Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2214(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0377/2010

Rozpravy :

PV 20/01/2011 - 4
CRE 20/01/2011 - 4

Hlasování :

PV 20/01/2011 - 7.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0024

Rozpravy
Čtvrtek, 20. ledna 2011 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

8. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Ana Gomes (A7-0368/2010)

 
  
MPphoto
 

  Morten Messerschmidt (EFD).(DA) Pane předsedající, děkuji vám, že jste mi dal příležitost, abych vyjádřil své názory na dohodu, kterou dnes EU uzavřela s Libyí, a k níž bych rád uvedl, že naprosto postrádá jednu věc. Je zvláštní, že to, co je pro Evropany možná to nejdůležitější, v této zprávě naprosto chybí, a sice to, že ilegální přistěhovalci mohutně využívají Libyi jako tranzitní zemi pro vstup do Evropy z celé Afriky a Asie, tedy jinými slovy z velké části světa. Je dobře známo, že EU je kouzelná země, kde ulice přetékají bohatstvím a medem. Je proto obrovským magnetem pro neuvěřitelné množství lidí, kteří se chtějí dostat z žaláře, z chudoby a z bídy v podobě jejich vlastní země. Je také zřejmé, že skutečnost, že Libye je společně s dalšími severoafrickými zeměmi jasně využívána jako tranzitní země, je pro nás v EU velkým problémem. Tato skutečnost měla hrát mnohem větší úlohu při rozhovorech, které jsme vedli s libyjskými úřady, mnohem větší úlohu, pokud jde o požadavky, které ukládáme, abychom zabránili tomuto tlaku na evropské hranice. Je dobré, že jsme zahájili rozhovory, ale je frustrující, že rozhovory se nemohou zabývat tím, co je důležité.

 
  
  

Návrhy usnesení: (RC-B7-0039/2010)

 
  
MPphoto
 

  Salvatore Iacolino (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v mnoha částech světa dnes stále existuje do určité míry antisemitské a antiislámské cítění, stejně jako nepřátelství a zášť vůči křesťanům.

Nedávné události, včetně prudkých útoků proti křesťanům žijícím v Pákistánu, Iráku, Egyptě, Nigérii a na Kypru, je třeba co nejrozhodněji odsoudit. Základním kamenem náboženské svobody je vzájemné porozumění hodnotám jiných lidí a tato svoboda nesmí být takovým způsobem omezována. Základní lidské svobody tak musí být chráněny bez ohledu na to, zda jde o křesťanské nebo jiné náboženské vyznání.

Evropská unie zároveň nemůže a nesmí plýtvat zásadními zdroji na podporu jiných náboženství, zejména nyní, v době hospodářské krize. Komise utratila neuvěřitelné 4 miliony EUR na podporu islámu. Tyto prostředky mohly být snad použity k jiným důležitým účelům.

 
  
MPphoto
 

  Antonello Antinoro (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že to, co jsme dnes schválili, je zásadní. Náboženská svoboda je matkou všech svobod. Je to jedno z našich základních, nezadatelných lidských práv, a je obsažena ve Všeobecné deklaraci lidských práv.

Mezi tato práva patří svoboda změny náboženství nebo víry a svoboda projevovat náboženství nebo víru, sám nebo ve společenství s ostatními, veřejně nebo soukromě při učení, praktikování náboženství a dodržování náboženských zvyklostí. Ovšem masakry z posledních měsíců, které si vyžádaly oběti z řad křesťanských menšin, jsou vyvrcholením ofenzívy, která je vedena proti křesťanům v mnoha částech světa, a to se systematickým a nevybíravým násilím.

Jak o tom bohužel tyto události svědčí, náboženská svoboda je dnes zpochybňována. To vytváří nesnášenlivost, která je často podněcována a manipulována k politickým a finančním účelům. V tomto ovzduší je nejpozoruhodnější skutečnost, že orgány mlčí. A všechny klidné protesty jsou snadno umlčeny.

 
  
MPphoto
 

  Morten Messerschmidt (EFD).(DA) Pane předsedající, sdílím obavy a názory vyjádřené mými předřečníky. Je zde však jeden aspekt, kterému byla v této zprávě věnována pramalá pozornost. Je to bod 7, který se týká odsouzení toho, jakým způsobem se turecké orgány chovají v severní části Kypru, který je podle všech mezinárodních pravidel nezákonně obsazen Tureckem – tureckými jednotkami, tedy zemí, která jak formálně, tak ve skutečnosti jedná o přistoupení k EU.

Vidíme, jak je bráněno návratu kyperským Řekům, kteří se chtějí vrátit do svých kostelů, klášterů a církevních budov v severní části Kypru, jak je jim znemožňováno vstoupit do kostelů a obnovit je a jak je jim znemožňováno vrátit se a žádat zpět svůj právoplatný majetek.

V současné době jsme v severní části Kypru svědky násilné diskriminace a potlačování křesťanů za přímé podpory kandidátské země EU, Turecka. To je nepřijatelné, a Evropský parlament by proto měl jednat způsobem, který je v souladu s bodem 7, a doporučit, aby jednání s Tureckem byla ukončena, a to alespoň do té doby, než bude v severní části Kypru nastolen pořádek.

 
  
MPphoto
 

  Marek Józef Gróbarczyk (ECR).(PL) Pane předsedající, s ohledem na své kořeny má Evropa mimořádnou povinnost chránit všechny křesťany na celém světě. Toto usnesení je samozřejmě výrazem této povinnosti. Já jsem jej pochopitelně podpořil. Evropa však má i povinnost podnikat kroky, které budou v budoucnu chránit křesťany na celém světě a nedovolí, aby znovu došlo k podobným tragédiím.

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Pane předsedající, nedávno jsme byli svědky brutálních aktů pronásledování křesťanské menšiny v několika zemích na světě, zejména v zemích s velkou muslimskou většinou. Takovým událostem nemůžeme nečinně přihlížet. Náboženská svoboda, stejně jako další občanské svobody, je nadále prioritou Evropského parlamentu. Proto plně schvaluji stanovisko předsedy Evropského parlamentu, pana Buzka, v němž odsuzuje tyto zločiny. Vyzývám také Evropskou komisi, aby učinila veškeré možné diplomatické kroky s cílem zajistit náboženské svobody pro menšiny, zejména v zemích, jejichž obyvatelé tato práva porušují. Ve zprávě o lidských právech z roku 2009, která byla nedávno schválena, jsme zdůraznili potřebu, aby Unie hrála aktivní úlohu v úsilí o zlepšení situace v oblasti lidských práv a demokracie na celém světě. Požadovali jsme jmenování zvláštního představitele EU pro lidská práva. Dnešní usnesení je skvělým odrazovým můstkem k další fázi našeho boje za respektování těchto práv..

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Grzyb (PPE).(PL) Pane předsedající, chtěl bych vyjádřit svou radost nad schválením usnesení o pronásledování křesťanů, jehož jsem také spoluautorem. Navíc bych chtěl vyjádřit své díky paní Ashtonové za její reakci na situaci křesťanů v Alexandrii. Všichni si pamatujeme návštěvu syrských biskupů z Iráku a jejich tragického svědectví o situaci křesťanů v Iráku. Chtěl bych zde zmínit i Jana Pavla II. – za několik měsíců se budeme radovat z jeho blahořečení – ,který byl velkým zastáncem míru a dialogu mezi křesťany, židy, muslimy a příslušníky jiných náboženství. Vzpomínáme si na setkání v Assisi a na návštěvy Jana Pavla II. v mešitách i v synagogách ve jménu úcty a lásky k bližním.

Situace křesťanů po celém světě vyžaduje ze strany Evropské unie akci. Je to naše povinnost. Měli bychom použít veškeré politické prostředky, ale měli bychom pomáhat i těm, kdo v důsledku pronásledování utrpěli materiálně.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, jako jeden ze spoluautorů jsem hlasoval pro toto historické usnesení, ale mám dva důležité vzkazy vysoké představitelce a Komisi, které by se měly realizovat co nejdříve.

Zaprvé, Komise by měla co nejrychleji vypracovat strategii EU pro posílení práva na svobodu vyznání, včetně seznamu opatření proti státům, které vědomě porušují ochranu náboženských menšin.

Zadruhé, Komise by měla v rámci ředitelství pro otázky lidských práv Evropské služby pro vnější činnost vypracovat stálý systém sledování vládních omezení náboženské svobody a každý rok podávat Parlamentu zprávu.

 
  
MPphoto
 

  Cristiana Muscardini (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, náboženská svoboda je základem civilizace. Demokracie je bez ní ochromena a společnost je dohnána k víře, která popírá humanismus a lidskou důstojnost.

A právě to se děje v různých částech světa. Extremistická a fundamentalistická víra vyvolává zničující akty násilí proti křesťanům, kteří se stávají skutečnými moderními mučedníky. Nesnášenlivost, která je příčinou tohoto násilí, je produktem fundamentalistické kultury. Proto musí být každý projev popírající náboženskou nebo kulturní identitu jiných lidí okamžitě a naprosto odsouzen. Mezinárodní společenství a jeho instituce mají povinnost chránit úctu k náboženské víře. Tyto instituce však ne vždy rychle zakročí, když se křesťané stávají oběťmi masakrů.

Chaldejcům v Iráku a koptům v Egyptě hrozí, že zmizí z oblastí, která byla po staletí jejich domovem. Chtěla bych ještě jednou poděkovat předsedovi Buzkovi za to, že se s nadšením chopil myšlenky na procesí s pochodněmi, světlo pro křesťany na památku všech obětí fundamentalismu.

Náboženská svoboda se musí stát praporem lidského společenství a mým přáním je, aby si každý mohl užívat víry, naděje a dobročinnosti, ale i spravedlnosti a svobody.

 
  
MPphoto
 

  Licia Ronzulli (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, i já jsem hlasovala pro toto usnesení, neboť ochrana náboženských menšin po celém světě je nyní ještě důležitější, než kdy dříve.

Vrcholně znepokojivé je, že v roce 2011 jsou lidé stále pronásledováni za svou víru. Článek 10 Listiny základních práv Evropské unie nedává žádný prostor k výkladům. Jasně stanoví právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Útoky proti některým náboženským komunitám, k nimž došlo v posledních týdnech, jsou jen dalším znamením, že všechny vlády musí neprodleně přijmout účinná opatření na ochranu náboženských menšin bez ohledu na problémy nebo hrozby.

Cílem Evropské unie musí být podpora dialogu mezi jednotlivými vírami prostřednictvím větší spolupráce mezi zeměmi v Evropě, ale zejména v zemích, kde náboženská svoboda ještě není bohužel zaručena. Právo na náboženskou svobodu musí být respektováno a zaručeno všude bez výjimky.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Pane předsedající, toto je historické a skvělé usnesení. Musíme svou pozornost zaměřit na svobodu náboženského vyznání v Evropě. Pro nás je důležité, abychom si uvědomili své kořeny, které lze nalézt v židovsko-křesťanských hodnotách. Základní evropské hodnoty a práva jsou v tomto dědictví, v těchto kořenech, zakotveny. Snad nás to, co se stalo koptským křesťanům v Egyptě, zvedlo ze židle a přinutilo si všímat. Křesťané potřebují ochranu v různých částech světa, nejen v Egyptě. Podobné věci se stávají v Turecku a v Asýrii.

My, Evropané, bychom se také měli živě zajímat o situace, ke kterým dochází i v Evropské unii dochází a které si vyžadují náš zásah. Lidé se stávají oběťmi pronásledování z důvodu svého náboženského vyznání.

To je naopak důsledkem mylného strachu z islámu. Opustili jsme své hodnoty a pošlapali na to konto křesťanské hodnoty. Takto bychom neměli jednat. Potřebujeme naopak dialog a náboženskou svobodu. Potřebujeme zajistit zachování svého evropského kulturního dědictví, svých židovsko-křesťanských hodnot, a musíme je směle bránit. Tyto hodnoty jsou základní součástí evropské identity.

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Pane předsedající, hlasoval jsem pro návrh usnesení o situaci křesťanů v souvislosti se svobodou náboženského vyznání a jsem rád, že byl přijat, ale stále mám některé výhrady k používání zastřených formulací. Nikde nebylo například jasně uvedeno, že s největšími problémy se potýkají křesťané v islámských zemích.

V bodě odůvodnění N je uvedeno, že Evropa není úplně bez viny, pokud jde o porušování náboženské svobody. To může být sice pravda, ale tím řadíme příležitostné a ojedinělé problémy v Evropě do stejné kategorie, jako strukturální diskriminaci a perzekuci křesťanů v muslimských zemích. Kromě toho nejde jen o pumové útoky a další formy fyzického násilí páchaného muslimskými extremisty. V mnoha muslimských zemích existuje i oficiální politika zaměřená proti křesťanům. Vezměme si například domnělou nedostupnost zdrojů na obnovu křesťanských kostelů v Turecku nebo problémy spojené s následnictvím ekumenického patriarchy v Konstantinopoli. Chování tureckých okupačních sil na Kypru je také skutečně skandální.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Pane předsedající, včera jsem tu byl přítomen při rozpravě. Byla velmi zajímavá a velmi důležitá. Včera jsem navštívil i slavnost zapalování svíček, která se konala mimo Parlament, a děkuji předsedovi Jerzymu Buzkovi za to, že tuto slavnost řídil.

Nedávné pronásledování křesťanů připomíná dobu římské říše, kdy křesťané byli považováni za lovnou zvěř dobrou k vraždění a napadání. To musí skončit. Evropská unie při tom musí sehrát svou úlohu a zajistit svobodu projevu a svobodu praktikování pro náboženské skupiny nejen v Unii, ale i v zemích, jež žádají o přístup, a já si myslím, že tak činíme. To je velmi důležitý aspekt na celém světě.

(GA) Jsem rád, že toto historické usnesení bylo dnes schváleno a zejména, že jsme je schválily jednomyslně.

 
  
MPphoto
 

  Ryszard Czarnecki (ECR).(PL) Pane předsedající, toto usnesení je velmi důležité, protože je první a protože přichází ve velmi důležitou chvíli. Víme o masakru křesťanů v Iráku. Víme, co se děje v Egyptě a co se tam v posledních letech nedělo. Známe jednotlivé případy vražd křesťanských duchovních – i ty jsou důležité, a nejen duchovních, v Turecku, Sýrii a Pákistánu. Víme také o tom, co se děje v některých afrických zemích s muslimskou většinou. V souvislosti s tím jsem velmi překvapen mlčením předsedy Evropské komise, pana Barrosa. Celý týden nevydal jediný komentář. Až když byl přinucen předsedy vlád členských států, přestože mezi ně nepatřil předseda vlády mé země, učinil k tomuto problému prohlášení. Je dobře, že paní Ashtonová k tomu něco řekla, ale přesto měl předseda Evropské komise v této věci ihned intervenovat. Neudělal to a to je velmi politováníhodné.

 
  
  

Návrhy usnesení: (RC-B7-0044/2010)

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, jsem rád, že si tato sněmovna uvědomuje, že Bělorusko sklouzlo do absolutismu. Režim v Bělorusku představuje systém vlády, kterého se tento kontinent rozhodl zbavit před dvaceti lety.

Doufám ale, že tento návrh by u některých kolegů mohl vyvolat sebeanalýzu. Podívejte se na to z hlediska bývalého sovětského aparatčika, který analyzuje Evropskou unii. Přísahám vám, že by mohl najít několik věcí, kvůli nimž by se tu cítil jako doma. Viděl by, že nám nevládne zvolený prezident a systém, který jsme si zvolili, ale 27členné politbyro zvané Evropská komise, viděl by toto gumové razítko Parlamentu, které by přineslo trochu nostalgické vzpomínky, viděl by sérii pětiletých plánů, jimiž řídíme své záležitosti, a viděl by dokonce i kolonu speciálních limuzín a zvláště zásobovaných obchodů pro zaměstnance systému a příslušníky nomenklatury.

A navíc by viděl to, čemu Engels říkal „doktrína falešného svědomí“ – tedy když lidé volí, nechápou svůj skutečný zájem a je na nás, abychom jim vnutili lepší systém. Připomíná mi to onu děsivou závěrečnou scénu z Orwellovy Farmy zvířat, kdy se zvířata dívají z člověka na prase a z prasete na člověka a zjišťují, že nemohou rozlišit, kdo je kdo.

 
  
MPphoto
 

  Mitro Repo (S&D).(FI) Pane předsedající, i já jsem hlasoval pro toto usnesení, které bylo přinejmenším velmi potřebné. Podle mého názoru by Evropská unie měla být zvláště bdělá, pokud jde o porušování lidských práv, ke kterému dochází v oblastech, které s ní sousedí. Byl bych chtěl, aby se zpráva více věnovala problémům mládeže. Mládežnické organizace v Bělorusku nemohou svobodně působit a mají charakter podzemních organizací.

Již více než rok mají mladí lidé v Evropě ve zvyku organizovat pouliční akce, při nichž v evropských hlavních městech zacpávají ústa významným sochám, protože jsou němé. To je protest proti omezené svobodě projevu v Bělorusku. Doufám, že mladí Evropané nebudou muset zacpat ústa Evropskému parlamentu nebo nás umlčet, ale že my můžeme odvážně bránit své hodnoty a demokracii.

 
  
MPphoto
 

  Kristian Vigenin, jménem skupiny S&D. (BG) Pane předsedající, dámy a pánové, skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu podporuje předložené usnesení. Jsme přesvědčeni, že se stane důležitým signálem jak pro běloruské úřady, tak pro občanskou společnost, sdělovací prostředky a pro každého, kdo bojuje za demokratický rozvoj této země. Doufáme, že opatřením navrženým v usnesení bude věnována důkladná pozornost, projedná je Komise a Rada a budou co nejdříve prováděna, aby splnila svůj účel.

Inaugurační slavnost opětovně zvoleného prezidenta Lukašenka, která je plánována na zítřek, nezastaví to, co hraje proti němu, tedy legálnost voleb a způsob, jakým byly v těchto volbách zaznamenávány výsledky. Unie použila různé politiky a mechanismy na ovlivnění Běloruska a jeho vedení, ale se skromnými výsledky. Možná nadešel čas zamyslet se nad novými možnostmi nebo nad tím, zda v regionu nenastala nová situace, která nám umožní použít jiný mechanismus.

To, na co naráželo usnesení, co je považováno za mimořádně důležité a co se ještě nezkusilo, je koordinace naší politiky a vztahů s Běloruskem s jeho bezprostředními sousedy, což je Rusko, náš strategický partner, a Ukrajina, součást Východního partnerství. Myslím si, že společným a soustředěným úsilím bychom mohli dosáhnout alespoň takového ovzduší, které by politicky napomohlo ke spravedlivým a demokratickým parlamentním volbám, tedy volbám, které jsou plánovány na příští rok.

Evropský parlament musí také plně využít možnosti, které se nabízejí. Dnes jsme rozhodli o vyslání delegace do Běloruska a já věřím, že to, zda bude delegaci umožněno zemi navštívit a zda jí bude poskytnuta nezbytná pomoc a kontakty, prověří běloruské vedení. Umožní nám to také získat jasnou představu a objevit možnosti, které tamní situace skýtá.

 
  
MPphoto
 

  Bogusław Sonik (PPE).(PL) Pane předsedající, úvodem bych chtěl vyjádřit pobouření nad tím, že pan Hannan přirovnává Bělorusko k Evropské unii. Jeho nesmyslné prohlášení bylo o to nepříjemnější, že mu někteří kolegové z Polska z řad evropských konzervativců a reformistů tleskali.

Lukašenkův režim by měl být izolován. Nynější politika se spoléhá na to, že režim se postupně otevře demokracii, což se ukázalo jako nesprávný odhad. Sankce, které by měly být uvaleny na Lukašenkův režim, by měly být tvrdé, a to mimo jiné i proto, že jde o zemi ležící v bezprostředním sousedství Evropy. Ve vztahu k těmto zemím bychom měli očekávat stejný standard jako u členských států Evropské unie. Chtěl bych zejména, aby Evropská komise podpořila nezávislé sdělovací prostředky, například TV Belsat, Radio Racyja a další. Jsou důležitá pro šíření informací, které se tak mohou dostat k běloruským občanům.

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Pane předsedající, události v Bělorusku spojené s prezidentskými volbami opět otřásly veřejným míněním v Evropě. Po období relativního klidu prezident Lukašenko opět používá sílu proti opozičním aktivistům. Opět se vrátil k nejostudnějším rysům svého diktátorského režimu. Brutální srážka s účastníky mírové demonstrace a uvěznění opozičních vůdců a kandidátů opozice během voleb je jasným porušením lidských práv a znamená, že se režim zřekl opatření, která měla zlepšit vztahy s demokratickými zeměmi v Evropě.

Proto plně podporuji usnesení Parlamentu, v němž se požaduje okamžité propuštění politických vězňů a opakování voleb. Rozhodně odsuzuji diktátorské praktiky režimu prezidenta Lukašenka. Jsem přesvědčen, že tlak ze strany evropských orgánů pomůže uklidnit represe proti běloruským občanům. Schvaluji i opatření, která podporují rozvoj občanské společnosti pomocí uvolnění vízové politiky, udělování stipendií studentům a příslušníkům akademické obce a financování nezávislých organizací a sdělovacích prostředků.

 
  
MPphoto
 

  Morten Messerschmidt (EFD).(DA) Pane předsedající, není pochyby o tom, že Bělorusko je pro Evropu tvrdým oříškem, a je pravda, že bychom měli využít každou příležitost ke kritice režimu jako – naštěstí – poslední komunistické diktatury. V Dánsku máme přísloví, že ten, kdo žije ve skleníku, by neměl házet kamením, a proto možná stojí za to podívat se, jak vypadá EU z hlediska Běloruska. EU je samozřejmě řízena Komisí složenou z úředníků, kteří nemají vůbec žádný všelidový mandát, a přitom jen tato Komise složená z lidí, za kterými nestojí žádné lidové hnutí, kteří nemají komu podávat zprávy a nemají žádný mandát od občanů, může předkládat návrhy. Jakmile jsou tyto návrhy prosazeny, kdo s obrovským politickým vlivem nakonec rozhodne, jak mají být právní předpisy EU prováděny v členských státech? Jsou to zase lidé, kteří nebyli demokraticky zvoleni, jsou to soudci, kteří sedí pěkně daleko od reality. Totéž lze říci o tomto Parlamentu, kde se většina cítí velmi pohodlně ve skleněných palácích, kam byli posazeni, nemusí se vůbec nikomu zodpovídat a nemusí ani v nejmenším rozumět žádným velkým starostem a mezi evropskými občany panuje opozice a rozruch. Podíváme-li se na EU z hlediska Běloruska, možná uvidíme mnoho děsivých podobností s diktaturou, proti které se snažíme bojovat.

