Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Marisa Matias (A7-0148/2010)

  Giovanni La Via (PPE). – (IT) Pane předsedající, podporuji kompromis, jehož jsme dosáhli ohledně návrhu směrnice, protože navzdory některým problematickým bodům se domnívám, že je to kvalitní dokument, který pacienty chrání před velkými riziky vyplývajícími z užívání padělaných léčivých přípravků. V průběhu let jsme byli svědky masivního nárůstu počtu těchto produktů – podle nejnovějších odhadů je dnes v Evropě nezákonně prodáváno půl milionu léčivých přípravků, zejména prostřednictvím internetu.

Uvedené údaje představují závažnou hrozbu, a to nejen pro pacienty, ale i pro evropské výrobce. V sázce je ochrana veřejného zdraví a ochrana spotřebitelů, kteří musí mít jistotu, že členské státy budou prosazovat přísná bezpečnostní opatření a účinné sankce. Dnešním hlasováním budou zavedena účinná a pružná pravidla a současně se jedná o opatření v boji proti organizovanému zločinu.

Aby člověk porozuměl bezpečnostním požadavkům v tomto odvětví, stačí si uvědomit, že v roce 2008 bylo zabaveno přibližně 34 milionů nezákonných léčivých přípravků. Možná bychom mohli postupovat poněkud rozhodněji v otázce vysledovatelnosti léčivých přípravků a účinných látek ze třetích zemí. Bez ohledu na to je však krok, jež dnes činíme, stále důležitý.

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, návrh Komise ohledně zabránění vstupu padělaných léčivých přípravků do dodavatelského řetězce zdůrazňuje otázku, která se stává prioritou pro všechny Evropany: kvalitu a bezpečnost léčivých přípravků, které denně užíváme.

Je proto třeba zavést novou evropskou strategii pro boj proti nekontrolovatelnému fenoménu šíření padělaných léčivých přípravků, která by měla dvojí úkol – reagovat na rostoucí ohrožení veřejného zdraví a zajistit bezpečnost všem pacientům.

Podle posledních zpráv skutečně výrazně vzrostl počet zabavených padělaných léčivých prostředků při celních kontrolách, současně však stoupá a nabírá na nebezpečnosti trend, kdy nejsou padělány jen léčivé přípravky v oblasti životního stylu, ale rovněž přípravky, které mají zachránit život, včetně přípravků pro léčbu rakoviny, srdečních chorob, psychiatrických poruch a infekce.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, počet padělaných léčivých přípravků zabavených na hranicích v roce 2007 byl o 384 % vyšší než v roce 2005. Došlo i k nárůstu trendu padělání léčivých přípravků, které mají zachránit život, včetně přípravků pro léčbu rakoviny, srdečních chorob, psychických poruch a infekcí.

Údaje naznačují alarmující scénář, kdy se pacienti mohou dostat do situace, kdy například léčba selže, to ohrozí jejich zdraví a v některém případě i život. Vítám návrh Komise. Zpráva paní Matiasové ovšem správně poukazuje na negativní aspekty a otázky, v nichž jsme povinni ubezpečit naše občany.

V prvé řadě bych chtěl zdůraznit, že návrh Komise nenabízí vyčerpávající odpovědi ohledně povahy a rysů padělaných léčivých přípravků, účinných látek či pomocných látek, stejně jako neposkytuje žádnou definici různých stran zapojených do dodavatelského řetězce, jejichž úlohu a odpovědnosti je třeba vyjasnit.

Sankce uvedené v návrhu Komise jsou nepřiměřené, především však návrh nevěnuje pozornost prodeji léčivých přípravků přes internet, což je jedna z hlavních cest, kterou se padělané léčivé přípravky dostávají na evropský trh.

  Iva Zanicchi (PPE) . – (IT) Pane předsedající, hlasovala jsem pro zprávu paní Matiasové, neboť vstup padělaných léčivých přípravků do legálního dodavatelského řetězce je hrozbou pro celý farmaceutický systém z toho důvodu, že oslabuje důvěru spotřebitelů v kvalitu léčivých přípravků prodávaných v lékárnách a na dalších místech legální distribuce.

Je důležité učinit přítrž stále častějšímu padělaní léčivých přípravků ve všech evropských zemích a ochránit tak a zajistit zdraví našich občanů. Účinné látky obsažené v padělaných léčivých přípravcích mohou být přítomny v menším množství či vůbec nebo mohou být součástí přípravku v nesprávné dávce.

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, oficiální čísla hovoří jasně: 1 % léčivých přípravků legálně prodávaných v Evropské unii je zfalšované. A co víc, tento jev podle posledních údajů neustále sílí a již dosáhl kritické fáze.

Jak zdůraznil pan Antoniozzi, padělání léčivých přípravků, které mají zachránit život, je mimořádně výnosné v případě, kdy jsou tyto přípravky vyráběny v Indii nebo Číně a následně distribuovány jako evropské výrobky. Tyto látky představují dosud nevídané riziko a mohou ohrozit životy těch, kdo je pro léčebné účely užívají.

Hlasovala jsem pro zprávu, abych řekla ne divokému prodeji prostřednictvím internetu, což je hlavní cesta, kterou se tyto jedy dostávají na farmaceutický trh Evropské unie. Přijetím tohoto dokumentu Parlament konečně bude moci nahlas vystoupit, získat prostředky nezbytné pro vyhledání a potrestání těchto lidí, kteří nejsou o nic lepší než dealeři drog, bezohlední zločinci, jež se příliš dlouho obohacovali na účet nemocných lidí.

  Paolo Bartolozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, problém padělaných léčivých přípravků má na mezinárodní úrovni i úrovni EU stále větší dopad, a to jak z hlediska vyššího počtu těchto případů, tak také proto, že dochází k dalšímu vývoji těchto léčivých přípravků. To jsou otázky, na něž se zpráva paní Matiasové, která je výsledkem dlouhých a náročných jednání, snaží vyvodit odpověď.

Zpráva, jíž jsme vyjádřili naši podporu, stanovila regulační rámec, přitom vychází z přesnějších a podrobnějších definic, zohledňuje všechny zúčastněné subjekty, fáze a aspekty farmaceutického dodavatelského řetězce – bezpečnost, vysledovatelnost a povinnosti distribučního řetězce –, abychom mohli dosáhnout vhodného kompromisu.

V některých oblastech se však musíme pokusit víc pracovat na dosažení hlavního cíle, tedy stanovení přísnějších standardů, a zabránit vstupu padělaných léčivých přípravků na trh, a dosáhnout tak pozitivního a úplného regulačního rámce, který by chránil zdraví občanů tak, že je ochrání před hrozbou závažných následků.

  Sergej Kozlík (ALDE). – (SK) Pane předsedající, podle odhadů je dnes v Evropské unii přibližně 1 % z celkového množství léčivých přípravků, které se legálně k pacientům dostanou prostřednictvím sítě lékáren, padělaných. Toto číslo nestále roste. Jde o lidské zdraví. Padělané léčivé přípravky mohou mít jiné účinky než léky, které předepíše lékař. Mohou být i životu nebezpečné.

Padělání je trestným činem a musí být s sebou nést zvláštní sankce. Nová právní úprava, již podporuji, přináší více bezpečnostních prvků i sankcí pro padělatele. Vymezuje kontrolní systém zlepšující identifikaci léčivých přípravků, aby bylo možné v budoucnosti sledovat toky léčivých přípravků od výrobce až ke spotřebiteli.

Do rámce nových pravidel je zahrnutý i prodej léčiv přes internet. Ten představuje jeden z nejvíce využívaných způsobů, jak padělané léčivé přípravky dostat na trh Evropské unie.

  Alajos Mészáros (PPE). – (HU) Pane předsedající, i já s radostí podporuji tuto zprávu, jelikož, jak několikrát zmínili i moji kolegové, podle odhadů WHO kolují v členských státech EU ve velkém množství padělané léčivé přípravky. Jejich počet stále stoupá a musíme proto učinit vše, co je v našich silách, abychom padělaným léčivým přípravkům zabránili vstoupit do dodavatelského řetězce. Neohrožují sice celý farmaceutický průmysl, oslabují však důvěru lidí v lékárny, nemluvě o tom, že padělané léčivé přípravky mohou obsahovat nestandardní účinné látky. Podle odhadů může počet falešných léčivých přípravků do roku 2020 dosáhnout 42 milionů, což by představovalo významné riziko pro evropské hospodářství.

Evropský farmaceutický průmysl dosahuje ročního celkového obratu více než 170 miliard EUR. Musíme zabránit nekalé hospodářské soutěži zahraničních výrobců, kteří uvádějí na trh léčivé přípravky, u nichž nelze zkontrolovat, jak byly vyrobeny. Navíc se domnívám, že je důležité, abychom diskutovali o záležitostech, jako je prodej léčivých přípravků přes internet. Prostřednictvím virtuálních lékáren jsou na internetové síti dostupné léčivé přípravky, které jsou výhradně na lékařský předpis. Nemluvě o tom, že je to pro padělatele nejsnazší cesta, jak své výrobky dostat do dodavatelského řetězce.

Návrh usnesení B7-0094/2011

  Pier Antonio Panzeri (S&D). – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro návrh usnesení o pokroku Chorvatska při přístupu k Evropské unii v rámci procesu rozšiřování, neboť připisuji zahájení tohoto procesu, stejně jako pokroku, jehož Chorvatsko dosáhlo, ohromný význam.

V zásadě doufáme, že rozšíření bude pokračovat za hranice Chorvatska a nakonec bude zahrnovat celý západní Balkán. Je to jeden z hlavních bodů evropské politiky sousedství a politiky rozšiřování.

Proto hlasuji jednoznačně pro Swobodovu zprávu.

Zpráva: Marisa Matias (A7-0148/2010)

  Anna Záborská (PPE). – (FR) Pane předsedající, bylo dnes naší povinností přijmout zprávu o ochraně pacientů před padělanými léčivými přípravky, zčásti proto, že tržní liberalismus, který Evropská komise zastává, otevřel trh padělaným výrobkům. Deregulovaná hospodářská soutěž vede k padělání léčivých přípravků ve prospěch společností. Oběťmi jsou spotřebitelé.

Hlasovala jsem pro tuto zprávu, třebaže nejsem zcela přasvědčena o tom, že je zde správně definován padělaný přípravek. A navíc není zcela zřejmé, kdo by měl být potrestán v případě, že bude padělaný léčivý přípravek odhalen. Je to však první krok správným směrem a za rok uvidíme, zda byla naše iniciativa úspěšná.

  Giommaria Uggias (ALDE). – (IT) Pane předsedající, usnesení, které jsme dnes přijali, stanovuje důležité zásady na ochranu spotřebitelů, zvýšení záruk proti šíření padělaných léčivých přípravků. Jedná se o mimořádně nebezpečný jev a jedno z nejdůležitějších opatření na boj proti tomuto jevu je zastavit internetový prodej léčiv pochybného původu. A navíc prostřednictvím přijetí řady záruk stanovíme přísnou regulaci v podobě povolení a systému kontrol.

To ovšem neznamená, že se tím ruší různé formy ochrany zdraví a že nebudou žádné lékařské předpisy. Je nutno připomenout, že není dotčena legislativní pravomoc členských států v této oblasti a že státy mohou zachovat nebo omezit zákaz internetového prodeje léčivých prostředků na svém území.

Je to pro členské státy příležitost, aby tuto oblast lépe regulovaly, nesmíme však, pane předsedající, zapomínat, že občané si mohou objednat léčivé prostředky z jiného členského státu, přičemž toto nařízení by nemělo být vnímáno jako nová příležitost, na které může farmaceutický průmysl vydělat. Naopak musíme i dál pokračovat na této cestě liberalizace, na niž se EU nyní vydává přijetím podobných opatření.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, předmětem dnešní rozpravy je právní předpis vztahující se na padělané léčivé přípravky. Jsme si vědomi toho, že farmaceutický průmysl má po obchodování se zbraněmi a drogami největší zisky a ne náhodou se zločinci zaměřují na padělání léčivých přípravků ve snaze oklamat naše spoluobčany, pacienty.

Kolikrát lék, který má léčit rakovinu či srdeční onemocnění, neobsahuje vůbec žádnou účinnou látku či jen v malém procentu, toto zločinné jednání ohrožuje zdraví a kolikrát i život pacienta.

Je dobře, že jsme v tomto dokumentu přijali i zásady, nové zásady, které zpřísňují postih těch, kdo v této oblasti vyvíjejí kriminální činnost, a jsem rád, že Evropa učinila krok správným směrem. Je samozřejmé, že prodej prostřednictvím internetu, ale i normálního klasického dodavatelského systému, který vlastně často prodává falšované léky, bude takto lépe kontrolovatelný.

  Cristiana Muscardini (PPE). - (IT) Pane předsedající, v posledních letech se počet padělaných léčivých přípravků exponenciálně zvýšil a je politováníhodné, že navzdory nárůstu prodeje těchto produktů o 384 % mezi lety 2005 a 2007 reaguje Komise až nyní. Jsme zcela přesvědčeni postojem zpravodajky, která se snažila zlepšit text Komise a zvážila i opatření, která upravují prodej léčivých přípravků přes internet.

V posledních letech jsem opakovaně Komisi sdělovala své pochybnosti ohledně tohoto tématu a poukazovala jsem na související rizika, nikdy jsem se však nedočkala odpovědi ani konkrétních kroků. Proto dnes vítáme snahu zpravodajky text zdokonalit a doufáme, že od tohoto okamžiku bude zdraví Evropanů skutečně prvořadý zájem našich orgánů.

  Alfredo Pallone (PPE). – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu paní Matiasové, jelikož je životně důležité zvýšit bezpečnostní standardy a stanovit účinná a přísná pravidla pro zabránění vstupu padělaných léčivých přípravků na trh Evropské unie. Je to požadavek a povinnost, které plníme jménem všech našich evropských občanů, kteří často nevědí, že si kupují padělaný léčivý přípravek.

Souhlasím s hlavní myšlenkou této zprávy, která zavádí povinnosti, které musí splnit distributoři i všichni, kdo jsou zapojeni do dodavatelského řetězce. Vysoce rizikové přípravky se často do distribučního řetězce dostanou vinou různých spletitých fází tohoto řetězce. Monitorování přípravků se ovšem nesmí provádět pouze v okamžiku, kdy jsou uváděny na trh. Kontroly by se měly uskutečňovat na místech, kde jsou léčivé přípravky a účinné látky vyráběny, zejména ve třetích zemích.

Mám však jednu obavu, již musím vyslovit: byl bych raději, kdyby nařízení regulovalo danou problematiku účinněji a harmonizovalo jednotlivé vnitrostátní předpisy, včetně internetového prodeje, a tak plně chránilo evropské spotřebitele.

  Antonello Antinoro (PPE). – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu, neboť regulační rámec, který z ní vychází, je mnohem lepší než ten, který stanovila směrnice z roku 2001. Tato směrnice přenesla výhradní odpovědnost za dodržení požadavků na velkoobchodní distributory, vůbec tedy nezaručovala spolehlivost farmaceutického dodavatelského řetězce.

Zpráva, o níž jsme dnes hlasovali, zavádí opatření pro další zajištění bezpečnosti farmaceutických výrobků, například zintenzivnění kontrol mimo Evropskou unii na základě analýzy rizik. Navrhovaný pozměňovací návrh obsahuje také, že je nutné, aby v databázi EU byl zveřejněn seznam certifikovaných velkoobchodních distributorů, jinak řečeno distributorů, jejichž dodržování právních předpisů EU nebylo potvrzeno jen kontrolou ze strany členského státu samotného.

Nemohli jsme nicméně doufat v ambicióznější výsledek. Mám na mysli zejména zavedení povinných kontrol v místech výroby účinných látek ve třetích zemích. Od toho bylo upuštěno z toho důvodu, že by prováděcí náklady byly příliš vysoké. Kdyby takové kontroly byly zavedeny, mohli bychom se vyhnout opakující se situaci, kdy evropské společnosti musí vyhovět velmi vysokým standardům kvality, zatímco společnosti působící v jiných částech světa využívají regulačních rámců, které jsou nepochybně méně přísné. Proto doufám, že v budoucnu bude možné provést tato zlepšení.

Návrh usnesení B7-0096/2011

  Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Pane předsedající, více než 100 milionů pracovníků dnes v Evropě přímo či nepřímo závisí na malých a středních podnicích. Malé a střední podniky však procházejí dosud nevídanou krizí: potýkají se s nedostatkem likvidity, byrokratickými překážkami, ale i omezeními a administrativními problémy.

V tom spočívá podstata tohoto návrhu usnesení: Parlament požaduje programy půjček a úvěrových záruk pro malé a střední podniky a energický evropský přístup, který by byl více než pouhou iluzí boje proti novým – a pro mnohé nepřekonatelným – požadavkům bank a podniků, zejména co se týče vyšších kolaterálních záruk a rizikových prémií.

A konečně, souhlasím s tím, že je zapotřebí výrazně zvýšit financování v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace a znovu s rozhodností a odhodláním nastolit otázku zjednodušení: zefektivnění a zjednodušení, aby firmy usilující o přístup k fondům takovou možnost měly, aniž by musely využívat pomoci velmi nákladných externích konzultantů. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro usnesení: malé a střední podniky a 100 milionů evropských pracovníků to od nás očekávají.

  Sergej Kozlík (ALDE). – (SK) Pane předsedající, z praktických aspektů týkajících se revize nástrojů Evropské unie na podporu financování malých a středních podniků bych chtěl vyzvednout zejména problémy externího financování. Je zřejmé, že velký počet malých a středních podniků bude i nadále závislý hlavně na úvěrech a půjčkách. Je znepokojující, že bankovní sektor požaduje stále větší záruky a větší rizikové prémie, což snižuje možnosti financování a využívání podnikatelských a pracovních příležitostí v těchto podnicích.

Pokládám proto za nutné posílit jednotlivé programy na úrovni členských států a současně navýšit i prostředky Evropské unie a Evropské investiční banky určené pro inovační finanční nástroje. Je třeba podpořit další uplatňování záručních nástrojů ve spojení s revolvingovým financováním – a to bych rád zdůraznil – a využívání finančních nástrojů s dělením rizika, jako je rozšíření institucí mikrofinancování.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, máme před sebou velmi důležitý návrh usnesení o mechanismu finanční podpory pro malé a střední podniky. Někdy se setkáváme s kritikou, že na jedné straně hovoříme o významné úloze tohoto podnikatelského odvětví – pro výrobu, pro vytváření jedné třetiny HDP v Evropské unii a v zajištění bezpečných pracovních míst –, na straně druhé však nemáme vhodné nástroje, které by těmto společnostem poskytly finanční pomoc. Většina fondů EU pro rozvoj a inovace směřuje, v důsledku jejich požadavků, především do velkých společností. To by se mělo změnit, neboť malé a střední podniky nemohou dostát nárokům, které jsou na ně kladeny.

Krize výrazně omezila přístup malých a středních podniků k úvěrům a půjčkám a nová regulace bankovního sektoru může situaci ještě zhoršit. Dovolte mi zde připomenout balíček Basilej III, který již byl schválen, v souvislosti s jeho standardy předběžné opatrnosti. Přístup k finančním prostředkům na rozvoj podniků, zejména v oblasti inovací, považuji za mimořádně důležitý. Zdůrazňujeme roli malých a středních podniků – především jako skupiny „spících inovátorů“. Tyto malé a střední podniky musejí na evropský trh vstoupit v mnohem větší míře. Pomůže to obnově hospodářství, vzniku pracovních míst a naplnění cílů vytyčených ve strategii Evropa 2020.

  Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Pane předsedající, chceme-li se zaměřit na podpoření obnovy reálné ekonomiky v oblasti malých a středních podniků i jiných odvětví a překonat tak krizi jednou provždy, musíme v rámci příštího víceletého finančního rámce zhodnotit a přezkoumat stávající nástroje na podporu financování malých a středních podniků.

Vyplývá to i z ochrany zájmů malých a středních podniků v souvislosti s tím, že na banky budou kladeny vyšší požadavky, co se týče základního kapitálu, jak navrhuje Basilej III. A vyžaduje to rovněž situace mnoha finančních zprostředkovatelů, kteří jsou znechuceni adminstrativními překážkami plynoucími ze složité evropské finančněprávní úpravy, přičemž vliv mají i nesnáze zaviněné odlišnými daňovými a podpůrnými systémy. Impulsem je požadavek na uvedení podpůrných programů Evropské unie do souladu tak, aby poskytovaly lepší záruky a větší rovnováhu mezi vnitrostátními systémy a systémy EU.

Proto podporuji návrh na vytvoření jednoho správního místa pro jednotlivé finanční nástroje EU určené pro malé a střední podniky. Zjednodušení zadávání nabídek a postupů pro přístup na trhy je důležitým podpůrným prostředkem, i kdyby se ukázalo, že je nutné finanční prostředky navýšit. Na záchranu bezohledných bank byly vynaloženy obrovské částky. Domnívám se, že vynakládání finančních prostředků pro 23 milionů malých a středních podniků může být jedině přínosem.

  Alfredo Pallone (PPE). – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro návrh usnesení, neboť se domnívám, že potřebujeme evropskou strategii pro malé a střední podniky, které, jak všichni víme, představují páteř našeho hospodářství a potřebují podporu a pomoc.

Příští finanční program Evropské unie proto nemůže tyto otázky přehlížet a musí navýšit a diverzifikovat dostupné zdroje. To je však pouze jedno opatření a samo o sobě nestačí: je třeba více. Je důležité postupovat na základě dlouhodobé strategie, aby nevznikala improvizovaná a jednorázová opatření – hovořím zde o nových finančních pravidlech, jež se EU chystá zavést. Musíme zajistit, aby tato nová úprava nezhoršovala možnost půjček podnikům – mám zde na mysli i Basilej III.

Je před námi skutečná nová výzva: zklidnit a regulovat bankovní systém a současně zabránit tomu, aby náklady byly přenášeny na občany a na malé a střední podniky. Potřebujeme růst, abychom tomuto odvětví pomohli v obnově a podpořili je a tak realizovali naše myšlenky.

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, těší mne, že mohu toto usnesení podpořit, jedním z hlavních problémů malých a středních podniků je ovšem přístup k úvěrům. Je to hlavní překážka vytváření pracovních míst a tím i růstu. Tato otázka je obzvláště palčivá v zemích, které zavedly přísná úsporná opatření – stejně jako má vlast Irsko –, a jsem přesvědčena, že je nutné ji neprodleně vyřešit.

Musíme na úrovni EU zajistit, aby banky byly ochotné a schopné financovat malé a střední podniky. Je důležité banky rekapitalizovat, ovšem rekapitalizované banky za situace, kdy jsou malé a střední podniky na kolenou, jsou cestou do záhuby.

Upřímně se obávám, že nakonec budeme mít vysoce kapitalizovaný bankovní systém a reálná ekonomika bude na dně. Hovoříme o růstu a je to jediný způsob, jak se mohou okrajové ekonomiky vyškrábat z propasti, v níž se nacházejí. Ano, je to akt nastolující rovnováhu, nacházíme se však v situaci, kdy se ze dne na den zlepšuje zdraví našich finančních institucí, zatímco malé a střední podniky stále zůstávají na jednotce intenzivní péče.

Zpráva: Ria Oomen-Ruijten (A7-0025/2011)

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, demografické trendy posledních let nás nutí zabývat se zavedením strategie pro obnovení soudržnosti v otázkách důchodů, podpořit solidaritu mezi generacemi a mezi lidmi a současně pomoci zajistit lidem po odchodu do důchodu jistý a přiměřený příjem.

Souhlasím se zpravodajkou, která připomíná, že mezi důchodovými systémy v Evropě panují velké rozdíly. Výrazně se zde projevila krutá finanční a hospodářská krize, která zvýšila nezaměstnanost, omezila růst, zmenšila návratnost investic a urychlila růst veřejného dluhu. Pro penzijní fondy je stále složitější zajistit přiměřené důchody a v některých případech vůbec dostát svým závazkům.

Mnohé členské státy přijaly při reformě důchodových systémů drastické škrty. Finanční udržitelnost je sice důležitá, stejně tak bychom ale měli pamatovat na to, že je nutné zajištění přiměřeného příjmu. Rozpočtová udržitelnost a přiměřenost důchodových systémů jsou cíle, které nejsou ve vzájemném rozporu – jsou to dvě strany téže mince. Skutečné udržitelnosti nelze dosáhnout bez odpovídajícího důchodového příjmu.

Na základě svých zkušeností z funkce italského ministra práce vám, pane předsedající, mohu potvrdit, že pokud nebude ze strany členských států předpis dodržován, bude pro jednotlivé státy velmi obtížné se právním předpisům tohoto druhu přizpůsobovat.

  Jens Rohde (ALDE). – (DA) Není to tak dávno, kdy Evropský soudní dvůr rozhodl, že Německo musí postupovat v oblasti svého zaměstnaneckého penzijního pojištění transparentněji a musí na tyto důchody vypisovat veřejné zakázky. Měl jsem velká očekávání – myslel jsem si, že tento rozsudek se dominovým efektem projeví i v dalších evropských zemích. To se bohužel nestalo a Komise není ochotna vyvíjet tlak na ostatní země, které své občany svazují s určitými konkrétními důchody. Proto je rovněž důležité, aby Evropský parlament nyní rozhodl, že systémy penzijního pojištění budou pro občany představovat možnost výdělku. Ohledně nákladů a přínosů musí panovat transparentnost a je třeba, abychom odstranili překážky přeshraniční mobilitě. To vše jsou vhodné a pevné liberální zásady, podíváme-li se na to však logicky, lidé by současně měli mít možnost převést své penzijní pojištění z jednoho fondu do druhého v případě, že jejich fond nezaměstnanosti či penzijní fond, který jim stanovila jejich odborová organizace nebo zaměstnavatel, nefunguje řádně. Tentokrát se nám toho nepodařilo dosáhnout moc, v každém případě jsme ale dnes učinili krok správným směrem, a já věřím, že je to přínosem pro vnitřní trh i pro možnost občanů získat své penzijní pojištění v odpovídající výši zpět.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, účinnost výdajů v sociální oblasti v současnosti vzhledem k tomu, jakou zátěž představuje pro rozpočty, hraje klíčovou roli v hospodářských systémech členských států. To se ukázalo v posledních letech, kdy jsme byli svědky nárůstu nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení v důsledku zhoršujících se rozpočtových schodků v řadě členských států a následně problémů z hlediska financování důchodů.

Vítám zprávu paní Oomen-Ruijtenové, která se snaží dát nový impuls na evropské i vnitrostátní úrovni, pomocí vytvoření stabilních důchodových systémů, které by byly v dlouhodobém horizontu přiměřené, udržitelné a bezpečné.

Využiji však této příležitosti k tomu, abych připomenul, že nám stále chybí jednotný soubor kritérií, definic a hloubková analýza, která by důkladně objasnila jednotlivé důchodové systémy a jejich schopnost pokrýt potřeby občanů. Zajímalo by mne, jak chceme tak citlivou otázku řešit, pokud nebudeme mít takovou studii k dispozici. Proto vyzývám Komisi, aby tento nedostatek odstranila a přijala odpovídající kroky a předložila typologii důchodových systémů v členských státech a jednotný soubor definic, aby bylo možné jednotlivé systémy porovnat.

  Philip Claeys (NI). - (DE) Pane předsedající, rád bych něco navrhl. Všiml jsem si, že řada řečníků překročila vyhrazený čas, někdy dokonce až o 30 vteřin. Chtěl bych vás požádat, abyste na dodržení vymezeného času více dbal. Samozřejmě, že můžete takto přísně posoudit i mne.

  Předsedající. − Vzhledem k tomu, že hlasování proběhlo tak rychle, jsem se domníval, že bychom mohli být ke kolegům, kteří překročí svůj vyhrazený čas, shovívavější. Chcete-li, abych byl přísný, budu přísný, s mírou pochopitelně.

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, já naopak oceňuji vaši velkorysost, neboť nikdy nemáme v průběhu rozprav možnost překročit jednu minutu, váš postup je tedy další šancí hovořit a diskutovat, v tomto případě o vysvětlení hlasování, které leží v samém jádru zpráv, o nichž jsme hlasovali.

Stav evropských důchodových systémů se stále zhoršuje. Musíme jednat hned, abychom zajistili rovné příležitosti mužů a žen, chránili ty, kteří se dnes rozhodnou pro odchod do důchodu, a současně ochránili ty, kdo právě vstupují na pracovní trh. Ženy v Evropě stále vydělávají v průměru o 18 % méně než muži.

Taková nerovnost platů se nejvíce projeví v důchodovém věku – jelikož ženy vydělávaly ve svém produktivním věku méně, mají i nižší důchody. V důsledku toho jsou ženy více než muži zasaženy přetrvávající chudobou. Zejména v době krize musíme promítnout politiku rovnosti pohlaví do všech politik a přijmout vnitrostátní opatření dohodnutá a koordinovaná na evropské úrovni.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, účelem zelené knihy je shromáždit názory členských států na to, jak dosáhnout vytyčeného cíle přiměřených, stabilních a zajištěných důchodů, přičemž zpráva přijatá Komisí dochází ke správnému závěru, že zaprvé není žádný důvod k harmonizaci důchodových systémů, a zadruhé, že členské státy by měly nabídnout různé formy budoucího vývoje v oblasti důchodů a především by měly stanovit minimální výši důchodů, aby občany uchránily před chudobou. Zatřetí, členské státy, které uskutečnily náročnou důchodovou reformu a v důsledku toho navýšily svůj schodek a veřejný dluh, například Polsko, by neměly být trestány v rámci postupu při nadměrném schodku. Začtvrté by důchodový systém měl podněcovat k pozdějšímu odchodu do důchodu, což odpovídá trendu na trhu práce. Podle mého názoru jsou závěry plně v souladu s hospodářskou strategií EU Evropa 2020, a zejména se strategií zaměstnanosti a bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

  Silvia Costa (S&D). – (IT) Pane předsedající, hlasovala jsem pro toto usnesení, neboť se domnívám, že kompromis, jehož jsme s takovými obtížemi dosáhli na půdě našeho výboru, je v zásadě dobrý, z toho hlediska, že je to nástroj, jež má připomínat členským státům, aby zajistily, aby důchody byly přiměřené, udržitelné a přenositelné v rámci Evropy, v situaci, kdy populace prudce stárne.

