Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení k tématu Brazílie: vydání Cesara Battistiho(1).

  Mara Bizzotto, autorka. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v mezinárodním právu je politickým uprchlíkem ten, kdo z důvodu obavy z pronásledování z důvodů rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti ke společenské skupině nebo z důvodu politického názoru se nachází mimo svou zemi.

Cesare Battisti není politickým uprchlíkem. Bez ohledu na útočiště, které mu po řadu let poskytovala Francie, hovoříme o masovém vrahovi, který spáchal nebo nařídil čtyři vraždy a který se vyhýbal trestu pod záminkou politického boje. Je ostudné, že tak velká země, jako je Brazílie, může odmítnout vydání nepotrestaného zločince a udělit mu status politického uprchlíka. Italské úřady, a především příbuzní obětí, trvají na tom, aby byl tento zločinec postaven před soud.

Tváří v tvář aroganci prezidenta Luly při odmítnutí vydání nemůže EU nechat italskou vládu bez pomoci. Evropa má k dispozici veškeré diplomatické nástroje, kterými může zajistit, aby byl pan Battisti dopraven do Itálie, a to i za cenu ohrožení dohod o spolupráci s Brazílií. Tyto nástroje musí použít.

  Anneli Jäätteenmäki, autorka. – (FI) Pane předsedající, dodržování nezávislosti soudní moci a legalita jejích rozhodnutí je jedním z předpokladů právního státu a demokratické společnosti. Každý si zaslouží právo na spravedlivý soudní proces a rozsudek nezávislého soudu by měl být respektován.

V tomto případě brazilský nejvyšší soud rozhodl povolit vydání Cesara Battistiho. Italské rozhodnutí požádat o vydání bylo přijato na základě řádného právního postupu. Evropský soud pro lidská práva nezvažoval odvolání. Jinými slovy, případ je ukončen.

Nyní musí brazilské úřady zajistit uplatňování zákona a Cesara Battistiho vydat. Moje skupina doufá, že Evropská služba pro vnější činnost udělá vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že zvítězí soudní systém a právní stát.

  Raül Romeva i Rueda, autor. – (ES) Pane předsedající, pravdou je, že se nijak nepokouším zakrýt rozpaky z celé té záležitosti a situace, neboť jsem skutečně přesvědčen, že stojíme tváří v tvář závažnému případu. Je to však záležitost, která se týká jak Itálie, tak Brazílie, a myslím si, že se touto záležitostí musíme zabývat na mnoha fórech. Nejsem však přesvědčen, že toto fórum, které slouží k diskusi o usneseních k porušování lidských práv na celém světě, je tím správným místem.

S nejvyšší úctou od počátku říkám, že soucítím se všemi oběťmi terorismu ve všech koutech světa, a v neposlední řadě i zde. Říkám to, abych podpořil obecnou úvahu, jak tento druh záležitostí zakončit, jsou-li projednávány na čtvrteční odpolední schůzi, jestliže, a to zdůrazňuji, zde máme v tomto ohledu sub judice takovou situaci, že usnesení již existuje.

Pro naši skupinu je obtížné podpořit takovou situaci a z toho důvodu cítíme povinnost zdržet se hlasování. Zdůrazňuji, že máme v úmyslu zdržet se hlasování nikoli proto, že by tato záležitost nestála za úvahu, ale proto, že se nám zdá, že nyní na to není ten správný čas a zde na to není to správné místo.

  Roberta Angelilli, autorka. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, tímto usnesením vyzýváme evropské orgány, aby při výkonu svých diplomatických funkcí sehrávaly určitou úlohu při potvrzování práv v oblasti spravedlnosti a zákonnosti.

Evropský parlament dnes hlasitě a jasně žádá, aby se na Listinu základních práv nepohlíželo jen jako na sbírku dokumentů a aby občané nebyli vnímáni jako pouzí spotřebitelé na společném trhu, ale jako nositelé nezadatelných a nezcizitelných základních práv. Příbuzní obětí Cesara Battistiho, který zabil čtyři slušné, těžce pracující lidi v nesmyslném krveprolití před zraky jejich rodin a dětí, sem včera s důvěrou přijeli.

Pane komisaři, zaštítěni touhou po spravedlnosti a silou zákona spoléháme, že každý udělá, co má, a v těchto posledních několika vteřinách bych chtěla požádat své kolegy, aby věnovali minutu vzpomínce na památku obětí.

