Předsedající. – Dalším bodem je zpráva pana Langeho, jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, o průmyslové politice pro éru globalizace (2010/2095(INI)) (A7-0022/2011).

  Bernd Lange, zpravodaj. – (DE) Paní předsedající, pane Tajani, dámy a pánové, tato zpráva velice jasně vyjadřuje stanovisko Evropského parlamentu. Chci poděkovat stínovým zpravodajům, kteří se na zprávě podíleli, a navrhovatelům příslušných výborů.

Společně se nám podařilo jasně vyjádřit, pane Tajani, že chceme přiblížit průmyslovou politiku do středu politické arény, a to z dobrého důvodu. Průmyslová politika nám pomůže, zaprvé, vytvořit v Evropě kvalitní pracovní místa uzpůsobená situaci v budoucnosti a, zadruhé, zajistit investování v Evropě. Naši konkurenti po celém světě průmyslovou politiku dobře využívají, například ve Spojených státech, Číně, Brazílii a Indii. Zatřetí, čelíme výzvám spojeným s udržitelností, jak z hlediska klimatu, tak z hlediska hospodářských a sociálních základů naší společnosti. Je pro nás tedy důležité, abychom průmyslovou politiku zasadili do středu politické arény.

Na jedné straně to znamená, že očekáváme, že dojde k takové integraci průmyslové politiky, pane Tajani, aby se tato politika mohla stát hlavním předmětem legislativních iniciativ v Evropské unii. Nechceme vidět, jak jsou nejdříve koncipovány environmentální, obchodní politika a politika hospodářské soutěže a jak jsou tyto politiky až poté koordinovány se zájmy evropského průmyslu. Naopak, musíme stanovit další oblasti politiky na základě strategických zájmů udržitelné průmyslové politiky.

Zadruhé, pane Tajani, potřebujeme lepší koordinaci mezi průmyslovými politikami v různých členských státech. Proto bych vás chtěl požádat, a zahrnuli jsme to také do zprávy, abyste používali čl. 173 odst. 2 Lisabonské smlouvy za účelem účinnější koordinace průmyslové politiky v členských státech, abychom skutečně všichni postupovali stejným směrem.

Musíme se samozřejmě zaměřit na řadu konkrétních oblastí. Na horizontální úrovni musíme v rámci celého řetězce přidané hodnoty zvláště dohlížet na politiku inovací. Musíme dokázat podporovat celý hospodářský řetězec, od základního výzkumu po uvedení výrobků na trh, a přinést na trh ta nejlepší řešení pro naši společnost.

Musíme také věnovat větší pozornost zdrojům. Nestačí říkat jen, že je to důležité. Musíme zavést konkrétní právní úpravy, které významně zvýší produktivitu zdrojů. V průmyslu představuje práce 20 % nákladů a zdroje 40 %. To je výchozí bod pro aktivity v oblasti surovin. Mobilní telefony, které všichni používáme, obsahují vzácné zeminy a kovy, které jsou zřídka recyklovány. Úroveň recyklace mobilních telefonů je pouze 1,5 %. To je výchozí bod pro tvorbu pracovních míst a zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

V této souvislosti bych chtěl učinit poslední poznámku. Inovace a produktivita zdrojů nenastanou samy od sebe. Jsou závislé na zaměstnancích, kteří se na nich podílejí. Z tohoto důvodu musí rozumná průmyslová politika také přihlížet k dovednostem a zapojení zaměstnanců. Pokud toho dosáhneme, pak věřím, že budeme mít v evropském průmyslu pracovní místa uzpůsobená situaci v budoucnosti.

  Antonio Tajani, místopředseda Komise. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěl poděkovat panu zpravodaji Langemu za odvedenou práci. Vím, že není snadné v Parlamentu uspořádaném tak, jako je tento, s tolika parlamentními skupinami, vytvořit syntézu, která umožní, aby rozprava o průmyslové politice měla pozitivní závěr. Chtěl bych tedy poděkovat za práci, kterou jste vykonali, protože pokud skutečně chceme do středu naší politické činnosti podporující sociální a tržní hospodářství postavit akce na podporu reálné ekonomiky, musíme – Komise, Parlament a Rada – pracovat společně.

Souhlasím s vaší výzvou k větší soudržnosti mezi členskými státy, ale v tomto směru přišel povzbudivý signál od Rady, která podpořila návrh Komise. Navíc v zemích, kde bylo možné představit dokument o průmyslové politice, existovala vůle – ačkoliv v různých zemích na různém stupni – podílet se na společných akcích pod vedením průmyslové politiky. Jelikož Unie nechce jednotlivým členským státům svá rozhodnutí vnucovat, snaží se takto koordinovat jejich politiky.

Zdá se mi, že jde o posun směrem, který požadujete, ale také to potvrzuje, že Evropa potřebuje svůj vlastní průmysl, aby čelila bezprostředním výzvám, jako je nalezení způsobu, jak se dostat z krize. Nemůžeme si myslet, že vyřešíme současné potíže – které navíc zhoršuje probíhající krize ve Středomoří – bez seriózní akce na podporu průmyslové a obchodní politiky, protože jen tyto politiky nám umožní rozvíjet a vytvářet nová pracovní místa.

Zpráva, kterou jste připravil, pane Lange, správně zdůrazňuje hospodářské, environmentální a sociální výzvy, kterým čelíme: krátce řečeno, udržitelnost naší průmyslové politiky. Udržitelnost je postavena na stejnou úroveň s konkurenceschopností, protože tyto dva rozměry jsou úzce propojeny. Samozřejmě jsem přesvědčen, že v dnešním světě nemohou tyto dva aspekty existovat jeden bez druhého.

Abychom toho dosáhli, musíme se také vybavit moderním, konkurenceschopným průmyslem, který bude znamenat jasný odklon od staré metody vedení průmyslové politiky. Co znamená mít moderní průmysl? Znamená to mít průmysl, který je účinný ve využívání zdrojů, spotřebě energie a emisích skleníkových plynů, z čehož vyplývá hospodářství směřující přes zelenější ekonomiku k zelené ekonomice. Takový průmysl musí být také zodpovědný a řešit obtíže na základě neustálého a plodného dialogu se sociálními partnery.

Domnívám se, že je třeba vyslat jasný signál, že průmyslový model roku 2010 nemůže být založený na státní pomoci a proto, aby byl konkurenceschopný v éře globálních výzev, si evropský průmysl nemůže dovolit nezaměřit se na inovace a výzkum. Proto Komise před zveřejněním dokumentu o průmyslové politice předložila svůj dokument o politice inovací, kterou považuji za naprosto nezbytnou pro rozvoj opravdové průmyslové politiky a která také pomáhá nalézat nové směry ve výzkumu a inovacích v oblasti surovin.

Není náhodou, že jedno z inovačních partnerství zmíněných Komisí se vztahuje právě na suroviny a zkoumání způsobů recyklace a nahrazování surovin. Je tedy jasné – v neposlední řadě proto, že budeme později v následující rozpravě hovořit o vzácných zeminách –, že inovace, suroviny a průmyslová politika spadají pod stejnou strategii, a podle mého názoru je součástí této strategie i přezkum iniciativy Small Business Act. Zaváděním této řady politických a legislativních aktů do praxe tedy Komise dokazuje, že existuje vůle pro provádění politické akce ve prospěch průmyslu a obchodu.

Pokud jde o správu a průmyslovou politiku, myslím, že proces pokračuje, jak jsem uvedl dříve, jak v Komisi, tak v členských státech. Jak víte, v rámci Komise mě pan předseda Barroso na začátku mandátu požádal, abych předsedal skupině komisařů zabývající se průmyslovou politikou.

Doposud jsem svolal dvě setkání skupiny, jedno před přijetím sdělení pro diskusi o politických prioritách, a druhé pro diskusi o praktickém provádění sdělení, se zvláštním důrazem na test konkurenceschopnosti a normalizační strategii. Považuji skupinu komisařů za zvláštní nástroj určený k poskytování vedení v politických otázkách a k zajišťování soudržnosti iniciativ z hlediska průmyslové politiky.

Pokud jde o členské státy, domnívám se, že reakce byla pozitivní. Jak jsem říkal, dne 10. prosince 2010 při maďarském předsednictví jsme zahájili první nácvik spolupráce v oblasti přístupu k úvěrům pro malé a střední podniky, po kterém bude následovat jiný, podobný nácvik v úzké spolupráci s členskými státy. Nadále vás budeme informovat o potřebných podrobnostech v rámci probíhající spolupráce mezi Parlamentem a Komisí.

Než skončím, paní předsedající, dovolte mi prosím, abych se zmínil o významu podpory podnikání žen. Není to náhoda, že dnes je 8. března, a já jsem vždy tvrdil, že potřebujeme více žen podnikatelek, ale až se rozhodnou podnikat, musíme být také s to jim alespoň dobře poradit.

K tomu jsme se rozhodli zařazením ad hoc akce při přezkumu iniciativy Small Business Act. Síť velvyslankyň pro podporu žen v podnikání, kterou jsme již spustili, bude dále existovat, ale chceme jít dál, než jen zvyšovat povědomí žen v této oblasti. Chceme, aby ženy podnikatelky mohly dostávat dobré rady od odborníků, a za tímto účelem ve velice krátké době zahájíme konzultace na podporu některých iniciativ zaměřených na zajištění poradců pro nové podnikatelky, které by o tuto službu měly zájem.

Tito lidé jim mohou dát konkrétní rady o založení a dále o řízení společnosti. Cílem je rozvinout tuto iniciativu nejméně v 10 členských státech a pak ji rozšířit do zbylých států Unie.

  Předsedající. – Pane komisaři, děkuji Vám za tuto malou vsuvku o ženách v podnikání. Předpokládám, že se nejedná zcela o náhodu, vzhledem k tomu, že je dnes 8. března, tedy Mezinárodní den žen, ale v každém případě vítáme v tomto ohledu vaše iniciativy.

  Francesco De Angelis, navrhovatel Výboru pro průmysl, výzkum a energii. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, průmyslová politika je klíčovým prvkem pro růst a zaměstnanost v našich regionech a zemích. V období vážné hospodářské krize tedy vítáme iniciativu Komise pro zajištění společného středně až dlouhodobého přístupu Evropy a plně podporujeme vynikající zprávu pana Langeho přinejmenším ze tří důvodů.

Prvním důvodem je, že ve zprávě se k tématu průmyslového rozvoje přistupuje způsobem, který nenarušuje průmyslové a obchodní zájmy v tržních odvětvích, ale slučuje je dohromady v souladu se společnými záměry. Druhým důvodem je, že zpráva vyzdvihuje význam regionálních struktur formou účinnější podpory odvětvových sdružení, tzv. klastrů, inovačních sítí, přenosu znalostí, výzkumu a zlepšení dovedností a rozvoje infrastruktury.

Třetím důvodem je – a tímto končím – že zpráva zdůrazňuje roli a funkci malých a středních podniků, které hledí k Evropě, aby nalezly cestu z krize, jež může vážně ohrozit jejich budoucnost.

