Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/3013(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

B7-0105/2011

Rozpravy :

PV 16/02/2011 - 5
CRE 16/02/2011 - 5

Hlasování :

PV 17/02/2011 - 6.8
CRE 17/02/2011 - 6.8

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0068

Rozpravy
Středa, 16. února 2011 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

5. Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států – Evropa 2020 – Provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o

– prohlášeních Rady a Komise o strategii Evropa 2020;

– zprávě (A7-0040/2011), kterou jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci předkládá Pervenche Berèsová o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států [KOM(2011)0006 – C7-0033/2011 – 2011/0007(CNS)];

– prohlášení Komise o provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států.

 
  
MPphoto
 

  János Martonyi, úřadující předseda Rady. Paní předsedající, velice vítám tuto příležitost před vámi vystoupit a hovořit o tématu, jemuž maďarské předsednictví přikládá mimořádný význam: strategii Evropa 2020. Pro nás všechny je to skutečně velice důležitá problematika.

Je jasné, že se Evropa musí vypořádat s řadou závažných výzev, chce-li zůstat konkurenceschopná vůči zbytku světa. Některé z těchto výzev vyvolala finanční a hospodářská krize, avšak některé z nich jsou vnitřně spjaty s naší omezenou schopností a nedostatečným odhodláním provést cíle a záměry Lisabonské strategie.

Jak se často říká, krize může být příležitostí – jak ve starověkém Řecku, tak v čínském pojetí. Může být příležitostí pro zásadní průlom, pro řešení a dosažení pokroku. A proto se domníváme, že krize v současné době hraje rozhodující roli v motivaci členských států k tomu, aby bez prodlení přijaly novou evropskou strategii pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Taková je strategie Evropa 2020.

Jsem přesvědčen, že tato strategie významně pomůže Evropě zotavit se s krize a vyjít z ní silnější, a to jak vnitřně, tak na mezinárodní úrovni, posílením produktivity, růstového potenciálu, sociální soudržnosti a správy ekonomických záležitostí.

Toto je nezbytné, pokud si chceme zachovat globální konkurenceschopnost, a to nejen vůči rychle rostoucím trhům v Asii. Je to také zásadní, chceme-li si udržet sociální model, náš způsob života, který je klíčovou charakteristikou Evropy, drahou nám všem, a jejž si musíme chránit.

Ve strategii 2020 bylo potvrzeno pět hlavních cílů EU, které tvoří společné cíle, jimiž se budou řídit opatření členských států a Unie, pokud jde o podporu zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, plnění našich klimatických a energetických cílů, zvyšování úrovně vzdělávání a podporování sociálního začlenění, především prostřednictvím snižování chudoby.

V rámci plnění těchto cílů Komise rozvinula a představila sedm stěžejních iniciativ, jež zahrnují opatření, která Komise navrhuje přijmout k posílení jednotného trhu a na podporu růstu a pracovních míst. Je to Digitální agenda pro Evropu, Unie inovací, Mládež v pohybu, Evropa méně náročná na zdroje, Průmyslová politika pro věk globalizace, Program pro nové kvalifikace a nová povolání a Evropská platforma proti chudobě.

U každé iniciativy musí EU a vnitrostátní orgány koordinovat své úsilí, tak, aby se opatření probíhající na národní a evropské úrovni vzájemně posilovala.

V prosinci 2010 poskytla první zpráva o provádění, připravená předsednictvím v úzké spolupráci s Komisí a budoucím maďarským předsednictvím, přehled o práci vykonané od zavedení strategie v červnu. Zpráva se soustředí na nejdůležitější práci odvedenou v Radě, ve všech jejích formách, vztahující se k sedmi stěžejním iniciativám. Zpráva dále zdůrazňuje dosažený technologický pokrok v různých politických oblastech, které v rámci nové strategie hrají významnou úlohu: jednotný trh, politika soudržnosti a zemědělská politika Uvádí i výčet činností a iniciativ, jež byly na úrovni EU prováděny za posledních šest měsíců v souvislosti s pěti hlavními cíli EU.

Dovolte mi zdůraznit některé důležité aspekty týkající se správy ekonomických záležitostí. Provedení reformy správy ekonomických záležitostí je základní podmínkou pro boj proti krizi a pro posílení evropského hospodářství. Proto je strategie 2020 úzce spojena s tím, čemu říkáme „evropský semestr“. Jedná se o nový klíčový nástroj makroekonomického dohledu, který se v rámci tohoto předsednictví použije poprvé. Tento nový proces byl zahájen v lednu 2011, kdy Komise také zároveň představila svou roční analýzu růstu.

Maďarské předsednictví dává mimořádný pozor, aby zajistilo, že evropský semestr bude probíhat hladce a úspěšně. Za tímto účelem budeme organizovat řadu diskusí na všech relevantních zasedáních Rady v rámci příprav na březnové setkání Evropské rady.

Rada ve složení pro obecné záležitosti byla především pověřena přípravou souhrnné zprávy pro její zasedání dne 21. března, kde budou popsány hlavní body týkající se prací, jež byly odvedeny v jednotlivých odvětvových radách. V březnu bude zpráva předložena Evropské radě a stane se základem pro diskuse, jejichž cílem je docílení shody o prioritách pro strukturální reformy a fiskální konsolidaci.

Po tomto březnovém zasedání Evropské rady členské státy dokončí své návrhy národních programů reforem a zprávy o stabilitě či konvergenci, které budou Komisi předloženy v dubnu. Dále by měla pokračovat práce na přípravě specifických doporučení pro každý členský stát, k nimž tyto státy přihlédnou při přípravě konečné podoby rozpočtu na rok 2012 a při provádění své strategie růstu. Uznávám, že tento harmonogram úkolů je velice plný, doufáme však, že ho nejpozději do příštího června nebo července splníme.

Strategie 2020 má klíčovou úlohu v zajištění budoucího hospodářského úspěchu Evropské unie. Je úzce spjata s reformou správy ekonomických záležitostí, která rovněž bude mít zásadní roli. Pokud si neudržíme konkurenceschopnost a nezajistíme do budoucna silný růst, bude pro nás nadmíru obtížné nejen si zachovat dostatečně vysokou úroveň vnitřní sociální ochrany v rámci EU, ale i být schopni externě prosazovat naše zájmy jako Evropa.

To je hlavní výzva pro Evropu v nacházejících letech. Jsem si zcela jist, že se můžeme spolehnout na podporu Evropského parlamentu, který nám pomůže dosáhnout výsledků.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Jerzy BUZEK
Předseda

 
  
MPphoto
 
 

  Předseda. − Pane úřadující předsedo, děkuji za váš úvodní projev. Hovoříme o velmi důležité záležitosti: strategii Evropa 2020. Nacházíme se v krizi a míra nezaměstnanosti je velice vysoká, což představuje pro naše občany největší hrozbu. Politika zaměstnanosti je proto naprosto nezbytná, mimo jiné také v rámci strategie 2020. Vítáme komisaře odpovědného za tuto oblast, pana László Andora, v Evropském parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  László Andor, člen Komise. − Pane předsedo, jak víte, Komise minulý měsíc přijala ve spojitosti se strategií Evropa 2020 první roční analýzu růstu. Roční analýza růstu se oprošťuje od minulosti a stanovuje v návrhu první cyklus koordinace hospodářské politiky v rámci evropského semestru.

Myšlenka, ze které evropský semestr vychází, je velice jednoduchá. Abychom zajistili stabilitu hospodářské a měnové unie, nemáme jinou možnost, než provádět předběžnou koordinaci hospodářských politik v EU. Nedávná krize státního dluhu v určitých zemích eurozóny to dokládá až příliš jasně. Tento rozsáhlejší a náročnější proces je důkazem toho, že Evropská unie uznává, jak úzce jsou ekonomiky členských států propojené a jak politická rozhodnutí v jednom členském státě mohou mít dopad na ostatní.

Využívání evropského semestru bude pro EU skutečnou zkouškou. Posilování politické odpovědnosti strategie, jakož i místních partnerství bylo pro nás klíčovou prioritou. Čelíme výzvě nyní ukázat, že Unie může společně stanovit klíčové politické reformy, které jsou nejvíce zapotřebí, a poskytnout správné politické reakce.

Roční analýza růstu jednoznačně stanovuje naše nejdůležitější priority. Stanoví integrovaný přístup k obnově prostřednictvím 10 prioritních opatření dělených do tří hlavních okruhů. Prvním z nich je fiskální konsolidace a restrukturalizace finančního odvětví s cílem posílit makroekonomickou stabilitu, zadruhé jsou to strukturální reformy pro vyšší zaměstnanost a konečně opatření posilující růst.

Poctivě se zabýváme vašimi obavami ohledně klíčových sdělení roční analýzy růstu, neboť se může zdát, že se vzdalujeme integrovaným hlavním směrům. Chci, aby můj postoj v této záležitosti byl naprosto jasný. Komise se vědomě rozhodla soustředit letošní roční analýzu růstu na nejaktuálnější problémy vyplývající ze současné hospodářské krize a na potřebu předběžného zatížení rozpočtů prostředky na reformy, jež jsou nezbytné pro hospodářskou obnovu a vytváření pracovních míst. Roční analýza růstu je plně v souladu s integrovanými hlavními směry, a to včetně hlavních směrů politiky zaměstnanosti.

Vítám parlamentní podporu návrhu Komise neměnit hlavní směry politiky zaměstnanosti pro rok 2011. Skutečně je velice důležité zajistit stabilní politický rámec až do přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období v roce 2014, neboť to členským státům poskytne dostatek času, aby podnikly nezbytné reformy.

Hlavní směry politiky zaměstnanosti rovněž poskytují základ návrhu společné zprávy o zaměstnanosti (součást roční analýzy růstu), jež definuje nejnaléhavější opatření v oblasti zaměstnanosti, a to: zaprvé, zavedení systémů zdanění, které by podporovaly zaměstnanost, konkrétně přenesení daňového zatížení do jiných oblastí, než je práce; zadruhé, zmenšení segmentace trhu práce; zatřetí, odstranění překážek, které brání sladit soukromý a pracovní život; začtvrté, podpora nezaměstnaných lidí, a to prostřednictvím vysoce kvalitní odborné přípravy a služeb pro hledání zaměstnání, aby se vrátili na trh práce a začali sami podnikat, a konečně větší zapojení starších zaměstnanců na trhu práce.

Ještě důležitější však je to, že hlavní směry politiky zaměstnanosti budou tvořit základ možných doporučení specifických pro jednotlivé země, s nimiž se Rada může na členské státy obrátit dle článku 148 Smlouvy.

Roční analýza růstu poskytuje základ pro diskusi na jarním zasedání Evropské rady, jež se uskuteční v březnu, a pro hlavní směry hospodářské politiky, které budou adresované členským státům. Komise očekává, že členské státy vezmou tyto hlavní směry v potaz, až budou vypracovávat své stabilizační a konvergenční programy a národní programy reforem v rámci strategie Evropa 2020.

Komise posoudí národní programy reforem, které budou známy v druhé polovině dubna. Na základě tohoto posouzení a v souladu se Smlouvou navrhneme specifické hlavní politické směry pro jednotlivé země a doporučení, které by členské státy měly zohlednit, až budou finalizovat rozpočty pro rok 2012. Politické hlavní směry a doporučení by Rada měla přijmout do léta.

Dovolte mi závěrem zdůraznit vaši vysoce důležitou úlohu při úspěšném plnění strategie Evropa 2020, a konkrétně sedmi stěžejních iniciativ. Vaše úloha jako spolutvůrce legislativy má pro jejich úspěšné provedení zásadní význam. Stanovení správných rámcových podmínek je nezbytné, pokud máme splnit cíle strategie Evropa 2020. V brzké době zahájíme projednávání nového víceletého finančního rámce. Komise do června představí své návrhy. Vaše role rozpočtového orgánu spolu s Radou bude klíčová v zabezpečení toho, aby se priority strategie Evropa 2020 odrazily v rozpočtu EU. Máme-li být důvěryhodní, musíme zajistit, aby se naše finanční priority shodovaly s našimi strategiemi a politickými prioritami.

V době fiskálních omezení je více než kdy jindy nutné ukázat, že EU má přidanou hodnotu a že euro utracené na úrovni EU může mít větší dopad než euro utracené vnitrostátně.

K zajištění úspěchu strategie Evropa 2020 potřebujeme dosáhnout politické odpovědnosti na všech úrovních. Jen když každý přijme svoji úlohu, pak dosáhneme našich cílů a nastoupíme na správnou cestu k budoucímu růstu.

 
  
MPphoto
 

  Pervenche Berès, zpravodajka.(FR) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci bych ráda řekla, že velmi vítám první příležitost vést tuto rozpravu o evropském semestru a vítám také význam, který je v rámci tohoto semestru přikládán roční analýze růstu.

V tomto rámci jste vy, pane komisaři, spolu se členy kolegia rozhodli obnovit hlavní směry politiky zaměstnanosti a Parlament hodlá toto rozhodnutí potvrdit. Chtěli bychom zde jen poukázat na tři věci:

První se týká obsahu této roční analýzy růstu. Zarazila nás skutečnost, že otázky zaměstnanosti a nezaměstnanosti budou zřejmě podřazeny cílům rozpočtové konsolidace jako vedlejší cíle. Když tyto otázky, které jsou přímo spjaté s fungováním trhu práce, otevíráte, porušujete podle nás společenskou smlouvu mezi občany v členských státech a jejich vládami. Navrhujete, aby se zvýšil věk odchodu do důchodu, že by se měly snížit dávky vyplácené v nezaměstnanosti, že by se měla upravit úroveň platů a změnit mechanismy jejich výpočtu a že by obchody měly být otevřené v neděli.