Přesto bych ráda uvedla tři kritické poznámky, které Evropská komise, doufám, zapracuje do plánované bílé knihy. Zaprvé, není zde uznán význam třetího pilíře důchodových systémů. Zadruhé, ačkoli byl uznán rozdíl mezi důchody mužů a žen zaviněný rozdílem mezi jejich mzdami, přestávkami z důvodu poskytování péče a větší nezaměstnaností žen, neexistuje žádné kritérium flexibility pro ženy důchodového věku, které se rozhodnou přestat pracovat, a pro účely stanovení věku odchodu do důchodu nejsou náležitě uznána období poskytování péče. To by ovšem bylo žádoucí. Zatřetí, by mělo být posíleno právo evropských občanů na společný program vzdělávání v oblasti sociálního zabezpečení a poskytování informací ohledně stavu jejich důchodů a pojištění, zejména pokud jde o mladé lidi a pracovníky v průběhu celého jejich pracovního života.

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedající, je velmi důležité, abychom na evropské úrovni usilovali o posun k přiměřeným, udržitelným a bezpečným důchodovým systémům. Rozhodně nesmíme zapomínat na to, že EU je tvořena 27 různými členskými státy. Jejich hospodářské podmínky se stále v mnohém liší a stejně tak existují výrazné rozdíly i co se týče výše důchodů. V prvé řadě však musíme zajistit, aby byly příjmy z důchodů v jednotlivých členských státech přiměřené.

Velmi mne znepokojují především důchody mladých lidí, kteří pracují v různých zemích, v různých členských státech Evropské unie. Jak můžeme zajistit, aby lépe fungovalo přenášení důchodů z jedné země do druhé a ne jen mezi dvěma penzijními fondy, neboť s těmi jsou také velké problémy? Byla by potřeba, aby vše probíhalo daleko pružněji. Zřejmě potřebujeme celoevropskou koordinaci.

Vím, že diskuse o problematice důchodů bude pokračovat, neboť nedávno jsem se například dočetl, že v roce 2010 bude pravděpodobná délka života dětí narozených ve Finsku činit sto let. Vzhledem k tomu, že třicet let trvá studium a třicet let člověk stráví v práci, pak budou tito lidé čtyřicet let v důchodu. V každém případě tedy budeme muset zvolit nový přístup k systémům tak, aby bylo možné tuto situaci řešit způsobem, který bude udržitelný z hlediska všech.

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, tuto zprávu jsem podpořila, třebaže zelená kniha připravená Evropskou komisí má nedostatky. Strategie 2020 představuje vysněnou budoucnost. Zelená kniha otevřela diskusi o skutečné budoucnosti, ignoruje však realitu. Celou zelenou knihou se prolíná jeden motiv: ať staří lidé pracují.

Autoři zelené knihy se nesnažili hledat řešení tam, kde život začíná. Slovo žena použili dohromady šestkrát. Slovo rodina třikrát a slovo dítě dokonce jen jednou. Proto si myslím, že by Komise měla svou bílou knihu vypracovat podstatně komplexněji, zdůraznit význam mateřství a neformální práce žen, vyslechnout si sdružení rodin z celé Evropy a do všech svých politik a strategií zahrnout nový imperativ: family mainstreaming (zohledňování rodiny).

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, rozdíly mezi důchodovými systémy jednotlivých členských států jsou velmi výrazné, což je dáno tím, že tato oblast patří a měla by i nadále patřit k primárním pravomocím členských států. Samozřejmě, že určité konzultace se, podle mého názoru, jeví jako nevyhnutelné, neboť Evropská unie a členské státy musí neprodleně hledat řešení nových hospodářských a demografických výzev, jako jsou například prognózy, že poměr počtu obyvatel starších 65 let k obyvatelstvu v produktivním věku vzroste v roce 2060 na 53 %. Na jednoho důchodce tak připadnou jen dva pracující. V této souvislosti je přirozené, že se zvýší průměrné veřejné výdaje na důchody a výdaje spojené se stárnutím a poskytování přiměřených důchodů bude stále důležitější. Proto je zapotřebí podněcovat zapojení lidí na trhu práce, zvyšovat míru zaměstnanosti a hospodářský růst. A, jak řekla kolegyně Záborská, není dostatečně zdůrazněn význam rodiny, nikdo nehovoří o tom, že je nutné mít děti, což našemu důchodovému systému také pomůže.

  Dimitar Stoyanov (NI). - (BG) Hlasoval jsem pro zprávu, neboť rozvoj přiměřených a udržitelných evropských důchodových systémů považuji za velmi důležitý, zejména s ohledem na demografické změny, jimiž Evropa prochází, a na to, že žijeme na kontinentě, jehož populace dlouhodobě stárne a stále více lidí potřebuje větší či menší podporu.

Současně bych rád řekl, že změny, které rovněž podporuji a v jejichž rámci Komise vytvoří skupinu odborníků, kteří navrhnou projekty na pomoc vnitrostátním systémům, by neměly příliš přesahovat svou míru pravomocí. Důchodová politika je politikou členských států a Komise nesmí překročit svou pravomoc, i kdyby její rada byla veskrze užitečná.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, přijali jsme mimořádně důležitou zprávu o důchodových systémech v Evropě. Vskutku procházíme zásadními demografickými výzvami. Porodnost je velmi nízká, naděje dožití se zvyšuje a veřejné výdaje v důsledku stárnutí společnosti stoupají. V mnoha zemích probíhá diskuse o zvýšení věku odchodu do důchodu. Současná hospodářská a demografická situace nás nutí se touto otázkou vážně zabývat.

Jak jsem řekl, prodlužuje se pravděpodobná délka života. Pracujeme v lepších podmínkách a díky tomu lze pracovat déle. Důchodové systémy spadají do pravomoci členských států. Nastal však čas pro koordinaci na úrovni EU, například v souvislosti s fungováním vnitřního trhu a požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Výdaje na důchody a lékařskou péči mají na stav veřejných financí v jednotlivých členských státech výrazný dopad. Musíme lidi podněcovat k tomu, aby svou profesní dráhu prodloužili, lepšími pracovními podmínkami a vyššími mzdami.

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, tuto zprávu vítám. Doufejme, že se důchody díky ní dostanou do středu pozornosti EU.

Klíčová otázka podle mne zní: jak hodlají členské státy financovat přiměřené důchody svých občanů? Jaké zavedou systémy využívající kombinace tří pilířů, aby zajistily udržitelnost svých důchodových systémů?

Mezi současným poskytováním důchodů a tím, jaké prostředky budou zapotřebí k poskytování důchodů na stejné úrovni během příštích čtyřiceti let, je ohromná propast. Ve skutečnosti odhady velkých pojišťovacích společností uvádějí, že rozdíl mezi tím, co poskytujeme nyní, jak ze soukromých, tak veřejných prostředků, a co bude nutné, abychom zajistili, aby důchody stejné úrovně byly poskytovány i v dalších čtyřiceti letech, pro všechny státy EU-27, je 1,9 triliónu EUR ročně. To je závratné číslo a třebaže opatření jako delší produktivní věk nebo jiné iniciativy ke snížení tohoto rozdílu pomohou, v rozpočtu je stále obrovská černá díra.

Doufám, že tato diskuse a následná bílá kniha Komise zajistí, abychom se touto problematikou začali realisticky zabývat.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, s potěšením jsem hlasoval pro zprávu, neboť se domnívám, že je nejvyšší čas, abychom diskutovali o této otázce v Parlamentu.

Problém důchodů lze v současnosti bez přehánění nazvat bombou před výbuchem a v budoucnosti to bude jen horší. Určité postupy je ale třeba odstranit, například v mé zemi se nyní k rezignaci chystají politici, kteří budou pak pobírat více peněz, než kdyby pracovali. To vůbec nedává smysl.

Kromě toho jsou dnes v důchodu lidé, kteří dostávají na důchodech více, než dostávali před dvaceti lety, kdy měli malé děti a vysoké hypotéky.

Je třeba o těchto otázkách diskutovat a především je nutné vytvořit obrovské rezervy na poskytování důchodů v budoucnosti.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, jsme nyní svědky toho, co se rozumí pod pojmem evropská správa ekonomických záležitostí, rozpočtový federalismus. O lídrech EU můžete říci mnohé, nelze je však obviňovat z nedostatku ambicí. Vidíme jejich obrovský hlad po moci. Hrozivý. Nesmiřitelný. Drzý a nespoutaný.

Nejenže hovoříme o harmonizaci daní, o evropské dluhové unii, o automatických fiskálních transferech, nyní hovoříme už i o harmonizaci penzí. Hovoříme o harmonizaci platů ve veřejném sektoru. Hovoříme o celé mašinérii jednotné správy ekonomických záležitostí EU.

Jsem si jist, že v tom dokážete odhalit logickou trhlinu. Činíme tak v reakci na selhání měnové unie. Evropská měnová unie nefungovala, vytvořme tedy unii ekonomickou a rozpočtovou. Úzká integrace ovoce nepřinesla, pojďme se tedy integrovat více. V rámci toho odsuzujeme občany několika členských států k chudobě a emigraci, jimž by se přitom dalo zabránit, abychom učinili za dost vlastní domýšlivosti.

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, není pochyb o tom, že napříč politickým spektrem všichni chceme přiměřené, udržitelné a zajištěné evropské důchodové systémy. Pokud se zavážeme, že zajistíme, aby se zaměstnanec mohl přestěhovat do jiného členského státu a s sebou si přenést i svou penzi, pak je na místě to prosazovat.

Měli bychom však dát pozor na to, že v jednotlivých členských státech fungují odlišné důchodové systémy. Některé jsou více orientované na soukromý sektor, jiné jsou v podstatě financovány státem. Přistoupíme-li k harmonizovanějším evropským důchodovým systémům, už slyším své voliče, jak se ptají, zda budou muset pomáhat nedostatečně financovaným či nesprávně spravovaným státním penzijním fondům v jiných zemích tak, jako jsme museli pomoci špatně spravovaným zemím a jejich státním dluhům.

Hovoříme o udržitelných důchodech a přitom zde současně předkládáme politiky, jako je směrnice o správcích alternativních investičních fondů, která sníží návratnost úspor a investic budoucích důchodců. Musíme zaručit, že budeme ve svém poselství důslední.

  Martin Kastler (PPE). – (DE) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu paní Oomen-Ruijtenové a rád bych v této souvislosti zdůraznil dvě věci. Zaprvé jsme svědky toho, že v některých zemích Evropy je příliš mnoho penzí vypláceno příliš brzy, tyto země se však dostávají do nesnází a ostatní země jim musí poskytnout finanční pomoc, což je nespravedlivé. Takovou nespravedlnost samozřejmě není možné financovat prostřednictvím EU. Je třeba mít v tomto směru evropskou koordinaci.

Zadruhé mne velmi těší, že tato zpráva jasně, v souladu se zásadou subsidiarity, stanoví, že za poskytování penzí jsou odpovědné členské státy. To je rozhodně pravda.

Proto se domnívám, že tato zpráva je krokem správným směrem, neboť na jedné straně si na evropské úrovni uvědomujeme, že evropští občané žádají v sociální oblasti větší koordinaci, neboť mají pocit, že se s nimi zachází nespravedlivě, na druhé straně však jasně stanovíme, kdo nese hlavní odpovědnost, tedy členské státy.

Tato zpráva je krokem správným směrem. Učiníme vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že nás bílá kniha v této oblasti posune kupředu.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). - (FI) Pane předsedající, hlasovala jsem pro tento návrh, ačkoli chci všem připomenout, že důchodová politika je, stejně jako politika sociální, vnitrostátní záležitostí a rozhodovací pravomoc musí zůstat na úrovni členských států. Evropská spolupráce je však nutná tam, kde lidé, kteří pracovali v jiných zemích EU a pak se případně vrátili do své země původu, dostávají penzi od těch zemí, ve kterých pracovali. V současnosti je to obtížné a systém trpí nedostatky. To by členské státy Evropské unie měly napravit. Existuje-li volný trh práce, pak se i důchod musí vždy přesunout z jedné země do druhé.

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Jsem velmi ráda, že jsme se dnes touto zprávou zabývali a že ji dnes přijmeme. I já jsem hlasovala pro. Jsem ráda, že zpráva nezasahuje do pravomocí členských států, zohledňuje naopak princip subsidiarity – nestanoví závazná pravidla, obsahuje jen pokyny. Je zřejmé, že cílem zprávy je poskytnout nový impuls konsolidaci důchodového systému a současně má na paměti jeho udržitelnost.

Tato zpráva nabízí členským státům nové podněty, jak se svými důchodovými systémy naložit k dosažení jejich uspokojivějšího fungování. Zpráva jasně řeší několik oblastí, včetně mobility a přenositelnosti, věku odchodu do důchodu, rámce důchodových systémů a jejich souvislostí se strategií 2020. Dalším pozitivním bodem je, že zpráva stanoví, že budou posouzeny právní předpisy Evropské unie. Podpořila jsem i Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, neboť hospodářská krize ukázala, že je nutné, aby taková instituce existovala.

Návrh usnesení B7-0094/2011

  Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Pane předsedající, na počátku devadesátých let jsem Chorvatsko v průběhu tamější války několikrát navštívila v rámci humanitární pomoci, což je jeden z důvodů, proč se zajímám o problematiku vstupu Chorvatska do Evropské unie.

Chorvatsko učinilo velký pokrok: reformuje soudní a veřejnou správu, bojuje proti korupci a organizovanému zločinu a chrání práva menšin. Jsem si jista, že vstup Chorvatska do EU podnítí další země západního Balkánu, aby se vydaly cestou nových demokratických a transparentních reforem, stejně jako podnítí kvalitní politiku sousedství.

Stále je však nutné mnohé udělat vzpomeneme-li si na etnické čistky vůči italskému obyvatelstvu, které v letech 1945 až 1948 prováděly milice chorvatských orgánů bývalého jugoslávského komunistického režimu. V průběhu této kampaně bylo zabito 20 tisíc nevinných obětí. V Den památky, 10. února, si Itálie připomíná masakry ve Foibe a exil na Istrii a v Dalmácii, nejen proto, aby uctila ty, kdo byli brutálně zavražděni, ale rovněž aby potvrdila práva exulantů, počínaje právy k majetku, který byl v těchto letech konfiskován, a právem na návrat do vlasti.

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) Pane předsedající, chtěl bych se zde vrátit k tomu, co jsem zmínil v několika pozměňovacích návrzích předložených ve spolupráci s Berndem Posseltem, které byly Výborem pro zahraniční věci přijaty. Zaprvé bych rád zopakoval, že doufáme, že přístupová jednání s Chorvatskem budou uzavřena v první polovině roku 2011, jak bylo oznámeno v programu maďarského předsednictví. Z tohoto pohledu by to bylo symbolické, neboť by se tak stalo dvacet let po vyhlášení nezávislosti bývalé republiky Jugoslávie. Na druhé straně by takové završení jednání bylo velmi silným signálem vůči ostatním kandidátským zemím v oblasti Balkánu v době, kdy, jak víme, se zdá, že přitažlivost Unie oslabuje. A konečně bych rád zdůraznil, že chorvatské orgány jsou odhodlány bojovat proti korupci a organizovanému zločinu. I to je ukazatelem toho, jak jsme si povšimli i při jiných příležitostech, že existuje-li politická vůle, není korupce fatální.

  Philip Claeys (NI). - (NL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti této zprávě, třebaže jsem zastáncem přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Můj problém s touto zprávou spočívá v tom, že sice uvádí dlouhý seznam korupčních problémů, s nimiž se Chorvatsko v současnosti potýká, přitom ale stále trváme na tom, že jednání budou dokončena v řádu několika měsíců. Měli bychom se však poučit z chyb, kterých jsme se dopustili.

V roce 2007 jsme schválili přístup Rumunska a Bulharska, přestože jsme věděli, že tyto státy nesplnily podmínky a že je zde velkým problémem korupce. Vzhledem k tomu, že víme, že zde ještě přetrvává řada velkých problémů, považuji za zcela nevhodné a nepřijatelné, že bychom se nyní měli upínat ke konkrétnímu datu.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, na rozdíl od pana Claeyse jsem s chutí hlasoval pro tuto zprávu o rozšíření a uzavření jednání s Chorvatskem. Jedná se o jeden z hlavních cílů maďarského předsednictví, který bude současně velkým úspěchem Chorvatska a důležitým signálem pro ostatní země v regionu, které touží po vstupu do Evropské unie. Těch několik kapitol zbývajících k završení jednání by mělo být uzavřeno v první polovině roku. Nejdůležitějším faktorem je zde politická vůle Chorvatska, které prohlásilo, že je odhodláno splnit všechny podmínky a kritéria členství. Tato politická vůle se vztahuje i na vyřešení problematických vztahů s jeho sousedy. Všechny země, které se v poslední době staly členy EU, vědí, že závěrečná jednání jsou ta nejnáročnější, neboť zahrnují mnohá opatření týkající se velkých sociálních skupin. Dobrým příkladem toho je i případ chorvatských loděnic. Přeji Chorvatsku mnoho sil a velmi by mne potěšilo, kdyby byla přístupová smlouva podepsána za polského předsednictví.

  Anna Záborská (PPE). – (FR) Pane předsedající, Chorvatsko je jedním ze států, které měly do Evropské unie vstoupit již dávno. Hlasovala jsem pro tuto zprávu a blahopřeji paní zpravodajce. Chtěla bych poděkovat komisaři Fülemu za to, že zmínil hlavní problém evropské integrační politiky: vzájemnou loajalitu. Lituji však toho, že nebyla dostatečně analyzována otázka svobody vyznání.

Přístup Chorvatska k Evropské unii neznamená, že by se chorvatský lid vzdal svých dlouholetých tradic. Náboženství je jednou z těchto tradic a já bych chtěla zdůraznit, že je v budoucnosti nutné projevit rovněž úctu ke svobodě vyznání chorvatských občanů. I to je příkladem vzájemné loajality a bohatství rozmanitosti, což by, teoreticky, mělo být znakem Evropské unie.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, přístupová jednání s Chorvatskem vstupují do své závěrečné fáze. Chorvatsko v minulém roce projevilo dobrou vůli pokračovat v potřebných reformách, a to především přijetím změn a doplňků ústavy, ale i sladěním právních předpisů s acquis communautaire, a přeji maďarskému předsednictví, aby završilo přístupová jednání s Chorvatskem. Oceňuji významný pokrok v oblasti veřejné správy, hospodářství, soudnictví a těší mne i to, že Chorvatsko aktivně spolupracuje při stíhání válečných zločinců.

Na druhé straně je významným společenským i hospodářským problémem i nadále rozšířená korupce, což je třeba řešit případně i za pomoci Evropské unie, aby se tento negativní jev následně nepřenesl do evropských struktur, a věřím, že chorvatští občané v lidovém hlasování v referendu potvrdí rozhodnutí Chorvatska stát se novým členským státem Evropské unie.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, integrace západního Balkánu do Evropské unie je zárukou stabilizace regionu a urychlení jeho rozvoje. Zemí, která dosud v tomto směru dosáhla nejlepších výsledků, je Chorvatsko. Jeho pokrok v řadě oblastí je povzbudivý, zejména pokud jde o boj proti korupci, současně je však třeba pracovat dál, především v oblasti nezávislého soudnictví a jeho větší účinnosti, reforem veřejné správy a politiky hospodářské soutěže. Vybízíme Chorvatsko, aby vytrvalo ve snaze o ochranu práv menšin a podpořilo návrat uprchlíků. Jedním z problémů, které musí Chorvatsko vyřešit, je zlepšení spolupráce s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Současně by mělo přijmout a urychlit plán restrukturalizace a privatizace loděnic, které se potýkají s nesnázemi. Jako největší problém se však může ukázat skepse chorvatské společnosti vůči vstupu do EU. Těší mne, jak aktivní úlohu Chorvatsko hraje v rámci regionální spolupráce a v lepší spolupráci se sousedními zeměmi, a že usiluje o zklidnění situace v regionu.

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, těším se na vstup Chorvatska do Evropské unie, zejména z pozice irského poslance Evropského parlamentu. Chorvatsko a Irsko mají podobný počet obyvatel – okolo čtyř a půl milionu – a budou mít i stejný počet poslanců – dvanáct. A je rovněž paradoxem, že v době, kdy mnozí euroskeptici hovoří o implozi a rozpadu Evropské unie, stojí země frontu na to, aby se mohly k Evropské unii připojit – Chorvatsko je toho důkazem. Nepřipojují se proto, že by musely, nýbrž poté, co projdou velmi přísným procesem přistoupení – a Chorvatsko v tomto ohledu učinilo velký pokrok.

Sice jsou zde problémy, zejména v oblasti soudnictví, jsem si však jist, že tyto problémy budou v odpovídajícím termínu odstraněny. Samozřejmě žádná země není bez chyb. Jak řekl náš Pán: „kdo jsi bez viny, hoď první kamenem“. Těším se na přistoupení Chorvatska k Evropské unii a věřím, že bude velmi dobrým členem.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, historie Chorvatska je v určitém smyslu příběhem řady politických unií uzavřených mezi vládnoucí elitou bez souhlasu lidu: nejprve unie s Uherskem, poté s habsburskou monarchií, krátká éra Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a pak samozřejmě Jugoslávská federace. Aspoň nějaký pokrok tedy spočívá v tom, že v případě přístupu do EU bude mít poslední slovo obyčejný chorvatský lid. Podle současné ústavní úpravy se referendum musí uskutečnit do třiceti dnů od uzavření smlouvy o přistoupení.

Podle mne hrozí Chorvatsku velké ztráty. Je to země se vzdělanou a pracovitou pracovní silou, která by si mohla vést mimořádně dobře, kdyby si stanovila svou cenu na trhu a využila výhod relativně levného vývozu; jsem však demokrat a je samozřejmé, že chorvatští občané budou hlasovat pro vstup do EU – a je-li to jejich uvážená vůle, pak budu jejich přání na půdě této sněmovny respektovat.

Kladu si jen otázku, proč by se i některé stávající členské státy neměly svých občanů zeptat, zda si přejí v Evropské unii setrvat. V případě tak zásadní ústavní otázky se mi zdá zcela na místě, že by se současní politici neměli mít možnost trvale rozhodovat o svrchovanosti, aniž by nejprve požádali o svolení ty, které zastupují. Naši zástupci v parlamentu nedrží v rukou naši svobodu. Jsou jen jejími nahodilými a dočasnými správci, a pokud chtějí zcizit pravomoci Westminsteru, měli by mít tu slušnost a požádat nás o svolení.

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, hovořím-li o otázce rozšíření se svými voliči, mnozí z nich vyjadřují obavy ohledně předcházejících rozšíření. Obávají se některých členských států, jejichž vstup byl schválen, aniž by, podle jejich mínění, tyto státy vyřešily problémy, jako je korupce nebo vlastnická práva. Dostávám četné dopisy od voličů z členských států, které k Unii přistoupily před mnoha lety, týkající se zejména vlastnických práv ve Španělsku, neboť mnozí voliči vidí, že jejich práva jsou oslabována a někdy dokonce přicházejí o své životní úspory. Stejné dopisy dostávám od obyvatel Kypru a vlastníků majetku v Bulharsku.

Bez ohledu na to, podívejme se, jakou má Chorvatsko nyní pověst. Problémy, s nimiž se na mne lidé obracejí, se často týkají svobody tisku, korupce a vlastnických práv. Je důležité, abychom tyto záležitosti nezametali pod koberec a neříkali „nebojte se, vše se v odpovídajícím termínu vyřeší“. Tyto země a nové členské státy usilující o členství EU nás musí ubezpečit, že tyto problémy budou odstraněny, abychom se s nimi nemuseli potýkat po jejich přistoupení a nevznikaly tak potíže občanům stávajících členských států EU.

  Roger Helmer (ECR). – Pane předsedající, strávil jsem v Chorvatsku dost času a také a dal jsem si velkou práci se sledováním jeho rozvoje. Chorvatsko je země, pro niž je typické nadstandardní úplatkářství, korupce, kamarádíčkovský kapitalismus a neobjasněný majetek politických vrstev. Schází zde základní infrastruktura svobodné společnosti. Právní stát, vlastnická práva a vymahatelné smlouvy nejsou v Chorvatsku samozřejmostí. Soudní systém je zcela zablokován, občané a společnosti vyvíjející svou činnost v Chorvatsku se tedy nemohou účinně domoci spravedlnosti. Chorvatská média podléhají cenzuře a zastrašování.

Je-li tato země, Chorvatsko, vnímána jako vhodný kandidát pro vstup do Evropské unie, pak nám všem pomáhej Bůh.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Marisa Matias (A7-0148/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Ve světle zneklidňujícího nárůstu padělaných přípravků hlasuji pro zprávu. Kompromis dosažený během belgického předsednictví v řadě třístranných jednání odhalil, jak je důležitá harmonizace v oblasti otázek bezpečnosti, především pokud jde o volně prodejné léčivé přípravky, ale i v souvislosti s odstraňováním a nahrazováním léčivých přípravků v balírnách, což v konečném důsledku povede k vyšší transparentnosti v odvětví. Tato opatření považovaná za nezbytně nutná v boji proti padělaným léčivým přípravkům v legálních dodavatelských sítích rovněž posilují sankce.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, ve kterém Evropský parlament vyjadřuje svůj postoj ke směrnici o zabránění vstupu léčivých přípravků, které jsou padělané, do legálního dodavatelského řetězce. Musíme vzít v potaz obavy vyjádřené občany EU ohledně kvality a bezpečnosti léčivých přípravků, které spotřebovávají. Tím spíše, že odborníci pozorují znepokojivé tendence: prudký nárůst zabavených padělaných přípravků celními úřady (od roku 2005 došlo k nárůstu o 384 %); trend směřující k padělání léčivých přípravků, které mají zachránit život, což může mít osudné následky; padělky léčivých přípravků se stále častěji nacházejí v dodavatelských řetězcích. Občané EU musí být velice opatrní, když nakupují léčivé přípravky na internetu, neboť riziko, že dostanou padělaný léčivý přípravek zde dosahuje až 50 %. Pacienti si musejí být naprosto jisti, že léčivé přípravky, které spotřebovávají, budou skutečně takové, jaké očekávají. EU musí proto rychle a konstruktivně reagovat na zmíněné nebezpečné tendence. Tato směrnice je prvním krokem k zajištění toho, že do EU budou distribuovány pouze vysoce kvalitní léčivé přípravky. Mám pocit, že abychom cíle dosáhli, je důležité vytvořit přísné kontroly a vymezit odpovědnost na všech úrovních výroby, distribuce a prodeje. Potom se občané EU budou při používání skutečně vysoce kvalitních léčivých přípravků cítit bezpečně.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. − (IT) Podporuji prohlášení paní Grossetêteové, která s politováním konstatovala, že „v oblasti léčivých přípravků nejsme tak nároční jako v případě potravin“. Čísla zveřejněná WHO a citovaná rovněž v evropských studiích jsou alarmující. Padělání léčivých přípravků neustále roste. Jen v roce 2008 bylo v EU zabaveno 34 milionů padělaných léčivých přípravků, nemluvě o internetovém trhu pro tyto produkty, kde padělky podle odhadů tvoří 50–90 %. Hovoříme o nekalém obchodování nejen s anabolickými steroidy, stimulanty, diuretiky a hormony, ale též s léčivými přípravky používanými k léčbě celé řady nebezpečných onemocnění, které jsou v tomto případě prodávány volně a za nižší cenu, přestože vyžadují předpis.

Domnívám se, že přísná regulace s cílem chránit veřejné zdraví je nepostradatelná nejen v legálním farmaceutickém dodavatelském řetězci, prostřednictvím zavedení přístrojů k odhalení manipulace s baleními a k vysledování účinných látek, aby byl stanoven zdroj, či prostřednictvím kontrol v místech výroby ve třetích zemích, ale také na internetu. Je třeba současně stanovit pravidla týkající se prodeje prostřednictvím internetu, včetně zavedení osvědčovacího označení o uznání ze strany EU, vytvoření centralizované databáze na vnitrostátní úrovni o všech schválených maloobchodnících v této oblasti a tvrdých trestů pro obchodníky s nelegálními přípravky.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Padělané výrobky představují nebezpečí globálního rozměru. Zástupci Světové zdravotnické organizace (WHO) varují, že padělané přípravky zdaleka neobsahují účinné látky uvedené v příbalovém letáku. Naopak jsou založeny na látkách, které jsou pro tělo vysoce toxické. Myslím si, že by evropští občané měli být jak na evropské, tak vnitrostátní úrovni informováni o rizicích, jež tyto přípravky objednávané z různých nekontrolovaných internetových stránek či od nelegálních dodavatelských řetězců pro jejich zdraví představují, protože internet je jednou z hlavních cest, kudy padělané léčivé přípravky putují na trh EU.

