Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Chrysoula Paliadeli (A7-0311/2010)

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Paní předsedající, chci jen říci, že jsem hlasoval tuto vynikající zprávu. Paní Paliadeliová odvedla skvělou práci v oblasti budování evropského kulturního dědictví a jeho vlastního označení.

Podle mého názoru je to vynikající příklad toho, jak můžeme v Evropské unii s malými náklady dosáhnout zvláštní přidané hodnoty. Jsem přesvědčen, že místa, která získají označení „evropské dědictví“, z toho budou mít bezesporu prospěch. Ten bude zjevný z počtu příchozích turistů a pomůže zvýšit povědomí o Evropě.

Je velmi důležité, abychom měli na paměti, že Evropa je sjednocena ve své rozmanitosti, a je důležité, abychom zajistili, aby lidé z různých zemí Evropy mohli mozaice podobnou evropskou identitu objevovat na širším základu.

To jsem chtěl říci, paní předsedající. Když tu lidé ze sněmovny odcházejí, je trochu obtížné se soustředit, ale doufám, že si vyslechli, co jsem musel říci.

  Antonello Antinoro (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, označení „evropské dědictví“ má zásadní význam pro kontinent, na němž se nachází většina míst oceňovaných v rámci UNESCO, a v neposlední řadě upozorňuje na přírodní, archeologická, urbanistická i kulturní místa, která měla důležitou úlohu v historii, kultuře a integraci Evropské unie.

Schválení tohoto označení je důležitým krokem v procesu soudržnosti EU a má vzdělávací a informační význam pro kulturní dialog. Lze také vidět, jak dobrým znamením je toto rozhodnutí pro příští generace, které bude mít ve stále větší míře společnou vizi evropského dědictví, které je může spojovat historicky i kulturně.

Když děkuji zpravodajce za její úsilí, měl bych jí také srdečně poblahopřát k jednáním vedeným s Komisí v zájmu úspěšného výsledku této iniciativy, která je tak důležitá pro budoucnost zachování evropské kultury.

Doporučení: Doris Pack (A7-0334/2010)

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Paní předsedající, chci říci, že program celoživotního učení je jedním z úspěchů Evropy a že je třeba paní Packové poděkovat za její práci. Hlasoval jsem pro tuto zprávu a zvláště mě potěšilo, že i ti, kdo jsou důrazně proti evropské integraci, mohou uznat, že projekty, jako je program celoživotního učení, jsou potřebné.

Je velmi důležité, aby bylo možné tento program šířit i dále, a nyní se má zapojit Švýcarsko. Kromě toho nás to jako daňové poplatníky v Evropské unii nebude stát nic, protože Švýcarsko za svou účast platí samo. Je důležité, aby se tyto osvědčené postupy a nejlepší programy existující v Evropské unii tímto způsobem rozšiřovaly. Program celoživotního učení a program Mládež v akci jsou dobré příklady. V této souvislosti chci také přivítat Švýcarsko v evropských programech pro mládež a kulturu.

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, chtěl bych sněmovně položit jednu otázku. Proč si Švýcarsko vede tak dobře? Mysleli byste si, že země tak vystavená vlivu finančního odvětví v nedávné bankovní krizi nebývalým způsobem utrpí, ale Švýcarská konfederace měla v roce 2009 HDP na osobu ve výši 214 % jeho hodnoty v EU. Jeho obyvatelé jsou dvakrát bohatší než občané členských států.

Částečně to samozřejmě odráží dohodu, kterou Švýcaři uzavřeli s Bruselem. Jsou na volném trhu, platí pro ně volný pohyb zboží a služeb atd., ale jsou mimo společnou zemědělskou politiku a společnou rybářskou politiku, kontrolují své vlastní hranice, řeší sami všechny své problémy v oblasti lidských práv, platí jen symbolický příspěvek do rozpočtu a mohou svobodně podepisovat dohody se třetími zeměmi v obchodní oblasti.

Jaký skvělý vzor pro Británii! Když může sedmimilionové Švýcarsko na základě dvoustranných dohod o volném obchodu zajistit svému obyvatelstvu nejvyšší životní úroveň na kontinentu, kolikrát víc bychom mohli dosáhnout my, šedesátimilionový národ s obchodní a námořní tradicí, jehož kolonizační a podnikatelská energie zasáhla každý kontinent?

A neměli bychom to nechávat na našich vztazích s Bruselem! Po získání pravomocí zpět bychom měli napodobit Švýcary v jejich systému lokalismu a přímé demokracie a prosadit moc na nejnižší možnou úroveň.

Zpráva: József Szájer (A7-0355/2010)

  Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, dnešního hlasování o zprávě o postupu projednávání ve výborech jsem se zdržela, protože se někdo znovu pokouší dosáhnout toho, aby antidumpingové postupy, které jsou, jak víme, jedny z mála užitečných obranných nástrojů k prevenci nekalé hospodářské soutěže, nebyly použitelné nebo byly vázány na politická rozhodnutí dle volného uvážení.

Ačkoli pan Szájer nalezl kompromis s Radou, je třeba skutečně zdůraznit, že tento návrh nebyl schopen propojit komerční politiku s postupy projednávání ve výborech, zvláště pokud jde o obchodní politiky, což poškozuje evropské podniky v době závažné krize a vytváří novou nezaměstnanost a novou vlnu přemisťování podniků.

Bez vhodných pravidel proti padělání nemá cenu hovořit o opatřeních pro nové nastartování evropského hospodářství.

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, chci se vyjádřit co nejjednodušeji. Irští daňoví poplatníci a daňoví poplatníci v Evropské unii jsou okrádáni ve jménu pozvednutí evropského systému bankovnictví a jednotné měny. Včera Dolní sněmovna v mé zemi odhlasovala balíček dvoustranných půjček pro Irsko, který podpořily dle mého názoru upřímné a štědré názory poslanců, kteří se domnívali, že pomáhají spřátelené zemi.

Ale zadluženému příteli nepomůžete tím, že mu vnutíte více půjček se zničujícím úrokem. Irsko zničila jednotná měna. V letech 1998 až 2007 mělo reálné úrokové sazby ve výši -1 %. Každému irskému ekonomovi bylo jasné, že se blíží katastrofa, ale nemohli s tím nic dělat, protože žádné irské úrokové sazby už neexistovaly. Nebylo možné zvedat žádné sazby. Nyní, když je katastrofa tu, je zhoršena nemožností devalvace. Národ je odsouzen možná ke generaci deflace, zadlužení a emigrace, abychom tento náš projekt udrželi při životě.

Namísto snahy o vykoupení eura v Irsku bychom měli pomoci Irsku vykoupit se z eura a znovu zavést jeho vlastní měnu, možná s dočasnou vazbou na britskou libru, aby mohlo Irsko splatit své půjčky a znovu se stát nezávislým a prosperujícím státem.

Zpráva: Laima Liucija Andrikienė (A7-0339/2010)

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) Paní předsedající, chtěl bych začít tím, že paní Andrikienėové poblahopřeji k vypracování této zprávy. Také chci říci, že jsem hlasoval pro pozměňovací návrh 25 v jeho plném znění, protože mám pocit, že ovzduší beztrestnosti v Rusku je mimořádně nebezpečné.

Záměrem Evropské unie je hájit na mezinárodní scéně stejné zásady, jakými se řídí i vnitřně, jmenovitě demokracii, právní stát a lidská práva. V každém případě je naprosto jasné, že v posledních letech bylo zabito mnoho bojovníků za lidská práva, což vyvolává otazník nad vývojem skutečné demokracie v Rusku.

Vzkaz, který chceme prostřednictvím pozměňovacího návrhu 25 ruským orgánům vyslat, se týká bezprostřední nutnosti vyšetřit smrt Sergeje Magnitského. Odezva orgánů v Moskvě na tuto iniciativu vlastně ukazuje, že Rusové sdělením Evropského parlamentu naslouchají. To je další důvod k tomu, abychom důrazně odsoudili nedostatečné vyšetřování tohoto případu. Vyzýváme Radu, aby tuto věc pečlivě sledovala a aby přijala potřebná opatření, pokud nebude dosaženo pokroku.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Paní předsedající, Evropská unie se zastává nejslabších členů společnosti a těch, kdo trpí diskriminací, a pomáhá nejchudším a potřebným. Udělujeme Sacharovovu cenu laureátům z celého světa. Evropské unii se však často nedaří zajistit dodržování lidských práv na svém vlastním území. Chtěl bych vás upozornit na pokračující problém diskriminace menšin včetně polské menšiny v Litvě, členském státě Evropské unie, který podepsal mezinárodní dohody a úmluvy o ochraně lidských práv a menšin. Litevský parlament měl dnes přijmout rozhodnutí o tom, zda omezí možnosti vzdělávání v menšinovém jazyce. Své rozhodnutí odložil do blízké budoucnosti.

Ještě jednou vyzývám poslance Evropského parlamentu, předsedu Parlamentu a Evropskou komisi, aby zajistili, aby bylo v členských státech EU efektivně vymáháno dodržování zásad demokracie a respektování práv menšin. Limity uvalené na počet hodin výuky v mateřském jazyce a opatření zaměřená na uzavření polských škol v Litvě nejsou ničím jiným než diskriminací národnostní menšiny.

  Tunne Kelam (PPE). – Paní předsedající, také jsem podpořil pozměňovací návrh č. 25, zvláště jeho druhou část, v níž Evropský parlament navrhuje „uvalení zákazu vstupu do EU pro ruské úředníky zapojené do tohoto případu a vybízí úřady EU činné v trestním řízení, aby spolupracovaly s cílem obstavit bankovní účty a další majetek těchto ruských úředníků ve všech členských státech EU“.

Myslím, že to je naprosto zásadní záležitost pro Rusko i pro Evropskou unii, a důrazně vyzývá Komisi a Radu, aby se řídily radou Evropského parlamentu. Pravomoci Evropského parlamentu byly nedávno rozšířeny. Nyní je čas přestat s prohlášeními a přejít k činům a způsobit skutečné nepříjemnosti a problémy těm, kdo nesou odpovědnost za porušování lidských práv.

Myslím, že spolupráce Ruska a Evropské unie může mít skutečnou budoucnost jen za předpokladu, že se podaří nalézt transparentní řešení případů Magnitského a Chodorkovského a dosáhnout potrestání odpovědných osob.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu paní Andrikienėové. Myslím, že je velmi důležité, abychom hovořili o lidských právech a zviditelňovali je. Je to ústřední prvek Evropské unie.

Musíme také zajistit, abychom jednali tak, jak kážeme. To je možná někdy trochu problém. Samozřejmě, máme spoustu usnesení, ale otázkou je, jak je dodržovat.

Začíná to praktickými problémy. Možná jsem se měl přihlásit o slovo a vznést procesní námitku v záležitosti týkající se zprávy pana Arlacchiho. Na této straně sněmovny povstalo asi 50 lidí. S kolegy jsem je spočítal. Zjistili jsme, že jich bylo méně než 40, nevedlo to tedy k žádnému opatření. Jestliže se k některým lidem v této sněmovně budeme chovat takto, k lidem, jejichž názory jsou možná v rozporu s našimi vlastními nebo s názory většiny, nemáme žádné skutečné zdůvodnění pro svou kritiku zemí s nedostatkem demokracie.

V Evropské unii se musíme velmi pečlivě snažit zajistit, aby veškerá naše práce byla v souladu se zákonem, přepisy EU a všemi právními ustanoveními o lidských právech. Proto jsem přesvědčen, že zde existuje prostor pro zlepšení, abychom byli důvěryhodní, když tyto věci vysvětlujeme Rusku a zbytku světa. Sami musíme zajistit, abychom nediskriminovali žádnou menšinu. Každý, kdo pracuje v Evropské unii, musí mít příležitost plně využívat lidských práv.

Zpráva: Pino Arlacchi (A7-0333/2010)

  Peter van Dalen (ECR). – (NL) Paní předsedající, v této rozpravě Parlament opět zaujímá příliš známý postoj. Americké jednotky NATO dělají v Afghánistánu zmatek a Evropská unie tam musí vstoupit jako strážný anděl a převzít ve věci iniciativu.

Což je obvyklá reakce mnohých v této sněmovně: kdyby EU udělala jen o trochu víc, bylo by všechno zase v pořádku! Paní předsedající, tento způsob uvažování se o řád zhorší, když si přečtete bod 63 zprávy, který doporučuje zapojit Írán do pomoci při hledání řešení problémů v Afghánistánu. Paní předsedající, musel jsem to číst třikrát, jen abych se ujistil, že jsem si to nevymyslel, ale opravdu to tam je: „doporučuje zapojení Íránu“! Málokdy se setkám s tak podivným návrhem, jako je tento. Rovná se využití Belzebuba k vymítání ďábla. Proto jsem hlasoval důrazně proti této zprávě.

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, v letošním roce jsem měl tu čest navštívit s britskými ozbrojenými silami Afghánistán. Setkal jsem se nejen s našimi muži ve službě, ale i s vojáky z Estonska a Dánska, kteří s nimi sdílejí tábor. Chtěl bych začít tím, že nemohu dostatečně vyjádřit svou vděčnost mužům a ženám z našich různých členských států i našim zámořským spojencům, kteří vynakládají svou energii ve snaze přinést této nešťastné, byť nádherné zemi mír.

K této zprávě bych chtěl uvést jen jedno. Jako západní spojenci děláme zřejmě jistou chybu, která souvisí s naší politikou mýcení opiového máku. Zde přítomní poslanci, kteří zastupují venkovské volební obvody, budou vědět, že nikdo na zemi není konzervativnější než drobný zemědělec, ale naší politikou ničení makových polí v Afghánistánu jsme změnili obyvatelstvo, které mívalo silný zájem na řádu a majetku, na zločince a bandity kvůli naší politice ničení plodiny, pro niž existuje trh: existuje celosvětový nedostatek opiátů a morfinů.

Kdybychom byli schopni obnovit majetková práva, poskytli bychom Afghánistánu základ kvetoucí občanské společnosti s nezávislým smírčím soudnictvím a následně pak řádnou zastupitelskou vládou.

Návrh usnesení B7-0733/2010

  Joe Higgins (GUE/NGL). – Paní předsedající, hlasoval jsem proti usnesení o zavedení stálého krizového mechanismu pro eurozónu, protože v Irsku a Řecku vidíme realitu toho, že podobné mechanismy mají zachránit krizí zmítaný finanční systém, který ovládají spekulanti a vybraní žraloci usilující o zisk na úkor pracujících, důchodců a chudých.

