Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2214(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0377/2010

Předložené texty :

A7-0377/2010

Rozpravy :

PV 20/01/2011 - 4
CRE 20/01/2011 - 4

Hlasování :

PV 20/01/2011 - 7.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0024

Doslovný záznam ze zasedání
Čtvrtek, 20. ledna 2011 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

4. Udržitelná politika EU pro nejsevernější oblasti Evropy (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva předložená panem Gahlerem jménem Výboru pro zahraniční věci o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti Evropy (2009/2214(INI)) (A7-0377/2010).

 
  
MPphoto
 

  Michael Gahler, zpravodaj.(DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zástupci našich arktických sousedů, kteří sledujete tuto rozpravu společně s námi. Jako zpravodaj jsem velice potěšen, že vám dnes mohu předložit výsledek více než roční práce, kterou jsme vykonali ve spolupráci se stínovými zpravodaji, dalšími kolegy ve fóru EU-Arktida a řadou odborníků a zástupců, z nichž někteří pocházejí z arktické oblasti.

Dospěli jsme k širokému konsensu a věřím, že jsme zformulovali udržitelnou politiku pro nejsevernější oblasti. Zpráva analyzuje nový význam arktické oblasti a popisuje, jak by z pohledu Evropského parlamentu měla být zorganizována politika EU vůči našim severním sousedům. Mojí hlavní myšlenkou je nabídka spolupráce se státy a orgány našich sousedů v nejsevernější oblasti.

Víme o probíhající dvoustranné i vícestranné spolupráci s arktickými zeměmi. Norsko a Island jsou již plně – kromě problematiky související s arktickou oblastí – zapojeny do Evropského hospodářského prostoru a do schengenské spolupráce. EU je již ad hoc pozorovatelem v Arktické radě, ale já bych rád objasnil, že považuji za žádoucí, aby EU získala status stálého pozorovatele. A to zejména proto, neboť téměř všechny oblasti politiky důležité pro tento region spadají alespoň částečně do oblasti působnosti Společenství. Nabídka spolupráce je takto formulována proto, že my, EU, nemůžeme v rámci svého vlastního práva podniknout nebo iniciovat jakékoli kroky v arktické oblasti. Jsme do velké míry závislí na tom, zda bezprostředně sousedící oblasti s námi chtějí spolupracovat.

V této zprávě jsem se zaměřil i na lidskou dimenzi. Při sledování každé jednotlivé oblasti společné politiky musí všichni zúčastnění mít na paměti a s naprostou vážností brát zájmy těch, kdo žijí v arktické oblasti. Mám tím na mysli původní obyvatele v jednotlivých zemích, jejichž způsob života a živobytí se řídí zásadou udržitelnosti, ale i další lidi, kteří zde žijí.

Chápeme, že tito obyvatelé arktické oblasti chtějí další rozvoj svého životního prostoru. Jinými slovy, nechtějí zakonzervovat tuto oblast jak se to děje v národním parku. Proto spolupracujeme s partnery, abychom zajistili, že se zásahy do ekosystémů a do přirozeného prostředí budou vždy co nejvíce řídit zásadami zachování prostředí. EU je pro arktické státy atraktivním partnerem ke spolupráci, neboť jsme průkopníky v příslušných oblastech politiky, jako je ochrana životního prostředí a boj se změnou klimatu. Otázka, zda největší světový vnitřní trh sleduje ambiciózní ekologickou politiku, je tak pro tento region životně důležitá.

EU je i proto atraktivním partnerem ke spolupráci, neboť jsme samozřejmými zákazníky, pokud jde o komodity, které arktická oblast nabízí – nejde jen o ropu a plyn, ale například i o drahé kovy. Měli bychom následovat dobré příklady, které se zde nabízejí, například ve spolupráci mezi Norskem a Ruskem na Štokmanově poli v Barentsově moři. Zde oba partneři spolupracují při těžbě nerostných surovin a uplatňují nejpřísnější norské ekologické normy. Doufám, že totéž bude platit pro dohodu o spolupráci mezi Ruskem a BP, která byla v posledních týdnech uzavřena a týká se těžby v Severním ledovém oceánu. Naše monitorovací satelity poskytnou v budoucnosti hodnotnou podporu jak v oblasti životního prostředí, tak při otevírání nových lodních tras, například severovýchodního průjezdu. Spolupráce v této oblasti umožní například zkrátit lodní trasy do jihovýchodní Asie. Pro EU, která vlastní přibližně 40 % světového obchodního loďstva, je to důležitý faktor, zejména z hlediska financí.

Náš rámcový program pro výzkum nabízí hodnotnou podporu pro další vědeckou spolupráci mezi různými polárními instituty na jejich výzkumných stanicích v arktické oblasti. Naši sousedé v nejsevernější oblasti vědí, že EU je vhodným partnerem ke spolupráci. Pokud však jde o formulování, koordinaci a provádění našich politik, existuje zde prostor pro zlepšení. Zlepšení lze dosáhnout sloučením důležitých oblastí v rámci Komise pod generální ředitelství pro rybolov a námořní záležitosti a zřízením příslušného orgánu v rámci Evropské služby pro vnější činnosti (ESVČ). Naši databázi by navíc dále zdokonalilo arktické informační středisko pro sběr a vyhodnocování všech důležitých informací. Rozvoj mechanismu cirkumpolárního spolufinancování a programování zahrnující všechny partnery v nejsevernější oblasti by byl také důležitým nástrojem pro lepší a účinnější spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje.

Věřím, že tento dokument s návrhem politiky poskytne EU lepší vodítka pro komplexní a úspěšnou politiku pro arktickou oblast, z níž budou mít prospěch i naši severní sousedé.

 
  
MPphoto
 

  Štefan Füle, člen Komise. – Pane předsedající, počátkem minulého roku přišla místopředsedkyně/vysoká představitelka Ashtonová s iniciativou navrhnout rozpravu o arktické oblasti. Rozprava v plénu nám pomohla získat vaše názory a doložit tak význam, který přikládáme arktické spolupráci jako součásti vnějších vztahů Evropské unie.

V arktické oblasti jsme zapojeni na mnoha úrovních. Zaprvé, Unie i členské státy provádějí v tomto regionu aktivní výzkumné politiky. Zadruhé, jsme zapojeni do řádné ekologické a námořní politiky. Zatřetí, naše diplomacie se v boji proti změně klimatu obrací k samotnému původu arktických změn. A začtvrté, nadále podnikáme kroky ve prospěch původního obyvatelstva po celém světě, včetně původního obyvatelstva žijícího v arktické oblasti.

Uznáváme, že náš dialog se všemi arktickými národy žijícími v blízkosti pólu by mohl být lepší, a rok 2010 byl svědkem počínajícího plodného a širšího procesu interakce, na který budeme v příštích letech jistě navazovat.

Pokud jde o přístup do arktické oblasti a o využívání jejích zdrojů, musíme zakládat na našem dobrém jméně a chovat se jako zodpovědný spotřebitel nerostných surovin a zdrojů energie a dodržovat nejpřísnější bezpečnostní a ekologické normy. Zároveň s tím budeme rozhodně usilovat o spravedlivé nakládání s našimi zájmy, včetně zájmů našich společností.

