyř předsednictví Evropské unie (vlád Maďarska, Polska, Dánska a Kypru) k zapojení Evropského parlamentu do budoucích rozhovorů a jednání o příštím víceletém finančním rámci (VFR).

Oceňuji závazek Evropské komise předložit formální návrh do konce června 2011, což umožní projednání návrhů týkajících se jejích vlastních zdrojů společně s víceletým finančním rámcem. Zapojení Evropského parlamentu do těchto záležitostí řeší rovněž Lisabonská smlouva (čl. 312 odst. 5, články 324 a 311).

Doufám, že potřeba jednomyslného přijetí příštího víceletého finančního rámce a nových vlastních zdrojů Radou nepovede k zablokování této záležitosti.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Evropská rada a Parlament se dohodly ohledně rozpočtu na rok 2011. Hlasoval jsem pro jeho přijetí s ohledem na jeho základní politické a institucionální principy, které mimo jiné navrhují posílení role Evropského parlamentu v jednáních o novém finančním rámci na období po roce 2013 a jeho účast v diskusi o nových zdrojích příjmů včetně evropské daně. Další výhodou rozpočtu je jeho větší pružnost za nepředvídaných okolností. Vyhnuli jsme se nebezpečí rozpočtového provizoria, jež by fungování Evropské unie do velké míry paralyzovalo. Taková situace by byla obzvláště škodlivá v době, kdy musíme intenzivně bojovat s následky hospodářské krize a uvést do života Lisabonskou smlouvu. Značnou zásluhu na tom má postoj skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu.

  Bogusław Sonik (PPE), písemně. – (PL) Přijetí rozpočtu na rok 2011 je důkazem, že je možné se v Evropské unii dohodnout na kompromisu. Návrh finančního plánu na rok 2011 byl přijat a odhlasován díky dobré vůli všech orgánů, které se podílely na jeho vzniku. Dosaženého kompromisu bychom si měli obzvláště považovat, protože rozhodovací procesy po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost jsou nové a Evropský parlament se poprvé v historii podílel na rozhodování o výdajích jako rovnocenný partner Rady Evropské unie a Evropské komise. Nejedná se o ideální rozpočet, ale domnívám se, že výdaje byly rozděleny rozumně a že pokrývají všechny priority Evropské unie. Hlasováním pro přijetí rozpočtu na rok 2011 jsem také vyjádřil podporu dalšímu rozvoji a myšlence evropské integrace.

ZprávaSidonia Elżbieta Jędrzejewska, Helga Trüpel (A7-0369/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť rozpočet Společenství na rok 2011, který na dílčím zasedání předložil Rozpočtový výbor Evropského parlamentu, posiluje financování priorit vytyčených Parlamentem, jako je vzdělání, inovace, mírový proces na Blízkém východě a v Palestině, Program celoživotního učení, výzkumný program „Lidé“ a program pro konkurenceschopnost a inovace. Blahopřeji Parlamentu, Radě a Komisi k jejich dohodě o možnosti průběžně upravovat rozpočet během roku 2011, bude-li k dosažení právních závazků EU potřeba dalších finančních prostředků, vzhledem k tomu, že právní předpisy neumožňují, aby byl rozpočet EU ve schodku. Kromě rozpočtu vznesl Evropský parlament určité politické požadavky vtahující se k uplatňování pravidel stanovených Lisabonskou smlouvou, zejména s ohledem na nový systém vlastních zdrojů. Zde je dobré podotknout, že Evropská komise oznámila, že předloží formální podnět ke konci června 2011, což zajistí projednání vlastních zdrojů souběžně s budoucím finančním výhledem.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. − Hlasovala jsem pro přijetí usnesení a podpořila rozpočet Evropské unie na rok 2011. Vítám dohodu, které bylo konečně dosaženo mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem, a doufám, že se jedná o udržitelný rozpočet, který bude možné plně a předvídatelně realizovat od začátku finančního roku. Přijetím tohoto usnesení my, jakožto Evropský parlament zajišťujeme financování a kontinuitu rozpočtu dohodnutého mezi Radou a Rozpočtovým výborem. Jsem přesvědčena, že bylo potřeba vyčlenit více finančních prostředků na vzdělání, výzkum a inovace, protože Evropská unie musí zvýšit svou účinnost a konkurenceschopnost, aby vybředla z finanční a hospodářské krize. K dosažení tohoto cíle musí EU vytvořit dlouhodobou strategii, jejíž součástí by měl být i tento rozpočet.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Schválení rozpočtu Společenství na rok 2011 Evropským parlamentem jen pár dní poté, co tento orgán jej zamítl, dokazuje, že celá procedura je jen špatně maskovanou snahou zastřít skutečný účel rozpočtu, který má sloužit zájmům velkých podniků a jejich snahám o přesunutí tíže hospodářské krize a rostoucích imperialistických zásahů na pracující. Zároveň tato promyšlená hra odhalila velkou konkurenci mezi imperialisty a skutečnost, že subjekty Společenství se přetlačují o pozice, aby po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost mohly co nejlépe sloužit zájmům plutokracie. Už před časem padlo rozhodnutí omezit už tak minimální příspěvky určené pro chudé zemědělce, dělníky a osoby samostatně výdělečně činné a naopak zvýšit prostředky přímo vyplácené monopolním skupinám, službám a infrastrukturám v oblasti civilně-vojenské intervence a na potlačování dělnické třídy a místních hnutí.

Politické mluvčí kapitálu takové triky před pomluvami nezachrání. Jejich skutečná úloha je den ode dne jasnější. Pracující třídy a místní hnutí stupňují svůj boj proti politice Evropské unie a buržoazních vlád, čímž vytvářejí nové možnosti pro místní hospodářství, které bude sloužit jejich potřebám, a nikoliv potřebám kapitálu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Příprava rozpočtu na rok 2011 opět vyvolala skutečné politické vyjednávání mezi poslanci Evropského parlamentu a vládami členských států. V současném ovzduší rozpočtových škrtů chtěla Rada Evropské unie, která zastupuje vlády členských zemí, aby se Unie podílela na úsporných opatřeních, která si evropské země samy předepisují. Navzdory skutečnosti, že Evropský parlament, stejně jako Komise, naopak chtěly, aby politiky zabývající se řešením krize byly dobrovolné, podpořil Parlament postoj Rady v jasném vyjádření solidarity s členskými státy. Výměnou za tento ústupek požadoval Parlament diskusi o zdrojích Evropské unie, zejména o otázce vlastních finančních prostředků, které by byly nezávislé na příspěvcích členských států. Zpočátku byla Rada nepřístupná, ale nakonec našim oprávněným požadavkům ustoupila. Z tohoto důvodu jsme já i další poslanci Evropského parlamentu hlasovali pro rozpočet, jehož ambice jsou sice omezené na krátké období, ale přece jen otevírají vyhlídky pro budoucí politiky EU.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro přijetí rozpočtu na rok 2011. Tento rozpočet byl posílen o nové postupy stanovené Lisabonskou smlouvou. Zdlouhavá a složitá vyjednávání, která předcházela dosažení dohody, dokazují, že po vstupu nových rozpočtových zásad v platnost budeme nuceni v nejdůležitějších oblastech politiky EU hledat racionální institucionální kompromisy. Poprvé od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost využil Evropský parlament pravomoci, které získal, k plnohodnotné účasti na sestavování rozpočtu Evropské unie. První neúspěšný pokus o dosažení dohody a zahrnutí oprávněných požadavků Evropského parlamentu poukazuje na přetrvávající konflikt mezi orgány, který by ve skutečnosti neměl existovat, protože zabraňuje jejich účinné spolupráci. Cílem všech orgánů Evropské unie je zajistit, aby dohody, které jsou obzvláště důležité pro celou EU a její občany, byly přijaty co nejhladším způsobem. Proto jsem přesvědčen, že v budoucnosti musí dojít k zásadním změnám ve způsobu fungování samotných orgánů, a začlenění Evropského parlamentu do všech fází jednání, zejména těch rozpočtových, musíme považovat za obzvlášť důležité pro realizaci zásad zastupitelské demokracie.

  Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Evropská unie se musí vybavit rozpočtem, který odpovídá jejím ambicím. Nesmí se nechat vláčet krizí, ale musí se postavit výzvám, kterým čelí. Díky Lisabonské smlouvě je nyní Evropský parlament rovnocenným partnerem Rady a prokázal se jako proaktivní síla. Hlasoval jsem pro přijetí rozpočtu na rok 2011, protože je na nás, poslancích Evropského parlamentu, abychom Evropě dali jasný politický směr. V roce 2011 bude Evropa usilovat o dosažení svých priorit. Bude moci navýšit své finanční potřeby, aby mohla uplatnit nové pravomoci. Navzdory složité hospodářské situaci dokázal Evropský parlament získat od členských států pevný závazek.

Na návrh Evropského parlamentu zahájí Komise v roce 2011 diskuse o různých druzích vlastních zdrojů, které Evropa potřebuje k zajištění své budoucí finanční nezávislosti. Jsem však hluboce znepokojen, že Parlament nedosáhl konsensu ohledně dodatečného financování projektu ITER po roce 2012. Experimentální termonukleární reaktor, který je vlajkovým projektem mezinárodního výzkumu a evropské vědecké dynamiky, mohl těžit z nevyužitých prostředků a přebytku rozpočtu na rok 2011.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Poté, co se Evropský parlament osvědčil při vyjednávání s Radou o rozpočtu na rok 2011, podmínkách pro sestavení příštího víceletého finančního rámce a otázce vlastních zdrojů EU, prohrál bitvu. Schválením rozpočtu na rok 2011 během prosincového dílčího zasedání jsme potvrdili, že Rada měla pravdu. Naše obavy se netýkaly čísel, ale spíše politických požadavků. Nezapomněli jsme na našich sedm požadavků přijatých během předchozího dílčího zasedání. Pozitivem je, že Komise na jaře 2011 rovněž předloží návrh v otázce vlastních zdrojů. Evropský parlament se bude účastnit těchto debat, stejně jako se bude účastnit diskusí o finančním výhledu. Podmínky jeho účasti však zatím nejsou určené, takže boj za uznání práva spolurozhodování v této oblasti je teprve na začátku.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Přijetí rozpočtu EU na rok 2011 Evropským parlamentem ukazuje, že při ustavení dialogu mezi ním a Komisí můžeme dospět k oboustranně výhodnému řešení. Komise si uvědomila, že Evropský parlament má nyní silnější slovo v oblasti financí EU, a rozhodla se, i když poněkud pozdě, že tuto situaci bude respektovat. Z praktického hlediska rozpočet zůstává v hodnotách vymezených Radou, ale zároveň obsahuje i některé priority Parlamentu. Před dosažením dohody jsme se nacházeli v poněkud zvláštní situaci, kdy jsme měli různé strategie a programy, které nebyly součástí rozpočtového výhledu na následující rok. Tyto strategie a programy nemohou zůstat jen tak na papíře, protože by jenom poukazovaly na nesrovnalosti a nedostatek důvěry v právní předpisy přijaté samotnou Evropskou unií.

Je zřejmé, že není možné rozvíjet programy na podporu mladých lidí, inovací a výzkumu a prohlašovat se za aktivního účastníka globální zahraniční politiky bez finančních prostředků určených k financování všech těchto plánů. Evropský parlament u Rady prosadil potřebu provádět pravidelná hodnocení přínosu nových právních předpisů a jejich financování. Pro nás, coby zástupce přímo volené občany Evropské unie je důležité, aby daňoví poplatníci viděli, že jejich peníze jsou dobře vynaložené.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) S rozpočtem, jenž byl dnes schválen, jsem spokojená, jelikož obsahuje priority přijaté v říjnu Evropským parlamentem, které posilují klíčové oblasti jako vzdělání, mládež, výzkum a inovace. Je nezbytné vybavit Evropskou unii udržitelným rozpočtem, který může být plně realizován předvídatelným způsobem od začátku finančního roku, narozdíl od režimu prozatimních dvanáctin, který by ohrozil realizaci politik Unie. Stejně tak je důležité v době krize usilovat o rozpočet s vizí, který posílí oblasti, které přispívají k hospodářskému růstu a vytváření většího množství kvalitnějších pracovních míst, jako jsou věda a inovace. Pouze ambiciozní rozpočet povede k hospodářskému oživení v Evropě.

  Frédéric Daerden (S&D) písemně. – (FR) Rozpočet na rok 2011 byl odhlasován odpovědně, s hořkostí a přesvědčením. Odpovědnost: skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů a Evropský parlament na sebe vzaly odpovědnost hlasováním pro přijetí rozpočtu, aby zabránily zablokování orgánů a použití režimu prozatimních dvanáctin. Hořkost: proces spolurozhodování v rozpočtových záležitostech je předem prohraná bitva. Navzdory ústupkům Evropského parlamentu některé členské státy, které narozdíl ode mě nevěří v přidanou hodnotu evropského rozpočtu, zůstaly neoblomné. Přesvědčení: budoucnoust Evropské unie záleží na vlastních zdrojích a dani z finančních transakcí. Abychom mohli tento zásadní cíl přeměnit v realitu, potřebujeme závazek Evropské komise v této otázce. Potřebujeme usnadnění obchodu a dopravy a také rozpočet na rok 2011 a z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování o pozměňovacím návrhu, který k této problematice znovu předložili Zelení, což bylo symbolické, ale nezodpovědné. Usnadnění obchodu a dopravy je příliš důležitým tématem, aby si s ním někdo zahrával v rámci politických strategií předkládání pozměňovacích návrhů, jejichž původním autorem je někdo jiný, a které navíc nepočítají s přidělením rozpočtových prostředků. Účelem původně socialistického pozměňovacího návrhu bylo posunout diskusi v rámci rozpočtového procesu, ale pokud by byl dnes přijat, znamenalo by to volbu Evropské unie bez rozpočtu.

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí rozpočtu s téměř nulovým navýšením oproti roku 2010, abychom ukázali, že Evropský parlament dokáže projevit zralost a odpovědnost v souvislosti s hospodářskou krizí, která ochromuje vnitrostátní vlády. Není správné začít s navyšováním rozpočtu na rok 2011 v době, kdy většina členských států vstupuje do období přísné rozpočtové kontroly. Jsem ráda, že tvrdá jednání, která na toto téma proběhla mezi různými orgány, vedla ke kompromisu a že jsme zabránili vzniku rozpočtové krize v roce 2011.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o novém návrhu rozpočtu na rok 2011, protože posiluje financování v oblastech označených za priority Evropského parlamentu, jako je vzdělání, inovace, konkurenceschopnost a soudržnost pro růst a zaměstnanost, stejně jako zachování a řízení přírodních zdrojů.

  Göran Färm (S&D), písemně. − (SV) My švédští sociální demokraté jsme dnes hlasovali pro přijetí návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011. Jedná se o umírněný rozpočet, který ale obsahuje i důležité investice do výzkumu, iniciativ zaměřených na mladé lidi a nezbytných programů rozvojové pomoci pro Palestinu, a také umožňuje ustavení nové Evropské služby pro vnější činnost a nových orgánů pro finanční dohled.

Zdrželi jsme se však hlasování jak o znění, tak o navrhovaném rozpočtu, pokud jde o nové vlastní zdroje Evropské unie. Podporujeme revizi režimu vlastních zdrojů EU a prozkoumání možnosti daně z finančních transakcí, ale domníváme se, že v současné době máme příliš málo informací, abychom k této otázce mohli zaujmout detailní postoj.

Bez ohledu na formu případného nového režimu přijmů EU bychom chtěli zdůraznit, že musí být rozpočtově neutrální a respektovat pravomoci členských států v oblasti daní.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Rozpočet Evropské unie na rok 2011 bude prvním rozpočtem dohodnutým po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Přestože dohoda, jež byla přijata v rámci nového procesu spolurozhodování, neřeší všechny obavy Evropského parlamentu, jedná se o základ společného porozumění, co se týče rozpočtových priorit Evropské unie. Nové výzvy, kterým EU čelí, poukázaly na důležitost existence postupů, které umožní Komisi provádět v rozpočtu změny v případě, kdy se ukáže, že vyčleněné finanční prostředky nedostačují k dosažení strategických cílů, zejména pokud jde o priority vytyčené v rámci strategie Evropa 2020.

Stejně tak bude úkolem Evropského parlamentu a Rady najít společnou řeč ohledně rychlé a účinné reakcea vytvořit podmínky pro více rovnostářskou a konkurenceschopnější Evropskou unii, která dokáže čelit novým výzvám.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Výsledek diskuse o rozpočtu na rok 2011 byl předvídatelný s přihlédnutím k zodpovědnosti Rady a hlavních politických skupin v Evropském parlamentu, ať už ve vymezení a přijetí současného víceletého finančního rámce, nebo při schvalování následných rozpočtů, které bude muset rámec pokrýt.