Podporuji tento nový legislativní návrh, neboť zmodernizuje platné předpisy a zavede bezpečnostní prvky, jež zajistí identifikaci, ověřování pravosti a dohledatelnost léčivých přípravků od výrobce až ke spotřebiteli. To je důvod, proč jsem hlasovala pro zprávu.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro tento důležitý dokument. Zpráva předložená Komisí konstatuje, že vzrůstá počet zabavených padělaných léčivých přípravků a že jsou padělány léčivé přípravky, které zachraňují život, například při léčbě rakoviny či srdečních onemocnění. Padělané léčivé přípravky se také stále častěji objevují v licencovaném distribučním řetězci. To představuje pro zdraví občanů EU skutečně velkou hrozbu. Padělání léčivých přípravků je třeba považovat za trestný čin, který pacientům odpírá potřebnou léčebnou péči a poškozuje jejich zdraví a někdy dokonce vede k úmrtí. Proto by cílem této směrnice měla být ochrana veřejného zdraví a zároveň zajištění vysoké úrovně kontroly kvality dovozu léčivých přípravků, jelikož jde o jednu z hlavních vstupních bran pro padělané léčivé přípravky na evropský trh. Dále je velice důležité vytvořit systém kontrol a účinný systém odhalování padělků. Domnívám se, že je nezbytné řádně upravit a kontrolovat prodej léčivých přípravků prostřednictvím internetu, protože to je jedna z hlavních cest, jak padělané léčivé přípravky vstupují na evropský trh.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť evropští občané jsou čím dál více znepokojeni kvalitou a bezpečností léčivých přípravků. Pacienti musejí mít naprostou jistotu, že léčivé přípravky, které užívají, jsou skutečně těmi správnými léčivými přípravky, které mají požívat. Užívání padělaných přípravků může způsobit selhání léčby a ohrožení života. Myslím si, stejně jako zpravodajka, že padělání léčivých přípravků je trestným činem, který připravuje pacienty o léčebnou péči, jež potřebují, a poškozuje jejich zdraví, přestože ztrátami na životech skončí jen v některých případech. Z toho důvodu by prvním a nejdůležitějším cílem mělo být chránit veřejné zdraví před padělanými léčivými přípravky. Je rovněž třeba více informovat veřejnost o rizicích spojených s nákupem léčivých přípravků prostřednictvím internetu. Musíme nemocným zajistit, aby mohli rozpoznat internetové stránky, které jsou v souladu s příslušnou legislativou. Směrnici, která se zaměřuje na boj proti padělání léčivých přípravků, a přitom není cílená na internet, který je největším distribučním kanálem, nemůžeme před veřejností obhájit.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Dlouhodobým demografickým trendem na celém evropském kontinentě je nyní stárnutí populace. Výdaje na léčivé přípravky kvůli tomu budou do budoucna zcela jistě narůstat. Zatímco na jedné straně musíme změřit dopad tohoto vývoje a zamyslet se nad spotřebou, je rovněž velice důležité bojovat proti nárůstu padělaných léčivých přípravků. Ponecháme-li stranou škodlivé finanční dopady na evropský výzkum, je tato záležitost pro dnešní Evropu naléhavým problémem v oblasti veřejného zdraví. Je zcela správné, že se tím Evropský parlament začal zabývat.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Předložená zpráva o zabránění vstupu léčivých přípravků, které jsou padělané, do dodavatelského řetězce se zabývá záležitostí, která hraje v obavách evropských občanů důležitou roli, totiž kvalitou a bezpečností léčivých přípravků, které užívají. Vítáme proto ustanovení, která umožní bojovat proti padělaným léčivým přípravkům a která jsou nezbytným krokem vpřed reagujícím na zvýšení hrozby pro veřejné zdraví a zajištění bezpečnosti pacientů.

Po zhruba šestiměsíčním jednání je dosažená dohoda mezi Parlamentem a Radou zcela jistě zdokonalením stávajícího regulačního systému. A konkrétněji, reguluje prodej léčivých přípravků přes internet, jednou z hlavních cest, kterou padělané léčivé přípravky vstupují na trh EU. Ve skutečnosti musí internetové lékárny v členských státech, hodlají-li provozovat činnost, získat zvláštní povolení, aby mohly veřejnosti dodávat výrobky prostřednictvím internetu.

A konečně, protože se domnívám, že padělání léčivých přípravků by nemělo být považováno za drobný přestupek – stačí jen pomyslet na dopady padělání léků, které mají zachránit život –, ale spíše za trestný čin, který ohrožuje lidské životy, plně podporuji posilování sankcí.

  Adam Bielan (ECR), písemně. − (PL) Zdraví je nejdůležitějším jměním každého člověka. Komerční dostupnost nejrůznějších padělaných léčivých přípravků, především léčiv zachraňujících život, proto oprávněně vzbudila obavy občanů. Příčinou obav může být obrovské a stále rostoucí množství padělaných přípravků zabavených každým rokem v EU. Je proto důležité, abychom na tento jev zareagovali rozhodně, protože není ničím jiným než organizovanou trestnou činností. Pacienti musejí mít naprostou jistotu, že léčivé přípravky, které užívají, jsou originální.

Z toho důvodu podporuji postoj zpravodajky, že ochrana před padělanými léky by měla být hlavním cílem směrnice, od něhož se nesmíme odchýlit. Plně souhlasím také s návrhem zahrnout do směrnice otázku distribuce léků prostřednictvím internetu. V takových případech se pacienti spoléhají především na sebe, přičemž jejich lékařské znalosti jim nutně nemusí dovolit rozpoznat falešný lék. V tak důležitých otázkách, jako je otázka zdraví, musí být pravidla jasná. Měli bychom odstraňovat všechna rizika.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro zprávu proto, že musíme vzít v úvahu obavy, jež jsou pro evropské občany stále důležitější: kvalitu a bezpečnost léčivých přípravků, které užívají. Existují údaje naznačující prudký nárůst množství zabavených léčivých přípravků celními úřady. Například v roce 2006 bylo na hranicích EU zabaveno 2,7 milionu léčivých přípravků, resp. 2,5 milionu v roce 2007, a počty zabavení léčivých přípravků tak narostly o 384 % oproti roku 2005. Zpráva si všímá trendu přesunu od padělání přípravků, které souvisejí s životním stylem, k léčivým přípravkům, které mají zachránit život, včetně přípravků k léčbě rakoviny, psychických poruch a infekcí. Léčba pomocí těchto padělaných léčiv může mít osudné následky. Kromě toho existuje trend zaměřený na klasický dodavatelský řetězec. Vedle internetu se stává stále častěji cílem licencovaný distribuční řetězec. Z třinácti členských států, které měly k dispozici údaje, jich sedm nahlásilo případy padělaných léčivých přípravků v legálním dodavatelském řetězci. Pacienti si musejí být naprosto jisti, že léčivé přípravky, které užívají, budou skutečně přípravky, které očekávají. Užívání padělaných léčivých přípravků může vést k selhání léčby a může ohrozit život. Domnívám se tedy, že ochrana veřejného zdraví proti padělaným léčivým přípravkům by měla být ve středu zájmu směrnice. Toto zaměření by nemělo být zastíněno žádnými jinými dodatečnými cíli.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Padělání léčivých přípravků se stalo výnosným podnikem, s minimálním rizikem odpovědnosti před zákonem. Tato situace je zdůrazněna faktem, že jen v roce 2008 celní orgány oznámily, že v Evropě bylo zabaveno více než 34 milionů padělaných léčivých přípravků. Nepochybně EU ještě nedosáhla situace jiných zeměpisných oblastí, kde padělky tvoří až 30 % léčivých přípravků dostupných na trhu. EU ovšem nesmí připustit, aby k takové situaci došlo. V současné době se odhaduje, že 1 % prodaných léčivých přípravků jsou padělky, existují však varovné hlasy, které uvádějí, že tento podíl roste. Nové předpisy v oblasti bezpečnosti přijaté Parlamentem, sankce, které se použijí pro výrobce padělaných léčivých přípravků, a systém kontroly uplatňovaný mezi výrobci a spotřebiteli mají umožnit zastavit nárůst černého farmaceutického trhu v EU.

Proto je zavedení nových, závazných bezpečnostních pravidel upravujících obchodování s léčivými přípravky, včetně přípravků prodávaných prostřednictvím internetu, vítaným krokem. Prodej padělaných léčivých přípravků je trestnou činností se závažnými následky, které se mohou projevit u obrovského množství spotřebitelů, kteří velmi často volí snadnou cestu internetové objednávky léčivých přípravků, které by jinak nemohli získat bez lékařského doporučení.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. − (IT) Počet padělaných léčivých přípravků prudce stoupá ve všech evropských zemích. To dokládají nedávná zjištění, v nichž se uvádí, že každým rokem je v Evropě 1,5 milionu padělaných balení prodáno legálním farmaceutickým dodavatelským řetězcem. Nové odhady též naznačují znepokojivý nárůst tohoto jevu, který také obnáší prodej léčivých přípravků prostřednictvím internetu nebo, což ještě závažnější, zahrnuje stále častěji léky, které mají zachránit život.

Nová evropská strategie, která zajistí boj proti tomuto jevu a lepší ochranu veřejného zdraví a evropských spotřebitelů, musí proto být provedena co možná nejdříve. Hlasoval jsem tudíž pro zprávu, neboť si myslím, že vychází z dobrého kompromisu, jehož hlavním cílem je chránit pacienty, aby neužívali padělané léčivé přípravky.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Musíme jednat co nejrychleji a zareagovat na znepokojivý nárůst léčivých přípravků, které jsou padělané, pokud jde o identifikační údaje a údaje o jejich historii či původu. Tyto přípravky běžně obsahují látky nízké kvality nebo padělané látky, jež představují závažnou hrozbu pro veřejné zdraví a navíc vedou ke ztrátě pacientovy důvěry v legální dodavatelský řetězec. V zájmu předcházení těmto rizikům by se měly zpřísnit požadavky týkající se ověřování, jimiž se řídí farmaceutičtí výrobci. Také bezpečnostní prvky pro léčivé přípravky by měly být v EU harmonizovány a měly by umožnit, aby každé jednotlivé balení mohlo být identifikováno a jeho pravost ověřena. Rovněž by měly odhalovat jakékoli padělané přípravky, musí ale přitom být zachováno fungování vnitřního trhu s léčivými přípravky. Proces posouzení rizik by měl brát v úvahu kritéria, jako jsou náklady na léčivé přípravky a historie padělaných léčivých přípravků v EU a ve třetích zemích, stejně jako to, jaké dopady mají tyto padělané přípravky na lidské zdraví s ohledem na specifickou povahu jednotlivých výrobků a závažnost chorob, k jejichž léčbě jsou určené. Bezpečnostní prvky by měly umožnit ověření každého balení léčivého přípravku, které je dodáno, bez ohledu na použitou metodu dodávky, a to včetně těch, které jsou k dispozici prostřednictvím zásilkového obchodu.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Uváděním padělaných léčivých přípravků na trh se za poslední roky zvýšila rizika pro veřejné zdraví. Existují varovné údaje, že kromě internetu vstupuje stále víc a víc padělaných léčivých přípravků do legálního dodavatelského řetězce.

Hlasoval jsem pro zprávu paní Matiasové z následujících důvodů:

1. Učinila ochranu pacientů středobodem legislativního návrhu přijetím opatření, jejichž cílem je zabezpečit přístup k vysokému standardu bezpečnosti a vhodné léčbě a informacím.

2. Zahrnula a reguluje internetové prodeje léčivých přípravků, které v návrhu Komise chyběly, navzdory skutečnosti, že je padělaných více než 50 % léčivých přípravků prodaných prostřednictvím internetu.

3. Stanovuje bezpečnostní prvky pro předepisování a nepředepisování (uvedeny na černé listině) léčivých přípravků, s cílem zabránit vstupu padělaných léčivých přípravků do legálního dodavatelského řetězce.

4. Požaduje plnou vysledovatelnost léčivých přípravků a současně stanovuje systém včasného varování ve všech členských státech tak, aby léčivé přípravky, u nichž existuje podezření, že jsou nebezpečné, mohly být staženy.

5. Považuje padělání léčivých přípravků za organizovanou trestnou činnost a pachatelům ukládá přísné sankce.

6. Vývozy léčivých přípravků z EU do třetích zemí musí splňovat stejná bezpečnostní kritéria, jaká se používají pro dovozy.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. − (PT) Padělání léčivých přípravků je organizovaným zločinem, který ohrožuje životy lidí stejně jako obchodování s narkotiky. Tato forma zločinu však není nijak regulovaná tak, jak se děje u zločinů spojených s narkotiky, ani nezahrnuje obdobnou úroveň sankcí. Ilegální výroba léčivých přípravků kopírováním, či zcela jednoduše vynecháním jejich aktivních látek nevyžaduje rozsáhlé vybavení ani investice. Je snadné dosáhnout vysokého zisku. Z odhadovaných údajů je patrné, že zisky z prodeje padělaných léčivých přípravků překročily v roce 2010 50,6 milionů EUR, což tedy představuje 95% nárůst oproti číslům, která byla odhadována před pěti lety. Takové zvýšení je velkou měrou způsobeno nedostatečnou legislativou v některých zemích, buď kvůli malým zdrojům nebo neochotě příslušné předpisy provést, a skutečností, že úroveň sankce nemá dostatečně odrazující účinek.

Podporuji kompromis dosažený zpravodajkou: je vyvážený a jeho prvotním cílem je chránit pacienty. Je to krok správným směrem, a to i přesto, že některá velice důležitá témata jsou z jeho působnosti vyňata; nezahrnuje například to, že na generická léčiva a léky bez lékařského předpisu se nevztahuje používání bezpečnostních prvků.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Vzhledem ke stále se zvyšujícím rizikům pro pacienty plynoucím z padělaných přípravků si myslím, že musíme okamžitě zavést prozatímní opatření. Tato opatření musí stanovovat, aby držitelé výrobního povolení, kteří odstraňují nebo zakrývají zřetelné bezpečnostní prvky používané výrobci na dobrovolném základě, byli za to striktně voláni k odpovědnosti, budou-li následkem tohoto jejich jednání padělky vstupovat do příslušného dodavatelského řetězce.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť si klade za cíl bojovat na evropské úrovni proti padělaným léčivým přípravkům v legálním dodavatelském řetězci, aniž by bylo narušeno fungování vnitřního trhu s léčivými přípravky. Chce tak například učinit zavedením povinností pro subjekty v distribučním řetězci, zakázáním subjektům, které se nacházejí mezi původním výrobcem a konečným subjektem v distribučním řetězci (to je obecně lékárník) nebo koncovým uživatelem (doktor/pacient) manipulovat (tj. odstraňování, upravování nebo překrývání) s bezpečnostními prvky na baleních a stanovuje přísnější kritéria vztahujících se na dovážení účinných farmakologických látek ze třetích zemí a výstupní kontroly.

  Diane Dodds (NI), písemně. − Kvalita léčivých přípravků je nezbytná k zajištění bezpečnosti a pro uklidnění našich občanů. Je zjevné, že je stále více ohroženo zdraví našich voličů v důsledku toho, že tyto přípravky zaplavují trh, zejména s ohledem na to, že přípravky jsou rok od roku sofistikovanější. Jedná se o krizi veřejného zdraví v celosvětovém měřítku. V současné době se odhaduje, že 15 % světových dodávek léčivých přípravků mohou být padělky, ale podle odhadů může být také v některých rozvojových zemích padělaných více než 30 % léčivých přípravků. Veřejnost si potřebuje být stoprocentně jista, že přípravky, které užívá, jsou bezpečné a budou splňovat svůj účel. Užívání padělaných přípravků může mít závažné škodlivé účinky na pacientovo zdraví, v některých případech může vést ke smrti. Je jasné, že je třeba vytvořit komplexní strategii týkající se tohoto tématu jak na vnitrostátní, tak mezinárodní úrovni, s cílem zajistit, že se budou udržovat přísné standardy v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o padělaných léčivých přípravcích, která zahrnuje opatření zaměřená na boj proti znepokojivému nárůstu padělaných léčivých přípravků v EU, například bezpečnostní prvky pro ověřování pravosti přípravků v celém dodavatelském řetězci, s ohledem na bezpečnost pacientů a ochranu veřejného zdraví. Jsem potěšena, že se Evropský parlament rozhodl posílit tyto bezpečnostní prvky nejen u klasického dodavatelského řetězce, ale rovněž co se týče prodeje prostřednictvím internetu, což je hlavní vstupní brána pro padělané přípravky. Také vítám to, že Evropský parlament podporuje potřebu kontrol léčivých přípravků, které vstupují do Evropské unie a Evropskou unii opouštějí, a plánuje zavést tvrdé sankce, neboť se jedná o trestné činy, které ohrožují život.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Myslím si, že bezpečnost spotřebitelů je mimořádně důležitou záležitostí, zejména pokud dotčenými spotřebiteli jsou také pacienti, kteří hledají léky, které je mají léčit nebo přinejmenším podstatně zlepšit jejich zdraví. Bezpečnost spotřebitelů je ještě důležitější, pokud má zajišťovat pravost léčivých přípravků na otevřeném trhu, ať už jsou tyto přípravky prodávány prostřednictvím tradičních kanálů nebo přes internet.

Právě proto považuji za naprosto nezbytné, aby byla přijata skutečně velice jasná pravidla ve vztahu k padělání léčivých přípravků, neboť se jedná o narůstající jev v celé Evropě i zbytku světa, jež má devastující dopady na důvěru spotřebitelů, na společnosti, a co je ještě důležitější, na zdraví těch, kdo užívají tyto padělané přípravky.

Podporuji tudíž tuto zprávu a rád bych paní Matiasové blahopřál k práci, kterou odvedla, a ke všem kompromisům, které vyjednala.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně – (PT) Nelegální obchod s léčivými přípravky byl již srovnáván s nelegálním obchodem s válečnými zbraněmi a s obchodováním s drogami. Je to komodita, která se týká milionů lidí po celém světě a která je noční můrou pro ty, jejichž úkolem je dohlížet na veřejné zdraví: někdo, kdo je nemocný, často má chronické nebo těžké onemocnění, by mohl užívat něco, co je nedostatečné a nemá žádný účinek, či dokonce užívat něco, co by mohlo být škodlivé. Víme, že léčivých přípravků, které jsou zfalšované nebo padělané, je v oběhu stále více, přičemž čísla jdou do milionů. Je naprosto nutné, abychom bojovali proti organizovanému zločinu a přeshraničnímu obchodování, a současně s tím musíme skoncovat s paralelním uváděním výrobků na trh, například prostřednictvím internetu. Proto vítám zavedení balení, jež je zjevně pravé, a vytvoření systému včasného varování.

Vítám přijetí této směrnice Parlamentu a Rady, která, díky sledování celého cyklu výrobku, bude bránit tomu, aby padělané léčivé přípravky přicházely do Evoprské unie, a bude posilovat ochranu veřejného zdraví zlepšováním kvality a bezpečnosti spotřebovávaných léčivých přípravků. Závěrem bych rád poblahopřál zpravodajce, mé krajance, paní Matiasové k práci, kterou odvedla.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jedná se o problém se závažnými dopady na veřejné zdraví a hospodářství členských států. Padělání léčivých přípravků a alarmující množství těchto přípravků vstupujících do legálního dodavatelského řetězce jsou znepokojivé otázky, jimiž je zapotřebí se náležitě zabývat a bojovat proti nim. Nesmíme zapomínat, že léčivé přípravky jsou padělány a ilegálně prodávány jedině proto, že k tomu existují hospodářské důvody, jež tento jev podporují, neboť na druhé straně existence generických léčivých přípravků za ceny, které si lidé mohou dovolit, činí padělání méně výnosné. Zpráva řeší relevantní otázku prodeje prostřednictvím internetu, což je součást legálního dodavatelského řetězce. Zmiňuje důležitost zlepšit informovanosti veřejnosti o rizicích spojených s nákupy léčivých přípravků přes internet. Rádi bychom zdůraznili význam posilování spolupráce a koordinace mezi příslušnými vnitrostátními orgány, Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a dalšími mezinárodními institucemi, za účelem výměny informací, zlepšování znalostí o tomto jevu a porozumění mu, a tímto způsobem posílení kapacity pro boj proti němu.

Je třeba mít na paměti, že tato spolupráce rovněž musí fungovat v jiných oblastech, jako je farmakovigilance. Požaduje se větší transparentnost ze strany existujících evropských struktur, jako je EMA, co se týče studií, které provádějí, a fungování těchto institucí. Jsme přesvědčeni, že dosažený kompromis je pozitivním krokem v nezbytném boji proti tomuto problému.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Kvalita a bezpečnost léčivých přípravků, které se prodávají lidem v Irsku, je zdrojem velkých obav. Vítám tento návrh, který má za cíl potlačovat padělané léčivé přípravky. Jedná se o důležité a nezbytné opatření.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Hlasovali jsme pro zprávu paní Matiasové o padělaných léčivých přípravcích. Je to vlastně otázka veřejného zdraví a bezpečnosti v Evropě bez hranic, kde nejhorším padělkům nebo zkrátka odpadu nejnižší kvality je zajištěn volný pohyb. Neexistuje však žádná záruka, že ve věcech zdraví, lékařství či farmakovigilance je Evropská unie tím, kdo má největší šanci jakékoli problémy, které mohou vzniknout, řešit. Dokonce může být jejich příčinou, jako například v případě směrnice z roku 2004 o tradičních rostlinných léčivých přípravcích, na niž navázalo nařízení z roku 2006 o zdravotních tvrzeních. Směrnice obsahuje požadavek, aby přípravky byly registrovány u Evropské agentury pro léčivé přípravky, proces je tak složitý a tak nákladný, že do konce roku 2010 bylo registrováno jen 200 rostlinných léčivých přípravků. Nařízení pak dává pravomoc Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin povolit či zamítnout zdravotní tvrzení týkající se potravinových doplňků, včetně rostlin, povolení, které uděluje opravdu velmi zřídka a odmítá na základě takové svévolné pravomoci, že by měl snad dokonce zneklidňovat i Komisi. Výsledkem je, že tato evropská legislativa nakonec zvýhodní chemické léčivé přípravky a farmaceutické laboratoře. Panuje zde touha odstranit odvětví přírodních léčivých přípravků? Kdo nebo co z toho bude mít prospěch? Ku prospěchu zdraví lidí v Evropě to rozhodně být nemusí.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Padělané léčivé přípravky nyní tvoří 10 % farmaceutických přípravků, které se ve světě prodávají a Evropa není proti tomuto zlu, které se navíc znepokojivým způsobem rozvíjí, vůbec odolná. Mám proto radost z toho, že tento text byl Parlamentem schválen, protože jako poslanci Evropského parlamentu jsme bojovali za zlepšení původního návrhu Evropské komise, ve kterém konkurenceschopnost farmaceutického průmyslu měla přednost před zdravím a bezpečností evropských občanů. Tento nový text tedy bere v úvahu internetový prodej léčivých přípravků, oblast, kterou je třeba lépe regulovat a která musí být pro dobro všech lépe kontrolována.

  Salvatore Iacolino (PPE), písemně. − (IT) Souhlasím s prohlášením ve zprávě paní Matiasové, že pacienti musejí mít naprostou jistotu, co se týče kvality léčivých přípravků, které užívají. Ze studií jednoznačně vyplývá, že užívání padělaných léčivých přípravků je natolik nebezpečné pro pacienty, že je ohrožuje na životech. Považovat padělání za trestný čin je proto správné opatření, které umožní přijetí rozhodného stanoviska ze strany Evropské unie.

Odtud plyne má podpora bodům obsaženým ve zprávě, konkrétně: že by měly existovat jasné definice vztahující se nejen k oblasti působnosti, ale také k různým aktérům v dodavatelském řetězci proto, aby se jasně stanovila jejich role a odpovědnost; že sankce by měly být srovnatelné s těmi, jaké se uplatňují u protiprávních činů v souvislosti s narkotiky a že by měla být posílena transparentnost a regulace prodeje léčivých přípravků po internetu, což umožní spotřebitelům rozlišovat mezi nelegálními subjekty a internetovými lékárnami.

Dnes se jako klíčový faktor pro účinnější systém v boji proti padělání farmaceutických výrobků více než kdykoli jindy jeví aktivní spolupráce mezi různými vnitrostátními a mezinárodními agenturami. Takový systém může zajistit příslušné sledování nejen padělání ve farmaceutickém průmyslu v Evropské unii, ale také padělané léčivé přípravky vyvážené do třetích zemí, přičemž jejich počty neustále rostou. Hlavní zásadou musí být za všech okolností blaho pacientů.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro zprávu proto, že musíme vzít v úvahu obavy, jež se na pořadí důležitosti u evropských občanů dostávají stále výš a výš: a ty se týkají kvality a bezpečnosti léčivých přípravků, které užívají. Odhaduje se, že je v současné době 1 % léčivých přípravků, které se prodávají evropské veřejnosti prostřednictvím legálního dodavatelského řetězce, padělaných. V jiných částech světa může být padělaných léků v prodeji až 30 %. Stále větší množství padělků jsou inovativnější léky a léky, které mají zachránit život. Je známo, že internet představuje jednu z hlavních cest pro vstup padělaných léčivých přípravků na evropský trh. Podle odhadů jsou léčivé přípravky nakoupené přes internet ze stránek, které svou skutečnou fyzickou adresu skrývají, padělané ve více než 50 % případů. Lidé hledající levnější léky na internetu často narazí na podvodníky prodávající padělané léčivé přípravky s účinnými látkami, které představují riziko pro lidské zdraví. Mnoho padělaných léků se dostává do legálního dodavatelského řetězce při přebalení. Příliš dlouho nám trvalo, abychom se postavili nepoctivým balírnám a podvodníkům nekontrolovaně bujícím v nebývalé šíři na internetu, zatímco stále rostoucí počty lidí nakupující léčivé přípravky z nedůvěryhodných internetových stránek začaly ohrožovat své zdraví či dokonce svůj život. Těší mne, že byly stanoveny sankce pro padělatele a že byla také přijata opatření, jež mají zajistit přísnější dohled. Registrované lékárny v zemích, kde je povolen prodej léčivých přípravků přes internet, musí získat zvláštní licenci; jejich internetové stránky musí nést evropské logo a musí být zaneseny do evropské databáze. Pacienti si potřebují být naprosto jisti, že léčivé přípravky, které užívají, budou skutečně těmi, které potřebují užívat. Ochrana veřejného zdraví proti padělaným léčivým přípravkům by měla být hlavním zájmem.

  Peter Jahr (PPE), písemně. − (DE) Velmi mne těší, že se Parlament a Rada dokázaly shodnout na kompromisu, pokud jde o otázku padělaných léčivých přípravků. Je to důležité zejména z toho důvodu, že padělání léčivých přípravků se dnes stalo velice vážným problémem, který se rozšířil i na léky, jež mají zachránit život. Prostřednictvím opatření, jež byla přijata, jsme učinili významný krok správným směrem, bez nadměrné byrokracie. Především se budou používat na baleních bezpečnostní prvky a zlepší se sledování distribučních kanálů. Tímto způsobem zvýšíme bezpečnost pacientů – což bylo vzhledem k rozsahu padělaných léčivých přípravků urychleně zapotřebí –, aniž by přitom zúčastněným stranám vznikala přílišná administrativní zátěž.

  Jaroslaw Kalinowski (PPE), písemně. − (PL) Užíváme léčivé přípravky, abychom si ulevili od bolesti, abychom se zbavili příznaků nemoci nebo pro záchranu našeho života. Často za tyto přípravky vydáme výrazné částky, a v mnohých případech takové peníze představují většinu našich příjmů. Proto se nepoctiví lidé, postrádající jakékoli mravní zásady, uchylují k padělání léčivých přípravků. Bohužel v některých případech pacient v důsledku užití těchto přípravků umírá. Je proto nezbytně nutné zintenzivnit opatření, pokud jde o dovozy léků ze třetích zemí, omezit prodej léků přes internet na minimum, iniciovat kampaň ke zvýšení informovanosti pacientů ohledně rizik užívání necertifikovaných padělaných léků a zorganizovat kampaň, která zajistí, že ti, kdo nakupují léčivé přípravky, si budou uvědomovat, že po světě kolují tyto přípravky padělané. Souhlasím se zpravodajkou, že otázka autorského práva a jeho ochrany tu není tou největší prioritou. Mnohem důležitější je ochrana lidského zdraví a lidských životů a je naší povinností udělat vše, co je v našich silách, abychom tuto ochranu zabezpečili.

  Constance Le Grip (PPE) , písemně. – (FR) Hlasovala jsme pro směrnici o boji proti padělaným léčivým přípravkům. V souvislostech počtu padělaných léčivých přípravků zabavených v Evropské unii (v roce 2008 to bylo více než 34 milionů padělaných tablet) je nejvyšší čas, aby Evropská unie vytvořila účinný systém dohledatelnosti s cílem zaručit původ a jakost léčivých přípravků dostupných v Evropské unii. Je to o to důležitější, když si uvědomíme, že padělané léčivé přípravky představují reálné nebezpečí pro zdraví evropských občanů z hlediska látek – nezřídka toxických –, které v nich mohou být obsažené. Nově zavedená opatření, jimiž jsou elektronická výrobní čísla na balení léků dostupných na lékařský předpis, umožňující jejich vysledovatelnost od výrobce až k pacientovi, omezení manipulace při přebalení a posílení kontrol u výrobců a velkoobchodníků, představují konkrétní krok na cestě vpřed, který bude zajišťovat lidem a pacientům v Evropě vyšší úroveň bezpečnosti.