 
  
MPphoto
 

  Ryszard Czarnecki (ECR).(PL) Pane předsedající, podpořil jsem usnesení, neboť jsem si vědom, že situace v Bělorusku je velmi specifická. Stojíme před prudkým nárůstem represí vedených proti ochráncům lidských práv. Na druhé straně tušíme, že se to děje v důsledku nerozvážné politiky některých členských států Evropské unie, neboť je zřejmé, že naprosto nebylo potřebné propůjčovat panu Lukašenkovi důvěryhodnost v očích Evropy a Evropské unie takovým způsobem, jakým to předvedl pan Berlusconi, který navštívil Bělorusko, litevská prezidentka, paní Grybauskaitėová, a ministři zahraničí Německa a Polska. Dnes musíme bojovat za občanské svobody v Bělorusku, i když bychom to měli dělat tak, abychom netlačili Bělorusko do náruče Ruska, protože i to je velmi důležité.

 
  
  

Zpráva: Derk Jan Eppink (A7-0374/2010)

 
  
MPphoto
 

  Sergej Kozlík (ALDE). (SK) Zkušenosti z mnoha členských států ukazují, že ani 6 let po nařízení Rady Evropské unie č. 1/2003 nebylo dosaženo pozitivního posunu v jednotném uplatňování pravidel hospodářské soutěže.

Vnitrostátní soudy při rozhodovaní sporů nevyužívají možnost požádat Evropskou komisi o informaci nebo o názor k dané věci ani právo obrátit se na Evropský soudní dvůr s předběžnou otázkou, ale ani Komise nevyužívá právo intervenovat jako amicus curiae. Praxe ukazuje na značné problémy soudní aplikační praxe v této oblasti s výraznými odchylkami od ustálené judikatury evropských soudů. Vyzval jsem proto Komisi, aby věnovala pozornost rozhodování vnitrostátních soudů a přijala nezbytná opatření na dosažení tohoto cíle. Výzva je zapracovaná ve zprávě o hospodářské soutěži a závěrečný text zprávy jsem podpořil.

 
  
MPphoto
 

  Morten Messerschmidt (EFD).(DA) Pane předsedající, není pochyby o tom, že evropská konkurenceschopnost je pod značným tlakem. Musíme se ptát, zda mezi členskými státy skutečně existuje vůle něco s tím udělat. Jedna věc je však jasná a tou je skutečnost, že jsme stvořili měnu, společnou měnu, která se ukázala být katastrofální pro celou jižní Evropu. Jedním z důvodů je to, že většina těchto zemí není schopna držet krok a naprosto selhala při provádění reforem, které jsou nezbytné, máme-li se vyrovnat s budoucí konkurencí ze strany Číny, Indie, Jižní Ameriky a dalších oblastí. Ani v těch oblastech, na které bychom rádi pohlíželi jako na snadné oblasti, však nelze dosáhnout dohody. Příkladem je tak jasná iniciativa, jakou je evropský patent. Je strašné, že ani v této čistě technické oblasti nejsme schopni dosáhnout dohody. To je jeden z příkladů neefektivnosti EU. V oblasti, která by tak snadno mohla být přínosná, jsme dopustili, aby nám jazykové rozdíly přehradily cestu k dosažení dohody. Ve skutečnosti to výmluvně svědčí o falešných základech celé této spolupráce.

 
  
MPphoto
 

  Cristiana Muscardini (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ocenila jsem flexibilitu Komise při přípravě dočasných opatření v oblasti státní podpory, která byla zavedena v reakci na finanční a hospodářskou krizi. Souhlasím také, že je dobrý nápad připravit podrobné hodnocení přijatých rozhodnutí, aby byly zajištěny rovné soutěžní podmínky v celé Unii.

Souhlasím s tím, že Komise byla vyzvána, aby zajistila, že banky vrátí přemrštěnou státní podporu, které se jim dostalo, a tak bude zajištěna spravedlivá soutěž na vnitřním trhu. Byla jsem jednou z těch, kdo kritizoval velký objem podpory, na niž se použily peníze daňových poplatníků. Myslím si, že veřejné peněžní prostředky by měly být používány na podporu růstu.

Doufám, že tentokrát to bude naposledy, co se používají úspory daňových poplatníků ve prospěch akcionářů a lehkomyslných manažerů bank, a že budou zavedeny nové formy kontroly, které v budoucnu zabrání opakovaným spekulacím poškozujícím hospodářství.

Vítám vůli podpořit použití pomoci na podporu projektů společného zájmu, zejména projektů týkajících se obnovitelné energie.

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Pane předsedající, i mně bylo mi potěšením podpořit toto usnesení.

Řekl bych, že jednou z primárních funkcí Evropské unie je zaručovat spravedlivou hospodářskou soutěž pro všechny, a zejména pro malé a střední podniky, ale pochopitelně i pro spotřebitele.

Dlouho panovalo podezření, že lidé tento trh zneužívají, a v této chvíli jsou lidé v mé zemi znepokojeni systematickým růstem cen například benzínu a nafty u všech čerpacích stanic v celé zemi.

Stejně tak byli zemědělci dlouho podezříváni z kartelu, zejména pokud jde o jednotné a rychlé snižování cen dobytka z rozmaru.

A v nedávné době jsme pochopitelně zaznamenali, že Evropský soudní dvůr vedl řízení proti telekomunikačním společnostem v otázce nákladů na roaming v Evropě.

Musíme být tedy neustále bdělí a připravení podniknout v případě nekalé soutěže rozhodné a okamžité kroky.

 
  
MPphoto
 

  Ryszard Czarnecki (ECR).(PL) Pane předsedající, toto je důležitá zpráva, kterou zpracoval někdo s bohatými zkušenostmi v této oblasti.. Myslím si, že je třeba jasně říci, že si Evropská unie zaslouží větší otevřenost a větší konkurenci. Neměli bychom se toho bát. Podporuje to rozvoj v Evropě v situaci, kdy jsme, upřímně řečeno, daleko za Amerikou a Asií. Takové usnesení přispěje k větší účinnosti evropského hospodářství, a proto je tak důležité a potřebné, a proto jsem hlasoval pro jeho přijetí.

 
  
  

Zpráva: Michael Gahler (A7-0377/2010)

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat zpravodaji, panu Gahlerovi, za tuto skvělou zprávu. Výborně zohledňuje potřeby nejsevernějších oblastí a udržitelný rozvoj, který je zde potřebný. Vzhledem k tomu, že já sám pocházím ze severu, bylo mi velkým potěšením sledovat tento proces. Zjistil jsem, že zpráva uspokojivě zohledňuje skutečnosti související s klimatem a s živobytím obyvatel. Zabývá se například chovem sobů, což je velmi důležitý zdroj živobytí v této oblasti. Pan Gahler také bral výrazně v úvahu jediný evropský původní národ, národ Sámů.

Chtěl bych především pochválit pana Gahlera a poděkovat mu za to, že věnoval pozornost pozměňovacímu návrhu, který jsem předložil a který se týká informačního střediska pro Arktidu na Laponské univerzitě, a dále za to, že se o něm v této zprávě zmínil. To je velmi důležité. Jsem rád, že Finové předvádějí v této záležitosti mezistranickou spolupráci. Jde o budoucnost severní dimenze Finska a celé severní Evropy, tedy dimenze, v níž chceme být svědky udržitelného rozvoje.

 
  
  

Zpráva: Traian Ungureanu (A7-0378/2010)

 
  
MPphoto
 

  Kristian Vigenin, jménem skupiny S&D. (BG) Skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu je přesvědčena, že zpráva o strategii pro Černé moře je skutečně důležitá a aktuální, neboť přináší zhodnocení toho, co bylo v oblasti Černého moře doposud dosaženo, a dává řadu doporučení, co může Evropská unie ještě v tomto ohledu vykonat.

Jsme přesvědčeni, že politická koordinace mezi partnery, kteří mají velmi různorodou úroveň spolupráce s Evropskou unií, je obtížná, ale není nemožná. Z politického hlediska má smysl také zkusit spojit naše úsilí s vědomím toho, že tři ze zemí jsou členskými státy Evropské unie, jedna je strategickým partnerem a další jsou součástí východního partnerství, zatímco Turecko je kandidátem na členství.

Neschopnost Evropské unie angažovat se více v této oblasti, alespoň doposud, nás připravila o vývoj a o možnost využít velký potenciál. V tomto smyslu bychom měli říci, že se v této chvíli černomořská synergie, která byla od počátku hodnocena jako nedostatečně ambiciózní iniciativa ze strany Evropské unie, musí rozvinout ve skutečnou strategii pro Černé moře.

Již máme interakční modely, které můžeme úspěšně aplikovat, samozřejmě za předpokladu, že je přizpůsobíme regionu. Příkladem je strategie pro Baltské moře, která je na makroúrovni úspěšná při rozvíjení spolupráce na regionální úrovni.

Jsme přesvědčeni, že právě teď je třeba uskutečnit několik kroků, z nichž některé nebyly ve zprávě obsaženy. Pokud jde o praktickou část, v rámci právě probíhající revize politiky sousedství musíme především uvažovat o větší soudržnosti černomořské synergie a Východního partnerství, neboť téměř všechny země Východního partnerství, kromě Běloruska, jsou také součástí černomořské synergie.

Druhý aspekt se týká posílení politického dialogu na ministerské a na parlamentní úrovni. Měli bychom se také pokusit nalézt větší soudržnost mezi strategií pro Podunají a budoucími iniciativami pro oblast Černého moře. To všechno by mělo vyústit ve strategii, která by v budoucím rozpočtovém rámci měla samostatné rozpočtové financování.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Grzyb (PPE).(PL) Pane předsedající, návrh obsažený v usnesení pana Ungureana, jež bylo právě schváleno, aby se černomořská politika stala plnohodnotnou strategií, si zaslouží širokou podporu. Skutečnost, že Bulharsko a Rumunsko jsou členskými státy EU, Východní partnerství – zvláštní vztahy s některými zeměmi Východního partnerství a s Ruskem – a probíhající jednání s dalšími zeměmi v regionu o členství v EU, to vše vysvětluje politický význam této oblasti pro Evropskou unii. Černé moře se stalo důležitou oblastí z hlediska přepravy energetických zdrojů a z hlediska slibných projektů, které jsou pro Unii důležité, jako je projekt Nabucco, který je strategicky důležitý pro diverzifikaci dodávek plynu. Plně sdílím také názor pana Ungureana, jemuž blahopřeji ke zprávě, že strategie musí zajistit uznání všech subjektů v regionu, nejen největších států, a že musí jít skloubit s jinými strategiemi, například se strategií pro Středomoří.

 
  
MPphoto
 

  Alajos Mészáros (PPE).(HU) Pane předsedající, přistoupením Rumunska a Bulharska v roce 2007 se část Černého moře stala vnitřním mořem Evropské unie. Tato oblast má mimořádný strategický význam a naše zapojení v ní musí být posíleno. Za tím účelem je rozhodující, aby Parlament kromě poskytování finančních a lidských zdrojů vypracoval novou strategii ve formě samostatné položky rozpočtu EU. Nová strategie musí sloužit k zajištění míru, stability a prosperity v oblasti Černého moře a musí zaručit dodávky energie pro EU. Diverzifikace dodávek a zdrojů musí mít dokonce vyšší prioritu, a proto bych chtěl zdůraznit význam plánovaného rozvoje terminálů na zkapalněný zemní plyn v černomořských přístavech. Tranzitní trasy křižující touto oblastí by mohly rovněž významně zlepšit zásobování EU. Další posílení spolupráce se zeměmi v oblasti Černého moře je zásadním předpokladem úspěchu projektu Nabucco, transjadranského plynovodu a panevropského ropovodu, které jsou pro EU mimořádně významné. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
  

Návrhy usnesení: (RC-B7-0044/2010)

 
  
MPphoto
 

  Cristian Dan Preda (PPE).(RO) Pane předsedající, stejně jako v případě Běloruska bych chtěl uvést důvod svého hlasování o strategii EU pro oblast Černého moře. Úvodem bych chtěl říci, že můj kolega, Traian Ungureanu, si načasoval myšlenku na zpracování návrhu zprávy z vlastního podnětu mimořádně příhodně na dobu, kdy Evropská unie posiluje svou regionální politiku tím, že připravuje strategie pro pobřežní oblasti, jako je Baltské moře, nejsevernější oblast a v tomto případě pro Černé moře.

Chtěl bych také říci, jak jsem potěšen, že pozměňovací návrhy, které jsem předložil, byly začleněny do textu usnesení. Tyto pozměňovací návrhy zdůrazňovaly nutnost vytvořit v této oblasti síť nevládních organizací, podpořit programy propagující mezikulturní a mezináboženský dialog a iniciativy, jako je síť černomořských univerzit. Podle mého názoru jsou všechna tato opatření dobrým příkladem toho, jak může interakce mezi občanskými společnostmi vyvolat pozitivní synergii v regionu.

Nakonec bych chtěl zdůraznit nejen potřebu dosáhnout rovnováhy mezi hospodářským rozvojem a ochranou životního prostředí, ale i potřebu plně provádět Úmluvu o ochraně Černého moře před znečištěním. Doufám, že tato iniciativa, dnes schválená Parlamentem, získá i očekávanou pozornost Rady, která by se tímto tématem měla zabývat jako prioritní záležitostí evropské agendy.

 
  
  

Písemné vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Ana Gomes (A7-0368/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Vezmeme-li v úvahu zeměpisnou polohu Libye a vzájemnou hospodářskou závislost mezi EU a Libyí, je další pokračování strategického partnerství mezi EU a Libyí ve společném zájmu. Nemůžeme však pominout diktátorský režim, který vládne této zemi a kterému chybí úcta k lidským právům a k základním svobodám. Navzdory jasnému zájmu mnoha členských zemí na dalším pokračování rámcové dohody s Libyí nemůže EU opominout základní hodnoty, které brání, a podřídit se pouze hospodářským zájmům. Partnerství je potřebné k provádění právních reforem v zemi v oblasti lidských práv a zároveň k diverzifikaci národního hospodářství, a to s ohledem na určitý pokrok, jehož již bylo dosaženo, jako například upuštění od jaderného programu nebo dokonce mezinárodní závazky, které stát má, pokud jde o lidská práva, a to navzdory sankcím ze strany OSN.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro toto usnesení o jednáních o rámcové dohodě mezi EU a Libyí. Libye zůstává autoritativním režimem, její obyvatelé nepožívají základní lidská práva a pravidelně je vykonáván rozsudek trestu smrti. Státní orgány nejsou demokraticky odpovědné a státní moc není zakotvena v právním státě. Libye nicméně rozšiřuje své obchodní a politické vztahy s členskými státy a je pro EU strategicky významná. Jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí byla zahájena v listopadu 2008.

Rozvoj vztahů musí být však podmíněn plným respektováním evropských hodnot a zásad a je důležité, abychom rozhodně žádali, aby Rada a Komise podnikly nezbytné kroky, například aby Libyi rozhodně doporučily ratifikaci a provádění Ženevské úmluvy o uprchlících z roku 1951 a jejího Protokolu z roku 1967, aby vyžadovaly, aby libyjské orgány podepsaly memorandum o porozumění, jež by umožnilo legální přítomnost UNHCR v zemi, a aby přiměly Libyi k přijetí moratoria na trest smrti atd. – to vše s cílem chránit evropské hodnoty.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám závazky přijaté v souvislosti s právě dojednanou rámcovou dohodou, která se týká širokého spektra záležitostí, od posilování politického dialogu po řízení přistěhovalectví, od rozvoje obchodních a hospodářských vztahů po zabezpečení dodávek energie a lepší spolupráci v řadě odvětví. Jsem přesvědčena, že rámcová dohoda by mohla být příležitostí, jak posílit politický dialog mezi Libyí a EU. Chtěla bych podtrhnout úlohu rámcové dohody, jejíž součástí jsou opatření, která mají napomoci rozvoji institucionálních kapacit jako prostředku pro posilování občanské společnosti, která napomáhá modernizaci, podporuje zavedení demokratických reforem a vytvoření nezávislé sociální komunikace a právního státu a podporuje další úsilí zaměřené na otevírání prostoru pro společnosti, akademické instituce, nevládní organizace a další libyjské subjekty.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Hospodářské partnerství mezi Evropou a Libyí se již stalo skutečností. Libye vlastní nejrozsáhlejší prokázané zásoby ropy v Africe a je třetím největším dodavatelem z hlediska celkového dovozu energie do Evropy (ropa a plyn). EU je navíc největším obchodním partnerem Libye (70 % celkového obchodu v roce 2009). Evropa musí uznat, že Libye hraje důležitou úlohu na poli regionální i celosvětové bezpečnosti, a to jak v souvislosti s potlačováním islámského extremismu, tak v souvislosti s regionální stabilizací.

Proto je třeba uvítat jednání o rámcové dohodě, ale jak jasně vyplývá ze zprávy, nesmíme pominout některé otázky, které považuji za zásadní: postupnou demokratizaci režimu, větší respektování lidských práv, zejména svobody v jejích různých podobách, postupnou změnu systému trestního práva, jejímž cílem je upuštění od trestu smrti, přijetí jurisdikce Mezinárodního trestního soudu a ratifikaci Ženevské úmluvy z roku 1951.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Zahájení jednání mezi Evropskou unií a Libyí je příležitostí pro zajištění lepších podmínek hospodářského rozvoje na obou stranách a zároveň na podporu zásadní změny ve Středomoří a v Africe, pokud jde o dodržování lidských práv, jejich příspěvku k míru a stabilitě a k boji proti změně klimatu. Libye má 6 milionů obyvatel, z nichž 2 miliony jsou cizinci. Vlastní nejrozsáhlejší prokázané zásoby ropy v Africe a je třetím největším dodavatelem z hlediska celkového dovozu energie do EU, pokud jde o ropu a plyn. EU je jejím největším obchodním partnerem: transakce mezi těmito dvěma stranami představují za rok 2009 téměř 70 % libyjského obchodu. Rámcová dohoda o partnerství musí být vnímána jako příležitost demonstrovat výhody lidských hodnot a demokracie, pokud jde o trvalý a různorodý rozvoj. Jak tato zpráva zdůrazňuje, tento proces nelze oddělit od základních hodnot EU, jako je boj proti trestu smrti a diskriminace menšin, přistěhovalců a uprchlíků, podpora veřejného zdraví a potřeba politické demokratizace.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Provádění rámcové dohody, jejímž cílem je podpora spolupráce v boji proti ilegálnímu přistěhovalectví a zároveň politický dialog založený na lidských právech, je jednou z priorit politiky Unie pro Středomoří. Přestože konečné znění obsahuje několik nepřesností, myslím si, že bychom ji měli podpořit v naději, že pobídne vládu v Tripolisu k většímu úsilí v boji proti obchodu s lidmi v této oblasti a přiměje ji zrevidovat situaci tak, aby se stala zodpovědným partnerem v dalších oblastech, jako je bezpečnost a energetika.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Libye je zemí, která vyžaduje hodně práce. Diktatura, přehlížení lidských práv, nedostatečná přistěhovalecká politika a nedostatečně rozvinuté poskytování zdravotnických služeb, to jsou jen některé z problémů, s nimiž se musí Libyjci a cizinci žijící v Libyi každodenně vyrovnávat. Potenciál, bohaté přírodní zdroje a kulturní dědictví této africké oblasti jsou na jedné straně hodnotami, které mohou Libyi umožnit dosáhnout hospodářského rozvoje, zlepšení kvality života lidí žijících a otevření země mezinárodním trhům. Diskutování o přijatelných podmínkách pro dohodu mezi EU a Libyí, to znamená přesvědčení libyjských úřadů o nutnosti skoncovat s praktikami, které porušují základní lidská práva, změnit přistěhovaleckou politiku a přijmout právní odpovědnost, přinese oboustranný prospěch a přispěje k rozvoji této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně.(IT) Dnes přijatá zpráva obsahuje návrhy, které Evropský parlament považuje za nezbytné, aby mohla být dokončena probíhající jednání mezi Evropskou unií a Libyí, jejichž cílem je uzavření dohody o spolupráci. Uzavření rámcové dohody by poskytlo příležitost zabývat se tak důležitými záležitostmi, jako jsou politické vztahy, přistěhovalectví a bezpečnost, energie, veřejné zdraví, rozvoj obchodu, změna klimatu, energetika a kultura. Zároveň by to byl rozhodující krok k dosažení obecnějšího cíle, jímž je zlepšení vztahů mezi středomořskou oblastí Evropské unie a Afrikou. Jako italský poslanec Evropského parlamentu musím zdůraznit historické a hospodářské důvody, které po léta vedou Itálii k příznivým vztahům s Libyí. Zároveň musím zdůraznit význam posilování spolupráce mezi EU a Libyí, a tím mám na mysli nejen spolupráci v hospodářské oblasti, ale i spolupráci z hlediska ochrany lidských práv. Doufám, že Evropská unie může hrát vedoucí úlohu při přijímání migrantů a při podpoře boje proti obchodu s lidmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Tato zpráva je ve svých rozporech překvapivá. Vítá jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí s případným výhledem na zařazení Libye do evropsko-středomořské zóny volného obchodu (EMFTA), kterou eurokracie plánuje posledních 15 let. Uvádí však i seznam celé řady porušení lidských práv a demokracie ze strany režimu, který popisuje jako autoritativní. Mezitím však zachováváme obecné stanovisko vůči Kubě. To je případ dvojího metru. Pro dnešní Evropskou unii není nezbytným předpokladem obchodu dodržování lidských práv a demokracie, ale zřízení tržního hospodářství a svobodné, pokřivené hospodářské soutěže. Unie představuje zavrženíhodný imperialismus, jak o tom svědčí její opožděná reakce na situaci v Tunisku.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Všichni víme, že v Libyi přetrvává diktátorský režim a systematicky jsou porušovány mezinárodní úmluvy týkající se základních práv a svobod. Navzdory těmto skutečnostem Libye rozšířila své obchodní a politické vztahy s členskými státy EU. Úloha Libye jako partnera v oblasti Středomoří a v Africe má v celé řadě otázek velký dopad na bezpečnost a stabilitu, zejména v otázce migrace, veřejného zdraví, rozvoje, obchodu, hospodářských vztahů, změny klimatu, energetiky a kulturního dědictví. V této souvislosti je rámcová dohoda, o níž se v této chvíli jedná, důležitá, ale musíme reagovat na několik základních problémů, zejména na postupnou demokratizaci režimu, dodržování lidských práv, změny trestněprávního systému spolu se zrušením trestu smrti jako na hlavní priority a taktéž na podpis Ženevské úmluvy.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Vztahy mezi Evropskou unií a Libyí je nutno posuzovat objektivně z hlediska jejich komplexnosti a významu pro Evropu. Důležitou úlohu hraje samozřejmě dodržování lidských práv, a proto má i smysl, aby Brusel vyzýval Libyi k ratifikaci Ženevské úmluvy o uprchlících z roku 1951, nebo aby naléhal na moratorium v otázce trestu smrti. Musíme však také zvažovat skutečnost, že Libye je důležitou tranzitní zemí pro ilegální masové přistěhovalectví z Afriky do Evropy. Z tohoto důvodu ničemu neposlouží obecné odmítnutí dohody o zpětném přebírání osob s Tripolisem, jak je uvedeno ve zprávě Výboru pro zahraniční věci.