Co však dohoda neodstraňuje, ba naopak posiluje, jsou mnohé důvody ke kritice rozpočtu, které jsme zde nezmínili. S ohledem na zhoršující se hospodářskou a sociální krizi, nezaměstnanost a životní podmínky milionů lidí – k nimž velkou měrou přispívají plány reálného sociálního terorismu, který Evropská unie hodlá uvalit na členské státy – znovu poznáme pravý význam tolik vychvalované evropské solidarity: rozpočet, který nepřekračuje hranici 1 % hrubého národního důchodu (HND) Společenství, není schopný naplňovat svou funkci přerozdělovat bohatství a zajistit hospodářskou a sociální soudržnost, což bezpochyby ještě prohloubí už tak škodlivé účinky politik praktikovaných Evropskou unií. Opět zdůrazňujeme, že k tomuto rozpočtu existuje alternativa, která je nejen možná, ale skutečně nezbytná. Alternativa, která by znamenala významné posílení rozpočtu Společenství založené na spravedlivých příspěvcích členských států v souladu s jejich HND.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Vítám dohodu mezi Evropským parlamentem a vládami 27 členských států, zejména proto, že bez ní by platby, které mají irští farmáři obdržet příští rok, byly opožděné.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Hrozba rozpočtového provizoria na rok 2011 zmobilizovala Evropský parlament a Radu Evropské unie k intenzivnějším diskusím, jejichž výsledek – návrh rozpočtu, který byl dnes odhlasován – můžeme považovat za pragmatický kompromis. Jednání, která proběhla mezi orgány, vedla k přijetí většiny návrhů prosazovaných Evropským parlamentem. Dostalo se nám ujištění Rady o její ochotě spolupracovat na stanovení finančního rámce pro období 2014–2020, což bude praktickým naplněním ustanovení Lisabonské smlouvy. Evropský parlament také v této otázce dosáhl dohody s předsedy vlád Maďarska, Polska, Dánska a Kypru, tedy s těmi členskými státy, které budou v příštích dvou letech předsedat Radě EU. Rovněž nás těší rozhodnutí Rady zachovat mechanismus pružnosti v rozpočtu Evropské unie na úrovni 0,03 % hrubého domácího produktu (HDP) EU. Tyto prostředky umožní financování zásadních výdajů, se kterými se během jednání o předchozím rozpočtovém rámci nepočítalo, jakými jsou například Evropská služba pro vnější činnost a systém Galileo. Ústupkem Evropského parlamentu je odložení diskuse o budoucích zdrojích financování Evropské unie, k čemuž vyzývala i Evropská komise. Myšlenka vnitrostátních příspěvků do rozpočtu Evropské unie narazila na rozhodný odpor skupiny členských států, které se obávaly reakce veřejného mínění. K této diskusi se bezpochyby vrátíme v létě 2011, kdy Komise představí několik možností financování Evropské unie.

  Julie Girling (ECR), písemně. − (jménem delegace britských konzervativců) Britští konzervativci dnes hlasovali proti navýšení rozpočtu o 2,9 %, protože jsme přesvědčeni, že v době, kdy vnitrostátní vlády hledají způsoby, jak snížit své vlastní deficity nebo zlepšit svou finanční situaci, je nevhodné, aby poslanci Evropského parlamentu požadovali navyšování evropských výdajů. Rozpočet Evropské unie nemůže sloužit jako doplněk vnitrostátních rozpočtů v době úsporných opatření, jak argumentují někteří poslanci Evropského parlamentu, spíše by měl odrážet složitou situaci, ve které se členské státy EU nacházejí. Z tohoto důvodu konzervativci původně předložili pozměňovací návrh požadující dlouhodobé zmrazení výdajů na úrovni roku 2010, které by ujistilo veřejnost, že Evropská unie dělá, co může, aby dostala dlouhodobé veřejné výdaje pod kontrolu a postavila je na udržitelném základě.

  Estelle Grelier (S&D), písemně. – (FR) Dnešní schválení rozpočtu na rok 2011 poukázalo na dvojí selhání Evropského parlamentu. Rozpočet, který přijal, je příliš malý: +2,91 %, což je méně než při prvním čtení (+6 %) a méně, než činil návrh Komise (+5,8 %). Výše přijatých částek je stejná jako u původních návrhů a nedává Radě žádný prostor k vyjednávání, což stěží budí důvěru v možnosti vyjednávání o budoucích rozpočtech. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost postupuje Evropský parlament v rozpočtových otázkách v rámci procesu spolurozhodování s Radou: protože ale dodnes závazně nevíme, jakou roli budou hrát poslanci Evropského parlamentu při přípravě příštích rozpočtových rámců, a nedostává se nám nutné reflexe v otázce nových vlastních zdrojů, riskujeme, že Radě umožníme, aby opanovala budoucnost evropského projektu. Vzhledem k postojům některých členských států existuje reálné nebezpečí, že se tento projekt zadrhne. Nejvíce mě ale konsternoval postoj evropské pravice, která se na začátku jednání projevovala více než odhodlaně, ale jakmile přišly telefonáty od hlav států a vlád, svůj postoj změnila. Každý si o takové názorové změně udělá obrázek sám.

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně. – (PL) Vítám schválení rozpočtu Evropské unie na rok 2011 jasnou většinou hlasů. Dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou Evropské unie umožnila vyhnout se rozpočtovému provizoriu, což by ohrozilo evropskou politiku soudržnosti a zemědělskou politiku. To je dobrá zpráva zejména pro polské místní samosprávy, zemědělce a podnikatele, kteří ve stále větší míře využívají financování Evropské unie, protože navzdory hospodářské krizi se oproti roku 2010 platby zvýší o 2,91 %. Potěšilo mě také navýšení zdrojů pro prioritní oblasti vytyčené Evropským parlamentem, včetně mládeže, vzdělání, výzkumu a inovací.

  Constance Le Grip (PPE) , písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí nového rozpočtu a jsem velmi ráda, že evropské orgány konečně našly společnou řeč. Cílem tohoto hlasování Evropského parlamentu je vybavit Evropskou unii stabilním rozpočtem, který může být realizován hned od začátku roku 2011, čímž se vyhneme použití režimu prozatímních dvanáctin, jenž by mohl ohrozit realizaci mnoha evropských politik. Nicméně odsuzuji nedostatek flexibility rozpočtu stejně jako rozhodnutí některých politických skupin, zejména Socialistů, ohrozit projekt ITER, jediný zásadní dlouhodobý výzkumný projekt, ve kterém hraje Evropská unie vedoucí úlohu, odložením hlasovaní o jeho financování. Zřeknutím se úvěrů ve výši 600 milionů eur dostupných k financování projektu ITER na pozadí krize, kdy panuje nedostatek evropských veřejných peněz, projevili Socialisté svou nezodpovědnost a nedůslednost, a ohrožují tak strategický projekt, který přispívá k vytváření pracovních míst.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Potěšilo mě, že i přes mnohé komplikace bylo možné dohodnout se a přijmout po modifikacích Rady rozpočet Evropské unie na rok 2011. To je velmi důležité nejen s ohledem na to, že se nám podařilo vyhnout se rozpočtovému provizoriu, ale především s ohledem na skutečnost, že si můžeme být jisti plánem výdajů týkajících se politiky soudržnosti, která je nesmírně důležitá pro obyvatele Evropské unie a především pro příjemce finančních prostředků EU. Navíc bych chtěla zdůraznit, že došlo k navýšení prostředků na politiku soudržnosti o 10 %. Je důležité, že se nám podařilo dosáhnout politické dohody. Jejím prostřednictvím jsme prokázali evropskou solidaritu a nyní nám pro rok 2011 dává finanční stabilitu.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Dnes jsem hlasovala pro přijetí rozpočtu na rok 2011. Po zdlouhavých jednáních se nám podařilo dosáhnout dohody, jež je pro Evropský parlament uspokojivá. Parlament vskutku čeká na uplatnění ustanovení Lisabonské smlouvy. Smlouva stanoví, že Parlament se má účastnit jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu a že tato změna by měla být přijata na všech úrovních. Kromě toho chtěl Parlament zachovat v rozpočtu na rok 2011 určité rezervy. Příkladem je částka 425 000 eur vyčleněná v rozpočtu na rok 2011 pro Evropskou policejní akademii (EPA), která může být nyní uvolněna jen za určitých podmínek. Po odmítnutí Evropského parlamentu podpořit plnění rozpočtu Evropské policejní akademie bude proto agentura muset zavést doporučení poslanců Evropského parlamentu, aby se mohlo rozhodnout o využití jejího celkového rozpočtu na rok 2011.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Rozpočet na rok 2011, první, který byl Evropský parlament oprávněn kontrolovat, pouze prokázal, jak malou pravomoc ve skutečnosti má. Nejenže potvrzuje neoliberální protireformy a místo ve prospěch občanů, kteří jej zvolili, funguje ve prospěch finančních trhů, zachází dokonce tak daleko, že ve jménu naléhavosti situace kapituluje. Na takovém opovrženíhodném jednání se svým hlasem nehodlám podílet.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Po intenzivních jednáních bylo konečně možné dosáhnout dohody ohledně rozpočtu na rok 2011; nejednalo se o ideální rozpočet, nicméně je to dokument, který umožní dosažení cílů vytyčených Evropskou unií. Rozpočet Společenství na rok 2011, který byl schválen na dnešním dílčím zasedání, posiluje financování prioritních oblastí stanovených Evropským parlamentem, jako jsou vzdělání, inovace a mírový proces na Blízkém východě a v Palestině.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − S přihlédnutím k nespočtu byrokratů v Evropském parlamentu i v Evropské komisi toto usnesení přibližuje Evropskou unii k promyšlenému a účinnému rozdělování jejích zdrojů v průběhu času. Pečlivě jsem studoval další prohlášení ve zprávě a s potěšením mohu konstatovat, že jsem zjistil, že někteří členové Evropského parlamentu chápou nutnost použit peníze včas, a ne, až když už je příliš pozdě. Hlasoval jsem pro přijetí.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Stejně jako v případě posledního návrhu na zvýšení rozpočtu na rok 2011, musel jsem se i v tomto případě v zájmu občanů Evropy postavit proti. Je nemožné pochopit, jak si Evropská unie může dovolit zvyšovat svůj rozpočet v době, kdy se v celé Evropě zavádí úsporná opatření. Nejnovější navýšení se odůvodňuje vstupem Lisabonské smlouvy v platnost a novými institucemi, které vytvořila, jako je Evropská služba pro vnější činnost. Strana svobodných Rakouska prokázala velkou předvídavost, když hlasovala proti přijetí Lisabonské smlouvy, která přes několik výhod, jež přinesla, způsobila především nárůst byrokracie a výdajů pro občany. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti rozpočtu na rok 2011.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) Podporuji hlasování Evropského parlamentu během zasedání ve Štrasburku ve středu 15. prosince 2010, kterým byl schválen rozpočet na rok 2011 a které následovalo po úterní rozpravě. Součástí přijatého rozpočtu je navýšení financování většiny priorit vytyčených Evropským parlamentem při současném dodržení celkových limitů nastavených Radou. Během letošních rozpočtových jednání mí kolegové, poslanci Evropského parlamentu, uzavřeli rovněž dohody s Radou a Komisí o řadě politických požadavků týkajících se rozpočtu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Návrh rozpočtu pozměněný Radou EU ne zcela odráží potřeby a požadavky vytyčené Evropským parlamentem, ale Evropská unie nemůže během prvních měsíců roku 2011 zůstat bez schváleného rozpočtu. Z tohoto důvodu během třístranných jednání, která se konala 6. prosince, našly Komise, Rada a Parlament ten správný kompromis, aby mohl být rozpočet plně realizován od začátku rozpočtového roku 2011. Hlasoval jsem pro jeho přijetí, protože tento zodpovědný postoj je v souladu s úsilím Evropského parlamentu poskytnout občanům EU odpovídající finanční zdroje, což potvrzuje schválení společného prohlášení o prostředcích na platby.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení Evropského parlamentu, protože se domnívám, že navzdory skutečnosti, že návrh rozpočtu v podobě pozměněné Radou ne zcela uspokojuje skutečnou potřebu udržitelnosti, soudržnosti a účinnosti rozpočtu Unie, Evropský parlament dosáhl svého cíle poskytnout Evropské unii rozpočet, který může být plně a předvídatelně realizován od začátku rozpočtového roku.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení Evropského parlamentu, jelikož souhlasím s tím, že navzdory skutečnosti, že návrh rozpočtu v podobě pozměněné Radou ne zcela uspokojuje skutečnou potřebu udržitelnosti, soudržnosti a účinnosti rozpočtu EU, bylo cílem Evropského parlamentu poskytnout Evropské unii rozpočet, který může být plně a předvídatelně realizován od počátku rozpočtového roku.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) Minulý měsíc jsme byli svědky velmi významného okamžiku, kdy se všechny politické skupiny ujaly své odpovědnosti a dosáhly politické dohody o budoucím financování Evropské unie, která přesahuje rozpočet na rok 2011. Navzdory všem problémům během jednání všichni tři političtí hráči nakonec ustoupili. Přestože Evropský parlament vycházel ze svých nových pravomocí, nevyužil šance pasovat se do role orgánu, který rozhoduje v rozpočtových otázkách. Dopis belgického předsedy vlády, který nám předložilo belgické předsednictví a který zaručuje, že Lisabonská smlouva bude respektována (sic), a že Parlament se bude účastnit budoucích diskusí, nenabízí žádné záruky dobrého politického výsledku. Naše hlasování proti přijetí rozpočtu odráží tuto zmeškanou příležitost a doložku o pozdější revizi (tzv. ustanovení „rendez-vous“), která bude následovat.

Nejlepším nástrojem k dosažení tohoto cíle je, stejně jako v případě úmluvy, přivést ke společnému stolu evropské a vnitrostátní parlamenty, vlády členských států a Evropskou komisi. Pokud jde o obrovský projekt ITER, který vyžaduje a nadále bude vyžadovat nepřiměřeně vysoké náklady na financování, nelitujeme jeho odložení. Jakmile bude předložen v Rozpočtovém výboru Evropského parlamentu, budeme se znovu snažit prokázat, jaké plýtvání finančními zdroji představuje.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Chystáme se schválit rozpočet Evropské unie na rok 2011, k čemuž poprvé v historii dochází v rámci nového režimu stanoveného Lisabonskou smlouvou. Potěšilo mě potvrzení role Evropského parlamentu v této otázce a podporuji hlavní priority stanovené v dokumentu, o kterém dnes hlasujeme. V roce 2011 musíme věnovat zvláštní pozornost otázkám mládeže, vzdělávání a mobility, což jsou priority zohledněné ve všech částech rozpočtu. Musíme investovat do našich mladých lidí a do odborné přípravy všech občanů Evropy, zejména prostřednictvím programů celoživotního učení Erasmus Mundus a Eures.

Je rovněž nezbytné podporovat investice do výzkumu a inovací i střední a malé podniky, které jsou motorem našeho hospodářství a vnášejí do něj větší dynamiku. S ohledem na význam politiky soudržnosti coby zastřešujícího prvku všech evropských politik vítám její plánované začlenění do dokumentu, který je klíčový pro její úspěšnou realizaci. Z výše uvedených důvodů, a protože se domnívám, že Evropská unie prochází obdobím, které vyžaduje větší úsilí k posílení Evropy a zvýšení její konkurenceschopnosti, přičemž je současné potřeba posílit dialog mezi orgány, hlasuji pro přijetí návrhu předloženého Evropským parlamentem.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. V rámci jednání s Radou ukázal Evropský parlament svou sílu. V souvislosti s Lisabonskou smlouvou učinila Rada v loňském roce Evropskému parlamentu významné ústupky. V rámci rozhodování o tomto rozpočtu se Parlament přiblížil postoji Rady. Zdá se, že tento kompromis je funkční.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. − Rozhodnutí o rozpočtu na rok 2011 padlo v náročných a nestabilních časech. V době, kdy jsme svědky velkých škrtů v rozpočtech členských států, je více než kdy předtím důležité zajistit, aby Evropa poskytovala prostředky potřebné k řešení následků krize. Přínos financování ze zdrojů Evropské unie je patrný v celém mém volebním obvodu a poskytuje pomoc těm, kteří budou postiženi současnou bezohlednou politikou britské vlády.

S některými částmi rozpočtu však nemohu souhlasit. Například se domnívám, že není vhodné hlasovat pro přijetí nákladných zemědělských dotací a zvýšení výdajů na reprezentaci. Jsem přesvědčen, že v této nejisté hospodářské době je třeba projevit ve výdajích určitou zdrženlivost. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl zdržet hlasování o rozpočtu na rok 2011.

  Glenis Willmott (S&D), písemně. − Labourističtí poslanci Evropského parlamentu hlasovali proti přijetí rozpočtového balíčku, protože se domníváme, že v době, kdy dochází k velkým škrtům v domácích veřejných výdajích, není vhodné, aby se rozpočet Evropské unie navyšoval.

Rozhodně nepodporujeme velké snižování veřejných výdajů, kterým některé vlády ohrožují svá hospodářství. To ale neznamená, že bychom měli automaticky podporovat celkové navýšení výdajů Evropské unie.

Příští rok bude Evropská unie vykonávat mnoho důležité práce, v mnoha případech půjde o poskytnutí podpory oblastem nejhůře postiženým vnitrostátními škrty. Jsme však přesvědčeni, že v případech, které vyžadují nové výdaje, bylo možné najít úspory, které by uvolnily prostředky pro použití na důležité projekty.

Vzhledem k současnému tlaku na vnitrostátní ekonomiky mohla být tato jednání výbornou příležitostí přesvědčit vedoucí představitele Evropské unie k vypořádání se s nehospodárnými výdaji EU v oblastech, jako jsou zemědělské dotace, které mnohdy podkopávají ekonomiky právě těch zemí, do kterých směřuje mezinárodní rozvojová pomoc EU. Rozpočet však ponechává tyto dotace v podstatě nedotčené.