Myslíme si, že se jedná o mimořádně závažné porušení společenské smlouvy. Domníváme se také, že by měla být věnována větší pozornost nejvíce ohroženým skupinám obyvatelstva, ať už se jedná o mladé lidi, ženy, starší osoby nebo osoby s postižením. Také si myslíme, že hrozí vážné nebezpečí, že rozpočtová konsolidace bude vnímána jako alfa a omega této roční analýzy růstu.

Naší druhou obavou je, jak jste sám řekl, že se chystáte vypracovávat národní programy reforem na základě této roční analýzy růstu. Zde se však budou rozhodovat důležité otázky. Jak zajistíte, aby rozprava v Parlamentu v těchto záležitostech byla nakonec řádně využita, nyní, když se obnovují hlavní směry? Jak si představujete demokratickou rozpravu na toto téma? Jak chcete dosáhnout shody s článkem 148, který koordinuje politiky zaměstnanosti, a jak se vyrovnáte s článkem 12, který koordinuje hospodářské politiky?

Z pohledu Evropského parlamentu v tom dnes panuje pořádný zmatek, neboť zde máme současně strategii Evropa 2020, pracovní skupiny předsedy Van Rompuye, balíček pro správu ekonomických záležitostí, do nějž Parlament vkládá hodně úsilí, a revizi Smlouvy, která má za cíl zachování evropského mechanismu finanční stability. Navíc, zatímco toto vše probíhá, projednáváme též možnou úpravu tohoto mechanismu. Spouštíte evropský semestr ve stejné době, kdy kancléřka Merkelová a prezident Sarkozy zavádějí pakt pro konkurenceschopnost. A do toho všeho vy obnovujete hlavní směry politiky zaměstnanosti, což se vší pravděpodobností nebude nic jiného než skutečně velmi nejasný prázdný prostor, jejž bude nutné v těchto národních programech definovat.

Pane komisaři, chci vás upozornit na třetí věc, která nás znepokojuje. Když se nám v loňském roce, s podporou belgického předsednictví, podařilo změnit směřování hlavních směrů politiky zaměstnanosti, existoval jeden bod, na který jsme kladli velký důraz: jednalo se o otázku správy. Co vlastně touto správou myslíme? Znamená to, že hospodářské a sociální politiky nemůžou být vykonávány úspěšně, nejsou-li provázeny skutečnou demokratickou diskusí. V současné době demokratická diskuse znamená, že Evropskému parlamentu jsou dávány pravomoci, pravomoci mají také vnitrostátní parlamenty a je nutné bezpodmínečně respektovat, zapojovat a zajistit účast různých sociálních partnerů. Často máme dojem, že vaše návrhy ignorují tyto body, jež jsou součástí demokratického života našich zemí.

Myslím si, že pokud se s tímto problémem nevypořádáme, hrozí, že budeme nekonzistentní, naši občané se odvrátí pryč od toho, čeho se pokoušíme společně dosáhnout, a zanedbá se prvek, který je pro náš úspěch klíčový, tedy duch Společenství.

 
  
MPphoto
 

  Sharon Bowles, zpravodajka ke stanovisku Hospodářského a měnového výboru. Pane předsedo, vstupujeme do nové éry hospodářské vlády. Evropský semestr nabízí strukturu, do níž by existující nástroje integrovaných hlavních směrů uvedené v článcích 121 a 148 Smlouvy měly být začleněny za silného zapojení Parlamentu.

Z hlediska širších souvislostí se právě v rámci evropského semestru může spojit sledování Paktu o stabilitě a růstu a makroekonomický dohled se strategií Evropa 2020 a integrovanými hlavními směry. To znamená, že semestr může poskytnout soudržný základ pro různé procesy správy ekonomických záležitostí v Unii a vzájemně model posílit. Hospodářský a měnový výbor také zdůrazňuje, že správa ekonomických záležitostí musí být založena na metodě Společenství. Procesy musí být průhledné a zodpovědné, mají-li být propojeny, a získat podporu občanů. Tím se zdůvodňuje zapojení Parlamentu.

A tam, kde byla Parlamentu taková role již svěřena, musí mít dostatek času, aby splnil svůj demokratický mandát. Hospodářský a měnový výbor jsou s Výborem pro zaměstnanost a sociální věci jednotní v úsilí, které zajistí splnění tohoto požadavku.

 
  
MPphoto
 

  Corien Wortmann-Kool, jménem skupiny PPE. (NL) Pane předsedo, finanční a hospodářská krize dala velmi bolestivě najevo, že je ohrožena naše konkurenceschopnost, a následně tedy také udržitelnost našeho sociálně tržního hospodářství. Z toho důvodu se musíme z krize poučit, máme-li lépe využívat náš vnitřní trh, posílit udržitelnost našich důchodových systémů a také zajistit lepší fungování trhu práce.

Naše skupina proto vítá roční analýzu růstu a závěry Rady ve složení pro hospodářství a finance (ECOFIN) ze dne 15. ledna 2011, které vyzývají k ambicióznějším očekáváním, pokud jde o evropský semestr.

Všichni v této sněmovně chceme Evropu s udržitelným hospodářským růstem, se zdravými podniky a dostatkem pracovních příležitostí pro všechny naše občany. Můžeme toho dosáhnout jen se stabilní měnou a stabilní ekonomikou. Abychom obojího docílili, je zapotřebí, aby členské státy udržely své domácí finance v pořádku, protože to nám nejen pomůže zabránit problémům, jako jsou ty, jimž v současné době čelíme v členských státech, které bojují s rostoucími schodky a dluhy, ale též položit základy pro budoucí růst a pracovní místa pro naše občany, pro naše děti a budoucí generace.

Pane předsedo, skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) bude dále pracovat na balíčku pro evropskou správu ekonomických záležitostí, jehož základem budou tři pilíře: silný Pakt o stabilitě a růstu, ambiciózní makroekonomický dohled a ambiciózní strategie Evropa 2020. To však vyžaduje, abychom použili metodu Společenství a zapojili Evropský parlament a národní parlamenty. Pokud tohle zajistíme, nebudeme potřebovat nový pakt pro konkurenceschopnost, protože náš cíl bude splněn.

 
  
MPphoto
 

  Udo Bullmann, jménem skupiny S&D.(DE) Pane předsedo, dámy a pánové, pane komisaři, pane úřadující předsedo Rady, vyslechl jsem si pozorně, co jste zde řekli, četl jsem pozorně roční analýzu růstu, četl jsem závěry Rady Ecofin a nyní mám zcela jasno v jedné věci: Evropská unie nezažívá pouze hospodářskou krizi, čelí i krizi politické. To, co nám doporučujete, není nic nového. Požádejte vaše zaměstnance, aby vám ukázali dokumenty z posledních deseti let. Lze v nich vypozorovat stále totéž –, že veřejné výdaje jsou příliš vysoké, a jediný mechanismus, jak se přizpůsobit změnám, souvisí s platy, které jsou vždy příliš vysoké. Neviděl jsem žádná jiná doporučení. Ať prší nebo sněží, ať jsme v krizi nebo nastane rozmach – je to vždy stejné prázdné teoretizování, které nemá nic společného s empirickou hospodářskou realitou.

Dovolte mi něco navrhnout. Pošlete lidi, kteří zmíněné věci pro vás píší, kteří provádějí hospodářské analýzy v Radě a Komisi, někdy do Hospodářského a měnového výboru. Chceme poznat vaše hospodářské modely. Chceme s těmito lidmi diskutovat o tom, zda nevidí, že Evropa je na pokraji recese. Odstraňte například německé ukazatele vývozu a německé tempo růstu a potom uvidíte, o čem mluvím. Zeptám se vás potom, proč nepadlo jediné slovo o investicicích, když máme doposud nejnižší úroveň investic, kterou si už sami nemůžeme dále dovolit, proč napadlo jediné slovo o zlepšení příjmů a také nic o sledování cyklů či o skutečnosti, že se musíme konečně naučit růst společně, a jaká strategie nás má vyvede z krize. Ve vašich dokumentech o těchto věcech není ani zmínka .

Utekl vám počátek tohoto roku a budete muset vynaložit hodně úsilí, abyste v Evropě splnili očekávání občanů. Dovolte mi však, abych vám řekl ještě něco: pokud rozhodnutí, které hodláte v březnu v souvislosti s balíčkem pro správu ekonomických záležitostí a reformu Paktu o stabilitě a růstu přijmout, má být v tomto duchu, má skupina se v této záležitosti nebude moci zapojit.

 
  
MPphoto
 

  Lena Ek, jménem skupiny ALDE. Pane předsedo, před rokem jsme v této sněmovně hovořili o tom, jaká opatření jsou nezbytná k řešení globální finanční krize. V té době byly některé návrhy mé skupiny týkající se správy ekonomických záležitostí zamítnuty jako příliš ambiciózní nebo příliš dalekosáhlé, ale dnes s radostí pozoruji, že některé z našich návrhů se staly skutečností.

V současnosti však existuje výrazná propast mezi ambicemi deklarovanými ve strategii Evropa 2020 a finančními zdroji, které jsou zapotřebí k tomu, abychom cílů dosáhli. V návrhu rozpočtu na rok 2012 Komise musí jednoznačně vyjasnit, přesně určit a zviditelnit výdaje související se strategií. Platí to i pro novou revizi víceletého finančního rámce.

Ráda bych se obrátila i přímo na členské státy. V Radě panuje jednoznačná neochota ministrů financí – včetně ministra mé země, Anderse Borga ze Švédska – investovat do budoucnosti. Vnitrostátní rozpočty musejí reagovat na ambice vyjádřené Radou a projektům EU, mají-li se uskutečnit, je potřeba přidělovat prostředky. Zapište si moje slova: bez peněz na správném místě nebude žádná strategie pro růst a pracovní místa a my riskujeme neúspěch.

Naléhám proto na Komisi, aby vystoupila se svými konkrétními legislativními návrhy, a na členské státy, aby ukázaly větší odhodlání. Potřebujeme platné závazky s ohledem na dosažení hlavních cílů a legislativu v klíčových oblastech vytváření pracovních míst, jako jsou cíle energetické účinnosti na společné evropské úrovni. Existující iniciativy, jako je Strategický plán energetických technologií, Program celoživotního učení a Akční plán pro energetickou účinnost, již byly přijaty, avšak vy v Radě jste nedokázali položit na stůl peníze. Potřebujeme tyto projekty financovat. Všechny mají potenciál vytvářet pracovní místa a růst.

Naším usnesením o strategii 2020 dává skupina ALDE Radě jasný signál, že struktura správy ve své současné podobě je příliš slabá, metoda otevřené koordinace selhala a metodu Společenství je třeba obnovit. Tleskám tomu, že s přijatým společným usnesením souhlasí velká většina sněmovny. Je to jasné poselství Parlamentu, že musíme jednat.

 
  
MPphoto
 

  Philippe Lamberts, jménem skupiny Verts/ALE. Pane předsedo, vy víte, že zelení jsou velkými zastánci integrovanější Evropy, která tak bude schopna zabezpečit udržitelný růst pro naše občany, ale také protože nám to zajistí, aby Evropa v 21. století na této planetě něco znamenala.

– (FR) Naše důvěra byla dnes tímto vaším aktem, konkrétně roční analýzou růstu, vážně otřesena, neboť jste v něm odhalili ideologickou zaujatost, která nemá nic společného s fakty celé záležitosti, a naopak souvisí se vším, co je spojené s ideologickou volbou.

Co přesně doporučujete? Výrazné omezení veřejných výdajů. Přitom výrazným omezením veřejných výdajů nedocílíte stabilních veřejných financí. Nehovoří se zde vůbec o příjmech. Cílem je také dosáhnout vyšší flexiblity, reformovat, jak budete argumentovat, trh práce – jinak řečeno zjevně vytvořit flexikuritu bez zabezpečení. Budete tvrdit, že aby se oživilo hospodářství, musíme tato opatření přijmout.

To však není všechno. Jsou tu také opatření pro finanční sektor. Bavme se o nich, neboť se jedná o dobrý příklad dvojího metru. Co můžete říci o opatřeních v oblasti financování a veřejných výdajů? Musíme zasáhnout rychle a zasáhnout rázně. Když se však jedná o finanční odvětví, mluvíte o tom, že musíme věci prověřit, zkoumat dopad, a především zajistit přechodná období.

V případě správy ekonomických záležitostí a rozpočtové konsolidace rychle uvádíte: 1. ledna 2011 – 1. ledna 2012. U bank to bude 1. ledna 2019, jako by vůbec nebyly nutné žádné studie ani přechodná období, které by pomohly trhu práce, aby se přizpůsobil, nebo aby veřejné finance získaly pevné postavení.

Můžete mi říct, jak se toho všeho týká strategie Evropa 2020? Právě o to tu koneckonců jde, avšak vy o tom nehovoříte. Strategie Evropa 2020, pane komisaři, členové Rady, je zhola nemožná s doporučeními, které činíte v roční analýze růstu.

Vodíte nás za nos, když tvrdíte, že je možné provést nutné investiční politiky v oblastech výzkumu, vzdělávání, snížení chudoby, boje proti změně klimatu, a zaměstnanosti politikami, které jste tu doporučili. Je to lež, a podle mého názoru je tato rozprava fraškou.

 
  
MPphoto
 

  Malcolm Harbour, jménem skupiny ECR. – Pane předsedo, moje skupina toto usnesení podepsala a podpoří jej. Neříkám, že souhlasíme se vším, co je v něm uvedeno, ale klíčové pasáže podporujeme. Chtěl bych zopakovat jak pro Komisi, tak pro Radu, na jakém jsme se shodli nadpisu: „Smělý Akt o jednotném trhu a Akt o drobném podnikání (Small Business Act) pro vytváření pracovních míst“.