Jsme rádi, že zpráva Parlamentu týkající se nejsevernější oblasti se těmito problémy zabývá, a to společně s hodnotnými návrhy, jak postupovat v budoucnosti. Tato zpráva je důležitým příspěvkem k postupnému vybudování evropské politiky pro arktickou oblast a já bych chtěl poděkovat Michaelu Gahlerovi, že se této iniciativy chopil.

Tato iniciativa je velmi záslužná, neboť zpravodaj a několik dalších poslanců EP napomohli k zajímavému dialogu se třetími stranami a s občanskou společností z arktické oblasti, jehož jsme se aktivně zúčastnili. V konečné zprávě jsou prezentovány různé pohledy, které svědčí o odhodlání Evropské unie naslouchat všem arktickým subjektům a spolupracovat s nimi.

Nyní zahajujeme novou etapu rozvoje politiky EU vůči arktické oblasti. Zpráva Parlamentu se stane třetím pilířem její základní architektury po sdělení Komise z roku 2008 a závěrech Rady z roku 2009. Tyto tři texty jsou konzistentní a přinášejí arktickým partnerským zemím a lidem žijícím v celém regionu důležité a pozitivní poselství. Snažíme se podporovat bezpečnější udržitelnou Arktidu. Dodržujeme mezinárodní dohody a ujednání a chtěli bychom spolupracovat na jejich rozvoji a posilování.

Chtěl bych zejména potvrdit dohodu stanovující hranice mezi Norskem a Ruskem v Barentsově moři, která byla podepsána v loňském roce, jako referenční bod pro dlouhodobou mírovou spolupráci v celém cirkumpolárním arktickém regionu.

Evropská unie by byla ráda, kdyby Arktická rada, v níž se schvalují a provádějí důležitá rozhodnutí o budoucnosti regionu, byla silnější a účinnější. My bychom se chtěli účastnit Arktické rady jako stálí pozorovatelé, abychom mohli sdílet své bohaté zkušenosti z mezinárodní regionální spolupráce, a jsme velmi rádi, že Parlament s touto snahou souhlasí.

Zpráva o nejsevernější oblasti dodá rozhodný impuls Evropské službě pro vnější činnost, pokud jde o naše vnější kroky týkající se arktické oblasti. Jsem přesvědčen, že její poselství a její přístup jsou aktuální a přiměřené.

Zpráva Parlamentu o nejsevernější oblasti bude mít rovněž vliv na naši vlastní zprávu o pokroku dosaženém v arktické politice EU, o jejíž předložení nás později v tomto roce požádala Rada. Naše zpráva bude adresována oběma orgánům, Radě i Parlamentu, a doufáme, že s ní všichni budete spokojeni.

 
  
MPphoto
 

  Inese Vaidere, jménem skupiny PPE.(LV) Pane předsedající, dámy a pánové, nejdříve bych chtěla poděkovat panu Gahlerovi za pečlivě připravenou zprávu. Skutečně mne těší, že politika Evropské unie vůči nejsevernější oblasti je jednou z oblastí, k níž se Evropská unie obrátila v relativně vhodné době. V Arktidě se nacházejí velmi bohaté zdroje – přibližně čtvrtina dosud neprozkoumaných světových zásob ropy a plynu, biogenetické zdroje a zdroje ryb, nerosty. Nabízí i nové příležitosti pro námořní dopravu. Výsledkem roztávání ledové pokrývky je námořní cesta do asijských zemí, která je přibližně o 40 % kratší. Potenciál Arktidy je impozantní a je třeba hospodařit s ním zodpovědně. Nezodpovědné využívání zdrojů a špatně promyšlený příliv dopravy může mít vážné ekologické důsledky. Zároveň je třeba uznat, že využívání arktického bohatství může otevřít nové možnosti při řešení nejen energetických problémů, ale i problémů s nerostnými surovinami a s potravinami. Mezi největšími světovými mocnostmi probíhá úporný boj o to, kdo bude mít lví podíl na řízení a využívání těchto zdrojů. Přestože v Arktidě žije přibližně 3,7 milionu lidí, kteří představují několik desítek domorodých kmenů, může být nicméně považována do určité míry za jeden světový celek. OSN nepotvrdila do současnosti žádnému národu v Arktidě privilegia a doufejme, že to ani v budoucnosti neudělá. Právě proto musí být naše politika zodpovědná. Evropská unie musí vyvinout zvláštní koordinovanou strategii pro všechny oblasti související s nejsevernější oblastí, schválit financování této politiky a zdroje tohoto financování. Je třeba brát v potaz i změnu klimatu, blahobyt a rozvoj místního obyvatelstva a zabezpečení dodávek energie. Aby bylo možno provádět takovou politiku, je důležitý status stálého pozorovatele v Arktické radě. Přestože nemáme žádné přímé námořní hranice s Arktidou, může se Evropská unie stát vedoucí silou při prozkoumávání tohoto regionu, pokud jde o zdroje, o nové námořní cesty i při zabezpečování vysoké úrovně ekologické bezpečnosti. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 

  Liisa Jaakonsaari, jménem skupiny S&D.(FI) Pane předsedající, úvodem bych chtěla upřímně poděkovat zpravodaji, panu Gahlerovi, za konstruktivní spolupráci. Nejlepšího ocenění se jí dostalo od komisaře Füleho, který uvedl, že tato zpráva se stane třetím pilířem politiky EU pro Arktidu.

Není se co divit, že politika pro Arktidu se stává stěžejním bodem mezinárodní politiky, neboť, jak uvedla poslankyně hovořící přede mnou, arktický region má třetí největší a dosud neprobádané přírodní bohatství světa: nerosty, plyn a ropu. Změna klimatu a soupeření o tyto přírodní zdroje jsou vzájemně propojené a tento trend samozřejmě žene kupředu celosvětové hospodářství. Vývoj v arktické oblasti je naštěstí rovnoměrný a jeho základem je vůle ke spolupráci.

Politika pro Arktidu bude v budoucnosti zkouškou, zda můžeme společně zvýšit stabilitu, nebo zda způsobíme naopak nové spory. Důležité je, aby se přírodní zdroje využívaly zodpovědně a opatrně, aby nedošlo k jevu zvanému „honba za zlatem“ a ke katastrofám takového druhu jako v Mexickém zálivu.

Důležité je, že máme vyváženou zprávu a vzkaz, že by měla být posílena Arktická rada a že se do ní Evropská unie masivněji zapojí jako pozorovatel. Neměli bychom si razit jen svou vlastní cestu, ale měli bychom používat diplomacii, vyjednávat, angažovat se ve zdravé politické spolupráci a především stát v popředí, když dojde na posuzování ekologického dopadu. Myslím si, že je skvělé, že se zpráva zmiňuje o významu informačního střediska pro arktickou oblast a že konstatuje, že správným místem pro jeho umístění bude Laponská univerzita v Rovaniemi ve Finsku.