Na základě toho nemohli labourističtí poslanci Evropského parlamentu podpořit navýšení rozpočtu Evropské unie.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0353/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu NUTS II Severní Holandsko v Nizozemsku, hlasovala jsem pro přijetí usnesení, protože souhlasím s návrhem Evropské komise a příslušnými změnami provedenými Evropským parlamentem. Rovněž souhlasím, že fungování a přidaná hodnota Evropského fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měly podléhat obecnému hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. března 2006 během pravidelné revize víceletého finančního rámce pro roky 2007–2013 v polovině období.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Pomoc pracovníkům propuštěným z důvodu restrukturalizace a přemístění by měla být dynamická a flexibilní, aby mohla být uplatňována rychle a účinně. Vzhledem ke strukturálním změnám v mezinárodním obchodu je důležité, aby evropská ekonomika byla schopná rychle uplatnit nástroje pro podporu pracovníků postižených takovými změnami a aby je zároveň vybavila dovednostmi potřebnými k rychlému návratu na pracovní trh. Finanční pomoc by proto měla být poskytována na individuální bázi. Je také potřeba zdůraznit, že tato pomoc nenahrazuje odpovědnost, která normálně spočívá na podnicích, a není ani určena na jejich financování a restrukturalizaci. Vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu Severní Holandsko, hlasuji pro přijetí zprávy nebo jinými slovy pro uvolnění prostředků z Evropského fondu na přizpůsobení se globalizaci na podporu Nizozemska.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Finanční a hospodářská krize, kterou procházíme, spolu s neustálými změnami na trhu práce, jež způsobuje měnící se struktura mezinárodního obchodu, připravila o práci mnoho lidí, v mnoha případech dlouhodobě. Právě k řešení takových situací byl vytvořen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. V tomto případě hovoříme o uvolnění prostředků ve výši jen o málo přesahující 2 500 000 eur ve prospěch Nizozemska na podporu 613 pracovníků, kteří byli propuštěni ve dvou obchodních a maloobchodních podnicích mezi 1. květnem 2009 a 31. lednem 2010. Vzhledem k tomu, že Komise považuje žádost za oprávněnou, a domnívá se, že splňuje veškeré stanovené požadavky, a doporučuje ji ke schválení, hlasoval jsem pro její přijetí.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům světové hospodářské krize, která měla vliv zejména na zaměstnanost, nabývá správné využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci zásadního významu pro zmírňování kritické situace mnoha evropských občanů a rodin tím, že přispívá k jejich opětovnému sociálnímu začlenění a profesnímu rozvoji a zároveň poskytuje nové zdroje pro potřeby podniků a podporu ekonomiky. Plán pomoci pro Nizozemsko je předkládán v tomto kontextu v souvislosti s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu Severní Holandsko v Nizozemsku. Doufám proto, že evropské orgány posílí svůj závazek k zavedení opatření na urychlení a zlepšení využití tak důležitého nástroje, jakým je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, jenž je v současné době velmi málo využíván. V tomto roce činily požadavky na uvolnění prostředků jen 11 % z celkových 500 milionů eur, které byly k dispozici.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie je oblastí solidarity, jejíž součástí je i Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). Tato podpora je zásadní pro pomoc nezaměstnaným a těm, kteří byli postiženi přemístěním podniků, k čemuž v éře globalizace často dochází. K přemístění výroby přistupuje stále větší počet podniků, které se snaží využít nižších nákladů na pracovní sílu v jiných zemích, zejména v Číně a Indii, což má nepříznivé dopady na země, jež respektují práva zaměstnanců. Cílem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci je pomoc pracovníkům, kteří se stali obětí přemístění podniků, a hraje také zásadní roli pro usnadnění přístupu k novému zaměstnání. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci využily v minulosti různé členské země Evropské unie, proto je oprávněné poskytnout pomoc Nizozemsku, které podalo žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu Severní Holandsko v Nizozemsku.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Pracovníci, kteří v důsledku finanční a hospodářské krize přišli o zaměstnání, by měli dostat příležitost rychle se vrátit do práce. Členské státy mají povinnost přijmout odpovídající opatření na jejich podporu. Evropský fond na přizpůsobení se globalizaci poskytuje finanční prostředky, o které členské země mohou požádat. Hlasuji pro přijetí zprávy, protože žádost Nizozemska o uvolnění prostředků z EFG je zcela oprávněná a splňuje všechna kritéria.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu Severní Holandsko v Nizozemsku, hlasovala jsem pro přijetí usnesení, protože souhlasím s návrhem Evropské komise a s příslušnými pozměňovacími návrhy předloženými Evropským parlamentem.

Rovněž souhlasím, že:

– Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci by měl podporovat opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání, a znovu chci zdůraznit, že pomoc z EFG by neměla nahrazovat opatření, která spadají do odpovědnosti podniků podle vnitrostátních právních předpisů a kolektivních smluv, a ani sloužit k financování restrukturalizace společností nebo odvětví.

– fungování a přidaná hodnota Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by měly podléhat obecnému hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. března 2006;

Vítám návrh Evropské komise zřídit jiný zdroj finančních prostředků, než jsou nevyužité prostředky z Evropského sociálního fondu, v reakci na opakovaná prohlášení Evropského parlamentu o nutnosti určení vhodných rozpočtových mechanismů pro převod finančních prostředků vzhledem k tomu, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen jako specifický a samostatný nástroj se svými vlastními cíli a rozpočtovým obdobím.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Zcela souhlasím se zpravodajkou paní Materovou, která s potěšením konstatovala, že Komise navrhla k nevyužitým prostředkům Evropského sociálního fondu alternativní zdroje prostředků na platby, v souladu s častými požadavky vznášenými v minulosti Evropským parlamentem.

Rovněž souhlasím se zpravodajkou, že alternativy zvolené v posledních případech (rozpočtové položky určené na podporu podnikání a inovací) nejsou uspokojivé vzhledem k zásadním nedostatkům, kterých se Komise dopustila při realizaci programů pro konkurenceschopnost a inovace. V době hospodářské krize by spíše mělo dojít k navýšení těchto prostředků. Zpravodajka proto vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí identifikovat v budoucnu odpovídající rozpočtové položky pro platby.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci předložená Nizozemskem v souvislosti s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu Severní Holandsko v Nizozemsku splňuje veškerá právně stanovená kritéria způsobilosti. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, skutečně dočasně rozšířilo jeho působnost, protože se očekávalo, že bude schopen zasáhnout v podobných situacích, dojde-li přímým následkem celosvětové finanční a hospodářské krize k „propuštění během doby devíti měsíců nejméně 500 zaměstnanců, zejména z malých a středních podniků, v odvětví NACE 2 v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS 2“. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí usnesení a věřím, že uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci přispěje k úspěšnému začlenění těchto pracovníků na trh práce.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Tímto hlasováním Evropský parlament: 1) vyzývá zúčastněné orgány, aby podnikly nezbytná opatření k urychlení uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci; 2) připomíná závazek orgánů k zajištění hladkého a rychlého procesu rozhodování o uvolnění prostředků z EFG, z něhož je poskytována jednorázová, časově omezená individuální podpora pracovníkům, kteří se stali obětí propouštění kvůli následkem globalizace a finanční a hospodářské krize, a poukazuje na úlohu, kterou EFG může sehrát při opětovném začlenění propuštěných pracovníků na trh práce; 3) zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG by měla být zajištěna podpora opětovného začlenění propuštěných pracovníků do zaměstnání a opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, která spadají do odpovědnosti firem podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv, a ani sloužit k financování restrukturalizace společností nebo odvětví.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení Evropského parlamentu o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve prospěch pracovníků v odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT), kteří byli propuštěni v nizozemském regionu Severní Holandsko.

Evropské odvětví informačních a komunikačních technologií zasáhla jak globální finanční a hospodářská krize, tak strukturální změny na globálním trhu informačních technologií způsobené zejména přemisťováním výroby do Číny a Indie, což také odráží ukazatel IKT 5.

Ukazatel IKT 5 je souhrnem všech hlavních výsledků výzkumu spojených s hospodářským cyklem, náklady a rozpočty přidělenými odvětví informačních a komunikačních technologií. Hodnota tohoto ukazatele pro západní Evropu klesla z úrovně zhruba 160 v srpnu 2008 na přibližně 30 v dubnu 2009.

Nizozemsko připravilo koordinovaný balíček individualizovaných služeb pro 613 propuštěných pracovníků dvou podniků patřících společnosti Randstad, jako jsou nabídka pomoci při přechodu z jednoho zaměstnání do jiného, zřízení center mobility, umisťování propuštěných zaměstnanců, poskytování odborné přípravy a výzkum zaměstnatelnosti. To si vyžádá celkový rozpočet 3 934 055 eur a Nizozemsko dne 8. dubna 2010 podalo žádost o finanční příspěvek ve výši 2 557 135 eur z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu zprávy. Opět jsme schopni pomoci najít nové zaměstnání občanům Evropské unie, kteří byli propuštěni poté, co se jejich podnik dostal do potíží.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Tato žádost je jednou z mnoha nizozemských žádostí, které jsme v nedávné době v Rozpočtovém výboru schválili. Samozřejmě jsem hlasovala pro přijetí zprávy poslankyně Materové o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na podporu občanů v Severním Holandsku, kteří byli propuštěni. Posláním EFG je poskytovat finanční prostředky jednotlivým občanům, kteří přišli o práci v důsledku globalizace. Během jednání o rozpočtu v minulých týdnech vynikla vláda Nizozemska svou tvrdohlavou reakcí na legitimní postoj Evropského parlamentu, který je vždy připraven ke kompromisu. Na tomto místě bych ráda řekla, že žádat na jedné straně Evropskou unii o pomoc v řádu desítek milionů eur, a na druhé straně odmítat legitimní diskusi o otázkách vznesených Evropským parlamentem se zdá být v souladu s národním pohledem na politiku.

Zpráva: Tadeusz Zwiefka (A7-0360/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení, protože jsem přesvědčena, že Evropská unie potřebuje prohloubit spolupráci v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. Domnívám se, že právní úprava Evropské unie v této oblasti by měla být univerzální. Jinými slovy, na základě jejích souhrnných pravidel o kolizních normách může být stanovena použitelnost kteréhokoliv právního řádu – zúčastněných členských států, nezúčastněných členských států nebo států, které nejsou členy Evropské unie. EU si sama vytyčila cíl zachovat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob, proto aby manželé měli možnost zvolit rozhodné právo, na něž mají úzkou vazbu, nebo v případě, že nedojde k volbě, aby se toto právo použilo na jejich rozvod nebo rozluku, mělo by se toto právo použít, i když není právem některého členského státu. Zvyšující se mobilita občanů vyžaduje větší pružnost a právní jistotu, které nové nařízení Evropské unie může posílit.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. − (IT) Nutnost vytvořit jasný a úplný právní rámec rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky vyplývá z naléhavé potřeby řešit problémy spojené s případy „mezinárodních“ rozvodů. Až do nynějška rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech nepřispívaly k zajištění rovných příležitostí manželů, ani nechránily zájmy dětí dotčených těmito případy. Právě naopak, přispěly k „soutěži“ mezi manželi o to, kdo z nich předloží u soudu žádost o rozvod jako první. Jakožto zprostředkovatelka Evropského parlamentu pro děti nárokované rodiči různých národností a na základě svých pracovních zkušeností podporuji návrh nařízení, které má vytvořit právní jistotu pro dotčené páry se zárukou předvídatelnosti a pružnosti.

Jednou z inovativních myšlenek obsažených v textu nařízení je možnost konzultací s rodinným prostředníkem před, během a po soudním řízení o rozvodu. Prostředník nabízí velkou pomoc, protože páru poskytuje informace o různých formách a podmínkách rozvodu, řeší jakékoliv rozpory mezi nimi, ale také chrání práva dotčených dětí a pomáhá rozvádějícím se rodičům dospět k nejvhodnějšímu řešení s ohledem na zájmy jejich potomků.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Když jde o posílení soudržnosti evropských právních předpisů týkajících se manželského svazku, není jednoduché dospět k tomu, aby se všech 27 členských zemí shodlo. Naštěstí od přijetí Amsterdamské smlouvy v roce 1997 se může skupina členských států, které si to přejí, spojit a prostřednictvím „posílené spolupráce“ společně dosáhnout pokroku v určité oblasti, čímž dojde k vytvoření jádra vedoucích členských států, které posune Evropskou unii dál. Problémy, se kterými se manželé setkávají, pokud jde o uznání svého statutu v různých částech Evropy, zejména během rozvodu nebo rozluky, vedly některé členské státy ke spojení za účelem zlepšení koordinace vnitrostátních právních předpisů. Jsem opravdu ráda, že dojde k realizaci posílené spolupráce, jíž se Francie hodlá zúčastnit. Podle mého názoru se jedná o iniciativu, jejímž zájmem je sbližování Evropanů v oblasti, která se týká nás všech, a ve které je právní jistota naprosto nezbytná. Z toho důvodu jsem hlasovala pro návrh nařízení zavádějící posílenou spolupráci. V budoucnu musíme posílenou spolupráci používat, kdykoli to bude třeba.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože účelem nařízení je vytvořit právní jistotu pro páry z různých členských států, které si přejí rozluku nebo rozvod, což jim zajistí předvídatelnost a pružnost rozvodového řízení.

V tomto ohledu byla přijatá iniciativa krokem vpřed, ale je politováníhodné, že za prvé byla promarněna příležitost rozšířit její působnost na uznání manželského svazku, jeho zrušení, péče o děti a pozůstalost. Nezahrnuje rovněž existenci dalších typů svazků, například svazků homosexuálních párů, které některé členské státy uznávají.

Za druhé je také škoda, že pouze 15 z 27 členských států je připraveno podepsat posílenou spolupráci, což bude mít nepříznivý dopad na občany zemí, které tak neučiní.

Doufám tedy a přeji si, aby v budoucnu došlo k rozšíření působnosti a počet zemí účastnících se posílené spolupráce v této oblasti se zvýšil: dluží to občanům, které zastupují.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy Evropského parlamentu o posílené spolupráci v oblasti práva rozhodného ve věcech rozvodu a rozluky, protože je třeba položit jasný právní základ, z něhož bude vycházet uplatňování předpisů vztahujících se k rozhodnému právu. Ráda bych upozornila na jeden z hlavních cílů Evropské unie, kterým je zachování a rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěna svoboda pohybu osob. Právní situace na evropské úrovni ohledně pravidel týkajících se rozvodu a rozluky manželů různých národností je v současné době velmi matoucí, protože není jasné, jakými právními předpisy by se měly řídit. Tato situace často vede k „soutěži“ mezi manželi o to, kdo z nich předloží u soudu žádost o rozvod jako první, s cílem zajistit, aby rozvodové řízení probíhalo podle právního řádu, který je výhodnější pro jednoho z partnerů. Chci zdůraznit, že nově navrhované nařízení by mělo vytvořit pro dotčené páry právní jistotu a zajistit předvídatelnost a pružnost.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Rád bych poblahopřál panu Zwiefkovi k přípravě zprávy, kterou podporuji. Cílem tohoto opatření je vytvořit jasný a úplný právní rámec pro oblast rozvodu a rozluky poskytnutím určitého stupně autonomie zúčastněným stranám. Různorodost těchto právních předpisů v členských státech může totiž způsobovat problémy v případě „mezinárodních“ rozvodů.

Vedle právní nejistoty ohledně zákonů použitelných v každém jednotlivém případě může také dojít k „soutěži“ mezi manželi o to, kdo z nich předloží u soudu žádost o rozvod jako první, s cílem zajistit, aby rozvodové řízení probíhalo podle právního řádu, který je výhodnější pro jednoho z partnerů. Evropská unie proto musí tato rizika a nedostatky omezit zavedením možnosti výběru rozhodného práva na základě vzájemné dohody mezi oběma stranami. Z tohoto důvodu souhlasím s tím, že je nutné zúčastněným stranám zajistit spravedlivé a přesné informace, díky kterým se co nejdříve seznámí se svými možnostmi volby.

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) V souladu s Lisabonskou smlouvou mohou členské státy navázat posílenou spolupráci v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, kam problematika rozvodů a rozluky spadá. Nařízení definuje posílenou spolupráci mezi členskými státy (Belgie, Bulharsko, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko). Smyslem je především odstranit diskriminaci na základě pohlaví, zaručit rovné možnosti obou manželů a mít na zřeteli hlavně zájmy dítěte. Manželé mezi sebou často „soutěží“ o to, kdo z nich jako první předloží u soudu žádost o rozvod s cílem zajistit, aby rozvodové řízení probíhalo podle právního řádu, který lépe chrání především zájmy příslušné strany. Cílem tohoto nařízení je posílit právní jistotu dotčených párů a současně zaručit předvídatelný a pružný průběh řízení. Nařízení jsem podpořila, i když se netýká ČR, ovšem jeho zavedení bude, věřím, dobrým příkladem i pro další členské státy včetně ČR, aby se k němu v budoucnu připojily a využily tak zkušenosti průkopnických členských států.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se nesnaží o harmonizaci hmotného práva rozhodného ve věcech rozvodu a rozluky, ale o stanovení harmonizovaných pravidel pro řešení konfliktů spojených s určením mezinárodní soudní příslušnosti. To znamená, že musíme pracovat v rámci mezinárodního soukromého práva, a nikoliv ve věcném rámci rodinného práva, v němž se i nadále bude každý stát opírat o vlastní zákony.

Z toho důvodu je důležité mít na paměti například to, že navrhované nařízení, prostřednictvím změny článku 7. –A, nevyžaduje, aby stát uznal za platný manželský svazek, byť i jen za účelem jeho ukončení, který jako takový neuznávají vnitrostátní právní předpisy, což by bylo v rozporu se zásadou subsidiarity. To však nebude moci omezovat práva lidí, jejichž svazky členský stát neuznává, což je otázka, ve které je třeba nalézt kompromisní řešení.

S ohledem na výše uvedené si dokážu představit pouze ustanovení k zajištění větší právní jistoty, pokud jde o řešení konfliktů spojených s určením mezinárodní soudní příslušnosti v rámci rodinného práva, a to především s ohledem na zrušení manželství a rozluku, jakožto důležitý krok k vytvoření prostředí svobody a práva, ve kterém je svobodný pohyb lidí realitou.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Jsem potěšen přijetím zprávy, která by měla umožnit párům z různých členských zemí nebo s bydlištěm v jiné zemi, než ze které pocházejí, vybrat si právní řád, kterým se bude řídit jejich rozvod.

V roce 2007 byl rozveden milion manželství, z nichž 13 % tvořili páry různých národností. Během těchto soudních řízení se občané EU potýkali s právními problémy, které měly vliv na jejich rozluku

Podotýkám, že Portugalsko se účastní procesu posílené spolupráce, který umožní pokrok v této otázce, jež byla zablokována v Radě.