A odkud se pracovní místa vezmou? Vzniknou z investic soukromého sektoru a v souvislosti se zakládáním nových podniků. My již víme, že malé podniky byly hlavním motorem, který umožnil vytváření pracovních míst za posledních deset let. Můj vzkaz jak Komisi, tak Radě je dnes ten, že všech 27 členských států musí začít brát vážně podnikání, které vytváří pracovní příležitosti v oblasti jednotného trhu. Všichni věříme v jednotný trh a členské státy investovaly obrovské částky a zdroje do otevření trhu služeb, vědí o tom však jejich podniky? Propagovaly tyto státy jednotný trh? Povzbudily podniky? Zasadily se o rozvoj obchodování na internetu?

Proč nezačaly pracovat na těchto praktických věcech, aby uvolnily sílu toho, co už máme, spolu se všemi ostatními projekty, o kterých mluvili moji kolegové? Je třeba, aby s tím začaly zítra, možná už dnes, než aby hovořily o některých jiných dlouhodobějších projektech. Měly by se dát do práce!

 
  
MPphoto
 

  Lothar Bisky , jménem skupiny GUE/NGL.(DE) Pane předsedo, paní Harmsová včera zmínila něco důležitého. Téměř nikdo zvenčí se ještě orientuje v tom, jaká strategie, jaký mechanismus stability, jaký pakt je navrhovaný, doplňovaný, uváděný v platnost, pozměňovaný kým a na základě jakých pravidel. Jedna věc je jasná, a sice to, že strategie Evropa 2020 nestanovila zatím, jak budou řešeny problémy, s nimiž se potýkají lidé během krize. Ba právě naopak – tvrdošíjně pokračuje v pošetilých politikách EU, kvůli kterým mimo jiné krize nastala. I nadále se opírá o Pakt o stabilitě a růstu. Tento pakt by se měl nyní zpřísnit a posílit prostřednictvím lepších mechanismů sankcí.

V praxi to znamená úsporná opatření, která poškodí občany. Znamená to prodloužení pracovního života, jinými slovy snižování důchodů. Ať už by se současná opatření dotkla zrušení indexování mezd a platů nebo by byl omezen základ pro vyjednávání mezi sociálními partnery či pravidla, jimiž se řídí pracovní doba, byla pružnější – vše to znamená mzdovou regulaci a snižování mezd. Rovněž to znamená snižování formativních zásahů státu do hospodářského života společnosti. V tomto ohledu mluví mnoho lidí o omezení zadlužení. Nevidím žádný rozdíl mezi tím, jestli se tomu říká správa ekonomických záležitostí, politika stability a růstu, pakt pro konkurenceschopnost nebo doporučení Komise vycházející z roční analýzy růstu. Tato protisociální politika tedy není něco, co já i moje skupina podpoříme.

Pochopitelně je důležité, zda parlamenty stále mají s ohledem na tuto politiku možnost vyjádřit svůj názor. Včerejší rozprava o postupu pro přijímání změn Smlouvy nám dává naději, že poslanci tohoto parlamentu jsou jednotní v jedné věci. Neměli bychom dovolit, abychom se v této oblasti vrátili k vládním tajnůstkářským politikám 19. století. To nechce nikdo. Rovněž bychom neměli připustit, aby se Evropa opět stala dvourychlostní.

 
  
MPphoto
 

  Mario Borghezio, jménem skupiny EFD.(IT) Pane předsedo, dámy a pánové, v případě Energie 2020 se jedná o rozsáhlý program, měli bychom si však položit otázku, zda do uvedeného dne dosáhneme cíle 20% podílu obnovitelné energie, a to nejen kvůli tomu, že krize zpomaluje investice.

Přetrvává tu jeden problém: podporování solární energie. Ve skutečnosti podporujeme Čínu, dnes největšího světového vývozce solárních panelů, a Indii, největšího vývozce zařízení pro větrné elektrárny. Potřebujeme tudíž podporovat výzkum, který se zaměřuje na výrobu solárních panelů navržených a vyrobených v Evropě, a podporovat dosažení úspor z rozsahu v odvětví fotovoltaických solárních panelů, například tím, že zavedeme větší používání těchto přístrojů v evropských městech.

Mělo se udělat něco úplně jiného: měla být vytvořena celoevropská energetická společnost a tím by byly zabezpečeny veřejné služby na evropské úrovni, neboť distribuční sítě a jejich infrastruktura tvoří již existující, přirozené monopoly, jež by samozřejmě přešly pod stejné vedení.

Namísto toho dostala přednost jiná řešení kvůli přehnaně nadšenému hospodářskému liberalismu, která rozhodně nepřinášejí prospěch spotřebitelům ani uživatelům, nýbrž podílníkům těchto velkých monopolů. Neměli bychom zapomínat, že se produkce emisí CO2 z automobilů za 150 let nesnížila. Máme právo se zajímat, zda není na čase oprášit některé projekty vodíkových motorů.

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI). - (NL) Pane předsedo, máme-li provádět část strategie Evropa 2020 týkající se zaměstnanosti, je nanejvýš důležité, abychom na úrovni většiny členských států i na evropské úrovni provedli změnu přistěhovalecké politiky.

Jak se uvádí i v samotném návrhu Komise, do priorit je zahrnuto zvyšování zaměstnanosti, snížení strukturální nezaměstnanosti, rozvíjení kvalifikované pracovní síly, která by splňovala potřeby trhu práce, celoživotní učení atd.

Rozsáhlé dovážení pracovních síl ze zemí mimo Evropskou unii je výrazem krátkozrakosti a je poněkud v rozporu s prioritami, které jsem právě zmínil. V Evropě je nezaměstnaných přibližně 25 milionů lidí. Začněme tím, že budeme nejprve pomáhat těmto lidem najít práci, místo toho, abychom se opět uchylovali k rozsáhlému přistěhovalectví.

Přivedení kvalifikovaných pracovníků do Evropy (mohly bychom to nazvat odliv mozků) vytváří větší problémy v jejich zemích původu, což pouze slouží dalšímu nastartování přistěhovalectví nekvalifikovaných lidí do Evropy. Je to začarovaný kruh a my si musíme přiznat, že nikdo z takové situace nemůže dlouhodobě mít užitek.

Je nejvyšší čas, abychom provedli analýzu nákladů a přínosů přistěhovalectví ze zemí mimo EU. Tento aspekt by také měl být součástí hlavních směrů politiky zaměstnanosti jednotlivých členských států.

 
  
MPphoto
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE).(RO) Pane předsedo, ve strategii Evropa 2020 figurují cíle, které nemohou být dosaženy, aniž bychom přiznali patřičnou důležitost oblastem, které v ní nejsou výslovně zmíněny. V Evropě je nutné dynamické a konkurenceschopné zemědělské odvětví, neboť může účinně přispět k posílení udržitelného a inteligentního růstu, který povede i k začlenění. Spolehlivá produkce potravin, udržitelné nakládání s přírodními zdroji a udržování územní rovnováhy a rozmanitosti venkovských oblastí jsou klíčovými prvky efektivní společné zemědělské politiky a produktivního zemědělského odvětví.

Průmyslová politika potřebuje mít infrastrukturu. Zavedení jednotného železničního prostoru je nutným krokem v procesu deregulace železniční dopravy. Dokončení iniciativy Jednotného evropského nebe a rychlé provedení projektu SESAR jsou stejně naléhavé. Jedním z nejdůležitějších faktorů je rozvoj transevropských sítí, a to nejen v dopravě, ale i v odvětví energetiky, prostřednictvím přidělování dostatečných finančních prostředků projektům s přidanou hodnotou pro Evropu. Projekt Nabucco například přinese užitek všem členským státům tím, že odstraní závislost Evropské unie na jediném zdroji.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Rodi KRATSA- TSAGAROPOULOU
místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Marita Ulvskog (S&D).(SV) Paní předsedající, máme-li být schopni se začít rozvíjet po hospodářské krizi, je nezbytně nutné, aby lidé měli sebedůvěru. Richard Wilkinson, britský vědec, který napsal knihu The Spirit Level a který navštívil minulý týden Evropský parlament v Bruselu, to popsal velmi dobře: potřebujeme rovnost a potřebujeme, aby se rozdíly zmenšily, a my tak měli společnosti, kde vládnou bezpečnost a důvěra. To lze přímo převést i do strategie Evropa 2020.

Zaprvé, pokud chceme uspět, musejí být zaměstnanci a jejich odborové organizace zapojeni a respektováni. V současné chvíli je však namísto toho krize využívána k útokům na odbory, zaměstnance a volné určování výše platů a rovněž jsou snižovány dávky v nezaměstnanosti a důchody. Tyto útoky musí skončit.

Zadruhé musíme mít my, ženy v Evropě, pochopitelně stejné příležitosti jako muži. Tohle není z usnesení přijatých v Parlamentu vždy zřejmé, ale musí se to objevovat v praxi.

Zatřetí, silný, moderní průmysl a průmyslová politika a prozíravé investice, včetně investic do infrastruktury, musí hrát v naší práci na cestě vpřed ústřední roli. Práce na klimaticky citlivých opatřeních, energeticky účinných procesech a produktech, v oblastech zelené energie a zelených pracovních míst je nutno urychlit. Jak máme jinak konkurovat?

Začtvrté, musíme jasně podpořit politiku energetické účinnosti. Víme, že naše současné cíle nebudou splněny, neboť nejsou závazné. Potřebujeme zavést závazné cíle, protože jedině tak bude možné dosáhnout cílů v oblasti růstu a konkurenceschopnosti, které jsou hlavními prvky strategie Evropa 2020. Nízké ambice a nedostatečná politická vůle jsou ohromující, zejména jestliže opatření v oblasti energetické účinnosti jsou jednou z nejlepších a nejchytřejších cest ke snížení finančních nákladů pro spotřebitele, posílení podniků a možnosti opravdu něco dokázat.

 
  
MPphoto
 

  Elizabeth Lynne (ALDE). – Paní předsedající, chceme-li, aby strategie Evropa 2020 byla úspěšná, pak je třeba, abychom usilovali o účinné uskutečňování hlavních směrů politiky zaměstnanosti a zavedli do praxe národní programy reforem, kterým musí být dána priorita, jakou si skutečně zaslouží.

Musíme zajistit, aby nikdo nebyl opomenut. Míra nezaměstnanosti mezi staršími osobami a osobami s postižením je ostudně vysoká. Těší mne, že se oba texty zmiňují o potřebě zavést antidiskriminační právní předpisy na pracovišti a zajistit tak, aby pracovní místa byla otevřená pro všechny.

Je důležité, abychom cílů, na kterých jsme se dohodli na úrovni EU, skutečně dosáhli. Ano, je na členských státech stanovit jednotlivé specifické cíle a řídit se jimi, avšak Evropská unie musí sehrát důležitou úlohu ve zlepšování výměny osvědčených postupů. Proto mám velkou radost, že odstavec 27 usnesení předloženého výborem to velice jasně stanovuje.

Zažili jsme měsíce introspekce a diskusí, pokud jde o směr, kterým by se měla ubírat strategie Evropa 2020, máme však tyto hlavní směry politiky zaměstnanosti. Nyní je čas je začít naplňovat.

 
  
MPphoto
 

  Emilie Turunen (Verts/ALE).(DA) Paní předsedající, dnes se v Evropě hodně diskutuje o otázce hospodářské odpovědnosti, přičemž nejčastěji se hospodářská odpovědnost pozná podle škrtů ve veřejných výdajích a velmi zřídka se přistupuje k řešení situace v oblasti zaměstnanosti . Myslím, že bychom si měli položit otázku, co vlastně hospodářská odpovědnost znamená. My ve skupině Zelených/Evropské svobodné aliance vidíme velmi velký rozpor mezi politikami v Evropě a politikami, které nyní vykonávají členské státy. Na jedné straně vidíme roční analýzu růstu a také evropský semestr, jež povedou k méně pracovním místům a méně růstu v Evropě. Na druhé straně ve strategii Evropa 2020 a v hlavních směrech politiky zaměstnanosti říkáme, že chceme vytvořit větší počet pracovních míst a kvalitnější pracovní místa. Panuje zde vnitřní rozpor.

Faktem je, že máme v Evropě 23 milionů nezaměstnaných. Máme 5,5 milionů nezaměstnaných mladších 25 let. Zvyšuje se počet chudých pracujících. Tato čísla stoupají a hospodářské politiky, jež provádíme, situaci nezlepšují. Jsem přesvědčena, že chceme-li v Evropě vytvořit nová pracovní místa, je nezbytně nutné, abychom strategii Evropa 2020 a hlavní směry politiky zaměstnanosti skutečně zavedli do našich hospodářských politik. To by byl projev hospodářské odpovědnosti, ale osobně pochybuji, že se tak skutečně stane.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Salavrakos (EFD).(EL) Paní předsedající, chudoba, změna klimatu, nízká porodnost, přistěhovalectví, energetika, a to je velmi důležité, boj proti nezaměstnanosti, jsou hlavní problémy, s nimiž se dnes v Evropské unii potýkáme. Řešení těchto problémů stojí peníze a potřebuje vyčleněné prostředky. Finanční prostředky se však bohužel po celé Evropě snižují. Co to znamená? Znamená to, že strategie Evropa 2020 je ohrožena a bude velmi těžké jí dosáhnout. Ale musíme se o to pokusit.