V Bruselu dnes Evropská rada pravděpodobně rozhodne o změně Lisabonské smlouvy, aby si zajistila více pravomocí pro přísné podmínění jakékoli finanční pomoci pro členské státy, a tudíž institucionalizovala doktrínu, podle níž musí za krizi zaplatit společnost. Varuji irskou vládu, aby si nemyslela, že může tuto změnu Lisabonské smlouvy irskému lidu podstrčit bez referenda. Irská vláda již učinila náš stát vazalským státem MMF, který otevřeně jedná jménem spekulantů a finančních trhů. Požadujeme referendum o každé změně Lisabonské smlouvy, aby měl irský lid příležitost bránit se tomu, aby se stal naprostým otrokem finančních trhů.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Chrysoula Paliadeli (A7-0311/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro návrh Komise na rozšíření původního konceptu označení „evropské dědictví“ z mezivládního opatření na formální opatření EU jakožto příspěvek k silnější evropské identitě. Hlasoval jsem tak, protože jsem přesvědčen, že navrhovaným účelem tohoto označení by nemělo být jen podporovat vnitřní soudržnost Evropské unie, ale i prokazovat evropskou jednotu a hodnoty za jejími hranicemi. Označení by mělo být vyhodnoceno a uvedeno do praxe po efektivním prokázání výsledků v rámci EU.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o návrhu Komise využít označení „evropské dědictví“ jako způsob, mezi jinými účinnějšími, jak překlenout odstup mezi Evropskou unií a jejími občany; jako způsob, jak podtrhnout, že evropské dějiny jsou výsledkem rozmanitého, ale zároveň bohatého a vzájemně se doplňujícího společného kulturního dědictví. Souhlasím s tím, že rozhodnutí členských států zahrnout označení „evropské dědictví“ do působnosti EU napomůže nejen zvýšit jeho zviditelnění, prestiž a důvěryhodnost, ale přispěje také k dosažení ideálů soudržnosti a solidarity mezi evropskými občany. Podporuji stanovisko zpravodajky, že vzhledem k symbolické hodnotě označení spočívající v přispění k evropské integraci by měly být upřednostňovány nadnárodní pamětihodnosti, protože podporují to, co je společné, podporují vytváření sítí a povzbuzují ke spolupráci a součinnosti mezi státy nebo regiony. Jsem přesvědčena, že myšlenka označení „kulturní dědictví EU“, jež si klade za cíl zvýšit mezi evropskými občany pocit sdílení společného dědictví (prostřednictvím znalosti dějin a účasti na akcích podporujících mezikulturní dialog) a představit budovaní EU jako stále probíhající proces, je krokem tímto směrem.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V roce 2007 se několik členských států Evropské unie sešlo, aby vytvořily označení „evropské dědictví“. Účelem této iniciativy bylo „posílit podporu Evropanů pro společnou evropskou identitu a prosazovat pocit přináležitosti k společnému kulturnímu prostoru“ zvolením zvláštních lokalit na celém kontinentu. V roce 2008 představila Rada Evropské unie Komisi své závěry a vyzvala Komisi, aby předložila legislativní návrh, který by nám stejně jako v případě iniciativy „Evropská hlavní města kultury“ umožnit změnit tuto mezivládní iniciativu na skutečné označení Evropské unie. Na návrhy Rady pak Komise iniciovala posouzení dopadů a veřejnou konzultaci. Po této konzultaci Komise vydala návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „evropské dědictví“. To je text, který jsem podpořila.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože evropské dějiny jsou výsledkem rozmanitého, ale zároveň bohatého a vzájemně se doplňujícího společného kulturního dědictví. To znovu prokazuje, že EU má své kořeny v pevných hodnotách jako jsou svoboda, demokracie, dodržování lidských práv, kulturní rozmanitost, tolerance a solidarita. Vzhledem k všeobecně uznávanému celosvětovému přínosu evropské kultury Evropský parlament schvaluje myšlenku označení, jež by překročilo hranice Evropské unie a jež by mohlo být použito jako ambiciózní nástroj sloužící vnějším politikám. V zájmu dosažení svého politického cíle by se mělo označení „evropské dědictví“ soustředit na symbolickou nebo výchovnou hodnotu, spíše než na krásu lokalit dědictví. Mělo by také trvat na blízké spolupráci mezi označenými pamětihodnostmi, tak aby sdílely osvědčené postupy a iniciovaly společné projekty. Chtěla bych zdůraznit, že rozhodnutí členských států zahrnout označení „evropské dědictví“ do působnosti EU napomůže nejen zvýšit jeho zviditelnění, prestiž a důvěryhodnost, ale přispěje také k dosažení ideálů soudržnosti a solidarity mezi evropskými občany, o něž je již dlouho usilováno.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jednou z věcí, kterými Evropa oplývá, je kulturní rozmanitost, která se dokonale odráží v rozmanitosti jejího kulturního, uměleckého, architektonického a jazykového dědictví. Právě tato rozmanitost spolu s bohatou historií a velkou úctou k dědictví a jeho zachování činí Evropu jedinečným místem. Ačkoli však všichni sdílíme velmi bohatý a poměrně malý prostor, pravdou je, že si nejsme příliš blízcí ani se o sebe navzájem příliš nezajímáme. Proto si myslím, že tato iniciativa by mohla vést k užším vazbám mezi evropskými občany a zvýšit povědomí o evropském dědictví a společných hodnotách, které všichni sdílíme, aby se Evropa stala skutečně rozmanitou unií.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Obecně řečeno, návrhy navržené zpravodajkou zlepšily původní návrh Komise. Existují však i určité negativní aspekty. Pokud jde o prosazování mnohojazyčnosti, nedotýkají se pozměňovací návrhy zpravodajky ústřední otázky, a proto se jim nedaří napravit závažný nedostatek původního návrhu. Skutečně je dosahováno reálného a efektivního prosazování mnohojazyčnosti, nikoli však „používáním několika jazyků Evropské unie“, ale spíše používáním nejrůznějších jazyků Unie. Důležitější však je skutečnost, že konkrétní cíle zprávy znamenají mylné představy jako základ této koncepce. Označení „evropské dědictví“ (nebo označení „dědictví Evropské unie“) vychází z rozpracování klamného pojmu jediné evropské identity a jediné evropské kultury založené na hodnotách, jako je svoboda, demokracie atd.

Neexistuje jednotné „evropské kulturní dědictví“. Celá kulturní historie Evropy stejně jako její historie obecně není vybudována jen na rozmanitosti a obdivuhodně tvůrčí a pokrokové energii, ale i na násilných a nesmiřitelných konfliktech, na netoleranci a různých proudech a souvislostech kulturní dominance. Oblast dědictví je zvláště citlivá kvůli svému bezprostřednímu spojení s historií, což je důvod závažných obav z toho, že dojde ke znepokojivým postupům přepisování historie, jichž jsme byli nedávno svědky.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) obraz Evropské unie a jejích orgánů v očích jejích občanů je věcí zásadního významu. Výsledky průzkumů bohužel ukazují, že pocit evropské identity a jednoty je u evropské veřejnosti stále vzácnější a že stejná situace panuje i v otázce důvěry v orgány EU. Prosazování znalosti našich společných dějin a společných kulturních kořenů může být velmi nápomocné v procesu přibližování Evropské unie jejím občanům a budování pocitu jejich vzájemné soudržnosti a solidarity. Nové označení „evropské dědictví“ by právě v tomto ohledu mohlo pomoci. Zjednodušení postupů a standardizace kritérií pro udělení označení zvýší jeho prestiž a zlepší obraz Evropské unie a rovněž zvýší důvěru jejích občanů v orgány, jako je Evropský parlament.

  Jacek Olgierd Kurski (ECR), písemně. – (PL) Dnes jsem hlasoval pro zprávu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „evropské dědictví“. Jsem přesvědčen, že je to zajímavá a cenná iniciativa, která pomůže prosazovat evropskou kulturu a výsledky a přispěje k rozvoji cestovního ruchu a jednotlivých regionů. Je třeba uvítat, že jsme jako Parlament zdůraznili, že označení „evropské dědictví“ se bude doplňovat s dalšími iniciativami v oblasti kulturního dědictví, jako je seznam světového dědictví UNESCO a „evropské kulturní trasy“ a nebude vůči těmto iniciativám duplicitní.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám návrh Komise využít označení „evropské dědictví“ jako způsob, mezi jinými účinnějšími, jak překlenout odstup mezi Evropskou unií a jejími občany; jako způsob, jak podtrhnout, že evropské dějiny jsou výsledkem rozmanitého, ale zároveň bohatého a vzájemně se doplňujícího společného kulturního dědictví a jako ocenění faktu, že EU má své kořeny v pevných hodnotách jako jsou svoboda, demokracie, dodržování lidských práv, kulturní rozmanitost, tolerance a solidarita. Rozhodnutí členských států zahrnout označení „evropské dědictví“ do působnosti EU napomůže nejen zvýšit jeho zviditelnění, prestiž a důvěryhodnost, ale přispěje také k dosažení ideálů soudržnosti a solidarity mezi evropskými občany, o něž je již dlouho usilováno.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Jsme potěšeni návrhem Komise využít označení „evropské dědictví“ jako způsob, mezi jinými účinnějšími, jak překlenout odstup mezi Evropskou unií a jejími občany; jako způsob, jak podtrhnout, že evropské dějiny jsou výsledkem rozmanitého, ale zároveň bohatého a vzájemně se doplňujícího společného kulturního dědictví. Představuje ocenění faktu, že EU má své kořeny v pevných hodnotách jako jsou svoboda, demokracie, dodržování lidských práv, kulturní rozmanitost, tolerance a solidarita.

Rozhodnutí členských států zahrnout označení „evropské dědictví“ do působnosti EU napomůže nejen zvýšit jeho zviditelnění, prestiž a důvěryhodnost, ale přispěje také k dosažení ideálů soudržnosti a solidarity mezi evropskými občany, o něž je již dlouho usilováno, k vytvoření společné evropské identity a ke zvýšení zájmu občanů o Unii a její kořeny – což jsou dva zásadní úkoly evropských orgánů.

Nové označení se však musí soustředit na symbolickou a výchovnou hodnotu, spíše než na krásu pamětihodnosti a musí trvat na blízké spolupráci mezi označenými pamětihodnostmi, tak aby sdílely osvědčené postupy a iniciovaly společné projekty v oblasti výzkumu a rozvoje.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Vedle jiných iniciativ je označení „evropské dědictví“ dalším způsobem, jak přiblížit Evropskou unii jejím občanům a posílit jejich pocit přináležitosti k Evropě. Rovněž nám umožní podpořit jejich chápání společných dějin a dědictví Evropy. Toto označení pomůže povzbudit mnohojazyčnost a dialog mezi kulturami a podpoří budování sítí zaměřených na prosazování evropského dědictví. Bude podněcovat hospodářskou přitažlivost, zvláště prostřednictvím kulturního cestovního ruchu. Podporou tohoto označení zlepšíme multikulturní dialog.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zdá se mi, že efektivitu označení „evropské dědictví“ lze zpochybnit právě proto, že členské státy se mohou samy rozhodnout, zda se programu zúčastní či nikoli. Kromě toho, a v této věci souhlasím se zpravodajkou, navrhovaná výběrová kritéria a velký počet pamětihodností, které by mohly označení získat, znamená, že by mohlo dojít ke ztrátě kvality a prestiže. Efektivnějším přístupem by mohla být úzká spolupráce se stávajícími iniciativami v oblasti kulturního dědictví, jako je světové kulturní dědictví UNESCO. Nehlasoval jsem pro zprávu, protože se dostatečně podrobně nezabývá nutností zavést označení kulturního dědictví založené na specifikovaných cílech.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Rozhodnutí zahrnout označení „evropské dědictví“ do působnosti EU zajistí posílení pocitu sounáležitosti občanů s Evropskou unií a bude podněcovat myšlenky soudržnosti, solidarity a integrace. Hlasoval jsem pro zprávu o označení „evropské dědictví“, protože Evropa si stanovila cíl spočívající ve vybudování společné identity, přiblížení EU jejím občanům prostřednictvím povědomí o tomto bohatém a rozmanitém historickém a kulturním dědictví, s nímž se každý ztotožňuje a s jehož pomocí se mladí lidé mohou poučit o své vlastní identitě, nalézt ji a sdílet ji s ostatními mladými Evropany. Formalizace označení také pomůže podpořit místa, která tvořila historii při formování Evropy.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) S nadšením vítám návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „evropské dědictví“. Cíl spočívající ve vytvoření společné evropské identity a prosazování zájmů Unie má zásadní význam pro mír a sociální soudržnost.

Navrhované opatření spočívající v prosazování evropského dědictví pomocí mezinárodní internetové stránky oslovuje mladé Evropany a mohlo by je povzbudit k tomu, aby zjišťovali víc o dějinách tohoto kontinentu, seznamovali se s nadnárodním dědictvím a sdíleli kulturní dědictví a aby se dozvídali víc o lidech a idejích, které vedly ke vzniku Evropské unie samé.

Toto opatření má vysokou symbolickou a výchovnou hodnotu a bude představovat evropské dějiny a kulturu jako celek. Podporuji záměry vyjádřené ve zprávě ve věci efektivní účasti Evropského parlamentu a Rady na výběru představovaných pamětihodností a obsahu, aby bylo zajištěno, že tato iniciativa bude velice transparentní a demokratická.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji paní Paliadeliové k její vynikající práci. Evropský parlament dal dnes zelenou označení „evropské dědictví“, registru historických pamětihodností, jejichž význam přesahuje státní hranice. Evropská unie má zhruba 500 milionů obyvatel, kteří mají většinou pocit, že jsou především a hlavně občany svých zemí původu a nikoli evropskými občany. Nedostatek silné evropské identity lze považovat za překážku evropské integrace, není to však žádné překvapení. Evropský kontinent je obrovskou mozaikou jazyků a zvyklostí a rozdíly mezi zeměmi, které jej tvoří, jsou často patrnější než společné vazby.

Tato iniciativa umožní posílení pocitu přináležitosti k Evropě a vytvoření větší soudržnosti mezi občany různých zemí. Proto je důležité upozorňovat na místa, která oslavují a symbolizují evropskou integraci, i na místa oslavující myšlenky a hodnoty Evropské unie. Kromě toho by i místa nesoucí evropské označení měla stejně jako pamětihodnosti na seznamu světového dědictví UNESCO přilákat více turistů, což bude mít příznivý vliv na místní ekonomiku.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Utváření společné evropské identity a zvýšení zájmu o Evropskou unii a její genezi jsou výzvami, jimž evropské orgány čelí při své snaze o dosažení všeobecné soudržnosti a solidarity. Existují bezpochyby jiné, radikálnější a zjevnější způsoby, jak posílit víru Evropanů v Evropskou unii a její vedoucí představitele (nedávná finanční krize ukázala, že na nejvyšších úrovních správy je ještě třeba mnohého dosáhnout). Znalost dějin našeho kontinentu, obeznámenost s jeho mnohonárodním, avšak zároveň společným kulturním dědictvím a intenzivnější vzdělání mladší generace, pokud jde o myšlenky a lidi, kteří stáli v čele budování Evropské unie, mohou nicméně skutečně přispět k přemostění propasti mezi EU a jejími občany.

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Jako členka Výboru pro kulturu a vzdělávání jsem hlasovala pro usnesení Parlamentu o návrhu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „evropské dědictví“. Myšlenka spočívající ve zřízení označení EU je důležitá z hlediska zvyšování povědomí občanů o dějinách a kulturním dědictví Evropské unie a budování evropské identity a vazeb mezi zeměmi.

Výběrem pamětihodností v jednotlivých členských státech, které požádaly o udělení označení „evropské dědictví“ zvýšíme povědomí lidí o skutečnosti, že dějiny Evropy ovlivňují nás všechny bez ohledu na to, kde žijeme, na náš jazyk či naši kulturu. Změna označení „evropské dědictví“ na iniciativu EU pomůže zvýšit jeho důvěryhodnost, viditelnost a prestiž. To se pak může mimo jiné projevit hospodářskými a sociálními přínosy tím, že se pamětihodnosti, které označení získají, stanou přitažlivější pro turisty. Výběr pamětihodností, kterým má být označení uděleno, také pomůže zvýšit zájem a znalosti mladší generace týkající se idejí a národů Evropy, a tím obyvatele Evropy sblíží.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Iniciativa ve věci označení „evropské dědictví“ má propagovat města, osoby a činnosti, které přispěly k procesu evropské integrace. Jejím cílem je zvýšit povědomí občanů o základních hodnotách, na nichž je založeno naše Společenství, jako je demokracie, solidarita, kulturní rozmanitost a tolerance. Seznam pamětihodností, kterým bude označení „evropské dědictví“ uděleno, bude sloužit jako určitá mapa tradic a kultury našeho kontinentu a jako mapa míst, která sehrála klíčovou úlohu při formování evropské identity. Společné, ale různorodé dědictví Evropy může posílit pocit této identity u jejích občanů a podpořit evropskou soudržnost. Tato iniciativa vytvoří platformu pro spolupráci mezi zeměmi a regiony Evropy. Kromě toho může mít kladný dopad na odvětví cestovního ruchu tím, že pomůže zvýšit přitažlivost regionů a současně i zlepšit jejich hospodářskou situaci. Souhlasím s tím, že tento program by se měl stát oficiální iniciativou pod záštitou EU, protože se tím stane uznávanější, důvěryhodnější a prestižnější. Zvýšená viditelnost programu umožní většímu počtu občanů ztotožnit se s označeními, která symbolizují a připomínají evropskou integraci.