Chtěl bych zdůraznit, že by zpráva neměla vézt k požadavku, aby stát uznal za platný manželský svazek, byť i jen za účelem jeho ukončení, který jako takový neuznávají vnitrostátní právní předpisy, což by bylo v rozporu se zásadou subsidiarity.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Chtěla bych poblahopřát zpravodajce k velmi zodpovědnému přístupu, se kterým se ujala tak složitého tématu, jakým je otázka volby rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. O jak citlivou záležitost se jedná, je vidět na skutečnosti, že Řím III je v dějinách Evropské unie prvním příkladem posílené spolupráce probíhající v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvách. Územní rozsah nařízení proto bude omezen na 14 z 27 členských států Evropské unie. Polsko mezi nimi není. Domnívám se, že zavedením možnosti zvolit si právní řád, kterým se bude řídit rozvod, přispěje Řím III k větší právní předvídatelnosti a jistotě. Nicméně s přihlédnutím k omezené působnosti tohoto nařízení – bude se týkat pouze práva rozhodného ve věcech mezinárodního rozvodu – je rovněž nezbytné odpovědět na otázku, kterému soudu bude příslušet rozhodnutí v každém konkrétním případě.

Touto problematikou se zabývá další nařízení Evropské unie – Brusel IIa. Stejně jako zpravodajka se proto domnívám, že je nezbytné provést co nejrychleji revizi tohoto nařízení, aby mohlo být zavedeno pravidlo forum necessitatis. Tím se rozptýlí obavy mnoha členských států, zda jejich soudy budou nuceny rozhodovat o rozvodech párů, které jejich právní systém nepovažuje za sezdané, což je bude následně motivovat k přijetí obecných evropských zásad v oblasti mezinárodních rozvodů a to nepochybně usnadní život mnoha občanům Evropské unie.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Pokud dva lidé různých národností nebo jednoduše dva lidé, kteří už nepobývají ve stejném členském státu, plánují rozvod, měli by vědět, který soud a v jaké zemi má pravomoc rozhodovat o jejich rozvodovém řízení. Od nynějška si už v brzké době budou moci tito dva rozvádějící se lidé zvolit, kterým právním řádem v rámci Evropské unie se jejich rozvod bude řídit. Jedná se o další velmi konkrétní krok k vytvoření „společného evropského právního prostoru“, který se dotýká každodenního života nás všech. Přestože vítám příjetí zprávy a první využití takzvaného procesu posílené spolupráce, mrzí mě, že ho bylo nutné použít a že nebylo možné dosáhnout dohody všech členských států Evropské unie. Doufám, že i další členské státy se k této spolupráci brzy připojí.

  Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) V Evropském parlamentu zastupuji Českou republiku, která nepřistoupila v oblasti sjednocení kolizních norem k uplatnění mechanismu posílené spolupráce. A to zejména proto, že Česká republika nepokládá návrh nařízení za opatření nezbytné k náležitému fungování vnitřního trhu. Stejně jako jej shledává sporným z hlediska zásady subsidiarity, neboť nařízení se nevyznačuje přidanou hodnotou, která by odůvodňovala zásah do národních úprav rodinného práva členských států. Česká republika také shledává návrh sporným z hlediska zásady proporcionality, neboť zvolená právní forma nařízení není vhodným nástrojem pro unifikaci kolizních norem v oblasti mezinárodního rodinného práva. Přesto však nemíním svým hlasováním bránit státům, které si zvolily mechanismus posílené spolupráce jako nástroj ke sjednocení kolizních norem, pokud jde o určení rozhodného práva ve věcech manželských, aby se touto cestou vydaly.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Návrh nařízení, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, ve svém kontextu napomáhá k řešení mnohdy složitých a citlivých záležitostí spojených s rozvodovým řízením pro manželství, která jsou právoplatně uzavřena mezi osobami různých národností. Umožňuje těmto rozváděným párům lepší orientaci a výběr práva rozhodného. Ve svém prvopočátku také významně zvyšuje jejich právní jistotu. Uplatnění mechanismu posílené spolupráce, kdy přijatá legislativa bude mimo acquis communautaire, je v tomto případě krokem umožňujícím zúčastněným členským státům vyrovnat se s některými legislativními problémy mezinárodní spolupráce spojenými s rozvody těchto manželství.

Ostatním členským státům, které se v této fázi neúčastní, dává dostatečnou možnost s časovým odstupem vyhodnotit pozitivní a negativní dopady vyplývající z tohoto návrhu nařízení a zvážit případnou možnost zapojení se. V České republice se řadu let v řádně odůvodněných případech v rámci řešení zmiňovaných rozvodových řízení cizí právo již aplikuje.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nové nařízení umožní mezinárodním párům (páry různých národností, páry, které žijí v různých zemích, nebo páry, které společně žijí v jiné zemi, než ze které pocházejí) zvolit si vnitrostátní právní řád, kterým se bude jejich rozvod řídit, za předpokladu, že u jednoho z partnerů existuje spojení s inkriminovanou zemí, například na základě místa obvyklého pobytu nebo národnosti. Nové právní předpisy rovněž vyjasní, které právo bude rozhodné v případě neexistence dohody mezi partnery. Nové nařízení například umožní, aby si španělsko-portugalský pár žijící v Belgii zvolil, zda se jejich rozvod bude řídit portugalským, španělským nebo belgickým právním řádem.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Rozvod je vážnou záležitostí. Velmi často obnáší rozbité nádobí a dělení majetku. Upřímně obdivuji idealismus zpravodaje Tadeusze Zwiefka. Co se stane, bude-li se chtít německý manžel rozvést v Německu, zatímco jeho žena bude preferovat Sicílii, protože odtud pochází její matka? Jak rozdělíte vysavač nebo pračku, nedojde-li k dohodě? Myšlenka je dobrá, ale potřebuje doladit. V 90 % případů jsou rozvody tragické a skandální. Jsem „pro přijetí“, ale při zvažování takového typu dokumentu bychom neměli zapomínat na detaily. Potřebujeme právní předpis, nikoliv pouhá pravidla.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Rozluka a rozvod jsou vždy obtížné záležitosti, které zahrnují celou řadu právních důsledků. V případě, že manželé pocházejí z různých zemí, je všechno obvzláště problematické. V rámci Evropské unie jsme hledali řešení, ale byli jsme schopni dohodnout se pouze na postupu posílené spolupráce, který jen nepatrně zlepšuje situaci osob, jichž se tato záležitost týká, tzn. párů z různých členských států EU, které se rozvádějí. Působnost tohoto postupu nebyla přesně stanovena, a proto rovněž není zcela jasná.

Spolupráce samozřejmě neznamená, že rozhodnutí, například v případě rozvodu, musí být uznána v členském státě, ve kterém pro to neexistují patřičná právní ustanovení. Stejně tak tento postup nesmí nutit členské státy, aby takto nepřímo uznaly partnerství osob stejného pohlaví. Málo pozornosti bylo rovněž věnováno právům rodičů v případě přeshraniční rozluky. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože jsem přesvědčen o nezbytnosti vytvoření jasného a úplného legislativního rámce pro právo rozhodné ve věcech rozvodu a rozluky. Zavedením článku 3a se manželům poprvé dostává příležitosti vzájemně se dohodnout na právním řádu, kterým se bude řídit jejich rozvodové řízení. Jsem také přesvědčen, že bychom měli zajistit, aby zúčastněné strany byly řádně informovány o praktických důsledcích svého rozhodnutí. V tomto ohledu je třeba zajistit, aby poskytované informace byly přesné a úplné. Domnívám se, že je důležité chránit vztah páru, aby se proces rozluky mohl odehrát v jasném, transparentním a konsensuálním ovzduší mezi oběma stranami, které se tak budou spolupodílet na rozhodování rovnou měrou.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Spolu s dalšími 13 členskými státy Evropské unie (Španělsko, Itálie, Maďarsko, Lucembursko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Bulharsko, Francie, Německo, Belgie, Lotyšsko a Malta) se Portugalsko účastní prvního procesu posílené spolupráce v dějinách EU. Tento proces je uplatňován v oblasti práva rozhodného ve věcech rozvodu a rozluky osob a majetku.

Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o nařízení, které zavádí jasná pravidla pro mezinárodní páry (kde jsou manželé jiné národnosti) usilující o rozvod nebo rozluku osob nebo majetku v zemi svého původu nebo bydliště. Jedná se o plně konsensuální otázku, která usnadní život mnoha Evropanům. Je to rovněž symbolický okamžik, protože se poprvé uplatňuje posílená spolupráce mezi členskými státy Evropské unie.

Cílem těchto ustanovení je posílení právní jistoty a předvídatelnosti v otázce rozvodu a rozluky osob a majetku. Dohoda stanoví pouze harmonizaci konfliktních situací, nikoliv harmonizaci základních vnitrostátních předpisů.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Jedním z hlavních cílů Evropské unie je zachování a rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěna svoboda pohybu osob. Na evropské úrovni je právní situace, pokud jde o právo rozhodné ve věcech rozvodu a rozluky partnerů různých národností, v současné době velmi matoucí. To často vede k „soutěži“ mezi partnery o to, kdo z nich předloží u soudu žádost o rozvod jako první, s cílem zajistit, aby rozvodové řízení probíhalo podle právního řádu, který je výhodnější pro jednoho z partnerů. Účelem návrhu nařízení je vytvoření právní jistoty pro dotčené páry a zajištění předvídatelnosti a pružnosti. Nezbývá mi tedy, než souhlasit se zpravodajem, panem Zweifkou, který podporuje podstatu předpisů určujících právo rozhodné ve věcech rozvodu a rozluky.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Belgie, Bulharsko, Německo, Řecko (svou žádost stáhlo 3. března 2010), Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko předložily Radě žádost o zahájení posílené spolupráce v oblasti práva rozhodného ve věcech manželských a požádaly Komisi, aby Radě předložila návrh k této otázce. Stále se zvyšující mobilita občanů vyžaduje na jedné straně větší pružnost, a na druhé straně více právní jistoty. Za účelem dosažení tohoto cíle musí nařízení zvýšit autonomii zúčastněných stran v oblasti rozvodu a rozluky tím, že partnerům dá možnost zvolit si právo rozhodné ve věci jejich rozvodu nebo rozluky.

Nařízení se bude vztahovat pouze na zrušení manželství nebo ukončení manželských závazků (rozluka), a nikoliv na záležitosti týkající se právní způsobilosti fyzických osob, existence, platnosti nebo uznání manželství, prohlášení manželství za neplatné, jmen partnerů, vlastnických důsledků manželství, rodičovské odpovědnosti, vyživovací povinnosti, správy majetku nebo dědictví, a to i v případě, že vyvstanou pouze jako předběžná otázka v rámci řízení o rozvodu nebo rozluce.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěna svoboda pohybu osob, je jedním ze základních cílů Evropské unie. Z tohoto důvodu vítám tento návrh, který zavádí větší právní jistotu s ohledem na určení práva rozhodného ve věcech vnitrostátního rozvodu a rozluky, a byl bych rád, kdyby se i další členské státy přidaly k úsilí o dosažení slučitelnosti vnitrostátních právních předpisů, které se týkají právních konfliktů v této oblasti.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Tento text si klade za cíl vyřešit problémy, jako je ten následující. A a B jsou státními příslušníky různých členských států Evropské Unie a vstoupili do svazku stejného pohlaví na území členského státu, který zavedl právní předpisy, jež takové svazky umožňují. Tři roky bylo jejich obvyklé bydliště v členském státu, který neumožňuje svazky stejného pohlaví, ale v rámci procesu posílené spolupráce se podílel na přijetí nařízení o rozhodném právu. A a B nyní chtějí svůj svazek zrušit.

Podle pravidel nařízení č. 2201/2003 o soudní příslušnosti spadá tato záležitost pouze do působnosti soudů v členském státě, kde se nachází jejich obvyklé bydliště. To je zjevně nespravedlivé vůči dotčenému páru, který by se musel potýkat s mnoha nepříjemnostmi a investovat mnoho času, aby převedl řízení o rozvodu do působnosti jiného soudu.

  Alf Svensson (PPE), písemně. − (SV) Když dnes Evropský parlament hlasoval o návrhu nařízení Rady zavádějícím posílenou spolupráci v oblasti práva rozhodného ve věcech rozvodu a rozluky, rozhodl jsem se zdržet hlasování. Podle mého názoru je rodinné právo, pod které spadá i rozhodování o rozvodech, oblast, kde by měl být dodržován princip subsidiarity a každý členský stát by se měl rozhodovat samostatně. Spolupráce, o které hovoří zpráva, je pro členské státy a Evropskou unii dobrovolná a v současné době se jí účastní 14 zemí. Švédsko mezi nimi není. Podle mého názoru není zcela vhodné, abych jako švédský poslanec Evropského parlamentu přijímal stanovisko, které se výhradně týká formy spolupráce, ve které Švédsko nefiguruje.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) S 16 miliony sňatků mezi partnery různých národností v rámci Evropské unie, z nichž odhadem 140 000 končí každým rokem rozvodem, je jednání a dohoda o této otázce zásadní pro zajištění potřebné právní jistoty občanů. Poté, co jednotlivé členské státy zamítly mnohé předchozí iniciativy, proces posílené spolupráce umožnil zavést potřebná kritéria alespoň ve 14 zemích.

Zpráva: Jean-Paul Gauzès (A7-0340/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože světová finanční krize, ke které částečně přispěly ratingové agentury, prokázala potřebu zavést mechanismus jejich klasifikace a dohledu nad nimi. Souhlasím s tím, že zpráva podporuje vytvoření evropského systému pro registraci ratingových agentur, které vydávají ratingy používané v rámci Evropské unie, a pro dohled nad nimi a rovněž pro přezkum podmínek použití ratingů vydávaných agenturami ze třetích zemí. Dohoda o evropské struktuře dohledu, jež vstoupí v platnost dne 1. ledna 2011, konečně umožní účinné provádění dohledu nad ratingovými agenturami. Je nezbytné, aby od svého vzniku byl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) schopen vykonávat své pravomoci k zajištění důsledného dohledu nad ratingovými agenturami působícími v rámci Evropské unie, stejně jako nad ratingovými agenturami ze třetích zemí, jejichž ratingy se mohou používat v EU, v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány těchto zemí. S ohledem na úvahy Komise o hlubší mezinárodní harmonizaci této sféry vítám také skutečnost, že Spojené státy se rovněž rozhodly navrhnout přísnější pravidla dohledu v této oblasti.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení, protože jsem přesvědčena o potřebě vytvořit mechanismus pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi. Tuto iniciativu ovlivnila globální finanční krize, ke které přispěly i ratingové agentury. Souhlasím s návrhem Evropské komise, aby proces povolování ratingových agentur a dohledu nad nimi řídil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Je však nezbytné, aby od svého vzniku byl orgán ESMA schopen vykonávat své pravomoci k zajištění důsledného dohledu nad ratingovými agenturami působícími v rámci Evropské unie, stejně jako nad ratingovými agenturami ze třetích zemí, jejichž ratingy se mohou používat v EU.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Ratingové agentury v zásadě vydávají nezávislá stanoviska o úvěrové spolehlivosti subjektu, dluhu, finančního závazku nebo finančního nástroje. Někdy však mohou mít stanoviska těchto agentur vážný dopad na hospodářství země, jejíž finanční situaci hodnotí. V roce 2009 přijala Evropská unie nařízení (ES) č. 1060/2009, jehož cílem je regulace ratingových agentur z důvodu ochrany investorů a evropských finančních trhů před rizikem nekalých praktik. Stanoví podmínky pro vydávání ratingů a pravidla pro registraci ratingových agentur a dohled nad nimi. Mezitím byl ve zprávě odborného panelu vysloven závěr, že je potřeba zlepšit rámec pro dohled, aby se snížilo riziko budoucích finančních krizí a jejich závažnost. Nařízení o Evropském orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) zřídilo evropský orgán dohledu. K zajištění jeho hladkého fungování a řádného začlenění do celkového rámce finanční regulace bylo třeba provézt změny v nařízení (ES) č. 1060/2009. Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, jelikož přispívá ke zlepšení kontroly nad ratingovými agenturami.

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. – (FR) Na základě zprávy mého výborného kolegy a přítele, poslance Jeana-Paula Gauzèse ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), jsem hlasoval pro přijetí návrhu, kterým se mění nařízení z roku 2009 o ratingových agenturách a který uděluje novému Evropskému úřadu pro cenné papíry a trhy (ESMA) pravomoc dohlížet na ně. Podporuji vylepšení navrhovaná zpravodajem, zejména převod nových pravomocí, které si Komise hodlala ponechat, na orgán ESMA, obzvláště pokud jde o sankce. Domnívám se, že je důležité, aby orgán ESMA mohl přenést část svých pravomocí na vnitrostátní orgány. Lituji, že nikde není zmínka o otázce hodnocení států a specifického dohledu, kterého je při tom zapotřebí (i když tento pozměňovací návrh nařízení není pravděpodobně tím správným prostředkem). Navrhuji vytvoření evropské veřejné agentury pro hodnocení států, která by zaručila požadovanou formálnost a nezávislost.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Globální finanční krize ukázala, že je třeba vytvořit mechanismus pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi. Potřebujeme společný a integrovaný dohled nad ratingovými agenturami v rámci celé Evropské unie. Tento důležitý dokument jsem podpořil. V roce 2009 jsme byli svědky přijetí nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách. Umožnilo zřídit evropský systém pro registraci ratingových agentur, které vydávají ratingy používané v Evropské unii, a pro dohled nad nimi. Stanoví rovněž podmínky, za kterých mohou být v EU použity ratingy vydávané agenturami ze třetích zemí. Potřebujeme spolehlivý systém dohledu a kontroly, a proto podporuji navrhované změny, které povedou k posílení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Tato instituce musí být součástí dohledu nad ratingovými agenturami, které působí v rámci Evropské unie, a účinně vykonávat své poslání.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože hospodářská a finanční krize, která zasáhla celý svět, ukázala, že je třeba vytvořit mechanismus pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi. Z tohoto důvodu předložila Evropské komise návrh, aby proces povolování a dohledu nad ratingovými agenturami řídil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Důležité je, že tento orgán bude vybaven vlastní pravomocí pro dohled, ale i vyšetřování, a bude schopen trestat nedodržování nařízení. Sdílím stanovisko Evropského parlamentu, že je potřeba společný a integrovaný dohled nad ratingovými agenturami a jejich produkty v rámci celé Evropské unie. Navíc Evropský parlament navrhuje zaměřit se na zřízení orgánu ESMA pro dohled nad ratingovými agenturami a na určení jeho nových úkolů a pravomocí. Je nezbytné, aby od svého vzniku byl orgán ESMA schopen vykonávat své pravomoci k zajištění důsledného dohledu nad ratingovými agenturami působícími v rámci Evropské unie, stejně jako nad ratingovými agenturami ze třetích zemí, jejichž ratingy se mohou používat v EU.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) V otázce zprávy o ratingových agenturách jsem se zdržel hlasování. Tyto agentury otevřeně slouží zájmům mezinárodních spekulantů. Od začátku krize až doposud hrají negativní roli. Jejich cílené a svévolné snižování ratingů zemí uvnitř Evropské unie i mimo ni zatahuje tyto země do začarovaného kruhu spekulací a půjček. Rozšiřování spreadů prohlubuje finanční problémy zemí a obohacuje trhy na jejich účet. V eurozóně mají praktiky ratingových agentur obzvláště negativní dopad na stabilitu eura. Evropská unie nese značnou politickou odpovědnost, jelikož jim dala právo hodnotit jak podniky, tak ekonomiky členských států. Domnívám se, že je třeba okamžitě zavést účinná opatření, která ukončí spekulativní povahu ratingových agentur, a následně radikálně změnit nařízení (ES) 1060/2009. Zpráva obsahuje některé pozitivní, ale bohužel slabé návrhy a činí pouze nesmělé kroky k dosažení tohoto cíle.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Nutnost této změny pramení z potřeby přizpůsobit nařízení (ES) č. 1060/2009 nové evropské architektuře dohledu a ze zavedení nového mechanismu pro centralizaci činností ratingových agentur.