Myslím, že potřebujeme náležitě věnovat pozornost nezaměstnanosti, která se přiblížila desetiletému maximu. Dále se domnívám, že musíme poskytnout vysoký standard vzdělávání mladým lidem v Evropě, ve shodě s potřebami trhu práce, a také studijní plány by měly být revidovány a členské státy by se měly zavázat ke snížení počtu případů předčasně ukončené školní docházky.

Nabídka volných míst vyžaduje odbornou pracovní sílu. Vyzývám Evropu, aby neprodleně přijala navrhovaný evropský systém sledování volných pracovních míst, který bude rovněž zahrnovat evropský pas kvalifikací. Musí se nám to podařit. Slova nestačí. Musíme jednat.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel García-Margallo y Marfil (PPE). - (ES) Paní předsedající, tato problematika vyvolává otázku, jen jedinou otázku: co můžeme na evropské úrovni dělat, abychom dali práci těm, kteří ji nemají?

V reakci na tuto otázku bych rád, abychom jasně vyjádřili první bod, na kterém se shodneme. Bez stabilní makroekonomiky nebude udržitelný růst. Některá rychlá řešení, která zde byla navržena, obzvláště od poslanců z levého křídla, by znamenala chleba dnes, zítra hlad.

Druhý bod je, že strategie Evropa 2020 je výčtem dobrých nápadů, zní dobře, ale musíme se posunout od hloubání k činům. Co budeme dělat? Jak chceme financovat navrhované iniciativy a opatření? Je ambice obsažená v textu strategie 2020 slučitelná s různými rozpočtovými škrty, které byly ohlášeny?

Třetí bod je, že k tomu, abychom si stanovili správnou cestu ke stabilnímu růstu, potřebujeme vidět celý systém. Zatím žádná ucelená představa neexistuje. To, k čemu v současné době dochází v Radě ve složení pro hospodářské a finanční věci, ukazuje, že v ní existuje mnoho roztříštěných, nesourodých a nesjednocených představ.

Důležité je přijetí tří konkrétních opatření. Zaprvé, potlačení zemí v obtížích nemůže dál pokračovat, a může být řešeno společným vydáním evropských dluhopisů. Zadruhé, budou muset být provedeny dluhopisy specifikované v Montiho zprávě, avšak ty nejsou v hospodářské strategii Evropa 2020 uvedené. Zatřetí, musíme využívat zdroje Evropské investiční banky, z nichž dvě třetiny jsou prostředky Komise a které by v příštích deseti letech bylo zapotřebí pouze čtyřikrát navýšit, aby se vyrovnaly objemu peněz vyčleněných na obnovu evropské ekonomiky v rámci Marshallova plánu.

 
  
MPphoto
 

  Anni Podimata (S&D).(EL) Paní předsedající, v EU probíhá už několik měsíců diskuse o účinné, soudržné a životaschopné reakci na krizi, takové reakci, která zajistí, aby byly dosaženy naše strategické cíle životaschopného růstu, ochrany zaměstnanosti, sociálního pokroku a sociální soudržnosti.

Narážíme tu však na dva problémy: zaprvé je rozprava o strategii Evropa 2020 stále strukturálně oddělena od balíčku pro správu ekonomických záležitostí, od evropského semestru a od roční analýzy růstu, a proto ve výsledku máme buď roztříštěnou strategii nebo paralelní strategie, strategie, které bez patřičné koordinace běží vedle sebe, tudíž hrozí, že se budou navzájem oslabovat.

Druhý problém spočívá v tom, že Rada a Komise v současnosti kladou důraz na zpřísnění pravidel Paktu o stabilitě a růstu a rozpočtové kázně, aniž by vznikaly přesvědčivé odpovědi nebo řešení ohledně efektivního provádění a financování cílů strategie Evropa 2020.

Myslím, že existuje riziko, že výsledek bude stejný jako v případě Lisabonské strategie, že řada našich cílů se nedostane dál než do fáze navrhování, a obávám se, že tomu tak bude, pokud nebudeme schopni předložit přesvědčivé argumenty lidem v Evropě, kteří sice nesou břemeno této krize, zároveň však nemohou mít přístup, a ani bychom je k tomu neměli nutit, k odborným debatám o reformě Paktu o stabilitě a růstu a o ukazatelích a postizích. Je třeba, abychom pochopili, že se nesmíme soustředit jen na ukazatele a čísla. Musíme se zaměřit na lidi.

 
  
MPphoto
 

  Sylvie Goulard (ALDE).(FR) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, byla bych velice ráda, kdybyste naslouchal tomu, co mám na srdci, můžu totiž hovořit jen jednu minutu, i když mám sto chutí mlčet a neříkat nic, protože si myslím, že strategie Evropa 2020 je velice vzdálená tomu, co potřebujeme. Řekl jste mnoho krásných věcí. Skutečně si myslíte, že hlavní směry, „vlajkové lodi“, a vše, co jste si vysnili a co vás v současnosti dlouhé dny a hodiny zaměstnává, vám umožní zajistit zaměstnanost a naplnit lidi v Evropě důvěrou? Mýlíte se. Když se podíváte na státy dnešního světa, nemyslím si, že Číňané, Indové nebo nově se rozvíjející země jsou vyloženě ohromeni tím, jak tady budujeme růst.

Proto mám jako zpravodajka k balíčku pro správu ekonomických záležitostí skoro chuť ve vaší přítomnosti mlčet, ale chci vám říci jen jednu věc: musíme být v naší práci mimořádně pevní. Nemyslete si, že když nám vy, členové Komise, jednoduše řeknete, abychom pracovali rychleji, že budeme mít dohodu v červnu. Dohodu budeme mít poté, co v Parlamentu povedeme rozpravu, a také až nám Rada bude naslouchat. Pro mě osobně je vytvoření eurobondů, které by mohly vést ke globálnímu trhu na světové úrovni podporovanému eurem, součástí tohoto balíčku.

 
  
MPphoto
 

  Derk Jan Eppink (ECR). - (NL) Paní předsedající, kdykoli slyším slovo eurobondy, nemám z toho úplně dobrý pocit, i když se jedná o slovo, které je zde skloňováno poměrně často. K vytvoření většiny pracovních míst přispívá hospodářský růst a zdravý soukromý sektor. Tak tomu prostě je. Vlády nevytvářejí pracovní místa a nejsou významným zdrojem pracovních míst.

Hlavní problém v Evropě je nedostatečná konkurenceschopnost. Rozdíl mezi Německem a jižní Evropou je téměř 35 %. Je to velký rozdíl, a to je důvod, proč paní Merkelová hovoří o paktu pro konkurenceschopnost. Souhlasím s tím. Ve skutečnosti měl být takovou myšlenkou lisabonský proces, avšak stal se jí jen nepatrně.

Existuje tu však jedna věc, před kterou bych vás chtěl varovat, a to je harmonizace daně z příjmu právnických osob. To je velice špatný nápad. Je to též velice francouzský nápad, a my ho musíme odmítnout stejně, jako musíme odmítnout myšlenku správy ekonomických záležitostí. Je to zabiják práce. Studie zveřejněná minulý týden, kterou provedla OECD ve 21 zemích, opět ukázala, že chceme-li v Evropě větší zaměstnanost, potřebujeme nižší daň z příjmu právnických osob. Je to věc, jíž je třeba se zabývat hlouběji, neboť tento Parlament žádná pracovní místa nevytváří.

 
  
MPphoto
 

  Herbert Reul (PPE).(DE) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, jsme uprostřed hluboké hospodářské krize – hovoříme o tom již měsíce a vše, co jsme řekli, je pravda – zpravidla však máme sklon hovořit z velice širokého záběru a potom zde vesele pokračovat v rozhodnutích, jako by se nic nestalo. Myslím si, že je to proto, že zde v Parlamentu nejsme dostatečně konkrétní a nejsme ani dostatečně upřímní, ale spíše činíme něco, co připomíná obecnou politiku prázdných slov.

Co vlastně na podporu růstu a stability děláme? Přispíváme skutečně k lepším a moudřejším řešením ve vztahu k financím? Zkoumáme doopravdy kriticky, zda činíme správné výdaje, nebo každý den přicházíme s novými nápady, kde utratit více peněz? Pokud nebudeme mít sílu zaměřit naše finanční zdroje na projekty pro budoucnost – a to bude zahrnovat spory o zdroje, debaty a rozhodnutí – pak nemá cenu hovořit o inovacích a výzkumu jen proto, abychom následně neuměli nezbytné finanční prostředky zpřístupnit. To je dosti nečestné.

Pokud chceme ekonomice vdechnout život, musíme také usilovat o politiku, která stimuluje hospodářství, a nesmíme jen nekonečně zasedat a přemýšlet o tom, jak můžeme zasahovat do průmyslu a hospodářství. Vesele přijímáme další rozhodnutí – i dnes tu stále voláme po nových rozhodnutích, jež budou zasahovat do rozvoje hospodářství. Věří někdo, že povinná opatření v oblasti energetické účinnosti – abych uvedl jen jeden příklad – pomůžou posunout hospodářství dopředu? Opravdu se domníváte, že rozhodnutími, jež v Paramentu často přijímáme o odvětví energetiky, jsme stimulovali hospodářství? Nebo jsme těmito rozhodnutími bránili vývoji hospodářství? Chtěl bych, abychom protentokrát hovořili trochu upřímněji a následně abychom přijímali poněkud méně rozhodnutí, a když, tak taková, která povedou ke skutečnému pokroku. To bude mnohem složitější a bude to spojené s větším úsilím, je to ale v zájmu demokracie.

 
  
MPphoto
 

  Kinga Göncz (S&D).(HU) Paní předsedající, finanční a hospodářská krize se změnila v krizi sociální a krizi zaměstnanosti, proto je nadmíru důležité zde nastolit skutečně evropský přístup, konkrétně musí dojít k užší koordinaci jak v politice hospodářské, tak zaměstnanecké. To zároveň znamená, že všechny země, které zavádějí strukturální reformy nebo změny ve fiskální politice či například přezkoumávají nedělní otevírací dobu obchodů, musí rovněž posuzovat, zda taková opatření napomohou rozvoji zaměstnaneckého systému a přispějí ke zvýšení míry zaměstnanosti.

Je rovněž důležité ve všech rozhodnutích konzultovat sociální partnery. Evropský semestr bude první skutečnou zkouškou takového evropského přístupu, kdy Evropa společně, pod vedením maďarského předsednictví, bude schopna poprvé prověřit, do jaké míry mohou být tyto směrnice provedeny ve vnitrostátním právu a zda budeme schopni provádění zahájit. Domnívám se, že maďarské předsednictví a maďarská vláda v tom hrají zvláštní roli, nikoli jen z pozice předsednictví, ale rovněž tím, že půjdou příkladem a toto zohlední, kdykoli se bude měnit hospodářská politika, i ve všech rozhodnutích týkajících se politiky zaměstnanosti, a bude tak vzorem pro ostatní země.

(Řečnice souhlasila s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.)

 
  
MPphoto
 

  Krisztina Morvai (NI).(HU) Paní předsedající, mám dojem, že paní Gönczová zná celou tuto problematiku velice dobře, tedy že bude i vědět, jak konkrétně Evropská unie chce skoncovat s nezaměstnaností. Seděla jsem zde po celou diskuzi a stále nerozumím tomu, co by se mělo dělat. Prosím pomozte mi zodpovědět tuto otázku: co máme říci lidem v Borsodu nebo v kraji Szabolcs? Kde a kdy najdou práci? A odpověď na přesně tutéž otázku očekávám od pana Martonyiho, který zde zastupuje Radu, a též od pana komisaře, který je shodou okolností rovněž maďarské národnosti. Kde lidé v Maďarsku, a ostatně lidé v jiných regionech Evropy, kteří jsou v katastrofální situaci, najdou práci? Kde a také kdy? Čekám konkrétní odpověď.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Musíme být důslednější ve výkonu našeho práva žádat o otázku postupem modré karty. Otázka postupem modré karty není určena plénu obecně a není určena ani členu Komise ani zástupci Rady. Je určena kolegovi, který se vyjadřuje k záležitosti, u které byste chtěli požádat o objasnění.

Vaše otázka, paní Morvaiová, v tomto duchu nebyla.

 
  
MPphoto
 

  Kinga Göncz (S&D).(HU) Paní předsedající, ráda bych dotyčnou odpověď poskytla, ale zjevně je náš čas příliš krátký na to, abychom o tom podrobněji hovořili. Nicméně to, co jsem měla na mysli, bylo například, že pokud by se změnil daňový systém, zmírní tato změna sociální rozdíly, pomůže společnostem, aby se dále rozvíjely a vytvářely pracovní místa, či spíše bude tyto společnosti nutit, aby se ve svých záměrech vytvářet pracovní místa držely zpátky? Když hovoříme o restrukturalizaci vzdělávacího systému, hovoříme skutečně o situaci sociálního začlenění? To jsem chtěla zmínit. A hovoříme-li o dalším vzdělávání, připraví skutečně lidi pro vstup na trh, tedy připraví tyto lidi pro vstup na trh práce? Právě o těchto věcech jsem chtěla mluvit.

 
  
MPphoto
 

  Liisa Jaakonsaari (S&D). - (FI) Paní předsedající, jeden náš kolega poslanec z pravice trval na tom, že politika jenom překáží ekonomice a že to, co dělají lidé zde ve sněmovně, jen rušivě zasahuje do politiky. Skutečně si můj kolega poslanec myslí, že například správa ekonomických záležitostí jenom překáží ekonomice?

(Řečnice souhlasila s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.)