A konečně chci poukázat na pokrok dosažený v rámci tohoto dokumentu ve vztahu k internetovým prodejům léčivých přípravků. Vzhledem k tomu, že 50 % léčiv nakupovaných na internetu jsou padělky, stanovuje dokument jednotné logo, jež bude sloužit k identifikaci legálních internetových lékáren. Je ovšem pochopitelně na samotných evropských občanech, aby zůstali bdělí, uskutečňují-li nákupy takového charakteru přes internet.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Padělané léčivé přípravky představují reálnou hrozbu pro celý farmaceutický systém v Evropě, protože kromě nebezpečí, kterému jsou vystaveni pacienti užíváním takových přípravků, dochází i k poklesu všeobecné důvěry veřejnosti v kvalitu léčivých přípravků dostupných v lékárnách. Množství padělaných léčivých přípravků roste v EU nesmírně rychle. Tyto přípravky mohou obsahovat složky horší jakosti nebo napodobeniny či v nich nemusí být účinné složky v žádné podobě, případně jejich dávky mohou být nesprávné. I když je, na rozdíl od jiných regionů, rozměr tohoto problému v Evropě stále ještě relativně malý, hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť si myslím, že se vyskytuje řada faktorů, které naznačují, že je potřeba rychle opatření na evropské úrovni přijmout. Nová směrnice bude zahrnovat sankce vůči výrobcům padělaných léčivých přípravků, posílené bezpečnostní předpisy a systém pro ověřování, jehož cílem je zabraňovat vstupu nebezpečných léčivých přípravků na evropský trh.

Jeden aspekt, který se mi zdá povzbudivý, je to, že se Evropskému parlamentu podařilo doplnit do návrhu nařízení Evropské komise otázku prodeje těchto výrobků prostřednictvím internetu, což je hlavní kanál pro vstup padělaných léčivých přípravků na trh EU.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. − (PL) V dnešním hlasování jsem hlasovala pro zprávu paní Matiasové o padělaných léčivých přípravcích. Domnívám se, že dnes přijatý dokument omezí rostoucí problém padělaných léčivých přípravků a zavede dobře fungující systém pro sledování evropského trhu, od výrobce až k pacientovi. Jsem přesvědčena, že je nutná koordinace mezi různými vnitrostátními a mezinárodními orgány, a my schválením této zprávy uděláme krok kupředu směrem k posilování této spolupráce. Domnívám se, že problém padělaných léčivých přípravků v Evropě je závažnou otázkou, a Evropský parlament tím, že přijímá zprávu, vysílá jasný vzkaz Komisi, že pouze účinná spolupráce a účinné prosazování sankcí umožní tuto praxi omezit. Děkuji.

  David Martin (S&D), písemně. − Padělané léčivé přípravky jsou již rozšířené v rozvojovém světě, kde 20–30 % léčivých přípravků na trhu jsou padělky. Ve zvyšující se míře jsou nyní nacházeny i v EU. Přibližně 1 % léčivých přípravků prodávaných v Evropě je podle odhadů padělaných. Tato nová dohoda, kterou vítám, zavede povinné bezpečnostní prvky, jako je pečeť nebo výrobní číslo pro léčivé přípravky dostupné na lékařský předpis. To umožní jejich vysledovatelnost. Generika zařazena do požadavků nebudou, pokud by nenastal případ, kdy by některému z nich jednoznačně hrozilo, že dojde k jeho padělání.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Navrhovaná zpráva je dobrým pokračováním práce, která byla provedena v uplynulém volebním období. Návrh Komise se přes veškerá doporučení vyhýbá konkrétnímu vymezení definic. Takové pojetí by mohlo mít za následek, že ochrana pacientů jako spotřebitelů léčivých přípravků by nebyla úplná a vymahatelná. Proto vítám pozměňovací návrh 120, který výrazným způsobem původní návrh Komise zpřesňuje. Velice pozitivní je definice „padělaného léčivého přípravku“. Výborný je také návrh, který se týká „dodavatelských řetězců“, kterým se v případě schválení zvyšuje právo pacientů na ochranu. Za naprosto nezbytné považuji prosazení bodu odůvodnění 5c pozměňovacího návrhu 120, který dává možnost vymáhání a kontroly dodržování pravidel EU. Pozměňovací návrh dává do souladu předpisy EU se závěry Soudního dvora. V této souvislosti také návrh podporuje vlastní aktivitu členských států ke zvýšení ochrany spotřebitelů.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Pozměňovací návrhy Parlamentu nepožadují, aby byl bezpečnostní systém rozšířen i na volně prodejné léky. Naši občané nicméně nakupují větší počty právě těchto léků. Jejich zdraví je proto ohroženo. Nepožadují ani to, aby Evropská agentura pro léčivé přípravky uplatňovala plnou transparentnost ohledně svého výzkumu a dohod mezi svými úředníky a farmaceutickými společnostmi. To je přitom nezbytné. Skandální případ s benfluorexem, známým ve Francii pod názvem Mediator, je důkazem toho, proč je důvod k obavám. Předložené pozměňovací návrhy se nicméně ubírají správným směrem: mám na mysli zejména ty, které se týkají ověřování pravosti internetových stránek a návrhy ohledně sankcí. Hlasuji proto pro zprávu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Protože se jedná o velmi závažný problém, který ohrožuje veřejné zdraví v EU, domnívám se, že provedení nových pravidel je klíčové opatření k zajištění ochrany pacientů před padělanými léčivými přípravky. Evropské komisi jsem proto dne 23. dubna 2010 položil otázku týkající se společné operace zahrnující 27 členských států a nazvané „Medi-Fake“, díky níž bylo v tehdejší době zabaveno 23 milionů padělaných tablet během pouhých dvou měsíců.

Takže jsem vždy podporoval přísná opatření v boji proti této situaci, jako způsob, jak bychom obchod, který představuje 45 miliard EUR zisku pro jisté zločinecké sítě, potlačili. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro legislativní usnesení o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/83/ES, pokud jde o zabránění vstupu léčivých přípravků, které jsou padělané, pokud jde o identifikační údaje a údaje o jejich historii či původu, do legálního dodavatelského řetězce, neboť se domnívám, že pozitivním způsobem posiluje opatření proti padělaným léčivým přípravkům a jejich distribuci, a tudíž zlepšuje ochranu občanů. Dále si myslím, že je velmi dodře, že se postoj Parlamentu posiluje transparentnost a právo na informace jako prostředku, jak zabránit této nelegální činnosti. Považuji za důležité, že se zaměřuje na zlepšení preventivních opatření ve vztahu k dodávkám padělaných léčivých přípravků prostřednictvím internetu. Podporuji zintenzivnění legálního boje proti distribuci těchto léčivých přípravků prostřednictvím internetu, neboť ve většině případů vstupují padělané léčivé přípravky na evropský trh právě touto cestou. Hlasoval jsem pro dokument, neboť pozměňovací návrhy značně zlepšují text předložený Komisí – posilují opatření kontroly, zvyšují transparentnost, zlepšují přístup k informacím, a tudíž umožňují lepší ochranu občanů.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Prezident Jacques Chirac řekl, že nejvíce netolerovatelnou nerovností je nerovnost v oblasti zdraví. Hlasoval jsem tedy pro tuto zprávu, která se zaměřuje na oblast zdraví, a tak také na ochranu spotřebitelů. Padělané léčivé přípravky jsou zlem, které jsme dlouho přehlíželi. Zatímco padělky evidentně míří do rozvojových zemí, protože náklady na legální léčivé přípravky jsou tam často mimo dosah většiny obyvatel, přičemž kontroly jsou až na výjimečné případy neúčinné, či v zásadě neexistují, pozorujeme rovněž stále víc padělaných léčivých přípravků vstupujících do Evropské unie, zejména prostřednictvím internetu. Tp představuje zvyšující se hrozbu pro veřejné zdraví a bezpečnost obecně a takový problém existuje po celém světě.

EU musí zůstat bdělá a energicky prosazovat cílevědomou politiku proti této nepřijatelné korupci. V současné době je těžké její hospodářské dopady vyčíslit, neboť výroba se stala průmyslovější. Je to mravní a etický problém, který podrývá důvěryhodnost i účelnost našich zdravotních systémů. Proto by měl boj proti padělaným léčivým přípravkům apelovat na svědomí politických představitelů po celém světě.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Plně zprávu Marisy Matiasové podporuji. Domnívám se ovšem, že opatření navržená ve zprávě budou nedostatečná. Je zapotřebí vypracovat a učinit závazným pro všechny členské státy EU balíček opatření týkajících se odpovědnosti za distribuci, poskytovanou pomoc, výrobu a realizaci padělaných léčivých přípravků. Opatření by měla obnášet ztrátu licence dodavatelů a distributorů padělaného léčivého přípravku, nejvyšší pokuty a trestní odpovědnost týkající se všech lidí, kteří jsou s nelegální činností v oblasti obchodování s léčivými přípravky spojeni. Odpovědnost viníků by neměla být nižší, než je stanovena v případě dealerů drog. Pouze tak můžeme zastavit distribuci padělaných produktů a vymýtit černý trh s léčivými přípravky.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Lidské zdraví je největší majetek naší společnosti a my bychom měli využívat vhodné způsoby k zajištění jeho podpory a jeho udržení. Vyšším výskytem padělaných léčivých přípravků je víc a víc pacientů, včetně pacientů v Evropě, vystavováno nedozírným rizikům, jejichž následkem mohou tito lidé dokonce zemřít. Hlasoval jsem však proti této zprávě, neboť navrhovaná opatření, zejména v tom, co říkají o kontrolách dovozu, jsou podle mne nedostatečná.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože boj proti padělaným léčivým přípravkům představuje podstatný problém v celé EU, a my proto potřebujeme radikální opatření zaměřená na to, aby padělané léčivé přípravky, jež by mohly mít nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo dokonce životy, nevstupovaly na trh. Musíme zajistit, aby se ke spotřebiteli dostaly pouze bezpečné a účinné léky, a musíme skoncovat se zločineckými gangy, které profitují z padělání léčiv. Musíme udělat vše pro to, abychom zajistili, že bude v EU platit přísný systém označování pro léky dostupné na lékařský předpis, včetně bezpečnostních štítků, které by potvrzovaly výrobce a dodavatele. Mám pocit, že by měly existovat tvrdší tresty pro padělatele léčivých přípravků a že kontrolní mechanismy musí efektivně fungovat v celé EU, včetně všech vazeb s řetězcem zásobování léky. Zvláštní pozornost a bezpečnostní opatření je třeba uplatnit ve vztahu k prodeji léčivých přípravků po internetu, kde je nutné zavést přísné licenční systémy a systémy pro sledování a kontrolu. Všechny členské státy musí přijmout veškerá opatření požadovaná k efektivnímu fungování systému, který varuje veřejnost před nebezpečím padělaných léčivých přípravků nebo léčivých přípravků nízké jakosti, a dokonce vytváří možnost, aby byly takové léčivé přípravky odstraněny z trhu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva je založena na návrhu Komise, jehož cílem je zabraňovat vstupu padělaných léčivých přípravků do dodavatelského řetězce, a obrací tak pozornost k otázce, která mezi Evropany vyvolává rostoucí znepokojení: kvalitě a bezpečnosti léčivých přípravků, které užívají. Měli bychom vyzdvihnout pozitivní dopad tohoto návrhu, který podporuje debatu na klíčové téma, s konečným cílem bojovat proti padělaným léčivům. Ve skutečnosti je padělání léčivých přípravků trestný čin, který odpírá pacientům léčebnou péči, jež potřebují, a poškozuje jejich zdraví, eventuálně může způsobit jejich smrt. Hlavním cílem směrnice, jak zpravodajka správně zdůrazňuje, by měla být ochrana veřejného zdraví. Tento cíl se musí odrazit v právním základu směrnice. Zdá se mi také jako zásadní zabezpečit distribuční síť pro léčivé přípravky tím, že budou stanoveny jasné a přesné definice, nejen ohledně oblasti působnosti směrnice, ale týkající se rovněž rolí a odpovědností různých stran zapojených do dodavatelského řetězce: maloobchodníků, distributorů, zprostředkovatelů. Hlasovala jsem pro, neboť se domnívám, že je důležité podporovat legislativní opatření k této věci, abychom mohli čelit této narůstající hrozbě pro zdraví a zvýšili bezpečnost pacientů.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. − V EU znepokojivě narůstá počet léčivých přípravků, které jsou padělané, pokud jde o identifikační údaje a údaje o jejich historii či původu. Směrnice zavádí povinné bezpečnostní prvky týkající se všech léčivých přípravků na lékařský předpis a systém včasného varování; harmonizované bezpečnostní prvky k ověření pravosti a identifikaci každého balení, což poskytuje průkazné důkazy o falšování léčivých přípravků podléhajících lékařskému předpisu (možnost vyloučení některých přípravků na základě posouzení rizik); nezavádí bezpečnostní prvky pro léčivé přípravky, jež nejsou na lékařský předpis, pokud z posouzení rizik nevyplyne riziko padělání a následně hrozba pro veřejné zdraví; vysledovatelnost: bude existovat jednoznačný identifikátor pro bezpečnostní prvky (např. sériové číslo), který umožní ověření pravosti výrobku a jednotlivých balení v celém dodavatelském řetězci až na úroveň lékáren; navíc budou muset členské státy vytvořit systémy s cílem zabránit tomu, aby se podezřelé léčivé přípravky dostaly k pacientům; internetové prodeje: podmínky dodávek léčivých přípravků veřejnosti určují členské státy; vyšší transparentnost, pokud jde o velkoobchodní distributory; musí se použít sankce za porušení vnitrostátních ustanovení.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Po značkových výrobcích a cigaretách se padělání rozšířilo na trh s léčivými přípravky a sedm milionů léčivých přípravků zabavených každý rok tvoří přibližně 5 % všech padělků. Výzva pro evropské orgány, soudní, ale i celní, je obrovská: musí dohledat původce a potlačovat toto obchodování, jež ohrožuje miliony lidí po celém světě. Vítám proto dohodu dosaženou mezi Parlamentem a Radou s cílem zavést jednotný právní rámec napříč 27 členskými státy, a tak omezit riziko padělaných léčivých přípravků. Hlavní výhody toho bych zmínila: zásada kaskád odpovědnosti zahrnující všechny aktéry v řetězci – držitele výrobního povolení, velkoobchodní distributory, zprostředkovatele atd.; závazné používání bezpečnostních prvků (výrobní číslo nebo pečeť) na balení léků na lékařský předpis; zavedení přísnějších pravidel pro kontroly prováděné ve spolupráci s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky; a vypracování seznamu subjektů, jež mají povolení prodávat výrobky prostřednictvím zásilkového obchodu.

Závěrem bych ráda uvedla, že se jedná o velmi důležitý právní předpis. Je však nutná mezinárodní spolupráce a kyberkontroly, mají-li se odstranit falšovaná Viagra, přípravky na hubnutí, pleťové krémy aj., které jsou dostupné kliknutím myši.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Rád bych poblahopřál paní Matiasové za její vynikající práci. Padělané léčivé přípravky jsou „tichými zabijáky“, dokonce i když nemají žádný účinek, neboť obsahují toxické látky, které poškozují nebo dokonce zabíjejí ty, kdo je užívají. To, že nemáme rámcový zákon, povzbuzuje padělání, což je organizovaný zločin.

Zaznamenali jsme nepřiměřený vzestup této trestné činnosti a 400% nárůst počtu zabavených padělaných léčivých přípravků od roku 2005. Odhaduje se, že v současné době je 1 % léčivých přípravků, které se prodávají evropské veřejnosti prostřednictvím legálního dodavatelského řetězce, padělaných, a toto číslo se zvyšuje. V jiných částech světa může být v prodeji padělaných až 30 % léčivých přípravků. Kromě toho se stále ve větší míře padělají inovativní a život zachraňující léky.

Proto jsme dnes schválili nový právní předpis, jehož cílem je zabraňovat vstupu padělaných léčivých přípravků do legálního dodavatelského řetězce a chránit bezpečnost pacientů. Předpis se týká i otázky internetových prodejů a zavádí nová opatření pro bezpečnost a vysledovatelnost, ale i sankce padělatelům, s cílem předejít tomu, aby se padělané léčivé přípravky prodávaly občanům Evropské unie.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Abychom byli schopni lépe ochránit distribuční síť léčivých přípravků, je nesmírně důležité mít jasné definice nejen ohledně oblasti působnosti, ale také jasné definice týkající se různých aktérů v dodavatelském řetězci. Co vlastně je padělaný léčivý přípravek? Co je účinná a pomocná látka? Návrh Komise neposkytuje potřebnou jasnost. Totéž se týká definicí různých aktérů v dodavatelském řetězci, které by vyjasnily jejich role a odpovědnosti. Je třeba, abychom odlišovali mezi těmi aktéry, kteří jsou již formálně uznáni – a jejichž role je považována za spolehlivou –, a těmi, kdo do této kategorie nespadají, třebaže jsou relevantní ve vztahu k odpovědnosti distribučního řetězce.

Proto je důležité rozlišovat mezi obchodníky a zprostředkovateli a také vyjasnit, jaké jsou jejich role a odpovědnosti. Platí to i pro ostatní aktéry, jako například dopravce nebo paralelní obchodníky. Směrnice by měla bránit nejasnostem a neměla by dávat jakýkoli prostor pro „šedé“ oblasti. Měla by jednoznačně určovat, kteří aktéři mohou v této oblasti činnost vykonávat a za jakých podmínek. Jasnější definice budou znamenat jednodušší provádění.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. − Příležitosti pro prodej padělaných léčivých přípravků se v posledních letech rapidně zvýšily. Stále rostoucí riziko, že tyto léčivé přípravky vstoupí do dodavatelského řetězce, znamená, že musíme v této oblasti urychleně modernizovat legislativu. Zejména regulace prodejů uskutečňovaných po internetu je, jak každý ví, obtížná a lze ji úspěšně zvládnout jen na mezinárodní úrovni. V návrhu Komise tato otázka řešena nebyla, a tak přispěla práce výboru ENVI k jeho výraznému zlepšení rozšířením o další důležitou oblast ochrany spotřebitelů, kteří nakupují léčivé přípravky na internetu. Z povahy internetu však plyne, že riziko vyloučit nemůžeme. Musí být zlepšena informovanost spotřebitelů o daném riziku, takže vítám začlenění kampaní zvyšujících povědomí veřejnosti, jež byly jako součást kompromisu dohodnuty. Komise má ojedinělé postavení, aby vzdělávací kampaně pro veřejnost koordinovala, a musí zajistit, aby členské státy dostály v této oblasti svým povinnostem.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) V EU došlo ke znepokojivému nárůstu padělaných léčivých přípravků. Mohou obsahovat složky horší jakosti, napodobeniny látek, případně nesprávné dávky, ať už jde o složky účinné či nikoli, nebo v nich nemusí být účinné složky vůbec, a tak vystavují pacienta vážnému nebezpečí. Pro průmysl přesáhnou přímé a nepřímé náklady sociálního zabezpečení v případě, že nic v této věci nepodnikneme, dozajista více než 10 miliard EUR. Spolu se skupinou Zelených / Evropské svobodné aliance v Evropském parlamentu tuto dohodu podporuji. Modernizují se jí stávající pravidla a zavádí bezpečnostní prvky, jimiž se zajistí identifikace, pravost a vysledovatelnost přípravku, a zároveň zregulujeme prodeje léčivých přípravků prodávaných prostřednictvím internetu. To je jedna z hlavních cest, díky které tyto padělané léky skončí na evropském trhu. Podle odhadů je více než 50 % léčivých přípravků nakupovaných přes internet na stránkách, které nespecifikují příslušnou aktuální fyzickou adresu provozovatele, padělaných.

Je na místě tedy odlišit mezi legitimním zásilkovým prodejem či internetovou lékárnou a nelegálním distribučním řetězcem, který zahrnuje nekontrolované nákupy na internetu. Legitimní lékárna provozující zásilkový prodej léků musí být napojena na legálně registrovanou lékárnu a je třeba, abychom zaručili, že každá z legitimních lékáren se zásilkovým prodejem bude dodržovat zákonné požadavky, které platí pro lékárny v členském státě, kde je lékárna v té době zákonným způsobem usazena.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. − Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která má za cíl zabraňovat vstupu padělaných léčivých přípravků do legálního dodavatelského řetězce a má v úmyslu zvýšit harmonizaci, zlepšit dohledatelnost a zajistit to, aby sankce byly odrazující a účinné. V případě, že se jedná o řešení otázky léků, pacient musí být prioritou.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro zprávu, neboť poskytuje nový základ boji proti padělaným léčivým přípravkům. Došlo k postupnému vývoji. Ačkoli se začalo paděláním druhů léčivých přípravků, které jsou k padělání náchylné, přistoupilo se později k padělání dalších léků i v chráněném balení. Zabraňováno uvádění léčivých přípravků na trh je prováděním šetření a posuzováním čitelnosti údajů. Je zajištěna lepší ochrana pro spotřebitele. Náklady pro průmysl se dají zvládnout.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Dámy a pánové, množství padělaných léčivých přípravků vstupujících do EU roste závratnou rychlostí. Je to znepokojivé zejména pro země, jako je Litva, které tvoří součást východní hranice EU. Východní Evropa je hlavní trasou obchodu s padělanými léčivými přípravky v ceně miliard. Je to velký problém – Komise uvádí, že objem padělaných léčivých přípravků prodávaných v legálním dodavatelském řetězci v Evropě dosahuje 1,5 milionu balení ročně. Ještě znepokojivější je ale to, že objemy se zvyšují až o 20 %. Padělané léčivé přípravky jsou tiší zabijáci. Lidé, kteří je distribuují, jsou nebezpeční zločinci a mělo by se na ně jako na zločince pohlížet. Sankce za padělání léčiv by měly být stejné jako v případě obchodování s drogami. To bude vyžadovat lepší koordinaci mezi různými vnitrostátními a mezinárodními institucemi. Musíme učinit přítrž prodeji padělaných léčivých přípravků prostřednictvím internetu, jelikož internet je jednou z hlavních cest, jak padělané léčivé přípravky vstupují na evropský trh. Podle Světové zdravotnické organizace tvoří 50 % léčivých přípravků prodávaných prostřednictvím internetu padělky. Myslím si, že upozorňovat veřejnost na rizika spojená s nakupováním léčivých přípravků na internetu by mělo být jednou z našich priorit.

  Jaroslaw Leszek Walesa (PPE) , písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro legislativní návrh usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/83/ES, pokud jde o zabránění vstupu léčivých přípravků, které jsou padělané, pokud jde o identifikační údaje a údaje o jejich historii či původu, do legálního dodavatelského řetězce. Nemůže být žádných pochyb o tom, že výskyt padělaných léčiv v oficiálních distribučních kanálech představuje hrozbu pro celý evropský farmaceutický systém tím, že podkopává důvěru občanů v kvalitu léků nakupovaných v lékárnách či jiných legálních místech.

Za nejvíce znepokojivý aspekt osobně považuji změnu profilu rizika. Až doposud patřily padělané přípravky především ke skupině „lifestylových“ léků, dochází však k dramatickému nárůstu počtu padělaných léčivých přípravků, které mají zachránit život pacienta. Je proto třeba stanovit jasnou a významově jednoznačnou definici „padělaného léčivého přípravku“ a rovněž je důležité definovat veškeré subjekty v distribučním řetězci, jako například prodejce a agenty, kteří musejí vykonávat činnost na základě povolení a řídit se pravidly správné výrobní praxe stejně tak, jako výrobci a distributoři. S ohledem na výše zmíněné se domnívám, že je nezbytné a nanejvýš naléhavé podporovat každé opatření, které má za cíl tento problém minimalizovat.

Návrh usnesení B7-0096/2011

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože se ukázalo, že Komise je pevně odhodlána zlepšit v současnosti užívané systémy financování, které zaručují, že malé a střední podniky budou mít větší přístup ke kapitálu na svůj růst a inovační politiky. Jednou z věcí, která je v době nynější hospodářské krize důležitá, je odstranění přílišného „byrokratického“ efektu současných systémů podpory EU. Souhlasím sice s opatřeními navrhovanými v tomto usnesení, rád bych však Komisi upozornil na potřebu pokročit s ambicióznějším opatřením, iniciativou „Small Business Act“, pro programové období po roce 2013. Nesmíme zapomínat na to, že v současné situaci je více než kdy dříve důležité, aby se malým a středním podnikům dostávalo silné institucionální a finanční podpory, jelikož tyto podniky tvoří páteř evropského hospodářství a jejich růst je možný jedině za předpokladu, že budou k dispozici přiměřené a udržitelné finanční nástroje.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto důležitou zprávu o praktických aspektech revize nástrojů EU na podporu financování malých a středních podniků v příštím programovém období. Dvacet tři milionů malých a středních podniků v EU, tedy 99 % všech podniků, poskytuje více než 100 milionů pracovních míst, výrazně přispívá k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a tvorbě pracovních míst, je hlavním zdrojem inovací a hraje zásadní roli v udržení a zvýšení zaměstnanosti. Omezený přístup k finančním prostředkům pro ně je ovšem hlavní překážkou jejich vytváření a růstu, zejména když čelí současné finanční a hospodářské krizi. Proto se ztotožňuji s požadavkem uvedeným v usnesení, aby byly v rámci rozpočtu EU výrazně navýšeny finanční prostředky pro inovativní nástroje financování, a byly tak uspokojeny finanční potřeby malých a středních podniků, a to i ve světle strategie Evropa 2020. Nutno však podotknout, že současná finančněprávní úprava EU pro použití evropských finančních prostředků a programů je zbytečně složitá a časová i finanční náročnost splnění těchto požadavků je zcela neúměrná výhodám, které příjemcům financování tato podpora skýtá. Souhlasím tedy s požadavkem, aby Komise navrhla jednodušší a méně nákladná pravidla a pokyny, zejména u programů, které jsou určeny na podporu financování malých a středních podniků v malém rozsahu.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. − (IT) V říjnu loňského roku představila Evropská komise politický dokument s názvem „Průmyslová politika pro věk globalizace“, který obsahuje řadu konkrétních iniciativ, jejichž účelem je dodat evropské průmyslové politice silný impuls.

Malé a střední podniky jsou, jak řekl včera na půdě Parlamentu komisař Tajani, „krví“ našeho hospodářského rozvoje. Jedno pracovní místo ze čtyř závisí na průmyslovém sektoru, stejně jako naše globální konkurenceschopnost, inovace a výzkum. Chceme-li odstranit byrokratické překážky a zjednodušit pravidla, potřebujeme odhodlanost a koordinaci evropských a vnitrostátních institucí, bank a malých a středních podniků. V posledních měsících jsme učinili velký pokrok v souvislosti s přijetím směrnice o opožděných platbách, ochranou obchodních známek a produktů, možnostmi rozvoje zelené ekonomiky a novými politikami zaměřenými na cestovní ruch, před námi je však ještě spousta práce.