Pokud s Libyí neuzavřeme dohodu o zpětném přebírání osob, tlak na Evropu jako cílový bod přistěhovalců ještě vzroste. Vzhledem k tomu, že masové ilegální přistěhovalectví je důležitým momentem ve vztahu k přežití Evropy jako historického subjektu, bylo by vhodné, aby Evropa zaujala diferencované stanovisko ke svým vztahům s Tripolisem a aby zahrnula Libyi do svých strategií týkajících se kontroly přílivu přistěhovalců.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně.(IT) Hlasovala jsem pro návrh doporučení Evropského parlamentu Radě k jednáním o rámcové dohodě mezi EU a Libyí. Plně podporuji hlavní body vyzdvižené paní Gomesovou ve zprávě, tj. nezbytnost moratoria v otázce trestu smrti, ratifikace Ženevské úmluvy o uprchlících, aktivní boj proti obchodu s lidmi, záruka spravedlivých ujednání týkajících se ilegálních migrantů a přijetí moderních azylových zákonů.

Chtěla bych ještě dodat, že jsme při několika příležitostech žádali, aby evropské orgány mohly před uzavřením rámcové dohody prověřit aktuální situaci v uprchlických táborech v Libyi. Parlament by měl podniknout okamžité kroky a měl by na tuto věc upozornit důrazněji. Pokud jde o mně a o mnoho dalších mých kolegů, nebudeme moci rámcovou dohodu podpořit, dokud nebudou splněny požadavky paní Gomesové uvedené ve zprávě, která byla dnes schválena.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Jednání, která probíhají mezi EU a Libyí na dokončení znění rámcové dohody, jejímž cílem je podpora politických a hospodářských vztahů mezi členskými státy a touto zemí Maghrebu, mají klíčový strategický význam pro přeshraniční vztahy Unie. Proto jsem hlasoval pro doporučení Evropského parlamentu Radě. Primárním cílem dohody je zlepšit politický, společenský a hospodářský život obyvatel Libye prostřednictvím podpory základních práv, což tvoří základ dohody. Dohoda bude usilovat o nápravu nedostatků v Libyi pomocí lepší ochrany lidských a demokratických práv a rozvojem obchodní spolupráce, stejně jako zavedením přísné společné kontroly ilegálního přistěhovalectví.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. (FR) Pokračování jednání mezi EU a Libyí jako prostředek posílení našich vztahů dostalo váhavě zelenou. V žádném případě to ale není bianko šek. Naše bezpečné dodávky energie, naše obchodní a hospodářské zájmy a naše spolupráce na řízení přílivu přistěhovalců by nikdy neměly zastínit skutečnost, že libyjské úřady a plukovník Kaddáfí trvale přehlíží nejzákladnější lidská práva. Plukovník Kaddáfí je diktátor, který je u moci 41 let a který jen před několika dny uvedl, že lituje odchodu svého tuniského kolegy, pana Ben Aliho. Je to represivní režim: tresty smrti (506 v květnu 2009, z toho 50 % byli cizinci), popravy a tělesné tresty, ilegální zadržování a nelidské zacházení s migranty, kteří přecházejí přes území Libye na své cestě do Evropy.

Naše usnesení trvá zejména na tomto bodu, když připomíná, že jakákoli společná přistěhovalecká politika musí být podmíněna přísnějšími zárukami týkajícími se ochrany přistěhovalců a dalších základních svobod. Každá dohoda o zpětném přebírání osob s touto zemí by stejně tak měla automaticky vylučovat žadatele o azyl, uprchlíky nebo ty, kdo potřebují ochranu, a měla by vylučovat kolektivní vyhoštění.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Již více než čtyřicet let panuje v Libyi diktátorský režim, v němž se moc soustředí do rukou jediného muže, plukovníka Kaddáfího, který je v africkém a arabském světě nejdéle vládnoucím čelním představitelem státu. Díky příjmům z ropy, které do jisté míry plynou na potřeby libyjské společnosti, mají Libyjci k dispozici bezplatné vzdělávání a zdravotní péči a dotované bydlení. Navzdory míře růstu HDP však rozvoj za ostatními zeměmi bohatými na ropu zaostává a hospodářství Libye je v rámci regionu méně diverzifikované, přičemž zahraniční investice nadále podléhají libovůli vládce.

I přesto, že má Libye zvláštní mezinárodní závazky týkající se dodržování lidských práv vzhledem k tomu, že byla nedávno zvolena do Rady OSN pro lidská práva a že ratifikovala několik právně závazných mezinárodních nástrojů, nepožívají Libyjci základních lidských práv a svobod. Pravidelně je vykonáván rozsudek trestu smrti.

Závěrem lze konstatovat, že strategický význam Libye společně s mnoha výzvami, které představuje, stvrzují potřebu komplexní politiky EU vůči této zemi. EU musí s Libyí spolupracovat v celé řadě otázek. Tato rámcová dohoda musí být rovněž podstatným nástrojem podpory právního státu, dodržování lidských práv, ochrany migrantů a uprchlíků a udržitelného rozvoje v Libyi.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně.(IT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, neboť jsem přesvědčena, že může pomoci libyjskému lidu zlepšit životní podmínky, které jsou často podmíněny nedostatečným dodržováním lidských práv a nejzákladnějších svobod.

Spolupráce mezi EU a Libyí může být rozhodujícím faktorem při podpoře potenciálu země, která se v současné době musí vypořádat s velmi složitou situací. Vězni jsou často mučeni a trpí tělesnými tresty, jako je bičování, bití, elektrické šoky a záměrné odpírání lékařské pomoci. Libye nemá žádné zákony v oblasti azylu a výsledkem je, že právně neuznává potřebu zaručovat ochranu uprchlíků.

Jako kdyby toho nebylo dost, u velkého počtu trestných činů se stále stále používá trest smrti a libyjské soudy nadále vynášejí rozsudky smrti v rozporu s mezinárodními normami týkajícími se práva na spravedlivý soudní proces. Evropská unie musí rámcovou dohodu uzavřít co nejdříve. Bude to první skutečná dohoda mezi Libyí a EU, a přinese proto místnímu obyvatelstvu skutečné výhody, pokud jde o základní práva a politickou a společenskou i hospodářskou oblast.

 
  
MPphoto
 
 

  Debora Serracchiani (S&D), písemně.(IT) Dnešní hlasování o rámcové dohodě mezi EU a Libyí je výsledkem komplikovaných jednání, zejména pokud jde o otázku migrantů. V Libyi je situace týkající se lidských práv uprchlíků a žadatelů o azyl mimořádně nebezpečná. Nejsou právně uznáváni a neexistuje žádný systém na jejich ochranu. Doufám, že jejich základní lidská práva budou zaručena, stejně jako jejich právo na azyl.

Libye neratifikovala Ženevskou úmluvu ze dne 25. července 1951, ani Protokol z roku 1967 o právním postavení uprchlíků, a v současné době to ani nemá v úmyslu. V roce 1981 však ratifikovala Úmluvu, která upravuje zvláštní aspekty problémů uprchlíků v Africe z roku 1969. Zavázala se tak dodržovat zásadu nenavracení migrantů žádajících o mezinárodní ochranu, kteří musí být určeni na základě kritérií, která jsou stejně přísná jako kritéria, jež stanoví sama Ženevská úmluva.

Podle mezinárodního práva mají lidé ze zemí, jako je Somálsko, Súdán, Eritrea a Etiopie právo na humanitární ochranu a politický azyl, a já doufám, že libyjské úřady budou ochotny spolupracovat s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

 
  
  

Návrhy usnesení: (RC-B7-0039/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro toto důležité usnesení vzhledem k tomu, že musíme co nejdůrazněji odsoudit nedávné útoky na křesťanské komunity po celém světě – v Egyptě, v Pákistánu, v Iráku nebo kdekoli jinde.

Křesťanské komunity žijí v různých muslimských zemích na Středním východě od počátků křesťanství. Proto je naprosto nepřijatelné, aby po staletích mírového soužití byli křesťané nuceni utíkat z těchto zemí nebo se uzavírat do ghett. To je dalším důvodem, abychom pokračovali v boji proti islámským fundamentalistům, kteří překrucují skutečnost a chtějí vykreslit náš globální postup proti terorismu jako útok proti muslimskému světu. Jsou to právě islámští fundamentalisté, kteří se snaží rozpoutat válku mezi náboženstvími a civilizacemi.

Proto musíme udělat vše, co můžeme, abychom vykořenili tyto náboženské fanatiky a vytlačili je na okraj společnosti. To musíme udělat ve spolupráci s umírněnými skupinami v muslimské společnosti. Proto bychom měli uvítat rázné reakce veřejnosti v některých muslimských zemích, jako je například Egypt, kde široká veřejnost důrazně odsoudila teroristické útoky proti křesťanům a požadovala zákrok proti těm, kdo jsou za útoky zodpovědni.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Všichni jsme byli naprosto šokováni nedávným teroristickým útokem proti syrskokatolickému chrámu v Bagdádu. Tento útok přišel jako vyvrcholení celé řady závažných, nábožensky motivovaných událostí. Jde o velmi citlivé téma. Evropská lidová strana (Křesťanští demokraté) se rozhodně přiklání k sekulárním zásadám a je nakloněna tomu, aby byla uznávána všechna náboženství v Evropě, včetně Islámu. Proto nemůžeme být neteční k osudu, který čeká řadu křesťanských komunit po celém světě. Každé náboženství se musí těšit stejnému uznání, a proto jsem podpořila toto usnesení Evropského parlamentu. Ke všem událostem, které Parlament odsuzuje, došlo v muslimských zemích, kde je třeba věnovat osudu křesťanů zvláštní pozornost. Proto se musíme všichni zasadit o zajištění uznání různého náboženského vyznání, a já věřím, že tento text je v souladu s tímto přístupem.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Baudis (PPE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o situaci křesťanů v souvislosti s náboženskou svobodou, podle níž je třeba odsoudit krvavé útoky proti křesťanům na východě. Útoky proti křesťanům v uplynulých měsících, zejména v Bagdádu a v Alexandrii, jsou tragédií pro mnoho obětí, ale i pro jejich bližní ve víře. Křesťané žijí na východě již 2000 let. Jsou vepsáni do historie své země. Dnes ale z této oblasti masově utíkají. V důsledku tohoto nuceného exilu ztrácejí tyto země podstatnou část svých lidských zdrojů. Pro oblasti Blízkého a Středního východu byla vždy typická různorodost a soužití náboženských menšin. Teroristé stojící za těmito útoky se pokoušejí podnítit srážku mezi východem a západem a popichují muslimský svět proti křesťanskému světu. A to všechno je ďábelsky naplánováno. Křesťané v Iráku a v Egyptě se mohou cítit opuštění a zrazení. Důležité je, aby egyptské a irácké úřady našly a důsledně odsoudily pachatele těchto masakrů.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Tato sněmovna byla konečně schopna hlasovat o širokém usnesení k situaci křesťanů po celém světě; dnes již ze spolehlivých údajů víme, že na křesťanskou komunitu celosvětově nejvíce doléhá břímě a tragédie pokračujícího společenského a právního pronásledování a diskriminace. Evropa musí udělat mnohem více, než doposud udělala na ochranu křesťanů po celém světě. Pokud chce, má na to nástroje. Můžeme doufat, že toto usnesení je začátkem změny v přístupu orgánů Unie, zejména z diplomatického a obchodního hlediska, k bilaterálním rozhovorům s mnoha – až příliš mnoha – zeměmi, které tolerují pronásledování křesťanů, nebo dokonce podporují kulturu křesťanofobie. EU musí při podpisu obchodních a hospodářských dohod a dohod o spolupráci se třetími zeměmi skutečně rozhodně trvat na ustanoveních o lidských právech, což doposud nedělala. Nadále není přijatelné, aby země, kde jsou křesťané diskriminováni a pronásledováni, podepisovaly s EU významné dohody, které se v zásadě opírají o dodržování lidských práv. Já proto prohlašuji, že dávám usnesení svůj hlas.

 
  
MPphoto
 
 

  Antonio Cancian (PPE), písemně.(IT) Podporuji návrh usnesení o situaci křesťanů v souvislosti s náboženskou svobodou, neboť evropská politika by neměla přehlížet stupňování násilí, k němuž docházelo v uplynulých měsících.

Evropa nesmí být příliš opatrná a nesmí se bát podpořit právo křesťanských komunit na Středním východě a po celém světě vyznávat svobodně svou víru a náboženství. Dialog a vzájemný respekt jsou pro Evropskou unii nezadatelnými hodnotami a je důležité, aby se vysoká představitelka, Catherine Ashtonová, stala mluvčí tohoto postoje a rozhodně jej zastávala v našich bilaterálních vztazích s jinými zeměmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Blahopřeji Evropské unii, že opakovaně projevila své odhodlání v oblasti náboženské svobody, svobody vyznání a svobody myšlení. Vlády mají povinnost zaručovat tyto svobody kdekoli na světě a musí brát v úvahu, že rozvoj lidských práv, demokracie a občanských svobod je obecným základem, na němž Evropská unie buduje své vztahy s ostatními zeměmi a který zabezpečuje ustanovení týkající se demokracie, jež je uvedeno v dohodách uzavřených mezi EU a třetími zeměmi.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – Všichni jsme v posledních měsících byli svědky nepříjemné situace koptských křesťanů v Egyptě. Takové násilné činy by měly být co nejrozhodněji odsouzeny. Nejde jen o nesnášenlivost vůči křesťanům, která by měla být odsouzena, ale o jakoukoli formu nesnášenlivosti vůči výkonu osobní náboženské svobody. Jsem přesvědčen, že toto usnesení je vyvážené, a proto jsem hlasoval v jeho prospěch.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně.(IT) Jsem ráda, že Evropský parlament projednal a přijal usnesení odsuzující nedávné útoky na křesťany. Náboženská svoboda je jedním z hlavních a základních lidských práv, právem, které obvykle uznává národní ústava a mezinárodní úmluvy. Existence mnoha předpisů na různých úrovních správy, jak národní tak mezinárodní, po celém světě svědčí o tom, že u významnosti náboženské svobody existuje jednomyslná shoda. Právní předpisy však nestačí. Je to základ, na němž je třeba budovat účinnou politiku. Za posledních padesát let vedla globalizace k vzájemnému kontaktu velmi vzdálených civilizací. Aby bylo zajištěno, že se tento kontakt nezvrhne v konflikt, nestačí jen odsoudit nedávné útoky. Musíme znovu zdůraznit své odhodlání vybudovat politiku, která podpoří náboženský pluralismus a zajistí, že se jednotlivé skupiny naučí vzájemné toleranci. Hrozbou není jen fundamentalismus. Dnes útočí na náboženskou svobodu i velmi rozšířený sekularismus, který se snaží vytlačit duchovní svět jednotlivce z veřejného života. Náboženská svoboda se týká všech náboženství. Týká se dokonce i ateistů. To proto, že akceptujeme-li náboženskou svobodu, musíme akceptovat i její opak, jinými slovy svobodu nevyznávat žádné náboženství.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Nárůst počtu útoků proti křesťanům vyžaduje společný postoj na jejich ochranu. Příslušné vlády musí zaručit, že pachatelé útoků budou identifikováni a postaveni před spravedlnost v řádném soudním řízení, aby se zvýšila náboženská tolerance. Křesťanům se musí dostat ochrany na základě rovnoprávného uznávání všech vyznání.

V situaci, kdy dodržování lidských práv a občanských svobod, včetně svobody náboženství nebo vyznání, je základní zásadou a cílem Evropské unie a je společným východiskem pro budování vztahů se třetími zeměmi, musí Evropská unie opětovně potvrdit svou podporu každé iniciativě, jejímž cílem je napomoci dialogu a vzájemnému respektování jednotlivých náboženských a jiných komunit.

V neposlední řadě je třeba vyzvat církevní orgány, aby podporovaly toleranci a přijaly iniciativy zaměřené proti nenávisti, radikalizaci násilí a extrémistu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Já jsem byl jedním z prvních zastánců tohoto návrhu usnesení, jehož popis situace, kterou musí snášet křesťanské menšiny v některých zemích Středního východu, je podle mého názoru do velké míry aktuální a přesný. Jednou z nejvznešenějších funkcí Evropského parlamentu, pokud jde o vnější činnost, je obrana a podpora hodnot, v něž věříme. V tomto případě mám na mysli konkrétně svobodu myšlení, svobodu svědomí, svobodu vyjadřování a náboženskou svobodu. Tyto svobody byly jasně zpochybněny hanebnými útoky náboženských fanatiků, kteří zavraždili nevinné lidi, někdy i v masovém měřítku, a to způsobem, který považuji za nelidský a zároveň nepochopitelný.

Doufám, že toto usnesení, podpořené všemi parlamentními skupinami, pomůže zvýšit informovanost veřejnosti, vládních představitelů a představitelů veřejné správy v dotčených zemích o významu plného výkonu základních svobod v jejich zemích a o nutnosti postavit vrahy a agitátory před spravedlnost. Je to důležité pro podporu dialogu mezi náboženstvími a kulturami uvnitř našich společností i mezi nimi, neboť navzdory tomu, že žijí na různých kontinentech, sdílí řadu společných hodnot a vizí.

 
  
MPphoto
 
 

  Philippe de Villiers (EFD), písemně. (FR) V roce 2011 je křesťanská komunita nejpronásledovanější komunitou na světě. Evropské členské státy si toho naštěstí povšimly a začínají reagovat.

Naše odsouzení útoků je spravedlivé a nezbytné, ale nestačí. V tomto usnesení se neobjevuje zásada reciprocity.

Navíc polovičaté odsouzení tureckých akcí ve vojensky okupované části Kypru ze strany EU nebude bohužel následováno takovými důsledky, v jaké doufali lidé ve Francii, tedy zastavením přístupových jednání s Tureckem, a nebude popudem pro žádnou iniciativu.

Podporuji toto usnesení na podporu křesťanů zavražděných po celém světě, ale lituji přitom chyb a nesrovnalostí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Útoky na křesťany sílí po celém světě. Tato znepokojivá a politováníhodná skutečnost musí každého hluboce mrzet, zejména proto, že křesťanství hlásá mír a porozumění mezi lidmi, bez ohledu na to, zda jde o Židy nebo Řeky, jak by řekl svatý Pavel. Je ohrožena náboženská svoboda a klid komunit, které existují po staletí. Žijí v míru vedle jiných náboženství v oblastech, kde se usídlily, a jsou předmětem nevybíravého násilí jen proto, že věří v Krista. Otázka však sahá mnohem dál. Kromě útoků, které byly spáchány, je křesťanská víra a její projevy napadána i v Evropě samé, často pod rouškou takových pokřivených názorů, jako je sekulárnost a nestrannost států a orgánů. V tomto ohledu musím vyjádřit politování nad nedávnými útoky na katolickou mši v Barceloně a vyzvat španělskou vládu a evropské orgány, aby odsoudily křesťanofobní atmosféru, která se šíří, a bojovaly proti ní. Ti, kdo popírají vlastní kořeny, si nezaslouží uznání od nikoho.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Každý má právo na svobodu náboženství, vyznání a myšlení. Z tohoto práva vyplývá svoboda praktikovat své náboženství nebo vyznání jednotlivě nebo společně s ostatními, na veřejnosti i v soukromí, bohoslužbou, dodržováním náboženských zvyklostí a učení. Statistiky o náboženské svobodě dokládají, že většina náboženského násilí je namířena proti křesťanům. Je velmi dobře známo, že při nedávných krvavých útocích proti křesťanům v Nigérii, v Alexandrii, na Filipínách, v Iráku a v Sýrii byly ztraceny nevinné životy. Íránská vláda navíc vystupňovala svou kampaň proti křesťanům v této islámské republice. I ve Vietnamu dochází ke krutému potlačování činnosti katolické církve a dalších náboženských komunit. Kromě odsouzení těchto útoků a nátlaku na vlády, aby zaručily svobodu náboženství a myšlení, musí Rada, Komise a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci věnovat větší pozornost problematice náboženské svobody a přijmout konkrétní a neodkladná opatření, včetně opatření proti zemím, které vědomě nechrání náboženské vyznání.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Fidanza (PPE), písemně.(IT) Z usnesení, o němž se dnes hlasovalo, je vidět velké znepokojení z narůstající nesnášenlivosti, represe a násilných činů proti křesťanům. Myslím si, že je nanejvýš nutné odsoudit nedávné události v zemích, které jsou od nás daleko, ale mají zavedenou křesťanskou komunitu. Události v Egyptě, v Nigérii, v Pákistánu, na Filipínách, na Kypru, v Íránu a Iráku jsou ještě závažnější uvážíme-li, že náboženství je zneužíváno jen v zájmu moci. Evropská unie by měla prostřednictvím vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze svobody náboženství a vyznání a z bezpečnosti náboženských komunit, včetně křesťanů, učinit prioritu v mezinárodních vztazích Unie. Tato priorita by se měla odrážet v mezinárodních dohodách a ve zprávách o lidských právech. Jsem přesvědčen, že náboženskou svobodu je třeba usilovně hájit, a to i za tu cenu, že na země, které nedodržují základní zásady, uvalíme přísné sankce.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Jak se uvádí v usnesení, podpora demokracie a dodržování lidských práv je třeba považovat za jeden z nejdůležitějších cílů Evropské unie. V uplynulých měsících jsme byli svědky náhlého vzestupu násilí proti křesťanským menšinám po celém světě, zejména v zemích, kde je většinovým náboženstvím islám. To nelze déle tolerovat. Podporuji toto usnesení v naději, že evropské orgány budou proti náboženské nesnášenlivosti bojovat s větší rozhodností a použijí veškeré prostředky, které mají k dispozici, aby milionům křesťanů roztroušených po celém světě zajistily při bohoslužbách bezpečnost a svobodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. (FI) Příští týden si budeme připomínat památný den holocaustu, který nás samozřejmě zavede zpět do minulosti a do Osvětimi. Je dobře, že usnesení, které jsme schválili, nás přivádí do současnosti, abychom mohli přemýšlet o současných mučednících. Předpokladem je, že náboženská svoboda musí platit pro všechna náboženství.