Program by měl fungovat souběžně s mezinárodním programem UNESCO a programem evropských měst kultury a jako jejich doplněk, protože označení „evropské dědictví“ působí na úrovni výchovných a symbolických hodnot a v menší míře estetických a architektonických kvalit. Měli bychom hledat způsoby, jak posílit pocit přináležitosti k Evropě mezi občany.

  Csanád Szegedi (NI), písemně. – (HU) Domnívám se, že evropské hodnoty, například staré maďarské runové písmo, mají velký význam a jejich uznání a ocenění prostřednictvím udělených označení je nezbytné. V tomto případě však musíme zachovat tradici oceňování hodnot, které se skutečně nacházejí v Evropské unii. Je nepřijatelné rozšiřovat toto označení na třetí země, protože tak bychom jen duplikovali seznam světového dědictví UNESCO. Na druhé straně doufám, že toto ocenění nám pomůže vrátit se k tradičním evropským hodnotám a udělení označení bude skutečně výrazem uznání. Zdržel jsem se hlasování z důvodu výše uvedených rozporů ve zprávě.

Doporučení: Doris Pack (A7-0334/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro doporučení o podmínkách pro účast Švýcarské konfederace v programu „Mládež v akci“ a v akčním programu v oblasti celoživotního učení, protože to považuji za pozitivní faktor v evropské strategii pro mládež; protože se jedná o určitou fázi procesu spolupráce s touto zemí v oblasti odvětvových politik v rámci Evropské unie. Protože Švýcarsko se hodlá podílet na tomto projektu pro mládež z hlediska lidských zdrojů i z hlediska ekonomického a sociálního, může mít Evropská unie jen prospěch z toho, že začlení mladé lidi ze třetích zemí, jako je Švýcarsko, do procesu zvyšování povědomí o procesu integrace EU mezi mladšími generacemi.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, protože nijak nepochybuji o tom, že spolupráce EU se Švýcarskem v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže přinese vzájemný prospěch z hlediska zlepšení a efektivního provádění politik v těchto oblastech. Účast Švýcarska na programu „Mládež v akci“ a programech celoživotního učení na období 2007–2013 těmto programům dodá další impuls a vytvoří příležitosti k výměně účastníků, sdílení zkušeností a současně k ochraně finančních a jiných zájmů EU.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Program „Mládež v akci“ má rozvíjet a podporovat spolupráci v oblasti mládeže v Evropské unii. Jeho cílem je povzbudit účast mladých lidí na veřejném životě, zejména těch, kteří mají méně příležitostí nebo jsou zdravotně postižení, a podporovat iniciativu, podnikání a kreativitu. Program pro vzdělávání a celoživotní učení pak pomáhá rozvíjet Unii jako moderní společnost založenou na znalostech v souladu s cíli Lisabonské strategie. Tím, že podporuje a doplňuje opatření členských států, se program snaží povzbudit výměny, spolupráci a mobilitu mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy Společenství, aby se staly celosvětovým měřítkem kvality. Švýcarsko, které není členským státem EU, se v současné době těchto opatření neúčastní. Myslím, že by tomu tak nemělo být a že naše švýcarské sousedy musíme do těchto politik zapojit v rámci otevřené Unie. Proto jsem hlasovala pro toto legislativní usnesení, které zapojuje Švýcarsko do těchto důležitých akcí.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, které vypracoval Evropský parlament, protože schvaluji návrh rozhodnutí Rady o účasti Švýcarska na programu „Mládež v akci“ a na akčním programu v oblasti celoživotního učení. Ačkoli se rozhodlo nepřipojit se k Evropskému hospodářskému prostoru, Švýcarsko přesto úzce spolupracuje s Evropskou unií v oblastech vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Tato dohoda je vhodná, protože Švýcarsko se snaží splnit podmínky a ustanovení Evropské komise. Kromě toho budou projekty a iniciativy předkládané účastníky ze Švýcarska podléhat stejným podmínkám, pravidlům a postupům, jaké platí pro projekty z členských států. Švýcarsko bude dodržovat ustanovení EU o finanční kontrole a auditu. V souladu s dvoustrannou dohodou Švýcarsko zřídí národní agenturu, která bude realizaci programů koordinovat na vnitrostátní úrovni a každoročně bude na každý program finančně přispívat (v roce 2011 bude příspěvek činit 1,7 milionu EUR na program „Mládež v akci“ a 14,2 milionu EUR na program celoživotního učení).

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Spolupráce se Švýcarskem v oblasti vzdělávání je důležitým krokem ve vztazích EU a Švýcarska. Oba zmíněné programy podporují celoživotní učení a začleňování mladých lidí do evropské integrace prostřednictvím tolerance a solidarity mezi mladými Evropany. Dohoda mezi Komisí a Švýcarskem je přiměřená vzhledem k tomu, že švýcarští účastníci těchto programů budou podávat žádosti za stejných podmínek, jako všichni ostatní mladí Evropané a Švýcarsko se zavázalo přizpůsobit evropským pravidlům a dohledu i přispět na oba programům finančně.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – Vítám the přijetí této zprávy ve své funkci předsedy delegace Evropského parlamentu pro vztahy se Švýcarskem. Evropská komise, Evropský parlament a členské státy Evropské unie se dohodly na ustavení programu Mládež v akci, který zavádí právní rámec na podporu činností v oblasti neformálního učení pro mladé lidi. Cíle tohoto návrhu je zajistit účast Švýcarska na programu „Mládež v akci“ a programu v oblasti celoživotního učení. Švýcarsko je jedinou evropskou zemí, která se těchto programů účastní, aniž by byla členem EHP nebo potenciální kandidátskou zemí. Ačkoli se Švýcarsko rozhodlo nepřistoupit k Evropskému hospodářskému prostoru, dlouhodobě jeví zájem o užší spolupráci s EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Jsme si všichni velice dobře vědomi toho, že dobrý vzdělávací systém, který zajišťuje, aby se mladým lidem dostávalo co nejlepšího vzdělání, je pro každou zemi mimořádně důležitý. Řádná úroveň kvalifikace, znalostí a vzdělání má přímý dopad na kulturu a trh práce, a v důsledku toho i na životní úroveň občanů. Každá země chce být hrdá na své mladé lidi a každý mladý člověk chce dostat příležitost k poznání nových kultury a jazyků a získání profesních zkušeností v zahraničí. Evropská unie může být hrdá na svůj propracovaný systém výměny studentů a na své otevřené trhy práce, které znamenají, že každý mladý Evropan má mnoho příležitostí k intelektuálnímu a profesnímu rozvoji. Účast Švýcarska na programu „Mládež v akci“ prokazuje, že spolupráce s Evropskou unií, zejména v oblasti vzdělávání, má pro tuto zemi velký význam. Neměli bychom mladým švýcarským občanům bránit ve využívání výsad a možností vzdělávání ve Společenství.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Pozornost zaměřená na vzdělávání a odbornou přípravu, a zejména na zdroje, které má Evropská unie ve svých mladých lidech, trvale vzrůstá. Zajišťováním nových příležitostí ke vzdělávání chceme našim občanům nabídnout více šancí. Programy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, kultury, výzkumu a mládeže jsou klíčovým prvkem této strategie. Cílem programu „Mládež v akci“ je podnítit mezi Evropany od dospívajících po dospělé pocit aktivního evropského občanství, solidarity a tolerance.

Program prosazuje mobilitu vnitř hranic Evropské unie i mimo ně a povzbuzuje k začleňování všech mladých lidí bez ohledu na jejich vzdělanostní, sociální a kulturní zázemí. Jako člen delegace pro vztahy se Švýcarskem a Norskem jsem hlasoval pro tuto zprávu, protože si myslím, že dohoda podepsaná mezi Komisí a švýcarskými orgány, je zcela přiměřená a je v zájmu obou stran. Umožní nám pomoci co největšímu počtu mladých lidí získat nové dovednosti a nabídnout jim příležitosti k učení s evropským rozměrem.

  David Martin (S&D), písemně. – Ačkoli se Švýcarsko rozhodlo nepřistoupit k Evropskému hospodářskému prostoru, dlouhodobě jeví zájem o užší spolupráci s EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Právní základy programů EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže s účastí Švýcarska původně nepočítaly, tato situace se však změnila v roce 2006, kdy Parlament a Rada přijaly rozhodnutí zavádějící na období 2007 až 2013 program „Mládež v akci“ a program celoživotního učení. V únoru 2008 udělila Rada Komisi svolení k zahájení jednání o účasti Švýcarska na obou programech. V srpnu 2009 bylo dosaženo dohody a Rada již přijala rozhodnutí, kterým schválila její podpis a prozatímní uplatňování od roku 2011. Podpořil jsem tento návrh.

  Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Účast Švýcarska, země, která se rozhodla nebýt součástí Evropské unie, na programu „Mládež v akci“ a na akčním programu v oblasti celoživotního učení, nelze a priori vylučovat, je však třeba ji pečlivě posoudit. Proto podporuji podmínky dohody mezi Komisí a švýcarskou vládou a hlasoval jsem pro zprávu paní Packové. Je správné umožnit Švýcarsku výhody programů, ale je také správné chránit všechny finanční a jiné zájmy Evropské unie.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Ačkoli Švýcarsko není členským státem Evropského hospodářského prostoru, dlouhodobě jeví zájem o užší spolupráci s Unií v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Uzavření této dohody o účasti Švýcarska na programu „Mládež v akci“ a na akčním programu v oblasti celoživotního učení je toho velmi pozitivním důsledkem. Pojem vzdělávání a celoživotního učení je skutečně zásadní pro konkurenceschopnost ekonomiky založené na znalostech.

Lze jej aplikovat na každou úroveň vzdělávání a odborné přípravy; týká se každé fáze života a všech jednotlivých forem učení. Musíme rozvíjet a posilovat výměny, spolupráci a mobilitu. Kromě toho je důležité povzbuzovat mladé lidi k účasti na veřejném životě, zejména ty, kteří mají méně příležitostí nebo jsou zdravotně postiženi, a podporovat iniciativu, podnikání a kreativitu s cílem prosadit pocit aktivního evropského občanství, rozvíjet solidaritu a povzbuzovat toleranci.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Je zcela pochopitelné, že se Švýcarsko, které poskytuje určitou finanční podporu pro programy „Mládež v akci“ a programy celoživotního učení, chce nyní těchto programů účastnit. V duchu učení by bylo rovněž přínosné, kdyby si EU mohla vytrhnout ze švýcarské učebnice i list týkající se přímé demokracie. Když švýcarské obyvatelstvo rozhodne proti stavbám minaretů, je toto rozhodnutí akceptováno. Podobně i nedávná iniciativa o vyhošťování zahraničních pachatelů trestných činů. Švýcarské orgány si uvědomují, že když lidé řeknou „ne“, myslí tím „ne“, nepokračují tedy v hlasování do okamžiku, než dosáhnou požadovaného výsledku, aby pak vyjádřily překvapení nad poklesem voličské účasti. Švýcarský příklad by nás měl vést k zamyšlení nad obavami, které občany trápí. Nemohu plně souhlasit s předpisy popsanými v této zprávě, proto jsem hlasoval proti ní.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro doporučení k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví podmínky pro účast Švýcarské konfederace na programu „Mládež v akci“ a na akčním programu v oblasti celoživotního učení (2007–2013), protože jsem přesvědčena, že dohoda, kterou Komise sjednala se švýcarskými orgány, je zcela konstruktivní, zvyšuje přínosy programu ve Švýcarsku a chrání zájmy Evropské unie, a to nikoli jen její zájmy finanční.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Dnes jsme v plénu hlasovali o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví podmínky pro účast Švýcarské konfederace na programu „Mládež v akci“ a na akčním programu v oblasti celoživotního učení. Ačkoli se Švýcarsko rozhodlo nepřistoupit k Evropskému hospodářskému prostoru, dlouhodobě jeví zájem o užší spolupráci s EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Prostřednictvím tohoto doporučení jsme uzavřeli dohodu mezi EU a Švýcarskem, která mu dává možnost účasti na programu „Mládež v akci“ a programech celoživotního učení.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ačkoli se Švýcarsko rozhodlo nepřistoupit k Evropskému hospodářskému prostoru, dlouhodobě jeví zájem o užší spolupráci s EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Právní základy programů EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže s účastí Švýcarska původně nepočítaly, tato situace se však změnila v roce 2006, kdy Parlament a Rada přijaly rozhodnutí zavádějící na období 2007 až 2013 program „Mládež v akci“ a program celoživotního učení. V únoru 2008 udělila Rada Komisi svolení k zahájení jednání o účasti Švýcarska na obou programech. V srpnu 2009 bylo dosaženo dohody a Rada již přijala rozhodnutí, kterým schválila její podpis a prozatímní uplatňování od roku 2011. Podle čl. 218 odst. 6 SFEU musí Rada získat souhlas Evropského parlamentu, než může dohoda vstoupit v platnost. Rozhodnutí Parlamentu a Rady zavádějící program „Mládež v akci“ a program celoživotního učení, jež byla přijata v roce 2006, již s účastí Švýcarska v zásadě počítala. Dohoda, kterou Komise vyjednala se švýcarskými orgány, je zcela uspokojivá: rozšiřuje přínosy programu na Švýcarsko, zároveň ale chrání finanční i jiné zájmy EU. Zpravodajka proto doporučuje, aby Parlament návrh rozhodnutí Rady schválil.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Švýcarsko je zemí, která se musí potýkat s problémem nerovného přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, přestože má vynikající vzdělávací programy. Doufejme, že spolupráce s EU bude znamenat, že mladí Švýcaři, zejména z přistěhovalecké populace, budou mít lepší šanci získat přístup ke vzdělávání. Zkušenosti členských států s programy usnadňujícími výměny mladých lidí v oblasti vzdělávání jasně ukazují, že tyto programy nejen podporují dobré vzdělávání, ale hrají i kladnou úlohu z hlediska evropské integrace díky osvojování jazyků, kultury a tradic jednotlivých zemí. Současně představuje program celoživotního učení vynikající příležitost upozornit na úlohu žen ve Švýcarsku. Tato země byla v Evropě poslední, která v 70. letech 20. století udělila ženám právo hlasovat ve federálních volbách, a po dlouhou dobu ženy tvoří sociální skupinu, pro niž je obtížná nejen plná účast na občanské společnosti, ale i přístup ke vzdělávání a profesnímu sebenaplnění.

Ženy ve středním věku, které chtějí vstoupit na trh práce, dnes často čelí problému nedostatečné kvalifikace nebo praxe, protože mnoho z nich v důsledku vysokých nákladů na péči o děti zůstalo v domácnosti a staralo se o své rodiny.