Mnohé společnosti v EU jsou závislé na finančních prostředcích EU a pobídkách, a právě proto je nutné zajistit a usnadnit přístup k úvěrům. Jde o skutečně prioritní cíl a já doufám, že mu bude věnována velká pozornost při revizi Small Business Act, kterou komisař Tajani osobně představí 23. února v Římě.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení. Malé a střední podniky v EU představují 99 % všech podniků a poskytují více než 100 milionů pracovních míst. Výrazně přispívají k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních míst. Hlavní překážkou jejich vzniku a růstu je ovšem omezený přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům, přičemž současná finanční a hospodářská krize tyto možnosti ještě dále zhoršila. Bankovní sektor požaduje větší zajištění a vyšší rizikové prémie. Jsem přesvědčen, že pro zajištění životaschopnosti, růstu a potenciálu k vytváření pracovních míst v tomto odvětví je dostupnost systémů zajišťování úvěrů a půjček nezbytně nutná. Velkou pozornost je nutné věnovat i půjčkám pro malé a střední podniky ze strany Evropské investiční banky, neboť v roce 2008 bylo na tuto oblast vyčleněno 15 miliard EUR, podle průzkumu se však jen malá část těchto peněz dostala k malým a středním podnikům, jelikož banky spravující půjčky v jednotlivých členských státech zpřísnily pravidla pro poskytování bankovních úvěrů. Jsem přesvědčen, že Evropská komise musí přijmout nezbytná opatření, aby zajistila, aby se vyčleněné finanční prostředky dostaly do rukou malých a středních podniků, a tak se zajistila životaschopnost a růst tohoto velmi důležitého odvětví.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Jsem ohromen počtem malých a středních podniků v Evropské unii – 23 milionů, a počtem pracovních míst, která tyto podniky poskytují – 100 milionů. Tyto údaje jasně ukazují, že musíme posílit systém financování tohoto odvětví. Evropský systém financování je však různorodý a komplikovaný. Souhlasím s autory návrhu usnesení, že systém musí být ve finančním období 2014–2020 maximálně soudržný. Podporuji myšlenku autorů požadovat, aby Komise vybízela členské státy k provedení potřebných reforem. Malé a střední podniky se setkávají v rámci jednotného trhu, dostává se jim však nestejně vysoké podpory v rámci jejich vnitrostátního prostředí. Současně souhlasím s výhodami jednotného kontaktního místa pro všechny finanční nástroje EU určené pro malé a střední podniky jakožto řešení pro vyvažování vnitrostátních systémů podpory a příslušných evropských systémů.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Krize zaměstnanosti je více než dostatečným důvodem pro přijetí dokumentu, který apelováním na použití zásady subsidiarity v oblasti důchodů konečně uznává fakt, že při přestavbě sociální Evropy musí hrát hlavní úlohu vlády. Skutečnou změnu směrem k obnově by přineslo jen odvážné rozhodnutí navracející se ke kořenům demokracie vycházející z reforem na poli zaměstnanosti, které zvyšují atraktivitu práce, a z mzdového federalismu, který by zohledňoval odlišné životní náklady v jednotlivých evropských regionech, v rámci čehož by byly nově stanoveny výše mezd i důchody. Chtěla bych upozornit, že zásadní úlohu v tom všem mají malé a střední podniky. V Evropě je jich obrovský počet, což znamená, že vytvářejí pracovní místa a udržitelnost. Snížíme-li ceny práce prostřednictvím snížení daní a poskytneme-li našim malým podnikům možnost dále fungovat a investovat v regionu, bude to důležitý posun na cestě k zrovnoprávnění příspěvků zaplacených pro starší generace a zajištění budoucího jistého a kvalitního života pro generace mladší.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Nutno podotknout, že velký počet malých a středních podniků bude, pokud jde o vnější financování, nadále závislý na úvěrech a půjčkách. Musíme upozornit na to, že bankovní sektor, který je stále citlivější na otázky kapitálu a rizika, požaduje stále větší zajištění a vyšší rizikové prémie, což je v tomto velmi velkém odvětví hospodářství příčinou nedostatečného financování a zmařených podnikatelských a pracovních příležitostí. S ohledem na to se domnívám, že dostupnost zajišťování úvěrů a půjček má zásadní význam pro využití potenciálu malých a středních podniků v oblasti růstu a pracovních míst. Je tudíž nutné uvést stávající programy na vnitrostátní úrovni a úrovni EU na stejnou úroveň. Je velmi důležité pokračovat se zaváděním zajišťovacích nástrojů v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), nástroje pro sdílení rizik a financování v rámci sedmého rámcového programu a strukturálních fondů (JEREMIE). Jejich řádnému provádění v současnosti brání příliš složité administrativní postupy, Komise by tudíž měla čerpání strukturálních fondů v souvislosti s finančními nástroji malých a středních podniků usnadnit, zejména pokud jde o financování revolvingových fondů pro financování zajištění, a současně zabránit vytváření duplicitních struktur ke stávajícím systémům.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Vzhledem k tomu, že vnější financování mnoha malých a středních podniků závisí na úvěrech a půjčkách, je třeba vytvořit programy zajišťování úvěrů a půjček a v tomto směru zvýšit úlohu Evropské investiční banky. Komise by se rovněž měla zasadit o odstranění překážek na trhu rizikového kapitálu a dluhopisů, které brání rozvoji těchto trhů v Evropě, a rozšířit nástroje pro sdílení rizika na investice do vlastního kapitálu. S tím souvisí nutnost zvýšení povědomí o rizicích mnoha národních systémů daní a podpor motivujících k dluhovému financování a odrazujících od financování prostřednictvím zvyšování základního kapitálu. Za vážný problém považuji složitost finančních předpisů EU a pokynů pro evropské finanční nástroje, zejména jsou-li evropské fondy a programy využívány na podporu jednotlivých podniků poskytováním poměrně nízkých finančních částek. Časové a finanční nároky na splnění požadavků těchto předpisů jsou naprosto neúměrné přínosu, který konečný příjemce finančních prostředků získá. Nevyhovující je rovněž roztříštěnost programů na podporu MSP. Komise by měla zajistit, aby CIP, 7. rámcový program a JEREMIE byly více provázané a aby pro ně bylo vytvořeno jednotné kontaktní místo, kde by MSP mohly získat přehledné a ucelené informace o možnostech využití těchto nástrojů.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Dvacet tři milionů malých a středních podniků v EU má klíčový význam pro hospodářský růst, sociální soudržnost a vytváření pracovních míst. Ráda bych vyjádřila politování nad tím, že malé a střední podniky mají omezený přístup k finančním prostředkům, což se ještě zhoršuje v době současné finanční a hospodářské krize. Dostupnost úvěrů a jejich zajištění má zásadní význam pro to, aby malé a střední podniky mohly využít svůj potenciál růstu a zaměstnanosti. Vítám vytvoření nového nástroje EU pro mikrofinancování pracovních míst s názvem Progress. Podporuji zavádění zajišťovacích nástrojů v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace, nástroje pro sdílení rizik a financování v rámci sedmého rámcového programu a strukturálních fondů a iniciativu společné akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě. Vyzývám však Komisi, aby čerpání ze strukturálních fondů usnadnila a zvýšila jeho pružnost ve vztahu k programům financování malých a středních podniků. Dále vyzývám, aby bylo navýšeno financování inovativních finančních nástrojů v rozpočtu EU a vznikla zjednodušená a méně nákladná pravidla a pokyny.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že specifické strategie, opatření a akční plány Evropské komise týkající se malých a středních evropských podniků je třeba zdokonalit. Podporuji vznik nového evropského nástroje pro poskytování mikrofinancování pro zaměstnanost a zlepšení právní úpravy EU a přístupu malých a středních podniků na jednotný trh a k financování.

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Malé a střední podniky v Evropě vytvářejí na 100 milionů pracovních míst, jsou tudíž páteří evropského hospodářství. Pouze dvě procenta z nich však mají přístup k finančním prostředkům EU. Proto jsem hlasovala pro návrh usnesení přijatý Evropským parlamentem, který požaduje, aby byla v příštím programovém období (2014–2020) věnována financování malých a středních podniků mimořádná pozornost, a to s využitím inovativních nástrojů financování. Vítám tento jasný signál, který Parlament vůči Komisi a Radě vyslal: vyzývá je, aby odstranily administrativní překážky, které je pro malé a střední podniky obzvláště obtížné překonat a které těmto podnikům brání v přístupu k finančním prostředkům EU a programům podpory.

  Diane Dodds (NI), písemně. − Malé a střední podniky sehrají rozhodující úlohu při oživení ekonomik v celé Evropě, které v současnosti procházejí hospodářskou recesí, či přinejlepším mírným hospodářským růstem. V mém volebním obvodu v Severním Irsku lze za malé a střední podniky označit 98 % všech společností. Je nutné, aby se malým a středním podnikům dostalo maximální podpory, aby mohly svou úlohu v rámci hospodářské obnovy sehrát. Ovšem s čím se nyní potýkají? Jsou pod tlakem bank v souvislosti s úvěry, které již mají nebo si chtějí vzít, přičemž tyto úvěry jsou nezbytné k jejich přežití. EU musí proto hledat způsoby, jak povzbudit banky, aby půjčky poskytovaly, a současně zajistit, aby byly na úrovni EU zavedeny takové mechanismy, které zajistí dostupnost podpory pro malé a střední podniky.

Současně programy je nutné vzájemně propojit a zjednodušit, aby žádání o ně a přístup k nim byly snazší. Mnohé malé a střední podniky, které jsou již tak zavaleny byrokracií EU, mají omezenou pracovní sílu a zkrátka nemají kapacitu ani čas na to, aby proces podání žádosti v jeho současné podobě absolvovali. Při tvorbě některých programů dokonce nikdo ani nepomyslel na to, kdo tyto programy skutečně potřebuje. Stávající programy mohou pomoci, musí však být snazší takovou pomoc získat.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, neboť jsem zastáncem změny ohledně přístupu malých a středních podniků k evropským finančním prostředkům, které jsou důležitým zdrojem pro jejich vznik a růst, i při vědomí dopadů současné finanční a hospodářské krize, která problém těchto společností v přístupu k financím z veřejných i soukromých zdrojů ještě vyostřila.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V Evropské unii je zhruba 23 milionů malých a středních podniků. Jejich přínos pro národní hospodářství a jejich potenciál růstu pro trh práce jsou nepopiratelné. Jedním z příkladů je Portugalsko: přibližně 300 tisíc malých a středních podniků představuje více než 99 % celkového počtu společností a je přímo odpovědných za více než 2 miliony pracovních míst, přičemž jejich společný obrat činí zhruba 170 miliard EUR. V důsledku nedávné hospodářské krize se schopnost financování těchto malých a středních podniků, která byla již předtím omezená, dále výrazně snížila, konkrétně vinou ještě přísnějších úvěrových podmínek stanovených bankovním sektorem. Opět tak vzrostl význam fungování systému financování malých a středních podniků, zejména prostřednictvím většího objemu prostředků vyčleněného z rozpočtu Unie v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace ze strukturálních fondů a sedmého rámcového programu. Současně je nutné postupně odstraňovat nedostatky trhu a odstraňovat i administrativní překážky. Musí být v pravý čas přijata správná opatření, aby vnitrostátní ekonomiky členských států mohly využít svůj potenciál růstu a přispívat k růstu trhu práce; díky tomu se členské státy budou moci rozvíjet, což povede k sociální soudržnosti.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně – (PT) Předmětem návrhu usnesení jsou praktické aspekty revize nástrojů EU na podporu financování malých a středních podniků v příštím programovém období. Počet malých a středních podniků v Evropě za poslední roky výrazně vzrostl. Tvoří již 99 % celkového počtu podniků, jsou zdrojem zhruba 100 milionů pracovních míst a výrazně přispívají k hospodářskému růstu a sociální soudržnosti. Navzdory tomu je pro ně velmi složité získat finanční prostředky, což se v době současné finanční krize ještě zhoršilo, neboť bankovní sektor zavedl přísné podmínky přístupu k jeho mechanismům financování.

Proto vítám přijetí tohoto usnesení a doufám, že mechanismy financování malých a středních podniků budou výrazně posíleny a dojde ke zjednodušení administrativních postupů, zejména tím, že se sníží počet programů a vnitrostátní programy a programy na úrovni EU se budou navzájem lépe doplňovat.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Tento návrh usnesení je velmi vnitřně rozporný – obsahuje sice některé pozitivní zmínky o opatřeních, která jsou nutná na podporu malých a středních podniků, obhajuje a požaduje však stejné politiky, jako ty, které jsou základem problémů, s nimiž se malé a střední podniky v současnosti potýkají, zejména mám na mysli Pakt o stabilitě a růstu, liberalizaci finančních trhů a takzvanou volnou hospodářskou soutěž. To slouží jedině k ochraně hospodářských a finančních zájmových skupin, které si účtují vysoké ceny a dále zvyšují svůj zisk, ať už při poskytování úvěrů nebo prostřednictvím cen za energie nebo jiné komodity.

Právě nyní však potřebujeme účinnou změnu politiky Unie. Je načase, abychom upustili od Paktu o stabilitě a růstu a jeho nesmyslných kritérií a nahradili jej skutečným paktem pro zaměstnanost a sociální pokrok, který by podněcoval drobné investice, který by mikropodnikům umožnil růst, a podporoval především skupiny – například mladé podnikatele –, které jen stěží hledají příležitost pro uplatnění svých podnikatelských záměrů, a podporoval zaměstnanost s právy a lepší životní podmínky, aby vzrostla kupní síla obyvatel.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. − (IT) Domnívám se, že tento návrh je v některých ohledech pro hospodářské odvětví, které hraje v rámci ekonomiky EU klíčovou roli – pro malé a střední podniky –, dlouho očekávaným opatřením. Přezkum podpůrných nástrojů je namístě i v souvislosti s hospodářskou krizí, která měla pro malé a střední podniky obzvláště zhoubné důsledky, což výmluvně dokládá i zánik 3 250 000 pracovních míst jen v letech 2009 až 2010 (je to více než třetina nových pracovních míst, která v tomto odvětví vznikla). V této souvislosti považuji za důležité zdůraznit spolupráci mezi Evropskou komisí a Evropskou bankou, jež poskytují mimořádnou podporu investicím, které budou moci maximalizovat účinnost programů financování malých a středních podniků. Je především nutné zajistit úvěrovou návaznost prostřednictvím opatření v oblasti likvidity a kapitálových požadavků a nových iniciativ ve třech strategických oblastech, jež mají za cíl posílit konkurenceschopnost společností ve fázi, která je sice stále ještě obtížná, ale zcela jistě s větším zaměřením na rozvoj – jedná se o internacionalizaci, inovace a růst do velikosti. Již přijetím směrnice o opožděných platbách ze strany veřejných orgánů Evropa vyslala důležitý signál na podporu malých a středních podniků, a pokud chce stimulovat hospodářský růst v Evropě, měla by tímto směrem dál pokračovat.

  Louis Grech (S&D), písemně. − Malé a střední podniky jsou nezbytnou součástí páteře evropského hospodářství a jsou hlavním motorem vytváření pracovních míst, hospodářského růstu, sociální soudržnosti a inovací v Evropě. Zapojení a aktivní účast malých a středních podniků jsou pro zlepšení konkurenceschopnosti jednotného trhu nutností. V souvislosti s finanční krizí se jasně ukázalo, že evropské finanční trhy v současnosti nedokážou malým a středním podnikům nabídnout odpovídající mechanismy financování. Inovativní a na růst orientované malé podniky musí navýšit základní kapitál z vnějších zdrojů, protože buď nemají vlastní finanční zdroje, nebo nemají přístup k úvěrovým nástrojům bank. Podnikatelsky vstřícnější prostředí pro mikropodniky a podniky řemeslné výroby by se mělo podporovat s využitím nabídky vysoce kvalitních podpůrných služeb, lepšími právními a fiskálními opatřeními a sociální ochranou nových podnikatelů.

Vhodnější a udržitelné finanční nástroje by měly zajistit, aby malé a střední podniky měly lepší přístup ke kapitálu. Komise by měla zdvojnásobit svou snahu o odstranění byrokracie ve stávajících systémech podpory EU a usnadnit přeshraniční bankovní styk tím, že odstraní veškeré stávající překážky použití konkurenčních zúčtovacích a vypořádacích systémů a bude uplatňovat jednotná pravidla obchodu. Komise by měla provést srovnávací analýzu toho, co je v současnosti pro malé a střední podniky na trhu kapitálových investic dostupné a jaké jsou jejich skutečné potřeby.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, neboť dvacet tři milionů malých a středních podniků v EU, tedy 99 % všech podniků, poskytuje více než 100 milionů pracovních míst, výrazně přispívá k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních míst, je významným zdrojem inovací a hraje zásadní úlohu při udržení a zvýšení zaměstnanosti. Hlavní překážkou jejich vzniku a růstu je ovšem omezený přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům, přičemž tento problém ještě vyostřila současná finanční a hospodářská krize. Bankovní sektor požaduje stále větší zajištění a vyšší rizikové prémie, což je v tomto zvláště rozsáhlém odvětví hospodářství příčinou nedostatečného financování a zmařených podnikatelských a pracovních příležitostí. Dostupnost zajišťování úvěrů a půjček má zásadní význam pro využití potenciálu malých a středních podniků v oblasti růstu a pracovních míst. Souhlasím s tím, že musíme maximálně pracovat na tom, abychom zajistili účinné provádění stávajících finančních nástrojů na vnitrostátní úrovni i úrovni EU, zjednodušili administrativní postupy a usnadnili čerpání strukturálních fondů.

  Tunne Kelam (PPE), písemně. − Hlasoval jsem pro usnesení, neboť zdůrazňuje jeden ze zásadních problémů, jimž v současnosti čelíme. Krize finančního sektoru zapříčinila vzestup požadovaného zajištění a rizikových prémií, a v důsledku toho je mnohem obtížnější získat startovací úvěry a další finanční zdroje. Nemůžeme dovolit, aby malé a střední podniky trpěly větší zátěží a vyššími administrativními náklady. Nemůžeme dovolit krach malých a středních podniků pod tíhou byrokracie a přísnějších pravidel finančního sektoru. Malé a střední podniky jsou hybnou silou našeho hospodářství – neměli bychom je trestat za nesprávné řízení ve finančním sektoru. Je důležité, abychom taková usnesení přijímali dosti často, abychom sami sobě, Komisi i členským státům připomněli, že naší povinností je zajistit udržitelné hospodářství. To je možné jedině za předpokladu, že budeme mít udržitelné malé a střední podniky.

  Jürgen Klute (GUE/NGL), písemně. − (DE) Podpora malých a středních podniků zajistí četná pracovní místa a posílí inovační potenciál evropského hospodářství. Je tedy zcela namístě zajistit přiměřené poskytování půjček kapitálu těmto podnikům, neboť jedině tak budou moci uskutečnit potřebné investice. Ovšem navýšení rizikového kapitálu, které Evropský parlament požaduje, je nutné kategoricky odmítnout. Namísto toho, aby bankám uložil povinnost podporovat reálnou ekonomiku poskytováním vhodných úvěrů, Parlament požaduje, aby bylo pro malé a střední podniky snazší získat příspěvky z investičních fondů a od soukromých společností na kapitálových trzích.

Ve snaze pomoci solidárně všem návrh usnesení volá na pomoc soukromé kapitálové společnosti a chce usnadnit obchodování s těmito společnostmi. Malé podniky by tak ale byly vydány napospas investorům ještě více, než je tomu nyní. Tito investoři často usilují o nesmyslně vysoké dvoumístné zisky, kterých často mohou dosáhnout jedině tak, že z podniků oddělují malé části a postupně je rozprodávají.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Malé a střední evropské podniky mají zásadní význam pro hospodářský růst Evropské unie. Dvacet tři milionů malých a středních podniků odpovídá 99 % evropských společností. Tato čísla sama o sobě vysvětlují, proč chceme a musíme tyto společnosti, které jsou skutečným motorem našeho hospodářství, chránit. Usnesením, o němž jsme dnes hlasovali, jsme se snažili dát Komisi jasný vzkaz: tyto společnosti nelze zanedbávat. Z toho důvodu jsem hlasoval pro v souladu s naším požadavkem, aby se finanční prostředky pro malé a střední podniky navýšily, aby se snížila míra byrokracie a byly upraveny požadavky týkající se získávání finančních prostředků tak, aby je malé a střední podniky mohly skutečně využít, a také aby bylo vyčleněno více peněz na výzkum. Hospodářskou krizi, která Evropu v posledních letech sužuje, je třeba zažehnat, a můžeme jedině doufat, že naše hospodářství oživíme tím, že budeme tyto společnosti podporovat.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení, které výrazně podporuje dlouhodobé provádění zajišťovacích nástrojů v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), nástroje pro sdílení rizik a financování v rámci sedmého rámcového programu a strukturálních fondů (JEREMIE) s cílem posílit poskytování půjček malým a středním podnikům, a iniciativy JASMINE na podporu mikrofinančních institucí; poukazuje na to, že jejich řádnému provádění v současnosti brání příliš složité administrativní postupy, Komise by tudíž měla čerpání strukturálních fondů v souvislosti s finančními nástroji malých a středních podniků usnadnit, zejména pokud jde o financování revolvingových fondů pro financování zajištění, a současně zabránit vytváření duplicitních struktur k těm stávajícím.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) V EU existuje 23 milionů malých a středních podniků, což odpovídá 99 % všech společností a více než 100 milionům pracovních míst. Tyto podniky mají zásadní přínos pro hospodářský růst, sociální soudržnost a vytváření pracovních míst, představují důležitý zdroj inovací a jsou klíčové pro udržení a rozšíření zaměstnanosti.

Co se však týče přístupu k finančním prostředkům, nemají příliš na vybranou, což je hlavní překážkou jejich vzniku a růstu. Současná finanční a hospodářská krize problém jen umocnila. Ve světle strategie Evropa 2020 je proto zásadní, aby byl podstatně navýšen objem finančních prostředků z rozpočtu EU pro inovativní finanční nástroje, a byly tak pokryty potřeby malých a středních podniků.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Malé a střední podniky výrazně přispívají k růstu a mají zásadní přínos pro růst a sociální soudržnost a hrají hlavní úlohu v udržování a zvyšování zaměstnanosti. Hlavní překážkou vytváření a růstu těchto podniků je ovšem omezený přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům, přičemž tento problém ještě vyostřila současná finanční krize. Banky jsou stále méně ochotny financovat rizikovější podnikatelské projekty, inovativní produkty či převody podniků. Proto musíme fungování mechanismů financování malých a středních podniků posílit, podpořit probíhající provádění zajišťovacích nástrojů a navýšit finanční prostředky pro inovativní nástroje financování. Podniky musí mít lepší přístup k nástrojům financování založeným na kapitálu. Rovněž složitost finančněprávní úpravy a administrativní zátěž rozvoj malých a středních podniků omezují. Tudíž je důležité odstranit veškeré administrativní překážky a navrhnout jednodušší a méně nákladná pravidla a pokyny.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Toto je to nejužitečnější usnesení za celé období 2009 až 2011. Upřímně doufám, že autoři usnesení budou pokračovat dále a budou se zabývat otázkami zmírnění daňové zátěže malých a středních podniků, zpřístupní úvěrové financování s nižší sazbou a zlepší komunikaci mezi finančními strukturami EU a malými a středními podniky a konečně se budou zabývat situací v odlehlých regionech EU, například v lotyšském městě Latgale. Vláda tam provádí náležitě naplánovanou a vykalkulovanou likvidaci malých a středních podniků v Latgale tím, že jim brání v přístupu k informacím o stabilizačních fondech, zvyšuje jejich daňové zatížení a posiluje množství kontrolních a represivních fiskálních orgánů. To vše vede k likvidaci daňového základu a v důsledku toho je dnes Lotyšsko na pokraji bankrotu.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Malé a střední podniky poskytují v EU 100 milionů pracovních míst. V důsledku krize se však tyto podniky stále častěji potýkají s problémem financování, neboť většina z nich je financována zvnějšku. Banky jim nyní nabízejí úvěry za přísných podmínek zvýhodněných půjček. Bylo by dobré, kdybychom v tomto směru dokázali nabídnout řešení, které by obnášelo minimální byrokracii a splňovalo požadavky obou stran. Hlasoval jsem pro zprávu, protože malé a střední podniky by podle mne měly být v zájmu udržení stabilního hospodářství finančně podporovány.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení, jelikož malé a střední podniky mají zásadní význam pro hospodářský růst, sociální soudržnost, vytváření pracovních míst a inovace. Je velmi důležité zřídit účinné nástroje na podporu financování malých a středních podniků, přičemž zvláštní pozornost by měla být v příštím programovém období věnována mezaninovým finančním nástrojům, jež by odstranily překážky financování a podpořily vznik a růst nových inovativních podniků, zajistily lepší přístup k evropskému rizikovému kapitálu a trhům s dluhopisy a současně odstranily překážky rozvoje těchto trhů. Souhlasím s návrhem, jehož cílem je vytvářet lepší podmínky pro přístup začínajících a inovativních podniků ke kapitálu. Musíme maximálně pracovat na tom, abychom zajistili účinné provádění stávajících finančních nástrojů na vnitrostátní úrovni i úrovni EU, zjednodušili administrativní postupy a usnadnili čerpání strukturálních fondů. Je velmi důležité, aby členské státy provedly základní reformy v oblasti zdanění malých a středních podniků a systémů na podporu těchto podniků. Současně je nutné navýšit prostředky z rozpočtu EU pro inovativní finanční nástroje, přičemž by mělo být vyčleněno více finančních prostředků na program pro konkurenceschopnost a inovace. Kromě toho je nutné snížit administrativní překážky pro malé a střední podniky, vzájemně sladit řízení jednotlivých inovativních finančních nástrojů, koordinovat programy financování malých a středních podniků a vytvořit systém jednoho správního místa.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro návrh usnesení na podporu financování malých a středních podniků v příštím programovém období. Malé a střední podniky a rodinné podniky jsou páteří většiny evropských ekonomik. Jsou to pracoviště, kde vznikají inovativní myšlenky a původní produkty. Jsou to zároveň podniky, které vždy byly hybnou silou hospodářského růstu. Konkrétně v Řecku potřebuje tato kategorie podniků, jež tvoří drtivou většinu veškeré podnikatelské aktivity v Řecku, pomoc v současné recesi. Evropský parlament chce v tomto návrhu usnesení jasně říci, že nová generace programů EU pro malé a střední podniky musí vycházet z nové situace v Evropě, musí být založena na snazším přístupu malých a středních podniků k půjčkám a je třeba se v ní zaměřit na vytváření pružných mechanismů financování, například mikrofinancování.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh usnesení o praktických aspektech revize nástrojů EU na podporu financování malých a středních podniků v příštím programovém období je v nynější situaci velmi důležitý. Omezený přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům je vskutku hlavní překážkou jejich vzniku a růstu. Současná finanční a hospodářská krize problém přístupu malých a středních podniků k finančním prostředkům ještě umocnila. Uvědomíme-li si, že malé a střední podniky přispívají k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a tvorbě pracovních míst, jsou hlavním zdrojem inovací a mají zásadní úlohu při zvyšování zaměstnanosti, pak můžeme porozumět významu navrhovaných změn tohoto právního rámce, jejichž cílem je zlepšit fungování systémů financování malých a středních podniků. Z výše uvedených důvodů jsem hlasovala pro usnesení.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Evropský parlament bere na vědomí, že velké množství malých a středních podniků bude i nadále, co se týče externího financování, závislé zejména na úvěrech a půjčkách; obává se, že bankovní sektor, který je stále citlivější na otázky kapitálu a rizika, požaduje stále větší zajištění a vyšší rizikové prémie, což je v tomto velmi velkém odvětví hospodářství příčinou nedostatečného financování a zmařených podnikatelských a pracovních příležitostí; domnívá se tudíž, že dostupnost systémů zajišťování úvěrů a půjček má klíčový význam pro využití potenciálu malých a středních podniků z hlediska růstu a pracovních míst; uvědomuje si, že je zapotřebí vyvážit existující programy na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, a potvrzuje významnou úlohu půjček, které malým a středním podnikům poskytuje Evropská investiční banka.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro dokument, neboť se domnívám, že může nějakým způsobem pomoci více než 23 milionům malých a středních evropských podniků, které mají zásadní přínos pro hospodářský růst a sociální soudržnost v Evropské unii díky 100 milionům pracovních míst, která poskytují. Příliš často banky v posledních letech od malých a středních podniků, které potřebovaly kapitál pro rozšíření či oživení svého podnikání, požadovaly stále větší záruky.

Z toho důvodu je nutné výrazně navýšit nástroje financování, které mohou takovým podnikům pomoci, a podnítit provádění nástrojů, které umožní například sdílení rizik mezi různými zúčastněnými subjekty. Složitost finančněprávní úpravy v EU navíc často zahrnuje obrovské časové i finanční náklady na samotné byrokratické požadavky. Schválili jsme pravidla a nyní je na členských státech, aby přijaly ad hoc opatření k revitalizaci a podpoře konkrétního postavení svých malých a středních podniků, a podnítily tak růst odvětví, které samo o sobě představuje více než 90 % všech podniků v Unii a představuje životně důležitou krev našeho hospodářství.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Dnes jsem hlasoval pro návrh usnesení podporujícího financování malých a středních podniků. Domnívám se, že postavení malých a středních podniků a využití finančních prostředků Evropské unie musí být účinnější, aby se zajistilo, že krize likvidity, která se objevila v průběhu finanční krize, jež měla dopad zejména malé a střední podniky, se nebude opakovat. V Estonsku i Evropské unii jako celku tvoří malé a střední podniky 99 % všech podniků, a proto je důležité, aby tato výrazná většina měla přístup k finanční podpoře, zejména v těžkých letech krize. Upřímně doufám, že Evropská unie a malé a střední podniky společně přivedou evropské hospodářství na nový počátek vzestupu a že v budoucnosti budeme lépe připraveni čelit případné nové krizi.

  Csanád Szegedi (NI), písemně. − (HU) Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh 6 návrhu. Jsem přesvědčen, že je nutno začínající a inovativní podniky podporovat a zajistit jim lepší přístup k nástrojům založeným na kapitálu. Komise by měla klást větší důraz na programy a finanční nástroje plánované pro příští programové období i na podporu těchto nástrojů fondy a nástroji sdílení rizik.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Malé a střední podniky jsou důležitou složkou hospodářského růstu a vytváření pracovních míst v Evropské unii – skýtají více než 100 milionů pracovních míst a výrazně přispívají k sociální soudržnosti. Přístup těchto společností k finančním úvěrům a půjčkám je však omezen a hospodářská krize situaci, již tak velmi složitou vinou administrativní zátěže, ještě vyostřila. Snahu zlepšit systém financování malých a středních podniků vnímám velmi pozitivně. Jsem přesvědčen, že takový přístup musí zahrnovat posílení úlohy Evropské investiční banky v systému půjček, a také provádění stávajících nástrojů v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace, programu Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky (JEREMIE) a programu Společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě JASMINE.

Jsem taktéž zastáncem zjednodušení přístupu malých a středních podniků ke strukturálním fondům, zejména pokud jde o systémy zajištění, s cílem zabránit, aby se nezdvojovaly. Současně by bylo vhodné zvážit nové účinné finanční nástroje pro příští víceletý finanční rámec, například společné nástroje ve spolupráci s EIB.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Malé a střední podniky jsou páteří naší společnosti a motorem našeho hospodářství. V Litvě i v EU představují malé a střední podniky 99 % všech podniků. Malé a střední podniky zajišťují Litevcům více než 70 % pracovních míst. Malé a střední podniky zásadně přispívají k realizaci cílů Lisabonské smlouvy, která prosazuje inovace, konkurenceschopnost, sociální soudržnost a vytváření pracovních míst. Proto je důležité vytvořit prostředí, v němž by se tyto oblasti mohly rozvíjet. Malé a střední podniky i začínající a inovativní podniky musí mít lepší přístup k finančním nástrojům EU. Dostupnost zajišťování úvěrů a půjček má zásadní význam pro využití potenciálu malých a středních podniků v oblasti růstu a pracovních míst. V současné době mnoha investičním plánům hrozí, že nebudou vinou nejasností a chybějících finančních prostředků realizovány. Je proto důležité, aby banky zlepšily opatření likvidity a podporovaly investice do reálné ekonomiky. Dále je důležité podporovat kapitálové trhy pro začínající a inovativní podniky. Musíme intenzivněji pracovat na odstranění administrativních překážek. K tomu bude zapotřebí pokrokové řízení a hospodářství ve vztahu k inovativním mechanismům financování.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. − Malé a střední podniky představují zhruba 99 % všech podniků v rámci Evropské unie, výrazně přispívají evropskému hospodářství prostřednictvím inovací, hospodářského růstu a vytvoření více než 100 milionů pracovních míst. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která ukazuje, jak důležité je umožnit fungování malých a středních podniků tím, že se nebudou muset potýkat se zbytečně složitou právní úpravou, současně však vybízí k účinnosti, flexibilitě a investicím.