Jestliže se věcí zabýváme samostatně, odloučeně od pronásledování, kterému jsou vystaveni křesťané, neznamená to, že jsme zaujatí. Je tomu tak proto, že tato největší skupina těch, kdo trpí pronásledováním, je skupinou, na niž se v Evropě vždy nejsnáze zapomíná. Je čas to napravit, neboť víme, že v minulém století zemřelo kvůli své víře více křesťanů, než v předchozích 1900 letech. A z těch, kdo nyní umírají kvůli své víře, je 75 % křesťanů.

Organizace Open Doors International vydala seznam deseti zemí, kde se křesťané setkávají s největším násilím na světě. Je to Severní Korea, Írán, Saudská Arábie, Somálsko, Maledivy, Afghánistán, Jemen, Mauretánie, Laos a Uzbekistán, ale seznam pokračuje dál. Přibližně 100 milionů křesťanů se každodenně setkává s násilím kvůli svému náboženství.

Z usnesení, které jsme přijali, musí samozřejmě vyplynout něco konkrétního. Evropská služba pro vnější činnost musí ukázat odhodlání a musí se zabývat těmito nedostatky, které souvisí s náboženskou svobodou. Naše dohody se třetími zeměmi v rámci zahraniční politiky musí obsahovat článek o náboženské svobodě a reciprocitě. Z hlediska podpory lidských práv je nanejvýš důležité hovořit o náboženské svobodě, neboť to je lakmusový papírek lidských práv: svoboda projevu a vyjadřování a svoboda sdružování jsou ústředními body lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) V posledních letech bylo 75 % teroristických útoků proti křesťanům náboženské povahy. Zvláště v posledních měsících došlo ke zvýšení počtu útoků, včetně přímých útoků na kostely v době bohoslužeb. Pro náboženské komunity je v 21. století nepřijatelné, aby se musely obávat vyjadřovat veřejně svou víru. Zásada náboženské svobody musí platit pro každého na celém světě. Proto podporuji návrh na vytvoření strategie, která by skutečně umožnila výkon práva na svobodné vyjadřování náboženství.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Moje křesťanské kořeny mohou jedině odsoudit jakýkoli násilný čin proti křesťanům i proti jiným náboženským komunitám kdekoli na světě. Toto odsouzení se stejnou měrou vztahuje i na jakoukoli diskriminaci a nesnášenlivost, která vychází z náboženství a víry, vůči těm, kdo praktikují jiné náboženství. Jsem přesvědčen, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství je základním lidským právem, které, jak doufáme, ochráníme prostřednictvím tohoto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, které rozhodně odsuzuje akty násilí proti křesťanům a jiným náboženským komunitám, stejně jako všechny druhy diskriminace a nesnášenlivosti založené na náboženství a víře, proti věřícím, odpadlíkům od víry a nevěřícím. V usnesení se zdůrazňuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství je základním lidským právem, a je v něm vyjádřena obava týkající se hromadného odchodu křesťanů z některých zemí, zejména ze zemí Středního východu, k němuž v posledních letech dochází.

Naléhavě žádám orgány států se znepokojivě vysokým počtem útoků proti některým náboženstvím, aby přijaly zodpovědnost za zajištění obvyklých a veřejných náboženských projevů všech náboženství, aby tyto snahy vystupňovaly a poskytly spolehlivou a účinnou ochranu různých náboženství ve svých zemích a aby zajistily osobní bezpečnost a fyzickou integritu příslušníků jednotlivých náboženství, a tak splnily povinnosti, k nimž se na mezinárodním poli zavázaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Kyriakos Mavronikolas (S&D), písemně. (EL) Jako socialisté podporujeme lidská práva jako jednu z našich základních politik. Náboženská práva jsou nedílnou součástí této politiky, a proto jsme pro jejich posílení. Události, k nimž došlo na Vánoce, kdy okupační síly přerušily mši v Rizokarpaso v okupované části Kypru, byly odporné. V části Kypru okupované Tureckem používá Turecko státní terorismus a okupační armádu proti pravoslavným křesťanům, zejména proti těm několika málo kyperským Řekům, kteří zde zůstali v pasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Sekularizace v pojetí Francouzské republiky je oddělení církve od státu. Zaručuje svobodu vyznání a praktikování náboženství. Náboženské násilí má kořeny v dogmatismu, který je vlastní všem náboženstvím. Proto musíme chránit lidi před násilím vyvolávaným tímto náboženstvím. Navzdory implicitním odkazům na zločineckou teorii „srážky civilizací“ a na slepé nároky katolické církve je tento text prostředkem, který požaduje náboženskou svobodu na celém světě a ochranu jedinců praktikujících náboženství před fanatismem. Ze soucitu a z přesvědčení budu hlasovat pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Musíme rozhodně odsoudit různé útoky proti křesťanským komunitám po celém světě, ale zejména v Africe, v Asii a na Středním východě. Nárůst počtu těchto případů nesnášenlivosti, represe a násilných činů namířených proti těmto komunitám se musí týkat nás všech. Úřady dotčených zemí dělají vše pro to, aby identifikovaly pachatele a osoby zodpovědné za tyto útoky proti křesťanským komunitám. Ti, kdo jsou odpovědni za tyto útoky a další násilné činy proti křesťanům, musí být postaveni před spravedlnost a řádně souzeni.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Neupřímné sliby Evropské unie o náboženské svobodě jsou nedostatečné. Především v islámských zemích jsou křesťané lovnou zvěří, kterou je třeba potlačit a často i zabít. Navzdory této šokující situaci zvolila EU jako ušlechtilé společenství hodnot většinou politiku zdvořilého mlčení. Zdá se ostatně, jako by politická elita v Bruselu, která je lhostejná k evropským křesťanským kořenům, zapomněla i na osud křesťanů v islámských zemích. Místo abychom požadovali skoncování s pronásledováním křesťanů, uchylujeme se k politické korektnosti a raději se zabýváme péčí o muslimy žijící v EU, kteří se těší takové míře náboženské svobody, o níž může většina křesťanů v islámském světě jenom snít.

V budoucnu musí tato neutěšená situace křesťanů hrát zvláštní úlohu při řízení zahraničních vztahů EU s islámskými zeměmi. EU má dostatek způsobů a prostředků, jak napomoci zlepšení situace křesťanů. Například rozvojová pomoc a další finanční podpory mohou být podmíněny náboženskou svobodou pro křesťany. Hlasoval jsem v souladu s tímto postojem.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Morganti (EFD), písemně. (IT) S odhodláním jsem dnes hlasoval za odsouzení násilí proti křesťanským komunitám a náboženským menšinám.

Dodržování lidských práv a náboženské svobody musí být základním kamenem vztahů s ostatními zeměmi. Já osobně mám zkušenosti s tureckou okupací severní části Kypru, situací, k níž je Evropa hluchá, přestože Kypr je členským státem. V okupované části Kypru byla většina kostelů zničena, sochy svatých byly zohaveny a na Vánoce bránili turečtí vojáci konání mší ve dvou pravoslavných kostelech.

Naše svoboda, přežití kultury a způsob života založený na absolutní hodnotě lidské bytosti a na rovnosti všech před státem, na rovnosti práv pro ženy, na demokracii a sociální spravedlnosti, jsou dnes ohroženy.

Náboženská nesnášenlivost je stále častějším jevem v různých částech světa a strašlivé útoky proti křesťanům v Egyptě a v Iráku, k nimž došlo v několika uplynulých týdnech, jsou nejnovější nebezpečnou výzvou fundamentalistického terorismu. My všichni, kdo žijeme v Evropě, musíme otevřít oči a zakročit, abychom ochránili náboženskou svobodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) V důsledku nedávných útoků proti křesťanům v Egyptě, v Nigérii, v Iráku a v Pákistánu je zásah EU nezbytný. EU rozhodně odsoudila pronásledování a zmobilizovala svou vysokou představitelku pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Hlasoval jsem pro usnesení k situaci křesťanů, pokud jde o náboženskou svobodu, neboť cítím, že jsme bohužel svědky celosvětového útoku na křesťanství, při němž se používá náboženského násilí pro politické účely s cílem zastavit růst a rozvoj, podpořit společenskou nenávist a destabilizovat systém v zemích, kde dochází k těmto útokům. Jsem proto přesvědčen, že je důležité, aby Evropa jako subjekt podporující dodržování lidských práv a občanských a demokratických svobod rozhodně odsoudila tyto násilné útoky, které vrhají svět o celá staletí zpět a ničí všechny naděje na mezikulturní dialog, snášenlivost, růst a sociální prosperitu.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro usnesení o situaci křesťanů v souvislosti s náboženskou svobodou. Společné usnesení, které následuje po útoku na věřící modlící se v koptském kostele v Alexandrii v Egyptě dne 1. ledna 2011, odsuzuje všechny formy násilí proti občanům, bez ohledu na náboženskou skupinu, které jsou součástí, a vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem případů náboženského násilí. Chtěl bych sněmovně připomenout, že Řecko je na tyto věci mimořádně citlivé, neboť oplakávalo oběti podobného útoku fanatických islamistů proti řeckým turistům v Egyptě dne 18. dubna 1996.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Evropská unie opakovaně vyjádřila svůj závazek k náboženské svobodě, svobodě svědomí a svobodě myšlení a zdůraznila, že vlády mají povinnost zaručovat tyto svobody po celém světě. Vývoj v oblasti lidských práv, demokracie a občanských svobod je společným základem, na němž Evropská unie staví své vztahy se třetími zeměmi, a je zajišťován článkem o demokracii, který je součástí dohod mezi EU a třetími zeměmi. Článek 18 Mezinárodního paktu OSN o občanských a politických právech stanoví, že každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství a že svoboda myšlení, svědomí a náboženství se nevztahuje jen na stoupence náboženství, ale i na ateisty, agnostiky a lidi bez víry.

Proto odsuzujeme nedávné útoky na křesťanské komunity v různých zemích a vyjadřujeme solidaritu s rodinami obětí. Vyjadřujeme hluboké obavy v souvislosti s nárůstem počtu případů nesnášenlivosti a represe a násilných událostí namířených proti křesťanským komunitám, zejména v zemích Afriky, Asie a Středního východu.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně.(IT) Diskutujeme o pronásledování křesťanů po celém světě, ale přestože diskutujeme o násilí, k němuž došlo v Iráku, v Egyptě, na Filipínách, v Indii a jinde, nevěnujeme pozornost tomu, co se děje v naší blízkosti. Hovořím o okupaci přibližně jedné třetiny území Kypru tureckou armádou v roce 1974.

Tato vojenská okupace stále trvá. V Turecké republice v severní části Kypru je území obsazeno posádkou 38 000 tureckých vojáků a ostrov je rozdělen na dvě části pomocí zdí a plotů, které rozdělují dokonce města a vesnice. Za ta léta bylo systematicky zničeno 520 křesťanských kostelů a klášterů a byly nahrazeny minarety. Umělecká díla v těchto kostelech byla spálena, znesvěcena nebo vydrancována. Hřbitovy byly zničeny a křesťanští biskupově nesmí pořádat mše. Na Vánoce zabránili turečtí policejní činitelé konání mše v oblasti Karpasia v kostele sv. Synesiose v obci Rizokarpaso a v kostele Nejsvětější Trojice. Nejneuvěřitelnější však je, že v Parlamentu je mnoho poslanců, kteří brání křesťany po celém světě, ale souhlasí s tím, aby se Turecko připojilo k EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Stále častěji slyšíme o pronásledování křesťanů. Statistiky mezinárodních organizací jsou děsivé. Udávají, že každoročně je ve světě zavražděno přibližně 150 000 křesťanů. K takovému pohrdání lidským životem nesmíme být lhostejní. Evropská unie, jako ochránce základních demokratických hodnot a lidských práv, by měla lépe sledovat situaci ve třetích zemích, zejména na Středním východě. Naše úsilí by mělo být jasné a odhodlanější. Náboženská svoboda je základním lidským právem a nábožensky motivovaná diskriminace a násilí jsou s našimi hodnotami neslučitelné. Dodržováním těchto práv dáváme příklad jiným zemím, ale měli bychom jednat stejně účinně, když vyžadujeme tentýž respekt od druhých. Lidská práva jsou univerzální a měla by být dodržována všude a my bychom měli jednat rozhodně při každém projevu nesnášenlivosti, zejména náboženské nesnášenlivosti. Unie má k dispozici vhodné nástroje, které nám umožňují donutit vlády zemí, s nimiž udržujeme politické nebo obchodní vztahy, aby jednaly řádně a dodržovaly občanské svobody, včetně náboženské svobody. V muslimských zemích, ale i v zemích jako je Čína, Indie a Nepál, jsou kostely a kaple beztrestně vypalovány, lidé jsou vyháněni na ulici, mučeni a dokonce zabíjeni a ženy jsou nuceny podstoupit potraty. V zájmu korektních hospodářských vztahů se o těchto věcech u jednacích stolů nemluví. Evropa nemůže mlčet.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně.(FR) Já z celého srdce podporuji toto usnesení, které rozhodně odsuzuje narůstající počet útoků proti křesťanským komunitám. Takové barbarské činy nemůžeme tolerovat. Jsou výrazem nenávisti a nesnášenlivosti. Odsuzuji násilí a ztráty lidských životů, které uvrhly mnoho rodin a křesťanských komunit po celém světě do smutku. Útočit proti těmto komunitám znamená podkopávat naše nejzákladnější hodnoty. Respektování náboženské různorodosti a náboženská svoboda jsou univerzálními zásadami, které musí být podpořeny. Tyto útoky, páchané ve jménu extrémistického tmářství z jiné historické epochy, mají vytvořit ovzduší strachu a ve svém důsledku přímo ohrožují přežití těchto starobylých komunit. EU musí projevit solidaritu s oběťmi a musí podpořit orgány, které jsou odhodlány stíhat pachatele. Tento požadavek musí být ústředním bodem našich vztahů s partnery, stejně jako články týkající se lidských práv. Snášenlivost je úzce propojena s mírem a já jako vždy podpořím kroky Evropské unie vedoucí k zajištění dodržování a podpory našich hodnot, svobod a práv po celém světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Toto společné usnesení si zasloužilo podporu, neboť počet útoků na křesťanské komunity po celém světě v roce 2010 vzrostl. V Evropské unii je náboženská svoboda a svoboda projevu nedílnou součástí naší evropské identity. V této souvislosti má zároveň klíčový význam křesťanství jako významná složka evropské kultury. V EU upravuje náboženskou svobodu článek 10 Listiny základních práv Evropské unie, článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv a článek 9 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

 
  
  

Návrhy usnesení: (RC-B7-0044/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Evropská unie musí použít veškerou potřebnou rozhodnost ve svých vztazích s Běloruskem, posledním režimem v Evropě a anachronickým příkladem státního politického násilí, které je naprosto neslučitelné s minimálními západními standardy demokracie a svobody. V tomto usnesení Evropa opět zaujímá přístup, který rozhodně odsuzuje události, k nimž došlo při nedávných volbách, a opětovně odsuzuje to, co se v Bělorusku děje po celá desetiletí, včetně cenzury informací, zatýkání a věznění disidentů a všeho ostatního, co tato politováníhodná diktatura v Minsku dělá každý den, aby udržela společnost pod kontrolou. Z celého srdce hlasuji pro toto společné usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro usnesení o situaci v Bělorusku. Za účast na demonstracích v Minsku dne 19. prosince bylo zadrženo více než 700 osob, z nichž většina byla propuštěna po vynesení stručných správních rozsudků, zatímco 24 opozičních aktivistů a novinářů, včetně šesti prezidentských kandidátů, bylo obviněno z organizování masových nepokojů doprovázených násilnými útoky a ozbrojeným odporem, což může vést k rozsudkům odnětí svobody až na 15 let. Odsuzujeme použití hrubé síly ze strany policie a jednotek KGB proti protestujícím v den voleb. Takové chování je vážným porušením základních demokratických zásad, jako je svoboda shromažďování a svoboda vyjadřování, a lidských práv. Vzhledem k nynější situaci v Bělorusku bych chtěla naléhavě požádat Komisi, aby nadále poskytovala finanční pomoc Evropské univerzitě humanitních věd se sídlem ve Vilniusu v Litvě, zvýšila počet stipendií pro běloruské studenty pronásledované za své občanské aktivity a vyloučené z univerzit a přispívala na pomoc pro organizaci Solidarita s Běloruskem.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – Situace v Bělorusku se za poslední měsíce zhoršila a nyní vyvolává velké obavy. Ukázalo se, že uskutečněné volby v žádném případě nevyhovují požadavkům na svobodné a spravedlivé volby v demokratické společnosti. Je třeba odsoudit zatčení a další zadržování prezidentských kandidátů a násilí vůči protestujícím. EU by měla udělat vše, co je v jejích silách, aby ukázala, že takové události nebude brát na lehkou váhu, a mezi případná opatření by měla určitě zařadit zvážení hospodářských sankcí vůči Bělorusku. Z těchto důvodů jsem se rozhodl podpořit společný návrh usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Rozhodnutí běloruských úřadů o ukončení mise úřadu OBSE je politováníhodné. Úřad byl požádán, aby svou misi ukončil okamžitě.

Stejně tak je politováníhodná akce, jejímž cílem bylo blokovat v den voleb několik významných internetových stránek. Stávající běloruské právní předpisy pro sdělovací prostředky nesplňují mezinárodní standardy, a proto žádáme běloruské úřady, aby je změnily.

Po zhodnocení politické situace v Bělorusku vyšlo najevo, že dochází k vážnému porušování demokratických práv a předpisů. V důsledku toho můžeme jen odsoudit represi proti pokojným demonstrantům, vůdcům demokratické opozice a mnoha aktivistům občanské společnosti, novinářům, učitelům a studentům.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Politickou a společenskou situaci v Bělorusku sleduji s určitými obavami, ale měl bych říci, že i s velkou dávkou naděje. Proto bezpodmínečně podporuji toto společné usnesení podepsané pěti parlamentními skupinami s výjimkou skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice. Stejně jako vyjadřuji své politování nad tím, co se děje a co je velmi dobře popsáno v usnesení, bych ovšem chtěl zdůraznit konkrétní opatření, k nimž toto usnesení směřuje a která by podle mého názoru měla Rada a Komise uskutečnit ihned. Jde o uplatnění hospodářských sankcí, zmrazení veškeré finanční pomoci poskytované prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu a Evropské investiční banky a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, o všestrannou podporu úsilí běloruské společnosti vytvořit svobodnější a demokratičtější společnost, o obnovení zákazu udělování víz běloruským vládním představitelům a o rozšíření tohoto zákazu na další důležité představitele, o pozastavení účasti Běloruska na činnosti východního partnerství na summitu východního partnerství v Budapešti a konečně o zintenzivnění práce na směrnicích pro jednání o dohodách na zjednodušení procesu získání víz a zpětném přebírání osob s cílem posílit kontakt mezi obyvateli.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Bělorusko je jedinou zemí na světě, kde policie stále působí pod názvem KGB. Tento prostý fakt názorně symbolizuje druh režimu, který je v Bělorusku u moci. Občané Běloruska požadují a zaslouží si účinné změny, které zlepší jejich životní podmínky, účinně podpoří demokracii a umožní jim úplné politické sebeurčení. Věřím, že demokratické země si uvědomí, jak neschopný je běloruský režim při podpoře demokratizace země, a otevřeně se postaví proti jeho represivním prostředkům a metodám.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Na základě předběžných výsledků a závěrů parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a OBSE/Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva nesplňovaly prezidentské volby dne 19. prosince 2010 mezinárodní standardy pro svobodné, spravedlivé a transparentní volby. Proto musí být v brzké době uspořádány nové volby v souladu se standardy OBSE.

Brutální použití síly ze strany policie a státní bezpečnostní agentury Běloruské republiky proti demonstracím v den voleb je navíc nepřijatelné. Musím vyjádřit své vážné znepokojení nad pokusy běloruských úřadů umístit do státního opatrovnictví Danila Sannikova, tříletého syna Andreje Sannikova, prezidentského kandidáta, a Iriny Chalipové, investigativní novinářky, kteří jsou oba od voleb dne 19. prosince zadržováni.

Je třeba také odsoudit všechna represivní opatření a naléhavě žádat běloruské úřady, aby neprodleně skoncovaly se všemi formami pronásledování, zastrašování a ohrožování občanských aktivistů.