Zpráva: Laima Liucija Andrikienė (A7-0339/2010)

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Obě zprávy o lidských právech v EU i ve světě představují výzvu pro pracující, kteří se v době rozvoje kapitalistické krize dusí pod barbarskými útoky na jejich práva a životy ze strany EU, kapitálu a buržoazních vlád, které se je pokoušejí donutit k tomu, aby zaplatili účet za krizi a zachránili zisky monopolů. Od zástupců kapitálu to vyžaduje velkou nestoudnost, aby prohlašovali EU za strážce lidských práv, když pracuje na přijímání nové, ještě reakcionářštější doktríny NATO 2020 a je první v pořadí, pokud jde o vykořisťování lidí a přírodních zdrojů a podporu loutkových a reakčních režimů. Současně jsou ve všech členských státech EU ničena pracovní a sociální práva těžce vydobytá v obtížných a krvavých bojích, boj místních obyvatel a pracovních sil je krutě potlačován, pronásledování přistěhovalců a rasismus jsou na vzestupu, základní svobody a demokratická práva občanů jsou omezovány a komunistické strany jsou v řadě zemí stavěny mimo zákon a komunistické symboly jsou zakazovány. Obvyklé odkazy na údajné porušování lidských práv na Kubě a v jiných zemích, které se staví na odpor imperialistickým plánům, představují jen hrozby, donucování a nátlak ke zlomení vůle lidí, aby opustili svá práva svobodně rozhodovat o svém vlastním osudu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Tradičně je plenární zasedání v prosinci částečně věnováno lidským právům. Jedním z tradičních bodů, kterými se toto zasedání vyznačuje, je vedle udělování Sacharovovy ceny i přijetí usnesení o výroční zprávě Parlamentu o stavu lidských práv ve světě a politice EU v této oblasti. Jedním z mezinárodních závazků Unie je skutečně prosazování demokracie a lidských práv na celém světě. Zpráva v letošním roce konstatuje další závažná porušení v této oblasti a to, že je situace ztížena hospodářskou krizí, změnou klimatu, novými technologiemi a bojem proti terorismu. Doporučuje, aby byly prováděny cíle Lisabonské smlouvy, zejména prostřednictvím nové služby pro vnější činnost. Paní Andrikienėové, zpravodajka pro tuto zprávu, uvádí, že prioritou důsledné evropské zahraniční politiky by mělo být prosazování demokracie a lidských práv.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro výroční zprávu o stavu lidských práv ve světě v roce 2009 a politice EU v této oblasti, protože zkoumá, hodnotí a v konkrétních případech analyzuje činnost Evropské unie v oblasti lidských práv a demokracie a budoucích úkolů. Pokud jde o násilí na ženách, vyjadřuje Evropský parlament své hluboké znepokojení nad zakořeněnou diskriminací na základě pohlaví a domácím násilím v některých zemích a zdůrazňuje, že obzvláště zranitelnou skupinou jsou ženy žijící ve venkovských oblastech. Proto schvaluji požadavek Parlamentu, aby byla práva žen výslovně řešena ve všech dialozích o lidských právech, zejména pak boj a odstraňování veškerých forem diskriminace a násilí na ženách a dívkách, všechny formy škodlivých tradičních zvyklostí a praktik, jako je například mrzačení ženských pohlavních orgánů a předčasné nebo vynucené sňatky, všechny formy obchodování s lidmi, domácího násilí a vraždění žen, vykořisťování na pracovišti a hospodářského vykořisťování. Protože miliony dětí jsou stále oběťmi znásilnění, domácího násilí a fyzického, citového a sexuálního zneužívání, souhlasím s tím, že EU musí naléhavě přijmout dodatečná opatření proti dětské práci a měla by efektivněji uplatňovat nástroje, které má k dispozici.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Úloha Evropské unie jako obhájce lidských práv je základním znakem, kterého se její orgány nesmí vzdávat a který je třeba udržovat jako prioritu diplomatické činnosti. Příloha I této zprávy je toho nejlepším důkazem, protože uvádí výčet všech situací, kdy došlo k porušování lidských práv, která jsme v Evropě odmítli nebo jsme se nevyhnuli jejich odsouzení; od Afghánistánu po Somálsko, od Ruska po Írán. Neuhýbáme pohledem ani nestrkáme hlavu do písku, a to ani když jsou v sázce strategická partnerství, protože jednotlivé zájmy nelze nadřazovat obraně svobody a lidských práv.

Podle mého názoru musí být postoj Unie nadále takovýto: intervencionistický a odvážný, bojující za lidská práva a demokracii.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva je součástí opakovaného pokrytectví většiny, které dominuje pravice a sociální demokraté, kteří si nárokují úlohu „vyslance“ pro obranu lidských práv. Je to postup, který sám sebe demaskuje v rámci v něm obsažených zjevných rozporů, zejména při využívání údajné obhajoby lidských práv k prosazování intervencí v zemích, kde jsou ohroženy jeho vlastní zájmy, který přikrášluje své spojence a podporuje je, zvláště Spojené státy americké.

K příkladům patří případ tzv. letů CIA a spoluúčast mnoha vlád zemí Evropské unie na únosech, mučení a nezákonných převozech vězňů do zátoky Guantánamo a pokračující okupace Afghánistánu silami NATO a následné masakry civilního obyvatelstva pod záminkou boje proti terorismu. Další příklady zahrnují podporu izraelské politiky apartheidu vůči lidu Palestiny a podporu pokračující okupace Západní Sahary Marokem a podporu nezákonné blokády Kuby ze strany Spojených států amerických, kterou osmnáctkrát po sobě odsoudilo Valné shromáždění OSN. Tyto politiky, stejně jako většiny, které je prosazují, po sobě zanechávají pachuť: přijde čas, kdy je lidé budou schopni odmítnout.

  Louis Grech (S&D), písemně. – Cílem směrnice o prevenci obchodování s lidmi a boji proti němu je vytvořit nepřátelštější prostředí pro ty, kdo obchodují s lidmi, prostřednictvím trestů pro pachatele a zaručení silnější prevence a ochrany obětí. Je nepřijatelné, že obchodování s lidmi je v Evropě stále skutečností, která postihuje tisíce lidí ze zranitelných sociálních skupin, jako jsou menšiny, ženy a děti, a to z důvodu sexuálního vykořisťování, nucené práce, moderního otroctví a jiných důvodů. Důrazně odsuzuji veškeré vykořisťování obětí obchodování s lidmi, a proto jsem pro posílení ochrany obětí a zavedení vyšších trestů pro obchodníky s lidmi. Zlepšení spolupráce mezi zeměmi EU a posílení koordinace mezi jednotlivými institucemi a organizacemi na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni má zvláštní význam pro úspěšné provádění směrnice. EU by měla využít svých mezinárodních vztahů a zavázat své partnery, aby potírali obchodování s lidmi a zajišťovali dodržování práv obětí na celém světě. Kromě toho by do svých politických dialogů se zeměmi mimo EU měla začleňovat politické normy, standardy a zásady systému mezinárodních lidských práv pro boj proti obchodování s lidmi a jeho prevenci.

  Sandra Kalniete (PPE) , písemně. – (LV) Hlasuji pro toto usnesení a návrh na kategorický požadavek, aby ruské orgány postavily před spravedlnost osoby vinné smrtí Sergeje Magnitského, a vyzývám Parlament, aby zvážil možnost odepřít ruským činitelům zúčastněným na této věci vstup do Evropské unie a zmrazit jejich bankovní účty a jiná aktiva ve všech členských státech EU. Takový požadavek by ruským orgánům vyslal důrazný signál o tom, že občané Evropské unie považují za nepřijatelné závažné nedostatky systému ruské justice, selektivní uplatňování zákonů v zájmu úřadů a skutečnost, že osoby, které nesou vinu na útocích či dokonce úmrtích obhájců lidských práv, nezávislých novinářů a právníků, zůstávají příliš často nepotrestány. Tento signál by potvrdil podporu EU obhájcům lidských práv v Rusku, kteří působí v obzvláště obtížné situaci.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Dodržování lidských práv je jednou ze základních hodnot Evropské unie a hodnotou, které skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu věnuje zvláštní pozornost, protože je na programu téměř každého jednání naší skupiny. Je důležité, aby svou pozornost tomuto tématu věnoval i Parlament jako celek. V situaci na celém světě vidíme určitý pokrok, jakkoli pomalý. Stále existují země, jejichž vlády tvrdošíjně porušují lidská práva, jsou však i země, kde došlo ke změnám. Ústní pozměňovací návrh zpravodajky reagoval na takové positivní trendy v Rusku. Situace na Kubě je však stále důvodem znepokojení, jak prokázalo i slavnostní udělování Sacharovovy ceny za rok 2010. S přesvědčením jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  David Martin (S&D), písemně. – Výroční zpráva o lidských právech se nevyhnutelně ohlíží zpět, přesto ji však vítám. Tato zpráva se zabývá obdobím od července 2008 do prosince 2009, těsně před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. Srdečně vítám úsilí Cathy Ashtonové v oblasti lidských práv a její ujištění během rozpravy, že lidská práva budou začleňována do práce Evropské služby pro vnější činnost. Doufám, že to bude znamenat, že až budeme příští rok projednávat zprávu o lidských právech, budeme moci podat svědectví o důslednějším a jednotnějším přístupu EU k otázce lidských práv.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Cílem této výroční zprávy je zdůraznit silné odhodlání Evropského parlamentu a jeho dlouhodobou snahu hájit lidská práva a demokracii ve světě prostřednictvím rozvoje stále ucelenější a efektivnější evropské politiky schopné zaručit větší soulad a důslednost ve všech oblastech politiky, ať prostřednictvím dvoustranných vztahů se třetími zeměmi nebo prostřednictvím podpory mezinárodních a místních organizací občanské společnosti. Zejména trváme na důležitosti provedení důkladného posouzení lidskoprávních aspektů Evropské politiky sousedství (EPS), jež by se mělo zabývat zejména soudržností a účinností stávajících mechanismů, jako jsou akční plány, zprávy o pokroku, dialogy o lidských právech a postup rozhodování o prohloubení vztahů se zeměmi, které nejsou členy EU.

Měli bychom více zviditelňovat budoucí přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech jakožto příležitost prokázat své odhodlání chránit lidská práva v EU i mimo ni. Proto vyzýváme všechny členské státy, aby přistoupení k této úmluvě podpořily a aby zajistily zájem občanů EU o tuto otázku.

  Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Zpráva o stavu lidských práv ve světě v roce 2009 a politice EU v této oblasti představuje mimořádně důležitý nástroj pro posílení úlohy Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), pokud jde o politiku lidských práv. Tyto záležitosti byly vždy znakem, který stavěl Evropskou unii na přední místo ve světě.

Souhlasím s paní Andrikienėovou, když zdůrazňuji, že svoboda náboženského vyznání a přesvědčení představuje v rámci všech lidských práv podstatné a základní právo, které musí být respektováno, a že dodržování podmínek souvisejících s dodržováním lidských práv, které jsou stanoveny ve dvoustranných dohodách s třetími zeměmi, je nutné výrazněji a účinněji vynucovat. Je proto správné vyzvat vysokou představitelku, aby začlenila svobodu náboženského vyznání do politiky EU v oblasti lidských práv a aby byl ve výroční zprávě EU o lidských právech důkladně posouzen stav svobody náboženského vyznání či přesvědčení. Hlasuji pro zprávu paní Andrikienėové.

  Kyriakos Mavronikolas (S&D), písemně. – (EL) Evropská unie musí dělat vše, co může, aby zajistila uplatňování zásad a svobod v oblasti lidských práv, aby mohla hrát v této oblasti vedoucí úlohu. Je třeba zřídit zvláštní službu pro lidská práva a především musí Unie sledovat oblasti, v nichž jsou zástupci EU. Evropská unie musí rovněž provádět dohled a musí pečlivě sledovat porušování lidských práv ve svých členských státech.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Nepodpořil jsem tuto zprávu, protože neodsuzuje ani nekritizuje dvojí normy Evropské unie týkající se dodržování a prosazování lidských práv v jejích členských státech i ve třetích zemích, s nimiž má zvláštní politické a obchodní vztahy. Zpráva neuvádí, že vlády členských států EU vypracovaly a provádějí politiky naprosto v rozporu s lidskými právy v oblastech, jako je přistěhovalectví, kdy dochází k hromadnému vyhošťování a zadržování osob na základě rasy nebo bezpečnosti, což umožňuje závažná porušování lidských práv, například nezákonné zadržování osob a jejich převozy do tajných věznic, kde jsou mučeni.

EU sama přijala směrnice, které jsou v rozporu s lidskými právy, například směrnici o navracení osob, a navázala nebo rozvíjela zvláštní obchodní nebo politické vztahy s vládami zemí, jako je Maroko, Kolumbie nebo Izrael, které systematicky porušují lidská práva. Ačkoli oceňuji, že je poprvé zařazen i stav lidských práv v neautonomních oblastech Západní Sahary, nepodporuji tuto zprávu vzhledem k tomu, že v ní chybí všechny zmíněné prvky, a vzhledem k negativnímu vlivu dohod o volném obchodu EU na oblast lidských práv, nemluvě o neodůvodněné a přehnané kritice zemí, jako je Kuba a Venezuela, kterou zpráva obsahuje.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zpráva o lidských právech ve světě v roce 2009 je velmi podrobná a zabývá se nejrůznějšími tématy. Bohužel mám poněkud dojem, že existovala zoufalá snaha do zprávy zařadit veškeré možné problémy bez jasné strategie. Skutečností je, že prosazování demokracie na celém světě musí být pro Evropskou unii důležitým úkolem. Vyžaduje to však jasný přístup a určitou a důslednou strategii pro řešení těchto problémů, z nichž některé jsou mimořádně obtížné. Protože zde neexistuje žádná známka takové strategie, zdržel jsem se závěrečného hlasování.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. – (LT) Ačkoli od podpisu Všeobecné deklarace lidských práv uplynulo více než 60 let, stále ve světě existuje mnoho míst, kde tato deklarace není ničím jiným, než kusem papíru. Bohužel je dost takových míst i v Evropě, na kontinentu, kde se ochrana lidských práv jako jedna ze zásad demokracie zrodila. Evropská unie, o níž můžeme s hrdostí říci, že je z hlediska lidských práv na čelním místě ve světě, vynakládá velké úsilí s cílem zajistit, aby na jiných místech na celém světě byly zaručeny alespoň minimální standardy ochrany lidských práv. Proto blahopřeji své kolegyni paní Andrikienėové k vypracování skutečně obsažné zprávy a k tomu, že upozornila na složitou situaci na celém světě. Doufám, že tato zpráva přispěje ke zlepšení situace a že podobné zprávy budou v budoucnosti kratší.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro letošní zprávu Evropského parlamentu o lidských právech, protože zahrnuje země geograficky Evropské unii blízké i vzdálené. Ve zprávě EP vyzývá Čínu – zemi s nejvyšším počtem poprav – ke zveřejnění údajů o počtu poprav, aby bylo možné provést transparentní analýzu a nastolit diskusi o tomto tématu. To by mělo tuto zemi přimět k zrychlení zákazu této barbarské formy trestu. Na druhé straně je ostudné, že trest smrti se dosud používá i v demokratických Spojených státech amerických. Zpráva vyjadřuje znepokojení ohledně dětí, které jsou zapojeny do ozbrojených konfliktů či jsou těmito konflikty jinak zasaženy, nebo které jsou dokonce nuceny k aktivní účasti na nich. Ve svých pozměňovacích návrzích k této zprávě, které Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu přijal, naléhavě žádám Komisi a Radu, aby zajistily povinné uplatňování obecných zásad EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů ve vztazích se třetími zeměmi. Rovněž požaduji, aby přijetí okamžitých kroků ze strany orgánů EU a OSN pro odzbrojení, rehabilitaci a opětovné začlenění dětí, které se aktivně účastnily válek.

Naléhám na severokorejské orgány, aby podnikly konkrétní a zřetelné kroky ke zlepšení situace v oblasti lidských práv. Důrazně vyzývám Pchjongjang, aby umožnil nezávislým mezinárodním odborníkům inspekci veškerých vězeňských zařízení a povolil zvláštním zpravodajům OSN návštěvu země. Rovněž vyzývám severokorejské orgány, aby zrušily omezení možnosti mezinárodních pracovníků kontrolovat rozdělování pomoci a zajistily, aby se mezinárodní pomoc dostala k potřebným.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2009 a politice EU v této oblasti uvádí vyčerpávajícím způsobem podrobnosti o porušování lidských práv na celém světě. Zde je třeba připomenout neotřesitelné odhodlání a dlouhotrvající úsilí Evropského parlamentu hájit lidská práva a demokracii na celém světě uplatňováním důsledné a účinné politiky při obraně lidských práv v Evropské unii.

Se vstupem Lisabonské smlouvy se otevírá historická příležitost vypořádat se s nedostatky, které v politice Evropské unie v oblasti lidských práv a demokracie stále existují. Proto se připojuji ke zpravodajce, která vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby naplňovala účel a ducha Lisabonské smlouvy, a zajistila tak, aby jádrem vnější politiky EU v různých oblastech bylo dodržování a podpora lidských práv.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Včera udělil Evropský parlament Sacharovovu cenu za svobodu myšlení kubánskému občanovi Guillermu Fariñasovi, který zde nebyl přítomen. Jeho křeslo bylo prázdné, protože kubánská vláda by mu nedovolila vrátit se domů. Je to šokující a symbolický příklad, který slouží jako krutá připomínka toho, že stav lidských práv ve světě se nezlepšuje. Praxe trestu smrti v blízkém Bělorusku, popravy oběšením a ukamenováním v Íránu, mrzačení ženských pohlavních orgánů, ke kterému dochází v Somálsku, hromadné znásilňování v Demokratické republice Kongo, vraždy novinářů v Rusku, 215 milionů pracujících dětí, svévolná zadržování, nespravedlivé soudní procesy, cenzura a mnoho dalších barbarství vyžadují, aby byla Evropská unie důsledná a nekompromisní.