  David-Maria Sassoli, autor. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dnes jsme se sešli v této sněmovně, abychom si připomněli, že Evropský parlament a demokratické instituce musí chránit a podporovat příbuzné obětí terorismu a šířit spravedlnost, po které volá evropské veřejné mínění.

V usnesení, které jsme předložili a o němž se bude za okamžik hlasovat, zdůrazňujeme, že vztahy mezi Brazílií a Evropskou unií jsou založeny na vzájemném uznávání a respektování právního státu a základních práv. Pokud jde o náš přátelský vztah k Brazílii, není o něm žádných pochyb.

Chtěl bych zdůraznit, že v Itálii byl obžalovaný Cesare Battisti shledán vinným ze čtyř vražd. Přestože je pan Battisti na útěku, měl ve svých soudních procesech, jež byly všechny vedeny za přítomnosti jeho obhájce, záruky, že italská spravedlnost pracuje řádně, že všechny možnosti byly vyčerpány a že byl odsouzen ke dvěma doživotním trestům.

Pane předsedající, dokonce i Francie, kam Cesare Battisti předtím utekl, se již v roce 2004 rozhodla vyhovět italské žádosti o vydání a uznala jeho zločiny a příslušné rozsudky, neboť Cesare Battisti je zločinec, který musí být postaven před soud. Sporné chování Brazílie je těžko pochopitelné, a to i z toho důvodu, že brazilské úřady jej oficiálně neuznaly za politického uprchlíka, což je jeden z důvodů k pozastavení dvoustranné dohody mezi Itálií a Brazílií o vydávání osob.

Proto se rodinám obětí a široké veřejnosti zdálo rozhodnutí nejvyššího soudu nepochopitelné. Pane předsedající, my představujeme Evropu řídící se právy, a to právy pro všechny. Oběti mají právo vědět, že si ti, kdo spáchají takové ohavné zločiny, odpykají své tresty ve věznicích v jejich vlastních zemích.

  Ryszard Czarnecki, autor. – (PL) Pane předsedající, nejsem Ital, nejsem Brazilec, jsem občan členského státu Evropské unie a nechci, aby Unie byla Unií, která ztratila smysl spravedlnost – Unií, v níž má zločinec stejná práva jako oběti zločinu a jejich rodiny. To je nepřijatelné. Je to otázka určitých základních norem, řekl bych dokonce lidských norem, nikoli evropských norem. Hovořím jako někdo, kdo v této věci není příliš citově zainteresován a kdo, jak předpokládám, může na situaci pohlížet s chladnou hlavou a objektivně. Myslím si, že mohu říci, že v tomto případě došlo ve skutečnosti k určitému porušení rovnováhy, což je pro naše daňové poplatníky a naše voliče nepředstavitelné. Myslím si, že rozhodnutí brazilského nejvyššího soudu je nepochopitelné a bude nepochopitelné pro každého, kdo se o něj bude zajímat.

  Mario Mauro, jménem skupiny PPE. – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, pane Romeva i Ruedo, včera, na dojemné tiskové konferenci konané v Parlamentu, hovořili příbuzní obětí nevybíravých vražd spáchaných Cesarem Battistim, nestranně a důstojně a znovu představili záležitost, která je ústředním bodem tohoto tragického případu.

Nejde o pomstu, ale je spravedlnosti je třeba učinit zadost. Jelikož je tedy potřeba učinit spravedlnosti zadost, musí být Cesare Battisti vydán. A jelikož musí být pan Battisti vydán, doufáme, že díky tomuto usnesení může Parlament rozhodně a důvěryhodně říci totéž: Nejde o pomstu, ale spravedlnosti je třeba učinit zadost.

Evropská unie je politický projekt, v němž jsme spojili své hodnoty a ideály, abychom s konečnou platností porazili sílu ideologií, totalitních ideologií, svévolného násilí a nekonečného zla zvaného terorismus. Abychom tento projekt dnes uskutečnili, žádáme důrazně ještě jednou: neusilujme o pomstu, ale zajistěme, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost.

  Gianluca Susta, jménem skupiny S&D. – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, až příliš často se stává, že intelektuálové nebo vysoce postavené instituce v některých zemích nechtějí rozumět italskému fenoménu terorismu a zpochybňují důvěryhodnost našeho soudnictví.