Jsem přesvědčen, že Rada, Komise a vysoká představitelka EU musí revidovat politiku EU vůči Bělorusku, včetně možnosti uplatnit konkrétní hospodářské sankce a zmrazit veškerou makrofinanční pomoc.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně.(PT) Bez ohledu na naši analýzu toho, co se děje v Bělorusku, se nemůžeme podílet na tomto nestydatém útoku na nezávislost a národní suverenitu této země, podporovat přímé vměšování do jejích vnitřních záležitostí a manipulovat událostmi, které mohou řešit pouze Bělorusové a tamní úřady, abychom dostali stát a jeho úřady do jedné linie se zájmy Evropské unie.

Toto usnesení je přehlídkou nepřijatelných kroků, jejichž cílem je zřídit v Minsku režim, který by byl otevřený zájmům EU. Podívejme se na několik příkladů:

- usnesení vyzývá Komisi, aby podpořila všemi finančními a politickými prostředky úsilí běloruské občanské společnosti, nezávislých médií (včetně TV Belsat, European Radio for Belarus, Radio Racja a dalších) a nevládních organizací v Bělorusku podpořit demokracii a stavět se proti režimu;

- usnesení vyzývá Komisi, aby vypracovala mechanismus registrace nevládních organizací, kterým je z politických důvodů odpírána registrace v Bělorusku, aby jim bylo umožněno profitovat z programů EU.

Proto jsme nehlasovali pro toto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Sandra Kalniete (PPE) , písemně. (LV) Evropská unie musí aktivně dát najevo svůj postoj vůči událostem Bělorusku. Musíme odsoudit násilnou represi vůči opozici a falšování výsledků prezidentských voleb. Svoboda je jednou ze základních hodnot Evropské unie a my můžeme úspěšně rozvíjet spolupráci jen s těmi státy, kde jsou tyto hodnoty respektovány. Proto je jednou z předběžných podmínek pro obnovení dialogu mezi Evropskou unií a Běloruskem propuštění politických vězňů. Zároveň s tímto prohlášením musí Evropský parlament vyslat běloruské vládě jasný signál, že máme zájem o spolupráci, ale nikdy nebudeme ochotni přehlížet politickou svobodu jednotlivců nebo falšování výsledků voleb pro hospodářské zájmy, zejména proto, že nemalá část poslanců Evropského parlamentu sama bojovala před více než dvaceti lety za svobodu. Proti běloruskému režimu je třeba uplatnit sankce, ale ty nesmí dopadnout na běloruský lid, jemuž musíme otevřít okno do Evropy.

Evropské univerzity musí přijímat ty mladé lidi z Běloruska, kteří jsou vyloučeni z tamních univerzit v důsledku svých politických aktivit a kteří již nikdy nebudou moci získat vzdělání v Bělorusku, v jehož čele stojí Lukašenko. Musíme konsolidovat svou spolupráci se zástupci občanské společnosti v Bělorusku, podporovat jejich boj a sdílet s nimi zkušenosti. Jsem přesvědčena, že lidé v Bělorusku si zaslouží demokratický stát, kde jsou dodržována lidská práva, kde se konají spravedlivé volby a kde vítězí svoboda projevu. Má-li běloruská vláda zájem s námi spolupracovat, bude nucena tyto podmínky respektovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Arturs Krišjānis Kariņš (PPE), písemně. (LV) Situace, kdy jsou projevy demokracie v politickém smyslu i v souvislosti s nevládními organizacemi potlačovány přímo na našem prahu, v Bělorusku, je nepřijatelná. Podpořil jsem usnesení, neboť jsem přesvědčen, že podpora západních spojenců je pro opozici autoritativního režimu v Bělorusku důležitá. Je to příležitost, aby Unie vytvořila společnou zahraniční politiku a bránila ty hodnoty, které jsou pro ni samozřejmé. Evropská unie musí zároveň zavést sankce proti autoritativní vládě v Bělorusku a musí morálně i finančně podpořit demokratické hnutí v Bělorusku.

 
  
MPphoto
 
 

  Tunne Kelam (PPE), písemně. – Hlasoval jsem pro usnesení o Bělorusku, neboť jsem jedním z jeho iniciátorů za skupinu PPE. Usnesení se jasně a jednoznačně zabývá tragickou situací v Bělorusku, kterou 19. prosince 2010 způsobil běloruský diktátor Lukašenko. Proto bych chtěl zdůraznit bod 15, který vyzývá členské státy EU, aby neoslabovaly společný postup EU bilaterálními iniciativami, které by mohly podkopat důvěryhodnost a účinnost evropského přístupu. Myslím si rovněž, že jeden z nejúčinnějších nástrojů v návrhu jak vyvíjet tlak na běloruské úřady, aby skoncovaly se svou represivní politikou, je nepořádat mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2014 v Minsku.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Evropská unie vždy považovala humanitární politiku a ochranu základních lidských práv za své priority. Její profesionalita, která jí dnes umožňuje hrát vedoucí úlohu na světové scéně a vyvážet za hranice zásady demokracie, dodržování lidských práv a zákonnost, nám umožňuje pochopit důvody stojící za návrhem společného usnesení, jehož cílem je vyzvat Bělorusko, aby respektovalo veškeré úsilí věnované mezinárodnímu právu a lidským právům. Události, k nimž došlo v průběhu voleb 19. prosince, jsou bohužel velmi dobře známy. Charakteristické pro ně bylo brutální potlačení lidových demonstrací, jejichž účastníci si stěžovali na řadu zjevných případů volebních podvodů, a to za pomoci policie a agentů tajné služby. Tyto nepřijatelné události vedly Evropský parlament k tomu, aby na základě prohlášení, která již dříve učinil jeho předseda, pan Buzek, vyzval Unii, aby na Bělorusko uvalila zásadní sankce a zahájila vyšetřování vedené externími nestrannými orgány s cílem rekonstruovat, co se stalo, a zjistit, kdo byl zodpovědný.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně.(PL) Země bývalého socialistického bloku velmi dobře rozumí politické situaci v Bělorusku – omezování osobní svobody, svobody tisku a sdělovacích prostředků a nedemokratickému systému vlády. S ohledem na nedávné události v Bělorusku, které následovaly po prezidentských volbách, bych chtěla upozornit na kroky, které Evropský parlament provede společně s Komisí a Radou, aby v této věci zasáhl. Musíme ostatně hovořit o opatřeních na pomoc běloruské demokracii a hledat účinné cesty, jak přehodnotit politiku EU vůči Lukašenkovu režimu. Za stávající situace musíme vyvíjet tlak na Minsk, žádat propuštění politických vězňů a ukončení pronásledování novinářů. Proto jsem hlasovala pro přijetí usnesení. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Situaci v Bělorusku není možné tolerovat a já se připojuji ke svým kolegům a odsuzuji použití brutální síly proti demonstrantům v den voleb ze strany policie a KGB, zejména brutální útok proti panu Niakliajeuovi, tento útok byl jedním z mnoha případů vážného porušení základních demokratických zásad, jako je svoboda shromažďování a svoboda projevu, stejně jako lidských práv. Chci rovněž vyjádřit své obavy v souvislosti s pokusy běloruských úřadů umístit do státního opatrovnictví Danila Sannikova, tříletého syna Andreje Sannikova, prezidentského kandidáta, a Iriny Chalipové, investigativní novinářky, kteří jsou oba od voleb dne 19. prosince zadržováni. Připojuji se k výzvě Komise, abychom finančními a politickými prostředky podpořili úsilí běloruské občanské společnosti hájit demokracii a postavit se proti režimu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. (CS) Neměli bychom pouze přivírat dveře a znesnadňovat tím možnost lepšího dialogu. Uvalení přísných sankcí by svým dopadem mohlo vytvořit bariéru a více tuto zemi izolovat. Ve svém konečném důsledku by s velkou pravděpodobností měly největší dopad mimo zamýšlený cíl. Komunikace mezi EU a Běloruskem by měla intenzivně pokračovat s využitím všech možností diplomacie a být pravidelně vyhodnocována. Co se týče účinnosti, může jít o nastavení jiného typu dialogu vedeného jinou formou i na jiných úrovních včetně vyváženého, nikoli jednostranného posouzení. Základem by však mělo být pečlivé vyhodnocení dosavadních zkušeností vzájemné komunikace mezi EU a Běloruskem a na základě toho jejich aktuální zapracovaní do strategického plánu, který by jasně odrážel zahraniční politiku EU vůči této zemi.

V dlouhodobém hledisku by mohlo dojít ke zlepšení vzájemných vztahů a nastartování nových projektů spolupráce, které by přispěly k dalšímu rozvoji této země a zachovávaly její suverenitu. Významnou roli zde může hrát program Východního partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), písemně. (IT) Výsledkem rozpravy v této sněmovně byl konsensus, že Evropa musí rozhodně reagovat na nedávné události v Bělorusku po tamních prezidentských volbách.

Osobně jsem přesvědčen, že by měl být přijat koordinovaný postup. Zatímco na jedné straně chce Evropa vyvinout na běloruskou vládu určitý tlak, nesmí na druhé straně úplně přerušit spolupráci s úřady v Minsku, ovšem nesmí tím podpořit jejich politiku. Takový přístup by totiž pouze uškodil lidem v Bělorusku. Proto musíme nadále podporovat všechna opatření ve prospěch občanské společnosti a bránit opozici, masové sdělovací prostředky a nevládní organizace.

Proto se ukazuje, že mechanismy spolupráce mezi Evropskou unií a Běloruskem by neměly být v žádném případě přerušeny, neboť jen ony mohou skutečně přispět k blahobytu země a k jejímu sociálnímu a demokratickému růstu. Proto tvrdím, že je třeba zachovat kritický dialog, který již vede všech 27 členských států EU, s cílem přesvědčit Bělorusko, že musí posílit svůj příklon k evropským normám ve smyslu respektování demokracie a ochrany lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) O to, co se děje v Bělorusku, se musí zajímat každý, kdo věří v demokracii a v právní stát. Občané této země žijí v režimu, který nedodržuje lidská práva a vydržuje si mimořádně brutální síly politické policie. EU musí podpořit veškerou snahu vedoucí k demokratizaci tohoto režimu a ke zlepšení života obyvatel této země. Důležité je, aby Bělorusko skoncovalo se stále probíhajícími represemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Můžeme jen odsoudit použití síly a násilí ze strany policie a KGB proti demonstrantům v den voleb. Více než 600 lidí bylo zatčeno a uvězněno. Po několik dalších dní pokračovalo zatýkání, prohlídky a další obviňování. Tento nepřijatelný přístup k opozici by nás měl velmi zajímat. Všichni, kdo byli zatčeni z politických důvodů, by měli být okamžitě propuštěni. Opozice, demokratické síly nebo zástupci občanské společnosti nesmí být nadále pronásledováni.

Stanovisko úřadů je také záhadou, neboť je v rozporu s přístupem po dobu trvání volební kampaně, během níž jsme byli svědky vzniku pluralistických sil, zformování skutečné opozice a aktivní občanské společnosti. EU neuznala oficiální výsledky voleb. Bez ohledu na to, zda by měla být proti vládě zavedena opatření, nesmí se tato opatření obrátit proti lidem, nevládním organizacím nebo občanské společnosti. Rada pro zahraniční věci bude muset k 31. lednu 2011 rozhodnout o příslušných opatřeních.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Ve sdělovacích prostředcích se objevují komentáře, které tvrdí, že opětovné zavedení sankcí proti běloruskému prezidentu Lukašenkovi, které byly před více než dvěma lety uvolněny, by znamenalo, že připustíme, že naše dlouhodobá snaha o sblížení selhala. Skutečností je, že tyto snahy selhaly již dříve, přibližně v době prezidentských voleb, a pokud by neselhaly dříve, došlo by k tomu jistě v době, kdy byla v Minsku uzavřena kancelář OBSE a kdy bylo Německo a Polsko obviněno z destabilizace.

Usnesení však v mnoha případech přehání, takže to, co je v zásadě dobrý text, může být podrobeno kritice. Například výzva k zákazu vstupu všech vládních představitelů a představitelů spravedlnosti nepovede k očekávanému cíli. Zrušení mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2014 by bylo podobným příkladem přehnané hlásné trouby diplomacie. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. (LT) Souhlasím s tím, že na následující Radě pro zahraniční věci by měla být provedena zásadní revize politiky EU vůči Bělorusku. Myslím si, že je třeba věnovat stálou pozornost Bělorusku a situaci v něm nejen v Evropském parlamentu, ale i na úrovni ministrů a na úrovni hlav států, neboť Bělorusko je zemí, která má společnou hranici s EU. Jmenování koordinátorů EU pro běloruské záležitosti by mohlo zajistit jednotný postup EU vůči této zemi. Podporuji opatření EU na zmrazení víz pro široký okruh běloruských činitelů, ale zároveň by mělo dojít k co největšímu uvolnění kontaktů a cestování obyčejných Bělorusů v rámci EU. Litva kráčí po této cestě, podepsala dohodu o řízeném pohybu na hranicích s Běloruskem a bezplatně vydává víza běloruským občanům. Podporuji i cíl, jímž je zavedení nejcitlivějších oblastí a dodržení rozhodnutí o cílených sankcích, ale zároveň směrování a přizpůsobení pomoci běloruské občanské společnosti. Vyzývám Komisi, aby našla způsob, jak mohou mít občané Běloruska větší přístup k nezávislým informacím. Evropská univerzita humanitních věd ve Vilniusu je jedním z nejúspěšnějších dlouhodobých projektů rozvojové spolupráce, pokud jde o Bělorusko. Tváří v tvář této situaci uvnitř Běloruska, kde jsou zablokovány všechny způsoby, jak se stát kritickým, uvědomělým a svobodným občanem, je Evropská univerzita humanitních věd nejen ostrůvkem svobodného běloruského myšlení, ale i živnou půdou pro budoucí běloruské vedoucí představitele. EU by proto měla pomoc pro univerzitu nejen zachovat, ale i navýšit. To je logické a jen bychom to uvítali.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Návrh usnesení obsahuje některé přehnané požadavky, například omezení víz pro představitele státu a členy soudních orgánů. Obsahuje i úmysl bojkotovat mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2014. Proto jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Po prezidentských volbách v Bělorusku dne 19. prosince 2010, při nichž byl opět zvolen prezident Lukašenko, došlo k protestním demonstracím, které policie násilně potlačila. Mnoho demonstrantů a opozičních vůdců bylo zatčeno a mohli by dostat přísné tresty. Evropská unie nemůže stát stranou a přihlížet tomu, co se děje. Všichni musíme soustředit pozornost na to, abychom po tom, co se dělo po volbách, zajistili propuštění těchto lidí. To je jeden z důvodů, proč je můj kladný hlas míněn jako souhlasné gesto s tím, aby toto společné usnesení poskytlo Bělorusku podporu v procesu spolupráce s Evropskou unií. Podle mého názoru musíme na tuto záležitost reagovat rychle, prakticky a koordinovaně tak, abychom aktivně podpořili občanskou společnost a ochránili opozici a její rodiny. Základem mého kladného hlasu je potřeba přesvědčit Bělorusko, že se musí přiblížit evropským standardům, pokud jde o dodržování demokracie a ochranu lidských práv, tedy potřeba, kterou nyní v EU silně pociťujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V souladu s předběžnými závěry parlamentního shromáždění OBSE a OBSE/ODIHR dává Parlament tímto usnesením jasně najevo, že prezidentské volby dne 19. prosince 2010 nesplňovaly mezinárodní standardy pro svobodné, spravedlivé a transparentní volby. Parlament považuje tyto volby jen za další zmeškanou příležitost Běloruska přejít k demokracii a v důsledku četných a závažných nesrovnalostí, o nichž informuje OBSE/ODIHR vyzývá ke konání nových voleb za svobodných a demokratických podmínek v souladu se standardy OBSE.

Odsuzuje rovněž použití brutální síly ze strany policie a služby KGB proti demonstrantům v den voleb a vyjadřuje především rozhořčení nad brutálním útokem na Uladzimira Niakliajeua. Jsou to příklady vážného porušení základních demokratických zásad, jako je svoboda shromažďování a svoboda projevu, ale i lidských práv, a Parlament vyjadřuje své obavy v souvislosti s pokusy běloruských úřadů umístit do státního opatrovnictví Danila Sannikova, tříletého syna Andreje Sannikova, prezidentského kandidáta, a Iriny Chalipové, investigativní novinářky, kteří jsou oba od voleb dne 19. prosince zadržováni.

 
  
MPphoto
 
 

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně.(PL) Ukázalo se, že politika EU vůči Bělorusku, tedy politika dialogu a podané ruky, je neúčinná. Přišel proto čas učinit obtížná, ale odhodlaná rozhodnutí, která budou znamenat na jedné straně sankce proti režimu, ale na druhé straně otevřenost vůči běloruské občanské společnosti, neboť bez její podpory nedojde v Bělorusku k potřebným změnám. O tom je toto usnesení.

 
  
  

Zpráva: Derk Jan Eppink (A7-0374/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Vítám tuto zprávu, neboť Komise tak reagovala na krizi a zároveň uplatnila opatření z oblasti politiky hospodářské soutěže. Jsem zastáncem toho, aby Parlament hrál svou úlohu jako spoluzákonodárce, pokud jde o politiku hospodářské soutěže, a vzhledem k tomu, že to není možné, vyzývám Komisi, aby podrobně informovala Parlament o následných krocích navazujících na jeho doporučení a aby zdůvodnila veškeré odchylky od těchto doporučení. Je politováníhodné, že stále není možné zlepšit rámec hospodářské soutěže na jednotném trhu tak, aby byl příznivější pro malé a střední podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2009. Souhlasím s názorem zpravodaje, že Parlament by měl hrát aktivnější úlohu při rozvíjení politiky hospodářské soutěže díky zavedení postupu spolurozhodování. Aby Parlament tohoto cíle dosáhl, musí být pravidelně informován o veškerých iniciativách v této oblasti. Nepochybuji o tom, že aktivní úloha Parlamentu při rozvíjení politiky hospodářské soutěže EU významně přispěje k úspěšnému uplatňování politiky hospodářské soutěže a k neomezenému fungování vnitřního trhu, což jsou základní podmínky udržitelného hospodářského růstu v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Jedna ze zásad Smlouvy o Evropské unii stanoví, že členské státy musí přijmout hospodářskou politiku „v souladu se zásadami otevřeného tržního hospodářství založeného na spravedlivé hospodářské soutěži“. Účelem politiky hospodářské soutěže je vytvořit na jednotném trhu skutečnou soutěž za použití opatření týkajících se tržních struktur a chování jeho aktérů. Svobodná hospodářská soutěž podporuje inovace, snižuje výrobní náklady, zvyšuje hospodářskou účinnost a následně zvyšuje míru konkurenceschopnosti evropského hospodářství. Zpráva se týká antimonopolní politiky a politiky státní podpory. Zdůrazňuje i pravidla a postupy pro boj s protisoutěžním chováním ve společnostech a zabraňuje tomu, aby vlády poskytovaly státní podporu, která by poškozovala hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

Hlasovala jsem pro zprávu, neboť jsem toho názoru, že politika hospodářské soutěže je klíčovým nástrojem, který EU umožňuje mít dynamický, efektivní a inovativní vnitřní trh, být konkurenceschopnou na celosvětové úrovni a překonat finanční krizi. Spotřebitelé toho získávají nejvíce, když je politika hospodářské soutěže uplatňována účinně.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise každoročně zveřejňuje zprávu o politice hospodářské soutěže EU. Evropská komise je v této oblasti vybavena velmi širokými pravomocemi, aby mohla zajistit řádné fungování vnitřního trhu. Rok 2009 byl poznamenán obtížnými krizovými podmínkami, které musela Evropská komise zohlednit při dozoru nad postupy podniků. Hlasovala jsem pro usnesení Parlamentu, neboť vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila větší zapojení poslanců EP do rozhodování o této politice, větší pozornost věnovanou službám obecného zájmu a větší pozornost svých služeb věnovanou činnosti podniků ve finančním odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Pokud by se o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2009 hlasovalo elektronicky, byl bych se zdržel hlasování. V této zprávě bylo několik skutečně dobrých věcí (posouzení politiky hospodářské soutěže, práva spotřebitelů, inovace a větší úloha malých a středních podniků), ale lituji toho, že zpráva byla napsána z tak obecného úhlu – určité nedůvěry, pokud jde o státní podporu, u níž se a priori předpokládá, že je v rozporu s politikou hospodářské soutěže, a obhajoby předčasné liberalizace některých hospodářských odvětví, konkrétně železnice, což se mi zdá nepatřičné.

Tento úhel pohledu musíme změnit a ústředním bodem problému se musí znovu stát občan. Zejména u veřejných služeb můžeme vidět, že předpisy pro státní podporu neodpovídají úkolům, které plní veřejné služby, a proto by měly být přepracovány především s ohledem na potřeby občanů a sociální soudržnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2009. Evropská komise rychle reagovala na hospodářskou a finanční krizi a opatření v oblasti hospodářské soutěže byla účinně přizpůsobena. Chtěla bych upozornit na skutečnost, že Parlament by se měl aktivněji podílet na rozvíjení politiky hospodářské soutěže díky zavedení postupu spolurozhodování. Dále musí být Parlament pravidelně informován o veškerých iniciativách v této oblasti. Základem úspěšného vnitřního trhu a základní podmínkou pro trvalý vznik pracovních míst založených na znalostech je politika hospodářské soutěže EU založená na zásadách otevřených trhů a na rovných podmínkách ve všech odvětvích. Chtěla bych zdůraznit, že je třeba vypracovat jednoznačná pravidla v oblasti hospodářské soutěže, která by byla přínosná a užitečná pro malé a střední podniky, neboť základními podmínkami udržitelného hospodářského růstu v Evropské unii je úspěšné uplatňování politiky hospodářské soutěže a neomezené fungování vnitřního trhu. Chtěla bych vyzvat Komisi, aby se více zaměřila na zabezpečení spravedlivé hospodářské soutěže v rámci vnitřního trhu a rovných podmínek při ukončování protikrizových opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – Je důležité poznamenat, že vzhledem k výjimečným okolnostem, jichž jsme byli svědky v souvislosti s finanční krizí, musel být nutně aplikován stupeň flexibility v souvislosti s politikou hospodářské soutěže EU. Důležité je však pochopit, že zásady, které jsou základem této politiky, jsou zásady otevřených trhů a zajištění rovných podmínek. To jsou základní podmínky pro úspěšný vnitřní trh. Podle mého názoru se tato zpráva odpovídajícím způsobem zabývá problémy, které se objevily v důsledku krize. Zpráva také úspěšně stanoví nejlepší další postup. Proto jsem se rozhodl hlasovat pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Zpráva o politice hospodářské soutěže je důležitým dokumentem, který zdůrazňuje, že v dobách krize je důležité nejen zajistit finanční stabilitu a obnovit úvěrové toky, ale musíme také především zaručit existenci veškerých podmínek a mechanismů ověřování a kontroly, aby trhy mohly účinně pracovat.