Dnes přijatá zpráva vyžaduje, abychom učinili lidská práva ústředním bodem vnější činnosti Evropské unie, jejích politik v oblasti rozvoje, obrany, obchodu, rybolovu, přistěhovalectví a soudnictví. Všeobecná platnost těchto hodnot musí mít přednost před geopolitikou, která se znovu cynicky připomněla dne 10. prosince 2010, kdy 15 zemí zbaběle reagovalo na žádost Číny o bojkot udělování Nobelovy ceny za mír čínskému občanovi Liou Siao-poovi.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych poblahopřát paní Andrikienėové k její vynikající práci. Výroční zpráva Parlamentu o lidských právech – letos za rok 2009 – je referenčním bodem pro všechny, kdo mají o tuto problematiku zájem. Toto vydání je ještě důležitější, protože je to poprvé od okamžiku, kdy v platnost vstoupila Lisabonská smlouva, která Evropské unie dává větší pravomoci v zahraniční politice. Největší naděje pro lidská práva skutečně spočívá v provádění Lisabonské smlouvy v oblasti zahraniční politiky: Evropská služba pro vnější činnost musí odrážet účel a ducha Lisabonské smlouvy.

Jednu z priorit důsledné zahraniční politiky by mělo být prosazování demokracie a lidských práv. A v neposlední řadě upozorňuji, že výroční zpráva Parlamentu o lidských právech nejen uvádí seznam problémů, ale také navrhuje řešení. Zpráva upozorňuje na zrušení trestu smrti v několika zemích, na pokrok v oblasti násilí páchaném na ženách, ochrany dětí, boje proti mučení, ochrany aktivistů za lidská práva, prosazování demokracie a náboženské svobody atd.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jako obvykle obsahuje konečné znění dobré i špatné zprávy. K těm pozitivním patří: především to, že pozměňovací návrh o dvou částech týkající se Magnitského byl přijat velkou většinou pro 318, proti 163 a 95 se zdrželo). Byly přijaty všechny pozměňovací návrhy skupin S&D a ALDE (týkající se lesbických žen, gayů, bisexuálů a transsexuálů, trestu smrti/smrtících injekcí). Byly přijaty dva pozměňovací návrhy skupiny GUE (týkající se rovného přístupu ke zdravotní péči/léčbě a Kolumbie). Jako negativum však musíme zmínit, že byly přijaty dva pozměňovací návrhy zpravodajky (EPP) týkající se EIDHR a nutnosti věnovat více projektů demokracii namísto lidským právům.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu Andrikienėové, protože jsem přesvědčena, že musíme znovu zdůraznit, že dodržování lidských práv je reflexí moderní společnosti. Všechny lidské bytosti se rodí svobodné a rovné a je jasně naší povinností učinit vše pro to, abychom tento stav zajistili na celém světě. Přestože vnější politika Evropské unie učinila v posledních letech určité důležité kroky, je cesta k přijetí společné a důsledné politiky prosazování lidských práv ještě dlouhá.

Především musí Rada a Komise zlepšit kapacitu Evropské unie týkající se reakce na porušování lidských práv ve třetích zemích. Důrazným odsouzením trestu smrti v celé Evropské unii počínaje se musíme snažit, abychom dosáhli lidských práv a znovu je každodenně potvrzovali. V této souvislosti bych chtěla skončit připomínkou toho, že – jak řekl Mahátma Gándhí – ochrana lidských práv je nutným předpokladem míru. Na to nesmíme nikdy zapomenout.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Zpráva o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2009 a politice EU v této oblasti poskytuje celkový přehled o problémech v oblasti lidských práv na celém světě. Zpráva se rovněž zabývá novými druhy problémů týkajících se lidských práv, například ochranou lidských práv a bojem proti terorismu. Díky pozměňovacím návrhům skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance byla začleněna kapitola o úloze lidských práv v rámci nově zřízené Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ). Je to velmi důležité vzhledem k tomu, že jako nový nástroj je ESVČ schopna nám poskytnout příležitost k přezkumu politik Evropské unie v oblasti lidských práv a hájit lidská práva na celém světě důsledněji a rozhodněji. Proto plně podporuji návrh na jmenování vysokého zástupce, který bude spolu se svým útvarem trvale koordinovat politiku Unie v oblasti lidských práv. Základní sdělení je jasné: lidská práva by měla zaujímat v zahraniční politice Evropské unie ústřední místo. Je před námi stále dlouhá cesta, ale Parlament bude tuto věc trvale sledovat. Je to mimořádně pozitivní záležitost.

Zpráva: Pino Arlacchi (A7-0333/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zprávu o nové strategii pro Afghánistán. Jsem přesvědčen, že mezinárodní pomoc by měla směřovat k afghánským orgánům přímo, a obcházet tak zprostředkovatele. Pokud jde o mírový proces, měla by úloha Evropské unie umožnit Karzáího vládě autonomii při volbě jejích partnerů k dialogu a současně trvat na těchto podmínkách: zákaz al-Káidy, vymýcení pěstování opiového máku a ochota zajistit obecné dodržování základních lidských práv. Pokud jde o profesní výcvik policejních sil, souhlasím s cíli nezaměřovat se jen na zvyšování počtu policistů a vojáků, ale hlavně na výcvik a organizaci a na vztahy policejních sil s paralelními institucemi v oblasti soudnictví.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro toto usnesení a podpořila jsem pragmatický přístup k Afghánistánu a novou protipovstaleckou politiku, jejímž cílem je ochrana místního obyvatelstva a obnova oblastí, jejichž bezpečnost je zajištěna. Nové protipovstalecké politice musí být poskytnut čas, aby přinesla výsledky, mělo by existovat politické řešení a měla by proběhnout jednání se všemi stranami. Jsem přesvědčena, že každé dlouhodobé řešení musí obsahovat konkrétní opatření pro vymýcení chudoby, odstranění zaostalosti a diskriminace žen a posílení dodržování lidských práv a právního státu, která posílí mechanismy usmíření, zajistí ukončení produkce opia, budou se zabývat budováním silného státu a plně začlení Afghánistán do mezinárodního společenství a vyženou al-Káidu ze země. Musíme vzdát hold vojákům – včetně žen v jejich řadách – všech spojeneckých sil, kteří položili své životy v boji za svobodu, a vyjádřit upřímnou soustrast jejich rodinám, ale i rodinám všech nevinných afghánských obětí.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Situace v Afghánistánu je stále znepokojivá. Téměř 10 let poté, co západní koalice zbavila Tálibán moci, stále nejsou mír a prosperita pro mnoho Afghánců denní realitou. Strategie, která byla po léta v zemi uplatňována, má vady a je třeba ji změnit. Unie musí prosazovat své názory v této věci a vzít na vědomí neúspěch vojenské politiky Spojených států amerických v tomto regionu. Naše jednotky uvízly na mrtvém bodě a za těchto podmínek neexistuje naděje na zlepšení. Z těchto důvodů jsem podpořila usnesení Parlamentu, které požaduje novou strategii pro Afghánistán. Dosud existující systém je třeba změnit. Musíme se vypořádat s korupcí a plýtváním, aby mezinárodní pomoc konečně mohla plnit svou úlohu. Mír se vrátí díky civilním opatřením. Koalice musí být důraznější při kontrole těchto prostředků. Na druhé straně se musíme přestat vměšovat do afghánských záležitostí. Afghánská vláda musí mít možnost svobodně nalézt způsob existence se všemi skupinami, které tvoří afghánskou společnost. Cesta k rozvoji je stále daleká a my tyto křehké rovnováhy nesmíme ohrozit.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zdržel jsem se hlasování o zprávě o nové strategii pro Afghánistán. Zpráva skutečně obsahuje několik kladných prvků a uznává vysoce nešťastné aspekty současné situace a odpovědnost mezinárodního společenství, zvláště pak NATO, EU a členských států, které jsou různým způsobem zapojeny do války v Afghánistánu a „řízení“ jeho „obnovy“. Zpráva také upozorňuje na skutečnost, že peníze a mezinárodní pomoc se při rozdělování nedostane k afghánským lidem. Dokládá také, jak negativní a absurdní je setrvávání zahraničních ozbrojených sil v Afghánistánu, vzhledem k tomu, že kromě aspektu lidských obětí se také ukazuje, že se situace zhoršila z hlediska chudoby afghánského lidu a míry dodržování práv žen, že dochází k obrovskému nárůstu pěstování opia a že se dokonce objevují mafiánské organizace a korupce díky systému privatizované bezpečnosti, který používají Spojené státy americké. Bohužel však zprávu změnily pozměňovací návrhy konzervativních sil, které jsou v rozporu s původním zněním. Zpráva vítá „novou protipovstaleckou politiku“, přijímá harmonogram prezidenta Obamy, požaduje užší ztotožnění EU s NATO a USA a uznává účinnost a potřebu setrvání ozbrojených sil pro zabezpečení této oblasti.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Devět let po začátku vojenského zásahu v Afghánistánu možná Evropa a její spojenci stojí před největším úkolem v oblasti zahraniční intervence a globální bezpečnosti. Pravdou je, že v posledním desetiletí se i přes silnou – a nepřerušovanou – mezinárodní přítomnost v Afghánistánu bezpečnost v zemi zhoršila. Pokračuje podpora a výcvik teroristů a navíc jsou neuspokojivé i hlavní socioekonomické ukazatele. Proto by v současnosti hlavním cílem mezinárodního společenství a Evropy mělo být povzbuzení vzniku silné a stabilní vlády, aby byl nadále podporován mírový proces, pokud bude respektovat tři základní závazky uvedené ve zprávě: (i) snahu Afghánistánu o vyhnání al-Káidy ze země; (ii) vymýcení pěstování opiového máku a boj s pašováním drog; a (iii) ochotu zajistit obecné dodržování základních lidských práv.

V tomto rámci a v souladu s mezinárodními závazky učiněnými v kontextu NATO by měla být vojenská přítomnost v Afghánistánu postupně omezována, a to za současného zachování mezinárodní podpory pro udržování míru a bezpečnosti v zájmu postintervenční stability.

  Carlo Fidanza (PPE), písemně. – (IT) Tato zpráva je zřejmě nejlepším kompromisem, kterého lze dnes dosáhnout ve věci nové evropské strategie v Afghánistánu. Částečně je to díky četným a zásadním pozměňovacím návrhům, které předložil poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a které učinily zprávu méně ideologickou a více pragmatickou a schopnou rozeznat kritická místa zjištěná za dobu devíti let operací na afghánském území, jakož i určit pozitiva a směry rozvoje s cílem učinit přítomnost mezinárodního společenství efektivnější a podpořit přechod k úplnému navrácení svrchovanosti afghánským orgánům.

Pouze vojenská reakce nemůže být dostačující, to je pravda. Je však nepostradatelným předpokladem, který má oslabit skupiny Tálibánu a přivést je ke zpřetrhání všech vazeb s al-Káidou a k jednacímu stolu. Prioritou je samozřejmě nadále prevence masakrů civilních obyvatel, samozřejmě však nesmíme popírat využití bezpilotních letounů, které dobře fungují u hranice a Pákistánem.

Úsilí policejní mise Evropské unie v Afghánistánu (EUPOL) je třeba posílit s cílem dále cvičit policejní síly schopné udržet veřejný pořádek. Měla by být posílena odborná příprava soudců a správních úředníků s cílem podpořit posilování afghánských institucí, omezit korupci a budovat podmínky pro navrácení Afghánistánu Afgháncům.

  Joe Higgins (GUE/NGL), písemně. – Tato zpráva upozornila na mnoho problémů, před nimiž Afghánistán stojí. Zpráva kriticky hodnotí úlohu okupace ze strany NATO a USA a zneužívání lidských práv v Afghánistánu, zejména zvýšených represí žen a vyšší míru chudoby. Protiválečné hnutí před těmito problémy varovalo od začátku války. Zdržel jsem se však hlasování, protože jsem nemohl podpořit to, že zpráva podporuje okupaci a „vlnu“, kterou provádí Obamova vláda. Zdržel jsem se ve věci pozměňovacích návrhů požadujících větší podporu pro afghánský stát. Podporuji respektování svrchovanosti afghánského lidu, ale Karzáího režim je zkorumpovaný a nereflektuje zájmy většiny afghánského lidu. Požaduji, aby veškerou pomoc demokraticky kontrolovali drobní zemědělci, dělníci a chudí lidé v Afghánistánu. Beru na vědomí, že zpráva skládá hold obyčejným vojákům, kteří byli zabiti, a Afgháncům, kteří se stali obětí války. Nemohu však souhlasit s prohlášením, že vojáci položili svůj život „při boji za svobodu“. Tato válka je vedena v zájmu hlavních imperialistických sil a nikoli v zájmu obyčejných lidí.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Kam mizí naše peníze v Afghánistánu? Jsem potěšena návrhem usnesení o nové strategii pro Afghánistán. Zpráva velmi dobře upozorňuje na mnohé problémy, které tuto zemi postihují.

Pro Afghánistán neexistuje žádné vojenské řešení, což zpráva také uvádí. Pokud nebyly mír do Afghánistánu schopny přinést vojenské jednotky, nezajistí ho ani peníze, které jsme tam poslali. Zpráva dokonce říká, že v období let 2002 až 2009 do země směřovalo více než 40 miliard USD v podobě mezinárodní pomoci. Z těchto 40 miliard se dostalo do afghánské vlády pouze 6 miliard USD, ze zbývajících 34 miliard USD, které byly poslány z nejrůznějších míst, se 70 až 80 % nikdy nedostalo k zamýšleným příjemcům, tedy k lidu Afghánistánu.

Kromě toho náklady na válku v Afghánistánu v období let 2001–2009 činily více než 300 miliard USD. Tyto obrovské částky však afghánskému lidu nepřinášejí žádný prospěch. Namísto toho těží z peněz vynakládaných v Afghánistánu například zbrojní průmysl, žoldnéři a mezinárodní společnosti. Je důležité, že zpráva skutečně upozorňuje na tento neuspokojivý stav věcí.

  Sandra Kalniete (PPE) , písemně. – (LV) Plně podporuji zprávu v bodech, kde vyzývá k úsilí o obnovu Afghánistánu a zlepšení stavu lidských práv. Nelze popřít, že bezpečnostní situace v Afghánistánu je dnes mnohem lepší než před devíti lety. Lidé žijí ve svobodnější společnosti, dívky se mohou vzdělávat a zdravotní péče je dostupnější než za vlády Tálibánu. Stále však přetrvávají závažné problémy, v jejichž řešení nebylo dosaženo žádného pokroku. To se týká zejména války proti drogám, jak zpráva správně zdůrazňuje. Podle odborníků 92 % světového opia vzniká z Afghánistánu a následně je šířeno po celém světě, včetně Evropské unie. Musíme přihlédnout k tomu, že pěstování opiového máku představuje významný zdroj příjmu ve venkovských oblastech, kde lze těžko nalézt živobytí. Proto není ničení polí opiového máku bez nabídky alternativní možnosti, jak si vydělat na živobytí, efektivním řešením.

Vláda Afghánistánu musí účelněji využívat mezinárodní pomoc k rozvoji drobných podniků a zemědělství v oblastech, kde se nyní pěstuje opium. Investice Evropské unie do obnovy Afghánistánu jsou velké, zbývá však udělat mnohem více. Nejdůležitější věcí je zaručit bezpečnost. Chtěla bych zdůraznit, že předčasné stažení ozbrojených sil z Afghánistánu by znamenalo nejen nebezpečí pro místní obyvatelstvo a hrozbu pro demokratický svět, ale zničilo by i vše dobré, čeho se v Afghánistánu dosáhlo. Lidé za mír v Afghánistánu zaplatili vysokou cenu a my je nesmíme zklamat.