 
  
MPphoto
 

  Herbert Reul (PPE).(DE) Když se podíváte na opatření, která zde byla přijata za posledních několik měsíců, a vypočítáte náklady, které z toho vyplývají, přispěla tato opatření– ne vždycky, ale velmi často – k narušení hospodářského rozvoje. Proto musíme být v našich úvahách opatrnější. Myšlenka, kterou zde předložil komisař pro průmysl a podnikání v jeho sděleních o průmyslu, totiž že bychom měli vždy odhadnout, jaké budou náklady našich rozhodnutí, ať už budou sloužit konkurenceschopnosti evropského průmyslu nebo ji poškozovat, je proto velice moudrá.

 
  
MPphoto
 

  Richard Seeber (PPE).(DE) Paní předsedající, každému v této sněmovně je nepochybně jasné, že čím více Evropa prorůstá, o to víc je zapotřebí užší dohoda o otázkách týkajících se hospodářské politiky. Proto potřebujeme takové nástroje, jako je evropský semestr. Musí se však zdržet zasahování do úkolů, které byly tradičně rolí sociálních partnerů, například vyjednávání platových podmínek či sjednávání kolektivních smluv. Skutečně musíme v tomto ohledu projevit maximální zdrženlivost. Aby Evropa rozhodovala o tom, jaké platy budou v jednotlivých zemích, je nesmyslné. Měli bychom se víc soustředit na odstranění tržních překážek, abychom tak umožnili evropskému hospodářství vzkvétat. Týká se to oligopolů a monopolů, ale také překážek přístupu na trh. Nesmí stejně tak docházet k tomu, že různá odvětví budou mít zajištěné obrovské ziskové marže. Je zde potřeba větší konkurence, která umožní rozvinout evropské ekonomice její potenciál.

Úkolem Evropské unie musí být také zlepšení stavu naší infrastruktury v souladu s nejmodernějším vývojem. Mám nyní na mysli energetiku, dopravu a komunikace. Evropa by měla mít potřebné zdroje, abychom hlavně mohli odstranit stávající neprůchodnost infrastruktury na hranicích mezi členskými státy. Také musíme zvážit, jaké můžeme Evropě poskytnout zdroje. V tom spočívá jednoznačný základ pro naše vlastní zdroje. Proto chci Radu a členské státy vyzvat zcela jasně, aby poskytly Evropě zdroje, které potřebuje.

Samozřejmě se to rovněž týká vzdělávání, ale i oblasti výzkumu a vývoje, kde se jako Evropa musíme hrát svou úlohu. I zde jsou ale finance zásadní otázkou.

 
  
MPphoto
 

  Jutta Steinruck (S&D).(DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, strategie Evropa 2020 je velice důležitá, nejen pro rozvoj evropské sociální a hospodářské politiky, ale i pro vnitrostátní sociální a hospodářskou politiku. Musíme se postarat o to, abychom zajistili, že se tato strategie nebude na evropské úrovni zneužívat k uplatňování politiky sociální likvidace v členských státech. Jsem velice šokována, že v této roční analýze růstu Komise navrhuje zmrazování platů a snižování sociální ochrany. Někteří moji předřečníci o tom již hovořili. Dopady na občany v místním měřítku budou ničivé. Pro lid, pro pracující, je nepřijatelné, aby nesli náklady rozpočtové konsolidace sami.

I já bych chtěla apelovat na členské státy, aby se až budou vypracovávat své národní programy reforem, řídily jen integrovanými hlavními směry, neboť ty dokáží mnohem lépe zajistit rovnováhu mezi sociální ochranou a hospodářským růstem. Roční analýza růstu opět zmiňuje existenci smluv na dobu neurčitou, které byly dříve uvedeny v Programu pro nové kvalifikace a nová povolání. Pane Andore, o tomto tématu jsme vedli rozpravu v listopadu 2010: mladí lidé nemohou být začleněni na trh práce prostřednictvím oslabení práv zaměstnanců. Zkušenost v Evropě ukázala, že takové oslabování prostě povede k napjatým pracovním podmínkám a nebude vytvářet nová pracovní místa. Je třeba přijmout specifická opatření pro pomoc těmto lidem, kteří jsou nejvíce ohroženi, nikoli stěžejní iniciativy, které fungují nezávisle vedle sebe a nedochází k žádnému propojení mezi nimi.

 
  
MPphoto
 

  Danuta Maria Hübner (PPE). - Paní předsedající, vidím realitu dneška a zítřka tak, že evropská pracovní místa budou udržitelná, pouze pokud budou podložena konkurenceschopnou ekonomikou, a není žádným tajemstvím, že to není naše nejsilnější stránka.

Jestli máme být úspěšní z hlediska konkurenceschopnosti, potřebujeme institucionalizovaný proces v této oblasti. Budeme muset určit faktory úspěchu a musíme uvážit rovněž to, aby byly v konkrétních případech tyto faktory optimální. Již máme velké množství nástrojů – které jsou spojeny s konkurenceschopností – a s trochou politické vůle se nyní skutečně může podstatná část institucionálního rámce použít k tomu, aby byl zahájen proces konkurenceschopnosti vedený Komisí založený na systému Společenství.

Teď mluvím o evropském semestru, analýze růstu, o níž se tu už hovořilo. Mohla bych také zmínit nerovnováhu a preciznost – zvláště v přehledu výsledků, který by měl zahrnovat i ukazatele strukturální konkurenceschopnosti. Je tu také strategie 2020, jež by měla být nyní důrazně prováděna a ne po roce 2013. Každá politika by měla přispívat ke zlepšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství: potřebujeme všichni přiložit ruku k dílu a oddělování jádra Evropy od jejího zbytku by jednoduše Evropu rozčlenilo. Udržitelná místa mohou vznikat pouze za předpokladu, že Evropa drží pevně pohromadě.

Rozdělená Evropa nebude konkurenceschopnou Evropou.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Őry (PPE).(HU) Paní předsedající, rád bych poděkoval za příležitost vystoupit, a to jako zpravodaj pro hlavní směry politiky zaměstnanosti na rok 2010 i jako koordinátor skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Vítám návrh Komise, jehož cílem je zachovat hlavní směry politiky zaměstnanosti, které byly uvedeny na rok 2010, i v roce 2011. Jsme v této záležitosti jednotní a návrh podporujeme. Lisabonská smlouva však vyžaduje, abychom měli roční hlavní směry, a je proto třeba v tomto případě sledovat a monitorovat změny, udržovat mezi sebou navzájem kontakt, mezi Komisí, Radou a Parlamentem, a musíme pochopitelně ještě vypracovat úpravy, bude-li je zapotřebí provést.

Doporučuji proto, aby při přezkumu strategie 2020 a během prací na evropském semestru byly integrované hospodářské politiky a hlavní směry zaměstnanosti použity jako vodítko, a pokud existují nějaké rozpory, měli bychom se na problém podívat a provést změnu. Problémy mohou nastat velmi snadno. Nedávno jsem se dozvěděl, že v předběžných národních programech reforem už je jistý skluz, pokud jde o závazky v oblasti zaměstnanosti, a namísto 75% cíle se zabýváme cílem na úrovni 72 %. To samozřejmě vyžaduje věc přehodnotit, aby se předešlo podobné situaci jako u Lisabonské strategie, kde jsme se zavázali přespříliš a pak se nám podařilo uskutečnit jen velmi málo. A tak bych doporučil, aby bylo stanoveno několik základních zásad.

Souhlasím s otázkou důchodů a mezd. Nemělo by docházet k žádným zásahům, je třeba respektovat subsidiaritu a je důležité, aby státy přijaly konkrétní závazky ve vztahu ke zvláštním skupinám, zejména mladým lidem, osobám s postižením a lidem s mnohočetnými problémy.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.)

 
  
MPphoto
 

  Krisztina Morvai (NI).(HU) Paní předsedající, jsem opět nucena položit našemu maďarskému kolegovi otázku. Znamená subsidiarita ve spojitosti s důchody a mzdami, že důchody a platy lidí a zaměstnanců v Maďarsku a jiných postkomunistických zemích budou trvale, neustále a napořád zlomkem úrovně běžné v západní Evropě? Protože chápat to takto by bylo velmi smutné. Je tomu prozatím tak. Zdravotní sestry vydělávají 70 000 forintů měsíčně a učitelé pak 90 000; důchodci mají potíže se zajištěným základního živobytí. Jak tomu tedy máme rozumět?

 
  
MPphoto
 

  Csaba Őry (PPE).(HU) Ne, paní Morvaiová, takto to nesmíme chápat, avšak v otázce důchodů jsme v zásadě závislí na hospodářském výkonu. Záleží na tom, co dokážeme vyprodukovat, a právě na tomto základě můžeme poskytnout odpovídající důchody. Strategie, o které hovoříme, která má za cíl zlepšit konkurenceschopnost, fungování a úspěch Evropy, je to, co nám dává možnost zvýšit důchody dokonce i v zemích, které jsou v současné době stále ještě v méně výhodné situaci. Není však možné zavést jednotná pravidla, neboť rozdíly jsou v daném okamžiku obrovské. A i do budoucna bude zřejmě nezbytný přístup spočívající v postupných krocích.

 
  
MPphoto
 

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE).(FR) Paní předsedající, coby součást strategie Evropa 2020 musí tyto hlavní směry politiky zaměstnanosti řešit tři hlavní výzvy.

Zaprvé se musíme dostat ze současné krize pomocí výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti, aby byla zajištěna skutečná hospodářská obnova, protože díky ní budeme moci dosáhnout této sociální obnovy. Zadruhé je třeba nahradit celou generaci pracujících, kteří nyní odcházejí do důchodu. Zatřetí je nutná konkurenceschopnost v globalizovaném hospodářství, přičemž z podniků by mělo být sejmuto intenzivní daňové zatížení, jež je může brzdit a stahovat ke dnu.

V těchto souvislostech je důležité se zaměřit na tři nejohroženější skupiny ve společnosti.

Zaprvé mladé lidi, a je naprosto nezbytné, abychom pomohli předcházet tomu, aby tito mladí lidé opouštěli školu bez kvalifikace, což je trvale vyloučí ze světa práce. Musíme mladým usnadnit vstup na trh práce, a to nejen na základě smluv na dobu určitou či prostřednictvím pracovních stáží; musíme bojovat proti nezaměstnanosti naší mládeže. Jedná se o dlouhodobý problém, který má dopad obzvláště za nynější situaci, kdy je krize postihla tvrději. Druhá cílová skupina ve společnosti jsou ženy – ženy, které se stávají obětí těchto smluv na dobu určitou a jsou nedostatečně placené. Třetí cílová skupina jsou starší občané, které musíme být schopni udržet v práci. Máme evropské nástroje, které nám pomohou toho dosáhnout, a jsem přesvědčena, že se musíme na tuto páku spolehnout.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE).(PL) Paní předsedající, uplynul téměř rok od doby, co Komise představila strategii Evropa 2020. Pro Evropu to nebyl lehký rok. Členské státy stále strádají a vyrovnávají se s následky krize. Opatření na zavedení nové strategie byla odsunuta do pozadí. Ambiciózní plány strategie Evropa 2020, které zahrnují zvýšení míry zaměstnanosti na 85 %, 20% snížení počtu lidí ohrožených chudobou a zvýšení výdajů na výzkum na 3 % se již dnes, méně než rok poté, kdy byla strategie zahájena, zdají být ohrožené. Nezaměstnanost v současné době v EU představuje 10 % a stále ještě neexistují žádné známky toho, že by se měla výrazně snižovat. Ve skutečnosti je opak pravdou; budeme-li předpokládat, že Evropa bude dál překonávat tuto krizi takto pomalým tempem, nejméně v horizontu několika následujících let se nezaměstnanost bude ještě stále zvyšovat. Nízká úroveň zaměstnanosti vytváří vhodné podmínky pro šíření chudoby a sociální margnalizaci, jak o tom svědčí údaje Eurobarometru z června 2010.

 
  
MPphoto
 

  Enrique Guerrero Salom (S&D). - (ES) Paní předsedající, podíváme-li se dopředu do roku 2020 a dál, hrozí EU reálné systémové riziko ztráty konkurenceschopnosti, a to vzhledem k existenci velkých hospodářských odvětví, jejichž technologická a mocenská stránka stále posiluje.

Potřebujeme kapacitu, která nám umožní konkurovat: konkurovat s cílem růst, růst s cílem vytvářet zaměstnanost a vytvářet zaměstnanost s cílem chránit a zabezpečovat náš sociální model.

Jedinou nepostradatelnou komoditou, kterou máme, jsou znalosti a my musíme využít těchto znalostí k inovacím, k přizpůsobení se změnám, a především v rámci těchto změn musíme mít vůdčí postavení.

Musíme proto více investovat do vysokých škol, do našeho vzdělávacího systému a našeho výzkumu a vývoje, díky čemuž budeme silní v oblasti, ve které můžeme být úspěšní, ve znalostech.

 
  
MPphoto
 

  Riikka Manner (ALDE). - (FI) Paní předsedající, pane komisaři, cíle strategie Evropa 2020 jsou dobré a ambiciózní. Ve svém vystoupení se chci hlavně zaměřit na to, jaké jsou praktické prvky, jaké jsou nástroje, abychom přijali tyto cíle na nejnižší úrovni, což se například v případě Lisabonské strategie nepodařilo.

V prvé řadě skutečně potřebujeme Evropu jako celek. Potřebujeme evropské regiony. Musíme být schopni definovat pro každý region faktory úspěchu a jeho dovednostní potenciál. K tomu můžeme ve velké míře využít politiku soudržnosti. Jestliže máme být schopni vytvářet více pracovních příležitostí, rozvíjet inovační aktivity, a zejména prakticky založené inovace, potřebujeme politiku soudržnosti, která se vztahuje na celou Evropu, a tak tyto cíle v regionech naplňovat. Potřebujeme přirozeně také politiku výzkumu a vývoje a finanční prostředky do tohoto odvětví, ale myslím si, že zásadní věcí je účinná politika soudržnosti.