Na druhé straně, je třeba za takových podmínek v případě potřeby uplatňovat pravidla hospodářské soutěže flexibilně, aniž by byly ohroženy zásady, na nichž je založena politika v této oblasti. Nesmíme zapomínat, že v průběhu krize bylo slyšet nemálo hlasů vyzývajících k zavedení protekcionistické politiky, což by posloužilo jen k prohloubení a prodloužení krize.

Politika hospodářské soutěže je klíčovým nástrojem, který EU umožňuje mít dynamický, efektivní a inovativní vnitřní trh a být konkurenceschopnou na celosvětové úrovni. Proto jsou vítány postřehy a doporučení k odvětvovým politikám v této oblasti uvedené ve zprávě, stejně jako doporučení týkající se rozsahu a určení státní podpory.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Politika hospodářské soutěže EU je nejen základní politikou, která skutečně podporuje evropský právní rámec, ale představuje i základ úspěšného vnitřního trhu a udržitelného konkurenceschopného hospodářství. Proto považuji za důležité, aby Komise informovala Parlament o jejím rozvoji a uplatňování. Jak víme, rok 2009 byl z mnoha různých důvodů výjimečným rokem. Byl to rok po pádu společnosti Lehman Brothers (v září 2008), který znamenal zavedení různých výjimečných opatření, pokud jde o hospodářskou soutěž, která se týkala státní podpory, čtyř zpráv o finančním sektoru a prozatímním rámci zaměřeném na ostatní odvětví. Proto považuji za nejdůležitější provést hloubkovou analýzu dopadu, který tato opatření měla na hospodářství a finance různých států, a přezkoumat jejich účinnost tak, aby bylo možno učinit nezbytné závěry.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Toto usnesení se týká politiky hospodářské soutěže za rok 2009 a obsahuje celkovou perspektivu veškeré státní podpory v odvětví dopravy v EU, které je důležité z hlediska existence trhu bez hranic a volného pohybu lidí, zboží a služeb.

Hospodářská krize několika minulých let se odráží v úpadku mnoha podniků a je důležité přijmout regulační opatření, která zabrání deformaci této činnosti, zejména tím, že upraví podporu pro toto odvětví. Okrajové země EU zaznamenaly navíc v této oblasti zvýšené náklady, a tak je zde nezbytné vynaložit finanční prostředky na minimalizaci dopadů této situace.

Proto vítám přijetí tohoto usnesení a vytvoření souboru opatření ke sledování trhu, ekologický zájem o emise CO2 a podněty k výzkumu tak, aby se v Evropě zlepšila konkurenceschopnost, zejména na základě doporučení, aby Komise a členské státy věnovaly této oblasti 3 % investic.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně.(PT) V době prohlubování finanční a hospodářské krize je nepřijatelné, aby Evropský parlament schvaloval zprávu o politice hospodářské soutěže za rok 2009, která obhajuje hospodářskou soutěž a trvá na nových opatřeních na liberalizaci, zejména v oblasti železnic, a uvádí, že otevřením vnitrostátních dopravních trhů je nezbytné dokončit vybudování jednotného železničního trhu. Totéž platí pro farmaceutický průmysl, kde žádá Komisi, aby uspíšila dobudování vnitřního trhu s léčivými přípravky, a v oblasti telekomunikací atd.

Máme zde tedy zprávu, jejímž cílem je rozšířit liberalizaci i do hlavních odvětví, a tak zlepšit životní podmínky lidí, ale nepřemýšlí se v ní o dopadech na zaměstnanost, ceny a životy lidí. Jediným zájmem je zisk hospodářských a finančních skupin, přestože se zpráva příležitostně věnuje i malým a středním podnikům, které ohrožuje neoliberální politika Evropské unie. Zpráva stále přehlíží skutečnost, že takzvaná svobodná hospodářská soutěž jednoduše umožňuje velkým společnostem zničit malé společnosti, přičemž důsledky trpí zaměstnanci, spotřebitelé a drobní podnikatelé.

Proto jsme hlasovali proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, neboť protekcionismus a nevynucování pravidel hospodářské soutěže by jen prohloubilo a prodloužilo krizi. Politika hospodářské soutěže je klíčovým nástrojem, který EU umožňuje mít dynamický, efektivní a inovativní vnitřní trh, být konkurenceschopnou na celosvětové úrovni a překonat finanční krizi. Hospodářská soutěž zatím nefunguje příliš dobře v energetice, zemědělství a dalších odvětvích a Parlament by se proto měl aktivněji podílet na rozvíjení politiky hospodářské soutěže díky zavedení postupu spolurozhodování. Aktivní úloha Parlamentu v rozvíjení politiky hospodářské soutěže EU bude významným příspěvkem k úspěšnému uplatňování politiky hospodářské soutěže a k fungování vnitřního trhu, což jsou základní předpoklady pro udržitelný hospodářský růst v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Iliana Ivanova (PPE), písemně. (BG) U zprávy o politice hospodářské soutěže za rok 2009 bych chtěla zopakovat význam následných kroků při posuzování účinnosti státní podpory. Pro evropský jednotný trh je důležité, aby Komise vypracovala podrobnou analýzu, v níž by vyhodnotila důsledky revidovaných mechanizmů poskytování státní podpory zavedených po vypuknutí krize s ohledem na hospodářskou soutěž, zajištění rovných podmínek v EU, finanční reformu a na vytváření pracovních míst.

Nesmíme zapomenout, že proces revize mechanismů poskytování státní podpory byl zahájen s jediným cílem: pomoci hospodářství členských států vzpamatovat se z krize. Na základě sledování výsledků poskytování státní podpory se Komise musí ubezpečit, že přijatá opatření nepřekračují počáteční cíl, neboť základem politiky hospodářské soutěže EU je stejná účast na jednotném trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně.(PL) Hlasovali jsme o klíčovém dokumentu o politice hospodářské soutěže EU. Na hospodářskou soutěž je třeba pohlížet z celosvětového hlediska i z hlediska Unie. Při celosvětovém přístupu se musíme soustředit mimo jiné na pravidla fungování na trhu a na nákladové podmínky konkurenčních výrobců mimo Evropskou unii. To se týká zejména čínských a korejských výrobců. Vítám výzvu k dokončení vnitřního trhu v oblasti železniční dopravy po celé Evropě. Zdravé zásady hospodářské soutěže mohou přispět k oživení železnic a zvýšit jejich podíl na dopravním trhu. To nás může posunout blíže k představě evropského systému železnic, který se podobá silničnímu nebo leteckému systému.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Rok 2009 byl pro Evropskou unii obtížným rokem, který se vyznačoval zejména vážnou finanční a hospodářskou krizí, ale nejen jí. Negativní dopady této krize tvrdě zasáhly hospodářské a obchodní prostředí, ale i ty, kdo přijímají rozhodnutí. Zatímco se ti, kdo přijímají rozhodnutí, pokoušeli vypracovat politiky, jež minimalizují dopad krize na skutečné hospodářství, Evropská komise společně s členskými státy a centrálními bankami pracovala na stabilizaci finančního systému. Zpráva z tohoto roku věnuje těmto záležitostem zvláštní pozornost a s uspokojením konstatuje, že Komise reagovala rychle a úspěšně uplatňovala opatření politiky hospodářské soutěže. Hlasoval jsem pro zprávu, neboť si myslím, že Evropská unie potřebuje silnou politiku hospodářské soutěže založenou na zásadě volného trhu a svobodné hospodářské soutěže ve všech odvětvích, jejímž výsledkem bude úspěšný vnitřní trh a která napomůže vytvoření udržitelných a na znalostech založených pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu a chci zdůraznit především bod 105, který vyzývá Komisi, aby usilovala o dokončení vnitřního trhu v oblasti železniční dopravy. To je výzva, kterou rozhodně podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), písemně.(IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť na základě opětovného pozitivního hodnocení činnosti Evropské komise v tomto roce rozhodně podporuje aktivnější úlohu Parlamentu při rozvíjení politiky hospodářské soutěže. Proto požadujeme, aby Parlament hrál úlohu spolutvůrce právních předpisů a byl pravidelně informován o veškeré činnosti v této oblasti. Chceme zdůraznit, že politika hospodářské soutěže EU založená na zásadách otevřených trhů a na rovných podmínkách ve všech odvětvích je základem úspěšného vnitřního trhu a základní podmínkou pro trvalý vznik pracovních míst. Proto zdůrazňujeme svou výzvu k větší soudržnosti mezi všemi politikami EU a prioritami stanovenými ve strategii pro růst a pracovní místa EU 2020. Důležité je vypracovat jasnější pravidla hospodářské soutěže, která podpoří růst malých a středních podniků, jež jsou hybnou silou růstu v celém našem hospodářství. Zároveň vyzýváme členské státy k aktivní spolupráci s Komisí na rozvoji a hodnocení dočasných pravidel stanovených v reakci na finanční a hospodářskou krizi tím, že budou poskytovat přesné a podrobné zprávy o jejich uplatňování a účinnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Tato zpráva je ódou na svobodnou a nenarušenou hospodářskou soutěž, kterou považuje za neomylný lék proti finanční krizi. Ve skutečnosti je tomu právě naopak. Hospodářská soutěž je nemoc, nikoli lék. Tato zpráva je absurdním krédem. Budu hlasovat proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Analýza zprávy o politice hospodářské soutěže za rok 2009 ukazuje, že hospodářská krize, která začala v roce 2008, pravděpodobně měla nějaký vliv právě na tuto politiku, a to v neposlední řadě proto, že každý členský stát poskytl pomoc svému hospodářství jinou formou. Nadešel čas analyzovat dopady této pomoci na vnitřní trh a vysvětlit, zda narušila svobodnou hospodářskou soutěž. Nesmíme zapomínat, že základem politiky hospodářské soutěže EU je zásada otevřeného trhu a plán činnosti, který je rovnocenný pro všechna odvětví. To tvoří základ úspěšného vnitřního trhu a je předpokladem pro vytvoření trvalých pracovních míst založených na znalostech.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Finanční a hospodářská krize, která rozhoupala finanční trhy, měla pochopitelně vliv i na politiku hospodářské soutěže. Tento dopad je zjevný v narůstajících rozpočtových schodcích a ve zvyšování veřejného dluhu v mnoha členských státech, ve zpomaleném ozdravování hospodářství a ve státních podporách, které jsou poskytovány v reakci na finanční krizi.

Státní záruky vedly k různým dopadům a projevům narušení hospodářské soutěže, například k menšímu rozšíření soukromých úvěrů, a měly dopad na strategii penzijních fondů. S pomocí evropské politiky hospodářské soutěže by měl vnitřní trh být konkurenceschopný v globálním měřítku. Existují určité pochybnosti, zda má koordinovaný přístup v této oblasti smysl. Neměl by se však zvrhnout v útok na svrchovanost. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Eppinka o politice hospodářské soutěže za rok 2009, neboť politika hospodářské soutěže je důležitým nástrojem na řešení dopadů hospodářské krize. Pokud jde o hospodářskou soutěž za rok 2009, po ozdravění finančního sektoru Komise splnila (a stále plní) zásadní úkol, jímž je dohled nad tím, aby banky splatily státní podporu uvolněnou na revitalizaci hospodářství. Je třeba podporovat především malé a střední podniky. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky hrají jako celek v evropském hospodářství klíčovou úlohu, neboť mají velký inovativní potenciál, potřebují jasná, rovná a nediskriminační pravidla hospodářské soutěže, která by usnadnila přeshraniční operace a využila trh EU tak, že by umožnila účinně využívat SEPA (jednotná oblast pro platby v eurech).

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Navrhovanou zprávu jsme celkově podpořili, přestože jsme ztratili několik důležitých hlasů z důvodu ekologického zdanění. Celkově je však text dostatečně kvalitní, abychom jej nakonec mohli podpořit (pravdou ovšem je, že jím nejsme nadšeni).

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně.(IT) Je stále jasnější, a to včetně toho, co vyplývá ze zprávy Komise o politice hospodářské soutěže v Evropě za rok 2009, že politika hospodářské soutěže je klíčovým nástrojem, který EU umožňuje mít dynamický, efektivní a inovativní vnitřní trh, být konkurenceschopnou na celosvětové úrovni a překonat finanční krizi.

V této souvislosti musí mít Evropský parlament aktivnější úlohu, počínaje větším zapojením do všech iniciativ Komise v této oblasti, neboť Komise je jediný orgán EU disponující pravomocemi v oblasti hospodářské soutěže. Zpráva zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou mimořádně důležité pro celé evropské hospodářství, zdůrazňuje velký inovativní potenciál malých a středních podniků a opakovaně žádá Komisi, aby schválila nové iniciativy zaměřené na rovné a nediskriminační podmínky hospodářské soutěže pro tyto společnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Chceme, aby vnitřní trh byl efektivní, dynamický a inovativní. Politika hospodářské soutěže je tím pravým nástrojem k dosažení těchto cílů. Pro následující období je prioritou zajistit trvalý růst zvýšením míry zaměstnanosti, což povede k posílení naší konkurenceschopnosti. Přispěje to ke zlepšení celosvětového postavení Unie a umožní nám to překonat krizi, ale především to zvýší kvalitu života našich občanů. Pokud na trhu zboží a služeb řádně působí hospodářská soutěž, můžeme spotřebitelům zaručit lepší kvalitu, nižší ceny a větší výběr. Musíme především připomenout malé a střední podniky, které nejen nabízejí pracovní místa většině našich občanů, ale mají i velký inovační potenciál. Proto je velmi důležité vytvořit pro jejich fungování rovné a nediskriminační podmínky a připravit naprosto jasná a transparentní pravidla hospodářské soutěže. Efektivní využití nástrojů politiky hospodářské soutěže ze strany Komise umožnilo stabilizaci hospodářství a zmírnění dopadů hospodářské krize na podnikání a na spotřebitele. Rok 2009 byl rokem, v němž byla důležitá pomoc, aby byla zachována integrita a konkurenceschopnost jednotného trhu. Politika státních podpor je klíčovým prvkem politiky hospodářské soutěže, neboť umožňuje zaručení rovných podmínek všem podnikatelům působícím na jednotném trhu. Tato pomoc však musí být monitorována, aby nedošlo k narušení fungování trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Analýza zprávy o politice hospodářské soutěže, kterou připravila Evropská komise za rok 2009, nám umožňuje dojít k závěrům týkajícím se výhod této evropské politiky. Evropská politika volné hospodářské soutěže je jednou z klíčových politik evropské integrace. Cílem koncepce, která je jejím základem, je vybudování vnitřního trhu, kde hospodářské subjekty mohou svobodně zahajovat a vykonávat svou činnost. Jak je uvedeno v tomto dokumentu, věřím, že je nezbytné mít jasná pravidla hospodářské soutěže, aby bylo zakládání malých a středních podniků skutečnou reálnou možností. Evropská unie prochází v současné době jedním z nejtěžších období hospodářské a finanční krize v celé své historii a činnost malých a středních podniků je velmi důležitá pro opětovné nastartování hospodářství. Jsem rád, když vidím vývoj větších synergií mezi politikou hospodářské soutěže a politikou ochrany spotřebitelů. Lituji však, že na energetickém trhu stále panuje nekalá soutěž, a podporuji výzvu adresovanou Evropské komisi v tomto dokumentu, o němž se dnes hlasuje, aby pečlivě sledovala, jak členské státy uplatňují třetí balíček opatření zaměřený na liberalizaci trhu s energií.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Plně podporuji výzvy k vytvoření jasnějších pravidel hospodářské soutěže, které jsou uvedeny v tomto usnesení. Náhrada škody jednotlivcům a firmám, která vznikla v důsledku porušení antimonopolních předpisů, musí být taková, aby odradila společnosti a jednotlivce od porušování těchto předpisů. Tento návrh je vyvážený a vyzývá k vytvoření řady nástrojů, které odradí lidi od porušování pravidel, včetně individuální odpovědnosti, transparentnosti a odpovědnosti podniků, práva na obhajobu a řádné soudní řízení. Jsem rád, že návrh nejde až tak daleko jako v USA, kde výše pokut vede k přiznání příliš vysokých náhrad škody, jejichž výsledkem jsou ztráty pracovních míst.

 
  
  

Zpráva: Michael Gahler (A7-0377/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tuto zprávu a beru v úvahu skutečnost, že tři členské státy EU jsou členy Arktické rady a Island o členství jedná. EU hraje v této oblasti důležitou úlohu, v mnoha oblastech již sdílí pravomoci a má některé výhradní pravomoci, například rybolov. EU navíc hraje vedoucí úlohu v některých politikách, jako je výzkum v oblasti životního prostředí a změny klimatu. Kromě toho je třeba vzít v úvahu skutečnost, že někteří arktičtí partneři jsou již velkými dodavateli energie, nerostných surovin a ryb do Evropy. Tato různorodost zdrojů a potenciál pro alternativní zdroje energie může být rozvíjen jen pomocí ekologicky systematického přístupu a integrovaných plánů řízení. Evropskému hospodářství může přinést prospěch i rozvoj nových obchodních tras, vzhledem k tomu, že Evropa přednostně poskytuje některé služby, například pokrytí GPS za použití systému Galileo.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti. Souhlasím s tím, že je nezbytné mít sjednocenou koordinovanou politiku EU pro arktickou oblast, v níž budou jasně definovány priority i případné výzvy a strategie, které budou brát v úvahu obnovitelné a neobnovitelné zdroje Arktidy, dopad změny klimatu na tuto oblast a ve velké míře odlišné chápání geopolitického významu Arktidy. Arktida je zranitelná oblast, kde dopady změny klimatu jsou zvláště viditelné a mají závažné následky pro jiné části světa. Proto je pro Arktidu nejlepší ochranou dlouhodobá a ambiciózní celosvětová dohoda o klimatu, avšak rychlé oteplování Arktidy vyžaduje kromě této dohody práci na dalších krátkodobých opatřeních, které omezí oteplování Arktidy. To je zvláště důležité vzhledem k narůstajícímu zájmu o využívání zdrojů. Nesmíme zapomínat ani na domorodé obyvatele, jejichž hospodářství jsou z velké části závislá na udržitelném využívání přírodních zdrojů, a proto je omezení změny klimatu a jejích dopadů a právo těchto obyvatel na neznečistěné přírodní prostředí také otázkou lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Odhaduje se, že v arktické oblasti se nachází přibližně pětina dosud neobjevených světových zdrojů uhlovodíku. Tato oblast je také velmi důležitou trasou pro celosvětovou námořní dopravu. Dostupnost a bezpečnost těchto dopravních tras je proto nanejvýš důležitá. Unie možná nemá u tohoto moře pobřeží, ale Evropany samozřejmě velmi zajímá, co se děje v Arktidě. Proto jsem hlasovala pro toto usnesení, které podporuje strategii pro nejsevernější oblasti. Unie musí hrát úlohu světové mocnosti a prosazovat jak své zájmy v této oblasti, tak potřebu nového globálního řízení přírodních zdrojů a ekologických problémů, které se jistě objeví. Při této příležitosti lze výslovně odkázat na to, že přistoupení Islandu by v této oblasti mohlo hrát roli.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro zprávu o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti, neboť změna klimatu je hlavním činitelem změn nejen v Arktidě. Všeobecně se má za to, že Arktida patří mezi oblasti, které jsou dříve a silněji zasaženy změnou klimatu a znečištěním z průmyslových či rozvojových částí světa. Tuto otázku je třeba řešit na celosvětové úrovni, protože její příčiny se nacházejí mimo arktickou oblast a také proto, že bude mít zpětný dopad na celý svět. EU je již v mezinárodním měřítku na předním místě ve výzkumu a v politikách v oblasti životního prostředí a změny klimatu a bude toto místo zaujímat i nadále. Navzdory výše uvedenému a s ohledem na to, jak EU a členské státy již nyní přispívají k výzkumu a financování, jaký mají právní předpisy EU účinek na životní prostředí, klima, rybolov atd., a na možnosti budoucí spolupráce v otázkách jako rozvoj mapování a námořní bezpečnosti, hospodářský rozvoj apod., lze závěrem konstatovat, že EU má co nabídnout, pokud jde o udržitelný rozvoj Arktidy, oblasti, která bude mít zásadní význam pro svět přizpůsobující se změnám klimatu a čelící rostoucí populaci a nedostatku zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Účinky změny klimatu mají větší dopad na oblast Arktidy, než na kteroukoli jinou oblast. Musíme bojovat s následky změn, kterými jsou tyto oblasti zasaženy, a to od ekologických a klimatických změn po geopolitické změny námořních dopravních tras a bezpečných dodávek zdrojů.

Vzhledem k tomu, že rozvoj nových ekonomik vede k tomu, že se stále zvyšuje potřeba zdrojů, energie a nerostů, má EU přirozený zájem na tom, aby zabezpečila dodávky zdrojů a energie pro obyvatelstvo a průmysl v Evropě.

Pokud jde o geopolitickou konstelaci, ta se značně promění v případě, že budou úspěšně završena jednání Islandu o vstupu do EU. Islandské členství v EU by rovněž posílilo přítomnost EU v regionu.