  Gianluca Susta, navrhovatel Výboru pro mezinárodní obchod. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, kvůli hospodářské a finanční krizi si řada lidí znovu uvědomila ústřední význam průmyslu. I přes Vaše úsilí, pane místopředsedo, si toho Komise není vždy vědoma.

Velký počet aktů – z nichž dokumenty o strategii Evropa 2020 nebo určité dohody o volném obchodu, které byly nedávno schváleny nebo se nyní projednávají, nebudou poslední – je stále nastaven směrem k ekonomice služeb, posilování a rozvoji služeb, zejména ve finančním a bankovním odvětví a v pojišťovnictví. Naproti tomu nám reálná ekonomika, jak jste již řekl, dává opačné signály. Výroba a vývoz stoupají a jsme svědky zvratu v trendu přesunů výroby.

Musíme tyto signály podporovat, jelikož žádné velké hospodářství na světě nemůže opomíjet průmysl a jeho ústřední význam. Potřebujeme tedy dokončit vnitřní trh a urychlit provádění přesvědčivých iniciativ podporujících inovace a výzkum, přenos technologií, sledovatelnost výrobků, ochranu duševního vlastnictví a podporu evropské výroby, neřku-li účinná pravidla proti dumpingu a pro skutečnou reciprocitu při bilaterálních jednáních. Tato zpráva je krokem v tomto směru a já velice děkuji panu Langemu a všem, kteří na ní pracovali.

  Françoise Grossetête, jménem skupiny PPE. – (FR) Paní předsedající, existuje zde ještě skutečná ambice tváří v tvář deindustrializaci Evropské unie? Víme, že ekonomiky nemohou prosperovat bez těžkého průmyslu a že tento průmysl nemůže existovat bez továren.

Sešli jsme se všichni zde v tomto Parlamentu, abychom hájili pracovní místa v evropském průmyslu. Průmysl nebude mít budoucnost bez důvěry ve vědecký a technický pokrok. V době, kdy by Evropa měla začít v obsáhlé práci na sestrojení raket Ariane a Airbusů roku 2050, si musí Komise uvědomit, že kvůli krizi již stanovená pravidla nejsou pro dnešní hospodářství vhodná.

Z otázek volného obchodu a svobodné, nenarušené hospodářské soutěže se stalo dogma. Nemůžeme být jedinou hospodářskou oblastí na světě, jež jednostranně uplatňuje principy volného obchodu a přitom nemá ponětí o tom, co dělají naši největší konkurenti.

Lituji tedy, pane komisaři, určité nervozity, když přijde na otázky spojené s posílením antidumpingové legislativy EU a na uplatňování obecné zásady reciprocity v obchodě se třetími zeměmi. Nejobávanější situace nastane v okamžiku, kdy je evropský trh příliš otevřený vůči konkurenčním trhům, které jsou příliš uzavřené.

Dále, v souvislosti s bojem proti změnám klimatu, bych si přála, pane komisaři, abychom mohli zavádět nástroje společně s obchodováním s povolenkami na emise skleníkových plynů, jako je mechanismus započítávání emisí uhlíku na našich hranicích. Takto bychom mohli znovu nastolit rovnováhu, aby naše společnosti již neinklinovaly k přesunům výroby do třetích zemí.

Měli bychom zlepšit pomoc dostupnou pro naše malé a střední podniky a snížit jejich náklady; měli bychom posílit evropské patenty a boj proti padělatelství prostřednictvím označování původu „made in“. Mimoto, pokud nebude mít Evropa dostupné suroviny, nebudeme již moci hovořit o inovativní průmyslové politice.

Naše obavy se vztahují ke vzdělání, odborné přípravě a výzkumu, stejně jako ke kultuře inovací a vědy, které si musí i nadále v Evropské unii zachovat vážnost.

(Potlesk)

  Patrizia Toia, jménem skupiny S&D. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, stejně jako všichni mí kolegové přede mnou zaznamenávám, že konečně opět hovoříme o společné průmyslové politice a doufám, že budou opět následovat akce a konkrétní rozhodnutí. Jsem vděčná za zprávu pana Langeho, vynikající práci našeho kolegy poslance, a za sdělení pana místopředsedy Tajaniho.

Toto rozhodnutí znamená několik důležitých věcí, zaprvé, že oživení a obnova evropského hospodářství a stabilita zaměstnanosti – jak již bylo řečeno – zčásti závisejí, a možná především, na obnově celého výrobního odvětví, jak na jeho nejpokrokovějších částech, tak na těch nejtradičnějších, a na podpoře, která je mu poskytována. Je totiž stále možné posunout hranice ve výrobě, což nebylo před krátkou dobou tak samozřejmé.

Zadruhé, obnova průmyslu v Evropě také znamená, že naše konkurenceschopnost se netýká pouze finančního odvětví nebo terciární sféry, ale i výroby, a ještě není příliš pozdě, abychom se uchopili výzvy učinit Evropu konkurenceschopnou v průmyslu vůči ostatním zemím světa.

Zatřetí, jak bylo řečeno, nová průmyslová politika se zaměřuje spíše na faktory než na odvětví; zaměřuje se na faktory a nástroje, které mohou skutečně podporovat nové společnosti a novou schopnost stability a modernizace.

Myslím, že je důležité znovu zdůraznit tyto nové faktory, o které musíme usilovat: poskytování úvěrů – požadujeme nové iniciativy vztahující se k úvěrům, kromě těch, které již jmenoval pan komisař – suroviny, ceny energie, inovace, výzkum, potřeba zvýšit schopnost přenosu technologií mezi evropskými společnostmi v oblasti výsledků výzkumu a inovací, pokud jde o nové produkty a nové způsoby organizace výroby.

Musíme dobře využívat, zejména v některých zemích, zcela unikátní evropské průmyslové odvětví, které se týká malých a středních podniků, kvality podniků a jejich výrobků, a ojedinělého rázu evropského průmyslu. Myslím, že bychom se měli opět vrátit k těmto výrobním tradicím a výrobním kořenům v mnoha zemích, abychom je inovovali a pozměnili je.

Konečně, je tu otázka umístění, která je velice důležitá. Evropské politiky budou úspěšné, pokud najdou oblast, která je bude schopna naplňovat. Děkujeme tedy panu Langemu a těšíme se na vynikající spolupráci s Komisí s cílem záhy dosáhnout konkrétních výsledků.

  Jorgo Chatzimarkakis, jménem skupiny ALDE. – (DE) Paní předsedající, pane Tajani, velice Vám děkuji za vaši silnou angažovanost v rámci evropské průmyslové politiky. Díval jsem se na pana Langeho a říkal jsem si, jaké zde nad zprávou z vlastní iniciativy panuje vzrušení. Bylo předloženo celkem 500 pozměňujících návrhů a 50 kompromisních návrhů s cílem dostat evropský průmysl opět do vůdčí pozice ve světě. Můžeme toho dosáhnout pouze pomocí integrované a udržitelné politiky. Musíme zajistit, aby výzkum a inovace byly ústředním prvkem naší strategie. Proto musíme ustanovit regulační rámec podporující zároveň inovace a udržitelnost. Nejvýznamnější výzvu ve Vaší zprávě představovalo nalezení správné rovnováhy mezi environmentálními cíli a hospodářskou konkurenceschopností, aniž by došlo k protekcionismu. Dívám se na paní Grossetêteovou, protože Francouzi chtějí vždy špetku protekcionismu zavést. Zároveň musíme podporovat malé a střední podniky, prosazovat evropský patent a zabránit krádežím vědomostí, zejména ve vztahu k Číně. Rovněž chceme, aby byl evropský průmysl regulován méně byrokraticky. To znamená, že se musíme zaměřit na snížení úrovně byrokracie. Pane Lange, vyjádřil jste to ve své zprávě velice dobře a chtěl bych Vám tedy poděkovat za tuto usilovnou práci.

Tato zpráva však může představovat jen první krok. Musíme spojit koncept průmyslové politiky, o které se lidé v mnoha zemích zdráhají diskutovat a o které zejména Němci nikdy nechtěli mluvit, s paktem pro konkurenceschopnost, který bude předložen představitelům států nebo předsedům vlád za několik týdnů za účelem záchrany eurozóny. Pokud se nám to nepodaří, dostaneme se do potíží. Musíme koordinovat oblasti jako soudržnost, průmysl, obchod, výzkum a inovace, ale také sociální otázky, klima a životní prostředí.

Současný příklad biopaliva E10 v Německu však ukazuje, že tomu tak není. Jde pouze o to, přidat do benzínu bioethanol. EU vytvořila důležitou strategii, předsevzala si cíle 20-20-20, a řekli jsme členským státům, že je musejí provádět. Členské státy a zejména Německo se účastnily procesu rozhodování a podpořily vše, co bylo rozhodnuto. Když však došlo na zavedení těchto rozhodnutí do praxe doma, náhle byly daňové pobídky ukončeny a spotřebitelé přestali spolupracovat.

Pokud nedokážeme přesvědčit spotřebitele, jako v případě biopaliva E10 v Německu, pak nebudeme moci provádět politiku ochrany klimatu v kombinaci s průmyslovou politikou. Potřebujeme mít spotřebitele na své straně. To je tím základním sdělením. Z tohoto důvodu přeji projektu průmyslové politiky úspěch.

  Reinhard Bütikofer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, význam zprávy pana Langeho byl poněkud přeceňován v důsledku nadšení řady poslanců, kteří se rozpravy zúčastnili. Zpráva pokrývá téměř všechny oblasti a na některých místech obsahuje protichůdné informace.

I přesto se domnívám, že tato zpráva představuje významný pokrok. V minulosti často docházelo k tomu, že průmyslovou politiku podporovali pouze Francouzi nebo zastánci levice, kteří byli pro silný státní dohled. Pro všechny ostatní bylo toto téma tabu. Nyní jsme v nové pozici, kdy jsme dosáhli základního konsensu v tom, že musíme mít v Evropě průmyslovou politiku a že to musí být společná politika na evropské úrovni. Myslím, že to je důležitý krok vpřed a jsem vděčný panu Tajanimu, že to tak jasně zdůraznil.

Dávám za pravdu paní Grossetêteové, že nemůžeme tímto způsobem již dále pokračovat. Nemůžeme nakládat s průmyslovou politikou jako s něčím, co vyplyne jakoby náhodou v návaznosti na naši politiku volného obchodu. Potřebujeme věci nasměrovat zpět na správnou cestu, avšak nikoli na základě iluzí o státní kontrole ani s myšlenkou, že stát se musí ujmout regulační role a přímo do obchodu zasahovat. Stát musí vytvořit rozumný rámec podporující inovace, zejména inovace v oblasti ochrany životního prostředí, umožňující pokrok v této oblasti za využití hospodářské soutěže. Nechceme však, aby docházelo k silné státní kontrole nebo protekcionismu.