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL).(PT) Paní předsedající, je nepřijatelné, aby sociální problémy zůstávaly dál v politikách EU tak slabě zastoupeny, protože to je systematické devalvování sociálních důsledků rozpočtových a finančních politik a politik v oblasti hospodářské soutěže, které setrvávají na neoliberálních dogmatech, nehledě na téměř 25 milionů nezaměstnaných, téměř 30 milionů lidí pracujících v nejistých a špatně placených pracovních místech a více než 85 milionů lidí žijících v chudobě, zatímco zisky hospodářských a finančních zájmových skupin nepřestávají růst.

Paní předsedající, ráda bych zde proto podpořila projevy rozhořčení vyjádřené různými sociálními organizacemi během Agory občanů konané nedávno v Evropském parlamentu v Bruselu. Toto je důvod pro rozhořčení milionů pracovníků, nezaměstnaných, žen a mladých lidí, kteří stále proti takovým politikám bojují po celé Evropě.

Je načase skoncovat s Paktem o stabilitě a růstu, paktem pro konkurenceschopnost a dalšími pakty tohoto druhu. Lidé a pracující musí být respektováni.

 
  
MPphoto
 

  Oreste Rossi (EFD). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, souhlasím, že Parlament potřebuje mít dostatek času, aby mohl navrhnout ty nejlepší hlavní směry politiky zaměstnanosti do roku 2020. Během krize, jako je ta, kterou v současné době v Evropě zažíváme, nemůžeme přehlížet potřeby našich lidí. Je nezbytně nutné poskytnout pomoc rodinám, mladým lidem hledajícím zaměstnání a těm, kdo se ocitli na své profesní dráze bez práce.

Evropa musí mít odvahu, aby učinila rozhodnutí, která zajistí práci především jejím vlastním občanům a poté pracovníkům ze třetích zemí a vytvořila kontakty mezi úřady práce v různých členských státech tak, aby kdokoli, z kterékoli země, mohl získat informace, jaké možnosti pracovních míst má.

Zvláštní pozornost by měla být věnována ochraně hranic s cílem zabránit nekontrolované invazi stovek tisíc přistěhovalců, kteří doslova zaplavují naše země v důsledku politické situace v severní Africe. Integrace státních příslušníků třetích zemí by měla být povolena pouze prostřednictvím kontrolovaného přistěhovalectví a měla by se omezit na skutečnou dostupnost pracovních míst, a tudíž zabraňovat vzniku napětí a diskriminaci, k nimž by docházelo na úkor hospodářského růstu a sociálního blahobytu.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Paní předsedající, očekávání ve vztahu ke strategii jsou velmi rozmanitá. Někteří lidé jsou přesvědčeni o tom, že jsou to jen planá slova a že strategie nemá větší cenu než papír, na kterém je napsaná, my vnímáme velmi dramatické a reálné scénáře, s nimž se budeme muset potýkat – mám na mysli opatření ke zvýšení flexibility pracovních trhů. Přivádějí do střední Evropy zástupy nedostatečně kvalifikovaných, levných pracovníků, a výsledkem jsou dumpingové mzdy.

Cíl formulovaný ve strategii ohledně 40 % mladší generace s vyšším vzděláním se zdá být zvláště naivní. Rád bych věděl, proč to chceme. Již nyní jsme v situaci – myslím v Itálii – kde už je velmi těžké sehnat místa pro mladé vysokoškoláky, kteří musí přijímat špatně placená místa, aby přežili. Tak proč potřebujeme takové množství vysoce kvalifikovaných vysokoškolských absolventů, když pro ně nejsou pracovní místa? Je pravda, že musíme mít vyšší kvalifikace, ale ty nedosáhneme jen tím, že jednoduše dáme někomu vysokoškolský diplom, konkrétně 40 % populace. To není správná cesta.

 
  
MPphoto
 

  Paulo Rangel (PPE).(PT) Paní předsedající, chtěl bych podotknout, že v době, kdy řádí krize státního dluhu a finanční krize, je nutné, abychom se zaměřili na hospodářský rozvoj prostřednictvím růstu a růstových strategií a abychom, v neposlední řadě, měli zavedenou politiku zaměstnanosti. Jsem si jist, že díky politice zaměstnanosti vyřešíme kromě hospodářského problému i problém sociální. Proto bych rád vyslal zprávu zvláštní skupině pracujících, na niž je nutné ve strategii Evropa 2020 pamatovat.

Především dnes dopoledne. tu byla řeč o mladých lidech. Je zde však i jiná kategorie pracujících – klíčová generační kategorie pracujících –, již tvoří osoby starší 50 let, kteří nemají daleko do odchodu do důchodu. Pokud bychom chtěli věk odchodu do důchodu zvýšit a vytvořit aktivnější společnost, musíme přijmout strategii pro pracovníky v náročných pracovních podmínkách a pro pracovníky nad padesát let, kteří se potýkají s nesnázemi.

 
  
MPphoto
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D).(RO) Paní předsedající, strategie Evropa 2020 musí být cestou k novému modelu hospodářského růstu v Evropě – tím, že podpoří strukturální reformy koordinované na úrovni členských států. Myslím, že tyto reformy jsou, vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí, pro jednotlivé státy nezbytně nutné. Současně musíme podpořit malé a střední podniky, aby plně využily svůj potenciál pro vytváření nových pracovních míst. Pro Evropu je důležité i to, aby byly na seznam cílů Evropské unie zařazeny hospodářský růst, cíl v sociální oblasti a boj proti chudobě, jelikož jejich naplnění pomůže k zajištění hospodářské nezávislosti Evropské unie.

V neposlední řadě se domnívám, že strategie Evropa 2020 musí být přístupná evropským občanům tak, aby chápali, jaká odpovědnost leží na všech subjektech provádějících tuto strategii, například orgánech na vnitrostátní, místní a regionální úrovni, neboť úsilí těchto orgánů je mimo jiné doplněno i o činnost evropských občanů.

 
  
MPphoto
 

  Jan Kozłowski (PPE).(PL) Paní předsedající, hlavní směry politiky zaměstnanosti jsou základním nástrojem v procesu správy ekonomických záležitostí, jak je vyjádřeno v koncepci evropského semestru, a podle toho by se k nim mělo přistupovat. Uvedené hlavní směry představují základ, z nějž vycházejí aktuálně vytvářené národní programy reforem jednotlivých členských států, a koneckonců právě na těchto programech bude záležet úspěch strategie Evropa 2020. Podle harmonogramu bude práce na národních programech reforem završena v dubnu. Chtěl bych zdůraznit, že je důležité, aby se na práci na národních programech reforem podílely vnitrostátní parlamenty, ale i orgány na regionální a místní úrovni, a rád bych v této souvislosti rovněž odkázal na stanovisko Výboru regionů. Kdybychom základní směry v tomto okamžiku změnili, mohlo by to celý proces narušit. Chci upozornit, že při realizaci strategie Evropa 2020 je zapotřebí uplatňovat integrovaný horizontální přístup. Proto bych rád zopakoval význam nástrojů politiky soudržnosti pro strategii Evropa 2020.

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Paní předsedající, čtyři hlavní směry Rady pro politiky zaměstnanosti by měly zůstat platné i v roce 2011. Hlavní směry týkající se zvyšování kvalifikace by pravděpodobně byly realizovány podle principu nabídky a poptávky i bez intervence státu.

Zvyšování zaměstnanosti žen si takovou intervenci žádá, ovšem dříve, než k ní přikročíme, by členské státy měly uznat práci matek, které se starají o své děti, a jejich přínos pro hrubý domácí produkt. Nedávejme práci těm, které jí již nyní mají dost.

Stát by se proto měl soustředit na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, neboť z propasti chudoby se jen málokdo dostane sám.

 
  
MPphoto
 

  Pervenche Berès, zpravodajka. (FR) Paní předsedající, pane komisaři, snad byste mohl sdělit předsedovi Barrosovi, že bychom byli rádi, kdyby se této rozpravy zúčastnil, jelikož je to první rozprava o otázkách, jež jsou předmětem roční analýzy růstu, která je úhelným kamenem tohoto evropského semestru, o nějž tolik usiloval a považoval ho za klíčový prvek pro vystoupení Evropské unie z krize.

Mohl byste mu rovněž říci, že za těchto podmínek nebude Evropský parlament snadným partnerem, a že balíček pro správu ekonomických záležitostí ukládá, aby byla věnována větší pozornost podnětům vycházejícím z tohoto Parlamentu.

A konečně, možná byste mu měl říci i to, že provádění Lisabonské smlouvy, celé Lisabonské smlouvy, ale zejména článku 9, který vyžaduje, aby se sociální otázky staly horizontálním tématem, nezůstane u tohoto Parlamentu bez povšimnutí. Očekáváme, že Lisabonská smlouva bude naplněna v plném rozsahu. Pořád se nám říká, že Smlouva potřebuje jen minimální revizi a že je nutné plně využít její potenciál. Pokud jde o potenciál článku 9, máme občas pocit, že roční analýza růstu ho zcela opomíjí.

Na konec bych vám chtěla říci, co mne v závěru této rozpravy zarazilo. Někdy máme pocit, že lidé v Evropské komisi i po krizi uvažují podle zaběhnutých principů a domnívají se, že nejdůležitější je reformovat trh práce. Všichni jsme si dobře vědomi toho, že podle převažujícího názoru v Evropské komisi – pod nějž byste se rozhodně nepodepsali – hovořit o reformě trhu znamená hovořit o flexibilitě – nikoli flexikuritě, nýbrž flexibilitě.

Avšak posledních deset let, a to i v době před krizí, nás naučilo, že takový postoj – tedy víra, že samotný růst postačí k vytváření zaměstnanosti – již nestačí. Skutečná výzva, které čelíme, je zaměstnanost – ať už naše vlastní či sousedních zemí.

Avšak při pohledu na rozpravu probíhající o otázce konkurenceschopnosti vidím, že daná rozprava tuto prioritu ve smyslu zaměstnanosti přehlíží, a to mne znepokojuje.

 
  
MPphoto
 

  László Andor, člen Komise. − Paní předsedající, chtěl bych poslancům poděkovat za velmi věcnou, inspirativní a podnětnou rozpravu. Rád bych se vyjádřil ke všem hlavním bodům, které zde byly obecně zmíněny v podobě otázek či komentářů a poznámek k roční analýze růstu, evropskému semestru a všeobecně ke strategii Evropa 2020.

Nejdůležitější je, abychom získali patřičný přehled o situaci, a to co se týče dokumentů i hospodářské situace v Evropské unii. Nepříjemnou pravdou je, že Evropa prochází obnovou. Již minulý rok došlo v Evropské unii k hospodářskému růstu – i když ne v každém členském státě – a s tím souvisí druhá část nepříjemné pravdy. Obnova, kterou zažíváme, je velmi křehká a roztříštěná. Komise se touto situací velmi podrobně zabývala a v návaznosti na to vytvořila odpovídající politiky.

Musíme obnovu udržovat a posilovat a musíme zmírňovat stávající roztříštěnost. To se však neobejde bez odstranění slabin hospodářské a měnové unie, které krize odhalila, a to prostřednictvím rozvíjení dalšího budování hospodářské a měnové správy v Evropské unii. Zde začínají problémy a může se ukázat, že ne všichni si od počátku uvědomují, jaké jsou priority.

Pro nás je prioritou hospodářský růst a všechny ostatní politiky v tuto chvíli slouží tomuto cíli. Růst musí být posílen, k tomu však potřebujeme větší míru finanční stability, jež zase vyžaduje konsolidaci rozpočtů. Je nevyhnutelné, že rozpočtová konsolidace zůstane na pořadu dne i v následujících letech, a to v zájmu stabilizace a obecně k zajištění souladu s těmi druhy protikrizových opatření, které členské státy zavedly v boji proti recesi v předchozích letech.

Potřebujeme inteligentní konsolidaci, která by neoslabila úlohu poptávky v rámci hospodářství a zachovala integritu hospodářství EU jako celku. Musíme se z této lekce poučit. Nejprve musíme stabilizovat euro. Mohl bych zde samozřejmě použít silnějších výrazů, zůstaňme však u tématu. Musíme stabilizovat euro a hospodářskou a měnovou unii. Zkušenosti nás učí, že k tomu musíme posílit hospodářskou stránku Unie a hospodářskou stránku koordinace politik na úrovni EU.

Dovolte mi položit otázku, již ponechám nezodpovězenou: může posílení hospodářské stránky správy uspět bez společné snahy v oblasti mezd a koordinace vývoje úrovně mezd v Evropské unii? To, co říkám, stejně tak jako návrhy uvedené v této oblasti v roční analýze růstu, neznamenají, že bychom zpochybňovali význam sociálního dialogu – právě naopak. Oceňujeme země, které mají tradici a kulturu silného sociálního partnerství. Uvědomujeme si, že je krize postihla méně, a především že utrpěly menší ztráty v oblasti lidských zdrojů. Nezaměstnanost se v těchto zemích udržela na nižší úrovni. Jsme zastánci posílení sociálního dialogu i v ostatních členských státech, které byly postiženy více a zareagovaly na krizi s menší pružností než země jako Německo, Nizozemsko či Rakousko.

Posílili jsme taktéž sociální dialog na evropské úrovni. Nedávno jsme se sociálními partnery vedli dialog o makroekonomických otázkách a v březnu se uskuteční nové sociální fórum tripartity s cílem koordinaci a dialog se sociálními partnery pozvednout.