Vzhledem k tomu, že právě to je právním základem odmítnutí vydání Cesara Battistiho, můžeme to jedině odmítnout. Cesare Battisti, člověk s pochybnou minulostí, je produktem doby, v níž si tisíce mladých lidí – mnozí z nich beznadějně osamělí – zvolili ozbrojený boj jako prostředek politického boje a skončilo to tak, že jejich odcizený utopický sen, v nějž věřili, se změnil ve zločin. Jiné země zažily podobné tragédie, ale žádná z nich doposud nenabídla protagonistům těchto zločinů příležitost k nápravě, na rozdíl od Itálie, která v boji proti terorismu skutečně stmelila svůj smysl pro národní jednotu.

Na základě výzvy příbuzných obětí proto žádáme, aby byl Cesare Battisti postaven před italskou spravedlnost, která bude schopna ukázat, jak to ukázala již ve stovkách jiných případů bývalých teroristů, kteří jsou nyní znovu integrováni do společenského a občanského života, že trest je nejen zastrašování a zbrutalizování, jak se obávají brazilské úřady, ale i polepšení, jak učil západní právní kruhy Cesare Beccaria.

  Ilda Figueiredo, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, zabýváme se záležitostí, která není skutečně naléhavá, ale máme dostatek témat týkajících se skutečně naléhavých záležitostí, jako je uvěznění a zavraždění odborářů v Kolumbii, represe a smrt v Hondurasu nebo tragická situace na palestinských územích okupovaných Izraelem.

Chcete-li hovořit o Brazílii, pak by bylo skutečně naléhavé projevit solidaritu s lidmi postiženými bouřemi, jež před nedávnem zasáhly stát Rio de Janeiro, zejména města Nova Friburgo, Petrópolis a Teresópolis, zabily více než 700 lidí, ponechaly více než 13 000 lidí bez střechy nad hlavou a způsobily nevyčíslitelné škody.

Je politováníhodné, že Evropský parlament se k této tragédii nevyjádřil a nepožádal Evropskou komisi, aby aktivně vyjádřila brazilské prezidentce svou solidaritu a svou připravenost poskytnout jakoukoli nezbytnou pomoc. Proto z tohoto místa blahopřeji nové prezidentce Brazílie, Dilmě Rousseffové, k jejímu nedávnému zvolení. S brazilským kongresem, rodinami, které se staly oběťmi této tragédie, a se vším brazilským lidem jsme solidární a hluboce litujeme tragických následků bouří.

Pokud jde o zde předkládané usnesení, trváme na nezbytnosti respektovat rozhodnutí legitimních úřadů v Brazílii, kde je Cesare Battisti držen, a čekat na rozhodnutí legitimních brazilských úřadů, aniž by tento Parlament vykonával jakýkoli tlak. Proto navrhuji, aby byl návrh stažen a aby se tak předešlo politováníhodnému rozhodnutí.

(Řečnice souhlasila s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.)

  Francesco Enrico Speroni (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych odpovědět své kolegyni, která uvedla, že existuje řada jiných naléhavých záležitostí, jimiž bychom se měli zabývat, atd. a chtěl bych jen zmínit skutečnost, že na rozdíl od mnoha jiných záležitostí, které si zcela samozřejmě zasluhují náš zájem, je toto naléhavá záležitost, která se týká nejen země mimo Evropskou unii, ale i země v Evropské unii, a hovoříme zde i o občanech, kteří byli zabiti nebo zraněni a kteří jsou občany Evropské unie.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, již jsem řekla, a nyní to opakuji, že toto není skutečně naléhavá záležitost. Víme, že legitimní úřady v Brazílii se tímto případem zabývají a že v Brazílii je zadržován italský občan. Proto tvrdíme, že tento Parlament nesmí vyvíjet tlak na legitimní úřady v Brazílii. Musíme počkat na rozhodnutí, která přijmou za řádných podmínek. Pokud jde o naléhavé záležitosti, máme zde celou řadu věcí, včetně solidarity s oběťmi bouří, při nichž v Brazílii zemřelo více než 700 lidí.

  Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, mám pro paní Figueiredovou jen jednoduchou otázku. Nemyslíte si, že 30 let – protože od doby, kdy byli tito lidé zabiti, uplynulo mnoho let – je dost, abychom naléhavě žádali alespoň o spravedlnost?