V budoucnu budeme moci zajistit silnou pozici evropského průmyslu jedině tehdy, pokud budeme brát úkol inovací v oblasti ochrany životního prostředí na centrální úrovni vážně. Proto bych chtěl na závěr říci, pane Tajani, že jsem Vám velice vděčný za Vaše vysvětlení, že udržitelnost a konkurenceschopnost nestojí proti sobě, ale musí být postaveny na stejnou úroveň a vzájemně koordinovány.

  Evžen Tošenovský, jménem skupiny ECR. – (CS) Paní předsedající, diskuze o průmyslu je pro Evropu v dnešní době velmi důležitá. Na konkurenceschopnosti evropských firem záleží další ekonomická stabilita Evropy. Tyto argumenty si jistě všichni uvědomujeme, ale na druhé straně často máme snahu schvalovat závazky, ať již ve formě extrémních požadavků na ochranu životního prostředí či povinných daňových povinností, které by zajišťovaly finanční stabilitu. Určitě je důležité přísně posuzovat vliv průmyslové výroby na životní prostředí, nesmíme však průmysl nepřímo zatížit některými až přehnanými regulacemi. Tak se může stát, že v rámci globalizovaného světa bude právě evropská průmyslová výroba politickými rozhodnutími zatížena více než jinde.

Za nejdůležitější ve zprávě považuji zdůraznění významu podpory vědy a výzkumu a inovací. Evropa již skutečně dlouho není leaderem v oblasti inovací. Podpora inovačních projektů je zásadní. Velmi souhlasím s tím, že je potřeba přepracovat postupy finanční podpory inovačních projektů. Naším cílem by mělo být zjednodušení administrativy, zároveň je potřeba změnit i celkový přístup. Je nezbytné brát v potaz komercializaci výzkumu a financování evropských fondů.

  Ilda Figueiredo, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Paní předsedající, je na čase bránit průmysl Evropské unie v každé její členské zemi. Vyžaduje to změnu dosavadních stanovisek, ve kterých se Evropská komise ani přinejmenším nezabývala udržením rovnováhy mezi potřebou hájit prosperující průmysl, zejména výrobní odvětví, a mezinárodním obchodem.

Průmyslová výroba je nezbytná pro udržitelný růst a zaměstnanost v Evropě, což vyžaduje jinou EU a vnější obchodní politiku, která bude bránit náš průmysl, včetně těch odvětví, která zaručují pracovní místa v zemích a regionech s již velice vysokou mírou nezaměstnanosti. Za tímto účelem je nezbytné věnovat plnou pozornost malým a středním podnikům, výzkumu a vývoji; vzít v úvahu regionální vývoj a zvláštní charakteristiky každé země a průmyslového odvětví; zlepšit kvalifikaci a odbornou přípravu pracovníků.

Přesto je ve zprávě, o které hovoříme, mnoho protichůdných stanovisek. Na jedné straně zpráva podporuje obranu průmyslu a malých a středních podniků, na straně druhé zahrnuje návrhy na liberalizaci mezinárodního obchodu, návrhy o spravedlivé hospodářské soutěži, prohlubování vnitřního trhu a o partnerstvích veřejného a soukromého sektoru. Takové návrhy však nebrání náš průmysl způsobem, jakým by měly, jak již prokázala evropská realita. Předložili jsme tedy několik návrhů pro odstranění těchto nejškodlivějších aspektů; a doufáme, že budou zítra schváleny.

Podporujeme průmysl, který je účinný z hlediska využívání zdrojů méně závislých na uhlíku, který si váží pracovních míst s právy a který zaručuje rovná práva pro ženy z hlediska přístupu k práci, k pracovnímu postupu, ke mzdám a k účasti v řídících a správních orgánech.

Pro zaručení toho všeho je nutné, aby existoval rámec EU, a v tomto smyslu musí Evropská komise hrát významnou roli z hlediska průmyslové politiky, vnějšího obchodu, finanční politiky a výzkumu, vědy a inovací podporujících malé a střední podniky, i z hlediska závazků ve věci odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků i důstojných podmínek těch, kteří pracují.

  Niki Tzavela, jménem skupiny EFD. – (EL) Paní předsedající, nejprve bych i já chtěla poblahopřát panu Langemu k jeho velice podrobné zprávě o průmyslové politice. Pane komisaři, hospodářská krize nám ukázala, že země s průmyslovou základnou nejen přežijí, ale také prosperují. Podívejte se na Německo, podívejte se na Čínu, podívejte se na Španělsko. Španělsko obstálo v hospodářské krizi, protože má průmyslovou základnu.

Moje země, Řecko, mělo průmyslovou základnu, pane komisaři, ale podařilo se nám ji z různých důvodů naprosto zničit. Chtěla bych se zaměřit na velice aktuální problém, kterému čelil řecký průmysl tento týden. Pan Trichet učinil prohlášení o možném zvýšení základní sazby Evropské centrální banky v průběhu příštího měsíce. Tato skutečnost způsobila prudký nárůst tříměsíční mezibankovní sazby Euribor, na kterou jsou navázány tisíce podnikových půjček v Řecku. Za jediný den zaznamenal Euribor svůj nejvyšší nárůst od září 2008, který způsobil obrovské problémy řeckým podnikům, které se již potýkají s důsledkem recese.

Ve stejný den však ředitel Mezinárodního měnového fondu odpovědný za Evropu prohlásil, že se měnová politika Evropské unie udrží a nemusí být zpřísněna. Netvrdíme, že by pan Trichet neměl zvyšovat úrokové sazby. Přechod by však mohl být plynulý, aby se zabránilo této prudké změně v oblasti půjček, jíž jsme svědky. Myslíte, že byste mohl zasáhnout, pane komisaři?

  Béla Kovács (NI). – (HU) Paní předsedající, jsem rád, že ve zprávě o průmyslové politice je několikrát zmíněn klíčový význam malých a středních podniků pro evropský průmysl, evropské zaměstnance, současnost a budoucnost nás všech. Snazší provozování malých a středních podniků by nyní mělo být prioritou ve všech dokumentech a všech tématech. Tyto malé společnosti vytvářejí velkou většinu pracovních míst, mají největší schopnost se měnit a hrát klíčovou roli v oblasti inovací, a bránit tak ještě většímu propadu evropského hospodářství. Významná je i skutečnost, že do našich rozpočtů splácí tyto podniky největší podíl z daní a právě tyto podniky tedy čelí z velké míry byrokratické zátěži. Byrokracie zase spolu s bankokracií vytvořily právní institucionální a hospodářské prostředí se záměrem znemožnit provozování malých a středních podniků. V tomto krátkozrakém přístupu, který zvyšuje výnosy nadnárodních společností, již nelze dále pokračovat.

Zpráva správně uvádí, že je třeba zabránit spekulacím na finančních trzích, ale v této otázce je třeba dělat více. Pro banky, které neusnadňují přísun finančních prostředků malým a středním podnikům prostřednictvím svých úvěrových politik, by měl platit zvláštní postih. Zpráva také letmo zmiňuje skutečnost, že v nových členských státech ztrácí průmysl na významu a že EU musí najít způsob, jak zastavit nepoctivé praktiky velkých společností. Musíme otevřeně zkonstatovat, že v uplynulých letech nadnárodní společnosti ze starých členských států – za pomoci unijní byrokracie –vykoupily a zničily většinu výrobních odvětví v nových členských státech a posléze přivedly ke krachu společnosti, které tam působily, aby převzaly jejich trhy. Výsledkem jsou miliony lidí bez práce a budoucích vyhlídek, snadně získané výnosy na východě a slušné příjmy z daní na západě. Za přispění byrokracie bylo také bohužel mnoho technologie shromážděné v Evropě převedeno do Číny.

  Pilar del Castillo Vera (PPE). – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, také bych chtěla nejprve poděkovat panu Langemu za jeho úsilí sladit tolik rozdílných názorů a vizí, které jsou v Parlamentu velice běžné. Také chci poděkovat stínovým zpravodajům z různých politických skupin.

Tato zpráva se ve skutečnosti pokouší odpovědět na otázku, na kterou se již dlouho zaměřujeme: má evropský průmysl v globálním světě nějakou budoucnost?

Myslím, že odpověď je ano. Ano, protože země Evropské unie dokazují, že tomu tak je. Ano, protože i specifická evropská průmyslová odvětví dokazují, že budoucnost mají.

To vše má co do činění s řadou aspektů: některé z nich souvisí s pracovním trhem, protože potřebujeme pružný, nikoliv zkostnatělý pracovní trh; jiné se vztahují na produktivitu, finanční politiky a daňové pobídky. Dovolte mi však, abych zdůraznila tři z nich, které jsou nyní úzce spjaty se samotnou Evropskou unií.

Zaprvé, kultura inovací a podnikání. To jsou dvě klíčové otázky. Podnik a inovace jsou klíčové prvky pro budoucnost všech průmyslových odvětví v Evropě. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat mladým podnikatelům.

Zadruhé, posílení vnitřního trhu, zajištění jeho konkurenceschopnosti a toho, aby byl z vnitřního pohledu založen na spravedlivé hospodářské soutěži. Dotace stále poskytované na dopravu, energetiku a veřejným firmám by tedy měly být zrušeny za účelem zajištění volné soutěže v rámci evropského vnitřního trhu.

Zatřetí, dodržování podmínek hospodářské soutěže v mezinárodním rámci: pokud jde o politiky ochrany životního prostředí a o původ výrobků je nezbytné zajistit soutěž za rovnocenných podmínek.

Nechceme protekcionismus v Evropské unii, ani tehdy, když náš průmysl soutěží se třetími zeměmi a regiony ve třetích zemích.

  Marita Ulvskog (S&D). – (SV) Paní předsedající, někteří účastníci této rozpravy začali výrazem „konečně“. To pravděpodobně vypovídá o charakteru dlouhodobějšího statusu průmyslové politiky v sociální debatě a v politice. Nyní je však v každém případě průmyslová politika zpátky – myslím, že to tak vyznívá i z této zprávy. Sektor služeb bude i nadále důležitý, začíná být však zřejmé, že jeho rozvoj ve větší míře závisí na vysoké úrovni průmyslové výroby a průmyslových odvětví. Tyto dvě věci jsou vzájemně propojené.

Průmyslová politika má tedy ústřední význam pro jeden z nejdůležitějších politických problémů, kterým je práce pro každého, plná zaměstnanost. Pokud by se na tom však moderní průmyslová politika zastavila, nic by se v posledních 25 letech nezměnilo. Moderní průmyslová politika znamená o mnoho více. Dnes se musí také podílet na významném přechodu – kterým je radikální posun k udržitelnosti životního prostředí a klimatu – nebránit mu a podporovat jej. Jde o jeden ze současných rysů konkurenceschopnosti průmyslu, což je zřejmé z investic v řadě konkurenčních zemí.

Patří mezi ně i přístup k surovinám, který je základním předpokladem pro průmysl, avšak zároveň i součástí tohoto přechodu. Zahrnuje vše, od energetické účinnosti až po řízení zdrojů a recyklaci, například formou tzv. „městské těžby“ (získávání hodnotných látek z městských odpadů). Jinou klíčovou otázkou pro moderní a udržitelný průmysl jsou programy pro opakovanou odbornou přípravu. Nebudeme a nesmíme soutěžit na základě nízkých mezd a špatných pracovních podmínek, ale na základě kvalifikovaných a zkušených lidí, kteří pracují a kteří chtějí pracovat v průmyslu.