Za tímto účelem bude evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy – ESMA) vybaven vlastními pravomocemi pro dohled, vyšetřování a uplatňování sankcí. Musíme nyní zajistit, aby od svého vzniku byl orgán ESMA schopen vykonávat své pravomoci k zajištění důsledného dohledu nad ratingovými agenturami působícími v rámci Evropské unie, stejně jako nad ratingovými agenturami ze třetích zemí, jejichž ratingy se mohou používat v EU.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Zpráva představuje technickou úpravu stávajícího nařízení a od ledna 2011 svěří pravomoci novému orgánu dohledu, Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Musíme si uvědomit, že se na jaře 2011 očekává celkové zlepšení ratingových agentur.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, činnost ratingových agentur je už teoreticky na evropské úrovni regulována a je pod dohledem. Ale zpochybnilo to dominantní postavení tří amerických agentur, které rozhodují o evropských trzích, státním dluhu a v konečném důsledku o sazbách, za něž si evropské státy mohou půjčovat? Obávám se, že ne. Nezabránilo to agentuře Standard & Poor, a to docela nedávno, aby pohrozila snížením hodnocení Belgie, nebo agentuře Moody v případě Španělska, či agentuře Fitch v případě Irska.

Ani jedna z těchto agentur nebyla potrestána, ať už jejich zákazníky nebo ztrátou pověsti, za špatně odvedenou práci v případě společnosti Enron nebo krize rizikových hypoték. Nyní tvrdí, že mají politickou úlohu: hrozba Belgii má být pokusem o tlak na vytvoření vlády; absence hrozby Francii má zase uměle zabránit roztříštěnosti eurozóny. Pravdou je, že tyto agentury mají moc pouze díky chybějící regulaci trhu a vaše texty, pro které jsem přesto hlasoval, ke zlepšení situace příliš nepřispějí.

  Takis Hadjigeorgiou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Nařízení se vztahuje jak na dohled nad ratingovými agenturami, který vykonává Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, tak na dohled nad užíváním ratingů jednotlivými subjekty, které probíhá na vnitrostátní úrovni. Dohled nad užíváním ratingů jednotlivými subjekty zůstane v kompetenci vnitrostátních orgánů dohledu. Vnitrostátní orgány však nebudou mít pravomoc přijímat opatření proti ratingovým agenturám, které budou jednat v rozporu s nařízením. Právě kvůli tomuto bodu je návrh zkoumán z hlediska dodržení zásady proporcionality. Návrh vytváří kontrolní systém, ale v kontextu současného neoliberálního prostředí jej nelze skutečně uplatnit; jedná se tak pouze o nový psychologický tah určený především široké veřejnosti.

Není určen k tomu, aby nahradil předešlý systém; je určen k zavedení nového kontrolního systému, který předtím neexistoval, a to dokonce ani v této podobě, což umožnilo ratingovým agenturám jejich nekontrolované chování. V tom smyslu je lepší tento systém než žádný.

  Jiří Havel (S&D), písemně. – (CS) Hlasoval jsem pro zprávu o zřízení centralizovaného dohledu nad ratingovými agenturami. Celkově souhlasím s obsahem zprávy pana Gauzèse o návrhu nařízení, který zavádí model centralizovaného dohledu nad ratingovými agenturami prostřednictvím orgánu ESMA, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, a to především s ohledem na významnou mobilitu služeb ratingových agentur a jejich okamžitý dopad na finanční trhy. Centralizovaný dohled může přispět k vyšší transparentnosti ve světě ratingových agentur a může podpořit větší konkurenci mezi jednotlivými agenturami. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu. Obávám se ale, že navrhované období, během kterého mají být provedeny všechny změny týkající se přenesení kompetencí a povinností z příslušných orgánů dohledu v členských státech na orgán ESMA, není dostatečné a mělo by být prodlouženo.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože globální finanční krize, ke které ratingové agentury částečně přispěly, dokázala, že je nezbytné vytvořit rámec pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi. Za tím účelem bylo v roce 2009 přijato nařízení o ratingových agenturách. Umožnilo zavedení evropského systému registrací ratingových agentur, které vydávají ratingy používané v rámci Evropské unie, a dohledu nad nimi. Stanoví také podmínky, za kterých mohou být v EU používány ratingy vydávané agenturami ze třetích zemí. Dohoda o evropské architektuře dohledu, která vstoupí v platnost 1. ledna 2011, stanoví, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) bude uplatňovat vlastní pravomoci dohledu zejména ve vztahu k ratingovým agenturám. Je proto nezbytné upravit nařízení o ratingových agenturách s cílem podřídit povolování ratingových agentur a dohled nad nimi orgánu ESMA. Tento orgán bude vybaven vlastní pravomocí pro dohled, ale i vyšetřování, a bude schopen trestat nedodržování nařízení. Pokuty budou udělovat členské státy.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Mechanismus pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi je nezbytný. Musíme vzít v úvahu skutečnost, že ratingové agentury přispěly svým dílem ke krizi. V roce 2011 dostaneme od Komise návrh různých doplňujících opatření, která se týkají ratingů, jejichž zavedení bude možné po přijetí této zprávy. Výše zmíněné úvahy mě přiměly, abych zprávu podpořil, což jsem učinil jako výraz svého přesvědčení, že vstoupí rychle v platnost a přinese pozitivní výsledky.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Soukromým ratingovým agenturám se dostalo nových práv, aby nastavily standardy, a slibů přenesení pravomocí od orgánů veřejné správy. Jejich závislost na soukromých partnerech nezná hranic. Stejně jako jejich svévole. Veřejné orgány se vzdaly. To je ostudné.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Je potřeba přistoupit k této změně, aby nařízení (ES) č. 1060/2009 mohlo být přizpůsobeno nové evropské architektuře dohledu a aby mohl být zaveden nový mechanismus pro centralizaci činností ratingových agentur. Z toho důvodu získá evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy – ESMA) nové pravomoci pro dohled, vyšetřování a udělování sankcí. Je nezbytné, aby od svého vzniku byl orgán ESMA schopen vykonávat své pravomoci k zajištění důsledného dohledu nad ratingovými agenturami působícími v rámci Evropské unie.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Pro tuto zprávu jsem nemohl hlasovat, a přestože podporuji mnohé z projednávaných bodů a celkovou představu o zvýšené transparentnosti, zlepšení informovanosti a dohledu nad ratingovými agenturami a dalšími finančními subjekty, bude tento návrh sloužit zájmům investorů, kteří jsou profesionálové a mají daleko od takzvané „reálné ekonomiky“, protože tím získají větší právní jistotu. Přestože jsem tedy přesvědčen o nutnosti tvrdé práce k dosažení transparentnosti a práva na jasné informace ve finančním systému, jak se praví ve zprávě, z tohoto důvodu se domnívám, že ještě potřebnější je skoncovat s finančními spekulacemi a dosáhnout regulace finančních trhů pod dohledem členských států. Zprávě jde o transparentnost, informovanost a určitou míru dohledu nad finančními subjekty, ale její snaha je příliš opatrnická a pro-kapitalistická a snaží se zalíbit finančnímu sektoru, což je vize, kterou nesdílím a nepodporuji.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Jedná se o velmi důležitý nástroj k informování občanů Evropské unie o situaci v podnicích a bankách, ale také ke srovnání konkurenceschopnosti různých značek a výrobků. Hlasoval jsem pro přijetí. Rovněž doufám, že v budoucnu bude nařízení doplněno o kontrolu údajů o podpoře politických stran a sledovanosti masových médií, aby se tím zabránilo manipulaci veřejného mínění za peníze. Ratingové agentury nepracují tvrdě na získávání informací a jejich analyzování. Jsou ochotné ukázat příznivý výsledek těm, kdo si za něj zaplatí. Všichni, kdo manipulují veřejné mínění, a zrazují tak společnost, si zaslouží tvrdě potrestat.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Finanční krize víc než cokoliv jiného odhalila nebezpečné monopolní postavení ratingových agentur, jejichž hodnocení nejsou vždy odpovídající a někdy můžou být dokonce velmi riskantní. Je proto důležité vytvořit mechanismus jejich sledování a dohledu nad nimi. Jelikož jsou součástí velmi složitého systému finančních trhů, bylo rozhodnuto vytvořit pro tento účel dvojí systém. Kromě toho zpráva stanoví také podmínky, za kterých mohou být v EU používány ratingy vydávané agenturami ze třetích zemí.

Je samozřejmě nezbytné, aby systém dohledu umožňoval uvalení sankcí. Teprve budoucnost ukáže, do jaké míry tomu tak skutečně bude. Skutečnost, že vzniklo několik orgánů Evropské unie pro dohled, což s sebou nese větší množství administrativy a zvýšení nákladů, není dobrým znamením pro evropské daňové poplatníky. Přihlédl jsem k tomu při hlasování.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí nařízení Evropského parlamentu, protože souhlasím, aby:

– registrace ratingových agentur v rámci Evropské unie a stálý dohled nad nimi byly výhradně v kompetenci evropského orgánu dohledu , jmenovitě Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), který by měl mít výhradní pravomoc podepisovat dohody o spolupráci při výměně informací s příslušnými orgány ve třetích zemích;

– evropský orgán dohledu (ESMA) byl zodpovědný za registraci ratingových agentur a stálý dohled nad nimi s právem vyžádat si prostřednictvím pouhé žádosti nebo rozhodnutí veškeré informace, které potřebuje, od ratingových agentur, osob podílejících se na činnostech ratingu, organizací, jež jsou předmětem hodnocení, a třetích stran, které na ně mají vazby, třetích stran, jež jsou subdodavateli ratingových agentur, a jakýchkoliv dalších osob, jež mají blízké a věcné vazby na ratingové agentury nebo jejich činnost;

– po převodu pravomocí pro dohled z příslušných orgánů na evropský orgán dohledu (ESMA) byla registrace ratingové agentury potvrzená příslušným orgánem platná v rámci celé Evropské unie.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Globální finanční krize, na níž měly podíl i ratingové agentury, ukázala, že je třeba vytvořit mechanismus pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi. To bylo v roce 2009 účelem přijetí nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách.

Za tímto účelem bylo již v roce 2009 přijato nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách. To umožnilo vytvořit na evropské úrovni systém pro registraci ratingových agentur, které vydávají ratingy používané v Evropské unii, a pro dohled nad těmito agenturami. Stanoví také podmínky, za kterých mohou být v Evropské unii používány ratingy vydané agenturami ve třetích zemích, s uplatněním dvojitého systému rovnocennosti a potvrzení ratingů. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí a podporuji zpravodaje, pana Gauzese, v jeho návrhu zaměřit se na začlenění Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy do systému pro dohled nad ratingovými agenturami a na určení jeho nových úkolů a pravomocí. Je vskutku nezbytné, aby od svého vzniku byl orgán ESMA schopen vykonávat své pravomoci k zajištění důsledného dohledu nad ratingovými agenturami působícími v rámci Evropské unie, stejně jako nad ratingovými agenturami ze třetích zemí, jejichž ratingy se mohou používat v EU.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení Evropského parlamentu, jelikož souhlasím, že transparentnost informací poskytovaných vydavatelem finančního nástroje, který je ohodnocen příslušnou ratingovou agenturou, představuje značnou přidanou hodnotu pro fungování trhu a ochranu investorů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Globální finanční krize, na níž měly podíl i ratingové agentury, ukázala, že je třeba vytvořit mechanismus pro sledování a dohled nad nimi. Za tímto účelem bylo již v roce 2009 přijato nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách. To umožnilo vytvořit na evropské úrovni systém pro registraci ratingových agentur, které vydávají ratingy používané v Evropské unii, a pro dohled nad těmito agenturami. Stanoví také podmínky, za kterých mohou být v Evropské unii používány ratingy vydané agenturami ve třetích zemích, s uplatněním dvojitého systému rovnocennosti a potvrzení ratingů. Během diskusí, které přijetí nařízení (ES) č. 1060/2009 předcházely, trval zpravodaj na tom, že je nezbytné zavést integrovaný dohled nad ratingovými agenturami a společnou kontrolu jejich produktů na úrovni Evropské unie.

Tato zásada byla akceptována a Komise se zavázala, že v tomto směru předloží legislativní návrh. Dohoda o evropské struktuře dohledu, jež vstoupí v platnost dne 1. ledna 2011, konečně umožní účinné provádění dohledu nad ratingovými agenturami. V nařízení o zřízení orgánu ESMA se zdůrazňuje, že tento orgán bude mít vlastní pravomoci v oblasti dohledu, které se budou týkat zejména ratingových agentur..

  Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL), písemně. – (EL) Nařízení se vztahuje jak na dohled nad ratingovými agenturami, který vykonává Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, tak na dohled nad tím, jak ratingy užívají jednotlivé subjekty na vnitrostátní úrovni. Dohled nad tím, jak ratingy používají jednotlivé subjekty, zůstane v kompetenci vnitrostátních orgánů dohledu. Vnitrostátní orgány však nebudou mít pravomoc přijímat opatření proti ratingovým agenturám, které budou jednat v rozporu s nařízením. Právě kvůli tomuto bodu je návrh zkoumán z hlediska dodržení zásady proporcionality.

Návrh vytváří kontrolní systém, ale v kontextu současného neoliberálního prostředí jej nelze ve skutečnosti uplatnit; kromě toho, že se jedná o nový psychologický tah určený především široké veřejnosti. Není však určen k tomu, aby nahradil předešlý systém; je určen k zavedení nového kontrolního systému, který předtím neexistoval, a to dokonce ani v této podobě, což umožnilo ratingovým agenturám jejich nekontrolované chování. V tom smyslu je lepší tento systém, než žádný.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) S radostí jsem hlasoval pro přijetí zprávy. Postupný proces regulace finančních trhů začíná získávat obrysy. Zlepšila se ochrana investorů a zvýšila se transparentnost. Nařízení mají nyní širší záběr a jsou propracovanější, čímž poskytují lepší ochranu pro všechny zúčastněné.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Globální finanční krize, ke které ratingové agentury částečně přispěly, dokázala, že je nezbytné vytvořit mechanismus pro sledování ratingových agentur a dohled nad nimi. Z tohoto důvodu dne 1. ledna 2011 vznikne Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

Zároveň ale pokračující krize a stále nové objevy o tržních mechanismech poukazují na to, že je nutné úkoly a zodpovědnost tohoto orgánu neustále přizpůsobovat a v případě potřeby i rozšiřovat. Proto jsem velmi uvítal podrobné specifikace a vysvětlení pravomocí orgánu ESMA ve vztahu k příslušným národním orgánům. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy.