Uznávám dosavadní kroky ke zmírnění finanční a administrativní zátěže malých a středních podniků, například v roce 2010 vytvoření finančního fóra malých a středních podniků, naléhavě však Komisi vyzývám, aby učinila více a vytvořila tak konkurenceschopnější a přístupnější hospodářské prostředí pro malé a střední podniky, které jsou tak důležité pro úspěch evropského hospodářství.

Pobídky musí podnítit nezbytné reformy finančních systémů členských států, je nutné investovat do inovací malých a středních podniků a administrativní systémy musí fungovat ku prospěchu těchto podniků, nikoli naopak, a pomáhat jim ve vytváření stabilnější a rozmanitější evropské ekonomiky.

  Artur Zasada (PPE), písemně. − (PL) Vítám výsledek dnešního hlasování. Podle plánu bude zhruba 70 % finančních prostředků EU pro podnikatele vyplaceno v podobě půjček. Nevratné dotace budou primárně určeny pro vysoce rizikové projekty, které by jen stěží získaly půjčku. Podle odborníků je pomoc poskytnutá v podobě zvýhodněné půjčky nebo záruky v dlouhodobém horizontu lepší než nevratná pomoc. Pro podnikatele je zvýhodněná půjčka méně výhodná. Touto formou lze však pomoci mnohem většímu počtu podnikatelů a systém půjček, do něhož byly jednou vloženy peníze, může teoreticky fungovat donekonečna.

Proto podporuji myšlenku, že by po roce 2014 mělo být 70 až 80 % podpory podnikatelům vyplaceno ve formě půjček a záruk, zbytek pak jako nevratné granty. Posledně jmenované by měly být vyhrazeny na podporu inovativních vysoce rizikových projektů, jinak řečeno těch, které by jen stěží získaly půjčku.

Zpráva: Ria Oomen-Ruijten (A7-0025/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Budoucnost evropských veřejných důchodů je jednou z klíčových výzev pro budoucí Evropu a jsem si vědom obtíží, kterým důchodové systémy v členských státech čelí.

Nesouhlasím nicméně s tím, že jediným způsobem řešení tohoto problému je odvádět víc, pracovat víc a dostávat v důchodu méně. Chci zdůraznit to, že odpovědné za důchody jsou hlavně členské státy. Evropská unie však může nabídnout přidanou hodnotu poskytnutím koordinace mezi různými systémy a sdílením osvědčených postupů, kde v oblasti přenositelnosti důchodů a dohledu nad institucemi zaměstnaneckého důchodového pojištění (směrnice IORP) má dokonce pravomoc.

Hlasuji pro tuto zprávu na základě toho, že byl dosažen kompromis vycházející z více než 450 pozměňovacích návrhů, v nichž byla vyjádřena také některá z hlavních znepokojení v souvislosti s Bílou knihou. Rád bych také upozornil, že důstojné a udržitelné důchodové systémy je možné dosáhnout pouze prostřednictvím toho, že v ekonomice nebudou pracovní místa, která jsou nejistá, s nízkými mzdami a špatné kvality. Důchody financované ze státního rozpočtu musí být založeny na solidaritě a ta musí být zohledněna v nařízeních EU.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto velice důležité usnesení o evropských důchodových systémech. Evropa stárne a v důsledku zhoršování demografické situace a snižování míry porodnosti se počet lidí důchodového věku neustále zvyšuje. Význam sociálního zabezpečení a penzijních fondů tedy nepochybně roste, zejména s ohledem na současnou hospodářskou krizi. Lidé se musí cítit ve stáří bezpečně, a toho je možné dosáhnout jedině za pomoci stabilních, dobře fungujících důchodových systémů. V Evropské unii je v současné době 100 různých důchodových systémů. Následkem výrazných odlišností napříč členskými státy se občané EU cítí nerovnoprávně. Lidé, kteří celý svůj život těžce pracovali a zejména lidé v nových členských státech EU, obdrží jinou výši důchodů, než jaké dosahují občané ve starých členských státech EU. To u nich vyvolává pocit druhořadých občanů. Nepochybně regulace důchodových systémů je věcí členských států, je však jasné, že je nutná v této oblasti větší koordinace Evropskou unií. EU se musí starat o ty, kdo pomoc potřebují nejvíce: osoby s postižením, nezaměstnané a lidi důchodového věku. V zájmu dobrých životních podmínek svých občanů a prostřednictvím členských států se musí Evropská unie pokusit důchodové systémy vyrovnat. To by bezpochyby přispělo ke zvýšení životní úrovně lidí a hospodářskému růstu EU.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Počet důchodců se v Evropské unii zvyšuje, neboť se prodlužuje doba dožití. Důchodové systémy spadají pod pravomoc členských států, přičemž každý z nich aplikuje jinou úpravu ohledně věku pro odchod do důchodu a peněz určených na sociální zabezpečení. Finanční krize vedla k nárůstu nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení, ale rovněž ke zvýšení rozpočtových schodků a problémům týkajícím se financování důchodů. To ukázalo na křehkost určitých finančních systémů. Převaha krátkodobých zaměstnání snížila úroveň příspěvků do důchodových systémů, a tím negativně působí na jejich stabilitu. Zpráva Evropského parlamentu a Zelená kniha Evropské komise usilují o zachování důchodových systémů, které jsou přizpůsobené potřebám občanů, aniž by přitom byla zpochybňována autorita států a aniž by bylo navrhováno, že bude vhodný jediný model uplatňovaný pro všechny.

Myslím si, že solidarita mezi státy a generacemi je důležitým faktorem úspěchu politik EU. Na úrovni EU probíhá koordinace aspektů důchodových systémů, které se vztahují k fungování vnitřního trhu, jako je plnění požadavků Paktu o stabilitě a růstu a strategie EU 2020. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která podporuje úsilí členských států o naplnění očekávání jejich občanů ve smyslu přiměřeného, udržitelného a spolehlivého důchodového systému.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. − (GA) Evropská populace stárne a nebude dlouho trvat, kdy věková skupina „55 let a více“ bude největší věkovou skupinou v EU. I když v současné době čtyři lidé v produktivním věku pracují na jednu osobu nad 65 let, bude tento poměr v roce 2050 poloviční.

Hlasoval jsem pro tuto aktuální zprávu. Třebaže je odpovědností jednotlivých členských států rozhodovat ve věcech důchodů, EU a členské státy musí spolupracovat, aby rozvíjely jednoznačný, udržitelný a finančně životaschopný systém. Pracovní síla je dnes oblastí s velkou mobilitou; proto je naprosto nutné zajistit, aby důchody byly převáděny z jednoho členského státu do druhého. Důchodové systémy je nutné aktualizovat, aby byly flexibilní, transparentní a dostupné. Musí být k dispozici informace o dostupných možnostech a různých aspektech jednotlivých typů důchodů.

Podporuji to, co zpráva říká o větším důrazu na finanční vzdělanost a o budování povědomí stimulujícího spoření na důchod.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Evropská unie čelí obrovským výzvám a jednou z nejdůležitějších z nich je to, že populace stárne. Díky změnám demografických trendů se zvyšuje doba dožití a starší lidé zůstávají zdraví a aktivní a zapojují se do společnosti delší dobu. Zároveň se kvůli nízké míře porodnosti počet lidí v produktivním věku bude snižovat a systémy sociálního zabezpečení členských států tak budou čelit velkým obtížím. Finanční krize vedla k růstu nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení a ukázala na křehkost některých systémů penzijních fondů. V řadě členských států dochází ke zvyšování rozpočtového schodku a problémům s financováním důchodů. Některé soukromé penzijní fondy také již nebyly schopny plnit své závazky, a proto v budoucnu bude velice důležité řádně regulovat činnosti a sledovat tyto fondy. Souhlasil jsem s touto zprávou, přičemž si myslím, že je nezbytné poskytovat nové pobídky na vnitrostátní a evropské úrovni s cílem vytvořit silné, udržitelné a spolehlivé evropské důchodové systémy.

  Regina Bastos (PPE), písemně. − (PT) Otázka udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení se nevyhnutelně stala předmětem evropské politické agendy. Vyšší naděje dožití, stárnutí obyvatelstva, slabý hospodářský růst a rostoucí nezaměstnanost jsou faktory, které přispěly k nerovnováze v systémech sociálního zabezpečení. Současná situace vyžaduje, aby se přijala rozhodnutí, která zajistí udržitelnost struktur sociálního zabezpečení.

Hlasuji pro zprávu proto, že podporuje potřebu společně budovat systém, který bude udržitelný, spolehlivý a který poskytne přiměřené důchody na úrovni členských států. Uznává, že volný pohyb osob v Evropě se neomezuje pouze na ustanovení v prvním pilíři, ale že mobilita je nezbytná pro efektivní a účinný trh práce. Podporuje vytvoření evropské důchodové platformy zahrnující zástupce institucí EU, sociálních partnerů a příslušných zainterestovaných stran za účelem výměny informací o osvědčených postupech a napomáhání přípravě politických iniciativ, vše v souladu se zásadou subsidiarity. Vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila vytvoření zvláštní pracovní skupiny v oblasti důchodů.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu a připojuji se ke zpravodajce, která jasně a na základě řady argumentů zmiňuje nejen potřebu mezigenerační solidarity, ale také uvádí hlavní rozdíly mezi vnitrostátními důchodovými systémy v Evropě. Souhlasím, že je nutná koordinace na úrovni EU, kdy nám jako největší důkaz pro toto tvrzení slouží dopady krize, z níž jsme doufám již vystoupili. Dopad veřejných výdajů v členském státě se snadno přenese i do jiného členského státu, vzhledem k tomu, penzijní fondy tvoří součást finančních trhů. Vítám myšlenku flexibilního pracovního trhu pro důchodce, s ohledem na demografické změny, kterými procházíme, a zjevný trend prodlužování pracovního života. Souhlasím s myšlenkou, že nejen každý členský stát, ale také Unie jako celek musí přizpůsobit své politiky konceptu aktivního stárnutí.

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. − (NL) Udržitelnost našich důchodových systémů je problém, který jsme si jako horký brambor již příliš dlouho v Evropě přehazovali. Procento lidí, kteří odejdou do důchodu, se zvyšuje. Ve snaze udržet důchody na udržitelné úrovni nezbývá členským státům nic jiného, než reformovat své důchodové systémy. To má přímou vazbu na udržitelnost veřejných financí a pravidla pro zdravou eurozónu, Pakt o stabilitě a růstu. Z celého srdce podporuji zpravodajku Oomen-Ruijtenovou, která zdůrazňuje významnou úlohu důchodu vytvářeného prostřednictvím zaměstnavatele (to je to, co známe pod pojmem druhý pilíř), a poukazuje též na důležitost individuálního spoření (třetí pilíř). Bohužel již nemůžeme očekávat, že státní důchod (první pilíř) bude na to, aby udržel životní úroveň, pro jejíž dosažení lidé pracovali, stačit. Hledisko subsidiarity bude třeba ještě zdokonalit. Na úrovni eurozóny potřebujeme dohody, kterými členské státy zaručí, že reforma jejich důchodových systémů povede k udržitelným veřejným financím. Jaká konkrétní rozhodnutí pak v rámci tohoto procesu učiní, by mělo podle mne zůstat v pravomoci těchto členských států. Otázky jako zapojení žen do trhu práce je nezbytné ponechat jejich sociální politice a politice ve vztahu k trhu práce. Pokud si lidé dobrovolně zvolí práci na zkrácený úvazek, aby mohli lépe kombinovat své pracovní, rodinné a pečovatelské povinnosti, nesmí je Evropa od takové praxe zrazovat.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Přestože by členské státy měly i dál zůstat plně zodpovědné za volbu a organizaci svých důchodových systémů, skutečností zůstává, že se evropské ekonomiky staly navzájem závislé a že diskuse o správě ekonomických záležitostí se zaměřují i na životaschopnost a udržitelnost důchodových systémů. Proto by EU měla sehrávat koordinační úlohu.

Zpravodajka musela vyvinout zvláštní úsilí, aby dosáhla kompromisu; v tomto textu byly některé dobré body, například třeba myšlenka, aby důchodové systémy zaručovaly všem občanům důstojnou životní úroveň, že je nutné respektovat rozmanitost, že nerovnosti mezi muži a ženami jsou nepřijatelné a nezdůvodnitelné, že je zapotřebí přijmout celoživotní přístup a že by starší pracovníci měli být rehabilitováni.

Zároveň jsme ale, jak jsme se velice obtížně pokoušeli dosáhnout kompromisu, dospěli k textu, v němž jsou místy nejasnosti a který je příliš otevřený výkladu. Navíc jsou v něm stále ještě některé myšlenky, pod které se nemohu podepsat, jako třeba požadavek, aby členské státy zlepšily přístup občanů k soukromým systémům spoření, a podpora práce starších pracovníků prostřednictvím daňových opatření a opatření v oblasti sociálního zabezpečení. Proto jsem se zdržel závěrečného hlasování.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. − (IT) Demografický vývoj, tj. obrácená populační pyramida, s níž můžeme brzy počítat, a delší průměrná délka života, což znamená, že starší ročníky zůstávají déle pracovat a zapojují se do společnosti delší dobu, nás nutí přehodnotit systémy sociálního zabezpečení, které máme k dispozici. Finanční a hospodářská krize společně s demografickou změnou měla dopad na důchodové systémy. Kvůli vyšší nezaměstnanosti, pomalejšímu růstu, nižší návratnosti investic a větším schodkům veřejných financí je pro důchodové systémy obtížnější poskytovat přiměřené důchody. Především mladší lidé s vyšším stupněm vzdělání vstupují na trh práce později, a nepracují tak dostatečně dlouho na to, aby si mohli požádat o důchod, když dosáhnou zákonného věku pro odchod do důchodu.

Nesmíme opomíjet ani to, že nedostatečná výše důchodů může vést k poklesu spotřeby a, kvůli snížené poptávce, k hospodářské nestabilitě v zemi. Celkově si tedy myslím, že je třeba doopravdy přijmout kroky směřující k tomu, aby se nově vymezila budoucnost mladých a starých, což přispěje k zajištění jistých a přiměřených příjmů po odchodu do důchodu, a že musíme vnuknout nový impuls odpovědnosti členských států, a spolu s tím je také třeba myslet na průmysl i na Evropu.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro zprávu, poněvadž vzhledem k rychlému stárnutí evropské populace je nezbytně nutné věnovat zvláštní pozornost věku pro odchod do důchodu, zajištění bezpečnosti fondů důchodového spoření a posilování jednotných minimálních důchodových standardů, aby tak byla zajištěna běžná životní úroveň pro všechny starší občany Evropy. I když je věk pro odchod do důchodu a výše důchodů odpovědností jednotlivých členských států, Evropský parlament a Komise navrhují opatření, která pomohou důchodovým systémům překonat hrozby. Kromě toho je určitá míra koordinace reforem vnitrostátních důchodových systémů nevyhnutelná z toho důvodu, že vytváříme vnitřní trh a plníme strategii Evropa 2020. Je politováníhodné, že Zelená kniha Komise nevěnuje až na malé výjimky pozornost otázce rovnosti mezi muži a ženami. Ženy pracují na netypické smlouvy častěji než muži či přijímají horší pracovní místa, a proto vydělávají méně, než je průměr. Navíc ženy přerušují častěji svou profesní dráhu kvůli mateřství a péči o děti a péči o starší či postižené členy rodiny, a ztrácejí tudíž příslušné pojistné záruky a v konečném důsledku dostávají nižší penzi. Je potřeba si uvědomit, že něco, co bychom mohli nazvat dokonalým důchodovým systémem, neexistuje. Hospodářské a finanční možnosti se v jednotlivých členských státech liší, a je proto třeba věnovat větší pozornost prostředkům, jak zlepšit důchodové systémy, jako je načasování zahájení pracovního života, „pružné“ posuzování věku pro odchod do důchodu, lepší sladění pracovního a rodinného života a vytvoření všeobecných kritérií pro stanovení minimálních penzí.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Některé státní systémy založené na průběžných platbách působící v příslušném členském státě se potýkají se zvýšenými náklady, což představuje rostoucí tlak na solidaritu a výraznější zátěž pro mladou generaci.

Možná se zdá rok 2060 příliš vzdálený, což však na prognóze vůbec nic nemění: populace, která stále více stárne, nízká míra porodnosti, a proto vysoký tlak na rozpočty. Každý členský stát je samozřejmě přímo odpovědný za stanovení svých vlastních důchodových systémů. Opravdu, tato pravomoc je nevyvratitelná a nic nenaznačuje, že by mohl jediný model být vhodný pro všechny. Na druhou stranu je důležité přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody v době, kdy Evropa bude čelit během několika málo desítek let demografické katastrofě, jejíž první známky se již začaly projevovat, žádat.

Zvýšení odchodu věku do důchodu je jedním z řešení, která jsou relevantní, hovoříme-li o tom, že členské státy už přestávají mít obyvatelstvo v produktivním věku na to, aby zaplatilo důchody těch, kdo pracovní trh opustili. V zásadě je posunutí důchodového věku v takovém případě přirozeným řešením, které podporuje fakt, že se prodloužila průměrná délka života oproti té, jaká byla před čtyřiceti lety.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. − (IT) Blahopřeji zpravodajce, že tuto aktuální a citlivou věc Parlamentu předkládá. Je pravda, že finanční a hospodářská krize a demografické změny, včetně prodloužené doby dožití, přinutila všechny členské státy k okamžitému posílení jejich důchodových politik. Příslušná opatření tudíž budou vyžadovat rychlý posun k modernizovaným a koordinovaným vnitrostátním politikám vycházející z příslušné úpravy důchodových systémů, udržitelnosti, rovnováhy mezi trváním pracovního života a důchodem, větší transparentnosti důchodových systémů a ochrany solventnosti. Schvaluji zejména to, jakou pozornost zpravodajka věnovala pracujícím ženám, které jsou v oblasti důchodů často oproti mužům diskriminované.

Souhlasím také s potřebou prodloužit dobu profesní dráhy pomocí moderní politiky zaměstnanosti a zlepšováním pracovních podmínek, a souhlasím, že je nutné, aby byly důchodové systémy a informace poskytované občanům transparentnější.

Jsem ale velmi znepokojen závažnými dopady, jež opatření, po kterých volá tento dokument, mohou mít na pokladny členských států, z nichž řada je již pod velkým tlakem.

  Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Vítám, že byla tato zpráva, která členské státy EU vyzývá, aby zavedly přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchodové systémy, přijata Evropským parlamentem. Potvrzuje se v ní, co je hlavním cílem důchodů: zaručit sociální soudržnost v duchu spravedlnosti mezi generacemi. V kontextu demografické změny a hospodářské krize musí důchody zůstat základní součástí našeho sociálního paktu. Chtěl bych nicméně jednoznačně prohlásit to, že každý členský stát si může sám organizovat svůj vlastní důchodový systém a že Evropská unie je tu, aby jednoduše spolupráci mezi státy usnadnila.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Hospodářská a finanční krize výrazně doplnila demografickou výzvu, jíž EU čelí, a vedla k růstu nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení. Cíle 75% míry zaměstnanosti stanovený ve strategii Evropa 2020 by měl napomoci zajištění udržitelnosti důchodových systémů, jelikož je svázán s vyššími úrovněmi zaměstnanosti, vyšší produktivitou a hospodářským růstem. Ucelený přístup přijatý v Zelené knize hodlá udělit nový svěží impuls, a to jak na vnitrostátní, tak evropské úrovni, s cílem dosáhnout důchodových systémů, které jsou spolehlivé, vhodné v dlouhodobém horizontu, udržitelné a spolehlivé. Malé a střední podniky jsou jeden z hlavních zdrojů zaměstnanosti v EU a významně přispívají k udržitelnosti a přiměřenosti důchodových systémů v členských státech. Vyzývám, aby s cílem posílit vztah pracovníků v malých a středních podnicích k důchodovým systémům vznikly odvětvové, meziodvětvové a/nebo územní fondy.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o Zelené knize o evropských důchodových systémech. Zpráva jednoznačně podporuje harmonizované protisociální politiky Evropské unie a omezení sociálních práv na nejmenšího společného jmenovatele. Text stanovuje zvýšení důchodového věku evropských pracovníků a to, aby věk pro odchod do důchodu byl spojen s průměrnou délkou života. Evropští pracovníci, poté, co zaplatili vzkříšení bank a stali se cílem vyčerpávajících úsporných opatření, tak jsou opět nuceni platit za důsledky krize – kterou však nezpůsobili –, tím, že budou pracovat po mnoho let na menší důchody. Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice předložila alternativní řešení, které bohužel nebylo přijato, oproti Zelené knize o důchodech, a upozornila v něm na potenciál ke zlepšení důchodů a věku pro odchod do důchodu ve prospěch pracovníků. Lze to udělat bez zvýšení věkové hranice, prostřednictvím lepších pracovních práv, zejména pro mladé lidi, lepšími odvody a současně vyšším zdaněním finančního kapitálu a finančních transakcí.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. − (PT) Třebaže je vyplácet důchody odpovědností členských států, je na druhou stranu důležité, aby existovala v některých otázkách koordinace na evropské úrovni. Jsem si vědom rozdílů v důchodových systémech v Evropě. Je zde však jasná potřeba vytvořit strategii, která zvýší soudržnost a soulad penzí, a plně přitom respektovat zásadu subsidiarity a zásadu solidarity. V této strategii musí být zohledněna současná hospodářská a demografická situace, ale i dokončení vnitřního trhu. Nesmíme tedy zapomínat, že svoboda pohybu v Evropě je základní právo evropských občanů, jež si žádá mobilitu jednotlivců, a budu-li konkrétnější, pracovníků, kteří musejí být schopni těžit z efektivního a účinného trhu práce, ale také pokud jde o záruku, že budou mít přístup k udržitelnému, jistému a přiměřenému příjmu po odchodu do důchodu. Rovněž je důležité, abychom poskytovali občanům odpovídající a soustavné informace o jejich právech v souvislosti s důchodovým systémem, zvlášť pokud jde o systémy pro potřeby přeshraničních aktivit a mobility.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro usnesení, pro které jsem byl jmenován zpravodajem Hospodářského a měnového výboru. Považuji konečné znění usnesení za vyvážené a oceňuji, že zdůrazňuje význam pilíře státních důchodů, stejně jako potřebu řádného druhého pilíře ve všech členských státech. Myšlenka, kterou jsem se snažil navrhnout, byla definovat minimální evropskou úroveň důchodů, která bude schopná zaručit evropským občanům jistý a důstojný příjem. Nesetkal jsem se bohužel s příznivou odezvou mezi mými kolegy poslanci. Doufám však, že v budoucnu Komise takovýto návrh předloží.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Myslím, že přináší výhody, když strategie Evropa 2020 podporuje aktivní, zaměřenou politiku trhu práce, která bude pomáhat zvýšit míru zaměstnanosti starších pracovníků, žen, příslušníků menšin a dlouhodobě nezaměstnaných. Bude-li tohoto cíle dosaženo, věřím, že Evropa bude svědkem navýšení počtu zaměstnaných, a tím hospodářského růstu, který bude mít pozitivní dopad na životaschopnost důchodových systémů na evropské úrovni.

  Cornelis de Jong (GUE/NGL), písemně. − (NL) Hlasoval jsem dnes pro zprávu paní Oomen-Ruijtenové o důchodech. Jako navrhovatel stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) k této zprávě jsem měl příležitost se zpravodajkou konstruktivně spolupracovat. Stanovisko výboru IMCO bylo z velké míry ve zprávě paní Oomen-Ruijtenové zopakováno. Domnívám se, že zpráva je promyšlená a vyvážená a že v jejím středu je konstatování, že pokud jde o členské státy, důchody by měly podléhat subsidiaritě. To zajistí patřičnou ochranu nizozemského pilířového systému.

Nemohu nicméně podpořit ty prvky zprávy, které podle všeho vybízejí k závazným evropským dohodám týkajícím se důchodových systémů členských států. To je v rozporu se vším, co zastává Belgická socialistická strana.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro navržené znění, jelikož důchody jsou jednou ze základních institucí systému práv a povinností pracovníků. Jsou nezbytné pro pokračování důstojné životní úrovně pro dotčené osoby a pro jejich celé rodiny, zejména pokud se jedná o získání přiměřené podpory, jejímž cílem je zajistit důstojný standard osobního a rodinného života. Zavedením této prahové hodnoty jako dlouhodobého cíle očividně budeme potřebovat na to, aby mohly být nabízeny určité minimální vyhlídky pracovníkům, udržitelné důchodové systémy. Plně souhlasím se subsidiaritou „zdola nahoru“, včetně základní pravomoci a odpovědnosti za přiměřenost a za příležitosti pro reformy spočívající na členských státech, je však nutné sbližovat důchodové systémy v Evropě, tak aby byla zajištěna plná a opravdová svoboda pohybu pro pracovníky a podniky, a rovněž je nezbytné plné a vzájemné uznávání a rovnost různých důchodových systémů v členských státech. Skutečně, ačkoli si uvědomuji rozdíly v nákladech na živobytí a úrovni platů mezi jednotlivými členskými státy, je třeba zavést dlouhodobý proces sbližování jak uvnitř každého státu, tak v rámci EU jako celku, s cílem podpořit důstojnou a přiměřenou úroveň dožití.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu, protože si myslím, že důchodový systém napříč celou Evropskou unii již čelí velkým problémům s udržitelností, což se pravděpodobně v budoucnu ještě zhorší, a tak je nutné přehodnocení. Přezkum prováděný jednotlivými členskými státy se však musí odehrát v souladu s elementární úrovní poskytování důstojného příjmu za přiměřených nákladů pro starší osoby poté, co tito lidé celý svůj život přispívali. Snižování úrovně důchodů pod životní minimum, ke kterému v některých členských státech došlo, je nehumánní a je třeba se mu vyhnout.

Do očí bijící příklad zneužívání je Rumunsko, kde současná vláda rozhodla, že veškeré důchody budou drasticky sníženy a zdaněny, spolu s odvodem na zdravotní pojištění. Pod pláštíkem subsidiarity zřejmě chce rumunská vláda vytvořit geniální důchodový systém tím, že důchodce fyzicky zlikviduje, protože jim bude odpírat minimální finanční zdroje a lékařskou pomoc. Myslím, že jeden z cílů EU v této oblasti musí být omezit nepřiměřené chování vlád v některých členských státech vůči důchodcům.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu, neboť obhajuje nutnost toho, aby EU a členské státy koordinovaly své různé politiky vztahující se k důchodům účinněji a aby zajistily přiměřenost, spolehlivost a udržitelnost důchodových systémů pro ženy a muže. Je velice důležité odlišit nároky na důchod podle pohlaví, přičemž musí být stanovena specifická kritéria, která budou využita pro výpočet důchodů žen, a takovým způsobem, aby zajišťovala ekonomickou nezávislost jak mužů, tak žen.

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog and Åsa Westlund (S&D), písemně. – (SV) Pokud se týká bodu 6, švédští sociální demokraté se rozhodli hlasovat pro vypuštění zmínky o začlenění přímých důchodových závazků do výpočtu státního dluhu a schodku. Důvodem je, že pociťujeme riziko, že by taková vazba mezi důchodovými závazky a výpočtem dluhu a schodku mohla v krátkodobém horizontu mít pro některé členské státy řadu nežádoucích a nepřiměřených důsledků. Z dlouhodobějšího hlediska si však myslíme, že každý členský stát by měl mít zavedené postupy, díky nimž budou závazky státních dluhů do příslušných předpovědí dluhu a schodku přesně promítnuty.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Delší průměrná délka života a převrácení populační pyramidy v Evropě představují pro společnost významné výzvy, jako je stárnutí, a společnost bude muset zajistit odpovídající životní podmínky pro své starší občany a připravit se na to, že v řadě případů mohou a měli by být tito občané aktivnější. Tváří v tvář reálné hrozbě, že se tradiční důchodové systémy zhroutí, ovšem musí členské státy razantně a bez okolků přijmout potřebná opatření na záchranu svých systémů sociálního zabezpečení, což skutečně neobnáší jen zvyšování věku odchodu do důchodu. Je totiž od počátku třeba klást důraz na modernizaci, včetně možnosti smíšených modelů. Zajistí se tím, že ti, kdo do systému nyní vstupují, si mohou svobodně vybrat model, jímž by se chtěli nechat ve starším věku chránit.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Současná krize odhalila problém, který, jak se ukázalo, je velmi vážný: systémy sociálního zabezpečení jsou na pokraji zhroucení. Popravdě ohrožuje finanční udržitelnost důchodových systémů pravděpodobnost převrácení věkové pyramidy v důsledku demografických změn způsobených dlouhověkostí obyvatel. Na jedné straně stoupá počet nezaměstnaných, na druhé straně je vynakládán větší objem finančních prostředků na výplatu důchodů. Navíc mladí lidé vstupují na trh práce stále později a do systému tak nejdříve nepřispívají. Pokud nechceme, aby se stáří stalo synonymem chudoby, musíme stanovit zaručené minimální důchody, které by starším lidem zajistily kvalitní život. Takové opatření by pomohlo k odstranění chudoby a umožnilo by starším lidem žít důstojně.

Všechny uvedené problémy jsou uvedeny v Zelené knize Evropské komise o důchodech. Nyní potřebujeme soubor politik koordinovaných na úrovni EU. Proto plně souhlasím se závěry uvedenými ve zprávě a vítám iniciativy zaměřené na mezigenerační solidaritu, které všem důchodcům zajistí udržitelný a důstojný příjem.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Vyjadřujeme politování nad tím, že nebyl přijat alternativní návrh usnesení, který byl předložen. Většina poslanců Evropského parlamentu, zejména těch ze skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, se tudíž postavila na stranu protisociálních politik, které Komise a Rada provádějí, a legitimizovala tak neoliberální přístup, který uplatňují a mají v úmyslu dále rozvíjet.