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, jak jsme již řekli a jak nyní opakuji, jde o to, jak o této záležitosti diskutujeme. Projednáváme ji v době, kdy bychom měli projednávat naléhavé záležitosti. Dokonce i z příspěvku paní Angelilliové je zřejmé, že to bylo možné projednat jindy a že by stále bylo možné projednat to jindy, ale ne nyní jako naléhavou záležitost. Naléhavá byla solidarita s těmi 700 lidmi, kteří v posledních dnech v Brazílii zemřeli v důsledku bouří.

  Fiorello Provera, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Cesare Battisti není romantický hrdina, jak ho někteří vykreslují, ale surový vrah s minulostí zloděje, který byl shledán vinným ze zabití čtyř lidí, které zabil střelou do šíje.

Neprávem využil Mitterrandovu doktrínu o politickém azylu a některými francouzskými levicovými intelektuály byl chráněn a idealizován. Po útěku do Brazílie, aby se vyhnul vydání do vlasti a vězení, byl pan Battisti zachráněn prezidentem Lulou na základě chybného rozhodnutí, které bylo přijato pravděpodobně z politických důvodů a bez ohledu na utrpění obětí a jejich příbuzných.

Paní Figueiredová, žádost Parlamentu adresovaná brazilským úřadům a Komisi nepožaduje jen uznání právních předpisů a dvoustranných dohod, ale jejím cílem je i potvrzení zásady, že žádný ideologický důvod nemůže ospravedlnit vraždu a že mu žádná země nemůže zaručit beztrestnost.

Nikdy nesmíme zapomenout na to, že do morální kompenzace obětí tím, že trest bude odpykán, patří i etická hodnota. To je základ společenské smlouvy, o niž se opírají všechna společenství, která jsou civilizovaná nebo civilizovaná chtějí být.

  Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, 31 let poté, co byla prolita krev obětí barbarských vražd spáchaných Cesarem Battistim a jeho gangem, nebyl tento čin stále zapomenut.

Bolest příbuzných obětí, které jsme slyšeli včera na tiskové konferenci ve Štrasburku, je toho skutečným důkazem. Pan Mastella, tehdejší ministr spravedlnosti v italské vládě, vynaložil velké úsilí, aby prostřednictvím institucionálních kroků zajistil v Battistově případě definitivní spravedlnost.

Společně s příbuznými obětí, s občany Itálie a s celou zemí je to dnes Evropský parlament, který svým společným návrhem usnesení ukazuje svou mimořádnou jednotnost a který rozhodně žádá jinou zemi, jež má přátelské vazby k Evropě i k Itálii, o okamžité vydání Cesara Battistiho, vraha a teroristy, který byl s konečnou platností odsouzen, aby byla tato bolestná epizoda táhnoucí se příliš dlouhou dobu ukončena.

  Carlo Fidanza (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové. „On sám byl bezvýznamný lump nebo drobný lotr, ale byl bystrý a stejně jako já věřil, že se může stát politikem. Lidé, kteří byli zločiny jeho gangu nejvíce citově a fyzicky zasaženi, nikdy nežádali pomstu, ale dokonce i nyní velmi zdvořile žádají o pravdu a spravedlnost. Ne proto, že jde o doživotní trest, ale proto, že rozsudek byl vynesen, takže trest, o němž bylo rozhodnuto na základě předpisů v rámci našeho právního řádu, je třeba respektovat a vykonat.“ To jsou slova Arriga Cavalliny, který přijímal Cesara Battistiho ve vězení, když si odpykával trest za krádež, a který hovořil o pani Battistim, o jeho zločinech a o rodinách obětí.

A to je skutečná podstata celé této věci: byl to obyčejný zločinec, který sám v sobě objevil teroristu a který byl odsouzen k doživotnímu trestu ve vězení za to, že spáchal nebo objednal vraždy čtyř bezbranných lidí, který našel útočiště v Mexiku, poté ve Francii a nyní v Brazílii pod ochrannou sítí mezinárodní podpory, jako kdyby byl romantickým revolucionářem, nikoli nemilosrdným vrahem.

Proto není vydání Cesara Battistiho do Itálie jen posledním krokem v dlouhé historii údajné politické perzekuce, jak by nás stále rádi přesvědčili někteří salonní intelektuálové, ale je legitimním požadavkem členského, dokonce zakládajícího, státu Evropské unie na dodržování mezinárodních smluv a respektování vlastního soudního systému.