Zpráva: Anja Weisgerber (A7-0050/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto dokumentu, protože přispívá k potřebnému zjednodušení právního rámce Evropské unie. Jsem přesvědčena, že stávajících osm platných směrnic v oboru metrologie práci v této oblasti neprospívá, ale naopak brzdí. Zároveň sdílím stanovisko zpravodajky, že by členské státy měly mít více času ke zvážení toho, zda zrušení směrnic povede k právní nejistotě, z které by vyplývala nutnost harmonizace příslušných pravidel na evropské úrovni. Jsem proto přesvědčena, že musí být přijato rozhodnutí, které zruší směrnice, ale které zároveň poskytne dostatečný čas k analýze možných dopadů v širším kontextu přezkumu základních právních nástrojů v oboru.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Metrologie je vědou o měření. Od dávných dob přijímali Evropané celou řadu měřicích systémů v různých oblastech (délka, objem, měření obsahu alkoholu atd.). Například přijetí metrického systému vedlo ke zlepšení spolupráce mezi různými hospodářskými subjekty na kontinentu, a následně i po celém světě. V mnoha oblastech však stále přetrvává široká škála měr a měřicích systémů. Vzhledem k touze odstraňovat překážky spolupráce mezi Evropany uplatňuje Evropská unie dlouhodobě politiku harmonizace měřících systémů. Důležitým krokem bylo v tomto směru přijetí směrnice 2004/22. Zatímco se připravujeme k přezkumu těchto právních předpisů, řada nástrojů se nyní zdá již zastaralá a měla by být pro větší čitelnost odstraněna. Hlasovala jsem pro přijetí tohoto textu, jelikož přináší vítanou úpravu právních předpisů o metrologii.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s potřebou zjednodušit acquis Společenství a aktualizovat směrnice, které už pozbyly platnost, a přizpůsobit je současnosti. Příslušné směrnice jsou zastaralé a nepřispívají ke zlepšení regulace. Komise se domnívá, že právní předpisy o metrologii není nutné harmonizovat, protože dle jejího chápání mezi členskými státy existuje dostatečná spolupráce a současná situace, kdy jsou vzájemně uznávána pravidla založená na mezinárodních parametrech různých členských států je uspokojivá. Měli bychom však vzít v úvahu, že připustit mezeru v regulaci této problematiky by nebylo prospěšné a že bychom neměli přispívat ke vzniku právní nejistoty.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Projednávaná zpráva hovoří o možnosti zrušení až osmi směrnic v šesti oblastech, které se týkají metrologie, s cílem zjednodušit existující evropské právní předpisy v této oblasti: jde o vodoměry na studenou vodu pro nečistou vodu (směrnice 75/33/EHS); lihoměřiče a lihoměrné tabulky (směrnice 76/765/EHS a 76/766/EHS); závaží střední a vyšší než střední přesnosti (směrnice 71/317/EHS a 74/148/EHS); měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách motorových vozidel (směrnice 86/217/EHS); měření objemové hmotnosti obilí (směrnice 71/347/EHS) a kalibraci nádrží na plavidlech (směrnice 71/349/EHS).

Vzhledem k různým možnostem, které se týkají osmi projednávaných směrnic – úplné zrušení, zrušení za určitých podmínek a nepodnikání žádných kroků – dospěla Komise k závěru, že neexistuje jednoznačně nejlepší řešení. Nicméně z důvodu zlepšení regulace Komise nicméně upřednostňuje možnost zrušení všech směrnic v plném rozsahu, což znamená, že preferuje nové nařízení pro oblast měřicích přístrojů.

Podporuji toto rozhodnutí Komise z hlediska legislativní kvality, ale domnívám se, že by členské státy měly dostat více času k prošetření možných dopadů v širším kontextu přezkumu základních právních nástrojů v oblasti, zejména směrnice o měřicích přístrojích (směrnice 2004/22/ES).

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Jedním z cílů Evropské unie je jednoduché a aktuální acquis Společenství. Udržování zastaralých pravidel v platnosti nedává smysl. V oblasti metrologie panuje představa, že harmonizace není třeba, protože stávající právní úprava spočívá ve vzájemném uznávání pravidel založených na mezinárodních parametrech různých členských států. Je však důležité, abychom nepřipustili vznik mezery v regulaci této problematiky, aby nedocházelo k vytváření právní nejistoty.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se zrušuje osm směrnic Rady v oblasti metrologie, protože stejně jako zpravodajka podporuji vytyčený cíl zlepšování legislativy. Rovněž sdílím názor, že „členské státy by měly mít více času k prozkoumání otázky, zda zrušení směrnic povede k právní nejistotě“. Domnívám se, že dotčené směrnice o měřicích přístrojích musí být zrušeny a zjednodušeny provedením revize právního základu metrologie: směrnice o měřicích přístrojích. Obecně vzato se domnívám, že to zlepší přístup občanů k projednávaným právním předpisům a umožní účinnější práci v této oblasti.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Na problematiku metrologie se vztahuje osm směrnic Evropské unie v šesti různých oblastech. Z důvodu přehlednějšího zákonodárství navrhuje Komise jejich zrušení. Podle Komise není harmonizace nutná, protože současná situace vzájemného uznávání vnitrostátních předpisů funguje uspokojivě. Zpravodajka však zastává názor, že by členské státy měly dostat více času k prošetření, zda zrušení směrnic povede ke vzniku právní nejistoty. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, jelikož zpravodajka bere v úvahu problémy spojené se vznikem právní nejistoty.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Zrušení evropských směrnic se v podstatě rovná ponechání vakua v systému Evropské unie, ale modernizace systému směrnic, jako je ten v oblasti metrologie, je rozhodně tím správným krokem k vytvoření širšího a aktuálnějšího společného systému. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy o zrušení osmi směrnic Rady o metrologii. Princip, který sdílí Rada a Komise, je však postaven na křehké rovnováze, protože každý členský stát bude muset spoléhat na vzájemné uznávání vnitrostátních norem ve snaze nezpůsobit problémy podnikům v sektorech závislých na právních předpisech o metrologii až do přijetí revize směrnice o měřicích přístrojích, která bude harmonizovat příslušné právní předpisy na evropské úrovni.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Sdílím stanovisko zpravodajky, jež prosazuje zlepšení regulace v oblasti metrologie.

Komise upřednostňovala úplné zrušení všech osmi směrnic týkajících se metrologie; stanovisko zpravodajky je však více vyvážené a dává členským státům více času k prozkoumání otázky, zda zrušení směrnic povede k právní nejistotě, která by učinila harmonizaci právních předpisů v oblasti metrologie na evropské úrovni nezbytnou. Zavádí se tak přechodné období s cílem analyzovat možné dopady zrušení směrnic a nutnost revize základní směrnice v této oblasti (směrnice 2004/22/ES).

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Souhlasím se zpravodajkou, paní Weisgerberovou, která podporuje obecný cíl zlepšení regulace. S ohledem na tento návrh však není zcela jasné, která volba je nejlepší. Ve své zprávě o posouzení dopadů dospěla Komise k závěru, že v otázce dotčených osmi směrnic (úplné zrušení, zrušení za určitých podmínek, nepodnikání žádných kroků) neexistuje jednoznačně nejlepší řešení.

Nicméně z důvodů zlepšení regulace upřednostňuje Komise úplné zrušení všech směrnic (a spoléhá na vzájemné uznávání vnitrostátních předpisů) před harmonizací, to znamená před novou revizí směrnice o měřicích přístrojích. Opakuji, že sdílím názor zpravodajky, že členské státy by měly mít více času k prozkoumání otázky, zda zrušení směrnic povede k právní nejistotě, která by učinila harmonizaci příslušných pravidel na evropské úrovni nezbytnou.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Zrušení všech osmi směrnic s největší pravděpodobností způsobí další administrativní zátěž, jelikož členské státy budou moci zavádět vnitrostátní předpisy o měřicích přístrojích, na které se vztahují směrnice, jež by měly být zrušeny. Směrnice, o jejichž zrušení se uvažuje, ani ty, které by zůstaly v platnosti, nepřispějí ke zvýšení celkové úrovně ochrany spotřebitelů. To by mohlo být dosaženo pouze jejich změnou. Domnívám se, že členské státy by měly mít více času k prozkoumání otázky, zda zrušení směrnic povede k právní nejistotě, která by učinila harmonizaci příslušných pravidel na evropské úrovni nezbytnou. Rovněž podporuji návrh zpravodajky, aby celý proces byl dokončen do 1. května 2014. V konečném důsledku jsem hlasovala pro přijetí zprávy, protože nabízí takové řešení, v jehož rámci budou všechny směrnice zrušeny, ale které zároveň poskytuje dostatek času analyzovat možné dopady v širším kontextu revize základního právního nástroje v této oblasti, směrnice o měřicích přístrojích (směrnice 2004/22/ES).

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s obecným cílem zlepšení regulace v oblasti metrologie. Jsem však přesvědčen, že je třeba více reflexe, protože ukvapená standardizace by mohla způsobit více škody a právní nejistoty než užitku.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Tímto hlasováním Evropský parlament prokázal, že podporuje obecný cíl zlepšení regulace. S ohledem na tento návrh však není zcela jasné, která volba je nejlepší. Komise dospěla ve svém posouzení dopadu při posuzování různých možností týkajících se těchto osmi směrnic o metrologii (úplné zrušení, zrušení na určitých podmínek, nepodnikání žádných kroků) k závěru, že neexistuje jednoznačně nejlepší řešení. Nicméně z důvodů zlepšení regulace upřednostňuje Komise úplné zrušení všech směrnic (a spoléhá na vzájemné uznávání vnitrostátních předpisů) před harmonizací, to znamená před novou revizí směrnice o měřicích přístrojích. Evropský parlament sdílí názor, že členské státy by měly dostat více času k prošetření, zda zrušení směrnic povede ke vzniku právní nejistoty, jež by byla důvodem pro evropskou harmonizaci právních předpisů.

Proto jsme se rozhodli pro takové řešení, v jehož rámci budou všechny směrnice zrušeny, ale které zároveň poskytuje dostatek času analyzovat možné dopady v širším kontextu revize základního právního nástroje v této oblasti, směrnice o měřicích přístrojích (směrnice 2004/22/ES).

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože významně přispívá k omezení byrokracie, po čemž se neustále volá, a umožňuje zrušení více než 20 směrnic, které jsou zastaralé a nepotřebné. Jedná se o správný přístup ke zjednodušení a zeštíhlení Evropy.

Zpráva: Zita Gurmai, Alain Lamassoure (A7-0350/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. − (LT) Toto důležité usnesení jsem schválila, protože jsem přesvědčena, že evropská občanská iniciativa bude významným nástrojem pro zařazování určitých témat na pořad jednání a podpoří větší přeshraniční diskuse uvnitř EU. Občanská iniciativa poskytuje evropským občanům právo předložit legislativní návrh. Aby tato iniciativa mohla být efektivní, měli by se organizátoři evropské občanské iniciativy seskupit do výboru občanů, který budou tvořit osoby pocházející z různých členských států. To zajistí, že otázky, které vzniknou, budou skutečně evropské, přičemž samozřejmým přínosem bude usnadnění sběru podpisů od samého počátku. Myslím si, že občanská iniciativa bude úspěšná jen tehdy, nevytvoří složité povinnosti pro její organizátory a neposílí jejich frustraci. Je také velmi důležité, aby tento proces byl v souladu s požadavky EU na ochranu údajů a byl od počátku až do konce plně transparentní. Evropská občanská iniciativa je novým nástrojem participativní demokracie v celoevropském měřítku, a proto by měla být věnována značná pozornost komunikačním a informačním kampaním zaměřeným na zvyšování povědomí o evropské občanské iniciativě.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Kompromis mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně nařízení o takzvané občanské iniciativě, který doprovázejí směšné triumfální řeči o posilování demokratických institucí EU, není ničím jiným než urážlivým pokusem manipulovat lidmi a ohlupovat je. To, co je klamně nazýváno občanskou iniciativou, není jen nepotřebné; může se ukázat, že je to i lidem nebezpečné. Bez ohledu na dohodnuté formální náležitosti týkající se sběru 1 000 000 podpisů pod petici požadující, aby Komise předložila příslušný legislativní návrh, se v podstatě jedná stále o totéž: Komise není povinna legislativní iniciativu předložit a není vázána jejím obsahem.

Naopak, „občanská iniciativa” tohoto druhu, řízená a zmanipulovaná mechanismy kapitálu a buržoazního politického systému, může být institucemi EU využívána k předkládání nanejvýš protilidových a reakčních řešení EU a monopolů jakoby na základě „lidového požadavku“. Kromě toho bude „iniciativy” tohoto druhu využíváno ke sběru podpisů, prohlášení a požadavků proti organizovaným hnutím prostého lidu a pracující třídy, proti masovým demonstracím a zápasům a různým formám boje. Různé „občanské iniciativy“ nemohou zakrýt reakční tvář EU a nemohou ani zabránit eskalaci třídního zápasu a boje lidových mas.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Občanská iniciativa byla přislíbena v Lisabonské smlouvě a nyní je konečně uváděna do života. Tato nová forma účasti na formulování politiky Evropské unie umožňuje, aby se evropští občané obrátili přímo na Komisi a požádali ji o předložení návrhu k otázkám jejich zájmu, pokud budou tyto otázky spadat do pravomocí EU. Čekali jsme pouze, až bude zaveden jednací řád, aby se toto nové právo evropských občanů stalo realitou. To se nyní stalo a já jsem při hlasování tento návrh podpořila. „Výbor občanů“ tvořený jednotlivci alespoň ze sedmi členských států může příslušnou iniciativu zaregistrovat u Komise. Poté může začít proces shromažďování podpisů v listinné podobě nebo po internetu. Milion podpisů, které jsou vyžadovány, musí pocházet alespoň ze čtvrtiny členských států EU a musí být shromážděn do 12 měsíců. Členské státy budou prohlášení o podpoře ověřovat. Podepisovat mohou pouze občané Evropské unie, kteří dosáhli věku opravňujícího je volit v evropských parlamentních volbách. A konečně Komise jako strážce smluv s konečnou platností rozhodne, zda by navrhovaný legislativní postup měl být zahájen.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Rozhodnutí přijaté Evropským parlamentem o právu evropské občanské iniciativy předkládat legislativní návrhy podporuji. Předpokládá se, že uvedení této iniciativy do života vytvoří přímou vazbu mezi občany a institucemi, a překlene tak propast, která je dělí, a zajistí, že se instituce EU budou zabývat konkrétními problémy, které jsou pro občany důležité. Díky evropské občanské iniciativě se občané EU mohou přímo obracet na Evropskou komisi a iniciovat jakýkoli právní akt. Komise bude tím, kdo rozhodne, jaký bude následný postup u úspěšných občanských iniciativ. Evropský parlament bude moci přispět k dosažení těchto cílů pořádáním veřejných slyšení nebo přijetím usnesení. Protože se jedná o novou iniciativu, bylo by užitečné, aby Komise každé tři roky předložila zprávu o jejím provádění a v případě potřeby navrhla revizi tohoto nařízení. Aby se zaručilo účinné provádění této iniciativy, mělo by se to obejít bez složitých administrativních postupů. Je také třeba zajistit, aby tento proces byl v souladu s požadavky EU na ochranu údajů.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Poté co byl dosažen kompromis v otázce pravidel, jimiž se bude řídit evropská občanská iniciativa, byla tato zpráva přijata velmi velkou většinou: 628 hlasů pro, 15 proti a 24 se zdrželo hlasování. Jsem potěšen tímto hlasováním, které počínaje rokem 2012 poskytuje evropským občanům možnost, aby mohli jasněji vyslovit svůj názor. Postata je jednoduchá, je to svým způsobem petice na evropské úrovni: výbor občanů složený z občanů nejméně sedmi členských států bude mít rok na to, aby shromáždil milion podpisů k danému tématu veřejného zájmu, který vyžaduje pozornost Komise. Komise pak musí během tří měsíců rozhodnout, zda považuje za vhodné k tomuto tématu přijmout legislativní návrh či nikoli, a musí toto své rozhodnutí zdůvodnit. Nemusíme souhlasit s některými podmínkami, jež členské státy získaly, jako je požadavek, že pro podpis petice je nutné, aby byl daný člověk občanem, a ne prostě rezidentem Evropské unie; nebo to, že státy mohou od jednotlivců vyžadovat průkazy totožnosti pro účely ověření jejich podpisu. Nicméně občanská iniciativa je pozitivní myšlenkou a krokem k participativní demokracii, který nyní musíme uvést do praxe.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože evropská občanská iniciativa včleněná do Lisabonské smlouvy je obrovským krokem k užším vztahům mezi Evropskou unií a evropskými občany. Tato nová iniciativa poskytne občanům stejné pravomoci v oblasti politické iniciativy, jaké již má Rada ministrů a Evropský parlament. Poskytne též občanům možnost vyjádřit svůj názor, protože jim umožní předkládat některé důležité otázky evropským institucím. Takový obousměrný proces je vzájemně výhodný. Se zavedením této iniciativy bude existovat záruka, že instituce Evropské unie se budou zabývat konkrétními problémy, které jsou pro občany důležité. Evropský parlament kromě toho bude moci občanům k dosažení těchto cílů pomáhat tím, že využije všech prostředků, jimiž disponuje, aby občanské iniciativy podle své volby podpořil, a sice zorganizováním veřejných slyšení nebo přijetím usnesení.

Evropská unie však musí zajistit, aby byl tento proces v souladu s požadavky EU na ochranu údajů a od počátku až do konce byl plně transparentní. Získat důvěru občanů a povzbudit jejich zájem o práci Evropské unie dokážeme jedině tím, že zajistíme bezpečné prostředí, ve kterém občané budou moci předkládat své návrhy.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Občanská iniciativa, která dává milionu Evropanů právo předkládat legislativní iniciativy, zakládá v Evropské unii koncepci participativní demokracie, která je již stanovena v Lisabonské smlouvě. EU tak podniká nový, důležitý krok a Parlament tak od občanů, které zastupuje, obdrží zpětnou vazbu ohledně toho, zda odvádí dobrou práci. Vítám, že se Parlament snažil pokud možno dosáhnout toho, aby byl postup při této legislativní iniciativě pro občany EU co nejjednodušší, protože jsou to oni, kdo ho budou skutečně používat. Nepotřebujeme složitý postup, který by občanům EU přinesl jen frustraci.

Byly přijaty hlavní požadavky Parlamentu přijaty, například právo provádět kontrolu přípustnosti již na začátku a nikoli až po shromáždění prvních 300 000 podpisů. Za vítězství Parlamentu a občanů EU považuji to, že minimální počet členských států, ve kterých musí být sbírány podpisy, je jedna čtvrtina, a ne třetina, jak bylo původně navrženo. Doufám, že až rozhodnutí Parlamentu vstoupí v roce 2012 v platnost, budou občané EU předkládat co nejvíc iniciativ.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy o občanské iniciativě, neboť velmi dobře vím, že je prostě prostředkem pro vyjádření vůle občanů Evropy, a nikoli účinnou formou zapojení do současných politik nebo dosažení jejich změny. Komise se až do poslední chvíle snažila toto konkrétní občanské právo omezit, a proto konečný text není odrazem skutečných ambicí; zavádí například zvláštní složité postupy pro výkon tohoto práva. Důležité pozměňovací návrhy předložené skupinou Konfederace evropské sjednocené levice a Severské zelené levice byly bohužel zamítnuty, a v důsledku toho nemohou iniciativy podepisovat rezidenti EU, kteří nejsou občany některého z členských států, což brání rovnoprávnému zapojení rezidentů bez ohledu na státní příslušnost, a neexistuje ani záruka, že se podpisy budou shodovat s identifikačními čísly podepsaných osob.