  David Martin (S&D), písemně. – Zpravodaj se rozhodl zaměřit se výhradně na čtyři oblasti, kde by podle jeho názoru mohla cílená opatření přinést skutečné změny: mezinárodní pomoc, důsledky nedávno zahájeného mírového procesu, dopad policejního výcviku a odstranění pěstování opia. Ačkoli nepodporuji všechny jeho závěry, hlasoval jsem pro tento dobře propracovaný a užitečný příspěvek k rozpravě o Afghánistánu.

  Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Zprávu o nové strategii pro Afghánistán je třeba obecně hodnotit kladně, hlasuji proto pro ni. Obrovské problémy, které dnes v Afghánistánu přetrvávají, přičemž každý je jiný a mimořádně důležitý pro budoucnost této země na Středním východě, je třeba řešit pomocí nového přístupu s jinou definicí priorit, než jaká platila dosud.

Primární otázkou – jak zpráva, o niž se chystáme hlasovat, správně uvádí – je skutečnost, že „v Afghánistánu nemůže být dosaženo stability a míru, aniž by stát na vlastní odpovědnost v prvé řadě zaručil bezpečnost svých občanů“. V tomto ohledu doufám, že zpravodaj přehodnotí tu část, kde hovoří o využití bezpilotních letounů, možná pomocí ústního pozměňovacího návrhu.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva vykresluje děsivý obraz následků organizací NATO vedené války v Afghánistánu, která se těšila spojenectví a podpoře EU. Je politováníhodné, že zpráva neodsuzuje válku samotnou a váhá mezi ponecháním vojenských sil NATO na místě a pokračováním jejich nutného stažení. Přesto se s ohledem na všechny důležité kritiky obsažené ve zprávě hlasování zdržím.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Jedním z hlavních důvodů, proč jsem tuto zprávu nepodpořil, je to, že nejen navrhuje okamžité stažení evropských vojenských jednotek, ale také to, že „vítá a podporuje“ plán na posílení činnosti EU. Podobně téměř nezpochybňuje úlohu Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF) a závažná porušování lidských práv, k nimž došlo. Domnívám se, že je dobré, že zpráva obsahuje prohlášení generála Stanleyho McChrystala, v němž popírá dostatečnou přítomnost al-Káidy pro odůvodnění rozmístění vojenských sil v Afghánistánu. Také si myslím, že je dobře, že zpráva požaduje, aby výcvik policistů přestal být co nejdříve v rukou soukromých dodavatelů, spolu s bodem odůvodnění, který uvádí, že konec války v Afghánistánu je v nedohlednu v důsledku dosavadního militarismu a válečného štvaní. Zprávu jsem nepodpořil, protože má pevná a důsledná oddanost pacificistickým hodnotám mě vedla ke kritice této zprávy, jejíž duch a zaměření jsou zcela v rozporu s nutností demilitarizace zahraniční politiky Evropské unie a jejích zahraničních vztahů.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Obecně vzato, zpravodaj zcela správně zhodnotil situaci v Afghánistánu. Je si vědom toho, že zdroje a vojenské jednotky jsou v Afghánistánu využívány naprosto nesprávně a že další prostředky a jednotky na tom nic nezmění. Správně uznal, že přítomnost a přezíravé chování koalice jsou hlavním důvodem pro její naprosté odmítnutí ze strany místních obyvatel. Je si rovněž vědom toho, že není možné lidu Afghánistánu vnucovat demokracii a západní hodnoty. Zpravodaje je však třeba kritizovat za opakování témat, jako jsou práva žen, která, jakkoli jsou velmi důležitá, jsou na místní úrovni zcela nepřijatelná, a proto ještě snižují pravděpodobnost celého mírového procesu.

Kromě toho zpravodaj i přes uznání jejich nepříznivého vlivu také volá po dalších vojenských silách a dalších prostředcích pro Afghánistán. Jsem přesvědčen, že afghánský konflikt je nespravedlivá válka a že pokračující okupace země neprospívá ani Evropě, ani Afghánistánu samému. První obrannou linií Evropy není Hindukúš. Právě proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Členské státy Evropské unie, které bojují po boku Ameriky ve válce v Afghánistánu, by měly své jednotky ze země co nejrychleji stáhnout. Brzo tomu bude už devět let, co válka v Afghánistánu trvá, a stále neexistují žádné známky jakéhokoli zlepšení bezpečnostní situace. Naopak, islamistický Tálibán nabírá na síle. Evropa plýtvá svými prostředky, namísto toho, aby je využila tam, kde jsou naléhavě třeba, například na balkánských hranicích EU. Je těžké pochopit, proč mají být evropské zájmy hájeny v Hindukúši. Zdálo by se, že hlavním účelem není vybudování demokracie v Afghánistánu podle západního vzoru, jak tvrdí Američané. Namísto toho hrají hlavní úlohu ekonomické zájmy, zejména proto, že podle New York Times se odhaduje, že v Afghánistánu se pod zemí nacházejí přírodní zdroje za zhruba 1 miliardu USD. EU samozřejmě musí zájmům USA pomoci toto bohatství nerušeně využívat. Z toho důvodu jsem hlasoval proti této zprávě.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva o nové strategii pro Afghánistán byla vypracována po zasedání Rady pro zahraniční věci, na níž byly projednávány možnosti dalšího postupu při provádění akčního plánu pro Afghánistán a Pákistán, a na němž byla předložena první pololetní prováděcí zpráva.

Plně podporuji strategii, jejímž cílem je ochrana obyvatelstva a obnova oblastí, v nichž je zaručena bezpečnost, i politická řešení, která svolávají všechny zúčastněné strany k jednání. Vítám cíl spočívající v postupném přenášení odpovědnosti za bezpečnost na afghánské síly od dnešní doby do roku 2014.

Bezvýhradně podporuji výzvu Parlamentu Komisi, aby zajistila plnou transparentnost finanční pomoci poskytované afghánské vládě, mezinárodním organizacím a místním nevládním organizacím. Pouze za pomoci transparentního systému budeme schopni udržet důslednost pomoci a uspět v obnově a rozvoji Afghánistánu, které jsou konečným cílem.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych panu Arlacchimu blahopřát. Dnes přijatá zpráva navrhuje, aby nová strategie Evropské unie pro Afghánistán vycházela ze čtyř hlavních faktorů: plné podpory pro mírová jednání mezi Karzáího vládou, Tálibánem a ostatními povstaleckými skupinami; rozsáhlého plánu odborné přípravy afghánské policie; odstranění produkce opia a ukončení skandálu v oblasti mezinárodní pomoci, kde 80 % pomoci mizí již na cestě z dárcovských zemí do Afghánistánu. Pokud jde o poslední uvedený bod, konstatuje se, že mezinárodní pomoc pro Afghánistán končí jako úplatky, různé formy „legalizované korupce“ a všechny druhy krádeží, které často slouží k financování nepřítele.

Od roku 2002 jen Evropská unie vynaložila na tuto mučenou zemi 8 miliard EUR, a přesto jen za posledních šest let míra úmrtnosti dětí vzrostla, míra gramotnosti klesla a počet obyvatel žijících pod hranicí chudoby se zvýšil o 130 %. S cílem napravit tento nedostatek koordinace a komunikace mezinárodních dárců vyzývá EU ke zřízení centralizované databáze veškeré pomoci EU a k přidělování prostředků přímo na konkrétní prováděné projekty v rámci partnerství s afghánskými orgány.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Dnes přijatá zpráva vychází z rozsáhlých konzultací, kterých se v posledních šesti měsících zpravodaj účastnil, věnovaných situaci v Afghánistánu a jeho vztahům s mezinárodním společenstvím ve snaze vysvětlit, proč bylo v Afghánistánu dosaženo tak málo i přes obrovské množství peněz a úsilí vynaložené v posledních devíti letech. Rozdíl mezi nadějí a skutečností v Afghánistánu je ještě křiklavější než kdy předtím a z toho by měla vyjít i nová strategie EU v této zemi. Zpráva se zaměřuje výhradně na čtyři oblasti, v nichž by cílená opatření mohla přinést reálné změny: mezinárodní pomoc, důsledky pro nedávno zahájený mírový proces, dopad policejního výcviku a ukončení pěstování opia.

  Geoffrey Van Orden (ECR), písemně. – Tato zpráva obsahuje určité užitečné poznámky ohledně mise NATO/ISAF; ohledně hlubokých problémů negramotnosti a špatného zacházení se ženami, zakořeněné korupce a potřeby nového myšlení. Nemohla však odolat a nekritizovat koalici a tiše i USA. Snaží se nalézt cesty, jak zvýšit úlohu EU. Hájí zvýšené „financování ze strany EU“, když zcela jasně není třeba většího množství prostředků, ale lepší kontroly a využití již poskytnutých obrovských částek. Evropská konzervativní a reformní skupina se proto zdržela hlasování.

Zpráva: József Szájer (A7-0355/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože jsem přesvědčena, že tímto dokumentem Evropský parlament posiluje svou úlohu ve vztazích s Komisí. Souhlasím se stanoviskem Výboru pro zahraniční věci, že je mimořádně důležité, aby Parlament mohl zcela a včas vykonávat své pravomoci a aby Komise aktivně informovala Parlament o všech návrzích opatření, pozměněných návrzích opatření a konečných návrzích opatření, které má v úmyslu přijmout podle článku 291 SFEU, který stanoví, že jsou-li pro provedení právně závazných aktů Unie nezbytné jednotné podmínky a prováděcí pravomoci jsou svěřeny Komisi, spočívá kontrola výkonu těchto prováděcích pravomocí Komisí na členských státech samotných. Myslím, že vzhledem ke specifičnosti a politické citlivosti prováděcích aktů, které mají být přijaty v rámci nástrojů vnější finanční pomoci, a v souladu s praxí zavedenou pro dialog o demokratické kontrole by měl mít Parlament možnost přispět k procesu vedoucímu k vymezení obsahu návrhů prováděcích aktů, které mají být přijaty v rámci nástrojů vnější finanční pomoci.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Ve struktuře Evropské unie se úloha Komise podobá úloze vlády typického státu. Komise má legislativní iniciativu, ale i pravomoc provádět nařízení, směrnice a rozhodnutí. Komisi lze proto považovat za výkonnou složku Unie. Má odvozené pravomoci, které jí umožňují řádným legislativním postupem přijímat opatření k provádění přijatých textů. Stejně jako musí nařízení a oběžníky ve Francii dodržovat platné zákony, nejsou prováděcí akty Komise nezávislé na evropských právních předpisech. Je však možné, že při výkonu této zcela přirozené prováděcí pravomoci může Komise své pravomoci překročit, většinou aniž by o to usilovala. Z demokratických důvodů je na ostatních orgánech EU, aby činnost Komise sledovaly, aby bylo dodrženo rozdělení pravomocí. Proto jsem hlasovala pro tento návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

  David Martin (S&D), písemně. – Nemohl jsem hlasovat pro tuto zprávu, protože obětuje některé těžce vydobyté pravomoci Evropského parlamentu v mezinárodním obchodu ve prospěch dohody s Radou o prováděcích pravomocích v jiných oblastech.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Návrh Komise je soustředěným útokem na demokracii. Tato zpráva jej chce pozměnit, aniž by uvedenou skutečnost vlastně odsoudila. Komise je jedinou skupinou státních úředníků na světě, která zůstává mimo kontrolu své vlády (Rady). Budu hlasovat proti tomuto poslednímu autoritářskému kroku.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Vždy existovala snaha centralizovat kontrolu v rámci Evropské unie. Tyto snahy se v poslední době zvýšily ve spojení s nárůstem byrokracie, nehledě na všechna prohlášení o opaku. Musí být nadále věcí členských států rozhodovat o tom, jaké pravomoci chtějí předat EU a/nebo Komisi. Nemohou to změnit rozsudky Evropského soudního dvora, který ve svých rozhodnutích po léta zřejmě prosazuje zásadu centralizovaného státu. Podobně nelze k tomuto účelu využít Lisabonskou smlouvu, ani nelze těchto cílů dosáhnout pod záminkou krizového řízení. Teoreticky existuje jasné přijetí zásady subsidiarity. Ta je však v praxi často přehlížena či obcházena. Hlasoval jsem pro zprávu, protože v zásadě směřuje proti tomuto trendu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Dosažený kompromis znamená, že obchodní politiku včetně nástrojů ochrany obchodu lze zařadit do obecného rámce postupu projednávání ve výborech. Tento přístup je plně jednotný a v souladu duchem i literou Lisabonské smlouvy. Zejména plně podporuji potřebu posílit rozhodovací a prováděcí proces a poskytnout Komisi potřebné nástroje ve společném zájmu Evropské unie, členských států a všech hospodářských subjektů. Podporuji zásadu, že Komise by měla přijímat konečná a vyrovnávací opatření a že členské státy by měly hlasovat kvalifikovanou většinou.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, je motivována novými pravidly o prováděcích aktech, která zavedla Lisabonská smlouva.

Je to citlivá otázka, přinejmenším v záležitostech odvětví zemědělství a rybolovu. V současném systému postupu ve výborech platí pro většinu aktů společná zemědělská politika.

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bude třeba stávající nařízení o postupu ve výborech nahradit akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty podle článků 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Problémy s přizpůsobováním stávajících právních předpisů ustanovením Lisabonské smlouvy jsou mimořádně významné, zvláště pro politiky, které nebyly přijaty postupem spolurozhodování – jako jsou politiky pro zemědělství a rybolov.

Pouze zkouška nového právního předpisu, zásadně pozměněného Evropským parlamentem a Radou, bude moci ukázat, zda stanovený směr povede k efektivitě a provádění evropských politik.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Obecně tuto zprávu všechny skupiny vnímaly kladně a výborem předložené pozměňovací návrhy odrážejí dohodu dosaženou s Radou a Komisí pro dohodu v prvním čtení. Naše skupina je pro tuto dohodu.