EU může významně přispět k udržitelnému rozvoji Arktidy, oblasti, která bude mít zásadní význam pro svět přizpůsobující se změnám klimatu a čelící rostoucí populaci a nedostatku zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Tři členské státy – Dánsko, Švédsko a Finsko – jsou zastoupeny v Arktické radě, v níž je EU pozorovatelem. Vzhledem k tomu, že členské státy EU provádějí 40 % celosvětového námořního obchodu, je velmi důležité, aby zejména členským státům EU byla zaručena bezpečnost nových světových tras napříč Arktidou. Jako autor této zprávy jsem přesvědčen, že spolupráce na ochraně zranitelného životního prostředí Arktidy, zájmy jejích obyvatel a rozvoj oblasti jsou velmi vítány.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Ve stávajícím kontextu, kdy je prioritou boj proti změně klimatu, je ochrana a podpora arktické oblasti mimořádně důležitá nejen z hlediska životního prostředí, ale i z hlediska hospodářského rozvoje a celosvětové stability a bezpečnosti. Její potenciál, co do zdrojů obnovitelné energie a rybolovu, je zvláště významný a znamená to, že udržitelné využívání přírodních zdrojů této oblasti je klíčové.

Nesmíme však zapomínat na to, že zájmy obyvatel této oblasti mají v tomto procesu velkou váhu. V tomto ohledu Evropská unie může a musí sehrát rozhodující úlohu, pokud jde o ochranu kultury, jazyka, zvyků a životních podmínek těchto společenství. Bez toho by byla ohrožena jakákoli strategie na ochranu tohoto mimořádně důležitého regionu pro budoucnost světové populace a planety. Chtěl bych zdůraznit, že velký význam má záruka nejlepších podmínek pro vědecký výzkum.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti. Arktická oblast přitahuje kvůli změně klimatu, která představuje hlavní spouštěč vývoje, stále více pozornosti. V této situaci nejenže Evropa nese určitý díl odpovědnosti vzhledem k tomu, že je jedním z hlavních přispěvatelů ke znečištění a emisím skleníkových plynů, ale rovněž projevuje o Arktidu mimořádný zájem, neboť bude muset čelit důsledkům změn, které se v tomto regionu odehrávají, od problémů spojených s životním prostředím a změnou klimatu až ke geopolitickému kontextu námořních tras a zabezpečení dodávek zdrojů. Důležité je formulovat politiku EU vůči arktické oblasti formou velmi konkrétních a komplexních návrhů: od zahrnutí místních obyvatel do dialogu, do stability a bezpečnosti v oblasti, po ekologickou otázku a otázku změny klimatu v budoucích projektech. Domorodí obyvatelé mají právo na neznečištěné přírodní prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Oblast Severního ledového oceánu je stále významnější, a to nejen pro Evropu, ale pro celý svět. Změna klimatu probíhající v nejsevernější oblasti bude mít kolosální význam pro celé lidstvo. Je naprosto zásadní soustředit úsilí na vědecký výzkum a rozvinout plán na řešení těchto změn. Arktida je rovněž oblastí, v níž se nacházejí zdroje, jako například uhlovodíky, a která má potenciál získávat obnovitelnou, například větrnou a vodní energii.

Dalším hospodářsky významným zdrojem jsou ryby, které mají zásadní význam v souvislosti se zabezpečením potravin. Nesmíme zapomínat ani na námořní dopravní trasy, které usnadní mezinárodní obchod a mnoha podnikům umožní lepší výkon. Evropská unie může a měla by ve všech těchto oblastech přispívat, napomáhat rozvoji regionu a ve snaze o ochranu životního prostředí naší planety by měla určovat nové normy.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně.(DE) Nejsevernější oblast je bohatá na zdroje a na energii a otevře nové námořní trasy, které by Evropská unie mohla využívat. Zdroje nerostných surovin, které se zde nacházejí, jsou hodnotné a podle toho se s nimi musí zacházet. Při těžbě nerostných surovin je důležité, aby nebyl příliš zasažen ekologický systém. I domorodé obyvatelstvo potřebuje zvláštní ochranu a uznání. Arktida je světové dědictví a jako na takovou na ni musíme pohlížet. Proto bychom se měli soustředit na zachování tohoto dědictví, nikoli na vytěžení zdrojů. Podporuji zprávu o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti, kterou zpracoval můj kolega, pan Gahler.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Jak konstatuje zpráva pana Gahlera, „výzvy, kterým Arktida čelí, jsou globální, a měli by proto být do jejich řešení zapojeni všichni relevantní aktéři“. Záležitost arktické oblasti vyžaduje nyní více než předtím naši stálou pozornost v důsledku znepokojivých problémů způsobených dopady změny klimatu. Geopoliticky je Arktida velmi důležitou oblastí, v níž se podle odhadů nachází pětina neobjevených světových zdrojů uhlovodíku. Skutečnost, že tři členské státy EU – Dánsko, Finsko a Švédsko – jsou arktickými zeměmi, vysvětluje, že Unie má zájem zajistit, aby se v budoucnosti přihlíželo mnohem více než nyní k faktorům souvisejícím s životním prostředím. Unie vždycky bojovala za životní prostředí a snaží se je chránit pomocí preventivních opatření. Díky výsledku dnešního hlasování v této sněmovně opět rozhodně potvrdila svůj postoj.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám návrh politiky EU pro nejsevernější oblasti, ale každá takováto politika si musí být vědoma potřeby chránit křehké životní prostředí Arktidy a zdůrazňovat význam celkové stability a míru v regionu. Měla by zdůrazňovat, že by EU měla při ochraně a rozvoji regionu uplatňovat politiky, které zajišťují, že opatření řešící environmentální problémy zohledňují zájmy obyvatel arktické oblasti, včetně původního obyvatelstva. Měla by rovněž zdůrazňovat podobnost mezi sdělením Komise a politickými dokumenty v arktických státech a potřebu zapojovat se do politik, které zohledňují zájem o udržitelné řízení a využívání suchozemských a mořských neobnovitelných a obnovitelných přírodních zdrojů v arktické oblasti, jež jsou zároveň významnými zdroji pro Evropu i hlavním zdrojem příjmů obyvatel regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti, která zdůrazňuje potřebu rozvíjet dialog s domorodými arktickými komunitami s cílem dospět k lepšímu pochopení jejich životních podmínek a kultury. Tato myšlenka, která se v textu mnohokrát opakuje, je klíčová. Zájmy Evropské unie musí odrážet zájmy místních obyvatel chránit a rozvíjet arktické oblasti. Voláme po konkrétních opatřeních na zachování kultury, jazyka a zvyků těchto lidí, tedy po něčem, co vyžaduje pravidelný dialog mezi jejich zástupci a orgány EU. Vzýváme Evropskou komisi, aby na jednáních o obchodních dohodách hájila zájmy domorodých obyvatel. Proto lituji, že existuje evropské nařízení o zákazu obchodu s produkty z tuleňů, které je namířeno proti zájmům (ve smyslu udržitelného řízení zdrojů), kultuře a zvykům arktických společenství. Toto nařízení, proti němuž právem protestuje Kanada a Norsko, podkopává zájmy Evropské unie v arktické oblasti a podle mého názoru by mělo být zrušeno.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Tato zpráva obhajuje udržitelné využívání Arktidy, ale zbavuje ropné a plynařské společnosti veškeré s tím související odpovědnosti. Nedbá na připomínky ekologů o drancování této oblasti, která je zásadní pro přežití lidstva. A co je ještě horší, v žádném případě neuvažuje o omezení investic do těžby neobnovitelných zdrojů v nejsevernějších oblastech ve prospěch výzkumu v oblasti obnovitelné energie. Tato zpráva potvrzuje ekologický zločin. Budu hlasovat proti ní.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) O vztahu, který existuje mezi EU a Arktidou, není pochyb, neboť Dánsko, Finsko a Švédsko jsou arktické země, a jak Finsko, tak Švédsko leží zčásti na polárním kruhu. S ohledem na to, jak EU a členské státy přispívají k výzkumu a financování, jaký mají právní předpisy EU vliv na životní prostředí, klima, rybolov atd., a na možnosti budoucí spolupráce v otázkách jako rozvoj mapování a námořní bezpečnosti, hospodářský rozvoj apod., lze závěrem konstatovat, že EU má mnoho co nabídnout, pokud jde o udržitelný rozvoj Arktidy, oblasti, která bude mít zásadní význam pro svět přizpůsobující se změně klimatu a čelící rostoucí populaci a nedostatku zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Arktická oblast přitahuje kvůli změně klimatu stále více pozornosti. Evropská unie významně přispívá ke změně klimatu, a proto musí hrát hlavní úlohu v boji proti tomuto jevu. Vzhledem k rostoucím potřebám přírodních zdrojů, zejména v EU, představuje Arktida významnou a různorodou příležitost v oblasti dodávek energie (plyn, obnovitelné zdroje), surovin a ryb. EU se musí zapojit do politik, které zohledňují udržitelné řízení a využívání přírodních zdrojů v oblasti z hlediska bezpečnosti životního prostředí a organizace. Žádost Islandu o členství v EU ještě podtrhuje potřebu vypracovat politiku pro Arktidu koordinovanou na evropské úrovni. Evropská unie zodpovídá za dosažení správné rovnováhy mezi ekologickými zájmy a závodem ve využívání přírodních zdrojů a za zohlednění zájmů lidí žijících v arktické oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Nevýslovné nerostné bohatství Arktidy učinilo z této oblasti předmět vášnivého sporu. Odhaduje se, že pod ledem leží 90 milionů nevyužitých barelů ropy. Nevyhnutelně vzniká nepříjemný pocit, že ze všech společností je to právě BP, která v loňském roce způsobila katastrofu v Mexickém zálivu, a které je nyní dovoleno těžit zdroje v tomto křehkém přírodním prostředí, kde jsou podmínky mnohem tvrdší, než v Mexickém zálivu. Faktem ostatně zůstává, že arktická oblast je již dnes místem, kde se shromažďují celosvětové emise rtuti. Z hlediska celosvětového oteplování a očekávaných důsledků je to problém, který nemůžeme přeceňovat. Hlasoval jsem pro zprávu, neboť odpovídajícím způsobem prezentuje mnohé s tím související faktory.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Změna klimatu, která v posledních letech zasáhla oblast Arktidy, zdůrazňuje odpovědnost, kterou by Evropská unie měla za tuto vážnou a naléhavou situaci převzít. V Arktidě jsou tyto dopady větší než v jiných oblastech a zvyšování hladiny moří a změna klimatu jsou jen důsledkem působení skleníkových plynů, které EU neustále vypouští. Věřím, že můj hlas ve prospěch udržitelné politiky pro nejsevernější oblasti je velmi důležitý, neboť tato oblast musí být zachována a chráněna vzhledem k tomu, že se musí potýkat s ekologickými důsledky, které přímo nepocházejí z jejího území, ale z průmyslově rozvinutějších evropských zemí. Problém je třeba řešit na celosvětové úrovni, neboť jeho příčiny leží mimo území Arktidy, ale mají postupně vliv na celou planetu. Oblast má navíc rozsáhlé přírodní zdroje energie a nerostných surovin a EU má zájem na zajištění bezpečných dodávek nezbytných pro obyvatele Evropy a pro její průmysl. Arktida se proto výrazně podílí na dodávkách energie, surovin a ryb do Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. (ES) Parlamentní zpráva o nejsevernějších oblastech, která byla dnes schválena, je důležitým krokem kupředu při stanovení pokynů pro evropskou politiku pro arktickou oblast. Změna klimatu a z toho vyplývající tání ledové pokrývky způsobují změny v této oblasti a vyvolávají pozornost arktických států, které rychle pracují na strategiích, jak se chopit nově se objevujících příležitostí. Tání ledové pokrývky otevírá konkrétně nové příležitosti při vytyčování nových námořních tras a při využívání přírodních zdrojů. Tuto zprávu jsem podpořila, neboť zdůrazňuje odpovědnost EU v procesu změny klimatu, který mění podobu Arktidy, i potřebu přijmout odpovídající opatření ke zmírnění tohoto procesu.

Podobně zpráva uznává legitimní zájem EU hrát určitou roli v nové situaci a zdůrazňuje nutnost využít nové příležitosti tím, že se podpoří udržitelný rozvoj oblasti jejími obyvateli, zejména domorodými komunitami. Rovněž je důležité, že zpráva signalizuje potřebu řídit se mezinárodním právem, pokud jde zejména o kroky v Arktidě, a při správě regionu zaujmout přístup založený na spolupráci.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Arktická oblast přitahuje kvůli změně klimatu, která je hlavním hybatelem dění, stále více pozornosti. Dopad změny klimatu je zde rozsáhlejší než v jiných regionech světa. Tyto změny však zároveň mají vliv na jiné oblasti světa jednak tím, že se zvyšuje hladina moří, jednak působením na klima v přilehlých regionech. V této situaci nejenže Evropa nese určitý díl odpovědnosti vzhledem k tomu, že je jedním z hlavních přispěvatelů ke znečištění a emisím skleníkových plynů, ale rovněž projevuje o Arktidu mimořádný zájem, neboť bude muset čelit důsledkům změn, které se v tomto regionu odehrávají, od problémů spojených s životním prostředím a změnou klimatu až ke geopolitickému kontextu námořních tras a zabezpečení dodávek zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně.(IT) Podpořila jsem tuto dohodu, neboť Arktida je již nějakou dobu zasažena změnou klimatu a znečištěním pocházejícím z průmyslových částí světa. Tato oblast je často popisována jako panenská, ale to již není naneštěstí řadu let pravda. Arktida je na rozdíl od Antarktidy osídlená a je zde tradice ve využívání zdrojů ke škodě životního prostředí.

V roce 1996 byla ve snaze kontrolovat tento fenomén zřízena Arktická rada na ochranu životního prostředí v této oblasti. Mezi její členy patří tři členské státy EU – Švédsko, Dánsko a Finsko. Nové ekonomiky budou potřebovat stále více zdrojů, které lze v Arktidě hojně nalézt. Tato oblast je bohatá na energii, nerostné suroviny, ryby, plyn, ropu a větrnou a vodní energii, díky nimž láká ke spekulacím.

 
  
  

Zpráva: Traian Ungureanu (A7-0378/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro zprávu o strategii EU pro oblast Černého moře. Zaprvé tak hlasuji kvůli návrhu Komise na rozvoj strategie stanovením měřitelných cílů a odvětvového partnerství, které spolu s dalšími opatřeními usnadní společné projekty. Mým druhým důvodem je skutečnost, že zpravodaj prezentuje potřebu aktuálního posouzení činnosti EU v oblasti Černého moře. Mým posledním důvodem je skutečnost, že financování této strategie je značně roztříštěné, neboť strategie je financována prostřednictvím různých nástrojů. Aby se ukončila tato roztříštěnost, navrhuje se, aby tato strategie měla svou vlastní finanční položku.

Souhlasím také s doporučeními předloženými v této zprávě týkajícími se vývoje silnějšího politického rámce včetně integrovaného přístupu EU k této oblasti, který je třeba posílit zavedením konkrétního akčního plánu a odpovídajícími lidskými a finančními zdroji.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o strategii EU pro oblast Černého moře. Souhlasím s názorem zpravodaje, že vzhledem ke strategickému významu oblasti Černého moře pro EU a spíše omezeným výsledkům černomořské synergie by měla být zahájena strategie, která by posílila soudržnost a viditelnost činnosti EU v této oblasti, a že strategie EU pro oblast Černého moře by měla být nedílnou součástí širší koncepce zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Tři roky po vytvoření černomořské synergie analýza stávající situace ukazuje zejména na to, že chybí jasný, komplexní a aktuální obrázek o výsledcích provádění černomořské synergie. Proto by strategie EU pro oblast Černého moře měla zřídit silnější politický rámec a posílit zapojení EU v této oblasti. Podporuji názor, že hlavní cíle strategie pro oblast Černého moře by měly zahrnovat vybudování míru, stability a prosperity v této oblasti a zabezpečení dodávek energie do EU. Z tohoto důvodu by bezpečnost, řádná správa věcí veřejných, energetika, doprava, životní prostředí, socioekonomický a lidský rozvoj měly být považovány za priority. Velmi důležité je, aby bezpečnostní rozměr oblasti Černého moře každopádně také zahrnoval rozhodná opatření zaměřená na posílení demokratické vlády, řádné správy věcí veřejných a budování kapacit státu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Evropská unie přináší národům západní Evropy mír a stabilitu již zhruba 50 let. Nesmíme však zapomínat, že naše sousední země nadále trápí vážné nepokoje. Unie musí být vůči této situaci citlivá a své strategii pro oblast Černého moře musí dodat nové podněty. Toto usnesení je takovou reakcí, a proto jsem pro něj hlasovala. Vytváří novou rozpočtovou položku, která upřednostní financování malých rozvojových projektů a přeshraniční spolupráce a posiluje lidské zdroje. Systém včasného varování bude fungovat jako prevence konfliktů a jako nástroj na budování důvěry v této oblasti tím, že bude předcházet stupňování násilí. Usnesení nakonec upozorňuje na nájemní smlouvu ruské černomořské flotily na Krymu a na obavy, které vyvolává.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro zprávu o strategii EU pro oblast Černého moře. Strategický význam oblasti Černého moře pro EU byl uznán v roce 2007 v souvislosti s přistoupením Rumunska a Bulharska k EU. Vzhledem k tomu, že události v této oblasti, která je strategicky umístěná na křižovatce Evropy, Blízkého východu a střední Asie, začaly mít přímý dopad na vnitřní záležitosti EU, uznala EU, že je třeba uvažovat o hlubším zapojení v tomto prostoru. To vedlo k zahájení nového politického přístupu EU k této oblasti nazvaného černomořská synergie. Cílem černomořské synergie je rozvinout regionální spolupráci mezi EU a touto oblastí, jakož i spolupráci v rámci oblasti. Mnohem méně toho však bylo dosaženo v oblasti naplňování synergie a v odvětvích, jako jsou stabilita, demokracie a řádná správa věcí veřejných, nedošlo k mnoha pokrokům zřejmě také z důvodu oslabení demokratické vlády v několika černomořských státech a války mezi Ruskem a Gruzií, k níž došlo v roce 2008. Navíc tato oblast nadále čelí následujícím problémům: vleklé konflikty, tendence k militarizaci a šíření zbraní, námořní dohled, nedovolený obchod a přeshraniční trestná činnost. Jsem přesvědčena, že aby bylo dosaženo účinného provádění, je třeba vytvořit mechanismy pro pravidelné předkládání zpráv, monitorování, hodnocení a kontrolu. Hlavní cíle strategie pro Černé moře by navíc měly zahrnovat budování míru, stability a prosperity v tomto regionu a zabezpečení dodávek energie do EU. Z tohoto důvodu by bezpečnost, řádná správa věcí veřejných, energetika, doprava, životní prostředí, socioekonomický a lidský rozvoj měly být považovány za prioritní.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), písemně. (CS) Hlasoval jsem pro zprávu Ungureanu, protože jsem přesvědčen, že EU naléhavě potřebuje soudržnou a viditelnou strategii pro oblast Černého moře. Ta by měla být úzce provázána s evropskou politikou sousedství, k jejímuž rozvoji výrazně přispělo české předsednictví EU v první polovině roku 2009. Klíčovou prioritou strategie pro Černé moře EU by mělo být zabezpečení dodávek energie do EU a s tím související podpora energetických projektů, které jsou v zájmu EU a které směřují k diverzifikaci dodávek plynu do EU. Pro zabezpečení dodávek energie do EU je rovněž důležité a naléhavé zřízení Parlamentního shromáždění Euronest.

Mezi projekty, jejichž realizaci by měla strategie pro Černé moře napomoci, řadím projekt Nabucco, projekt South Stream, projekt dopravy zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy a rozvoj terminálů LNG v černomořských přístavech a také projekt panevropského ropovodu Konstance-Terst. Komise by neměla otálet a do konce roku 2011 uzavřít dohody s případnými dodavatelskými zeměmi pro plynovod Nabucco. Balíček opatření pro energetickou infrastrukturu, který Komise hodlá v blízké době předložit, by měl klást velký důraz na zmíněné energetické projekty v oblasti Černého moře. V neposlední řadě je třeba zdůraznit značný potenciál obnovitelných zdrojů energie v oblasti Černého moře, který může významně přispět k zabezpečení energetické budoucnosti EU i celého světa.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Černé moře je částečně obklopeno územím EU a geograficky spadá převážně do Evropy. A navíc, nehledě na sdělení Komise z roku 2007 Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci, byla opatření přijata krátce poté s úmyslem provádět účinnou strategii pro budoucnost oblasti Černého moře.

Proto vítám tuto iniciativu a schválení této zprávy, kterou rozhodně podporuji, a doufám, že Komise, Rada a naši východní sousedé, s nimiž sdílíme správu oblasti Černého moře, zejména ti, jichž se týkají zmrazené konflikty, uzavřené hranice a neúčinné pohraniční kontroly, přeprava energie a bezpečnost a obrana, přijmou doporučení právě schválená Evropským parlamentem. Teprve až budou tyto záležitosti vyřešeny, bude možné dosáhnout dvou hlavních cílů, které zpráva navrhuje: 1) míru, demokracie, stability a prosperity v oblasti a 2) zajištění dodávek energie pro EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Diane Dodds (NI), písemně. – Vítám tento návrh a současně paralelní zprávu Výboru pro rybolov. Obě zprávy se týkají černomořské synergie. Definice synergie je v kontextu jihovýchodní Evropy definicí, která představuje schopnost skupiny podat lepší výkon než její nejlepší člen. Jak se zdá, mezi některými poslanci zde panuje shoda, že nejlepším členem černomořské synergie je EU. Já bych před tímto přesvědčením varovala, a to samozřejmě pokud jde o rybolov. Společná rybářská politika neuspěla. Svým kolegům z oblasti Černého moře bych řekla: poučte se z chyb SRP, zkoumejte důsledky, které má stávající systém pro drobný rybolov v severovýchodním Atlantiku, a ptejte se, zda je to právě to, co chcete pro Černé moře. Strategie pro oblast Černého moře se musí opírat o jedinečnost této oblasti. Jak jsme viděli, nápady, které se hodí pro jednu část Evropy, nebudou fungovat v jiné části.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Konflikt, do něhož se zapletlo Rusko a Gruzie, svědčí o potenciální nestabilitě, jíž je postižena oblast Černého moře, a plně odůvodňuje, proč Evropská unie přijme strategii na řešení specifických problémů v této konkrétní části světa. Bez ohledu na stále přítomné napětí je to také oblast, která může mít stabilnější a vyváženější budoucnost, a Unie může v tomto procesu stabilizace hrát důležitou úlohu. V tomto ohledu je třeba stanovit nejen cíle, ale především poskytnout těm, kdo zodpovídají za uplatňování evropské strategie, lidské, technické a finanční zdroje nezbytné k tomu, aby mohli dělat svou práci co nejlépe. Vzhledem k zeměpisné situaci, historii a specifické znalosti oblasti by Rumunsko, Bulharsko a Řecko mohly významně přispět k tomu, že připravovaná strategie dosáhne cílů, jako je podpora míru, bezpečnosti, demokracie, řádné správy a hospodářského, sociálního a lidského rozvoje.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Význam oblasti Černého moře pro Evropskou unii je dobře znám, stejně jako problémy nestability, kterými je oblast postižena. V kontextu, který zahrnuje členské státy EU – Bulharsko, Řecko a Rumunsko – společně s Tureckem a různými státy bývalého sovětského bloku, včetně Ruska, je oblast Černého moře klíčová pro zabezpečení dodávek energie a pro diverzifikaci dodávek plynu. Je to strategický most spojující Evropu s oblastí Kaspického moře, střední Asií a Blízkým východem a dále s jihovýchodní Asií a Čínou. Kromě rozdílů a rivality jsou mimořádně významné blízké kulturní a historické vazby a mezikulturní a mezináboženský dialog. V této souvislosti je třeba většího odhodlání ze strany EU a lepší schopnosti EU formulovat opatření na pomoc stabilizaci a oživení této oblasti v procesu, do něhož musí spadat všechny dotčené země.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Z této zprávy nevyplývá nic nového. Strategie a cíle jsou totožné s těmi, které byly dlouhodobě formulovány v rámci takzvané vnější politiky EU: kontrola přírodních zdrojů oblasti, zejména ropy a zemního plynu, na nichž je EU závislá, zabezpečení jejich bezproblémových dodávek a navíc pokus o zaručení průniku na jejich trhy a vykořisťování pracujících.