(Potlesk.)

  Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, zpochybňuji vaše rozhodnutí udělovat na místě slovo pouze těm, kteří nevystoupili v rozpravě k Pákistánu. Toto je naprosto odlišná rozprava o odlišném problému. Dosud to byla rozprava mezi portugalsky mluvícími a italsky mluvícími poslanci. To je pěkné, ale i jiné země by snad mohly chtít přidat svůj názor na věc, stejně jako delegace z jiných politických skupin.

  Předsedající. – Plně souhlasím, že toto je naprosto odlišná rozprava, ale máme přidělený dvouminutový limit, takže mohu dát slovo dvěma lidem. Jak byste to udělal, kdybyste byl na mém místě? Chci dát spravedlivě příležitost každému, kdo nehovořil k předchozímu bodu, spravedlivou příležitost zástupcům všech politických skupin. Situace je taková, že hovořili zejména naši italští kolegové, takže na to dám pozor a budu dávat slovo hlavně ostatním poslancům.

  Eija-Riitta Korhola (PPE). – (FI) Pane předsedající, do určité míry chápu frustraci některých mých kolegů, pokud jde o naléhavost usnesení k Cesaru Battistovi.

Koncem prosince poté, co prezident Lula da Silva vynesl rozhodnutí o tom, že nebude povoleno vydání, oznámil Berlusconi, že odvolá svého velvyslance v Brazílii a bude pokračovat v úsilí o vydání Battistiho do Itálie. To je nesporně součást téhož boje.

To ovšem nesnižuje závažnost Battistových zločinů. Italské spravedlnosti se vyhýbá již třicet let a vyhnul se tak doživotnímu trestu za vraždu. Vztahy mezi EU a Brazílií jsou založeny na důvěře, pokud je respektována demokracie, právní stát a lidská práva. Povyšování zločinců na politické uprchlíky je nepřijatelné.

  Corina Creţu (S&D). – (RO) Pane předsedající, jsem přesvědčena, že by respektování nezávislosti soudů, což je základní norma v Evropské unii i v Brazílii, mělo mít přednost před všemi ostatními úvahami. Pevně věřím, že skvělé vztahy mezi oběma stranami v hospodářské i politické oblasti budou zaštítěny stejně dobrou spoluprací v soudních záležitostech, takže Cesare Battistim který byl odsouzen k doživotnímu vězení za čtyři vraždy a za další zločiny, si odpyká trest podle zákona, který se na něj vztahuje.

Brazílie a Itálie uzavřely dvoustrannou dohodu o vydávání osob. Na základě toho musíme apelovat na Brazílii, aby tuto dohodu dodržovala. Vzhledem k tomu, že tento spor má velmi významný politický aspekt, myslím si, že na této úrovni by měl být zahájen dialog s novou brazilskou hlavou státu.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem poněkud překvapena počtem poslanců přítomných ve čtvrtek odpoledne zde ve sněmovně. Jako někdo, kdo navštěvuje každou čtvrteční odpolední schůzi, považuji tento náhlý zájem o problematiku lidských práv za něco velmi pozoruhodného.

Potěšilo by mě to, kdybych si nevšimla, že většina přítomných jsou italští poslanci, kteří se obvykle o lidská práva nezajímají a kteří jsou ostatně často první, kdo …

(Nesouhlas.)

Drazí kolegové, chtěli byste se jasně vyjádřit? Pak mluvte, prosím, do mikrofonu a já vám odpovím. Nazvali byste to osobním obviněním. Vy jste Ital, já jsem Francouzka, já vás jako Itala respektuji. Každý si může povšimnout, že je zde ostatně většina italských poslanců Parlamentu, což je na čtvrteční odpolední schůzi, mírně řečeno, nezvyklé. Já osobně jsem zde každý čtvrtek odpoledne, pane! Každý čtvrtek odpoledne jsem zde na plenárním zasedání!

(Výkřiky.)

Buďte v klidu, abych mohla mluvit! Já nemám ve zvyku přerušovat své kolegy a netoleruji přerušování! Pane předsedající, mohu dostat svůj přidělený čas?

(Předsedající vyzval řečnici, aby pokračovala.)