Návrh usnesení B7-0733/2010

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože je potřebný stálý krizový mechanismus na ochranu finanční stability eura. Evropský mechanismus stability a/nebo Evropský měnový fond by měly být založeny na solidaritě, měly by podléhat přísným pravidlům a měly by být financovány mimo jiné z pokut, které se u členských států budou uplatňovat v důsledku řešení nadměrných schodků veřejných financí, nepřiměřeného zadlužení nebo nadměrné nerovnováhy. Domnívám se, že je také důležité, že financování stálého krizového mechanismu musí vycházet ze zásady „znečišťovatel platí“, tzn. členský stát, který vytváří větší riziko svými schodky a dluhovým zatížením, by měl financovat větší část celkových aktiv. Tyto sankce by byly jedním z prostředků, jak se vyhnout finančním a hospodářským krizím v zemích eurozóny, jako je krize, jež před několika měsíci vznikla v Řecku a stále trvá.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Válka proti zaměstnancům, živnostníkům a drobným zemědělcům je strategickou volbou buržoazních vlád a EU, která má podpořit rentabilitu kapitálu. Zadlužení a schodek jsou pouhou záminkou. Všechny vnitrostátní vlády členských států eurozóny a EU jsou vyzývány, aby urychlily přijímání a uplatňování ještě brutálnějších, barbarštějších a proti pracujícím více zaměřených opatření, která koordinují EU, ECB a MMF. Summit vytvoří „podpůrný mechanismus“, který je v podstatě mechanismem konkursním. Rozprava o zdrojích a účasti soukromého kapitálu jen balamutí pracující. Cílem je zajistit, aby plutokracie nezkrachovala. Kapitál činí trhy viditelnější pro absolutního regulátora mechanismů Společenství a v tomto smyslu pozměňuje Lisabonskou smlouvu, aby ochránil své zisky pomocí vykořisťování pracujících a drancování jimi vytvářeného bohatství. Je zřizována zvýšená ekonomická správa s cílem kontrolovat kapitalistickou restrukturalizaci a zesílit útok na život a práva pracujících. Ve světle tohoto mohutného útoku kapitálu a plutokracie je nezbytně nutné, aby se lidová hnutí sjednotila za účelem radikálně zvrátit mocenské poměry ve prospěch spojenectví lidu a dosáhnout odchodu z EU, lidové moci a lidového hospodářství.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Ve čtvrtek dne 16. prosince 2010 se hlavy států a vlád dohodly na zachování mechanismů finanční solidarity zřízených před několika měsíci v reakci na krizi. Toto opatření má zajistit celkovou stabilitu eura v případě problémů v jednom či více členských státech eurozóny. Poskytnutí finanční pomoci však bude nadále podléhat přísným podmínkám, které jsou podle mě nutné. Stejně jako usnesení Parlamentu i já vítám tento závazek členských států, který ukazuje skutečnou evropskou solidaritu. Neochvějná solidarita je dnes nejlepší odpovědí, kterou můžeme trhům dát.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) V letošním roce byla přijata důležitá rozhodnutí s cílem vybudovat rámec EU pro správu ekonomických záležitostí a finanční dohled. EU zřídí Evropský výbor pro systémová rizika, odpovědný za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem s cílem vyvarovat se období rozsáhlých finančních problémů a přispět k řádnému fungování vnitřního trhu, a zajistit tak udržitelný přínos finančního odvětví pro hospodářský růst. Schvaluji návrh na zřízení stálého Evropského mechanismu stability, a tedy i další posílení správy ekonomických záležitostí, aby bylo možné zajistit účinný a důsledný hospodářský dohled a koordinaci, které se zaměří na prevenci. Souhlasím s návrhem uvedeným v usnesení, podle něhož by členské státy mimo eurozónu měly mít možnost účastnit se vzniku tohoto mechanismu a měly by dostat příležitost získat finanční pomoc, bude-li to nutné.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení Evropského parlamentu, které se zabývá nutností, aby členské státy zřídily stálý krizový mechanismus na ochranu finanční stability eurozóny jako celku. Cílem tohoto nástroje je účinný a důsledný hospodářský dohled a koordinace a nástroj se zaměří na prevenci a podstatně sníží pravděpodobnost vzniku krize v budoucnosti. S cílem sjednotit stávající postupy koordinace hospodářské politiky a zbavit se vzájemně se překrývajících prvků, aby se zajistila srozumitelnost strategie EU pro účastníky trhu a občany, je třeba přejít na lépe sjednocený přístup a zavést změny v rozhodovacím procesu. Souhlasím, že musíme posílit zapojení Evropského parlamentu do legislativních postupů týkajících se krizového mechanismu, a zlepšit tak demokratickou odpovědnost a vycházet z odborných znalostí, nezávislosti a objektivity Komise. Vzhledem k tomu, že Evropský mechanismus stability má doplňovat nový rámec posílené správy ekonomických záležitostí, vyzývá Evropský parlament Komisi, aby po konzultaci s ECB předložila sdělení obsahující souhrnný popis tohoto stálého krizového mechanismu.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o zavedení stálého krizového mechanismu na ochranu finanční stability eurozóny, vzhledem k tomu, že tento druh mechanismu se ve stávající hospodářské a finanční krizi stal nezbytností.

Také ustanovení podporuji z toho důvodu, že požaduje, aby byl mechanismus založen na metodě Společenství, která znamená rozhodování na společné evropské úrovni. Existence stálého krizového mechanismu je vzhledem ke vzájemné závislosti ekonomik Evropy prospěšná pro všechny členské státy včetně těch, které dosud nepřijaly euro.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti tomuto usnesení, protože nesouhlasíme s postoji k finančním problémům, které pociťují členské státy, v nichž není přihlíženo k příčinám těchto problémů a které nepředkládají zásadní opatření pro určení úplného řešení. K takovým řešením patří okamžité zrušení Paktu stability a růstu, okamžitá změna statutu a hlavních směrů Evropské centrální banky, okamžité ukončení liberalizace kapitálového trhu a trhu derivátů a okamžitý zákaz daňových rájů.

Protože Evropská unie nehodlá provést žádné z uvedených opatření, volí postoje, které stěží zmírňují stávající problém, ale stále zachovávají významnou závislost na finančním trhu a bohatších zemích.

Usnesení rovněž trvá na ukládání pokut členským státům, které nedodržují stanovená pravidla, zejména v rámci Paktu stability a růstu, což celkově zhorší situaci zemí se slabšími ekonomikami.

To znamená, že nejdůležitější věcí jsou zájmy velkých mocností, jako je Německo, a že vyhlašovaná solidarita stále schází.

  Jim Higgins, Seán Kelly, Mairead McGuinness a Gay Mitchell (PPE), písemně. – Hlasovali jsme proti celoevropskému a jednotnému konsolidovanému základu pro daň z příjmu právnických osob, ale nechceme zničit jiné důležité aspekty této zprávy. Naše podpora pro obecná ustanovení není podporou pro celoevropský a jednotný konsolidovaný základ pro daň z příjmu právnických osob.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s návrhy usnesení, protože musíme zřídit stálý krizový mechanismus, který bude důvěryhodný, důkladný a trvalý, bude vycházet z potřebných technických skutečností a metody Společenství, a tím bude zajišťovat stabilitu trhu a větší jistotu.

  Iliana Ivanova (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o stálém krizovém mechanismu zvláště proto, že během rozprav v Hospodářském výboru byly vyškrtnuty texty týkající se zavedení minimální sazby daně právnických osob v Evropské unii ve výši 25 %. Rozhodně podporuji myšlenku, aby si členské státy ponechaly své vnitrostátní daňové politiky. Je zásadní zachovat daňovou soutěž jako nástroj usnadnění soudržnosti a podpory hospodářského růstu EU. Jak budeme jinak podněcovat konkurenceschopnost EU, pokud odstraníme jeden z nejlepších nástrojů její podpory, a co vyřešíme, pokud budeme harmonizovat daně jasně bez dohody všech členských států? Také podporuji návrh, aby členské státy, které vytvářejí větší riziko svými schodky a dluhovou zátěží, přispívaly více k aktivům krizového mechanismu, protože by to rozhodně podpořilo přísnou fiskální kázeň a zvýšilo by to přidanou hodnotu existence řádné hospodářské a fiskální politiky.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Jsem velmi zaujat zřízením stálého krizového mechanismu na ochranu finanční stability eurozóny. Je to životně důležitá otázka pro země eurozóny i pro zbývající členské státy Evropské unie. Více než 150 milionů občanů EU žije mimo eurozónu. Stabilizace eura jim usnadní naplňování ambicí ve věci přistoupení k této oblasti a může celý systém ochránit před dalšími výkyvy. Usnesení samo o sobě neřeší žádné problémy, ale může vyslat silný signál Radě a členským státům. Usnesení vyjadřuje rozhodný záměr Parlamentu posílit přístup Unie a evropskou solidaritu. Hlasoval jsem pro toto rozhodnutí a vkládám v ně velké naděje.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám toto usnesení, a zejména ústní pozměňovací návrh Stephena Hughese, který „vyzývá Radu, aby Komisi poskytla potřebný politický signál pro průzkum budoucího systému eurobondů, s jasným určením podmínek, za kterých by byl systém výhodný pro všechny zúčastněné členské státy a pro eurozónu jako celek“.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva podporuje zřízení evropského mechanismu pro finanční stabilitu a s tím související sociální škrty. Vyžaduje naprosté dodržování předpisů Mezinárodního měnového fondu a stanovuje kontrolu Evropské komise nad vnitrostátními rozpočty. Proto budu hlasovat proti této zprávě, kterou také odsuzuji.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Návrh usnesení, který nám dnes byl předložen s klamným názvem „zavedení krizového mechanismu“, je ve skutečnosti zoufalým pokusem imperialistů EU svázat všechny členské státy EU společným evropským osudem podle zásady „V jednotě povstaneme, v jednotě padneme“. Od samého počátku bylo euro zcela mylný projekt odsouzený k neúspěchu. Není možné násilně spojit státy se zcela odlišnými vnitrostátními ekonomikami pod jedinou společnou měnou. Protože neexistuje vůle k větší integraci nebo převodu daní mezi národy Evropy, bude nutné zrušit stávající měnovou unii a vybudovat unii tvrdé měny. Z tohoto důvodu jsem pro to, aby byl tento projekt ukončen, namísto toho, aby přešel z jedné katastrofy do další. Proto hlasuji proti tomuto návrhu usnesení.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych znovu zopakovat, co bylo řečeno včera při rozpravě, a říci, že jsem velmi rád, že byl schválen pozměňovací návrh 12, i pokud bych muset doplnit přímější odkaz. Musíme nalézt nové a inovační nástroje pro financování krizového mechanismu. Prostřednictvím emise eurobondů bude krizový mechanismus financován na trzích, bude čerpat ze zahraničního kapitálu a osob, které chtějí investovat, bez jakéhokoli negativního vlivu na vnitrostátní rozpočty. Mechanismus založený pouze na poměrných příspěvcích ve formě pouhých ustanovení o rezervách by znamenal velkou zátěž pro členské státy, které by musely nalézt hotovost nebo kapitál pro vklady, aniž by to přineslo jakýkoli příjem či výnos. V situacích podobných té stávající, kdy jsou členské státy na jedné straně žádány o provádění přísných rozpočtových politik ke snížení schodků a dluhů a na druhé straně o zaplacení příspěvků na účast ve stabilizačním fondu, existuje reálné riziko kolapsu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Toto usnesení mimo jiné požaduje, aby Evropská rada co nejdříve specifikovala změny ve Smlouvě, které je třeba učinit za účelem vytvoření trvalého EMS. Parlament připomíná, že uvítal zřízení mechanismu finanční stability umožňující čelit rizikům insolvence států, přičemž k tomuto účelu byl do určité míry využit jako právní základ článek 122 SFEU, a že poukázal na demokratický deficit a nedostatečnou odpovědnost v rozhodnutích Rady v rámci záchranného balíčku, která byla přijata bez konzultací s Evropským parlamentem. Také požaduje, aby byl Evropský parlament do dalších návrhů a rozhodnutí pro řešení krize zapojen jako spolutvůrce právních předpisů, a zdůrazňuje, že není možné z racionálního a praktického hlediska a s ohledem na demokratické zásady posuzovat legislativní balíček týkající se správy ekonomických záležitostí nezávisle na rozhodnutí Evropské rady s cílem vytvořit trvalý krizový mechanismus.

Návrh usnesení B7-0707/2010

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, které požaduje obnovu demokracie v Republice Pobřeží slonoviny (Pobřeží slonoviny) po prezidentských volbách, které se konaly dne 28. listopadu 2010. Nezákonné rozhodnutí Ústavní rady Pobřeží slonoviny, jejíž všechny členy jmenoval dosavadní prezident, změnit výsledky oznámené volební komisí, porušuje zákon, který má sama rada uplatňovat, a je v rozporu s přáním občanů Pobřeží slonoviny vyjádřeným ve volbách. Toto rozhodnutí musí být změněno, protože jinak se země nebude schopna vymanit z politického patu, který následoval po volbách, a naroste počet hlášených případů násilí. V zájmu blaha lidu Pobřeží slonoviny a míru v zemi proto podporuji výzvu, aby pan Laurent Gbagbo odstoupil a předal moc panu Alassanu Ouattarovi, kterému voliči dali nejvíce hlasů na znamení své důvěry.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Po mnoho let bylo Pobřeží slonoviny archetypem správné dekolonizace. Jako vynikající žák s nově nalezenou nezávislostí zaznamenala země v 70. a 80. letech 20. století značný růst. Bohužel, latentní politická krize postupně Pobřeží slonoviny narušila. Poslední prezidentské volby přivedly k moci vůdce opozice pana Ouattaru. Odcházející prezident pan Gbagbo odmítl předat moc. Tímto okamžikem země upadla do nepředstavitelného zmatku. Obě strany bojují o moc a závažné incidenty stály životy zastánce z obou stran. Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu, které požaduje, aby pan Gbagbo respektoval výsledky voleb a okamžitě ustoupil svému legitimnímu nástupci. Text rovněž podporuje opatření Africké unie, která nyní vyvíjí na zemi tlak, aby zajistila návrat k demokracii.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Způsob, jakým proběhlo druhé kolo prezidentských voleb v Pobřeží slonoviny, je politováníhodný. Násilí, které vedlo k úmrtím a zraněním, nakonec způsobilo evakuaci mezinárodních pozorovatelů, což je skutečnost, která vyvolává velký otazník nad řádností těchto voleb, ale i nad povolebním vývojem v této zemi.

Doufám, že tato země, která bývala vzorem demokracie pro africký kontinent, se úspěšně přenese přes slepou uličku volební konfrontace.

I přes napětí masová volební účast vyjadřuje zásadní zájem obyvatel Pobřeží slonoviny o budoucnost jejich země. Proto jsem přesvědčena, že je nutné, aby byla respektována vůle občanů vyjádřená hlasováním ve volbách, které byly v minulosti šestkrát zrušeny.

Pobřeží slonoviny má šanci ukončit desetiletí krizí politických, vojenských a prozatímních vlád, které zemi rozdělilo na loajální jih a povstalecký sever. Jediným schůdným řešením je respektovat vůli voličů.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Situaci v Pobřeží slonoviny je třeba odsoudit na všech úrovních. Je znepokojující, že svrchovaná vůle voličů není respektována a že prezidentskému kandidátovi, který podle Nezávislé volební komise Pobřeží slonoviny vyhrál volby, zabránil v převzetí funkce ústavní soud. Došlo k souvisejícím případům závažných útoků na svobody během druhého kola voleb, zejména vzniklo ovzduší napětí a násilí, které vedlo k několika ztrátám na životech a zraněním. Politická situace v Pobřeží slonoviny je neudržitelná, postoj ústavního soudu je nepřijatelný a nedostatečný nadhled pana Gbagba nad prohrou směřuje proti zásadám demokracie a právního státu.

  David Martin (S&D), písemně. – Plně podporuji požadavek tohoto návrhu, aby pan Gbagbo odstoupil a předal moc Alassanu Ouattarovi, demokraticky zvolenému prezidentovi Pobřeží slonoviny.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Máme povinnost ujistit se, že výsledky voleb budou dodržovány, protože vyjadřují vůli lidu Pobřeží slonoviny. Výsledky, které zveřejnila Ústavní rada Pobřeží slonoviny, jsou v rozporu s vůlí tohoto lidu. Nemůžeme akceptovat tuto neústavní a nedemokratickou loupež. Dne 28. listopadu 2010 byl pan Ouattara Nezávislou volební komisí Pobřeží slonoviny (CEI) a téměř celým mezinárodním společenstvím prohlášen legitimním vítězem prezidentských voleb. Pro stabilitu země a regionu jako celku je naprosto nezbytné, aby byla zdržovací strategie pana Gbagba ukončena co nejrychleji.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Politická situace v Pobřeží slonoviny je mimořádně kritická. V zásadě jsem přesvědčen, že není věcí Evropské unie, aby hrála úlohu světové policie, protože cizí země musí mít možnost určovat svůj osud samy, aniž by potřebovaly požehnání EU nebo USA. V tomto případě však nestojíme proti vůli lidu Pobřeží slonoviny, ale proti tyranskému podrobení tohoto lidu etablovanou elitou. Před několika lety jsme v Evropě zažili situaci, kdy byli lidé nuceni do vysoce pochybné formy státu politickými silami, které měly k dispozici potřebné vojenské prostředky. Je důležité, aby tyto síly nebyly ze svých pozic vyhnány násilně. Je však stejně důležité, aby bylo využito mírových prostředků k nátlaku na tyto osoby, aby nemohly pokračovat ve svých nespravedlivých politikách. Z toho důvodu jsem hlasoval pro tento návrh usnesení.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Toto usnesení je motivováno závažnou politickou a institucionální krizí v Pobřeží slonoviny po druhém kole prezidentských voleb dne 28. listopadu 2010.

Volby, které monitorovala Organizace spojených národů (OSN) a Evropská unie, proběhly celkově uspokojivým způsobem. Výsledky, které vyhlásila Nezávislá volební komise Pobřeží slonoviny, jež oznámila vítězství pana Ouattary, však odmítl ústavní soud země, který výsledky anuloval, tvrdil, že v některých oblastech došlo k podvodům, a vítězem vyhlásil současného prezidenta Laurenta Gbagba.