Chtěl bych velmi rázně odmítnout poznámky, že Komise se chová, jako obvykle. V minulém roce zavedla Komise řadu kvalitativně nových iniciativ. Plníme rozsáhlou agendu spjatou s finančním nařízením. Není na místě podceňovat práci komisaře Barniera.

V rámci strategie Evropa 2020 jsme naznačili nový koncept industriální politiky na evropské úrovni, která se mnohem více zaměřuje na konkurenceschopnost a udržitelnost pracovních míst v Evropské unii. Prosazujeme řadu inovativních přístupů pro posilování investic a k hledání finančních prostředků pro takové iniciativy. Skupina komisařů pracovala na vytvoření inovativních finančních nástrojů. Prvním příkladem bude návrh na podporu rozvíjejících se energetických sítí v Evropě. Je to zcela nezbytné pro rozvoj energetických trhů a potřebné infrastruktury, která pro něj má klíčový význam.

Spustili jsme nástroj pro mikrofinancování. Jsem Parlamentu a Radě vděčný za to, že se vloni nakonec shodly a umožnily zavedení tohoto nástroje. Zrovna minulý týden jsem byl v Nizozemsku přítomen na zahájení prvního nástroje mikrofinancování podporovaného EU, přičemž existují i jiné způsoby, jak podpořit potenciální podnikatele, kteří mohou mít i zkušenost s nezaměstnaností: ženy vracející se na trh práce po narození dítěte nebo osoby, které sice už pracují, chtějí si však vyzkoušet novou formu podnikání a jsou starší padesáti, či dokonce šedesáti let.

Hovoříme-li o politikách nezaměstnanosti – a dobrým příkladem toho bylo před několika týdny zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, jež maďarské předsednictví hostilo ve městě Gödöllö –, pozornost soustředíme na to, jak stanovit cíle obnášející mnoho pracovních míst, ale i na skupiny, které se potýkají s největšími nesnázemi. V tomto případě musím zmínit zejména mladé lidi.

Nezaměstnanost mladých je v některých členských státech velmi dramatická. Opět si musíme být vědomi rozdílů. Naštěstí máme několik členských států, v nichž je míra nezaměstnanosti mladých lidí nízká, evropský průměr je však příliš vysoký. V některých členských státech, jako je Španělsko a baltské země, je tato úroveň přímo tragická. Příslušné vlády obdržely varování a vyžaduje se, aby přijaly komplexní soubor politik zabývajících se otázkami od vzdělávání po služby zaměstnanosti a další druhy opatření. Mladí lidé však nejsou jedinou problematickou skupinou. Je pravda, že musíme udělat víc pro zaměstnávání starších pracovníků. Proto jsme navrhli, aby byl rok 2012 vyhlášen rokem aktivního stárnutí.

Pokud jde o institucionální otázky týkající se hlavních směrů politiky zaměstnanosti – které, jak pevně věřím, budou dále středem našeho zájmu a poskytnou nám vodítka i věcný obsah –, je tu jednoznačná role Evropského parlamentu vymezená článkem 148 Smlouvy. Hlavní směry politiky zaměstnanosti musíme obnovit. To je potvrzení toho, že chceme v těchto směrech pokračovat až do roku 2014; neměly by být ani zásadně měněny a zároveň ani podřizovány ročním analýzám růstu. Tyto hlavní směry by měly přinést dlouhodobé zaměření, zatímco analýza růstu je každoroční úkon, který se dotýká jejich obsahu. Je však rozhodně pravda, že klíčový význam má plnění národních programů reforem a Komise přistupuje k těmto programům v kontextu strategie Evropa 2020 velmi vážně. Parlament se v diskusích zapojí různými způsoby. Rád bych se zde zmínil jednání o víceletém finančním rámci. Priority pro rok 2020 se také musí promítnout do rozpočtu EU a my budeme Parlament průběžně informovat o přípravě národních programů reforem tak, jak budou vznikat doporučení pro jednotlivé země.

Je zřejmé, že v této počáteční fázi vznikají pochybnosti o budoucnosti strategie Evropa 2020. Svým způsobem strategii Evropa 2020 pronásleduje přízrak: Lisabonská strategie. Měl jsem řadu příležitostí diskutovat v této sněmovně o tom, proč podle nás má strategie Evropa 2020 díky lépe zaměřenému systému cílů i systému podávání zpráv a provádění větší naději na úspěch.

Soudržnost obou iniciativ může zajistit jedině Komise. Žonglujeme s mnoha balonky a musíme zajistit, aby při realizaci hospodářských politik žádný z nich nespadl na zem: strategie Evropa 2020, správa ekonomických záležitostí, jednotný trh a politika soudržnosti. Nic z toho nesmí při provedení tohoto úkolu přijít k úhoně. Vše uvedené je nutné prosazovat ve velkém rozsahu a je nutné zajistit účast všech 27 členských států. Komise je rozhodně proti konceptu dvourychlostní Evropy. Musíme zajistit, aby se rozpolcená obnova, kterou procházíme, neproměnila v budoucnu v politické rozdělení.

 
  
MPphoto
 

  János Martonyi, úřadující předseda Rady. Paní předsedající, v prvé řadě bych rád všem poděkoval za velmi konstruktivní a užitečnou rozpravu. Dále bych obzvláště rád poděkoval paní Perezové za její vynikající zprávu a za velmi důležité postřehy a kritiku, které v ní uvádí.

Možná, že vnímáme realitu odlišně, jak uvedla paní Danuta Hübnerová, a to pokud jde o krizi i obnovu, věřím však, že se všichni shodneme na tom, že nikdo nemá zájem, aby obnova proběhla bez vytváření nových pracovních míst. Všichni usilujeme o rovnováhu mezi konsolidací rozpočtů a růstem a vytvářením pracovních míst. Rozpočtová kázeň a zvyšování zaměstnanosti by vskutku měly jít ruku v ruce.

Obecně, pokud jde o hospodářské otázky, všichni víme, že nyní máme komplexní přístup, komplexní „balíček“ či „Gesamtpaket“, jak jej někteří označují, přičemž o většině jeho prvků již hovořil komisař Andor. Co se týče předsednictví, jen bych rád znovu zdůraznil, že se ze všech prvků balíčku musíme zaměřit na dva. Prvým je rozhodně provádění a uplatňování evropského semestru. Je to poprvé, co bude toto opatření provedeno. Bude mít zásadní dopad na následný vývoj celého evropského integračního procesu.

Dovolte mi stručně zmínit dvě věci. Jednak to, že máme velmi plný časový plán, tudíž všichni musí respektovat příslušné lhůty a je nutné naplnit hlavní cíle. Musíme vyvinout maximální úsilí, abychom zajistili, že budou celkové cíle za přispění jednotlivých členských států naplněny, a to jak v oblasti zaměstnanosti a inovací, tak v oblasti energetiky.

Dovolte mi připomenout, že v souvislosti s energetikou proběhlo dne 4. února velmi úspěšné zasedání Evropské rady. Pro mnohé z nás to byl svým způsobem průlom – z hlediska vytváření jednotného energetického trhu i ve vztahu k energetické účinnosti. Současně byla přijata důležitá rozhodnutí i ohledně vnějších aspektů společné energetické politiky.

V neposlední řadě bych rád zmínil boj proti chudobě, boj proti sociálnímu vyloučení. V této souvislosti bych vám chtěl poblahopřát k přijetí usnesení o integraci Romů. Dále bych chtěl obzvláště pogratulovat a poděkovat paní Lívii Járókaové, která rozhodujícím způsobem přispěla k přípravě této zprávy i přijetí tohoto mimořádně důležitého usnesení, které bude velmi užitečné pro naši práci na evropské rámcové strategii pro integraci Romů a pro její dokončení.

Dalším bodem, na nějž se chceme zaměřit, je šest legislativních textů. Zde bych rád ujistil Sylvii Goulardovou, že nechceme Parlamentu jen naslouchat. Ve skutečnosti bychom rádi, a je to naší povinností, nalezli s Parlamentem shodu v rámci řádného legislativního procesu. Učiníme maximum pro to, abychom tento proces urychlili a mohli jej do konce maďarského předsednictví úspěšně uzavřít.

Nemám v úmyslu se zde podrobně zabývat dalšími prvky komplexního balíčku. Chtěl bych však zdůraznit jednu věc. Rada chce postupovat v naprostém souladu s metodou Společenství. Nemáme v tomto ohledu žádné výhrady. Jak bylo již mnohokrát řečeno, Lisabonská smlouva mnohé změnila. Došlo k výraznému přesunu pravomocí. Všichni víme, o co se jedná. Lisabonská smlouva se ovšem nedotkla jádra evropské architektury – metody Společenství. To budeme přísně dodržovat. Samozřejmě, že musíme vždy postupovat v souladu se Smlouvou. Chtěl bych jen poukázat na to, že pokud jste si pozorně přečetli závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února, zjistíte, že vše musí být v souladu se Smlouvou.

A na závěr velmi stručná poslední poznámka. Týká se finanční stránky. Jak zmínila Lena Eková, politiky potřebují peníze, potřebují financování. Nemůžu, než souhlasit. Všichni však dobře víme, že přístup členských států k této otázce není stejný. Musím v této souvislosti zdůraznit jednu věc z pohledu předsednictví – jsme rozhodně pro, abychom nejprve diskutovali o obsahu a teprve pak o číslech, financích a zdrojích. Bude to dlouhá diskuse. Povedeme velice užitečné rozpravy o základním směřování v oblasti politiky soudržnosti, energetické politiky, zemědělství atd., jak se však říká,

(FR) Nemůžete zapřáhnout káru před koně.

úřadující předseda Rady. Proto bychom, celkově vzato, chtěli nejprve pomoci završení všech těchto debat a teprve pak přikročit ke skutečné finální rozpravě o zdrojích. Ještě jednou bych vám všem rád poblahopřál a poděkoval za rady pro naši práci.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Obdržela jsem šest návrhů usnesení předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu k tématu strategie Evropa 2020 a jeden návrh usnesení předložený v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu k tématu politik zaměstnanosti členských států(1).

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek 17. února, ve 12:00.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Audy (PPE).(FR) Paní předsedající, pan ministr zcela správně zmínil dodržování Smlouvy a připomněl, že 4. února proběhlo zasedání Evropské rady. Podle článku 15 Smlouvy o Evropské unii bych rád věděl, kdy nás navštíví předseda Evropské rady a podá Evropskému parlamentu přehled ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února, neboť nemám pocit, že by se na toto dílčí zasedání chystal.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. (FR) Bereme vaši poznámku na vědomí. Děkuji.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně.(RO) Opakuji, že je důležité co nejdříve rozvinout veškeré technické aspekty iniciativy Mládež v pohybu. Je nezbytné, aby více než 100 milionů mladých lidí v Evropské unii mělo potřebný přístup ke zdrojům a vhodným nástrojům, díky nimž se budou moci podílet na naplňování cílů stanovených pro rok 2020. Těší mě, že systém celoživotního vzdělávání a začleňování mladých lidí do takového systému jsou od počátku koordinovány tak, aby podporovaly inteligentní udržitelný růst a dospělým do budoucna zajistily zdravý život.

Poskytování vysoce kvalitního vyššího vzdělávání a podpora účasti mladých lidí na činnostech výzkumu a vývoje mohou zajistit, že snaha podpořit hospodářskou konkurenceschopnost bude korunována úspěchem. Maje na paměti, jaký tvůrčí potenciál mladí lidé skýtají, je možné vytvořit nové aktivity. Navíc se domnívám, že nabídka pracovních příležitostí ve spojení s vysoce kvalitní odbornou přípravou může představovat mnohem větší naději na integraci na trhu práce. Proto musíme mít co nejdříve k dispozici technické podrobnosti této iniciativy, budeme tak schopni spustit činnosti nutné k tomu, abychom tento rok – Evropský rok dobrovolnictví – co nejlépe využili.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Pro úspěch strategie Evropa 2020 má rozhodující význam kvalita lidského kapitálu. Klíčovou zásadou systému odborného vzdělávání a přípravy je vytváření rovných příležitostí pro muže a ženy. Mají-li ženy využít dlouhodobého profesionálního rozvoje přizpůsobeného potřebám trhu práce, má-li být lépe využit jejich potenciál a má-li vzrůst míra zaměstnanosti žen, zejména v tradičně mužských profesích, nízkouhlíkových odvětvích hospodářství a na vedoucích rozhodovacích postech, je vytváření rovných příležitostí pro muže a ženy základním požadavkem. Chtěla bych vyzvat k tomu, aby se odborné vzdělávání a příprava přizpůsobily potřebám žen a aby se více žen tohoto vzdělávání a přípravy účastnilo. V současnosti není v této oblasti k odlišným potřebám žen a jejich ekonomickým a sociálním podmínkám přihlíženo. V důsledku toho je pro ženy návrat do práce či vstup na pracovní trh mnohem náročnější než pro muže.