Přitom zapomněli na pracovníky z jednotlivých zemí Evropské unie, kteří bojovali proti zákonnému zvýšení věku odchodu do důchodu, bojovali za zachování pečujícího a všeobecného systému sociálního zabezpečení – systému, který si cení menších penzí a má ke starším lidem úctu, umožňuje jim důstojný život a současně přispívá k odstranění chudoby.

Jak je uvedeno v alternativním usnesení, které jsme předložili, je možné důchody zlepšit, aniž by se zvyšoval věk odchodu do důchodu, a to za předpokladu, že bude existovat více pracovních míst s právy, zejména pro mladé lidi, budou lepší platy a větší zdanění finančních transakcí. Například nedávné studie ukázaly, že obecné zdanění finančních transakcí v Evropské unii v sazbě 0,1 % by navýšilo roční příjem členských států o zhruba 2,1 % hrubého domácího produktu, čili téměř 262 miliard EUR.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (PT) V Evropské unii je v současnosti přibližně 23 milionů malých a středních podniků. Malé a střední podniky tvoří 99 % všech podniků v EU a poskytují v Unii 100 milionů pracovních míst. Každopádně největší problém pro malé a střední podniky v současnosti představuje otázka nákladů a nedostupnosti úvěrů.

Mnohé životaschopné podniky se stále potýkají s nemožností získat od bank úvěr s přiměřenou sazbou. Vzhledem k tomu, jakou podporu obdržel bankovní sektor od irských daňových poplatníků, je to neuvěřitelné a nepřijatelné. Konkurenceschopnost malých a středních podniků v tomto náročném období oslabují i další náklady, například nájmy, náklady na provoz a místní poplatky.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu paní Oomen-Ruijtenové o přiměřených, udržitelných a spolehlivých důchodových systémech v Evropě. Zpráva je plná dobrých úmyslů, stejně jako Zelená kniha Komise nás však nechává na pochybách, jaké jsou politické cíle této rozpravy. Nemohu si pomoci, ale podle mne je základním cílem Zelené knihy připravit veřejnost na postupnou privatizaci důchodových systémů. Potom, co jsme viděli ztráty soukromých penzijních fondů v Evropě a Spojených státech zaviněné finanční krizí, raději bych zůstal u mezigenerační solidarity v systémech založených na průběžných platbách.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Navzdory věčnému připomínání zásady subsidiarity zde spíše pokládáme základy harmonizace důchodových systémů v Evropské unii, když ne z hlediska výše důchodů, pak přinejmenším v otázce jejich struktury. Jak můžeme v naší ultraliberální a internacionalistické Evropě věřit, že taková harmonizace není výzvou k převzetí individuálního pojištění soukromými společnostmi? Je to potenciální trh v hodnotě miliard eur. Současně budou v důsledku Paktu o stabilitě a růstu a následně paktu Angely Merkelové odstraněny důchody vyplácené v rámci prvního pilíře – důchody státní, povinné a založené na průběžných platbách. Zaměstnanecké penzijní fondy, jejichž rozvoj bychom uvítali, jsou stále penzijními fondy a víme, jakou roli sehrály ve světovém finančním kolapsu. Víme rovněž, k čemu jsou v době finanční krize vhodné: k poškozování střadatelů. Nelze se neobávat patetických obezřetnostních předpisů, jimž tyto fondy i v Evropě podléhají. Systém sociálního zabezpečení jako celek a důchodový systém obzvláště jsou výhradně v kompetenci členských států. Problém, který je nutné řešit, není jen finanční, ale i demografický. Evropská unie, která má v těchto záležitostech velkou zodpovědnost, není v žádném případě vhodnou úrovní pro jejich řešení.

  Catherine Grèze (Verts/ALE), písemně. – (FR) Co se týče zprávy o důchodových systémech v Evropě, jedná se o velmi citlivou otázku. Přestože lze v tomto dokumentu nalézt některé ryze pozitivní prvky, je zcela nepřijatelné vnímat mechanismus pojištění pro stáří prizmatem rozpočtových omezení, a tedy podporovat penze založené na kapitálu. Jsem zastánkyní mezigenerační solidarity, nemohu proto hlasovat pro zprávu, která by podporovala rozvoj důchodových systémů založených na kapitálu.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Zdržela jsem se hlasování o tomto usnesení. Obsahuje mnohé pozitivní prvky, ovšem i některé myšlenky, s nimiž nesouhlasím. Odstranění překážek mobility pracovníků díky zavedení přenositelnosti penzí, respektování rozmanitosti vnitrostátních důchodových systémů, zmírnění nerovností mezi muži a ženami a nepřijatelných rozdílů mezi muži a ženami v oblasti zaměstnanosti i při poskytování starobních důchodů, zejména pokud jde o starší pracovníky na trhu práce, poskytování výraznější ochrany proti propouštění starších pracovníků pro nadbytečnost a tak dále – to vše tato zpráva doporučuje a já to upřímně vítám. Jiné věci mne však vedly k tomu, že jsem se hlasování zdržela. Například skutečnost, že zpráva vybízí k podpoře systémů soukromého pojištění.

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. − (DE) Demografická změna spočívající ve stárnutí společnosti ve spojení se zhoršením situace v oblasti hospodářského růstu, státních financí a finančních trhů v důsledku hospodářské a finanční krize vyžaduje nutnou změnu našich postupů v oblasti důchodů. Taková změna je v souladu s dokončením evropského vnitřního trhu a cíli strategii Evropa 2020 pro zaměstnanost a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Především však tento návrh vítám z toho důvodu, že nabízí účinnější poskytování důchodů, které je udržitelné i spolehlivé. Jsem pevně přesvědčen, že poskytování penze by nemělo sloužit jen k tomu, aby starší občané EU mohli žít důstojný život, ale mělo by představovat i určitou odměnu za celý jejich pracovní život. Chtěl bych, aby budoucí evropští občané byli motivováni k práci a byli otevřeni přeshraničním činnostem, avšak i dnes je důležité nabídnout jim vyhlídku na přiměřený a udržitelný starobní důchod, který by byl na evropské úrovni harmonizován. Odpovědnost za poskytování penzí však zůstává na členských státech, což znamená, že důchodové systémy jsou primárně v kompetenci členských států a Evropa by tudíž měla členské státy jen koordinovaně vést.

V této souvislosti je třeba pamatovat zejména na zásadu solidarity mezi generacemi a zásadu vnitrostátní solidarity. Kromě toho, co se týče subsidiarity, by mělo být možné, aby občané penzi „vyvezli“ do jiného státu.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Přestože tento dokument má své pozitivní aspekty, zejména pokud jde o význam přikládaný podpoře zaměstnanosti s cílem zajistit udržitelnost důchodových systémů či postavení sociálních partnerů, jiné aspekty lze podpořit jen stěží, a proto jsem se hlasování zdržela.

Vypuštění bodu 24 ohledně spojitosti mezi předpokládanou délkou dožití a věkem pro odchod do důchodu je však pro skupinu Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, která tak chtěla ubránit evropský sociální model před tím, co toto opatření obhajovalo, vítězstvím. Ve skutečnosti se pravděpodobná délka dožití u některých kategorií v důsledku jejich pracovních podmínek a obtíží, které jim brání v přístupu k preventivní a léčebné péči, zkracuje. Musíme zajistit, aby všichni evropští občané mohli své stáří prožít důstojně.

  Richard Howitt (S&D), písemně. − Labourističtí poslanci Evropského parlamentu hlasovali pro tuto nezávaznou zprávu o důchodech a problému stárnoucí společnosti a tlaku v oblasti výdajů v celé Evropské unii. Vítáme skutečnost, že tato zpráva výslovně stanoví, že pro poskytování penzí v jednotlivých členských státech neexistuje jednotný přístup, který by vyhovoval všem, EU však rozhodně může nabídnout přidanou hodnotu v podobě sdílení myšlenek a koordinace.

Hlasovali jsme pro to, aby z bodu 8 bylo odstraněno zahrnutí soukromého dluhu do hodnocení udržitelnosti veřejných financí, neboť se domníváme, že takové hodnocení by současným tržním podmínkám neprospělo. Současně jsme znepokojeni otázkou uplatňování kapitálových požadavků směrnice Solventnost II v oblasti důchodů, jelikož by to mohlo vést ke zvedání nákladů, aniž by se ve Spojeném království zvýšila spolehlivost zaměstnaneckých důchodových systémů s přispěním zaměstnavatele. Systém Spojeného království, zejména fondy na ochranu důchodů vytvořené zásluhou labouristické vlády, poskytují vysokou míru ochrany účastníkům a příjemcům důchodového systému.

Labourističtí poslanci budou i nadále pracovat na tom, aby zajistili, aby byla lidem spořícím ve státním, zaměstnaneckém i soukromém systému poskytnuta skutečná ochrana v oblasti důchodů, aby se nemuseli o svůj důchod obávat.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Demografické trendy, či jinak řečeno obrácená populační pyramida, kterou můžeme v blízké době očekávat, a delší pravděpodobná délka dožití, kterou máme to štěstí užívat, a tedy delší doba, kdy jsou starší lidé zdraví a aktivní a účastní se života společnosti, vedou k nutnosti zvážit strategii zaměřenou na nejnovější soudržnost a soulad v oblasti penzí. Mezi důchodovými systémy v Evropě panují velké rozdíly a nové členské státy a jejich občané se potýkají s mimořádnými problémy a touží vytvořit diverzifikovaný důchodový systém (s několika pilíři) a rozložit tak riziko. Finanční a hospodářská krize ukázala, že žádný důchodový systém není proti takovým událostem imunní, velké rozpočtové schodky, vysoká nezaměstnanost a velmi omezený prostor pro zvýšení daňové zátěže a dalších odvodů však ve zvýšené míře zasáhly systémy založené na průběžných platbách, přičemž některé členské státy jako Litva musely přikročit i k drastickým opatřením, tedy snížení penzí, což je podle mého názoru netolerovatelné a nepřijatelné. Členské státy musí učinit maximum, aby takovému snižování, které nejbolestněji zasáhne ty nejchudší, předešly. Zdržel jsem se hlasování o této zprávě, neboť mnohá navrhovaná rozhodnutí jsou sociálně citlivá a zpráva navíc nedostatečně analyzuje přínosy a rizika, zejména pokud jde o zvýšení důchodového věku či ztrátu vlivu členských států v oblasti důchodové politiky.

  Peter Jahr (PPE), písemně. − (DE) Hlasování o zprávě Evropského parlamentu o evropském důchodovém systému jsem se zdržel. Ačkoli je v zásadě třeba uvítat, že se Evropská unie zabývá tím, jak by mohla podpořit snahu členských států o poskytování přiměřených penzí, důchodová politika je a zůstane úkolem příslušných členských států a EU by měla opatření v této oblasti přijímat s maximální opatrností a s přihlédnutím k vnitrostátní situaci. Příslušná rozhodnutí jsou však pro německý systém zaměstnaneckého důchodového pojištění obzvláště nepříznivá. Podle mého názoru by regulace, která ohrožuje zaměstnanecké důchodové systémy, které již byly v řadě evropských zemí úspěšně zavedeny, neměla být na evropské úrovni přijata. V tomto směru je ještě třeba velkých zlepšení.

  Arturs Krišjānis Kariňš (PPE), písemně. – (LV) Podpořil jsem zprávu o vytvoření přiměřeného, udržitelného a spolehlivého evropského důchodového systému, neboť se domnívám, že změny stávajícího modelu penzí mají zásadní význam pro zajištění jeho udržitelnosti. Evropským zemím v současnosti hrozí, že příští ročníky nebudou moci čerpat penze, které by jim zajistily důstojné stáří. Musíme si uvědomit, že v současnosti žijeme na účet budoucích generací. Na úhradu dnešních důchodů si půjčujeme. To se musí změnit. Důchodový systém musí být vyvážený, tedy aktuální příjmy musí pokrývat aktuální výdaje. Jakékoli jiné řešení by znamenalo, že si žijeme nad své možnosti. Může se tak stát mnoha způsoby, musíme si však uvědomit, že se nemůžeme dále spoléhat na odchod do důchodu bezprostředně po dosažení 60 let. Věk odchodu do důchodu musí být v celé Evropě postupně navýšen a musí se přiblížit hranici 70 let. Je to jedna z cest, jak zajistit, aby se rozpočet sociálního zabezpečení nestal jedním z břemen spočívajících na bedrech ekonomik evropských států.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Zpráva paní Oomen-Ruijtenové vychází ze Zelené knihy, kterou Komise předložila v červenci 2010, a otázek, které tento orgán nabídl k diskusi ohledně přiměřenosti a udržitelnosti evropských důchodových systémů. Dokument je předzvěstí budoucí Bílé knihy obsahující celkovou analýzu 27 členských států a načrtnutí pokynů, které EU stanoví pro své členy a očekává se od nich účinná reakce. Moje reakce na čtení zprávy byly pozitivní, proto jsem hlasoval pro. V otázce toho, co je třeba vykonat, je návrh jednoznačně příliš konzervativní. Můžeme jej však označit jako vhodný odrazový můstek, neboť nabízí přehled důchodových systémů rozšířený na 27 členských států. Vytvoření evropské důchodové platformy by bylo skvělou příležitostí k otevření diskuse mezi orgány EU a dotčenými sociálními partnery. Konečným cílem je přizpůsobení důchodových systémů a jejich začlenění do kontextu demografických a hospodářských změn, jimiž náš svět prochází.

  Patrick Le Hyaric (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti této zprávě, neboť prosazuje důchodové systémy založené na kapitálu na úkor státních důchodových systémů založených na průběžných platbách a zvyšuje věk pro odchod do důchodu. Současně obhajuje přístup, který by zvýšil nejistotu starších pracovníků tím, že podporuje „pružné“ důchody spojující práci a důchod.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Výsledek dnešního hlasování o zprávě paní Oomen-Ruijtenové o přiměřených, udržitelných a spolehlivých důchodových systémech v Evropě mne velmi potěšil. Jsem přesvědčena, že důchody by měly být jisté a stabilní, obzvláště dnes v době stárnoucí evropské populace a finanční krize. Podle současných statistik je zřejmé, že problém se zhoršuje a demografické změny v Evropě jsou nevyhnutelné. Podle expertů dnes v EU pracují na podporu jednoho důchodce čtyři lidé, za zhruba padesát let už to však budou jen dva.

Je proto zřejmé, že je nutné na důchodových systémech dále pracovat a že jsou nezbytné další reformy. Proto musíme usilovat o prohloubení mezinárodní činnosti členských států ve snaze zajistit efektivní a účinnou koordinaci důchodových systémů. Kromě toho Evropský parlament přijetím zprávy jasně říká, že není možné diskriminovat na základě věku ani pohlaví, což má význam zejména v souvislosti se společenskou diskusí o rovnosti žen a mužů na pracovišti.

  Astrid Lulling (PPE), písemně. – (FR) Několik měsíců pracovat na udržitelnosti důchodových systémů v Evropě, navrhnout ambiciózní zprávu, hodiny vyjednávat kompromis, aniž by přitom bylo vysloveno to, co je zřejmé – že řada vlád Evropské unie provedla reformy důchodových systémů –, upřednostnění prodloužení podpůrčí doby – to je pro mne projevem obrovské lehkovážnosti. Popření reality je projevem hrubé nedbalosti. Evropský parlament se nezabývá jádrem problému, protože je to výbušné!

Takovou politiku neschvaluji – Evropský parlament namísto toho, aby za každou cenu usiloval o jednomyslnost, zvolil špatnou metodu.

Jeho povinností je hledat soudržné a odvážné směry činnosti. A to naši občané ve chvíli, kdy jsou důchodové systémy, skutečný výdobytek evropského sociálního modelu, ohroženy, očekávají.

Proto nemůžu podpořit zprávu, která se zvrtla ve zbytečné cvičení, jelikož nezohledňuje reálnou situaci.

  Toine Manders (ALDE), písemně. − (NL) Zástupci nizozemské lidové strany pro svobodu a demokracii dnes v Evropském parlamentu hlasovali proti zprávě z vlastního podnětu o Zelené knize o evropských důchodech, jelikož obsahuje několik sporných a nepřesných bodů. Podporujeme řadu zlepšení, například prosazování vhodné kombinace státních a zaměstnaneckých důchodových systémů v členských státech a evropský systém sledování pro zvýšení pracovní mobility tak, aby každý občan věděl, co může v důchodu očekávat a mohl se sám rozhodnout. Zvýšení nezaměstnanosti, problémy na finančních trzích, vysoká zadluženost států a pomalý hospodářský růst však mohou členským státům přinést problémy v souvislosti s jejich závazky k výplatě důchodů, což má dopad i na Pakt o stabilitě a růstu a tedy na stabilitu eura.

Kromě toho se výrazně projevuje dopad postupného stárnutí populace v mnoha dalších členských státech, které nespoří tak, jako Nizozemci. Proto potřebujeme harmonizovaný dohled nad důchodovými systémy a některé členské státy by měly své důchodové systémy přeorganizovat. Nechceme však nikomu nizozemský penzijní systém vnucovat. Abychom se tomu ubránili, hlasovali jsme sice pro řadu dobrých bodů zprávy, jako celek jsme ji však odmítli. Lidovou stranu pro svobodu a demokracii v Evropském parlamentu zastupují Hans van Baalen, Jan Mulder a Toine Manders.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu, která na počátku (bod 1) i v závěru (bod 61) jasně stanoví, že hlavní odpovědnost za důchody spočívá v souladu se zásadou subsidiarity na členských státech, přičemž EU může přispět případnou koordinací a sdílením osvědčených postupů.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva nezodpovědně prosazuje zvýšení zákonného věku pro odchod do důchodu a přitom nekriticky navrhuje, aby v této záležitosti proběhl společenský a občanský dialog a jeho výsledky byly patřičně zohledněny. Nezbytné referendum je však v nedohlednu. Podle očekávání je to současně oslava privatizace systému založeného na průběžných platbách, o němž všichni víme, že je účinný. Penze proměněná ve finanční produkt na vnitřním trhu penzijních fondů se svobodnou a spravedlivou hospodářskou soutěží – právě to zpráva navrhuje. Hlasuji proti tomuto textu a zcela jej odsuzuji.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Závažný problém týkající se demografického vývoje, jinými slovy převrácení věkové pyramidy, s nímž můžeme brzy počítat, delší průměrná délka života, díky které jsou starší lidé zdraví a aktivní a zapojují se do společnosti delší dobu, nás nutí zamyslet se nad strategií zaměřenou na zvýšení soudržnosti a souladu v oblasti penzí. Na tuto novou situaci bychom měli reagovat přijetím iniciativy, která nově vymezí budoucnost mladých a starých, ale i solidaritu mezi generacemi a mezi lidmi, což přispěje k zajištění udržitelných, spolehlivých a přiměřených příjmů po odchodu do důchodu.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti tomuto návrhu usnesení, neboť ho považuji za nepřijatelný útok na práva pracovníků vzhledem k tomu, že se zasazuje o zvýšení počtu let, po které si člověk spoří na penzi, zvýšení věku pro odchod do důchodu a provedení postupné privatizace státních důchodových systémů. Myslím, že tyto druhy opatření jsou zaměřeny na vytvoření důchodových systémů, které zvýhodňují zájmy finančního sektoru, a nepředstavují posun směrem ke státním důchodovým systémům, jež jsou spravedlivější, udržitelné, spolehlivější a výhodnější pro evropské občany. Jsem hlavně proti postupnému budování protisociální Evropy, řízené trhem a velkými finančními společnostmi, jež nás uvrhly do této krize svými ambicemi a přílišnou hamižností, což bude nepochopitelně kompenzováno prostřednictvím privatizace státních důchodových systémů. Navíc považuji za nepřijatelné, že usnesení, které ačkoli zdůrazňujeme význam poskytování příslušné úlohy v rámci důchodových reforem sociálnímu dialogu, obhajuje protisociální opatření, jako je zvyšování věku pro odchod do důchodu, což bylo zamítnuto většinou Evropanů v hromadných generálních stávkách.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Podle László Andora, komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění, bude počet lidí v důchodu do roku 2060 dvojnásobný v porovnání s aktivním obyvatelstvem schopným financovat důchody. Je proto naléhavě nutné se vážně zamyslet nad budoucností důchodových systémů. Ačkoli spadá do pravomoci členského státu, nesmí tato otázka zabránit Evropské unii, aby pomáhala členským státům v jejich rozhodnutích, s cílem zaručit evropským občanům přiměřený, stabilní a udržitelný důchodový systém. Máme-li být schopni mít v členském státě EU přiměřený a vhodný důchod, je nezbytné zásadu volného pohybu osob doplnit. Hospodářská a měnová krize dokládá potřebu integrovaného přístupu, zahrnutí demografického a sociálního aspektu i dalších hospodářských a finančních aspektů.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Doufám, že Parlament se neomezí pouze na vypracovávání zpráv a hlasování. Je nutné analyzovat všech 27 důchodových systémů v EU. Jsem si jistý, že porušování pravidel v masovém měřítku bude v této oblasti odhaleno v Lotyšsku, kde se vláda neustále snaží řešit problém rozpočtového schodku na úkor důchodů. Následkem toho se stali důchodci v Lotyšsku rukojmími současných rizikových vládních aktivit. Ve většině případů jsou důchody v Lotyšsku pod oficiální úrovní životního minima. Situace je komplikovaná rozhodnutím vlády ponechat výplaty ve druhé důchodové třídě. To může mít velice smutné následky. Hlasoval jsem pro v naději na nezávislé posouzení situace v Lotyšsku.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) V Evropské unii jsme stále svědky značného poklesu prosperity, který bude jistě také zjevný ve ztrátě doby ochrany na pracovním trhu. Povinnost všech zemí je zabývat se demografickými změnami a související nedostatečnou finanční životaschopností důchodových systémů. Soukromé důchodové spoření, které mělo zavést dodatečnou podporu, nepřineslo důchodovým systémům úlevu, o které se tolik hovořilo, ale namísto toho uvrhlo státní důchody pod ještě větší tlak. Lidé v Maďarsku v souvislosti s tím například byli nuceni přejít zpět pod státní systém. V tomto ohledu jsou problematické rovněž nenaplněné sliby návratnosti penzijních fondů, které bohužel hospodářská a finanční krize odhalila. Zásahy, jako právě tyto na úrovni EU, s sebou často nesou celou řadu problémů, například v souvislosti s vyrovnávacím příspěvkem pro oblast důchodů, kterým se otevřela stavidla zneužívání. Podrobnosti týkající se důchodů jsou v jednotlivých státech upraveny odlišně a musí to tak rovněž dál zůstat, a proto tuto zprávu rozhodně odmítám.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. − (IT) Chtěl bych vyjádřit svou podporu zprávě paní Oomen-Ruijtenové o budoucnosti důchodových systémů v Evropě, neboť poukazuje zřetelně na zásadu, na které by se evropská činnost a iniciativy měly vždy zakládat: na zásadu subsidiarity. Ve snaze reagovat na reálnou potřebu, kterou je přehodnotit evropské důchodové systémy ve světle nových demografických, hospodářských a sociálních podmínek, bylo rozhodnuto, že jednotlivým členským státům bude poskytnut prostor, aby jednaly v rámci Evropou daných mezí. Situace a podmínky jsou v jednotlivých zemích příliš odlišné na to, abychom se snažili navrhnout společná závazná pravidla, a rozhodnutí respektující základní zásadu subsidiarity bylo tedy namístě.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Nebude trvat dlouho a populační pyramida v EU se převrátí: největší část populace budou tvořit osoby starší 55 let, bude se dále zvyšovat průměrná délka života, porodnost zůstane na nízké úrovni a mladí lidé budou později vstupovat na trh práce. Všichni si uvědomujeme, jaké to bude mít následky – stárnoucí populaci a stále větší problémy při financování důchodů. Jestli něco určitě potřebujeme, pak je to politika členských států více orientovaná na rodinu – mám na mysli například zanesení snížení daně pro rodiny do zákona o daních z příjmů. V právní úpravě sociální oblasti by se měl promítnout příspěvek rodin k zajištění meziregionální soudržnosti, a to prostřednictvím postupného snižování pojistného na sociální zabezpečení. Tyto aspekty zpráva nezohledňuje vůbec, či jen v minimální míře. Ovšem tolik velebené masové přistěhovalectví není vhodným způsobem pro zajištění našich důchodů. A konečně, důchodová politika by měla zůstat v pravomoci členských států. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) V dnešním hlasování jsem zprávu o stabilních a zajištěných důchodových systémech v Evropě podpořil. Otázka budoucích důchodů není problémem jen v Polsku, nýbrž v celé Evropské unii. Evropský parlament ve zprávě potvrdil, že v záležitostech důchodových systémů je za organizaci vnitrostátního důchodového systému odpovědný daný členský stát. Orgány EU však činnost členských států podpoří v souladu se zásadou subsidiarity.

Z mého pohledu velmi důležité je věnovat pozornost diskriminaci žen v rámci důchodových systémů a tuto diskriminaci odstranit. Současně přinášejí problémy při vytváření stabilních důchodů probíhající demografické změny zapříčiňující stárnutí populace. Počet důchodců stále stoupá a přitom klesá počet lidí aktivních na trhu práce.

Dalším důležitým problémem je nemožnost mladých lidí najít, vinou situace na trhu práce, zaměstnání. V této souvislosti má zásadní význam, aby bylo zaměstnáno více lidí, a to po co nejdelší dobu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Oomen-Ruijtenové, neboť snaha položit základní kámen cíle tak významného, jako je jednotný evropský důchodový systém, při náležitém respektování zásady subsidiarity, je podle mne velkým krokem ke skutečné sociopolitické integraci. Legislativní rámec je samozřejmě složitý, Bílá kniha Evropské komise o důchodových systémech však již naznačuje směr, jímž by se Unie měla vydat. Zpráva se konkrétně snaží stanovit přiměřená, udržitelná a spolehlivá kritéria a vyzývá členské státy, aby o této věci diskutovaly, zveřejnily formulované návrhy a spolupracovaly na vytvoření skutečného společného plánu prostřednictvím otevřené metody spolupráce. Diskutujeme o balíčku správy ekonomických záležitostí na úrovni EU s cílem reformovat Pakt o stabilitě a růstu a stanovit společná pravidla. Žádný stát se důchodové reformě, chce-li své finance uvést do pořádku, nevyhne. Z toho důvodu se domnívám, že má smysl mít v této oblasti rovněž společná kritéria, neboť se tím výrazně usnadní sledování a provádění Paktu o stabilitě a růstu.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. − (PT) Zpráva o přiměřených, udržitelných a spolehlivých evropských důchodových systémech představuje důležitý krok v provádění politiky koordinace v Evropské unii. Ve skutečnosti, ačkoli spadá do jurisdikce členských států, je důchodový systém přímo napojen na finanční trh, stejně jako je současně jednou z oblastí, na které se vztahuje Pakt o stabilitě a růstu. Bude, z demografických příčin, kterých jsme si všichni dobře vědomi, zjevně nutné, abychom zvážili strategii, která by zvyšovala soudržnost a soulad v oblasti důchodů. Musíme vytvořit iniciativy, které nově vymezí budoucnost mladých a starých, a solidaritu mezi generacemi a lidmi, což přispěje k zajištění udržitelných, spolehlivých a přiměřených příjmů po odchodu do důchodu. Existují výrazné rozdíly mezi důchodovými systémy v Evropě, je však důležité vytvořit společnou platformu tím, že jasně vymezíme dělení odpovědností. Tímto způsobem bude možné, abychom společně vytvořili udržitelný a bezpečný systém; systém, který uznává svobodu pohybu v Evropě, který je založen na předpokladu, že je mobilita klíčová, zejména pro mladší generaci, a pochopitelně pro efektivní a účinný trh práce. Ze všech těchto důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) V listopadu 2009 Rumunsko mělo 5,54 milionů důchodců a 5,65 milionu přispěvatelů do státního důchodového systému. Poskytnutí přiměřených, udržitelných důchodů občanům EU, nyní i v budoucnu, je pro Evropskou unii prioritou. Dosažení těchto cílů je ve stárnoucí Evropě hlavní výzvou a členské státy se na to musí připravit reformováním svých důchodových systémů. Je třeba, aby členské státy zlepšily přiměřenost důchodů tím, že budou bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví na trhu práce, a to zejména prostřednictvím 10% snížení rozdílu v odměňování do roku 2020. Státní důchodový systém musí být posílen na úkor soukromého systému. Nesmíme privatizovat státní důchodový systém jednoduše proto, abychom zajistili stabilitu penzijních fondů pro současné a příští důchodce.