Nehledě na to je konečný text mnohem lepší verzí než původně navržený text, neboť jako minimum stanovuje jednu čtvrtinu členských států, navrhuje, aby iniciativy byly registrovány okamžitě, a požaduje, aby Komise organizovala veřejná slyšení pro každou úspěšnou iniciativu a zaručila naprostou transparentnost financování každé iniciativy.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Tuto iniciativu jsem vždy považoval za jednu z nejdůležitějších inovací Lisabonské smlouvy. Možnost, že milion občanů z významného počtu členských států bude moci předložit legislativní návrh, by měla přispět k posílení evropského občanství u občanské společnosti organizované na úrovni EU. Zdůraznil jsem význam tohoto opatření vzhledem k tomu, že poslanci Evropského parlamentu právo na legislativní iniciativy nemají. Doufám, že praktické provádění této legislativní iniciativy nebude narážet na nadměrnou byrokracii, což by od použití tohoto nového nástroje odrazovalo.

  Cornelis de Jong (GUE/NGL), písemně. − Ačkoli evropskou občanskou iniciativu plně podporuji, hlasoval jsem proti konečnému legislativnímu usnesení, protože jsem zklamán tím, jak málo bylo nakonec tímto slibným nástrojem dosaženo. Nesouhlasím zejména s ustanovením, jež požaduje, aby podepsané osoby ve většině členských států uváděly svá osobní identifikační čísla. Jsem také proti tomu, že se do evropské občanské iniciativy mohou zapojit jen občané EU.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Přijetí základních pravidel „občanské iniciativy“ stanovené Lisabonskou smlouvou znamená další krok k přímé demokracii v Evropě. V budoucnu bude Komise muset zvážit navržení nového evropského předpisu, jakmile o to požádá milion občanů alespoň z jedné čtvrtiny všech členských států. Tento nový nástroj tedy dává evropským občanům možnost skutečně ovlivňovat legislativní proces tím, že vznesou příslušný požadavek nebo vysloví znepokojení vyjádřené vůlí lidí na evropské úrovni. Je to vítězství našeho hnutí, které důsledně vyzývá k většímu přiblížení Evropské unie jejím občanům prostřednictvím budování pevnější, transparentnější a přístupnější Evropy.

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Těší mne, že jsem spolu s velkou většinou poslanců hlasovala pro zprávu o „občanské iniciativě“, která zavádí bezprecedentní míru lidového zapojení do legislativního procesu EU. Vždyť tím, že Parlament poskytuje milionu občanů právo politické iniciativy, dává dobrý příklad participativní demokracie. Touto cestou by se Evropská unie měla nyní ubírat: musí se ještě více přiblížit svým občanům.

  Martin Ehrenhauser (NI), písemně. − (DE) V porovnání s původním návrhem byla provedena některá drobná vylepšení. Proto jsem hlasoval pro zprávu. Chtěl bych nicméně říci, že dokonce i s touto bezzubou občanskou iniciativou stále existuje šokující nedostatek demokracie v EU, která nemá přímou demokracii v jakékoli podobě. V důsledku toho musí být příštím krokem zavedení povinných referend o úspěšných iniciativách. Zavedení povinných veřejných slyšení iniciátorů peticí organizovaných Komisí a Parlamentem je velmi vítáno. Nyní musí členské státy provést občanskou iniciativu ve svých předpisech rychle, bez ztráty času a bez zbytečné byrokracie.

Kontroly průkazů totožnosti místními orgány, které mají být prováděny například v případě národních petic požadujících referenda, nebudou pro posouzení prohlášení o podpoře nutné. Volební orgány v jednotlivých státech by měly vycházet z namátkových kontrol, jak navrhuje Evropský parlament.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě, jednom z nejvýznamnějších ustanovení zavedených Lisabonskou smlouvou, podle kterého může milion občanů požádat Komisi o předložení určitých legislativních návrhů. Návrhy přijaté Evropským parlamentem by měly umožnit, aby se pravidla vztahující se k občanské iniciativě stala jasnější, jednodušší a snáze aplikovatelná.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Občanská iniciativa, která byla dnes schválena, je dalším krokem k Evropě, která bude vytvářena lidmi a pro lidi, a posiluje demokratickou povahu a transparentnost Evropy a podporuje většímu přiblížení Evropy k jejím občanům a k aktivní, zainteresované a participativní občanské společnosti. Od této chvíle budou evropští občané moci předložit požadavek, aby Evropská komise navrhla právní předpis k danému problému pod podmínkou, že bude zaručen určitý minimální počet podepsaných osob pocházejících alespoň z pětiny členských států.

Musím však vyjádřit určité rozčarování nad vyloučením kolektivních subjektů a organizací coby „organizátorů“ (čl. 2, bod 3), přičemž mám na mysli zejména nevládní organizace a politické strany, základní články zastupitelské demokracie, a také termín „výbory občanů” zvolený pro označení skupiny organizátorů.

Také zůstávám na pochybách, pokud jde o pokus stanovit u podepsaných osob minimální věk 16 let, když ve většině členských států se volební právo, aktivní nebo pasivní, získává při dosažení plnoletosti, ve věku 18 let. To by mělo být standardem, jak navrhla Komise v oddílech 7 a 2 článku 3 návrhu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně – (PT) Jsem potěšen přijetím této zprávy o evropské občanské iniciativě zavedené Lisabonskou smlouvou, jejímž cílem je přisoudit občanům stejné pravomoci politické iniciativy, jako má v současnosti Rada ministrů a Evropský parlament.

Každá iniciativa bude mít 12 měsíců na to, aby shromáždila milion podpisů, které musí pocházet alespoň z jedné čtvrtiny členských států, v současnosti ze sedmi. Minimální počet podepsaných osob za každou zemi je různý, od 74 250 u Německa až po 3 750 u Malty. V případě Portugalska minimální počet podepsaných osob požadovaný pro podporu některé iniciativy bude 16 500.

Platnost prohlášení o podpoře bude posuzována členskými státy. V Portugalsku bude muset být uvedeno číslo identifikačního průkazu, cestovního pasu nebo občanského průkazu. Podepsané osoby by měly být občany EU a měly by dosáhnout věku opravňujícího volit v evropských volbách (v Portugalsku 18 let).

Bude pak na Komisi, aby každou iniciativu analyzovala a v tříměsíční lhůtě rozhodla, zda navrhne evropský právní předpis k dané otázce. Exekutiva Společenství pak bude muset „uvést, jaká opatření hodlá přijmout a důvody, jež k tomu opravňují, či nikoli“. Toto zdůvodnění bude zveřejněno.

  Carlo Fidanza (PPE), písemně. − (IT) Zprávu pana Lamassourea a paní Gurmaiové o občanské iniciativě vítám. Toto hlasování schválilo a dokonce pomáhá stanovit hlavní zásady pro provádění evropské občanské iniciativy stanovené v Lisabonské smlouvě.

Iniciativu může zaregistrovat výbor občanů tvořený osobami pocházejícími alespoň ze sedmi členských států, a jakmile Komise provede kontrolu přípustnosti, může výbor začít sbírat nezbytný milion podpisů v listinné nebo elektronické podobě. Tento příklad participativní demokracie v sobě skrývá velké možnosti, protože zahrnuje v první řadě občany a umožňuje jim v určitém slova smyslu podílet se na naší práci.

Společná práce obou spoluzpravodajů ukázala, že lze překonat i ideologické rozdíly, pokud se pracuje efektivně a v zájmu občanů. Tento základní postoj je typický pro skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který je vždy proaktivní, otevřený dialogu a spolupráci, ale zároveň je zakotven v pevných a neotřesitelných hodnotách.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Jedná se o zjevně demagogickou iniciativu, propagandu Evropské unie, která slouží jen k tomu, aby se pokusila zastřít probíhající oklešťování demokracie a pomohla nám zapomenout na to, že ti, kdo řídí Evropu, zabránili referendu o samotné Lisabonské smlouvě, jež takzvanou občanskou iniciativu předjímala.

Avšak omezení takové občanské iniciativy obsahuje již samotná Smlouva o Evropské unii, když v článku 11 stanoví, že je vyžadován milion podpisů z významného počtu členských států, a dále uvádí, že občané mohou vyzvat Evropskou komisi pouze k předložení příslušného návrhu k otázkám, u kterých chtějí tito občané požádat Unii o přijetí právního nástroje k naplnění Smluv.

Jinými slovy, po celém tom shromažďování podpisů a plnění požadavků, jež stanoví tento návrh nařízení, neexistují žádné záruky, že přání občanů budou zohledněna. Zpráva přijatá Evropským parlamentem v každém případě mírně vylepšuje návrh Evropské komise, ale musí vyhovět podmínkám Smlouvy, která již od samého počátku fakticky omezuje jakékoli prohlubování občanské iniciativy. Proto jsme se zdrželi hlasování.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Každou občanskou iniciativu musí podepsat více než milion občanů Evropské unie, kteří musí pocházet alespoň ze čtvrtiny členských států Evropské unie: to byl nejdůležitější bod tohoto nařízení. Irská vláda hodlá ověřovat podepsané osoby z Irska kontrolou podle voličských seznamů této země pro volby do Evropského parlamentu.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Hlasování o nařízení zavádějícím evropskou občanskou iniciativu jsem se zdržel. Parlament se podle mého názoru mýlí, když chce tyto iniciativy co nejvíce usnadnit, zejména snížením počtu členských států, ze kterých musí pocházet osoby, které je podepsaly. Zůstávám stoupencem zastupitelské demokracie. Občanské iniciativy nepomohou vyřešit hospodářské, sociální, environmentální a společenské problémy EU. To, co je označováno za občanské iniciativy, bude v zásadě sloužit extremistickým politickým silám, které se těchto nástrojů zmocní, aby získaly podporu pro obnovení trestu smrti, proti výstavbě minaretů, proti „plíživé islamizaci“ Evropy a pro další populistická témata.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Již od loňského roku, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, jsme na to všichni čekali: na nařízení o občanské iniciativě, které stanoví postupy pro její praktickou realizaci, její pravidla a základní postupy a které především konečně umožní tento nový nástroj používat. Od této chvíle milion evropských občanů, to jest přibližně 0,2 % obyvatelstva EU, může požádat Komisi, aby předložila návrhy v určitých oblastech: je to důležitý krok k participativní demokracii, který by měl umožnit a podpořit přeshraniční diskuse v Evropě, neboť iniciativu musí předložit občané žijící v různých členských státech; významný krok při stmelování občanů Evropy v naději, že tento nástroj bude evropskými občany skutečně využíván, že bude efektivní a že Evropská komise bude schopna na návrhy předložené občany následně reagovat.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Evropská občanská iniciativa je jednou z nejzajímavějších inovací stanovených v Lisabonské smlouvě. Je to jakási evropská petice, která umožní milionu evropských občanů z reprezentativního počtu členských států EU předložit na pořad jednání Komise jakoukoli záležitost. Jinými slovy to znamená vznik skutečné legislativní pravomoci pro evropské občany, neboť Komise bude povinna na tuto občanskou iniciativu reagovat tím, že zadá vypracování studie nebo navrhne směrnici. Za situace, kdy pocit sounáležitosti občanů s Unií je stále ještě příliš slabý a kdy je zvlášť znepokojivá zejména míra neúčasti v evropských volbách, tento nový nástroj umožní, aby se evropští občané stali plnohodnotnými účasníky evropské demokracie. Proto považuji za poněkud politováníhodné, když dnes slyším zaznívat hlasy o rizicích, s nimiž je občanská iniciativa spojena. Kompromis dosažený s Radou je zcela spravedlivý a kritéria, jimiž se řídí přípustnost tohoto projektu, zaručí, že nečestné iniciativy nikdy nespatří světlo světa. Diskusí vyvolaných občany při uplatňování tohoto nástroje bychom se neměli obávat. Hlasovala jsem pro tento text.

  Salvatore Iacolino (PPE), písemně. − (IT) Evropská občanská legislativní iniciativa představuje zásadní krok v procesu budování Evropy založené na občanských právech. Přísná kritéria přípustnosti, přístupné a zjednodušené postupy a reprezentativnost členských států představují hlavní pilíře tohoto nástroje, který vrací na první místo hodnotu participativní demokracie.

V souladu s hodnotami Unie poskytuje Lisabonská smlouva nejméně 1 milionu občanů zastupujících alespoň jednu čtvrtinu členských států reálnou možnost účinného občanského zapojení do tvorby pravidel odpovídajících očekáváním evropského lidu. Doufáme, že tento nástroj podpoří občanská práva a že v brzké době budeme moci pozitivně zhodnotit dosažené výsledky a tam, kde to bude nezbytné, provedeme příslušné úpravy v zájmu občanů tak, abychom tento skutečně inovativní projekt ještě více zefektivnili a zvýšili jeho flexibilitu. Unie založená na euru bude tímto způsobem koordinována s Evropou, která spočívá na právu evropských občanů na občanství.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Souhlasím s touto zprávou, protože evropská občanská iniciativa je novým nástrojem participativní demokracie v celoevropském měřítku. Je to nástroj, který by měl být používán samotnými občany, a jeho cílem je posílit přímou demokracii, aktivní občanství a vliv evropských občanů na politiky Evropské unie. Tato iniciativa byla zakotvena ve Smlouvě zakládající Ústavu pro Evropu a poté v Lisabonské smlouvě s cílem poskytnout občanům stejné pravomoci v oblasti politických iniciativ, jaké již má Rada ministrů a Evropský parlament. Jsem potěšen, že zpráva podporuje využití moderních technologií jako vhodného nástroje participativní demokracie. Zavedení této iniciativy vytvoří přímou vazbu mezi občany a institucemi, překoná tak propast mezi nimi a zajistí, že instituce EU se budou zabývat konkrétními problémy, které jsou pro občany důležité.

  Peter Jahr (PPE), písemně. − (DE) Občanská iniciativa, která byla dnes přijata, je důležitým krokem k většímu přiblížení Evropské unie jejím občanům. Konečně poskytuje občanům Evropské unie možnost aktivně se zapojit do politických událostí. Kromě toho jim umožňuje nejen zapojit se do politiky, ale také přímo vyzvat Komisi k přijetí opatření.

Je důležité zajistit, aby iniciativa byla maximálně vstřícná k občanům a přímá a nepodporovala možnost zneužití. Avšak ať je občanská iniciativa k občanům sebevstřícnější, bude-li využívána nadměrně, bude její význam klesat. Občanská iniciativa zavede více demokracie a významně přispěje k větší modernizaci Evropy a jejímu přiblížení životu jejích občanů. Chtěl bych ještě jednou vyzvat Parlament a také Komisi, aby zajistily, že odpovídající úloha v tomto procesu bude přisouzena Petičnímu výboru.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Jedním z hlavních cílů evropské občanské iniciativy je více přiblížit evropské instituce občanům a usnadnit evropským občanům uplatňování jejich práv a výsad. Iniciativa nepochybně zlepší životy obyvatel členských států a pomůže vytvářet prosociální obraz Unie. Autoři návrhu se také snažili vytvořit co nejjednodušší model pro organizování shromáždění a shromažďování podpisů v rámci této iniciativy. Chtějí-li Evropané vyjadřovat své názory k záležitosti, kterou považují za důležitou, je naší povinností zajistit, že budou vyslyšeni a jejich požadavkům bude věnována pozornost. To je koneckonců skutečným smyslem demokracie.

  Sandra Kalniete (PPE), písemně. – (LV) Evropský parlament dnes přijal historické rozhodnutí, které poskytuje občanské společnosti možnost daleko více se zapojovat do rozhodovacího procesu. Aktivní občanská společnost, která se podílí na tvorbě politických rozhodnutí, je jedním z úhelných kamenů každé demokracie. Je to jeden z hlavních požadavků kvalitních politik, jež po dlouhá léta umožňují členským státům Evropské unie dosahovat vysoké úrovně demokracie, lidských práv a blahobytu, a Evropě jako celku umožňují stát se nejrozvinutějším světovým regionem. Úkolem občanské společnosti není jen účastnit se voleb. Občané se také musí každodenně zapojovat do rozhodovacího procesu, vyjadřovat svůj názor na konkrétní rozhodnutí nebo události politického života. Je v jejich zájmu, aby se začali podílet na demokratické kontrole mocenských orgánů a kritizovali politiky za jejich činy. Bez aktivní občanské společnosti by nebylo možné obnovit nezávislost států Pobaltí a zajistit náš návrat do Evropy. Proto s pevným přesvědčením hlasuji ve prospěch občanské iniciativy.

Evropský právní systém až dosud neobsahoval dostatečně rozvinuté, jasné mechanismy umožňující Evropanům aktivně se zapojovat do procesu tvorby rozhodnutí a upozornit evropské instituce na aktuální oblasti zájmů občanů. Domnívám se, že občanská iniciativa posílí důvěru lidí v Evropskou unii a podpoří legitimitu přijímaných rozhodnutí.

  Tunne Kelam (PPE), písemně. − Hlasoval jsem pro pozměňovací návrhy k občanské iniciativě, jež předložil Evropský parlament, neboť se domnívám, že tuto iniciativu posilují a umožňují zapojení většího počtu lidí. Je to historický moment, kdy evropští občané obdrží konkrétní opatření umožňující nastolovat důležité otázky a témata na úrovni EU. Vyzývám Komisi, aby věnovala pozornost pozměňovacímu návrhu, který požaduje jednoduché postupy a transparentní informace pro občany. Vytvořit takový mechanismus je jedna věc, ale musí být také občanům EU přístupný a pochopitelný, tak aby jej mohli plně využívat. Parlament chce zmírnit kritéria týkající se podepsaných osob tím, že požaduje, aby tyto osoby zastupovaly nikoli třetinu, ale nejméně pětinu členských států.