 
  
MPphoto
 

  Anneli Jäätteenmäki, jménem skupiny ALDE.(FI) Pane předsedající, chtěla bych vyjádřit své upřímné díky zpravodaji, panu Gahlerovi, i všem stínovým zpravodajům. Myslíme si, že jsme skvěle spolupracovali, a je důležité, že zpráva z vlastní iniciativy byla schválena a že na jejím základě je připraven návrh.

Zpráva se rozhodně zasazuje o velké budoucí investice, které umožní lidem v arktické oblasti přežít, a o investice do zaměstnanosti, dopravy a životního prostředí. Myslím si také, že stanovisko, které zpráva zastává vůči potřebě uznat postavení domorodých národů, zejména Sámů, je mimořádně důležité. Sámové jsou jediným evropským domorodým lidem a EU, tedy Komise, Parlament a Rada, s nimi musí rovnoprávně spolupracovat.

Zpráva uznává i postavení Arktické rady, kterou chce EU, jak řekl komisař Füle, dokonce posílit. Byla jsem však velmi zklamaná tím, že komisař Füle hodnotí spolupráci v arktickém regionu jako postupně se vyvíjející. EU musí pochopitelně vyvinout úsilí, je třeba investic a snahy k urychlení spolupráce v Arktidě. Není možné, aby se rozvíjela pouze postupně, skoro tak, jako kdybychom používali jen jednu ruku. Musí být jednou z priorit.

Nakonec bych chtěla říci, že jsem ráda, že do výzkumu v arktické oblasti se bude investovat a že zpráva uvádí jako možné centrum výzkumu Laponskou univerzitu. Laponská univerzita si zaslouží pochvalu za to, že je jedinou univerzitou, jedinou agenturou, která skutečně pracovala na zajištění vzniku takového centra, a věnovala mu mnoho času a úsilí.

 
  
MPphoto
 

  Indrek Tarand, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, nejdříve bych chtěl vyjádřit svůj vděk a poblahopřát zpravodaji a jeho kolegům, stínovým zpravodajům k dobré spolupráci a porozumění a vyjádřit ocenění. Chtěl bych poděkovat i svým kolegům, poslancům z řad Zelených, za jejich spolupráci a přispění.

Konečně můžeme říci, že jsme přišli s důstojným dokumentem, který nám, Evropské unii, umožňuje postupovat rozumně a zohlednit všechny zájmy všech zúčastněných subjektů. I když si Zelení oprávněně myslí, že bychom měli být více radikálnější, jsem i tak rád, že tato zpráva zohledňuje i naše obavy a zájmy, jako jsou například návrhy, které jsme dali zpravodaji a které se týkaly skutečnosti, že vědecká data jasně ukazují, že arktický ekosystém prochází v současné době ohromnými změnami souvisejícími s klimatem a že tato situace vyžaduje preventivní a zdatný odborný přístup k celému vývoji v Arktidě.

Proto jsme žádali o to, aby v rámci vícestranných dohod byly vypracovány další odborné studie, které by ovlivnily mezinárodní chápání a rozhodování o arktickém ekosystému dříve, než dojde k dalšímu prudkému rozvoji. Děkujeme ostatním skupinám, že s tím souhlasily. Jde o příklad, jak vysvětlit věci našim velmi různorodým voličům srozumitelnou formou. V této místnosti sedí několik skeptiků, kteří tvrdí, že arktická oblast si nezaslouží naši pozornost, ale ona si ji zaslouží, zejména proto, že Island se pravděpodobně stane 28. členem EU.

Arktida je „cool“. Ne kvůli změně klimatu a následnému oteplování obvykle studené nejsevernější oblasti. Arktida je „cool“ i kvůli lukrativním možnostem, které se objevují na obzoru, přestože s sebou přinášejí velmi složité a obtížné problémy. Právě proto si myslím, že politici, kteří se těmito problémy zabývají odpovědně a chytře, jsou také „cool“, stejně jako ti z nás, kteří budou dnes hlasovat pro zprávu pana Gahlera.

 
  
MPphoto
 

  Konrad Szymański, jménem skupiny ECR.(PL) Pane předsedající, Arktida se rozhodně mění. Nejzjevnějším výsledkem těchto změn je možnost zřídit nové dopravní a obchodní trasy a možnost využívat přírodní zdroje a těžit ropu a plyn, která je již jasně na dohled. Reakce světa na tyto změny jsou zmatečné. Na jedné straně máme velmi konstruktivní dohodu o vymezení hranic mezi Norskem a Ruskem v Barentsově moři a na druhé straně máme i ruské snahy o uplatňování politiky faits accomplis. Myslím si, že by zde mohla hrát důležitou úlohu Evropská unie a mezinárodní společenství. Zpráva k tomu nabádá a dobře to vyjadřuje. Druhá věc, na niž upozorňujeme, je nezbytnost dosáhnout záruky rovnoprávného, nediskriminačního přístupu k dopravním trasám. Regulační ani finanční úvahy by se neměly stát překážkou tohoto volného přístupu k trasám. To vše je ve zprávě dobře vyjádřeno. Proto tuto zprávu v hlasování rádi podpoříme.

 
  
MPphoto
 

  Sabine Lösing, jménem skupiny GUE/NGL.(DE) Pane předsedající, mnohokrát děkuji panu Gahlerovi za zprávu. I ze zprávy je jasné, že existuje obrovský zájem o přírodní zdroje arktické oblasti. Ropu i plyn a další zdroje lze v důsledku změny klimatu těžit stále snadněji. A o lepším využívání lodních tras se již hovořilo.

Logickým důsledkem toho všeho je, že se zvýší znečištění oblasti. Rozvoj průmyslu – zejména těžba ropy a plynu, rozšíření komerčního rybolovu a vzrůstající lodní doprava – nutně povedou k narušování, nebo dokonce ke zničení, tohoto vysoce citlivého ekosystému, a to s katastrofálními následky.

Tato zpráva se bohužel zabývá obecnými záležitostmi a neobsahuje žádnou účinnou strategii k boji s tímto nebezpečím. Ve zprávě není uvedena skutečnost, že EU není jediná, kdo uznává zvyšující se geostrategický význam Arktidy. Hraniční státy Arktidy, tedy Rusko a členské státy NATO – USA, Kanada, Dánsko a Norsko – již začaly s militarizací arktické oblasti a mají v úmyslu bránit zde své zájmy.

Tuto situaci v Arktidě způsobila změna klimatu. Musíme zabránit katastrofickému vývoji této změny. Toho můžeme dosáhnout jen rychlým obratem k obnovitelným zdrojům energie. Tato strategie má ale naprosto opačný přístup.

My, Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, žádáme, aby nebylo dovoleno, aby se Arktida stala dalším geopoliticky aktivním bodem. Společně s řadou ekologických organizací požadujeme moratorium na nové projekty těžby ropy v Arktidě. Je třeba uzavřít smlouvu, podobnou smlouvě o antarktickém kontinentu, která by zakázala těžbu nerostných zdrojů v regionu. V neposlední řadě vyzýváme k okamžité demilitarizaci regionu a k ustavení Arktidy jako demilitarizované zóny.