  Vladko Todorov Panayotov (ALDE). – (BG) Paní předsedající, pane komisaři Tajani, dámy a pánové, Evropa může – a musí – dnes zvolit nový směr vytvořením nové integrované průmyslové politiky. Hlavní roli v tom bude hrát sloučení všech faktorů, které mají v Evropské unii vliv na průmysl. Zmíním jen některé z nich.

Zaprvé, zaručení udržitelných, dlouhodobých dodávek klíčových surovin pro rozvoj vysoce moderních evropských odvětví. V této souvislosti naléhavě žádám o posílení spolupráce se třetími zeměmi, které mají přebytek surovin.

Zadruhé, hospodářství založené na inovacích a volném pohybu znalostí. Zdůrazňuji, že musí být posíleno klíčové spojení mezi vzděláním, odbornou přípravou a profesním životem. Z evropských univerzit vychází nejvíce držitelů titulu PhD na světě, ale jejich dovednosti a znalosti nejsou úspěšně proměňovány na skutečně konkrétní výsledky na trhu. Musíme vybudovat evropská inovační střediska, kde budou znalosti a potřeby trhu skutečně zohledňovány.

Zatřetí, klíčovým krokem v této politice je nízkouhlíkové hospodářství. Díky evropským vysoce moderním technologiím budeme v budoucnosti moci plně využívat potenciálu a přínosů zelené ekonomiky. Všechny tyto aspekty vyžadují novou úroveň spolupráce mezi členskými státy a evropskými orgány.

  James Elles (ECR). – Paní předsedající, chci poblahopřát panu Langemu za jeho vynikající a přínosnou zprávu, která nás nutí přemýšlet o trendech v průmyslové politice. Jelikož jsme překonali největší recesi za posledních 60 let, musíme skutečně podnítit konkurenceschopnost našeho průmyslu na globálních trzích, a to podporou malých podniků, stimulací podnikání a podporou všech těch, kteří chtějí vytvářet pracovní místa. Propojení inovací a udržitelnosti je tedy samozřejmé. A to nejen využíváním finančních prostředků – můžeme tak činit posílením vnitřního trhu, podporou obchodu a za pomoci podpůrného rámce pro inovace.

Konečně, jedním z chybějících prvků je pro mne digitální agenda. Každý Evropan, každý podnik, by měl mít právo na přístup k nejlepším informačním technologiím, mobilnímu a širokopásmovému vysokorychlostnímu připojení. Je Vám známo, pane komisaři, že Jižní Korea si stanovila minulý týden za cíl, že do konce příštího roku bude každá domácnost vybavena internetem s 200krát rychlejším připojením než průměrná domácnost v USA? Jak uvedl jeden vedoucí pracovník v oblasti IT, musíme si uvědomit, že evropskou konkurenceschopnost mnohem více posílí investice do informačních technologií než do fyzické infrastruktury.

  Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). – (CS) Paní předsedající, já bych chtěl říct pouze tři poznámky. První se týká toho, že Evropa by měla usilovat o průkopnický duch, aby měla technologické priority, primát v některých oborech, aby dosahovala nikoliv pouze komparativních výhod, ale i výhod absolutních, protože průměrná kvalita výrobku má také za následek průměrné ceny. Zadruhé bych chtěl říci, že je důležité usilovat o vzájemné zprostředkování velkých a malých systémů, protože koncentrace na velké systémy nevede k žádoucím výsledkům. Příkladem je selhání General Motors, které stálo americké poplatníky 57 miliard 600 milionů dolarů. Třetí věc je ta, že by průmyslová politika neměla stát pouze na tzv. elitách politických a hospodářských, ale měla by být opřena o velký proud malých inovací zdola, tzn. ty velké technologické průlomy stojí na velkém počtu malých inovací, které vycházejí od pracovních kolektivů.

  Claudio Morganti (EFD). – (IT) Paní předsedající, pane místopředsedo Tajani, dámy a pánové, název této zprávy již obsahuje klíčové slovo, když zmiňuje průmyslovou politiku. V posledních letech, ne-li desetiletích, jsme byli v Evropě svědky narůstajícího politického nezájmu vůči této oblasti kvůli přehnanému liberálnímu přístupu k trhům ve víře, že se celý systém reguluje sám, bez zásahů.

Politické zásahy znamenají ustanovení pravidel, která budou napomáhat našim společnostem v přístupu na trh, a jsem rád, že tato zpráva zvláště zmiňuje malé a střední podniky a výrobní odvětví, které bylo příliš často v minulých letech zanedbáváno.

Navrhované nástroje pro zjednodušení administrativy a snazší přístup k úvěrům jsou krokem správným směrem. Chtěl bych také zdůraznit část týkající se spravedlivé hospodářské soutěže se třetími zeměmi, protože v minulosti jsme byli v této oblasti až příliš shovívaví a celá základní odvětví, jako například toskánský textilní průmysl – a tím jsem si zcela jistý, protože pocházím z města Prato – dostala na kolena nekalá hospodářská soutěž, které se mělo učinit přítrž a zabránit jí již v počátcích.

  Herbert Reul (PPE). – (DE) Paní předsedající, chtěl bych poděkovat panu Langemu a stínovým zpravodajům za jejich usilovnou práci.

Dokázali přeměnit objev – který jsme všichni učinili během krize – a sice že průmysl je samozřejmě důležitější než si mnoho lidí myslelo, na zprávu a zajistit tak, že průmyslová politika se posunula více do popředí v rámci programu Evropského parlamentu. Skutečnost, že tato rozprava se koná večer, může být nevýhodou. Toto téma je natolik důležité, že o něm musíme hovořit i při dalších příležitostech.

Jak již někteří poslanci uvedli, v průmyslové politice nejde o státní intervence, ale o to, aby tato politika ustanovila správný rámec. Stát nemusí rozhodovat o obsahu průmyslové politiky nebo rozlišovat mezi dobrým a špatným průmyslem. Místo toho musí vytvořit příležitosti pro rozvoj průmyslu v nějakém rámci. Musíme se zaměřit na ty oblasti, kde můžeme skutečně pomoci z hlediska inovací a výzkumu.

Pokládám za velice prospěšné objasnění pana Tajaniho v otázce konkurenceschopnosti a jejího mimořádného významu v mnoha oblastech evropské politiky. V budoucnu bude velice užitečné využívat toto kritérium a zvažovat, zda naše politická rozhodnutí vždy, mnohdy, nebo jen dost často podporují nebo narušují rozvoj průmyslu v Evropě.

Chtěl bych, abychom měli nejen zprávu a téma na další debatu, ale abychom poté také změnili způsob našeho jednání a brali toto téma vážně, protože průmysl je důležitý.

(Mluvčí souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl.. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Paní předsedající, mám na pana Reula otázku. Dnes dopoledne jsme slavili 100. výročí Mezinárodního dne žen. V této souvislosti se Vás chci zeptat, jaké příležitosti mají podle Vás ženy v průmyslové politice budoucnosti. Jaké mají ženy v průmyslu šance? Domnívám se totiž, že naléhavě potřebujeme jejich účast. Jaké dovednosti a kvalifikace jako nejvhodnější můžeme doporučit ženám pro práci v průmyslu?

  Herbert Reul (PPE). – (DE) Paní předsedající, myslím, že mají vynikající příležitosti a pokud to bude nutné, sám se této otázce budu věnovat.

  Teresa Riera Madurell (S&D). – (ES) Paní předsedající, krize jistě zdůraznila význam průmyslu jakožto tažné síly hospodářství. Pane komisaři, vítáme, že Komise tuto skutečnost chápe a vrátila se zpět ke konceptu průmyslové politiky pro Unii.

Náš zpravodaj, kterému chci poblahopřát za jeho vynikající práci, již vysvětlil, jak chápeme přechod k inteligentní průmyslové politice, založené na účinném využívání zdrojů a udržitelné z hlediska ochrany životního prostředí a sociálního hlediska. Z toho, co řekl, bych ráda vyzdvihla jeden aspekt, který považuji za zásadní: lidský kapitál.

Pokud by každé pracovní místo mělo být „zelené“, je nezbytné, aby měli evropští pracovníci odpovídající dovednosti, nejen pro zlepšení konkurenceschopnosti našeho průmyslu, ale i proto, aby žádný pracovník nebyl opomíjen.

Máme silné základy: mladí Evropané nebyli nikdy tak dobře připraveni, a přesto nám chybí inženýři, chybí nám mladí podnikatelé a chybí nám inovativní politiky pro řízení lidských zdrojů. Měli bychom tedy podporovat synergie mezi univerzitami s rozvinutou kulturou podnikání a společnostmi, kde jsou znalosti skutečnou hnací silou.

Pokud jde o odbornou přípravu, musíme uzpůsobit pracovní dovednosti nárokům nového hospodářství a učinit tak hospodářsky dostupným způsobem pro pracovníky a podniky.

Průmysl by se také měl více zaměřovat na organizační inovace, prováděné ve smyslu pružnějšího a dynamičtějšího rozdělení rizik a závazků mezi společnostmi. Jedině potom do něj bude možné začlenit a zúročit talent a vědomosti jeho pracovníků.

Závěrem mi dovolte, abych se vyjádřila jako členka skupiny, která se postavila proti posílené spolupráci na patentu EU, protože si myslíme, že to bude mít dopad na vnitřní trh, územní soudržnost a právní jistotu. Soudní dvůr Evropské unie toto stanovisko podpořil v posudku 1/09 zveřejněném dne 8. března 2011, jehož závěrem je, že návrh dohody zakládající Soud pro evropské patenty a patenty Společenství není slučitelný s ustanoveními Smlouvy.

  Riikka Manner (ALDE). – (FI) Paní předsedající, pane komisaři, nejdříve chci poblahopřát zpravodaji za vynikající a velice důležitou zprávu. Jde ve skutečnosti z velké míry o to, jak můžeme vytvořit konkurenceschopnou evropskou průmyslovou politiku a na druhé straně jak jsme schopni reagovat na strukturální změnu, ke které došlo zrušením pracovních míst v určitých oblastech základních průmyslových odvětví.

Domnívám se, že průmyslová politika je součástí změny. Musíme si této změny být vědomi a musíme také být schopni se jí přizpůsobit. Musíme se v průmyslové politice dívat dopředu a vytvořit udržitelnou politiku, opírající se o naše vlastní evropské silné stránky a o regionální zdroje. Jedním z příkladů je odvětví bioenergetiky, které má v Evropě, jak se domnívám, velký potenciál.

Regionální struktury nám umožní podporovat udržitelnou průmyslovou politiku v Evropě a z tohoto důvodu musíme ještě více zdůrazňovat význam inovativních průmyslových seskupení (klastrů) a široké spolupráce mezi subjekty, vzdělávacími institucemi a společnostmi.