Má-li systém odborného vzdělání a přípravy pro ženy fungovat účinně, musí být komplexní, jinak řečeno musí zohledňovat zkušenosti, životní období a mnohostranné potřeby žen týkající se vzdělávání, zejména zvláštní potřeby například žen s postižením, starších žen, žen žijících v chudobě a přistěhovalkyň. Prioritou by měl být přístup k vysoce kvalitní pružné a finančně dostupné odborné přípravě. Výraznou roli by měly hrát i pobídky pro zaměstnavatele, které by usnadnily organizaci kurzů odborné přípravy pro ženy pracující v malých a středních podnicích a pracující z domova. Pro naplnění cílů strategie Evropa 2020 bude nutné lépe propojit odbornou přípravu a požadavky trhu práce a vytvořit tak nové příležitosti pro odbornou přípravu žen v oblasti vědy, matematiky a technologií.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – Strategie Evropa 2020 by Evropě měla pomoci zotavit se z krize a vyjít z ní posílena díky pracovním místům a inteligentnímu a udržitelnému růstu, který podporuje začlenění založené na pěti hlavních cílech EU v oblasti podpory zaměstnanosti. Pro snížení nezaměstnanosti a předcházení dlouhodobému vyloučení je nezbytný silný systém sociální ochrany, investice do aktivních politik trhu práce a příležitosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pro všechny. Flexikuritu nelze použít v těch členských státech, které mají omezené možnosti posílení systémů sociální ochrany zaviněné rozpočtovými omezeními a makroekonomickou nerovnováhou, například v Rumunsku, a podle mého názoru je nutné zmírnit segmentaci trhu práce tím, že pracovníkům pracujícím na základě všech typů pracovních smluv budou zajištěny přiměřené záruky. Jakákoli reforma trhu práce musí být zavedena při zajištění vysoké úrovně sociální shody v podobě dohod se sociálními partnery na vnitrostátní úrovni i úrovni EU. Legislativní program má zásadní význam pro odstranění stávajícího rozdílu mezi platy mužů a žen o 1 % ročně tak, aby do roku 2020 došlo ke snížení o 10 %. Strategie Evropa 2020 by měla zahrnovat cíl snížení chudoby žen v EU, jelikož v chudobě žije 17 % žen, zejména matek samoživitelek, přistěhovalkyň a starších žen.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně.(RO) Strategii Evropa 2020 je nutné podpořit prostřednictvím finančního rámce 2014–2020. Doprava, energetika a komunikace jsou páteří evropského hospodářství. Investice do těchto oblastí přinesou pracovní místa a zajistí hospodářský a sociální rozvoj. Průmyslová politika Unie je klíčový prvek strategie Evropa 2020. Růst průmyslu a vznik nových pracovních míst v EU zajistí, aby Evropská unie byla na globální úrovni konkurenceschopná.

V posledních desetiletích se průmyslová výroba přesunula do třetích zemí s nízkými výrobními náklady, neboť evropské společnosti se všechny tvrdě ženou za ziskem, a děje se tak na úkor pracovních míst v Evropě. Silná a patřičně financovaná politika soudržnosti vztahující se na všechny evropské regiony musí být pro strategii Evropa 2020 hlavním doplňujícím prvkem. Takový horizontální přístup je nezbytnou podmínkou pro úspěšné naplnění cílů navržených ve strategii Evropa 2020 a také pro dosažení sociální, hospodářské a územní soudržnosti. Příkladem je strategie EU pro region Podunají, která přispěje k prosperitě dotčeného regionu, hospodářskému a sociálnímu rozvoji a rovněž zajistí jeho bezpečnost. Vzhledem k tomu, že obavy evropských občanů se stále týkají zejména zajištění pracovních míst, domnívám se, že strategie Evropa 2020 uspěje jedině za předpokladu, že se stane realitou vize sociální Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédéric Daerden (S&D), písemně. – (FR) Strategie Evropa 2020 je ambiciózní, zejména pokud jde o oblasti zaměstnanosti, přičemž provádění hlavních směrů politiky zaměstnanosti je klíčem jejího úspěchu. Její cíle mají zásadní význam, zejména pokud jde o to, abychom mohli financovat důchody a budovat evropský sociální model založený na dobrých životních podmínkách. Prvky, které by měly tvořit základ tohoto sociálního modelu, zpochybnily návrhy paní Merkelové a pana Sarkozyho. Návrhy uvedené v paktu pro konkurenceschopnost skutečně zahrnují zrušení automatické indexace mezd v souvislosti s inflací. Argument zní, že takový krok zvýší konkurenceschopnost a následně i zaměstnanost. Není žádný důkaz, že by tomu tak automaticky mělo být. Zrušení automatické indexace by za určitých okolností mohlo dokonce vést ke zvýšení inflace, a to si nikdo nepřeje. Stále je zde řada dalších způsobů pro vytváření pracovních míst, například strategické investice do odborné přípravy v odvětvích budoucnosti. Indexace mezd a dávek sociálního zabezpečení je nástrojem, jejž některé země přijaly za účelem snížení rizika chudoby pracovníků, která je v Evropě stále častějším jevem. Nabízí se tedy příležitost k naplnění dalšího cíle Unie vytyčeného do roku 2020: o 20 milionů méně chudých.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Strategie Evropa 2020 odhaluje svůj skutečný obsah. Potvrdilo se to na posledním zasedání Evropské rady. Jejím motorem je snaha o větší liberalizaci; přesun trhů do nových oblastí; pružnost trhu práce; a bezprecedentní útok na mzdy a sociální práva. Byly stanoveny i nástroje pro realizaci takového plánu: takzvaná správa ekonomických záležitostí a nedávný francouzsko-německý pakt pro konkurenceschopnost. Ve skutečnosti chtějí, aby to, co Evropská unie a Mezinárodní měnový fond prosazují v jednotlivých členských státech pod hlavičkou „plánů pomoci“, jak je to absurdně označováno, jež mají katastrofální důsledky v oblasti hospodářské i sociální, bylo uplatňováno v širší míře a stalo se pravidlem. Provádění navrhovaných opatření zakrývá skutečné příčiny vážné hospodářské a sociální situace v zemích, jako je Portugalsko. A co hůř, pro tyto země a životní podmínky jejich občanů to bude mít obzvláště závažné důsledky. Jsme v situaci, kdy jsou mimořádně závažně ohrožena práva evropských pracovníků a občanů, situaci, která téměř hraničí s pomstychtivou křížovou výpravou proti zaměstnanosti a sociálním právům. Snaží se tato práva degradovat útokem na mzdy, zvýšením věku odchodu do důchodu a odstraněním omezení volného pohybu pracovníků v EU. Mohlo by to vést ke znehodnocení pracovní síly EU a k ještě větší pružnosti pracovněprávních předpisů.

 
  
MPphoto
 
 

  Danuta Jazłowiecka (PPE), písemně.(PL) Uplynul rok od přijetí nové strategie Evropa 2020 a je na čase vyvodit první závěry. Tato strategie byla přijata s určitou skepsí, která byla s ohledem na naprosté selhání Lisabonské strategie zcela namístě. Podle mnoha předpovědí ani tato strategie nebude ničím víc než cárem papíru plným cílů, které byly stejně tak ušlechtilé jako nereálné. Není zde nikdo, kdo by si nepamatoval základní cíl Lisabonské strategie, konkrétně aby se Unie stala do roku 2010 nejkonkurenceschopnějším hospodářstvím na světě. A kde se nacházíme? Velká hospodářská krize a rozpočtové krize v zemích eurozóny přinutily Unii bojovat o holé přežití, nikoli o pozici světového ekonomického lídra.

Je i strategie Evropa 2020 odsouzena k neúspěchu? Existují důvody, proč by to tak mohlo být. Namísto úvah, jak vytvořit společnost založenou na znalostech a inovacích, či jak zmírnit sociální vyloučení, diskutujeme o tom, do jaké míry bude omezeno financování z rozpočtu Společenství. Je stále více patrné, že chybí politická vůle zabývat se skutečně strategií, již Komise navrhla. Zdá se, že je zde opět problém, kdy dlouhodobou vizi rozvoje Unie zastiňují aktuální problémy. Má-li si Společenství udržet svou pozici v rámci světového hospodářství, být konkurenceschopné nejen ve vztahu ke Spojeným státům a Číně, ale i Brazílii a Indii, musí si stanovit dlouhodobé cíle a důsledně pracovat na jejich naplnění. Plán již máme, nyní jen musíme zajistit, aby byl důsledně proveden.

 
  
MPphoto
 
 

  Ádám Kósa (PPE), písemně.(HU) Strategie Evropa 2020 již v době svého formulování přesahovala Lisabonskou strategii a navíc se musela výslovně přizpůsobit novému období krize; a co víc, musela současně reagovat na období správy ekonomických záležitostí a záchrany eura. Nové členské státy musí navíc zajistit, aby zachovaly odpovídající míru svobody pohybu a konkurenceschopnosti, aby se vyřešily prohlubující strukturální problémy a problémy v oblasti zaměstnanosti, které jsou pozůstatkem změny režimu v zemích východní Evropy. Špatná rozhodnutí a závažná nedbalost vlády v minulosti si žádají, abychom věnovali pozornost i situacím rodin: pracovní trh není tvořen jen zaměstnavateli a zaměstnanci, ale i vícegeneračními rodinami udržujícími více či méně úzké vazby. Tito lidé jsou základem společnosti, ovšem zároveň i klíčem k její budoucnosti. Úzká spolupráce mezi generacemi by sama o sobě mohla být výrazným impulsem ke zvýšení zaměstnanosti (například zaměstnávání mladých matek, pomoc lidem s postižením při hledání práce, udržení aktivity starších osob, a to i v sektoru občanské společnosti), a společné plánování (například situace v oblasti bydlení) by rovněž mohlo pomoci snížení počtu případů dluhových krizí a bankrotů jednotlivců i rodin, které dokážou rodinu vinou vysokých splátek stáhnout do šedé ekonomiky. Dosavadní postup již není dále možný. Budou zapotřebí i nové přístupy, jelikož staré poučky již nestačí a i Evropská unie si to musí uvědomit. EU musí rovněž podporovat řešení, která se mohou v dané chvíli jevit jako nepříjemná.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Gurmai (S&D), písemně. – Strategie Evropa 2020 je jedním z nejdůležitějších projektů, které jsme vytvořili, přesto ale není nikde zaručeno, že bude korunována úspěchem. Měli bychom do všech cílů, vlajkových iniciativ a vnitrostátních reforem promítnout rovnost mezi muži a ženami – na ženy by mělo být pamatováno ve všech oblastech politiky. Otevřená metoda koordinace je pro naplnění našich společných cílů jen slabým nástrojem, výsledky se tudíž dostaví jedině za předpokladu, že bude skutečně existovat závazek.

Cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti požadují zvýšení zaměstnanosti žen. Musíme tedy skloubit rodinný a pracovní život a odstranit stereotypy o úloze mužů a žen na trhu práce. Je třeba zajistit větší účast žen na odborné přípravě, v oblasti vědy a vzdělávání v odvětvích, která byla dosud považována za mužská. Musíme zastavit segregaci trhu práce na základě pohlaví, zejména pokud se jedná o nová zelená pracovní místa.

Plné zapojení žen do našeho trhu práce je způsob, jak zastavit demokratickou krizi. Zajistíme-li jim bezpečnou a důstojnou práci, prostředky pro skloubení pracovního a rodinného života, a podaří-li se nám více zapojit muže do domácích prací, pak všechny studie ukazují, že budou ženy více nakloněny tomu, aby měly děti.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Kolarska-Bobińska (PPE), písemně. – Předmětem strategie Evropa 2020 je hospodářský růst a zaměstnanost. Nesmíme zapomínat na to, že inteligentní energetický systém je budoucností jak pro životní prostředí, tak pro pracovní místa. Takový systém by nám umožnil oddělit hospodářský růst od spotřeby energie. Pokud se to podaří, budeme moci vyrábět více při stejné nebo nižší spotřebě energie a vytvořit tisíce pracovních míst, u nichž není možné je provádět externě. Musíme zajistit, aby inteligentní energie nezůstala pouhým snem. V Evropě nyní budujeme novou energetickou infrastrukturu. Musíme zajistit, aby zmírnila rozdíl mezi západní a střední Evropou co se týče udržitelných pracovních míst. Energeticky dvourychlostní Evropa neodstraní energetickou chudobu ani neúčinnost. Měli bychom těmto regionům, které zaostávají, podat pomocnou ruku, třebaže to v dnešní hospodářské situaci není snadné. Potřebujeme inteligentní energetický systém, a to pro všechny evropské občany současně. Musíme předcházet salámové metodě, kdy se někteří občané s budoucností setkají o 50 let později než jiní. Jednoduše řečeno, potřebujeme inteligentní pracovní místa v oblasti energií pro všechny evropské občany, nikoli jen pro ty, kteří by je dostali, aniž by při tom byla Evropa.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Bezprostředně po vstupu Lotyšska do EU se lotyšská vláda rozhodla, že pro získání finančních prostředků z fondů EU postačí Lotyšsko prohlásit za jeden region. (Polsko je rozděleno na šestnáct takových regionů.)

V důsledku toho zůstává jedním z nejméně chráněných jeden ze čtyř lotyššských regionů – Latgale. Žádosti o finanční prostředky jsou v Latgale často méně úspěšné než v Lotyšsku jako celku. Situace se promítá do pracovního trhu v Latgale. Zatímco míra nezaměstnanosti v hlavním městě Rize činí 8–9 %, v Latgale je to 20–25 %. Pro obyvatele měst jako je Livani, Preili, Kraslava, Ludza, Aglona a Dagda jsou evropské programy zaměstnanosti nedostupné.

Namísto řešení otázky organizace a podpory výroby v Latgale lotyšská vláda soustavně zvyšuje daně, což vede k velmi rozšířenému problému bankrotů malých a středních společností. Aby mezi obyvateli Latgale nevznikalo sociální napětí, dostávají 100 LVL měsíčně jako úlitbu.

Jednotná politika lotyšské vlády zavinila emigraci více než 150 tisíc pracujících. Vyzývám Evropskou komisi, aby se touto situací neprodleně zabývala. Je třeba vypracovat hlavní směry politiky zaměstnanosti pro odlehlé regiony EU, jako je Latgale.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Gianni PITTELLA
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je hlasování.

(Výsledky hlasování: viz zápis)

 
  

(1) Viz zápis.

Poslední aktualizace: 20. července 2011Právní upozornění