Vzhledem k tomu, že moje skupina a já nemůžeme podpořit výsledky zprávy z vlastní iniciativy, která zde byla předložena, předložila skupina GUE/NGL alternativní zprávu.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 

  Liisa Jaakonsaari (S&D).(FI) Pane předsedající, chtěla bych se zeptat, jak si představitelé Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice představují dosažení určitého moratoria, když nikdo z aktérů nebo zemí v regionu žádné moratorium nechce. Jak by se na to dívali domorodí obyvatelé, kdyby jim Evropská unie shora diktovala, co mají dělat? Parlament se již dopustil jednoho prohřešku, který je velmi rozčílil, a tím je zákaz prodeje výrobků z tuleňů. Proč bychom je měli ještě více rozčilovat? Nyní potřebujeme diplomacii a spolupráci..

 
  
MPphoto
 

  Sabine Lösing (GUE/NGL).(DE) Pane předsedající, nejsem příznivkyní takových postupů a samozřejmě to nelze diktovat shora. Otázkou však zůstává: Kdo byl konzultován? Kterých států se to týká? Kteří domorodí obyvatelé jsou dotčeni? Proběhly nějaké konzultace s lidmi, kteří mohou z této situace profitovat, nebo s těmi, kteří mohou přijít o živobytí? Myslím si, že je zapotřebí dalšího dialogu. Jednání, která dosud proběhla, nejsou dostatečná. Musíme se snažit o udržení co nejširšího dialogu, musíme konzultovat širší společenské vrstvy, a to pokud možno zejména včetně domorodých obyvatel.

 
  
MPphoto
 

  Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD.(NL) Pane předsedající, nejprve bych chtěl vyjádřit své hluboké uznání zpravodaji Gahlerovi za vynikající práci.

Arktida má strategický význam, zejména nyní, kdy se zdá, že oteplování arktické oblasti otevřelo možnosti dopravy a těžby nerostných zdrojů. Je to také oblast, kde je životní prostředí velmi křehké, zejména v důsledku znečištění z Evropy, ze Severní Ameriky, z Ruska a z Číny. Skutečnost, že národní požadavky směrem k Arktidě nejsou vždy jasné, situaci jen komplikují. Přestože EU nebude mít přístup k pobřeží Arktidy, dokud nedojde k přistoupení Islandu, má EU členské státy v arktické oblasti.

Proto podporuji strategii EU pro arktické oblasti, která postaví EU přímo po bok dalších velkých mocností, zejména Ruska, jež jasně směřuje k hospodářskému využívání této oblasti. Pokud v následujících letech hospodářská činnost zesílí, pak bude důležité, abychom zajistili řádnou rovnováhu mezi životním prostředím a hospodářstvím a abychom přitom zapojili i místní obyvatelstvo. Zajištění statutu pozorovatele v Arktické radě pro EU by bylo dobrým krokem správným směrem.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Pane předsedající, jak víme, nevyčíslitelné nerostné zdroje Arktidy udělaly z této oblasti předmět vášnivých sporů. Odhaduje se, že pod ledem leží 90 miliard barelů nevyžité ropy. Nevyhnutelně zde narůstá pocit neklidu v souvislosti s tím, že British Petroleum, společnost, která způsobila v loňském roce ropnou katastrofu v Mexickém zálivu, je ze všech společností tou, které je povoleno těžit nerostné zdroje v tomto citlivém přírodním prostředí s daleko extrémnějšími podmínkami než v Mexickém zálivu.

Skutečností ostatně zůstává, že arktická oblast je již nyní místem, kde se koncovým shromaždištěm celosvětových emisí rtuti. S ohledem na celosvětovou poptávku po energii je nicméně pravděpodobně nereálné očekávat, že bude přijato rozhodnutí vzdát se arktických zásob ropy. Lze jedině doufat, že Evropská unie ve své funkci v Arktické radě zajistí uplatňování přísnějších bezpečnostních norem tak, aby přírodu v Arktidě nepotkal podobný hrůzostrašný osud, jaký zažil Mexický záliv v důsledku nedávné ropné katastrofy.

Z hlediska EU má navíc Arktida zásadní význam pro rozvoj nových světových obchodních tras. Pokud by bylo skutečně možné otevřít novou námořní trasu mezi Evropou, Asií a Severní Amerikou, umožnilo by to vyhnout se pirátům v Somálsku a EU by to ušetřilo hromadu peněz, neboť mise Atalanta už by nebyla potřebná. To vše ale samozřejmě za předpokladu, že původní inuitské obyvatelstvo by nebylo donuceno k podobnému zoufalství, jako je pirátství, v důsledku ztráty živobytí. To musíme mít při plánování námořních tras a při provádění ropných vrtů na paměti.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE).(PL) Pane předsedající, i já bych chtěl samozřejmě poděkovat panu Gahlerovi za velmi dobrý návrh usnesení a za plodnou spolupráci.

Nejdůležitější věcí při práci na této zprávě byl z mého pohledu rostoucí význam přikládaný výzkumu a sledování změn životního prostředí, neboť takto získané informace jsou zásadní pro přijímání politických a hospodářských rozhodnutí. Vypadá to, jako kdyby hospodářské záležitosti, jako je rybolov, doprava a přírodní zdroje, byly hlavním předmětem zájmu Evropské unie. To je škoda, protože není pochyb o tom, že věda nám umožňuje posoudit, jaký vliv mají ekonomické změny na životní prostředí v dané oblasti. Vliv, který je daleko více podstatnější, než v jiných regionech. Co si pod tímto vlivem máme představit? To nám mohou říci jen odborníci.

Otevřenosti výzkumu v Arktidě bohužel stále více brání státy, které mají přístup k Severnímu ledovému oceánu. I v oblastech, na něž se vztahují mezinárodní úmluvy a smlouvy, se v posledních dvou nebo třech letech výrazně omezily svobodné činnosti a výzkum, a to často pod záminkou ochrany životního prostředí. Klimatické a oceánské procesy v Arktidě mají výrazný vliv na změnu klimatu a životního prostředí, takže svobodný výzkum je mimořádně důležitý, abychom pochopili, co se děje, a to nejen v samotné Arktidě, ale ještě více zde, kde žijeme. Navíc práce, která již byla v souvislosti s touto problematikou vykonána vědci ze zemí mimo Arktidu, a peníze, které byly vynaloženy, nás opravňují k tomu, aby náš hlas byl slyšet, pokud jde o problémy týkající se severní polární oblasti.

 
  
MPphoto
 

  Diana Wallis (ALDE). – Pane předsedající, chtěla bych poděkovat panu Gahlerovi za velmi pečlivou a podrobnou zprávu a samozřejmě za jeho ochotu ke kompromisům. Obávám se však, že jsme vytvořili onen příslovečný vánoční strom plný přání, přestože je po Vánocích, a to přání, která zastírají hlavní politický problém.