Mechanismy pro dosažení těchto cílů jsou rovněž totožné: vměšování a neustálé pokusy o omezení národní svrchovanosti těchto zemí prostřednictvím mezinárodních kampaní řízených velkými zpravodajskými agenturami a nevládními organizacemi financovanými ze zdrojů EU, tlak na militarizaci a závody ve zbrojení, jako v případě aktuálního přezbrojování Gruzie, a vyhledávání takových lidí v těchto zemích, kteří budou výměnou za výhody v rámci zájmů, kterým slouží, hájit zájmy EU a Spojených států a jejich hospodářských skupin, schvalováním expanze NATO směrem na východ a umožněním umístění vojenských základen USA v oblasti, která se využívá jako platforma pro zásobování jednotek NATO v Afghánistánu.

Je zřejmé, že tato cesta je plná překvapení. Imperialismus, ať již ze strany USA nebo EU, se setkává s houževnatým odporem lidu, který se zde, stejně jako v těchto zemích, organizuje a chce zabránit tomuto kroku zpět v dějinách lidstva.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Přestože jsem přesvědčen, že pan Ungureanu odvedl dobrou práci, nemyslím si, že pro oblast Černého moře je vhodné vytvářet novou rozpočtovou položku. Unie má mnoho priorit a je třeba pečlivě vážit každou novou investici, a to i v případě, že hovoříme o oblasti nanejvýš důležité pro energetiku. Proto prohlašuji, že hlasuji proti výše uvedené zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. (IT) Bod 39 této zprávy připomíná cíl diverzifikovat zásobovací trasy. Zmiňuje konkrétně strategický význam projektu Nabucco.

Přestože uznávám význam tohoto projektu, chtěla bych zdůraznit nutnost zabývat se i jinými projekty v jižním koridoru (ITGI, TAP a White Stream) jako projekty se stejným významem. Chtěla bych také opakovaně potvrdit zásadní úlohu projektu South Stream, který napomáhá cíli dosažení diverzifikace.

Navíc bychom se kromě plynovodu z Konstance do Terstu, který byl již zmíněn, měli bavit i o zásadní úloze projektu Samsun-Ceyhan, který pan Oettinger uznal za zásadní pro omezení provozu v Bosporské úžině, a také o riziku ekologických havárií v Černém moři (konference v Oděse, 27. července 2010).

Pouze pokud budeme uvažovat o všech případných trasách, nejen o některých, bude nakonec možné, abychom dosáhli cíle, jímž je diverzifikace energetických zdrojů a nezávislost Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení o strategii EU pro oblast Černého moře. Strategický význam oblasti Černého moře pro EU byl uznán v roce 2007 v souvislosti s přístupem Rumunska a Bulharska k EU. Události v Evropě, na Středním východě a ve střední Asii začaly mít přímý dopad na vnitřní záležitosti EU a EU uznala, že je třeba uvažovat o hlubším zapojení v tomto prostoru. To vedlo k zahájení nového politického přístupu EU k této oblasti nazvaného černomořská synergie. Cílem černomořské synergie je rozvinout regionální spolupráci mezi EU a touto oblastí, jakož i spolupráci v rámci oblasti. Souhlasím s názorem, že hlavní cíle strategie pro oblast Černého moře by měly zahrnovat vybudování prostoru míru, stability a prosperity v tomto regionu a zabezpečení dodávek energie do EU. Z tohoto důvodu by bezpečnost, řádná správa věcí veřejných, energetika, doprava, životní prostředí, socioekonomický a lidský rozvoj měly být považovány za priority. Bezpečnostní rozměr oblasti Černého moře musí zahrnovat rozhodné kroky k posílení demokratického státu, řádné správy a budování kapacity státu. Hospodářský, sociální a lidský rozvoj oblasti Černého moře je významným předpokladem pro přeměnu této oblasti ve stabilní a prosperující prostor.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Oblast Černého moře je pro Evropu strategickým místem. Proto je v zájmu Evropské unie posílit spolupráci na mnoha úrovních. Aby tato opatření byla úspěšná, musí být soudržná a musí zohledňovat rozdílné podmínky v jednotlivých zemích. Je třeba také dbát na to, aby to z naší strany neznamenalo jen dávat. Země v černomořské pánvi nám mají co nabídnout, počínaje zdroji energie a přírodním bohatstvím. Sdílím obavy zpravodaje týkající se otázky absence jasné strategie vůči těmto zemím. V této situaci mohou hrát významnou úlohu Bulharsko a Rumunsko, které jsou již součástí Unie. Právě ony nejlépe chápou politiku této oblasti. Posledním problémem je Turecko a Turecko bychom si měli rozhodně zapamatovat, protože na rozdíl od Evropy je to země, která se rozvíjí horečným tempem. O toto partnerství bychom se měli starat.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Jako strategický most spojující Evropu se střední Asií a Blízkým východem je oblast Černého moře pro Evropskou unii mimořádně důležitá. Přidáme-li k těmto čistě zeměpisným úvahám ještě skutečnost, že mnoho zemí v této oblasti je také členskými státy Unie, budeme moci lépe pochopit, proč Evropa již mnoho let pracuje na posílení vztahů se zeměmi v této oblasti. Zpráva poslance Ungureana vyzývá jak Komisi, tak Evropskou službu pro vnější činnost, aby vypracovaly strategii pro stále bližší vztahy založené na spolupráci mezi Evropskou unií a oblastí Černého moře. Tyto vztahy by však měly podléhat přísné kontrole, aby byla zachována účinná koordinace činností a rozdělení odpovědnosti. Jsem vlastně přesvědčen, že úspěch takového významného partnerství závisí do velké míry na mírovém řešení stávajících konfliktů. Nakonec bych chtěl důrazně upozornit na tu část zprávy, která vyzývá Unii, aby podporovala strategie na posílení institucí v zemích oblasti Černého moře, neboť věřím tomu, že dodržování demokracie musí tyto vztahy podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE), písemně.(RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť ji považuji za mimořádně důležitou pro oblast Černého moře a pro EU. Diskuse o černomořské synergii byla zahájena v roce 2007. Návrh strategie pro Podunají byl vypracován v roce 2996. Strategie pro Podunají bude dokončena v první polovině tohoto roku. Je skvělé, že nyní diskutujeme o oblasti Černého moře, ale já si myslím, že tuto diskusi musíme uzavřít konkrétním návrhem. Oblast Černého moře může přispět k rozvoji Podunají. Oblast Podunají přispívá k rozvoji oblasti Černého moře. Obě oblasti jsou vzájemně závislé. Z tohoto důvodu se domnívám, že bychom měli zvážit společný přístup. Okamžité výsledky může přinést problematika energie. Nové zdroje energie z Kaspického moře a nové trasy mohou přispět k rozvoji oblasti Černého moře a nepřímo i k rozvoji Podunají. Nejdůležitějším projektem je v tomto ohledu plynovod Nabucco. Proto si myslím, že je třeba, aby Unie podpořila dokončení tohoto projektu.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která zdůrazňuje, že hlavním cílem EU a členských států v rámci strategie EU pro oblast Černého moře by mělo být vytvoření oblasti, v níž panuje mír, demokracie, prosperita a stabilita a která je založena na dodržování lidských práv a základních svobod a na zabezpečení dodávek energie pro EU. Domnívá se, že mezi priority by měly patřit řádná správa věcí veřejných, právní stát, podpora dodržování lidských práv, řízení migrace, energetika, doprava, životní prostředí a hospodářský a sociální rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Strategie EU pro oblast Černého moře se zcela věnuje rozvoji plynovodu Nabucco a vytvoření oblasti volného obchodu, která by zaručila bezpečné dodávky energie a nadvládu EU nad touto oblastí. Boj proti stávající ekologické katastrofě se stáhl do pozadí, stejně jako společenské a hospodářské zájmy lidí žijících v této oblasti. Tento text je imperialistickým manifestem. Přebírá propagandistické argumenty používané avanturistickou gruzínskou vládou, o jejíchž nedemokratických praktikách se zde nehovoří: o propagandě a výhrůžkách. Je to buřičský text a já budu hlasovat proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Oblast Černého moře je pro Evropskou unii ze strategického hlediska klíčová díky své zeměpisné poloze, neboť v ní leží členské státy Evropské unie – Řecko, Rumunsko a Bulharsko – a několik důležitých partnerů, včetně Ruska a Turecka. Naopak obavy o bezpečnost a dodávky energie vedou k potřebě většího zapojení Evropské unie a zemí v této oblasti. Proto souhlasím s hlavními zájmy vyjádřenými ve zprávě – záruka míru, demokracie a stability v oblasti Černého moře a bezpečné dodávky energie pro Evropskou unii. Důležitá bude bezesporu další podpora vztahů mezi Evropskou unií a oblastí Černého moře, neboť obě strany z nich mohou mít prospěch a mohou vyvíjet účinnější spolupráci.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Strategický význam oblasti Černého moře je nyní velmi dobře ustanoven. Jako nová hranice EU po vstupu Bulharska a Rumunska je to samozřejmý geostrategický prostor. EU má v úmyslu angažovat se v této oblasti přímo a nastálo. Turecko, Gruzie a Ukrajina opakovaně vyjádřily svou chuť stát se členy EU. Komise odpověděla tím, že v roce 2007 vypracovala sdělení o černomořské synergii. Ta zajišťuje stabilitu v oblasti a vychází vstříc potřebám žadatelů, kteří usilují o euroatlantické zakotvení a o rámec posílené spolupráce. EU musí v této cestě pokračovat. Měla by posílit své zapojení v oblasti Černého moře, aby podala jasný důkaz o své diplomacii „měkké síly“. Tak EU zaručí, že bude vytvořen prostor míru, stability a prosperity, a zajistí i bezpečné dodávky energie do EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Zpráva o strategii EU pro oblast Černého moře je důležitá a proto je také oprávněně velmi obsáhlá. Další rozvoj synergie v oblasti Černého moře je významný nejen z důvodů energetické strategie. Potřebujeme nové podněty pro modernizaci hospodářské oblasti a pro nové podnikatelské iniciativy v oblasti Černého moře. Důležité je zejména, aby byly zajištěny dodávky plynu pro Evropu. Při jakémkoli úsilí EU však nesmíme zapomínat na zájmy Ruska.

Rusko je životně důležitým strategickým partnerem, má-li být v oblasti Černého moře zajištěn pokojný a prosperující vývoj. Kritika dlouhodobého umístění ruské černomořské flotily v této oblasti je zbytečnou provokací. I přesto jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. (RO) Dalším důvodem, proč je zpráva důležitá, je její odkaz na význam oblasti Černého moře jako zdroje přírodních surovin a na ekologickou situaci v této oblasti. Skutečnost, kterou bychom neměli přehlížet, je, že v nedávné době byla v Černém moři zaznamenána bezpříkladná úmrtnost ryb. Největšími znečišťovateli ovlivňujícími biologickou rozmanitost v moři jsou řeky Dněpr, Don, Dněstr a Dunaj (které každoročně přinesou do Černého moře 60 000 tun fosfornatých látek a 340 tun anorganického dusíku). Dalším faktorem, který přispívá k ničení Černého moře, je nadměrný rybolov a odpady. Skupina odborníků odhadla, že následkem sirovodíku vymizí podvodní život z Černého moře přibližně do 30 let. Jsem přesvědčen, že tyto záležitosti by měly v evropské agendě zaujímat nejpřednější místo.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) V roce 2007 byl uznán strategický význam oblasti Černého moře. Po vstupu Rumunska a Bulharska se část Černého moře stala vnitřním mořem EU. Vzhledem k tomu, že události v této oblasti, která je geopoliticky umístěna mezi Evropou, Blízkým východem a střední Asií, ovlivňují i vnitřní věci EU, je nezbytné, aby se EU v této oblasti více angažovala. Cílem je rozvinout regionální spolupráci mezi EU a touto oblastí, jakož i spolupráci v rámci oblasti. Cílem je, aby se oblast Černého moře vyvinula v oblast stability, bezpečnosti, demokracie a prosperity. Kromě toho se uskutečňují společné projekty, jako je zřízení černomořského fóra občanské společnosti, posílení akademických a studentských sítí a zřízení institutu pro evropské studie v oblasti Černého moře. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně.(PL) Oblast Černého moře je pro Evropskou unii důležitá a je oblastí, která bude v budoucnosti vyžadovat integrovaný přístup a větší zviditelnění působení EU. V oblasti je třeba zavést demokratická opatření, jejichž cílem je především zajištění bezpečnosti, stability a míru a zvýšení prosperity. Cílem strategie je také zajistit bezpečné dodávky energie pro EU. V souvislosti s přípravou strategie pro makroregion Černého moře a následně pro oblast Podunají je nejlepším způsobem, jak řešit výše uvedené problémy, návrh předložený v roce 2007 Evropskou komisí a nazvaný „Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci“ (který uznal strategický charakter oblasti pro EU). Výsledky černomořské synergie byly dosud bohužel spíše omezené. Navíc neexistuje jasná a komplexní představa o stávajících výsledcích jejího provádění, a EU je proto kritizována, že jí chybí strategická vize pro tuto oblast a že je její přístup k provádění příliš nesourodý. Jak tedy zpravodaj uvádí, strategie EU pro oblast Černého moře by měla být založena na přínosech černomořské synergie a zároveň zřídit silnější politický rámec a posílit zapojení EU v této oblasti. Stejně jako u strategie EU pro oblast Baltského moře a pro oblast Podunají bude úspěch při provádění záviset na kvalitě dialogu na všech úrovních regionální spolupráce, neboť výsledkem tohoto dialogu budou návrhy mechanismů patřičného a pravidelného předkládání zpráv, monitorování, hodnocení a kontroly.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Strategický význam oblasti Černého moře je uznáván od roku 2007. Po přístupu Rumunska a Bulharska k EU začala mít oblast Černého moře přímý dopad na vnitřní záležitosti EU, a proto je třeba, aby se EU v této oblasti více zapojila. Podle mého názoru je uplatňování strategie rozvoje větší spolupráce mezi EU a touto oblastí cílem, který by si Unie měla co nejdříve stanovit. Tato iniciativa, nazvaná černomořská synergie, by mohla změnit oblast na prostor stability, bezpečnosti, demokracie a prosperity. V souladu s touto sněmovnou jsem dal prostřednictvím svého kladného hlasu souhlas s podporou vytvoření černomořské synergie. Jsem přesvědčen, že hospodářský, společenský a kulturní rozvoj oblasti je možno podpořit další liberalizaci obchodu a intenzifikací obchodu v rámci oblasti při respektování lidských práv a základních svobod. V souvislosti s rozvojem a větší integrací mezi členskými státy podporuji svým souhlasem růst a rozvoj oblasti Černého moře prostřednictvím akčního plánu, jehož součástí jsou jasné cíle a stěžejní iniciativy.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Vyzýváme Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby paralelně k přezkumu evropské politiky sousedství vypracovaly pro oblast Černého moře strategii, v níž by definovaly integrovaný a komplexní přístup EU zabývající se problémy a příležitostmi této oblasti a jež by obsahovala podrobný akční plán, jasné cíle, stěžejní iniciativy a ukazatele. Domníváme se, že tato strategie přispěje k účinné koordinaci činností a rozdělení úkolů. EP rovněž znovu vyzývá Komisi a ESVČ, aby pravidelně přezkoumávaly provádění této strategie tím, že stanoví konkrétní mechanismy pro monitorování, hodnocení, kontrolu a předkládání zpráv; naléhavě vyzývá k tomu, aby v klíčových fázích tohoto procesu probíhaly konzultace s příslušnými výbory Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně.(IT) Po vstupu Rumunska a Bulharska do Evropské unie v roce 2007 se některé části pobřeží Černého moře staly součástí Evropy. Ve stejném roce byla vytvořena nová evropská politika zvaná černomořská synergie, jejímž cílem je podporovat stabilitu, bezpečnost, demokracii a prosperitu v oblasti.

Již v roce 2008 vyjádřil Evropský parlament svou podporu vytvoření synergie a požádal i o vypracování podrobného akčního plánu pro tuto oblast s řadou konkrétních cílů, které mají být dosaženy. Prozatím se bohužel zdá, že projekt částečně neuspěl, zčásti v důsledku malého zviditelnění a nedostatečných finančních prostředků. Proto je za tím účelem třeba co nejdříve vytvořit specifickou rozpočtovou položku. Měla by mít jasná pravidla pro vyplácení finančních prostředků, takže je možné se soustředit na požadavky a konkrétní rysy.

Musíme zapojit místní orgány, podnikatelské kruhy a nevládní organizace, které jsou ve větší míře přítomny na tomto území. Je třeba rozvíjet potenciál hospodářského a společenského růstu v oblasti Černého moře počínaje takovými oblastmi, jako je celoživotní učení a přizpůsobování vzdělávání požadavkům trhu práce a plánování meziregionální obchodní strategie, která by mohla zvýšit objem mezinárodního obchodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Strategický význam oblasti Černého moře, pokud jde o energii, obchod a dopravu, může někdy znamenat, že ekologické zájmy jdou stranou. Komise ve svém sdělení z roku 2007 o černomořské synergii uvedla, že „přistoupení Evropských společenství k Úmluvě o ochraně Černého moře proti znečištění je prioritou“. V roce 2008 Komise potvrdila, že „zkoumá podmínky pro přistoupení Evropských společenství“. Zpráva, o níž jsme dnes hlasovali, opět potvrzuje význam této úmluvy a já bych chtěla zopakovat, že je potřeba, aby Komise dále pracovala na plném přistoupení EU k úmluvě. V tomto rámci musíme spolupracovat s dalšími partnery a zajistit plné uplatňování opatření na ochranu životního prostředí, kterou tato oblast velmi naléhavě potřebuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Csanád Szegedi (NI), písemně. (HU) Věřím, že zpráva, jejímž cílem je rozvoj oblasti Černého moře v rámci příslušné strategie EU, si zaslouží podporu. Považuji za důležité, aby EU připravila akční plán týkající se černomořské synergie. Prioritním cílem je podle mého názoru nastolení míru a stability v regionu a ani zaručení bezpečných dodávek energie prostřednictvím projektu Nabucco není nedůležité.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Oblast Černého moře má pro Evropskou unii velký strategický význam. Tento význam vyplývá ze zeměpisné polohy, spadají sem tři členské státy Evropské unie, konkrétně Řecko, Rumunsko a Bulharsko, kandidátská země Turecko a šest partnerských zemí, včetně Ruska. Kromě toho problémy s bezpečností a s dodávkami energie vyžadují, aby se Evropská unie více a s větším odhodláním zapojila do vztahů se zeměmi v této oblasti. Proto se podepisuji pod obavy vyjádřené v tomto dokumentu, o němž se dnes hlasovalo, které spadají do dvou kategorií: zajištění míru, demokracie a stability v oblasti Černého moře a zajištění bezpečných dodávek energie Evropské unii. Věřím, že z regionálního hlediska je nezbytné vytvářet synergie a rozvíjet užší spolupráci formou navázání účinnějšího partnerství, pokud jde o dopravu a energii, s cílem více diverzifikovat dodavatelské kanály a zdroje. Posilování dialogu mezi Evropskou unií a oblastí Černého moře bude jistě výhodné, neboť různí účastníci budou moci využívat efektivnější spolupráci.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Podpořila jsem zprávu o strategii EU pro oblast Černého moře. Opatření, která byla ve východním Středomoří dříve přijímána, nebyla koordinovaná a dosažené výsledky byly jen okrajové. Oblast Černého moře trpí již dlouhá léta dvoustranným konfliktem. Vzhledem k tomu, že dva členské státy EU hraničí s Černým mořem a že se tak tato oblast stala přímým sousedem Unie, musí se Evropská unie více zapojit do regionálního dialogu s cílem podpořit politickou stabilitu v regionu. Spolupráce na zřízení regionálních struktur bude také přínosem pro ekologickou situaci, která působí v současné době nemalé starosti. EU musí poskytnout aktivní podporu, aby ovlivnila rovnováhu mezi hospodářským rozvojem a ochranou životního prostředí. I Evropa ostatně sleduje své zájmy v oblasti Černého moře. Tato oblast je nedílnou součástí energetické strategie EU, takže touto novou strategií se provádí vyšší energetická strategie a na evropské úrovni vnese do naší práce synergii a kontinuitu.

 
Poslední aktualizace: 20. května 2011Právní upozornění