Do diskuse o evropské průmyslové politice je samozřejmě velice důležité začlenit malé a střední podniky. Musíme být schopni omezit byrokracii zatěžující tyto podniky, jak zde již bylo mnohokrát řečeno, a musíme udělat vše, co je v našich silách, na podporu příležitostí těchto podniků pro podnikání, nyní i do budoucna.

  Jacky Hénin (GUE/NGL). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, zpráva konečně zdůrazňuje klíčovou roli průmyslu pro budoucnost Unie a potvrzuje, že evropská průmyslová politika je nezbytná. Zpráva implicitně uznává fiasko Lisabonské strategie, když právem požaduje, aby byla 3 % z hrubého domácího produktu Unie uvolňována na výzkum a vývoj, a především navrhuje, aby byl maximálně využíván soukromý sektor.

Bohužel se zpráva omezuje na vizi konkurenceschopnosti zaměřené na zhoubné rušení pracovních míst, ačkoli bychom se ve skutečnosti měli při rozvoji konkurenceschopnosti soustředit na odbornou přípravu, kapitálové úspory, energetiku a suroviny. Zpráva také implicitně přiznává neschopnost finančních trhů přeměňovat úspory na investice, jež vytvářejí hodnoty. Řešení tohoto problému vyžaduje společenskou kontrolu úvěrů nebo využívání úvěrů ve prospěch zaměstnanosti, výzkumu a vývoje a vytváření hodnot. Potřebujeme, aby evropská a vnitrostátní finanční centra zajistila financování průmyslu. Náš Parlament jednoduše nemůže jednat s cílem zajistit prospěch velkým evropským průmyslovým skupinám. Naším hlavním cílem musí být větší počet kvalitnějších pracovních míst v průmyslu v Unii.

  Amalia Sartori (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, Evropa nebyla nikdy předtím nucena přehodnotit svůj přístup k průmyslové politice tak naléhavě jako nyní a stejně tak musí přehodnotit některá rozhodnutí z nedávné minulosti.

Tato vlajková iniciativa spojená se strategií Evropa 2020 byla tedy užitečná i příhodná, a za to jsem vděčná Komisi a zejména panu komisaři Tajanimu. Také děkuji zpravodaji, panu Langemu za vykonanou práci, a paní Grossetêteové, jež jménem Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) výrazně přispěla k posílení stanoviska předloženého komisařem.

Pokud jde o mne, rozhodla jsem se přispět pozměňovacími návrhy ilustrujícími roli malých a středních podniků, jež každý považuje za hlavní pilíř základních průmyslových odvětví Evropy a jež nejlépe vědí, jak se bránit v době krize a inovovat a přitom si udržet konkurenční ceny.

Domnívám se, že musíme podpořit roli tisíců malých a středních evropských podniků tím, že budeme řešit obtíže a překážky, na které při několika příležitostech poukázaly: mám na mysli lepší přístup k úvěrům, možnost transparentnější a levnější účasti ve veřejných výběrových řízeních a především celkové zjednodušení administrativy, všeobecně považované za opravdový průlom, který tento kontinent nyní potřebuje.

Těší mě, že Komise zdůraznila téma účinného a zodpovědného využívání surovin a také považuji za důležité, že brzy budeme diskutovat o vzácných zeminách. Významná je i pozornost věnovaná tématu ochrany duševního vlastnictví.

Konečně vidím vytyčenou cestu, která nás doufám brzy dovede k normám a zárukám platným po celé Evropské unii. Znamená to dávat naději, především mladým lidem, formou odpovědí, které sami Evropané často navrhují.

  Catherine Trautmann (S&D). – (FR) Paní předsedající, chci poděkovat panu Berndu Langemu za jeho vynikající práci. Zítra bude jeho metoda spolupráce korunována úspěchem. Navíc, pane komisaři, je to příležitost pro Komisi, jejíž sdělení bylo spíše neuspokojivé.

Pocházím z velkého regionu, již dříve postiženého průmyslovou restrukturalizací, který těžce zasáhla krize, a proto jsem vyslechla vzkaz odborů, které se na nás neustále obracely s výzvami. Potřebujeme průmyslovou politiku, jejíž součásti budou sledovat stejný cíl: vybudovat strategii založenou na udržitelném růstu zaměřeném na zaměstnanost, vystavěném na optimalizaci dovedností a ukazujícím, že sociální a technologické inovace jsou slučitelné.

Právě toto je pro evropskou konkurenceschopnost klíčové, a nikoliv využívání pracovní síly jako proměnné pro přizpůsobení se, jak navrhla Komise v evropském semestru. Nejlepší možná iniciativa pro Komisi je to, že do pracovního programu rychle zahrne směrnici o vysílání pracovníků a začne s daňovou harmonizací, počínaje zdaněním firem.

Kromě toho by se tato průmyslová politika měla rozvíjet nejen na vnitrostátní a evropské úrovni, ale i na lokální úrovni v rámci účinné politiky soudržnosti. Zvolili jsme regulovaný finanční trh a sdílíme vůli konsolidovat jednotný trh, ale nikoliv na úkor nespravedlivého pracovního trhu, jenž je předmětem sociálního dumpingu.

Dnes, paní předsedající, hovoříme o ambiciózní průmyslové politice, a dnes dopoledne jsme hlasovali o dani z finančních transakcí a o eurobondech.

Dámy a pánové, musíme tyto prostředky využít na financování průmyslové politiky.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE). – (PT) Paní předsedající, pane komisaři, chtěla bych začít poděkováním zpravodaji, panu Langemu, a stínovým zpravodajům za vykonanou práci, zejména paní Grossetêteové. Konkurenceschopnost Evropy je nyní na globálních trzích oslabená. Evropa tedy musí najít způsob, jak posílit svou průmyslovou základnu a čelit tak novým výzvám. Skutečným cílem této zprávy je předložit návrhy pro obnovení evropského průmyslu. Integrovaná a udržitelná průmyslová politika musí být založena na vědeckém výzkumu, inovacích, větší účinnosti zdrojů, na strategii komodit, na podpoře malých a středních podniků a na rozvoji regionálních sítí. Je zvláště důležité, aby energetická účinnost a zavedení informačních a komunikačních technologií byly základem této nové průmyslové revoluce za účelem zvýšení konkurenceschopnosti, hospodářského růstu a zaměstnanosti.

Zvláště vítám, že zpráva klade důraz na tradiční evropský průmysl, který je pro naše hospodářství zásadní. Zásadní význam mají opatření, jako zavedení nových technologií a větší podpora vědeckého výzkumu a inovací v odvětvích jako je výrobní průmysl. Jedině tak se Evropa opět dostane na svou vůdčí pozici ve světě, což je pro evropskou konkurenceschopnost a hospodářský růst tolik potřebné.

  Judith A. Merkies (S&D). – (NL) Paní předsedající, nejdříve chci poblahopřát svému kolegovi poslanci, panu Berndu Langemu, za vynikající zprávu a za skvělou spolupráci. Průmyslová politika zažívá comeback. Nezažívá ho však jen ona sama. Společně se dvěma dalšími stěžejními strategiemi jsou ústředním tématem evropské agendy pro pracovní místa a zdravé hospodářství. Představuje však zejména strategii nejen pro současnost, ale i pro budoucnost, pro perspektivní budoucnost.

O průmyslové politice bychom měli uvažovat v souvislosti se všemi ostatními strategiemi, týkajícími se Unie inovací, surovin a účinného využívání přírodních zdrojů. Tyto tři strategie tvoří základ. Musí jít o přístup v celé šíři, kdy spolu různé politické oblasti úzce spolupracují. Jedná se však skutečně o různé politické oblasti, vzhledem k tomu, že průmysl – jak jste sám, pane komisaři, řekl – není nepřítelem, ale spojencem udržitelnosti?

Průmyslová politika nemůže fungovat bez integrovaného trhu. Vnitřní trh je stále příliš fragmentovaný a musí být dokončen. Celý průmysl toho bude využívat, zejména malé inovativní společnosti. Výrobci mohou představit své názory, ale musí také přijmout svou zodpovědnost, a tím myslím konečnou zodpovědnost za svůj výrobek. Cílem je podporovat čistou výrobu a udržitelné výrobky, protože se domnívám, že v tom nakonec spočívá budoucnost Evropy. Pomůže nám to vytvořit průmysl fungující na principu „od kolébky po kolébku“ (s uzavřenými výrobními cykly) a podporovat inteligentní využívání surovin a zdravé hospodářství. Průmyslová politika byla příliš dlouho zanedbávána a ponechána na pospas trhu. Je na čase, abychom byli opět příkladem, jak pro ostatní, tak pro nás samotné.

  Jean-Pierre Audy (PPE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, chtěl bych Vám poděkovat za pozornost věnovanou tématice průmyslu a poblahopřát své kolegyni, paní Grossetêteové, za vynikající práci, odvedenou jménem naší politické skupiny.

Průmysl představuje 60 milionů pracovních míst a na každé z těchto míst ještě dvě další pracovní místa ve službách spojených s průmyslem, to znamená celkem 180 milionů pracovních míst. Průmysl představuje tři čtvrtiny našeho vývozu, tedy 5,5 milionů podniků. Co musíme dělat? Musíme jednat a chránit sami sebe. Ochrana sama o sobě neznamená protekcionismus; musíme tedy mít průmyslovou politiku. Někteří tvrdí, že v Jižní Americe se má rozvíjet zemědělství, v Číně průmysl a v Evropě služby. Dámy a pánové, pokud již nebudeme vyrábět automobily, letadla, vlaky, satelity, léky, nebudeme již stavět jaderné elektrárny, budeme ztraceni! Pokud jde o služby, ty budeme také mít, protože budeme mít průmyslovou politiku.

Chtěl bych tedy přednést tři návrhy. První návrh se vztahuje na průmyslové normy. Pokaždé při stanovování průmyslových norem je třeba provést studie dopadu, aby byly naše produkty vyráběny v souladu s normami platnými na území EU.

Druhý návrh se týká vzdělání a výzkumu. Musíme mít nejlepší inženýrské školy na světě a musíme je podporovat. Musíme veřejnosti ukázat klady vědy. V rámci výzkumu provedeme přezkum sedmého rámcového programu. Na rok 2011, 2012 a 2013 máme k dispozici 30 miliard EUR. Použijme část z těchto finančních balíčků přednostně na průmysl.

Třetí návrh se týká financování. Mohli bychom vytvořit Evropský průmyslový investiční fond. Mám návrh. Dlužíme 37 miliard EUR na důchody zaměstnanců EU; zařaďme tento fond do penzijního fondu, který by byl prostředkem pro dlouhodobé úspory. Souhlasím se stanoviskem ohledně měnových politik. Buďme velice opatrní ve věci řešení krize, nedopusťme, abychom měli příliš vysoké úrokové sazby, které by vedly k silnému euru a brzdily by průmyslový vývoz.