Naše předchozí rozpravy o politice pro Arktidu v této sněmovně podnítily skutečně sdělení Komise. Tenkrát jsme velmi jasně trvali na soudržné ochraně křehkého arktického prostředí – na ochraně této poslední divočiny, která je nyní sporným ekologickým bodem.

Zdá se, že v našem myšlení došlo k velmi jemnému posunu – jakémusi spodnímu proudu – směrem k bezpečnosti: bezpečnosti dodávek energie a bezpečnému využívání zdrojů. To bylo potvrzeno tento víkend dohodou mezi Rosneft a BP – BP o plošině Deepwater.

Jak stále poukazuje Komise a další komentátoři, v problematice Arktidy existuje velmi mnoho regulačních nedostatků. Ekologická stopa EU tam není neznatelná.

Regulace probíhá jen postupným a nesoustředěným způsobem. Tato oblast je otevřená nadnárodním společnostem. Mohli bychom si počínat lépe. Dříve jsme říkali, že si chceme počínat lépe. Chtěli jsme soudržnější přístup. Nevím, co se změnilo, a myslím si, že naši občané by se mohli přesně na to ptát.

 
  
MPphoto
 

  Struan Stevenson (ECR). – Pane předsedající, i já blahopřeji Michaelu Gahlerovi k vyvážené a vynikající zprávě. Navzdory náročnému prostředí v Arktidě podnítila rostoucí cena ropy mezinárodní zájem o vrty v této oblasti. My všichni víme, že ropa zde byla poprvé vytěžena v roce 1968 v Prudhoe Bay na aljašském North Slope, ale mnoho arktických oblastí ještě nebylo prozkoumáno.

V roce 2008 odhadl geologický průzkum USA, že v oblastech severně od polárního kruhu se nachází 90 miliard barelů nevyužité ropy – technicky dobytné ropy – a 44 milionů barelů kapalného zemního plynu. To nyní představuje něco mezi 13 a 20 % všech nevyužitých zásob ropy na světě. Je zbytečné připomínat, že těžba takového množství ropy bude mít na Arktidu dramatický dopad a může způsobit ekologickou katastrofu celosvětových rozměrů. Myslím si tedy, že se musíme sami sebe zeptat, zda je moudré pustit se do takového projektu v době, kdy vidíme odhodlané úsilí zlomit závislost na fosilních palivech a skutečně směřovat ke společnosti bez CO2.

 
  
MPphoto
 

  Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL).(DA) Pane předsedající, četba sdělení Komise o Arktidě mě z jakéhosi důvodu přivádí k myšlence na kočku, která se olizuje v předtuše misky se smetanou. Globální oteplování a tání ledu na severním pólu jistě otevírá nové možnosti: přírodní zdroje, ropa, ryby, lodní doprava atd. Všichni jsme o tom slyšeli. Myslím si však, že je důležité, aby EU nepropadla přílišnému nadšení, neboť nemá v Severním ledovém oceánu žádné pobřežní pásmo. Jako Dánovi mi přijde spíše smutné, že se Dánsko využívá jako jeden z nároků pro spojení EU s Arktidou. Skutečnost je taková, že jedinou spojnicí Dánska s Arktidou je Grónsko, které se v referendu před 26 lety rozhodlo vystoupit z Evropské unie.

Stejně tak by EU neměla mít přílišná očekávání, pokud jde o Island. O členství Islandu musí rozhodnout jen islandský lid bez nátlaku ze strany EU. Naprosto nic však nenaznačuje, že by většina byla pro členství v EU.

Místo toho, abychom se viděli jako silná arktická mocnost, by EU spíše měla uznat svou zeměpisnou polohu a pracovat na dosažení dobrých sousedských vztahů se zeměmi, které skutečně leží v arktické oblasti. To se týká i našich přátel v západní Skandinávii, v Norsku, na Islandu, v Grónsku a na Faerských ostrovech. A zajišťovat by to měl především Evropský parlament.

 
  
MPphoto
 

  Timo Soini (EFD).(FI) Pane předsedající, jde o důležitou problematiku, a vzhledem k tomu, že Finsko leží na severu, je mi tato problematika blízká. Pro jednou mohu souhlasit se svými finskými kolegy, že jsou v Laponsku a na Laponské univerzitě v Rovaniemi s touto problematiku obeznámeni. Souhlasím, i pokud jde o postavení původního obyvatelstva.

Budu hlasovat pro tuto zprávu, i když moje největší kritika se týká tvrzení o změně klimatu, podle nichž bychom měli mít dohodu založenou, jak to tak bývá, na názorech EU. Obchodování s emisemi v EU zkrachovalo úplně. V roce 2008 bylo odhaleno zneužívání, podvody s DPH a mnoho dalších podfuků ve výši až 5 miliard EUR. A jejich počet stále narůstá. Obchodování s emisemi prostě nefunguje a to je pro nás škodlivé. Místo něj potřebujeme systém konkrétních emisí, jako je tomu u vozidel, kde lze měřit, kdo vypouští emise a co vypouští. Neměli bychom se zapojovat do mezinárodního obchodu s odpustky, kde si lidé kupují právo znečišťovat. To je důležité.

Problematika Arktidy je také důležitá, i když si nejsem příliš jist, jak se bude vyvíjet, pomyslím-li na nedávné kroky EU. Problémy, kterých se EU dotkne, nutně nepostupují kupředu. Dánský poslanec zde rozumně hovořil o tamních regionech. Jsou to regiony se svrchovanými právy, která mohou vykonávat a přijímat rozhodnutí o svých vlastních záležitostech.

 
  
MPphoto
 

  Cristian Dan Preda (PPE).(RO) Pane předsedající, nejdříve bych chtěl poblahopřát svému kolegovi, Michaelu Gahlerovi, k vynikající zprávě, kterou předložil. Tato zpráva je podnětem Radě a Komisi, aby připravily konkrétní politiku EU pro Arktidu a zdůraznily, že možný vstup Islandu do Evropské unie by z Unie učinil jeden z pobřežních subjektů Arktidy.

Jako zpravodaj tohoto Parlamentu pro Island bych chtěl zdůraznit, že tato země má arktické priority, které jsou srovnatelné s prioritami Evropské unie. Je to posílení politické a správní úlohy Arktické rady a zabezpečení udržitelného rozvoje regionu, a nakonec bych vám chtěl připomenout, i podporu práv původního obyvatelstva. I ta skutečnost, že jak Island, tak Evropská unie připravují v současné době arktickou strategii, může být příležitostí ke koordinaci obou politik, mimo jiné s ohledem na žádost Evropské unie o statut stálého pozorovatele v Arktické radě.

Závěrem bych chtěl říci, že Evropská unie může samozřejmě přispět k efektivní vícestranné správě věcí veřejných v nejsevernější oblasti. Panu Søndergaardovi bych chtěl říci, že jsem velmi pozorně poslouchal, co říkal o většině na Islandu. Myslím si, že jsme svědky dlouhodobého procesu, který může procházet mnoha změnami. Podle mého názoru bychom mohli podpořit odpovědný předpřístupový proces a především vyváženou debatu o Evropské unii v této zemi.