Ačkoli trend na evropské úrovni je zvyšovat věk pro odchod do důchodu, měl by být uplatňován pružně podle odvětví a náročnosti pracovních podmínek, a brát přitom v úvahu též počet odpracovaných let. Aktivní podporu potřebuje tvorba pracovních míst. Kvalita práce se také musí zlepšit s ohledem na to, aby došlo k nárůstu počtu lidí, kteří budou aktivně přispívat k financování svých budoucích penzí.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Udržitelné důchodové systémy jsou jednou z hlavních výzev, jimž budou politikové čelit, pokud chtějí zachovat obecné blaho a sociální smír. Třebaže jsou evropské pravomoci v tomto směru omezené, bylo velmi důležité i to, že Evropský parlament poskytnul své stanovisko v návaznosti na Zelenou knihu, kterou Komise vydala. Stalo se tak přijetím velmi obsáhlé zprávy paní Oomen-Ruijtenové, která potvrzuje nutnost reformovat důchodové systémy v důsledku nepříznivého trendu v počtu lidí nad 65 let vůči produktivnímu obyvatelstvu. Navíc je usnesení v souladu s nedávným výzkumem Eurobarometru, který ukazuje na moudrost a zralost evropských občanů, neboť 73 % jich zastává názor, „že budou chtít pracovat déle nebo si budou na stáří víc šetřit“. Převládající názor, že by se měl pracovní život prodloužit nad 65 let, se, pravda, setkal se smíšenými reakcemi mezi veřejností. Může to ovšem být štěstí v neštěstí, neboť by jinak musely nepochybně být aktivovány jiné páky. V případě mé země, Belgie, kde míra nezaměstnanosti mezi staršími ročníky je jedna z nejnižších v Evropské unii, naléhavě potřebujeme povzbudit belgické pracovníky, aby zůstali déle v pracovním procesu.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. − (IT) Dnes Parlament hlasoval o zprávě nazvané Přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchodové systémy v Evropě. Komise s přihlédnutím k demografickému vývoji a dopadům hospodářské a finanční krize rozhodla o tom, že s cílem modernizovat důchodové politiky je nezbytné přistoupit ke koordinovanému postupu, a to v těchto oblastech: úprava důchodových systémů, udržitelnost, rovnováha mezi trváním pracovního života a trváním důchodu, odstranění překážek mobilitě, větší transparentnost důchodových systémů a ochrana solventnosti.

V této zprávě chceme uznat a zachovat individuální odpovědnosti, s cílem vytvářet udržitelný a spolehlivý systém, který je schopen zajištění důchody na přiměřené úrovni v členském státě. Moderní systém, který uznává potřebu mobility zejména pro mladou generaci, přičemž nabízí způsob, jak řešit problémy nejen v současnosti, ale také pro blízkou budoucnost.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Navzdory skutečnosti, že hlasování umožnilo začlenění některých klíčových prvků sociálního svědomí, přetrvávají některé nešťastné aspekty, které mne vedou k tomu, abych se zdržel závěrečného hlasování. Jedná se například o část bodu 21, kde se požaduje, aby členské státy zlepšily přístup občanů k soukromým systémům spoření.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Stav evropských důchodových systémů se stále zhoršuje. Nyní musíme pracovat na tom, abychom zajistili rovné příležitosti mužů a žen, chránili ty, kteří se dnes rozhodnou pro odchod do důchodu, a současně ochránili ty, kdo právě poprvé vstupují na pracovní trh. Ženy v Evropě stále vydělávají v průměru o 18 % méně než muži. Taková nerovnost platů se nejvíce projeví v důchodovém věku , jelikož ženy vydělávaly ve svém produktivním věku méně, mají i nižší důchody. V důsledku toho jsou ženy více než muži zasaženy přetrvávající chudobou. Zejména v době krize musíme promítnout hledisko rovnosti pohlaví do všech politik a přijmout vnitrostátní opatření schválená a koordinovaná na evropské úrovni. Hlasovala jsem pro zprávu paní Oomen-Ruijtenové, neboť si myslím, že je to dobrý kompromis, který může podpořit dialog mezi členskými státy a evropskými orgány ohledně modernizace důchodových systémů.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. − (IT) Podporujeme zprávu o Zelené knize nazvané Přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchodové systémy v Evropě, jelikož Evropská komise si klade za cíl pomáhat členským státům, aniž by snímala odpovědnost z jednotlivých zemí, které musí posoudit spojitost mezi průměrnou délkou života a zákonným věkem pro odchod do důchodu. Zaměřuje se též na překážky přeshraniční mobilitě a zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké důchodové pojištění s odpovědností za vytváření systému koordinace v naléhavých situacích a podporování členských států.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – (RO) 27 členských států Unie má rozdílné důchodové systémy. Převrácená populační pyramida a delší průměrná délka života si vyžádají stanovení evropské strategie pro posilování soudržnosti a souladu v oblasti důchodů v Evropské unii. Ráda bych nicméně také zmínila nerovnosti, které jsou patrné v případě pracovní mobility mezi různými členskými státy. Existují situace, kdy práva na důchod nejsou mezi různými členskými státy Evropské unie patřičně převedena. Musíme v tomto směru povzbudit spolupráci mezi členskými státy.

Na druhou stranu máme morální povinnost chránit práva našich občanů na to, že si můžou užívat důchodu, který jim poskytuje důstojné živobytí.

  Peter Skinner (S&D), písemně. − Mohu podpořit celkové cíle této zprávy, neboť se především týká přijetí udržitelného přístupu k poskytování důchodů. Výkon regulačních úkolů, který vzejde ze Zelené knihy, bude doufám schopen nastavit práci orgánů dohledu tak, aby se udržel krok s nezbytnou slučitelností, pro zachování spolehlivého a udržitelného důchodového systému.

S ohledem na současnou rozmanitost důchodových systémů v členských státech, jak co do rozsahu poskytování důchodů, tak do hloubky, je ovšem důležité, aby Komise dostála přání Parlamentu nežádat, aby se používalo standardů kapitálu srovnatelných s pojistnými nebo bankovními standardy. Věřím tomu, že by se důchody mohly a měly řešit při svých vlastních pravidlech kapitálové přiměřenosti zvlášť.

A konečně, skutečně prvořadá tu je potřeba evropského přístupu, vzhledem k tomu, jakým způsobem demografický vývoj bude nutit budoucí generace do udržování drahých systémů, nadměrně zatížených, kde generace předchozí budou čelit potenciální chudobě.

  Alyn Smith (Verts/ALE), písemně. − Pane předsedající, tato zpráva je v mnoha ohledech přínosná. Při bližší úvaze ji však nemohu podpořit. Je správné, že se v této sněmovně snažíme hovořit o poskytování důchodů našimi členskými státy, a je pravda, že bychom měli sdílet osvědčené postupy. Nebyl jsem však prostě schopen podpořit zprávu jako celek, protože zkrátka nesouhlasím s tím, že EU by měla zastávat pro účely důchodů jakoukoli další roli než pouze v oblasti sdílení informací. Nejvhodnější pro otázky důchodů, a v podstatě ve všech sociálních záležitostech, jsou orgány na vnitrostátní nebo místní úrovni, nikoli my. Tato zpráva z vlastního podnětu požaduje příliš mnoho centralizované kontroly, o které prostě nejsem přesvědčený, že bude fungovat nebo že by mohla nabídnout evropskou přidanou hodnotu.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Problém naší stále více stárnoucí populace nás zasahuje skutečně tvrdě a zároveň krize nutí členské státy k provádění škrtů. Neměli bychom však dovolit, aby nás problém stárnoucí populace vlákal do nové evropské krize státního dluhu. Členské státy, které šetří, by to neměly provádět bezmyšlenkovitě. Usnesení zdůrazňuje, že první pilíř důchodového systému je ten hlavní. To platí pro zdravé a vyvážené vnitrostátní rozpočty. Navíc není třeba zvlášť zdůrazňovat, že trvalý příjem je ochrana proti chudobě. Těší mne rovněž uznání práv na důchod pro ženy a větší důraz na rovnost pohlaví, spolu s uznáním toho, že by neměla být dovolena diskriminace vůči starším osobám na pracovním trhu. Usnesení se rovněž patřičně věnuje přenositelnosti splatných nároků na důchod. Nikdo nepracuje v dnešní době pro stejnou společnost a snad dokonce ani ve své vlastní zemi po celý svůj život. Zásadní význam má ve spojené Evropě to, aby občané mohli převádět mezi státy své nároky. Evropský parlament proto žádá Evropskou komisi, aby lépe koordinovala převoditelnost důchodů na evropské úrovni.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Zpráva vypracovaná Riou Oomen-Ruijtenovou o Zelené knize nazvané Přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchodové systémy v Evropě významným způsobem přispívá k diskusi o budoucnosti evropských důchodových systémů. Myslím si, že členské státy musí navrhnout ustanovení pro zajištění přiměřených penzí svým občanům. Vybízíme členské státy, aby vytvořily co nejpřiměřenější důchodový systém s cílem zajistit důstojnou životní úroveň všech lidí, se zvláštním přihlédnutím ke specifické situaci nejohroženějších skupin ve společnosti. Hlasovala jsem pro bod 24, který vyzývá členské státy k povzbuzení starších osob v tom, aby pokračovaly v práci, prostřednictvím fiskálních výjimek a výjimek v oblasti sociálního zabezpečení.

Dále jsem hlasovala pro, abychom podpořili a usnadnili kombinovanou práci s důchodem, a k zavedení odrazujících opatření tak, aby pro společnosti bylo těžší jakkoli učinit staršího pracovníka nadbytečným

Hlasovala jsem proti zvýšení důchodového věku, protože si myslím, že lidé, kteří překročí určitý věk a přitom budou chtít a mohou dál pracovat, by měli být povzbuzováni a nikoli nuceni do práce, obzvláště v době, kdy míra nezaměstnanosti v EU-27 je 10 % a 20 % mezi mladými lidmi.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zelená kniha Evropské komise o evropských důchodových systémech přijatá dnes v rámci zprávy aliancí politických představitelů kapitálu v Evropském parlamentu (sociálních demokratů, konzervativců, liberálů) je stvůrou zaměřenou proti obyčejným lidem. Má za cíl zformovat základní prvek nového protilidského paktu EU pro konkurenceschopnost, jehož myšlenkou je zničit evropské systémy sociálního zabezpečení a nahradit je soukromým, individualizovaným pojištěním – nová dojná kráva se dojí na účet pracovníků a ve prospěch kapitálu. V praxi se tím zrušují státní výdaje na sociální zabezpečení, důchody a sociální dávky. Trojpilířový systém omezuje státní důchody na dobročinnou podporu, čímž otvírá doširoka brány tzv. třetímu pilíři soukromého pojištění. Ozývají se výzvy ke zvýšení věku pro odchod do důchodu ve spojení s průměrnou délkou života, jinými slovy pracovat až do hrobu. Řecká komunistická strana hlasovala proti tomuto nezdařenému protidělnickému dokumentu o evropských důchodových systémech. Tváří tvář tomuto vývoji bychom chtěli zdůraznit, že pracovníci naléhavě potřebují zvýšit en masse a zastavit tato nová protipojištěnecká opatření a nový brutální útok, který organizuje kapitál a buržoazní vlády v novém paktu EU pro konkurenceschopnost.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro zprávu paní Oomen-Ruijtenové a Zelenou knihu o důchodových systémech. Výsledky jednání jsou odpovídajícím způsobem uvedeny v postoji německé Křesťansko-demokratické unie, přičemž poskytují vhodný základ pro navazující Bílou knihu. Důležitý krok vpřed je ponechání německých zaměstnaneckých důchodů, délky odpracované doby a ochrany proti riziku úpadku v souvislosti s existujícími závazky. V žádném případě nesmí být zaměstnanecké důchody převáděny do povinného evropského systému.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Těší mne, že zpravodajka uznává, že existují výrazné rozdíly v důchodových systémech v Evropě a skutečnost, že občané některých členských států – například Litvy – čelí dalším problémům. Život důchodce v mé zemi není zdaleka snadný. Nedávno se stal dokonce ještě těžší – minulý rok litevští důchodci začali dostávat o 5 % míň. Je načase přestat používat dvojí metr. V některých evropských zemích, jako je Litva, vláda tvrdí, že krize je překonána a že hospodářství se postupně začíná obnovovat. Když však potřebujeme přijmout praktická opatření, naši představitelé uvádějí, že nomohu nalézt potřebné zdroje, aby vrátili důchody na jejich předchozí úroveň. Najednou prohlašují, že krize ještě neskončila. Při reformování našich důchodových systémů je důležitá finanční udržitelnost, ale neméně důležité je poskytování přiměřeného příjmu. Skutečná udržitelnost nemůže nastat bez zajištění toho, aby důchody byly přiměřené. Stárnoucí společnost a finanční tlaky ukazují, že se mění náš trh práce. Je nezbytné vzít v potaz tuto situaci při reformování důchodových systémů. Rovnováha mezi flexibilitou a jistotou na trhu práce podporuje adaptabilitu hospodářství a přispívá tak k udržitelným, jistým a spravedlivým důchodům.

  Peter van Dalen (ECR), písemně. − (NL) Evropa a důchody, to je nyní velice citlivé téma. Jednotlivé členské státy zvažují opatření, aby jim nestoupaly státní dluhy, provazováním penzijních fondů s jejich dluhem. Paní Merkelová a pan Sarkozy ve svých plánech na jednotnou, centrálně řízenou Evropu už přímo zmínili centralizaci důchodů. Jsem proti jakékoli regulaci důchodů na evropské úrovni. Důchodové systémy jsou v různých členských státech strukturovány odlišně. Jsou téměř neporovnatelné. Navíc se důchodové systémy mezi členskými státy navzájem velmi liší z hlediska velikosti, spolehlivosti a co se týče dohledu. Nechci se dočkat toho, jak bude spolehlivý nizozemský důchodový systém trpět kvůli chaosu v některých jiných členských státech.

Za velice citlivou otázku považuji však to, že členské státy by měly sdílet informace o svých důchodových systémech mezi sebou navzájem a že by měly vyvinout maximální úsilí, aby řešily konkrétní problémy těmito prostředky. Mám zde na mysli například vysokoškolské vědecké pracovníky, kteří se stěhují do jiných členských států, jejichž daňové orgány pak vybírají doplňkové dávky na důchody, které jsou spořeny jinde. Takovým výstřelkům je třeba okamžitě učinit přítrž, to ale neznamená, že musíme na základě toho nutně aktualizovat celý systém na evropský model.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu apelující na členské státy, aby zajistily udržitelnost svých důchodových systémů, v souvislostech výzev stárnutí společnosti a výdajových tlaků, které zaznamenáváme po celé EU. Vítám, že tato zpráva výslovně uznává, že pro poskytování důchodů v jednotlivých členských státech neexistuje jednotný přístup, který by vyhovoval všem, EU však rozhodně může nabídnout přidanou hodnotu v podobě sdílení myšlenek a koordinace.

Zahrnutí soukromého dluhu do jakéhokoli posouzení udržitelnosti veřejných financí by v této zprávě být nemělo, neboť současné tržní podmínky by takový typ posouzení nepodporovaly. Navíc by mohlo uplatňování kapitálových požadavků na důchody zvedat náklady, aniž by se zvýšila jistota zaměstnaneckých důchodových systémů s přispěním zaměstnavatele. Nemělo by se to používat povinně tam, kde systém ochrany je; například ve Spojeném království již poskytuje účastníkům důchodového systému a příjemcům vysokou míru ochrany Fond na ochranu důchodů, vytvořený předešlou labouristickou vládou.

Já a mí labourističtí kolegové budeme i nadále pracovat na tom, abychom zajistili, aby byla lidem spořícím ve státním, zaměstnaneckém i soukromém systému poskytnuta skutečná důchodová ochrana, aby se nemuseli o svůj důchod obávat.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Oomen-Ruijtenové, přestože mám pocit, že přijaté znění je přehnaně opatrné v opakovaném zdůrazňování důležitosti zásady subsidiarity. Domnívám se nicméně, že tato zpráva, která ještě čeká na blížící se zveřejnění Bílé knihy Komise, může umožnit pokračování efektivních pracovních vztahů mezi členskými státy a orgány EU na toto velmi složité téma modernizace evropských důchodových systémů.

Návrh usnesení B7-0094/2011

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro přijetí tohoto návrhu usnesení, neboť jsem přesvědčen, že přístupová jednání s Chorvatskem mohou být ukončena v první polovině roku 2011, jestliže budou nadále prováděny nezbytné reformy. Aby toho Chorvatsko dosáhlo, bude muset během této poslední etapy mobilizovat veškeré úsilí směřující k posílení veřejné správy a soudnictví, pokračovat v boji proti korupci, zajistit plnou spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, pokračovat v privatizačním procesu a přijmout plány pro restrukturalizaci. Pro přijetí tohoto usnesení hlasuji také proto, že doporučuje realizaci arbitrážní dohody mezi Chorvatskem a Slovinskem týkající se hranic, a rovněž na základě pokroku učiněného při řešení dalších dvoustranných sporů, jako jsou například spory o hranice se Srbskem, Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou. Chorvatsko má stále ještě před sebou ukončení jednání o šesti politických kapitolách acquis communautaire, já však věřím, že dobré výsledky dosažené v roce 2010 poslouží chorvatským představitelům jako základ pro závěrečné úsilí při ukončování jednání.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto usnesení o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2010. Tímto dokumentem Evropský parlament potvrzuje, že Chorvatsko v jednáních o přistoupení k Evropské unii učinilo výrazný pokrok. Souhlasím s ustanovením usnesení o tom, že přístupová jednání s Chorvatskem mohou být ukončena v první polovině roku 2011, pokud budou i nadále energicky prováděny nezbytné reformy, a to zejména v oblasti posílení veřejné správy a soudnictví, pokud bude pokračovat boj proti korupci, zajistí se trvalá možnost návratu uprchlíků a plná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a pokud bude pokračovat privatizační proces a přijímání plánů pro restrukturalizaci loděnic, jež se nacházejí v obtížné situaci. Jedná se o velice důležité podmínky a jejich důsledné plnění nebo alespoň výrazný pokrok ve zmíněných oblastech prokážou odhodlání a vůli Chorvatska stát se členským státem EU.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Souhlasím s tímto návrhem usnesení, jehož prostřednictvím Evropský parlament podporuje přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Přistoupení Chorvatska má jak evropskou, tak regionální dimenzi a dále povzbudí zbylé země západního Balkánu k tomu, aby energicky zahájily a prováděly reformy související s přistoupením. Přístupová jednání s Chorvatskem výrazně pokročila, stále však zbývá dokončit zásadní reformy v oblasti veřejné správy a soudnictví, korupce, návratu uprchlíků a tak dále. Chorvatsko musí učinit značný pokrok při řešení dvoustranných sporů se sousedními zeměmi, jako jsou například spory o hranice se Srbskem, Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou, aby se předešlo tomu, že by tyto spory po vstupu Chorvatska představovaly překážku dalšího rozšíření EU.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o pokroku Chorvatska, neboť se domnívám, že proces přistoupení k EU podtrhuje výrazné zlepšení situace v této oblasti. Skutečně největší pokrok byl učiněn v oblastech úcty k lidským právům, situace uprchlíků a privatizace námořní dopravy. Zároveň vítám realizaci mírové dohody a všeho, co z toho vyplývá. Spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii je pro úspěšné ukončení jednání zcela zásadní. Doufám, že chorvatští představitelé vyšetřovatelům v budoucnu umožní přístup k nezbytným dokumentům. Jedním z problémů zmíněných v dokumentu jsou soudní řízení týkající se válečných zločinů. Ti, které se podaří postavit před soud, buď nejsou obviněni, nebo dostanou jen symbolický trest. Ráda bych zdůraznila význam zavedení spravedlivého soudního systému v každé kandidátské zemi.

Dědictví konfliktů z 90. let a nedostatek úcty k právům menšin jsou pro budoucí členský stát nepřijatelné. V této oblasti je zapotřebí legislativního zásahu. Záměr maďarského předsednictví ukončit jednání během prvních šesti měsíců roku 2011 je chvályhodný a Chorvatsko může cílové čáry dosáhnout včas. Jeho přistoupení vyšle pozitivní signál pro celý region, neboť znovu potvrdí důvěryhodnost EU, pokud jde o podmíněnost tohoto procesu. Na závěr bych chtěla potvrdit, že Rumunsko přistoupení Chorvatska k EU bezvýhradně podporuje.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Zpráva o pokroku Chorvatska za rok 2010 ukazuje odhodlání vlády v Záhřebu splnit kritéria pro přistoupení k EU. Evropská unie však poprvé čelí situaci, kdy se většina chorvatských občanů domnívá, že vstup do EU nepřinese zemi žádné výhody, což kontrastuje s výrazným optimismem obyvatel států střední a východní Evropy, které se připojily při dvou posledních rozšířeních. Zpráva o Chorvatsku za rok 2010 podtrhuje znepokojení evropských orgánů z této situace. Proto byly chorvatské orgány a občanská společnost vyzvány, aby se aktivně snažily přesvědčit obyvatele Chorvatska o tom, že členství v EU bude mít na jejich zemi pozitivní dopad. Vítám úsilí chorvatských představitelů a jejich cíl ukončit přístupová jednání v průběhu letošního jara.

Chorvatsko si zároveň zaslouží poblahopřát k tomu, že ačkoli byla tato země dlouho pustošena válkami, podařilo se jí při provádění acquis communautaire učinit obdivuhodný pokrok. Jakékoli zmínky o tom, že by přistoupení Chorvatska mohlo být odloženo, lze vnímat jen jako nevýznamnou poznámku, učiněnou bez rozmyslu.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem rozhodně pro přijetí této zprávy, neboť jsem přesvědčen, že Chorvatsko správně pokračuje v provádění reforem nezbytných pro členství v EU. Domnívám se, že je připraveno na hospodářské úrovni jednat s ostatními zeměmi EU. Navzdory celosvětové krizi se mu dokonce podařilo udržet si určitou míru makroekonomické stability, a to zejména díky rozvoji služeb a turistické infrastruktury. Myslím si, že bychom tuto zemi měli podporovat v plném využívání jejích zdrojů, především zeměpisné polohy jakožto strategického dopravního uzlu mezi západní Evropou a Balkánem, mezi střední Evropou, Jadranem a Středozemím. Další rozvoj infrastruktury by pro tuto zemi mohl znamenat nesmírný potenciál. Její spolupráce s Evropskou unií při realizaci úseků transevropských dopravních (TEN-T), energetických (TEN-E) a telekomunikačních (e-TEN) sítí, které zasahují i na území Chorvatska a které by bylo možné rozvinout v systém partnerství veřejného a soukromého sektoru plně spolupracující s EU, se ukazuje jako velice přínosná. Jednání se uzavřou v první polovině roku 2011, kdy bude dokončen proces přistoupení. Jsem si jistý, že tento termín se podaří dodržet.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Ráda bych ocenila značný pokrok, který Chorvatsko učinilo při plnění podmínek potřebných k ukončení přístupových jednání. Jsem hluboce přesvědčena, že rychlé přistoupení Chorvatska povzbudí i ostatní země západního Balkánu k tomu, aby prováděly reformy související s přistoupením. Vítám úsilí chorvatské vlády důrazně se postavit všem podobám korupce, zároveň však vyzývám chorvatské představitele, aby dále posílili administrativní možnosti protikorupčních orgánů a podporovali kulturu politické odpovědnosti. Vítám pokrok dosažený v oblasti práv žen a rovnosti pohlaví, neboť 25 % parlamentních křesel a téměř polovina administrativních pozic ve veřejném sektoru je obsazena ženami, což dokazuje posun směrem k rovnosti žen a mužů. Zároveň ale zůstává procento žen v pozicích vedoucích podniků nízké a přetrvávají také rozdíly v platech. Vyzývám k tomu, aby byla dále aktivně podporována účast žen v ekonomických a politických rozhodovacích orgánech a aby byl urychleně zaveden zákon o rovnosti žen a mužů, zahrnující zásadu rovných platů.

  Daniel Caspary, Ingeborg Gräßle, Elisabeth Jeggle, Andreas Schwab, Thomas Ulmer a Rainer Wieland (PPE), písemně. − (DE) Rychlý vstup Chorvatska do Evropské unie výslovně podporujeme. Obyvatelé Chorvatska od tohoto členství hodně očekávají. Jejich očekávání však mohou být naplněna jedině tehdy, pokud bude tato země na vstup skutečně připravena a splní všechna kritéria pro přistoupení. Chorvatsko se už v tomto procesu dostalo dál, než kde se při vstupu nacházely mnohé současné členské státy EU.

Zpráva Komise o pokroku jasně ukazuje, že v některých oblastech zbývá ještě mnoho práce. To dává naději na brzké ukončení přístupových jednání – dnešní rozhodnutí však nesmí vzbudit ještě větší očekávání. Důkladnost je pro nás důležitější než rychlost a spolehlivé provádění je důležitější než sliby. Nesmíme opakovat dřívější omyly. Cokoli jiného by nebylo v zájmu Evropské unie nebo Chorvatska a jeho obyvatel. Proto jsme se dnešního hlasování zdrželi.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro přijetí návrhu usnesení o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2010, neboť jsem přesvědčena, že přístupová jednání s Chorvatskem budou ukončena do června roku 2011, pokud budou i nadále energicky prováděny nezbytné reformy. Podporuji rozšíření za předpokladu, že kandidátské země splní předem stanovené podmínky. Čím více zemí se bude podílet na evropském projektu, tím lépe pro EU a její občany, kteří budou moci využívat výhod jednotného prostoru míru, svobody, demokracie, pokroku a blahobytu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Chorvatsku se daří plnit kritéria pro přistoupení s nepopiratelným úspěchem a usiluje o to, aby mohlo nadále pokračovat tímto směrem navzdory dalším potížím, jimž za současné mezinárodní situace čelí. Je dobrým příkladem pro každou zemi, která má v úmyslu stát se součástí Evropské unie. Nemohl jsem nezaznamenat, že průzkumy z poslední doby ukazují nejistotu Chorvatů ohledně budoucího vstupu jejich země do Unie a jejich kritičnost vůči činnosti EU. Místo toho, abych názory chorvatských obyvatel zpochybňoval, jsem přesvědčen, že jejich pochyby si zaslouží vážné zamyšlení nad tím, jakým způsobem je Evropská unie řízena. Považuji za politováníhodné, že ve svém návrhu usnesení se paní zpravodajka rozhodla vyjádřit názory na otázky, jako je sexuální orientace a její ústavní ochrana, které nejenže nemají nic společného se skutečně podstatnými záležitostmi, ale zároveň by měly být výlučně v pravomoci členských států.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Tento návrh usnesení se týká zprávy o pokroku Chorvatska v procesu přistoupení k EU za rok 2010; jedná se o závazek ze strany Evropského parlamentu, na němž se nijak nešetřilo diplomatickým úsilím. Vítám pokrok učiněný v přístupových jednáních, jež by měla být ukončena do konce první poloviny roku 2011, stejně jako veškeré úsilí Evropské komise, pokud jde o připojení ostatních zemí západního Balkánu k EU.

Považuji za politováníhodné, že chorvatský parlament a vláda nedosáhly požadovaného pokroku v oblasti ústavních změn, jmenovitě pokud jde o decentralizaci a reformu veřejné správy, zejména její depolitizaci, boj s korupcí a svobodu tisku. Doufám, že se všechny problémy zmíněné ve zprávě podaří vyřešit nebo přinejmenším omezit, aby bylo přistoupení rychlé a mohlo posloužit jako katalyzátor pro členství sousedních zemí.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Co se této zprávy týče, je důležité upozornit na to, že většinu poslanců Evropského parlamentu nepotěšila skutečnost, že podle Eurobarometru je většina chorvatského obyvatelstva přesvědčena o tom, že vstup do EU „jim nepřinese žádné výhody“. Co lze udělat pro to, aby se jejich názor změnil? Odpovědí je, jako vždy, posílit propagandu a snažit se o manipulaci toho, čím EU ve skutečnosti je.

Vytahují se zase ta stejná neoliberální dogmata: omezení státních zásahů do hospodářství, vytvoření otevřeného a konkurenčního trhu, a to prostřednictvím likvidace veřejných služeb, změny pracovních vztahů ve prospěch kapitálu pod zástěrkou jejich „nepružnosti“a tím, že Chorvatsko zbavíme svrchovanosti a zastavíme nezávislý projekt jeho rozvoje.

Zpráva zcela jasně ukazuje, komu agrese NATO a rozpad Jugoslávie přinesly největší výhody. Chorvatsko se nachází v privilegovaném místě: jde o velice významný dopravní koridor směřující na dovozní a vývozní trhy na Východě a na Dálném Východě. Je zřejmé, že smyslem přistoupení k EU není právo Chorvatska a jeho obyvatel na rozvoj, ale především výhody pro velmoci a jejich ekonomické skupiny.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Chorvatsko v poslední době učinilo značný pokrok směrem ke vstupu do EU a pravděpodobně se brzy stane dvacátým osmým členským státem. V roce 2010 se vyjednávacím týmům EU a Chorvatska podařilo uzavřít 11 kapitol, čímž dosáhli celkového počtu 28 (z požadovaných 35). Úspěchy minulého roku nápadně ukazují odhodlání Chorvatska pokračovat v reformách a jeho občané tak budou brzy moci využívat výhod členství v EU. Během posledního setkání ministrů EU a Chorvatska, které se konalo 22. prosince 2010 v Bruselu, vyjednávací týmy uzavřely tři důležité kapitoly, konkrétně ty, jež se týkaly soudnictví, svobody a bezpečnosti, zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky a životního prostředí. Uzavření těchto tří kapitol naznačuje, že chorvatský právní systém se podařilo posílit a že pokroku bylo dosaženo v řadě oblastí zároveň, například v oblasti širší spolupráce Chorvatska s mezinárodním společenstvím, pokud jde o vojenské mise a civilní záležitosti (zahraniční, bezpečnostní a obranná politika) nebo záruky lepší kvality ovzduší a vody pro chorvatské obyvatele (životní prostředí).

Jednání o přistoupení Chorvatska k Evropské unii začala v říjnu roku 2005. Navzdory určitým logistickým problémům členské státy EU přistoupení Chorvatska podporují a řada z nich očekává rychlý pokrok směrem k uzavření sedmi zbývajících kapitol do konce roku 2011.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu usnesení. Chorvatsko má v Evropské unii očividně své místo. Nebudu však hlasovat pro další členství, pokud nebude významně navýšen rozpočet Unie. Jestliže Unie nezíská více finančních prostředků, není další rozšíření možné.