Povšimla jsem si také, že, obecně řečeno, italští poslanci žádají jako první, aby v jejich případě byla respektována demokracie a aby nikdo jiný nezasahoval do italských záležitostí. Taková je skutečnost. Jen si přečtěte rozpravy Evropského parlamentu a budete to vědět. Nejsme zde proto, abychom zjišťovali, zda je Cesare Battisti vinen či nevinen. Vím, a teď hovořím k vám, že „olověné roky“ jsou pro Italy velmi obtížným obdobím. Já to dobře vím. Vím, že obětí bylo mnoho. Vím ale také to, že ne všichni, kdo se dopustili teroristických útoků, byli souzeni v Itálii. Opakuji: ne všichni pachatelé teroristických útoků byli souzeni v Itálii!

(Výkřiky.)

Mohli byste mne laskavě nechat mluvit bez přerušování? Člověk by si myslel, že je ve vnitrostátním parlamentu. Tohle není v Evropském parlamentu zvykem! Pane předsedající, bylo by možné hovořit bez přerušování?

(Předsedající vyzval řečnici, aby své vystoupení uzavřela.)

Myslím si, že ve čtvrtek odpoledne se nemáme co vměšovat do vztahů mezi Brazílií a Itálií. Jsme zde proto, abychom zajistili, že bude dodrženo právo na spravedlnost, s tím naprosto souhlasím, ale pak nechme brazilskému nejvyššímu soudu čas na to, aby vydal své rozhodnutí. Věc je nyní před brazilskými soudy, nejvyšší soud má ještě vydat rozhodnutí, tato věc nespadá …

(Předsedající řečnici přerušil.)

(Řečnice souhlasila s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.)

– (FR) Pane předsedající, mám ve zvyku respektovat své kolegy a jsem připravena odpovědět na otázku. Velmi bych si přála, aby vůči mně projevili stejnou toleranci.

  Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jestliže respektujete své kolegy, paní Vergiatová, neměla byste si v žádném případě dovolit říkat, že italské poslance nikdy nezajímají lidská práva.

Já jsem zde 16 let. Můžete si prohlédnout záznam mé práce v Parlamentu. Rozhodně si nezasloužím, abyste mě vy poučovala o lidských právech.

Jménem svých kolegů bych se chtěla zeptat, jestli se nestydíte vyslovovat pochybnosti o těchto čtyřech lidech.

Víte, jaká zaměstnání ti lidé měli? Byli to velmi skromní lidé. Jeden byl pracovník bezpečnostní služby, jeden byl řezník, další byl obchodník a poslední byl agent sil veřejné bezpečnosti.

Děti těchto lidí, kterým bylo tenkrát něco mezi deseti a patnácti lety, nám včera řekli, že si každý den připomínají své otce v kaluži krve. Skutečně si myslíte, že je vhodné začínat polemiku?

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL). – (FR) Pane předsedající, toto považuji za otázku ve formě osobního obvinění. Ne, nestydím se, paní Angelilliová, protože jsem řekla, že si myslím, že „olověné roky“ byly pro Itálii těžké. Já si skutečně myslím, že „olověné roky“ byly pro Itálii těžké! Vím, kolik bylo v Itálii obětí. Toto období mne osobně zajímá.

Takže ne, nestydím se. Nezpochybňuji oběti. Zpochybňuji to, jak italští poslanci využili čtvrteční odpolední schůzi vyhrazenou pro záležitosti lidských práv k debatě o věci, která se týká pouze Itálie a Brazílie. Myslím si, a doufám, že i pan komisař odpoví v tomto duchu, že Evropská unie se nemá co vměšovat do záležitostí mezi Itálií a Brazílií. To není její úlohou. Tyto schůze jsou vyhrazeny pro lidská práva! A navíc, paní Angelilliová, já jsem vás v této souvislosti nijak nepoučovala!

  Předsedající. – Nebudu již přijímat další otázky postupem modré karty. Padly tu argumenty i protiargumenty. (Přejdeme nyní k dalšímu řečníkovi.)

  Mario Mauro (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vznáším procesní námitku podle jednacího řádu, která se týká programu. Chtěl bych jen zdůraznit, že tato záležitost je na programu na základě rozhodnutí Konference předsedů a tento program byl později schválen v hlasování minulé pondělí.

Tato záležitost není na programu na základě přání italských poslanců. Jde o oficiální akt, o který žádá nejdříve Konference předsedů a poté celý Parlament.

(Potlesk.)

  Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropská unie musí skutečně zajistit, aby byla dodržována dohoda mezi Brazílií a Itálií, jejímž cílem je upravovat podmínky a postupy spolupráce ve věci vydávání osob.

Brazilský nejvyšší soud povolil vydání Cesara Battistiho, který byl v tuším sedmi soudních procesech shledán vinným a v nepřítomnosti čtyřikrát odsouzen k doživotí za čtyři vraždy. Rozsudky vynesly s konečnou platností italské soudní orgány. Odcházející brazilský prezident nepochopitelně odmítl vydání tohoto zločince do Itálie. A navíc jako výraz nejhlubšího pohrdání naší zemí šla skupina levicových brazilských poslanců navštívit Cesara Battistiho do vězení a vyfotografovali se, jak s ním oslavují.

Evropská unie, která má vynikající obchodní a hospodářské vztahy s Brazílií, nemohla dělat nic jiného, než zakročit s cílem prosadit zákon a právo příbuzných obětí na spravedlnost. A právě včera se příbuzní obětí setkali ve Štrasburku s poslanci Evropského parlamentu, kteří se pro jednou shodli bez ohledu na své politické smýšlení.

  Štefan Füle, člen Komise. – Pane předsedající, Komise velmi dobře ví o nedávném rozhodnutí odcházejícího brazilského prezidenta odmítnout vydání italského občana, pana Battistiho, který byl italským soudem v nepřítomnosti odsouzen k doživotnímu trestu a několika dalším trestům odnětí svobody.

Dobře jsem si povšiml vašich názorů na tento konkrétní případ a sdílím vaše pocity ohledně obětí a jejich rodin. Komise se však domnívá, že není možné, aby se do tohoto případu zapojovala. Evropská unie neuzavřela s Brazílií žádnou dohodu o vydávání občanů, a i kdyby ji byla uzavřela, neměla by právo intervenovat v jednotlivých případech vydání. Rozhodnutí o vydání mezi členskými státy Evropské unie nebo mezi členskými státy Evropské unie a třetími zeměmi je plně v kompetenci soudních orgánů.

Vztahy Itálie s Brazílií, pokud jde o spolupráci v trestních věcech, se řídí dvoustrannou smlouvou o vydávání osob uzavřenou v roce 1989. Brazilské úřady využily svou diskreční pravomoc podle zákona a odmítly vydání pana Battistiho.

Chtěl bych dodat, a to zcela jasně: v případě vydání nemám pochybnosti o vysoké úrovni práce italské spravedlnosti, která se u členského státu Evropské unie očekává.

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat za okamžik.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Ana Gomes (S&D), písemně. – (PT) Jsem proti iniciativě tohoto usnesení, neboť jsem přesvědčena, že případ vydání Cesara Battistiho nemá co dělat v rozpravě této sněmovny o naléhavých případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu, protože prostě nepředstavuje porušování lidských práv, demokracie a právního státu v Brazílii a nejde ani o žádný naléhavý případ. Jde o právní a politický spor mezi Brazílií a Itálií a na rozhodnutí nejvyššího brazilského federálního soudu se čeká. V současné době by tato sněmovna měla vyslat Brazílii jiné dva vzkazy: solidaritu týkající se tragédie, v níž přišlo o život více než 700 lidí, a radost z demokratického zvolení prezidentky Dilmy Rousseffové. Brazílie je bezpochyby demokratickou zemí, která udělala v posledních deseti letech velký pokrok v politické, občanské, společenské, hospodářské a kulturní oblasti, a díky vládním programům „Ne hladu“ a „Rodinné přídavky“ je vzorem v boji proti chudobě a hladu.

  Monica Luisa Macovei (PPE), písemně. – Je třeba podpořit právní stát. Závisí na tom důvěryhodnost veřejných orgánů. Brazilský prezident Lula byl zplnomocněn brazilským nejvyšším soudem vydat Cesara Battistiho, italského občana odsouzeného za čtyři vraždy a obviněného z dalších zločinů. Dne 31. prosince 2009, tedy poslední den, kdy byl prezident Lula v úřadu, odmítl vydat Battistiho do Itálie. Očekávám, že brazilské úřady přijmou nezaujaté apolitické konečné rozhodnutí, takové, které podpoří právní stát. Právní stát je základem vztahů mezi Brazílií a EU. Základem našich smluv jsou zásady lidských práv a čestnosti. Věřím, že tyto zásady přetrvají na obou stranách.