  Lambert van Nistelrooij (PPE). – (NL) Paní předsedající, pane komisaři, výrobní průmysl je stále důležitý, i v dnešní a budoucí znalostní ekonomice. Je důležité i nadále udržet vysoce kvalitní evropskou výrobu a zároveň jde o stěžejní oblast: znalostí a vědomostí mnoha lidí v našich zemích a stálého rozvoje naší konkurenceschopnosti. Tato zpráva právem řadí průmysl na přední místo v evropské agendě a je to důležité jak pro velký průmysl, tak pro malé a střední podniky. V Evropě se můžeme pochlubit vynikající úrovní v mnoha oblastech. Mám na mysli energetiku, cesty do vesmíru a automobilový průmysl, které jsou v současnosti úspěšné. Mám také na mysli dodavatelský řetězec automobilového průmyslu, který je pro Evropu zásadní. Jen se podívejte, jak je strategie EU 2020 inteligentní a čistá!

Nicméně obávám se jedné věci, a to je globalizace. Oprávněně jsme založili Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a brzy budeme mít evropský patent. Pan komisař Tajani však zařadil do pořadu jednání problematiku nutnosti rovných podmínek ve světě. Je skvělé, že čínské společnosti investují do Evropy, ale my bychom však měli mít rovné podmínky i u nich. Pokud je pravda, že je do této oblasti investováno velké množství veřejných prostředků, pak je něco špatně. Návrat k protekcionismu nepatří k našim cílům – jak právě řekl pan Audy – ale jde nám o zajištění potřebné transparentnosti v klíčových odvětvích, jako jsou informační a komunikační technologie a ostatní evropská klíčová odvětví. Nejde o evropské veto. Neříkáme: „Toto jsou akcionáři, toto jsou orgány dohledu“, ale skutečně je velice důležité, abychom se tím my, jako zástupci Evropy, důkladně zabývali. Nebylo by od věci začít – v návaznosti na vynikající zprávu pana Langeho – diskusí o této problematice. Tato diskuse bude pokračovat a rád bych Vás na ni pozval, pane komisaři.

  Kathleen Van Brempt (S&D). – (NL) Paní předsedající, v souvislosti se zprávou pana Langeho pravděpodobně zítra uvidíte, pane komisaři, jak je Parlament v otázce významu průmyslové politiky poměrně sjednocen. Vás, jako komisaře, to musí velice těšit. Mezi různými parlamentními skupinami existuje výrazný konsensus v tom, že má průmyslová politika v Evropě budoucnost a že bychom ji měli podporovat.

Potud panuje shoda, ovšem kdybychom měli určit, jakou průmyslovou politiku máme na mysli a jaké její prvky bychom v budoucnosti měli rozvíjet, pak bychom se již neshodli. Sám jste se zmínil o tom, že potřebujeme průmysl, jenž používá méně energie a materiálů. V tom s Vámi souhlasím, pokud jde o krátkodobé cíle. Z hlediska dlouhodobých cílů nás čeká velký skok kupředu. Jak víte, pane komisaři, řídit znamená hledět vpřed. Musíme mít odvahu říci, že do roku 2050 budeme mít systém dodávek energie, jenž bude zcela založen na obnovitelné a udržitelné energii a musíme na to začít připravovat průmysl již nyní.

Zadruhé, nakládání s materiály. Samozřejmě musíme zajistit, aby tyto mobilní telefony za několik let procházely účinnější recyklací, ale v budoucnosti musíme mobilní telefony vyrábět zcela v rámci přístupu „od kolébky po kolébku“, abychom všechny důležité části tohoto mobilního telefonu systematicky získávali zpět a využívali je na výrobu nových mobilních telefonů. Tento způsob celkové politiky musíme rozvinout do roku 2050 a očekávám, že Komise nyní přijme rozhodnutí pro jasné vymezení rámce, ke kterému má průmysl směřovat.

  Antonio Cancian (PPE). – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, myslím, že text zprávy pana Langeho je vyvážený, a jeho hlavní zásluhou je, že se zaměřuje na určité zásadní faktory, zejména na oživení evropské průmyslové politiky a na posun od finančních aktivit k reálné ekonomice. Je však třeba říci, že služby spojené přímo či nepřímo se společnostmi jsou jejich nedílnou součástí.

Mám několik kritických poznámek a návrhů. S ohledem na odstavec 89 o posílené spolupráci v oblasti evropského patentu se domnívám, pane Tajani, že jednotný evropský patent je významný a nezbytný, zejména pro nás, Italy. Patová situace, ke které došlo kvůli posílené spolupráci, může podle mého názoru být překonána pouze tak, že evropský patent představíme pouze v anglickém jazyce, protože používání tří jazyků by vytvořilo neslýchaný precedens.

Má druhá připomínka se týká nedostatku inovativních návrhů na financování. Text často zmiňuje potřebu neprodleně přikročit k budování transevropských infrastruktur, jež jsou zásadní pro rozvoj kontinentu, ale příliš se nezmiňuje o tom, jak tyto sítě financovat.

Právě dnes jsme přijali zprávu z vlastní iniciativy, podrobně rozebírající systém dluhopisů vydávaných pro financování projektů (project bonds) v rámci partnerství veřejné a soukromé sféry, který by poskytoval záruky na cenné papíry vydávané společnostmi založenými pro vybudování a provozování těchto infrastruktur; pan Audy právě citoval několik příkladů.

Ve zprávě není zmínka o propojení průmyslové politiky Unie a strategických unijních politik, jako je Galileo, Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER) a jiné. Výzkum a inovace musejí být spolu více propojeny. Pane Tajani, domnívám se, že výzva, které čelíme, má zásadní význam pro zachování sociálního kontextu. Pomalá obnova, jíž jsme svědky, nemůže ve skutečnosti zpětně vrátit práci všem lidem, kteří byli v minulých třech letech propuštěni. Je bohužel nutné jednat včas a rychle.

  Henri Weber (S&D). – (FR) Paní předsedající, vynikající zpráva pana Langeho má tři pozitiva.

Zaprvé, navrhuje integrovanou průmyslovou strategii pro Evropskou unii; to znamená strategii, jež platí pro celý kontinent a je založená na spolupráci, která je zcela odlišná od úzce vnitrostátně pojatých, vzájemně nepropojených politik, jež se v Evropě rozvíjely v posledních 15 letech.

Zadruhé, tato průmyslová strategie je, na rozdíl od Lisabonské strategie z roku 2000, financována. Pokud by neměla zajištěny finanční prostředky, šlo by jen o prázdná slova. Hlavním zdrojem tohoto financování jsou dluhopisy EU vydávané na financování projektů, eurobondy a projekty na podporu eura. Hlasováním z dnešního rána jsme tento problém vyřešili.

Zatřetí, tato strategie chrání náš průmysl. Tato zpráva je ve prospěch otevřené Evropy, nikoliv o tom, že ji postoupíme. Je pro výměny založené na vzájemnosti a rovnováze. Několik článků se na tyto otázky zaměřuje. To je naprosto zásadní, protože v této oblasti prokazujeme naivitu a slabost.

  Alajos Mészáros (PPE). – (HU) Paní předsedající, pane komisaři, během krize jsme se sami mohli přesvědčit, jak důležitou roli hraje průmysl v našem hospodářství. Bohužel naše příslušné politiky jsou stále často založeny na myšlence, že se trhy musí regulovat samy. V tomto ohledu představuje strategie Evropa 2020 průkopnickou iniciativu, která jako první uznala potřebu nového přístupu. Evropský průmysl si musí uchovat svou vůdčí pozici v klíčových oblastech a nesmíme dovolit, aby zůstal pozadu za ostatním děním.

Musíme učinit z nové struktury finančního odvětví a z koordinace fiskální makroekonomické politiky své priority, protože pouze na základě jejich reformy dosáhneme úspěchu průmyslové politiky. Potřebujeme nový komplexní regulační rámec, který může finanční systém navést zpět k produktivním investicím. Průmyslová základna je v celosvětovém měřítku konkurenceschopná a hlavní osou naší průmyslové politiky musí být průmysl založený na znalostech, zaměřený na výrobu. Za tímto účelem však musíme provést inovaci celého řetězce. V tomto případě bychom neměli mluvit jen o technologické inovaci, ale i o inovaci při koncepci produktů a jejich kvality.

Kromě toho musíme v tomto odvětví podporovat synergie, zahrnující propojení energetické a průmyslové politiky. Dodávka energie představuje důležitý faktor a u obnovitelných zdrojů energie se naskýtají nové, rozvíjející se trhy, což může mít za následek vytvoření nových pracovních míst. Důležitý je i spolehlivý přístup k surovinám, jehož umožnění představuje čím dál tím obtížnější úkol. Vedle zabezpečení již existujících zdrojů musíme být také schopni naplnit své snahy v oblasti recyklace.

Musíme také udělat vše, co je v našich silách, pro posílení malých a středních podniků, protože představují klíčové subjekty v evropské průmyslové výrobě. Musíme podpořit jejich maximální účast ve veřejných zakázkách a zajistit jim přístup k výhodným bankovním půjčkám.

  Ioan Enciu (S&D). – Paní předsedající, nejdříve chci poblahopřát panu Langemu za vypracování této důležité zprávy. V tomto období hospodářských úspor je velmi důležité, aby evropské orgány usilovaly o silnou, soudržnou průmyslovou politiku pro udržení pracovních míst v Evropě a pro podpoření obnovy konkurenceschopnosti. Pan místopředseda Tajani prohlásil, že průmysl je základní hospodářskou aktivitou v Evropě a je nezbytný pro nalezení řešení problémů naší společnosti v současné době i do budoucna.

Skupina S&D zastává názor, že průmysl hraje pro pracovní místa v Evropě klíčovou roli. Proto musíme zesílit snahy pro zachování silné průmyslové základny v Evropě. Zvláště mi leží na srdci rozvoj nezbytné infrastruktury tam, kde prozatím neexistuje.

Závěrem, jsem rád, že zpráva v konečném znění významně obhajuje význam surovin v průmyslovém odvětví v budoucnosti.

  Lara Comi (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, blahopřeji panu komisaři Tajanimu a také zpravodajům za odvedenou práci. Podporuji tuto významnou zprávu, jež představuje příspěvek Parlamentu do debaty o evropské průmyslové politice.

Je v ní mnoho pozitiv, které jednoznačně podporuji. Především si myslím, že je nutné vyvinout veškeré úsilí pro zdůraznění klíčové role evropského průmyslu na evropské scéně a pro zvláštní podporu malým a středním podnikům, jež tvoří zásadní pilíř vnitřního trhu.

Kromě toho plně souhlasím s tím, co zpráva uvádí o naléhavé potřebě zavést evropské právní předpisy ohledně označování původu s cílem zvýšit konkurenceschopnost společností a umožnit evropským spotřebitelům informovaný výběr ohledně výrobků, které obvykle doprovází renomé kvality. Jak je však známo, některé státy v Radě bohužel vystupují od roku 2005 proti tomuto konkrétnímu bodu. Musíme se však snažit překonat tuto patovou situaci na základě velice příznivého stanoviska schváleného při několika příležitostech Parlamentem, což je důležité během legislativního procesu u řady aktů EU. Musíme konečně naslouchat hlasu evropské veřejnosti, zvláště zakládá-li se na tak pevných základech: jde o to, učinit naše politiky demokratičtější.