 
  
MPphoto
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D).(LT) Pane předsedající, chtěl bych poblahopřát svému kolegovi, panu Gahlerovi, který, navzdory tomu, že pochází z jižního Německa, projevil pozoruhodnou znalost Arktidy a lásku k nejsevernější oblasti. Někteří kolegové uváděli, že země by měly řešit nastávající problémy samy a že není třeba takové koordinace. Já tento názor kategoricky odmítám. Je to právě Evropská unie, která má největší zkušenosti se společnou prací a skutečně proniknout na neprobádané území, jež by měly hrát v tomto regionu velmi důležitou úlohu. Je to ostatně jasné – buď konfrontace, nejisté tahanice a konflikty, nebo mírová spolupráce a region, který by mohl být příkladem pro jiné země po celém světě. A další rozměr – zisk nebo hospodářský prospěch, nebo životní prostředí a jeho zachování. Jsem přesvědčen, že Evropská unie, která vždy stála v čele boje proti změně klimatu, musí klást i nadále důraz na druhou dimenzi a harmonizovat oba přístupy.

 
  
MPphoto
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE).(GA) Pane předsedající, arktická oblast se v důsledku změny klimatu výrazně mění, led a sníh taje. Otevírají se nové námořní trasy, jsou k dispozici nová loviště ryb a objevuje se více lepších příležitostí ke schůdnému průzkumu těžby ropy a plynu.

EU hraje v arktických záležitostech aktivní úlohu. EU je například největším finančním přispěvatelem na výzkum a vývoj v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj. Evropský parlament se aktivně účastní probíhajícího dialogu se zvolenými zástupci z Arktidy prostřednictvím stálého výboru poslanců arktické oblasti a jako předseda delegace SINEEA zastupuji v tomto důležitém orgánu Evropský parlament.

V září Parlament poprvé hostil pololetní zasedání stálého výboru. Konference měla velký úspěch, který umožnil Evropskému parlamentu prohloubit a posílit své vztahy s národy Arktidy.

 
  
MPphoto
 

  Edit Herczog (S&D).(HU) Pane předsedající, ani já nehovořím jako poslanec žijící na severním pólu. Chtěla bych jen všechny upozornit, že severní pól neznamená jen hospodářské a energetické dědictví, ale je i jedním z největších příkladů našeho přírodního dědictví. Proto je velmi důležité, aby společnosti, které budou v této oblasti provádět výzkum a vrty, sem nešly se ziskuchtivostí zlatokopů, ale s evropskou odpovědností zformovanou ve 20. a na začátku 21. století. Nezapomínejme, že práce zde budou muset probíhat za mimořádně drsných povětrnostních podmínek a za použití nových technologií. Je nanejvýš důležité, abychom v tomto bodě nedělali žádné ústupky a abychom vůči těmto společnostem uplatňovali pravidla, normy a požadavky, které umožní tuto záležitost technicky zvládnout podle nejmodernějších technologických norem, přičemž musí být k dispozici finanční prostředky, aby se zabránilo jakékoli přírodní katastrofě, jakou jsme viděli například na plošině Deep Horizon. Je mimořádně důležité řídit se jasným přikázáním: Planeta, lidé a produkt …

planeta, lidé a produkt. Produktem jsou v tomto případě samozřejmě zásoby plynu a ropy. Děkuji vám za pozornost a blahopřeji zpravodaji.

 
  
MPphoto
 

  Birgit Schnieber-Jastram (PPE).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, i já bych chtěla poděkovat zpravodaji, panu Gahlerovi, a všem stínovým zpravodajům. Je naprostá pravda, že Evropa se musí postupně přizpůsobit nové skutečnosti a vypořádat se se změnami v rovnováze politických sil. Pokud jde o politiku pro Arktidu, znamená to, že musíme pochopit, že arktické státy si přejí rozvíjet svůj region samy, ale i to, že jsou otevřeny spolupráci. Nemají zájem o nové smlouvy, ale chtějí další vývoj stávajících regulačních smluv.

Změna klimatu a nové námořní trasy nepředstavují jen problémy, ale i příležitosti. Pokud jde o Arktidu, znamená to, že EU má příležitost k větší spolupráci a k rozvoji. Ostatně, nikdo nemůže bojovat proti dopadům změny klimatu sám, stejně jako nikdo nemůže sám rozvíjet potenciál arktické oblasti. Evropská unie má navíc stálý zájem na bezpečném rozvoji …

(předsedající řečnici přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Mitro Repo (S&D).(FI) Pane předsedající, bohatství Arktidy se neskrývá jen v jejích obrovských zdrojích energie a v nových námořních trasách, ale i v původním obyvatelstvu. Není to muzeum Arktidy, ale domov tří a půl milionu lidí. Proto je třeba jim naslouchat. Nikdo nemá právo uloupit a zpustošit tento region.

V budoucnosti tam samozřejmě bude spousta dolů, průmyslu a lodí a s nimi i vzrůstající hrozba ekologických katastrof. Na to se musíme zodpovědně připravit. Je to výzva k záchraně přírody, která je v tomto regionu zvláště zranitelná.

Nové výzkumy na Laponské univerzitě ukazují, že EU má již v arktické oblasti překvapivě velkou pravomoc. Proto by měla být aktivnější a odpovědnější. Měla by do regionu investovat finančně i materiálně. Bude to záviset i na možném budoucím členství Islandu. I já si myslím, že Laponská univerzita v Rovaniemi je tím nejvhodnějším místem pro informační středisko pro arktickou oblast.

 
  
MPphoto
 

  Riikka Manner (ALDE).(FI) Pane předsedající, pane komisaři, chtěla bych poblahopřát zpravodaji k vypracování vynikající a vyvážené zprávy. Jak bylo řečeno, celosvětový zájem o severní oblasti v posledních několika letech značně vzrostl a dosáhl nové úrovně. Je tedy mimořádně důležité, aby se i Evropská unie aktivně zapojila a aby se navíc aktivně pokusila získat statut stálého pozorovatele v Arktické radě.

Jak již bylo uvedeno, tyto regiony mají ohromný potenciál, pokud jde například o jejich přírodní zdroje. Potřebujeme odvážnou vizi a spolupráci, ale i finanční investice, aby lidé, kteří v regionu žijí, mohli udržitelně využívat to, co region může nabídnout.

Stejně jako mnoho mých kolegů jsem i já velmi ráda, že se zpráva výslovně zmiňuje o informačním středisku pro arktickou oblast, o znalostech a zkušenostech Laponské univerzity a o vynikajících příležitostech, které tam existují.