Protože jediným zdrojem demokratické legitimity jsou všeobecné volby, jejichž výsledky potvrdila OSN, využívá Evropský parlament tohoto usnesení, pro něž hlasuji, aby vyzval pana Gbagba k odstoupení a předání moci Alassanu Ouattarovi a aby důrazně odsoudil zastrašování pozorovatelů z EU. Prostřednictvím tohoto usnesení Parlament vítá rozhodnutí Evropské rady přijmout konkrétní opatření proti těm, kteří brání procesu míru a usmíření, a podporuje rozhodnutí EU uvalit na Laurenta Gbagbu sankce.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Dnes došlo k obrovskému konsenzu při hlasování o situaci v Pobřeží slonoviny. Usnesení EP, které odhlasovala velká většina, uvádí, že se Evropský parlament domnívá, že jediným zdrojem demokratické legitimity jsou všeobecné volby, jejichž výsledky potvrdila OSN, a vyzývá proto Laurenta Gbagbu, aby odstoupil a předal moc Alassanu Ouattarovi; naléhá na všechny politické a ozbrojené síly na Pobřeží slonoviny, aby respektovaly vůli občanů, jejímž odrazem jsou výsledky voleb ze dne 28. listopadu, jak je oznámila Nezávislá volební komise a jak je potvrdil zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN; a lituje, že před vyhlášením výsledků druhého kola prezidentských voleb došlo v Pobřeží slonoviny k násilným střetům, a vyjadřuje hlubokou solidaritu s oběťmi těchto násilností a s jejich rodinami; lituje také politických obstrukcí a pokusů o zastrašování členů Nezávislé volební komise, které v konečném důsledku vedly ke zpoždění při oznámení předběžných výsledků, a tím k narušení řádného průběhu demokratického volebního procesu.

Návrh usnesení B7-0705/2010

  Sonia Alfano (ALDE), písemně. – (IT) Považuji za dobrý nápad, že se Komise účastní dnešního zasedání Parlamentu ohledně zprávy o zákazu využívání nezdokonalených klecových systémů pro nosnice, který vstoupí v platnost v lednu roku 2012. Informace o provádění nejsou nikterak povzbudivé, a tudíž je zapotřebí tvrdě zakročit proti těm zahálčivým členským státům, které v této oblasti dosud nedosáhly žádného pokroku. Zákaz těchto klecových systémů je znám již od roku 1999 a ty členské státy, které přistoupily později, si byly dobře vědomy, že musí v této oblasti podnikat kroky podle přesně stanovených časových plánů. Další prodlevy jsou nepřijatelné. Aby kroky Evropské unie získaly na důvěryhodnosti, je zapotřebí dodržovat uzávěrky. Smlouva o fungování Evropské unie požaduje, aby EU prosazovala své politiky a měla stále na paměti dobré životní podmínky zvířat jakožto tvorů schopných vnímat. Nesmíme se neustále zaštiťovat problémem konkurenceschopnosti, jež by neměla být posuzována jako otázka množství a cen, ale zejména jako otázka kvality, ekologické udržitelnosti a také etiky Hlavní pozornost nového hospodářského modelu, který by Evropská unie měla prosazovat, musí být věnována uvážlivým a uvědomělým spotřebitelů. Proto doufám, že Komise začne urychleně a rozhodně provádět směrnici Rady 1999/74/ES s cílem ochránit jak zvířata, tak i spotřebitele.

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože se domnívám, že vůči těm, kteří již započali s procesem přizpůsobení se, ale nemohli jej kvůli současné krizi dokončit, je zapotřebí projevit jistou míru flexibility. Od ledna roku 2012 bude chování nosnic v nezdokonalených klecových systémech zakázáno, čímž budou stanoveny minimální normy pro ochranu nosnic. Proto je důležité vědět, že je Komise schopna prokázat, jaký pokrok členské státy učinily v přípravě na zákaz chovu nosnic v konvenčních klecových systémech od ledna roku 2012, jaké kroky podnikne vůči členským státům, jejichž výrobci dané podmínky nesplňují a jaká opatření přijme, aby zamezila potenciální nekalou hospodářskou soutěž ze strany třetích zemí na trhu EU s vejci od 1. ledna 2012.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Více než před deseti lety přijala Evropská unie směrnici, jejímž cílem bylo ochránit nosnice před otřesnými podmínkami, ve kterých byly na mnoha farmách chovány. Mnoho členských států zažádalo o přezkum této směrnice. Jejich argumenty se zakládaly na tom, že se situace v tomto sektoru značně zhoršila, což způsobily nárůst cen krmiva v důsledku spekulací na trhu s obilninami. Tato směrnice by se měla začít uplatňovat nejpozději od roku 2012, avšak dva roky před vypršením dané lhůty se celá řada farem požadovaným normám ani zdaleka nepřiblížila. Současné usnesení Parlamentu Komisi vyzývá, aby k této otázce zaujala nekompromisní postoj. Vítá sice konzultace, které Komise zahájila s odborníky z tohoto sektoru, avšak vybízí ji, aby odmítla požadavky některých zemědělců na prodloužení vyměřené doby. Tato směrnice vstoupila v platnost již před deseti lety.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Vejce nosnic, které jsou chovány v klecových systémech menších než 550 cm, se od ledna 2012 již nebudou prodávat. Mnoho velkochovů však stále požadované normy nesplňuje. Pokud tento zákaz některé členské státy nedodrží, může nastat nedostatek vajec nebo dojít k nárůstu spotřebitelských cen. To by rovněž vedlo k tomu, že by se zvýšil dovoz vajec ze třetích zemí, které ne vždy splňují evropské zdravotní normy. To je důvod, proč Parlament bije na poplach. Proto byli výrobci a členské státy vyzváni, aby jednali urychleně, zejména z toho důvodu, že měli 12 let na to, aby splňovaly tyto právní předpisy. Výrobcům, kteří již investovali do modernizace těchto systémů,, a chovatelům slepic, kteří jim poskytnou volný výběh, by se mělo dostát v rámci Evropské unie spravedlivé hospodářské soutěže.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Otázka, která zde byla vznesena, je zásadní, a to nejen z hlediska hygieny a dobrých životních podmínek zvířat, ale také z hlediska nutnosti zajistit použitelnost a účinnost směrnice 1999/74/ES, která se týká potenciálního narušení podmínek hospodářské soutěže. Jiné případy v oblasti přepravy zvířat prokázaly, že nedodržování pravidel Evropské unie ze strany některých výrobců a distributorů vytváří prostředí nekalé hospodářské soutěže a narušuje její podmínky. Unie proto naléhavě potřebuje, aby její směrnice byly uplatňovány a její pravidla dodržovány na celém jejím území, má-li trh fungovat účinněji a bez jakýchkoli odchylek či narušení.

  Peter Jahr (PPE), písemně. – (DE) Zákaz chovu v konvenčních klecových systémech, který začne platit od roku 2012, je obrovským úspěchem pro dobré životní podmínky zvířat. Tyto jednotné normy však musí platit v celé Evropě, jinak postrádají smysl. Je nezbytně nutné, abychom tuto celoevropskou lhůtu hájili v zájmu zvířat i výrobců, kteří již investovali do alternativních zemědělských postupů. S cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž musí Komise zajistit, aby se vejce, která nejsou produkována odpovídajícím způsobem, nedostala na evropský trh. Spotřebitelé musí být přinejmenším schopni rozeznat vejce a vaječné výrobky, které byly vyprodukovány v souladu s evropskými normami. Já sám jsem byl mluvčím křesťanských demokratů v německém parlamentu pověřeným za ochranu dobrých životních podmínek zvířat, když o tomto zákonu rozhodoval Evropský parlament. Tehdy jsem toto usnesení hájil, protože se mělo uplatňovat v celé Evropě. Očekávám, že Komise podnikne patřičné kroky k tomu, aby zajistila, že daná lhůta bude splněna ve všech členských státech. Tím pádem by v Evropě po roce 2012 neměly existovat konvenční klecové chovy.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Zákaz chovu nosnic v konvenčních klecových chovech vstoupí v platnost od ledna roku 2012. Skutečnost, že jej mnoho podniků nebude schopno dodržet, nás velice znepokojuje. Rovněž se obáváme potenciálních nedostatečných dodávek vajec či nárůstu cen v důsledku toho, že farmám, které nedodrží směrnici Rady 1999/74/ES, bude zakázáno vejce prodávat. Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože další prodlevy nepřichází v úvahu, avšak podpořili jsme země, jako je například Španělsko či Portugalsko, v tom, aby byl zaveden nástroj, který umožní „mírný“ přechod pro podniky, které své chovné systémy začaly měnit, ale před vypršením lhůty nebudou tento proces schopny dokončit. Nechci ohrožovat dobré životní podmínky zvířat a žádat o prodlevy, ale chci zdůraznit několik zásadních bodů, které je zapotřebí důrazně zopakovat. Co se týče zásady reciprocity, Evropská komise má nejprve za úkol vybudovat systém monitorování, který bude dohlížet na kvalitu vajec dovážených do Evropské unie, a zaručit úplné dodržování evropských norem a pravidel. Členské státy mají poté za úkol začlenit v této těžké době opatření na podporu nosnic do svých plánů regionálního rozvoje.

  David Martin (S&D), písemně. – Plně podporuji toto usnesení, které požaduje, aby všechna ustanovení směrnice 1999/74/ES o dobrých životních podmínkách nosnic byla plně uplatněna v praxi do prvního ledna 2012. Také stanoví, že žádný odklad dané lhůty ani „přechodná období“ nejsou pro žádný členský stát přípustné, protože výrobci měli již deset let na to, aby stanovené podmínky splnili, a protože by jejich nedodržení znemožnilo včasné a úspěšné provedení jakýchkoli pravidel týkajících se dobrých životních podmínek zvířat v budoucnosti Rovněž požaduje, aby Komise zahájila rychlé a účinné řízení o nesplnění povinnosti, přičemž hrozí za nedodržení této směrnice vysoké a rozhodné pokuty.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Pokud uplyne jedenáct let od doby, kdy je přijato určité ustanovení, je nepochopitelné, že je k jeho uvedení do praxe učiněno tak málo kroků. Lze z toho vinit především Komisi, která v minulosti často zmírňovala svá tehdejší opatření do té míry, až je všichni přestali brát vážně. Pokud se skutečně prokáže, že i v tomto případě bude dosaženo pouze slabého kompromisu, důvěryhodnost Evropské unie tím opět utrpí. Pevně doufám, že prvního ledna již na trhu nebudou figurovat žádné klecové velkochovy, anebo že budou na ně uvaleny alespoň natolik vysoké daně, že již nebudou požívat žádných konkurenčních výhod. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro tento návrh.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh číslo 2, který iniciovala skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), protože celá řada výrobců již začala investovat do modernizace svých chovných systémů nebo se k těmto investicím chystá. Tyto investice nelze provést přes noc a bylo by nespravedlivé, kdyby tito výrobci měli být trestáni. Tento pozměňovací návrh umožní řadě nejen rumunských výrobců, aby začali v nadcházejícím období s modernizací, a nemuseli tak ukončit své aktivity.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Směrnice Rady 1999/74/ES stanoví, že počínaje lednem roku 2012 již nelze využívat nezdokonalených klecových systémů. Evropští zemědělci se budou muset rozhodnout, zda přemění své chovné systémy tak, aby využívaly zdokonalených klecí, které jsou prostornější a umožňují lepší životní podmínky zvířat, nebo zda budou chovat slepice ve volných výbězích, venku, či v ekologických chovných systémech. Nedávné průzkumy ukázaly, že podle odhadů stále využívá nezdokonalené klecové systémy zhruba 30 % evropských farem. Byly zjištěny závažné problémy v průběhu přizpůsobování se novému systému před vypršením lhůt, které tato směrnice stanoví. Tak je tomu například v Itálii. V průběhu zasedání Rady ve složení pro zemědělství a rybolov, které se uskutečnilo dne 22. února 2010, Evropská komise prohlásila, že tento zákaz neumožňuje udělit žádné výjimky. Později však byl přijat pozměňovací návrh tohoto usnesení, který umožnil alternativní řešení pro ty výrobce, kteří již ve svých chovech užívání nových klecových systémů začali zavádět. Proto jsem pro něj hlasoval.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Dobré životní podmínky zvířat a zejména nosnic jsou závažnou otázkou. Důkazem je skutečnost, že v roce 1999 přijala Evropská unie směrnici, která od prvního ledna 2012 zakazuje klecový chov nosnic, ale také že provádění této směrnice zapříčinilo spor mezi Valony a Vlámy v roce 2004.. Je nezbytně nutné, abychom v této rozpravě byli rozumní a abychom nalezli řešení, které bude brát v potaz jak dobré životní podmínky zvířat, tak i hospodářské zájmy. Mají pravdu ti, kteří tvrdí, že pravidla Společenství by měla být dodržována, že bychom měli předejit nekalé hospodářské soutěži mezi chovateli a že dvanáctileté přechodné období je dostatečné dlouhá doba na to, aby byly učiněny potřebné investice.

Pravda je však i na straně těch, kteří od těchto pravidel vyžadují jistou míru flexibility, a to zejména v kontextu současného utahování opasků, a tvrdí, že přesun ke zdokonaleným klecovým systémům či systémům bez klecí bude sektor výroby drůbežího masa, který není příjemcem přímé podpory ze strany společné zemědělské politiky, stát spoustu peněz. Proto jsem podpořil tři pozměňovací návrhy, které předložila skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a jenž zohledňují každodenní život všech evropských chovatelů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Tím, že Evropský parlament toto usnesení přijal, vyzývá Komisi, aby dodržela požadavek na zákaz klecového chovu od 1. ledna roku 2012, který byl stanoven směrnicí o dobrých životních podmínkách nosnic (1999/74/ES), a aby důrazně odmítla veškeré požadavky členských států o odklad této lhůty. Zdůrazňuje, že odklad či zlehčování tohoto zákazu bude principiálně velice škodlivé pro dobré životní podmínky nosnic, způsobí narušení trhu a bude sankcionovat ty výrobce, kteří již do zdokonalených klecových či do systémů bez klecí investovali. Vyjadřuje také silné znepokojení nad tím, kolik členských států a výrobců vajec je pozadu za časovým plánem pro dodržení lhůty, jíž je rok 2012.

  Csanád Szegedi (NI), písemně. – (HU) Plně podporuji myšlenku, že je zapotřebí najít řešení v případech, kdy výrobci již začali nahrazovat klecové systémy, ale pravděpodobně nebudou schopni tento proces před vypršením dvanáctileté dodatečné lhůty dokončit. Takovým zemědělcům musí být poskytnuta pomoc, díky níž budou schopni zmodernizovat své farmy v co nekratší době, a to i v případě, že jejich finanční zdroje nebudou velké. Z toho důvodu jsem hlasoval pro navrhovaný pozměňovací návrh.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem proti tomuto usnesení, přestože plně podporuji ochranu dobrých životních podmínek zvířat. Nelze pochybovat o tom, že požadavky směrnice, která zavádí zákaz konvenčních klecových systémů, je zapotřebí splnit, avšak všechny členské státy by měly mít stejný čas na to, aby ji mohly uvést do praxe. Problémy, kterým v průběhu přizpůsobování se těmto opatřením, jež mají vstoupit v platnost dne 1. ledna roku 2012, mnozí evropští výrobci čelí, způsobí nedostatek konzumních vajec na trhu a značný nárůst cen, pokles konkurenceschopnosti tohoto odvětví ve prospěch vejcím dováženým ze třetích zemí a pravděpodobně zastavení či snížení výroby. Než tento zákaz definitivně vstoupí v platnost, měli bychom situaci provádění této směrnice, jelikož by z takového hodnocení mohly vyplynout návrhy přechodných řešení na postupné rušení nezdokonalených klecových systémů, aniž by výrobci, kteří již daná opatření splnili, byli znevýhodněni.

(Zasedání bylo přerušeno ve 13:00 a pokračovalo v 15:00).