Dalším důležitým bodem je zajisté otázka mladých podnikatelů – kterou jste, pane komisaři, ve své zprávě zmínil několikrát – domnívám se totiž, že skutečně představují budoucnost naší průmyslové politiky. Stále pochybuji o určitých aspektech, jako je výslovná zmínka o nové legislativě o účinnosti zdrojů, vytvoření pracovních skupin na vnitrostátní úrovni pro řízení restrukturalizačních operací, a zejména posílená spolupráce ve věci evropského patentu.

  Ivari Padar (S&D). – (ET) Paní předsedající, nejprve bych rád poděkoval panu zpravodaji. Evropa potřebuje nový přístup k průmyslové politice a k financování programů s ní spojených. Kromě strukturálních reforem ve finanční perspektivě Unie by měl být kladen důraz na inovativní opatření ve věci financování. Nemám na mysli pouze eurobondy nebo dluhopisy vydávané na projekty, ale zcela nový přístup k průmyslové politice, vědě a financování inovací. Musíme průkopnickým malým podnikům pomáhat v jejich růstu. Musíme nalézt nové způsoby, jak pomoci společnostem při sdílení rizik, a kombinovat různé nástroje i na celoevropské úrovni.

Estonsko má zkušenost například s revolvingovými fondy, které poskytují záruku vůči rizikům, namísto udílení dotací a poskytování přímé pomoci. V inovačním cyklu tyto fondy umožnily výrazný nárůst objemu financování pro podniky. Dotace jsou důležité, ale ve fázi základního výzkumu je důležitější nalézt nové způsoby účinnějšího využívání veřejných prostředků.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Paní předsedající, průmyslová politika EU musí vytvořit vhodný rámec pro větší přispívání průmyslových odvětví do HDP Evropské unie. Musí také vylepšit konkurenceschopnost Unie a vytvořit pracovní místa v celé Evropské unii. Průmyslová strategie musí stanovit strategické oblasti, do kterých budeme investovat, i potřebné zdroje surovin. Vyzývám Komisi a členské státy, aby byly tyto priority podpořeny v příští finanční perspektivě, v ročních rozpočtech a v sektorových politikách.

Spotřeba energie je ukazatelem průmyslové výroby. Potřebujeme ekologicky účinnou průmyslovou politiku, zajišťující udržitelným způsobem výrobní kapacitu po celé EU a snižující energetickou závislost EU. Konkurenceschopnost Unie do značné míry závisí na její schopnosti uskutečňovat inovace, výzkum a vývoj, a na propojení inovací a výrobního procesu. Je třeba navýšit objem veřejného financování do výzkumu a vývoje pro stimulaci soukromých investic a zároveň zjednodušit postupy a omezit byrokracii, což je nutný předpoklad pro větší zapojení průmyslu.

  Edit Herczog (S&D). – (HU) Paní předsedající, hospodářská krize ukázala, že odvětví služeb jsou mnohem zranitelnější než průmyslová politika, na niž se tak Evropa musí znovu zaměřit. Velice tedy vítám přístup pana komisaře Tajaniho i zprávu našeho kolegy, pana Bernda Langeho, na toto téma. Byla to radost spolupracovat na této zprávě. Každý z těch, co se na ní podíleli, k ní chtěl nějakým způsobem přispět. Nepřeli jsme se o to, v čem spočívají potíže s tím spojené, ale spíše o to, jak bychom mohli tento proces urychlit. Musíme nutně pochopit, že Evropská unie musí hrát vedoucí úlohu při utváření svých vlastních cílů a při navádění členských států na tuto cestu.

Evropská unie musí členské státy koordinovat, vést a požadovat od nich informaci o tom, čeho v této oblasti dosáhly. Průmyslová politika nabízí Evropě příležitost získat konkurenční výhodu ve výrobním průmyslu, biotechnologii, nanotechnologii, chemickém průmyslu či dokonce v oblastech spojených s leteckým a kosmickým průmyslem. Musíme pochopit, že průmyslová politika 21. století je spojena s narůstající intenzitou znalostí a účinným využíváním materiálů. Zároveň musíme posílit vertikální vztahy, od vzdělání přes výzkum až po příležitosti na trhu. Musí být vytvořeny dodavatelské vztahy, zahrnující malé a střední podniky, i horizontální vztahy. Domníváme se, že nelze obcházet sociální dialog.

  Alejo Vidal-Quadras (PPE). – (ES) Paní předsedající, tato zpráva o průmyslové politice, o které budeme zítra hlasovat, obsahuje bod, který španělští poslanci nepodpoří, jelikož jde o podporu posílené spolupráce jako vhodného právního nástroje pro ustanovení jednotného patentu EU.

Nejen španělští poslanci, ale i ostatní poslanci z různých členských států, zaprvé zpochybňují legálnost posílené spolupráce jakožto vhodného právní nástroje v tomto případě, a zadruhé odsuzují nedodržování pravidla jednomyslnosti, které by se mělo uplatňovat na všechny otázky vztahující se na jazykový režim.

Paní předsedající, požádal jsem však o slovo z toho důvodu, abych Parlament upozornil na posudek 1/09, který dnes zveřejnil Evropský soudní dvůr a který stanoví, že Soud pro evropské patenty a patenty Společenství, tak jak je nyní navrhován, není slučitelný se Smlouvami.

Jasné stanovisko vyjádřené Soudním dvorem je významnou překážkou k této posílené spolupráci, a doufám, že toto rozhodnutí dodá odvahu ostatním členským státům, aby se k nám připojily na obranu rovných podmínek pro všechny členské státy a přísného dodržování primárního práva EU.

  Giovanni Collino (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, zpráva o průmyslové politice je pečlivě vypracována, analyzuje všechny slabé stránky systému a ukazuje nám cestu dodržování zásad sociálně tržního hospodářství. Nicméně musíme realisticky připustit, že Evropa dosud neměla svou vlastní průmyslovou politiku.

Ve skutečnosti zažívá produktivita v průmyslové výrobě v Evropě těžké časy, přičemž nově se rozvíjející země zaznamenávají nejen růst, ale významně také investují do výzkumu a technologií. Pro rozvoj průmyslu a růst zaměstnanosti v Evropě musíme kromě stávajících pravidel přijmout i zvláštní opatření, a dojde i na přezkum rozdělení pravomocí mezi členskými státy a Unií.

Je třeba také přehodnotit politiky a systémy redistribuce v souladu s novým kulturním přístupem k průmyslovým vztahům a zaměřit se na model účasti pracovníků na zisku společnosti. Strategie Evropa 2020 stanoví cíle, které si Evropská unie nemůže nedovolit opomíjet, a pro dosažení všech cílů musí Evropa vyřešit problém průmyslového růstu posílením odborné přípravy a výzkumu na podporu malých a středních podniků.

  Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat panu zpravodaji za tuto velice důležitou zprávu. Je dobře, že průmysl byl opět začleněn do evropské agendy.

Myslím, že potřebujeme vyvážené evropské hospodářství. Mám především na mysli zemědělskou a potravinářskou politiku, ale chtěla jsem se zúčastnit této debaty, protože diskuse o průmyslu, zemědělství a službách pokládám za skutečně důležité. Evropa potřebuje rovnováhu mezi všemi třemi a ignorovat tuto skutečnost by bylo opravdu pošetilé.

Chci zejména upozornit na odstavec 112, kde je řeč o volném obchodu jako o základu evropského hospodářského růstu, ale i o spravedlivé světové hospodářské soutěži, a především upozornit na tu část, která nabádá k tomu, abychom při uzavírání bilaterálních nebo multilaterálních obchodních dohod brali v potaz zásady udržitelného rozvoje, sociální a environmentální otázky a příslušné normy. My, kteří se věnujeme zemědělství, jsme téhož názoru. Myslím si tedy, že jde ve všech směrech důležitou zprávu.

  Adam Gierek (S&D). – (PL) Paní předsedající, na rozvoj průmyslu v Evropské unii má mimo jiné vliv i směřování k takzvané zelené ekonomice. To je dobře. Nicméně současné předpisy EU se uplatňují slepě a svévolně, což vede k opačnému efektu, jinými slovy, k omezení našeho pokroku k tomuto cíli. Příkladem tohoto negativního dopadu se stalo evropské odvětví mědi. Jak klimaticko-energetický balíček, tak směrnice o referenčních hodnotách budou mít bezpochyby za následek pokles výroby mědi, což je, jak všichni víme, kov, po kterém je velká poptávka v inovativních a energeticky účinných technologiích, zejména ve vztahu k přenosu elektřiny a tepla v tepelných výměnících.

Chci se zeptat pana komisaře, zda není na čase – dokud ještě není pozdě – provést alespoň přezkum určitých aspektů těchto regulací a zastavit tato destruktivní opatření?

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Paní předsedající, pane komisaři Tajani, dámy a pánové, hluboká mezinárodní hospodářská krize tvrdě zasáhla především průmysl. Myšlenka, že by se trhy měly regulovat samy, se ukázala jako chybná. Evropě chybí schopnost dát jednotnou odpověď nebo vypracovat hospodářský rozbor. Evropa se tedy musí vybavit pevnou, konkurenceschopnou a diverzifikovanou průmyslovou základnou.

Nová průmyslová politika Evropy se musí dívat do budoucnosti s globálním přístupem ke svým vlastním politikám, jež mají za cíl opět potvrdit stěžejní význam průmyslu, zejména výrobního odvětví, jež musí být nadále hybnou silou našeho hospodářství a dávat podnět k novému inteligentnímu, udržitelnému a inkluzivnímu způsobu růstu.

Podporuji zprávu pana Langeho a blahopřeji mu k této zprávě, která všechny tyto faktory analyzuje a nabízí několik zajímavých podnětů k zamyšlení.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Paní předsedající, světové hospodářství už delší dobu prochází výraznými změnami. Vedle tradičních průmyslových zón vyrůstají nová silná průmyslová centra. Vytváří se silné konkurenční prostředí, ve kterém se budeme muset stále více snažit, abychom udrželi smysluplnou zaměstnanost pro naše občany.

V této soutěži s jinými průmyslovými centry nás znevýhodňují dva vážné nedostatky. Prvním nedostatkem jsou obrovské rozdíly v právním prostředí upravujícím způsoby podnikání, udělování oprávnění, řešení sporů nebo vymáhání závazků, a tyto rozdíly brání širšímu otevření podnikání přes hranice jurisdikcí členských států. S tím souvisí i druhý nedostatek – nadměrná byrokracie, která nejen že nevytváří žádné hodnoty a spotřebovává peníze vytvořené průmyslem, ale navíc i obtěžuje různými výkazy, nařízeními a pokyny ty, z jejichž práce žije.

Pane komisaři, v žádné z dynamicky se rozvíjejících zemí neexistuje takový administrativní moloch, jaký máme v Evropě.

  Antonio Tajani, místopředseda Komise. – (IT) Paní předsedající, vážení poslanci, domnívám se, že přítomnost tolika poslanců EP na večerním zasedání ukazuje, jaký má pro nás všechny průmyslová politika význam, a vzhledem k existenci konsensuální dohody ukazuje také, jak je správné postavit průmyslovou politiku a politiku podnikání – v zásadě reálnou ekonomiku, která představuje také vnitřní trh, inovace, hospodářskou soutěž a sociální politiku – do středu našich politických aktivit pro ukončení krize, dosažení rozvoje a vytvoření pracovních míst. Říkám to, abychom se mylně nedomnívali – a myslím, že jsem to uvedl jasně jak ve svém projevu, tak ve zprávě o průmyslové politice, kterou jsem předložil Komisi – že podniky a průmysl jsou pouze hospodářským kapitálem, neboť představují i lidský kapitál, region a místní společenství, ve kterých působí.

Jak jsem také uvedl při svém slyšení v Parlamentu – předtím, než jsem byl jmenován komisařem pro průmysl – je to moje vize, širší vize, jež pramení z konceptu, který je součástí Lisabonské smlouvy, a sice vize sociálně tržního hospodářství.

Hlavním cílem všech našich činností, jak z hlediska hospodářské politiky, tak reálné ekonomiky, je sociální politika. Naším cílem není obohacení podnikatelů nebo investorů, i když obohacení investorů je prostředkem vedoucím k řešení pro občany Evropské unie.

Nyní musíme aplikovat a obhajovat rozhodnutí, jež jsme přijali a přijímáme – a jež jsou obsažena v dokumentu Evropa 2020 – aplikovat s velkým úsilím rozhodnutí, která jsme přijali. Neskrývám vám, ani sobě, že zde stále hrozí určitá rizika v podobě aktivních spekulantů, a nevylučuji možnost, že se nepokusí zneužít situace ve svůj prospěch.

Musí být zcela jasné, že jsme na straně reálné ekonomiky. Spekulace, jež obohacuje pouze ty, kteří uskutečňují transakci, se velice liší od činnosti podniku nebo průmyslového odvětví, které vytvářejí prosperitu pro mnoho občanů. Přesto musíme být i nadále opatrní, pracovat a provádět naši průmyslovou politiku. Proto dokument Komise o průmyslové politice zahrnuje řadu testů konkurenceschopnosti, které budou použity pro ověření provádění vážně míněné průmyslové politiky, jež umožní našemu podnikatelskému systému, aby uspěl ve výzvách v éře globalizace.

Nevyhýbám se ani otázce, kterou položil pan van Nistelrooij; domnívám, se, že hru je třeba vždy hrát s rovnými podmínkami, podle stejných pravidel. Paní předsedající, když hraje Anderlecht s Lutychem, musí být pravidla stejná, ať hraje doma nebo venku, a stejnou zásadou se musí řídit i průmyslový systém. Když náš průmysl soutěží v Evropě, musí být dodržována stejná pravidla, jako když soutěží mimo Evropskou unii.

Domnívám se, že jde o dobré pravidlo nejen pro ochranu trhu, hospodářské soutěže a růstu, ale i pro ochranu práv pracovníků v Evropské unii. Pokud však jde o ochranu průmyslového systému, myslím, že je správné podporovat zásadu zmíněnou v dokumentu, o kterém diskutujeme, týkajícího se podpory označování původu. Domnívám se, že Parlament opět vysílá jasný signál, v souladu s Evropskou komisí.

Bezpochyby je třeba udělat mnoho dalšího pro omezení byrokratické zátěže v podnicích a průmyslu. Jak stanoví dokument Small Business Act, musíme zkrátit dobu potřebnou pro založení podniku a musíme omezit byrokracii, která může být nadměrná a která narušuje vůli podnikat. Musíme pomáhat mladým lidem stát se podnikateli a vykonat mnoho práce v souvislosti s odbornou přípravou. Věřím tedy ve význam klastrů, v rámci nichž školy, univerzity, malé a střední podniky, velké společnosti, výzkum a inovace spolupracují pro zvýšení konkurenceschopnosti našeho podnikového systému. V Evropě existuje již 2 000 klastrů a domnívám se, že je třeba tento pilotní projekt rozvíjet.

Pokud jde o přístup k úvěrům, bylo již učiněno mnoho, ale můžeme v tomto směru vykonat ještě více. Jsem velice potěšen, že generální ředitel londýnské burzy (London Stock Exchange) – Spojené království patří k těm zemím, kde bylo vynaloženo mnoho úsilí pro podporu služeb, bank a finančnictví – se bude plně podílet na fóru o přístupu k úvěrům, které organizuje Evropská komise, což ukazuje, že svět financí, nebo část tohoto světa financí, se chce podílet na růstu a rozvoji malých a středních podniků a našeho průmyslového systému.

Tento signál z Londýna – a není to jediný signál, který přišel ze Spojeného království – mě naplňuje nadějí, že dojde k obratu, který musí v Evropě nastat ve prospěch reálné ekonomiky.

Pokud jde o suroviny – téma, jež se objevilo v několika debatách – jsem naprosto přesvědčen, že musíme pokračovat v započaté cestě. Evropská komise vydala dokument a bude následovat debata, v jejímž důsledku se nyní zabýváme částí problematiky surovin. Jak jsem řekl ve svém prvním projevu, jsem zcela pro provádění výzkumu v oblasti recyklace surovin. Můžeme také pracovat na hledání náhrad za vzácné suroviny.

V činnosti také související s naší politikou v oblasti inovací se tak jedno z našich inovačních partnerství připravovaných Evropskou komisí vztahuje právě na inovace v odvětví surovin. Opakuji, recyklace a náhradní suroviny jsou oblasti, které, jak se domnívám, bychom měli nadále zkoumat, abychom pro průmysl našli konkrétní řešení, včetně iniciativ v mezinárodní politice, jak jsem již řekl u mnoha příležitostí.

Po dohodě s Africkou unií a po zahájení debaty s Ruskou federací o otázce surovin pojedu na začátku června do Latinské Ameriky, abych o této otázce diskutoval s představiteli Brazílie, Argentiny a Chile.

Evropa musí v tomto ohledu poskytnout průmyslu a malým a středním podnikům konkrétní řešení. Musíme tedy nadále pracovat na provádění iniciativy Small Business Act. Je třeba vykonat mnoho práce; požádali jsme všechny členské státy, aby jmenovaly zastupitele pro oblast malých a středních podniků, tak jak to učinila Evropská komise. Signály, které dostáváme, jsou pozitivní; některé země již zastupitele jmenovaly, nebo oznámily svůj záměr tak učinit, a v širším kontextu také, protože nesmíme oddělovat velký průmysl od malých a středních podniků. Růst reálné ekonomiky je spojen s vnitřním trhem, průmyslovou politikou a politikou v oblasti malých a středních podniků.

Jelikož byla několikrát zmíněna úloha odborů, skončím tím, že poprvé se komisař pro průmysl sešel se zástupci průmyslu, malých a středních podniků a odborů pro diskusi o politice v oblasti restrukturalizace. Začalo nové období debat, v rámci jedné z nich zasednou společně u jednoho stolu zástupci pracovníků a zaměstnavatelů při setkáních pořádaných Evropskou komisí na podporu hospodářského růstu a většího blahobytu všech občanů EU.

  Předsedající. – Pane komisaři, pečlivě jsem zaznamenala Vaši narážku či zmínku o belgickém fotbalovém šampionátu, ale doufám, že je nemusím považovat za jakousi předpověď.

  Bernd Lange, zpravodaj. – (DE) Paní předsedající, pane Tajani, dámy a pánové, velice vám děkuji za vaše velmi podnětné příspěvky.

Pane Tajani, čtyři klíčová poselství, která nás spojují, jsou jasná. Zaprvé, chceme, aby byla průmyslová politika ústředním tématem politiky EU. Zadruhé, chceme spojit udržitelnost a konkurenceschopnost a dále je rozvíjet. Zatřetí, nesmíme k tomu přistupovat dogmaticky, protože tuto oblast nemůže regulovat sám trh nebo sám stát. Potřebujeme praktická, rozumná opatření. Začtvrté, toto je jen začátek, nikoliv konec diskuse o modernizaci průmyslové politiky v Evropské unii.

Nabízíme Vám spolupráci, pane Tajani, ale také víme, že Vás při Vašich prohlášeních musíme brát za slovo. Očekáváme konkrétní legislativní návrhy a také konkrétní opatření pro finanční podporu, zejména v oblasti výzkumu.

Pane Tajani, pokud dosáhneme úspěchu a spolupráce, kterou Vám nabízíme, bude v souladu s Vašimi prohlášeními, možná se dostaneme do situace podobné té na konci vynikajícího filmu „Casablanca“, kdy Humphrey Bogart říká policejnímu komisaři: „Myslím, že to je začátek skvělého přátelství!“

  Předsedající. – Rozprava je uzavřena.

Hlasování se bude konat zítra, ve středu, 9. března 2011, v 11:30 hod.

Písemná prohlášení (Pravidlo 149)

  Adam Gierek (S&D), písemně. – (PL) Internalizace průmyslu a nadnárodní společnosti patří mezi řadu aspektů globalizace. Při diskusi o průmyslové politice EU musíme odpovědět na následující otázku: jaký typ průmyslu Evropa potřebuje – korporátní průmysl, rozvíjený dceřinými společnostmi, který se vyznačuje sériovou výrobou ve velkém, nebo regionální průmysl v malém měřítku, nebo dokonce vnitrostátní průmysl?

Velké nadnárodní společnosti, které jsou často bohatší než některé země, hromadí obrovské zisky – ale i daně, včetně DPH – na jednom místě, nejčastěji v místě původu. Kromě poskytnutého zaměstnání mají země, ve kterých se uskutečňuje výroba, pouze výdaje. Například Fiat je nadnárodní společnost s příjmy rovnajícími se, ze statistického hlediska, 4 % polského HDP, ale její zisky a většina příjmů z jejích daní jdou do jiného rozpočtu.

Navíc společnost nedávno přemístila výrobu svých vozů Panda do Itálie, a to z politických a vnitrostátních důvodů, protože to jistě nemohou být důvody hospodářské. Je tu zřejmý konflikt zájmů. Společenská situace v Polsku se zhoršuje, ale v Itálii se zlepšuje. Nadnárodní společnosti již Polsko zdevastovaly, když po zrušení Polské lidové republiky skoupily průmyslové podniky za 10 % jejich ceny. V důsledku chyb liberálních dogmatiků, včetně Balcerowicze, došlo k otevření polských hranic světové konkurenci bohatých společností, které rychle vyústilo ve zničení našeho průmyslu, uzavření konkurenceschopných závodů a vědecké infrastruktury – a v obrovskou nezaměstnanost. Se zpožděním k tomu nyní dochází ve starých členských státech EU. Je zapotřebí rozumná průmyslová politika, nikoliv však hospodářský nacionalismus.