 
  
MPphoto
 

  Alfreds Rubiks (GUE/NGL) . – (LV) Pane předsedající, nepochybuji o tom, že téma, o němž dnes diskutujeme, je velmi významné. Toto století vidí tak, že bude svědkem boje mezi národy a mezi vládami o to, kdo získá výhody v Arktidě. V tomto smyslu schvaluji, že dnes o této otázce diskutujeme. Z čeho tento závěr vychází? Pozorujeme, že Čína dokonce i nyní konstruují ledoborec. Pozorujeme, že se celá řada národů, které nemají hranice se severními moři, se chce stát členy Arktické rady, a já jsem rád, že se jím chce stát a stane i Evropská unie. Jsou zde však dva aspekty. Podle svého svědomí bych především doporučil, aby se Komise v nadcházejících dnech postarala o to, aby nedošlo k militarizaci celého regionu, neboť již …

 
  
MPphoto
 

  Anna Rosbach (EFD).(DA) Pane předsedající, tato zpráva obsahuje krásná slova o obavách týkajících se klimatu a o úvahách spojených s ekologií, ale ve skutečnosti jde o honbu EU za zdroji, které se v Arktidě nachází. Ve zprávě se hovoří o očekávaném množství ropy, plynu, nerostů, lesů a ryb, které bude EU moci v blízké budoucnosti využívat. Zpráva uvádí, že EU má rozsáhlé pozemky ve Švédsku a ve Finsku, ale nezmiňuje se o tom, že tyto oblasti patří Švédsku a Finsku. Tvrdí také, že Unie má výhradní pravomoci, pokud jde o zachování mořských biologických zdrojů. Nejsem si jista, že by s tím grónští, ruští a kanadští Inuité souhlasili.

Neznamená to, že jen proto, že Arktida je řídce osídlená, tam může jít každý a dělat si, co chce. Tato oblast nemůže snášet masovou turistiku, nadměrný rybolov a pustošení zdrojů masivních nerostných surovin. Arktida je mimořádně citlivá oblast s tradicí spolupráce a většina arktických zemí prostě není členy EU. Jak právě uvedl pan Søndergaard, Grónsko z EU skutečně aktivně vystoupilo.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: ISABELLE DURANT
místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Anna Ibrisagic (PPE).(SV) Paní předsedající, chtěla bych poděkovat panu Gahlerovi za skvělou iniciativu a vynikající zprávu. Myslím si, že je vyvážená a bere v úvahu ty, kdo chtějí využívat přírodní zdroje, stejně jako ty, kdo mají vážné obavy o dopad na podnebí.

Jsem přesvědčena, že nejlepším způsobem, jak chránit Arktidu, by byla globální dohoda o klimatu, ale do té doby musíme vymyslet řadu krátkodobých řešení, abychom omezili oteplování Arktidy. Byla bych ráda, kdyby Evropský parlament uznal, že emise sazí přispívají ve velké míře k oteplování Arktidy. Proto bych chtěla vyzvat Komisi, aby provedla nezbytné změny ve směrnici o národních emisních stropech pro některé znečišťující látky, aby do ní začlenila i emise sazí.

 
  
MPphoto
 

  Kriton Arsenis (S&D).(EL) Paní předsedající, souhlasím s řadou kolegů, zejména s paní Herczogovou a panem Repem, kteří poukazovali na ekologický význam této oblasti a na význam ochrany práv domorodého obyvatelstva. Je to panenské a vzdálené území. Žijí tam však lidé, lidé, kteří mají svou kulturu. Životní prostředí je v této oblasti mimořádně důležité. Je to klíčová oblast, pokud jde o boj proti změně klimatu a o přizpůsobení se této změně. Skutečně mne zarmucuje, když vidím, že se Evropská unie účastní závodu, kdo bude jako první využívat zásoby ropy v této oblasti, a to nyní, když taje led. Skutečnost, že ostatní to dělají, nás neospravedlňuje, abychom to dělali také. Náš hlas musí vždy vyjadřovat naše hodnoty, musíme se vždy zasazovat o ochranu těchto zdrojů a vytvořit nízkouhlíkovou společnost.

 
  
MPphoto
 

  Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). (CS) V souvislosti s Arktidou vyvstávají především tři klíčové otázky. Zaprvé je to otázka energetiky, byla tady zmíněna ropa, plyn, ale do budoucnosti to bude také metan, protože zásoby, které jsou v permafrostu, pokud jde o metan energeticky využitelný, jsou asi na 300 let. A zatím tato otázka nebyla orgány Evropské unie nějakým způsobem prozkoumána.

Druhá věc je doprava. Otevřením severní cesty se zkracuje cesta na Dálný východ. Z Hamburku do Soulu trvá přeprava 21 dnů. Kdyby se vzala v úvahu tato možnost, výrazně by to zlevnilo náklady a také přispělo k intenzitě kontaktů mezi oběma oblastmi.

Třetí věc je samozřejmě ekologie, protože využívání energetických zdrojů a intenzivnější doprava přinese řadu ekologických rizik do této oblasti. Myslím si, že by bylo dobré zpracovat plán...

(předsedající řečníka přerušila)

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE).(LT) Paní předsedající, chtěla bych poblahopřát zpravodaji, panu Gahlerovi, k tomu, že byl iniciátorem velmi důležité a potřebné zprávy Evropského parlamentu o nejsevernější oblasti a že reagoval na doporučení Evropské komise zformulovat politiku EU pro Arktidu s velmi specifickými návrhy týkajících se všech hledisek: od zahrnutí místních obyvatel do dialogu přes stabilitu a bezpečnost v regionu až po budoucí projekty, ekologické dimenze a změnu klimatu. Pětina dosud neobjevených světových zdrojů leží právě v tomto regionu. Bezohledné soupeření o přístup k přírodním zdrojům Arktidy je naprosto nežádoucí, ale skutečné. Proto je důležité rozšířit dialog tak, aby se arktická oblast nestala arénou pro konkurenční boj mezi jednotlivými zeměmi a ropnými společnostmi, jehož oběťmi by navíc byli místní obyvatelé a mimořádně citlivý arktický ekosystém. Ve zprávě se uvádí, že v oblasti arktického regionu, kde jsou dopady změny klimatu zvláště viditelné, bude časem více vrtných projektů. Jsem proto přesvědčena, že je správné a mimořádně důležité, aby ekologické posouzení dopadu …

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, myslím si, že je správné, že Evropská unie rozvíjí politiky a strategie pro rozsáhlé regiony, jako je Pobaltí, Podunají, můj vlastní region – atlantický a dnes projednávaná nejsevernější oblast.

Ovšem při jednáních o nejsevernější oblasti je důležité, aby se na nás pohlíželo jako na diplomaty, nikoli jako na pedagogy, jako na spolupracující, nikoli donucovací sílu a jako na průzkumníky, nikoli jako na vykořisťovatele. S ohledem na význam původních obyvatel je musíme v našich úvahách upřednostnit. Jsou společnosti a země, které nyní obracejí svůj lačný zrak k severu kvůli jeho zdrojům fosilních paliv, ryb a pravděpodobně i kvůli možnostem námořní dopravy. Evropská unie nemá vzhledem ke svým smlouvám a ke svému raison d’être takové postavení, aby mohla nastolit rovnováhu.