Vyzývá také k vytvoření snadno přístupného, bezplatného systému sběru podpisů po internetu. Zvláště bych rád zdůraznil, že je třeba vytvářet výbory občanů pro organizaci iniciativ. Hnutí občanských výborů bylo jedním z nejdůležitějších faktorů, jež v roce 1991 vedly k obnovení nezávislosti Estonska. Je to jasné znamení, že občané společně mohou bořit zdi.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Rozhodnutí Parlamentu zavést možnost volby občanské iniciativy pro občany EU podporuji. Nový petiční systém pro celou EU je důležitým prostředkem, jak umožnit občanům větší zapojení, a zajistí přímější demokracii. Smlouva o Evropské unii jako celek zlepšuje demokratické fungování Unie. Občané se mohou podílet na demokratickém životě Unie a přímo se obracet na Komisi. Občanská iniciativa poskytuje občanům právo iniciativy obdobné tomu, které má Evropský parlament a Rada. Aby se zajistilo, že občanská iniciativa bude probíhat správně, je zapotřebí nejméně milion hlasů alespoň z jedné pětiny všech členských států. Kromě toho Parlament ve svém usnesení doporučuje opatření, jež využívání občanské iniciativy usnadní.

Komise by například měla zvážit využití stávajících programů, jež podporují mobilitu a aktivní občanství, a také nových forem komunikace, jako jsou sociální sítě, což povzbudí veřejnou diskusi. Vítám, že zastoupení a kanceláře v členských státech budou fungovat jako styčná místa a poradní orgány.

  Sabine Lösing a Sabine Wils (GUE/NGL), písemně. − (DE) I přes některá zlepšení vyplývající z kompromisu mezi Komisí a Parlamentem obsahuje občanská iniciativa stále zbytečné byrokratické překážky. Navíc existuje riziko, že bude využívána jako nástroj, například velkými společnostmi a organizacemi, protože je sice zaručena transparentnost, avšak neexistuje žádné omezení finančních příspěvků ze strany podniků. Mimo jiné z těchto důvodů jsme se zdrželi závěrečného hlasování.

Některé z našich kritických připomínek:

1. Z této iniciativy nejsou vyloučeny podniky.

2. Nebylo rozhodnuto, zda se iniciativy mohou účastnit mladší občané ve věku od 16 let. Závisí to na volebním zákoně v každé zemi.

3. Do iniciativy se nemohou zapojit občané třetích zemí, kteří žijí v EU.

4. Neposkytuje se žádná náhrada nad 100 000 podpisů (0,005 EUR za podpis). V důsledku toho bude iniciativa pro iniciátory velmi nákladná, a proto není stejně přístupná pro všechny.

5. Nejsou zakázány dotace společností na podporu evropské občanské iniciativy a tyto dotace nemají stanoven žádný horní limit.

6. Nejsou poskytnuty žádné konkrétní informace o možnosti odvolat se, pokud bude iniciativa odmítnuta, k Soudnímu dvoru Evropské unie.

7. Odmítne-li Evropská komise příslušný návrh legislativního textu, není povinna své rozhodnutí zdůvodnit.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Občanská iniciativa vytvoří přímou vazbu mezi občany a institucemi, a překlene tak stávající propast a přiměje instituce EU, aby se zabývaly hlavními problémy, jež občané pociťují. Chci zdůraznit několik momentů, které nesmí být přehlédnuty:

1. Občanská iniciativa bude úspěšná jen tehdy, když nařízení, které s ní souvisí, bude pro občany snadno pochopitelné a použitelné, aniž by organizátorům byly stanoveny nadměrné povinnosti.

2. Po jednáních vedených s Komisí a Radou jsme dosáhli společného porozumění, na základě kterého je potřeba, aby osoby podporující danou občanskou iniciativu poskytly některé údaje o své totožnosti a aby je určené subjekty členských států ověřily. Je však nutné zajistit, aby tento proces byl v souladu s předpisy EU v oblasti ochrany údajů. Každá organizace, která bude chtít občanskou iniciativu podpořit, musí zajistit plnou transparentnost ohledně poskytované podpory, aby podepsané osoby věděly, kdo stojí za iniciativou, kterou se rozhodli podpořit.

3. Do poskytování veškerých potřebných informací týkajících se občanské iniciativy musí být zapojeny informační úřady Evropského parlamentu v členských státech a informační sítě Komise, jako je Europe Direct a Citizen Signpost Service.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Výsledek dnešního hlasování o občanské iniciativě mne potěšil. Zavedením občanské iniciativy se Lisabonská smlouva stala legislativním prostředkem pro občany EU, ale nesmíme zapomenout, že shromáždění milionu podpisů ještě neznamená, že nový právní předpis bude přijat. Tento proces musí projít celým dlouhým legislativním postupem EU a my, poslanci Evropského parlamentu, musíme zajistit, aby postupy byly zjednodušeny a abychom se zde vyhnuli zklamání. Myslím, že bychom měli zorganizovat v členských státech kvalitní informační kampaň o tomto nástroji, tak aby problémy předkládané v rámci občanské iniciativy EU odpovídaly tomu, co je uvedeno ve Smlouvách, a byly v souladu s hodnotami EU.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Díky této důležité iniciativě Evropského parlamentu bude milion evropských občanů moci požádat Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh k danému problému. Pravidla pro provedení „občanské iniciativy“ schválená dnes Evropským parlamentem stanoví, že podepsané osoby musí pocházet alespoň ze sedmi členských států. V případě Portugalska bude pro podporu iniciativy vyžadováno, aby ji podepsalo nejméně 16 500 osob. Spolu s Lisabonskou smlouvou bylo zavedeno „právo na občanskou iniciativu“, na základě kterého smí milion evropských občanů požádat Evropskou komisi, aby předložila určité legislativní návrhy. Nařízení schválené na dnešním plenárním zasedání stanoví nezbytné podmínky pro to, aby mohly být občanské iniciativy v budoucnu předloženy.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě, protože postoji mé skupiny vyhovuje sice jen povrchně, neboť ignoruje důležité otázky, například myšlenku umožnit iniciativám navrhovat změny ve Smlouvách nebo prodloužit období pro sběr podpisů z navrhovaných 12 na 18 měsíců, ale přesto se domnívám, že tato zpráva je značným, byť nedostatečným vylepšením textu předloženého Komisí. Občanská iniciativa je jedním z mechanismů účasti veřejnosti stanovených v Lisabonské smlouvě, aby bylo občanům a občanské společnosti umožněno zapojit se do procesu tvorby evropských politik. Předložený text jsem podpořil, neboť vytvoření tohoto mechanismu a postupu, který s ním souvisí, umožňuje. Zjednodušuje například proces registrace iniciativ a snižuje požadavky na počet členských států, které budou občané reprezentovat (z jedné třetiny na jednu čtvrtinu). Znamená také pokrok oproti návrhu Komise, neboť zlepšuje transparentnost v oblasti financování kampaní při sběru podpisů.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Evropská občanská iniciativa bude významným nástrojem umožňujícím zařadit do programu Evropské unie určité téma. Tato iniciativa byla zavedena Lisabonskou smlouvou a umožní milionu evropských občanů vyzvat Komisi, aby předložila návrhy k tématům v rámci svých pravomocí. Tato iniciativa zaručuje občanům EU právo na vyjádření jejich názoru a současně jim přiznává právo iniciativy podobné tomu, které již mají Evropský parlament a Rada.

Občanské iniciativy by také měly povzbudit širší přeshraniční diskusi, neboť budou muset být sestaveny občany několika různých členských států. Tyto iniciativy však mohou být realizovány jen tehdy, jestliže budou splňovat určité formální předpoklady a požadavky na shodu se základními hodnotami Evropské unie, aby bylo možné zabránit zneužití tohoto nástroje k nedemokratickým účelům. Tyto požadavky zaručují důvěryhodnost, a tedy i účelnost každé iniciativy. Je také nutné zajistit, aby byl tento proces v souladu s požadavky EU na ochranu údajů a od začátku až do konce zcela transparentní.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Nesdílím názor svých kolegů ze skupiny S&D, a proto jsem se zdržel hlasování. Nezáleží na tom, kdo ten nesmysl napíše, je ale hloupost jej násobit. Občanská iniciativa je bezpochyby nutná, ale shromažďovat milion podpisů, aby někdo vyjádřil svůj názor, je nesmysl. Rád bych se zeptal zpravodajů, zda již sami někdy sbírali hlasy. Pokud ano, měli by vědět, že minimální náklady na jeden notářsky ověřený podpis činí 20 eur. To znamená 20–30 milionů eur, aby bylo možné zavést nový právní předpis. Kdo tuto akci zaplatí? To si mohou dovolit jen velké podniky, a ne obyčejní lidé. Není to pak podvod? Nezapomínejme: i tyto lidi zastupují poslanci Evropského parlamentu.

  Gay Mitchell (PPE), písemně. − Tato iniciativa byla přislíbena během lisabonského procesu, a proto mne těší, že se s ní nyní pokročilo.

Je nezbytné, aby občanská iniciativa nebyla otevřena politické, podnikatelské nebo jiné manipulaci. Měla by být ponechána skutečné iniciativě občanů, a nikoli manipulována na základě skrytých cílů. Měla by být otevřená a transparentní.

Je třeba uvést celou věc do pohybu, Komise by proto měla oznámit dohodnuté podmínky pro danou iniciativu, jakmile o nich bude dosažena shoda.

Možná by bylo na začátku tohoto procesu rozumné, aby Komise zorganizovala jakousi jednotnou anketu v celé EU s cílem otestovat situaci a vytipovat desítku nejžhavějších témat, u kterých by občané uvítali iniciativu se svými spoluobčany.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Evropská občanská iniciativa je prvním malým krokem správným směrem. Hlasoval jsem pro ni, protože je to první nástroj přímé demokracie v EU. Celkově je však tato občanská iniciativa pouhou nápodobou přímé demokracie, která vyvolá u občanů pocit, že mají právo spolurozhodovat o některých otázkách v Evropské unii. Občanská iniciativa nezahrnuje žádné důsledky bez ohledu na to, kolik lidí ji podepíše. Očividné jsou paralely se systémem peticí za referendum v Rakousku. V Rakousku se tyto petice zpravidla jen odloží do šuplíku, a víceméně totéž se stane s občanskými iniciativami EU. Kromě toho se někdo zjevně postaral o to, aby mohly být potlačovány nekonformní názory. Konečnou kontrolu přípustnosti každé občanské iniciativy provádí Komise. V této reálné Evropské unii vládcové nejen vyhlašují předpisy a směrnice, ale chtějí také ovládat vůli občanů.

Evropská občanská iniciativa však přinejmenším dává nekonformním hnutím a stranám možnost rozvíjet své myšlenky. V budoucnu bude možné organizovat kampaně na evropské úrovni, jako je tomu v Rakousku, a ukázat občanům, že existují cesty do jiné, lepší Evropy, které z bruselských slepých uliček vedou jinam.

  Vital Moreira (S&D), písemně. – (PT) Ačkoli nařízení o občanských iniciativách přirozeně podporuji, nesouhlasím s tím, aby se do těchto iniciativ mohli zapojovat poslanci Evropského parlamentu nebo poslanci parlamentů jednotlivých zemí a aby mohly být financovány politickými stranami nebo veřejnými institucemi.

Domnívám se, že obě tato řešení jdou proti duchu tohoto nového mechanismu, jehož cílem je poskytnout prostým občanům a občanské společnosti možnost zapojit se do politického života Unie. Nesouhlasím ani s tím, aby byly Komisi poskytnuty pravomoci přijímat prostřednictvím „výkonného aktu“ některé technické specifikace nutné pro provádění tohoto právního předpisu. Opatření s obecnou působností přisouzená Komisi pro provádění legislativních nástrojů by neměla být považována za „prováděcí akty“ nacházející se pod kontrolou členských států, ale za „akty v přenesené pravomoci“ pod přímou kontrolou zákonodárce.

Stejně tak nedává po Lisabonské smlouvě smysl pokračovat v uplatňování „regulativního postupu“ v rámci tradičního systému výborů, neboť ten se jasně týká otázek, které jsou v současnosti pokryty legislativním postupem nebo postupem pro „akty v přenesené pravomoci“. Zmíněná ustanovení jsou proto v rozporu s Lisabonskou smlouvou. I přes tyto konkrétní námitky se domnívám, že celkově se jedná o výborný právní předpis, který odpovídá politickému a ústavnímu významu tohoto nového mechanismu participativní demokracie v EU.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro stanovisko Evropského parlamentu k evropské občanské iniciativě, protože plně podporuji toto právo občanů zakotvené v Lisabonské smlouvě. Jako optimista se domnívám, že se může stát jedním z hlavních nástrojů pomáhajících přiblížit Evropskou unii obyčejným lidem. Občansky aktivní část společnosti bude nakonec moci přímo ovlivňovat rozhodnutí přijímaná na úrovni EU. Je třeba uznat, že v době, kdy na mnohé evropské iniciativy pohlíží veřejnost spíše kriticky, evropská občanská iniciativa se od samého počátku většinou setkává s pozitivním hodnocením a souhlasem. Doufám, že konečně budeme mít jasná pravidla nezatížená zbytečnými byrokratickými požadavky a že to pomůže evropské společnosti vyjádřit své mínění.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Tato zpráva plně splňuje má očekávání, zejména ve třech aspektech: Za prvé, minimální věk pro podporu legislativní iniciativy byl stanoven na 18 let, což je minimální věk pro účast ve volbách do Evropského parlamentu a je vyžadován také pro účast na nástrojích přímé demokracie, jako je referendum. Za druhé to, že od občanů žijících v Evropě, kteří hodlají podepsat prohlášení o podpoře, musí být vyžadován průkaz totožnosti, aby bylo možné provést kontrolu, jež toto nařízení v souladu s platnými právními předpisy vyžaduje. A třetím spektem je to, že po vstupu nařízení v platnost má být poskytnuta 12měsíční lhůta, aby se příslušným vnitrostátním správním orgánům, z nichž mnohé se s nástrojem tohoto druhu setkají poprvé, umožnilo připravit všechny nezbytné právní, správní a finanční opatření.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) S velkým uspokojením jsem hlasovala pro tuto zprávu týkající se občanské iniciativy, jednu z největších inovací Lisabonské smlouvy. Tento nový právní nástroj se může stát jednou z možností k většímu zapojení evropských občanů. To, že bude milionům občanů umožněno navrhovat Evropské komisi, jaké právní předpisy by měla ke konkrétní otázce přijmout, je skutečně velmi pozitivním krokem k většímu přiblížení Evropy jejím občanům. Vysoce oceňuji práci zpravodajů, jejichž cílem bylo občanskou iniciativu zjednodušit a očistit od veškerého byrokratického balastu, a učinit ji tak co nejpřístupnější.

Souhlasím s většinou požadavků vznesených Evropským parlamentem, zejména s tím, aby ověřování přípustnosti každé iniciativy bylo prováděno při jejím předložení, a nikoli po shromáždění 300 000 podpisů, což by mohlo zvýšit očekávání podepsaných občanů. Podporuji snížení minimálního počtu členských států zapojených při počátečním podpisu iniciativy. Původní návrh byl takový, aby podepsané osoby pocházely nejméně z jedné třetiny členských států, a Evropský parlament a Rada dosáhly dohody o tom, že podepsané osoby by měly pocházet z jedné čtvrtiny všech členských států.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Podporuji iniciativu zpravodajů paní Gurmaiové a pana Lamassourea, že organizátoři evropské občanské iniciativy by se měli sdružovat do výborů občanů, jejichž členové budou pocházet z různých členských států. Tímto způsobem se zajistí, že budou kladeny otázky, které jsou skutečně evropské povahy, přičemž samozřejmým přínosem je usnadnění sběru podpisů od samého počátku.

Podporuji myšlenku zpravodajů, že evropská občanská iniciativa je novým nástrojem participativní demokracie v celoevropském měřítku. Předkládané nařízení proto možná není dokonalé a praxe může postavit tvůrce evropských rozhodnutí před nové výzvy. Z tohoto důvodu souhlasím s výzvou zpravodajů, aby Komise každé tři roky předkládala zprávu o jejím uskutečňování a v případě potřeby navrhla revizi tohoto nařízení.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Smyslem občanské iniciativy, kterou zavedla Lisabonská smlouva, je poskytnout občanům právo zapojit se do demokratického života Evropské unie. Jejím cílem je umožnit pbčanům vyjádřit svůj názor tím, že budou moci předkládat institucím EU některé důležité otázky. Tyto otázky se týkat potíží, se kterými se setkávají ve svém každodenním životě a kterým není podle jejich názoru věnována dostatečná pozornost ze strany odborů, politických institucí ani kterýchkoli jiných běžných partnerů těchto institucí. Občanská iniciativa náležitě vytvoří přímou vazbu mezi občany a institucemi, a přiměje tak instituce EU, aby se zabývaly konkrétními závažnými problémy, jež pociťují občané. Občanská iniciativa musí vyhovět určitým administrativním požadavkům, ale respektovat kromě jiného také základní hodnoty EU. To jí zajistí věrohodnost a efektivitu, což bude klíčem k jejímu úspěchu.

Je nutné zajistit, aby byl tento proces v souladu s ustanoveními EU v oblasti ochrany údajů, a zaručit také plnou transparentnost. Každá organizace, sdružení nebo dokonce politická strana bude mít možnost občanskou iniciativu podle své volby podpořit při zajištění plné transparentnosti poskytované podpory, tak aby podepsané osoby věděly, kdo za iniciativou, kterou se rozhodli podpořit, stojí.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Jsem rád, že byla schválena tato zpráva, která představuje velmi důležitý krok při stvrzování ústavní povahy Evropské unie, poskytuje občanům mechanismus přístupného a efektivního demokratického zapojení, což nepochybně napomůže větší účasti a zájmu občanů na evropském politickém životě a posilování vztahů solidarity mezi různými členskými státy.