Chtěl bych říci ještě jedno: jsem členem delegace pro vztahy s Kanadou a společně s ní a s podobně smýšlejícími zeměmi bychom mohli nastolit kolegiální přístup, abychom zajistili spravedlivé zacházení s nejsevernější oblastí, a zejména s domorodým obyvatelstvem.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Paní předsedající, drancování komodit, strategické zájmy, změna klimatu a v neposlední řadě vzrůstající cestovní ruch vedou tento citlivý ekosystém na pokraj zkázy. Ekosystém nejsevernější oblasti je ovšem relativně nezávislý, a proto je mimořádně citlivý. Z tohoto důvodu je důležité nastolit rovnováhu mezi využíváním na jedné straně a maximální ochranou citlivého systému na druhé straně. Toho ovšem nelze dosáhnout bez omezení těžby surovin a způsobů těžby a bez přísnějších pravidel pro cestovní ruch a komerční námořní dopravu.

Nezdá se, že by se zprávy o tom, že velká ropná společnost BP a ruský státní podnik Rosneft vypracovaly společné plány na těžbu ropy a plynu, svědčily o uvážlivé těžbě surovin. Právě naopak!

Proto je jasné, že ochrana Arktidy je záležitostí, která přesahuje individuální národní strategické a hospodářské zájmy, a musí se stát hlavním zájmem EU.

 
  
MPphoto
 

  Sari Essayah (PPE).(FI) Paní předsedající, chtěla bych poděkovat zpravodaji, panu Gahlerovi, a stínovým zpravodajům, za vynikající a různorodou zprávu, která vyváženým způsobem upozorňuje na různé věci. Týká se to i potenciálu Arktidy, jejích ohromných přírodních zdrojů a nových dopravních tras a cestovního ruchu, ale zároveň i zranitelnosti křehkého arktického prostředí a práv domorodého obyvatelstva. Na severu se musíme skutečně chovat zodpovědně a musíme vytvořit dobrou strategii pro Arktidu.

Souhlasím i se svými finskými kolegy, kteří vyjádřili své uspokojení se zprávou vzhledem k tomu, že pozitivně zohledňuje iniciativu Laponské univerzity na zřízení informačního střediska pro arktickou oblast v jejích prostorách. Těším se na zprávu Komise o politice pro Arktidu, jak slíbil pan Füle.

 
  
MPphoto
 

  Štefan Füle, člen Komise. – Paní předsedající, toto byla skutečně zajímavá rozprava, která ukázala, na kolik zajímavých subjektů se vztahuje arktická spolupráce a jak různě citlivá je naše společnost, když diskutujeme o budoucnosti Arktidy. Rád bych se věnoval pěti konkrétním věcem, které byly zmíněny v této dopolední diskusi.

Zaprvé, informační středisko pro arktickou oblast. Jak sdělení Komise z roku 2008, tak závěry Rady z roku 2009 žádají Komisi, aby prověřila možnost zřízení nového informačního střediska pro arktickou oblast. My důkladně zkoumáme jednotlivé možnosti v Evropské unii, včetně střediska v Rovaniemi ve Finsku (v Laponsku), a kromě toho prověřujeme úlohu tohoto možného střediska.

Zadruhé, Evropská unie je jediným arktickým subjektem, který předem uznal, že jako průmyslový subjekt je zodpovědná, společně s dalšími průmyslovými oblastmi, za změny, k nimž dochází v Arktidě. Sdělení Komise staví na přední místo ochranu životního prostředí a význam tohoto bodu byl zachován i v závěrech Rady z roku 2009.

Zatřetí, jsme hrdí na naše sámské občany a jsme hrdí na různá ustanovení ve Smlouvách o EU a v regionální politice, která se týkají Sámů. Naše přeshraniční spolupráce a program evropského nástroje pro demokracii a lidská práva podporují Sámy ze severozápadního Ruska a další domorodé národy v oblasti Barentsova moře.

Začtvrté, Evropská unie a členské státy jsou vůdčí světovou silou v oblasti arktického výzkumu a my jsme na to hrdí. Tato oblast se uvádí v rámcovém programu. Prostřednictvím pátého, šestého a sedmého rámcového programu investovala Evropská unie do této oblasti celkem 200 milionů EUR. Nebylo by ovšem chytré pokoušet se být hlavní a jednostrannou vůdčí silou v celkové politice pro Arktidu, aniž by EU byla pobřežním subjektem Arktidy.

Zapáté, v roce 2010 Komise schválila sdělení o mořských vrtech, kterými by se měla řídit naše činnost po celém světě, včetně arktické oblasti. Podporuje opatrný přístup, který uplatníme i v Arktidě. Je naprosto v souladu se zásadami EU na ochranu Arktidy a rozhodně požaduje dodržování nejpřísnějších ekologických norem.

Pane předsedající, vážení poslanci, zpráva Parlamentu o nejsevernějších oblastech přináší komplexní přehled činností, povinností a zájmů Evropské unie v arktické oblasti. Konsoliduje také vyvážený přístup EU k Arktidě a kombinuje její ochranu s jejím udržitelným rozvojem. Jsme přesvědčeni, že to máme na dosah a že se Evropská unie stane nevyhnutelným a pozitivním příkladem cirkumpolární spolupráce v Arktidě.

 
  
MPphoto
 

  Michael Gahler, zpravodaj.(DE) Paní předsedající, chtěl bych také poděkovat všem řečníkům. Pane komisaři, když jsem poukazoval na politiku ve vztahu k našim sousedům v nejsevernějších oblastech, nechtěl jsem tím říci, že jste se pustil do sporu o kompetence s baronkou Ashtonovou. Jen jsem to chtěl vyjasnit.

Téměř všechny příspěvky, které jsme slyšeli, byly v jednom bodě jasné: stojí před námi výzva, abychom prostřednictvím své politiky prokázali, že různé zájmy a činnosti jsou slučitelné nebo se takovými musí stát.

Myslím si, že to lze vidět například v mikrokosmu Norska. Loví ryby, dělají ropné a plynové vrty, uplatňují nejpřísnější ekologické normy na pevnině i na moři a rozvíjejí své nejsevernější regiony pro lidi, kteří tam žijí. Pokud bychom toto mohli přenést na region jako celek, a to prostřednictvím spolupráce s místními komunitami, pak se staneme vzorem pro jiné citlivé regiony. V politické realitě se změnilo to, že nevěříme, že bychom mohli přimět lidi, aby vyhověli našim přáním, ale musíme přijmout výzvu a dosáhnout zároveň svých cílů. Potřebujeme přísné normy pro ochranu životního prostředí, rozhodný zásah proti změně klimatu, udržitelnou politiku rybolovu, bezpečný rozvoj námořních tras a přijatelný rozvoj místních komunit. Pokusíme-li se na stanovení těchto cílů a později na jejich dosažení spolupracovat, pak skutečně dosáhneme ve spolupráci se svými partnery něčeho důležitého ve prospěch tohoto regionu i nás samotných.

Ještě jednou bych chtěl poděkovat zejména všem stínovým zpravodajům. Těším se na další rozpravu na základě této zprávy. Hlasováním by neměla být tato věc považována za ukončenou.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat později.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí